1 AKCE:
Benátky nad Jizerou - novostavba plaveckého stadionu
STUPEŇ:
Dokumentace pro provedení stavby - DPS – prosinec 2012
B.SOUHRNNÁ ZPRÁVA
Benátky nad Jizerou 294 71, Letní stadion, . Novostavba plaveckého stadionu. Dokumentace pro provedení stavby Architektonický návrh : Zakázka č. ing.arch. Jiří a Filip Soukup Hlavní inženýr projektu: ing.Alexander Raška Místo stavby : Arkus Architekt studio 2000 spol. Sportovní areál s.r.o. Letní stadion Královická 925, 250 01 Brandýs nad 294 71 Benátky nad Jizerou Labem Zapsaná u Mě.S.odd. C vlož. 47 131
6/11
2
SEZNAM DOKUMENTACE: 1. Identifikační údaje stavby a investora 2. Předmět DPS 3. Základní údaje o stavbě 3.1 Širší vztahy řešeného území 3.2 Architektonické a urbanistické začlenění 3.3 Účel a funkce objektu 3.4 Kapacita objektu: 3.5 Konstrukce objektu 4. Rozvody a inženýrské sítě: 4.1 Zdravotní technika 4.1.1 Vodovod 4.1.2. Kanalizace 4.1.3. Ochranná pásma 4.2 Elektroinstalace 4.2.1 Silnoproud 4.2.2. Slaboproud 4.3 Vytápění 4.4. Rozvod plynu 4.5 Vzduchotechnika 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.
Výchozí podklady: Členění stavby: Věcné a časové vazby na okolní výstavbu a související investice Přehled uživatelů a provozovatelů Termíny zahájení a dokončení akce Zkušební provoz Řešení parkovacích stání Úprava ploch,oplocení a zeleň Péče o životní prostředí Požárně bezpečnostní řešení objektu Charakteristika obchodní jednotky Ochranná pásma a chráněná území Požadavky památkové péče Odstraněni staveb, bourací práce Organizace výstavby Civilní ochrana Dokladová část Výkresová část
3 1. Identifikační údaje stavby a investora Název stavby:
Benátky nad Jizerou – novostavba plaveckého stadionu
Místo stavby:
Letní stadion, parcely č. 778/1, 778/5, 784/4, st 1071, st 16, Benátky nad Jizerou, k.ú.: Nové Benátky Benátky nad Jizerou
Stavební úřad: Investor:
Město Benátky nad jizerou, Zámek 49, Benátky nad Jizerou1, 294 71
Autoři dokumentace: Ing.arch. Jiří Soukup a Ing.arch. Filip Soukup Arkus Architekt studio 2000 spol.s r.o. Ing. Alexander Raška Apart s.r.o. Vedoucí projektant: Ing.arch. Jiří Soukup, Arkus Architekt studio 2000 spol.s r.o. 250 01 Brandýs nad Labem, Královická 925 IČ: 25071343, DIČ: CZ 25071343 Stupeň:
Dokumentace pro provedení stavby
Spolupráce na dokumentaci k DPS: Ing. Sklenář, Petr Čech, Ing. Vladimír Muff
Spolupráce odborných profesí na dokumentaci pro provedení stavby:
Statika objektu a stavební řešení:
Ing. Petr Sukdolák
Tepelná technika:
Ing. Stanislav Kantor
Zdravotní technika: Přípojky vodovodu a kanalizace:
Ing. Petr Chochola
Elektroinstalace: Přípojka silno a slaboproud:
Ing. Vladimír Sladkovský Ing. Vladimír Sladkovský
Vzduchotechnika:
Ing. Stanislav Kantor
Požární ochrana objektu:
Miroslav Pahorecký
Rozvod plynu v objektu: Přípojka plynu:
Ing. Petr Chochola Ing. Petr Chochola
Ing. Petr Chochola
4 2. Předmět územního rozhodnutí: Jedná se o novostavbu plaveckého stadionu s příslušenstvím ve stávajícím sportovním areálu. DRUHY A ČÍSLA PARCEL DOTČENÝCH VÝSTAVBOU: Popis
Číslo parcely Vlastník
Staveniště objektu
778/1 778/5 784/4 1071 st
Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou
Staveniště zpevněných komunikací a sadových úprav
778/2 778/7
Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou
Zábory pro přípojky
778/2 825/1 784/2
Město Benátky nad Jizerou
Sousedé
792/3 792/4 784/2 784/4 820/2 16 st 825/1 825/2 582 st 583 st 159 st 12/10 778/2 778/5 11/18 12/10 774/2 778/4 792/5 792/6 778/6 778/7 820/12 820/13 581 st 778/8 778/3 11/11 11/9
Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou Paulusová Josefa – fyzická osoba Paulusová Josefa – fyzická osoba Paulusová Josefa – fyzická osoba Paulusová Josefa – fyzická osoba Petr Chramosta Ing. – fyzická osoba Petr Chramosta Ing. – fyzická osoba Petr Antal – fyzická osoba Petr Antal – fyzická osoba Líbal Jan a Lucina – fyzická osoba Líbal Jan a Lucina – fyzická osoba Líbal Jan a Lucina – fyzická osoba
5 Tyto údaje jsou převzaty z výpisu z katastru nemovitostí a jsou patrny na snímku a výpisech katastrální mapy / viz příloha / 3. Základní údaje o stavbě 3.1 Širší vztahy řešeného území: Stavební pozemky č. kat. 778/1 a 784/4 a 1071st se nachází na severní straně ulice Letní stadion v její horní části, blízko vyústění do do rokliny. Na pozemcích je objekt na parc.č.1071st.s číslem popisným 660, na který bude nutno zažádat o povolení k bourání a demolice bude muset proběhnout v předstihu před započetím prací na stavbě plaveckého stadionu, při zachování stávající zděné studny za tímto objektem,která zásobuje vodou celý sportovní areál. Tato studna bude v rámci výstavby upravena a vybavena podle hydrogeologického posudku, tak aby kapacitou pokryla všechny potřeby v areálu. Při demolici objektu přijdeme o parkování zahradní a údržbové techniky. Toto bude vyřešeno tak, že pro tyto účely se upraví levá strana sousedního objektu v přízemí. Demolicí se přijde rovněž o hřiště na nohejbal, to dostane nový prostor v rámci stavby vedle sousedního objektu. 3.2 Architektonické a urbanistické začlenění Dokumentace se zabývá projektem novostavby plaveckého stadionu na vlastních pozemcích / č. kat. 778/1 a 784/4 a 1071st.. V územním plánu je toto území klasifikováno jako sportoviště, relaxační areál, hřiště bez dalších omezujících koeficientů. Výšková úroveň stávající zástavby je 6 - 7 metrů nad terénem. Zastavěnost okolních pozemků v ulici Letní stadion je velice nízká vzhledem k využití území. V podstatě se naší plánovanou zástavbou nebudeme lišit od průměrné zastavěností v zájmovém území. Zeleň na stávajících nezastavěných plochách příslušných pozemků našich i na sousedních pozemcích zůstane zachována, protože plánovaná zástavba bude probíhat na místě stávající budovy a zpevněných plochách a bude na okraji relaxačního areálu, stávající louka pod terénním zlomem bude zachována, protože bude sloužit jako plocha pro opalování v letních měsících provozu. Na zlomu budou umístěny lavice ve dvou nebo třech řadách pro návštěvníky. Plavecký bazén bude umístěn až za tímto terénním zlomem. Prostor plaveckého stadionu bude přístupný stávajícím vjezdem a vchodem do prostoru sportovního areálu od jižní strany přes parkoviště u stávající cyklostezky u rokliny. Ostatní objekty areálu budou odcloněny nově vysazenou alejí stromů. Náplň navrhovaných objektů z hlediska územního plánu je sportovní využití a je v souladu s funkčním využitím dle v současné době platného územního plánu. Orientace plánované zástavby je severo – jižní. Studie, UR a SP, které předcházely tomuto stupni dokumentace, byly zaměřeny na ověření urbanistického a architektonického řešení, návrhu objektu a jeho základního dispozičního řešení. Hala bude umístěna v koncové části sportovní zóny města Benátky nad Jizerou, za fotbalovým stadionem v návaznosti na již funkční travnatou plochu, venkovní tenisové kurty a hřiště na brach volejbal s možností využití restaurace u fotbalového stadionu. Parkování návštěvníků bude zajištěn před areálem jako součást obslužné místní komunikace. Autoři se rozhodli pro obloukovitý tvar haly, který vyrůstá z původního terénu a opět do něj zapadá. Vzniká tím přirozený přírodní tvar s výškou ca.14,00m nad upraveným terénem, v nejvyšším bodě vzepětí konstrukce 8,00m, kterou tvoří dřevěné lepené hoblované vazníky výšky ca.1,50-2,00m,jež budou částečně uplatněny i v interieru budovy. Uplatnění těchto nosníků znamená zcela volnou dispozici v interieru budovy bez podpor,do níž jsou umístěny tři druhy bazénů: Bazén délky 25,00m a šířky 16,00m
6 s třemi drahami pro výuku plavání a sportovní trénik s možností protiproudu a umělými vlnami (šířky 7,00m), bazén pro dojezd interiérového tobogánu s obslužným schodištěm je druhou částí velkého bazénu (šířka 9,00m) a dále obsahuje 2 kóje s výřivkami, fontánu ve tvaru hříbku a chrlič vody. Třetí vodní plochou je samostatný i když s velkým bazénem propojený mělký bazén nepravidelného tvaru pro děti. Hlavní prostor haly je doplněn vstupní částí s recepcí, šatnami,wc a sprchami k oddělení tzv. čistého a špinavého provozu. Proti vstupní části ze zadu plavecké haly je navržena část dispozice s doplňujícími částmi provozu pro relaxaci a zábavu, jako posilovna, výřivka, kadeřník, masáže, hala s barem, ze které bude možné pozorovat přes prosklenou stěnu dění v plaveckém bazénu pro doprovod plavců. Dále zde budou umístěny prostory nutné pro obsluhu a zajištění fungování haly (plavčíci, technici,kanceláře, denní místnost pro zaměstnance a hygienické zázemí pro zaměstnance atd.). Celá zadní technicko-provozní část bude podsklepena technickým podlažím pro umístění nutné technologie a to jak bazénové, tak i provozní – vytápění, větrání, odvlhčování atd. Veškeré bazénové povrchy jsou navrženy z nerezu. Pro letní provoz jsou v přední části dispozice navrženy samostatné venkovní sprchy. Dále se zde do budoucna počítá s vnějším bazénem do jehož části budou zaústěny skluzavky vedoucí z vnitřního toboganového schodiště haly, zbylá část bude určena k plavání ve venkovním prostoru. Kolem vnějšího bazénu budou umístěny zábavné vodní chrliče pro děti a mládež. Celý komplex umožní v interiéru využití pro cca.130 – 140 plavců současně. Celý komplex samozřejmě umožňuje i návštěvu pro spoluobčany s omezenou schopností pohybu a orientace tzv. invalidy. Předpokládaná vybavenost objektu by měla pokrýt roční náklady na provoz komplexu s minimální spoluúčastí dotací od města. Nástup pro pěší do objektu plaveckého stadionu je od západní strany po stávajícím příchodu do areálu sportovišť z ulice Letní stadion. Nástup pro návštěvníky s automobily je z ulice Letní stadion, kde je zřízeno šikmé stání pro automobily vedle již zbudované cyklostezky, která kopíruje hranu místní rokle. Po vystoupení z automobilu pokračují automobiloví návštěvníci dále jako pěší návštěvníci. 3.3 Účel a funkce objektu Funkční využití objektu je pro relaxaci a sportovní vyžití obyvatel a návštěvníků města. V 1. NP objektu je plavecký stadion s převlékárnami, šatnami s oddělením tzv.špinavého a čistého provozu, sauny, wellness, recepce pro návštěvníky, bar pro čekající i plavce, prostor pro dětský koutek, stanoviště plavčíků a administrativní část se šatnami pro personál, kanceláře, denní místnost a úklidové komory, schodišťový prostor s nákladním výtahem. Ve 2.NP se nacházejí provozy masáží, relaxace, wellness a galerií s relaxačními zónami. V 1. PP objektu technického zázemí jsou prostory pro umístění kotelny, strojovnu vzduchotechniky, strojovnu elektro a místa pro zařízení technologické části plaveckého stadionu. 3.4 Kapacita objektu:
Základní výměry objektů č.
