10. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

10. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 10.1. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Město Rokycany má z roku 1992 schválený program odpadového hospodářství na období 1992-1997. Likvidaci komunálního odpadu zajišťuje firma RUMPOLD-R Rokycany. Na území SÚ je v provozu jediná zabezpečená skládka odpadu III. a IV. skupiny, kterou provozuje tato firma. Skládka je využívána městem i původci odpadu z většího území. Kapacita skládky je plánovaná na využívání do r. 2002, s možností rozšíření o další kapacity na 7 - 8 let. Ve města je organizován sběr tříděného domovního odpadu. Pravidelně je zajišťován odvoz nebezpečných a objemných odpadů. V Rokycanech ani v okrese není provozováno žádné zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů. Pouze vybrané druhy třídy IIIa, IIIb lze ukládat na některé z provozovaných skládek v okresu Rokycany. Nebezpečné odpady jsou odváženy k likvidaci mimo okres (zejména do spaloven v Plzni a v Trmicích). Subjekty podnikající v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady zajišťují jejich další využití nebo zneškodnění v rámci České republiky i zahraničí. S výstavbou zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů se v nejbližší době nepočítá. V jihozápadní části území, v sousedství provozované skládky "Němčičky" je stará nezabezpečená skládka, založená počátkem šedesátých let a provozovaná technickými službami Rokycany na zvláštní povolení až do r. 1996. Na základě požadavku města Rokycany je zpracována riziková analýza a projekt rekultivace skládky. Z nepovolených skládek evidovaných v POH na území Rokycan zbývá 7 skládek, jedna byla odklizena. Vyhodnocení vlivu zbývajících nepovolených a nevyužívaných skládek na životní prostředí a zdraví lidí nebylo dosud provedeno. Dále byly současným terénním průzkumem zachyceny dvě nové menší nepovolené skládky, jedna při ulici K potoku, kam je navážen domovní odpad a stavební rum, druhá jižně od ulice Čelakovského, jejíž původci jsou zřejmě stavebníci nebo stavební firmy a na kterou je navážena stavební suť, stavební zbytky a výkopky. Návrh: Na území SÚ bude v provozu pouze zabezpečená skládka Němčičky, s rezervou pro její perspektivní rozšíření. Stará skládka Němčičky bude uzavřena a rekultivována. U skládek označených v POH jako potencionálně nebezpečné objekty pro biosféru bude zpracováno vyhodnocení vlivu těchto skládek na životní prostředí a zdraví lidí. Zařízení na zneškodňování nebezpečných složek komunálních odpadů, které vznikají na území města bude situováno v průmyslové zóně jih. Zde bude také umístěna plocha pro recyklační dvůr.

Poblíž současné skládky je odborníky vytipována perspektivní lokalita pro zřízení skládky do budoucna. Prozatím je tato možnost ve stadiu vyhledávání, proto ji v územním plánu uvádíme jako dlouhodobý výhled. V blízkosti skládky se doporučuje zvážit umístění retenční nádrže (rybníka) s obtokem (rybí přechod) ke zlepšení krajinného rázu a zajištění dostatku vody pro případ havarie i provozu skládky. Skládky jsou vyznačeny ve výkresu č. 8 - Přírodní limity. Popis skládek a návrh asanace podle programu odpadového hospodářství. Bývalá skládka TKO "Němčičky" Pořadové číslo 1 Lokalizace 500 m JV od mysl. Němčičky a 1,5 km SZ od k. 545 Kotel Druh a označení Skládka TKO + TPO "Němčičky" Provozovatel Technické služby města Rokycany Pozemkové číslo 598/1 a 2, 603, 605, 607, 608, 609, 610, 611, 613, 615, 618/1 a 2, 620, 624 Vlastník/uživatel pozemku Město Rokycany Druhy ukládaných odpadů popel z uhlí, výkopové zeminy, TDO, velkoobjemový TDO, sběrový papír, obaly od barev, olejů a sprejů, opotřebované pneu, odpad PVC, uliční smetky, odpad plastů, odpadní dřevo, škvára a popílek, stavební suť, odpad ze zeleně, zbytky rostlin, plastové fólie, železný šrot, hadry, minerální vlákna, elektrotechnický odpad, vysokopecní struska, zbytky ovoce a zeleniny, čistírenské kaly, odpad plyše, odpad z broušení a obrábění kovů, zaolejovaný papír a textil, slévárenské písky, dřevní odpad, obaly od léků, odpad kabelů, betonové bloky. Množství uložených odpadů: cca 420 000 m3 Provozní stav skládky Provozovatelem skládky jsou TS města Rokycany, kterým byl povolen provoz skládky na základě stavebního povolení z roku 1981 (viz Dokladová část - vydal ONV Rokycany, dne 15.6.1981 pod č.j. Výst. 36/81-332/2. Jedná se o skládku řízenou, příležitostně upravovanou (viz FOTO - příloha č. 2). Založena byla na počátku 60. let v údolí Rakovského potoka na soutoku s bezejmenou vodotečí. Nemá dosud žádné stavební zabezpečení proti znečišťování podzemních vod. Pouze mezi skládkou a Rakovským potokem je vyhrnut cca 2 m vysoký ochranný val. Na lokalitě skládky byl proveden hydrogeologický průzkum, který neprokázal prozatím extrémní kontaminaci okolí skládky. Pouze u paty SV svahu dochází pravděpodobně k úniku kontaminantů, což se projevuje postupným odumíráním břehových porostů. Skládka je celá oplocena a přístupná pouze od silnice II. třídy č. 183 Rokycany - Šťáhlavy, kde je umístěna buňka pro obsluhu, závora a uzamykatelná vrata. V současné době se již připravují podklady (projekt) pro vybudování řízené skládky v dosud volné jižní části skládkového prostoru a zabezpečení tělesa

Územní plán města Rokycany 4/2000 pořizovatel - Město Rokycany zpracovatel H+H a kolektiv

55

současné skládky proti znečišťování biosféry s možností dalšího pokračování skládkování (navýšení). Bez stavebního zabezpečení může být současná skládka potenciálně nebezpečným objektem pro biosféru. Divoké a nevyužívané skládky odpadů Pořadové číslo

2

Lokalizace

1,2 km V od háj. Němčičky a 1,15 km SSZ od k. 575 Kotel Skládka "Pod Kotlem" Vojenský útvar

Druh a označení Provozovatel Pozemkové číslo

Provozovatel Kovohutě Rokycany Pozemkové číslo Vlastník/uživatel pozemku

Město Rokycany

Druhy ukládaných odpadů vysokopecní struska, vyzdívky, vysokých pecí, stavební suť, popílek a škvára z uhlí, obaly od barev, papír a textil znečištěný RL, opotřebované pneu, dřevní odpad, odpad barevných kovů z lití, atd. Množství uložených odpadů cca 1 500 m3 Provozní stav skládky Starší skládka tuhých průmyslových odpadů z Kovohutí, odpadem zasypáno staré hliniště. Dnes zastavěno (sídliště). Z hydrogeologického hlediska je skládka posuzována jako potenciálně nebezpečný objekt pro biosféru.

Vlastník/uživatel pozemku Druhy ukládaných odpadů stavební suť, výkopová zemina, železný šrot, opotřebované pneu, odpadní dřevo místy: odpad ze zeleně, TKO, dehtová lepenka Množství uložených odpadů cca 45 000 m 3 Provozní stav skládky Divoká skládka převážně inertního odpadu v prostoru bývalého vojenského prostoru, na které se začíná projevovat divoké skládkování TKO. Odpad je dosud na haldách, skládka nebyla upravována. Z hydrogeologického hlediska je skládka posuzována jako mírně znečišťující biosféru (estetická závada v krajině). Pořadové číslo

3

Lokalizace

1,5 km SV od háj. Němčičky a 2,5 km SSZ od k 575 Kotel Skládka TKO "Plzeňské předměstí" Městský úřad Rokycany


Pořadové číslo

5

Lokalizace

2 km JJV od kostela ve městě a 2,6 km SSV od k. 575 Kotel Skládka TPO "Garáže" Kovohutě Rokycany


Vlastník/uživatel pozemku

Město Rokycany

Druhy ukládaných odpadů vysokopecní struska, vyzdívky vysokých pecí, stavební suť, popílek a škvára z uhlí, obaly od barev, papír a textil znečištěný RL, opotřebované pneu, dřevní odpad, odpad barevných kovů z lití, atd. Množství uložených odpadů cca 35 00 m3 Provozní stav skládky Starší skládka tuhých průmyslových odpadů z Kovohutí. V současné době již uzavřena, rozhrnuta a zastavěna (garáže). Z hydrogeologického hlediska může být skládka v daném prostoru potenciálně nebezpečným objektem pro biosféru.

Vlastník/uživatel pozemku Druhy ukládaných odpadů Popel z uhlí, opotřebované pneu, TDO, části rostlin, plastové fólie, stavební suť, odpad ze zeleně, dehtová lepenka, odpad PVC, sběrový papír, železný šrot, sláma. Množství uložených odpadů cca 2 400 m3 Provozní stav skládky Divoká skládka nasypaná na nivu Rakovského potoka, původně pouze výkopový materiál, druhotně byla znečištěna TKO. Místy odpady znečišťují i protilehlou stranu přístupové cesty. Pořadové číslo

4

Lokalizace

650 m JJZ od kostela ve městě a 2,85 km J od k 575 Kotel Skládka TPO "Jižní předměstí"

Druh a označení

56


Pořadové číslo

6

Lokalizace 850 , JV od kostela ve městě a 2,85 km od k. 575 Kotel Druh a označení Skládka TPO "Bílá halda" Provozovat Škoda Rokycany Pozemkové číslo Vlastník/uživatel pozemku Druhy ukládaných odpadů ocelárenská struska, škvára a popel z uhlí, stavební suť, zbytky asfaltového koberce, železný šrot Množství uložených odpadů cca 45 000 m3 Provozní sklad skládky Stará skládka tuhého průmyslového odpadu ze Škody složená převážně z vysokopecních strusek, dnes již silně zvětralých a bez porostu (pouze řídký nálet). Z hydrogeologického

hlediska může být skládka potenciálně nebezpečným objektem pro biosféru.

Pořadové číslo

7

Lokalizace

750 m JV od kostela ve městě a 2,9 km SSV od k. 575 Kotel Skládka TPO "U želez. podjezdu" Koksovna Rokycany


Vlastník/uživatel pozemku Druhy ukládaných odpadů Zbytky po koksování, škvára a popel z uhlí, stavební suť, zbytky asfaltového koberce, železný šrot, opotřebované pneumatiky, ocelárenská struska. Množství uložených odpadů cca 2 300 m3 Provozní stav skládky Stará skládka tuhého průmyslového odpadu z koksovny, později znovu obnovená (Škoda, Jednota), dnes již aplanovaná a částečně zastavěná, místy s nálety dřevin. Z hydrogeologického hlediska může skládka představovat potenciální nebezpeční pro biosféru. Pořadové číslo

8

Lokalizace

600 m SSV od kostela ve městě a 750 m J od k. 412 Osecký vrch Skládka TKO "Pod Kalvárií" Městský úřad Rokycany


Vlastník/uživatel odpadů Druhy ukládaných odpadů Popel z uhlí, TDO, stavební suť, odpad ze zeleně, výkopová zemina Množství uložených odpadů cca 500 m 3 Provozní stav skládky Starší divoká skládka sypaná ze svahu silnice nad Kalvárií, dnes již uzavřená a zrekultivovaná. Čelo skládky silně porostlé plevely. Místy je prostor znečišťován odpadem ze zeleně a TKO. Z hydrogeologického hlediska skládka mírně znečišťuje biosféru (estetická závada v krajině). Pořadové číslo

9

Lokalizace

1,3 km ZSZ od kostela ve městě a 1,6 km JZ od k. 412 Osecký vrch Skládka "Pod čističkou" Dálniční stavby Praha


Vlastní/uživatel pozemku Druhy ukládaných odpadů Stavební suť, výkopová zemina, opotřebované pneumatiky, odpad z rekonstrukce vozovek, zbytky asfaltového koberce místy: odpadové dřevo, železný šrot, TKO, vysokopecní struska, obaly od barev a ředidel, zbytky rostlin Množství uložených odpadů cca 9 400 m3 Provozní stav skládky Skládka převážně inertního odpadu vzniklá při výstavbě dálničního přivaděče, znečištěná druhotně TKO i TPO. Odpad dosud na haldách. Skládka zarůstá plevely. Z hydrogeologického hlediska skládka mírně znečišťuje biosféru a představuje především estetickou závadu v krajině. Program asanace a rekultivace divokých a již nevyužívaných skládek Pořadové číslo 2 Druh a označení Skládka "Pod Kotlem" Asanační a rekultivační opatření: Celý prostor skládky musí být upraven (aplanován) a rekultivován. Vhodné zeminy jsou na místě. Znečištění TKO musí být vyklizeno. Nej-vhodnější biologická rekultivace je lesnická. Pořadové číslo 3 Druh a označení Skládka TKO "Plzeňské předměstí" Asanační a rekultivační opatření: Z prostoru skládky původně inertního odpadu vyklidit všechno znečištění TKO a celý prostor zatravnit nebo zalesnit. Pořadové číslo 4 Druh a označení Skládka TPO "Jižní předměstí" Asanační a rekultivační opatření: Chování bývalé skládky průmyslových odpadů a její vliv na podzemní vody je neznámý. Jako stálá reliktní zátěž v zastavěném území bude muset být monitorována. Pořadové číslo 5 Druh a označení Skládka TPO "Garáže" Asanační a rekultivační opatření: Byvalá skládka průmyslových odpadů je uzavřena zeminou a zastavěna. Její vliv na podzemní vody není znám. Reliktní zátěž bude muset být monitorována. Pořadové čáslo 6 Druh a označní Skládka TPO "Bílá halda" Asanační a rekultivační opatření:


57

Chování skládky průmyslového odpadu není dosud známé. Skládka však zabírá pozemky pro možnou nenáročnou zástavbu a bude vyklizena. Na pozemcích bude muset být zjištěno ovlivnění životního prostředí skládkou důležité pro řešení typu zástavby. Pořadové číslo 7 Druh a označení Skládka TPO "U žel. podjezdu" Asanační a rekultivační opatřeni: Řešit společně s lokalitou č. 6 - stejný charakter. Pořadové číslo 8 Druh a označení Skládka TKO "Pod Kalvárií" Asanační a rekultivační opatření: Vyklidit vznikající znečištění na svahu skládky a vegetaci, svah upravit a ozelenit (keřové patro). Pořadové číslo 9 Druh a označení Skládka "Pod čističkou" Asanační a rekultivační opatření: Skládka musí být zrekultivována. Znečištění TKO vyklkidit! Prostor bude vhodné zalesnit. Skládky stávající i bývalé jsou graficky vyznačeny ve výkresu vyhodno-cení kvality životního prostředí - přírodní limity.

zemí) ∅ datum 1. mrazového dne

11.10.

