11. SCHŮZE PŘEDSTAVENSTVA SVAZU ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV dne: 17. února 2009 BOD PROGRAMU: 5 Název předkládaného materiálu:
Podmínky členských družstev svazu pro čerpání národních dotačních titulů a podpor ze zdrojů EU
Předkládá se:
Dle plánu práce
Předkládá:
Ing. Vít Vaníček, předseda SČMBD
Odpovědný zpracovatel:
Ing. Martin Hanák, ředitel metodického odboru SČMBD
Zpracoval:
Ing. Hanák , Ing. Strnad, technické oddělení SČMBD
Obsah:
Datum předložení:
I. Návrh usnesení II. Podmínky členských družstev svazu pro čerpání národních dotačních titulů a podpor ze zdrojů EU III. Dopis Předsedy SČMBD – předseda vlády Ing. Topolánek IV. Dopis Předsedy SČMBD – MŽP – ministr Bursík V. Dopis Předsedy SČMBD – MPO – ministr Říman
28. 1. 2009
Příloha I.
Návrh usnesení představenstva SČMBD č.
/2008
Představenstvo Svazu českých a moravských bytových družstev
1.
b ere na vědomí informaci „Podmínky členských družstev svazu dotačních titulů a podpor ze zdrojů EU“
2.
ukládá předsedovi ………………………….
SČMBD
pro čerpání národních
Příloha II.
Podmínky členských družstev svazu pro čerpání národních dotačních titulů a podpor ze zdrojů EU Materiál „Podmínky členských družstev svazu pro čerpání národních dotačních titulů a podpor ze zdrojů EU“ je předkládán v souladu s plánem činnosti představenstva pro 1. pololetí roku 2009 a dále jako reakce na usnesení představenstva č. 84/10/2008. V období přelomu roku 2008/2009 byla vydána a tiskem citována celá řada tiskových zpráv a informací týkajících se programů podpor oprav panelových domů. Většina z nich byla iniciována orgány MMR a MŽP. Je možno konstatovat, že díky podobě v jaké byly zveřejněny nebyly jejich obsahem konkrétní informace, ale spíše pro vlastníky panelových domů zavádějící a matoucí sliby, jejichž cílem bylo pravděpodobně vylepšení obrazu dotčených ministerstev. Cílem předkládaného materiálu je reagovat na tato tisková prohlášení.
I. Programy v gesci MMR a SFRB 1) 18. prosince 2008 byla zveřejněna tisková zpráva MMR, ze které citujeme následující pasáže:
MMR vyjednalo v Bruselu 13 miliard na zateplování bytů Ministerstvo pro místní rozvoj vyjednalo v Bruselu miliardy na zateplování bytového fondu, které budou využitelné i pro panelové domy. Zástupcům MMR se podařilo na Pracovní skupině pro strukturální opatření dojednat, že se čtyři procenta z celkové alokace Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) mohou využít k ekologickým investicím do bytového fondu. České republice se tím otevírá možnost finančně podpořit zateplování a další ekologické úpravy bytů a domů bez ohledu na to, kde tyto nemovitosti stojí. Čtyři procenta z celkové alokace Evropské fondu pro regionální rozvoj představují sumu přibližně 13 miliard korun. Původní návrh z minulého týdne zněl umožnit investice do bytového fondu ve výši tři procenta z ERDF. Společným úsilím nových členských zemí se tento limit podařilo zvýšit na čtyři procenta. Dotace na ekologické vylepšování bytů a domů budou českým žadatelům přístupné až po schválení novelizace spolurozhodovací procedurou Rady EU a Evropského parlamentu. Zbývá ještě také dohodnout s Evropskou komisí, prostřednictvím kterého operačního programu se prostředky na vylepšení energetické efektivity bydlení budou českým příjemcům rozdělovat. Podávání konkrétních projektů k získání evropské podpory na zateplování bytů a domů bude možné nejdříve za půl roku. Komentář k informaci: Podstatou informace je skutečnost , že se MMR podařilo vyjednat možnost zvýšení podílu podpory oblasti bydlení v ČR ze stávajících 3 % z celkových prostředků, které může ČR čerpat z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), na 4 %. Toto zvýšení představuje navýšení o 13 miliard Kč v období 2007 – 2013. Jedná se o
opatření související se snižováním energetické náročnosti budov pro bydlení, a to nejen pro panelové domy, ale také pro klasické technologie a pro rodinné domy. Nejedná se však o nové finanční prostředky, zde považujeme informaci za matoucí, ale pouze o nové přerozdělení stávajících prostředků v mírný prospěch oblasti bydlení. Pro naplnění záměru MMR bude tedy nutno určit, které z 24 operačních programů budou o 13 mld. Kč ochuzeny. Je však otázkou, zda se toto přerozdělení podaří projednat a schválit. Další nevyřešenou otázkou je, jaká instituce bude určena za správce takto získaných prostředků. O realizátorovi není rozhodnuto. Možností je více, dle neoficiálních informací se hovoří o MŽP či SFŽP, šance MMR a SFRB jsou hodnoceny hůře. V případě přidělení těchto prostředků pod MMR a jejich včlenění do IOP, by tato skutečnost vyžadovala nové schválení IOP Evropskou komisí, novou přípravu prováděcích předpisů vč. jejich notifikace. Na související časovou prodlevu není nutno upozorňovat. 2) Integrovaný operační program