popis
upřesnění
1 2 3 4
pozemky zastavěná plocha podlažní plocha užitná plocha
1071st,,784/4, 778/5 a 781/1 Nadzemní část objektů Plavecký stadion,
Objekt PS Objekt TZ 2 182 + část p.781/1 – 34 939 1 766 602 2 083 1 204 2 083 1 204
m.j.
m2 m2 m2 m2
7 Rozměry objektů: objekt plaveckého stadionu ROZMĚRY Celková délka Celková šířka Počet podlaží Výška objektu Zastavěná plocha Obestavěný prostor
Nadzemní 58,40 m 30,24 m 1 14,00 m 1766,00 m2
Podzemní 26,00 m 17,00 m 1 16 757 m3
Úroveň podlahy objektu plaveckého stadionu v 1. NP je na kótě 198,05 m n. m. objekt technického zázemí ROZMĚRY Celková délka Celková šířka Počet podlaží Výška objektu Zastavěná plocha Obestavěný prostor
Nadzemní 43,00 m 14,00 m 1 5,50 602,00 m2
Podzemní 43,00 m 14,00 m 1 5,50 602,00 m2 6 622,00 m3
Úroveň podlahy objektu technického zázemí v 1. NP je na kótě 198,05 m n. m. Předpokládané počty osob : Návštěvníci (plavci) – 130 osob Návštěvníci (čekající) – 20 osob Personál – 18 osob ve směnách, v jedné směně 9 osob Bar – 2 osoby
3.5. Konstrukce objektu Předmětem projektu je návrh nosné konstrukce novostavby plaveckého stadionu na pozemcích č. kat. 778/1 a 784/4 a 1071st v oblasti Letní stadion, v Benátkách nad Jizerou. Pozemek je nepravidelného tvaru, v podstatě rovný s jedním terénním zlomem, s velice mírným sklonem k jihu. Projekt je zpracován v rozsahu dokumentace pro provedení stavby, formou technické zprávy doplňuje architektonicko-stavební část projektu. - rozpracovaná dokumentace stavební části projektu (arch.Soukup,05/11) - ČSN 73 0035 "Zatížení stavebních konstrukcí" - ČSN EN 1991 " Zatížení stavebních konstrukcí " - ČSN 73 1001 "Základová půda pod plošnými základy" - ČSN 73 1101 "Navrhování zděných konstrukcí" - ČSN 73 1201 "Navrhování betonových konstrukcí" - ČSN EN 1992 "Navrhování betonových konstrukcí" - ČSN EN 1993 "Navrhování ocelových konstrukcí" - RFEM3, GEO5 a vlastní výpočetní programy zhotovitele pro dimenzování ocelových, dřevěných a železobetonových prvků
8 3.5.1 Založení a geologické poměry, radonový průzkum Geologický průzkum 1) Úvod, požadavek, provedené práce. Předběžný inženýrskogeologický průzkum pro novostavbu plaveckého stadionu v Benátkách nad Jizerou jsme prováděli na základě požadavku spol. APART s.r.o., Obránců míru 556 Březnice. Zástupce objednatele – Ing.A.Raška požadoval předběžné stanovení základových poměrů v zájmovém prostoru bez provádění technických prací (průzkumných sond) v terénu, pouze na základě zhodnocení dostupné archivní geologické dokumentace a prohlídky sportovního areálu. Jako podklad jsme obdrželi situaci plánovaného objektu. Ten bude situován v areálu letního městského stadionu, při jeho severovýchodním okraji – v prostoru stávajícího antukového kurtu a neudržovaného, částečně zatravněného, původně škvárového hřiště. Po prostudování předaných podkladů jsme provedli jednak prohlídku staveniště, jednak šetření v geologickém archivu České geologické služby - Geofondu Praha. V zájmovém prostoru nejsou archivovány žádné závěrečné zprávy o IGP. Pro stanovení základových poměrů jsme proto využili závěrečnou zprávu z nejbližšího IGP, kterým je IGP pro zastřešení zimního stadionu zpracovatel Stavební geologie – Geotechnika a.s. Praha 1977. Zimní stadion sousedí s fotbalovým stadionem – je na jeho na jihozápadní straně, zatímco projektovaný plavecký stadion na jeho severovýchodní. Při prohlídce lokality jsme od pamětníků zjistili, že v zájmovém prostoru byla v minulosti cihelna a hliniště. Vzhledem k antropogenní činnosti v minulosti (vytěžené hliniště mohlo být zavezeno navážkou) jsme v půdorysu haly provedli lehkou soupravou Eijkelkamp orientační průzkumný vrt do hl. 5,0m k ověření svrchní zóny pokryvu – k ověření eventuálního výskytu navážky. K upřesnění hydrogeologických poměrů jsme dále provedli měření výšky hladiny podzemní vody na stávající studni, která je situována v zájmovém prostoru. 2) Geologické poměry oblasti. Z geomorfologického hlediska je širší zájmové území součástí České křídové tabule. Skalní podklad oblasti tvoří svrchnokřídové vápnité pískovce až jemně písčité vápence středně turonského stáří. Horniny skalního podkladu jsou v povrchové zóně zvětralé – písčitě rozpadavé, nebo silně navětralé, rozpukané, rozvolněné – se skeletovým rozpadem (pevné až tvrdé úlomky a kameny horniny s mezerní písčitou výplní). Kvartérní pokryv je zastoupen sedimenty eolickými, deluviálními a fluviálními. Eolické sedimenty – sprašové hlíny tvoří nejsvrchnější vrstvu pokryvu. V oblasti sportovního areálu vytvářejí mohutnou závěj. Podloží sprašových hlín tvoří jednak sedimenty deluviální (dejekčního kužele) – nepravidelně písčité hlíny až hlinité písky s úlomky pískovců, při bázi až hlinitokamenitých sutí, dále pak fluviální terasové sedimenty – říční písky, štěrkopísky a písčité štěrky. V sousedství staveniště probíhá ve směru severovýchod-jihozápad výrazná erozní rýha, kterou v současnosti protéká voda jen v případě vydatných srážek, v minulosti zde však protékala stálá vodoteč, která vytvořila svou vlastní terasu. Z hlediska hydrogeologického je v zájmové oblasti třeba počítat se dvěma zvodněmi. Jednak je to spojitá zvodeň vázaná na terasové sedimenty s vysokou průlinovou propustností (kvartérní zvodeň), jednak nepravidelně hluboce zakleslá, puklinová zvodeň, vázaná na rozsáhlejší nesepnuté pukliny či podrcená pásma v turonských horninách, kterými voda cirkuluje.
9 3) Základové poměry. Předkvartérní podklad tvoří v zájmovém prostoru písčitý vápenec, který je při povrchu zvětralý, rozpukaný, rozvolněný – má charakter skeletovité zeminy – úlomky horniny s písčitou mezerní výplní. Zvětralé polohy rychle přecházejí do navětralých, pevných, slabě rozpukaných. Kvartérní pokryv tvoří od povrchu terénu mocná vrstva uloženin eolických – sprašových hlín. Ty jsou převážně okrovohnědé až světle hnědé, pouze s lokálními tmavými prolohami (tabákové horizonty), mají jílovitoprachovitý charakter a převážně střední plasticitu. Vykazují zvýšenou přirozenou vlhkost a jen tuhou konzistenci. S hloubkou pak přecházejí do deluviální hlíny, která má nepravidelně jílovitý a písčitý charakter, s proměnlivou příměsí úlomků pískovce a písčitého vápence a valouny křemene. Hlína je neplastická až slabě plastická. Bazální vrstvy pokryvu pak tvoří terasové naplaveniny – málo vytříděné hlinitopísčité štěrky. Svrchní vrstvu pokryvu jsme ověřili orientačním průzkumným vrtem do hl. 5,0m. Tento vrt zastihl v celé mocnosti polohu sprašové hlíny jílovitoprachovitého charakteru, se střední plasticitou a vysokou přirozenou vlhkostí – tuhé konzistence (IC=0,6-0,8). Dle ČSN EN ISO 14689-1 sprašová hlína - jílovitý prach – clSi (dle ČSN 736133 tř. F6). Sprašová hlína je málo únosná a silně stlačitelná, nebezpečně namr-zavá a rozbřídavá. Tvoří vhodnou základovou půdu jen pro výstavbu lehkých a nenáročných konstrukcí. Pod sprašovými hlínami je poloha hlin svahových nepravidelně jílovitopísčitého až písčitého charakteru – clsaSi – saSi (tř. F4), dále pak polohy zahliněné sutě a nevytříděného hlinitopísčitého štěrku – sisaGr (tř. G4). Horninový podklad tvoří písčité vápence až vápnité pískovce – při povrchu zvětralé (tř. R5-R4), s hloubkou navětralé (tř. R4-R3). Jejich povrch můžeme očekávat v hloubce 15m a více. Orientačně můžeme stanovit únosnost horninových vrstev následovně: únosnost (kPa) sprašová hlína ................................................................. 100 kPa hlína svahová (písčitá) .....................................................200 kPa zahliněná suť a hlinitopísčitý štěrk ................................. 300 kPa vápnitý pískovec a písčitý vápenec zvětralý .................. 350 kPa vápnitý pískovec a písčitý vápenec navětralý ................ 500 kPa Podzemní voda je v prostoru výstavby hluboce zakleslá v bazálních polohách pokryvu – ve vrstvě nevytříděného hlinitopísčitého štěrku. Ve studni byla změřena v hl. 14m pod terénem. Je však třeba počítat s částečným snížením hladiny vlivem čerpání vody pro zavlahování zelených ploch. 4) Závěr. Na staveništi je mocná vrstva pokryvu (cca 15m), která je při povrchu tvořena sprašovou hlínou mocnosti větší než 5m, která postupně přechází do hlíny písčité a hlinité sutě a hlinitopísčitého štěrku. Při plošném založení bude tvořit základovou půdu sprašová hlína, která je málo únosná, silně stlačitelná, nebezpečně namrzavá a při zaplavení vodou extrémně rozbřídavá. Při zakládání na pilotách můžeme očekávat horninový podklad (vápnité pískovce až písčité vápence) v hloubce kolem 15m. Příloha: - zpráva geologického průzkumu - geologický popis provedené průzkumné sondy - geologický popis sond přejatých z IGP Zastřešení zimního stadionu - schematická situace provedeného průzkumného vrtu
10
Radonový průzkum 1.Úvod : Dne 24.6.2011 na základě objednávky firmy APART s.r.o. bylo realizováno měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu odběrem vzorků in situ. Práce v terénu provedl pracovník firmy, vyhodnocení a vypracování posudku provedl p.Čech. Tento posudek se řídí „Metodikou pro stanovení radonového indexu pozemku vydanou SÚJB v březnu 2004 a splňuje § 6 odst. 4 zákona č. 13/2002 Sb. § 94 vyhlášky č. 307/2002 Sb. 2. Podmínky měření: Odběry vzorků půdního vzduchu a měření objemové aktivity nelze provádět v extrémních meteorologických podmínkách. V době měření takové podmínky nenastaly. 3. Metodika měření : Radonový index pozemku u geologického podloží vyjadřuje míru nebezpečnosti vnikání radonu z hornin podloží do budov. V místě kontaktu podloží – budova dochází ke změnám tlakových gradientů, což výrazně ovlivňuje pronikání radonu z podloží do objektu. Stanovení radonového indexu závisí hlavně na dvou faktorech: 1/ na objemové aktivitě radonu v půdním vzduchu (cA) získané dle metodiky SÚJB z března 2004 2/ na plynopropustnosti zemin (k) zatříděné dle ČSN 73 01 01. Je tedy kombinací měřením určených hodnot objemových aktivit radonu (hodnotou třetího kvartilu souboru naměřených hodnot (cA75) a plynopropustností zemin. 4. Výsledky měření: 4.1. Objemová aktivita radonu v půdním vzduchu (cA) Lokalizace budoucí stavební plochy byla provedena přímo na místě. V místě předpokládané zástavby (nebo v jejím blízkém okolí) bylo provedeno 45 sond a odebrány vzorky půdního vzduchu. V rámci zkoumané stavební plochy je variabilita níže uvedených naměřených hodnot způsobena především lokálními změnami charakteru a propustnosti odběrového horizontu a dále svrchních horizontů geologického podloží vůbec. Analýzou těchto vzorků byly zjištěny a stanoveny tyto hodnoty objemové aktivity radonu:
min.hodnota:
7,0 kBq.m-3,
max.hodnota:
46,6 kBq.m-3,
arit. Průměr:
24,9 kBq.m-3,
medián :
23,8 kBq.m-3,