∅ datum posledního mrazového dne

1.5.

∅ roční srážky

550-600 mm

∅ srážky ve vegetačním období IV.-IX.

350-400 mm

∅ srážky v zimním období X.-III.

200 mm

∅ počet dní se sněhovou pokrývkou

30 (40) dní

∅ maximum sněhové pokrývky

10-20 cm

∅ počet dní od 1. do posledního dne se sněhovou pokrývkou relativní trvání sněhové pokrývky v době jejího výskytu ∅ relativní vlhkost vzduchu v červenci

40% 70%

∅ relativní vlhkost vzduchu v prosinci

85%

∅ oblačnost v září

55%

∅ oblačnost v listopadu

80%

∅ roční oblačnost

65%

∅ počet jasných dní v roce

40

∅ počet zamračených dní v roce

Území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé, okrsku B3 - mírně teplém, s mírnou zimou, pahorkatinovém. V přilehlém výše položeném území navazuje okrsek B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový, směrem do Plzeňské pánve okrsek B2 - mírně teplý, převážně s mírnou zimou. ∅ roční teplota vzduchu

7o C

∅ teplota ve vegetačním období začátek období s ř denní teplotou 10o C konec období s ř denní teplotou 10o C délka období s ř denní teplotou 10o C

13o C 1.5. 1.10. 150 dní 40

∅ počet ledových dnů (max. -0,1oC a méně)

40

∅ počet mrazových dnů (min. -0,1oC a méně ve 2m nad

120

58


150-160

Převládající větry vanou od západu. Četnost jednotlivých směrů větru je následující:

10.2. OCHRANA OVZDUŠÍ

∅ počet letních dnů (25oC a více)

120

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

8,87

0,75

6,85

3,18

2,43

8,5

39,79

8,21

Průměrná délka slunečního svitu nečiní ani 1 500 hodin za rok. Jeho délka a intenzita je podstatně snížena v důsledku oceanického charakteru podnebí, ale i v důsledku vzrůstajícího znečištění ovzduší. Mikroklima a mezoklima ovzduší Rokycan je nepříznivě ovlivňováno zejména činností Kovohutí, sléváren a železáren v Hrádku, ale i celé Plzeňské sídelní regionální aglomerace. Snížené plochy podél vodotečí trpí častými inverzemi. Město Rokycany bylo vyhláškou MŽP č. 41/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů zařazeno mezí území vyžadující zvláštní ochranu ovzduší (to je dáno zejm. dálkovým přenosem imisí ze zdrojů v Plzni). Město však nepatří k územím, kde musí být provozován automatizovaný imisní monitoring a systém regulace zdrojů.

Od ledna 1993 je v provozu měřící stanice Na Pátku (SO2 a NOX), dále je v provozu kontinuální měření SO2 v Jiráskově ulici. Měření prokazují, že (s výjimkou několika ojedinělých hodnot v průběhu roku) nejsou překračovány imisní limity stanovené v příloze Opatření FVŽP k zákonu o ovzduší (publikovaném v částkách 84/1991 Sb., resp. 84/1992 Sb.). V území města tedy není nutné budovat systém vyhlašování varovných a regulačních opatření. Ke zlepšení kvality ovzduší ve městě od r. 1991 přispělo snížení výroby v závodech, postupný přechod spalovacích zařízení na plynná paliva (došlo však k významnému nárůstu emisí NOX) u všech kategorií zdrojů, vč. lokálních topenišť. Zanedbatelné není ani snížení automobilového provozu. Návrh I přes momentální zlepšení není situace do budoucna dobrá jednak v inversním období, jednak celkovou vyšší zátěží přenosem z průmyslu Plzeňska a z Hrádku. Proto je navržen postupný přechod zdrojů energie na ušlechtilá paliva - viz kap. 11.

Celé území spadá do přírodní oblasti pahorkatin. Převládá pak ve vlastním území pahorkatinná oblast P1, do které jsou zařazeny k.ú. Rokycany, Borek, Kamenný Újezd a Svojkovice. Uvedená přírodní oblast zaujímá území v nadmořské výšce 350 - 450 m, jedná se o oblast teplejší části pahorkatin. Půdy jsou převážně hlinité až písčitohlinité, hluboké a jen s malou příměsí skeletu. Pedogeneticky jde o půdy hnědé nasycené a illimerisované. Reliéf terénu je jen mírně zvlněný s dobrou přístupností mechanizačních prostředků a i z dalších hledisek (vláhových a odtokových podmínek) skýtá tato oblast vhodné podmínky pro rozvoj zemědělské výroby. Výměry zemědělské půdy v rámci katastrálních územní: Druh pozemku orná půda

Vyhodnocení konceptu územního plánu z hlediska ochrany a potřebných záborů ZPF pro rozvoj Rokycan v navrženém urbanizovaném území je zpracováno podle požadavků zákona č. 334/92 Sb. ve znění zákona č. 10/93 Sb., dále podle vyhl.č. 13/94 Sb. a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona č. 334/92 Sb. ve znění zákona č.10/93 Sb.

Celkem ha

81,3999

761,9883

*

*

*

vinice

*

*

*

ovocný sad

10.3.1. ÚVOD

680,5884

Borek ha

chmelnice zahrada

10.3. OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

Rokycany ha

louka pastvina

149,1246 3,3083 260,6174

13,6855 * 33,1544

162,8101 3,3083 293,7718

5,5284

1,0159

6,5443

zemědělská půda

1099,1671

129,2557

1228,4228

lesní pozemek

1115,8704

30,4120

1146,2824

64,9624

23,0546

88,0176

137,8240

6,3137

144,1377

vodní plocha zastavěná plocha ostatní plocha CELKEM

462,2105

29,1803

491,3908

2880,0344

218,2163

3098,2507

Výchozím podkladem pro vyhodnocení ploch navržených k odnění ze ZPF byly průzkumy a rozbory s podchycenými BPEJ a zemědělskými kulturami a s příslušnými třídami ochrany ZPF. Tyto podklady byly promítnuty do grafické a digitální podoby konceptu územního plánu. Základním mapovým podkladem je digitální katastrální mapa Rokycany a Borek, zpracovaná Katastrálním úřadem Rokycany (stav únor 1999) s evidencí parcelních čísel a kultur.

V poslední době došlo k výraznému útlumu zemědělské výroby. Po transformaci dvou velkých zemědělských podniků, které na území SÚ hospodařily, tj. ZD Osek a bývalý Státní statek Rokycany, dosti velká část zemědělské půdy leží ladem. Zejména to jsou pozemky kolem dálnice a některé polnosti jižně od města.

Vyhodnocení bylo zpracováno pro celé řešené území SÚ, t.j. pro kata- strální území Rokycany a Borek.

10.3.3. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

10.3.2. CHARAKTER PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK

Návrh územního plánu řeší důslednou regeneraci současného zastavěného území města. Všechny lokality, které jsou dosud málo nebo nevhodně využity jsou navrženy k dostavbě a obnově. Přitom se dbá na ochranu přírodních hodnot a na posílení ekologické stability.


59

Vnitřní rezervy pro stabilizaci obyvatelstva a podnikání jsou ale omezené. Rokycany přitom mají velmi dobré geografické i sociálně ekonomické předpoklady pro rozvoj v rámci svého okresu i v makroregionálních souvislostech. Současná stagnace demografická i ekonomická je daná m.j. také tím, že město zatím nemá schválenou dlouhodobou perspektivu rozvoje pro bydlení i pro podnikatelské subjekty, která by investorům poskytla územní nabídku a jistotu.

Při rozšiřování výstavby bude vždy zachován přístup na zbývající zemědělské pozemky.

Důležitým faktorem řešení návrhu územního plánu je také nevyhnutelný proces restrukturace vnitřního území města, kde dosud přežívají, nebo přímo dožívají výrobní a technické provozy, založené před sto lety. Jejich obnova uvnitř obytného území, často v přímém kontaktu s nejcenějšími přírodními partiemi je nežádoucí a do budoucna zcela nepřijatelná. Rokycany se svou průmyslovou tradicí a kvalifikovanou pracovní silou by tím ovšem ztratily perspektivu, proto je nutné hledat takový urbanistický model, který by nabídl oživení výrobních a technických kapacit v novém uspořádání města.

10.3.4. BILANCE NAVRHOVANÉHO ODNĚTÍ ZPF

Tyto procesy, do značné míry závislé na novém dopravním systému města, vedou k potřebě nových, dosud nezastavěných ploch. Jestliže vyloučíme přírodní hodnotná území a nepřipustíme další destrukci historického města je zřejmé, že rozvojová území mohou být, bohužel, jen na volných pozemcích, které jsou vesměs zemědělskou půdou (i když v současné době z části nevyužívanou). Extrémní zahušťování městské zástavby v nedávné době způsobilo těžko napravitelné škody na historickém dědictví i na kvalitě obytného prostředí města. Z minulých územních plánů je vidět, že klíčovým důvodem pro brutální asanaci bylo nekompromisní omezení rozvojových možností na zemědělské půdě. Koncepce rozvojových území je kontinuální, takže navazuje na stávající osídlení a zachovává ucelené zemědělské plochy. Z konfigurace terénu, krajiny, dopravního systému i dnešního obytného území vychází řešení čtyř hlavních rozvojových prostorů, přičemž každý má svébytné poslání. Největší obytné rozvojové území je navrženo na západním a jihozápadním okraji města pod Čilinou, kde jsou optimální podmínky pro bydlení. Jižní okraj města je navržen pro rozvoj výrobních a technických areálů. Severní okraj území podél dálnice může nabídnout převážně komerční využití, podobně jako dostavba kolem Plzeňské silnice, která má také ideální podmínky dopravní obslužnosti. Menší kapacity pro rodinné bydlení jsou podél Pražské ulice, větší nová lokalita pod nemocnicí je dlouhodobější rezervou. Návrh územního plánu nabízí dlouhodobou perspektivu rozvoje, což také znamená, že kapacity rozvojových území jsou zhruba o 30 % větší, než je očekávaná potřeba nových ploch do r. 2010. Domníváme se, že jsou dva dobré důvody pro takovou rezervu - vymezit dlouhodobější vizi rozvoje města a vytvořit perspektivní možnost volby v závislosti na vývoji požadavků i možností zainvestování území.

60


10.3.4.1. ÚPRAVY NÁVRHU PODLE PŘIPOMÍNEK KE KONCEPTU Zásadní změny byly provedeny dvojí. V návrhu ÚP byly z důvodu ochrany přírody proti konceptu vypuštěny lokality na západním okraji města severně od Plzeňské ulice (v konceptu lokality č. N5 a N6), dále na jihu města plochy západně od Kotelské cesty (v konceptu západní část lokality č. N16). Z důvodu ochrany ZPF byly tři lokality přesunuty do výhledu až za návrhové období po roce 2010. Jsou to lokality na jihozápadním okraji města (v konceptu loka-lita č. N1, v návrhu V1), jižně od Plzeňské ulice (v konceptu lokalita č. N4, v návrhu V2) a jihozápadně od dálniční křižovatky (v konceptu lokalita č. N7, v návrhu V3). 10.3.4.2. ZPŮSOB VYHODNOCENÍ Na rozdíl od konceptu ÚP, kdy byly kultury ZPF odečítány z mapy, je v návrhu použita databáze Katastrálního úřadu NYSPA, která zahrnuje veškeré pozemky a informace o nich, vč. kultury. Vyhodnocení bylo provedeno programem ArcInfo, ve kterém byla k mapovému podkladu připojena databáze Katastrálního úřadu. Protože zatím není evidence nemovitostí propojena s digitální mapou (ta dosud nebyla oficiálně vydaná), museli jsme tuto operaci zpracovat sami, včetně velmi náročného ošetření nesrovnalostí mezi oběma podklady. Výsledkem je pracovní verze, která má 55 nezjištěných pozemků a asi 278 oprav podle platné katastrální mapy v grafické tištěné podobě. Druhý rozdíl proti konceptu spočívá v tom, že v návrhu je provedena bilance záboru ZPF podle jednotlivých funkčích ploch a navíc je vyčíslený společný zábor obslužnými komunikacemi a navrženou městskou zelení. Toto podrobnější členění umožnilo zpracování programem ArcView. Technická poznámka : bilance výměry lokalit a funkčních ploch byla zpraco-vána programem Microstation, ve kterém byl celý územní plán konstruován. Při agregaci dat mnoha set parcel v programu ArcView a při odlišném způsobu výpočtu ploch obou programů dochází k malým diferencím, takže např. u lokality č. 1 vychází paradoxně větší zábor ZPF než je samotná výměra lokality. Vědomi si těchto rozdílů jsme holá data ponechali

ve vypočtené podobě, diference nejsou podle našeho názoru pro posouzemí územního plánu celého města zásadní. V následujících tabulkách jsou prezentována agregovaná data v obdobné podobě jako v konceptu, aby bylo možno jednoduché porovnání. Databáze záboru po jednotlivých parcelách je k dispozici u zpracovatele a má téměř 1 000 položek. V přiložených tabulkách jsou tedy vyčísleny všechny rozvojové lokality na zemědělské půdě s tříděním podle funkčního využití, kultury, BPEJ a třídy ochrany ZPF. U každé položky je uvedena výměra meliorací. Tabulkové bilance jsou pro přehlednost sumarizovány za celou lokalitu. 10.3.5. ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ODNĚTÍ ZPF Následující zdůvodnění je zpracováno pro lokality, kde návrhem ÚP dochází k záboru alespoň části ploch se zemědělskou půdou v třídě ochrany 1 nebo 2, nebo k záboru půdy meliorované. Lokalita N1 - celková plocha 18,5517 ha, z toho 14,4033 ha třída ochrany II., 1,0485 ha meliorace Navržené území pro rodinnou a nízkopodlažní bytovou zástavbu západně od stávajících rodinných domků a panelových domů. Obytná zástavba zde již byla navr-hována doplňkem k minulému územnímu plánu. Je dobře přípravena inženýrskými sítěmi, s ověřenými možnostmi napojení. Tuto lokalitu považujeme spolu se sousední N2 na severu za hlavní možnost pro obytnou výstavbu v Rokycanech, za kterou těžko najít náhradu mimo přírodní partie na okraji města. Výstavba by měla postupovat od východu k západu. Lokalita N2 - celková plocha 8,0975 ha, z toho 5,1801 ha třída ochrany II., 3,1908 ha meliorace Podobně jako předchozí také tato lokalita navazuje na stávající rodinnou zástavbu a má dobré technické předpoklady pro výstavbu rodinných domů a také ji považujeme za nejvýhodnější rozvojový prostor bydlení. Lokalita N3 - celková plocha 0,9585 ha, z toho 0,0322 ha třída ochrany I. Rezervní plocha pro rozšíření čistírny odpadních vod. Původně plánovaný rozvoj ČOV směrem na západ zabrala nová komunikace k dálnici, proto se navrhuje náhradní řešení směrem secerozápadním. Lokalita N4 - celková plocha 6,9822 ha, z toho 0,2171 ha třída ochrany I., 1,0475 ha třída ochrany II. Lokalita východně od dálniční křižovatky se skládá ze dvou částí. Na severu je přežívající dlouhodobé provizorium zařízení staveniště po stavbě dálnice, kde je stále evidována zemědělská půda. Reálné hodnoty devas-

