12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče

Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. ve spolupráci s ALFA-HELICOPTER, spol. s r.o. pořádají

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Mikulov, 4. – 5. dubna 2013



12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Programový výbor konference Předseda programového výboru MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.

Členové programového výboru MUDr. Roman Gřegoř  Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje Ing. Naděžda Knězková  Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. MUDr. Jana Kubalová  Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. doc. MUDr. Michal Mašek, CSc.  Klinika úrazové chirurgie LF MU a Fakultní nemocnice Brno JUDr. Pavel Müller  ALFA-HELICOPTER, spol. s r.o. MUDr. Jana Šeblová, Ph.D.  Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc.  Interní kardiologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno MUDr. Rudolf Zvolánek  Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.

Hlavní témata konference Kardiologie a resuscitace Traumatologie a UP Operační střediska ZZS a nemocnic, vzájemná komunikace, SW řízení MEKA - krizová připravenost ZZS a nemocnic SPIS Varia

Organizační garant konference SYMMA, spol. s r.o. Aleš Martinek Kounicova 13, 602 00 Brno Tel., Fax: +420 549 123 256 E-mail: [email protected] www.symma.cz 

ČASOVÝ PLÁN KONFERENCE 3. dubna 2013 16.00 – 18.00 hod

Registrace účastníků 4. dubna 2013

8.00 – 14.00 hod

Registrace účastníků

9.00 – 9.30 hod

Zahájení konference

9.30 – 11.00 hod

Přednáškový blok I. – Kardiologie v PNP a časné NNP I.

11.00 – 11.30 hod

Coffee break

11.30 – 13.00 hod

Přednáškový blok II. – Kardiologie v PNP a časné NNP II.

13.00 – 14.00 hod

Oběd

14.00 – 15.30 hod

Přednáškový blok III. – Časná NNP na UP a TC

15.30 – 16.00 hod

Coffee break

16.00 – 17.15 hod

Přednáškový blok IV. – Operační střediska ZZS

WORKSHOP 15.00 – 18.00 hod

Ultrasonografie v přednemocniční péči

20.00 – 24.00 hod

Společenský večer 5. dubna 2013

8.00 – 10.00 hod

Registrace účastníků

9.00 – 10.45 hod

Přednáškový blok V. – MEKA a SPIS

10.45 – 11.15 hod

Coffee break

11.15 – 12.30 hod

Přednáškový blok VI. – Varia

12.40 – 14.00 hod

Oběd

WORKSHOP



9.00 – 12.30 hod

SPIS v roce 2012

9.45 – 12.30 hod

Porod v sanitě

10.15 – 12.15 hod

„Když nejde zaintubovat, zajistit žílu a puls se ztrácí…“

10.15 – 12.30 hod

Setkání výjezdových skupin LZS /Specifika LZS jednotlivých regionů/

ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE

4. dubna 2013

8.00 – 14.00 hod Registrace účastníků

9.00 – 9.30 hod Zahájení konference

9.30– 11.00 hod Přednáškový blok I. Kardiologie v PNP a časné NNP I.

Předsedající: Hlinomaz O., Jánský P., Kala P., Urbánek P.

1. Kala P.: Zavedení transportních protokolů v léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST-úseku (STEMI) do praxe 2. Hlinomaz O., Francek L.: Máme co zlepšit v přednemocniční péči o nemocného s akutním infarktem myokardu? 3. Urbánek P.: Může ještě nějak PNP přispět ke zlepšení výsledků péče o AIM v ČR? 4. Jánský P.: Přednemocniční trombolýza - co je nového? 5. Škulec R.: Mohou nemocní s plicní embolií profitovat z přednemocniční systémové trombolýzy? Diskuze

11.00 – 11.30 hod Coffee break 11.30 – 13.00 hod Přednáškový blok II. Kardiologie v PNP a časné NNP II.

Předsednictvo: Škulec R., Truhlář A., Zvolánek R.

1. Truhlář T.: Nejčastější chyby při kardiopulmonální resuscitaci 2. Škulec R.: Ultrasonografické vyšetření v PNP u nemocných s dušností a bolestí na hrudi 3. Mezulianík R.: Koho Bůh miluje, ten umírá mlád... 4. Zvolánek R.: Nenechat se zmást „úspěšnou“ terapií 5. Jakeš A.: Léčba arytmií v podmínkách PNP Diskuze

13.00 – 14.00 hod Oběd 

ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE

4. dubna 2013

14.00 – 15.30 hod Přednáškový blok III. Časná NNP na UP a TC

Předsednictvo: Hubáček P., Mašek M., Nestrojil P.

1. Krtička M., Ira D., Mašek M., Plánka L., Švancara J.: Analýza souboru pacientů se závažnými monotraumaty a polytraumaty ošetřených v TC FN Brno v roce 2012 nejen z pohledu přednemočniční péče 2. Kočí J.: Predikce aplikace masivního transfuzního protokolu a jeho praktické užití 3. Sviták R., Bosman R., Mach R.: Syndrom hypotenze v urgentní péči? algoritmus postupu 4. Mašek M., Mach P., Ruber V.: Trakční dlaha v praxi 5. Nestrojil P.: Penetrující poranění břicha a pánve kovovou tyčí Diskuze

15.30 – 16.00 hod Coffee break 16.00 – 17.15 hod Přednáškový blok IV. Operační střediska ZZS

Předsednictvo: Nestrojil P., Zvolánek R.

1. Franěk O.: Rozpoznání náhlé zástavy oběhu (NZO) a zahájení telefonicky asistované neodkladné resuscitace u pacientů s NZO jako jeden z klíčových parametrů kvality práce ZOS 2. Gřegoř R., Jančata B., Lang L., Sovinský S.: Společné operační středisko IZS, zkušenosti z dvouletého provozu 3. Jančata B.: Nové zákony a jejich dopad na práci KOS ZZS MS kraje 4. Franěk O: „Nález mrtvého těla“ z pohledu ZOS – jak je to vlastně správně? 5. Lang L.: Informační centrum Záchranné služby MS kraje 6. Ondrová H. Tísňová výzva a triáž u pacientů s traumaty 7. Bělušová M., Gregorovič Z. Výsledky TANR ZZS JMK v roce 2012 Diskuze

20.00 – 24.00 hod Společenský večer na zámku Mikulov 

ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE

4. dubna 2013

WORKSHOP 15.00 – 18.00 hod Škulec R.: Ultrasonografie v přednemocniční péči

ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE

5. dubna 2013

9.00 – 10.45 hod Přednáškový blok V. MEKA a SPIS

Předsednictvo: Gutwirth J., Urbánek P.

1. Humpl L.: SPIS v roce 2012 2. Nestrojil P., Valentová R., Slavíková L., Koloušková K.: Traumateam ČR opět v akci 3. Zvolánek R.: Zásah složek IZS v tunelu 4. Urbánek P.: Evakuace nemocnice – je někdo připraven? 5. Fischer V.: Tvorba TP ZZS v roce 2013 Diskuze

10.45 – 11.15 hod Coffee break 11.15 – 12.30 hod Přednáškový blok VI. Varia

Předsednictvo: Gutvirth J., Urbánek P.

