1. Záchranářský čin laiků Zlatý záchranářský kříž Záchrana rodiny při havárii V květnu loňského roku projížděl Jan Šimek se svou ženou obcí Bohuslavice, kde uviděli přeražené zábradlí a v potoce osobní auto převrácené na střechu. Hladina potoka byla v té době již znatelně vyšší, protože právě začínalo období záplav. Jan Šimek okamžitě vběhl do potoka k autu, v němž viděl dva dospělé a vzadu malé dítě v sedačce. Sedačka s dítětem byla převrácena a dítě mělo hlavu pod vodou. Nominovaný dítě ihned vyprostil z bezpečnostních pásů a dopravil na břeh; manželka mezitím volala záchrannou službu. Na druhé straně potoka byl servis, odkud přišli pomoci další lidé s převrácením auta zpět na kola. Jan Šimek si v tomto okamžiku všiml dalšího dítěte, které plavalo na hladině a o němž doposud nevěděl. Rozběhl se za ním a vytáhl ho na břeh k manželce. Pak začal společně s ostatními vyprošťovat řidičku a spolujezdce, které i s dětmi předali záchranné službě. Řidič osobního auta podle vlastních slov pocítil mikrospánek, sjel do potoka a v autě zůstali všichni pasažéři hlavami dolů a ve vodě, včetně dvou dětí v bezpečnostních autosedačkách. V dramatické situaci šlo doslova o každou vteřinu a Jan Šimek svým včasným a odvážným jednáním pomohl zachránit čtyři lidské životy.
Čestné uznání Za celoživotní záchranu osob na jezu Od svého postavení v roce 1948 láká Radošovský jez neustále neukázněné vodáky, kteří se jej i přes přísný zákaz snaží sjet, přestože je konstrukčně velmi nebezpečný. I když preventivně jsou na břehu zákazové cedule, varování a zákaz sjíždění, vodáci to nerespektují. Radošovský jez byl pak po Tuhnickém druhým nejnebezpečnějším jezem na řece Ohři. Po opravě Tuhnického jezu mu pak zbývá neslavné prvenství. Jan Čečrle naprosto dobrovolně hlídá neukázněné vodáky a za záchranu života mu vděčí více než padesát lidí. Pan Čečrle není nikde organizován a v současné době je již
v důchodu. Za svou dobrovolnou činnost obdržel již i Čestné uznání od hejtmana Karlovarského kraje.
2. Záchranářský čin profesionálů jednotlivců Zlatý záchranářský kříž Záchrana tonoucího V době svého osobního volna projížděl Pavel Tobiáš na kole v blízkosti jezu na řece Svitavě v brněnské městské části Zábrdovice. Ve vodě uviděl plout bezvládné tělo dítěte. I přesto, že na místě bylo několik lidí, kteří jej od skoku do ledové vody odrazovali a dítě již považovali za utonulé, skočil bez zaváhání do velmi chladné řeky v blízkosti jezu, i když tím ohrozil svůj vlastní život. Navzdory svalové křeči v důsledku námahy a studené vody - se mu podařilo malého chlapce v silném proudu zachytit a za pomoci přihlížejících osob ho vytáhnout na strmý břeh řeky. Po zjištění dechové a oběhové zástavy ihned započal se základní neodkladnou resuscitací a ještě před příjezdem výjezdové skupiny rychlé
lékařské pomoci ZZS obnovil chlapci
základní životní funkce. Chlapec byl následně posádkou ZZS převezen do FN Brno, pracoviště dětské medicíny, oddělení ARO, kde byl jeho stav stabilizován.
3. Záchranářský čin profesionálního týmu Zlatý záchranářský kříž Záchrana dítěte z tekutého písku V květnu loňského roku byly v podvečerních hodinách vyslány jednotky HZS Plzeňského kraje PS Nýřany a JSDH města Nýřany k záchraně tonoucího chlapečka ve Francově lomu u obce Tlučná. Jednotky byly při jízdě k mimořádné události nuceny násilně otevřít dvě závory na polní komunikaci vedoucí k lomu. Po příjezdu do prostoru lomu na hasiče čekali oznamovatelé události, dva sedmiletí chlapci, jejichž šestiletý kamarád byl zavalen po hrudníček v tekutých píscích kalového jezera. Dítě se nacházelo ve značně podchlazeném stavu a velkém psychickém stresu. Při vyhrabávání bylo nutné kvůli nestabilnímu podloží vzájemné
jištění zasahujících záchranářů, v průběhu záchranné akce stále častěji a ve velké míře docházelo k propadu záchranářů do tekutého materiálu. Záchrannou akci rovněž znesnadňoval fakt, že při vyhrabávání zkroucených nožiček dítěte docházelo k dalšímu propadu postiženého do nižších vrstev písku. Propadání chlapečka se podařilo zastavit díky upevnění záchranného opasku na dítě a jeho následnému jištění lanem. Díky maximálnímu nasazení, operativnímu rozhodování a rychlému jednání dobrovolných i profesionálních hasičů byl tonoucí chlapeček zachráněn.
