1. Základní údaje o zvláště chráněném území

Plán péče pro přírodní památku Kejtovské louky na období 1.1. 2015 až 31.12. 2024

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční kód území 1695 Kategorie přírodní památka Název Kejtovské louky Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Vyhláška o zřízení přírodních památek Rašeliniště u Vintířova, Ivaniny rybníčky a Kejtovské louky. orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Pelhřimov číslo předpisu: datum platnosti předpisu: 1.8.1994 datum účinnosti předpisu: 1.9.1994 . 1.2 Údaje o lokalizaci území Vysočina Pelhřimov Pacov Pacov Věžná, Obrataň Věžná, Šimpach

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 781355, Věžná Číslo parcely podle KN

886 889 891 894

Číslo Druh pozemku parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí ostatní plocha ostatní plocha vodní plocha vodní plocha

Způsob využití pozemku podle KN

Číslo listu vlastni ctví

Výměra parcely celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

zeleň zeleň zamokřená plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené

10001 10001 10001

19355 9507 230

19355 9507 230

86

9697

1712

30777

Celkem

1


Katastrální území: 708721 Šimpach Číslo parcely podle KN

636

Číslo Druh pozemku parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí vodní plocha

Způsob využití pozemku podle KN

Číslo listu vlastni ctví

Výměra parcely celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

310

1223

1223

1223

Celkem

0chranné pásmo ze zákona – 50 m od hranic ZCHÚ 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

není není není

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

není není

1.6 Kategorie IUCN IV. – řízená rezervace 1.7 Hlavní předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Přirozeně meandrující vodní tok s cennými břehovými porosty a druhově pestré vlhké a rašelinné louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy název ekosystému zamokřené louky

podíl plochy v ZCHÚ (%) 50

vlhké louky

20

meandrující tok s břehovými porosty

20

B. druhy Viz příloha ...Zjištěné druhy

2

popis ekosystému prameništní louky s výskytem zvláště chráněných taxonů sklízené vlhké louky, biotop ptáků a obojživelníků přirozeně meandující tok provázený cennými porosty


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území se nachází v nivě Kejtovského potoka pod rybníkem Dvořiště, 1,5 km severozápadně od obce Věžná. Střed území se nachází na 49°25´35´´ severní šířky a 14°59´00´´ východní délky (WGS 84).Nadmořská výška: 535 - 540 m. Geologické a půdní poměry Podloží tvoří biotiticko-muskovitické až muskoviticko-biotitické svorové ruly a svory, překryté převážně fluviálními hlinitopísčitými sedimenty a štěrky holocenního stáří. Tyto sedimenty přecházejí na svazích do deluviálních pleistocenních hlinitopísčitých usazenin. V území jsou četná luční prameniště. V závislosti na vlhkostních podmínkách se v nivě potoka vyvinuly organozemní (typické) gleje a pseudogleje, na které navazuje kambizem typická. Flora Vlhké rašelinné louky potoční nivy představují pestrou mozaiku společenstev svazů Calthion palustris a Caricion canescenti-nigrae. Maloplošně se vyskytují ostřicovo-rašeliníkově porosty blízké svazu Sphagno Caricion canescentis. Podrobnosti viz Přílohy Tab. 1. až 4. Fauna Pokud se týká výskytu zvláště chráněných druhů savců je lokalita lovištěm vydry říční Lutra lutra a několika druhů netopýrů Ostatní viz Přílohy Tab. 5. až 10.

Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

vlasolistec vláhomilný Tomethypnum nitens zelenka hvězdovitá Campylium stellatum štírovec prostřední Scorpidium cossoni tolije bahenní Parnasia palustris mochna (zábělník) bahenní Potentila palustris jetel kaštanový Trifolium spadiceum vrbovka bahenní Epilobium palustre kozlík dvoudomý Valeriana dioica vachta trojlistá Menyanthes trifoliata starček potoční Tephroseris crispa bařička bahenní Triglochin palustre

místy vitální

kategorie stupeň podle vyhlášky ohrožení č. 395/1992 Sb. NT

popis biotopu druhu, další poznámky

vlhké louky

na prameništích

NT

na prameništích

ojedinělý výskyt dle údajů literatury desítky

NT

2014 nenalezena

EN

vlhké louky v SV části

desítky

VU

střední část

desítky

VU

různě po loukách

desítky

NT

střední část

deítky

NT

stření část

VU

střední a V část

desítky

NT

střední část

starší údaje

VU

2014 nenalezena

§2

§3

stovky

3

Plán péče pro přírodní památku Kejtovské louky na období 1.1. 2015 až 31.12. 2024 prstnatec májový Dactylorhiza majalis ostřice rusá Carex flava vranka obecná Cottus gobio čolek obecný Triturus vulgaris ropucha obecná Bufo bufo rosnička zelená Hyla arborea skokan ostronosý Rana arvalis skokan krátkonohý Rana lessonae skokan zelený Pelophylax esculentus užovka obojková Natrix natrix ledňáček říční Alcedo atthis bramborníček hnědý Saxicola rubetra