1. Gutvirth J.: Bezpečná analgesie při těžké bolesti v přednemocniční péči (PNP) 2. Fiala H., Kaňkovská K.: Péče o dárce orgánů během transportu 3. Štěpánková D.: Chladové trauma, zvláštnosti KPR u podchlazených 4. Tothová L., Sviták R.: Akutní subglotická laryngitida Diskuze

12.30 – 12.45 hod Závěr konference 12.45 – 14.00 hod Oběd 

ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE

5. dubna 2013

POSTEROVÁ SEKCE 1. Krygarová R. Gutvirth J.: Systém vzdělávání zdravotníků - Jihočeská záchranná služba

WORKSHOPY Workshop č. 1 – Porod v sanitě Nácvik porodu v sanitě: – sanita na parkovišti u hotelu Vedoucí workshopu: MUDr. Tomáš Vaňatka Miloslava Havlíková, Bc. Helena Palasová lektoři: Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina 9.00 – 12.30 hod Workshop č. 2 – SPIS v roce 2012 Vedoucí workshopu a přednášející: PhDr. Lukáš Humpl Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje Program workshopu

9.45 – 12.30 hod

 aktuální informace k problematice SPIS  práce s kazuistikami peerů  specifické potřeby v rámci SPIS v přednemocniční a nemocniční

péči JMK  aktuální úkoly peerů SPIS v JMK  praktický nácvik poskytování peer podpory

10.15 – 12.15 hod

Workshop č. 3 - „Když nejde zaintubovat, zajistit žílu a puls se ztrácí…“ – praktické nácviky Vedoucí workshopu: MUDr. Jana Kubalová

PREZENTACE 1. Zajištění dýchacích cest v PNP, indikace, kompetence, komplikace, alternativní pomůcky Truhlář A. 2. Chirurgické zajištění dýchacích cest – koniotomie, koniopunkce, B. A. C. T. Otáhal M. 3. Intraoseální přístup do cévního řečiště, indikace, provedení Kubalová J.



ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE

5. dubna 2013

4. Intranasální aplikace léků Gutvirth J. 5. Zástava masívního končetinového poranění, časné použití pánevní fixace a trakční dlahy Duchoň J. Praktický nácvik: probíhá po ukončení prezentací, na 4 stanovištích 1. Použití laryngeálních masek – typ Fastrach, Supreme, další alternativní pomůcky Koníčková J. 2. Chirurgické zajištění dýchacích cest – bougie asistovaná koniotomie, quick trach, minitrach Otáhal M. 3. Alternativní zajištění cévního vstupu a podání léků - instraoseální přístup – EZ-IO, provedení, místa zavedení Kubalová J. 4. Použití turniketů, pánevní fixace a extenční dlahy a krční dlahy – indikace a timing nasazení Duchoň J.

10.15 – 12.30 hod Minisymposium: Setkání výjezdových skupin LZS /Specifika LZS jednotlivých regionů/ Vedoucí minipanelu: Jakubů M.

1. Kryštof 04 Jakubů M. 2. Letecká záchranná služba Hradec Králové - Kryštof 6 Honzík M. 3. Spolupráce LZZS s pozemní záchrannou službou Přecechtěl R. 4. LZZS Kraje Vysočina - Kryštof 12 Vidlák M.



VŠEOBECNÉ INFORMACE Místo konání Hotel Galant, Mlýnská 2, 692 01 Mikulov

Registrační poplatky Lékaři do 28. 2. 2013 Kč 1400,- od 1. 3. 2013 Kč 1 600,- na místě Kč 1800,NLZP do 28. 2. 2013 Kč 1100.- od 1. 3. 2013 Kč 1 300,- na místě Kč 1500,V  registračním poplatku je zahrnuto vstupné na konferenci, oběd dne 4. 4. a  5. 4., vstupenka na společenský večer, kongresové materiály a DPH.

Registrace účastníků 3. dubna 2013 16.00 – 18.00 hod 4. dubna 2013   8.00 – 14.00 hod 5. dubna 2013   8.00 – 10.00 hod Registrující osoby Vám rádi sdělí Vaše event. dotazy.

Parkování Možnost parkování v areálu hotelu Galant. Počet parkovacích míst je omezen.

Konferenční materiály Při registraci obdržíte jmenovku a konferenční set. Certifikáty se budou vydávat po ukončení konference u registrace účastníků.

Obědy Obědy formou buffet se vydávají v  hotelové restauraci dne 4. dubna 2013 od 12.00 do 14.00 hod a  dne 5. dubna 2013 od 12.00 do 14.00 hod. Cena za oběd je zahrnuta v registračním poplatku. Stravenky na oběd obdržíte při registraci účastníků. Obědy se vydávají oproti stravenkám, které obdržíte při registraci.

Společenský večer Společenský večer formou rautu se koná dne 4. dubna 2013 na zámku Mikulov. Vstupenku na společenský večer, která je zahrnuta v registračním poplatku obdržíte při registraci účastníků.

INFORMACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ Konferenční technika  dataprojektor  PC  laserové ukazovátko vč. bezdrátové myši

Techniku je možné si vyzkoušet před zahájením konference nebo v průběhu přestávek. Technik bude k dispozici po celou dobu konání konference v přednáškovém sále.

Prezentace Prezentace, které od Vás převezme technik v  přednáškovém sále, prosíme dodat na CD/DVD nebo USB Flash disku.

10

SBORNÍK ABSTRAKT

SBORNÍK ABSTRAKT

12. BRNĚNSKÉ DNY PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE 4. – 5. dubna 2013

ABSTRAKTA NEPROŠLA JAZYKOVOU ÚPRAVOU

11

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče REJSTŘÍK AUTORŮ Bělušová Miroslava; [email protected] Fiala Hynek, MUDr., Ph.D.; [email protected] Fischer Václav, Ing.; [email protected] Franěk Ondřej, MUDr.; [email protected] Gřegoř Roman, MUDr.; [email protected] Gutvirth Jaroslav, MUDr.; [email protected] Havlíková Miloslava; [email protected] Hlinomaz Ota, MUDr., CSc.; [email protected] Honzík Martin; [email protected] Humpl Lukáš, PhDr.; [email protected] Jakeš Aleš, MUDr.; [email protected] Jančata Bohdan; [email protected] Jánský Petr, MUDr.; [email protected] Kala Petr, MUDr., Ph.D.; [email protected] Kaňkovská Karin, MUDr.; [email protected] Kočí J., MUDr. Krtička Milan, MUDr., Ph.D.; [email protected] Krygarová Radka; [email protected] Kubalová Jana, MUDr.; [email protected] Lang Ladislav; [email protected] Mašek Michal, doc. MUDr., CSc.; [email protected] Mezulianík René, MUDr.; [email protected] Nestrojil Petr, MUDr., CSc.; [email protected] Ondrová Hana, MUDr.; [email protected] Palasová Helena, Bc.; [email protected] Přecechtěl Radek, DiS; [email protected] Sviták Roman; [email protected] Škulec Roman, MUDr.; [email protected] Štěpánková Dagmar, Bc.; [email protected] Tothová Ludmila, MUDr.; [email protected] Truhlář Anatolij, MUDr., FERC; [email protected] Urbánek Pavel, MUDr., Ph.D.; [email protected] Vaňatka Tomáš, MUDr.; [email protected] Vidlák Michal, DiS; [email protected] Zvolánek Rudolf, MUDr.; [email protected]