Dne 20.12.2007 byl Evropskou komisí schválena definitivní verze programového dokumentu „Integrovaný operační program pro období 2007 – 2013“ (IOP). Pro oblast 5.2 – „Zlepšení prostředí v problémových sídlištích“ byla upravena definice integrovaného plánu rozvoje města (IPRM), který je základním dokumentem pro čerpání zdrojů z IOP. V porovnání s původní avizovanou verzí není IPRM zpracováván jednotně pro celé město, ale město bylo povinno (v případě zájmů čerpat zdroje z IOP) zpracovat IPRM samostatně pro každou uvažovanou lokalitu. V rámci těchto samostatných dokumentů jsou definovány soubory časově provázaných akcí (projektů, případně integrovaných projektů), které budou realizovány ve vybrané zóně města. Pro tyto plány jsou stanoveny minimální finanční objemy pro IPRM měst nad 50 000 obyvatel 3 mil. EUR a pro IPRM měst od 20 000 do 50 000 obyvatel 2 mil. EUR. K termínu do 31. 12. 2008 podalo 41 měst žádost k Integrovaným plánům rozvoje měst v IOP. Žádosti byly přijímány od 6. srpna 2008. Žádosti podala následující města: Města 20-50 tisíc Města nad 50 tisíc obyvatel obyvatel 1 Znojmo 1 Brno 2 Hodonín 2 České Budějovice 3 Břeclav 3 Havířov 4 Třebíč 4 Frýdek- Místek 5 Písek 5 Opava 6 Tábor 6 Karviná 7 Strakonice 7 Ostrava 8 Nový Jičín 8 Pardubice 9 Orlová 9 Liberec 10 Kopřivnice 10 Hradec Králové
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
Bohumín Český Těšín Chrudim Jablonec nad Nisou Náchod Cheb Litvínov Jirkov Mladá Boleslav Příbram Kroměříž Vsetín Uherské Hradiště Přerov
11 12 13 14 15 16 17
Ústí nad Labem Chomutov Děčín Most Karlovy Vary Kladno Olomouc
Schválený IPRM je podmínkou pro čerpání dotací z oblasti podpory 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích v Integrovaném operačním programu.. Finanční prostředky budou směřovat zejména do revitalizace veřejných prostranství a regenerace bytových domů. Žadateli o schválení IPRM jsou města od 20 000 obyvatel kromě hlavního města Prahy. Z možných 62 měst České republiky zpracovalo a předložilo IPRM 41 měst, přičemž největší zájem byl v regionech Moravskoslezském, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Karlovarském a Ústeckém. Celkově je městy požadováno přibližně 280 milionů EUR. Šest měst se v rámci IPRM hodlá věnovat problematice vyloučených romských komunit. Na oblast intervence 5.2., pro kterou jsou IPRM zpracovávány, je alokováno 192 573 322 EUR (pro období 2007 – 2013), doporučený průměr pro IPRM byl pro města nad 50 tisíc obyvatel 11 mil EUR a pro města 20-50 tisíc obyvatel 7,3 mil EUR. Doporučené průměry jsou celkové způsobilé výdaje na 5.2., tzn. dotace + vlastní podíl žadatele. Před schválením musí IPRM projít vícestupňovým hodnocením. Proces hodnocení byl již zahájen kontrolou formálních náležitostí předložených programů. Následně bude provedeno posouzení přijatelnosti a hodnocení kvality. IPRM schvaluje ministr pro místní rozvoj na základě doporučení výběrové komise. Dle harmonogramu MMR lze odhadnout, že v průběhu března budou schváleny žádosti a městům bude následně zaslána dohoda o realizaci IPRM. V případě schválení IPRM budou jednotlivá města vypisovat výzvy (spíše pouze jedno kolo výzev) pro uchazeče o účast v programu. Ti pak budou své žádosti uplatňovat přímo u orgánu města. K otázce možné výše podpory z intervence 5.2 je možno konstatovat, že Evropská komise dne 10. prosince 2008 rozhodnutím „K (2008) 7845“ potvrdila, že režim podpory navrhovaný Řídícím orgánem IOP představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, slučitelnou se Smlouvou o ES. Míry podpory byly schváleny podle Regionální mapy intenzity veřejné podpory ČR na léta na období 2007 – 2013:
Region NUTS 2 Střední Čechy Jihozápad Severozápad Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
Období od 1.1.2007 do 31. 12. 2010 40% 36% 40% 40% 40% 40%
Období od 1.1.2011 do 31. 12. 2013 40% 30% 40% 40% 40% 40%
Uvedené hodnoty se zvyšují o 10 procentních bodů u středních a o 20 procentních bodů u malých podniků. Podpora „de minimis“ nebude v oblasti intervence 5.2 umožněna. 3) Program PANEL Pro rok 2009 bylo schváleno do rozpočtu SFRB 3,5 mld. Kč a většina z této sumy má být použita na financování PANELU. Pozitivní zprávou je, že v připravovaných materiálech MMR je od roku 2010 počítáno na novelizovaný Program PANEL s částkou 5 mld. Kč ročně, což svaz podporuje. Novelizace PANELU (účinnost snad od 1.1. 2010) má zapracovat do stávajícího znění všechna opatření, o kterých se hovořilo v průběhu roku 2008, tedy i diferenciaci výše podpory v závislosti na stupni komplexnosti prováděných oprav. Staronovou myšlenkou je i rozšíření programu na domy postavené nepanelovou technologií. Jedinou konkrétní změnou pro rok 2009 je skutečnost , že počínaje 1. 1. 2009 s ohledem k § 6a zákona č. 406/2000 Sb. vstupuje v platnost nový požadavek na doložení splnění požadavků energetické náročnosti budov a to, že žadatel o dotaci je povinen doložit poradenskému středisku mimo jiné: • zprávu o energetickém auditu domu(ů) podle § 9 odst. (1) zákona č. 406/2000 Sb • průkaz energetické náročnosti budovy podle požadavků stanovených Vyhláškou č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, a to v případě, že oprava nebo modernizace panelového domu je provedena ve smyslu změny stavby podle stavebního zákona nebo ve smyslu větší změny dokončené budovy podle zákona o hospodaření s energií (od 1. ledna 2009). 4) Ostatní • Ministerstvo pro místní rozvoj má vyčleněno přímo ve svém rozpočtu pro rok 2009 dalších více než 400 milionů korun na program Podpory bydlení. Ten zahrnuje podporu regenerace panelových sídlišť, výstavbu technické infrastruktury, výstavbu podporovaných bytů pro osoby v nepříznivé sociální situaci a podporu oprav domovních olověných rozvodů, jež má snížit koncentraci olova v pitné vodě. • V současné době se jedná o zvýšení limitu „de minimis“ (limitováno na 2 roky) na částku 500 tis. EURO. Tato skutečnost může mít svůj dopad v případě obnovení „havarijního“ programu nebo v okamžiku čerpání peněz ze zdrojů MŽP (viz. dále v materiálu).