§3

desítky

VU

všude nejvíce ve střední části střední část

ojediněle

VU

údaj dle ČRS

stovky

VU

ojediněle

§2

LC

zastžen mimo ZCHÚ

ojediněle

§3

LC

na lukách

desítky

§2

LC

v porostech vrb

několik

§2

LC

na prameništích

desítky

§3

LC

všude kolem vody

desítky

§3

LC

u potoka

ojediněle

§3

LC

loviště na loukách

trvalý výskyt

§2

LC

hnízdo nenalezeno

trvalý výskyt

§3

LC

hnízdo v OP ZCHÚ

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti V minulosti bylo území využíváno převážně jako jedno až dvousečné louky, v jihozápadní části se nacházela menší plocha orné půdy. Zamokřená místa byla odvodněna otevřenými mělkými stružkami. V posledních několika desetiletích před vyhlášením přírodní památky (před rokem 1994) se severovýchodní část ZCHÚ nesklízela. K zajištění další existence ohrožených rostlinných společenstev je od roku 1996 prováděno pravidelné kosení vlhkých luk s odklizením biomasy a odstraňování náletových dřevin. Přerušení hospodaření mělo za následek invazi náletových dřevin (převážně olší a vrb), které v současnosti pokrývají menší souvislé plochy v těsné blízkostí Kejtovského potoka a roztroušeně se vyskytovaly a částečně i dodnes vyskytují na ostatní ploše. Původní rašelinné louky s typickou druhovou skladbou byly místy postiženy nežádoucími sukcesními změnami. Střední část území (více zasažená eutrofizací ze sousední polokulturní louky a splachy přes bezlesé pásy pod elektrovody z jižně nad lesem položených zemědělských půd) zarůstala tužebníkem Filipendula ulmaria. Porosty tužebníku byly po roce 1995 pravidelně koseny a intenzita zarůstání se podstatně zmenšila, nyní je ve zde tužebník prořídlý a regenerují se ostřicovo-mechová společenstva. Okraje luk při potoku jsou ohrožovány invazí chrasticí rákosovitou Phalaris arundinacea, místy se vyskytovaly nežádoucí kompaktní porosty bezkolence modrého Molinia coerulea a především třtiny křovištní Calamagrostis epigrejos. Nežádoucím bylo (zejména před rokem 1994) také zvyšováni pokryvnosti dalších vzrůstných bylin ve střední části území (např. Lysimachia vulgaris, Carex vesicaria, Epilobium hirsutum aj.). Část území při okraji lesa byla v roce 1991 zcela nevhodně zalesněna smrkem Picea abies, tomu se zde však kvůli vysoké hladině spodní vody nedaří (i rostliny smrků, které se zprvu ujaly, dnes žloutnou a odumírají). Odbahnění Ovčínského rybníka nad ZCHÚ vedlo ke snížení eutrofizace břehů Kejtovského potoka. Pravidelné sklizené plochy v jihozápadní části území jsou ohroženy postupným ochuzováním a změnami druhové skladby, především vlivem dřívějšího hnojení průmyslovými hnojivy a nevhodnou agrotechnikou. V nejcennější části rezervace (louky kolem pramenišť) je od počátku (po vyhlášení přírodní památky v roce 1994) zajišťována systematická péče spočívající v každoročním kosení (ne

4


vždy na celé ploše) a odstraňování biomasy, částečně i redukce náletů dřevin (velmi opatrná až nedostatečná). Financováno nejprve z Programu péče o krajinu MŽP a OkÚ Pelhřimov, od roku 2003 KrÚ Vysočina. Ze závěrečné zprávy o sledování změn v přírodní památce (Vitner Č. 2001) vyplývá, že uvedené zásahy minimálně potlačují expanzi ruderálních druhů a patrně (i z vlastního pozorování) došlo k potlačení jejich rozšíření a síly (pokles dominance) a byla nastartována regenerace původních společenstev. Zdá se rovněž, že dochází k celkové regeneraci mechorostů. Břehové porosty byly ponechány bez zásahu, čímž je zajištěn dostatek hnízdních příležitostí pro ptáky. Odbahnění výše položeného rybníka přispělo ke zlepšení kvality vody v toku. Na pozemku obhospodařovaném zemědělským podnikem je hospodařeno běžnou agrotechnikou (louka s jednou až dvěmi sečemi za rok). Tato louka je zajímavá především jako hnízdiště na zemi hnízdících druhů ptáků a také jako první refugium ranných stadií obojživelníků po opuštění vody. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vyhláška Okresního úřadu v Pelhřimově ze dne 1. srpna 1994 o zřízení přírodních památek Rašeliniště u Vintířova, Ivaniny rybníčky a Kejtovské louky. Plán péče pro přírodní památku Kejtovské louky na období 1,1,2005 až 31.12.2014. Závěrečná zpráva o sledování změn v přírodní památce (Vitner Č. 2001) 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích V ZCHÚ nejsou zahrnuty lesní pozemky. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Délka toku km 2 Plocha povodí km 3 Průměrný průtok v ústí m /s Správce toku Správce rybářského revíru