tovaného území a ZPF nejsou k dispozici (rekultivace po mnoha letech stavební činnosti jsou patrně iluzí). Obě části navrhujeme využít pro smíšené komerční účely (v konceptu uvažovaný integrovaný záchranný systém se časově posouvá a byla tedy fakticky posunuta i jeho lokalizace). Lokalita N5 - celková plocha 43,9428 ha, z toho 14,6595 ha třída ochrany I., 7,6554 ha třída ochrany II. Rozsáhlé území zahrnuje jednak celou plochu letiště, jednak jeho ochranné pásmo, takže pro zástavbu ve skutečnosti navrhujeme plochy smíšeného a komerčního využití o rozloze 6,7228 ha, veřejného vybavení 3,5290 ha a sportovní využití 3,9486 ha (sportovní využití přitom předpokládáme na převážně travnatých plochách). Řešení rozvojových ploch využívá navrženou propojovací komunikaci mezi Oseckou a dálniční křižovatkou, která je nutná a měla by být realizovaná v nejbližší době. Rekostrukce letiště bude pravděpodobně dlouhodobější záležitostí. Lokalita N9 - celková plocha 23,6610 ha, z toho 1,5492 ha třída ochrany II. Velmi kvalitní území pro výstavbu rodinných domů pod nemocnicí na relativně méně hodnotných půdách převážně třídy V. (13,2326 ha) a třídy III. (3,7088 ha). Pro bydlení je přinejmenším tak vhodné, jako lokality pod Čilinou, napojení na technickou infrastrukturu je však složitější a bude nákladné. Lokalita N10 - celková plocha 2,0375 ha, z toho 1,5785 ha třída ochrany I. Dostavba rodinné zástavby při ulici K potoku byla již vlastně zahájena stavbou inženýrských sítí a dvou domků. Územní plán v tomto případě potvrzuje započatou výstavbu. Lokalita N11 - celková plocha 8,5715 ha, z toho 8,3934 ha třída ochrany I. Dostavba rodinné zástavby podél Pražské silnice navazuje a doplňuje nepravidelnou parcelaci směrem na Borek. Navrhujeme regulaci pevné hranice zástavby s odstupem podél údolí Boreckého potoka a tím zabránit tendencím živelného pronikání výstavby k cenným přírodním břehovým partiím. Lokalita je pro bydlení velmi vhodná. Lokalita N16 - celková plocha 3,1771 ha, z toho 1,0011 ha třída ochrany I. Menší území u Příbramské navazuje na rodinné domky a zahrady. Patří mezi průměrně kvalitní území a obtížněji napojitelné na inženýrské sítě. Zájem o využití zde potvrzuje započatá výstavba. Lokalita N17 - celková plocha 0,9367 ha, z toho 0,3032 ha třída ochrany I. Dostavba je uvažovaná podél navržené nové trasy silnice z Kamenného Újezda a přichází v úvahu až po její výstavbě. Zástavba by vytvořila pevnou uliční frontu při vjezdu do města.


61

Lokalita N18 - celková plocha 37,4750 ha, z toho 7,2053 ha třída ochrany I., 12,3952 ha meliorace. Navržený rozvoj průmyslové zóny jih je jediným perspektivním prostorem pro nové výrobní programy. Podmínkou je výstavba jižní propojovací komunikace, která lokalitu dělí na dvě přirozené části sever a jih. První sahá až ke stávajícím podnikům a bude se patrně rozvíjet rychleji. Doplňuje prostor mezi továrnami a přestože se právě zde nachází třída ochrany 1., navrhujeme tuto část jako perspektivní, protože by spolu s novým komunikačním systémem mohla zcela změnit dopravní toky nákladové dopravy ve městě a významně zklidnit vniřní část Rokycan. Jižní polovina bude zřejmě zainvestována a využita po vyčerpání ostatních disponibilních ploch. Následují tabulky bilancí navrženého odnětí zemědělské půdy. ZPF - tabulka 1

62


ZPF - tabulka 2


63

ZPF - tabulka 3

64


10.4. OCHRANA POZEMKŮ URČENÝCH K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

10.5. GEOLOGIE A RADONOVÉ RIZIKO

Lesní půda zaujímá téměř 37 % výměry řešeného území, tj. kat. území Rokycany a Borek. Lesy náleží do LHC Rokycany II, malá část (do 1 ha) do LHC Zbiroh.

10.5.1. GEOMORFOLOGIE

Lesy v majetku města Rokycany spravuje společnost Lesy města Rokycan s.r.o. Lesní hospodářský plán LHC Rokycany II má platnost r. 2000 - 2009. Pro přírodní lesní oblast č. 6 - Západočeská pahorkatina byly zahájeny práce na oblastním plánu rozvoje lesů. Schválení se předpokládá počátkem roku 2003. Tento dokument se bude týkat převážně části k.ú. Rokycany a Borek. Všechny lesy v oblasti LHC Rokycany II jsou zařazeny v kategorii 10 - les hospodářský. Věková a druhová skladba je patrná z přiložených grafů. Návrh Návrh ÚP Rokycany nezasahuje do žádných pozemků určených k plnění funce lesa ve smyslu zák. č. 289/95 Sb. Všechny lesní pozemky na území SÚ budou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení - lesy příměstské a lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Rekreační území Rokycanská a Klabavská stráň a Kalvárie spolu s navrženou přírodní nelesní zelení zůstane součástí městské zeleně (ostatní veřejná zeleň). Mimo řešené území ÚPN Rokycany bude třeba vymezit účelové rekreační lesy. Jedinou lokalitou, kde může dojít k záboru lesa je ministerstvem dopravy navrhovaná trasa vlaku vysokých rychlostí, která je uvažovaná severně podél dálnice. Trasa je však zatím jen ve stadiu ověřování a nebyly zatím řešeny ani podrobné místní podmínky, ani technické parametry železnice. Proto v současné době nelze vyhodnotit, zda nastane a jak bude rozsáhlý zásah do lesa.

Řešené území se nachází v geomorfologickém celku Švihovská vrchovina, podcelku Rokycanská pahorkatina, okrsku VB3Ea - Klabavská pahorkatina (východní část) a VB3Eb - Rokycanská kotlina (východní část). Na východním okraji zasahuje okrsek VA5Ac - Strašická vrchovina (celek Brdská vrchovina, podcelek Brdy). Klabavská pahorkatina: členitá pahorkatina kerného typu složená z ordovických zvrásněných břidlic s křemenci, méně z kambrických slepenců, drob a křemenných porfyrů, významně se uplatňují proterozoické břidlice a droby s buližníky a spility. Vzácné jsou karbonské pískovce a jílovce. Strukturně denudační reliéf hrástí a plochých kleneb s relikty zarovnaných povrchů (pedimentů) na fosilně zvětralých horninách s četnými suky modelovanými procesy pleistocenního mrazového zvětrávání a odnosu horni. Nejvyšší bod Kotel 575 m/m, významný bod Čilina 523 m/m. Středně zalesněná, k Ejpovicům v údolí Klabavy jsou rozsáhlé antropogenní tvary po těžbě železné rudy. Rokycanská kotlina: strukturně tektonická sníženina při stř. toku Klabavy, vytvořená převážně na ordovických zvrásněných klabavských břidlicích, méně na proterozoických břidlicích s buližníky. Vyznačuje se ploše pahorkatinovým dnem s rozsáhlými zarovnanými povrchy (pedimenty) na kaolinicky zvětralých břidlicích s nízkými odlehlíky, ojedinělými suky a s mělkými údolými vodních toků s širokými nivami. Význ. bod Kamýk 420 m/m. Převážně bezlesá, velký podíl zástavby. Strašická vrchovina: členitá vrchovina z kambrických slepenců a drob prostoupených pruhem porfyritů a porfyritových tufů strašického pásma a ze souvrství ordovických břidlic, pískovců a rohovců. Tektonicky porušená podélnými I příčnými zlomy, kerná vrchovina s oblými strukturními hřbety barrandienského směru, silně rozčleněná širokými údolími. Nejvyšší bod Žďár 629 m/m. Převážně zalesněná smrkovými a smíšenými porosty. (Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny) Konfigurace terénu v území odpovídá výše uvedenému geomorfologickému členění - zastavěné území města je převážně v široké ploché pánvi v údolí Klabavy a zužujících se údolí přítoků - Pekelského potoka, Rakovského potoka, Holoubkovského potoka. Po pravém břehu Klabavy probíhá výrazný terénní stupeň - Klabavská, Rokycanská a Borecká stráň. V plochém území Rokycanské kotliny na sever od Rokycan je převážně zemědělská půda. Na jih od Rokycan se v širokém oblouku zvedají svahy Čiliny, Kotle a Žďáru, převážně zalesněné. Nadmořská výška v území je 351,5 m/m (údolní nádrž Klabava) až 523 m/m (Čilina).


65

10.5.2. NEROSTNÉ SUROVINY

místy se vyskytují deluviofluviální a fluviální sedimenty. Povrch terénu je proměnlivě upraven antropogenní činností.

Na území města se nacházejí tato chráněná ložisková území nerostných surovin:

Porovnáním údajů z Odvozených map v M 1:200000 s výsledky detailních průzkumů, vztaženém na celé území republiky, bylo zjištěno, že v oblastech předpokládaného převažujícího výskytu kategorie nízkého rizika dle Odvozených map byla tato kategorie potvrzena detailním průzkumem s pravděpodobností cca 60 %. Z těchto údajů a z komerčních průzkumů prováděných fy RADON, v.o.s. v obdobných geologických podmínkách vyplývá, že v zájmové oblasti lze očekávat převážně výskyt kategorie nízkého a středního rizika pronikání radonu z podloží s tím, že plošné rozšíření kategorie nízkého rizika by mělo mírně převažovat. Redistribuci radonu a výskyt kategorie středního rizika je přitom možno očekávat v návaznosti na lokální geologické a negeologické parametry zvláště v plochách, kde dochází ve vertikálním profilu ke střídání poloh s odlišnou propustností či v plochách v intravilánu podstatně ovlivněných antropogenní činností.

Nevýhradní ložiska nebilancovaná Rokycany cihlářská surovina - Těžební právo Zpč. Cihelny, Stod Rokycany - letiště cihlářská surovina - Těžební právo Zpč. Cihelny, Stod

Ložiska nerostných surovin Klabava - Rokycany

Fe rudy sedimentární - zrušeno 10.7.1997

V dnešní době se v řešeném území žádná surovina netěží. Ložiska jsou graficky vyznačena ve výkresu přírodní limity.

Závěr: 10.5.3. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Historická důlní činnost na území SÚ v podobě poddolovaných území: Rokycany 1, 2, 3 - těžba rud do 19. století Rokycany - Chánov - systematická těžba rud do 19. století Ejpovice - Klabava - Systematická těžba rud do začátku 60. let 20. stol. Poddolovaná území jsou graficky vyznačena ve výkresu přírodní limity. 10.5.4. RADONOVÉ RIZIKO Širší zájmové území leží dle Odvozené mapy radonového rizika v M 1:200000 v oblasti charakterizované symbolem 1 Pa, tj. v oblasti předpokládaného převážně nízkého rizika pronikání radonu z podloží do budov (symbol "Pa" odpovídá paleozoiku, tj. údajům z geologických map stejného měřítka o převažujících horninách a zeminách budujících skalní podloží a pokryvné vrstvy v uvedené oblasti a jejich vlivu na distribuci radonu v půdním vzduchu). Z archivních údajů velkých měřítek týkajících se inženýrsko geologické problematiky dále vyplývá, že skalní podklad reprezentují v širším zájmovém území především ordovické horniny (převažují šedozelené břidlice, místy s tufity, klabavské souvrství). Svrchní polohy jsou často proměnlivě zvětralé a rozložené na eluvia. Kvarterní pokryv tvoří především deluviální hlinitopísčité až hlinitokamenité sedimenty, resp. spraše a sprašové hlíny,

66


Shrnutím výše uvedených údajů s ohledem na rozhodující parametry při detailní kategorizaci radonového rizika (rozhodující je hodnota 3.kvartilu souboru hodnot v daných budoucích zastavěných plochách a nejbližším okolí) je možno v návaznosti na archivní data očekávat v zájmovém území zastoupení převážně kategorie nízkého a středního rizika pronikání radonu z podloží (s mírnou převahou nízkorizikové kategorie). Výskyt kategorie vysokého rizika v dané oblasti nepředpokládáme, i když ho nelze (v malém plošném rozšíření) předem zcela vyloučit. Dle Vyhlášky SÚJB č.184/97 Sb. o požadavcích na zajištění radiační ochrany, metodiky Kategorizace radonového rizika základových půd (Barnet et al. ČGÚ Praha 1994) a dle normy ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží je nutno v případě nové výstavby bez provedených opatření proti pronikání radonu doložit nízké riziko detailním průzkumem. V případě ploch středně rizikových či vysoko rizikových jsou potom předepsány odpovídající stupně preventivních opatření. Detailní průzkum má pro investora kromě splnění požadavků těchto podkladů i další očekávaný přínos ve zjištění konkrétní úrovně rizika a možnosti uplatnění adekvátních (nutno podotknout i nepřemrštěných) ochranných opatření. Na závěr snad jen dodáváme, že jako v jiných oblastech i v oblasti radonového rizika platí, že preventivní opatření jsou značně levnější než opatření prováděná následně až při případném zjištění nadlimitních hodnot. Po zjišťování informací o nových podkladech ohledně radonového rizika konstatujeme, že nová měření nebyla do současné doby provedena.

ny Květnaté bučiny - Eu-Fagion. V okolí Vršíčku a JV od Borku jsou segmenty Bikové bučiny - Luzulo-Fagion. 10.6. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY, ÚSES 10.6.1.SOUČASNÝ STAV ÚZEMÍ Jižní část řešeného území se rozkládá na z velké části zalesněných vyvýšeninách Čiliny, Kotle a Žďáru - stupeň ekologické stability v lesních porostech 3, ve vybraných částech porostů 4. Střed území zaujímá Rokycanská kotlina s velkým podílem zastavěného území - stupeň ekologické stability 1 (zastavěné plochy) a 2 (zahrady, veřejná zeleň). Podél vodních toků Boreckého potoka, Klabavy a Padrťského potoka se vyskytují nesouvislé břehové porosty - místně je zde stupeň ekologické stability 3 i při průchodu zastavěným územím. Významný je pás zeleně na svazích terénního zlomu Borecké, Rokycanské a Klabavské stráně na severním břehu Boreckého potoka a Klabavy, kde je v souvislých porostech dřevin stupeň ekologické stability 3, místy 4. Ekologicky významnou plochou jsou Rokycanské louky mezi městem a údolní nádrží Klabava s extenzivními vlhkými loukami, s břehovými porosty, které se místně rozšiřují do segmentů lužních porostů a při ústí Klabavy do nádrže s mokřady. Stupeň ekologické stability je zde 3, místně 4. Okraje Rokycanské kotliny jsou vesměs intenzívně zemědělsky obdělávané, stupeň ekologické stability 1, na lučních porostech 2. Území severně od terénního stupně Rokycanské stráně je rovněž intenzívně zemědělsky obdělávané, stupeň ekologické stability 1-2. Ekostabilizačními prvky jsou zde vodoteče s nevýraznými doprovodnými porosty, drobné remízky, meze ap. Na severozápadním okraji je více zalesněná kopcovitá krajina Klabavské pahorkatiny, která ekologicky navazuje na masív Čiliny. Podobně krajina na severovýchodě mezi Borkem a Svojkovicemi a dále mimo řešené navazuje na masív Žďáru, s mozaikou nesouvislých lesních ploch a zemědělských pozemků. Určitým bariérovým prvkem v krajině je těleso dálnice, probíhající směrem východ - západ v severní polovině území. Těleso dálnice dosud není vegetačně zapojeno do okolní krajiny.