12

SBORNÍK ABSTRAKT Obsah: Zavedení transportních protokolů v léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST-úseku (STEMI) do praxe......................................................................................................14 Máme co zlepšit v přednemocniční péči o nemocného s akutním infarktem myokardu?.....15 Může ještě nějak PNP přispět ke zlepšení výsledků péče o AIM v ČR?...........................................16 Přednemocniční trombolýza - co je nového?..........................................................................................18 Mohou nemocní s plicní embolií profitovat z přednemocniční systémové trombolýzy?.......19 Nejčastější chyby při kardiopulmonální resuscitaci...............................................................................20 Ultrasonografické vyšetření v PNP u nemocných s dušností a bolestí na hrudi.........................21 Koho Bůh miluje, ten umírá mlád... . ...........................................................................................................22 Nenechat se zmást „úspěšnou“ terapií.......................................................................................................23 Léčba arytmií v podmínkách PNP................................................................................................................24 Analýza souboru pacientů se závažnými monotraumaty a polytraumaty ošetřených v TC FN Brno v roce 2012 nejen z pohledu přednemočniční péče...................................................26 Predikce aplikace masivního transfuzního protokolu a jeho praktické užití ...............................27 Syndrom hypotenze v urgentní péči? Algoritmus postupu ..............................................................28 Trakční dlaha v praxi ........................................................................................................................................29 Penetrující poranění břicha a pánve kovovou tyčí - kasuistika..........................................................30 Rozpoznání náhlé zástavy oběhu (NZO) a zahájení telefonicky asistované neodkladné resuscitace u pacientů s NZO jako jeden z klíčových parametrů kvality práce ZOS..................31 Společné operační středisko IZS, zkušenosti z dvouletého provozu...............................................32 Nové zákony a jejich dopad na práci KOS ZZS MS kraje......................................................................33 „Nález mrtvého těla“ z pohledu ZOS – jak je to vlastně správně?....................................................34 Informační centrum Záchranné služby MS kraje ...................................................................................35 Tísňová výzva a triáž u pacientů s traumaty.............................................................................................36 Výsledky TANR ZZS JMK v roce 2012...........................................................................................................37 SPIS v roce 2012..................................................................................................................................................38 Traumateam ČR opět v akci............................................................................................................................39 Zásah složek IZS v tunelu................................................................................................................................40 Evakuace nemocnice – je někdo skutečně připraven?.........................................................................41 Tvorba TP ZZS v roce 2013..............................................................................................................................43 Mysli globálne konaj lokálne-kazuistiky súčinnosti zložiek IZS v oblasti Plzeň jih . ..................44 Bezpečná analgesie při těžké bolesti v přednemocniční péči (PNP)...............................................45 Péče o dárce orgánů během transportu . .................................................................................................46 Chladové trauma, zvláštnosti KPR u podchlazených ...........................................................................47 Akutní subglotická laryngitida......................................................................................................................48 Systém vzdělávání zdravotníků - Jihočeská záchranná služba..........................................................49 Workshop č. 1 – Porod v sanitě......................................................................................................................50 Workshop č. 3 – „Když nejde zaintubovat, zajistit žílu a puls se ztrácí…“ .....................................51 Workshop č. 4 – Setkání výjezdových skupin LZS /Specifika LZS jednotlivých regionů/.........52

13

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Zavedení transportních protokolů v léčbě pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST-úseku (STEMI) do praxe Kala P. LF MU a FN Brno Primární PCI je v současnosti nejrychlejší a nejúčinnější léčbou pacientů se STEMI. V obecné rovině je indikována do 12 hod od vzniku příznaků – v konkrétní rovině však o životě a smrti může rozhodnout každá minuta. Česká republika patří mezi země s  nejlépe vytvořeným systémem péče o  pacienty s  AIM a  je jednou z  tzv. „best-practice countries“ v  evropské iniciative „Stent for Life“ podporovaném Evropskou asociací PCI a Evropskou kardiologickou společností. Jedná se o  iniciativu původně zaměřenou na zlepšení péče o  pacienty s  AIM pouze v evropských zemích, v současnosti je však tato iniciativa akceptována i v zemích jako je India a Čína a dalších. Časový faktor je při léčbě STEMI nebo AIM obecně zcela zásadní. Především v  prvních 2-3 hodinách je totiž možné zachránit velkou část srdeční svaloviny před jejím nevratným odumřením a  předejít tak následným komplikacím. V  ČR je při více než 90% pacientů se STEMI léčených primární PCI prakticky nemožné zvýšit kvantitu naší péče, a proto je nutné se zaměřit na zvýšení její kvality. Jako nejdůležitější se jeví zkrácení časového intervalu od vzniku obtíží po dosažení tzv. reperfuze – tzn. zprůchodnění infarktové tepny. Naše snaha je ovlivnit oba faktory, které se na tomto čase podílejí: 1) zdržení „zaviněné“ pacientem a 2) zdržení „zaviněné“ systémem zdravotní péče. Na pacienty je zaměřena edukační kampaň Jednej rychle.Zachraň život jako součást Stent for Life v ČR (http://www.infarktneceka.cz/cz/), zlepšení sytému je pak závislé především na spolupráci Rychlé lékařské pomoci a non-stop primárních PCI center. Zavedení jednoduchých transportních protokolů do praxe a přesné sledování časů u  konkrétních pacientů minimálně se STEMI je pro zlepšení naší péče zcela zásadní. Naším společným cílem musí být praktické naplnění doporučených postupů České a Evropské kardiologické společnosti a zkrácení času do poskytnutí primární PCI (10 min od příjezdu RLP k natočení 12-svodového EKG a tedy stanovení diagnózy STEMI; 90 min od příjezdu RLP k  reperfuzi u  většiny pacientů a  60 min u  pacientů s  rozsáhlým STEMI přední stěny a/nebo volajících RLP v prvních 2 hod).

14

SBORNÍK ABSTRAKT Máme co zlepšit v přednemocniční péči o nemocného s akutním infarktem myokardu? Hlinomaz O., Francek L. I. interní kardioangiologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

15

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Může ještě nějak PNP přispět ke zlepšení výsledků péče o AIM v ČR? Urbánek P. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Péče o pacienty s AIM je v ČR jistě na vysoké úrovni a v počtu pacientů léčených PCI patříme mezi úplnou špičku ve světě. To však neznamená, že jsou výsledky po PCI u všech pacientů vždy skvělé, rozsah postižení myokardu je přímo úměrný délce působení ischémie, době od vzniku uzávěru do jejího odstranění na katetrizačním sále kardiocentra. Např. dříve zdravý pacient přijatý v katlabu za 90 minut od vzniku potíží měl již jen 25% ejekční frakci levé srdeční komory. Některé studie uvádí, že každých 30 minut prodloužení trvání ischemie zvyšuje 1 roční mortalitu relativně o 7,5% (p= 0,041). Oborné doporučení České kardiologické společnosti (ČKS) z roku 2009, Diagnostika a léčba akutního infarktu myokardu s  elevacemi ST, přednemocniční trombolýzu (TL) indikuje jen v případě stanovení diagnózy do 2 hod od vzniku a při současném předpokladu transportu nad 90 min (ojedinělý souběh, kvůli kterému asi nikdo trombolytikum do výbavy nepořídí). Zdůvodněním tohoto postoje ČKS je dostatečný počet katlabů a malé vzdálenosti v ČR, což garantuje přijetí většiny pacientů právě do zmíněných 90 minut od stanovení diagnózy (jde však o dojem a nikoliv statisticky podložené tvrzení). My však víme, že transporty do kardiocentra přímo z  místa zásahu jsou organizačně velice náročné, někdy ihned nerealizovatelné, ale především je hodně oblastí (jistě v každém kraji), kdy se objektivně nepodaří pacienta s AIM předat v kardiocentru do 90 minut od natočení diagnostického EKG. Zatím jsme transportní doby analyzovali ve 4 krajích a přibližně u 15 % pacientů byla transportní doba delší. Těmto stovkám a možná i tisícům pacientů však nemáme možnost nabídnout žádnou alternativní léčbu, jako např. zprůchodnění uzavřené tepny již v terénu přednemocničně podanou trombolýzou. Z dostupnosti trombolytika v PNP by navíc profitovali i  pacienti s  diagnostikovanou masivní plicní embolií, kde je včasná trombolýza jedinou léčebnou možností. Výše zmíněných 15% pacientů, kteří se dostávají do katlabu opožděně je realita, kterou tvůrci doporučených postupů z řad kardiologů odmítají akceptovat. Jejich pacient se nachází v optimálním světě, kde dosáhnout optimálních časů není problém, záchranná služba zasahuje však ve světě reálném.  Doba „bolest telefon“ je optimálně 10 minut, ale reálně 2-3 hodiny. Doufejme, že bude

mít dobrý efekt nová edukační kampaň „Jednej rychle….“, která je zaměřena na lepší informovanost pacientů.

