10 kg ž. hm

MAXIMÁLNÍ ÚČINNOST S MINIMÁLNÍM ÚSILÍM

injekční suspenze pro skot Florfenicolum

NOVINKA

patentované složení POLYPROPYLENOVÁ LÁHEV nerozbitná, lehká, snadná manipulace,

Jednorázová i.m. aplikace Dávkování: 30 mg Florfenikolu na kg ž.hm. (1 ml/10 kg ž. hm.)

Držitel registrace:

EMDOKA bvba John Lijsenstraat 16 B-2321 Hoogstraten, Belgie Distribuce v ČR:

Výzkumný ústav biofarmacie a veterinárních léčiv, a.s.

254 49 Jílové u Prahy, tel./fax: 241 950 669 e-mail: [email protected], http://www.bri.cz

Projekt FATRO GROUP

Mastitidy skotu

Obsah: Patogeneze, epizootologické aspekty a strategie profylaxe klinické a subklinické mastitidy..................................... 8 Baumgartner M., VU Vídeň Stafylokokové mastitidy a jejich řešení „Staphylococcus Aureus Mastitis and feasible solutions“........................... 11 Zeiner H., Vídeň Mastitidy dojnic – kolik původců ještě poznáme?....................................................................................................... 12 Smola J., Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno Další zkušenosti se systémem kultivace na mléčné farmě.......................................................................................... 13 Prášek J., Smola J., Krejčí M., Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno Obrana mléčné žlázy proti infekci............................................................................................................................... 16 Krejčí J., Výzkumný ústav veterinárního lékařství Brno Mastitidy a plodnost.....................................................................................................................................................20 Illek J., Klinická laboratoř pro velká zvířata FVL VFU Brno Management chronicky infikovaných dojnic.............................................................................................................. 22 Zelinková G., Virbac

–3–

Česká buiatrická společnost Palackého 1-3, 612 42 Brno, e-mail: [email protected]

Sborník referátů odborného semináře

Mastitidy skotu

Odborný garant: Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Dipl. ECBHM

Pavilon Prof. Klobouka, VFU Brno 12. 11. 2011

Mastitidy skotu

–6–

Mastitidy skotu

Vážené kolegyně a kolegové, dnešní seminář je věnován problematice mastitid u skotu. Není to první seminář konaný v rámci akcí ČBS. Přes řadu nových poznatků, a praktických zkušeností i lepších diagnostických možností a široké škále terapeutických přípravků, problém mastitid v chovech dojnic je velmi závažný. Způsobuje značné ekonomické ztráty a to tím, že v důsledku klinických i subklinických mastitid je snížena produkce mléka, je zhoršena jeho jakost a tržnost. Nákladná je diagnostika a především terapie. V důsledku klinických mastitid je celoživotní produkce mléka významně nižší. Vysoká je brakace dojnic i úhyn. V našich podmínkách Kvapilík (2010) vyčíslil ztráty způsobené mastitidami na 12 000Kč na nemocnou dojnici. Zahraniční údaje jsou podobné nebo i vyšší. K zamyšlení stojí skutečnost, že v celosvětovém měřítku se nejvíce antibiotik použije právě na terapii mastitid. Problematika vzniku rezistence a dopad na humánní medicínu je velmi závažný. Každoročně je ve světě uspořádáno mnoho konferencí věnovaných částečně nebo zcela problematice mastitid. V říjnu tohoto roku to byla monotematická konference v Utrechtu. V září na konferenci v Bernu, v Liege v Belgii, v Lipsku a Sumeg v Maďarsku byl rovněž značný prostor věnován problematice mastitid. Bude tomu tak i v příštím týdnu v Marseii na Evropském buiatrickém fóru a v příštím roce na Světovém buiatrickém kongresu v Lisabonu. Věřím, že dnešní seminář bude pro všechny účastníky velmi cenný a že vzájemná výměna informací a zkušeností nás všechny obohatí. Jistě k tomu přispějí naší zahraniční hosté Dr. M. Baumgartner Ph.D. a Dr. H. Zeiner z Rakouska. Jsem potěšen i účastí kolegů z Polska, kteří jistě v diskuzi obohatí naše jednání.

Brno, 12. 11. 2011

Doc.MVDr. Josef Illek, DrSc.,Dipl.ECBHM prezident ČBS

–7–

Mastitidy skotu

Patogeneze, epizootologické aspekty a strategie profylaxe klinické a subklinické mastitidy M. Baumgartner Klinika pro přežvýkavce, Oddělení pro hospodářská zvířata a veřejné zdraví, Univerzita veterinární medicíny, Vídeň

Abstrakt Mastitida postihuje všechny chovy dojnic a patří k nejčastěji léčeným onemocněním. Ačkoli bylo v posledních dekádách vyvinuto velké množství různých způsobů profylaxe, nejméně finančně náročnou metodou řešení tohoto problému je prevence. V tomto článku jsou popsány obranné mechanismy hostitele, charakteristiky patogenů vyvolávajících mastitidu, hygiena dojení a  vliv celkové pohody zvířat na rozvoj mastitid. Kromě tohoto jsou zde uvedeny výsledky získané z 50 chovů, které jsme navštívili a ve kterých byly zjištěny vysoké počty somatických buněk v mléce a subklinické případy mastitid. Klíčová slova: Obranné mechanismy hostitele, patogeny při mastitidách, prostředí, léčba

Úvod Mastitida je endemické onemocnění. V  mnoha chovech způsobuje značné ekonomické ztráty, především z  důvodu poklesu mléčné užitkovosti, nutnosti likvidace nadojeného mléka, jeho snížené kvality, zvýšeného stupně brakace a  vyšších nákladů na  veterinární péči i práci. (Hogeveen and Osteras, 2005). Ztráty se objevují jak u klinické, tak subklinické mastitidy. Existuje zde několik faktorů, které mají vliv na úspěšnost léčby. Jedním z nich je strategie patogenů vyvolávajících mastitidu nebo chronicita infekce. To naznačuje, že se mastitida považuje za multifaktoriální onemocnění, ke kterému přispívá nemocné zvíře - kráva, kauzální patogeny a prostředí, které ovlivňuje organismus krávy i samotné patogeny (Hogan and Smith, 1998).

Kráva jako hostitel Mastitida se objevuje v  případech, kdy se v  mléčné žláze rozvine zánět v  důsledku průniku bakterií přes struk. Bakterie kolonizují mléčnou žlázu, namnoží se v ní a  dochází k  mnoha interakcím mezi nimi a  obrannými mechanismy hostitele. Anatomické uspořádání struku představuje první obrannou linii proti kolonizaci mléčné žlázy bakteriemi. Epidermis strukového kanálku vytváří

keratinové zátky, které v období, kdy kráva není v laktaci, vykazují protibakteriální ochranné vlastnosti. Strukový kanál je uzavřen svěračem, který během dojení relaxuje a  zůstává po  dojení otevřený po  dobu jedné nebo i  více hodin. Aby se minimalizovalo riziko intramamární infekce přes strukový kanál, který zůstává otevřený v době po  dojení, měl by se struk opláchnout v  baktericidním roztoku. Další možností, jak předcházet infekci, je nechat krávu po podojení chvíli stát a nabídnout jí čerstvou potravu. Léze na  konci struku, vysoký podtlak při dojení, omrzliny struku a  nedostatečná stimulace vemene před dojením jsou faktory, které vedou k neúplnému uzavření strukového kanálu po  dojení a  vyššímu riziku intramamárních infekcí. Zdravá kůže struku působí proti kontaminaci bakteriemi, protože omezuje kolonizaci patogeny typu Staphylococcus aureus. Další obrannou linií je bariéra mezi krevními cévami a mléčnicemi, která je tvořena epiteliálními buňkami, pojivovou tkání a endotelem cév. Epiteliální buňky jsou spojeny dohromady spojovacími komplexy (mezi buňkami), které nebývají průchodné pro molekuly. V případě mastitidy může dojít k porušení této bariéry, což dovoluje, aby bariérou pronikly bakterie a došlo ke kontaminaci vemene. Mezi humorální obranné mechanismy patří proteiny, jako je laktoferin, transferin nebo lysozymy, které vykazují baktericidní a bakteriostatické účinky (Rainard and Riollet, 2006). Buněčné obranné mechanismy jsou postaveny na činnosti neutrofilů, makrofágů, epitelu vývodných mléčných cest, NK buněk a dendritických buněk. Ve zdravé mléčné žláze dominují makrofágy. Zahajují zánětlivou reakci spuštěním cytokininů a chemokinů. Kromě toho fungují jako buňky prezentující antigen. V případech akutní mastitidy dominují neutrofily. Jejich migrace z krve do mléčné žlázy je spouštěna zánětlivými cytokininy. Ty vykazují fagocytární schopnosti. Čas, kdy dochází k aktivaci neutrofilů, ale také jejich počty, společně s působením cytokininů, jsou velmi důležitými faktory pro další vývoj nemoci (Bannerman et al., 2004). Mastitidy se mohou objevit v subklinické, ale i klinické formě. Subklinická mastitida je definována jako zánět mléčné žlázy bez přítomnosti klinických příznaků. Klinická mastitida se projevuje sekrecí abnormálního mléka, změněnou konzistencí mléčné žlázy anebo alteracemi tělesné teploty. U  klinických mastitid do-