Současný stav vegetace je odrazem dlouhodobé lidské činnosti. Ploché části území tvoří zemědělská půda, ve vyšších polohách v jižní, jihovýchodní a jihozápadní části území jsou rozšířeny lesy. Porosty relativně přírodního charakteru se vyskytují zvl. v pobřežním pásu podél Klabavy a přítoků a svažitých polohách Klabavské a Rokycanské stráně, i když se v obou případech jedná o porosty uměle založené a zvl. na stráních s příměsí introdukovaných druhů (akát bílý, borovice černá aj.). Rovněž lesní porosty mají druhovou skladbu výrazně ovlivněnou lesní kulturou. Značné plochy v zastavěném území a na plochách rekreační zástavby zabírají zahrady s ovocnými dřevinami a vysokým podílem introdukovaných okrasných dřevin. 10.6.3. PEDOLOGIE Území se nachází v regionální jednotce struktury půdního pokryvu s dominancí pseudoglejů až hydromorfních půd, geomorfologické jednotce VIII-32 - části Rokycanské pahorkatiny. Složení půdní mezokombinace: dominanta - vůdčí forma: pseudogleje modální, doprovodná forma: pseudogleje pelické subdominanta - hnědé půdy modální substráty - dominanta: polygenetické hlíny s eolickou příměsí, pokryvy výraznějí zvětralých svahovin substráty - subdominanta: svahoviny z břidlic a drob České vysočiny a z bazických efuziv. 10.6.4. OCHRANA PŘÍRODY Pro vymezování ÚSES mají prvořadý význam zvláště chráněná území přírody, pokud jsou předmětem ochrany stávající ekosystémy. Předmětem ochrany zvláště chráněných území v řešeném území jsou převážně paleontologická naleziště a geologické jevy, významnou z hlediska stávajících ekosystémů je Rokycanská a Klabavská stráň. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ PŘÍRODY V řešeném území se vyskytují: Přírodní památka U hřbitova

10.6.2. FYTOGEOGRAFIE Původními společenstvy byly v nivě Klabavy a přítoků Luhy a olšiny Alno-Padion. V území jižně od Klabavy byly původními společenstvy Dubohabrové háje - Carpinion-Betuli, severně od Klabavy Acidofilní doubravy Quercion robori-petraeae. Ve vyšších polohách Čiliny a Žďáru byly rozšíře-

kat. území

Rokycany

číslo parcely

1525

kultura

role

výměra

1,95 ha


67

cíl ochrany

zachování klasického naleziště křemenných konkrecí, tzv. Rokycanských kuliček, které obsahují zkameněliny

Přírodní památka Pod starým hradem kat.území

Rokycany, Ejpovice, Klabava

číslo parcely (k.ú.Rokycany)

1185/1, 1186/2, 1179/6

kultura

les, ostatní

výměra

0,9247 ha

datum zřízení

31.3.1995

cíl ochrany

ochrana klasického naleziště fauny nejvyšších partií klabavských vrstev barrandienského ordoviku, zejména naleziště trilobita Euloma bohemicus - vůdčí zkameněliny eulomových břidlic klabavských vrstev. Mimo naleziště fosilií klabavských vrstev je v areálu zvláště chráněného území ještě přirozený výchoz rudní polohy šáreckých vrstev.

V těsné návaznosti na řešené území jsou:

Připraveno je vyhlášení přírodní památky Rokycanská a Klabavská stráň kat. území

Rokycany, Litohlavy

číslo parcely vlastní území PP(k.ú.Rokyca ny)

1394/2-část, 1518/1, 1518/2, 1545, 1593/1, 1593/6, 1593/7, 1626/1, 1818, 2872

číslo parcely ochranné pásmo PP (k.ú. Rokycany)

1801/2, 1799/3, 1799/2, 1799/1, 1799/46, 1819, 1816/1, 1650, 1801/9, 2877/1-část, 1647-část, 1621, 1659/1, 1569/14, 1659/13, 1623, 2876, 2874-část, 1621, 1671část, 1593/3, 1590, 1591, 1592/2, 1593/5, 1592/1, 1593/4, 1626/2, 247, 2860/1, 3128/2, 1411/2, 1529/1, 1529/2, 1530/3, 1530/2, 2864/1, 1544, 1394/2-část, 1622/2, 2860/3

výměra

21,2043 ha

cíl ochrany

ochrana stratotypu klabavských vrstev barrandienského ordoviku a naleziště zkamenělin šáreckých vrstev (lokalita Drahouš). Mimo naleziště zkamenělin je území zároveň významnou plochou příměstské veřejné zeleně.

Přírodní památka Kašparův vrch kat.území

Volduchy

číslo parcely

966

kultura

ostatní

výměra

0,1005

cíl ochrany

zachování význačného naleziště fauny ve středních polohách klabavského souvrství středočeského ordoviku (biozóna Schizograptus tardibrachiatus)

Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesní porosty, vodní toky a plochy a údolní nivy. Pro vymezení ÚSES mají význam toky a břehové porosty Klabavy, Boreckého potoka, Padrťského potoka a Rakovského potoka, niva Klabavy na Rokycanských loukách a hodnotné části lesních porostů na Čilině, Kotli a Žďáru. V území jsou registrované tři významné krajinné prvky: Borecká stráň

Přírodní památka Vosek

kat. území

Rokycany, Borek u Rokycan 2006 (k.ú. Rokycany), 461 (k.ú. Borek)

kat. území

Osek, Volduchy

číslo parcely

číslo parcely

skupina parcel

kultura

ostatní veřejná zeleň

kultura

louka, role, ostatní

výměra

2,0413 ha

výměra

74 ha

popis

cíl ochrany

zachování klasického naleziště křemenných konkrecí (tzv. rokycanských kuliček), které obsahují zkameněliny

Svah nad Holoubkovským potokem, zčásti obklopený ornou půdou, porostlý dřevinami charakteru smíšeného lesa. Dub letní, dub zimní, topol osika, bříza bílá, habr obecný borovice lesní, smrk ztepilý, javor klen, javor

68


mléč, vrba jíva, růže šípková, trnka, hloh obecný význam

protierozní, dočasné útočiště pro živočichy

Starý hřbitov kat. území

Rokycany

číslo parcely

319

kultura

hřbitov

výměra

1,2691

popis

nachází se v zastavěném území u křižovatky Plzeňská a Jiráskova. Ve 40. letech 20. stol. došlo k likvidaci a přesunu hrobů. Hřbitov náležel k renezančnímu kostelu Nejsvětější trojice. Patří k největším uceleným plochám zeleně ve městě. Nejcennější jsou liniové porosty lípy podél původní hřbitovní sítě cest, některé jsou obrostlé břečťanem. Ve spodní partii jsou např. vejmutovka, jedle stejnobarvá, štědřenec, jalovec virginský, tamaryšek aj.

význam

kulturně historický, estetický

Kotelská cesta kat. území

Rokycany

číslo parcely

2788

kultura

silnice

výměra

1,8833

popis

doprovodná zeleň podél nezpevněné cesty směrem k vrchu Kotel. Z obou stran je obdělávaná zem. půda. Stanoviště je sezónně vlhké, uvnitř zastíněné hustou vegetací.Původně alej líp srdčitých, zčásti přestárlých, místy doplněná náletovým dubem letním, osikou, topolem černým, břízou bílou, vrbou jívou, vrbou popelavou, planými ovocnými stromy a keři šípků a hlohů. Turistická cesta.

význam

estetický, refugium pro živočichy, především ptactvo.

10.6.5. GEOBIOCENOLOGICKÁ TYPIZACE Území se nachází na rozhraní bioregionu Brdského (44) a Plzeňského (28). Vymezení skupin typů geobiocenů vychází z půdní situace a z klimatického regionu, tj. nadmořské výšky. Ve výše položených lesních

porostech převažuje vegetační stupeň 4 (bukový), v nejvyšších partiích a na severních svazích 5 (jedlobukový), trofická řada oligotrofní až mezotrofní, hydrická řada normální až zamokřená. V nižších pariích lesa a v Rokycanské kotlině je zastoupen vegetační stupeň 3 (dubobukový), trofická řada mezotrofní, na svažitějších pozemcích oligomezotrofní, hydrická řada normální až mírně vlhká. V nivách vodních toků v nejníže položených částech se vyskytuje trofická řada mezotrofní až mezotrofně nitrofilní, hydrická řada zamokřená až trvale mokrá. Na zemědělských půdách v severní části území se vyskytuje trofická řada mezotrofně bazická. Nejčastějšími skupinami typů geobiocenů na zemědělské půdě jsou: 3B3, 3B3-4, 3ABB3, 3AB2-3, 3BC4-5, 3BC5, 3B-BD3, 4AB3-4, 4B3-4, 3B-BD3-4 aj., v lesním prostředí jsou více zastoupeny oligotrofní stanoviště trofické řady A 3A2, 3A3, 3A4, 5A1, 5A4, častá jsou mezotrofní stanoviště 4B4 a oligomezotrofní stanoviště ve vlhké až zamokřené hydrické řadě 4AB4, 4AB5. 10.6.6. PROSTOROVÉ PARAMETRY ÚSES Regionální biokoridor: Minimální šířka lesních společenstev je 40 m, lučních společenstev 50m. Maximální délka biokoridoru na lesních společenstvech mezi lokálními vloženými biocentry je 700 m. Přípustné přerušení bezlesím je 150 m. Maximální délka mezi vloženými biocentry na lučních společenstvech niv v 1.-4. vegetačním stupni je 500 m, přípustné přerušení stavební plochou je 100 m, ornou půdou 150 m, ostatními kulturami 200 m. Lokální biokoridor: V lesních společenstvech je maximální délka 2000 m, možné přerušení je 15 m. V kombinovaných společenstvech je maximální délka 1500 m, přípustné přerušení zastavěnou plochou je 50 m, ornou půdou 80 m, ostatními kulturami 100 m. Minimální šířka je 15 m. Regionální biocentrum: Lesní společenstva ve 3. 4. vegetačním stupni mají minimální velikost 20 ha, u oligotrofních stanovišť až 15 ha. Při holosečném hospodaření je nutno počítat se 40 ha. Lokální biocentrum: Minimální velikost biocentra na lesním společenstvu je 3 ha za přerdpokladu kruhového tvaru. Minimální velikost pravého lesního prostředí je 1 ha. Minimální velikost biocentra s mombinovanými společenstvy je 3 ha. 10.6.7. VYMEZENÍ ÚSES ÚSES v řešeném území je vymezen na úrovni plánu. Podkladem byly:


69

1) Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES 2) Generely ÚSES vypracované v území jižně od řešeného území a Generel ÚSES katastru Borek. Řešeno je území katastru Rokycany a Borek, souladu s řešeným územím územního plánu. Východiska: Nadregionální a regionální systém ekologické stability Východně od řešeného území prochází severojižním směrem nadregionální biokoridor s osou spojující vrcholy Brd : Převážení - Trhoň Radeč a další. Od osy nadregionálního biokoridoru je vymezeno oboustranně nárazníkové pásmo 2 km. Na tomto biokoridoru leží v dosahu řešeného území regionální biocentra Převážení a Žďár. Západním cípem řešeného území severojižním směrem prochází regionální biokoridor Přešov - Čilina - Kaměky s regionálním biocentrem Čilina, které leží v řešeném území. Na jihu tento biokoridor vychází z nadregionálního biocentra Kaměky. Regionální biokoridor je vymezený a funkční při průchodu lesními porosty, v místě křížení státní silnice, železniční trati a dálnice a na zem. půdě západně od Rokycan je nefunkční, směrně vymezený. Regionální biokridor v průchodu řešeným územím není dořešen z hlediska prostorových požadavků na rozmístění vložených lokálních biocenter. Lokální systém ekologické stability Jižně od řešeného území je převzat zpracovaný generel ÚSES. Ekologická síť je tvořena lokálními biokoridory a biocentry ve vlhké až zamokřené hydrické řadě podél vodních toků Padrťského potoka a Rakovského potoka a příčně vedenými biokoridory a biocentry probíhajícími po úbočích a vrcholovými partiemi zalesněných masívů Čiliny, Kotle a Žďáru vesměs v normální hydrické řadě. Tyto biokoridory příčně propojují nadregionální a regionální biokoridor. Další biokoridor ve vlhké hydrické oblasti sleduje Borecký potok a v Generelu je ukončen na hranici katastru Rokycan. Návrh: Regionální ÚSES Na regionálním biokoridoru v prostoru Čiliny jsou vymezena vložená lokální biocentra ve shodě s prostorovými požadavky ÚSES. Severozápadně od řešeného území je navrženo lokální vložené biocentrum Smrkový vrch, ve kterém se setkává regionální biokoridor a lokální biokoridor rokycanské a klabavské stráně. Přechod regionálního biokoridoru přes údolí Klabavy je nutno dořešit.

70


Lokální ÚSES Prvky lokálního ÚSES pokračují v řešeném území, tj. v katastru Rokycan. Z jihu do města vstupují biokoridory Padrťského potoka (Klabavky) a Rakovského potoka. Zahrnují vodní tok, břehové porosty a údolní nivu v těsné blízkosti toku, tj. do cca 10-15 m od břehů. Na Padrťském potoku je vymezeno lokální biocentrum v sousedství sportovního areálu, na Rakovském potoku lokální biocentrum Průhon v nivě potoka na hranici zastavěného území. Oba tyto biokoridory ústí do obdobného biokoridoru Holoubkovského (Boreckého) potoka a Klabavy. Na tomto biokoridoru jsou vymezena biocentra Holoubkovský potok, Pod Husovými sady, Klabava (Rokycanské louky) a Vodní nádrž Klabava - všechna v dosahu nivy Klabavy, hydrické řadě zamokřené, trofické řadě mezotrofně nitrofilní. Podmínky na svazích terénního stupně Rokycanské a Klabavském stráně jsou využity pro vymezení lokálního biokoridoru, souběžného s biokoridorem Klabavy, avšak vedeného v odlišných geobiocenologických podmínkách, v trofické řadě oligotrofně mezotrofní, hydrické řadě normální až omezené. Jedná se o společenstva na stráních terénního stupně. Tento biokoridor doplňuje příčná propojení regionálního a nadregionálního biokoridoru. Jsou na něm vymezena lokální biocentra Borecká stráň a Rokycanská stráň. Severně mimo řešené území je navržen lokální biokoridor Voldušského a Oseckého potoka.