třetí kvartil: (cA75) 29,3 kBq.m-3 .2. Plynopropustnost zemin (k) Ve svrchních vrstvách prostředí byly provedeny 2 sondy a odebrány vzorky zeminy do hloubky 1,00m. Popis geologického profilu: zčásti zastavěno sonda A:
0,00 – 1,00m tmavě hnědá písčitá hlína s úlomky skalního podloží
sonda B:
0,00 – 0,20m svrchní vrstva hlíny, tmavě hnědá 0,20 – 1,00m světle hnědý jíl
sonda C:
0,00 – 0,10m tmavě hnědá hlína s antukou 0,10 – 1,00m různorodá navážka, tvořená převážně tmavě hnědou písčitou hlínou s úlomky stavebních hmot
11 Z makroskopiského popisu vzorků zeminy z hloubky 1,00m (obsah jemné frakce f v rozmezí f < 15%) a odborného posouzení plynopropustnosti byla zájmová plocha zařazena do kategorie
vysoké propustnosti. Plynopropustnost podloží pro celou stavební plochu je třeba stanovit s ohledem na nejvíce propustnou zeminu geologického profilu v hloubce 1,00m. Subjektivní hodnocení odporu sání při odběru vzorků půdního vzduchu nevykazovalo výrazné anomálie. Podle údajů v Odvozené mapě radonového rizika 1 : 200 000 (Praha 1994) tvoří zájmové území křídové sedimenty a řadí se s určitou pravděpodobností do nízkého radonového indexu, což se měřením nepotvrdilo. Údaje v této mapě jsou pouze orientační a nemají na zařazení zkoumané plochy žádný vliv. 5. Zhodnocení: Na základě naměřených a zjištěných hodnot, zaznamenaných na protokolu o měření spadá zkoumaná stavební plocha č.parc. 784/4 v obci Benátky nad Jizerou z hlediska pronikání radonu z podloží do objektu do
středního radonového indexu, neboť se hodnota třetího kvartilu (cA75) souboru naměřených hodnot se pohybuje v rozmezí 10 – 30 kBq.m-3 při příslušné vysoké propustnosti (k), (viz tabulka). 6. Závěr: Při realizaci stavby na pozemku č. parc. 784/4 v obci Benátky nad Jizerou je nutno provést ochranná opatření proti pronikání radonu z podloží do budovy. Jedná se o protiradonové opatření, spočívající v provedení účinné bariéry, složené z materiálů, splňující příslušné normy proti pronikání radonu výše uvedené hodnoty. Při realizaci je třeba dbát na kvalitu provedených prací s ohledem na dodržení technologických postupů, zvláště pak na pečlivém utěsnění všech prostupů touto bariérou (většinou se jedná o potrubní vedení vody a kanalizace). Při návrhu opatření doporučujeme vycházet z ČSN 730601. Podrobněji viz.samostatná příloha
Založení Konstrukce haly bazénu jsou hodnoceny jako náročné, geologické poměry rovněž. Návrh založení vychází z hodnocení ve 3. geotechnické kategorii s využitím místních normových geomechanických vlastností základových půd. K disposici je v této fázi vyhovující předběžný hydrogeologický průzkum. Základovou jámu předpokládám otevřenou, nepaženou. Vytěžené zeminy nebude možné použít pro nové násypy nebo jiné zemní konstrukce vzhledem k jejich nepříznivým geomechanickým vlastnostem. V této fázi není možno s ohledem na konstrukce a geologické podmínky jednoznačně rozhodnout o způsobu založení. V místě stavby se nacházejí sprašové hlíny v mocnosti až cca 12,5m proložené jílovitými písky, pod těmito vrstvami jsou hlinité štěrky. Únosné skalní podloží je až v hloubce cca 20m. Tzn., že základová půda je málo únosná (cca 100kPa), prosedavá, silně namrzavá. I z těchto důvodů navrhuji objekt rozdělit na dva (popř. tři) dilatační celky: - konstrukce haly - zázemí - (popř. vlastní bazén)
12 Založení vlastního bazénu lze uvažovat jako plošné a na pilotech. Založení konstrukce haly bazénu bude možno za příznivých podmínek uvažovat o založení plošném a na pilotech. To však bude záležet na podrobném statickém a geotechnickém výpočtu závislém na celkovém zatížení v základové spáře, návrhu vhodných (a ekonomicky výhodných) opatření zlepšujících základové podmínky a podrobném hydrogeologickém průzkumu. Průzkum musí být proveden vrty až na únosné podloží. Nelze však v této fázi jednoznačně vyloučit variantu hlubinného založení, tzn. piloty až do hl. cca 21m. Obdobně jako při návrhu založení konstrukce haly bude postupováno při návrhu založení zázemí. Předběžně uvažuji s plošným založením a na pilotech, nelze však vyloučit založení hlubinné. Současně ns tím se bude dělat zajištění stavební jámy. 3.5.2 Konstrukční řešení Dilatační celek zázemí je navržen jako stěnový a částečně doplněn sloupy dle dispozic. V podzemí je navržen jako kombinace železobetonových stěn a železobetonových sloupů v dispozici daných bazénovou technologií a technologií strojoven kotelny a VZT. V nadzemních podlažích je pak navržena kombinace cihelného a železobetonového zdiva s monolitickou železobetonovou stropní deskou. Schodiště jsou navrhována železobetonová se samostatnou šachtou s roštovým zastropením pro navážení a údržbu ve strojovnách – kotelna, VZT, technologie.. Základní nosnou konstrukci dilatačního celku haly budou tvořit dřevěné obloukové lepené nosníky kotvené do základů. . 3.5.2.1 Svislé nosné konstrukce Nosný systém nadzemní části zázemí budou tvořit příčné stěny v kombinaci s podélnými stěnami a vnitřními sloupy, tyto konstrukce budou provedeny z cihelných bloků v kombinaci s monolitickým železobetonem. V podzemním podlaží bude část vnitřních nosných zdí nahrazena železobetonovými rámy tak, aby v dispozici co nejméně bránila funkci technologie. Nosnou obvodovou a vnitřní konstrukci budou v podzemním podlaží tvořit monolitické železobetonové stěny – tzv.bílá vana. V nadzemních podlažích bude obvodový plášť tvořen zděnými nosnými stěnami, v kombinaci se žel.betonem. 3.5.2.2. Vodorovné nosné konstrukce Vodorovné nosné konstrukce budou navrženy na užitné charakteristické zatížení: - šatny, kanceláře 2,0 kN/m2, - bufet 3,0 kN/m2, - chodby, schodiště a terasy 5,0 kN/m2, - ochozy, tribuny 5,0 kN/m2, (popř. až 7,5 kN/m2, - stropy pod technologií dle zatížení od technologie. Vodorovnou nosnou konstrukci budou tvořit železobetonové trámové stropy. Zastřešení haly plaveckého stadionu bude na rozpon 58,0m tvořeno dřevěnými lepenými vazníky výšky ca.1,80-2,00m a vzepětí ca.8,0m po osových vzdálenostech 6,0m s pěti loděmi. Tyto budou doplněny krokvemi a systémem ztužujících táhel. 3.5.2.3. Schodiště Schodiště v hale plaveckého bazénu bude dvouramenné samonosné deskové, stejně jako v objektu technického zázemí. Nástupní a výstupní rameno bude tuze upnuto do stropních desek podesty a mezipodesty. Schodiště v objektu technického zázemí bude taktéž dvouramenné. Ramena schodiště budou betonována včetně hrubých stupňů. Šachta s výtahem a s tzv.kočkou v objektu technického zázemí bude umístěna
13 v samostatné železobetonové šachtě a bude jako nákladní sloužit převážně pro údržbu technologie plaveckého stadionu. 3.5.2.4 Bourací práce a demontáž stávající konstrukce Na dotčených pozemcích je v současné době objekt na parc.č.1071st s číslem popisným 660. Tento objekt bude muset být v předstihu zbourán, na základě samostatného demoličního výměru, který není součástí této dokumentace. Současně s demolicí se budou muset odstranit přípojky inženýrských sítí – vodovod,kanalizace,plynovod a elektro. Zachovány a ochráněny budou muset být napojení vod ze stávající studny, která zajišťuje chod zavlažování fotbalového hřiště,přírodního bazénu,kluziště a tenisových kurtů. Současně s tím se bude muset upravit i studna – při zemních pracích se bede muset odshora odebrat až na úroveň základové desky suterénu a podle popisu upravit i vnitřek studny – viz samostatná část.
3.5.3. Dilatace Soubor objektů haly a technického zázemí bude rozdělen na dva (popř. tři) dilatační celky. Jeden dilatační celek bude tvořen objektem plaveckého stadionu. Objekt technického zázemí bude tvořen samostatným dilatačním celkem. Dilatace bude procházet na hranici objektů všemi nosnými konstrukcemi. Třetím dilatačním celkem bude případně vlastní bazénové těleso. 3.5.4 Kompletační konstrukce Obvodový plášť objektu plaveckého stadionu je navržen zateplený kontaktním zateplovacím systémem s izolací z desek z minerální rohože. Výplně otvorů jsou navrženy převážně jako dřevěná tzv.EURO okna s izolačními trojskly. V jižním štítu a ve východním a západním pohledu budou prosklené stěny. Vnitřní nenosné stěny budou provedeny převážně vyzdívané z příčkovek tl.115,175 a 240 mm. Příčné a dělící stěny mají z důvodů zvukové izolace tloušťku 250 – 300 mm. Střešní plášť je navrhován jako jednoplášťová nepochozí střecha na hlavní obloukové konstrukci v kombinaci s pochozí plochou střechou s extenzivní zelení a terasou, veškeré střechy jsou opatřeny tepelnou izolací v potřebných tlouštkách a skladbách podle výpočtů dle PENB. Obvodový plášť objektu technického zázemí je navržen zateplený kontaktním zateplovacím systémem s izolací z desek z polystyrenu systému “OPEN“ v kombinaci s deskami z minerální rohože v blízkosti se sousední budovou u technického zázemí, s natahovanou tenkovrstvou omítkou v barvě dle výběru architekta po konzultaci s investorem. Výplně otvorů jsou navrženy jako dřevěná tzv.EURO okna s izolačními trojskly, tak aby splnili podmínky PNEB.. Střechy technického zázemí jsou ploché, dvouplášťové foliové, částečně pochozí. Klempířské prvky jsou z titanzinkového plechu – jedná se hlavně o oplechování střechy haly plaveckého stadionu,žlaby,svody a oplechování atik a parapetů. Alternativně je možno provést střechu jako foliovou, s klempířskými prvky z poplastovaného plechu(okapnice,štítové lemování) a zbytek může být opět v titanzinku. Střešní plášť bude tvořit jednoplášťová střecha o tl.izolantu doporučeným tepelným výpočtem - PENB, opatřena parozábranami a parobrzdami, odspodu opatřena obkladem, který bude mít současně i akustickou funkci. Zastřešení objektu technického zázemí bude provedeno na monolitickou desku pomocí foliové hydroizolace, pod níž budou provedeny patřičné tepelné izolace a to v tl.doporučených tepelně technickým výpočtem – PENB.
14 3.5.5. Technologie bazénů Technologická část obsahuje technologii úpravy bazénové vody s využitím moderní technologie REDO, filtry a hydrauliku pro atrakce, jímky, dále vzduchotechnická zařízení rozdělená pro bazén a pro vstupní část se šatnami a gastroprovozem, vytápění, elektrorozvody, rozvody vody a kanalizace, slaboproudé rozvody a řídící systém. Plavecký stadion - technické nároky pro technologie bazénů požadavky na technické zázemí a profese pro dodávku bazénové technologie. Při návrhu se vycházelo z dodaných informací a návrhů. Při návrhu technologie se tato sloučila do následujícícch recirkulační okruhů: Předmětem této části projektové dokumentace je technologické řešení úpraven vody pro nově budovaný plavecký areál v Benátkách nad Jizerou. Všechny bazény budou nerezové, konstrukce bazénů je součástí samostatné části PD. Podrobněji viz samostatná část dokumentace Wellness centra -Technické nároky na profese – WELLNESS Podrobněji viz samostatná část dokumentace
3.5.6. Akustika a hluková studie 1. Obsah 1. 2. 3. 4. 5.
6.