–8–

Mastitidy skotu

chází k ekonomickým ztrátám, které spočívají především v nutnosti likvidace mléka, vysokých nákladech na léčbu, předčasné brakaci a  rozšíření chronických infekcí. Také subklinická mastitida s sebou nese velké množství negativních následků. Často normálně prodejné mléko musí být zlikvidováno kvůli vysokým počtům somatických buněk v  mléce. Krávy se subklinickou mastitidou mají sníženou dojivost a  vyšší riziko rozvoje klinické formy mastitidy, která vyžaduje léčbu. Dále představují rezervoár infekce se zvýšenou expozicí zdravých krav k patogenům mléčné žlázy (Deluyker et al., 2005).

Bakterie jako původci mastitidy V závislosti na zdroji infekce mohou být mastitidy klasifikovány jako enviromentální nebo kontagiózní. Enviromentální mastitida je způsobena bakteriemi, které kolonizují mléčnou žlázu z okolí krávy, jako je podestýlka, hnůj nebo půda. K  infekci často dochází mezi dojeními a  nejběžnějšími patogeny jsou enviromentální streptokoky jako Sc. uberis, koliformní bakterie a  koaguláza negativní stafylokoky. Naopak v  případě kontagiózních mastitid je zdrojem patogenů jako Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactiae a  Mycoplasma sp. infikovaná mléčná žláza a k infekci dochází při dojení.

Vztah mezi patogeny mastitid, počtem somatických buněk a specifickými faktory krávy V  posledních 3 letech jsme absolvovali přes 50 návštěv mléčných farem s  problémy s  vysokým počtem somatických buněk a  subklinickými mastitidami. Velikost farem se pohybovala v  rozmezí 12 a  84 kusy laktujících krav. Během návštěvy se hodnotil hygienický stav krav, podestýlka, krmivo a  dojírna. Hygiena a  technika dojení se hodnotily během dojení. Navíc byla provedena kultivace čtvrťových vzorků mléka a  byl měřen počet somatických buněk. Pro tuto prezentaci byly hodnoceny výsledky návštěv 50 farem s celkem 1297 kravami. U 39 % krav byl výsledek bakteriologického vyšetření pozitivní. Jak je znázorněno na obrázku č. 1, nejčastějším patogenem byly enviromentální streptokoky, následoval Staphylococcus aureus (S. aureus) a  koaguláza negativní stafylokoky (CNS). Na úrovní stáda byla na 43 farmách prevalence patogenů mastitid vyšší než 25 %. Na 3 farmách tvořil přes 75 % zaznamenaných patogenů mastitid S. aureus. Na 28 farmách byly predominantními patogeny enviromentální bakterie (streptokoky a koliformní bakterie). Devatenáct

farem mělo problémy s enviromentálními i kontagiózními patogeny. Zhodnocení vztahů mezi specifickými faktory krávy, jako je stav laktace a počet laktací, a patogenem mastitidy potvrdilo, že CNS jsou predominantním patogenem u  prvotelky a  v  první fázi laktace, zatímco streptokoky se nacházely spíše uprostřed a  na  konci laktace. Zhodnocení vztahu mezi patogenem mastitidy a počtem somatických buněk prokázalo, že téměř 30 % krav s  nálezem S. aureus mělo počet somatických buněk normální. V průměru měly krávy s enviromentální mastitidou vyšší počty somatických buněk než krávy infikované S. aureus. Třináct procent krav, které byly subklinicky infikované S. aureus, mělo počet somatických buněk >1x106/ml, u  krav se subklinickou formou koliformní mastitidy to bylo 31,3%. Sol et al. (1997) zjistili, že nejdůležitějšími faktory počtu vyléčených subklinických mastitid jsou věk krávy, počet somatických buněk a  fáze laktace. Při zvážení těchto faktů lze doporučit léčbu mladších krav s S. aureus a SSC<5x103 buněk/ml.

Prostředí ovlivňuje krávu i mikroorganismus Kontakt krávy s  patogeny mastitid v  jejím prostředí ovlivňuje výskyt mastitid. Organické materiály představují pro enviromentální bakterie výživu. Existuje vztah mezi počtem bakterií v  podestýlce a  počtem bakterií na struku. Materiál podestýlky je osazen různým počtem bakterií. Je známo, že vysoké počty koliformních bakterií lze nalézt v pilinách a sláma mívá vysoké počty streptokoků. Navíc může být materiál podestýlky kontaminovaný patogeny mastitid, zejména při unikání mléka. Rovněž je nutné vzít v  úvahu, že počty bakterií v  podestýlce se zvyšují při jejím skladování ve vlhkém prostředí. Správná péče o podestýlku je nezbytným předpokladem prevence enviromentálních mastitid (Hogan and Smith, 1998). Počet mikroorganismů ve chlévě je dále ovlivňován teplotou a relativní vlhkostí. Správné větrání snižuje riziko bakteriální kontaminace a zabraňuje u krav vzniku teplotního stresu (Richter and Karrer, 2005). Rizikové faktory související s  kontagiózními mastitidami jsou funkce dojícího zařízení, stav strukového násadce, prevalence patogenů mastitid, míra zatvrdnutí konce struku a  metoda a  hygiena dojení. Mezi programy kontroly zdraví vemene pro prevenci kontagiózních mastitid patří léčba klinických a subklinických mastitid, brakování chronicky infikovaných krav, správné funkce dojicího zařízení a  desinfekce struků namáčením, hygiena na  farmě a  vhodné ustájení a  klima. (Noordhuizen and Da Silva, 2009).

–9–

Mastitidy skotu

Léčba mastitidy Ačkoli je ke zvládnutí problému s mastitidami nejlepší prevence, je léčba často nutná, aby se snížila bolestivost a zánět a přitom se zvýšila pohoda zvířete. Úspěšná léčba mastitidy vyžaduje včasné odhalení příznaků zánětu, předběžný přehled o  možných kauzativních agens a  znalost pravděpodobnosti úspěšného vyléčení. Léčba klinické mastitidy by měla být postavena na  nálezech z klinického vyšetření, laboratorních nálezech a anamnéze chovu. Pokud jde o volbu správného antibiotika, musí se zvážit větší množství různých faktorů, jako je citlivost daných patogenů k tomuto antibiotiku, chronicita infekce (tvorba exopolysacharidů, nahrazení sekreční tkáně pojivovou tkání) a typ lézí (nekrózy).

Reference Bannerman, D.D., Paape, M.J., Lee, J.-W., Zhao, X., Hope, J.C., Rainard, P.  (2004): Escherichia coli and Staphylococcus aureus elicit differential innate immune responses following intramammary infection. Clin. Diagn. Lab. Immunol. 11, 463-472 Deluyker, H.A., Van Oye, S.N., Boucher. J.F. (2005): Factors affecting cure and somatic cell count after pirlimycin treatment of subclinical mastitis in lactating cows. J. Dairy Sci. 88, 604-614. Hogan, J.S., Smith, K.L. (1998): Risk factors associated with environmental mastitis. Proceedings of the National Mastitis Council 37th annual meeting, St. Louis, Missouri, p. 93. Hogeveen, H. and Osteras, O., 2005: Mastitis management in an economic framework. In: Hogeveen, H.

(editor): Mastitis in dairy production. Current knowledge and future solutions. Proceedings of the 4th IDF International Conference, Maastricht, 11-16 June 2005, Wageningen Academic Publishers, Wageningen 41-52. Noordhuizen, J.P.T.M., Cannas da Silva, J. (2009: HACCP-based quality risk management approach to udder health problems on dairy farm. Irisch Veterinary Journal, 62, Supplement 21-25. Rainard, P., Riollet, C. (2006): Innate immunity oft he bovine mammary gland. Vet. Res. 37, 369-400. Richter, T., Karrer, M. (2006): Grundsätze der Nutztierhaltung. In: Richter, T. (editor): Krankheitsursache Haltung. Enke, Stuttgart, p. 15-55. Sol, J., Sampimon, O.C. Snoep, J.J., Shukken, Y.H. (1997). Factors associated with bacteriological cure during lactation after therapy for subclinical mastitis caused by Staphylococcus aureus

Obrázek 1: Procentuální zastoupení patogenů vyvolávajících mastitidy u bakteriologicky pozitivních krav (n=493)

– 10 –

Mastitidy skotu

Stafylokokové mastitidy a jejich řešení „Staphylococcus Aureus Mastitis and feasible solutions“ Dr. H. Zeiner Dr. Zeiner studoval na Veterinární univerzitě ve Vídni. Diplom z  veterinární medicíny získal v  roce 2004. Poté pracoval na dizertační práci na téma “Vliv různých metod stříhání paznehtů na rozložení tlaku, který působí na  končetiny u  skotu”. Doktorát z  veterinární medicíny na Veterinární univerzitě ve Vídni získal v roce 2006. Po  ukončení studií strávil Dr.  Heinz Zeiner několik měsíců ve velkých mlékárenských podnicích v severním a východním Německu. V letech 2006 až 2009 pracoval Dr. Heinz Zeiner jako veterinář v oblasti chovu skotu ve Štýrsku (Rakousko). Při práci na  rakouských klinikách, specializovaných na  onemocnění skotu, získal řadu zkušeností v  oblasti prevence a léčby mastitid.

Od dubna 2009 je Dr. Heinz Zeiner zaměstnán ve společnosti Boehringer Ingelheim. V současnosti zodpovídá za produktový a technický management farmaceutických přípravků pro skot v Rakousku a ve východní Evropě. Jeho přednáška začne charakterizací zlatého stafylokoka. Poté se bude zabývat základními otázkami diagnostiky a léčby stafylokokové mastitidy. Dr. Zeiner se pokusí formulovat závěry a  následné zásady při rozhodování o možnostech léčby chovů, ve kterých se vyskytují potíže se zlatým stafylokokem. Dr. Heinz Zeiner má intenzívní zájem o různé přístupy k typickým nemocem skotu v různých zemích v regionu střední a východní Evropy. Zastává názor, že výměna informací mezi zeměmi může velmi pomoci při vzájemném předávání vědomostí.

– 11 –

Mastitidy skotu

Mastitidy dojnic – kolik původců ještě poznáme? J. Smola, Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno Záněty mléčné žlázy skotu jsou středem pozornosti praktických veterinárních lékařů ve  vyspělých zemích od  50. let minulého století,kdy se vytvořily podmínky pro základní diagnostiku ale i léčbu infekčních mastitid. S rozvojem technologií a výzkumu, ale především intenzifikací mléčné produkce u  dojnic se problém mastitid nezmenšil. Naopak dále se rozvíjel vzhledem k enormní zátěži mléčné žlázy a celého organismu vysokoprodukční dojnice. Ohledneme-li se zpět jen pouhých 30 let, můžeme konstatovat, že bylo publikováno obrovské množství dalších poznatků a zkušeností, že vedle toho monografie zabývající se mastitidami (Schalm et al. Bovine mastitis, vydaná v  roce 1971 ve  Filadelfii) připomíná kuchařku, ve které se vychází z omezeného počtu dostupných surovin. K realizaci nových poznatků a informací v praktických podmínkách docházelo selektivně, některé se ukázaly jako málo vhodné pro praktické využití, nebo byly příliš složité a nákladné. Velmi významně narostl počet záznamů o  průkazu různých bakterií v  sekretu mléčné žlázy, tedy v případech intramamární infekce (IMI), nejenom kultivací ale i  pomocí molekulárně biologických metod. Je tedy otázkou zda obrovský boom nových informací neměl spíše nežádoucí efekt v tom, že jsme ztratili původní strategii spočívající v používání jednoduchých, rychlých a spolehlivých metod diagnostiky IMI. Je těžké říci, zda z nadbytku, někdy nejasných výsledků a informací náhodou do praxi nedopadá více otázek. Vezmu-li jen oblast IMI u nichž jsme svědky měnícího se spektra bakteriálních nálezů, které je nejenom širší, ale je patrně i  bez hranic. Nebo snad nějaká hranice existuje? Vezmeme-li klasické původce IMI, jako je S.aureus a S. agalactiae, kteří byly dlouhá léta hlavním cílem diagnostiky a pozornosti v praxi. Znali jsme docela dobře jejich schopnosti z  hlediska šíření ve  stádě vyvolat IMI ale i setrvat v prostředí mléčné žlázy, věděli jsme jak dochází k vylučování. Klasičtí původci byly, totiž daleko lépe

předvídatelní z  hlediska prognózy vývoje IMI ve  stádě. Ve srovnání s tím jsou někteří původci poznaní v posledních dvou desetiletí překvapivě nestandardní z hlediska jejich chování v případech IMI ale i v reakci na léčebné použití antimikrobiálních látek. Pod tíhou nových nevyjasněných problémů týkajících se IMI děláme chyby, které nejsme schopni ani odhalit, protože nevíme jaký má být standardní postup s použitím kontrol. Takovým příkladem je situace vzniklá kolem koaguláza negativních stafylokoků (KNS) jichž původní dva druhy S. epidermidis a S. saprophyticus byly od roku 1981 doplněny téměř o dvě desítky nových druhů izolovaných z lidí a různých druhů zvířat. V té době platilo pravidlo: koaguláza pozitivní stafylokoky(KPS) = patogenní a KNS = apatogenní. Proto bylo cílem diagnostiky mastitid prokázat pouze KPS, tedy S. aureus nic víc. Co však bylo zarážející, čím se zabýval prof.  Skalka u  nás, byly vysoké počty izolátů KNS, které se tehdy daly identifikovat biochemicky do nových druhů a které se měly považovat za kontaminaci vzorku při odběru ze zánětlivé čtvrti. Tyto vzorky jsme si však odebírali sami velmi pečlivě a proto nebylo možné aby kontaminace dosáhla takové míry. Až téměř v  polovině 90.let byly některé KNS uznány za  původce IMI, když se potvrdila hypotéza prof.  Devriese z  roku 1977, v  řadě experimentálních infekcí. Dodnes nebyly KNS ještě někdy u  nás akceptovány jako původci IMI a pokud byly zůstaly nepochopeny,protože jde o heterogenní skupinu ve  smyslu druhů, jejich hostitelů, faktorů virulence a  citlivosti vůči antimikrobiálním látkám. U  této skupiny původců IMI víme jen to, že kolonizují kůži mléčné žlázy skotu, ale nejsme schopni s  jistotou předpovědět, který druh infekci vyvolá a jako bude mít citlivost či rezistenci. Proto nám nezbývá, než zvýšit flexibilitu našich diagnostických systémů, ale i  reakcí na  nečekané zvraty v  případě výskytu IMI vyvolaných KNS ve stádě.

– 12 –

Mastitidy skotu

Další zkušenosti se systémem kultivace na mléčné farmě J. Prášek, M. Krejčí, J. Smola, Klinika chorob přežvýkavců a prasat FVL VFU Brno

Úvod Systém kultivace bakteriálních původců mastitid přímo na farmě pomocí komerčně dodávaného mastitidního diagnostického setu MicroMast (výrobce LabMediaServis s.r.o.) jsme veterinární a  chovatelské veřejnosti poprvé představili v roce 2010. V principu jde o moderní management mastitid dojnic, jehož nedílnou součástí je jednoduchá diagnostika zánětu mléčné žlázy s  cílem prokázat přítomnost bakteriálních původců ve  vyšetřovaném vzorku pomocí aerobní kultivace přímo na farmě. Bakteriální původce zánětu mléčné žlázy, je tak poznán, nebo vyloučen ještě před započatou léčbou. Léčbu na základě takového závěru navrhuje veterinární lékař. Ten má také k  dispozici veškeré údaje z  předchozích záznamů, což lze dále využít k nejenom k úpravě léčebných, ale také preventivních protokolů specifických pro každou farmu (Prášek a kol.2010). Cílem zavedeného systému je především snížení výskytu klinických mastitid ve stádě a současně i počtu somatických buněk v bazénových vzorcích mléka. Výsledky mohou v případě potřeby sloužit k návrhu strategického programu tlumení kontagiózních mastitid vyvolávaných druhy Streptococcus agalactiae nebo Staphylococcus aureus, ale i environmentálních mastitid. Používáním systému lze dosáhnout podle našich zkušeností zlepšení ekonomiky mléčného chovu, zejména snížením spotřeby antibiotik, ale i zlepšením klinické účinnosti léčby. Významným důsledkem změn v  používání antimikrobiálních látek je i  snížení rizika vzniku získaných rezistencí u bakterií izolovaných z mléčné žlázy.

Metodika Jak jsme již dříve uvedli, systém kultivace na farmě je používán na  vybraných mléčných farmách od  podzimu roku 2009. Ve všech chovech, kde se systém řádně zavedl došlo, k určitému zlepšení a to v závislosti na přístupu a koordinaci práce veterinárního lékaře, ošetřujícího personálu a  majitele farmy. Zavedení systému vyžaduje především zájem a  schopnost personálu rozlišit stupně závažnosti mastitid. Tedy stupeň 1 – přítomnost smyslových změn v mléce; Stupeň 2 – přítomnost smyslových změn v mléce a současně lokální příznaky zánětu na postižené čtvrti;Stupeň 3 – systémová mastitida (mastitis acuta gravis).

Po zjištění nového případu se nejprve odebere vzorek sekretu postižené čtvrti, naočkuje se na připravený agarový set a ponechá se ihned inkubovat po dobu 24 hodin v  malém inkubátoru přímo na  farmě. Po  tuto dobu se postižená čtvrť neléčí antibiotiky. Teprve až druhý den dojde k vyhodnocení kultivace a určení možného původce je zahájena cílená léčba podle léčebného protokolu. Po třech dnech léčby se provádí odběr a kultivační vyšetření kontrolního vzorku mléka k ověření účinnosti léčby. Podle výsledku kultivace lze léčbu ukončit nebo případně prodloužit. Cílem tohoto sdělení je prezentovat a zhodnotit vývoj zdravotního stavu mléčné žlázy v  e sledovaném stádě v  během celého období od  zavedení systému kultivace na farmě.

Výsledky Prezentované údaje byly získány v  průběhu dvou let v jednom mléčném  chovu, kde je ustájeno 670 krav holštýnského plemene s průměrnou užitkovosti 10 500 l mléka na laktaci. Výskyt mastitid v  dvou letém   období od  zavedení systému na farmě A zachycuje graf č. 1. Jak je zřejmé zaznamenané počty nových klinických případů mastitid vykazují dlouhodobý trend snižování. Jestliže se zpočátku počet nových klinických případů pohyboval na úrovni téměř 10 % za měsíc, tak po dvou letech od zavedení systému je to pouze 1,5 % za měsíc. Přitom během posledního roku došlo k navýšení počtu krav na farmě z 620 o 50 zvířat na současných 670. Z hlediska sezónnosti výskytu můžeme konstatovat, že v  letních měsících došlo k  přechodnému zvýšení počtu klinických případů. Výsledky kultivačního vyšetření uvádí tabulka č. 1. Z údajů je zřejmá distribuce kultivačních nálezů zastoupených Gram pozitivními a Gram negativními bakteriemi, ale i případy, kdy k izolaci žádných bakterií nedošlo. Velký význam pro interpretaci kultivace má totiž negativní výsledek ale i průkaz G negativních bakterií, protože tyto případy se neléčí antibiotiky. Předpokládá se , že Gbakterie vyvolávají mohutnou odpověď imunitního systému, takže se postižená čtvrť po několika dnech vyhojí bez jakékoli léčby. Z tabulky tedy vyplývá, že v průměru 38,3 % případů zánětů mléčné žlázy není léčeno antibio-

– 13 –

Mastitidy skotu

Graf č. 1. Výskyt nových případů mastitid na mléčné farmě v jednotlivých měsících v průběhu 2 let používání systému MiocroMast

tiky vůbec. Pro léčbu se vybírají případy s izolací Grampozitivů, přičemž se používá kombinace podání antimikrobiálních látek intramamárně a  celkově. Proti stavu v období před používáním MicroMastu je nyní spotřeba antibiotik o  23,1 % nižší. Přičemž efektivita léčby podle kontrol dosahuje vysoké úrovně (92 %). Nedochází tak k předčasnému vyřazování krav z důvodů výskytu chronických mastitid. Výskyt nových případů zánětů mléčné žlázy v  období dvou let z  hlediska jejich zařazení podle původců (Staphylococcus aureus, Streptococcus agalactieae, koaguláza negativní stafylokoky – KNS) do kategorie kontagiózních a nebo environmentálních mastitid (Streptococcus spp., Enterococcus spp.,E. coli, Klebsiella spp.) zachycuje  grafu č. 2 . Jak je zřejmé, v dlouhodobém průměru se výskyt zánětů způsobených kontagiózními původci pohybuje na úrovni 25,8 % případů, přičemž výskyt kmenů S. aureus byl velmi nízký (0,7 %). Přitom během posledních sedmi měsíců

nebyl tento původce zachycen v žádném případě. Jde tedy o  situaci, kdy se podařilo používáním systému kultivace na  farmě eliminovat jinak velice závažného patogena mléčné žlázy. Vezmeme- li v úvahu, že také další původce kontagiózních mastitid druh Streptococcus agalactieae se v tomto chovu podle dlouhodobých výsledků kultivace rovněž nevyskytuje je stádo prosté dvou původců kontagiózních mastitid. Jedinými původci z této kategorie zůstávají KNS, přičemž jejich výskyt jak ukazuje graf č. 2 nepřestavuje hlavní problém na farmě. Tím jsou překvapivě původci pocházející z prostředí, protože procento výskytu envinronmetálních mastitid je dlouhodobě vysoké (48,9 %). To odpovídá trendu, že s ústupem kontagiózních mastitid nabývají na  významu mastitidy environmentálního původu reprezentované  především druhem Streptococcus uberis a enterokoky. Z hlediska trendu výskytu se v tomto případě poměrné zastoupení jednotlivých skupin původců mastitid v podstatě nezměnilo.

Tab. Č.1: Výsledky kultivačního vyšetření čtvrťových vzorků mléka získané během 2 let Počet případů vyšetřených kultivačně Celkem

Záchyt G+ bakterií

Záchyt G- bakterií

Bez bakteriologického nálezu

921

568

142

211

Procento (%)

61,7

15,4

22,9

– 14 –

Mastitidy skotu

Graf č. 2. Procentuální zastoupení kontagiózních a envinronmentálních mastitid dojnic v jednotlivých měsících během 2 let používání systému Micro Mast

Závěr

Seznam literatury:

Můžeme konstatovat, že zařazením systému MikroMast ke kultivace na farmě došlo ke snížení spotřeby antibiotik asi o pětinu. (23,1 %), přičemž účinnost léčby se výrazně zvýšila až na 92 %. Informace získané z výsledků kultivace byly dále použity k  přehodnocení postupů při dojení, ve smyslu zvýšení důrazu na desinfekci a prevenci nových infekcí. Počet nových klinických případů mastitid v  chovu se během dvou let používání snížil z  10 % na 1,5 % za měsíc. Z výsledků vyplývá i zlepšení ekonomiky chovu.

Prasek J., Becvar O., Smola J., (2010): On-farm culturing system as a tool for effective treatment and control of mastitis in dairy herds. XI. Middle European Buiatrics Congres. Veterinarstvi 60,1: Supplementum, 140. Adresa autora: MVDr. J. Prášek Dolní Březinka 27, Světlá n. Sázavou, e-mail: [email protected]

– 15 –

Mastitidy skotu

Obrana mléčné žlázy proti infekci J. Krejčí, D. Ryšánek Výzkumný ústav veterinárního lékařství Mléčná žláza dojnic je, bezesporu, orgánem nejvíce ohroženým opakovanými infekcemi přicházejícími ze zevního prostředí. Je na  něm patrný rozpor mezi jeho současnou funkcí hlavního produkčního orgánu dojnic a  jeho původní pomocnou reprodukční funkcí. Vývoj mléčné žlázy byl sice v evoluci savců určujícím prvkem, nicméně vždy byl jen jistou extenzí reprodukce. V tomto rámci její hlavní funkcí byla výživa a obrana mláďat před infekcí. U  savců s  epiteliochoriální placentou je mléčná žláza jediným zdrojem nejen specifických protilátek, ale i dalších biologicky aktivních látek. Díváme-li se na problematiku infekcí mléčné žlázy tak, že na jedné straně uvážíme způsob chovu produkčních dojnic, a  na  druhé straně jej srovnáme s  pastevním charakterem nedomestifikovaného skotu, nemůže nás překvapit její, výše již zmíněná, vysoká vnímavost k  infekcím ze zevního prostředí. Výsledkem je skutečnost, že hlavní produkční orgán dojnic, ne příliš dobře vybavený obrannými protiinfekčními mechanismy, je vystaven neobyčejně častým infekcím. Jinými slovy: obranné mechanismy, jimiž více než dostatečně evoluce vybavila samice skotu, v době jejich extrémní exploatace se ukazují jako nedostatečné. V důsledku naznačeného vývoje, mléčná žláza nedisponuje významným aparátem schopným zajistit ve  významnějším rozsahu ani indukci, ani výkon specifické imunity. Výrazná většina protiinfekčních aktivit mléčné žlázy je vázána na výkon nespecifických funkcí. Tato skutečnost má svou vnitřní logiku, která požaduje, aby infekce byla zastavena již na počátku a to co nejrychleji; pro tento účel je specifická imunita svým adaptivním charakterem příliš pomalá. Uvedený požadavek daleko lépe plní výkonné funkce nespecifické imunity. Je rovněž důležité zmínit i skutečnost, že i část přirozených nespecifických barier chránících mléčnou žlázu před infekcí je její produkční funkcí částečně podlomena. Týká se to zejména strukového kanálku, jehož délka a  dobrá uzaviratelnost jsou na  jedné straně dobrou barierou proti pronikání infekce, na  druhé straně snižují ukazatele dojitelnosti. Vzhledem k  tomu, že dojitelnost je jednou z  žádoucích vlastností na něž je směrována i selekce, šlechtění na vysokou užitkovost má tak za  následek další podlomení protiinfekční obrany mléčné žlázy.

Pokud se týče nespecifických mechanismů chránících mléčnou žlázu, dovolím si jen jejich stručný výčet: Rezidentní obranné mechanismy obecně přináležející ke  kůži a  sliznicím. V  případě mléčné žlázy jsou to keratinocyty a epiteliální buňky; jejich přirozená obměna spojená s  deskvamací, je významným obranným faktorem. Podmínkou jakékoliv infekce je adheze na buněčné povrchy. Pokud jsou povrchové buňky permanentně odlučovány i s adherovanými mikroorganismy, stávají se významným činitelem pasivní obrany. Její další součástí je i modifikovaný kožní maz tvořící ve strukovém kanálku mazovou zátku označovanou jako laktosebum. Zvýšený obsah některých mastných kyselin – kyseliny laurové a kyseliny myristové – je znakem rezistence mléčné žlázy vůči infekci. Také kationický protein obsažený v  laktosebu váže negativně nabyté povrchy některých patogenních bakterií. Tento protein zároveň narušuje jejich stěnu, která již pak není schopná udržovat osmolaritu, a tím způsobuje jejich lýzu. Rychlost obnovování mazové zátky je proto důležitým pasivní ochrany mléčné žlázy, neboť s každým dojením je vyplavován. Při výčtu mechanismů chránících mléčnou žlázu před infekcí nelze opomenout ani samotné dojení; mléčný sekret ředí a zároveň vylučuje, nejen velkou část dosud neadherovaných bakterií, ale vyplavuje i deskvamované buňky zachycující podstatnou část bakterií adherovaných. Pravděpodobně ne nevýznamnou barierou proti pronikání infekce do  hlubších částí mléčné žlázy je i  rezidentní mikroflóra. Tak jako na  jiných površích těla vystavených zevnímu prostředí, je zevní část strukového kanálku osazena mikrobiálním společenstvím, které svou specifickou aktivitou znesnadňuje adhezi patogenních mikroorganizmů. Výzkum této biocenózy je však teprve na začátku. Do spektra rezidentních protiinfekčních aktivit uplatňujících se v  nespecifické obraně mléčné žlázy patří široká škála humorálních faktorů obsažených v sekretech mléčné žlázy. Jejich přítomnost v mléčných sekretech je podmíněna spíše jejich primární funkcí v tělech novorozených mláďat než samotnou obranou mléčné žlázy; nicméně, i zde svoji obrannou funkci plní. Jsou to zejména následující skupiny látek s antibakteriální aktivitou: Laktoferin je glykoprotein, který aktivně váže ionty železa. Tvoří se v epiteliálních buňkách i v neutrofilech.

– 16 –

Mastitidy skotu

V sekretu zdravé mléčné žlázy je jeho koncentrace nízká, zvyšuje se však při její infekci. Uplatňuje se zejména v období involuce mléčné žlázy. Obdobnou funkci má i transferin, další z proteinů vázajících železo. Laktoperoxidáza-thiokyanát-hydrogen peroxidový systém je významným obranným mechanismem zvláště v  laktaci. Základní komponenta systému – laktoperoxidáza – je syntetizována epiteliálními buňkami mléčné žlázy. Thiokyanát pochází ze zeleného krmení, hydrogen peroxid je produktem některých bakterií, např. streptokoků. Mechanismus účinku spočívá v tom, že laktoperoxidáza v přítomnosti hydrogen peroxidu oxiduje tiokyanát na hypotiokyanát, který destruuje vnitřní bakteriální membránu streptokoků. Koncentrace laktoperoxidázy a thiokyanátu vzrůstá s rozvojem infekce mléčné žlázy. Myeloperoxidáza produkovaná neutrofily katalyzuje obdobnou reakci jako laktoperoxidáza. Navíc pak spolu s peroxidem vodíku a chloridovými ionty vytváří kyselinu chlornou a monochloraminy, tedy nositele baktericidní aktivity neutrofilů. Lyzozym destruuje bakterie lýzou peptidoglykanu buněčné stěny bakterií. Pochází zejména z  lyzovaných neutrofilů. Jeho koncentrace v mléce je sice nízká, narůstá však během infekce. Antibakteriální peptidy secernované nejen fagocytujícími buňkami, ale i  buňkami epiteliálními. Významné místo mezi nimi zaujímají defenzíny. Jsou produkovány nejen neutrofilními granulocyty, ale i epiteliálními buňkami; jsou baktericidní pro všechny běžné původce mastitid. Komplement, ačkoliv se v mléčných sekretech nachází v relativně malém množství, hraje významnou roli nejen v obraně proti infekci, ale i v indukci zánětů mléčné žlázy. Je v nich přítomen zejména ve formě C3 a C5; znamená to, že se uplatňuje jeho nespecifická opsoninová funkce. Složka C1q, schopná vázat na  sebe protilátky, není přítomna. Tento fakt nasvědčuje tomu, že protilátky pokud jsou v mléčných sekretech přítomny, nemohou se uplatnit v bakteriolýze. Uvedená skutečnost je jednou z příčin proč v obraně mléčné žlázy nehrají specifické protilátky významnou roli. Na  druhé straně štěpení přítomných složek komplementu v  rámci aktivace jeho alternativní dráhy vede k vytváření fragmentů s výraznou prozánětlivou aktivitou. Nejaktivnější z nich je fragment C5a. Xantin oxidáza enzym nacházející se v membránách tukových kapének katalyzující tvorbu NO z  anorganických nitritů. V  anaerobních podmínkách mléčné žlázy generuje vznik peroxidusitanů (ONOO-), které vykazují významnou baktericidní aktivitu.

Výše uvedené humorální faktory, jsou v mléčných sekretech přítomny v  relativně malých množstvích, avšak v případech probíhající infekce jejich množství většinou výrazně narůstá. Součástí residentní obrany mléčné žlázy jsou i buňky samotného imunitního systému, a to jak jeho nespecifické části (makrofágy a  neutrofilní granulocyty, NKbuňky, epiteliální buňky), tak i  specifické (lymfocyty a  dendritické buňky). U  neinfikované mléčné žlázy je jejich počet jen nevelký, avšak s každou infekcí se jejich počty významně zvyšují. V  neinfikované mléčné žláze kromě zajištění primární obrany, v případě masivnější infekce generují soubor signálů indukujících masivní influx krevních fagocytů do místa infekce. V  souvislosti s  residentní ochranou mléčné žlázy nemůžeme pominout systém toll-like receptorů přítomných nejen na buňkách imunitního systému, ale i na površích epiteliálních buněk. Tento systém na  povrchu patogenů rozpoznává struktury společné větším skupinám patogenních mikroorganizmů (endotoxin, peptidoglycany, glukany, virová DNA a  pod.). Vazba těchto struktur na příslušné receptory aktivuje imunitní systém k vyšší aktivitě a zvýšenou tvorbou prozánětlivých cytokinů indukuje lokální zánět. V porovnání s rezidentní složkou obrany mléčné žlázy, podstatnější roli hraje aktivní indukovaná obrana, která je důsledkem předchozí infekce nezvládnuté výše popsanými převážně pasivními nespecifickými mechanizmy. Základem aktivní ochrany mléčné žlázy proti infekci je její zánět. V této souvislosti je nutno připomenout, že zánět je jedním nejvýznamnějších, fylogeneticky nejstarších obranných mechanismů. Pokud probíhá rychle a účinně, většinou nevyvolává klinicky patrné změny. Teprve v případech, kdy se nepodaří noxu rychle odstranit, rozsah změn vyvolaných zánětem se stává klinicky zřetelným a může se sám stát příčinou tkáňového poškození, dobře známého z  patologie. Vlastní zánětlivá reakce zahrnuje mechanismy rozpoznávání, aktivace, diapedéze a  migrace buněk zánětu – influx leukocytů do  místa poškození. Aktivují se enzymy, které metabolizují kyselinu arachidonovou a  dají vzniknout prozánětlivým leukotrienům a prostaglandinům. Neutrofilní granulocyty a makrofágy zahájí fagocytózu. Tvoří se prozánětlivé cytokiny, potencující zánět nejen lokálně, nýbrž i tím, že vstupují do krevního řečiště a v játrech indukují produkci proteinů akutní fáze. Ve fagocytech vznikají antimikrobiální látky, zejména kyslíkové radikály, ničící mikroby. Zánět zvyšuje propustnost hematoalveolární bariéry. Do místa zánětu pronikají

– 17 –

Mastitidy skotu

z krve osponiny, potencující fagocytózu. Z krve pronikají další baktericidní látky. Baktericidní látky se uvolňují v místě zánětu rovněž exocytózou a rozpadem neutrofilů a  makrofágů. Aktivují se B lymfocyty, které po  dozrání v plazmatické buňky zahájí produkci specifických protilátek - opsoninů a látek neutralizujících bakteriální toxiny. Jakmile poklesne aktivační tlak noxy, zánětlivé neutrofily podstupují apoptózu a jsou fagocytovány makrofágy a epiteliálními buňkami, tím se čistí místo zánětu od  buněk zánětu, histotoxických látek i od buněčného detritu, vznikajících nekrózou buněk. Fagocytózou apoptických buněk dostávají makrofágy signál k  produkci protizánětlivých cytokinů, které omezí migraci zánětlivých buněk zánětu a navodí remodelaci tkáňových defektů. Uvolňují se protizánětlivé lipoxiny. Tyto procesy jsou podstatou rezoluce zánětu – hojení ad integrum. Vzdor uvedenému širokému spektru převážně nespecifických antiinfekčních aktivit, obranné mechanizmy mléčné žlázy jsou v  jistých směrech značně limitovány. Týká se to nejen již výše popsaných mechanismů, ale i dalších funkčních nedostatečností. Baktericidní funkce neutrofilů nevede k úplnému bakteriálnímu clearance. Přežívající bakterie se lýzou fagocytů uvolňují a vyvolávají další influx fagocytujících buněk. Tato opakovaná migrace vede k mobilizaci nezralých fagocytů, které mají ještě omezenější baktericidní schopnost. Rovněž zásobení neutrofilů a makrofágů kyslíkem je kritickým faktorem jejich baktericidní funkce. Mléko disponuje stokrát nižší koncentrací kyslíku než krev. Fagocytóza je proces závislý na energii, jejíž hlavním zdrojem je glukóza. Mléko však obsahuje zanedbatelné množství tohoto sacharidu. Neutrofily ani makrofágy nejsou schopné utilizovat laktózu. Jsou tedy závislé na zásobě glykogenu. Leukocyty mléka obsahují o 38 % méně glykogenu, než krevní leukocyty. Neutrofily a makrofágy fagocytují i přirozené komponenty mléka, tukové kuličky a kaseinové micely. Tím se vyčerpává jejich fagocytární kapacita. Obsah opsoninů je v mléce podstatně nižší než v krvi. Odolnost mléčné žlázy je nejvíce omezena ve  dvou fukčních obdobích: v  období aktivní involuce mléčné žlázy a v postpartálním období. Složky specifické adaptivní imunity hrají v  ochraně mléčné žlázy jen minoritní úlohu. Specifické protilátky jsou sice v průběhu zánětlivé reakce přes rozvolněnou bazální membránu spolu se zánětlivým exudátem ve zvýšené míře vylučovány, avšak v důsledku chybění C1q složky komplementu, nejsou schopny indukovat bakteriolýzu.

Uplatňují se jen jako opsoniny a  jsou schopny blokovat adhezivní molekuly na  povrchu bakterií, neutralizovat toxiny a  aglutinovat volné patogenní mikroorganizmy. Tyto role nejsou zanedbatelné, avšak v hierarchii obranných dějů zaujímají jen méně významná postavení. Podobně ani buněčná složka specifické imunitní odpovědi nehraje asi rozhodující roli. Po pravdě řečeno v otázkách specifické imunitní odpovědi indukovatelné přímo v mléčné žláze zatím existují jen nejasné a poněkud konfliktní údaje. Skutečnost, že adaptivní specifická imunita nehraje podstatnou roli v obraně mléčné žlázy proti infekci je příčinou proč zatím selhávají pokusy o navození její specifické chráněnosti pomocí standardních vakcinačních postupů. Vzdor tomu se stále znovu hledají cesty jak obejít zmíněná funkční omezení a indukovat účinnou ochrannou imunitu mléčné žlázy využitím vakcinace. Jedním z posledních pokusů je vakcína STARTVAC firmy Hipra registrovaná pro použití v  našich chovech. Je založena na  poznatku, že kmeny S. aurea schopné tvořit biofilm vykazují i  vyšší míru patogenity. Tyto stafylokoky, vedle konstantně se vyskytujících povrchových antigenů, na svém povrchu vytvářejí hlenovitou polysacharidovou pseudokapsulu, která jim umožňuje vytvářet na  buněčných površích biofilm. Autoři vakcíny proto pro vývoj vakcíny použili právě kmeny hojně tvořící polysacharidovou pseudokapsulu. Prokázali, že krávy vakcinované vakcínou obsahující velké množství pseudokapsulárního polysacharidu (matrix pro tvorbu biofilmu) byly více chráněny proti experimentální infekci, než krávy nevakcinované, nebo vakcinované jen samotným S. aureus. Tento přístup by mohl být účinný zejména v poporodním období, kdy mléčný sekret obsahuje velké množství protilátek derivovaných z krve. Vzhledem k  uvedeným obtížím s  nimiž jsou spojeny pokusy o zvýšení specifické odolnosti mléčné žlázy proti původcům infekčních zánětů mléčné žlázy, je nutno nezapomenout na postupy, které sice nejsou tak jednoznačně efektivní, nicméně mohou spolu s dodržováním zásad hygieny dojení přispět k  významnému snížení výskytu klinických forem infekčních mastitid. V prvé řadě se jedná o výživu v peripartálním období, které je charakterizováno negativní energetickou bilancí často spojenou s  ketózou. Je dobře zdokumentováno, že leukocyty krav trpících ketózou, kromě toho, že mají v  krvi méně leukocytů, vykazují nadto nižší fagocytární aktivitu a produkují nižší množství chemokinů, které do místa zánětu atrahují další fagocytující buňky. Prav-

– 18 –

Mastitidy skotu

děpodobně, právě toto podlomení účinnosti nespecifické obrany mléčné žlázy je odpovědno za  její vyšší vnímavost k  infekci v  časném poporodním období. Proto by při komplexním řešení zaměřeném na snižování výskytu infekčních zánětů mléčné žlázy neměl být přehlédnut ani tento aspekt. Jiným kritickým faktorem, který může dojnice disponovat k vyšší vnímavosti k infekci, je nedostatek selenu a vitaminu E, s nimiž se v mnoha chovech můžeme setkat. Proč právě nedostatečná saturace dojnic těmito nutričními faktory může ohrožovat zdrví jejich mléčných žláz je nutno hledat v již výše popsaných mechanizmech

její obrany. Jak již bylo řečeno, ústřední roli v tomto procesu hrají fagocytující buňky; výkon jejich baktericidní funkce je vázán na  uvolňování volných kyslíkových radikálů, které jsou bezprostřední příčinou smrti bakteriálních buněk. Na druhé straně tyto reaktivní formy kyslíku jsou nebezpečné i pro samotnou buňku. Je proto žádoucí, aby doba jejich působení byla co nejkratší. Právě vitamin E a selen jsou přirozenými antioxidanty zapojenými do  antioxidačních pochodů přímo v  buňkách. Z  vlastních pokusů, uskutečněných již před léty, můžeme potvrdit ochranný efekt těchto látek v prevenci stafylokokových mastitid.

– 19 –

Mastitidy skotu

Mastitidy a plodnost J. Illek. Klinická laboratoř pro velká zvířata FVL VFU Brno

Úvod

Urea NEFA BHB T.bilirubin AST CK GSH-Px Haptoglobin Kortizol Vit. E B.karoten Zn Cu

Klinické i  subklinické mastitidy významně snižují produkci mléka, ovlivňují jeho skladbu a vyvolávají řadu změn ve  vnitřním prostředí. Zvyšuje se produkce mediátorů zánětu, volných kyslíkových radikálů, proteinů akutní fáze. Mění se koncentrace hormonů, vitaminů a některých stopových prvků. Uvedené změny negativně ovlivňují činnost ovarií a fertilitu. Především je narušena tvorba LH, estradiolu a progesteronu. Dochází tak k poruchám růstu a vývoje folikulů, poruchám ovulace, poškození oocytů a k rané embryonální mortalitě. Cílem práce je zhodnotit vliv klinických mastitid na zabřezávání dojnic.

Materiál a metoda U  vybraných dojnic plemene holštýn s  užitkovostí 8  600 až 11  400 kg byl sledován vliv klinických mastitid v  období 1 měsíce po  inseminaci na  zabřeznutí. Do  sledování bylo zařazeno 60 dojnic u  kterých byla v  období 1 měsíce po  inseminaci diagnostikována klinická mastitida (skupina A) a  60 dojnic u  kterých se mastitida v  uvedeném období nevyskytla(skupina C). Dále byl u  10 dojnic s  výskytem klinické mastitidy a  u  10 dojnic zdravých ve  stejném období laktace stanoven metabolický profil. U  6 dojnic s  výskytem klinické mastitidy v  období třetího a  čtvrtého týdne po inseminaci byla ve dvoudenních intervalech sledována v krevním séru koncentrace progesteronu, vit. A, vit. E, beta karotenu, zinku a  mědi. V  plné krvi byla stanovena aktivita GSH-Px.

Výsledky a diskuze Efekt klinické mastitidy na zabřeznutí SKUPINA počet zabřezlých Skupina A ( n 60) 15 ( Clin. mastitida) Skupina C (n 60 ) ( Kontrola) 28 Metabolický profil dojnic Skupina C. bílkovina g/l Albumin g/l

A 80,65 32,12

C 74,27 33,62

mmol/l mmol/l mmol/l umol/l ukat/l ukat/l ukat/l mg/ml nmol/l umol/l umol/l umol/l umol/l

3,86 0,52 0,63 5,32 1,72 3,22 832,14 0,12 138,72 4,27 3,78 11,43 14,32

4,64 0,48 0,41 3,88 1,41 1,88 947,72 1,86 33,17 5,63 4,27 13,52 12,76

Vývoj změn vybraných parametrů krevního séra a krve u dojnic v průběhu klinické mastitidy 1.den 3.den 5.den Progesteron ng/ml 5,31 4,07 3,44 Vit .A umol/l 1,32 1,41 1,37 Vit. E umol/l 5,17 4,24 4,03 B. karoten umol/l 4,71 3,58 3,12 Zn umol/l 14,24 11,18 10,86 Cu umol/l 15,33 14,96 13,11 GSH-Px ukat/l 742,17 723,07 698,36 Jak je patrné z uvedených výsledků z 60 dojnice s výskytem klinické mastitidy v  období po  inseminaci zabřezlo pouze 15 krav, zatím co u dojnic zdravých zabřezlo 28 dojnic. Tento významný rozdíl prokazuje, že klinické mastitidy mají negativní vliv na plodnost. V nedávné době na tuto skutečnost upozorňuje řada autorů. Loeffler et al.(1999), Chebel et al. (2004, Hockett et al. (2005), Malinowsky et al.(2007, 2010), Pinedo et al. (2009). Špatné zabřezávání krav s  klinickou formou mastitidy souvisí s celou řadou změn ve vnitřním prostředí které v průběhu rozsáhlé zánětlivé reakce vznikají. Především to je vliv mediátorů zánětu na  sekreci LH a  estradiolu jak uvádí Hockett et al. (2005). Chebel et al. 2004 připisuje velký vliv v této problematice vysoké aktivitě proinflamatorních cytokinů, cortisolu, prostaglandinu F2alfa a ROS. Cullor (1990) a řada dalších autorů prokázala významný luteolytický efekt endotoxinu, v průběhu mastitid vyvolaných gram negativními bakteriemi. Námi zjištěné zvýšené koncentrace

– 20 –

Mastitidy skotu

kortisolu jsou zřejmě odpovědné za  zhoršené pulzační vlny LH a  špatný průběh ovulace (Hockett et al. 2005). Vysoká tvorba reaktivních forem kyslíku (ROS), v  průběhu rozsáhlého zánětu působí toxicky na oocyty i na luteální buňky a  vyvolává společně s  dalšími metabolity luteolýzu, sníženou tvorbu progesteronu a  způsobuje tak embryonální mortalitu (Husenica et al.(2005), Moore et al.(2005), Perrin et al. (2007) Námi zjištěné změny ve vnitřním prostředí poukazují na to, že kliniká forma mastitidy není jen patologickým procesem na  mléčné žláze, ale negativně ovlivňuje řadu funkcí a vyvolává metabolické poruchy a to podle stupně a rozsahu zánětlivé reakce. Zvýšená koncentrace celkové bílkoviny kravního séra souvisí s dehydratací organismu, zvýšená koncentrace bilirubinu a aktivity AST poukazuje na narušenou funkci jater, zvýšená kocentrace NEFA a BHB souvisí s procesem hubnutí ( lipomobilizace), zvýšená aktivita CK s odbouráváním svaloviny.

Enormně zvýšená koncentrace kortisolu poukazuje na  výrazný stres u  dojnic v  průběhu mastitidy. Pozoruhodné je zjištění, že u  krav s  výskytem mastitidy došlo k poklesu koncentrace vit. E, beta karotenu , zinku a GSH-Px. Uvedené metabolity zřejmě souvisí s jejich antioxidačním působením, kdy byly spotřebovány na  likvidaci volných kyslíkových radikálů. Zvýšená koncentrace mědi poukazuje na zvýšenou tvorbu ceruloplasminu, jako proteinu akutní fáze. V našem sledování byla zjištěna i zvýšená koncentrace haptoglobinu, dalšího významného proteinu akutní fáze. Proteiny akutní fáze jsou významnými ukazateli zánětlivé reakce ( Kováč et al. 2010) Závěr. Sledování realizované v  podmínkách chovu holštýnského skotu prokázalo negativní vliv klinických mastitid na plodnost. Klinické mastitidy vyvolávají řadu změn vnitřního prostředí, především zvyšují koncentraci kortizolu, NEFA, BHB, bilirubinu, Cu, AST, haptoglobinu a snižují koncentraci vit E, beta karotenu, zinku a GSH-Px.

– 21 –

Mastitidy skotu

Management chronicky infikovaných dojnic MVDr. G. Zelinková, ČBS, Brno 2011

– 22 –

Mastitidy skotu

– 23 –

Mastitidy skotu

– 24 –

IMM-2-2011

Intramamární antibiotické přípravky MSD Animal Health LC intramamární antibiotikum pro léčbu mastitid v laktaci: Cobactan LC

BALENÍ

OL

15 x 1 apl. (+15 ubrousků)

mléko – 5 dnů

ÚČINNÁ LÁTKA: cefquinom 75 mg v 1 aplikátoru širokospektrální baktericidní cefalosporin IV. generace Aplikátory o objemu 8 g INDIKACE: Cobactan LC + Cobactan 2,5% inj. + Finadyne radikální léčba mastitid

maso – 4 dny

APLIKAČNÍ SCHÉMA: každých 12 hod. po třech následujících dojeních

Mastiplan LC

ÚČINNÉ LÁTKY: cefapirin 300 mg, prednisolon 20 mg širopkospektrální baktericidní cefalosporin s prodlouženým mechanismem účinku Aplikátory o objemu 10 ml (8 g) INDIKACE: rychle tlumí a léčí akutní záněty mléčné žlázy

20 x 1 apl. (+20 ubrousků)

mléko – 5,5 dne (132 hod.) maso – 4 dny (96 hod.)

APLIKAČNÍ SCHÉMA: každých 12 hod. po čtyřech následujících dojeních

Mastijet Forte

ÚČINNÉ LÁTKY: tetracyklin 200 mg, neomycin 250 mg, bacitracin 2000 IU, prednisolon 10 mg Aplikátory o objemu 8 g INDIKACE: pro léčbu klinických a subklinických mastitid

20 x 1 apl. (+20 ubrousků)

mléko – 10 dojení

BALENÍ

OL

maso – 21 dnů

APLIKAČNÍ SCHÉMA: 1x denně po 3 dny nebo 2x denně 2 dny

DC intramamární antibiotikum na zasušování dojnic: Cepravin DC

ÚČINNÁ LÁTKA: cefalonium 250 mg Aplikátory o objemu 3 g INDIKACE: zasušování dojnic, pro léčbu subklinických infekcí a prevenci nových zánětů

20 x 1 apl.

maso – bez OL

APLIKAČNÍ SCHÉMA: jednorázově při zaprahování

Nafpenzal DC

ÚČINNÉ LÁTKY: benzylpenicilin 300 000 IU, nafcilin 100 mg, dihydrostreptomycin 100 mg Aplikátory o objemu 3 g INDIKACE: zasušování dojnic a prevence vzniku mastitid APLIKAČNÍ SCHÉMA: jednorázově při zaprahování

Intervet s.r.o. | Tel.: 233 010 213

Hadovka Office Park | Evropská 2588/33A | 160 00 Praha 6 | Fax: 233 010 209 | E-mail: [email protected]

|

Česká republika

mléko – 4 dny po porodu (96 hod) (54+4 dny)

20 x 1 apl. (+20 ubrousků)

mléko – 4 dny po porodu (35+4 dny) maso – 35 dnů

BEZ INDIKAČNÍHO OMEZENÍ!

250 ml exp. 4/2013 Složení přípravku: 50 ml 100 ml 250 ml Cefalexinum monohydricum 9g 18 g 45 g Použití: Cefalexin je širokospektré cefalosporinové antibiotikum určené k léčbě infekčních onemocnění zapříčiněných nebo spojených s mikroorganismy citlivými na cepfalexin (Staphylococcus spp. včetně penicilináza rezistentních kmenů, Actinomyces bovis, Corynebacterium spp., Haemophilus spp., Pasteurella spp., Erysipelothrix rhusiopathiae, E. coli, Clostridium spp., Salmonella spp., Fusobacterium spp., Actinobacillus lignieresi, Proteus spp., Micrococcus spp., Peptococcus spp., Peptostreptococcus spp. u skotu, psů a koček. Výrobce: Norbrook Laboratories Limited, Station Works, Newry, Severní Irsko, BT35 6 JP.

Cefalexinum monohydricum

Indikace: Skot - infekční mastitidy, metritidy, pododermatitidy a infekce měkkých tkání. Psi a kočky - infekce respiračního a urogenitálního traktu, kůže a měkkých tkání u psů a koček, infekce gastrointestinálního traktu u psů. Dávkování a způsob podání: Cefalexin inj. je určen pro intramuskulární podání u skotu, a pro intramuskulární a subkutánní podání u psů a koček. Skot: Doporučená dávka je 1 ml na 25 kg tělesné hmotnosti i.m. denně po dobu 5 dnů. Psi a kočky: Doporučená obecná dávka je 10 mg cefalexinu na 1 kg tělesné hmotnosti i.m. nebo s.c. denně po dobu 5 dnů. Dávkování: Psi malí 5-9 kg ž.hm. 0,25 - 0,5 ml, psi střední 9-27 kg ž.hm. 0,5-1,5ml, psi velcí 27-54 kg ž.hm. 1,5-3,0 ml, kočky do 4,5 kg ž.hm. 0,25 ml.

Ochranné lhůty:

Mléko krav bez ochranné lhůty.

Registrační číslo přípravku: 96/073/03-C Vaše odborné dotazy zodpoví: MVDr. Petr Petráš Michal Berg Leona Feistingerová MVDr. Magda Jarošová

tel.: 602 836 437, e-mail: [email protected] tel.: 736 628 589, e-mail: [email protected] tel.: 733 148 359, e-mail: [email protected] tel.: 724 509 397, e-mail: [email protected]

Platnost akce od 4. 11. do 31. 12. 2011 nebo do vydání zásob.