4. Nejkurioznější záchranářský čin Zlatý záchranářský kříž Záchrana souseda Na druhý svátek vánoční měl pan Kaucký se svou rodinou sváteční posezení, kde nechyběly ani dvě fenky belgického ovčáka Ira a Arven. Oba psi si hráli na zahradě a kolem sedmé hodiny společnost uslyšela velmi hlasitý štěkot. Roční fenka Arven štěkala směrem k zahradě souseda. Přestože ji majitel přísným hlasem odvolal, neustále zabíhala za roh domu, směrem k sousedově zahradě. Pan Kaucký se s baterkou vydal na místo, kde ještě před chvílí štěkala Arven. Posvítil do sousedovy zahrady a uviděl souseda, který ležel ve sněhu na zemi. Šel jenom zavřít slepice, proto se ani pořádně neoblékl, na zahradě se mu ale udělalo nevolno a upadl. Ve sněhu ležel tři čtvrtě hodiny, volal, ale nikdo ho neslyšel - jen Arven, která se ze všech sil snažila dát najevo, že se něco děje. Ten den bylo 12 stupňů pod nulou, takže Arven muži skutečně zachránila život.
5. Humanitární čin mimo území ČR Zlatý záchranářský kříž Projekt zdravotnické pomoci ve vysokohorských vesnicích v Himalájích Dina Štěrbová a Vítězslav Dokoupil, oba vysokohorští horolezci, založili občanské sdružení Czech Hospital, které se zaměřuje na poskytování nemocniční péče ve vysokohorských oblastech Himalájí v Pákistánu. Na nákup zdravotnického a technického materiálu získávají finanční prostředky ze sponzorských darů a svůj pobyt
v Karakoramu financují z vlastních zdrojů. Dlouhodobě pracují na projektu, který nazvali "Modelové řešení zlepšení životní situace v extrémních podmínkách horských himalájských
vesnic."
Soustavně
pracují
na
vytvoření
trvale
udržitelného
samostatného chodu zdravotnického zařízení v oblasti, která je v zimě zcela nepřístupná. Celý projekt je sice během na dlouhou trať, ale již teď lze říct, že nemocnice vnesla mnoho pozitivního do těžkého života horalů. Nejradostnější je skutečnost, že od zahájení činnosti české nemocnice v Arandu v roce 2007 zde za celé 4 zimy zemřelo na zápal plic jen jediné dítě, zatímco předtím jich v průměru umíralo každou zimu 10 až 15.
6. Výjimečný přínos pro záchranářství Zlatý záchranářský kříž Vybudování zdravotnické záchranné služby MUDr. Roman Gřegoř za dvacet let své práce v přednemocniční neodkladné péči vybudoval v Moravskoslezském kraji zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) vynikající úrovně. Od roku 1991 vedl v Ostravě Leteckou záchrannou službu a od roku 1994 dodnes vede největší jednotnou krajskou ZZS v ČR, která zasahuje ve všech typech území, od velkoměsta, přes dopravní tepny a průmyslová centra, až po horská sportovní střediska a samoty. MUDr. Gřegoř věnoval velkou pozornost soustavnému vzdělávání pracovníků, technickému vybavení služby, její organizaci a telekomunikacím. Výsledky jeho úsilí se mj. výrazně projevily při likvidaci následků dvou velkých hromadných neštěstí v kraji v roce 2008 (srážka tramvají ve Vřesině a náraz rychlíku Comenius do zříceného mostu ve Studénce). Za bezchybný průběh záchranných akcí u obou hromadných neštěstí byla jím řízená organizace – Územní středisko záchranné služby MSK vyznamenána Zlatým záchranářským křížem.
7. Cena mediálních partnerů Záchrana matky s dítětem V prosinci loňského roku jela matka se svým tříletým synem po silnici vedoucí podél rybníka nedaleko Slavkova. Náhle dostala na ledových zmrazcích smyk a auto se nekontrolovaně zřítilo do rybníka a začalo se potápět. Matce se naštěstí podařilo uvolnit sebe i syna a začala plavat směrem ke břehu. Jenže břeh rybníka byl obložený strmými betonovými pláty a po kluzké zmrzlé ploše se vyšplhat nedalo. V ledové vodě zůstala i se synem v náručí jako v pasti, protože nikdo z řidičů projíždějících jen pár metrů od ní ji nemohl vidět a bylo jasné, že bez pomoci se ona ani její chlapec sami nezachrání. Naštěstí si z nadhledu v kabině řidič kamionu všiml auta ve vodě a jen pro jistotu zavolal na tísňovou linku. Policisté Jakub Piňos a Pavel Vach vyrazili okamžitě k rybníku. Kvůli špatné viditelnosti Pavel pomalu procházel břeh a Jakub jel v autě krokem za ním. Byli asi v polovině, když uslyšeli křik a Pavel Vach uviděl ve vodě ženu a dítě, už za běhu shazoval opasek a bundu. Nerozmýšlel se ani vteřinu a skočil do ledové vody. Oba policisté postupně vytáhli na břeh chlapce i jeho matku a vzápětí je předali do péče již přivolaným záchranářům.