Obsah Zadání Limitní hodnoty Zdroj hluku Postup výpočtu 5.1 VZT 5.2 Průnik hluku do venkovního prostoru 5.3 Celkové působení ve venkovním prostoru Závěr
2 2 2 3 7 7 7 8 11
2. Zadání Zadavatel předložil: PD vč. projektu VZT provozní dobu v denní době nebude provozována hudební produkce Umístění provozovny - v samostatně stojící budově uvnitř sportovního areálu. Nejbližší chráněné místnosti jsou v sousedním domech ve 2. NP – prostory pro přechodné ubytování. V okolí dále zemědělská půda, zahrádkářská kolonie – není chráněno. 3. Limitní hodnoty Dle Nařízení vlády č. 148/ 2006 Sb. ze dne 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací jsou stanoveny tyto nejvyšší přípustné hodnoty hluku:
15 ve venkovním chráněném prostoru a chráněném prostoru budov - příl. č. 3: základní hladina hluku LAeq,T 50 dB(A) korekce na denní dobu 6.00-22.00 hod 0 dB(A) 22.00-6.00 hod - 10 dB(A) nejvyšší příp. ekvivalentní hladina 6.00-22.00 hod LAeq 22.00-6.00 hod LAeq
50 dB(A) 40 dB(A)
Pro hluk ze stabilních zdrojů a dopravy na účelových komunikacích a parkovištích je posuzováno osm nejhlučnějších hodin v denní době a jedna nejhlučnější hodina v době noční. ve venkovním chráněném prostoru a chráněném prostoru budov - příl. č. 3: základní hladina hluku LAeq,T 50 dB(A) korekce na denní dobu 6.00-22.00 hod 0 dB(A) 22.00-6.00 hod - 10 dB(A) informační charakter hluku (hudba, řeč ) - 5 dB(A) nejvyšší příp. ekvivalentní hladina 6.00-22.00 hod LAeq 22.00-6.00 hod LAeq
45 dB(A) 35 dB(A)
Pro hluk ze stabilních zdrojů je posuzováno osm nejhlučnějších hodin v denní době a jedna nejhlučnější hodina v době noční. Podrobněji viz samostatná část dokumentace 4. Rozvody a inženýrské sítě: Nové přípojky inženýrských sítí do navrhovaných objektů plaveckého stadionu a technického zázemí budou přivedeny společně pro oba objekty. Zásobování vodou: jednou novou přípojkou ze stávajícího uličního řadu v přilehlém chodníku ulice Letní stadion. Pro bazénové technologie (dopouštění) bude využito stávajícího zdroje vody – studny, na pozemku investora. Ohřev TV bude v objektu plaveckého stadionu a technickém zázemí centrální, z objektu technického zázemí, kde bude umístěna kotelna. Kanalizace splašková: jednou samostatnou novou přípojkou jednotné kanalizace DN250, do stávající veřejné jednotné kanalizační sítě v přilehlé komunikaci Letní stadion. Kanalizace dešťová: veškeré dešťové vody ze střech objektů budou systémem venkovní dešťové kanalizace napojeny na jednu samostatnou přípojku dešťové kanalizace DN 250, zaústěné do přilehlého rigolu, vedoucího do bezejmenné vodoteče (pravostranného přítoku Jizery). Napojení bude provedeno pomocí vyústního objektu s kamennou rovnaninou. Zásobování elektrickou energií: na základě žádosti o připojení bude v investici ČEZu, jeho samostatným projektem, upravena distribuční soustava pro možnost napojení nového odběrného místa a dále provedena nová zemní kabelová přípojka. Z místa napojení s elektroměrovým rozvaděčem bude provedena přípojka do hlavního rozvaděče v navrhovaném objektu. . Zásobování plynem: Ze stávajícího STL plynovodu bude provedena STL přípojka
16 plynu (PE ø63) do plynoměrové skříně na hranici pozemku investora č.parc. 778/1, kde bude osazen hlavní uzávěr plynu DN 50 a rotační plynoměr na STL části - (G 60). Dále bude pokračovat STL měřený rozvod plynovodu po areálu k plavecké hale. Vytápění: je navrženo plynovými kotly, v objektech plaveckého stadionu a technického zázemí jako centrální, nutno prověřit možnost vytápění pomocí tepelných čerpadel země/voda – nutnost provést technicko ekonomickou studii.. Vzduchotechnika: je řešena v obou objektech obdobně: - pro objekt plaveckého stadionu jako centrální s odtahovým odvětráním jednotlivých funkčních celků nad střechu objektu, při užívání rekuperace a dohřevu pro vhánění teplého vzduchu zpět do prostoru haly. - v prostorách převlékáren a šaten a v jejím zázemí jako rovnotlaké teplovzdušné větrací a odmlžovací zařízení, s chlazením vzduchu a s rekuperací tepla z odpadního vzduchu - v ostatních prostorách - jednotkách okny a v soc. zázemí lokální s odtahovými ventilátory a digestořemi v čajových kuchyních nebo baru. Připojení na telekomunikační sítě SEK : bude řešeno novou přípojkou napojenou na stávající trasu vedenou v přilehlém chodníku ulice Letní stadion. 4.1 ZDRAVOTNÍ TECHNIKA 4.1.1. Všeobecně. Na parcelách ČP. 778/1, 778/5, 784/4 a 1071st.. vzniknou nové objekty označené NOVOSTAVBA PLAVECKÉHO STADIONU, ULICE LETNÍ STADION. Jedná se o pětilodní halu plaveckého stadionu a objekt technického zázemí haly. Rozpětí haly je ca.58,50m, osová vzdálenost vazníků je 6,00m, vzepětí vazníků je ca.8,00m, výška vazníků je ca.1,80m. Výška objektu nad upraveným terénem je ca.14,00m. Objekt zázemí má půdorysný rozměr ca.14,00x43,00m, výška objektu od upraveného terénu je ca.4,50m plus atika ca.1,00m Úkolem projektu zdravotních instalací je navržení odvedení splaškových a dešťových vod do městské stokové sítě a zásobování objektů pitnou vodou, včetně zajištění potřebného množství požární vody. Objekty budou napojeny na jednu přípojku splaškové kanalizace, jednou samostatnou přípojku dešťové kanalizace do přilehlého rigolu, vedoucího do bezejmenné vodoteče (pravostranného přítoku Jizery) a na samostatnou vodovodní přípojku. Podkladem pro vlastní zpracování projektu byla: situace s umístěním objektu v okolní zástavbě Veolia a.s. technická dokumentace - kopie pasportu vodárenských zařízení sdělení kóty tlakové čáry v místě odběru nebylo sděleno stavebně-architektonická část konzultace se zpracovateli ostatních profesí Podrobněji viz samostatná část dokumentace
4.2. 1. SILNOPROUD PŘEDMĚT PROJEKTU K SP
17 Na parcelách ČP. 778/1, 778/5, 784/4 a 1071st.. vzniknou nové objekty označené NOVOSTAVBA PLAVECKÉHO STADIONU, ULICE LETNÍ STADION. Jedná se o pětilodní halu plaveckého stadionu a objekt technického zázemí haly. Rozpětí haly je ca.58,50m, osová vzdálenost vazníků je 6,00m, vzepětí vazníků je ca.8,00m, výška vazníků je ca.1,80m. Výška objektu nad upraveným terénem je ca.14,00m. Objekt zázemí má půdorysný rozměr ca.14,00x43,00m, výška objektu od upraveného terénu je ca.4,50m plus atika ca.1,00m. V objektu bude kotelna, strojovna VZT, technologické zařízení na úpravu a doplňování vody, sauna finská, sauna turecká, wellness, nákladní výtah. PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ PROJEKTU K DPS Projekt DPS byl vypracován na základě požadavků investora, architekta a projektantů specielních profesí na elektrická zařízení. TECHNICKÉ ÚDAJE Napěťová soustava: 3+PE+N, 50Hz, 400/230V AC, TN-C-S Instalovaný výkon elektroinstalace: 495kW Max.soudobý příkon: 375kW Rezervovaný příkon: 375kW Ochrana proti nebezpečnému dotyku: Ochrana před nebezpečným dotykem provedena dle ČSN 33 2000-4-41,ed.2: neživých částí: ochrana samočinným odpojením od zdroje Doplňková ochrana proudovým chráničem dle ČSN 33 2000-4-41 čl. 412.5 Doplňková ochrana doplňujícím pospojováním dle ČSN 33 2000-7-701
4.2.2. NAPOJENÍ OBJEKTU Dle platného vyjádření ČEZ Distribuce a.s. bude provedena nová zemní kabelová přípojka třemi kabely 1-AYKY-J 3x240+120. Z místa napojení s elektroměrovým rozvaděčem bude provedena přípojka do hlavního rozvaděče RH v navrhovaném objektu. Elektroměrový rozvaděč s nepřímým měřením bude vybaven elektroměrem pro odběr i dodávku do sítě, přijímač HDO a elektroměrem pro odečet zeleného bonusu. Osadí se záložní zdroj pro případnou evakuaci a pož. větrání s předepsanou dobou zálohy. Podrobněji viz samostatná část dokumentace
4.2.2. SLABOPROUD 4.2.2.1. TELEFON – NAPOJENÍ OBJEKTU na základě žádosti o připojení bude v investici Telefónica O2, jeho samostatným projektem, upravena veřejná elektronická komunikační síť pro možnost napojení nového místa. Z místa napojení a koncového rozvaděče sítě - rozvaděče umístěného na veřejně přístupném místě (fasádě objektu) bude provedena přípojka do velína objektu. Telefony, data Napojí se místo s RACKem, odkud bude kabely UTP hvězdicově z patch panelů rozvedena datová síť, která řeší jak rozvod telefonu tak i počítačovou síť – strukturovaná kabeláž CAT6. Napojí se i strojovna výtahu, zdroj UPS a monitoring technologie, elektroměry, MaR. Dat. zásuvky budou napojeny hvězdicově samostatnými kabely vedenými odděleně od silových rozvodů (min. 20cm).
18 4.2.2.2. DOMÁCÍ TELEFON Bude proveden rozvod pro domácí telefon s rezervou pro videotelefon. U vstupu do objektu bude tlačítkové tablo. V každém funkčním okruhu bude domácí telefon. Rozvod bude proveden komunikačními kabely a koaxiálními kabely v trubkách. 4.2.2.3. STA V prostru technického zázemí bude do zdi pod strop osazen oceloplechový rozvaděč RSTA pro osazení zesilovací soupravy. Z rozvaděče bude veden kabel v trubce na střechu objektu k anténě a satelitu. Z rozvaděče bude paprskovitě proveden rozvod k jednotlivým zásuvkám STA. Rozvod bude proveden kabely v trubkách pod omítkou či pod sádrokartonem. Rozvod bude ukončen účastnickými zásuvkami v jednotlivých funkčních okruzích. 4.2.2.4. ZABEZPEČENÍ Pro zabezpečovací systém bude provedena pouze příprava. Z podružných rozvaděčů bude proveden vývod pro silovou zásuvku pro napojení ústředny zabezpečení. Vývod se ukončí v místě osazení ústředny zabezpečení, do tohoto místa se zavede i telefonní připojení. Do každého funkčního okruhu bude od stoupačky ponechána neobsazená rezerva v trubkách. 4.2.2.5 EPS V prostoru plaveckého stadionu i zázemí bude zřízena elektrická požární signalizace Ústředna musí být zřízena v místnosti se stálou službou 24 hodin denně. Domovní schodiště musí být vybaveno akustickým signálem vyhlášení poplachu. Jednotlivé funkční okruhy, schodiště, chodby budou vybaveny zařízením autonomní detekce požáru. Nf rozvod - k reproduktorům se provede z místnosti velína pro rozvod prostorového zvuku. Kabely budou dostatečného průřezu. Revize Výchozí revize bude provedena po skončení montážních prací s plány skutečného provedení a se zaškolením na všechna osazená zařízení. Podrobněji viz samostatná část dokumentace 4.3 V Y T Á P Ě N Í Tato část dokumentace řeší zásobování teplem na akci NOVOSTAVBA PLAVECKÉHO STADIONU, ULICE LETNÍ STADION PARCELY ČP. 778/1, 778/5, 784/4 a 1071st. Jedná se o pětilodní halu plaveckého stadionu a objekt technického zázemí haly. Rozpětí haly je ca.58,50m, osová vzdálenost vazníků je 6,00m, vzepětí vazníků je ca.8,00m, výška vazníků je ca.1,80m. Výška objektu nad upraveným terénem je ca.12,00m. Objekt zázemí má půdorysný rozměr ca.14,00x43,00m, výška objektu od upraveného terénu je ca.4,50m plus atika ca.1,00m. Pro vytápění je uvažováno s médiem zemní plyn. V rámci projektu bude prověřena možnost napojení objektu na systém tepelných čerpadel země/voda. Pro tento účel bude zpracována studie účinnosti a návratnosti investice, v rámci projektu bude zpracování vrtů po prověření technicko ekonomických ukazatelů.
19 Ve zprávě je uvedena tepelná bilance, je popsán navrhovaný způsob vytápění a předpokládaná spotřeba zemního plynu. Použité podklady Podkladem pro zpracování této části byly: výkresy půdorysů jednotlivých podlaží, včetně řezů tabulka zastavěných ploch požadavky architekta a souvisejících profesí platné předpisy a ČSN 4.3.1. Úvodem Předkládaná dokumentace pro provedení stavby řeší návrh systému ústředního vytápění včetně zdroje pro novostavbu bazénového objektu v k.ú.Benátky nad Jizerou, investor Město Benátky. Objekt je samostatný jedno až třípodlažní objekt členěný do několika provozně-funkčních celků. V objektu se nachází bazén s vířivkou a relaxačním prostorem, wellness, sauna, hromadné šatny a hygienické zázemí, kanceláře, vestibul s bufetem, dětským koutkem a zázemím, v 1.PP se nachází technické zázemí a technologie bazénu. Pro návrh technického řešení a energetického hodnocení objektů byly jako podklady použity výkresy a návrhy stavebního a architektonického řešení – půdorysy, řez z návrhu projekční kanceláře APART Březnice - ing.A.Raška a architekt.kanceláře – ARKUS Architekt - ing.arch.Soukup, dále pak přání a požadavky investora, technické normy a konzultace.Vytápění objektu bude teplovodní zdrojované z centrálního zdroje na plyn - plynové kotelny II.kategorie a kogeneračním zařízením. Ohřev TV bude závislý na systému ÚV nepřímo ohřívanými zásobníkovými ohřívači. Součástí systému bude i ohřev výměníků VZT a bazénové technologie. Systém ÚT bude navržen ve vazbě na VZT zařízení, bazén.technologii a ohřev TV s pevnou vazbou na činnost automatické regulace – provede v dalších stupních MaR.Pro zhotovení dokumentace bylo jako podkladu použito požadavků hygienických vyhlášek a nařízení, dále směrných norem a doporučení zejména zák.406/2000Sb., vyhl.148/2007Sb., NV 361/2007Sb. o požadavcích na pracovní prostředí, 6/2003 – o požadavcích na mikroklima některých staveb, vyhláška 135/2004 – o požadavcích na koupaliště a sauny, vyhl.193/2007Sb. - úsporách energií...., vyhláška o požární prevenci 246/2001Sb., 291/2001Sb – o úsporách energií, vyhl.193/2007Sb. a dále technické normy – ČSN 06 0310 – Ústřední vytápění – projektování, 06 03 20 – příprava TV....., 06 0830 – Zabezpečení soustavy...., ČSN EN 1717, ČSN 73 0540:2007 – Tepelná ochrana budov, 73 4201:2010 – Komíny, ČSN EN 12 831 – tepelný výkon, ČSN EN 1264 – Podlahové vytápění, TPG 908 10 – Větraní kotelen na plynná paliva o výkonu nad 100kW, ČSN 07 0703 – Plynové kotelny a další navazující normy. Podrobněji viz samostatná část dokumentace
4.4. ROZVOD PLYNU 4.4.1. Základní údaje Na parcelách ČP. 778/1, 778/5, 784/4 a 1071st.. vzniknou nové objekty označené NOVOSTAVBA PLAVECKÉHO STADIONU, ULICE LETNÍ STADION. Jedná se o pětilodní halu plaveckého stadionu a objekt technického zázemí haly. Rozpětí haly je ca.58,50m, osová vzdálenost vazníků je 6,00m, vzepětí vazníků je ca.8,00m, výška vazníků je ca.1,80m. Výška objektu nad upraveným terénem je ca.14,00m. Objekt zázemí má půdorysný rozměr ca.14,00x43,00m, výška objektu od upraveného terénu je ca.4,50m plus atika ca.1,00m.
20 V objektu bude kotelna, strojovna VZT, technologické zařízení na úpravu a doplňování a ohřev bazénové vody. Na parcele č. 1071st bude zrušena a odpojena stávající přípojka plynu. Pro vytápění a přípravu TV v navrhovaných objektech se navrhuje jako topné medium zemní plyn. V objektu plaveckého stadionu a technického zázemí je navrhováno zřízení centrálního topného zdroje. Vyjádření a poskytnuté informace budou zásadními podklady, z kterých se bude vycházet při návrhu řešení způsobu napojení navrhovaných objektů na plynovodní síť. Při zpracovávání dokumentace se vycházelo ze základních informací a podkladů poskytnutých zadavatelem: - návrh stavební dispozice navrhovaných objektů zpracovaný do půdorysů jednotlivých podlaží, doložených řezy a pohledy - situace zájmového území se zákresem navrhovanýsh staveb - vyšetření stávajícího stavu plynovodní sítě v zájmovém území provedené v archivu - ověřovací studie možností napojení novostavby na stávající plynovodní síť - vyjádření k ověřovací studii - bilance spotřeb plynu jednotlivých navrhovaných objektů - předběžný návrh řešení způsobů vytápění navrhovaných novostaveb - konzultace s vedoucím projektantem a kooperujícími profesemi Podrobněji viz samostatná část dokumentace
4.5
VZDUCHOTECHNIKA :
PŘEDMĚT PROJEKTU K SP Na parcelách ČP. 778/1, 778/5, 784/4 a 1071st.. vzniknou nové objekty označené NOVOSTAVBA PLAVECKÉHO STADIONU, ULICE LETNÍ STADION. Jedná se o pětilodní halu plaveckého stadionu a objekt technického zázemí haly. Rozpětí haly je ca.58,50m, osová vzdálenost vazníků je 6,00m, vzepětí vazníků je ca.8,00m, výška vazníků je ca.1,80m. V přízemí je plavecká hala s prostorem pro plavčíky, recepce s prostorem dětského koutku, bar pro čekající návštěvníky s toaletami pro čekající. V patře je místo pro masáže, relaxační místnost, wellness a galerie. Výška objektu nad upraveným terénem je ca.14,00m. Objekt zázemí má půdorysný rozměr ca.14,00x43,00m, výška objektu od upraveného terénu je ca.4,50m plus atika ca.1,00m. V objektu bude kotelna, strojovna VZT, technologické zařízení na úpravu a doplňování vody, sauna finská, sauna turecká, wellness, nákladní výtah a prostory pro personál včetně denních a hygienických místností a úklidových komor. PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ PROJEKTU K DPS Projekt DPS byl vypracován na základě požadavků investora, architekta a projektantů specielních profesí na VZT zařízení. Podrobněji viz samostatná část dokumentace 5. Výchozí podklady: Dokumentace pro provedení stavby byla vypracována na základě těchto podkladů: -schválená a investorem odsouhlasená studie stavby, UR a SP - souhlasné stanovisko stavebního odboru ke studii, UR a SP stavby
21 - katastrální mapa a situace okolí stavby - vyjádření jednotlivých správců sítí v rámci této dokumentace stavby a konzultace jednotlivých specialistů během zpracování projektové dokumentace - geodetické zaměření pozemku - radonový průzkum podloží pod objekty - výpočet hluku – hluková studie - předběžný geologický průzkum pozemku - vlastní průzkumy jednotlivých sítí v rámci zpracování projektu - pracovní fotodokumentace - vlastní průzkumy pozemku - předběžný průzkum stávající zeleně - konzultace s veřejnoprávními orgány během zpracování dokumentace a jejich závazná vyjádření k této dokumentaci - příslušné normy a vyhlášky - souhlas s bouráním stávajících objektů - studie oslunění navrhovaných objektů - studie denního osvětlení stávajících objektů 6. Členění stavby: Stavba bude probíhat v jedné etapě včetně přípojek. Etapizace výstavby bude členěna dle objektů, tj. - 1. objekt - výstavba objektu plaveckého stadionu - 2. objekt - výstavba objektu technického zázemí
7. Věcné a časové vazby na okolní výstavbu a související investice: Před vlastní výstavbou jednotlivých objektů nebude nutné provádět žádné související přípravné práce. Pouze v případě založení objektu plaveckého stadionu bude nutné zajistit okraj zlomu pozemku čp. 778/1, případně spodní stavbu objektu plánovaného na tomto pozemku. Vzhledem ke zhruba stejné hloubce založení obou plánovaných objektů, není nutné provádět žádná zvláštní opatření. Dále bude objekt připojen na vodovod, kanalizaci, plynovod, vedení elektro silnoproud a telekomunikační vedení. V rámci akce bude navrhovaný objekt napojen na stávající komunikace. Další nároky na předcházející investice a okolní výstavbu nejsou, kromě demolice objektu na parc.č.1071st s číslem popisným 660, která musí předcházet výstavbě plaveckého stadionu a přitom musí být zachována studna pro zalévání areálu sportovišť,.která bude rovněž sloužit pro účely plaveckého stadionu. Tato studna se musí zajistit a zároveň se musí zlepšit její vodní poměry. To obsahuje provrtání stávajícího podloží vrtákem dn500mm na spodní skalní podloží a její nové pažení pomocí roury tak, aby zajistila současný souběh všech tří čerpadel.
8. Přehled uživatelů a provozovatelů : Objekt bude užíván a provozován jedním uživatelem – investorem, což bude město Benátky nad Jizerou.
22
9. Termíny zahájení a dokončení akce: - dokumentace k územnímu řízení
09/2011
- revize dokumentace
09/2011
- územní řízení
11/2011
- projekt pro stavební řízení
02/2012
- stavební řízení
09-10/2012
- projekt pro provedení stavby
09-12/2012
- zahájení stavby / orientačně /
dle dispozic investora
- dokončení stavby / orientačně /
dle dispozic investora
10. Zkušební provoz : U tohoto typu objektů se předpokládá zkušební provoz daný platnými ČSN normami, hygienickými předpisy, výrobcem technologie a strojního vybavení.
11. Řešení parkovacích stání Výpočet parkovacích stání byl proveden podle ČSN 73 61 10, oddíl 14 Dopravní plochy, čl.14.1 Odstavné a parkovací plochy. Celkový počet návštěvníků objektu plaveckého stadionu je 150 osob. Celkový počet stání pro posuzovanou stavbu se určí podle vzorce: N = Oo * k a + P o * k a * k p kde N je celkový počet stání pro posuzovanou stavbu Oo pro plavecký stadion se uvažuje Oo = 0 Po pro plavecký stadion se uvažuje Po 1 stání na 4 - 8 návštěvníky dle tabulky 34. K tomu se musí zajistit dodatečně potřebný počet stání pro motocykly a kola. Doporučený základní ukazatel výhledového počtu odstavných a parkovacích stání počet stání je možné redukovat koeficientem ka součinitel vlivu stupně automobilizace území – běžně 400vozidel/1000 obyvatel = 1:2,5, potom je ka = 1 kp součinitel redukce počtu stání (viz.tabulka 30) určený sloupcem charakteru území A, B, C podle tabulky 31 (vliv polohy posuzované stavby/území v obci) a řádkem stupně úrovně dostupnosti podle tabulky 32. Z tabulky 30 se jedná o skupinu 2 – obce (města) do 50 000 obyvatel. Z tabulky 31 se jedná o skupinu A – obce (města) do 50 000 obyvatel – stavby mimo centrum města(mimo historické jádro, městskou památkovou rezervaci apod.), nízká kvalita obsluhy území veřejnou dopravou, potom je kp = 1 A potom můžeme dosadit do vzorce: N = Oo * ka + Po * ka * kp = 0*1 + 130/4*1*1 = 0 + 37,50 = ca38 ks parkovacích stání
23 Celkový počet zaměstnanců objektu plaveckého stadionu je 20 osob. Plocha kanceláří a zázemí objektů činí 108,50m2 . Celkový počet stání pro posuzovanou stavbu se určí podle vzorce: N = Oo * k a + P o * k a * k p kde N je celkový počet stání pro posuzovanou stavbu Oo pro plavecký stadion se uvažuje Oo = 0 Po pro plavecký stadion se uvažuje Po 1 stání na 30,00m2 kancelářské plochy dle tabulky 34. K tomu se musí zajistit dodatečně potřebný počet stání pro motocykly a kola. Doporučený základní ukazatel výhledového počtu odstavných a parkovacích stání počet stání je možné redukovat koeficientem ka součinitel vlivu stupně automobilizace území – běžně 400vozidel/1000 obyvatel = 1:2,5, potom je ka = 1 kp součinitel redukce počtu stání (viz.tabulka 30) určený sloupcem charakteru území A, B, C podle tabulky 31 (vliv polohy posuzované stavby/území v obci) a řádkem stupně úrovně dostupnosti podle tabulky 32. Z tabulky 30 se jedná o skupinu 2 – obce (města) do 50 000 obyvatel. Z tabulky 31 se jedná o skupinu A – obce (města) do 50 000 obyvatel – stavby mimo centrum města(mimo historické jádro, městskou památkovou rezervaci apod.), nízká kvalita obsluhy území veřejnou dopravou, potom je kp = 1 A potom můžeme dosadit do vzorce: N = Oo * ka + Po * ka * kp = 0*1 + 108,50/30*1*1 = 0 + 3,61 = ca4 ks parkovacích stání Celkový počet zaměstnanců plaveckého stadionu je 20 osob. Plocha pro veřejnost je 164,08m2. Celkový počet stání pro posuzovanou stavbu se určí podle vzorce: N = Oo * k a + P o * k a * k p kde N je celkový počet stání pro posuzovanou stavbu Oo pro plavecký stadion se uvažuje Oo = 0 Po pro plavecký stadion se uvažuje Po 1 stání na 25,00m2 plochy pro veřejnost dle tabulky 34. K tomu se musí zajistit dodatečně potřebný počet stání pro motocykly a kola. Doporučený základní ukazatel výhledového počtu odstavných a parkovacích stání počet stání je možné redukovat koeficientem ka součinitel vlivu stupně automobilizace území – běžně 400vozidel/1000 obyvatel = 1:2,5, potom je ka = 1 kp součinitel redukce počtu stání (viz.tabulka 30) určený sloupcem charakteru území A, B, C podle tabulky 31 (vliv polohy posuzované stavby/území v obci) a řádkem stupně úrovně dostupnosti podle tabulky 32. Z tabulky 30 se jedná o skupinu 2 – obce (města) do 50 000 obyvatel. Z tabulky 31 se jedná o skupinu A – obce (města) do 50 000 obyvatel – stavby mimo centrum města(mimo historické jádro, městskou památkovou rezervaci apod.), nízká kvalita obsluhy území veřejnou dopravou, potom je kp = 1 A potom můžeme dosadit do vzorce: N = Oo * ka + Po * ka * kp = 0*1 + 164,08/25*1*1 = 0 + 6,56 = ca7 ks parkovacích stání Celkový počet parkovacích stání je potom N = 38 + 4 + 7 = 49 ks Z toho bude : 4 ks invalidních stání 45 ks normálních stání Tato parkovací stání budou zřízena před areálem na parc.č.784/2 – označované na katastrální mapě jako Dráha – cyklostezka, jako šikmá stání
24 K tomu bude : 10 ks parkovacích stání pro motocykly Tato parkovací stání budou zřízena před areálem na parc.č.784/2 – označované na katastrální mapě jako Dráha – cyklostezka, jako šikmá stání 20 ks parkovacích stání pro kola Tato parkovací stání budou zřízena přímo před vstupem do prostor plaveckého stadionu jako ocel.konstrukce, kde se budou moci jednotlivá kola i uzamykat na parc.č.778/1.
12. Úprava ploch,oplocení a zeleň: Úpravy ploch na dotčených pozemcích jsou vzhledem ke stávajícím podmínkám a k navrhované výstavbě poměrně omezené. Na stávajících pozemcích určených pro výstavbu není žádná vzrostlá zeleň. V rámci dokumentace ke stavebnímu povolení byla navržena nově osázená zeleň na dotčených pozemcích. V rámci sadových úprav a terénních úprav bude ve dvorní části upravena zadlážděná a zatravněná plocha louky před plaveckým bazénem a směrem k sousednímu objektu bude vysázena alej stromů, sloužící k optickému odclonění obou objektů. Stávající přístupy a chodníky zůstanou zachovány, budou položeny novým živičným povrchem, alternativně novou zámkovou dlažbou. Nové chodníky a napojení na komunikace k objektu budou provedeny ze zámkové betonové dlažby. V rámci stavby se opraví i stávající oplocení kolem areálu. 12.1 Technologické řešení Po ukončené výstavbě objektu se provedou terénní úpravy okolí a vegetační souvrství o průměrné mocnosti cca 150 - 350 mm. Výsadba dřevin a keřů na plochách opalovací louky, podél komunikace a podél suchoteče – přítok Zdětínského potoka se uskuteční pomocí balů. Dřeviny se po výsadbě upraví řezem a opakovaně zalijí. Výsadbové záhony a kontejnery u solitérních dřevin se v závěru zamulčují borkou o mocnosti 5 cm s přidáním hnojiva, např. NPK. Trávník se založí výsevem na precizně urovnaný, mírně utužený povrch zbavený všech kamenů a větších hrud. Před výsevem se v rámci předosevního přípravy zapraví do půdy hnojivo.
13. Péče o životní prostředí. Objekt svojí funkcí životní prostředí nezhoršuje. Pronikání hluku vně i dovnitř bude upraveno na úroveň danou hygienickými předpisy použitím vhodných stavebních materiálů, izolačního dvojskla pro okna s hodnotami izolace TZI 1 až TZI 3 a dále dostatečnými zvukově akumulačními vrstvami izolací na stropech a stěnách objektu. Pro výstavbu budou použity materiály bez obsahu škodlivin.
25 Vzduchotechnická zařízení pro odtah vzduchu budou zvukově izolována a budou vyústěna nad střechu objektů. Pro vytápění objektu bude použit bude jako médium použit zemní plyn. Navržené plynové kotle musí splňovat požadavky na emise. Vzhledem k okolní zástavbě, která je vytápěna stejným způsobem navrhovaný objekt životní prostředí nezhoršuje. Technická zařízení v objektu nebudou způsobovat žádné vibrace. Na základě výsledků radonového průzkumu bylo zjištěno, že objekt se nachází v místě s středním radonovým indexem. Proto budou realizována běžná protiradonová opatření při zakládání objektu. Odpadní vody z objektu jsou svedeny do veřejné kanalizační sítě a stoky. Odpady, které budou produkovány za běžného provozu, budou tvořeny převážně komunálním odpadem. Vytříděný odpadní papír, nevratné skleněné obaly a nevratné plastové obaly budou ukládány do kontejnerů na tříděný odpad. Vybavení všech prostor v areálu bude řešeno a vybaveno v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. O obecně technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Veřejné prostory všech podlaží v objektu jsou přístupné z úrovně chodníku bezbariérově a jsou spojeny výtahem. Přístup ke stavbě bude pro zrakově postižené osoby vytýčen přirozenými nebo umělými vodícími liniemi výšky 60 mm u chodníků, parkovišť a zelených ploch Chodníky musí být rovné, pevné a upravené proti skluzu. Na všech koncích chodníků kolem objektu bude bezbarierový nájezd s varovným pásem š. 400 mm. Příčný spád chodníků může být max. 2%. V prostoru parkingu jsou vyhrazena parkovací stání pro parkování vozidel osob s omezenou schopností pohybu a orientace, označená vodorovnou dopravní značkou. Vstupní dveře budou zaskleny nerozbitným bezpečnostním sklem, dveřní křídla budou opatřena samozavíračem. Otvíravá dveřní křídla do prostor užívaných osobami se sníženou schopností pohybu budou ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku. Prostor vstupu bude rovný v ploše min. 1500 x 1500 mm, bude osvětlen tak, aby nevznikal náhlý a velký kontrast mezi osvětlením vně a uvnitř budovy. Zvonkové tablo bude osazeno před vstupem max. 1200 mm vysoko / horní okraj /. Výškový rozdíl nástupu do objektu oproti chodníku bude max. 20 mm. Podlahy ve veřejně přístupných prostorách budou mít povrch se součinitelem smykového tření v hodnotě nejméně 0,6. Stupnice nástupního a výstupního schodu každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů budou výrazně označeny tak, aby byly kontrastně rozeznatelné od okolí.
14. Požárně bezpečnostní řešení objektu:
26 a. ) – úvod – seznam použitých podkladů Požárně bezpečnostní řešení bylo zpracováno podle ČSN 73 08 10 Požární bezpečnost staveb – společná ustanovení, ČSN 73 08 02, ČSN 73 08 04, ČSN 73 08 33, ČSN 73 08 18 a dalších navazujících norem. Dalším podkladem byla vyhláška č. 23/2008, 246/2001 sb., R. Zoufal a kol. – Hodnoty požární odolnosti stavebních konstrukcí podle Eurokódů a Projektová dokumentace stavby – dokumentace pro provedení stavby.
b. 1) – popis objektu Posuzovaná projektová dokumentace je zpracována k záměru vybudování krytého plaveckého stadionu, a to na pozemcích č. kat. 778/1 a 784/4 a p.č.st. 1071 v k.ú. Nové Benátky. Konkrétně budova umístěna ve stávajícím sportovním areálu, a to na severní straně ulice Letní stadion. Stavební objekt na p.č.st. 1071 bude v rámci přípravy výstavby demontován, stávající hřiště v místě výstavby budou zrušeny. Přístupové komunikace pro požární techniku jsou k dispozici z jižní strany stávající odbočkou z ulice Letní Stadion, šířka přístupových komunikací min. 5,0 m, vjezd do sportovního areálu vraty opatřen není. Ze stávajících zpevněných ploch jsou k dispozici vstupy umístěné v jihozápadním a jihovýchodním průčelí navržené stavby. Předložená dokumentace zahrnuje výstavbu objektu krytého plaveckého stadiónu, který je navržen maximálně dvoupodlažní, částečně podsklepený (technickým a technologickým zázemím), požární výška stavby h = 3,720 m. Z hlediska základní stavebně technické charakteristiky navržený objekt zahrnuje dvě provozně na sebe navazující části, které zahrnují jednak vlastní bazénovou halu se vstupním koridorem, recepcí a obslužným zázemím pro návštěvníky a jednak objekt provozního zázemí se šatnami a sociálním zázemím pro návštěvníky, prostorami pro wellness služby, saunu a technické zázemí pro zaměstnance. Tato část objektu je přístupná samostatně personálním vstupem, je podsklepená s technickým a technologickým zázemím v suterénu přístupným samostatným schodištěm a obslužnou šachtou nákladního výtahu. Hlavní budova s bazénovou halou je stavebně technicky navržena jako kombinace nosných žel. betonových pilířů, do kterých je opřena konstrukce přestřešení stavby s dřevěnými lepenými obloukovými vazníky. Vnitřní konstrukční prvky jako kombinace ocelových nosných prvků a cihelného příčně děrovaného zdiva, vložené stropní konstrukce žel. betonové, monolitické. Podhledové konstrukce v bazénové hale z výrobků, které při požáru jako hořící neodpadávají nebo neodkapávají – konkrétní podhledový systém specifikován v dalším stupni zpracování projektu, při podlahové ploše na osobu 6,44 m2 (1096,95/170 = 6,45 m2/os) je ale výše uvedený požadavek s ohledem na čl. 8.8.2.a) ČSN 730802 zřejmý. Stavba má dvě užitná nadzemní podlaží, využívané prostory 2. NP přístupné dvěma žel. betonovými dvouramennými schodišti. Bazény jsou navrženy jako žel. betonové vany (technologicky napojené na strojovny technologií v technické budově). V přízemí stavby se nachází vlastní prostor bazénové haly přístupný z venkovního prostoru, od šaten návštěvníků a ze vstupního koridoru, počet návštěvníků vychází dle pol. 5.2.2. ČSN 730818 z celkové kapacity šaten (tj. 131 skříněk x 1,3 = 170 osob). Veřejná část zahrnuje vstupní koridor, recepci, prostory pro občerstvení návštěvníků sociální zázemí a dětský koutek. V úrovni 2. NP přístupného z prostoru bazénové haly umístěn prostor pro wellness a relaxaci, masážní prostor a galérie – z hlediska kapacity pouze osoby využívající bazénovou halu, tedy již uvedené výše. Obslužná a technologická budova navazuje na bazénovou halu ze severozápadní strany a zahrnuje jednopodlažní a podsklepenou budovu přistavěnou k bazénové hale.
27 Konstrukčně část stavby navržená z cihelného, příčně děrovaného zdiva, stropní konstrukce žel. betonové, monolitické, zastřešení dřevěnou sbíjenou nebo lepenou vazníkovou konstrukcí pultového tvaru. Budova tvoří samostatný dilatační celek, požární výška odpovídá z požárně bezpečnostního hlediska požární výšce objektu s bazénovou halou. V podsklepené části jsou umístěny strojovny technických a technologických zařízení zahrnující i manipulační prostory, schodiště do přízemí a výtahovou šachtu nákladního výtahu (pro rozsah dokumentace posuzuji tyto prostory jako jeden požární úsek, bližší specifikace po upřesnění technologií v dalším stupni zpracování projektu), součástí pož. úseku technologií i komunikační prostor se schodištěm a výtahová šachta. V přízemí jsou umístěny především šatny návštěvníků se 131 skříňkami, evakuováno tedy celkem max. 131 x 1,35 = 177 osob dle ČSN 730818, na šatny navazují převlékací boxy, sprchy a sociální zázemí pro návštěvníky. Ze šaten přístupná vlastní bazénová hala, navazující místnosti wellness a sauna (s vlastním východem vně z budovy) a chodba k vstupnímu koridoru (s turniketovými dveřmi – dále bude prokázáno, že turniketový vstup nebude součástí únikových cest – případně pouze v rozsahu čl. 9.13.3. ČSN 730802, resp. může sloužit pro evakuaci max. 50 osob dle ČSN 730818). Místnosti pro wellness a sauny jsou přístupné pouze z centrálních šaten a počet evakuovaných osob je odvislý od výše uvedené kapacity šaten jako takových – mohou se zde tedy nacházet pouze osoby využívající centrální šatny. Provozní zázemí stavby zahrnuje personální vstup s následnou chodbou, provozní kancelář, denní místnost a sociální zázemí pro zaměstnance, z chodby navazující na personální vstup přístupné schodiště do podsklepené technologické části stavby a výtahová šachta nákladního výtahu. Podrobněji viz samostatná část dokumentace 15. Charakteristika obchodní jednotky Prostor obchodní jednotky - baru je situován v 1. NP u hlavního vstupu. Vstup pro návštěvníky plaveckého stadionu je ze vnitř haly a to odděleně pro plavce a čekající, jednak pro personál je samostatným vstupem. Zásobování obchodní jednotky je možné hlavním vstupem. Jedná se o barovou obsluhu pro uspokojení potřeb návštěvníků plaveckého stadionu. Počet zaměstnanců:
2 osoby
16. Ochranná pásma a chráněná území Podzemní el. kabely - pro podzemní kabelové vedení je u kabelu do 110 kV stanoveno OP 1 m od krajního kabelu. Vodovod - OP 1,5 m pro potrubí o DN 500 a pro potrubí nad DN 500 je OP 2,5 m Kanalizace - OP stanovuje správce kanalizace dle situace Sdělovací vedení - místní a dálková sděl. zařízení mají stanoveno OP 1 m 17. Požadavky památkové péče Lokalita stavby se nenachází v památkové zóně města.
18. Odstraněni staveb, bourací práce
28 Na pozemku se v současnosti nachází objekt určený k demolici a to na parc.č.1071st a s číslem popisným 660, která musí předcházet výstavbě plaveckého stadionu a přitom musí být zachována studna pro zalévání areálu sportovišť,.která bude rovněž sloužit pro účely plaveckého stadionu. Současně s demolicí se budou muset odstranit přípojky inženýrských sítí – vodovod,kanalizace,plynovod a elektro. Zachovány a ochráněny budou muset být napojení vod ze stávající studny, která zajišťuje chod zavlažování fotbalového hřiště,přírodního bazénu,kluziště a tenisových kurtů. Současně s tím se bude muset upravit i studna – při zemních pracích se bude muset odshora odebrat až na úroveň základové desky suterénu a podle popisu upravit i vnitřek studny – viz samostatná část. Tato studna se musí zajistit a zároveň se musí zlepšit její vodní poměry. To obsahuje vyčištšní a vybrání sedimentů ze studny a následné vysypání drtí – podrobněji viz samostatná příloha nebo alternativně provrtání stávajícího podloží vrtákem dn500mm na spodní skalní podloží a její nové pažení pomocí roury tak, aby zajistila současný souběh všech tří čerpadel. Demoliční výměr bude zřejmě vydán v samotném řízení.
19. Organizace výstavby Požadavky na sociální zařízení staveniště a provozní zařízení staveniště Objekty zařízení staveniště / šatny, sociální zázemí, kanceláře, sklady, skladové plochy, budou v první fázi dočasně umístěny na části zpevněné plochy parkoviště na severním okraji pozemků, před budovou ubytovny. Dále budou pro tato zařízení využívány dočasné zábory na pozemku před navrhovanými objekty v ulici Letní stadion – viz situace POV. Příjezdy na staveniště Doprava stavebních materiálů a zařízeni bude po stávajících městských komunikacích ulicí Letní stadion. Doprava stavebního materiálu se předpokládá nákladními automobily po stávajících veřejných komunikacích na staveniště nebo na základnu stavebního dodavatele a odtud později na pohotovostní skládku v místě stavby. Vybouraný stavební materiál a zemina bude odvážena automobilovou dopravou na místo skládky - přesné místo skládek zajistí dodavatel stavby. Odvozovou vzdálenost demoličního materiálu předpokládáme do 15 km. Množství odvážené zeminy bude upřesněno v dalším stupni dokumentace. Jedná se o nekontaminovaný materiál. Pokud by byly v rámci zemních prací kontaminované zeminy zjištěny, bylo by nutno s nimi nakládat jako s nebezpečným odpadem. Stávající živičné plochy, které se budou odstraňovat budou použity na recyklaci. Požadované energie budou zajišťovány během výstavby z nově navrhovaných stávajících přípojek k objektu nebo ze stávajících v rámci areálu. Napojení na zdroje vody a energií Požadované energie budou zajišťovány během výstavby z nově navrhovaných přípojek k objektu nebo ze stávajících, které sloužily původním objektům v rámci dotčených pozemků. Odvod dešťové vody během výstavby bude zajištěn provizorním napojením na stávající přípojku kanalizace z původních bouraných objektů. Oplocení pozemku Je navrženo jako plné neprůhledné do v = 2 m s vjezdy na staveniště - viz situace POV. Stavební jeřáb pro oba objekty bude umístěn v prostoru středu haly plaveckého stadionu v budoucím šťítu.
29 19.1 Vliv provádění stavby na životní prostředí Dodavatel je povinen zajišťovat postup výstavby tak, aby bylo nepříznivých vlivů stavební činností na životní prostředí minimálně. Při provádění prací je třeba dodržovat základní pravidla BOZP, zvláště pak se připomínají a nutno respektovat tyto zákony, předpisy a vyhlášky: - zákoník práce ve znění pozdějších změn a doplnění - zákon č. 324/1990 Sb. - vyhláška ČÚBP o bezpečnosti práce při stavebních pracích zákon č. 48/1982 - vyhl. ČÚBP - základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce - zákon č. 36i/2000 Sb. - o provozu na pozemních komunikacích - zákon č. 150/2000 Sb. - o silniční dopravě - zákon č. 102/2000 Sb. - o pozemních komunikacích - zákon č. 355/1999 Sb.- o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích - zákon č. 192/1988 Sb. - ve znění pozdějších předpisů a v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech - manipulace se zdraví škodlivými látkami - vyhláška 324/90 Sb.- o bezpečnosti práce na technických zařízeních při stavebních pracích Z požárního hlediska bude požadován trvale přístupný hydrant po celou dobu výstavby a budou respektovány požární předpisy při práci s hořlavými materiály a při jejich skladování (práce při řezání ocelových profilů). Ochranné ohrazení výkopových prací ve smyslu vyhláška ČÚBP 324-90 Sb. bude řešit příprava výroby. Hluk : Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzují pro období její přípravy, prováděni a užívání, odstraňování, popřípadě i po jejím odstraněni. Problematiku jako celek řeší zákon č. 244/1992 Sb. ČNR, o posuzování vlivů na životní prostředí. Zákon upravuje posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v užívání, činností, technologii, rozvojových koncepci a programů a výrobků na životní prostředí. Vlivy stavby, činnosti nebo technologie se posuzuji pro období její přípravy, provádění a užívání, odstraňování, popřípadě i po jejím odstranění. Nejvyšší přípustné hladiny hluku zákon č. 258/2000 Sb. (o ochraně veřejného zdraví) a jeho další následné prováděcí předpisy např. nařízení vlády č. 502/2000 Sb. (ochrana proti hluku), nařízení vlády č. 178/2001 Sb. (pracovní podmínky),vyhláška č. 37/2001 Sb. Předpisy a nařízení stanoví, že organizace a občané jsou povinni činit potřebná opatření ke sníženi hluku a dbát o to, aby pracovníci i ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vystaveni hluku, zejména musí dbát, aby nebyly překračovány nejvyšší přípustné hladiny hluku stanovené těmito předpisy. Z těchto ustanovení pak vyplývají pro účastníky výstavby následující povinnosti: 1/ Zhotovitel je povinen vyžadovat od výrobců stavebních strojů údaje o výši hluku, který stroje vydávají, a provádět opatření na ochranu proti škodlivému působení hluku. Zhotovitel je povinen vybavit pracovníky pracující se stroji ochrannými pomůckami a přerušovat jejich práci v hlučném prostředí ze zdravotních důvodů nezbytnými přestávkami. Nejvyšší přípustnou hladinu hluku stanoví uvedené předpisy ve výši 50 dB(A) ve venkovním prostoru pro denní dobu 7 - 21 hodin a 40 d8(A) pro noční dobu. Tato hladina se upravuje korekcemi s ohledem na druh okolní zástavby. Orgán hygienické služby může proto v závazném posudku stanovit podmínky provádění stavby s ohledem na hluk. Předpisy stanoví, že organizace a občané jsou povinni činit opatření ke snížení hluku a dbát o to, aby pracovníci i ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vystaveni hluku, zejména musí dbát, aby nebyly překračovány nejvyšší přípustné hladiny hluku stanovené těmito předpisy.V případě zjištění, že v průběhu výstavby přesahuje hluk max. stanovenou hladinu je dodavatel povinen přizpůsobit režim prací
30 tak, aby neobtěžoval okolí (např. práce ve speciálním denním režimu, nasazení méně hlučných zařízení a pod.). Musí komplexně zajišťovat péči o čistotu a pořádek při výstavbě podle těchto zásad ochrana proti hluku a vibracím: -uplatňovat dostupná opatření ke snížení hlučnosti především stavebních strojů nasazením vhodných strojů, pravidelnou technickou údržbou -dodavatel stavební části musí prokázat, že hluk ze stavební činnosti nepřesáhne v době od 7,00 do 21,00 hod Laeq = 50 dB v době od 22,00 do 6,00 hod Laeq = 40 dB ve vzdálenosti 2m před obytnými a ostatními chráněnými objekty -Hodnoty hluku ze stavební činnosti musí být určeny dle metodického opatření hlavního hygienika ČR pro hodnocení hluku ze stavebního provozu. -V případě, že organizací výstavby nelze dosáhnout limitních hodnot hladin hlučnosti ve vzdálenosti 2m před fasádou obytných a ostatních chráněných objekt, je možno navrhnout taková opatření (kryty z ocelových plechů, ev. z jiných materiálů umožňujících údržbu a přístup ke stroji), která zajistí, aby uvnitř takových objektů hluk ze stavební činnosti nepřesáhl Laeq = 40dB ve dne a 30dB v noci. -vytěžovat vozy oběma směry jízdy, tedy omezit počet jízd -při vlastní realizaci by měla být pracovní doba upravena tak, aby probíhala v době od 6 do do 19 hod. V nezbytných případech noční práce zajistit předně takové, u kterých nebude nutno používat hlučných strojů. V případě, že bude dodavatel provádět stavební práce ve třetí směně, musí tento postup nejprve projednat s příslušným magistrátem, s investorem a hygienikem. Nejvyšší frekvence nákladních automobilů bude v období provádění zemních prací cca 10 -12 aut/den. Období, kdy tyto práce budou probíhat jsou letní měsíce. V rámci zpracování dokumentace pro provedení stavby, bylo prověřeno na základě dostupných informací, že stavba bude realizovatelná. Emise: Znečištěni ovzduší způsobuje stavební činnost. Jedná se zejména o zemní práce, dopravu materiálu, práce ve vnějším prostoru apod., tyto práce je nutno provádět co nejopatrněji. Problematiku řeší zákon č. 218/1992, kterým se mění a doplňuje zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami. Dále je nutno respektovat zák. 86/2002 Sb. Vibrace: Maximální přípustné hodnoty vibrací stanoví Nařízení vlády 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, která rovněž stanoví povinnosti stavebních organizací. K zamezení nepříznivých účinků stavebních strojů s vibračními účinky na budovy v blízkostí stavby pozemní komunikace je možné tyto použít pouze se souhlasem stavebního dozoru po předchozím posouzeni statického stavu budov. Prašnost:V průběhu prováděni demoličních prací je zhotovitel povinen provádět opatření ke snížení prašnosti, u veřejných komunikací pak provádět jejich pravidelné čištěni v případě, že je po nich veden stavební provoz. Tuto povinnost zpravidla stanoví zhotoviteli stavební úřad. Vzhledem k lokalitě staveniště a charakteru stavebních prací, budou nutná tato další opatření: - přizpůsobit technologii provádění prací podmínkám na staveništi -zajistit možnost kropeni a postřiku při prováděni prací, ev. až vybudovat a zajistit ochranná technická opatřeni pro zmenšení prašnosti, používat vhodná vozidla, používat vhodné stavební a konstrukční materiály. -použít záchytnou sít z umělého vlákna - ocelový drát. Dále jde zejména o: zákon ČNR č.114/92 Sb. - o ochraně přírody a krajiny ve znění zákonného opatření č. 347/92 Sb. vyhlášku MŽP ČR č. 395/92 Sb. - o ochraně přírody a krajiny