Kejtovský potok 1-09-02-053 22,1 91 0,56 Povodí Vltavy, s.p. Český rybářský svaz, MO Pacov

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Tyto útvary nejsou předmětem ochrany v ZCHÚ. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích číslo dílčí plochy

stručný popis

01

Mozaika olšin a vrbin svazu Alnion incane na březích vodního toku Kejtovského potoka (tvořící severozápadní hranici přírodní památky). Chudé eutrofizované bylinné patro. Impatines noli-tangere, Urtica dioica apod.

02

Polokulturní vlhké až mezofilní louky s ochuzenou druhovou skladbou. Vlhké rašelinné louky, slatiniště s pestrou mozaiku společenstev svazů Calthion palustris a Caricion canescenti-nigre. Maloplošně se vyskytují přechodová rašeliniště - ostřicovo-rašeliníkově porosty blízké svazu Sphagno-Caricion

5


03

canescentis. Místy pramenní vývěry a zbytky stružek odvádějících vodu do Kejtovského potoka. Nejcennější část představují zachovalá společenstva nízkostébelnatých ostřicovo-mechových společenstev s vachtou trojlistou, prstnatcem májovým, tolijí bahenní ad. Detailní přehled o složení bylinné vegetace viz Přílohy Tab 3. Místy jsou plochy degradované (převažující přeslička, tužebník, chrastice, skřípina či třtina). Zcela degradované jsou okraje plochy (dotovány nadbytkem živin vodním tokem na severu a splachy z polí nad lesem na jihu), zde kromě jmenovaných zasahuje i kopřiva, maliník, psárka apod. Na ploše rostou místy solitérní olše, břízy a vrby.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Břehové porosty byly ponechány bez zásahu. Odbahnění výše položeného rybníka přispělo ke zlepšení kvality vody v toku. Na pozemku obhospodařovaném zemědělským podnikem je hospodařeno běžnou agrotechnikou (louka s jednou až dvěmi sečemi za rok). Na dílčí ploše 03 je od počátku (po vyhlášení přírodní památky v roce 1994) zajišťována systematická péče spočívající v každoročním kosení (ne vždy na celé ploše) a odstraňování biomasy, částečně i redukce náletů dřevin (velmi opatrná až nedostatečná). Financováno nejprve z Programu péče o krajinu MŽP a OkÚ Pelhřimov, od roku 2003 Krajský úřad kraje Vysočina. Ze závěrečné zprávy o sledování změn v přírodní památce (Vitner Č. 2001) vyplývá, že uvedené zásahy minimálně potlačují expanzi ruderálních druhů a patrně (i z vlastního pozorování) došlo k potlačení jejich rozšíření a síly (pokles dominance) a byla nastartována regenerace původních společenstev. Je třeba pokračovat v dosavadním managementu a důrazněji omezit rozrůstání soliterních křovin. Rovněž je třeba z prostoru ZCHÚ odstranit zbývající smrky. Zvláštní důraz je nutno klást na dokonalé a včasné odklizení biomasy. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Lokalita je potenciálně ohrožena zejména sekundární sukcesí v případě zastavením extenzivní hospodářské činnosti (respektive náhradního hospodaření péčí ochrany přírody). Po zastavení hospodaření hrozí degradace ve vysokobylinná společenstva a postupná retrogrese v olšiny. Nivní lokalita je ohrožena eutrofizací vlivem splachů živin a půdy z okolních zemědělských pozemků a následnou ruderalizací. Hydrický režim lokality je potenciálně ohrožen při případné snaze o regulaci či „údržbu“ vodního toku. Prioritou je nepřipustit přerušení stávajícího managementu, změny využití pozemků (zalesňování, orba a pod.) a změnu hydrického režimu lokality (zahloubení koryta toku, jeho napřimování, opevňování atp).

