12. ŽENY SPISOVATELKY V ČESKÉ LITERATUŘE Před národním obrozením téměř žádné (kvůli postavení ženy ve společnosti první Magdalena Dobromila Rettigová - psala kuchařky a rady do domácnosti Božena Němcová (1820-1862) Karolína Světlá (1830-1899) - Májovci - pocházela z pražské patricijské rodiny - německá výchova (od 14 let ji vyučoval češtinu Petr Mužák - její budoucí manžel, který ji seznámil s českým národním životem) - rozená Johanna Rottová - sestra Sofie Podlipské - autorka ženského srdce (silně ji ovlivnila smrt dcery - zhroutila se a musela se léčit) - aby prokázala spojení s českým prostředím, přijala přídomek Světlá (podle rodné vesničky jejího manžela) - přátelila se s Boženou Němcovou, ale odmítala její vztah k mužům (obě obdivovaly G. Sandovou) - jejím velkým přítelem byl i Jan Neruda, jejich vztah byl citově založený, ale nikdy nepřekročil hranice přátelství - svými příběhy chtěla vychovávat, proto za hrdiny volila mravně pevné postavy - do literatury vstupuje povídkou Dvojí probuzení (1. povídka, která vyšla v almanachu Máj) náměty čerpala z Prahy a Podještědí - próza s pražskou tématikou - povídka Láska k básníkovi o hrdince, jejíž láska necouvne ani před smrtí - povídka První Češka hlavní hrdinka Jitka se vzepřela rodinnému prostředí, které omezovalo přístup k jejímu vzdělání - odjíždí na venkov, kde si uvědomí své poslání ženy - román Zvonečková královna - (zachycuje josefínskou dobu) nejedná se o historický román, jde o dílo poplatné dobovým zálibám, z historického hlediska nepřesné - povídka Hubička - později přepracováno jako libreto Smetanovy opery (Eliška Krásnohorská) - román Černý Petříček vzpomínky z dětství - Ještědská próza - Světlá tento kraj velmi milovala, zaujaly ji lidové zvyky a představy - podle ní byl venkovský lid mravně vyspělejší než měšťanstvo - -realitu někdy mísila s lidovými mýty - snažila se život ukazovat lepší než jaký kolem sebe viděla - její romány měly u čtenářů velký úspěch - Vesnický román - o nešťastném manželství Antoše Jírovce, který přišel jako čeledín na statek a oženil se s ovdovělou rychtářkou (sobecká žena) - Antoš však miluje ušlechtilou Sylvu - rozchod se ženou a spojení se Sylvou však nemůže uskutečnit kvůli společenským předsudkům - v závěru Sylva umírající rychtářce slíbí, že se za Antoše nikdy neprovdá - Kříž u potoka - téma mravního konfliktu - její nejlepší dílo - zachycuje osudy několika generací hlavní hrdinkou je mlynářova schovanka Evička - rodina Potockých je stižena kletbou - každé manželství končí rozvratem - je to od té doby, co prabába Józa vyřkla tuto kletbu nad celým rodem poté, kdy se musela vdát z donucení - na místě, kde se před lety zabila, stojí kříž - tady se setkala E. se Štěpánem - později se vzali - z počátku je jejich manželství šťastné, ale časem nastanou problémy Štěpán se začne chovat hrubě a najde si milenku, navíc E. zraní - ujme se jí jeho bratr Ambrož, vyzná ji lásku a nabídne jí, aby spolu odešli - E. však odmítne a jde prosit Štěpánovu milenku, aby jejich manželství nerozvracela - Š. vyslechne jejich rozhovor, uvědomí si E. lásku a začne žít lépe - vesničané ho ale chtějí zničit, při rvačce mu přijde na pomoc Ambrož, ale je zraněn a umírá - ještě před smrtí mu E. stačí říct, jak ho měla ráda a jak těžké bylo jeho nabídku odmítnout - svou věrnou láskou tak dokázala sejmout kletbu z rodu Potockých - Kantůrčice - ústředním tématem je zušlechťující výchovný vliv venkovské dívky, která mravně obrodí Otíka, který za studií v Praze podlehl svodům velkého města - Frantina - příběh ženské rychtářky, která potlačila svoji lásku a zabila ženicha, když zjistila, že je vůdcem lesních lupičů Nemodlenec - ukazuje rozpor mezi láskou a pomstou Eliška Krásnohorská - Ruchovci - vlastním jménem Alžběta Pechová - sbírka vlastenecké poezie Ze Šumavy
- v dalších verších vyjadřovala nadšený obdiv k Jihoslovanům bojujícím za osvobození se z osmanského područí - např. K slovanskému jihu - vynikla i jako autorka libret k operám Bedřicha Smetany Hubička, Tajemství a Čertova stěna - překládala Byrona, Puškina a Mickiewicze - psala i poezii pro děti : Vlaštovičky a dívčí románky Svéhlavička Sofie Podlipská - konvenční próza, vyhovuje dobovému trendu Tereza Nováková - Venkovská próza - kritický realismus - matka Arne Nováka (literární vědec, kritik a teoretik) - její život byl spojen s Litomyšlí a Poličkou - porovnávala život ve městě s životem na vesnici - znaky tvorby : zajímá se o lidi, kteří nějakým způsobem vybočují z průměru - zachycuje své hrdiny v mezní situaci - detailně zachycuje prostředí, ve kterém se děj odehrává - převaha monografie (ve středu díla je jedna postava a sledujeme její vývoj) - dialektismy (nářeční prvky) - jazyk je využíván jako charakterizační prvek postavy - zajímala se i o náboženské sektáře, na rozdíl od Světlé jsou jejími hrdiny hlavně muži - Maloměstský román - beletristické líčení osudů dcery K. H. Borovského Zdeňky - její citový život se podřizuje prospěšnosti národního celku, a proto také končí tragicky - Jan Jílek - osudy českého evangelíka, kterého náboženská nesvoboda donutí opustit vlast - tajně se vrací z Německa, aby pomohl obrodit venkov (17. století) - monografie - Jiří Šmatlán - tkadlec Šmatlán hledá „ boží pravdu „ - spravedlivé uspořádání lidské společnosti, nejprve v katolickém náboženství, potom v evangelickém a když ho žádné z nich neuspokojí, nalezne svoji naději v socialismu (myšlenky rovnosti a spravedlnosti) - monografie - Na Librově gruntě - hrdinou románu je osvícený a národně uvědomělý sedlák, jehož osudy jsou spojeny s politickými událostmi let 1847 - 48 - monografie - Děti čistého živého - románová kronika o životě, rozkladu a zániku náboženské sekty abrahamitů - Drašar - monografický román s podtitulem „ román kněze buditele „ - o tragických životních osudech obrozeneckého kněze Josefa Václava Justina Michla - Drašara - ten, nespokojený s kněžským povoláním, si hodně sliboval od revolučního roku 1848, ale ve svých nadějích se zklamal - pronásledován církví a nepochopen upadá i lidsky, protože se odcizil svému společenskému poslání Gabriela Preissová - Realistické drama - kritický realismus - rozená Sekerová - narodila se v Kutné Hoře - odešla za svým mužem do Hodonína a Slovácko se jí stalo inspirací (přes 20 let) - jejím nejčastějším námětem je láska mladých lidí, jejich konflikty, iluze, rozčarování i kritika předsudků - drama Gazdina roba - tragédie ze slovácké vesnice - roba - žena, která opustí muže a uteče s milencem - hlavní hrdinkou je švadlenka Eva, která morálně ponížena končí svůj život skokem do Dunaje zhudebnil Josef Bohuslav Foester (opera Eva) - Její pastorkyňa - příběh schovanky Jenůvky, která se zamiluje a otěhotní - její milý ale dítě odmítá - Jenůvčina poručnice (bigotní kostelnička), by tu hanbu neunesla - počká až Jenůvka usne a dítě utopí kostelnička pak činí pokání a Jenůvka se snaží začít nový život - opět zhudebněno : Janáček NATURALIZMUS A ODKLON OD NĚJ Anna Marie Tilschová - česká meziválečná próza - doznívání vlivů z přelomu století - realistická až naturalistická próza - romány a románové cykly o rozpadajícím se světě měšťanských tradic - Fany, Stará rodina - Orlí hnízdo - osudy rodiny Mánesů - Sociální románová kronika Haldy - halda- zbytky po těžbě uhlí - fenomén Ostravy - dokumentární svědectví - Fany - Stará rodina Růžena Svobodová - povídkový cyklus Černí myslivci Helena Malířová - česká meziválečná próza - společenská (levicová) próza (20. - 30. léta) - manželka Ivana Olbrachta - levicově orientovaný román Dědictví Božena Benešová - česká meziválečná próza - doznívání vlivů z přelomu století - autorka povídek a románů, básnířka a literární kritička - proslula novelou Don Pablo, Don Pedro a Věra Lukášová - próza o vnitřním světě a citové výchově mladých a
pokryteckém světě dospělých - děj se odehrává po 1. světové válce - hlavní hrdinkou je jedenáctiletá dívenka, kterou válka připravila o oba rodiče - vychovává ji babička, která k ní však nemá příliš vřelý vztah (narodila se totiž ženě nehodné jejího syna) - Věru neustále peskuje a hlídá, projevuje se také generační rozdíl - dívenka se cítí osamělá, chápe, že svět není takový, jak ho líčí babička - nemá se s kým poradit, nerozezná dobro a zlo, proto utíká do světa fantazie - podle příběhu o španělských šlechticích si pojmenuje dva míčky - jeden je šlechetný don Pablo a druhý zákeřný don Pedro - chodí si s nimi rozmlouvat na jedno opuštěné místo a domýšlí si další děj , neboť výtisk příběhu o dvou šlechticích nebyl úplný - románová trilogie Úder, Podzemní plameny a Tragická duha - obraz společenského prostředí a vlivu války na život lidí - román Člověk SPOLEČENSKO - KRITICKÁ PRÓZA Marie Majerová - česká meziválečná próza - společenská (levicová) próza (20. - 30. léta) - spisovatelka, novinářka, kritička a průkopnice tzv. socialistického realismu v literatuře - na počátku tvorby spojena s anarchismem - vliv S. K.Neumanna - později inklinuje k levicové próze - byla členkou KSČ, psala pro Rudé právo - do literatury vstupuje povídkami : Plané milování, Panenství, Mučenky pesimisticky ukazuje osud zamilovaných žen, které se většinou zklamou - jsou to dívky z lepší společnosti - román Nejkrásnější svět - román Přehrada - román Siréna kronika několika generací dělnické rodiny Hudců - na pozadí obraz přeměny zemědělského Kladenska v průmyslovou oblast (důvěrná znalost hornického a hutnického prostředí) - vrchol tvorby : Havířská balada volné pokračování Sirény, obraz hornické bídy - pro děti : Robinsonka příběh dívky, která žije jen se svým otcem, Majerová zde až příliš zdůrazňuje fenomén ženy, dospívající dívka po smrti své matky zjišťuje, že musí být brzy dospělá - bylo zfilmováno - povídky Dívky tepané ze stříbra Marie Pujmanová - česká meziválečná próza - společenská (levicová) próza (20. - 30. léta) - prozaička, kritička a básnířka - velmi vzdělaná, pocházela z intelektuálské rodiny (otec byl profesorem církevního práva) - byla ovlivněna moderními literárními trendy - Pacientka doktora Hegla - - prvotina, psychologický román, příběh dívky, která enormně touží po mateřství, ale těsně před svatbou těžce onemocní a její nastávající ji opustí - sledujeme nejen její boj o vlastní život, ale také o to stát se ženou - nakonec se jí podaří přivést na svět dítě když po letech potká svého bývalého, už k němu nechová žádné city (hlavní roli hrála ve filmu manželka Karla Čapka Olga Scheinpflugová) - trilogie Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti mapuje téměř celou 1. polovinu 20. století a zachycuje tak dění za 1. a 2. republiky - děj se odehrává i ve Zlíně, který je zde pojmenován ÚLY - továrník Baťa je přejmenován na KAZMARA - vystupují tu dvě rodiny : Urbanovi a Gamzovi - povídka Předtucha- autorka zde mistrně vystihla citové zrání mladé dívky Jarmila Glazarová - (provdaná Podivínská) - česká meziválečná próza - psychologická próza - prozaička, reportérka a publicistka - za 1. světové války ztratila otce i matku - její dílo je zasazeno do Beskyd - v 15 letech přišla o oba rodiče - psychologický román Vlčí jáma příběh nerovného manželství a manželského trojúhelníku - obraz tyranie v manželství, ukazuje stárnoucí, lakomou a egoistickou Kláru, jejího mladšího muže Roberta a tragický příběh osiřelé dívky Jany a jejího citového vztahu k Robertovi - román Advent - příběh svobodné matky Františky a jejího nemanželského syna Metoda - Františčin milý umřel dříve, než si ji stačil vzít - tím byla odsouzena k neplnoprávnému životu svobodné matky - proto se rozhodne provdat za stárnoucího vdovce Podešvu a věří, že tím zabezpečí klidnější a spokojenější život sobě i svému synkovi - to se nepodaří a Františka vidí, že její oběť byla marná - celý příběh se odehrává během jedné noci, kdy Metod uteče z domu a Františce se při jeho hledání odvíjí celý dosavadní život jako film - Roky v kruhu - autobiogr. - Chudá přadlena (SOUČASNÁ TVORBA) Iva Hercíková - * 1935 - 1953 - 1968 - autorka dívčí a ženské literatury - studovala divadelnictví
- pracovala v literární agentuře - roku 1986 emigrovala - do literatury vstoupila prózami pro dívky : Pět holek na krku, Trest, Druhá láska - vydala také experimentální sbírku povídek s psychologickými horory - Pavouk, který kulhal - román Lékař duší a zvířat - problémy zvěrolékaře se ženami Eva Kantůrková - * 1930 - exil a samizdat 70. - 80. léta - spisovatelka, dramatička a scenáristka - vystudovala filozofickou fakultu - po r. 1969 nesměla publikovat - podepsala Chartu 77 - r. 1981 byla obžalována za rozvracení republiky - její prvotinou je soubor povídek Jen si tak maličko povyskočit - román Smuteční slavnost - obraz života a tragické smrti okresního tajemníka KSČ je poskládán z pohledů dalších postav - její další knihy byly šířeny v opisech, některé pak vyšly v exilových nakladatelstvích - Pozůstalost pana ábela - román Přítelkyně z domu smutku - zachycuje její uvěznění a život se spoluvězeňkyněmi za mřížemi (1981) nesoustřeďuje se na svůj příběh, líčí především jednotlivé portréty žen, s kterými byla nucena žít v těsném prostředí cely - bylo zfilmováno (hlavní role I. Chýlková) - v samizdatu vyšel ještě román Pán věže a románová studie Jan Hus Eda Kriseová - * 1940 - exil a samizdat 70. - 80. léta - novinářka a prozaička - pracovala jako novinářka a zaměstnankyně archivu - získala cenu E. Hostovského - také její knihy se šířily v opisech a vycházely v exilu - např. povídka Klíční kůstka - povídky z let 1981 - 5 vyšly v Torontu pod názvem Co se stalo ? - německy vyšel román Pompejanka - roku 1991 vydala Životopis Václava Havla Lenka Procházková - *1951 - exil a samizdat 70. - 80. léta - prozaička - je dcerou spisovatele Jana Procházky - v Československu mohla publikovat pouze časopisecky a pod pseudonymem - v exilu vyšly povídky Přijeď ochutnat - další dílo : román Oční kapky, sbírka povídek Hlídač holubů - ve svých prózách velmi otevřeně líčí milostné problémy Markéta Procházková Zdena Salivarová - * 1933 - exil a samizdat 70. - 80. léta - manželka Josefa Škvoreckého - prozaička a spoluzakladatelka nakladatelství 68 - publishers - byla zpěvačkou v souboru písní a tanců, potom herečkou v divadle - roku 1969 odešla s manželem do USA a potom do Kanady - získala cenu E. Hostovského - prvotinou je kniha povídek Pánská jízda - její částečně autobiografický román Honzlová vyšel až v Torontu - tato kniha je hodnocena jako její vrcholné dílo - zachycuje rub optimistického života souboru písní a tanců v 50. letech - společně s Josefem Škvoreckým vydala soubor Samožerbuch Věra Linhartová - * 1938 - exil a samizdat 70. - 80. léta - prozaička, básnířka a zakladatelka české experimentální prózy - vystudovala dějiny umění - od roku 1968 žije v Paříži - prvotina Meziprůzkum nejblíž uplynulého - vyvolala velký ohlas - styl oponuje poetice socialistického realismu - ve stejném duchu se nesly i další její prózy - např. Prostor k rozlišení, Přestořeč - poslední česky psanou prózou je Chiméra neboli průřez cibulí
- dále psala zejména francouzsky Růžena Svobodová Valja Stýblová Jarmila Loukotková Spartakus Amálie Kutinová Helena Šmahelová - Velké trápení, Muž a žena Ilona Borská - Doktorka z domu trubačů Alena Vostrá - Bůh z reklamy (samizdat) Barbora Nesvadbová Bára Basiková Halina Pawlovská