II. Programy v gesci MŽP a SFŽP 1) 15. 12. 2008 byla zveřejněna tisková zpráva MŽP, ze které citujeme následující pasáže:
Česká republika a Světová banka podepsaly předběžnou dohodu o prodeji emisních kreditů Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík dnes v Poznani podepsal spolu s viceprezidentkou Světové banky Katherine Sierra předběžnou dohodu o prodeji emisních kreditů, které má k dispozici Česká republika na základě Kjótského protokolu. Celkový výnos z prodeje, který bude probíhat až do roku 2012, se předpokládá ve výši 10 – 25 miliard korun. Výnos z prodeje těchto kreditů bude příjmem Státního fondu životního prostředí ČR a pomůže financovat úspory energie a instalaci obnovitelných zdrojů energie v domácnostech. MŽP a Státní fond životního prostředí ČR proto budou moci na začátku roku 2009 otevřít rozsáhlé grantové programy, určené domácnostem na podporu energetických úspor (zateplování, výměna oken, apod.) a náhradu vytápění fosilními palivy za obnovitelné zdroje energie. „Očekáváme, že bychom mohli mít už v roce 2009 na tyto účely k dispozici pro české domácnosti až 10 miliard korun," říká Martin Bursík. MŽP aktuálně připravuje grantový program, z nějž bude možné podpořit především energetické úspory (zateplování domů, výměna oken, apod.) a využití obnovitelných zdrojů energie (biomasa, solární kolektory) pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v bytových a rodinných domech, které není možné podporovat z OP Životní prostředí. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění v bytových a rodinných domech pomůže vyřešit problematiku lokálních topenišť, která jako zdroj energie využívají nekvalitní hnědé uhlí, spalované navíc v zastaralých kotlích se špatnými emisními parametry. Tento krok tak povede nejen k redukci emisí CO2, ale také snížení znečištění ovzduší prachovými částicemi a aromatickými uhlovodíky, především v topné sezóně. 2) Základní informace Investment scheme)
k připravovaném
programu
–
GIS
(Green
Česká republika má v režimu Kjótského protokolu v období 2008 – 2012 předpokládaný emisní přebytek ve výši asi 150 mil. tun CO2eq (resp. AAU, Assigned Amount Units), z toho přibližně 100 mil. AAU může být zaobchodováno v rámci mechanizmu mezinárodního emisního obchodování. Odhadovaný výnos z prodeje je ve výši 10 – 25 mld. Kč a větší část příjmů se předpokládá již během roku 2009. Novelou zákona č.695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z 18. července 2008 jsou výnosy z prodeje emisních kreditů příjmem Státního fondu životního prostředí a lze jej použít pouze na podporu činnosti a akcí vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů.
3) Navrhovaná opatření pro podporu v rámci programu GIS A. Úspory energie na vytápění v obytných budovách - zateplení obálky rodinných a bytových domů vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu budovy B. Náhrada spalovacích zdrojů uhlí za ekologicky šetrnější alternativy - výměna kotlů na uhlí (lokální topeniště, domovní kotelny) za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu - výměna kotlů na uhlí za tepelná čerpadla se stanoveným minimálním průměrným ročním topným faktorem - instalace účinných nízkoemisních zdrojů na biomasu do novostaveb rodinných a bytových domů C. Podpora výstavby v pasivním energetickém standardu - podpora novostaveb rodinných a bytových domů v pasivním standardu D. Podpora využívání sluneční energie - instalace solárně-termických kolektorů na obytné budovy A. Zateplení budov na bydlení Z hlediska účelu užívání a základního členění podle převažující technologie je možné rozdělit stávající budovy určené k bydlení na tři kategorie, a to: a) rodinné domy, b) bytové domy realizované v panelové technologii, c) bytové domy realizované v tradiční zděné technologii, Pro určení absorpční schopnosti zateplení budov určených k bydlení a vyčíslení celkových úspor energie a emisí skleníkových plynů jsou použity následující odborné odhady: a) Rodinné domy – průměrná roční konečná spotřeba tepla na vytápění: 55 GJ/r – průměrné náklady na realizaci úsporného opatření (komplexní zateplení obálky – roční spotřeba tepla na vytápění klesne na 70 kWh/m2, vč. DPH: 370 tis. Kč – průměrně dosažitelná úspora energie na vytápění: 56% b) Bytové domy – nepanelová technologie – průměrná roční spotřeba energie na vytápění: 36 GJ/b.j. – průměrné náklady na realizaci úsporného opatření (komplexní zateplení obálky – roční potřeba tepla na vytápění klesne na 50 kWh/m2), vč. DPH: 170 tis. Kč/b.j. – průměrně dosažitelná úspora energie na vytápění: 63% c) Bytové domy – spadající pod program PANEL Podpora zateplení této kategorie budov nebude v rámci programu GIS v této fázi uvažována. Důvodem je překryv s podporou z programu PANEL administrovaného Státním fondem rozvoje bydlení ( v gesci Ministerstva pro místní rozvoj). Do tohoto programu MŽP bude prosazovat kritéria přijatelnosti na maximální energetickou náročnost budov v podpořených projektech.