 Doba „telefon – první kontakt se zdravotnickým personálem“, optimálně by měl být lékař

na místě do 15 (20) minut od zavolání. V  mnoha případech je limitní nikoliv vzdálenost, ale nalezení konkrétního popisného čísla ať již sídlištích či v obcích a třeba v noci. Místem zásahu je myšlen adresní bod, pokud však pacient bydlí v 5 poschodí bez výtahu, či nelze přes zamčené domovní dveře do domu proniknout, doba do fyzického kontaktu se prodlužuje.

 „Vyšetření a léčba nemocného na místě“ – by neměla trvat déle jak 15 minut, avšak jedině

pokud sedí pacient připraven, do půl pasu obnažen a  oholen, u  dveří. Pokud je však

16

SBORNÍK ABSTRAKT vyprošťován ze záchodu bytového jádra, zpocený a bez „nachystané“ žilní linky, může se doba ošetřování na místě zásahu dosti protáhnout, a to zcela objektivně a doložitelně.  „Doprava do nemocnice“ – optimálně 15 až 20 minut, toto časové doporučení se jeví jako

nejproblematičtější, vychází z pouhé aproximace (15 minut tam, tak 15 minut zpět).  Když pomineme, že jízda s pacientem musí být šetrná a tudíž výrazně pomalejší, pak největším omylem je předpoklad, že posádky vyjíždí z nemocnice kam se i vrací. Výjezdová stanoviště jsou plošně rozmístěna ve spádové oblasti a rychlost transportu závisí i na síti a stavu komunikací.  Nikde není započítána doba transportu (přenášení) pacienta, mnohdy velice komplikovaného, z bytu (zahrady a pod) do sanity a příprava na transport. Také vyložení a vnitronemocniční transport mnohde není bezproblémový a časově zanedbatelný. „Doba telefon – katetrizační sál“ < 60 minut je dosažitelná prakticky jen v okruhu do 20 km od kakterizačního centra, z nejvzdálenějších oblastí jednotlivých krajů pak může být i doba < 120 minut, bez ohledu na kvalitu organizace PNP, problém.

Závěr Připusťme, že objektivně existuje skupina pacientů s  AIM (15%), kterou nejsme schopni vyřešit cestou p-PCI do 120 minut, a kterým tudíž nemůžeme nabídnout žádné srovnatelné ošetření. Připustíme-li dále, že „facilitace“ PCI přednemocničně podanou trombolýzou by neměla v těchto případech za úkol zlepšovat výsledky intervence, ale šlo by pouze o nouzové řešení a záchranu části myokardu těchto pacientů. Pak pokud se ptáme, zda můžeme ještě nějak PNP přispět ke zlepšení výsledků péče o AIM v ČR? Tak já se domnívám, že v konkrétních případech jedině přednemocničně podanou trombolýzou!

17

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Přednemocniční trombolýza - co je nového? Jánský P. Fakultní nemocnice v Motole

18

SBORNÍK ABSTRAKT Mohou nemocní s plicní embolií profitovat z přednemocniční systémové trombolýzy? Škulec R. Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje

19

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Nejčastější chyby při kardiopulmonální resuscitaci Truhlář A. Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje

20

SBORNÍK ABSTRAKT Ultrasonografické vyšetření v PNP u nemocných s dušností a bolestí na hrudi Škulec R. Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, Beroun Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové Interní oddělení Nemocnice Beroun Jessenia a.s., Beroun Jednou z indikací ultrasonografie (USG) hrudníku v přednemocniční neodkladné péči (PNP) jsou dušnost a  bolest na hrudi. Nezřídka se tyto příznaky vyskytují společně. Existují dva definované protokoly USG vyšetření hrudníku:  BLUE: Bedside lung Ultrasound in Emergency, protokol k vyšetření plic,  FATE: Focus-assessed Transthoracic Echocardiography, protokol k vyšetření srdce.

Uvedené protokoly shrnují cílené racionální postupy, které neslouží k popisnému vyšetření nitrohrudních orgánů, ale k  rychlému posouzení přítomnosti či nepřítomnosti závažných nálezů (tabulka 1). Tabulka 1. Základní hodnocené struktury během urgentního USG hrudníku v PNP a jejich popis. HODNOCENÁ STRUKTURA HODNOCENÝ PARAMETR

VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ

levá komora srdeční

 systolická funkce

normální funkce – snížená funkce

pravá komora srdeční

 velikost

normální – dilatovaná – zkolabovaná

perikard

 tekutina v perikardu

žádná – přítomna – tamponáda

dolní dutá žíla

 rozměr

normální – dilatovaná – zkolabovaná

 respirační variace

ano - ne

 pneumotorax

přítomen – nepřítomen

 tekutina v pleurální dutině

přítomna – nepřítomna

 infiltrace

přítomna – nepřítomna

 linie typu A

CHOPN, astma bronchiale, plicní embolie

 linie typu B

plicní edém

pleura plíce

Pomocí vyšetření můžeme odhalit anebo vyloučit:  dysfunkci levé komory srdeční,  plicní edém,  akutní cor pulmonale,  pneumonii, resp. infiltraci plíce  perikardiální výpotek a srdeční tamponádu,  pleurální výpotek a  hypovolemii,  pneumotorax. Vyšetření lze realizovat během 2 – 3 minut a v klinickém kontextu tvoří přidanou hodnotu k  základnímu fyzikálnímu vyšetření a  dvanáctisvodovému EKG. Jeho výsledek může jako nezávislý prediktor ovlivnit upřesnění diagnózy, akutní léčbu v PNP i směřování transportu. V  prezentaci bude uvedena aktuální analýza souboru provedených vyšetření a  zajímavé kazuistiky.

21

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Koho Bůh miluje, ten umírá mlád... Mezulianík R. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Život ohrožující arytmie jsou u mladých lidí poměrně vzácné nicméně je třeba na ně myslet zejména na úrovni přijímání tísńové výzvy. Prezentuji 2 kasuistiky: mladou ženu s  primární fibrilací komor s  nezastupitelnou úlohou telefonicky asistované resuscitace a druhou se symtomatickou bradyarytmií.

22

SBORNÍK ABSTRAKT Nenechat se zmást „úspěšnou“ terapií Zvolánek R. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Je nutné vždy věnovat významnou pozornost při vyšetření pacienta i drobnostem, které nás mohou svést na diagnostické a následně terapeutické scestí. V přednášce je zmíněn případ, kdy pouze důslednost při vyšetření neohrozila zdraví pacienta a to i poté, co byla pacientova odezva na původní medikaci uspokojivá, aniž by ta řešila základní problém. Za aktivně a úspěšně zaléčenou hyperventilací se skrýval akutní infarkt myokardu s netypickou klinikou.