Interakční prvky

Cílová společenstva STG

cílové společenstvo

3B3(4)

typické dubové bučiny

3B-BD3

lipové dubové bučiny

Síť prvků ÚSES je doplněna interakčními prvky, které byly vytypovány na základě terénních průzkumů. Jedná se břehové porosty, meze, stromořadí, extenzivní luční porosty ap.

3AB-B3

(kyselé) dubové bučiny

3AB2-3

dtto

3A2-3

dubobory, bukodoubravy

3A4

březové douzbravy

číslo popis

3BC4-5

jasanové olšiny

1

vzrostlé břehové porosty podél trativodů na Rokycanských loukách, místy rozrostlé do segmentů lužních porostů

2

břehové porosty kolem vodní nádrže na okraji Rokycanských luk

3

vzrostlé břehové porosty podél trativodů na Rokycanských loukách, navazují na biocentrum B - Klabava (Rokycanské louky)

4

soustava lučních ploch,skupin křovin a porostů dřevin v prameništním prostoru v lokalitě Kalvárie (za nemocnicí)

5

nesouvislé břehové porosty, zčásti stromořadí, a přilehlých lučních ploch podél trativodů a struh v lokalitě Nad rybníkem (k.ú. Borek)

6

vlhké louky a spontánní porosty křovin v nivě Boreckého rybníka (k.ú. Borek)

7

porosty dřevin na svazích drážního tělesa

8

vzrostlý porost dřevin pod zahradní osadou Na Husinci

9

soustava remízků, lučních ploch a porostů křovin podél trativodů v poloze U příbramské silnice, ústí do biocentra F - Padrťský potok

10

dtto, pod rozvodnou, ústí do biocentra F - Padrťský potok

11

Vzrostlý porost dřevin u sportovního areálu (parkově založený) a navazující meze s porosty dřevin podél místních komunikací

12

Vzrostlý zelený pás mezi pozemky

13

původně luční plochy zarůstající spontánní dřevinnou vegetací

14

stromořadí a mez zarůstající spontánní dřevinnou vegetací mezi pozemky podél polní cesty

4A3, 4AB3-4

dubojedlové bučiny

4AB4

smrkové jedlové doubravy

4AB5

březové olšiny

4B3-4

typické bučiny, vlhké doubravy s bukem

5A1

smrkové bory

5A4

rašeliníkové jedlové smrčiny

5AB2

zakrslé bučiny

(Podle Rukověti projektanta místních územních systémů ekologické stability)

Seznam interakčních prvků


71

15

křovinatá mez s pozůstatky ovocného stromořadí podél polní cesty v lokalitě Vysoký průhon

16

jednpstranné stromořadí s podrůstajícími křovinami podél místní komunikace

17

porost dřevin na mezi na okraji sadu

10.6.8. VÝPIS PRVKŮ ÚSES

72



73

74


10.7. MĚSTSKÁ ZELEŇ - ULIČNÍ STROMOŘADÍ Ve většině nově navrhovaných ulic navrhujeme též výsadbu stromořadí, která jsou pro Rokycany typická a významně zušlechťují městské prostředí. Protože dnes často dochází ke kolizím mezi alejemi a podzemními inženýrskými sítěmi, dokládáme návrh územního plánu vzorovými řezy s koordinačními rozměry. Rozměry vycházejí z platných předpisů Prostorové uspořádání sítí technického vybavení ČSN 73 60 05 / 1994, Projektování místních komunikací ČSN 73 61 10 / 1986 a podle sborníku vybrané údaje o stabnovených ochranných pásmech inženýrských sítí a pozemních komunikací (vydala GRADUA jako studijní materiál). Vzorové řezy mohou být směrnou částí územního plánu jako vodítko pro projektování nových komunikací a pro stanovení konkrétních podmínek. 10.8. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Území odvodňuje Klabava - č.h.p. 1-11-01-006. Pramení ve výšce 678 u Padrtě, ústí zprava do Berounky u Chrástu v 286 m/m. Plocha povodí 372,3 km2, délka toku 49 km. Prům. průtok u ústí 2,1 m3/s. Vodohospodářsky významný tok. Na dolním toku je údolní nádrž Klabava. Od pramene k nádrži pstruhová voda. Čistota vody do III. třídy. Pod Rokycanami je zčásti zachovaný přirozený meandrovitý tok. Nad Rokycanami má též název Padrťský potok. Přítoky v řešeném území zleva: Rakovský potok, Pekelský potok. Přítoky zprava: Holoubkovský potok - č.h.p. 1-1-01-023. Pramení u Strašic v 605 m/m, ústí do Klabavy v Rokycanech v 356 m/m. Plocha povodí 83,1 km2, délka dtoku 23,4 km, prům. průtok u ústí 0,43 m3/s. Vodohospodářsky významný tok, mimopstruhová voda, čistota vody II. - III. třídy. Pozůstatky místních vodotečí jsou zahrnuty do melioračních staveb. Ve východní části území je na Holoubkoském potoce významná vodní plocha Borecký rybník - plocha 10 ha, průtočný, význam pro sportovní rybářství. Těsně navazuje na zastavěné území Borku. Do záp. okraje území zasahuje údolní nádrž Klabava - plocha 129,1 ha, max. hloubka 11 m, stálý objem 0,783 mil. m3, celkový objem 5,733 mil. m3, plocha povodí 334,4 km2, prům. roční průtok 1,99 m3/s, délka vzdutí 1 km, hladina 351,5 m/m. Slouží k ochraně před velkými vodami. Rekreační využití - rybářství, koupání. (Zeměpisný lexikon ČSR - Vodní toky a nádrže). Menší vodní plocha rybníka Ježek je na Pekelském potoce. Menší oplocená vodní plocha je na okraji luk pod Rokycanami (pod žel. tratí). Na obou hlavních tocích byla v minulosti řada náhonů a bočních ramen, neboť v Rokycanech bylo mnoho řemeslných provozů, závislých na vodě a vodní síle (mlýny, hamry, valcha, hutě). Některé zanikly, některé

existují, anebo alespoň zčásti dodnes (strouha z rybníka Ježek, Pod Klabavskou strání). Na některých místech jsou po regulaci hlavního toku zbytky meandrů. Počátky regulace toku Klabavy spadají vlastně až do středověku, kdy byl vytvořen vodní hradební příkop kolem severního okraje města, a který zároveň sloužil jako pohon mlýnů a hamrů. Náhon se zachoval dodnes, ale od zimního stadiónu teče zakrytým podzemním kanálem. Koryta Klabavy i Boreckého potoka jsou ve městě prakticky v celé délce regulována, přesto není území chráněno proti vybřežování. V r. 1984 bylo stanoveno zátopové území řeky Klabavy pro hladiny Q 20 a Q 100. Zasaženy jsou zejména levobřežní partie nad Starou Hutí a pod mostem u Pražské ulice. Regulace Klabavy byla v úseku mezi ulicemi Pražská a Soukenická opravena v r. 1996. V nedávné době byla v souvislosti s výstavbou nové Šťáhlavské komunikace provedena regulace Rakovského potoka jižně od Plzeňské, severně od Plzeňské se provádí regulace v současné době. Starší regulace, vesměs provedené z kamene, jsou v dost špatném stavebním stavu. To se týká též objektů, jako jsou jezy a prahy. Nad a pod městem mají vodní toky přírodní břehy s četnými meandry a jsou doprovázeny bohatými břehovými porosty. Kvalita vody je nepříznivě ovlivněna především skutečností, že obce nad městem nemají kanalizaci. Bezprostředně se jedná o Borek a Kamenný Újezd, v nichž jsou splaškové vody vypouštěny přímo do toku nebo rybníka. Na území města jsou do Klabavy vypouštěny čištěné vody z domovních ČOV u Kovohutí a ze samotné ČOV Kovohutí, z domovní ČOV firmy INPOZ, z lokálních ČOV firem situovaných pod městskou čistírnou - Dálniční stavby, TOTAL a AQUACOM. Do Rakovského potoka jsou vypouštěny čištěné vody z městské ČOV. Bohužel značné znečištění přináší do Rakovského potoka stará (již nepoužívaná) městská skládka TKO Němčičky. Kvalita vody v tocích se příliš nezmění do doby, než budou mít obce na horních tocích vyřešenu kanalizaci. Rekonstrukce staré a dožívající regulace toků je nezbytná, ale musí být provedena citlivě k přírodnímu prostředí. V dnešní době není nutné pouze opakovat stavební postupy ze začátku století. Ani celková rekonstrukce regulací však neochrání před rozlivem velkých vod. Návrh V hlavním výkresu - komplexním urbanistickém návrhu a ve výkresu přírodní limity je zachyceno zátopové území Q 100 z roku 1984. Rekonstrukcí koryta i nábřežních zdí Klabavy, výstavbou nového mostu a úpra-


75

vou terénu při stavbě bytových domů se poněkud změnily výškové a průtokové poměry. Proto je třeba aktualizovat generel Padrťského potoka s novým vyznačením inundace. Dále je třeba vyhlásit zátopová území území na Boreckém potoce a ověřit případné rozlivy na ostatních vodotečích. Umístění staveb v zátopovém území a na pozemcích při vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodářského orgánu podle § 13 zák. č. 138/1973 Sb., o vodách. Každý záměr lokalizovaný do aktualizovaného zátopového území, nebo na pozemky při vodním toku bude projednán se správcem toku (Povodí Vltavy a.s., závod Berounka, Plzeň). Správcům toku a vlastníkům vodohospodářských děl bude být zachována možnost provádění údržby a rekonstrukcí ve smyslu §§ 33, 34 a 41 zák. č. 138/1973 Sb. a vyhl. č. 19/1978 Sb. Bude respektována stávající regulace vodních toků, rekonstrukce bude prováděna citlivě, s ohledem na přírodní prostředí v daném místě, s použitím materiálů odpovídajících přírodnímu prostředí dané lokality. Neregulované přírodní břehy zůstanou zachovány V nezastavěném území není podle zák. č. 114/1992 Sb. dovoleno umisťování staveb, které neslouží bezprostředně provozu na tocích, do vzdálenosti 20 m od břehové čáry. Po obou březích bude zachován volný nezastavěný pruh o šířce 6 m

11. OCHRANA NEMOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK Historické jádro města a část přilehlého území bylo v r. 1992 vyhláškou Ministerstva kultury prohlášeno městskou památkovou zónou. V roce 1995 byl zpracován program regenerace městské památkové zóny Rokycany. Ve státním seznamu nemovitých kulturních památek je zapsáno 45 Rokycan-ských objektů :

76

název památky

rejstříkové číslo

městská radnice čp. 1 portál městského domu čp. 9/1 portál městského domu čp. 10 děkanství čp. 52 městský dům čp. 88/I městský dvojdům čp. 96, 97 městský dům čp. 103

2391 2392 2393 2394 2395 2396 2397


městský dům čp. 122 městský dům čp. 123 městský dům čp. 125 městský dům čp. 133 městský dům čp. 135/I budova městského muzea čp. 141 masné krámy čp. 172/I zbytky městského opevnění dům čp. 91/I v Brance městský dům čp. 106/I bašta v Hradební ul. 173/I kostel P.M.Sněžné Mariánský sloup socha sv. J.Nepomuckého kašna před děkanstvím kašna - Školní náměstí socha av.J.Nepom.-nám.J.Černého městský dům čp. 117/II bývalý mlýn 12/III černý kříž sloup se sochou sv. Václava kaple P.M.Bolestné Boží muka hostinec Na Železné čp. 69 hřbit.kostel Nej.Troj.s areálem hřbitova kaple Navštívení P.M. na Vršíčku náhrobek Adalberta Krafta náhrobek Jana Nekoly náhrobek děkana J.C.Kunstlera náhrobek Jana Grubera městský dům čp. 15 městský dům čp. 17 areál domu čp. 37 Gottliebova ul. čp. 41 Rokycanův sbor budova spořitelny litinová pumpa "U FITZŮ" dům čp. 22

2399 2400 2401 2402 2403 2404 2405 2406 2407 2408 2409 2410 2411 2412 2413 2414 2419 2420 2421 2423 2424 2425 2426 2427 2429 2430 3775 3776 3777 3778 4685 4686 4684 4725 4926 4924 4935

V Borku je zapsán kamenný kříž nad rybníkem, rejstříkové číslo 2431.

Požadavky jsou zpracovány na základě navržené prováděcí vyhlášky Ministerstva obrany k zákonu o civilní ochraně ČR. Tato vyhláška nahrazuje dosud platný zastaralý předpis CO 1-9 (Technická opatření CO).

Historické jádro Rokycan bylo silně narušeno poválečným stavebním chátráním a od šedesátých let necitlivou přestavbou a dostavbou, nejprve na jižním okraji a v době nedávné na severním okraji i v samém centru na obou náměstích.

Samostatná doložka CO se dle vyhlášky č. 131/98 nezpracovává. Tento postup byl odsouhlasen referátem obrany a ochrany CO Okresního úřadu v Rokycanech.

V posledních letech bylo opraveno nebo rekonstruováno mnoho historických domů, ale narušená historická osnova zůstává na mnoha místech těžko řešitelným problémem.

- ochranné oblasti jaderných zařízení - ohrožené oblasti (únik škodlivin v krizových situacích)

Město vynakládá v rámci svých možností velké úsilí na obnovu historického jádra (např. rekonstrukce kašny na náměstí). Dosud však nebyl zpracován žádný systematický průzkum historického vývoje města, ani umělecko historický průzkum zástavby. Ve městě je přitom celá řada budov a objektů z 19. a 20. století, které mají velkou hodnotu, některé velmi chátrají a je velké nebezpečí jejich zániku (především průmyslová architektura). Návrh Všechny památkově chráněné objekty jsou vyznačeny v komplexním urbanistickém návrhu. Všechny památkově chráněné objekty budou důsledně respektovány. Také rozsah městské památkové zóny podle vyhlášky č. 476/1992 Sb. je v této dokumentaci vyznačen a zásady její ochrany budou respektovány. V popisu lokalit regenerace jsou charakterizovány architektonicky nebo urbanisticky cenné lokality mimo památkovou zónu. Doporučujeme zajistit jejich odborné zpracování umělecko historického vyhodnocení. U lokalit se silně narušenou historickou osnovou je navržena regenerace a pořadí naléhavosti z hlediska další možné devastace, provozních potřeb města, přínosů pro celkovou obnovu města a realizovatelnosti. Ve studii zástavby historického jádra je v podrobném měřítku 1:2 000 naznačen způsob regenerace a dostavby historického městského prostředí, vč. návrhu na masivní posílení městské zeleně zejména v hradebním okruhu. Na ochranu prostorových a pohledových hodnot památkové zóny je navržena zvláštní výšková regulace. Mezi navržené veřejně prospěšné stavby je zařazena regenerace nemovitých kulturních památek.

