PRACOVNÍ PRÁVO OSNOVA: • • • • • • • • • • •
Definice, prameny Úřad práce Účastníci PPV Pracovní poměr Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Pracovní doba a doba odpočinku Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Odměňování za práci Dovolená Péče o zaměstnance Náhrada škody DEFINICE, PRAMENY
Pracovní právo • normy upravující právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a právní vztahy kolektivní povahy související s výkonem závislé práce. Pramen: Zákoník práce O změnách v pracovním zákoníku rozhoduje Ústavní soud. ÚŘAD PRÁCE Hlavní úkoly: • Vést evidenci nezaměstnaných a evidenci volných pracovních míst • Pořádat rekvalifikační kursy • Vyplácet hmotnou podporu v nezaměstnanosti Hmotná podpora: • Do 50 let - 5 měsíců podpora • 50 – 55 let - 8 měsíců podpora • Nad 55 let - 11 měsíců podpora 1. a 2. měsíc se vyplácí 65% průměrného měsíčního platu. 3. a 4. měsíc se vyplácí 50 % PMP. Zbylé měsíce 45 % PMP. Kdo sám podá výpověď, má nárok na podporu pouze 45 % PMP od začátku pobírání dávky. ÚČASTNÍCI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ
•
Zaměstnanec Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku.
• •
• • • •
Zaměstnavatel Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku. Kolektivní smlouva Právo uzavřít kolektivní smlouvu za zaměstnance má pouze odborová organizace. Především v kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy. Kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Účastníky kolektivní smlouvy jsou zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů, jedna nebo více organizací zaměstnavatelů a jedna nebo více odborových organizací. PRACOVNÍ POMĚR
•
•
• • • • •
Postup před vznikem pracovního poměru Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. V případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce. Druhy pracovního poměru Hlavní PP (vedlejší neexistuje, i když má zaměstnanec více PP k jednomu zaměstnavateli, jsou všechny hlavní) PP na dobu neurčitou PP na dobu určitou PP s plným pracovním úvazkem PP se zkráceným pracovním úvazkem
Pracovní poměr na dobu určitou V rámci tří let bude možné pracovní poměr na dobu určitou sjednat opakovaně ještě dvakrát – pravidlo celkem 3x a dost. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba tří let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.
• •
•
Vznik PP Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy vyžadují, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy. Jmenováním se zakládá pracovní poměr pouze u vedoucích organizačních složek státu, ředitelů státních podniků, vedoucích organizačních jednotek státních podniků
Pracovní smlouva musí obsahovat • druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, • místo nebo místa výkonu práce, • den nástupu do práce. Zkušební doba • Je-li před vznikem pracovního poměru sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. • U vedoucích pracovníků se zkušební doba prodlužuje na 6 měsíců. • Doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, se do zkušební doby nezapočítává. • Zkušební doba musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Převedení na jinou práci Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, • pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, • koná-li těhotná nebo kojící zaměstnankyně a ohrožuje práce její těhotenství nebo mateřství, • v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před přenosnými nemocemi, • jestliže je toho třeba podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, zákaz činnosti Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci, • bylo-li proti zaměstnanci zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku zaměstnavatele, a to na dobu do pravomocného skončení trestního řízení, • jestliže to je třeba k odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody • nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, může ho zaměstnavatel převést na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí. Při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Přeložení • Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Skončení pracovního poměru • • • • • •
dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. uplynutím sjednané doby. smrtí zaměstnance.
Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti končí • dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky • dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky, • uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání VÝPOVĚĎ • • • • •
Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí nejméně 2 měsíce.
Výpověď daná zaměstnavatelem §52 Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání, e) pro hrubé porušení povinnosti práce neschopného zaměstnance (nedodržení vycházek stanovených lékařem) f) pozbyl-li zaměstnanec dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci, g) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem §53 Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je • v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, • při výkonu vojenského cvičení • v době, kdy je zaměstnanec plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, • v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, • byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin
k
•
nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže, • podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo • zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU NA DOBU URČITOU •
•
Byla-li doba trvání tohoto pracovního poměru omezena na dobu konání určitých prací, upozorní zaměstnavatel zaměstnance na skončení těchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem. Pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ
•
Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru podle odstavce 1 má být doručeno druhému účastníku zpravidla alespoň 3 dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.
Odstupné •
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné, které se odvíjí od délky trvání PP. Varianty výše odstupného • pokud pracovní poměr trval méně než rok - 1 průměrný měsíční výdělek • pokud pracovní poměr trval od 1 do 2 - dvojnásobek • pokud pracovní poměr trval alespoň 2 roky – trojnásobek
Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.
DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR Dohoda o provedení práce • Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Uzavírají se písemně. Neodvádí se sociální a zdravotní pojištění. (Pokud měsíční výdělek u DPP přesáhne 10000 Kč, bude podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění stejně jako u dohody o pracovní činnosti). Dohoda o pracovní činnosti • Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná; jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. Odvádí se sociální a zdravotní pojištění. PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPOČINKU Stanovená týdenní pracovní doba • Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně. • Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, • s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně, • s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně, • mladších 18 let 40 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 8 hodin. • mladších 16 let 30 hodin týdně, denně 6 hodin Přestávka v práci a bezpečnostní přestávka • Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. • Přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut. • Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. • Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Povinnosti zaměstnavatele • nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, • zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním právním předpisem vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze, • sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím
• • • •
s výkonem práce jsou povinni se podrobit zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci, zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajistit jim osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje.
Práva a povinnosti zaměstnance • zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; • zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, • účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí, • podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy, • dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti, • nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky, • oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, • podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. ODMĚŇOVÁNÍ ZA PRÁCI • •
•
Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je • stát, • územní samosprávný celek, • státní fond, • příspěvková organizace, Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Mzda
MINIMÁLNÍ MZDA • Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. • Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. • Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí nejméně 8.500 Kč za měsíc nebo 50,60 Kč za hodinu. Sazba minimální mzdy u poživatele invalidního důchodu je 48,10 Kč za hodinu nebo 8.000 Kč za měsíc (platí i po zvýšení minimální mzdy na 8.500 Kč).
Mzda za svátek • přísluší zaměstnanci dosažená mzda ve výši průměrného výdělku. Mzda za noční práci • přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí • příplatek činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví zákon jako základní sazbu minimální mzdy. Mzda za práci v sobotu a v neděli • přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. NATURÁLNÍ MZDA • Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy. • Jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek. Plat Příplatek za noční práci • Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku. Příplatek za práci v sobotu a v neděli • Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Plat nebo náhradní volno za práci přesčas • Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí • Činí nejméně 5 % částky, kterou stanoví zákon jako základní sazbu minimální mzdy za měsíc. Zvláštní příplatek • Přísluší zaměstnanci vykonávající práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy. Příplatek za rozdělenou směnu • Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na 2 nebo více částí, přísluší příplatek ve výši 30 % průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu. Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny. Osobní příplatek • Je poskytován zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci.
DOVOLENÁ Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část • Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. • Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. • Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. • Dovolená státních zaměstnanců a zaměstnavatelů 5 týdnů v kalendářním roce. • Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. Dodatková dovolená – 1 týden navíc • Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. • trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby ve zdravotnických zařízeních nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy. • jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy. • jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření. • pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, • pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jiných zdravotně obtížných oblastech. • pracují ve Vězeňské službě České republiky, pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách. PÉČE O ZAMĚSTNANCE Pracovní podmínky zaměstnanců • Podmínky umožňující bezpečný výkon práce. • Podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců. • Zajištění pracovně lékařské péče. • Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání. Odborný rozvoj zaměstnanců Péče o odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména • zaškolení a zaučení, • odbornou praxi absolventů škol, • prohlubování kvalifikace, • zvyšování kvalifikace.
Pracovní podmínky žen a mladistvých Pracovní podmínky zaměstnankyň • Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, s výjimkou žen, které vykonávají řídící funkce a nekonají přitom manuální práci, zdravotnické a sociální služby, práce nikoli manuální, které je nutno občas konat pod zemí, zejména práce spojené s dozorčí, kontrolní nebo studijní činností. • Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Přestávky ke kojení Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců • Zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnance zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci. • Mladiství zaměstnanci nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. • Mladiství zaměstnanci nesmějí být zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. • Nesmí s nimi být uzavírána hmotná odpovědnost. NÁHRADA ŠKODY Odpovědnost zaměstnance za škodu Obecná odpovědnost • Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. • Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance. Zvláštní odpovědnost Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody • Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách • Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. • Dohoda o odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů • Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. • Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Obecná odpovědnost • Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. • Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci též za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Zvláštní odpovědnost Odpovědnost při odvracení škody • Zaměstnavatel odpovídá za věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli. Odpovědnost na odložených věcech • Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. (Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 000 Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu v plné výši) Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání • Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. • Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela, prokáže-li, že škoda vznikla • tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci • v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly příčinou škody. Druhy náhrad při úrazu nebo nemoci z povolání Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za • ztrátu na výdělku, • bolest a ztížení společenského uplatnění, • účelně vynaložené náklady spojené s léčením, • věcnou škodu. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti • přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti • přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu • po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění • poskytuje se zaměstnanci jednorázově. Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance Zemře-li zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout: • náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčením, • náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, • náhradu nákladů na výživu pozůstalých, • jednorázové odškodnění pozůstalých, • náhradu věcné škody. Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem • výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše 20 000 Kč, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy, a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým Náhrada nákladů na výživu pozůstalých • přísluší pozůstalým, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, kdy by zemřelý zaměstnanec dosáhl 65 let věku. • přísluší pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance, zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat jedné osobě a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat více osobám. Jednorázové odškodnění pozůstalých • přísluší pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč; rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000 Kč.