8. Cena policejního prezidenta Záchrana z hořícího domu V neděli osmnáctého července krátce po půlnoci došlo v ulici Zhořelecká ve Varnsdorfu k výbuchu a následnému požáru rodinného domu. Od oznámení, které dorazilo na linku 112, přijeli na místo jako první čtyři varnsdorfští policisté. Zde už na ně čekal jeden ze synů majitele objektu, který sdělil, že při neštěstí došlo k zasypání jeho otce ve sklepních prostorách. Vzhledem k tomu, že v těchto místech stále hořelo a navíc hrozilo, že každou chvíli dojde k dalšímu sesuvu částí budovy, museli policisté do domu okamžitě. Společnými silami se Tomáši Sklenářovi, Filipu Hertlovi, Lukáši Jelenčiakovi a Janu Holubovi podařilo muže z částečně zasypaného domu vyprostit a dopravit před dům mimo nebezpečí. Zraněnému poskytli první pomoc a
předali jej záchranářům. Krátce poté, co byl muž z místa nebezpečí vynesen, se zbortila další část budovy.
9. Cena generálního ředitelství HZS ČR Záchrana muže před udušením Jednotka PS Pohořelice, ÚO Brno, byla v červenci vyslána k záchraně a vyproštění osoby, která spadla do jímky v čistírně odpadních vod v obci Malešovice na Brněnsku. Po příjezdu na místo velitel zásahu zjistil, že na dně čtyři metry hluboké vyhnívací jímky v poloze naznak leží 62letý pracovník čističky. Muž se podle svědků události jímku chystal čistit, ale dovnitř mu spadla hadice a on pro ni vlezl. Při tom se však nadýchal toxických plynů, omdlel a upadl naznak do zhruba 15centimetrové vrstvy fekálií a dalších kalů na dně jímky. Muž se nehýbal, občas se ale přerývaně nadechl. V toxickém prostředí ležel podle svědků v bezvědomí už 20 minut a s každou další minutou mu hrozilo udušení. Hasiči ze stanice v Pohořelicích proto nečekali na příjezd dalších jednotek a okamžitě zahájili jeho záchranu. Do jímky se úzkým vstupem spustil do hloubky čtyř metrů jeden z hasičů s dýchacím přístrojem. Dole se muže v bezvědomí pokusil uvázat na záchranné lano, což se kvůli vyšší hmotnosti bezvládného těla a vrstvě kalů na dně jímky nezdařilo. Za kolegou se proto bleskově spustil další hasič. Dvojici se už uvázat lano kolem mužova těla podařilo. Po dostatečném zajištění lana kolem zraněného muže ho zbývající dva hasiči nahoře začali vytahovat z jímky. Když jim při tahání lana s podsaditějším mužem o vyšší hmotnosti začaly docházet síly, zavolali na pomoc dvoučlennou hlídku policistů. Společnými silami se jim bezvládného pracovníka čističky podařilo úzkým vstupním otvorem z hloubky čtyř metrů vytáhnout a předat přivolaným záchranářům.
10. Cena primátora hlavního města Prahy Zásah na Florenci 27. října 2010 v 00:34 hodin byla na lince 112 HZS hl. m. Prahy přijata zpráva od ostrahy autobusového nádraží Florenc, že z bývalé nádražní budovy vychází kouř a plameny. Operační důstojník vyslal na místo události jednotku z centrální stanice: dvě
družstva, žebřík a COBRu. Už při příjezdu bylo zřejmé, že se jedná o požár většího rozsahu, a tak velitel zásahu požádal o další jednotky. Průzkumná skupina se spojila s policisty, kteří je informovali o osobách nacházejících se v objektu. Další posílení průzkumné skupiny a bezproblémová spolupráce složek IZS na místě zásahu zachránila dvěma lidem život. Nadýchaným osobám, které byly na pokraji sil, prostrčili příslušníci přes mříže masky od svých dýchacích přístrojů a rozbrušovacími agregáty mříže odstranili. Osoby pak předali do péče ZZS. Následky požáru byly katastrofické - požár zachvátil plochu o celkové výměře 2000m² a bohužel došlo k úmrtí devíti osob a jednoho psa. Pozitivní na celém zásahu bylo včasné rozhodnutí velitele zásahu o vyhlášení III. stupně požárního poplachu a povolání dostatečného množství
sil
a
prostředků.
Hasebního zásahu se zúčastnilo celkem 23 jednotek z celého území hl. m. Prahy, z toho 9 jednotek SDH, 3 jednotky HZS podniků a jednotka Armády ČR, tedy dohromady dvaapadesát požárních automobilů.