23

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Léčba arytmií v podmínkách PNP Jakeš A. Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje, p.o. l. rozdělení arytmií z hlediska potřeb lékaře /SZP/ v PNP  závažné, život ohrožující ? nutno řešit ihned  potenciálně závažné ? někdy netřeba řešit  nezávažné - neřešit nebo nechat řešení na nemocnice nebo odborné ambulance

2. tachykardie - komorová - nejzávažnější, řešit ihned zvážit provedení výboje /vždy analgosedace, nejlépe Sufenta + Midazolam! / méně efektivní - medikamentosně / Cordarone/ paroxysmální supraventrikulární pokus o  medikamentosní řešení by se měl provést vždy, zvláště při vyšších frekvencích, lék 1. volby Rytmonorm při neúspěchu medikamentosní léčby zkusit vagové manévry, dop. Valsalvův neúspěšná terapie + závažný stav pacienta výboj /analgosedace!/ slušný celkový stav bez oběhového selhávání pouze monitorovat 3. bradykardie velmi důležité je rozlišení sinusová zjistit základní příčinu a řešit tuto se štíhlými komplexy - léčba Atropinem ve standardní dávce, neúčinná nebo se širokými komplexy - lze zkusit Atropin v  max. vagolytické dávce 3mg, ale lépe zevní stimulace varianta – kont. Isoprenalin pokud pacient nejeví známek oběhového selhávání, v terénu nestimulujeme při zavedení zevní stimulace je nutná opět analgosedace! 4. nepravidelná akce fibrilaci síní v terénu neřešíme, je-li frekvence komor uspokojivá v případě rychlé odpovědi komor léčíme nejlépe Cordaronem pokud má pacient FS poprvé, vždy odesíláme k hospitalizaci komorové extrasystoly ? jsou potenciálně nebezpečné při ischemii myokardu /AIM, NAP, obecně při bolestech na hrudi/, v těchto případech je nutné je řešit ? Cordarone KES u mladých jedinců bez známek koronární ischemie ? benigní, řešíme anxiolytiky 4. závěr ? v  PNP je nutno odlišit závažnost nebo potenciální závažnost arytmie, v  těchto případech vždy monitorovat a léčit, rychle, aktivně a racionálně

24

SBORNÍK ABSTRAKT léčbu je často lepší ponechat na zdrav, zařízení, pokud pacient nejeví známky oběhového selhávání ? někdy je méně více benigní arytmie neřešit nebo pouze podat anxiolytika, vždy je ale nutné pacientovi stav vysvětlit s pochopením jeho potíží vždy je lépe předvídat komplikace a být na ně připraven/moni­torace, zajištění i.v. přístupu/ než improvizovat ve složité situaci cave kombinace antiarytmik, v  praxi nejčastější verapamil + beta blokátory ? pokud se rozhodneme léčit paroxysmální SVT Isoptinem, vždy musíme zjistit, zda pacient neužívá beta blokátor /platí i obráceně!/

25

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Analýza souboru pacientů se závažnými monotraumaty a polytraumaty ošetřených v TC FN Brno v roce 2012 nejen z pohledu přednemočniční péče Krtička M., Ira D., Mašek M., Plánka L., Švancara J. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno Autoři přednášky na základě analýzy Úrazového registru České republiky hodnotí soubor pacientů s ISS≥16 ošetřených v roce 2012 v traumacentru FN Brno. Hodnotí základní indikátory kvality poskytované péče nejen v  části přednemocniční fáze ošetření, ale také během hospitalizace, získané výsledky porovnávají s  indikátory kvality poskytované péče z německého úrazového registru.

26

SBORNÍK ABSTRAKT Predikce aplikace masivního transfuzního protokolu a jeho praktické užití Kočí J.

27

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Syndrom hypotenze v urgentní péči? Algoritmus postupu Sviták R.1,2, Bosman R.2, Mach R.1 Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje1 Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice Plzeň2 Hypotenze je častým symptomerm v přednemocniční neodkladné péči (PNP), na urgentních příjmech, operačních sálech a odděleních intenzivní péče. Včasná diagnostika, určení příčiny a správně vedená léčba jsou předpokladem prevence tkáňové hypoperfúze. Pokles krevního tlaku o  40–50 mmHg oproti výchozí hodnotě, pokles systolického krevního tlaku pod 90 mmHg nebo středního tlaku pod 60 mmHg jsou nejčastěji uváděny jako hodnoty pro definici hypotenze. Hypotenze vzniká v  důsledku nízkého srdečního výdeje a/nebo nízké periferní cévní rezistence (MAP = CO x SVR), nízký srdeční výdej je spojen s nedostatečnou dodávkou kyslíku tkáním (DO2 = CO x CaO2). Spotřeba kyslíku tkáněmi je udržována přes snížení D02, zvýšenou extrakci kyslíku do určitého bodu (kritický práh D02), při dalším snižování dodávky kyslíku dochází již ke snížení spotřeby, nedostatečné tvorbě energie aerobní cestou, nadprodukci laktátu se všemi důsledky. Příčiny hypotenze: 1. snížení plnění myokardu krví (hypovolémie, obstrukce krevního průtoku. 2. snížení kontraktility myokardu (kardiogenní). 3. snížení periferní cévní rezistence (vazodilatace). Základní monitorace u  pacientů se syndromem hypotenze v  PNP: klinické známky tkáňové perfúze, tepová frekvence, krevní tlak, EKG, dechová frekvence, SpO2, krevní plyny, hladina laktátu. U  nemocného s  hypotenzí je základním prvotním postupem oxygenoterapie (s cílem SpO2 97–99 %) a podání tekutin (zvýšení intravaskulárního objemu) s  výjimkou situace těžkého levostranného srdečního selhání. První doporučenou dávkou je podání objemu 20–40 ml/kg tělesné hmotnosti krystaloidního roztoku. U  nemocných s  krvácením a  penetrujícím traumatem je akceptovatelným postupem tzv. ?permisivní hypotenze? s  udržením systolického krevního tlaku na 80–90 mmHg a  urychleným řešením příčiny krvácení. V případě přetrvávající hypotenze je nutné zvážit: je nálož tekutin dostatečná ? odpovídá ztrátám tekutin při hypovolémii? Při perzistující hypotenzi a obnovení intravaskulárního objemu je nutné použít vazopresory ke zvýšení cévního tonu a/nebo inotropní látky ke zvýšení kontraktility myokardu. Vazopresory a inotropika jsou indikovány při nedostatečné reakci na volumoterapii k udržení perfúzního krevního tlaku, lékem volby u  nemocných v  PNP je noradrenalin. Nemocní v  hypotenzi představují rizikovou skupinu s  možností progrese do šoku a  ireverzibilního orgánového selhání. Včasná a  intenzivní terapeutická intervence musí být vždy imperativem. Hlavním cílem terapie je zvrat klinických a laboratorních známek periferní tkáňové hypoperfúze co nejdříve jako klíčový předpoklad dosažení co nejlepšího klinického výsledku.

28

SBORNÍK ABSTRAKT Trakční dlaha v praxi Mašek M., Mach P., Ruber V. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno Trakční dlaha je běžnou praxí přednemocniční i  nemocniční péče. Často se setkáváme s  nedostatečnou fixací poraněných dolních končetin. Přednáška je krátkým doporučením k efektivnímu využití pomůcky za účelem zkvalitnění péče a snazší týmové spolupráci.

29

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Penetrující poranění břicha a pánve kovovou tyčí - kasuistika Nestrojil P. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno Kasuistika úrazu mladého muže, který utrpěl po pádu s výše penetrující poranění dutiny břišní a pánve opěrnou tyčí z plotu.

