10. èervence 2001 XIV. roèník

12-13 Našim čtenářům přejeme krásné prožití dovolené

ÈTRNÁCTIDENÍK METROSTAV a.s.

10. èervence 2001

Nejen o spolupráci dvou předních firem

TIP NÁkŠ í e èten Ptáme se Ing. Jána Dudáše

XIV. roèník

str. 2

Stane se Liberec novou sportovní tradicí? str. 3 „Kuchynì” pod Prašným mostem

str. 4

Když pøijdou hromy a blesky

str. 4

Podchod metra pod Vltavou

str. 5

Blahopøejeme

str. 6

Rekreace na Slovensku str. 6

KRÁTCE AKTUÁLNĚ l Ze západního portálu prùzkumné štoly Višòové, kterou razí tuneláøi Metrostavu (divize 5), dosahují mìsíèní postupy kolem 110 metrù. Ražba prochází v pevných, ale rozpukaných granodioritech. Tuneláøe rovnìž trápí pøítok vody. Zatím co ve štole ražené ze západního portálu pøedstavuje 25 l/s, ve štole z východu (razí Doprastav a.s.) je pøítok vody dvakrát vìtší.

V úterý 19.èervna se konala v Obchodním a spoleèenském centru D 573 na Ovocném trhu v Praze tisková konference, která mìla za cíl blíže novináøùm pøiblížit spolupráci akciových spoleèností Doprastav a Metrostav. Není to poprvé, kdy naše firma v Domì 573, který má ideální polohu v centru mìsta, presentovala své aktivity, tentokrát však pøed novináøi vystoupili pøedstavitelé obou firem Metrostavu i Doprastavu souèasnì a hovoøilo se nejen o podnikání v Èechách, ale i na Slovensku. Konference, která se tìšila pomìrnì velkému poètu zástupcù tisku, byla nejen dobøe pøipravena, ale odehrála se i v pøimìøeném èasovém úseku. Každý novináø (i ten, který kalkuluje s každou minutou) mohl využít svou pøíležitost a získat obsažné informace pro svùj list èi agenturu. Nevyskytly se dotazy, na které by nìkdo ze zástupcù obou firem odmítl odpovìdìt. Pøedstavitelé Metrostavu i Doprastavu reagovali na otázky novináøù

vstøícnì a rychle s konkrétními údaji. Zástupci médií, mezi nimiž byla i agentura Reuters, ocenili propagaèní materiály firem i možnost po skonèení konference ještì v neformální atmosféøe osobnì pohovoøit se zástupci obou akciových spoleèností. V úvodu vystoupil generální øeditel a pøedseda pøedstavenstva Doprastavu ing.Ivan Šesták. Krátce se vrátil k historii veøejné

Prezident republiky si prohlédl naši stavbu funkce federálního prezidenta chtìl jsem mimo jiné zpøístupnit okolní prostory Pražského hradu veøejnosti. Pražský hrad se svým okolím je místem vskutku unikátním. Je zde katedrála jako sídlo církve a v její blízkosti jsou objekty, kde sídlí hlava státu. V minulosti se totalitní režim sice urèitou mìrou vìnoval památkám, ale jen jako nìjakému pozlátku za úèelem propagace. Naším cílem bylo, udìlat z Hradu jakýsi živoucí organismus. Leccos se povedlo, ale nepovedlo se všechno.

l Pøed 40 lety byl založen Útvar hlavního architekta, nyní Útvar rozvoje hlavního mìsta Prahy. V jeho sídle v Martinickém paláci na Hradèanech se v èervnu odehrály oslavy tohoto výroèí. l Stále není rozhodnuto, zda-li se bude realizovat spojení Dejvic s ruzyòským letištìm. Zatím se diskutuje o dvou variantách, o metru a o železnièní trati. Dle názorù mnohých vítìzí levnìjší železnice, jak z èasového hlediska, tak investic. Nový úsek metra s pìti stanicemi by mìøil 11,8 km, dvoukolejná elektrifikovaná železnice, vzniklá rekonstrukcí buštìhradské dráhy má mít 18 km a devìt stanic. l O možnostech spolupráce radnic Vídnì a Prahy jednal øeditel Magistrátu hl. m. Prahy Zdenìk Zajíèek s øeditelem vídeòského magistrátu Ernstem Theimerem. Zabývali se øadou témat, napøíklad konkrétními návrhy v rámci projektu Leonardo podle helsinského vzoru, výmìnou specialistù na životní prostøedí, dopravou, personální oblastí èi krizovým øízením. l Založení Nadaèního fondu ochrany památek zamìøený na rekonstrukci Karlova mostu ohlásila již Èeská pojišovna. Pražští radní zatím studují rozsah nákladù na opravu, aby rozhodli, zda mìsto uspoøádá sbírku na opravu mostu èi ne. První etapa by se mohla zaèít v pøíštím roce. Ta také ukáže jak postupovat v pøíštích letech. Náklady na ni se zatím odhadují na 80 miliónù korun. l Svaz výrobcù betonu Èeské republiky (vznikl v roce 1996) funguje jako zájmové sdružení spoleèností vyrábìjících èerstvý beton. Jeho èlenové se v souèastné dobì podílejí více než 75 procenty na produkci betonu v Èeské republice. Zájmové sdružení rovnìž spolupracuje s dalšími subjekty, napøíklad v rámci svých odborných aktivit také s ÈVUT Praha a s VUT Brno.

soutìže, která znamenala pro slovenskou akciovou spoleènost významný krok - získání majoritního balíku akcií Metrostavu. Jak uvedl ing. Ivan Šesták - aèkoliv od podpisu smluv o pøevodu akcionáøských práv uplynulo jen deset mìsícù, je možné již dnes bilancovat vývoj a naplnìní cílù, které tato aktivita Doprastavu pøedpokládala. Ocenil mimo jiné, že reference Metrostavu

pomohly slovenské firmì získat na Slovensku napøíklad TESCO v Žilinì, èi další zakázky na výstavbì obchodních øetìzcù na Slovensku. Pøesto si pøipomeòme, že spolupráce obou firem má již nìkolikaletou tradici a existovala ještì pøed kapitálovým vstupem slovenské firmy do Metrostavu. „Spojení s Doprastavem se uskuteènilo po rozumné úvaze, tento krok nebyl založen na nìjakých spekulacích, Metrostav mìl vždy svou strategii,” uvedl generální øeditel akciové spoleènosti Metrostav ing. Jindøich Hess. Podle jeho slov šlo o nejlepší z možných øešení a spolu s diverzifikací èinnosti a dùrazem na osobnosti v èele projektù tato cesta pøispìla k dalšímu rozvoji firmy i v období nejvìtšího útlumu stavebnictví. „Nemyslím si, že se bude konat nìjaký bouølivý vývoj podnikání v zahranièí,” reagoval generální øeditel Metrostavu na dotaz jednoho z novináøù. „Studovali jsme možnosti v nìkolika zemích,

v perspektivních západních zemích narážíme na legislativní bariéry, nìkteré pøekážky budou pøekonávány ještì dlouhou dobu”. Pøesto Metrostav dokázal, že je schopný mezinárodní konkurence i v podmínkách zahranièního trhu. Dùkazem je jeho úèast na ražbách tunelu pro vysokorychlostní železnici mezi Norimberkem a Mnichovem. Minulý rok byl uzavøen s velmi dobrou bilancí. Hospodáøský výsledek dosáhl (po zdanìní) 150,6 mil. Kè a vzrostl proti pøedcházejícímu roku o 25%. Pro letošní rok bylo ke konci kvìtna smluvnì potvrzeno v objemech prací 9,3 mld. Kè a na další léta již více než 7,5 mld.Kè. „Naše firma se blíží ke ètyøprocentnímu podílu na èeském stavebním trhu,” uvedl finanèní øeditel Metrostavu ing. Zdenìk Šinovský. Na složení zakázek se projevuje dlouhodobá snaha spoleènosti o diverzifikaci èinností a pokrytí celého stavebního trhu. Kapitálové spojení s prestižní slovenskou firmou Doprastavem rozšiøuje naše možnosti, zvyšuje naše šance uplatnit se u našeho východního souseda. Text a foto Petr Podloucký

J

edním ze stìžejních projektù nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 je stavba prùchodu valem Prašného mostu. Jeho zámìrem je vytvoøení alternativní pøístupové cesty z Klárova do areálu Pražského hradu. Trasa pro návštìvníky povede z Klárova pøes kamenné opìrné zdi Opyše podél Chotkovy ulice do Dolního Jeleního pøíkopu. Odtud cesta pokraèuje podél potoka Brusnice až do místa, kde se v budoucnu napojí na prùchod valem, dále na cesty v Horním Jelením pøíkopu a do prostoru tzv. Bažantnice nebo severní bránì Pražského hradu. Tunel pod valem Prašného mostu bude 84 metrù dlouhý (z toho 78 m raženo klasicky). Ve støedu 20. èervna se pøi pøíležitosti zahájení tohoto projektu

že se pod Prašným mostem zaèíná stavìt. Stavba se zaèíná díky firmì Metrostav,” øekl na závìr prezident. Na slavnostním aktu byl rovnìž pøítomen generální øeditel firmy Mostecká uhelná spoleènost, a.s. ing. Antonín Koláèek. Tato firma byla nejvìtším dárcem (15 miliónù korun) na konto stavby. První etapa stavby by mìla pøibližnì stát 25 miliónù korun, tento projekt má již na svém kontì 18 miliónù. „Stavbaøi jsou mnohdy považováni za nejdùležitìjší souèást rea-

Novináøùm pøiblížil koneèný vzhled tunelu autor projektu ing.arch. Josef Pleskot.

pøed portálem budoucího tunelu v Jelením pøíkopì, konalo slavnostní shromáždìní. Pøítomen byl prezidentský pár, dále pracovníci nadace VIZE 97 spolu s její øeditelkou Mgr. Martinou Zelenkovou, autor projektu ing. arch. Josef Pleskot a øada dalších vzácných hostù. Mezi nimi byl i generální øeditel akciové spoleènosti Metrostav ing. Jindøich Hess, firmy, která je dodavatelem stavby prùchodu valem Prašného mostu. V znaèném poètu byli rovnìž pøítomni zástupci médií. „K tomuto setkání bych uvedl menší historickou poznámku,” øekl na úvod prezident republiky Václav Havel. „Již když jsem nastoupil do

Sošku svaté Barbory ukládá do výklenku nad portálem tunelu Dagmar Havlová (snímek nahoøe). Prezident republiky projevil neformální pøání: projít stavbou tunelu až na èelbu. Tak se tato stavba, která je zatím na úplném svém zaèátku, stala svìdkem nebývalého poètu návštìvníkù. Zároveò s prezidentem se také snažila vtìsnat do interiéru nìkolika metrù stavby skupina novináøù. Byl to v historii zcela první a zcela nebývalý rozhovor prezidentského páru s generálním øeditelem Metrostavu v podzemí valu Prašného mostu.

Tento exkurs øíkám proto, abych vás uvedl do naprosto ojedinìlé stavby. Vedli jsme rùzné úvahy a dìlali studie jak obnovit prùchodnost Jelením pøíkopem. Až po nìkolika letech se dostáváme k tomu, Co si asi myslí sleèna na obøím billboardu umístìném na spodní èásti Václavského námìstí? Znamená to snad, že se diví nad jeøábem v její blízkosti? Èervenobílé tabule s oznaèením ZDE STAVÍ METROSTAV jsou v centru Prahy témìø bìžným jevem. Údiv tedy není na místì. Vždy ze snímkù, s podobnými situacemi jako je tato, by mohla vzniknout celá výstava. Jen poèítejte s námi. Metrostav buduje na Václavském námìstí Astru II, na Národní tøídì staví pro spoleènost Pražská plynárenská. V ulici Vodièkova provádí pøípravné práce pro kolektory. Na Karlovì námìstí dodává stavbu Charles Square Center. Máme pokraèovat dál? O tom, že se Metrostav již výraznì zapsal do podoby moderní Prahy není nejmenších pochyb.

Text a foto Petr Podloucký

lizace projektu,” uvedl ve svém pøíspìvku ing. Jindøich Hess, generální øeditel akciové spoleènosti Metrostav. „S tímto obecným názorem však nesouhlasím, nejvìtší váhu a pøínos tomu, že mùžeme stavìt, nesou ti, kteøí za uskuteènìní stavby bojují, kteøí dokáží prosadit projekt, dokáží získat na nìj finanèní prostøedky a dovést ho k realizaci.” V závìru setkání se Dagmar Havlová ujala èestné úlohy uložit sošku svaté Barbory, patronky horníkù, do výklenku nad portálem tu-

nelu. Tímto aktem však ještì událost zdaleka neskonèila. Prezident republiky vyjádøil zájem prohlédnout si z blízka èelbu tunelu, jeho prùvodcem se stal generální øeditel Metrostavu ing. Jindøich Hess. Manželka prezidenta Dagmar Havlová se vyjádøila velmi pochvalnì k tempu, jakým práce na tunelu pokraèují, nebo jak uvedla, sleduje stavbu každý den. Stavbu dodává naše divize 5, prùchod, který spojí dolní a horní èást Jeleního pøíkopu bude dokonèen za rok. Text a snímky Petr Podloucký

strana

1

Ta léta tolik utíkají vážení... Metrostav letos „třicetiletý” Absolvent báòské školy Josef Padevìt nastoupil do Metrostavu pøímo z hlubin dolu. Protože, jak se tak po hornicky øíká, mìl již odfáráno, zkusil štìstí u novì vznikajícího podniku. „V Metrostavu se zaèínalo zaèaly používat razicí komplexy s vlastními ražbami, které se proa zaèal nás dozorovat Èeský báòský vádìly hornickým zpùsobem úøad, bylo tøeba vytvoøit odbornou a proto zde potøebovali specialisty komisi, která by tato tìžní zaøízení z hornictví,“ vzpomíná Josef Padeschvalovala a uvádìla do provozu. vìt, na dobu pøed tøiceti lety. Po absolvování zkoušek u ÈBÚ „Nejprve jsem nastoupil do pøedjsem se stal jejím èlenem a spoleèvýrobní pøípravy, kde jsem mìl na nì s dalšími dvìma èleny jsme nesli starosti pøípravné práce, které se týodpovìdnost za kolaudace tìžních kaly hloubení. Po tøech letech jsem souborù a razících strojù”. zaèal pracovat v úseku výrobního Bìhem své èinnosti u Metrostanámìstka jako výrobní inspektor. vu jste rovnìž pracoval v úseku perNa jednotlivých stavbách jsme sonálního øeditele. Vzpomínáte, kokontrolovali dodržování termínù, lik mìl Metrostav zamìstnancù jak jsou stavby zabezpeèeny matev dobì své nejvìtší výstavby metra? „Když jsem k Metrostavu nastouriálem, dohlíželi jsme i na bezpeèpil, pracovalo zde zhruba šestnáct set nost práce. Vzhledem k tomu, že se

až sedmnáct set zamìstnancù. Pøevážná vìtšina pracovníkù pøišla z Vodních staveb. Postupnì se nabírali další lidé, takže v dobì svého vrcholu pracovalo u podniku asi kolem pìt a pùl tisíce zamìstnancù. Tenkrát jsme zajišovali nábor pøedevším ze škol. Metrostav v té dobì pøijímal roènì zhruba 60 - 70 absolventù støedních a vysokých škol.“ V souèasné dobì pracujete ve funkci vedoucího útvaru BOZ u divize 5. Metrostavu jste zùstal po celých tøicet let vìrný. Èeho si nejvíce na této firmì vážíte? „U Metrostavu se mi líbí již od samého poèátku. Byl tu vždycky dobrý kolektiv. I když jsme mìli každý jinou profesi, èasto jsme problémy øešili spoleènì. Dokázali

jsme si vždy vzájemnì pomáhat. Rád vzpomínám na nejrùznìjší spoleèné akce, pøi kterých jsme se vzájemnì poznávali nejen po pracovní stránce, ale mohly se pøi nich navzájem setkávat i naše rodiny. Jsem rád, že se tato tradice pomalu opìt navrací. Rovnìž oceòuji i to, že do vedoucích pozic postupují nejlepší technici, kteøí u Metrostavu prošli stavby ve funkcích mistrù, stavbyvedoucích apod. Domnívám se, že je zde nejen dobrá perspektiva, ale i urèité sociální jistoty. A proto se mi tìžko bude odcházet do dùchodu. Vždy u Metrostavu jsem si našel i svoji manželku, která zde také stále pracuje, takže máme celou øadu spoleèných vzpomínek”. Naïa Synková

Také tento snímek patøí do historie výstavby metra. Nástupištì stanice metra Mùstek (na trase B ) je spojeno s vestibulem na Jungmannovì námìstí eskalátorovým tunelem. Bìhem pøípravných prací na tomto námìstí bylo nutné doèasnì odstranit i sochu Josefa Jungmanna. Stanice metra Mùstek, která je uložena podélnì ve spodní èásti Václavského námìstí, byla jednou z nejsložitìjších stanic v systému podzemní dráhy. Mùstek na trase „béèka” umožòuje pøestup do stejnojmenné stranice na trase „A” a tvoøí takzvaný „zlatý kø힔 v nejživìjším centru Prahy. Hlavním stavbyvedoucím stanice Mùstek byl ing. Vlastimil Veverka, který se stal legendou výstavby pražského metra. Foto archiv

Studentská soutěž konaná v Ostravě má své vítěze V poøadí již pátý roèník studentské soutìže o Cenu generálního øeditele Metrostav a.s. a dìkana Fakulty stavební VŠB - TU Ostrava je potvrzením úspìšnosti vzájemné spolupráce mezi naší akciovou spoleèností a VŠB-TU Ostrava, severomoravským vysokoškolským centrem. Pøihlášené soutìžní práce stutomnosti rektora VŠB - TU Ostradentù byly posouzeny odbornou va, prof. ing. Václava Roubíèkomisí složenou ze zástupcù ka, CSc. Z rukou dìkana Fakulty Metrostav a.s. a Fakulty stavební. stavební, prof. ing. Jindøicha CigánSoutìžící studenti své práce veøejka, CSc. a øeditele ekonomiky výnì prezentovali pøed odbornou koroby a personalistiky z Metrostavu, misí 11. èervna. Na základì poing. Františka Koèího ve skupinì souzení soutìžních prací a na nádiplomových projektù pøevzal vrh odborné komise generální øe1. cenu spojenou s finanèní odmìditel Metrostav a.s. a dìkan nou 10 000,- Kè ing. René Kolebaè Fakulty stavební VŠB - TU Ostraza práci „Multifunkèní kulturnì va spoleènì rozhodli o výsledcích spoleèenské centrum”, 2. cenu spostudentské soutìže pro rok 2001. jenou s finanèní odmìnou 8 000,- Kè ing. Bohdan Pernica za práci Samotné vyhlášení výsledkù stu„Ražba drenážního kolektoru - sadentské soutìže a pøedání ocenìní nace Karolína Ostrava”, 3. cenu vítìzùm se odehrávalo ve slavnostspojenou s finanèní odmìnou ní atmosféøe promocí nových ab5 000,- Kè ing. Petr Kubica za prásolventù Fakulty stavební dne ci „Ovìøení úèinnosti hydroizolaè19. èervna 2001 v Ostravì, za pøí-

ního nátìru na silikátové bázi s krystalizaèním úèinkem Akvatron 6” a èestné uznání spojené s finanèní odmìnou 3 000,- Kè ing. Radek Iwoniak za práci „Betonová výztuž štol se sníženou propustností vùèi vodì”. Ve skupinì roèníkových prací pøevzal 1. cenu spojenou s finanèní odmìnou 10 000,- Kè ing. Petr Ondrášek za práci „Metoda obvodového vrubu pøi ražbì v geologicky složitých podmínkách” a 2. cenu spojenou s finanèní odmìnou 8 000,- Kè student 4. roèníku, Dušan Janík za práci „Rekonstrukce správní budovy rekreaèního areálu v Boleticích”. Podle vyjádøení pøedsedy odborné komise, ing. Aleše Zapletala, DrSc., experta pro oblast statiky pozemních a podzemních staveb úseku výrobnì-technické-

Svět podzemního stavitelství si dal dostaveníčko v Miláně Rok ubìhl jako voda a po loòském kongresu v jihoafrickém Durbanu se sešli odborníci z oboru podzemního stavitelství na svìtovém tuneláøském kongresu v severoitalské metropoli Milánu. Konferenci poøádali pod záštitou ITA (International Tunnelling Association) italská a švýcarská tuneláøská asociace - SIG (Societa Italiana Gallerie) a STC (Swiss Tunnelling Society). Konference probìhla ve dnech 10. až 13. èervna 2001 v moderním kongresovém centru Milanofiori v Milánu. Ještì pøed vlastní konferencí zasedli k jednání výkonná rada ITA a pracovní skupiny ITA zamìøené na rùzné obory podzemního stavitelství. Souèástí kongresu byla výstava firem z oboru, které prezentovaly technické materiály, modely, ilustrativní panely, fotografie a filmy. Obì poøádající zemì procházejí obdobím tuneláøského rozkvìtu. Rozbíhají se megaprojekty vysokorychlostních železnic jako AlpTransit ve Švýcarsku, které umožní pøesun dopravy zboží z pøehuštìných silnic na železnici strana

2

a rychlé pøepravy osob. Projekt se skládá ze dvou tras sever-jih, které podcházejí Alpy dvìma tunely, a to Gotthard v délce 57 km a Lötschberg v délce 34 km. Každý tunel tvoøí dvojice tunelových trub a nadloží pøesahuje 2300 m. V Itálii se rozvinuly práce na železnièní rychlodráze spojující mìsta Bologna a Florencie. 92 % trasy vede pod

zemí v celkové délce 73 km a zahrnuje výstavbu devíti hlavních tunelù v obtížných geologických podmínkách s pøíèným profilem velikosti 135 m2. Ražba probíhá souèasnì na tøiceti èelbách s celkovým prùmìrným mìsíèním výkonem 1600 m. Je to významný projekt, který využívá nejmodernìjší tuneláøské technologie, jak konvenèní metody, tak i metody mechanizovaného ražení.

V pondìlí po zahajovacím ceremoniálu zaèala konference blokem pøednášek na téma „Historie a archeologie”. Toto téma bylo zahrnuto poprvé v historii kongresù ITA. Odpoledne zaèal blok pøednášek na téma „Industrializace ve výstavbì tunelù”, kde zaujala výraznì prezentace pana M.Herrenknechta o nejnovìjším vývoji v mechanizovaném tunelování. Nejvìtší svìtový výrobce tunelovacích strojù uvedl celou øadu svìtovì proslulých projektù s použitím technologie mechanizovaného ražení metodou TBM (tunnel boring machine). Následující den byl zahájen blokem pøednášek na téma „Odhad rizik pro financování projektù” a odpoledne následoval tématický okruh „Rekonstrukce a modernizace tunelù”, kde napø. pan R.M. Faure pøednesl zajímavý pøíspìvek o prùzkumu spáleného betonového ostìní po požáru v tunelu pod Mont Blancem. Poslední den konference zahájil pøedseda sekce S. Pelizza tématický okruh „Podzemní stavby a životní prostøedí”, kde je tøeba vyzdvihnout

ho øeditele Metrostav a.s., letošní soutìžní práce svou kvalitou a odbornou úrovní výraznì pøevýšily práce z pøedchozích roèníkù. Profesor ing. Jindøich Cigánek, CSc., dìkan Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava ocenil to, že akciová spoleènost Metrostav byla první firmou, která touto formou zaèala podporovat studentskou tvùrèí a odbornou èinnost studentù fakulty, a svým pøístupem vzbudila zájem i øady dalších firem ostravského regionu o spolupráci s fakultou. Domnívám se, že i tato forma spolupráce s Fakultou stavební VŠB-TU Ostrava dokumentuje úsilí naší akciové spoleènosti o dlouhodobou a všestrannou podporu rozvoje stavebního vysokého školství v Èeské republice. Ing. Ján Papp prezentaci kolektivu Metroprojektu Praha o pøipravované trase dálnice D8 mezi Prahou a nìmeckými Drážïany, zejména její prùchod chránìnými krajinnými oblastmi Èeského støedohoøí a Krušných hor. Bohužel tento pøíspìvek byl jedinou èeskou prezentací na konferenci. Ostatní èeské pøíspìvky, které nebyly vybrány k prezentaci, je možné najít ve sborníku kongresu, a to dva pøíspìvky o projektu tunelu Mrázovka v Praze od kolektivù autorù z Metrostavu, FG Consultu a Satry a jeden pøíspìvek Satry o tunelových stavbách na severozápadním segmentu mìstského okruhu v Praze. Poslední tématický okruh zahájil Prof. A. Assis z Brazílie, který byl výkonným výborem ITA zvolen prezidentem ITA na následující tøíleté období. Tématem odpoledne byl okruh pøednášek „Velké projekty ve výstavbì”. Zde dominovaly pøíspìvky o megaprojektech vysokorychlostních železnièních tratí ve Švýcarsku (tunel Gotthard) a v Itálii (tunely na trase Bologna - Florencie). Poté byla konference ukonèena. V následujících dnech mohli úèastníci kongresu navštívit v rámci poøádaných exkurzí všechny výše uvedené tunelové projekty na severu Itálie a ve Švýcarsku. Pøíští svìtové setkání tuneláøù se bude konat v bøeznu 2002 v australském Sydney. Ing. Vladimír Zeman

Ptáme se

Ing. Jána Dudáše ředitele Doprastav Bohemia a.s. Øeditelem Doprastavu Bohémia a.s. je Ján Dudáš, který pracuje v Doprastavu a.s. od roku 1990. Nebylo to však jeho prvé setkání s Doprastavem a.s., protože nìkolik desítek let pøed tím spolupracoval s touto firmou na stavbì mostu SNP v Bratislavì, který nedávno získal na Slovensku titul stavba století. Pøed nastoupením do Doprastavu pùsobil jako stavební expert v zahranièí, konkrétnì v Èínì a Rusku. Pro Doprastav zabezpeèoval práce v Nìmecku a potom ho vedení spoleènosti povìøilo vytvoøením poboèky Doprastavu v Èechách - Doprastav Bohemia a.s. Zaèátkem záøí loòského roku získal Doprastav Bohemia a.s. , který je dceøinou spoleèností Doprastav a.s. Bratislava, majoritní podíl akcií akciové spoleènosti Metrostav. Spolupráce Doprastavu s Metrostavem má však mnohem delší historii a proto jsme se zeptali: Jak dlouho již trvá spolupráce Doprastavu s Metrostavem a jak z vašeho pohledu hodnotíte stavìní v pražských podmínkách? „Doprastav pùsobí v Praze již více než nìkolik desítek let a postavil významné stavby jako napø. II.etapa Severojižní magistrály, most Barikádníkù, Barrandovská komunikace a èást Prosecké radiály. Spolupráce vedení Doprastavu s Metrostavem zaèala pøed tøemi roky vytvoøením dceøiných spoleèností Doprastav Bohemia a Metrostav Slovakia, což potvrdili smlouvou oba generální øeditelé. V Praze jsme spolupracovali na stavbách jako jsou: Tunel Mrázovka, Bytový areál Mrázovka, Trasa metra IV B Èerný most, Strahovský tunel, Stavba Zlíchov - Radlická. Nᚠpodíl pøi realizaci tìchto staveb je hlavnì v pracích ke zhotovení železobetonových konstrukcí (bednìní, armatura, beton). Naše vzájemná spolupráce se neustále prohlubuje a sleduje strategický cíl - využít reference Doprastavu na èeském trhu pøedevším v segmentu dopravních staveb (silnice, dálnice a mosty) a naopak reference Metrostavu na slovenském stavebním trhu pøi realizaci podzemních staveb a staveb v segmentu obchodních øetìzcù”. V èem vidíte nejvìtší pøínos ve spolupráci mezi našimi firmami? „Pøínos spolupráce je pøedevším v tom, že spojením dvou velkých a silných firem - slovenské a èeské - se vytváøí spoleèenství, které má váhu a reference a pokryje tak na trhu skoro celou paletu stavebních technologií a tím samozøejmì posílí postavení obou firem na stavebních trzích. Takže konkurence musí vnímat Doprastav i Metrostav jako spoleènosti s velkým technologickým, kádrovým a finaèním zázemím”.

Inženýr Ján Dudᚠ(na snímku uprostøed) jak ho zachytil nᚠobjektiv pøi rozhovoru s kolegy z Doprastavu, ing. Viktorem Karlem (vpravo) a ing. Františkem Potiskem o pøestávce na valné hromadì Metrostavu v Praze.

Kterou z dosavadních spoleèných staveb hodnotíte jako nejúspìšnìjší? „Velmi zajímavé inženýrské dílo je “Stavba tunel Mrázovka”, kde spolupracujeme pøi realizaci tunelové roury v otevøeném výkopu. Použili jsme systémové bednìní ALPI, které se nám na této stavbì osvìdèilo. Další zajímavou stavbou je tunel na stavbì Zlíchov - Radlická, která je také v otevøeném výkopu, ale používáme zde systémové bednìní PEINER a ALPI. Tato stavba vyžaduje odbornost nejen vedoucích pracovníkù, ale i všech zúèastnìných øemeslníkù zejména železáøù a tesaøù”. Kolik vašich stavbaøù pùsobí nyní v Praze? „Poèet stavbaøù v Praze je odvislý od toho, kolik máme požadavkù na stavební práce a jak máme v daném momentu vytíženou kapacitu. V prùmìru zde pracuje kolem 50 lidí vèetnì øídícího aparátu”. Je práce stavbaøù (v mentalitì lidí, èi po organizaèní stránce apod.) na Slovensku a v Èechách v nìèem odlišná? „V Praze se práce Doprastavákù neliší od práce Metrostavákù. Stavba je øízena stavbyvedoucím, mistrem podle peèlivì vypracovaných harmonogramù výstavby pro jednotlivé stavební objekty. Výbìr pracovníkù pro práci v zahranièí byl vždy velmi pøísný tak, aby naši firmu tito pracovníci reprezentovali po profesní i spoleèenské stránce. Myslím si, že výsledky už hotových staveb jsou toho dokumentem”. Jaký nejvìtší projekt realizuje nyní Doprastav na Slovensku? „Velkých a zajímavých projektù, které realizujeme na Slovensku je nìkolik. Mezi jeden z nejvìtších patøí dálnièní stavba D61 Mierová Senecká cesta. Trasa celého úseku dálnice leží na území hlavního mìsta Bratislavy a prochází zastavìným i nezastavìným územím pøes ètyøi mìstské èásti. Je to stavba estakádního typu, která je velmi nároèná po technické stránce a vyžaduje si vysokou odbornost pracovníkù pøi realizaci. Dále bych chtìl ještì vzpomenout na stavbu štola Višòové. Jedná se o prùzkumnou štolu, na jejichž výstavbì mají podíl i pracovníci Metrostavu divize 5. Na této stavbì se uplatnila nová rakouská tunelovací metoda. Akciová spoleènost Doprastav zde postupuje razicím plnoprofilovým strojem ze strany obce Vrútky (východ). Stavba je technicky nároèná z dùvodù složitých geologických pomìrù a množství pøitékající vody”. Dovolte pane øediteli, víme o vás, že jste byl nucen zásluhou stavbaøské profese mnohokrát být na delší dobu mimo domov. Jak se zmìnil vᚠživot potom, co jste zaèal pracovat v Praze? „Je pravda, že jsem dlouhá léta pracoval na stavbách v zahranièí. Práci v Praze vnímám jako práci doma”. Dìkuji za rozhovor Synková Naïa

Stane se Liberec novou sportovní tradicí? Divize si změřily své síly - tentokrát na hřišti Volejbal Patrnì nejzajímavìjší a také nejdramatiètìjší okamžiky se v Liberci odehrávaly pod vysokou sítí. O kvalitì odehraných volejbalových zápasù se pochvalnì vyjádøili i zástupci DUKLY Liberec, která po léta patøí ke špièce èeského ligového volejbalu.

Štafeta Štafeta na 4 x 400 metrù prokázala, že patøí k tìm sportovním disciplínám, kde k vítìzství nestaèí jen rychlost, ale také hospodaøení s vlastními silami. Doslova „o prsa” (o tøi desetiny sekundy) byla v cíli rychlejší štafeta divize 5. Divizi 6 tedy vítìzství uniklo skuteènì jen o vlásek.

Ze slavnostního předávání Pohár pro vítìze I. SPORTOVNÍCH HER Metrostav a.s. pøevzal z rukou výrobnì-technického øeditele Ing. Jiøího Bìlohlava a obchodního øeditele Ing. Pavla Piláta kapitán týmu Doprastavu Ing. Vladimír Kríž, vedoucí odboru marketingu.

Z

hruba stovka našich pracovníkù si mohla ve dnech 15. a 16. èervna na prvních SPORTOVNÍCH HRÁCH Metrostavu provìøit nejen svoji fyzickou, ale také psychickou kondici, protože na sportovištích liberecké DUKLY se po oba dny odehrávaly boje, které vyžadovaly skuteènì pevné nervy. Do deseti týmù, mezi nimiž nechybìli ani zástupci slovenského Doprastavu, nasadily divize i centrála sportovce, u nichž se dalo pøedpokládat, že si ve volejbalu, nohejbalu, smíšené tenisové ètyøhøe a ve dvou lehkoatletických disciplínách - vrhu koulí a štafetì 4 x 400 m - povedou nejlépe. Už na slavnostním nástupu všech týmù bylo jasné, že nikdo nebude ochoten svým soupeøùm nic odpustit a že veškerá sportovní klání budou probíhat v bojovné náladì. Celkové prvenství si z I. SPORTOVNÍCH HER Metrostavu odvezl na Slovensko hostující tým Doprastavu, druhé místo vybojoval tým divize 5 a na tøetím místì skonèil tým divize 6. Dùležitìjší než koneèné poøadí je ale rozhodnutí všech zúèastnìných sejít se za rok znovu a být lepší než letos. Blanka Hrdinová Na sportovních hrách fotografoval Josef Husák

Sportovní hry Metrostavu LIBEREC 15. - 16. 6. 2001 Volejbal Nohejbal Tenis D1

Vrh

1. / 100

3. / 25

125

4.

4. / 10

4. / 10

4. / 10

30

8. 9.-10.

2. / 50

2. / 50

1. / 100 200

2.

D6

1. / 100 2. / 50

150

3.

D7

3. / 25

35

7.

D9

2. / 50 2. / 50

100

5.

3. / 25

75

6.

1. / 100 4. / 10

210

1.

Centrála

3. / 25

Doprastav 1. / 100

1.

Øeditel divize 9 Ing. Ivan Kajer sleduje ve vrhaèském sektoru výkony svého syna Petra, který obìma svými pokusy pøekonal hranici 11 metrù.

9.-10.

D4,8, 11 D5

Zeptali jsme se

Štafeta Body Poøadí

D2, DDA D3

K nìkterým snímkùm by se dalo øíci, že je u nich komentáø zbyteèný. Dostateènì vyjadøují dramatiènost události. Co mají spoleèného tenisový míèek a ocelová koule? Zhola nic, jen tvar obou pøedmìtù je shodný. Pøesto úsilí dosáhnout nejlepšího výsledku je shodnì patrné na tváøích obou sportovcù. Ke snímku nahoøe i dole - zaujetí pro hru a soupeøivost našich sportovcù lze témìø porovnat s tím co mùžeme vidìt na špièkových turnajích.

100 b

2.

50 b

3.

25 b

4.

10 b

3. / 25

4. / 10

„Myslel jsem si, že jde jen o společenskou akci...”

VÍTÌZOVÉ JEDNOTLIVÝCH DISCIPLÍN: Volejbal: družstvo Doprastav a.s. Nohejbal: Jiøí Nejedlo, Ing. Jan Ïurove - divize 1 Tenis: Nikol Jakubisová, Ing. Peter Jakubis - Doprastav a.s. Vrh koulí: Ing. Daniel Vajner, Drahomír Ducháè - divize 6 Štafeta: Monika Váchová, Ing. Dušan Voleský, Ing. Jan Frantl, Otakar Kratochvíl - divize 5

Na názor kolem konání her jsme se zeptali pøímých úèastníkù: Ing. Jaromír Maixner pracuje na centrále Metrostavu. V Liberci byl kapitánem našich volejbalistù. Úèastnil se her nejen pro výbornou kondici podtrženou výškou 196 cm, která budí respekt, ale i pro nemalé zkušenosti (volejbal je jeho oblíbeným sportem, hrál ho již jako dorostenec). Naši volejbalisté v nìm našli osobnost. Redakci Metrostavu Ing. Jaromír Maixner øekl: „Chci jen na úvod že lidé mají vždy ve pøipomenout, že volejsportu k sobì blízko, balisté z Dukly Liberec vždy sport je také týbyli v minulé sezónì mová práce a dobrá mistry republiky. Na pøíležitost jak poznat svých dresech také nosvé vlastnosti. V libesí název naší firmy reckém areálu se sešli Metrostav, což povaMetrostaváci, kteøí žuji za dobrou reklamají jinak velmi omemu.Vedení tohoto kluzenou šanci se poznat bu nám umožnilo osobnì, vždy jsou uspoøádat hry v Liberci z rùzných divizí, a myslím, že lepší v lepším pøípadì prasportovní areál jsme si nemohli cují na opaèném konci Prahy, vybrat. Jsou zde kromì haly, tenispíše však ve vzdálenìjších lokasové kurty, høištì na nohejbal, tarlitách po celé republice. Nakotanová dráha a další možnosti. nec souèástí celé akce v Liberci Každého sportovního fandu to byl i spoleèenský veèer, což byla musí chytit za srdce. Pøínos pro další pøíležitost k pøíjemnému kolektiv Metrostavu vidím v tom, neformálnímu setkání.”

NOHEJBAL

Dvojice Martin Plch, Aleš Krèmáø, která na sportovních hrách zastupovala divizi 3 v nohejbale, se na kurtu sešla vùbec poprvé. Navzdory tomu byla ale jejich souhra natolik dokonalá, že se v této sportovní disciplínì umístili jako ètvrtí a do celkového poøadí týmù pøinesli divizi 3 cenných 10 bodù.

Rovnìž výrobní námìstek divize 9 Ivan Havel se s námi podìlil o své pocity: „Sportovní hry poøádané centrálou byly moc prima. Zprvu jsem se domníval, že jde jen o spoleèenskou akci doplnìnou sportem (podle toho jsem jako kapitán D9 sestavoval tým), ale hned první zápasy mne pøesvìdèily, že sportovní nasazení a bojovnost budou vysoké. Celý nᚠtým shodnì konstatoval, že by

bylo dobré, kdyby se takové sportovní setkání stalo tradicí, s tím, že je tøeba se již zaèít pøipravovat na pøíští roèník (vedoucí personálního odd.ode mne dostala pokyn, že i sportovní zdatnost je pøedpokladem pøijetí do našeho pracovního kolektivu). Dìkujeme za možnost se zúèastnit a vìøíme, že v pøípadném dalším roèníku potrápíme favority více než letos”. strana

3

Praha trochu tajemná i otevřená světu Kdyby se Jan Neruda procházel dnešní Prahou, urèitì by ve své poezii zachytil atmosféru souèasného stavebního rozmachu. Možná, že by dnešní dobu nazval èasem novodobých sklenìných palácù vklínìných mezi starobylé „šperky” dávné historie. Urèitì by však vzdal hold souèasným stavbaøùm, mistrùm øemesla, kteøí se podílejí na tom, aby se Praha opìt mohla zaèlenit mezi evropská velkomìsta, tak jako tomu bylo napøíklad za vlády Karla IV. Na poèátku jeho panování tvoøilo Prahu trojmìstí - Hradèany, Menší Mìsto pražské a Staré Mìsto pražské. Karel IV se rozhodl vybudovat v oblouku Vltavy okolo hradeb Starého Mìsta další, mnohem rozsáhlejší mìsto. A tak v bøeznu 1348 založil Nové Mìsto pražské. V celé Evropì se nepodaøilo ve 14. století vybudovat takové stavební dílo. Hradební pás Nového mìsta byl tøi a pùl kilometrù dlouhý, hradební zeï šest metrù vysoká a zpevnìná ètyøhrannými vìžemi. Pøístup do mìs-

ta byl veden ètyømi branami - Špitálskou, Horskou, Koòskou a Svinskou. Mìsto mìlo tøi hlavní námìstí. Dobytèí trh (dnes Karlovo námìstí) byl nejvìtším námìstím ve støedovìké Evropì a dodnes patøí mezi nejvìtší námìstí v Praze. Koòský trh (Václavské námìstí) byl 750 m dlouhý, 60 m široký a byl zakonèen Koòskou bránou. Tøetím námìstím byl Senný trh (námìstí Senovážné). Na obrovském území uprostøed novì vztyèených hradeb vznikla postupem doby sí ulic s domy, radnicí, kostely a kláštery. Praha se po založení Nového Mìsta stala ètyømìstím, jehož jednotlivé èásti mìly svou vlastní správu, rùzné výsady a privilegia a také vlastní erby. Celek pražských mìst - s 40 000 obyvateli patøil ve své dobì k nejvìtším mìstùm Evropy. K slouèení tìchto ètyø mìst - Starého Mìsta, Nového Mìsta, Malé Strany a Hradèan v jeden celek mìsto Prahu - došlo však až za více než ètyøi sta let - v roce 1784.

jména Georgia Agricoly najdete v encyklopedii nejspíše jen to, že šlo o jáchymovského lékaøe a autora významného díla: Dvanáct knih o hornictví a hutnictví. Kdo však byl tento záhadný muž, kterého zøejmì více než pacienti zajímalo praktické využití hornin a minerálù?

Kdo to byl Agricola? V 70. letech 19. století se pak v Praze zaèalo s bouráním již anachronických hradeb a pro Nové Mìsto pražské to znamenalo snadnìjší spojení se sousedními pøedmìstími, pøedevším s Královskými Vinohrady, které se staly prvního ledna 1922, stejnì tak jako i další sousední mìsta Žižkov, Karlín, Smíchov a dalších 37 obcí, souèástí Velké Prahy. Každá z tìchto bývalých obcí má nejen svoji dávnou historii, ale i souèasnou tváø a každá z nich tvoøí specifickou souèást Prahy. Rùst Prahy, která se do dnešní podoby vyvíjela jedenáct století, se nezastavil. Postupem

doby se ku Praze pøipojovaly nejen další obce, ale postavila se zcela nová „mìsta” ve mìstì, šedivá a ne pøíliš malebná sídlištì. Naštìstí éra šedivých panelákù skonèila a stavbaøi opìt mohou dál uskuteèòovat ty nejsmìlejší architektonické pøedstavy. Nad jejich plány by Jan Neruda možná nevìøícnì pokyvoval hlavou, ale Karel IV by byl jistì potìšen. Vždy jeho milovaná Praha, která se v souèasné dobì rozkládá na území 496 kilometrù ètvereèních a žije v ní 1 187 000 obyvatel, má opìt šanci zaøadit se mezi pøední evropská velkomìsta. Naïa Synková

„Kuchyně” pod Prašným mostem až 1829. Pøedtím zde vedl pøes hradní pøíkop døevìný most. Val byl ve skuteènosti jakýmsi smetištìm, kam byl pøivážen odpad jak z bouraných domù na Pražském hradì, tak pozdìji i z Hradèan a Malé Strany. Právì jeho obsah nám dnes dovoluje nahlédnout do kuchyní a hodovních síní Pražského hradu a jeho nejbližšího okolí. I když pøevážná vìtšina oèekávaných nálezù, nejèastìji keramiky, skla, kamenných kachlù, pochází z období šestnáctého až první poloviny devatenácté-

ho století, objevuje se mezi nimi ojedinìle i keramika starší, ranì støedovìká a støedovìká. Mezi tìmito nálezy se objevily také napøíklad jídelní pøíbory, kostìný kartáè, p횝alka èi fragmenty dýmek. Zatímco podstatná vìtšina pøedmìtù byla vyrobena v místních dílnách, najdeme i takové, které pocházejí z jiných oblastí Èech (berounské keramické zboží) nebo ze zahranièí (nìmecká kamenina). ARÚ AV ÈR snímky archiv

V

souvislosti s výstavbou prùchodu Prašným mostem (pøíspìvek na 1. stránce našich novin) se spoleènì se stavbaøi objevili v Jelením pøíkopì také archeologové. Stavbaøi si za dlouhá léta aktivit v centru mìsta na pøítomnost archeologù zvykli, vždy Metrostav staví a rekonstruuje objekty v mnohých lokalitách Prahy, které jsou z pohledu archeologie velmi pøitažlivé. Ne jinak tomu je v Jelením pøíkopì pod Pražským hradem. Již s pøípravnými pracemi, které znamenaly první zásahy do terénu valu Prašného mostu a jeho bezprostøedního pøedpolí, zaèali pracovníci Archeologického ústavu AV ÈR ve spolupráci s firmou PERES provádìt zá-

U

chranný archeologický výzkum. Ten zahrnuje jak standardní dokumentaci, tak zejména probírku veškeré vytìžené zeminy. Násyp valu, který vyplnil prostor pod Prašným mostem, vznikl v období mezi lety 1769

Georgius Agricola, obèanským jménem Georg Bauer, je trvale zapsán do svìtové historie technických vìd a jeho jméno je èasto spojováno s èeským Jáchymovem. Narodil se 24.bøezna 1494 v mìsteèku Glachau. V jednadvaceti získal na universitì v Lipsku hodnost bakaláøe a zaèal uèit latinu a øeètinu. Dva roky potom studoval v Bologni medicínu. S novou kvalifikací se nejdøíve živil v Sasku, zjara 1527 však nastoupil do Jáchymova. Joachimsthal (Údolí svatého Jáchyma) záøil tehdy na evropském havíøském nebi. Vyrostl z bezvýznamné osady Konradsgrün krátce potom, kdy u ní byly roku 1516 objeveny bohaté støíbrné žíly. Pro Agricolu byla medicína pøedevším zpùsobem obživy, více ho však zajímala vìdecká èinnost. Agricola minerály nejen popisoval, ale také sbíral. Exponáty mìl z Krušnohoøí i od pøátel, kteøí na nìj pamatovali pøi cestách po Evropì èi Africe.Vyznal se v hornictví, byl lékaøem, farmaceutem, politikem, filozofem a pedagogem. Je pokládán za duchovního otce vìdecké krystalografie. Napsal celkem 44 knih z rùzných vìdních oborù. Bohužel, témìø polovina z tìchto spisù je nenávratnì ztracena. Agricola zemøel 21.listopadu 1555 po horeèce trvající ètyøi dny, jak uvádí prameny. Jeho dílo je pøíkladem toho, že po chudém století patnáctém, které pøálo více náboženským válkám než technického pokroku, pøišla o století pozdìji, jiná, svìtlejší epocha. Dle HN

Když přijdou hromy a blesky Když se nad obzorem objeví èerné mraky a vzduch by se dal doslova krájet, ale záhy se bezvìtøí promìní témìø v uragan, je pravdìpodobné, že se blíží bouøka. Musím se pøiznat, že jsem se bouøek nebála až do doby, než jsem se provdala za hromosvodáøe. Po svatbì jsem totiž pøi každém úderu hromu musela vyslechnout celou øadu tragických pøíbìhù, které zpùsobil blesk. Od té doby vím, že nesmím pøi bouøce nosit deštník, stát pod vysokým stromem, koupat se v bazénu, rybníku èi øece, pokud mne zastihne bouøka na otevøeném prostranství, je tøeba se schovat napøíklad do nejbližší prohlubnì. Také jsem byla pouèena, že se nedá vypoèítat ani pøedpovìdìt, kam blesk udeøí. Od té doby, již pøi prvém zarachocení hromu, se radìji uchýlím do bezpeèného „pøístøešku” s hromosvodem. Víte, že hromosvod - vynález amerického státníka Benjamina Franklina a èeského faráøe Prokopa Diviše (zkonstruovali jej nezávisle na sobì) chrání nejen naše obydlí, ale i hospodáøská stavení, administrativní budovy a další objekty již více než 250 let. Pøesto i ochrana pøed bleskem, stejnì jako jiné obory lidské èinnosti, prošla svým vývojem. Požadavky na tuto ochranu se neustále stupòovaly a zvláštì pak v posledních dvaceti letech zaznamenaly prudký nárùst. V souèasné dobì již nestaèí chránit objekty pouze pøed výbojem blesku vnì objektu, ale je tøeba zajišovat vnitøní ochranu pøed bleskem. Ve spojení s pøíslušnými komponenty hromosvod spolehlivì ochrání elektronická zaøízení, která jsou již bìžným vybavením nejen kanceláøských budov, ale i obytných domù a rodinných domkù. Zcela novou generaci ochrany pøed bleskem tvoøí aktivní bleskosvod PULSAR, pracující na principu pulsujícího napìtí se systémem pøedstihu, který umožòuje redukci èasu potøebného k vytvoøení vstøícného výboje. Energii potøebnou k vytvoøení tohoto výboje, získává z elektrického pole vznikajícího v bouøkovém mraku. Pøestože se v Evropì vede øada sporù, zda aktivní bleskosvod zajišuje stejnou ochranu jako klasický hromosvod, není užití aktivních hromosvodù v Èeské republice zakázáno. A již se tedy jedná o klasický hromosvod èi hromosvod aktivní, oba spolehlivì zajistí ochranu pøed nièivými úèinky blesku a zabrání tak každoroènì velkým finaèním ztrátám. Vždy z hlediska výskytu bouøek lze území Èeské republiky považovat za oblast se zvýšenou bouøkovou èinností, a to je dvacet až tøicet bouøkových dnù v roce. A to není málo. A tak hromosvod vynález Benjamina Franklina èi Prokopa Diviše patøí jistì mezi ty vynálezy, Naïa Synková které svým významem stojí za pøipomenutí.

Proč se vracíme do Ma?arska Nikdy se mi nepodaøilo pøesvìdèit mého manžela, abychom spoleènì trávili dovolenou u moøe. Vždy si našel tisíce možných vytáèek, aby se z naší spoleèné dovolené vykroutil. Léta jsem závidìla kamarádkám, které s nadšením vykládali o francouzské riviéøe, španìlském pobøeží, italském Bibione, Chorvatsku a dalších populárních letoviscích. Když jsem všechny tyto nadšené chvalozpìvy zprostøedkovala manželovi, vždy jen zabruèel „to není nic pro mì, je tam strašné vedro, drahé pivo a žádný poøádný jídlo”. Sbalil pruty a odjel na ryby na Sázavu do Pikovic. Pøedstava, že budu opìt trávit dovolenou s náruživým rybáøem byla tak hrozná, že mne pøinutila obíhat cestovní kanceláøe, abych zvolila pøijatelnou alternativu. Když jsem se zcela vyèerpaná ploužila Prahou, v Dlouhé ulici mne uhodil do oèí nápis Vítejte v Maïarsku. Ihned se mi pøed oèima rozprostøel Balaton, u kterého jsem více než pøed tøiceti lety trávila bájeèné prázdniny. Vzpomnìla jsem si, že Maïaøi byli vždy proslulí svou pohostinností. Okamžitì se mi vybavil uherák, èabajka guláš, feferonky a výborné maïarské tokajské a muškátové víno. strana

4

Navíc i u Balatonu se dají chytat ryby. „Tak, to by mohlo vyjít”, pomyslela jsem si, a šla se vybavit reklamními prospekty.

Dozvìdìla jsem se, že Maïarsko - zem tisíce tváøí, leží v Karpatské pánvi v samém srdci Evropy. Tato zemì, podobná malé krásné schránce se šperky, s rozmanitou krajinou, pøíjemným podnebím, má nejen bohatou historii, kulturní památky, lidové tradice, ale nabízí i spoustu možností zábavy a odpoèinku. Navíc maïarská pohostinnost není jenom legendou. Již pøed tisící lety pøikázal první maïarský král a zakladatel státu svatý Štìpán

ochranu a péèi o cizí poutníky procházející zemí. A tak nejen v dávné historii, ale i dnes je zde stále co obdivovat. Vždy napøíklad Budapeš - jako jediné hlavní mìsto na svìtì - je i lázeòské mìsto. Tato dvoumilionová Maïarská metropole je pro svoji výstavnost a bohatství kulturních a architektonických památek èasto nazývána Paøíží východu. Jedno z nejznámìjších vodních jezer Balaton, nazývaný také jako maïarské moøe, je ideálním místem pro dìti. O tom, že Maïaøi své dìti milují, svìdèí øada nejrùznìjších prolézaèek, houpaèek, klouzaèek a jiných atrakcí, které nechybí na žádné pláži u Balatonu. Toto nejvìtší sladkovodní jezero ve støední a západní Evropì má plochu 600 m2. Na délku mìøí 77 km a jeho šíøka kolísá mezi 3 až 14 km. Navíc voda v Balatonu má i léèivé úèinky. Mluvíme-li o Maïarsku a léèivých úèincích, je tøeba rovnìž vzpomenout na termální prameny, které mají pøíznivý vliv nejen na fyzické zdraví, ale i na lidskou psychiku. Také maïarský osobitý folklór - tradièní èárdy (hospody) s èardášem, cikáni s houslemi a cimbá-

lem a samozøejmì originální maïarská kuchynì, to vše byly moje argumenty, kterými jsem lákala manžela na spoleènou dovolenou. Hádejte, co ho zcela pøesvìdèilo? Samozøejmì, že guláš, klobásy, uherák a èabajka. Možná, to se mi však nepøiznal, i pøedstava temperamentních Maïarek. A tak již máme spoleèný cíl své letní dovolené. Dokonce se k nám postupnì pøidávají i naše dospìlé dìti. Vždy v Maïarsku je stále co obdivovat. No a navíc, máme vždy jednu jistotu. Nemusíme se obávat krachu cestovních kanceláøí. Zpátky se mùžeme vrátit docela pohodlnì i stopem. Naïa Synková P.S. Maïarští pohostinní pøedkové si nedovedli pøedstavit péèi o svého hosta bez radovánek u hojnì prostøeného stolu. Nemuseli si nijak lámat hlavu nad tím, co bude pøedloženo na stùl, nebo v jejich pùdì se vždy urodil bohatý sortiment nejrùznìjšího koøení, zeleniny a chutného ovoce. Lidové zvyky rùzných krajù obohatily chu jednotlivých jídel novými odstíny. Zkuste si také nìco uvaøit. Co takhle tøeba:

Plnìnou štiku á la Szekszárd Pøísady pro 5 osob 2 housky, 1 kg štiky, 3 dkg mandlí, 3 vejce, 10 dg petržele (koøen) 1/2 svazku petrželky, 10 dg cibule, sùl, 5 porcí houbové omáèky, mletý bílý pepø, sladkou smetanu, muškátový oøíšek Pøíprava Štiku omyjeme, opatrnì odstraníme šupiny, abychom neporušili kùži, odøízneme hlavu, vykucháme a opìt omyjeme. Z vnitøní strany odkrojíme ostrým nožem skelet ryby nad páteøí a kolem žeber a vyjmeme jej tak, aby zùstal cca 1,5 cm silný neporušený plát rybího masa. Takto pøipravenou štiku osolí-

me zevnitø a zevnì necháme odležet. Rybí maso odøíznuté od páteøe a mezi žebry umeleme, zpracujeme s pøedem namoèenou a vymaèkanou houskou a smícháme se spaøenými, nadrobno pokrájenými mandlemi, na sádle osmahnutou cibuli, nadrobno posekanou petrželkou a koøením. Pøidáme vejce a touto smìsí naplníme štiku a nití otvor sešijeme. Zabalíme do bílého plátýnka, pøevážeme, dusíme ve slané vodì s petrželkou a cibulí. Pøed servírováním ponecháme ve vývaru. Potom odstraníme nitì a plátýnko a podáváme s houbovou omáèkou zjemnìnou sladkou smetanou, jako pøílohu podáváme brambory.

4

í v t s j a d o v Zpra í z i v i zd

Pøedstihové práce zapoèaly již 9. èervna na stavbì oznaèené jako Kolektory centrum I. A. Objednatelem této dodávky je OMI MHMP, projektantem akciová spoleènost Pragoprojekt. Zhotovitelem zakázky divize 5 Metrostavu (stavbyvedoucím je ing. Jiøí Zach). Termín dokonèení je plánován na polovinu srpna letošního roku. Snímky Petr Podloucký

Čínské velvyslanectví v létě Letošní jaro vystøídalo léto a my se vám opìt hlásíme z Èínského velvyslanectví v Praze 6, abychom vás informovali o tom, jak pokraèují stavební práce. Jak jsme se již zmínili v pøedcházejících èíslech našich novin, výstavbu provádí a.s. Metrostav divize 1 a divize 9. Nositelem celé zakázky je divize 1. O tom, jaká je situace v areálu Èínského velvyslanectví necelé tøi mìsíce pøed kolaudací, jsem hovoøila s vedoucím støediska divize 9, ing. Petrem Jeøábkem, který mi øekl: „V této dobì pracujeme již na všech objektech. Dodìláváme malé stavby jako napøíklad altán, bazén, pøipravujeme høištì a tenisový kurt V bytových jednotkách je zcela dokonèen jeden vzorový byt, který již odsouhlasil investor. V ostatních bytech se pokládají podlahy, montují se dveøe. Také administrativní budova je již stavebnì dokonèena. V souèasné dobì zde provádíme kamenné obklady, repliky štukù a zaèínáme pokládat plovoucí podlahy. Také další pomocná budova, kde je umístìna kotelna, je již vyzdìná. Pokroèili jsme také ve výstavbì skleníku. Za dozoru památkáøù je skleník zrepasovaný. Byla již postavena vlastní kostra a zaèíná se s natíráním a zasklíváním. Ke konci èervence bychom chtìli mít zcela dokonèeny nejen bytové jednotky, ale i vrátnici a skleník. V prùbìhu srpna budeme dokonèovat malé objekty jako je bazén, altán. V srpnu musíme rovnìž zaèít již s pøejímkami, abychom mohli stavbu 30. záøí slavnostnì pøedat Èínskému velvyslanectví.” Naïa Synková

Podchod metra pod Vltavou Výstavba trasy IV.C metra byla zahájena koncem minulého roku. Trasa naváže na provozovanou stanici Nádraží Holešovice, dvìma jednokolejnými tunely podjede mìlce pod korytem Vltavy, hloubeným úsekem projde bøehovou èást v Troji, aby vzápìtí vnikla do portálu ražených tunelù, které pøes raženou stanici Kobylisy budou pokraèovat do hloubené stanice Ládví. Úsek pod korytem Vltavy patøí do stavebního oddílu 02, který je dlouhý 217 m. Pro realizaci tohoto úseku byly dle schválené projektové dokumentace navrženy tøi jímky - bøehová jímka Troja, øíèní jímka a bøehová jímka Holešovice. Jednalo se o dvojité štìtové jímky s jílopískovým tìsnìním s postupnou výstavbou, kdy se jímky èásteènì pøekrývaly. V nich po vyèerpání vody mìla probíhat vlastní výstavba tunelových trub, konstrukce tunelù byla navržena vcelku pro oba tunely najednou. Pøi výbìrovém øízení na výstavbu trasy IV.C pøedložil Metrostav a.s. vlastní øešení na výstavbu tohoto úseku a to zmìnu technologie výstavby metodou vysouvaných tunelù, která byla investorem pøijata k realizaci. Technologie vysouvání byla vyvinuta proto , že vzhledem ke tvaru tunelù a parametrùm øeky Vltavy nebylo možné použít známou a v zahranièí užívanou technologii plavených tunelù (napø. projekt Oresund, Calland). Pøi této výstavbì dochází k podstatnému omezení stavební èinnosti v korytì Vltavy a v bøehových èástech. U bøehových jímek Holešovice a Troja jsou minimalizovány zábory do øeky. Ve dnì Vltavy je pouze provedena rýha pro osazení dvou železobetonových trub tunelù. Vlastní konstrukce tunelù se vybetonují ve stavební jámì hloubeného

úseku v Troji odd. 03. Tunelové trouby pro každou kolej jsou realizovány samostatnì. Pravý tunel má délku 168 m, vnìjší prùøez 6,42 x 6,50 m, výškový oblouk o polomìru 3800 m a smìrový polomìr 750 m, levý tunel se liší od pravého pouze ve smìrovém polomìru, který èiní 670 m. Pro zhotovení konstrukcí tunelù, které budou betonovány po 12 m zábìrech, byla vyvinuta ve spolupráci s firmou PERI forma umožòující betonហtubusu v celém jeho prùøezu. Pro technologii betonáže, která bude u Metrostavu novì použita byl vypracován VJ-ŽBK divize 6 technologický postup a dceøiná spoleènost TBG Metrostav vyvinula beton splòující pøísné požadavky na vlastnosti v èer-

stvém a zatvrdlém stavu. Tunelové trouby nebudou izolovány, vodotìsnost zajistí 70 cm tlustá železobetonová stìna tubusù. Pøed zahájením betonáže budou ve stavební jámì provedeny betonové prahy pod budoucím tunelem, které budou využity pro posun formy a vysouvání tunelù. Pøípravné práce a vlastní vysouvání se zaènou po dokonèení konstrukcí prvního tunelu. Nejdøíve se konce tunelu uzavøou ocelovými èely, stavební jáma sloužící jako dok se zaplaví a zhotoví se otvor ve štìtové stìnì. Dále se konstrukce tunelu ve pøední èásti zavìsí na ponton, tak aby byla zavìšena nade dnem a v zadní èásti bude opatøena lyžinami a pøesune se lanovým systémem (vyvinutým ve spolupráci s firmou VSL) do rýhy v øece. Po pøesunutí konce tune-

kování apod. Také ètvrté podlaží je již z osmdesáti procent hotovo, dodìlávají se podlahy, montují se nové dveøe. Postupem do nižších pater nás èeká ještì hodnì práce.

òaèinky folklórního charakteru, Mukaši, mukaší aneb Bylo nebylo v Japonsku a pohádku O hloupém Kubovi. Ještì døíve, na zaèátku èervence, soubor uvede na nádvoøí Novomìstské radnice (která je naproti divadlu) pøedstavení vycházející z textù èeských lidových loutkáøù nazvané Johannes doktor Faust. Text a foto Petr Podloucký (Dle HN)

Vedení stavby si upravilo svùj interiér v ulici Navrátilova, ten nyní slouží jako kanceláøské prostory. Stavbyvedoucí Jan Kuèera z „devítky” vás pøi vstupu do kanceláøe, i pøes starosti, kterým se žádná stavba nevyhne, povzbudí svým obvyklým úsmìvem.

Dvorní trakt mezi budovami Pražské plynárenské stále mìní svou podobu. V loòském roce byl tento prostor ještì v rukou archeologù. Sotva lze uvìøit, že zde bude jednou pøíjemné posezení u kašny s vodotryskem a s relaxaèní zahrádkou. A nejen to - pod stropní deskou (na snímku) jsou ukryty podzemní garáže pro 38 stání. Foto Petr Podloucký

V samotném objektu se nám podaøilo témìø dokonèit pùdní vestavby, které jsou již vymalované, chybí pouze provést kompletaèní práce tj. zásuvky, vypínaèe, svìtla,

lu do Holešovické jímky se tunel uloží na pøedem vybetonovaný práh. Po tomto uložení se tunel v øece stabilizuje proti možnému vyplavání nebo posunutí. Tento pracovní cyklus bude zopakován i pro druhý tunel. Po ukonèené stabilizaci druhého tunelu se provedou zásypy a upraví se dno do definitivního tvaru. Pro úspìšný vývoj a realizaci této technologie byla zøízena Technická rada, na jejíž èinnosti se vedle pracovníkù Metrostavu, kteøí metodu vyvinuli, podílejí experti z ÈVUT a ze zahranièí, kteøí mají teoretické a praktické zkušenosti pøi pøípravì a realizaci obdobných projektù. Ing. Jaromír Šob Do ètrnácti dnù by však mìly být dokonèeny HSV a nastoupíme na PSV práce. Pracujeme rovnìž na rekonstrukci prostor prodejen s výkladními skøínìmi, jejichž pùvodní aluminiová konstrukce bude nahrazena masivním dubem, takže to pøispìje ke zlepšení vizáže domu. Po zabetonování stropní desky garáží nás dále èeká provedení izolací, pøípojky vysokého napìtí do novì vybudované trafostanice v objektu, pøeložka plynu, dobudování kanalizace a všechny práce ve dvoøe, na kterém bude umístìna kašna, kontejnery se zelení a místa k sezení, nebo by zde mìla být vytvoøena relaxaèní zóna. Na základì zdržení, které vzniklo nejen s výstavbou garáží, ale i v dùsledku práce archeologù, byla kolaudace rozdìlena na dvì èásti. Samostatná budova bez garáží a bez pøilehlých komunikací by mìla být dokonèena do 30. záøí. Garáže vèetnì parkovacího systému budou investorovi pøedány do 30. listopadu letošního roku”. Naïa Synková

Na Národní spěchají do finále Jak jsme již psali, v nìkterém z pøedchozích èísel, jednou z významných akcí, kterou provádí a.s. Metrostav je rekonstrukce objektu na Národní tøídì pro Pražskou plynárenskou akciovou spoleènost. Rekonstrukce byla zahájena v lednu loòského roku a v souèasné dobì zde stavbaøi spìchají do finále. O tom, co vše ještì zbývá udìlat pøed pøedáním stavby, jsem hovoøila se stavbyvedoucím z divize 9 Václavem Kaòkou, který mi øekl: „V souèasné dobì pracujeme mimo jiné i na budování podzemních garáží. Provedli jsme stabilizaci stavební jámy, zabetonovali jsme dno vèetnì ochrany proti bludným proudùm. Poté jsme vše pøedali divizi 6, která na základì projektové dokumentace zaèala zhotovovat skelet. V prùbìhu provádìní stavby se vyskytly nejasnosti v projektu okolo automatického parkovacího systému a tak došlo ke ètrnáctidennímu zpoždìní. Ostatní práce však bìží podle harmonogramu.

Vltava z holešovického bøehu pohledem stavbaøù. V popøedí vrtací technika zajišuje pøípravu pro kotvení svahu.

Bude loutková scéna ve Vodičkově ulici? Loutková scéna hlavního mìsta Prahy nesoucí název Minor se po dvouletém období doèká otevøení vlastního divadla. Zatím však musela „žádat o útulek” u jiných pražských divadel. V blízké dobì nová základna tohoto loutko-hereckého souboru, jehož historie sahá až do roku 1949, bude v podzemí domu ve Vodièkovì ulici, naproti Novomìstské radnici. Divadlo vyroste v prostorách bývalého kina Skaut. To kdysi zabíralo dvì podzemní podlaží. Investorem zakázky je Magistrát hl. mìsta Prahy, projektantem ATELIER A.T.D. Pøestavbu objektu zahájil Metrostav (divize 9) již v prosinci loòského roku. Na plné obrátky se však stavba rozjela až letos. První dva mìsíce letošního roku zde

probíhal nepøetržitý provoz. V souèasné dobì stavbaøi v divadle pracují od èasných ranních hodin až do veèera, samozøejmostí jsou sobotní a nedìlní smìny. „Jde o dodávku takzvanì na klíè, vèetnì divadelní technologie,” øíká vedoucí støediska ing. Jan Drössler. „Tato technika není pro Metrostav urèitì bìžnou dodávkou. K technologii patøí nejen reproduktory, svítidla, ozvuèovací i poèítaèová technika, ale i hydraulicky zdvihané stoly v jevišti. Práce tedy zahrnují veškerou montហjevištní technologie, od scénického osvìtlení a elektroakustiky až po stavebnì-akustické zásahy,” doplòuje vedoucí støediska z „devítky”. Nyní zde pracují zámeèníci a zedníci z divize 9, izolaèní práce proti vodì provádí støedis-

ko z divize 1. Staèí probìhnout stavbou a máte dokonalý pøehled témìø o všech stavebních profesích - najdete zde topenáøe, elektrikáøe i montéry vzduchotechniky. Úvahy na technické vybavení divadla se rodily nìkolik let. Subdodavatelé technologie representují èeské firmy, samotné technické zaøízení, které dodávají, pochází od známých svìtových výrobcù. „Hledištì pojme pøes dvì stì divákù a svými parametry se jeho interiér vyrovná moderním divadlùm,” øíká øeditel divadla Zdenìk Pecháèek. Sál, který má podobu klasické kukátkové scény, díky své variabilitì (je možno jej pøestavìt na poloarénu, jevištì tvoøí lehce odstranitelné, výsuvné komponenty apod.) umožní inscenovat speciální divadelní

projekty. Vedení divadla spoleènì s architekty peèlivì promyslelo všechny detaily, zejména osvìtlení v loutkovém divadle má specifické nároky. V budovì Minoru vznikne i množství paralelních prostor. Kromì zázemí pro herce a návštìvníky se poèítá se zkušebnou alternativní scénou, chybìt nebude ani výstavní galerie (budou zde výklenky s vystavenými loutkami èi jinými dekoracemi). Dokonèení stavby je plánováno v polovinì záøí. Zhruba o mìsíc pozdìji by mìlo divadlo pøivítat první diváky. Pøi pøíležitosti slavnostního otevøení se budou v Divadle Minor konat oficiální premiéry nových inscenací sezóny 2000/2001. Návštìvníci se mohou tìšit na premiéry Vody èerstvosti aneb Roztomilé èu-

strana

5

INFORMACE

Blahopřejeme Srdeèné pøání všeho nejlepšího zasíláme našim spolupracovníkùm, kteøí v èervenci a v srpnu slaví své jubileum. Všem pøejeme zdraví do dalších let, štìstí a spokojenost v osobním a rodinném životì. Za jejich práci, kterou vykonávají pro naši akciovou spoleènost, jim dìkujeme a pøejeme ještì mnoho pracovních a osobních úspìchù.

50 let

5.7. Petr Podloucký, vedoucí útvaru na centrále, který je u a.s. zamìstnán od roku 1988 17.7. Miloš Dlouhý, stavební truhláø z divize 6, který je u a.s. zamìstnán od roku 1993 19.7. Josef Fousek, stavební zámeèník z divize 1, který je u a.s. zamìstnán od roku 1995 8.8. Zdenìk Polánek, provozní zámeèník z divize 3, který je u a.s. zamìstnán od roku 1996 8.8. Karel Štìpán, betonáø z divize 3, který je u a.s. zamìstnán od roku 1995 11.8. Josef Rampák, provozní zámeèník z divize 3, který je u a.s. zamìstnán od roku 1974 13.8. Milan Riaby, dìlník z divize 3, který je u a.s. zamìstnán od roku 1973 14.8. Pavol Šujanský, stavební montážník z divize 5, který je u a.s. zamìstnán od roku 1980 16.8. TomᚠPfeffer, odborný referent z divize 9, který je u a.s. zamìstnán od roku 1999 19.8. Jiøí Nejedlo, stavbyvedoucí z divize 1, který je u a.s. zamìstnán od roku 1975 21.8. Zdenìk Michalík, zedník z divize 6, který je u a.s. zamìstnán od roku 1972 25.8. Pavel Blecha, provozní zámeèník z divize 1, který je u a.s. zamìstnán od roku 1994 26.8. Jaroslav Holub, tesaø z divize 6, který je u a.s. zamìstnán od roku 1966 27.8. Julius Plavucha, stavební dìlník z divize 6, který je u a.s. zamìstnán od roku 1999 31.8. Václav Werthaim, tesaø z divize 5, který je u a.s. zamìstnán od roku 2000

-

AKTUALITY

-

Z A J Í M AV O S T I

NEPŘEHLÉDNĚTE vydání organizaènì - øídicích norem : 1. zmìna SMÌRNICE è. 9/2000 o pracovní dobì v a.s. Metrostav Text této 1. zmìny je uveøejnìn v INTRANETU, oddíl Legislativa, Soubor organizaèních a øídicích norem, ve skupinì 9.2.- Sociální oblast. Dále bude publikován ve Vìstníku 4/2001 Metrostav. Pøíkaz è. 8/2001 generálního øeditele ke zdokonalení právní služby

Nabídka rekreace na Slovensku Akciová spoleènost Doprastav OZ Bratislava - Petržalka provozuje rekreaèní støedisko na Sluneèných jezerech - sever v Senci. Rekreaèní zaøízení je situováno v pøíjemném prostøedí pøírodních jezer. Je pøímo ideální na letní dovolenou s provozováním sportovních aktivit, lze využít jak tenisového kurtu tak koupání v jezeøe èi si po veèerech zahrát biliár. Dìti se mohou pobavit na blízkém tobogánu. Rekreaèní zaøízení je nové, po rekonstrukci a patøí mezi špièkové objekty v areálu Sluneèných jezer. Vkusné vybavení jídelny i pokojù, které jsou hotelového typu, øadí støedisko na vysokou úroveò. Pøi nepøízni poèasí je možno navštívit historickou èást Bratislavy, nedaleký hrad Èervený Kameò nebo si zajet do Vídnì. Pøíjemným zážitkùm patøí i výlet lodí po Dunaji z Bratislavy do Gabèíkova.

60 let

NABÍDKA SPECIALIZAÈNÍCH PROGRAMÙ pro technický a dìlnický personál ZÁØÍ 2001

4. 9. 5. 9. 6. 9. 6. 9.

druh školení

Sváøeè Topiè nízkotlakých kotlù Dùlní nakladaè Obsluha okružní pily a ostatních døevoobrábìcích strojù Vazaè Porada ekologù-vodohospodáøù, porada bezpeènostních technikù Zemní stroj Vstupní školení nových zamìstnancù - povrch Dùlní vrátek Technik odpovìdný za provoz kotelen Øidiè Zemní stroj Injektហa støíkaný beton Injektហa støíkaný beton Topiè nízkotlakých kotlù Topiè nízkotlakých kotlù Jeøábník Sváøeè Naražeè Školení vedoucích zamìstnancù o PO Vazaè Technik odpovìdný za øízení prací ve výškách Obsluha PŠ

7. 9. 10. 9. 10.-21. 9. 11. 9. 12. 9. 13. 9. 14. 9. 17. 9. 18.-19. 9. 19. 9. 20.-21. 9. 21. 9. 24. 9. 24. 9. 25. 9. 25. 9. 26. 9. 26. 9. 27. 9.

opak opak no+op no+op noví no+rozš. noví no+op noví opak opak noví opak noví opak opak opak no+op no+op opak noví no+op

Pozn.: Zaèátek všech kurzù je v 7,30 hod., ukonèení v 16,00 hod. Upozornìní: Na všechny kurzy je nutné zaslat písemnou pøihlášku s poètem úèastníkù, obsahující osobní údaje úèastníkù, minimálnì 14 dní pøed termínem školení do školicího støediska Metrostav a. s., Rohanský ostrov, budova J, Praha 8, PSÈ 18600, ( 22242414, nebo (/fax 24813207. V pøípadì naléhavé potøeby divizí na mimoøádné proškolení v jakékoliv profesní odbornosti lze uskuteènit školení mimo plán vzdìlávacích akcí. Útvar kvalifikaèního rozvoje

Ubytování je zajištìno ve dvou i tøílùžkových pokojích (s pøistýlkou) hotelového typu s televizorem, chladnièkou a telefonem. Strava je zajištìna tøikrát dennì, v jídelnì s obsluhou. V zaøízení je k dispozici bar, sauna, víøivá vana apod. Ceník ubytování na jednu noc (ve slovenských korunách): jednolùžkový pokoj 400,- Ks, dvoulùžkový pokoj 640,- až 700,- Ks (s pøistýlkou 750,-Ks). Strava pro dospìlé: snídanì 80,-Ks, obìd 100,- Ks, veèeøe 120,- Ks. Strava pro dìti: snídanì 45,- Ks, obìd 60,- Ks, veèeøe 65,- Ks. Jedná se o rekreaèní pobyty (sedmidenní) s nástupem a ukonèením vždy v sobotu. V pøípadì vašeho zájmu pište na adresu: Odštìpný závod Bratislava - Petržalka, Blagoevova 28, 852 61 Bratislava, telefon: 00421/7/62 24 92 76, JUDr. Margita Kocianová

6

Vodní elektrárna Libèice Dolany

Vzpomínka na architekta Dne 30.kvìtna zemøel sedmasedmdesátiletý Karel Prager. Rodák z Kromìøíže absolvoval fakultu architektury v roce 1949. Pragerovou zøejmì nejvýznamnìjší stavbou se stala dostavba Federálního shromáždìní v Praze, na tu dobu neobvyklé konstrukèní øešení, jakoby dùm na domì, v noblesní architektuøe mezinárodního stylu. Na všech jeho projektech je zøejmé komplexní øešení vycházející z konkrétního místa až po detail ve skøíni (k Pragerovým patentùm patøí napø. také skøíòové pøíèky GAMA). Následovala rovnìž Nová scéna Národního divadla, ponìkud kontraverzní budova charakteristická spoleènou prací architekta a skláøského výtvarníka. K jeho stavbám rovnìž patøí Komerèní banka (stavbu dodával Metrostav) na Smíchovì, ta je jen malou èástí nyní komplexní pøestavby centrální oblasti Smíchova. Mezi poslední jeho práce patøí soubor rodinných domkù v Kamenici a pøedevším obytný soubor U Køíže v pražských Jinonicích, který byl v roce 1999 ocenìn titulem Stavba roku a jehož dodavatelem byl rovnìž Metrostav. - pp -

Èeská spoøitelna v Dìèínì

Knihovna ABF obsahuje rozsáhlý knižní fond z oblasti sta-

vebnictví (cca 30 000 svazkù), který je prùbìžnì doplòován o nové tituly. Knihovna rovnìž nabízí èeské i zahranièní katalogy výrobkù pro stavìní. K dispozici je rozsáhlý soubor firemní literatury, dokumentaèní databáze, dále knihovna norem a právních a technických pøedpisù. Požadovaný materiál si mùže zájemce na základì ètenáøského prùkazu (magnetické karty) vypùjèit do studovny nebo si z nìj za úhradu poøídit kopie. Provozní doba : Út, ST, 10-15 hod., adresa: Václavské nám. 31, Praha 1, tel. 02/22 24 56 47.

Ètrnáctideník Metrostav vydává a.s. Metrostav Šéfredaktor ètrnáctideníku Petr Podloucký Redaktorka Mgr. Nadìžda Synková Adresa redakce: Koželužská 5, 180 00 Praha 8 - Libeò Telefon: 6670 9499; mobil: 0606/741 355; Internet: http://www.metrostav.cz Èíslo 12-13/2001 vyšlo 10.7.2001 (14/2001 vyjde 14.8.2001) strana

Rekonstrukce a dostavba Finanèního úøadu v Praze 5

Hypermarket Tesco v pražských Letòanech

Blahopøejeme i našim ženám, které se dožívají významného životního jubilea 17.8. PhDr. Lenka Laòová, vedoucí útvaru na centrále, která je u a.s. zamìstnána od roku 1995 21.8. Jana Beranová, vedoucí útvaru divize 5, která je u a.s. zamìstnána od roku 1991 22.8. Vìra Labuová, úèetní z divize 9, která je u a.s. zamìstnána od roku 2000 27.8. Jana Matoušková, skladnice z divize 7, která je u a.s. zamìstnána od roku 1992

název kurzu

Metrostav "známý - neznámý," tak by možná mohl znít titulek pro následující snímky. Jinak nelze vyèítat laické veøejnosti, že Metrostav stále ještì výraznì spojuje jen s výstavbou pražského metra. Ve skuteènosti podíl oborù staveb na celkovém objemu naší akciové spoleènosti je zcela jiný. Takto vypadají údaje v letošním roce: 35% z celkového objemu se podílí na obèanských stavbách, 20% na podzemních hloubených a ražených objektech a ostatních stavbách jako jsou inženýrské sítì apod., 19% na metru, 13% na dopravních stavbách a 9% na prùmyslové výstavbì. Zbytek tvoøí bytová výstavba a vodohospodáøské stavby. Následující snímky objektù, které postavil Metrostav jsou dùkazem širokého zábìru aktivit naší firmy. Snímky: Josef Husák

Text pøíkazu je uveøejnìn v INTRANETU, oddíl Legislativa, Soubor organizaèních a øídicích norem, ve skupinì 11.- Administrativa a správa. Dále bude publikován ve Vìstníku 4/2001 Metrostav.

5.8. Ing. Aleš Zapletal, DrSc, expert na centrále, který je u a.s. zamìstnán od roku 1996 9.8. Jan Kurák, strojník z divize 6, který je u a.s. zamìstnán od roku 1974 22.8. Josef Mára, stavební dìlník z divize 1, který je u a.s. zamìstnán od roku 1985

termín kurzu

Naše fotoreportáž

Pøeložka trati ÈD Praha - Hostivice

Složení redakèní rady: Ing. František Polák (pøedseda), ing. Jan Cuc, ing. Jiøí Kavan, Pavel Meyer, ing. Jaromír Pavlíèek, Petr Podloucký, ing. Ivo Rojík, ing. Vladimír Veverka a ing. Václav Vosika Výroba: PÍSMOVKA - typografické studio, Na Hrázi 21, 180 00 Praha 8 - Libeò, tel.: 02/684 84 66, 0607 843 297 Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s.p., odštìpný závod Praha, è.j. nov 6051/96 ze dne 3.4.1996. Podávání novinových zásilek bylo povoleno Èeskou poštou, s.p. OZSeÈ Ústí nad Labem, dne 21.1.1998, j. zn. P-649/98 Registrace periodika: MK ÈR, ISSN 1211-0736