6


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy lesy nejsou součástí ZCHÚ b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rámcová směrnice péče o vodní tok Název toku Stav toku Potřebné zásahy

Kejtovský potok přirozeně meandující příležitostné pročištění od naplavenin a spadaných stromů

c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

kosení, odstraňování náletu, udržování vodního režimu 1x až 2x ročně se střídavým ponecháním nekosených ploch 1x za dva roky, kosa, lehká mechanizace, VI. až IX. viz management dílčích ploch během 4 až pěti let nutno postupně zmladit keře vrb, smrky odstranit jednorázově

d) péče o rostliny Kosení, odstraňování náletů. e) péče o živočichy Minimalizace zásahů v přípotoční olšině. f) péče o útvary neživé přírody Není předmětem g) zásady jiných způsobů využívání území 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy -

7


b) rybníky (nádrže) toky Číslo plochy

01

Výměra ha

0,73

Návrh opatření

Popis plochy

meandrující tok s břehovými porosty

Omezit údržbu toku na minimum – průběžné šetrné ruční čištění koryta od nánosů větví apod. (neměnit charakter toku, profil a průtokové poměry), porosty dřevin ponechat přirozenému vývoji, pouze tlumit expanzi dřevin do lučních a rašelinných společenstev.

c) útvary neživé přírody d) nelesní pozemky Číslo plochy

Výměra ha

02

0,69

03A

0,18

03B

0,01

03C

0,00

03D

0,16

03E

1,03

03F

0,28

Návrh opatření

Popis plochy

sklízené vlhké louky, biotop ptáků a Dosavadní hospodářské využívání obojživelníků lučních porostů (2 seče ročně). Omezit hnojení na minimum (obnovení odčerpaných živin), a jen se souhlasem orgánu ochrany přírody (max. kompost či vyzrálý hnůj jednou za 5 let). Možná reintrodukce vhodných rostlin jiné ohrožené lokality (záchranný transfer). zachované rašeliniště bez Kosení (ručně či křovinořezem) 1 x za invazních druhů. dva až tři roky, průběžně odstraňovat náletové dřeviny, redukovat vzrostlé dřeviny na solitérní bez vlivu stínu na pracovní plochu. Porost ostřice v zamokřené Kosení (ručně či lehkou křovinořezem) depresi. 1 x za dva až tři roky, průběžně odstraňovat náletové dřeviny, nepoškozovat mechorosty. Jednou za 2 roky ruční čištění od nánosů. Prameniště, studánky, odvodňovací Jednou za dva až tři roky ruční čištění stružky apod. – týká se všech – od nánosů a napadané biomasy bez nejen zakreslených.) poškození mechorostů. Rašeliniště s odumírajícími Pravidelně extenzivně kosit porosty, výsadbami smrků, odstraňovat pokosenou biomasu. Střídavě každý rok (fázový posun) část plochy cca 1/5 nechat bez zásahu. Jednorázové odstranění smrků a odstraňování náletových dřevin – zejména olší – avšak s ponecháním stávajících vzrostlých solitérních bříz a vrb. Vrby postupně během 4až 5 let zmlazovat, částečným řezem. Rašelinné louky a rašeliniště Každoročně kosit a odstraňovat biomasu nejméně jednou ročně (nejlépe v druhé polovině VII., možno až VIII.) Degradované okraje rašelinných luk Pravidelně kosit a odstraňovat biomasu nejlépe dvakrát ročně (VI. A IX.) Doplnit odvodňovací stružky. .

8


3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Přírodní památka Kejtovské louky má ochranné pásmo ze zákona 50 m od hranic přírodní památky. Hospodaření v lesích ochranného pásma: Při hospodaření v ochranném pásmu přírodní rezervace nelze používat chemických prostředků bez souhlasu orgánu ochrany přírody (OŽP krajského úřadu). Zcela nepřípustná je úprava vodního režimu v lesích, která by měla za následek změnu vodního režimu v rezervaci (zejména pokles hladiny spodní vody – například včetně melioračních příkopů pro obnovu na podmáčených stanovištích). Při těžbě a dopravě dřeva nevjíždět na území přírodní rezervace. Nepřipustit holosečnou formu hospodářského způsobu pasečného, je třeba uplatňovat formy podrostní, násečné. Výjimečně např. v případě řešení kůrovcových kol, je možné využít malých holosečí. Nezbytné je uplatňování přirozené obnovy a postupného zvyšování podílu listnatých dřevin (zejména melioračních a zpevňujících) – nepřípustné je zakládání smrkových monokultur a porostů převážně jehličnatých. Nepoužívat nepůvodní dřeviny (zejména, jedli obrovskou, douglasku apod.). Hospodaření na zemědělském půdním fondu ochranného pásma: Přípustná a žádoucí je změna druhu pozemku z orné na louku. Nepřípustné je zalesňování zemědělské půdy v ochranném pásmu do 30 m od hranic přírodní památky (zastínění lokality). Taktéž nepřípustné jsou změny druhu pozemku louka na ornou půdu, či stavební pozemek. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Podrobné geodetické zaměření v terénu, kterév současné době plánuje Krajský úřad Vysočina je žádoucí. Značení je v současné době dostatečné. Je třeba provést každých 5 let jeho revizi a případnou obnovu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Je třeba zajistit přehlášení na základě podrobného zanměření. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Je třeba zajistit intenzivní průzkum výskytu motýlů Lepidoptera. Mnou prováděný průzkum nemohl, vzhledem k časovému omezení (zadání květen, odevzdání říjen) zachytit všechny vyskytující se druhy. Přesto ukazuje, že území má poměrně specifickou motýlí faunu.

9


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy

obnova značení likvidace smrků včetně odstranění biomasy redukce vrbových keřů včetně odstranění biomasy ruční vytvoření odvodňovacích stružek cca 100 m

6000 5000---------5000 10.000

12.000 5.000 20.000 10.000

Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

-26.000---------

47.000

26.000

300.000

5.000 5.000 36.000

10.000 25.000 335.000

62.000----------

382.000

Opakované zásahy kosení ručně nebo křovinořezem 1,75 ha včetně odstranění biomasy pročištění koryta potoka odstraňování náletů Opakované zásahy celkem (Kč) Náklady celkem (Kč)

4.2 Použité podklady a zdroje informací Anděra M., Zbytovský P. - Savci Pelhřimovska, Lynx (Praha), n.s.,33/2002: 5-34 Boumová J. - Plán péče pro PR Kamenná Trouba na období 2003 – 2012, Ledeč nad Sázavou 2003 Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol., Jihlavsko. In: Mackovčín P., Sedláček M., (eds.) - Chráněná území ČR, svazek VII. Praha 2002 Kubát K. (ed) - Klíč ke květeně České republiky, Praha 2010 Kůrka A. - Pavouci (Araneida) Pelhřimovska, Praha 1997 Lysák F. - Závěrečná zpráva projektu Ohrožené mechorosty rašelinišť na Vysočině, Kněžice 2009 Míkovcová A. - Malakofauna vybraných přírodních památek okresu Pelhřimov (PP Kejtovské louky a Rašeliniště u Vintířova), Acta rerum naturalium 7. 93-96, Jihlava & Třebíč 2009 Mladá Z. – Plán péče pro přírodní památku Kejtovské louky na období 1.1. 2005 až 31.12.2014 Nálezové databáze AOPK ČR, stř. Havlíčkův Brod Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma, MŽP ČR 2009

10


Rezervační kniha uložená na Krajském úřadě kraje Vysočina, odboru životního prostředí, Jihlava Šťastný K., Bejček V., Hudec K. – Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003, Praha 2006 Vitner Č. - Závěrečná zpráva o sledování změn v přírodní památce Kejtovské louky, 2001 Vlastní terénní šetření v roce 2014 4.3 Seznam používaných zkratek ZCHÚ - zvláště chráněné území PP - přírodní památka OP - ochranné pásmo ČRS – Český rybářský svaz MO – místní organizace §1 - druh kriticky ohrožený dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §2 - druh silně ohrožený dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §3 - druh ohrožený dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. CR - druh kriticky ohrožený dle červeného seznamu EN - druh ohrožený dle červeného seznamu NT - druh téměř ohrožený dle červeného seznamu VU - druh zranitelný dle červeného seznamu LC - druh málo dotčený dle červeného seznamu

4.4 Plán péče zpracoval Zpracovatel: Miloslav Daněk, Kámen - Nový Dvůr 5, 395 01 Pacov Datum: říjen 2014

5. Přílohy Mapové přílohy M1 - Orientační mapa s vyznačením území M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma M3 - Mapa dílčích ploch a objektů M4 - Mapa opatření v ZCHÚ M5 - Společenstva v ZCHÚ

11


Příloha Průzkumy dle zadání Krajského úřadu Kraje Vysočina Tab. 1. značení plochy

VML

AI

společenstvo

vlhké až mezofilní polokulturní louky Alnion incanae

CCN Caricion canescentinigrae

CP

Calthion palustris

SCC SphagnoCaricion canescentis

VC

Violion caninae

určující druhy

poznámka

Alopecurus pratensis, Cardamine pratensis, Lychnis ojediněle Dactylorhiza flos-cuculi, Poa trivialis, Rumex acetosa, Sanguisorba majalis či Eriophorum offuicinalis, Succisa pratensis, Veronica chamaedrys, angustifolium Alnus glutinosa, Cardamine amara, Frangula alnus, Impatiens noli-tangere, Phalaris arundinacea, Rubus idaeus, Urtica dioica, Carex diandra, C. canescens, C. panicea, Cirsium palustre, Dactylorhiza majalis, Eriophorum angustifolium, Filipendula ulmaria, Parnasia palustris, Ranunculus auricomus, Trifolium spadiceum, Valeriana dioica, Caltha palustris, , Carex nigra, Galium uliginosum, Lycopus europaeus, Menyanthes trifoliata, Potentila erecta, P.palustris, Agrostis canina, Carex echinata, C. rostrata, Sphagnum girgensohnii, Viola palustris,

Anthoxanthum odoratum, Leucanthemum vulgare, Luzula campestris, Potentila erecta, Trifolium pratense, T. repens, Viola canina,

na přechodu k CCN Calamagrostis epigejos

v menších ploškách kolem vývěrů zde také původně Triglochin palustre a údajně Scorpidium cossoni malá ploška při lese. Na balvanech Hypnum cupressiforme a Polytrichum piliferum

Příloha mapka M5. Tab. 2. odborný název Fomes fomentarius Phellinus igniarius P. conchatus Trametes versicolor T. ochracea Leccinum scabrum Agaricus porphyrizon Lactarius torminosus L. deliciosus Paxillus involutus Russula paludosa R. foetens Marasmius ramealis M. oreades M. epiphyllus Mycena erubescens M. leptocephala odborný název Parmelia physodes P. saxatilis

Fungi - houby český název troudnatec kopytovitý ohňovec obecný o. škeblovitý outkovka pestrá o. pásovaná kozák březový pečárka červenavá ryzec kravský r. pravý čechratka podvintá holubinka jahodová h. smrdutá špička větvená š. obecná š. listová helmovka hořkomléčná h. ojíněná Lichenes – lišejníky český název terčovka bublinatá t. skalní

12

poznámka

poznámka


Tab. 3. odborný název Marchantiophyta Marchantia polymorpha Bryophyta Sphagnum girgensohnii Polytrichum piliferum Mnium punctatum Rhytidiadelphus squarrosus Climatium dendroides Hypnum cupressiforme H. pratense Tomethypnum nitens Campylium stellatum Scorpidium cossoni

Bryophytae – mechorosty český název játrovky prorostlice mnohotvárná mechy rašeliník Girgensohnův ploník chluponosný měřík tečkovaný kostrbatec zelený drabík stromkovitý rokyt cypřišovitý r. luční vlasolistec vláhomilný zelenka hvězdovitá štírovec prostřední

poznámka ve stružce v sv. části v menších ploškách ojediněle na balvanech pomístně místy hojný pomístně na balvanech poměrně hojně NT pomístně NT na prameništích NT malé plošky na prameništích uvádí Lysák

Tab. 4. odborný název Equisetum palustre E. fluviatile Picea abies Caltha palustris Ranunculus auricomus R. repens R. arcis Urtica dioica Betula pendula Alnus glutinosa Stellaria graminea Lychnis flos-cuculi Rumex acetosa Hypericum maculatum Viola palustris Salix fragilis S. pentandra S. purpurea S. caprea S. cinerea Salix spp. Cardamine amara C. pratensis Lysimachia nummularia L. vulgaris Parnasia palustris Filipendula ulmaria Sanguisorba offuicinalis Potentila palustris P. erecta Rubus idaeus Lathyrus pratensis Trifolium spadiceum T. hybridum

Tracheophyta - rostliny cévnaté český název přeslička bahenní p. poříční smrk ztepilý blatouch bahenní pryskyřník zlatožlutý p. plazivý p. prudký kopřiva dvoudomá bříza bělokorá olše lepkavá ptačinec trávovitý kohoutek luční šťovík kyselý třezalka skvrnitá violka bahenní vrba křehká v. pětimužná v. nachová v. jíva v. popelavá vrba řeřišnice hořká ř. luční vrbina penízková v. obecná tolije bahenní tužebník jilmový kvavec toten mochna (zábělník) bahenní m. nátržník ostružiník maliník hrachor luční jetel kaštanový j. zvrhlý

13

poznámka

dle Vitnera S. cinerea x S. aurita

§2 EN

VU

VU

Plán péče pro přírodní památku Kejtovské louky na období 1.1. 2015 až 31.12. 2024 T. pratense T. repens Epilobium hirsutum E. palustre Impatiens noli-tangere Aegopodium podagraria Angelica sylvestris Frangula alnus Valeriana dioica Menyanthes trifoliata Succisa pratensis Galium aparine G. palustre G. uliginosum Myosotis nemorosa Veronica chamaedrys Scutellaria galericulata Lycopus europaeus Mentha arvensis Campanula patula Achillea milefolium Leucanthemum vulgare Tephroseris crispa Cirsium palustre Crepis paludosa Triglochin palustre Dactylorhiza majalis Juncus effusus J. filiformis Luzula multiflora L. campestris Scripus sylvaticus Eriophorum angustifolium Carex diandra C. canescens C. ovalis C. echinata C. nigra C. panicea C. rostrata C. vesicaria C. flava Poa trivialis P. palustris Avenula pubescens Trisetum flavescens Deschampsia cespitosa Anthoxanthum odoratum Holcus lanatus Agrostis canina A. stolonifera Calamagrostis epigejos Alopecurus pratensis Phalaris arundinacea Molinia caerulea

j. luční j. plazivý vrbovka chlupatá v. bahenní netýkavka nedůtklivá bršlice kozí noha děhel lesní krušina olšová kozlík dvoudomý vachta trojlistá čertkus luční svízel přítula s. bahenní s. slatinný poměnka hajní rozrazil rezekvítek šišák vroubkovaný karbinec evropský máta rolní zvonek rozkladitý řebříček obecný kopretina bílá starček potoční pcháč bahenní škarda bahenní bařička bahenní prstnatec májový sítina rozkladitá s. niťovitá bika mnohokvětá b. ladní skřípina lesní suchpýr úzkolistý ostřice přioblá o. šedavá o. zaječí o. ježatá o. obecná o. prosová o. zobánkatá o. měchýřkatá o. rusá lipnice obecná l. bahenní ovsíř pýřitý trojštět žlutavý metlice trsnatá tomka vonná medyněk vlnatý psineček psí p. výběžkatý třtina křovištní psárka luční chrastice rákosovitá bezkolenec modrý

NT

NT §3 VU

NT

VU Čech 2000, 2014 nenalezena §3 VU

VU

14


Tab. 5. - zaznamenává dle zadání pouze zastižené sladkovodní druhy odborný název Gastropoda Galba trunctatula Radix peregra Bivalvia Pisidium casertanum

Gastropoda – měkkýši český název Plži bahnatka malá uchatka toulavá Mlži hrachovka obecná

poznámka

dominující druh

Tab. 6. odborný název Opilionida Oligolophus tridens Acarina Trombidium holossericeum Ixodes ricinus Araneae Enoplognatha ovata Neottiura bimaculata Theridion impresum T. sisyphium Bathyphantes approximatus Floronia buccelenta Lepthyphantes tenuis Kaestneria dorsalis Oedothorax apicatus Dicymbium nigrum Dismodicus bifrons Erigone atra E. dentipalpis Erigonella ignobilis Gongylidiellum latebricola Hypoma bituberculatum Oedothorax apicatus O. gibbosus Pocadicnemis juncea Tiso vagans Walckenaeria cuspidta Pachygnatha clercki P. listeri Tetragnatha extensa T. montana Metellina segmentata Aculepeira ceropegia Argiope bruennichi Araneus marmoreus A. quadratus Hypsosinga pygmaea Larinioides scolpetarius Pardosa amentata P. prativaga P. pullata Pirata hygrophilus

Arachnida – pavoukovci český název sekáči sekáč obecný roztoči sametka rudá klíště obecné pavouci snovačka oválná s. dvouskvrnná s. pečující snovačka plachetnatka mokřadní p. přízemní plachetnatka p. zobákovitá p. jarní pavučenka černá p. dvoučelá p. létavá p. zoubkatá p. bažinná p. palcovitá p. dvoulaločná p. rolní p. hrbatá p. sítinová p. stěhovavá p. zahrocená čelistnatka obojživelná č. Listerova č. rákosní č. perleťová meta podzimní křižák skvostný k. pruhovaný k. mramorovaný k. čtyřskvrnný k. trpasličí k. mostní slíďák mokřadní s. lužní s. menší s. vlhkomilný

15

poznámka

Plán péče pro přírodní památku Kejtovské louky na období 1.1. 2015 až 31.12. 2024 Trochosa spinipalpis T. terricola Pisaura mirabilis Zora spinimana Dyctina arundinacea Clubiona stagnatilis Philodromus collinus Tibellus oblongus Ozyptila scabricula O. trux Xysticus ulmi Evarcha arcuata

s. štětinatý s. zemní lovčík hajní zora obecná cedivečka obecná zápředník vlhkomilný listovník keřový l. štíhlý běžník hlínový b. vlhkomilný b. mokřadní skákavka černá

Tab. 7. odborný název Nemophora degeerella Psyche casta Crambus lathoniellus Zygaena filipendulae Pieris brassicae P. napi Goneopterix rhamni Inachis io Vanessa atalanta Aglais urticae Araschina levana Argynnis paphia Erebia ligea Maniola jurtina Polyommatus icarus Drepana fulcutaria Geometra papilionaria Camptograma bilineatum Mesolenca albicilata Cosmorhoe ocellata Ecliptoptera pyraliata Xanthorhoe biriviata X. ferrugata Furcula bifida Eilema lurideola Cybosia mesomella Phragmatobia fuliginosa Arctia caja Polypogon tentacularia Scoliopteryx libatrix Deltote uncula D. deceptoria Dipterygia scabriuscula Cosmia trapezina Apamea monoglypha A. lithoxylea Cerapteryx graminis Diarsia mendica Xestia ditrapezium Anaplectoides prasinus Agrotis exclamationis

Lepidoptera – motýli český název adéla pestrá vakonoš stromový travařík obecný vřetenuška obecná bělásek zelný b. řepkový žluťásek řešetlákový babočka paví oko b. admirál b. kopřivová b. síťkovaná perleťovec stříbropásek okáč černohnědý o. luční modrásek jehlicový srpokřídlec vrbový zelenopláštník březový píďalka kopřivová p. maliníková p. očkovaná p. mařinková p. netýkavková p. hojná hranostajník osikový lišejníkovec obecný l. bělavý přástevník šťovíkový p. medvědí žlutavka dlouhonosá sklepnice obecná světlopáska bahenní s. ostřcová blýskavka šťovíková b. dravá šedavka trávová š. žlutavá můra luční osenice lesní o. obecná o. travní o. vykřičníková

16

poznámka 1ex. 19.VI. 14.

1 ex. 8.7.2014

Plán péče pro přírodní památku Kejtovské louky na období 1.1. 2015 až 31.12. 2024 A. segetum A. ipsilon

o. polní o. ypsilonová

Tab. 8. odborný název Esox lucius Salmo trutta Oncorhynchus mykiss Salvelinus fontinalis Cottus gobio Gobio gobio Rutilus rutilus Leuciscus cephalus Blicca bjoerkna Pseudorasbora parva Perca fluviatilis

Osteichthyes – ryby český název štika obecná pstruh obecný p. duhový siven americký vranka obecná hrouzek obecný plotice obecná jelec tloušť cejnek malý střevlička východní okoun říčí

poznámka původní populace cílový druh ČRS vysazován ČRS údaj ČRS VU

údaj ČRS

Tab. 9. odborný název Triturus vulgaris Bufo bufo Hyla arborea Rana arvalis R. lessonae Pelophylax esculentus odborný název Natrix natrix

Amphibia – obojživelníci český název čolek obecný ropucha obecná rosnička zelená skokan ostronosý s. krátkonohý s. zelený Reptilia – plazi český název užovka obojková

poznámka §2 LC zastižen mimo ZCHU §3 LC §2 LC §2 LC §3 LC §3 LC poznámka §3 LC

Tab. 10. odborný název Ciconia nigra Ciconia ciconia Ardea cinerea Anas platyrhynchos Falco tinnunculus Buteo buteo Accipiter nisus Pandion haeliateus Columba palumbus Cuculus canorus Asio otus Alcedo atthis Dendocopos major Garrulus glandarius Corvus corone cornix Saxicola rubetra Phoenicurus phoenicurus Erithacus rubecula Turdus pilaris Turdus merula

Aves – ptáci český název čáp černý čáp bílý volavka popelavá kachna divoká poštolka obecná káně lesní krahujec obecný orlovec říční holub hřivnáč kukačka obecná kalous ušatý ledňáček říční strakapoud velký sojka obecná vrána obecná šedá bramborníček hnědý rehek zahradní

poznámka §2 VU loviště §3 NT loviště

§2 VU loviště §1 LC přelet 20.5.14.

§2 LC loviště - hnízdo nenalezeno

§3 LC hnízdo v OP PP

červenka obecná drozd kvíčala kos černý

17

Plán péče pro přírodní památku Kejtovské louky na období 1.1. 2015 až 31.12. 2024 Cinculus cinculus Locustella naevia L. fluviatilis Agrocephalus palustris Hippolais icterina Sylvia communis S. curruca S. atrocapilla Phylloscopus collybita Sita europaea Troglodytes troglodytes Parus major P. caeruleus P. palustris P. montanus Certhia brachydactyla Hirundo rustica Delichon urbica Passer montanus Motacilla alba M. cinerera Carduelis spinus C. carduelis C. chloris Fringilla coelebs Anthus trivialis Emberiza citrinella

skorec vodní cvrčilka zelená c. říční rákosník zpěvný sedmihlásek hajní pěnice hnědokřídlá p. pokřovní p. černohlavá budníček menší brhlík lesní střízlík obecný sýkora koňadra s. modřinka s. babka s. lužní šoupálek krátkoprstý vlaštovka obecná jiřička obecná vrabec polní konipas bílý k. horský čížek lesní stehlík obecný zvonek zelený pěnkava obecná linduška lesní strnad obecný

§3 LC loviště

18

1. Základní údaje o zvláště chráněném území

Recommend Documents