30

SBORNÍK ABSTRAKT Rozpoznání náhlé zástavy oběhu (NZO) a zahájení telefonicky asistované neodkladné resuscitace u pacientů s NZO jako jeden z klíčových parametrů kvality práce ZOS Franěk O. Zdravotnická záchranná služba hl.m. Prahy

31

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Společné operační středisko IZS, zkušenosti z dvouletého provozu Gřegoř R.1, Jančata B.1, Lang L.1, Sovinský S.2 Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje1 Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje2 Krajské společné operační středisko základních složek IZS, je v ostrém provozu od 4. ledna roku 2011. V maximální možné kapacitě na celkem 32 pracovních dispečerských stolech jsou zde přijímána tísňová volání na číslech 112, 150, 155 156, 158 z pevných linek i mobilních sítí všech operátorů z celého Moravskoslezského kraje (5 500 km2, cca 1, 26 mil. obyvatel). Koncept společného operačního střediska má v našem regionu mnohaletou tradici. Od roku 1995 do konce roku 2010 fungovalo v  Ostravě Centrum tísňového volání (CTV) - společné operační středisko IZS, koncipované však původně pouze pro spádové území Ostravy – města. Operační oblast CTV byla postupně rozšiřována regionálně v souvislosti s penetrací mobilních telefonů a se zavedením evropského čísla tísňového volání 112. Omezené kapacitní možnosti stávajícího CTV a  pozitivní zkušenosti všech základních participantů vyústily nejprve do projektu, následně i  do realizace krajského operačního střediska IZS (KOS IZS), které je umístěno v objektu Integrovaného bezpečnostního centra (IBC) v centru města. Popisu IBC i vlastních technologií bylo věnováno již několik sdělení i článků, v této přednášce prezentujeme některá data a  zkušenosti z  dvouletého provozu především z  pohledu zdravotnické záchranné služby (ZZS). Sjednocením operačního řízení celého regionu musela naše ZZS přejít na sériový systém příjmu, zpracování a  managementu tísňových volání. Standardní směnu v  nepřetržitém provozu zatím bez diferenciace denní/noční pracovní doby, všedních dnů či svátků tvoří celkem 8 operátorů (operátorek), umístěných ve dvou „hnízdech“ po 4 pracovištích. V prvém hnízdě pracují 4 call-talkeři, kteří přijímají tísňová volání, přiřazují jim stupeň naléhavosti a předávají do sousedního „hnízda“ dispečerům k dalšímu zpracování. V případě nutnosti vede call-taker také TAPP nebo TANR. 60 pozemních výjezdových skupin a vrtulník LZS řídí celkem 3 dispečeři, každý z  nich má primárně na starosti území o  rozloze dvou okresů. Poslední 4. dispečer přijímá z celého regionu požadavky na sekundární převozy. Vedoucí směny má možnost pružně konfigurovat složení směny dle aktuálních potřeb, jednotliví operátoři si mohou vzájemně vypomoci. Celá směna operátorů všech složek se chová jako provozní celek; systém vychází z původní filozofie CTV, tedy že kterýkoliv operátor libovolné složky musí být schopen převzít obecné markanty o události jakéhokoliv charakteru a předat ji ke zpracování podle její povahy příslušné složce k  řešení. Tento způsob přichází v  úvahu především u  událostí, která vyžaduje řešení více než jednou složkou IZS – typicky dopravní nehoda se zraněním. Jedná-li se o  událost, určenou k řešení pouze jednou složkou IZS, pak v případě, že je primárně přijata dispečerem jiné složky, tento ji nezpracovává ani v  obecné rovině ale ihned ji přepojuje na nejbližšího volného operátora složky. Například operátor linky 112, přijme-li čistě zdravotnickou výzvu, nevytěžuje volajícího a bez zbytečného prodlení přepojí hovor prvnímu volnému call-takerovi ZZS. Obecné údaje o události by přebral pouze tehdy, nebyl-li by žádný operátor ZZS volný, systém IBC je pro tento případ hardwarově a  softwarově nastaven a  hovory „přetékají“ při neodbavení v nastaveném časovém intervalu dispečerům předem definované složky. V roce 2012 přijalo IBC celkem 702 036 hovorů, z toho ZZS 162 597, PČR 172 576, MP 65 178 a HZS na linkách 150 a 112 celkem 301 685 hovorů. Další data, porovnání a zkušenosti jsou uvedeny v prezentaci.

32

SBORNÍK ABSTRAKT Nové zákony a jejich dopad na práci KOS ZZS MS kraje Jančata B. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje Příspěvek má za úkol informovat účastníky semináře o dopadu některých paragrafů obsažených v nových zákonech na práci krajského operačního střediska. Konkrétně o paragrafy zákonu 372/2011 Sb. O zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a zákonu 374/2011 Sb. O zdravotnické záchranné službě.

33

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče „Nález mrtvého těla“ z pohledu ZOS – jak je to vlastně správně? Franěk O. Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy

34

SBORNÍK ABSTRAKT Informační centrum Záchranné služby MS kraje Lang L. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje Příspěvek seznamuje odbornou veřejnost s  praktickým vy­užitím informační linky při Zdravotnické záchranné službě MS kraje. Specifikuje oblasti využití a  srovnává statistické údaje o počtech a struktuře hovorů za dva roky provozu. Cílem informační linky je nabídnout občanům MS kraje široké spektrum informací jak z  oblasti první pomoci, tak například při ohledání zemřelého nebo o ordinačních hodinách lékařské pohotovostní služby.

35

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Tísňová výzva a triáž u pacientů s traumaty Ondrová H. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Prezentace se zabývá procentuálním zastoupením pacientů s  traumaty, kteří byli ošetřeni ZZS JMK v  roce 2012, specifiky tísňové výzvy u  traumat, komunikace dispečerky s  cílovým pracovištěm, resp. s TRAUMACENTREM- hlášení MIST. Vyhodnocení triážpozitivity a směřování pacienta do traumacentra je dáno Věstníkem MZ ČR z r. 2008. Ve shrnutí jsou pak zopakována kritéria, která jsou závazná a  podle kterých se zasahující lékař rozhoduje o  směřování traumatizovaného pacienta a za které má i konečnou zodpovědnost. Prezentace je doplněna i nahrávkami, ze kterých je patrné, že komunikace a vytěžování informací s volajícími není vždy jednoduchá záležitost.

36

SBORNÍK ABSTRAKT Výsledky TANR ZZS JMK v roce 2012 Bělušová M., Gregorovič Z. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Krátká prezentace se zabývá po historickém úvodu o  resuscitaci palčivými problémy při rozpoznání zástavy oběhu po telefonu, zkušenosti ZZS JMK, příklady hovorů, kdy byl poskytován TANR. Úspěšnost telefonické resuscitace v  roce 2012 je vyhotovena graficky, opravdovým úspěchem je pak sekundární přežití pacientů a jeho dobrá kvalita.

37

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče SPIS v roce 2012 Humpl L. Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezskéhokraje, p.o.