31 zákon ČNR č. 20/87 Sb. - o státní památkové péči zákon ČNR č.242/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 20/87 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona ČNR č. 425/90 Sb., o okresních úřadech. Ochrana proti znečišťování ovzduší výfukovými plyny a prachem: - nepřipustit provoz dopravních prostředků, které produkují ve výfukových plynech více škodlivin, než stanoví vyhláška o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích - zamezit nadměrnému vzniku prašnosti v prostoru výstavby prašnost při manipulaci se sutí a zeminou snížit účinnými protiprašnými opatřeními (neskladovat materiál na volném prostranství a urychleně jej odvážet). 19.2 Odpady: V průběhu výstavby musí zhotovitel dodržovat ustanovení uvedených zákonů a zákonných opatření - zákon 185/2001 Sb. o odpadech, - zákon 311 /1991 Sb. - o státní správě, - vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady - vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb. kterou se vydává Katalog odpadů a stanovit další seznamy odpadů - vyhláška hl.m.. Prahy č. 15/1998 čl. 12, kterou se stanovuje systém sběru, třídění, využívání a zneškodňováni komunálního odpadu a systém nakládáni se stavebním odpadem. Povinnosti původce odpadu: Nakládání s odpady původcem odpadu v souladu se zákonem č. 185/2001. Původce odpadu, podle § 4 odstavce "p" zákona, je povinen odpady zařazovat podle Katalogu odpadů (vyhláška č.381/2001 Sb.) a odpady, které nemůže sám využít trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě. Nelze-li odpady využít, potom zajistit zneškodnění odpadů. Nový zákon přitom zdůrazňuje povinnost zajistit přednostně využití odpadů (recyklace, kompostování apod.) před jejich odstraněním. Dále je původce odpadu povinen odpad třídit a kontrolovat, zda odpad nemá některou z nebezpečných vlastností. Během výstavby i po uvedení do provozu je povinen vést evidenci o množství odpadu a způsobu nakládání s ním (způsob vedeni evidence viz vyhláška č. 383/2001 Sb). Pro nakládání s nebezpečnými odpady je nutný souhlas příslušného úřadu vydaný ještě před zahájením stav. prací (§ 16, odst.3 zákona 185/2001 Sb.) Původce odpadu je zodpovědný za nakládáni s odpady do doby, než jsou předány oprávněné osobě. Odpady vzniklé během stavby budou likvidovány v jejím průběhu a skončí před jejím předáním do provozu. Hospodařeni s odpady na plochách zařízení staveniště bude v souladu s platnými bezpečnostními předpisy včetně manipulace s nebezpečnými látkami. Při provozování stavebních strojů je zapotřebí dbát na jejich technický stav pro snížení úkapů oleje a ostatních technologických kapalin. V případě nebezpečných odpadů je nutné dodržovat vyhlášku č.338 o podrobnostech nakládání s odpady, §1 o shromažďování a skladování nebezpečných odpadů. Sklady nebezpečných odpadů musí být vybaveny identifikačním listem nebezpečného odpadu a označením s grafickým symbolem označujícím nebezpečnou vlastnost.
32 19.3 Ochrana proti znečišťování komunikací: vyloučit znečišťování komunikaci především uplatňováním preventivních opatření nepřipustit výjezd znečištěných vozidel a stavebních strojů na veřejné komunikace, v případě kdy přes uplatněni opatření dojde k znečišťování veřejných komunikací, zajistit jejich vyčištění. Zabezpečit přepravovaný náklad na dopravních prostředcích tak, aby nedocházelo k jakémukoli rozptýlení a tím k znečišťování veřejných komunikací. Zamezit znečišťování vod odpady z některých výrobních procesů; mytím strojů a dopravních prostředků, zamezit splavování zeminy nebo jiných materiálů do kanalizace, aby nedošlo k jejímu ucpání. 20. Civilní ochrana a) opatření yyplývající z požadavků civilní ochrany na využití staveb k ochraně obyvatelstva Předmětem řešení CO je novostavba plaveckého stadionu s technickým zázemím. V prostoru technického zázemí je jedno podzemní podlaží. Civilní ochrana řeší technické požadavky na improvizovaný úkryt, který vznikne ve vymezených prostorách objektů. Realizace níže uvedených opatření je dána brannou pohotovostí státu nebo jinými mimořádnými bezpečnostními opatřeními na území ČR. Použité normy, předpisy a technické požadavky : Požadavky územního plánu sídelního útvaru, Vyhláška č. 503/2006 Sb. Vyhláška č. 380/2002 Sb. Sebeochrana obyvatelstva, vydalo Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Praha 2001 Stavební zákon včetně prováděcích předpisů v platném znění Vlastní vytvoření improvizovaného úkrytu V objektu nejsou.navrhované žádné stálé úkryty CO a ukrytí osob v objektu je řešeno v rámci tzv. improvizovaného úkrytu, který vznikne dodatečnými stavebními úpravami stávajících prostor v případě vyhlášení potřeby ukrytí. Pří zprovoznění improvizovaného úkrytu je nutné se zaměřit především na plynotěsnost a statické zajištění prostor, zabezpečení přívodu energie (čerstvý vzdu ch, vo d a , e le kt rická en e rg ie ) a ře še ní hygienických zařízení. Vhodné prostory pro ukrytí osob v improvizovaném úkrytu se nacházejí v 1.PP objektu technického zázemí o celkové výměře 498 m2. Celková plocha zaručuje při splnění požadovaných parametrů 3 m2 na 1 ukrývanou osobu možnost ukrytí celkem 165 osob. Předpokládaná maximální kapacita obou objektů je 150 osob. Stanovení minimální doby ukryti — 1 den. Zajištěni větráni improvizovaného úkrytu Přívod čerstvého vzduchu do podzemních podlaží je možno zajistit stávajícími strojovnami VZT . Potřebné množství vzduchu na 1 ukrývanou osobu — 5 m3/hod, přetlak cca 50 Pa. Stávající vzduchotechnické jednotky budou přepojeny tak, aby vháněly požadované množství vzduchu do prostoru improvizovaného úkrytu. Zajištění osazení prachových filtrů na systém VZT Na veškerá přívodní VZT potrubí budou osazeny prachové filtry typ FIRON, jejich osazení bude opatřeno uzavíracími klapkami. Nutná stavební opatřeni při budování improvizovaného úkrytu:
33 Dimenzování stropů v podzemním podlaží — statické zajištění prostorů proti případnému zhroucení objektu navrhujeme podstojkováním stropních konstrukci objektu technického zázemí v rastru 4x4m za použiti ocelových nebo dřevěných stojek. Toto bude provedeno při vzniku mimořádné události.V prostorech objektu technického zázemí neprochází žádné rozvody hořlavých látek. Pod stropem jsou vedeny rozvody ÚT, kanalizace a vody. Rozvody kanalizace musí být v případě mimořádné události zajištěny tak, aby nedošlo k vytečení jejich obsahu do prostoru garáži. Rozvody vody budou v případě zprovoznění IU zastaveny pomocí hlavního uzávěru. Vytvoření sociálních zařízení uvnitř improvizovaného úkrytu: 1 chemické WC je uvažováno na 75 ukrývaných osob — celkem zde budou 2 chemické WC. Umístění chemických W C — 1 W C bude určeno pro ženy a 1 W C bude určeno pro muže. WC budou odděleny od ostatních prostor závěsem. Zásobování vodou uvnitř improvizovaného úkrytu: Užitková voda — skladováni v plastových nádobách o objemu 1, 2, 5, 10, 25 a 50 litrů. Množství užitkové vody — 3 litr na osobu a den. Celková nutná zásoba užitkové vody na 24 hodin je 495 litrů,. Pitná voda — skladování v PET lahvích o objemul, 1,5 a 2 litry. Množství pitné vody — 3 litry na osobu a den. Celková nutná zásoba pitné vody na 24 hodin je 495 litrů Vnitřní vybaveni improvizovaného úkrytu: Pitnou vodou Užitkovou vodou Trvanlivými potravinami v igelitových obalech na 1 den. Přenosnou nádobou na odpady. Přenosnou nádobou na použitou vodu. Jednoduchými lůžky a sedačky v poměru 1:2, aby minimálně 1/3 ukrývaných mohla ležet a ostatní sedět.Trvanlivé potraviny, pitné a užitková voda budou umístěny v chladnějších prostorech improvizovaného úkrytu. Elektrická sít' a dodávka elektrické energie uvnitř improvizovaného úkrytu: Náhradní zdroj elektrické energie – v případě vzniku mimořádné události bude dokoupený nebo zapůjčený mobilní dieselagregát pro napájení VZT a osvětlení s kapacitou, která zaručí f un kčn ost po ce lo u d ob u t rvá n í imp ro vizo vané ho ú krytu, t j. 1 dn y. Tomu b ude o dpo víd at i zásoba pohonných hmot. Umístění náhradního zdroje elektrické energie – dieselagregát bude umístěný vně objektu. Poblíž dieselagregátu budou v kanystrech uloženy pohonné hmoty. Náhradní zdroj elektrické energie – musí zajistit nepřetržitou funkčnost ventilátorů pro nucenou dodávku vzduchu do prostor improvizovaného úkrytu. Náhradní zdroj elektrické energie - musí zajistit nepřetržitou funkčnost stávajícího elektrického osvětlení uvnitř prostor improvizovaného úkrytu. Zóny havarijního plánování a řešení zásad prevence závažných havárií Do posuzované stavby nezasahují žádné zóny havarijního plánování, tudíž není potřeba řešit zásady prevence závažných havárií.
34 Závěr Výše uvedené řešení není v žádném případě opatřením na zhotovení úkrytu CO v objektu, jedná se pouze o návrh možného řešení a stanovení postupu opatření, která jsou nutná provést ke zprovoznění improvizovaného úkrytu pro potřeby objektu. b) řešení zásad prevence závažných havárií Způsob řešení zásad prevence závažných havárií v předkládané- dokumentaci musí být adekvátní provozu a rozsahu stavby. Majitel či investor dané stavby neplánuje skladovat či,používat nebezpečné chemické látky nebo nebezpečné chemické přípravky a ani v okolí nejsou známy objekty nebo zařízení ,ve kterých se tyto nebezpečné chemické látky nebo nebezpečné chemické přípravky skladují či používají. Z výše uvedených důvodů není třeba řešit zásady prevence závažných havárií podle přílohy č.9 Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č.503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. zóny havarijního plánování V daném území není stanovena městem Benátky nad Jizerou zóna havarijního plánování (dle zákona č.59/2006 Sb.)
Vypracoval: Ing. Alexander Raška
35
DOKLADOVÁ ČÁST
SEZNAM PŘÍLOH : Výpis
Benátky nad Jizerou 294 71, Letní stadion, . Novostavba plaveckého stadionu. Dokumentace pro výběr zhotovitele Architektonický návrh : Zakázka č. ing.arch. Jiří a Filip Soukup : Hlavní inženýr projektu ing.Alexander Raška Místo stavby : Arkus Architekt studio 2000 spol. Sportovní areál s.r.o. Letní stadion Královická 925, 250 01 Brandýs nad 294 71 Benátky nad Jizerou Labem Zapsaná u Mě.S.odd. C vlož. 47 131
6/11
z obchodního rejstříku – Arkus spol. s r.o. Výpis z obchodního rejstříku – Apart s.r.o. Autorizace – ing. Alexander Raška Snímek z KN
36 Výpisy z KN Inženýrskogeologický průzkum Radonový průzkum Zpráva bazénové technologie Zpráva wellness technologie Hluková studie Akustická studie Požárně bezpečnostní řešení stavby