Město Rokycany nepatří do:

Město není ohroženo průlomovou vlnou, částečně se nachází v záplavové oblasti vodního toku Klabavka. 2. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY PRO URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ Základní podmínkou je takové technicko-urbanisitcké řešení, které umožní provádění záchranných a obnovovacích prací a odstraňování následků vzniklých při krizových situacích a mimořádných událostech. Mezi výrobními a obytnými zónami budou zřízena ochranná pásma v šířce minimálně 50 metrů. Ve stávajících oblastech dotyku, kde dnes ochranná pásma nesjou, nebudou umisťovány a povolovýny nové stavby. Jedná se o okolí Marily a Kovohutí. Obytné a výrobní zóny nebudou navrhovány do záplavových oblastí. V případě města Rokycany je záplavové území v těchto částech města a areálech: Marila, strojírna Hirš, SMS, Soukenická ul., fotbalový stadion, Děkanský rybníček, Na Pátku. Většinou se jedná o území již zastavěná. Oblast Děkanského rybníčku, která dnes částečně zastavěná není je součástí širší centrální zóny, kde je dostavba nutná z důvodu částečného odstranění negatívního vlivu optického působení panelové zástavby v pohledově exponovaném území. Proto územní plán SÚ předpokládá dostavbu v tomto zátopovém území. Umísťování staveb bude provedeno dle požadavků Povodí Vltavy. Kapacita a rozložení dopravních sítí musí umožnit výjezd z obytných a výrobních zón na rychlostní komunikace minimálně ve dvou směrech. Stávající stav i nově navržené zóny tento požadavek splňují. Zajištění nezavalitelnosti rychlostních a důležitých místních komunikací. Jedná se zejména o průtah městem V-Z (Plzeňská, Jiráskova, Pražská) a S-J (Dálniční přivaděč, Šťáhlavská), ul. B. Němcové a Osecká + Voldužská.

12. POŽADAVKY V ZÁJMU CIVILNÍ OBRANY

Hlavní rozvodné sítě (el., voda, plyn) musí být zokruhovány a nebo situovány tak, aby byly vytvořeny podmínky pro zokruhování v případě krizových situací.

12.1. VSTUPNÍ PODMÍNKY

3. POŽADAVKY NA SPECIÁLNÍ STAVBY CO


77

Jedná se o jednoúčelové stavby. Na území města Rokycany se neuvažuje s umísťováním těchto speciálních staveb, které by měly být jmenovitě zapracovány do návrhu územního plánu.

Všechny uvedené požadavky CO neovlivňují rozvoj města Rokycany, uvedený v územním plánu sídelního útvaru. Stavby a zařízení CO se navrhují a provádějí podle zvlíštních předpisů.

4. POŽADAVKY NA OCHRANNÉ STAVBY Jedná se o stavby pro ukrytí obyvatelstva, pro ochranu obsluh nepřetržitých provozů a chráněná pracoviště. 1.

2.

Ukrytí obyvatelstva: V obytných zónách se realizují ochranné stavby pro obyvatelstvo. Rozmísťování vychází z hustot osídlení a doběhových vzdáleností. Požadovány jsou v bytových domech dvouúčelové prostory, jejichž ochranné vlastnosti se zajistí svépomocí osazenstvem v době zpohotovostnění. Jde o úkryty neodolné. U rodinných domů se předpokládá individuální zabezpečení ukrytí obdobným způsobem. V nových objektech občanské vybavenosti veřejného charakteru bude vyžadováno zřízení podzemního podlaží, které bude určené k ukrytí obyvatel. Prostory určené k ukrytí budou dvouúčelové a úkryty budou mít charakter stálý. Odolnost úkrytu bude spocifikovat orgán CO dle konkrétních případů. Areály a zařízení pro veřejné služby a výrobu s nepřatržitým provozem budou obsahovat ochranné dvouúčelové stavby stálého chrakteru s odolností v kapacitách provozu.

5. DALŠÍ POŽADAVKY PRO ŘEŠENÍ A UMÍSŤOVÁNÍ NĚKTERÝCH TYPŮ STAVEB NA ÚZEMÍ MĚSTA • • • • • •

78

Obytné stavby nesmí vytvářet uzavřené bloky, pokud nemají minimálně dva vjezdy do vnitrobloku. Stavby pro průmyslovou výrobu a skladování se umísťují tak, aby v případě mimořádné události neohrozili nebezpečnými škodlivinami sousedící stavby a obytné zóny. Stavby prádelen a čistíren budou navrhovány z hlediska možného využití pro speciální očistu (likvidace odpadních vod mimo veřejnou kanalizaci). Lázně, bazény a pod. budou navrhovány se zřetelem na možnost využití ke speciální očitě osob. Zařízení pro mytí motorových vozidel budou navrhovány také k využití při speciální očistě dopravních prostředků. Stavby pro výrobu a skladování výbušnin a hořlavin (I. a II. třída) se umísťují jen mimo hranici zástavby sídleního útvaru. Totéž platí pro sklady ropy a ropných produktů a podniky vyrábějící nebo skladující škodliviny. Tyto se umísťují i mimo důležité komunikace (silnice, železnice).


13. REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROUSPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ MĚSTA

VÉHO

13.1. URBANISTICKÁ KONCEPCE 13.1.1. Město Rokycany je přirozeným těžištěm subregionu s širokým kulturně společenským potenciálem, který je třeba dále rozvíjet. Má výhodnou geografickou polohu v národním i mezinárodním měřítku, s vazbou na nejdůležitější dopravní cesty. Z hlediska regionálních vztahů Plzeňské aglo-merace nemá ve své velikostní kategorii konkurenci. Město má výrazně průmyslový charakter, zatím s dobrou demografickou strukturou. Má předpo-klady stabilizace a rozvoje všech sídelních funkcí a ve své kategorii též všech střediskových funkcí. 13.1.2. Základními principy urbanistické koncepce jsou: a) revitalizace sociálně kulturních hodnot města a jeho významu ve struktuře osídlení b) vyváženost všech funkčních složek města s významnou tradicí průmyslové výroby c) ochrana a obnova kulturních a historických hodnot města d) dostatečné rezervy ve všech funkčních systémech, t.j. v bydlení, výrobě, ve službách i ve veřejném vybavení, které vytvoří předpoklady pro stabilizaci trvalého obyvatelstva i dostatek příležitostí pro vznik nových pracovních míst e) kontinuální rozvoj osídlení, založený na principu tvorby a ochrany životního a přírodního prostředí f) doplnění a úprava dopravního skeletu města tak, aby se minimalizovala průjezdná, zejména nákladní doprava v centru města a v obytných částech města g) ochrana a regenerace přírodního prostředí ve městě a jeho bezprostředním okolí. 13.1.3. Osídlení města tvoří tři základní druhy území: a) Stabilizovaná území, ve kterých zůstává zachováno stávající dominantní využití území.

b) Území regenerace, dostavby a přestavby, ve kterých dojde k celkové obnově formou stavebních úprav se zkvalitněním městského a životního prostředí. c) Rozvojová zastavitelná území, určená pro novou výstavbu různých typů využití. 13.1.4. Společenským, kulturním, politickým, obchodním i správním centrem města je převážně stabilizované historické jádro a jeho bezprostřední okolí. Regenerace zde bude soustředěna především na dostavbu asanovaného území při ulici Míru, na dostavbu asanovaného území Na Děkanském rybníčku s úpravou veřejné městské zeleně podél hradeb a na úpravu východního okraje historického jádra. 13.1.5. Kolem historického jádra budou předmětem regenerace zejména bývalé továrny a dílny a jejich nové využití pro smíšená území, která budou rezervou rozvoje obchodu a služeb všeho druhu. 13.1.6. Na městské centrum navazuje převážně stabilizovaná obytná zástavba. Průmyslová výroba se bude rozvíjet výhradně na jižním okraji města. 13.1.7. Hlavní rozvojové lokality bydlení v rodinných domech budou pod Čilinou, pod nemocnicí a podél Pražské ulice, menší rezervy jsou v Borku a na Příbramské ulici. Nová bytová výstavba je přípustná jen pod Čilinou v nízkopodlažních bodových domech. 13.1.8. Hranice zastavitelného území tvoří vnější hranice funkčních ploch rozvojových lokalit č. 1 až 18 spolu s plochami příslušné zeleně, komunikací a technické infrastruktury. Vnější hranice rozvojových lokalit a podíl funkčních ploch jsou závazným prvkem územního plánu, vnitřní hranice ploch jsou směrné. 13.1.9. Území výhledová, orientačně vymezená pro výstavbu ve vzdálenější budoucnosti, nejsou závaznou částí územního plánu. 13.2. PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ

a) Veškerá nová výstavba, nástavba a přístavba nebude vyšší než čtyři nadzemní podlaží, popř. s podkrovím. U zástavby na svahu se počet podlaží počítá od nejnižší úrovně terénu. Pouze u domů č.p. 65, 66, 70, 71, 953 a 954 o výšce 6 podlaží s rovnou střechou v ulici Pod ohradou je přípustná podkrovní nástavba. b) Výška římsy od terénu bude max. 14 m. U staveb s rovnou střechou bude max. výška střechy nebo atiky 14 m od terénu. U staveb s ustupujícím nejvyšším patrem je povolena výška 4 nadzemní podlaží nebo 14 m od terénu a jedno ustupující podlaží, vepsané do obrysu valbové střechy. c) Výstavba, nástavba a přístavba všech neobytných budov na obytném území rodinných domů bude hmotou a tvarem odpovídat izolované rodinné výstavbě. d) Výstavba, nástavba a přístavba všech neobytných budov na obytném území bytových domů bude hmotou a tvarem odpovídat bytové výstavbě dané lokality, objekty většího půdorysu budou členěny na hmoty odpovídající tomuto požadavku. e) Výstavba, nástavba a přístavba všech neobytných budov na ostatních druzích využití území bude hmota a tvar přizpůsoben charakteru dané lokality. f) Všechny nové stavby na volných plochách i v prolukách stávající zástavby budou mít samostatný přístup z veřejné komunikace po vlastním pozemku. g) Při rozšiřování výstavby na zastavitelná, dosud nezastavěná území bude zachován přístup na zbývající zemědělské pozemky. 13.2.3. Pro území památkové zóny a funkčních ploch bezprostředně sousedících s památkovou zónou platí tyto upřesňující regulativy: a) Veškerá nová výstavba, nástavba a přístavba nebude vyšší než tři nadzemní podlaží, popř. s podkrovím; u zástavby na svahu se počet podlaží počítá od nejnižší úrovně terénu. b) Výška římsy od terénu bude max. 11 m.

13.2.1. Určujícím limitem prostorového uspořádání Rokycan je výška zástavby ve vztahu k historickému jádru a ke krajinnému reliefu. Město nemá žádný rozvojový prostor, který by nebyl v pohledovém kontaktu s historickým jádrem a kde by větší výška zástavby, nebo hmotová forma nerušila vzhled města a příměstské krajiny. Proto je výška zástavby limitována a zároveň se budou uplatňovat výhradně klasické tvary střech, nebo tvarově odpovídající podkroví či ustupující patro. V památkové zóně a v bezprostředně přilehlých lokalitách se bude respektovat historická výška zástavby. 13.2.2. Na celém území města platí tyto regulativy prostorového uspořádání:

c) Veškerá nová výstavba s výjimkou přístavby garáží a přístavby drobné stavby bude mít klasickou sedlovou, valbovou nebo polovalbovou střechu o sklonu minimálně 38o, nebo střechu mansardovou. Rovné, pultové, nebo stanové (jehlanové) střechy jsou nepřípustné. d) Hmotové a architektonické řešení budov bude odpovídat historickému charakteru a parcelaci dané lokality. e) Všechny novostavby a všechny stavební úpravy stávající zástavby budou povoleny jen za předpokladu schválení orgánem památkové péče. 13.3. AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU


79

13.3.1. Územní plán bude aktualizován nejpozději v r. 2010.

13.4. VYMEZENÍ REGULATIVŮ 13.4.1. Regulativy jsou závazné pro budoucí stavební vývoj a využití území, tj. pro novou výstavbu, nástavbu a přístavby, pokud stavba vyžaduje vydání územního rozhodnutí, pro změnu v užívání stavby, pro stavby nevyžadující územní rozhodnutí, tj. pro drobné stavby, pro stavby umísťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru, pro dělení a scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením, pro stavební a udržovací práce, pokud by na jejich základě došlo ke změně v užívání stavby. 13.4.2. Poloha liniových staveb v území, tj. komunikací a inženýrských sítí může být upřesněna v územním řízení. 13.4.3. Regulativy se nevztahují na současné využití území, na existující povolené stavby a na stavby, o nichž bylo rozhodnuto v územním nebo stavebním řízení před schválením závazné části územního plánu. 13.4.4. Regulativy neřeší majetkoprávní vztahy s výjimkou veřejně prospěšných staveb. 13.5. REGULATIVY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 13.5.1. Regulativy využití území vymezuje výkres č. 1 územního plánu, tj. komplexní urbanistický návrh. Druh využití území je graficky vyznačen a rozlišen legendou tohoto výkresu. 13.5.2. Využití území se člení na polyfunkční a monofunkční. Polyfunkční území je možno využít pro více druhů funkcí, které jsou jmenovitě uvedeny u příslušného druhu území. Vymezené funkce na sebe mohou navazovat horizontálně či vertikálně za předpokladu splnění příslušných předpisů. Monofunkční území má stanoveno využití pro přesně definovaný účel. 13.5.3. Polyfunkční území obytná, výrobní, sportovní a rekreační mají závaznou dominantní funkci, která je svým rozsahem převažující nad ostatními přípustnými či výjimečně přípustnými funkcemi. Smíšené území závaznou dominantní funkci nemá. 13.5.4. Vyjimečně přípustné stavby a zařízení jsou ta, která neodpovídají dominantní funkci a lze je v území umístit pouze vyjimečně na základě posouzení všech urbanistických, hygienických a ekologických aspektů.