38

SBORNÍK ABSTRAKT Traumateam ČR opět v akci Nestrojil P., Valentová R., Slavíková L. Koloušková K. Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC Fakultní nemocnice Brno Traumateam ČR (TT ČR ) je mobilní zdravotnické jednotka složená z lékařů a sester úrazové chirurgie, anesteziologie a resuscitace a urgentní medicíny. Současné složení a aktivity TT ČR odpovídají jeho zařazení jako Modul č. 7 Civïlní ochrany EU – předsunutá zdravotnická jednotka (Advanced Medical Post). TT ČR úzce spolupracuje se členy SAR HZS hl.m.Prahy, kteří zajišťují logistiku TT ČR a současně spolupracují se zdravotnickým týmem při činnosti AMP na místě neštěstí. TT ČR je registrován v rámci Civilní ochrany EU jako Advanced Medical Post pro nasazení v  rámci mezinárodní humanitární pomoci na místo katastrofy nebo hromadného neštěstí. TT ČR se v lednu 2013 zúčastnil mezinárodního cvičení MODEX Falck v Dánsku, které se konalo pod záštitou Civilní ochrany EU (Civil protectio EU). Cvičení se zúčastnily 2 týmy MSAR (Medial Serch and Rescue)z Islandu a Velké Británie a TT ČR pod hlavičkou AMP CZERT Czech Republik. Námětem cvičení bylo ničivé zemětřesení s následnou přílivovou vlnou spojenou s rozsáhlými záplavami. TT ČR úzce spolupracoval s oběma jednotkami a jeho členové ošetřovali vyproštěné postižené a poraněné. V přednášce je prezentována činnost AMP CZERT Czech Republik na cvičení v Dánsku.

39

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Zásah složek IZS v tunelu Zvolánek R. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Přednáška je zaměřena na specifika zásahů jednotlivých složek IZS v tunelech se zaměřením na ZZS. Jedná se o místa, která jsou spojována povětšinou s většími ztrátami na zdraví, životech i majetku v porovnání s „otevřeným“ prostorem.

40

SBORNÍK ABSTRAKT Evakuace nemocnice – je někdo skutečně připraven? Urbánek P., Valentová R., Koukal A. Fakultní nemocnice Brno, Odbor bezpečnosti a krizového řízení, vedoucí Mgr. Zuzana Velebová Úvod Jak vyplývá z názvu tohoto sdělení, autoři vážně pochybují o tom, že je některá nemocnice opravdu dobře připravena na evakuaci. Domnívají se, že opravdu perfektně připravena, na tak organizačně složitou operaci, snad ani žádná být nemůže. Co je však alarmující je to, že některá zdravotnická zařízení se ani řádně připravit nesnaží a osud svých pacientů tak fakticky svěřují „do rukou božích“, což neuměle skrývají za víru ve všespasitelný Integrovaný záchranný systém, který vše vyřeší?! Přitom všichni víme jak problematické bývá a  kolik času zabere např. pokojné, plánované vyklizení jednoho oddělení při malování apod.. Evakuační plán Evakuační plán (EP) nemocnice popisuje činnosti, postupy a organizační opatření jednotlivých útvarů, samostatných oddělení a klinik, které zajišťují rychlé a plynulé vyklizení ohrožených prostor nemocnice a  přesun do předem určených a  adekvátním způsobem vybavených náhradních prostor. Týká se odsunu pacientů, zaměstnanců, vybavení, materiálu, léčivých přípravků, dokumentace a dalších věcných prostředků. EP je fakticky podrobně zpracovaným scénářem určujícím detailně úkoly celku, ale i jednotlivce, v rámci konkrétního pracoviště při hrozícím nebezpečí a potřebě urgentně vyklidit ohrožené prostory. Evakuační plán – společná část Společný kmen evakuačního plánu nemocnice tvoří to, co je pro všechna oddělení, kliniky, zdravotnické i  nezdravotnické úseky a  útvary společné. Co společně využívají a  na čem se společně podílejí.  Postup při vyhlášení evakuace

V  první řadě je třeba perfektně zpracovat, konkretizovat, způsob přijetí a  vyhodnocení „prvotní informace“ o vzniklé či hrozící krizové situaci. Na základě kvalifikovaného zpracování této výzvy je pak nutné, jasně definovaným způsobem (způsoby), spustit EP odpovídajícího rozsahu. K vyhodnocení výzvy a současnému, hromadnému a adresnému vyrozumění, nejen vedoucích pracovníků, ale všech zaměstnanců zařízení, je vhodné využívat odpovídající softwarový (SW) nástroj řízení krizových stavů (ve FN Brno je to EMOFF – Emergency Office).  Třídění pacientů

Při vyhlášení evakuace klinik, samostatných oddělení a  ambulantních provozů je třeba neodkladně posoudit aktuální stav pacientů – provést jejich roztřídění a  barevné označení s použitím evakuačních karet. Barevným označením je určen způsob zajištění a  trasa odsunu konkrétního pacienta, dle barvy je určeno i shromaždiště, prostředek odsunu a následně i cílové pracoviště.  Evakuační trasy

41

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Evakuační trasy jsou barevně výrazně označeny uvnitř i  vně budov směrovými tabulemi, které jsou také přímo u  komunikací v  areálu nemocnice. Jednotlivé trasy se nekříží, jejich průjezdnost je zajištěna a udržována, co nejdříve po vyhlášení krizového stavu, zaměstnanci k tomu určenými (OSTRAHA), překážky v průjezdnosti musí být urgentně odstraněny.  Shromaždiště a odsunová stanoviště

Tato místa jsou určena s  ohledem na předpokládaný počet shromážděných pacientů, potřebnou vybavenost, reálnou dostupnost po komunikaci a především s ohledem na aktuální dispoziční možnosti, na každém stanovišti je třeba vést odsunovou evidenci. Na jednotlivých odsunových stanovištích jsou připraveny tabule, na kterých jsou vyznačena cílová zařízení dle počtu a typu (červená/žlutá/zelená) nasmlouvaných míst.  Transportní prostředky

Pro evakuaci pacientů je použito všech vyhovujících, dostupných prostředků vlastních a nasmlouvaných: - červení pacienti jsou transportováni adekvátně vybavenými prostředky s  odpovídajícím odborným dohledem, v úvahu přichází pouze prostředky rychlé zdravotnické (RZP) a rychlé lékařské (RLP) pomoci zdravotnické záchranné služby (ZZS), - žlutí pacienti jsou odsunováni prostředky dopravní zdravotní služby (DZS), i ve větším počtu současně, soukromými provozovateli sanitní dopravy, - zelení pacienti odcházejí sami pěšky domů a na vzdálenější místa, smluvně zajištěná místa jsou odsunováni prostředky hromadné dopravy, např. autobusy MHD.  Cílová zařízení a odsun evakuovaných

Cílová zařízení musí být v předstihu nasmlouvána dle přepokládaného množství jednotlivých kategorií evakuovaných pacientů (JIP, ARO apod.). Současně s  vyhlášením evakuace ohroženého pracoviště je nutné ihned ostatním nemocnicím avizovat potřebu připravit se na příjem nasmlouvané kapacity. V  cílových zařízeních by měl být vlastně spouštěn jejich traumatologický plán, neboť je nutné uvolnit lůžka a připravovat tato zařízení na hromadný příjem evakuovaných pacientů. Pro zelené pacienty jsou připraveny vhodné prostory i mimo zdravotnická zařízení, které jsou odpovídajícím způsobem připraveny a vybaveny. Evakuační plán – „malé evakuační plány“ Jsou již pouze vlastní plány evakuace konkrétního oddělení, kliniky či útvaru, které dle předchystaného vzoru vypracují jednotliví vedoucí pracovníci. Tyto „malé EP“ pak popisují úkoly jednotlivců při zahájení evakuace, určují na plánku oddělení či útvaru přesná místa, postavení a  úkoly určených pracovníků, místa shromáždění jednotlivých typů pacientů či materiálu a přístrojů, dále pak také navazující odsunové trasy. Závěrem Troufáme si tvrdit, že nezvládnutá akce tohoto typu by v  konečném důsledku stála zdraví a  život mnohem více pacientů, než kolik jich takovéto lůžkové zařízení dokázalo zachránit v několika předchozích letech.