Lze předpokládat, že z celkového možného počtu žadatelů bude o podporu v rámci programu GIS při příznivě nastavených podmínkách během období 2009 – 2012 žádat 10 – 20 % majitelů rodinných a bytových domů. B. Výměna kotlů na uhlí za ekologicky šetrnější alternativy V České republice je doposud asi 280 tisíc rodinných domků a asi 144 tisíc bytových domů vytápěných zdrojem na tuhá fosilní paliva (hnědé uhlí, černé uhlí, brikety, koks). Pro určení absorpční schopnosti výměny uhelných kotlů jsou uvažovány následující průměrné investiční náklady: • • •
100 tis. Kč při výměně za účinný nízkoemisní kotel na biomasu (RD) 250 tis. Kč při výměně za tepelné čerpadlo (RD) 40 tis. Kč/b.j. při výměně domovního kotle za účinný nízkoemisní zdroj na biomasu (BD)
Vzhledem k podpoře systémů centálního zásobování teplem (CZT) i plynofikace z OPŽP je navrženo tato opatření (tedy přechod z vytápění na uhlí k připojení ke středotlaké síti nebo k zásobování z CZT) z programu GIS nepodporovat. Podmínky podpory bude vhodné nastavit tak, aby o podporu z programu GIS během programového období požádala alespoň třetina všech možných žadatelů. U tepelných čerpadel lze absorpční kapacitu uvažovat na úrovni zhruba 1 – 2 tis. instalací ročně. Při instalaci účinného zdroje na biomasu do novostaveb bude uvažováno se stejnými investičními náklady na jeho pořízení (nebude tedy počítáno s náklady na instalaci rozvodů topné vody). Pro určení absorpční schopnosti je možno během čtyřletého programového období předpokládat instalaci těchto zdrojů do 10 % dokončených novostaveb, tedy do zhruba 6 tisíc rodinných domů a do bytových domů s 8 tisíci bytovými jednotkami. Z Akčního plánu pro biomasu, který zpracovalo Ministerstvo zemědělství vyplývá, že nabídka biomasy bez problémů pokryje předpokládanou poptávku v rámci GIS, kde se předběžně uvažuje o množství do 8 PJ. C. Podpora nové výstavby v pasivním energetickém standardu V České republice se ročně dokončí asi 33 tis. bytů (zdroj ČSÚ, průměr za posledních 5 let). Zhruba 45 % těchto bytů je v rodinných domech a 55% v bytových a ostatních domech. Pro určení absorpční kapacity programu je možno čerpat inspiraci z Rakouska, kde do dvou let po zavedení kvalitního podpůrného schématu je realizováno okolo 10 % výstavby v příslušném regionu v pasivním standardu.
Počet bytů, které by tedy mohly žádat o podporu, je dále na úrovni 15 tis. během období 2009 – 2012. To odpovídá asi 6 tis. rodinných domů a 8 tis. bytů v bytových domech. Program podpory by měl být doplněn také informační a osvětovou kampaní. Pro účely programu GIS je třeba definovat přesná kritéria, jejichž splnění prokáže žadatel dosažení pasivního standardu novostavby. Základní podmínkou bude dosažení konečné spotřeby energie na vytápění 20 kWh/m2 užitné plochy nebo nižší. Dále budou doplněny podmínky vycházející z německého ověřeného standardu PHPP (Passivhaus Projektierung Paket, např. na vzduchotěsnost konstrukce), případně podle připravovaného dodatku normy ČSN 73 0540. Pro účely výpočtu snížení spotřeby energie na vytápění a emisí CO2 bude nová budova v pasivním standardu srovnávána s novostavbou splňující současné platné požadavky podle zmíněné normy. Zde budeme předpokládat následující hodnoty roční potřeby tepla na vytápění: - 40 GJ u rodinného domu - 25 GJ/b.j. u bytového domu Průměrná konečná spotřeba na vytápění je u novostavby v pasivním standardu předpokládána na úrovni 15% výše uvedených hodnot. D. Instalace solárně-termických kolektorů na obytné budovy V průběhu let 2003 – 2007 bylo ze SFŽP podpořeno cca 1500 realizací fototermických systémů pro ohřev teplé vody a cca 750 realizací fototermických systémů pro ohřev teplé vody a přitápění. Na základě analýzy těchto realizací můžeme uvažovat pro určení absorpční kapacity následující průměrné investiční náklady pro rodinné domy: - 100 tis. Kč na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV - 150 tis. Kč na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV a přitápění Pro bytové domy lze pak odhadnout tyto průměrné investiční náklady: - 50 tis. Kč/b.j. na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV - 75tis. Kč/ b.j. na instalaci fototermického systému pro ohřev TUV a přitápění. Jedna instalace na rodinném domě (cca 6 m2) může ročně vyrobit 2500 kWh energie (tedy 9 GJ). Zčásti přitom nahradí elektrické, zčásti plynové ohřívače teplé užitkové vody. Pokud by na náhradu každého z těchto zdrojů připadlo 50% solárních instalací, roční úspora emisí CO2 by činila průměrně 1,75 tuny. Instalace pro bytové domy budou uvažovány s 5x větší plochou a tedy i výrobou, a s počtem bytů 10 na jeden bytový dům. V České republice je celkem asi 1,4 mil. rodinných domů a 195 tisíc bytových domů. Lze předpokládat, že na 70 % z nich lze účelně umístit solárně-termické kolektory. Při stejné výši podpory jako doposud, ale pokud bude program podpory nepřerušovaný a dostatečně propagovaný, lze dále odhadovat počet žadatelů na 2 – 2,5 tis. ročně v případě instalace fototermických kolektorů na rodinné domy a na 0,5 – 1 tis. ročně pro instalace na bytové domy.