80


13.5.5. Směrnou částí územního plánu jsou příklady potenciálně rušících činností z hlediska ochrany před hlukem, pachem nebo znečištěním vod, jak je vymezil Okresní úřad Rokycany, referát životního prostředí a Okresní hygienická stanice Rokycany: sběrny druhotných surovin, lakovny, výroba laminátů, udírny a výroba uzenin, opravy aut - klempířství, zpracování kovů, zpracování dřeva, odstavné plochy pro dopravní prostředky, chovy hospodářských zvířat (vyšší počty chovaných kusů), skladové prostory (větších rozměrů), zpracování pryže (pneuservisy), čerpací stanice pohonných hmot, brusírny (skla apod.), diskotéky, otevřená sportoviště (skateboard), opravy aut - opravy motorů. Vhodnost a možnost umístění bude řešena podle konkrétních podmínek a parametrů stavby a podmínek místa. 13.6. POLYFUNKČNÍ ÚZEMÍ 13.6.1. OBYTNÉ ÚZEMÍ RODINNÝCH DOMŮ slouží převážně bydlení v rodinných domech městského nebo venkovského charakteru s přidruženými zahradami. Stavby a zařízení přípustné: a) integrovaná zařízení pro podnikatelskou činnost v rodinném domě či jedna stavba na pozemku se stavbou rodinného domu pro podnikatelskou činnost, jako jsou zařízení obchodní, veřejného stravování, služby a drobné provozy sloužící k uspokojování denní potřeby obyvatel území. b) drobné stavby pro chov drobného zvířectva, pokud nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. c) odstavná stání a garáže sloužící potřebě dané plochy d) nezbytné plochy technického vybavení e) příslušné komunikace pěší, cyklistické a obslužné f) dětská hřiště, sportovní plochy a zařízení pro rekreační sporty g) zeleň liniová a plošná. Stavby a zařízení vyjimečně přípustné, která objemem a tvarem stavby odpovídají typu zástavby rodinného bydlení dané lokality a nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb: a) samostatná obchodní zařízení, veřejné stravování a služby, ubytovací zařízení, živnostenské provozy, zařízení církevní, kulturní, zdravotní, sociální, správní, sportovní a školská pro obsluhu území. Limity využití území:

a) Zastavěná plocha stavby hlavní bude nejvýše 250 m2, souhrn všech zastavěných a zpevněných ploch bude max. 25% plochy pozemku. Zpevněné plochy budou pouze v rozsahu nezbytném pro obsluhu domu (přístupy a parkování, terasa). b) Minimální velikost pozemků pro výstavbu nových izolovaných (samostatně stojících) rodinných domů na volných plochách zastavitelného území se stanovuje na 800 m2, minimální velikost pozemků pro výstavbu nových rodinných dvojdomů na volných plochách zastavitelného území se stanovuje na 600 m2 pro polovinu dvojdomu. Při řešení parcelace nebo při umisťování více rodinných domů současně jedním rozhodnutím se regulativy velikosti pozemku vztahují na průměrnou plochu všech pozemků příslušného území nebo rozhodnutí. c) Minimální hloubka pozemků řadových rodinných domů se stanovuje na 35 m. d) Výška nové výstavby, nástavby a přístavby na obytném území rodinných domků nebude vyšší než dvě nadzemní podlaží, popř. s podkrovím. U zástavby na svahu se počet podlaží počítá od nejnižší úrovně terénu.

b) V obytném území bytových domů bude minimálně 80% celkové podlažní plochy sloužit trvalému bydlení. c) Minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 35% plochy pozemku. 13.6.3. VŠEOBECNÉ SMÍŠENÉ ÚZEMÍ slouží pro bydlení, vybavenost, služby, veřejné vybavení, řemeslnou výrobu a živnostenské provozovny za podmínky, že neobytné funkce nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. Stavby a zařízení přípustné: a) stavby pro bydlení b) administrativní a obchodní budovy c) obchodní zařízení, služby, veřejné stravování, hotely a penziony d) řemeslnické dílny a jiné služby a zařízení drobné výroby e) stavby a zařízení veřejné správy, církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská f) odstavná stání a garáže sloužící potřebě daného území g) nezbytné plochy technického vybavení h) příslušné komunikace pěší, cyklistické a obslužné i) zeleň liniová a plošná.

13.6.2. OBYTNÉ ÚZEMÍ BYTOVÝCH DOMŮ slouží převážně pro bydlení v bytových domech s plochami příslušné zeleně, sportovně rekreačními plochami a dětskými hřišti, s možností umístění potřebné vybavenosti za předpokladu, že bude objemem a tvarem stavby odpovídat typu zástavby bytových domů dané lokality a nebude mít negativní vliv na životní prostředí a bude splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb.

Stavby a zařízení vyjimečně přípustné:

Stavby a zařízení přípustné:

Limity využití území:

a) obchodní zařízení, veřejné stravování, služby, živnostenské provozy b) zařízení církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská c) ubytovací zařízení - hotely a penziony s kapacitou do 20 lůžek d) odstavná stání a garáže sloužící potřebě funkčního využití e) nezbytné plochy technického vybavení f) příslušné komunikace pěší, cyklistické a obslužné g) zeleň liniová a plošná. Stavby a zařízení vyjimečně přípustné: obchodní a administrativní budovy, hotely a penziony s kapacitou nad 20 lůžek, zařízení veřejné správy. Limity využití území: a) V bytových domech bude minimálně 75% celkové podlažní plochy sloužit trvalému bydlení.

zábavní zařízení, odstavná stání a garáže širšího spádového území, čerpací stanice pohonných hmot a) v bytových domech bude minimálně 50% celkové podlažní plochy sloužit trvalému bydlení. b) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 30% plochy pozemku. 13.6.4. KOMERČNÍ SMÍŠENÉ ÚZEMÍ slouží převážně pro umísťování staveb a zařízení obchodních, kulturních, správních, pro skladování a technické služby a pro řemeslnou výrobu nebo hygienicky nezávadnou výrobu malého rozsahu, pokud nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. Stavby a zařízení přípustné: a) administrativní a správní budovy b) obchodní zařízení, veřejné stravování, ubytovací zařízení všech typů, zábavní podniky, služby, nákupní střediska c) provozy řemeslné výroby a technických služeb


81

d) hygienicky nezávadná výroba malého rozsahu, sklady e) zařízení kulturní, sociální, zdravotní, církevní a školská f) čerpací stanice pohonných hmot jako součást garáží a parkingů g) byty služební a majitelů zařízení h) odstavná stání a garáže sloužící potřebě funkčního využití i) nezbytné plochy technického vybavení j) příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové a MHD k) zeleň liniová a plošná. Funkční využití výjímečně přípustné: a) ostatní byty. Limity využití území: a) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 25% plochy pozemku. 13.6.5. ÚZEMÍ PRŮMYSLOVÉ VÝROBY slouží pro umístění staveb pro výrobu a skladování všeho druhu, které nejsou přípustné v jiných územích. Stavby a zařízení přípustné: a) zařízení výroby a služeb všeho druhu, sklady, skladovací plochy b) stavební dvory a zařízení pro údržbu inženýrských sítí a komunikací. c) odstavná stání a garáže d) čerpací stanice pohonných hmot e) nezbytné plochy technického vybavení f) příslušné komunikace pěší, cyklistické a obslužné g) zeleň liniová a plošná. Funkční využití výjimečné přípustné: byty služební a majitelů zařízení, zařízení pro obsluhu území obchodní, kulturní, sociální, sportovní a zdravotní. Limity využití území: a) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 25% plochy pozemku. 13.6.6. ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A SLUŽEB slouží převážně pro umístění staveb a zařízení výroby, služeb a skladování, která nesmí mít negativní vliv na životní prostředí v okolí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. Stavby a zařízení přípustné: a) nerušící stavby pro výrobu a skladování všeho druhu b) obchodní, kancelářské a správní budovy c) byty služební a byty majitelů zařízení

82


d) čerpací stanice pohonných hmot e) odstavná stání a garáže f) nezbytné plochy technického vybavení g) příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové a MHD h) zeleň liniová a plošná Stavby a zařízení vyjimečně přípustné: zařízení kulturní, sociální, zdravotní, sportovní, školská, nákupní střediska, kostely a modlitebny, stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu. Limity využití území: a) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 15% plochy pozemku. 13.6.7. ÚZEMÍ SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ slouží rekreaci a sportu. Stavby a zařízení přípustná: a) plošná zařízení sloužící rekreaci a sportu, nenarušující podstatně přírodní charakter daného území b) provozní zařízení a příslušenství c) stavby pro tělesnou výchovu d) odstavná místa sloužící potřebě funkčního využití e) nezbytné plochy technického vybavení f) nezbytné komunikace pěší, cyklistické a obslužné g) zeleň liniová a plošná Stavby a zařízení vyjimečně přípustná: drobná zařízení obchodní a veřejného stravování pro obsluhu tohoto území, malá ubytovací zařízení do kapacity 50 lůžek. Limity využití území: a) rozsah doplňujících, souvisejících a provozních zařízení nesmí překročit 10% plochy pozemku. 13.6.8. SMÍŠENÉ ÚZEMÍ KASÁRNA je specifickým využitím území smíšeného charakteru v přesně vymezené části bývalých kasáren a slouží pro umísťování staveb pro bydlení a zařízení obsažených v komerčním smíšeném území nebo v území nerušící výroby a služeb za podmínky, že nebudou mít negativní vliv na kvalitu životního prostředí v okolí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb.

Stavby a zařízení přípustná: a) stavby pro bydlení b) administrativní a obchodní budovy c) zařízení kulturní, sociální, zdravotní a školská d) sportovní zařízení a stavby e) obchodní zařízení, veřejné stravování, ubytovací zařízení všech typů, zábavní podniky, služby

c) kultury d) církevních staveb e) zdravotnictví a sociální péče f) bezpečnosti g) komunálních služeb. Limity využití území: a) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 35% plochy pozemku.

f) nákupní střediska g) provozy řemeslné výroby a technických služeb

13.7.2. DOPRAVNÍ PLOCHY A ZAŘÍZENÍ

h) nerušící stavby pro hygienicky nezávadnou výrobu a skladování všeho druhu

Stavby a zařízení přípustná:

i) čerpací stanice pohonných hmot j) odstavná stání a garáže k) nezbytné plochy technického vybavení l) komunikace pro automobilovou dopravu a MHD m) příslušné komunikace pěší a cyklistické n) zeleň liniová a plošná.

a) pro silniční dopravu: garáže a rozsáhlejší parkoviště, autobusové nádraží, čerpací stanice pohonných hmot. b) železniční dopravu: železniční tratě a jejich zařízení. c) leteckou dopravu: letiště a jeho provozní zázemí. 13.7.3. PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ

Stavby a zařízení výjimečně přípustná: a) zařízení církevní, kostely a modlitebny b) stavby a zařízení pro hygienicky nezávadnou zemědělskou výrobu c) jiné nespecifikované hygienicky nezávadné stavby a zařízení.

Stavby a zařízení přípustná: vodní zdroje a vodojemy, čistírny odpadních vod, trafostanice a rozvodny, zařízení telekomunikací a spojů. 13.7.4. VODNÍ PLOCHY

Limity využití území: a) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 15 % plochy pozemku. V odůvodněném případě může být výjimečně podíl zeleně nižší, při povolování výjimky se postupuje stejně, jako u povolování výjimečně přípustných staveb.

zahrnují všechny vodoteče. Vodní toky a jejich břehové porosty jsou významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním. Zásahy do nich je třeba omezit na nejnutnější míru a řádně je zdůvodnit. U vodního toku bude zachován oboustranně volný nezastavěný manipulační pruh o šíři 6 m od břehové čáry. 13.7.5. PLOCHY ZELENĚ

13.7. MONOFUNKČNÍ ÚZEMÍ 13.7.1. PLOCHY VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ Stavby a zařízení přípustná: a) veřejné správy, pošt, požární ochrany b) školství

mohou obsahovat, není-li uvedeno jinak, pouze stavby sítí technického vybavení a pozemních komunikací, stavby související s funkcí příslušného druhu zeleně a stavby nezbytně nutné pro provoz a údržbu zeleně. Plochy zeleně jsou členěny takto: a) lesy a pozemky určené k plnění funce lesa


83

mohou obsahovat také drobné stavby podle § 139 b odst. 8) písm. a) Stavebního zákona. b) rekreační krajinná zeleň zahrnuje zeleň s významnou rekreační funkcí, navazující na krajinu. Funkční využití dominantní: liniové a plošné keřové a nelesní stromové porosty významné pro ekologickou stabilizaci krajiny a současně plnící rekreační funkci. Funkční využití přípustné: - travní porosty - dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště apod.) - zařízení sportovní drobná nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - veřejné WC - komunikace pěší - cyklistické stezky - jezdecké stezky - drobné vodní prvky (jezírka apod.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány apod.) - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) s břehovými porosty. Funkční využití výjimečně přípustné: - stavby a zařízení technického vybavení kromě liniových vedení (trafostanice, regulační stanice, měřící stanice apod.) - drobné stavby (odpočívadla, přístřešky, klubovny)“ c) ostatní krajinná zeleň zahrnuje: 1) zeleň významnou pro ekologickou stabilitu (biocentra, biokoridory, interakční prvky). 2) doprovodnou zeleň podporující ekologickou stabilitu. 3) ostatní dřeviny rostoucí mimo les. Funkční využití dominantní: - liniové a plošné keřové a nelesní stromové porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny - břehové porosty vodotečí. Funkční využití přípustné: - komunikace pěší - cyklistické stezky - jezdecké stezky - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány apod.) - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) s břehovými porosty

84


- travní porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny Funkční využití výjimečně přípustné: - stavby a zařízení technického vybavení kromě liniových vedení (trafostanice, regulační stanice, měřící stanice apod.) - drobné stavby (odpočívadla, přístřešky, klubovny)“ - umělé vodní plochy pro hospodářské a rekreační využití a ekologickou stabilizaci krajiny. d) parky zahrnují souvislé sadovnicky upravené plochy se schopností poskytnout rekreaci v přírodním prostředí. Funkční využití dominantní: - parkové porosty okrasné a přírodě blízké Funkční využití přípustné: - dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště apod.) - zařízení sportovní drobná nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - veřejné WC - komunikace pěší - cyklistické stezky - jezdecké stezky - drobné vodní prvky (fontány, jezírka, kašny apod.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány apod. - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) s břehovými porosty - reliktní objekty z předchozího využití (např. hroby) Funkční využití výjimečně přípustné: - nadzemní stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regulační stanice, měřící stanice apod.)“ e) ostatní městská zeleň zahrnuje: 1) sadovnicky upravené plochy veřejně přístupné zeleně (kromě parků) 2) ostatní plochy veřejně přístupné zeleně v zástavbě. Funkční využití dominantní: - liniové a plošné sadovnické porosty Funkční využití přípustné: - dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště apod.) - zařízení sportovní drobná nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - veřejné WC