42

SBORNÍK ABSTRAKT Tvorba TP ZZS v roce 2013 Fischer V. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.

43

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Mysli globálne konaj lokálne-kazuistiky súčinnosti zložiek IZS v oblasti Plzeň jih Tašká Z. a kolektiv Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Príspevok podáva informáciu o súčinnosti všetkých zastúpených zložiek IZS posobiacich na území okresu Plzeň jih. Nakoľko ide o špecifické zásahové územie situované mimo mestskú aglomeráciu autorský kolektív zvolil ako komunikačný výstup súbor kazuistík vynímajúcich sa z bežného každodenného štandardu. Kazuistiky boli v rámci retrospektívnej analýzy výjazdov spracované za obdobie 2002–2012. 1.Kazuistika: Žena bez obličeje 2.Kazuistika: Existuje dům hrůzy? 3.Kazuistika: Muž so sekerou 4.Kazuistika: Agresívne bezvedomie 5.Kazuistika: Kosačka a TANR 6.Kazuistika: Na vlastné nebezpečie Efektívna spolupráca zasahujúcich zložiek je prísľubom funkčnej reťaze života.Na báze profesionality a  eliminácie časových strát, či pochybení pri výkone povolania všetkých zastúpených etáží poskytovania pomoci, je možné postaviť systém dávajúci šancu na prežitie a ďalšiu bezujmovú kvalitu života. Kľúčové slová: zásahové územie, Integrovaný záchranný systém, efektivita spolupráce

44

SBORNÍK ABSTRAKT Bezpečná analgesie při těžké bolesti v přednemocniční péči (PNP) Gutvirth J. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje Morálně – technické aspekty analgesie v PNP Oxfordská liga analgetik – má význam pro naše potřeby? Hladiny léků při různých způsobech aplikace a  jejich využití zejména s  ohledem na málo využívané postupy. Diskutovány mýty a nedostatek výzkumné činnosti na poli analgesie v PNP.

45

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Péče o dárce orgánů během transportu Fiala H., Kaňkovská K. Fakultní nemocnice Olomouc Podle stávající zákonné úpravy v ČR (Transplantační zákon) je povinností ošetřujícího lékaře, který vysloví u nemocného podezření na areflexii nad C1, kontaktovat Transplantační centrum podle svého spádu. Následuje zákonem přesně daný proces potvrzení smrti mozku. Místo, kde jsou nezbytná vyšetření provedena, záleží na zvyklostech daného Transplantačního centra. V olomouckém regionu je většinou první klinické stanovení smrti mozku provedeno v  indikujícím zařízení a  až poté následuje transport potenciálního dárce orgánů do centra k potvrzení smrti mozku. Ve výjimečných případech je transportován kadaver, u kterého byla smrt mozku již prokázána. Transport může být důležitým okamžikem, který sice nerozhoduje o prognóze postiženého, ale může významně ovlivnit kvalitu odebraných orgánů. Kritickými momenty mohou být: oběhová nestabilita následkem vymizení centrální regulace nebo následkem hypovolémie při polyurii, problémy s umělou plicní ventilací s iatrogenním postižením jinak zdravých plic, hypotermie při selhání termoregulace. Dobu do potvrzení smrti mozku může prodloužit podání svalových relaxancií a sedativ při mylném vyhodnocení přítomnosti míšních reflexů. Cílem péče během transportu je udržení oběhové stability ? systolický TK 100 torr, pulz 100/ min, CVT 8?10 torr, dostatečné ventilace s normokapnií a SpO2 94?98 % při co nejnižší fiO2, diurézy minimálně 100 ml/hod a normotermie. K těmto cílům vede podávání vazopresorů, adekvátní objemová náhrada, popřípadě podání diuretik a  zabránění tepelných ztrát použitím termofólie a  aplikací ohřátých infuzních roztoků. Terapie není myslitelná bez adekvátní monitorace: při nedostupnosti invazivního měření tlaků NIBP min. co 5 min, kont. EKG, pletyzmografie s SpO2 a kapnografie s ETCO2, měření centrální teploty.

46

SBORNÍK ABSTRAKT Chladové trauma, zvláštnosti KPR u podchlazených Štěpánková D. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje S moderní dobou a snahou o správný způsob života se může zvyšovat i frekvence chladových traumat a  to zejména v  zimních měsících, kdy lidé neodhadnou svoje možnosti. Dalšími poškozenými mohou být starší lidé, kteří mají porušenou termoregulaci nebo v  městských aglomeracích neustále narůstající počty sociálních skupin alkoholiků, bezdomovců, psychicky nemocných pacientů nebo drogově závislých. Podchlazení se může vyskytnout samostatně ale ruku v ruce také s omrzlinami. Svoje zvláštnosti u podchlazených má i kardiopulmonální resuscitace.

47

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Akutní subglotická laryngitida Tothová L., Sviták R. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Akutní subglotická laryngitida (ASL) je život ohrožující onemocnění dětského věku postihující až 3% dětí ve věku do 6 let. Přednáška pojednává o  typických projevech, diferenciální diagnostice a aktuální léčbě ASL, se zaměřením na přednemocniční péči. Na závěr je uvedena krátká kazuistika. Celkem 15 min.

48

SBORNÍK ABSTRAKT Systém vzdělávání zdravotníků - Jihočeská záchranná služba Krygarová R., Gutvirth J. Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje V příspěvku je uvedeno, jakým formám a metodám školení jsou „vystaveni“ všichni zdravotničtí zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, sylabus a  jeho vznik. Cílem vzdělávání je podpora optimálního výkonu týmu v kritických situacích. Hodnocení přijmout

49

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Workshop č. 1 – Porod v sanitě Vedoucí workshopu: Vaňatka T., lektoři: Havlíková M., Palasová H. Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina Anotace: Tématem workshopu je porod v přednemocniční péči, s použitím prostředků běžně dostupných v PNP, v prostorách sanity. Součástí workshopu je úvodní prezentace a praktický nácvik porodu na figuríně, včetně ošetření novorozence a řešení nejzávažnějších komplikací při porodu ze strany matky i dítěte. Prezentace: Porod v PNP - první pomoc Krátká anotace prezentace: Jedná se o  přípravné sdělení pro workshop „Porod v  sanitě“, tématem budou jednoduché postupy, včetně zajištění novorozence. Praktický výcvik: Vedení porodu v sanitě, ošetření novorozence /M. Havlíková, H. Palasová/

50

SBORNÍK ABSTRAKT Workshop č. 3 – „Když nejde zaintubovat, zajistit žílu a puls se ztrácí…“ Vedoucí workshopu: Kubalová J. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Anotace: Tématem workshopu je řešení komplikací při zajištění dýchacích cest, typy a indikace použití alternativní pomůcek pro zajištění dýchacích cest, alternativní metody přístupu do cévního řečiště, alternativní metody podávání medikamentů, postup při zástavě masívního končetinového krvácení a zástavě krvácení z dlouhých kostí a pánve. Na krátké prezentace naváže praktický nácvik všech technik.

51

12. Brněnské dny přednemocniční neodkladné péče Workshop č. 4 – Setkání výjezdových skupin LZS /Specifika LZS jednotlivých regionů/ Vedoucí workshopu: Jakubů M. Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Anotace: práce ve výjezdové skupině LZS s sebou nese určitá specifika. Cílem workshopu je setkání členů výjezdových skupin všech LZS, operujících na území České Republiky. Jednotlivé LZS se vyvíjely samostatně a také samostatně určovaly svůj směr a vývoj. Cílem workshopu je hlavně výměna zkušeností za účelem zefektivnění a zkvalitnění péče o pacienta.

52