4). Forma a podmínky podpory v jednotlivých oblastech A. Úspory, energie na vytápění v obytných budovách V této oblasti budou podporována opatření vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu budovy. Nepřekročitelnou podmínkou podpory bude dosažení konečné spotřeby tepla na vytápění u rodinných domů na úrovni 70 kWh/m2 a u bytových domů na úrovni 50 kWh/m2 užitné plochy. Zateplení na této úrovni je u většiny objektů dosažitelné bez nutnosti instalování systému nuceného větrání a rekuperace odpadního tepla ze vzduchu. Zároveň bude stanoveno minimální snížení konečné spotřeby tepla na vytápění po realizaci opatření na úrovni 60%. Hodnota projektované konečné spotřeby tepla na vytápění na jednotku užitné plochy bude dokládána autorizovaným inženýrem ve stavebnictví (projektantem) na základě údajů z projektové dokumentace. Nebude požadován energetický audit zpracovaný autorizovaným energetickým auditorem. Podpora bude přidělována jako fixní částka na m2užitné plochy zateplené budovy a bude mít formu nevratné dotace. Podpora fixní částkou na jednotkovou plochu odvrací riziko nadhodnocených investičních nákladů a neefektivně vynaložené podpory z veřejných prostředků, které by existovalo, pokud by byla podpora přidělována procentně. Vyjádření podpory v závislosti na uspořené energie nebo emisních CO2 by pak vyžadovalo složitější monitoring a ověřování. B. Náhrada spalovacích zdrojů na uhlí za ekologicky šetrnější alternativy Náhrada uhelných kotlů za účinné zdroje na biomasu, za účinná tepelná čerpadla a instalace účinných zdrojů na biomasu do novostaveb bude podporována procentní částkou z investičních nákladů, s uvedeným finančním stropem podpory pro jeden objekt. Podpora bude poskytována jako nevratná dotace. Podporovány budou pouze nové zdroje na biomasu s nízkými emisemi lokálních populantů do ovzduší. Hranice pro podporované zdroje bude stanovena minimálně na úrovni emisních požadavků na nově zprovozněné zdroje, které budou v režimu zákona o ochraně ovzduší platné po roce 2014. Pro tepelná čerpadla budou stanoveny minimální průměrné roční topné faktory v závislosti na typu technologie. Žadatel musí doložit, že v případě výměny nový zdroj nahrazuje původní zdroj spalující uhlí (hnědé uhlí, černé uhlí, brikety, koks). To žadatel prokáže čestným prohlášením a kopiemi faktur za dodávky uhlí po dobu nejméně dvou celých let před podáním žádosti o dotaci. Žadatelům bude doporučeno kombinovat výměnu zdroje s komplexním zateplením budovy a případně také instalací solárně-termických kolektorů. Každá část kombinovaných projektů bude vyhodnocována zvlášť, žadatel však bude moci formálně podat pouze jednu žádost o podporu.
C. Podpora výstavby v pasivním energetickém auditu V této oblasti bude podporována výstavba nových budov určených k bydlení v pasivním energetickém standardu. Základním kritériem bude dosažení výpočtové hodnoty konečné spotřeby energie na vytápění na úrovni 20 kWh/m2 užitné plochy nebo nižší. Dále budou doplněny podmínky vycházejícího z německého ověřeného standardu PHPP (Passivhaus Projektierung Paket, např. na vzduchotěsnost konstrukce), případně podle připravovaného dodatku normy ČSN 73 0540. Dotace bude poskytnuta po doložení těchto hodnot výpočtem z projektové dokumentace a empirickém ověření vzduchotěsnosti konstrukce postaveného objektu. Podpora bude přidělována jako fixní na jeden rodinný dům nebo na jednu bytovou jednotku v bytovém domě. Podpora bude mít formu nevratné dotace. Podpora fixní částkou na rodinný dům nebo na bytovou jednotku nevede k podpoře výstavby zbytečně rozlehlých obydlí. To je důležitá vlastnost programu, protože u novostaveb se vždy jedná o nový zdroj emisí CO2. Úspora emisí bude v případě tohoto opatření vykazována jako rozdíl mezi stavbou v pasivním standardu a podobnou (se stejnou užitnou plochou) stavbou splňující požadavky současně platné stavební normy na tepelně technické vlastnosti budov. D. Podpora využívání sluneční energie Podporována bude instalace solárně-termických kolektorů na rodinné nebo bytové domy, a to jak pouze pro ohřev teplé užitkové vody, tak i na přitápění. Podpora bude vypočtena jako procentní částka z investičních nákladů spojených s instalací technologie (bez tzv. zanedbané údržby) s uvedeným finančním stropem pro jeden objekt. Podpora bude poskytována jako nevratná dotace. Podmínkou pro poskytnutí dotace bude doložení minimálního ročního předpokládaného zisku energie 350 kWh/m2 kolektorové plochy a celkových 2000 kWh pro instalaci na rodinném domě, resp. 1000 kWh na bytovou jednotku pro instalaci na bytovém domě. Tato podmínka má zabránit neefektivnímu využívání veřejných prostředků pro technicky nevhodné instalace (např. na nevhodně orientovaných střechách).
Pozn.: Uvedené informace vychází z dosud neschváleného materiálu a mohou doznat změn. Také není doposud vymezeno, jak budou definováni oprávnění příjemci dotace z tohoto programu, tzn. zda se budou programu moci zúčastnit také bytová družstva a společenství vlastníků. Dále nebylo uvedeno, v jakém režimu budou dotace poskytovány, zda v režimu „de minimis“ nebo v režimu dle Regionální mapy intenzity veřejné podpory ČR.
Příloha III. SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV
Ing. Vít Vaníček předseda Praha dne 8. ledna 2009 Vážený pane předsedo vlády, v loňském roce jsem oslovil místopředsedu vlády pana Jiřího Čunka a ministra životního prostředí pana Martina Bursíka a tlumočil jsem jim okruh problémů, s kterými se potýkají bytová družstva a společenství vlastníků jednotek při modernizaci a opravách svých bytových domů. Vedle samotného výčtu problémů sociálního i technického charakteru se jednalo i o náměty na jejich řešení. Předpokládali jsme, že se vláda našimi náměty bude zabývat a že přijde s jasně formulovanými postupy, jak vlastníkům tak i uživatelům nájemních bytových domů pomoci. Bohužel se tak nestalo. Uvítal jsem proto, že v souvislosti s naším předsednictvím v Evropské unii, jste ve svých vystoupeních zdůraznil jako jednu z hlavních priorit význam úspor energie. Zaujal mne i Váš názor na oživení českého hospodářství, kdy jste jako jednu z možností řešení označil výraznější podíl státu na stavebních investicích a jako vhodný příklad jste uvedl zateplování bytových domů. Tento názor již dlouhodobě prosazují bytová družstva. Nemusím jistě, vážený pane předsedo vlády, zdůrazňovat známé skutečnosti o špatném technickém stavu a vysoké energetické náročnosti panelových domů. Dovolte mi přesto na pár zjednodušených číslech poukázat o jak závažný problém se jedná. V bytové výstavbě se spotřebovává téměř polovina veškeré vyrobené energie. Z dosud úspěšně provedených úsporných opatření v panelových domech, tj. zateplení střechy a pláště, výměna oken, regulace topných systémů apod., vyplývá, že po jejich realizaci dochází k 30 – 50% úsporám energií. Celkově z celonárodní spotřeby se může v panelových domech a v související přestavbě tepelných sídlištních zdrojů ušetřit 10 – 15% energie, čímž je možné splnit závazek úspory 20% emisí vůči Evropské unii do roku 2020. Samozřejmě tato úspora má výrazný pozitivní dopad na životní prostředí. V České republice jsme zdědili z dob socialistické výstavby 1 126 000 bytů v panelových domech a to převážně v nízké technické a energetické kvalitě. Z tohoto počtu je řádně zmodernizována a zateplena zhruba jedna čtvrtina. Vážený pane předsedo vlády, byla by jistě škoda nepodpořit zájem členů družstev o kvalitní a spokojené bydlení a jejich pozitivní přístup, kdy se na odstranění nedostatků chtějí sami výrazně podílet a napravit chyby státní bytové politiky v letech 1958 – 1989. Nezanedbatelným přínosem procesu oprav panelových
domů je i pozitivní vliv na růst výroby a zaměstnanosti v oblasti stavebnictví, a to především ve strukturálně postižených regionech severní Moravy a severních Čech. Uvedené skutečnosti se pak jeví o to závažnější, zasadíme-li je do kontextu současné globální finanční krize, jejíž dopady již pociťuji i občané ČR. V této souvislosti, pane předsedo vlády, navrhuji některá opatření zmírňující negativní dopady krize na střední vrstvy obyvatel. Dle mého názoru je nezbytné věnovat se následujícím bodům: • Prodloužení výjimky na sníženou sazbu DPH pro stavební práce a opravy související s bydlením (výjimka končí 31.12. 2010) • Zvýšit podporu energeticky vědomých oprav panelových domu • Pro financování podpůrných programů v oblasti energeticky úsporných oprav panelových domů (např. program PANEL) převést část prostředků získaných z prodeje „emisních povolenek“ z gesce MŽP na MMR či SFRB Zatímco projekty nových dálnic a železničních koridorů nejsou dle Vašeho vyjádření připraveny, vlastníci bytových domů mají zpracovány na opravy a zateplení fasád projekty včetně energetických auditů a průkazů a rozhodně jim nebude činit potíže v krátké připravit stavební akce za další miliardy Kč. Jakýkoliv výraznější podpůrný impuls ze strany vlády aktivitu vlastníků bytových domů ještě urychlí. To se týká i využití obnovitelných zdrojů. Bohužel musím konstatovat, že ani MPO ani MŽP do svých programů nezahrnuly bytová družstva ani jejich členy. Přitom mezi průměrnou domácností v družstevním bytě a obecním bytě není žádný sociální či ekonomický rozdíl. Vážený pane předsedo vlády, pochopitelně nejde v jednom dopise popsat celou problematiku oprav a modernizace panelových domů a uvítal bych proto, kdybychom se mohli osobně setkat nebo s Vámi pověřenými odborníky a společně hledat uspokojivé řešení, jak opravy a modernizace panelových domů podpořit. Věřím, že se nám společně podaří najít řešení, které bude uspokojivé pro obě strany a že tak přispějeme nejen k úsporám stále cennější energie, zvýšení zaměstnanosti, oživení ekonomiky a tím k řešení hospodářské krize. Za Vaše pochopení Vám předem děkuji. Závěrem Vám přeji hodně pracovních úspěchů v roce 2009 nejen při řízení české vlády, ale i Evropské unie a osobně pak pevné zdraví. S pozdravem
Vážený pan Ing. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Úřad vlády ČR, Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1
Příloha IV. SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV
Ing. Vít Vaníček předseda Praha dne 12. ledna 2009 Vážený pane ministře, v loňském roce jsem Vás informoval o iniciativním přístupu bytových družstev a společenství vlastníků jednotek k úsporám tepelné energie v jejich bytových domech a současně jsem Vás požádal o přehodnocení postoje Vašeho ministerstva k bytovým družstvům při využívání státních podpor na opatření vedoucích k úsporám energie a využívání obnovitelných zdrojů. Bohužel jednání s Vašimi pracovníky, která pak následovala, nevedla k žádným pozitivním závěrům. Přesto však, a to především s ohledem na náměty předsedy vlády pana Miroslava Topolánka publikované v tisku, bych rád některé loňské požadavky zopakoval. Není žádným tajemstvím, že vláda za své prioritní úkoly, vedle vůdčí úlohy v Evropské unii, považuje oživení hospodářství a úspory energie. Již v tomto roce plánuje uvolnění větších finančních prostředků do investiční výstavby. Nabízejí se pochopitelně investice do dopravní infrastruktury, nových dálnic a železničních koridorů, ale jak informoval pan premiér Topolánek, na tyto akce nejsou v dostatečné míře připraveny projekty. Sám pak nabídl jako možnost využití veřejných peněz při realizaci zateplování bytových domů. Samozřejmě, že bytová družstva a společenství vlastníků, která jsou spolu s obcemi rozhodujícími vlastníky bytových domů, takovou možnost uvítají. Rád bych proto znovu zopakoval některé známé skutečnosti: • bytová družstva (a s nimi většina panelových domu v ČR) jsou vyřazena z kruhu možných příjemců dotací z prostředků OP ŽP směřujících k úsporám energií • z výnosů obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, o kterých vláda a poslanecká sněmovna rozhodla, že budou využity na energetické úspory (zateplování domů, výměna oken apod.) v domácnostech, neobdrží bytová družstva dle našich informací ani korunu; přitom se odhaduje výnos z prodeje 10 – 25 miliard Kč a je paradoxem, že to byla právě bytová družstva, která jako první přikročila k zateplování svých panelových domů, a na této úspoře se výrazně podílela • rovněž ze státních podpor na realizaci obnovitelných zdrojů jsou bytová družstva vyloučena. Musím též znovu zopakovat, že nejsem schopen vysvětlovat pracovníkům a členům našich družstev, že na jedné straně vláda v projednávané státní energetické koncepci klade důraz na úspory energií a na druhé však prakticky ruší či omezuje související programy podpor a dělá vše pro to, aby obyvatele usilující o úsporu drahého tepla od jakýchkoliv aktivit odradila. Nikdo jim nevysvětlí, že domácnosti
v družstevním bytě se ekonomicky či sociálně od domácností v bytech obecních nebo vlastnických neliší. Na závěr mi dovolte uvést jeden příklad. Bytové družstvo v Orlové nejen, že zateplilo panelové domy, vyměnilo okna a provedlo veškerá další úsporná energetická opatření, jejichž výsledkem je průměrná spotřeba tepelné energie ve všech panelových domech ve vlastnictví družstva pod 0,30GJ/m2/rok, ale začíná instalovat a snaží se systémově využívat energie ze solárních panelů. V této věci žádalo družstvo o pomoc. Po půlročním intenzivním jednání s Vaším ministerstvem a s ministerstvem průmyslu a obchodu se družstvo dopracovalo k výsledku, že vláda sice podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie v souladu s energetickou koncepcí Evropské unie, a její dotace mohou využívat vlastníci bytových domů, ale ne bytová družstva. Mohu Vás ubezpečit, že předseda družstva se z toho do dneška nevzpamatoval. Smutným výsledkem této „politiky“ je dle slov pana předsedy fakt, že mezi členy družstva již není Vaše ministerstvo bráno jako orgán, kde je možno domoci se pomoci. Naopak, s ohledem na nekončící příval nových „zákazových a restriktivních“ předpisů řešících ochranu životního prostředí, celou řadu nových požadavků a hrozbu sankcí, považují Váš úřad za čistě restriktivní a sankční instituci. Bohužel si tuto „nálepku“ spojují i s prací a výsledky Strany zelených, což mě osobně mrzí. Věřím, vážený pane ministře, že uvedený příklad, a není jediný, je dostatečně názorný a že v jeho světle bude pohled Vašeho ministerstva na bytová družstva příznivější, než tomu bylo v minulých letech. Vážený pane ministře, rád bych se sešel s Vámi či Vámi určenými odborníky a nastíněnou problematiku úspor tepelné energie v panelových domech s nimi podrobněji probral. K těmto jednáním mohu zajistit celou řadu podkladů s konkrétními výsledky. Jsem přesvědčen, a rovněž členové bytových družstev to požadují, že problematika úspor energií v panelových domech se musí stát jednou z priorit Vašeho ministerstva a zároveň také Strany zelených. Za Vaši odpověď a spolupráci Vám předem děkuji. V roce 2009 Vám přeji hodně úspěchů při řízení Vašeho ministerstva a Evropské unie a v osobním životě hodně zdraví.
S pozdravem
Vážený pan RNDr. Martin Bursík místopředseda vlády a ministr životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Vršovická 1442/65 100 10 Praha 10
Příloha V. SVAZ ČESKÝCH A MORAVSKÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV
Ing. Vít Vaníček předseda
V Praze dne 9.ledna 2009
Vážený pane ministře, jistě nemusím zdůrazňovat jak závažným problémem v současné době je výroba a spotřeba energie. Rád bych Vám předeslal jeden z námětů, který bytová družstva a společenství vlastníků při jeho řešení ve stále větší míře využívají. Je jím úspora tepelné energie v bytových domech, a to zejména těch, které byly v letech 1958 až 1990 postavené panelovou technologií. Dovolte mi, abych na pár zjednodušených číslech poukázal, o jak závažný problém se jedná. Je známo, že vláda se úsporami energie a budováním zdrojů intenzivně zabývá. V bytové výstavbě se spotřebovává téměř polovina veškeré vyrobené energie. Z dosud úspěšně provedených úsporných opatření v panelových domech, tj. zateplení střechy a pláště, výměna oken, regulace topných systémů apod., vyplývá, že po jejich realizaci dochází k 30 – 50% úsporám energií. V součtu je tak možno v panelových domech a související přestavbou tepelných sídlištních zdrojů ušetřit 10 – 15% celonárodní spotřeby energie, čímž je možné splnit závazek úspory 20% emisí vůči Evropské unii do roku 2020. Samozřejmě tato úspora má výrazný pozitivní dopad na životní prostředí. V České republice jsme zdědili z dob socialistické výstavby 1 126 000 bytů v panelových domech a to převážně v nízké technické a energetické kvalitě. Z tohoto počtu je řádně zmodernizována a zateplena zhruba jedna čtvrtina. Vážený pane ministře, vážím si toho, že členové bytových družstev a členové společenství bytových jednotek se aktivně podílejí nejen na pravidelné údržbě a opravách svých domů, ale že navíc většina z nich má zájem odstranit závažné nedostatky panelové výstavby z minulých let, zejména zlepšit jejich nedostatečné tepelně technické vlastnosti. Ty jsou hluboko pod požadavky evropských směrnic. Pokud bych měl shrnout názory a požadavky představitelů bytových družstev a společenství vlastníků, objevují se hlasy, které volají po větší pomoci vlády. Na jedné straně bychom uvítali inovaci státních programů na poskytnutí dotací do úsporných energetických opatření ( z těch jsou bytová družstva Vaším ministerstvem, stejně jako i ministerstvem pro životní prostředí vyřazena) a na druhé straně očekáváme pomoc při řešení stále narůstajících sporů mezi vlastníky bytových domů a výrobci tepelné energie.
Vážený pane ministře, uvítali bychom, aby se pomoc státu při realizaci úspor tepla stala impulsem pro iniciativu vlastníků bytových domů, zjednodušeně řečeno, čím větší úspora tepelné energie, tím větší státní podpory. Z praxe víme, že takové nástroje byly již v minulosti zpracovány. Krátce bych zmínil i problém zdražování tepelné energie. Jako příklad uvedu město Svitavy. Tam oba vlastníci bytových domů, město i bytové družstvo, zateplily a vyměnily okna, zregulovaly tepelné soustavy zhruba u 2000 panelových bytů. Úspora tepla v těchto bytech se pohybovala od 30 do 50% z původního množství. Výrobce tepla reagoval na tyto úsporné kroky výrazným zdražením tepla. Proč mají občané Svitav hradit zvýšené režijní náklady výrobce, dle našeho názoru z části i neopodstatněné. Zatímco projekty nových dálnic a železničních koridorů nejsou dle vyjádření předsedy vlády Topolánka v dostatečné míře připraveny, vlastníci bytových domů mají zpracovány na opravy a zateplení fasád projekty včetně energetických auditů a průkazů a rozhodně jim nebude činit potíže v krátké době připravit stavební akce za další miliardy Kč. Jakýkoliv výraznější podpůrný impuls ze strany vlády aktivitu vlastníků bytových domů ještě urychlí. To se týká i využití obnovitelných zdrojů. Věřím, vážený pane ministře, že se těmto problémům bude Vaše ministerstvo věnovat a že vláda připraví návrhy, které skutečně k úsporám energie přispějí. Při této příležitosti musím opět citovat názor předsedy Topolánka, který v souvislosti s globální finanční krizí v tisku označil státní dotace do zateplení domů jako jednu z významných možností k oživení ekonomiky. Vážený pane ministře, rád bych se sešel s Vámi či Vámi určenými odborníky a nastíněnou problematiku úspor tepelné energie v bytových domech s nimi podrobněji probral. K těmto jednáním mohu zajistit celou řadu podkladů s konkrétními výsledky. Za Vaši odpověď a spolupráci Vám předem děkuji. Závěrem Vám přeji hodně pracovních úspěchů v roce 2009 nejen při řízení ministerstva, ale i Evropské unie a osobně pak pevné zdraví.
S pozdravem
Ing. Martin Říman ministr průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1