- komunikace pěší - cyklistické stezky - drobné vodní prvky (fontány, jezírka, kašny apod.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány apod. - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) s břehovými porosty - stavby pro drobný prodej (stánky) Funkční využití výjimečně přípustné: - nadzemní stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regulační stanice, měřící stanice apod.)“ f) izolační zeleň zahrnuje: 1) liniovou a doprovodnou zeleň komunikací a sítí technického vybavení 2) izolační zeleň oddělující navzájem různé funkční plochy. g) hřbitovy h) sady a zahrady zahrnují: 1) ovocné sady. 2) rekreační a užitkové zahrady i) zahradnictví mohou obsahovat skleníky. Ostatní hospodářské stavby a drobné stavby mohou mít dohromady zastavěnou plochu pouze do 10% plochy pozemku a maximální výšku 4,5 m.

budou chráněna, obnovována a v maximální míře nově vysazována. Jejich umístění v ulicích bude respektovat koordinační vzdálenosti podzemních inženýrských sítí podle platných norem. Inženýrské sítě musí být pod zem ukládány koordinovaně tak, aby nebyla poškozena stromořadí stávající a aby bylo možno vysazovat stromořadí nová. Stávající stromořadí jsou chráněna podle platných předpisů, vyznačení navržených stromořadí je směrným prvkem územního plánu. 13.7.6. PLOCHY PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU mohou obsahovat pouze stavby sítí technického vybavení a pozemních komunikací, jednoduché nebo drobné stavby pro uskladnění krmiv, steliva nebo živočišných produktů a stavby související s pozemkovými úpravami a zahrnují: a) trvalé travní porosty jsou louky, pastviny a ostatní travní porosty, které v krajině plní zejména funkci ekologické stabilizace a funkci protierozní. Způsob a rozsah zemědělského hospodaření stanoví orgán ochrany životního prostředí. b) ostatní zemědělská půda jsou ostatní zemědělské pozemky všech bonit a druhů, zemědělsky využitelné bez omezení.

j) zahrádkové osady zahrnují: 1) rekreační zahrádky, na kterých je přípustné zřídit jednu stavbu pro individuální rekreaci, tj. zahrádkářskou chatu maximálně jednopodlažní s podkrovím sedlové nebo valbové střechy, o zastavěné ploše včetně verand, vstupů a podsklepených teras maximálně 10% plochy pozemku, nejvýše 25 m2 a jednu nadzemní stavbu drobnou. 2) izolační a vzrostlou užitkovou a okrasnou zeleň. k) chatové osady zahrnují: 1) pozemky pro individuální rekreaci, na kterých je přípustné zřídit jednu stavbu pro individuální rekreaci, tj. rekreační chatu maximálně jednopodlažní s podkrovím sedlové nebo valbové střechy, o zastavěné ploše včetně verand, vstupů a podsklepených teras maximálně 10% plochy pozemku, nejvýše 80 m2 a jednu nadzemní stavbu drobnou. 2) izolační a vzrostlou užitkovou a okrasnou zeleň. l) stromořadí

13.8. REGULATIVY VYBRANÝCH LOKALIT 13.8.1. Před umístěním stavby nebo před změnou využití území na lokalitách R1, R2, R4, R5, R8, R13, R16, N1, N2, N4, N5, N6, N7, N10, N11, N12, N16, N18 bude pro území celé lokality zpracováno podrobnější řešení regulačním plánem nebo urbanistickou studií, které budou podkladem pro vydání územního rozhodnutí. U lokality R4 bude také dořešen systém dopravní obsluhy. 13.8.2. Před umístěním stavby nebo před změnou využití území na lokalitách R6.4., R12.1., R12.2., R17.1., R17.2., R17.3 bude pro území příslušné části lokality zpracováno podrobnější řešení regulačním plánem nebo urbanistickou studií, které budou podkladem pro vydání územního rozhodnutí. 13.8.3. Na lokalitách R13, N6, N7, N8, N9, N10, N11, N12, N13, N14, N15, N16 je přípustná pouze výstavba izolovaných rodinných domů.


85

13.8.4. Maximální výška zástavby u lokalit N4, N5, V3 je 2 nadzemní podlaží nebo 9 m k římse nebo atice. 13.9. DOPRAVNÍ SYSTÉM A JEHO ZAŘÍZENÍ 13.9.1. Základní komunikační přístup z dálnice D5 je mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II. třídy č. 183, která vykonává funkci přivaděče automobilové dopravy do Rokycan i spádového regionu. 13.9.2. Nová komunikační spojení doplňují stávající uliční síť města a sledují omezení průjezdu automobilové, především nákladní dopravy obytným územím. 13.9.3. Vnější polookruh bude sloužit především transitní nákladní dopravě, zamezí průjezdu vnitřní částí města a zároveň bude rozvádět cílovou dopravu do jednotlivých částí města. Trasa polookruhu vede ulicemi Pražská - Soukenická - Dvořákova - nová severní komunikace - silnice II/183 - Arbesova - Šťáhlavská - nová jižní komunikace - obchvat Kamenného Újezda - silnice III/11733. Na tento polookruh navazují všechny dopravní vstupy do města. Po jeho uvedení do provozu bude omezen průjezd nákladní dopravy městem. 13.9.4. Městský okruh v trase ulic Jiráskova - Pražská - Soukenická kolem historického jádra umožňuje regulaci dopravy v památkové zóně, rozvádí cílovou dopravu a zajišťuje obsluhu centra města. 13.9.5. V historickém jádru zůstane omezen automobilový provoz výhradně na cílovou dopravu, s preferencí chodců a cyklistů. 13.9.6. Tam kde je to šířkově možné, budou ve městě v rámci úpravy povrchů komunikací odděleny nebo alespoň vyznačeny cyklistické jízdní pruhy. Cyklistické trasy ve městě budou navazovat na cyklistickou stezku Plzeň - Chrást - Rokycany - Strašice. 13.9.7. Závazným prvkem územního plánu jsou trasy nových automobilových a pěších komunikací zařazených do veřejně prospěšných staveb. 13.9.8. Elektrifikovaná dvoukolejná železniční trať č. 170 Praha - Plzeň Cheb - hranice SRN bude modernizovaná ve stávající stopě včetně umístění železniční stanice v Rokycanech. Železniční trať č. 173 Rokycany Nezvěstice je zachována jako regionální trať. Ruší se vlečka do areálu bývalého závodu Marila. 13.9.9. Autobusové nádraží zůstává umístěno na ploše u Jiráskovy ulice západně od přednádraží železniční stanice Rokycany. 13.9.10. Jižně podél dálnice D5 je i nadále rezervována plocha pro letiště, s možností rozšíření a dovybavení provozním zázemím. 13.10. TECHNICKÉ VYBAVENÍ

86


13.10.1. Zásobování vodou je dostatečné ze dvou vodních zdrojů: úpravna vody Strašice pro skupinový vodovod Strašice - Dobřív - Rokycany a úpravna vody Janov pro skupinový vodovod Janov - Hrádek - Mirošov Rokycany. Vodovodní síť bude postupně rozšířena tak, aby pokryla zbývající části města a rozvojová území a bude zaokruhována. Rozsah vodovodní sítě je vyznačen ve výkresu č. 3, nové hlavní vodovodní řady v seznamu a výkresu veřejně prospěšných staveb. 13.10.2. Odkanalizování bude převážně jednotnou stávající kanalizací do městské čistírny odpadních vod, která má možnost rozšíření. Nové lokality budou dle možností přednostně napojeny na městskou kanalizaci, území mimo technické nebo ekonomické možnosti napojení na městskou kanalizaci budou řešena individuálně, s preferencí domovních nebo lokálních ČOV. Rozsah kanalizařční sítě je vyznačen ve výkresu č. 4, nové kanalizační řady v seznamu a výkresu veřejně prospěšných staveb. 13.10.3. Zásobování elektrickou energií má dostatečné dlouhodobé zdroje a trezervy, nové rozvody a trafostanice budou potřebné zejména při výstavbě nových rozvojových lokalit. Rozsah sítě je vyznačen ve výkresu č. 5, nové hlavní rozvody a trafostanice v seznamu a výkresu veřejně prospěšných staveb. 13.10.4. Pro vytápění rodinných domů, objekty občanského a veřejného vybavení a pro průmyslovou výrobu je nutno uvažovat i nadále s decentralizovaným způsobem zásobování teplem. Jako palivo bude ve většině případů sloužit zemní plyn. U objektů, které leží v blízkosti výtopen, případně kotelen vyšších výkonů, bude upřednostňován způsob jejich připojení na tyto zdroje. 13.10.5. Zásobování plynem se bude rozšiřovat zejména na lokalitách nové výstavby. Systém rozvodů je vyznačen ve výkresu č. 6, nové hlavní rozvody v seznamu a výkresu veřejně prospěšných staveb. 13.10.6. V Rokycanech bude počítáno se stoprocentní telefonizací bytů a s dostatečnou kapacitou telefonních linek v ostatních budovách. Nové sekundární rozvody budou kabelové s uložením do chodníků. Systém rozvodů je vyznačen ve výkresu č. 5. 13.11. VODNÍ TOKY 13.11.1. Ve výkresu č.7 přírodní limity jsou zachycena zátopová území Q 100 z roku 1984. Rekonstrukcí koryta i nábřežních zdí Klabavy, výstavbou nových mostů a úpravou terénu při stavbě bytových domů se od té doby poněkud změnily výškové a průtokové poměry. Proto bude aktualizován generel Klabavy s novým vyznačením inundace. Dále budou vymezena zátopová území území na Boreckém potoce a ověřeny případné rozlivy na ostatních vodotečích. 13.11.2. Umístění staveb v zátopovém území a na pozemcích při vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodářského orgánu podle § 13 zák. č.

138/1973 Sb. o vodách. Každý záměr lokalizovaný do aktualizovaného záto-pového území, nebo na pozemky při vodním toku bude projednán se správ-cem toku. 13.11.3. Správcům toku a vlastníkům vodohospodářských děl bude zachována možnost provádění údržby a rekonstrukcí ve smyslu §§ 33, 34 a 41 zák. č. 138/1973 Sb. a vyhl. č. 19/1978 Sb. 13.11.4. Bude respektována stávající regulace vodních toků, rekonstrukce bude prováděna citlivě, s ohledem na přírodní prostředí v daném místě, s použitím materiálů odpovídajících přírodnímu prostředí dané lokality. Neregulované přírodní břehy zůstanou zachovány 13.11.5. V nezastavěném území není podle zák. č. 114/1992 Sb. dovoleno umisťování staveb, které neslouží bezprostředně provozu na tocích, do vzdálenosti 20 m od břehové čáry. Po obou březích bude zachován volný nezastavěný pruh o šířce 6 m. 13.12. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Na území města bude v provozu pouze zabezpečená skládka Němčičky, s rezervou pro její perspektivní rozšíření. Stará skládka Němčičky bude uzavřena a rekultivována. Všechny ostatní dřívější skládky budou rekultivovány, u skládek označených v POH jako potencionálně nebezpečné objekty pro biosféru bude zpracováno vyhodnocení vlivu těchto skládek na životní prostředí a zdraví lidí.

13.13. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

14. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

13.13.1. Na území města se nacházejí prvky regionálního a lokálního územního systému ekologické stability.

14.1. REGENERACE ÚZEMÍ:

13.13.2. Územní systém ekologické stability je vymezen ve výkresu č. 9 a v kapitole 10.6. územního plánu.

Lokalita R1.3. - přestavba území, založení veřejné zeleně a zřízení veřejného parkoviště s velkým podílem vysoké zeleně mezi dnešními stodolami a Jiráskovou ulicí, vč. demolice velkoprodejny NORMA.

13.14. OCHRANNÁ PÁSMA A CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Lokalita R2 - úprava stávajících a výstavba nových pěších a obslužných komunikací, zřízení městské zeleně a rekreačních ploch vč. veřejného osvětlení a mobiliáře, likvidace provizorních a nefunkčních objektů.

13.14.1. Ochranná pásma a chráněná území jsou vyznačena ve výkresu č. 1 územního plánu. 13.14.2. Podmínky pro vymezení ochranných pásem a chráněných území a pravidla chování na jejich území vyplývají z obecně závazných předpisů.

Lokalita R3 - výsadba stromů na parkovišti a úprava parteru. Lokalita R9 - rekonstrukce území a úprava plochy na školní zahradu a hřiště střední odborné školy v bývalých kasárnách. Lokalita N3 - rozšíření čistírny odpadních vod.


87

Sportovní areál u gymnásia Dvořákova ul. - výstavba veřejné pěší cesty podél levého břehu Boreckého potoka, úprava sportovního areálu s přístupem pro veřejnost.

Lokality N7, N8, N9, N10, N11, N12, N16 - výstavba nové obslužné komunikace, rekonstrukce a doplnění obslužné uliční sítě, inženýrské sítě.

Školní hřiště Vokáčova ulice - úprava cesty spolu s okolním veřejným parkem, doplnění zařízení a mobiliáře, vysadba nové zeleně.

Cyklistická ztezka - výstavba veřejné cyklistické cesty Plzeň - Chrást Rokycany - Strašice.

Lokalita N10 - prodloužení ulice Dlouhé na západním konci.

Lokalita R11 - likvidace tzv. Bílé haldy a rekultivace území na využití podle územního plánu. Lokalita N5 - integrovaný záchranný systém. 14.2. STAVBY V REKREAČNÍM ÚZEMÍ: Stavby související s rekonstrukcí rekreační krajinné zeleně Husových sadů a Kalvarie. Stavby související s rekonstrukcí parků - park starý hřbitov a park V alejích. 14.3. DOPRAVNÍ STAVBY: Rekonstrukce křižovatky Plzeňská - Jiráskova. Lokalita R4 - úprava Čapkovy ulice na zklidněnou komunikaci, zřízení bezbarierového pěšího propojení z Čapkovy ulice na most. Rekonstrukce podchodu pod nádražím s bezbarierovým přístupem. Přeložka ulice J. Růžičky jižně od železničního podjezdu a výstavba nové komunikace do Kamenného Újezda - nová trasa komunikace vč. napojení ul. B. Němcové s úpravou železničního přejezdu a křižovatky ul. Zeyerovy, křižovatky s ul. Čelakovského, křižovatky s ul. Bezručova, úpravy železničního přejezdu ul. Bezručova, úpravy jižní části ul. Zeyerova s napojením ul. Veselská, zrušení přejezdu železniční trati ulice Veselská. Lokalita N18 - výstavba nového jižního komunikačního propojení Šťáhlavská - obchvat Kamenného Újezda s propojením na stávající silniční síť a s obslužnými komunikacemi pro rozvoj průmyslové zóny Rokycany - jih. Lokality N1, N2 - výstavba obslužné sítě komunikací, vč. inženýrských sítí, stromořadí a veřejné zeleně. Lokality N4, N5 - výstavba propojovací komunikace Osecká - dálnice D5 jižně od dálnice, základní obslužné komunikační sítě a inženýrské sítě. Propojovací komunikace Osecká - dálnice D5 severně od dálnice. Lokalita N5 - plocha pro odstav kamionů se sociálním vybavením. Lokalita N5 - rekonstrukce letiště a výstavba jeho provozních objektů.

88


Za kolektiv zpracovatelů

ing.arch. Tomáš Havrda doc. ing.arch. Micha Hexner

10. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents