1. ÚVOD VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC

Obsah: 1. ÚVOD. ........................................................................................................................................................... 6 2. VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC.............................................................................................. 7 2.1. Vyhotovení OPRL. .................................................................................................................................. 7 2.1.1. Organizace, pověřená vyhotovením. ............................................................................................... 7 2.1.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení. ....................................................................................... 7 2.1.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL..................................................................................... 7 2.1.4. Výstupy OPRL.................................................................................................................................. 7 2.2. Vymezení hranice PLO a její výměra...................................................................................................... 7 3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE.............................................................................................................. 8 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti. ............................................................................................... 8 3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti. ............................................................................. 8 3.3. Seznam katastrů, zasahujících do oblasti podle okresů......................................................................... 8 3.4. Organizační členění. ............................................................................................................................... 9 3.4.1. Lesní hospodářské celky.................................................................................................................. 9 3.4.2. Organizační členění státních lesů. ................................................................................................... 9 4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI.............................................................................................................. 10 4.1. Poměry geomorfologické a hygrografické. ........................................................................................... 10 4.1.1. Geomorfologie oblasti. ................................................................................................................... 10 4.1.2. Hydrografie oblasti. ........................................................................................................................ 10 4.2. Poměry klimatické.;11 4.2.1. Teplota vzduchu. ............................................................................................................................ 11 4.2.2. Hydrografie oblasti. ........................................................................................................................ 11 4.2.3. Vítr. ................................................................................................................................................. 12 4.2.4. Klimatické oblasti............................................................................................................................ 12 4.3. Poměry geologické a pedologické. ....................................................................................................... 12 4.3.1. Geologie oblasti.............................................................................................................................. 12 4.3.2. Pedologie oblasti. ........................................................................................................................... 14 4.4. Poměry biogeografické. ........................................................................................................................ 16 4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek. ....................................................................................... 16 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL. ......................................................................... 16 4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů............................................................................ 17 4.5.3. Charakteristiky lesních typů. .......................................................................................................... 21 4.5.4. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů....................................................................................... 24 4.5.5. Ukázka typologické zkusné plochy. ............................................................................................... 27 4.5.6. Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP). ............................................ 29 4.5.7. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL. ....................................................... 30 5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH............................................................................................................................................ 31 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti. ................................................................................................ 31 5.1.1. Vývoj vlastnických poměrů. ............................................................................................................ 31 5.1.2. Vývoj lesního hospodářství. ........................................................................................................... 31 5.1.3. Vývoj hospodářské úpravy lesů. .................................................................................................... 38 5.2. Údaje o stavu lesa................................................................................................................................. 47 5.2.1. Zastoupení dřevin........................................................................................................................... 47 5.2.2. Zastoupení věkových stupňů. ........................................................................................................ 50 5.2.3. Zásoba, zakmenění, střední věk. ................................................................................................... 51 5.2.4. Zastoupení porostních typů............................................................................................................ 53 5.2.5. Přírůstové poměry. ......................................................................................................................... 53 5.2.6. Těžební předpisy hospodářských úkolů......................................................................................... 55 5.2.7. Údaje dle hospodářských souborů................................................................................................. 55 5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti.......................................................................................................... 56 5.4. Majetkové členění PLO......................................................................................................................... 59 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů. ........................................................................................... 59 5.4.2. Podíl jednotlivých vlastníků na výměře. ......................................................................................... 60 6. FUNKCE LESŮ, JEJICH PŔEKRYVY, STŘETY ZÁJMŮ A KATEGORIZACE LESŮ V OBLASTI ........ 61 6.1. Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů. ................................................................................... 61 6.1.1. Funkce produkční a její výhled....................................................................................................... 61 6.1.2. Funkce mimoprodukční. ................................................................................................................. 63 6.1.2.1. Funkce půdoochranná. ............................................................................................................ 64 6.1.2.2. Funkce vodní. .......................................................................................................................... 64 ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

-2-

PLO14 – NOVOHRADSKÉ HORY

6.1.2.3. Funkce ekologicko stabilizační. ............................................................................................... 65 6.1.2.4. Funkce zdravotně rekreační. ................................................................................................... 66 6.1.2.5. Funkce provozování myslivosti................................................................................................ 68 6.1.2.6. Funkce krajinotvorná. .............................................................................................................. 68 6.2. Přehled funkcí a veřejných zájmů, deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů. ......... 70 6.2.1. Lesy ochranné................................................................................................................................ 70 6.2.1.1. Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích........................................................................ 70 6.2.2. Lesy vodohospodářské a vodoochranné. ...................................................................................... 71 6.2.2.1. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). ........................................................ 71 6.2.2.2. Ochranná pásma vodních zdrojů............................................................................................. 72 6.2.2.3. Vodárenské toky. ..................................................................................................................... 74 6.2.2.4. Objekty státní pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu................................ 74 6.2.3. Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny.................................................................. 74 6.2.3.1. Chráněné krajinné oblasti........................................................................................................ 75 6.2.3.2. Přírodní parky. ......................................................................................................................... 76 6.2.3.3. Zvláště chráněná území. ......................................................................................................... 77 6.2.3.4. Významné krajinné prvky......................................................................................................... 80 6.2.3.5. Přechodně chráněné plochy.................................................................................................... 81 6.2.3.6. Památné stromy....................................................................................................................... 81 6.2.4. Lesy s deklarovanými zájmy rekreace. .......................................................................................... 81 6.2.5. Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce................................................................................... 83 6.2.5.1. Lesy sloužící lesnickému výzkumu.......................................................................................... 83 6.2.5.2. Lesy sloužící lesnické výuce. .................................................................................................. 84 6.2.6. Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou. ..... 84 6.2.6.1. Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou. .............................................................................. 84 6.2.6.2. Lesy se zvýšenou funkcí vodoochrannou................................................................................ 84 6.2.6.3. Lesy se zvýšenou funkcí krajinotvornou a klimatickou............................................................ 85 6.2.7. Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti................................................................... 85 6.2.7.1. Genové základny. .................................................................................................................... 85 6.2.7.2. Geneticky hodnotné porosty.................................................................................................... 86 6.2.7.3. Genové zdroje reprodukčního materiálu dle dřevin................................................................. 87 6.2.7.4. Maximální povolené zastoupení geograficky nepůvodních dřevin.......................................... 89 6.2.7.5. Územní systém ekologické stability......................................................................................... 90 6.2.8. Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře................................................................... 91 6.2.8.1. Uznané obory. ......................................................................................................................... 91 6.2.8.2. Samostatné bažantnice. .......................................................................................................... 91 6.2.9. Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. ......................... 92 6.2.9.1. Kulturní památky a archeologická naleziště. ........................................................................... 92 6.2.9.2. Vojenské a jiné objekty. ........................................................................................................... 92 6.2.10. Souhrn členění lesů v oblasti. ...................................................................................................... 92 6.3. Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů. ........................................................................................... 93 7. OCHRANA LESA........................................................................................................................................ 94 7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli............................................................................................. 94 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti............................................................................................... 94 7.1.1.1. Rozbor nezdaru ....................................................................................................................... 94 7.1.1.2. Poškození starších porostů – rozbor nahodilých těžeb........................................................... 99 7.1.2. Poškození porostů imisemi ........................................................................................................ 102 7.1.2.1. Pásma ohrožení.................................................................................................................... 102 7.1.2.1.a) Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona). ........................................ 102 7.1.2.1.b) Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti. ....................................... 103 7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí......................................................... 103 7.1.2.2.a) Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů........................................ 103 7.1.2.2.b) Plošný přehled stupňů poškození v oblasti v ha ................................................................ 105 7.1.2.3.Přehled o imisním zatížení oblasti a největších emisních zdrojích ........................................ 106 7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi ............................................................................... 108 7.1.2.4.a) Vývoj a rozsah exhalačních těžeb..................................................................................... 108 7.1.2.4.b) Současný zdravotní stav porostů ...................................................................................... 108 7.1.3. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho, povodně) ............................................................. 108 7.1.3.1. Zhodnocení historického vývoje škod větrem ....................................................................... 108 7.1.3.1.a) Zhodnocení historického vývoje škodlivých činitelů. .......................................................... 110 7.1.3.1.b) Zhodnocení vývoje škod větrem v období posledních 20 let ............................................. 113 7.1.3.1.c) Provedená opatření proti škodám větrem .......................................................................... 113 ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

-3-


7.1.3.2. Sníh a námraza ..................................................................................................................... 113 7.1.3.2.a. Zhodnocení historického vývoje škod sněhem a námrazou.............................................. 113 7.1.3.2.b) Zhodnocení vývoje škod sněhem v posledních 20 letech................................................. 114 7.1.3.2.c) Provedená opatření proti škodám sněhem a námrazou ................................................... 114 7.1.3.3. Škody suchem ...................................................................................................................... 114 7.1.4. Poškození biotickými činiteli......................................................................................................... 114 7.1.4.1. Poškození porostů zvěří ....................................................................................................... 115 7.1.4.1.a) Přehled o výskytu spárkaté zvěře a porovnání NSK.......................................................... 116 7.1.4.1.b) Zhodnocení poškození porostů zvěří v minulosti ............................................................... 117 7.1.4.1.c) Současné poškození porostů ............................................................................................. 122 7.1.4.1.d) Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří ............................................... 122 7.1.4.2. Kalamitní hmyzí škůdci - podkorní a listožraví ...................................................................... 123 7.1.4.2.a) Bekyně mniška ................................................................................................................... 123 7.1.4.2.b) Lýkožrout smrkový a severský (kůrovci) ............................................................................ 123 7.1.4.2.c) Klikoroh borový ................................................................................................................... 124 7.1.4.2.d) Ploskohřbetka smrková ...................................................................................................... 124 7.1.4.2.e) Obaleč modřínový .............................................................................................................. 124 7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci ............................................................................................................. 124 7.1.4.4. Hniloby ................................................................................................................................... 125 7.1.5. Ostatní škodliví činitelé .............................................................................................................. 126 7.2 Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa ........................................................................................ 128 7.2.1. Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi......................................................................... 128 7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli ................................. 128 7.2.3. Návrh opatření v porostech poškozených zvěří........................................................................... 129 7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci................................. 129 7.2.5. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů ............................................................. 130 7.3. Ekologická stabilita lesů...................................................................................................................... 130 7.3.1. Koncepce mapy dlouhodobých opatření lesa .............................................................................. 131 7.3.1.1. Poškození a ohrožení škodlivými činiteli ............................................................................... 131 7.3.2. Mapa ÚSES.................................................................................................................................. 131 7.3.2.1. Definice prvků ÚSES ............................................................................................................. 132 7.3.2.2. Dokumentace ÚSES.............................................................................................................. 132 7.3.3. Koncepce mapy územního systému ekologické stability.......................................................... 133 7.3.4. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření ................................................................ 134 7.4. Závěr ................................................................................................................................................... 134 8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA.......................................................................................................... 135 8.1. Současné zpřístupnění ...................................................................................................................... 135 8.1.1. Inventarizace odvozních cest....................................................................................................... 135 8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality...................................................................................................... 136 8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků ................................................................ 136 8.2. Výhledové zpřístupnění ..................................................................................................................... 138 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa ............................................................................................................... 138 8.2.2. Přehled transportních segmentů a porovnání hustoty odvozních cest ........................................ 138 8.3. Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií ............................................................................ 139 8.3.1. Modelové těžebně-dopravní technologie ..................................................................................... 139 8.3.2. Ukazatelé cestní sítě.................................................................................................................. 142 8.4. Koncepce dopravní mapy .................................................................................................................. 142 9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ.................................................................................................................................... 143 9.1. Vymezení hospodářských souborů..................................................................................................... 143 9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů......................................................................... 144 9.3. Základní hospodářská doporučení...................................................................................................... 152 9.4. Rámcové směrnice hospodaření pro HS............................................................................................ 157 9.4.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS.................................................... 158 9.4.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení........................................................................... 175 10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI............................................................. 180 10.1. Systém ekologické stability. .............................................................................................................. 180 10.2. Zásady hospodaření pro hospodářské soubory. .............................................................................. 181 10.2.1. Stupeň přirozenosti lesních společenstev.................................................................................. 181 10.2.2. Odolnostní potenciál lesa........................................................................................................... 181 10.2.2.1. Půdní vlastnosti a potenciální produkce porostů................................................................. 181 10.2.2.2. Druhová skladba porostů..................................................................................................... 182 ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

-4-


10.2.2.3. Výchova porostů. ................................................................................................................. 182 10.2.2.4. Obnova porostů. .................................................................................................................. 182 10.2.3. Obnova lesních porostů. ............................................................................................................ 183 10.2.3.1. Předpoklady přirozené a umělé obnovy v Novohradských horách. .................................... 183 10.2.4. Výchova lesních porostů. ........................................................................................................... 185 10.2.4.1. Převážně smrkové porosty. ................................................................................................. 186 10.2.4.2. Převážně borové porosty..................................................................................................... 187 10.2.4.3. Bukové porosty. ................................................................................................................... 188 10.2.4.4. Olšové porosty..................................................................................................................... 188 10.2.5. Zalesňování a péče o kultury a nárosty. .................................................................................... 189 10.2.5.1. Zalesňování. ........................................................................................................................ 189 10.2.5.2. Péče o kultury a nárosty. ..................................................................................................... 190 10.2.6. Meliorace lesních půd.. .............................................................................................................. 190 10.2.6.1. Degradační stadia................................................................................................................ 190 10.2.6.2. Stanoviště ohrožená vodní erozí. ........................................................................................ 191 10.2.6.3. Zamokřená stanoviště. ........................................................................................................ 191 10.2.7. Prostorová úprava. ..................................................................................................................... 192 10.2.7.1. Prostorové zpevňování porostů........................................................................................... 192 10.2.7.2. Rozčleňování porostů. ......................................................................................................... 193 10.3. Rezonanční porosty. ......................................................................................................................... 194 10.4. Zalesněné bývalé nelesní půdy. ....................................................................................................... 197 10.5. Zhodnocení stávajícího hospodaření................................................................................................ 200 10.6. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů. .............................................................................. 200 10.7. Prioritní úkoly. ................................................................................................................................... 201 11. TECHNICKÁ ZPRÁVA............................................................................................................................ 202 12. PŘEHLED LITERATURY........................................................................................................................ 203 13. PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 204

ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

-5-


1. ÚVOD. Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích (zákon č.289/1995 Sb., § 23, odst. 1) OPRL stanoví pro přírodní lesní oblasti rámcové zásady hospodaření, které jsou podkladem pro oblastně diferencované uplatňování státní lesnické politiky a rámcovým doporučením pro zpracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov (vyhláška MZe č.83/1996 Sb., § 1, odst. 1). OPRL se vyhotovují ve smyslu § 23, odstavce 1-4 zákona č.289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Podrobnosti stanoví vyhláška MZe ČR č.83/1996 Sb. ze dne 18.3.1996 (uvedená ve Sbírce zákonů č.28/1996 ze dne 19.4.1996) o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. Při tvorbě OPRL byly uplatněny „Základní principy státní lesnické politiky“, schválené usnesením vlády ČR č.249 ze dne 11.5.1994, dále zásady trvale udržitelného hospodaření v lese a konečné zásady předběžné opatrnosti z předpokládané změny klimatu. Na základě „Rozhodnutí Ministerstva zemědělství“ č.j.2671/96-1000 ze dne 30.12.1996 a „Zřizovací listiny“ čj.2452/98-3030 ze dne 31.12.1998 o vymezení základního předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) v Brandýse nad Labem byl ÚHÚL pověřen v bodě č.5 této „Listiny“ vyhotovováním oblastních plánů rozvoje lesa a jejich následnou aktualizací. Ústředí ÚHÚL vypracovalo postupně pro postupné zpracování OPRL harmonogram na období 19962001 s tím, že zpracování OPRL bude v předstihu před vyhotovením nových lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Jednotlivé pobočky ÚHÚL vyhotovují OPRL v obvodu své působnosti. Za zpracování každé přírodní lesní oblasti byla určena odpovědná pobočka ÚHÚL jako garant za PLO.

NPR Žofínský prales


-6-


2. VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC.

2. VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC. 2.1. Vyhotovení OPRL. 2.1.1. Organizace, pověřená vyhotovením. Za zpracování OPRL pro přírodní lesní oblast 14 - Novohradské hory je odpovědná pobočka Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů České Budějovice, Lipová 15, 37371 Rudolfov. Odpovědným pracovníkem za zpracování je Ing. Josef Jirátko, zástupce ředitele pobočky ÚHÚL České Budějovice.

2.1.2. Platnost OPRL a časový plán vyhotovení. OPRL se zpracovává na celé ploše lesů v přírodní lesní oblasti a má platnost od 1.1.2001 do 31.12.2020. Základní šetření, svolané Odborem státní správy lesů a myslivosti Ministerstva zemědělství, pro PLO 14 - Novohradské hory se uskutečnilo dne 7.3.2000 na pobočce ÚHÚL České Budějovice. Pobočka ÚHÚL vypracovala k základnímu šetření předběžnou zprávu z 7.1.1999, která je nedílnou součástí základního protokolu k vyhotovení OPRL, zápis který byl sepsán dne 7.3.2000 a je závazným dokumentem pro zpracování OPRL pro PLO č.14.

2.1.3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL. V intencích §1, odst. 3 vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. byl ve Věstníku Ministerstva zemědělství č.2, ročník 1996 z května 1996 vyhlášen záměr zpracovat OPRL pro PLO 14 a byl stanoven termín 31.7.1996, do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování.

2.1.4. Výstupy OPRL. Výstupem OPRL jsou mapy, vyhotovené v analogové a digitální formě s případným následným tiskem analogových výstupů. Předpokládá se šíření map v mediální podobě (disketa, steamer). Dalším výstupem jsou grafické a tabelární přehledy a tato textová část, která je sestavena v členění dle §1, odst.5 vyhlášky MZe č.83/1996 Sb.

2.2. Vymezení hranice PLO a její výměra. Hranice přírodní lesní oblasti 14 - Novohradské hory probíhá ve smyslu přílohy č.1 k vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. takto: s LO 12: Šejby - Dobrá Voda - Chlupatá Ves - Konratice - Benešov nad Černou - Kuří Pohorská Ves - Bělá - Dolní Přibrání, s Rakouskem: Šejby - Dolní Přibrání. Výměra PLO 14 Výměra porostní půdy Lesnatost


14 450 ha 11 125 ha 76,99 %

-7-


3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE.

3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE. 3.1. Kompetence státní správy lesů v oblasti. Oblastní plány rozvoje lesů zadává a schvaluje Ministerstvo zemědělství ČR, které je ústředním orgánem státní správy lesů. Ministerstvo zemědělství rozhoduje v kompetencích dle § 49, odst.2 zákona č.289/1995 Sb.. PLO 14 spadá do působnosti Územního odboru MZe ČR České Budějovice, Rudolfovská 80, 37013 České Budějovice. PLO 14 leží na území těchto okresních úřadů, které zde vykonávají státní správu lesů v hranicích své působnosti v kompetencích dle § 48, odst.1 zákona č.289/1995 Sb.: OkÚ České Budějovice, Mánesova 3, OkÚ Český Krumlov, Plešivec 268,

3.2. Kompetence státní správy ochrany přírody v oblasti. Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody. Kompetence MŽP ve věcech lesního hospodaření je stanovena v § 79, odst. 3, písmene i) zákona č.114/1992 Sb. PLO 14 spadá do působnosti územního odboru MŽP pro českobudějovickou oblast, České Budějovice, Jeronýmova 1. Kompetence státní správy ochrany přírody vykonávají v obvodu své působnosti referáty životního prostředí okresních úřadů. Dalšími orgány ochrany přírody jsou obce s vymezením působnosti podle § 76 zákona č.114/1992 Sb. a Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č.282/1991 Sb.

3.3. Seznam katastrů, zasahujících do oblasti podle okresů. Region Jihočeský

Okres Č.Budějovice

Č.Krumlov

Obec

Katastrální území

Bedřichov u Horní Stropnice č., Dlouhá Stropnice č., Dobrá Voda u Horní Stropnice, Hojná Voda, Horní Stropnice č., Konratice č., Meziluží č., Paseky u Horní Stropnice, Rychnov u Nových 2 840 ha Hradů č., Staré Hutě u Horní Stropnice, Šejby č. Veveří u Nových Hradů č. Nové Hrady 55 ha Benešov n/Černou č., Hartunkov č., Kuří č., Benešov nad Černou 1 328 ha Jindřichov Bělá u Malont č., Malonty č., Radčice u Malont č., Malonty 798 ha Rapotice u Malont č. Dolní Přibrání č., Lužnice u Pohorské Vsi č., Pohorská Ves 6 103 ha Pivonice u Pohorské Vsi č., Pohoří na Šumavě Horní Stropnice

Mapka katastrálních území v příloze č.2.


-8-


3. ORGANIZAČNĚ SPRÁVNÍ ÚDAJE.

3.4. Organizační členění. 3.4.1. Lesní hospodářské celky. PLO 14 je tvořena těmito LHC: LHC Kaplice (1994-2003) – 03 – Doppler 304-308, 313-326, 816-818 04 – Myslivna 801-815, 839-863 05 – Pohoří 819-838, 864-880 LHC Nové Hrady (1994-2003) – 08 – Horní Stropnice 611 F, 612 B-C, 613-614, 646 09 – Benešov 647-666, 672-673 10 – Hojná Voda 702-747, 752-758, 760 11 – Žofín 701, 748-751, 759, 761-795

Celková porostní plocha PLO 14

4 759,45 ha

6 365,66 ha

11 125,21 ha

3.4.2. Organizační členění státních lesů. 3.4.2.1. Lesy ve správě LČR, s.p., Hradec Králové 8, Přemyslova 1106. OI Český Krumlov, Domoradice, Lesní 16. LS Kaplice, Malšské údolí 113 LS Nové Hrady, Zahradní čtvrť 385

LHC Kaplice – Kapelunk


-9-


4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI

4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI 4.1. Poměry geomorfologické a hygrografické. 4.1.1. Geomorfologie oblasti. Hranice LO 14 - Novohradské hory se prakticky kryje s hranicí geomorfologicky vymezeného celku Novohradské hory, který je součástí Šumavské soustavy. Větší část této hornatiny leží v Rakousku a nese název Weinsberger Wald. Oproti Novohradskému předhůří je celek na severu omezen až 300 m vysokými zlomovými svahy Vysoké (1034 m), Kraví hory (953 m) a Kuní hory (925 m). V důsledku mrazového zvětrávání v pleistocénu tady vznikla rozlehlá balvanitá moře. Jižně od Vysoké vystupuje Jelení hřbet (951 m). V jižní části na hranicích s Rakouskem leží nejvyšší vrchol Novohradských hor Kamenec (1073 m), severněji od něho pak Myslivna (1040 m). Z Kamence vybíhá na severozápad hřbet s Jelením vrchem (956 m), z Myslivny pak vybíhá stejným směrem hřbet s Lužnickým vrchem (903 m).

4.1.2. Hydrografie oblasti. 4.1.2.1. Povodí oblasti. Státní hranice mezi Kamencem a Stodůleckým vrchem tvoří evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Část Novohradských hor patří k rozvodí řeky Vltavy, a to jejího pravostranného přítoku Malše. Řeka Malše pramení v Rakousku pod Viehbergem (1112 m) a tvoří v Novohradských horách státní hranici v délce kolem 5 km a lesní oblast opouští u Dolního Přibrání. Jižně a jihozápadně od Pohoří na Šumavě pramení Pohořský potok, který protéká uměle zbudovanou Jiřičskou nádrží a u Meziříčí opouští oblast Novohradské hory. Východně od Liščího hřbetu a Myslivny teče v délce 4 km Lužnice, protékající Kapelníkovým rybníkem, pramenící asi 1 km v Rakousku pod Tischbergem a u Stříbrných Hutí pokračující opět do Rakouska. Říčka Černá pramení v Rakousku, protéká nádrží Zlatá Ktiš do Černého Údolí a teče dál různě širokým údolím k Benešovu nad Černou. Po pravé straně přijímá Lužný potok, který pramení jižně pod Lukovem a ohraničuje zalesněné území na severozápadní straně Jeleního hřbetu. Na jihovýchodním úpatí Vysoké, ještě na rakouském území, pramení Stropnice, která teče nejprve k Šejbům, směrem od Dolních Šejb teče severozápadním směrem k Dlouhé a Horní Stropnici. Severovýchodně od Hartunkova pramení Svinenský potok, který protéká zpočátku v hartunkovských lesích hlubokým úžlabím Liščího dolu a teče téměř severně k Rychnovu u Nových Hradů.

LHC Nové Hrady, Huťský rybník ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 10 -



4.1.2.2. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) jsou oblasti, kde vlivem přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků a kde se uplatňuje významně faktor akumulace a regulace odtoku vod. Tyto oblasti významně přispívají k vodnatosti vodohospodářsky důležitých toků. V CHOPAV se mimo jiné zakazuje zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu k 1. lednu 1979 a odvodňovat lesní pozemky ve výměře přesahující 250 ha souvislé plochy. PLO 14 náleží celou svou rozlohou do CHOPAV Novohradské hory. CHOPAV Novohradské hory byla schválena nařízením vlády ČSR č.10/1979 Sb. ze dne 10. ledna 1979. Hranice CHOPAVu probíhají po hranici Nové Hrady - Údolí u Nových Hradů - Svarišov - Rychnov u Nových Hradů - Benešov nad Černou - Kaplice - Nažidla - Dolní Dvořiště.

4.2. Poměry klimatické. Území lesní oblasti je vertikálně značně členité. Poměrně velké výškové rozdíly ovlivňují klimatické poměry jednotlivých částí území. Vedle nadmořské výšky má vliv na utváření podnebí i orientace svahů ve vrchovině vůči světovým stranám, vůči větrům, které přinášejí srážky a pod.

4.2.1. Teplota vzduchu. V závislosti na teplotním gradientu, který vyjadřuje pokles teploty zhruba o 0,54 oC na 100 m výšky, byly odvozeny izotermy. Izoterma 6,5 oC sleduje v severní části hranice oblasti. V západní části území se hranice oblasti přibližují izotermě 6,0 oC. Izoterma 5,0 oC obepíná nejchladnější části oblasti v okolí Vysoké a Kamence. V zaniklé obci Pohoří na Šumavě byla od r.1876 do r.1950 meteorologická stanice. Teploty, hlavně zimních měsíců, jsou vzhledem k nadmořské výšce (838 m n.m.) značně nízké a svědčí o inverzní poloze v blízkosti rašelinišť. PRŮMĚRNÁ TEPLOTA VZDUCHU (oC) ZA OBDOBÍ 1901-1950 Stanice Pohoří n.Š.

Nadm. výška 838

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

-4,3

-4,5

-0,4

3,4

8,3

11,8

13,6

12,6

9,3

4,5

-0,3

-3,1

Rok 4,3

4.2.2. Hydrografie oblasti. Roční množství srážek se v oblasti Novohradských hor pohybuje od 750 mm při jejich úpatí po 950 mm v nejvyšších polohách. Srážky jsou během roku příznivě rozloženy. Od dubna do konce září spadne 67% ročních srážek. Nejdeštivějším měsícem je červenec. V nejchladnější části území v okolí Pohoří na Šumavě leží sněhová pokrývka v průměru 136 dnů v roce. Na úpatí Novohradských hor, především v níže položené části mezi Malontami, Bělou a Bukovskem a v okolí Radčic, působí škody na porostech těžký sníh. Napadá většinou koncem října, připadne záhy z jara a poškozuje především borovici. PRŮMĚRNÝ ÚHRN SRÁŽEK (MM) ZA OBDOBÍ 1876-1950 Stanice Bělá Benešov Dobrá Voda Pohoří na Šumavě Žofín


Nadm výška 683 668 695 838 749

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

36 35 37 50 47

35 32 39 48 44

40 43 44 55 52

59 57 63 65 69

95 85 95 90 95

100 109 99 118 119

127 122 119 141 135

110 92 96 125 110

71 71 74 86 79

51 49 54 63 65

40 37 40 52 49

- 11 -

XII 47 38 42 55 53

Rok 813 765 802 948 917



4.2.3. Vítr. Na jaře vane vítr nejčastěji od severozápadu. Ještě v měsících červnu a červenci, bohatých na srážky, převažuje severozápadní proudění, které se postupně mění na západní, na podzim až jihozápadní. Jihozápadní proudění větru bývá na podzim přerušováno kontinentálním prouděním jihovýchodním. Rovněž v zimě, na srážky chudé, převažuje jihozápadní proudění. Největrnější měsíc roku je únor, dále pak leden, březen a duben. Vichřice se vyskytují především v chladné roční době a jsou převážně západních směrů (SZ, Z, JZ). Novohradské hory patří k největrnějším oblastem jižních Čech.

4.2.4. Klimatické oblasti Území přírodní lesní oblasti Novohradské hory patří do chladné oblasti - C: okrsek C 1 - mírně chladný - charakteristický průměrnou červencovou teplotou od 12 oC do 15 oC.

4.3. Poměry geologické a pedologické. 4.3.1. Geologie oblasti. 4.3.1.1. Krystalinikum moldanubika. a) Cordieritické ruly a nebulitické migmatity. Cordieritické ruly a nebulitické migmatity jsou součástí pláště, tvořeného metamorfovanými horninami, kterým prorazilo magma centrálního moldanubického plutonu. Jsou většinou tektonicky oddělené od hornin centrálního plutonu a vytvářejí převážně plošší bázi Novohradských hor na linii, tvořené spojnicí obcí Šejby Hojná Voda - Černé Údolí - Lužnice - Pohorská Ves - Bělá - Bukovsko. Plášť rul a migmatitů je pro-ražen ještě úzkým pásem granodioritů, táhnoucích se jižně od obcí Dobrá Voda - Konratice - Benešov n/Č. Zvětráváním cordieritických rul a migmatitů vznikají půdy poměrně živinami slabě zásobené, značně kyselé a náchylné k uléhavosti.

4.3.1.2. Moldanubický pluton. a) Biotitický granodiorit. Biotitický granodiorit, středně zrnitý, porfyrický (weinsberského typu) je nejvíce rozšířenou horninou oblasti. Zaujímá část území jižně od Žofína, Terčího Dvora, Jeleního vrchu a Bukovska a dále pak tvoří ostrov kolem Vysoké a úzký pruh jižně od Dobré Vody - Benešova n/Č. Hornina dobře zvětrává. Vytváří se z ní hluboké hlinitopísčité půdy, poměrně dobře zásobené živinami. b) Biotitický granodiorit a křemenný diorit. Biotitický granodiorit a křemenný diorit, středně zrnitý, zčásti porfyrický (freistadského typu) zasahuje na území oblasti jen v úzkém lemu u Janovy Vsi. Dává vzniknout půdám již poněkud chudším. b) Dvojslídný granit až granodiorit. Dvojslídný granit až granodiorit, středně zrnitý, místy porfyrický (číměřského typu) buduje především Jelení hřbet. Půdy na něm vzniklé jsou kyselejší a poněkud hůře zásobené živinami, než půdy na biotitickém granodioritu. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 12 -



4.3.1.3. Kvarterní uloženiny. a) Svahové sedimenty. Materiál, vznikající zvětráváním hornin, byl po snosu svahů ukládán na bázích svahů. Nejčastější formou snosu byla soliflukce, kdy ve studených dobách pleistocénu stékaly rozbředlé zeminy v době tání po zmrzlém podloží. Svahoviny balvanitě zvětrávajících hornin vytvářejí na svazích a úžlabích kamenná moře. Nejčastěji jsou svahoviny písčitohlinité až hlinité, označované jako svahové hlíny. Vznikají na nich půdy často značně uléhavé.

b) Sedimenty deluviálně-fluviální. Materiál svahovin byl někdy transportován tekoucí vodou a ukládán v podobě vyplavovaných sedimentů s netříděnými a málo opracovanými úlomky hornin. Tyto sedimenty pak často lemují vlastní fluviální sedimenty. c) Aluviální sedimenty. Aluviální sedimenty byly ukládány povodňovou sedimentací v nivě řek a potoků. Jejich podloží tvoří většinou štěrkopísky. Na nich jsou uloženy hlinité až hlinitopísčité sedimenty, nivní hlíny. d) Organogenní sedimenty. Vrchovištní rašeliny a přechodné rašeliny vznikly především na planině v okolí bývalé obce Pohoří na Šumavě. Jsou poměrně mělké a přecházejí ve zrašelinělé půdy, tzv. náslatě s vysokým stupněm rozkladu organické hmoty.

LHC Nové Hrady , Vysoká


- 13 -



4.3.2. Pedologie oblasti. 4.3.2.1. Půdy na extrémních stanovištích. a) Syrozem. Syrozem (litozem s hloubkou půdy do 10 cm, regozem nad 10 cm) je iniciální půda s vysokým obsahem skeletu, se slabě vyvinutým humusovým horizontem. Vyskytuje se na chudých kamenitých a balvanitých sutích a slabě zvětralých výstupech hornin na vrcholcích a hřebenech. Úrodnost půdy je velmi nízká. b) Ranker. Ranker je půda s vysokým obsahem skeletu (více jak 50%), s dobře vyvinutým humusovým horizontem. Humusem bohatá jemnozem zčásti vyplňuje prostory mezi kameny a balvany. Ranker se vyskytuje na obdobných stanovištích jako syrozem, ale je to půda většinou příznivě vlhká, s vyšším stupněm úrodnosti.

4.3.2.2. Půdy na exponovaných stanovištích. Půdy na exponovaných stanovištích patří často k subtypům na přechodu mezi rankerem a kambizemí nebo kryptopodzolem. Je to především ranker kambický (ranker hnědozemní), kambizem rankerová (nevyvinutá hnědá půda), kryptopodzol rankerový (nevyvinutá rezivá půda) a j. Časté jsou i skeletovité formy kambizemě a kryptopodzolu.

4.3.2.3. Půdy na kyselých stanovištích. Půdy na kyselých stanovištích jsou normální půdy na horninách poněkud slaběji zásobených živinami. Představují oligotrofní varianty půdních typů. Jsou středně úrodné. a) Kambizem. Kambizem (hnědá lesní půda) je nejčastějším půdním typem v níže položené části území, zhruba do nadmořské výšky 750 až 800 m, s průměrnou roční teplotou nad 6 oC a s průměrným úhrnem srážek do 820 mm. b) Kryptopodzol. Kryptopodzol (rezivá půda) je převažujícím půdním typem ve výše položené části území s nižší teplotou a vyššími srážkami. Vlivem klimatických podmínek a přirozeného zastoupení smrku se začíná uplatňovat podzolizace, projevující se vybílením části zrn písku.

4.3.2.4. Půdy na živných stanovištích. Půdy na živných stanovištích jsou normální půdy na horninách relativně dobře zásobených živinami. Představují mezotrofní varianty kambizemě a kryptopodzolu. Jsou značně úrodné.

4.3.2.5. Půdy na stanovištích ovlivněných vodou, stékající po svazích. Půdy na stanovištích ovlivněných vodou, stékající po svazích, jsou časté především v širokých svahových úžlabinách s prameny a potůčky. Co do vlhkosti tvoří pestrou mozaiku od půd slabě ovlivněných stékající vodou až po půdy zamokřené. Nejčastěji jsou to oglejené mezotrofní varianty kambizemí a kryptopodzolů. Půda je dobře zásobená živinami i vodou a je značně úrodná.

4.3.2.6. Půdy střídavě vlhké. Půdy střídavě vlhké jsou časté na plochých bázích svahů a plošinách, většinou na svahových hlínách se zhoršenou propustností pro vodu. Srážková voda v období dešťů a jarního tání sněhu způsobuje přechodné zamokření porostní půdy. V období sucha mohou v níže položených částech území mírně vysychat a tvrdnout. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 14 -



a) Pseudoglej. Pseudoglej je typickým reprezentantem těchto půd. Úrodnost půdy je nepříznivým vlhkostním režimem mírně snížena, půda bývá uléhavá. Časté jsou i přechodné subtypy mezi pseudoglejem a kambizemi, případně kryptopodzolem. Jsou to kambický pseudoglej (hnědý pseudoglej), pseudoglejový kryptopodzol (rezivá půda pseudoglejová) a j.

4.3.2.7. Půdy lužní. Půdy lužní jsou vázány na údolní nivy větších potoků a řek, které tvořily v době záplav aluviální akumulaci materiálu. a) Fluvizem. Fluvizem (naplavená půda) je bohatá humusem a živinami. Časté jsou půdy s trvale zvýšenou hladinou podzemní vody, které tvoří přechod ke glejům. Je to fluvizem glejová (naplavené půdy glejové). Úrodnost půdy je zamokřením výrazně snížena.

4.3.2.8. Půdy na podmáčených stanovištích. Půdy na podmáčených stanovištích jsou trvale zamokřeny spodní vodou. a) Glej. Glej bývá bohatý humusem i živinami. Na rozdíl od naplavené půdy s proudící okysličenou vodou je podzemní voda u gleje jen mírně pohyblivá. Vyskytuje se v plochých terénních depresích, plochých úžlabinách a na bázích svahů. Glej bývá často na povrchu zrašelinělý a vznikl rašelinový glej. Někdy je povrch půdy zbahnělý, pak se jedná o zbahnělý glej. Časté jsou přechody ke kambizemi. Ty patří gleji kambickému (hnědý glej). Vyskytují se i přechody k podzolům, podzolové gleje.

4.3.2.9. Půdy na rašelinách. a) Organozem. Organozem (rašelinná půda) se vyskytuje jak ve formě organozemi fibrické (rašelinné půdy vrchovištní) na bochníkovitě vyklenutých, dosud živých vrchovištích, tak ve formě organozemi mezické (rašelinné půdy přechodné) s rašelinou zpravidla už dobře rozloženou a značně úrodnou. Mělké rašeliny patří subtypu organozem glejová (rašelinné půdy glejové). Organozemě se vyskytují převážně na planině v okolí bývalé obce Pohoří. Přehled v půdních poměrech dává zastoupení půdních typů a hlavních subtypů, které bylo odvozeno ze zastoupení lesních typů (v závorce jsou uvedeny starší názvy půdních jednotek): 1. Regozem (syrozem) 0,4 % 2. Ranker 4,5 % 3. Kambizem (hnědá půda) a) kambizem oligotrofní 3,7 % b) kambizem mezotrofní 0,3 % 4. Kambizem pseudoglejová (hnědá půda oglejená) 29,4 % 5. Kambizem rankerová (hnědá půda nevyvinutá ) 0,9 % 6. Kryptopodzol (rezivá půda) a) kryptopodzol oligotrofní 18,6 % b) kryptopodzol mezotrofní 8,3 % 7. Kryptopodzol rankerový 13,4 % 8. Kryptopodzol oglejený 4,4 % 9. Pseudoglej 8,1 % 10. Glej typický (glej pravý) 4,8 % 11. Fluvizem (naplavená půda) 0,2 % 12. Organozem (rašelina) 3,0 %


- 15 -



4.4. Poměry biogeografické. PLO Novohradské hory je řazena podle biogeografického členění ČR (M.Culek, 1995) do 1.63. Novohradského bioregionu. Bioregion leží v oreofytiku a je prakticky totožný s fytogeografickým okrskem 89.Novohradské hory. Vegetační stupně (Skalický): submontánní až montánní. Hranice Novohradského bioregionu je zhruba shodná s rekonstruovanou dolní hranicí rozšíření květnatých bučin (Dentario enneaphylli-Fagetum). V nejvyšších polohách jsou netypicky vyvinuty horské bučiny svazu Luzulo-Fagion, blížící se asociaci Calamagrostio villosae-Fagetum. Vegetační stupeň smrčin není vyvinut. Charakteristickými typy společenstev jsou podmáčené smrčiny (Mastigobryo-Piceetum a SphagnoPiceetum), hojné zejména v ploché centrální části pohoří. V této oblasti jsou rovněž vytvořena malá vrchoviště (Sphagnion medii, Leuco-Scheuchzerion, Sphagno recurvi-Caricion canescentis), na okrajích lemovaná společenstvy rašelinných březin (Betulion pubescentis). Na příhodných stanovištích zůstala zachována společenstva suťových lesů (Mercuriali-Fraxinetum). Významný je rovněž výskyt společenstev pramenišť a luhů, doprovázejících vodní toky (Carici remotae-Fraxinetum, Piceo-Alnetum). Náhradní nelesní vegetace je představována loukami a pastvinami svazů Caricion fuscae, Violion caninae, Polygono-Trisetion, Calthion a Molinion. Charakter náhradní vegetace mají některé typy rašeliništní vegetace (svaz Caricion demissae). Novohradský bioregion je území s největším kvalitativním a kvantitativním počtem druhů alpského migrantu v ČR, který výrazně obohacuje středoevropskou horskou flóru. K charakteristickým alpským prvkům náleží dřípatka horská (Soldanella montana), pleška stopkatá (Calycocorsus stipitatus), pryskyřník omějolistý (Ranunculus aconitifolius), kýchavice bílá (Veratrum album), olšička zelená (Duschekia alnobetula), vrba velkolistá (Salix appendiculata), řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia) a vzácně šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Ostatní středoevropskou horskou flóru zastupuje např. podbělice alpská (Homogyne alpina), bika lesní (Luzula sylvatica) a mléčivec alpský (Cicerbita alpina). Významné exklávní prvky představují boreální a oreokontinentální druhy vrchovišť: ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Zastoupeny jsou rovněž druhy suboceanické, např. sítina kostrbatá (Juncus squarrosus) a zdrojovka pobřežní (Montia hallii). Arktoalpinským druhem je alpiník alpský (Diphasiastrum alpinum). V bioregionu je zastoupena fauna hercynských horských lesů, blízká Šumavskému bioregionu (1.62.), avšak s omezenějším druhovým aspektem. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Významné druhy: Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek horský (Sorex alpinus), myšivka horská (Sicista betulina), vydra říční (Lutra lutra), netopýr pestrý (Vespertilio murinus), netopýr severní (Eptesicus nilssoni). Ptáci: jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Tetřívek obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), sýc rousný (Aegolius funereus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), kos horský (Turdus torquatus). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: vrásenka pomezní (Discus ruderatus), závornatka křížatá (Clausilia cruciata). Hmyz: šídlo rašelinné (Aeschna subarctica), páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltoni).

4.5. Zhodnocení a typizace růstových podmínek. 4.5.1. Typologický systém použitý pro typizaci v OPRL. Pro typologické mapování se využívá přehledu souboru lesních typů České republiky podle přílohy č.2 vyhlášky č.83/1996 Sb. na základě typologického systému ÚHÚL (PLÍVA, PRŮŠA 1971). Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stádií včetně prostředí, tj. geobiocenóz vývojově k sobě patřících.Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je charakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou půdy. Jako jednotka jednotného systému je lesní typ charakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je příslušná geografická varianta lesního typu v přírodní lesní oblasti, popř. degradační stadium (vyžaduje-li již změnu hospodářských opatření). Tato typologická systematika navazuje na dvě předchozí typologické systematiky: stanovištní systematiku MEZERA-MRÁZ-SAMEK (používanou pro hercynskou oblast) a geobiocenologickou systematiku Zlatníka (používanou pro přirozenější karpatskou oblast). ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 16 -



Pro označení lesních typů se používají symboly, odvozené z jednotného systému (např. 5B1), z něhož vychází i pojmenování lesního typu (např. bohatá jedlová bučina mařinková), které se u oblastní varianty rozlišuje o její význačný nebo diferenciální znak stanoviště (PLÍVA 1971). Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti, vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště (např. bohatá jedlová bučina – 5B). Pojmenování lesního společenstva (např. jedlová bučina) se většinou shoduje se skupinou lesních typů dle ZLATNÍKA (1956) . (PLÍVA 1971).

4.5.2. Lesní vegetační stupně a soubory lesních typů. 4.5.2.1. Lesní vegetační stupně. Vegetační stupňovitost je podmíněna změnou druhové skladby přírodních fytocenóz včetně edifikátorů vlivem mezo a makroklimatu ve vertikálním směru v daném území. Lesním vegetačním stupněm (LVS) je pak plošně převažující klimaxová geobiocenóza (PLÍVA 1971). Podkladem pro vymezení lesních vegetačních stupňů v ČR bylo především Zlatníkovo rozdělení, neboť klimaticky se rámec skupiny lesních typů většinou shoduje se souborem lesních typů. Doplnění a úpravu vyžadovala vegetační stupňovitost v hercynsko-sudetské oblasti podrobnějším rozdělením ve stupních přirozeného rozšíření smrku a buku, dále vyloučením přirozených borů z pravidelné stupňovitosti vzhledem k jejich specifickým půdním podmínkám, a konečně vymezení vegetačních stupňů na stanovištích ovlivněných vodou (PLÍVA 1971). Rozhodující váha pro určení stupně se klade na dřevinnou složku. Hlavními nositeli stupňovitosti jsou dřeviny: dub zimní, buk, jedle, smrk a kleč. Ustálení dřevin ve vegetačních stupních je výsledkem kompetičních vztahů mezi dřevinami v postglaciálním vývoji v existujících přírodních podmínkách a nemusí odpovídat ekologickým a produkčním optimům jednotlivých dřevin (PLÍVA 1971). Dřevinnou skladbou charakterizované lesní vegetační stupně jsou základními jednotkami pro nepřímé vyjádření výškového klimatu (vertikální stupňovitost). Pro označení stupně je rozhodující skladba souborů živné řady, kde kromě výraznější diferenciace bohatých fytocenóz je i přímější závislost na výškovém klimatu (ostatní řady jsou více pod vlivem dalších faktorů) (PLÍVA 1971)

LHC Nové Hrady, Žofínský prales

Zonalita: Normálním sledem vegetačních stupňů se rozumí posloupnost lesních vegetačních stupňů, které vznikly pod vlivem mikroklimatu, měnícího se vlivem přibývající nadmořské výšky, a to v území, které se ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 17 -



pozvolně zvyšuje od nížin do hor. Vlivem expozičního a inverzního klimatu dochází ke zvyšování hranic vegetačních stupňů na slunných svazích a hřebenech, naopak na výrazných stinných svazích k jejich snížení. Maloplošně mohou vzniknout ostrovy extrazonální vegetace, patřící k nižšímu nebo vyššímu vegetačnímu stupni, než je stupeň v okolí převládající. Dochází tak ke zvratu vegetačních stupňů. Častý je zvrat vegetačních stupňů v inverzních polohách v plochých údolích, roklích a plochých terénních sníženinách. Vlivem zvýšené půdní vlhkosti, způsobené vodou přitékající z okolí, tu vznikají specifické podmínky edafické a hydrologické. Častými půdními typy tu jsou pseudogleje, gleje a organozemě (rašelinné půdy). Tyto faktory podmiňují vznik intrazonální vegetace, která většinou patří vegetačnímu stupni chladnějšímu, než je okolí. Uvnitř zonální vegetace se může vyskytovat azonální vegetace. Ta se vyvinula v extrémních půdních podmínkách a téměř se neváže na podmínky klimatické. Jsou to hlavně společenstva borů na skalách, sutích apod. Zonální lesní vegetační stupeň (lvs): spojitá linie snažící se generalizovat na základě převládajících zonálních společenstev, které se vyskytují na edafických (půdních) kategoriích: S, B, K, případně D, M, I, H, A, F. Inverze lesních vegetačních stupňů (a tím i jednotlivých souborů lesních typů): uplatnění expozičního a inverzního mezoklimatu v podobě zvýšení (snížení) stupně uprostřed jiného stupně (úzká hluboká údolí, stinné svahy, slunné svahy). Azonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se zcela pod vlivem zvláštních půdních a expozičních poměrů a vyskytujících se mozaikovitě v průřezu ostatních stupňů (lvs) a kde první číslo znamená zařazení do souboru společenstev: bory – 0; edafické (půdní) kategorie: X, R, U, L, případně J, Z. Intrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev vytvářejících se pod vlivem zvláštních (inverzních) půdních, vodou ovlivněných poměrů a vyskytujících se uvnitř zonálních zpravidla o jeden stupeň (dolů) posunutých lvs: edafické kategorie Q, P.O.T.G. Extrazonální edafické kategorie a soubory lesních typů: typizace společenstev, vytvářejících se většinou pod vlivem zvláštních půdních a expozičních, případně jiných mezoklimatických poměrů a vyskytujících se někdy mimo normální sled vegetačních stupňů: edafické kategorie A, C, F, Y, V, Z, M, případně H, I, D a dále jsou takto nazývány případné odlišnosti v mapování. Lesní vegetační stupeň 1 – dubový 2 – bukodubový 3 – dubobukový 4 – bukový 5 – jedlobukový

6 – smrkobukový 7 – bukosmrkový 8 – smrkový 9 – klečový 0 – bory

nadmořská výška m n.m. > 300 200 – 400 250 – 500 300 – 600 450 – 700 650 – 900 900 – 1050 1050 – 1350 > 1350

průměrná teplota o

C > 8,0 7,5 – 8,0 6,5 – 7,5 6,5 – 7,5 5,5 – 6,5 4,5 – 5,5 4,0 – 4,5 2,5 – 4,0 < 2,5

roční srážky mm

vegetační doba o dny nad 10 C

< 600 600 – 650 650 – 700 690 –800 800 – 980 900 – 1050 1050 – 1200 1200 – 1500 > 1500

> 165 160 – 165 150 – 160 140 – 150 130 – 140 115 – 130 100 – 115 60 – 100 < 60

Langrův dešťový faktor 70 – semiaridní 80 – semihumidní 100 – humidní 110 – humidní 140 – perhumidní 195 – perhumidní 265 – perhumidní 433 – perhumidní 600 – perhumidní

Výskyt lesních vegetačních stupňů v PLO 14: lvs 0 – azonální bory (0,1%) – nachází se na vrchovišti Stodůlecký vrch. lvs 5 – jedlobukový (6,7%) zaujímá především okrajové, nejníže položené části oblasti (zhruba do nadmořské výšky 700 m). Převažuje v prostoru mezi Malontami, Bělou a Bukovskem a severně od Radčic. Základní dřevinou byl buk s příměsí jedle. Smrk nebyl přirozeně zastoupen, případně se tu vyskytoval jen slabě. lvs 6 – smrkobukový (81,2%) je základním vegetačním stupněm Novohradských hor. Základní dřevinou tu byl buk, k němuž byla přimíšena jedle. V menší míře byl přimíšen smrk (zhruba do 30-40%). lvs 7 – bukosmrkový (11,8%) je v oblasti vyvinut jen azonálně a váže se na chladné inverzní polohy vodou ovlivněných půd, především rašelinných, glejových a pseudoglejových. Největší souvislou plochu vytváří v okolí bývalé obce Pohoří na Šumavě, menší lokalita je na vrcholu Vysoké. lvs 8 – smrkový (0,1%) – nachází se na vrchovištích u Pohoří na Šumavě. lvs 9 – klečový (0,1%) – nachází se na vrchovišti Stodůlecký vrch.


- 18 -



4.5.2.2. Ekologické řady a soubory lesních typů. Kyselá řada (35,5%) sdružuje soubory lesních typů na chudších kyselých půdách na živinami slaběji zásobených horninách, kterými jsou v oblasti dvojslídný granit, cordieritické ruly a nebulitické migmatity. Půda slaběji zabuřeňuje. Většinou lze uplatnit přirozenou obnovu. Stabilita porostů vůči větru je dobrá. V kyselé kategorii (K) převažuje oligotrofní kambizem či kryptopodzol, většinou středně úrodná. Kyselá kamenitá kategorie (N) se vyznačuje zvýšenou kamenitostí půdy. Kameny a balvany většinou pokrývají značnou část povrchu půdy. Vznikají přechody k rankerům a skeletovité formy základních půdních typů kyselé řady. V kyselé uléhavé kategorii (I) na zahliněných plochých bázích svahů a na plošinách bývá půda často oglejená a značně ulehlá. Chudá kategorie (M) zahrnuje nejchudší stanoviště hospodářských lesů, většinou na minerálně slabých či špatně zvětrávajících horninách. Základním společenstvem kyselé řady jsou kyselé smrkové bučiny (6K) a při úpatí Novohradských hor kyselé jedlové bučiny (5K). Živná řada (8,5%) sdružuje soubory lesních typů na půdách minerálně středně bohatých až bohatých a je svým výskytem vázána na porfyrický biotitický granodiorit. Půda často silně zabuřeňuje, takže možnosti uplatnit přirozenou obnovu lesa bývají omezené. Stabilita smrkových porostů proti větru je značně ztížena. Na přechodu ke kyselé řadě je kategorie svěží (S), na níž převažuje mezotrofní kambizem či kryptozem, poměrně dobře zásobená živinami, většinou s nadprůměrnou produkcí dřevní hmoty. Jen slabě je zastoupena kategorie bohatá (B) na nejúrodnějších či nejzachovalejších stanovištích (Žofínský prales). Základním společenstvem živné řady je svěží smrková bučina (6S). Extrémní řada (4,7%) zahrnuje soubory lesních typů na extrémních stanovištích, a to kategorii zakrslou (Z), kde je základním půdním typem litozem a kategorii skeletovou (Y), kde převažují přechody od litozemě k rankeru. Převažují silně exponované polohy na extrémně chudých až středně úrodných kamenitých až balvanitých sutích a slabě zvětralých výstupech hornin. Extrémní řada je řazena do lesů ochranných. Javorová řada (5,3%) zahrnuje soubory lesních typů na humusem obohacených půdách s nitrofilní vegetací. Na suťových svazích a hřebenech jsou to acerózní sutě (J), kde je půdním typem převážně ranker a jsou řazeny do kategorie lesa ochranného. Na zahliněných sutích a kamenitých či balvanitých půdách exponovaných poloh jsou acerózní kamenité půdy (A), kde převažují přechody od rankeru ke kambizemi či kryptozemi. Tato řada plní významnou půdoochrannou funkci. Jasanová řada (30,0%) zahrnuje stanoviště obohacovaná vodou v úvalech, údolních nivách a v úžlabinách. Na periodicky nebo epizodicky zaplavovaných aluviálních náplavech podél větších potoků a říček, případně glejů na prameništích se vyskytuje lužní kategorie (L). V Novohradských horách je velmi výrazně zastoupena kategorie vlhká (V), vázaná na svahové úžlabiny s pestrou mozaikou půdních jednotek od mezotrofních kambizemí či kryptozemí až po gleje při potůčcích a prameništích. Vlhké smrkové bučiny většinou bezprostředně navazují na svěží smrkové bučiny a tvoří s nimi nejúrodnější jádro celé oblasti. Tato řada plní významnou vodohospodářskou funkci. Oglejená řada (7,9%) je charakteristická střídavým zamokřením půdy v jarním, případně deštivém období s vysycháním půdy v létě. Půda je špatně propustná pro vodu a je většinou hlinitá až jílovitá. Na hlinitou kategorii H, případně vlhkou kategorii V navazuje na plochých bázích svahů převážně středně bohatá oglejená kategorie O. Na uléhavou kyselou kategorii I pak většinou navazuje oglejená kyselá kategorie P. Základními společenstvy jsou svěží smrkové jedliny (6O) a kyselé smrkové jedliny (6P), v chladných inverzních polohách pak azonální svěží jedlové smrčiny (7O) a kyselé jedlové smrčiny (7P). Podmáčená řada (5,1%) je rozšířena azonálně převážně v chladných inverzních polohách a sdružuje kategorii chudou podmáčenou (T) a středně bohatou podmáčenou (G). Převažujícím půdním druhem je glej. Základním společenstvem jsou podmáčené jedlové smrčiny (7G). Rašelinná řada (3,0%) je tvořena kategorií rašelinnou (R). Slabě jsou zastoupeny organozemě vrchovištní, na nichž vznikla vrchovištní smrčina (8R), vrchovištní kleč (9R) a vrchovištní bor (0R). Převažují organozemě přechodné, na nichž vznikly kyselé rašelinné smrčiny (7R) s poměrně dobrou produkcí dřevní hmoty. Kategorie lesních typů 0R, 8R a 9R jsou řazeny do kategorie lesa ochranného. Charakteristiky lesních typů viz. příloha č.21.


- 19 -



ZASTOUPENÍ SOUBORŮ LESNÍCH TYPŮ V OBLASTI V % Ekologická řada

lv s. lv s

obohacená extrémní

Kyselá

živná

oglejená

humusem Edafické kategorie B W H D A J

vodou

podmá čená

ra še l.

%

R

Σ

9

0,1

0,1

8

0,1

0,1

2,7

11,8

X

Z

Y

M

7

+

0,4

6

0,2

3,9

0,1

5

0,1

0,1

0,2

K

N

I

S

F

+

0,2

17, 4 3,5

8,5

4,5

7,7

0,1

0,5

0,6

0,3

+

C

L

+ 0,3

0,1 +

4,9 0,1

0,3

0,2

U

V

O

P

0,1

3,0

0,9

28, 9 0,8

2,5

1,6

+

+

Q

T

0,3

G

4,2 0,6

81,2 6,7

4 3 2 1 0 ∑

0,3

4,4

0,3

20, 9

9,2

5,1

8,0

0,1

0,3

+

0,1

5,0

0,3

0,2

29, 8

5,5

2,4

0,3

4,8

0,1

0,1

3,0

100,0

LHC Nové Hrady, NPP Hojná Voda


- 20 -



4.5.3. Charakteristiky lesních typů. SLT

Plocha

LT

lesní půdy ha

Plocha

lesní půdy ha

Název lesního typu (souboru lesních typů)

0R

0. lesní vegetační stupeň - BORY 13,56 0R3 13,56

5Z

5. lesní vegetační stupeň - JEDLOBUKOVÝ 5,48 5Z9 5,48 ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA

5Y

8,02

5Y1

5,59

5Y2

2,43

5M

25,15

5M3

25,15

5K

390,34

5K1

160,60

5K6

161,00

5K7

56,13

5K9

12,61

5N2

4,95

5N3

16,91

5N4

38,82

5N

5I

5S

60,68

62,71

35,25

5I1

61,25

5I4

1,46

5S1

33,93

5S9

1,32

5F

0,26

5F3

0,26

5H

1,13

5H1

1,13

5A

5,21

5A1

4,45

5A6

0,76

5J

28,27

5J3

28,27

5V

90,55

5V1

64,04

5V7

26,51

5O

5,20

5O1

5,20

5P

1,11

5P1

1,11


VRCHOVIŠTNÍ BOR borůvkový

skeletová SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA borůvková SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA se šťavelem CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA borůvková KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA metlicová KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA borůvková KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA se šťavelem KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA svahová KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA se třtinou rákosovitou KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA se šťavelem KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA borůvková ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA s bikou chlupatou ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA borůvková SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA svahová KAMENITÁ SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA šťavelová KLENOVÁ BUČINA bažanková KLENOVÁ BUČINA šťavelová SUŤOVÁ JILMOVÁ JAVOŘINA kapradinová VLHKA JEDLOVÁ BUČINA netýkavková VLHKA JEDLOVÁ BUČINA šťavelová SVĚŽÍ JEDLINA šťavelová KYSELÁ JEDLINA s bikou chlupatou

- 21 -

AVB

Cílová druhová skladba

(bonita)

Cílov ý HS

BO 14

BO8 SM1 BL1 BŘ JŘ

01

BO 12-16

BO7 BK2 BŘ1 JŘ SM

01

SM 20-26 BO 18-22

SM7 BK3 JD KL BO6 BK3 BŘ1

SM 24-28

SM7 BK2 JD1 MD KL

BO 20-22 SM 18-20 SM 26-28 BO 22-26 SM 22-26 BO 20-22 SM 28-30

BO7 BK3 JD MD BŘ (SM7 BK3 MD) SM 7 BK2 MD(DG)1 JD BO SM7 BK3 BO JD MD BŘ BO7 BK3 SM MD SM7 BK3 MD JD JV

43

SM 24-28 BO 22-26 SM 22-24

SM (BO)7 BK3 MD(DG) JD SM4 BK3 LP1 JD1 MD1

51

SM 26-28

SM7 BK2 JD1 MD KL

BO 18-22 SM 20-24

BO (SM)7 BK3 JD MD BŘ KL

SM 26-30

SM7 BK2 JD1 BO MD BŘ

53

BO 20-24 SM 24-26

SM (BO)7 BK2 JD1

43

SM 30-32

SM7 BK2 JD1 MD DG JV

55

SM 28-32


51

SM 26-30

SM7 JD1 BK2 MD KL

SM 30-32

SM7 JD(JDO)1 BK2 MD

55

SM 30-34 BK 26-30 SM 26-28

51

SM 24-30

SM6 BK2 JD1 KL1 JL BK8 JD1 KL1 JL SM7 BK2 KL1 JD BK8 KL2 JD SM3 BK4 KL2 JD1 JL

SM 32-34

SM7 BK2 JD1 KL JS JL

57

SM 30-32

SM7 BK2 JD1 MD KL

SM 30-34

SM7 JD2 BK1 OS

SM 26-30

SM7 JD2 BK1 MD OS

53 43 53

01


4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI SLT

Plocha

LT

lesní půdy ha 5L

6Z 6Y

25,54

Plocha

lesní půdy ha 5L1

17,53

5L2

8,01

431,50

6Y1

27,65

6Y2

261,78

6Y3

31,74

6Y8

110,33

11,56

6M3

11,56

6K

1 938,28

6K1

1 075,13

6K3

325,91

6K6

537,24

6N3

845,24

6N4

101,35

6I4

487,70

6I5

11,31

6S1

35,53

6S2

812,82

6S9

5,64

6I

6S

AVB

MONTÁNNÍ JASANOVÁ OLŠINA potoční MONTÁNNÍ JASANOVÁ OLŠINA prameništní

6. lesní vegetační stupeň - SMRKOBUKOVÝ 27,94 6Z9 27,94 ZAKRSLÁ SMRKOVÁ

6M

6N


946,59

499,01

853,99

6F

6,75

6F2

6,75

6B

31,72

6B4

31,72

6D

8,86

6D5

8,86

6A

546,10

6A6

546,10

6V

3 213,02

6V1

15,20

6V2

5,46


BUČINA skeletová SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA Borůvková SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA se šťavelem SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA s rašeliníkem SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA vlhká CHUDÁ SMRKOVÁ BUČINA borůvková KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA metlicová KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA borůvková KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA se šťavelem KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA se šťavelem KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA borůvková ULÉHAVÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA metlicová ULÉHAVÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA skeletová SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA šťavelová SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA bukovincová SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA svahová KAMENITÁ SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA šťavelová BOHATÁ SMRKOVÁ BUČINA s řeřišnicí trojlistou OBOHACENÁ SMRKOVÁ BUČINA s řeřišnicí trojlistou KLENOSMRKOVÁ BUČINA bukovincová VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA papratková VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA devětsilová

- 22 -


Cílov ý HS

OL 24-28

OL7 JS2 SM1 JV OS

29

OL 24-26

OL7 SM2 JS1 JL

SM 18

SM5 BK3 BO2 BŘ JD JŘ

SM 20-24

SM7 JD1 BK2 KL BO BŘ JŘ

SM 24-28

SM6 BK3 JD1 KL

SM 20-24

SM6 BO1 BK2 BŘ1 JD

SM 28-32

SM6 BK2 JD1 KL1 JL JS

BO 16-20 SM 20-22 SM 26-28

53

BO 20-24 SM 22-26 SM 28-32

SM7 BK3 BO JD BŘ JŘ BO6 BK4 MD SM7 BK2 JD1 BO JŘ BK6 SM3 JD1 JŘ SM (BO)7 BK3 JD BŘ JŘ BK7 SM3 JD BO BŘ JŘ SM7 JD1 BK2 KL MD

SM 26-30

SM7 JD1 BK2 KL

51

SM 22-24

SM6 BK3 BO1 JD BŘ

SM 24-28

SM7 BK2 JD1 BO BŘ

SM 24-28

SM7 BK2 JD1 BO KL BŘ

SM 28-32

SM7 JD1 BK2 KL JL BK5 SM3 JD2 KL JL SM7 BK2 JD1 KL JL BK5 SM3 JD2 KL JL SM7 BK2 JD1 KL JL BK6 SM3 JD1 KL JL SM7 BK2 JD1 KL JL BK6 SM3 JD1 KL JL

55

SM7 BK2 JD1 KL BK6 SM3 JD1 KL SM6 JD1 BK2 KL1 BK5 SM2 JD2 KL1 JL

55

SM5 BK3 JD1 KL1 JL BK6 SM3 JD1 KL SM6 JD2 BK2 KL

51

(bonita)

SM 28-32 SM 28-30 SM 28-30

SM 32-34 SM 30-34 BK 26-28 SM 28-34 SM 30-34 SM 32-34 JD 30-32 BK 28-30

01

53

51 51

57

SM 7 JD2 BK (KL)1


4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY OBLASTI SLT

Plocha

LT

lesní půdy ha 6V

Plocha

lesní půdy ha 6V3

411,20

6V4

955,03

6V6

606,75

6V7

1 219,38


AVB

VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA s bikou lesní VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA šťavelová VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA s řeřišnicí trojlistou VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA s kapradí osténkatou SVĚŽÍ SMRKOVÁ JEDLINA šťavelová KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA metlicová PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA přesličková

SM 30-34

6O

277,01

6O1

277,01

6P

171,60

6P2

171,60

6G

68,13

6G1

68,13

7Z

7. vegetační stupeň - BUKOSMRKOVÝ 5,55 7Z9 5,55 ZAKRSLÁ BUKOVÁ

7Y

48,61

7Y1

1,43

7Y2

47,18

7K

2,80

7K1

2,80

7N

20,61

7N3

20,61

7S

0,81

7S2

0,81

7V

9,04

7V6

6,78

7V9

2,26

7O

334,97

7O1

334,97

7P

97,82

7P1

97,82

7T

30,22

7T1

30,22

7G

466,04

7G1

20,62

7G3

445,42

7R1

181,44

7R2

114,01

7R

8R

295,45

SMRČINA skeletová SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA borůvková SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA s kapradí osténkatou KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA metlicová KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA se šťavelem SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA bukovincová VLHKÁ BUKOVÁ SMRČINA kapradinová PODMÁČENÁ BUKOVÁ SMRČINA krabilicová SVĚŽÍ JEDLOVÁ SMRČINA šťavelová KYSELÁ JEDLOVÁ SMRČINA třtinová PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLOVÁ SMRČINA rašeliníková PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA přesličková PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA třtinová KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA třtinová KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA borůvková

8. lesní vegetační stupeň - SMRKOVÝ 15,25 8R1 15,25 VRCHOVIŠTNÍ SMRČINA


Cílov ý HS 57

SM 28-32

SM7 JD2 BK1 JL KL JS SM5 BK3 JD2 JL KL JS SM7 BK2 JD1 KL JS SM5 BK4 JD1 KL JS SM7 BK2 JD1 KL JL JS SM4 BK4 JD1 KL1 JL JS SM6 BK2 JD1 KL1 JL JS SM4 BK4 JD1 KL1 JL JS SM7 JD2 BK1

SM 26-30

SM7 JD2 BK1 BO

SM 28-32

SM8 JD2 BK

59

SM 16-18

SM7 JŘ2 BŘ1 BK

01

SM 20-22

SM9 JD1 JŘ BK

SM 22-24

SM8 JD1 BK1 KL JŘ

SM 26-28

SM9 BK1 JD

73

SM 26-30

SM8 JD1 BK1 KL

71

SM 26-30

SM8 JD1 BK1 KL

75

SM 28-30

SM8 BK1 JD1 KL

77

SM 28-30

SM 10 JD BK

79

SM 30-34

SM8 JD2 BK

77

SM 24-30

SM9 JD1 BK

SM 20-24

SM9 JD1 BŘ OL JŘ

SM 26-30

SM9 JD1 BO

SM 26-32

SM9 JD1 BK BŘ OL JŘ

SM 26-30

SM10 JD BŘ JŘ

SM 20-26

SM 10 JD BŘ JŘ

SM 18

SM10 BL BŘ JŘ

01

BL 14

BL10 SM BO BŘ JŘ

01

(bonita)

SM 30-34 SM 30-34 SM 30-34

79

suchopýrová 9R

9. lesní vegetační stupeň - KLEČOVÝ 7,52 9R2 7,52 VRCHOVIŠTNÍ KLEČ

blatková

Poznámka: Uvedené plochy lesních typů a SLT jsou výsledkem digitalizace typologických map s vyrovnáním na porostní plochu. Podrobné charakteristiky lesních typů jsou uvedeny v Přílohách. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 23 -



4.5.4. Převod SLT na skupiny typů geobiocénů. SLT

Název SLT

STG

Skupina typů geobiocénů

Přirozená druhová skladba

0. vls – BORY 0R

5Z

Vrchovištní bor 5. vls – JEDLOBUKOVÝ Zakrslá jedlová bučina

6A6 5AB1

5Y

Skeletová jedlová bučina

5AB1

5M

Chudá jedlová bučina

5A3a

5K

Kyselá jedlová bučina

5AB3

Kyselá jedlová bučina borůvková Kyselá jedlová bučina svahová Kamenitá kyselá jedlová bučina Kamenitá kyselá jedlová bučina borůvková Uléhavá kyselá jedlová bučina Uléhavá kyselá jedlová bučina borůvková Svěží jedlová bučina

5A3a

5Km (5K6) 5Ke (5K9) 5N 5Nm (5N4) 5I 5Im (5I4) 5S 5Se (5S9)

5AB3 5AB3 5A3a 5AB3 5A3a 5B3

5H

Svěží jedlová bučina svahová Kamenitá svěží jedlová bučina Hlinitá jedlová bučina

5A

Klenová bučina

5J

Suťová jilmová javořina

5V

Vlhká jedlová bučina

5O

Svěží jedlina

5B4

5P

Kyselá jedlina

5AB4

5L

Montánní jasanová olšina

5F

5B3 5B3 5B3 5BC3 5C3 5BC4

5C5

Pineta rotundatae sup.. blatkové bory v.st.

BO8 SM1 BL1 BŘ JŘ

Abieti–fageta humilia zakrslé jedlové bučiny Abieti–fageta humilia zakrslé jedlové bučiny Fageta piceoso–abietina Smrkojedlové bučiny Abieti–fageta jedlové bučiny Fageta piceoso–abietina smrkojedlové bučiny Abieti–fageta jedlové bučiny Abieti–fageta jedlové bučiny Fageta piceoso–abietina smrkojedlové bučiny Abieti–fageta jedlové bučiny Fageta piceoso–abietina smrkojedlové bučiny Abieti–fageta typica typické jedlové bučiny Abieti–fageta typica typické jedlové bučiny Abieti–fageta typica typické jedlové bučiny Abieti–fageta typica typické jedlové bučiny Aceri–fageta javorové bučiny Fagi–acereta bukové javořiny Aceri–fageta alni javorové bučiny s olší Abieti–piceeta equiseti přesličkové jedlové smrčiny Abieti–piceeta equiseti přesličkové jedlové smrčiny Aceri–alneta glutinoso-incanae javorové olšiny

BK6 SM2 BO2 JD BŘ JŘ BK6 SM2 BO1 JD1 JV BŘ JŘ BK6 SM1 JD1 BO1 DB1 LP BŘ BK6 JD3 SM1 BO LP BŘ BK6 SM1 JD1 BO1 DB1 LP BŘ BK6 JD3 SM1 BO LP BŘ BK6 JD3 SM1 BO LP BŘ BK6 SM1 JD1 BO1 DB1 LP BŘ BK6 JD3 SM1 BO LP BŘ BK6 SM1 JD1 BO1 DB1 LP BŘ BK6 JD3 SM1 JV JS JL LP BK6 JD3 SM1 JV JS JL LP BK6 JD3 SM1 JV JS JL LP BK6 JD3 SM1 JV JS JL LP BK5 JD3 SM1 JV1 JS JL LP BK3 SM1 JD2 JV2 JL1 LP1 JS JD3 BK5 SM2 JV JS JL LP OL JD5 SM3 BK2 OL OS JD5 SM3 BO1 BK1 BŘ OS OL6 JS2 SM2 JV BŘ OS VR

6. vls – SMRKOBUKOVÝ 6Z

Zakrslá smrková bučina

6Y

Skeletová smrková bučina

6M

Chudá smrková bučina

6A3

6K

Kyselá smrková bučina

6AB3

6Km (6K3) 6N

Kyselá smrková bučina borůvková Kamenitá kyselá smrková bučina


6A1 6AB1

6A3 6AB3

Pineta piceosa sup. smrkové bory v.st. Abieti-fageta piceae humilia zakrslé jedlové bučiny se smrkem Fageta abietino-piceosa jedlosmrkové bučiny Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Fageta abietino-piceosa jedlosmrkové bučiny Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem

- 24 -

SM5 BK4 BO1 JD BŘ JŘ SM6 BK3 JD,JV1 BŘ JŘ BK5 SM3 JD2 BO BŘ JŘ BK5 SM3 JD2 BO BŘ JŘ BK5 SM3 JD2 BO BŘ JŘ BK5 SM3 JD2 BO BŘ JŘ



SLT 6Nm (6N4) 6I 6S 6Se (6S9)

Název SLT Kamenitá kyselá smrková bučina borůvková Uléhavá kyselá smrková bučina Svěží smrková bučina

STG 6A3 6AB3 6B3

6B

Svěží smrková bučina svahová Kamenitá svěží smrková bučina Bohatá smrková bučina

6D

Obohacená smrková bučina

6BC3

6A

Klenosmrková bučina

6BC3

6V

Vlhká smrková bučina

6BC4

6O

Svěží smrková jedlina

6B4

6P

Kyselá smrková jedlina

6AB4

6G

Podmáčená smrková jedlina

6F

6B3 6B3 6B3

6B5

Skupina typů geobiocénů Fageta abietino-piceosa jedlosmrkové bučiny Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Aceri-fageta sup. javorové bučiny v.st. Aceri-fageta sup. javorové bučiny v.st. Aceri-fageta alni javorové bučiny s olší Piceeta equiseti sup. přesličkové smrčiny v.st. Piceeta equiseti sup. přesličkové smrčiny v.st. Picei-alneta sup. smrkové olšiny v.st.

Přirozená druhová skladba BK5 SM3 JD2 BO BŘ JŘ BK5 SM3 JD2 BO BŘ JŘ BK6 SM2 JD2 JV JS JL LP JŘ BK6 SM2 JD2 JV JS JL LP JŘ BK6 SM2 JD2 JV JS JL LP JŘ BK6 SM2 JD2 JV JS JL LP JŘ BK6 SM2 JD2 JV JS JL LP JŘ BK5 SM2 JD3 JV JS JL JŘ BK5 JD3 SM2 JV JS JL LP OL JD5 SM3 BK2 OL OS JD5 SM3 BO1 BK1 BŘ OS SM4 JD5 BO1 DB BK JV BŘ OL OS JŘ

7.vls. - BUKOSMRKOVÝ 7Z

Zakrslá buková smrčina

7Y

Skeletová buková smrčina

6AB1

7K

Kyselá buková smrčina

6AB3

7N

6AB3

7S

Kamenitá kyselá buková smrčina Svěží buková smrčina

7V

Vlhká buková smrčina

6BC4

Podmáčená buková smrčina

6BC5

7Vg (7V9)

6A1

6B3

7O

Svěží jedlová smrčina

6B4

7P

Kyselá jedlová smrčina

6AB4

7T

6A4

7G

Podmáčená chudá jedlová smrčina Podmáčená jedlová smrčina

7R

Kyselá rašelinná smrčina

7A6

6B4

Pineta piceosa sup. smrkové bory v.st. Abieti-fageta piceae humilia zakrslé jedlové bučiny se smrkem Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Abieti-fageta piceae jedlové bučiny se smrkem Abieti-fageta piceae typica typické jedlové bučiny se smrkem Aceri-fageta alni javorové bučiny s olší Aceri-alneta incanae javorové olšiny s olší šedou Piceeta equiseti sup. přesličkové smrčiny v.st. Piceeta equiseti sup. přesličkové smrčiny v.st. Piceeta sphagnosa rašeliništní smrčiny Piceeta equiseti sup. přesličkové smrčiny v.st. Piceeta turfosa sup. rašeliništní smrčiny v.st.

SM8 BK2 JD BO BŘ JŘ SM8 BK,JD2 KL BO BŘ JŘ SM7 JD1 BK2 BO BŘ JŘ SM7 JD1 BK2 BO KL BŘ JŘ SM7 JD1 BK2 KL BŘ JŘ SM7 JD2 BK1 KL BŘ JŘ SM8 JD1 BO,BŘ1 JŘ SM7 JD2 BK1 BO JV BŘ JŘ SM7 JD2 BK1 BO JV BŘ JŘ SM8 JD1 BO,BŘ1 JŘ SM8 JD1 BO,BŘ1 JŘ SM10 JD BO BŘ JŘ

8. vls - SMRKOVÝ 8R

Vrchovištní smrčina

7A6

Piceeta turfosa sup. rašeliništní smrčiny v.st.

SM10 BŘ KLEČ

8A6

Pineta mugo turfosa sup. rašeliništní kleč v.st.

BL(KLEČ)10 SM BO BŘ JŘ

9. vls. - KLEČOVÝ 9R

Vrchovištní kleč

Skupiny typů geobiocénů vychází z „Přehledu skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR“ prof. A.Zlatníka z r.1976. Typologický klasifikační systém ÚHÚL a systém geobiocenologický jsou založeny na velmi blízkých principech. Liší se především pojetím ekologických řad (u nichž jsou lesnicky významné rozdíly nadřazovány rozdílům ryze přírodovědným, např. fytocenologickým hlediskům) a částečně i pojetím vegetační stupňovitosti. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 25 -



Pojetí vegetační stupňovitosti v systému ÚHÚL vykazuje při srovnání s geobiocenologickým tříděním tyto hlavní rozdíly: 1. Samostatně vymezený „stupeň“ borů je „nultý“ v pořadí. Bory v typologických mapách ÚHÚL je třeba převést do vegetačních stupňů geobiocenologického třídění. 2. Širší pojetí 1.dubového stupně (dubový stupeň je v geobiocenologickém třídění ČR omezen svým výskytem na moravskou část panonské biogeografické provincie). Plošně omezené výskyty v Českém termofyku jsou považovány za extrazonální a jejich výskyty na zonálních půdách, většinou dlouhodobě odlesněných, za „xerickou“ variantu 2. bukodubového stupně. 3. Původní zúžené vymezení 4.bukového stupně v Českém masivu je v typologických mapách postupně upravováno. Ve sporných případech se orientujeme pomocí registru biogeografie. Totéž platí pro „dubojehličnatou“ variantu 4.vegetačního stupně, vymezenou podle výskytu geografických variant STG v pánvích a na plošinách České kotliny. 4. Detailnější zpracování 6.smrkojedlobukového stupně. V pojetí ÚHÚL vymezený 6.smrkobukový a 7.bukosmrkový stupeň společně odpovídá přibližně 6.smrkojedlobukovému stupni geobiocenologického třídění.

Použité symboly: Vegetační stupně: 1-8 Trofické řady: A – oligotrofní B – mezotrofní C – eutrofně nitrofilní D – eutrofně bázická Meziřady: AB – oligomezotrofní BC – mezotrofně nitrofilní BD – mezotrofně bázická CD – nitrofilně bázická Hydrické řady: 1 – zakrslá s mělkým a vysýchavým substrátem, přírodní porosty jsou tvořeny vůdčími dřevinami VS zakrslého vzrůstu; 2a – skromná ( v A, AB na propustných pleistocenních terasách, v D s mělkou půdou na vápencových a hadcových, v DB na neovulkanických bázických podkladech; eluvia na hřbetech náhorních plošin s mělkou půdou bez hlinitého či sprašového překryvu; v přírodním stavu výrazná účast borovice lesní); 2b – skromná na píscích (1. až 4. VS); 3a – normální (vůdčí, klimaxová); 3b – vůdčí ve srážkově podnormálních (suchých) oblastech deštného stínu (geografické varianty STG v 2. a 3. VS, ve 4. VS v oblastech plošin (dubojehličnatá“ varianta vegetační stupňovitosti, jež prakticky postrádá vlhkostně vyrovnaná svěží stanoviště); 4 – zamokřená s půdou střídavě podmáčenou od spodiny (projevuje se oglejením půdních profilů); 5a – mokrá, ale s vodou proudící, okysličenou; 5b – mokrá s vodou stagnující (projevuje se přítomností redukčních horizontů v půdě); 6 – rašeliništní (4.-8. VS); systém ÚHÚL klasifikuje jako rašelinu humolit o minimální mocnosti 50 cm – je věcí expertního posouzení, zda některé lesní typy z edafických kategorií G a T nemají být převedeny do rašeliništní řady STG.


- 26 -



4.5.5. Ukázka typologické zkusné plochy. Seznam typologických zkusných ploch je uveden v příloze č.5 6V4 – VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA ŠŤAVELOVÁ

Lesní oblast: Lesní správa: Porost: Nadmořská výška: Reliéf terénu: Expozice: Sklon: Geologický podklad:

Půdní typ: Půdní druh:

0 5

14 – Novohradské hory Nové Hrady 701 A3 740 m n.m. plošina západní o 5 migmatitizovaná biotitická a silimanit-biotitická pararula GLk - glej kambický ph - písčitohlinitá

0e 1 0f 2 0h 1 – 0-4 cm

Al

Al – 4-16 cm Bvg – 16-35 cm

15 Bvg

35

barva šedohnědá, h, bohatě prokořeněná, čerstvě vlhká, skelet 10% světle šedá s rezavými skvrnami, drobivá, hp, dobře prokořeněná, skelet 15%

B/G – 35-60 cm

šedá s masivními rezavými skvrnami, hp-ph, ojediněle prokořeněná, čerstvě vlhká, ulehlá, skelet 5%

Go + 50 cm

šedá s rezavým, konkrece Fe, ph, vlhká, ulehlá, skelet 5%

BVG/GO 50

MODER

SPODNÍVODA

80 Go+ 50

Celková charakteristika profilu: GLk (kambický) glej hnědý, půda středně hluboká, hladina spodní vody v 50 cm, půda písčitohlinitá, ve svrchní části dobře prokořeněná., slabě skeletová Fytocenologický zápis: kryt travin 40% kryt bylin: 70% kryt mechů: 25% Vaccinium myrtillus 5-3.3, Majanthemum bifolium +2.3, Oxalis acetosella –2.2, Soldanella montana 1.1, Homogyne alpina +, Hieracium sp. +, Athyrium filix femina +.+, Dicranum sp. +, Entodon schreberi 1.2, Polytrichum sp. +2.3, Sphagnum sp. 1.3 Dřevinné patro: I.-II. – SM 80% JD 20% JŘ + V.1b SM 20% JD 5% V2 Taxační popis: Věk – 125 let, zakmenění 9, zápoj 90% SM 80% - Ø 35 cm – v 29 m – b.st. 28 JD 20% - Ø 35 cm – v 28 m – b.st. 28


- 27 -



6S2– SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA BUKOVINCOVÁ

Lesní oblast: Lesní správa: Porost: Nadmořská výška: Reliéf terénu: Expozice: Sklon: Geologický podklad:

Půdní typ: Půdní druh

0 5

14 – Novohradské hory Kaplice 867 D3 940 m n.m. mírný sklon západní o 15 středně zrnitá porfyrická biotitická žula (weinsberský typ) Kpmob - kryptopodzol typický oligo-mezotrofní hp - hlinitopísčitá

0e 2 0f 2 0h 3 – 0-7 cm

Ae

Ae – 7-14 cm Bvs – 14-27 cm

15 Bvs

30 Bv – 27-82 cm

MOR

rezavě hnědá, hp, bohatě prokořeněná, skelet 20%, čerstvě vlhká rezavá, hp, středně prokořeněná, sypká, skelet 30%, čerstvě vlhká A horizont přechází do B horizontu difuzně, vybělená zrnka písku světle rezavá, hp, jednotlivě kořeny, čerstvě vlhká, skelet 35%

BV 50

Cg – 82 cm +

80 Cg

Celková charakteristika profilu: Kpmob kryptopodzol typický oligo-mezotrofní (hnědá horská půda, var. oligo-mezotrofní), hluboká, ve spodní části mírně oglejená, hlinitopísčitá, středně skeletovitá, místy kameny na povrchu. Fytocenologický zápis: kryt travin 60% kryt bylin: 70% kryt mechů: 70% Vaccinium myrtillus 5.5, Majanthemum bifolium +, Oxalis acetosella 2.2, Athyrium filix femina +, Calamagrostis villosa -, Dicranum sp. – 4.3, Polytrichum sp. 1.2, Lycopodium clavatum + Dřevinné patro: I.-II. – SM 100% SM 20% V.1a SM 10% JŘ 5% V 1b Taxační popis: Věk – 80 let, zakmenění 9, zápoj 90% SM 100% - Ø 27 cm – v 25 m – b.st. 28 Rozbor podmínek prostředí typologických zkusných ploch je uveden v příloze č.6.


- 28 -



4.5.6. Trvalé zkusné plochy (TZP), poloprovozní výzkumné plochy (PVP). Na území ČR byly v minulosti založeny prostřednictvím poboček ÚHÚL – Lesprojekt Brandýs n/L. dva rozsáhlé soubory výzkumných ploch. Jsou to trvalé zkusné plochy (TZP) a poloprovozní výzkumné plochy (PVP). Soustava PVP byla založena v 60. a 70. letech pro vypracování růstových tabulek pro hlavní dřeviny Československa. TZP byly zakládány převážně v 80. letech pro sledování změn, které mohou nastat v lesních půdách vlivem imisí. V současné době po převzetí ploch IFER probíhá sjednocení obou systémů ploch s cílem vytvoření jednotné informační soustavy na bázi uceleného souboru výzkumných ploch, vzniklého ze stávajících poloprovozních a trvalých zkusných ploch. Tento cílový soubor reprezentativních ploch bude poskytovat informace o stavu lesů pro potřeby produkčního výzkumu, odvození růstových trendů, sledování vývoje zdravotního stavu porostů, změn stanovištních podmínek a dalších jevů významných pro růst lesa. V PLO 14 existuje v současné době 10 ploch TZP a 4 plochy PVP. PVP plochy byly založeny v r.1974, některé z nich byly pak využity pro TZP. TZP plochy byly založeny v r.1982, při čemž to byly vesměs lokality mimo hraniční pásmo v komplexu Klepná, Mlýnského vrchu a Kraví hory. V centrální části Novohradských hor nebyly bohužel žádné zkusné plochy založeny. V letech 1994-1998 po převzetí výzkumů IFER uskutečnil revize všech existujících ploch PRVP a TZP v lesní oblasti s cílem posoudit aktuální stav. Při tom byly zjišťovány základní údaje a hodnotil se také rozsah poškození abiotickými a biotickými činiteli. Na ploše se pořizoval i krátký videozáznam, který zachycuje hlavní rysy plochy a je archivován v centrální databázi společně s dalšími údaji o ploše. Stěžejním úkolem při návštěvě plochy bylo zjištění geografických souřadnic a trvalá fixace polohy plochy v terénu- Na základě údajů, zjištěných na ploše, byla plocha klasifikována podle její vhodnosti pro další šetření. Základní údaje o těchto plochách jsou uvedeny v kapitole 6.2.5.1. Z celého souboru ploch v lesní oblasti budou dále vybrány vhodné plochy pro zařazení do cílového souboru reprezentativních ploch. Vybrané plochy budou dále doplněny o nové plochy v porostech jiných dřevin a b mladých porostech. Tyto plochy budou hodnoceny v intervalu 3-5 let. U ostatních ploch v oblasti se předpokládá hodnocení v delším časovém intervalu anebo účelové hodnocení pro zjištění některých specifických údajů. Hodnocení ploch bude probíhat podle jednotné metodiky, která zahrnuje ucelený soubor metod a postupů pro měření dendrometrických charakteristik, hodnocení zdravotního stavu stromů, popisu vegetace, hodnocení výživy porostů, hodnocení půdních podmínek a měření atmosférické depozice. PŘEHLED PARAMETRŮ SLEDOVANÝCH PŘI HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU A MĚŘENÍ PŘÍRŮSTU NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH

Skupina parametrů Dendrometrické charakteristiky Sociální postavení stromu Mechanické poškození kmene

Zdravotní stav porostů

Parametr tloušťka výška sociální postavení stromu zlom mechanické poškození obvodu kmene defoliace celé koruny defoliace 1/3 koruny vitalita vrcholu výskyt suchých větví typ barevných změn intenzita barevných změn výskyt sekundárních výhonů stáří jehlic výskyt šišek úhel větvení typ větvení poškození hmyzem

Objekt všechny stromy 40 stromů všechny stromy všechny stromy všechny stromy stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m stromy na kruhové ploše r = 16 m 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů 10 stromů všechny stromy

Na trvalých zkusných plochách se uskutečňují dva základní typy šetření stavu stromů: dendrometrická měření stromů a hodnocení zdravotního stavu. Dendrometrická měření zahrnují měření tlouštěk a výšek stromů. Sem je zahrnuto také hodnocení sociální postavení stromu a hodnocení ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 29 -



mechanického poškození stromu. Tyto charakteristiky se zjišťují u všech stromů na trvalé zkusné ploše. Výjimkou jsou výšky, které se měří jen u 40 stromů. Pro hodnocení zdravotního stavu stromu se v rámci trvalé zkusné plochy zřizuje kruhová plocha o poloměru 16 m (plocha 0,08 ha). Velikost plochy zajišťuje, že zdravotní stav se hodnotí u 40-60 stromů, což je dostatečný počet pro zachycení zdravotního stavu porostu. Kruhová plocha se umístí do části plochy, která nejlépe charakterizuje stav porostu. Kruhová zkusná plocha je v rámci trvalé zkusné plochy vylišena jiným způsobem číslování. Stromy na kruhové ploše jsou číslovány bílou barvou a ze dvou stran, na zbývající části jsou stromy číslovány žlutě a čísla jsou jen na jedné straně stromu. Kromě zhodnocení stavu porostu se na plochách TZP provádí také odběr půdních vzorků. Údaje o půdním chemizmu jsou využívány pro hodnocení růstových podmínek na jednotlivých plochách. Všechny existující údaje o plochách jsou uloženy v počítačové databázi. Správu souboru TZP a PVP a jejich přebudování do cílového systému výzkumných ploch zajišťuje Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve spolupráci s ÚHÚL.

4.5.7. Problematika revize typologického mapování v rámci OPRL. Od r.1970, kdy v rámci ÚHÚL vznikla jednotná typologická klasifikace (PLÍVA, PRŮŠA) (tzv. 2.etapa typologie lesů) a kdy bylo provedeno první mapování v tomto systému, byla provedena ve velmi omezené míře v průběhu obnov LHP jednotlivých LHC na území oblasti pouze namátková hrubá revize typologického mapování. V r.1982 byla upravena hranice 4.vegetačního stupně na polesí Horní Stropnice a nově vylišena hranice 7.vegetačního stupně na polesích Černé Údolí a Pohorská Ves, rovněž byla sjednocena tabulka lesních typů v rámci celého LHC Nové Hrady. Při zpracování OPRL pro PLO 14 – Novohradské hory byl lesní typ 6V8 vzhledem ke svému charakteru ochranného lesa přeřazen do lesního typu 6Y8. Byly odstraněny nedostatky v typologické mapě při digitalizaci (chybějící lesní typy, neúplné hranice lesních typů atp.) a sjednocena tabulka lesních typů, jejichž charakteristiky jsou uvedeny v Přílohách tohoto OPRL. Při příštích změnách OPRL bude zapotřebí dořešit hranice 7.vegetačního stupně a podrobnou revizi typologického mapování. Celkově lze zhodnotit kvalitu stávajícího typologického mapování za dobrou, diference lze kromě upřesnění vegetačních stupňů najít na bývalých Z půdách, které nebyly ve stadiu mlazin přístupné, a na chudších kategoriích, kde dochází k určité regradaci stanoviště vlivem vzdušného dusíku a i leteckého přihnojování močovinou a vápencem v minulosti.

NPR Žofínský prales, svícnová jedle (1999)


- 30 -


5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH

5. ÚDAJE O STAVU LESA, HISTORICKÉM VÝVOJI, DOSAVADNÍM HOSPODAŘENÍ A MAJETKOVÝCH POMĚRECH 5.1. Historický vývoj hospodaření v oblasti. V rámci historického průzkumu byly zpracovány v PLO 14 tyto historické průzkumy: Zpracovatel Ing.František Kruml Ing.František Kruml

Rok 1960 1974

Historický průzkum Historický průzkum lesů pro LZ Kaplice, Dolní a Horní Hvozd Historie lesů III. etapa LHC Horní Hvozd

5.1.1. Vývoj vlastnických poměrů. Území mezi řekou Lužnicí a Stropnicí, podstatná část pozdějšího panství Nové Hrady, patřilo ve 12.století k panství Vitorazskému a bylo v lénu pánů z Kueringu. Ve 13.století přešlo toto území do držení Vítkovců z linie Třeboňsko – Landštejnské. Vilém z Landštejna, který převzal tento lenní majetek od svého otce, postoupil jej v r.1359 bratřím Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Nové Hrady, které vznikly až po založení hradu, bylo původně sice malé, ale velmi důležité město s hraniční hlídkou a zemským mýtem. Vedla přes ně z Vitorazska pohraničními lesy severovýchodním směrem obchodní stezka zvaná „česká“. Panství Nové Hrady bylo v držení Rožmberků do r.1611, kdy tento rod vymřel bez přímých dědiců úmrtím Petra Voka. Silně zadlužené panství zdědil Jan Jiří ze Švamberku, který je postoupil v r.1615 svému synovi Petrovi ze Švamberka. Ten se zúčastnil v r.1618 povstání českých stavů proti Habsburkům, a proto mu byly Nové Hrady spolu s ostatními velkostatky královskou komorou zabrány. Darovací listinou ze 6.2.1620 byly Nové Hrady odevzdány do užívání císařskému generálu Karlu Bonaventurovi Longeval, hraběti z Buquoyů. Po jeho smrti u Nových zámků se v r.1621 ujala správy majetku vdova Marie Magdalena k rukám nezletilého syna Karla Alberta. Císařskou listinou z r.1623 bylo dáno panství do dědičné držby. Podle záborového zákona č.215/19 Sb. z r.1919 byly revíry Hranice, Jakule a Těšínov převzaty v r.1925 československým státem a začleněny do správy Státních lesů Nové Hrady. Dalšími příděly obcím a soukromým nabyvatelům v prvé pozemkové reformě byla rozloha panství zmenšena o veškeré lesy Středního Hvozdu, jakož i o malé okrajové části komplexu Horní Hvozd. Zbývající lesy Novohradského panství, které byly v době okupace zabrány do Říše, byly zkonfiskovány podle dekretu presidenta republiky č.12/45 Sb. a byly převzaty 18.12.1945 podnikem Státní lesy a statky a začleněny do lesních závodů Dolní Hvozd (spojené revíry Kapinos a Zámecký) a Horní Hvozd. V okrajových částech Novohradských hor, převážně v okolí obcí a městeček, byly komplexy soukromých a obecních lesů. Větší část soukromých lesů byla zkonfiskována po r.1945 jako německý majetek na základě dekretu presidenta republiky č 12/45 Sb. a zařazena do Státních lesů. V souvislosti s vytvořením hraničního režimu v oblasti, se snižováním rozlohy zemědělsky obhospodařované půdy a likvidací pohraničních obcí a osad došlo k postupnému zalesnění bývalých nelesních pozemků. Obecní, církevní a soukromé lesy (převážně z přídělů přistěhovalcům po r.1945) byly postupně předávány do státní správy, takže k 1.1.1990 byla celá oblast Novohradských hor ve státní správě. Po vydání restitučních zákonů, a to zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku č.229/1991 Sb., změn a doplňků č.42/1992 Sb., č.93/1992 Sb., zákona ČNR č.39/1993 Sb. a zákona o obcích č.172/1991 Sb., včetně navazujících předpisů na tato zákonná opatření, byly postupně předávány oprávněným vlastníkům (soukromníkům, obcím) jejich lesní pozemky., takže v současnosti jsou nedořešeny pouze církevní majetky a některé příděly obcím po r.1945.

5.1.2. Vývoj lesního hospodářství. Převážná část Novohradska byla v době, z níž pocházejí prvé zprávy o lesích, velmi slabě zalidněna. Počátky kolonizace spadají do 13.století, tj. do doby, kdy bylo panství v držení Vítkovců a pokračovala za pánů z Rožmberka a byla podporována udělením zvláštních výsad městům a odprodejem, ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 31 -



případně propachtováním lesní půdy na okraji lesa k odlesnění a vyklučení. Na pasekách a v jejich blízkosti vznikla tak nová sídliště. Jména Rauhenschlag (Chlupatá Ves), Ottenschlag (Dluhoště), Zirnetschlag (Bělá), Uretschlag (Meziříčí) aj. další připomínají vznik těchto obcí. Osídlenci nacházeli částečnou obživu v domácké výrobě dřeváků, lopat, talířů a jiného dřevěného zboží. V úzké souvislosti s kolonizací je vznik vodních mlýnů, spojených většinou s pilami, který spadá do 14.století. V r.1553 byla založena první sklárna na Vilémově hoře (Wilhelmsberg) u Hojné Vody. Z urbářů z konce 16.století je zřejmé, že lesy byly v té době rozděleny na hájemství, jejichž jména jsou odvozena od obcí, v nichž bydlili hajní. Rozdělení na hájemství sloužilo především k účelům loveckým a ochranným. Z rozmístění jednotlivých hájemství seznáváme, že nebylo provedeno úměrně k rozloze lesů, ale podle intenzity zalidnění, respektive rozmístění obcí v té které krajině, což bylo v souladu i se zájmy lovec-kými. V zalidněných oblastech bylo zapotřebí jednak intenzivnější ochranné služby a jednak docházelo zde již k prodejům dříví v podstatnějším rozsahu, než v lesních komplexech s hlubokými a nepřístupnými lesy. Na konci 17.století byly založeny další sklárny, a to v Lužnici (1677-1715) a na Pohoří (1693-1777). Kolem poloviny 18.století můžeme zjistit nejeden pokus o úpravu těžby a zpeněžení dříví. Pozornost se soustřeďuje hlavně na Horní Hvozd. O možnost těžby dřeva na Novohradsku se zajímaly také Gmundenské solivárny. Zjišťovaly se proto možnosti plynulé dodávky dříví na vory pro dopravu soli. Těžební a hlavně dopravní nedostupnost Horního Hvozdu, vzdáleného od vod, způsobilých k dopravě dříví, znemožňovala využití dřevních zásob k tomuto účelu. Na této nedostupnosti ztroskotal zajímavý pokus s dodávkou lodních stožárů do Holandska, který byl učiněn počátkem šedesátých let 18.století. Nejobtížnějším problémem byla doprava kmenů silných dimenzí k vodě. Pokusy s plavením po potocích v oblasti panství selhaly a bylo nutno kmeny dopravovat po ose až do Českých Budějovic. K tomu bylo zapotřebí mnohých oprav silnic a mostů a velkého počtu koní, pro které bylo nutno postavit stáje s příslušnými stodolami a kolnami. Podle zprávy, obsažené v hospodářském plánu z r.1887 pro revír Bělá, z něhož byly stožáry hlavně dodávány, měl tehdejší revírní myslivec ještě v r.1790 zvláštní přízvisko „holandský“ revírní myslivec. Do druhé poloviny 18.století spadá další významná vlna kolonizace, podpořená zavedením pachtu na dožití, tj. propachtu pozemků, případně i s budovami do neomezeného užívání na dobu života jednoho nebo více členů rodiny za náhradu ročního nájemného v penězích, případně v naturáliích. Pachtýř převzal na sebe dále povinnost určitého počtu robotních dnů, placení daní a udržování budovy. Po skončení pachtu připadl nemovitý majetek vrchnosti. Na území panství byla založena celá řada skláren, a sice: Terčí Huť (Teresienhütte) 1764, Janovy Hutě (Johannesthal) 1777, Pavlína (Paulina) 1780, Stříbrné Hutě (Silberberg) 1782, Skelné Hutě (Bonaventu-ra) 1794, a to převážně na revíru Pohoří. Současně byli kolonizováni i lesní dělníci. Jako prvé kolonie lesních dělníků jsou uváděny: Leopoldov (Leopolddorf) na území revíru Bělá, která se vzpomíná po r:1750 a Jiřice (Georgensdorf), jež vznikla okolo r.1782. Sklárny byly sice významnými odběrateli dřeva s velikou roční potřebou, těžily však dřevo ve svém nejbližším okolí, aby snížily dopravní výlohy z místa výroby na místo spotřeby na nejnižší míru. Po vytěžení zásob byly překládány na jiná dosud nevytěžená místa. Odlesnění ploch pro sklárny mělo charakter těžeb exploatačních. Vytěžené plochy značné rozlohy se velmi špatně zmlazovaly, při tom měly sklárny upotřebení prakticky pouze pro palivové dříví. Tato okolnost, jakož i to, že sklárny jako jediný odběratel dříví byly bez konkurence, diktovaly si odběrní podmínky, hlavně ceny, což mělo za následek nízké zpeněžení dřevní hmoty. Při tom zůstávala část těžitelné dřevní hmoty neprodejná, což prokazují výsledky obšírného šetření, které provedl v r.1768 lesmistr Gottfried Grohmann. V Grohmannově popisů porostů nacházíme první zmínku o plavení dříví z revíru Lužnice a Bělá do Ličova. Dřevo bylo určeno pro kaplický pivovar, protože k systematické plavbě dřeva z Horního Hvozdu došlo teprve za 15 let po předchozí úpravě toků, provedené v letech 1778-1783, lze usuzovat, že se jednalo o příležitostnou vodní dopravu místního významu, provozovanou za zvlášť příznivého stavu vody. Z r.1768 pochází instrukce lesního úřadu a lesní a myslivecký řád, společný pro panství Nové Hrady, Libějovice a Rožmberk, které upravují vyčerpávajícím způsobem hospodaření a jsou na danou dobu velmi pokrokovými. Lesy panství Nové Hrady jsou začleněny do 3 skupin, při čemž z oblasti Novohradských hor byly do Horního Hvozdu začleněny revíry Hojná Voda, Benešov, Lužnice, Bělá a Pohoří a do Dolního Hvozdu revír Šejby. Nejcennějším přínosem této instrukce je zásadní změna nazírání na les, který přestává být pouhým objektem honebním a zdrojem příjmů z těžby nahromaděných dřevních zásob. Vyslovuje se zde jasně potřeba pěstování lesů, a to zejména i umělým zakládáním porostů, pro něž se stanoví základní směrnice, jak pokud se týče zajištění semen a vypěstování sazenic, tak i pokud jde o vlastní zalesnění a následnou péči o vzniklé nárosty. Otázka využití a zhodnocení zásob dříví v Horním Hvozdu se stala předmětem velmi vážných úvah v r.1760, kdy byli povoláni odborníci Görner, Langer a Möhler, kteří společně s geometrem panství Bauernöppem posuzovali rentabilitu výstavby vodních cest, protože doprava po ose zde nemohla přijít v úvahu z ekonomických důvodů pro značné vzdálenosti. Naproti tomu se nabízely v tomto území s množstvím rozptýleně ležících rašelinných pramenišť a častými vodními srážkami mohutné potoky se ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 32 -



stálou vodou, z nichž nejdůležitější jsou Pohořský potok (Buchersbach) a Černá (Schwarzenbach), které se před Ličovem spojují a jako Černá vtékají severně od Kaplice do Malše. S výstavbou bylo započato až v r.1778, kdy bylo započato s regulací Pohořského potoka. Ve stejné době bylo zřízeno, respektive obnoveno 5 vodních nádrží. Splavnění potoků bylo provedeno odstraněním písčitých nánosů a kamení, prokopáním prudkých zakřivení, obložením břehů dřevěnými stěnami a položením většího počtu malých jezů. S volnou plavbou se začalo v r.1783, kdy bylo do Českých Budějovic splaveno 3354 sáhů (6355 m3) tvrdého a měkkého palivového dříví. K plavení dlouhého dříví došlo ve větší míře až počátkem 19.století. Ze dne 4.9.1788 pochází reskript majitele panství o hospodaření, který de facto připomíná některá ustanovení před 20 lety vydané instrukce lesního úřadu a případně ji doplňuje. Ukládá zvýšení výnosu průměrně na 1 sáh dříví z každého strychu lesa, postupné upouštění od prodeje dříví na pni a zvýšenou péči o zalesnění. V každém revíru má být sklad dříví s jednoroční zásobou, aby lidé nejezdili do lesa, kdy chtějí. Mají se zřídit luštírny lesních semen. Mají se zaměřit na sběr semen, hlavně smrku a utvořit několikaletou zásobu. Na mokrá místa má být vysévána olše a na suchá bříza. Vhodná stanoviště věnovat na borovici, a to i na Horním Hvozdu. Zatravnatělé paseky je třeba zkopat, zasít semeno a poskytnout jim ochranu.

LHC Kaplice – Pod Kamencem, zbytky pašerácké hospody

Z popisu porostů, který provedl v letech 1797-1804 významný novohradský lesník nadlesní Adalbert Kastl, vyplývá, že většina těžebně přístupných porostů byla na přelomu 18. a 19.století silně prosvětlena, což se jeví jako důsledek v této době již intenzivního provádění těžeb toulavým způsobem. V blízkosti plavebních cest byly prosvětleny i mladé porosty za účelem získání drobného plavebního materiálu (vesla, houžve, bokové čepy). Téměř ve všech revírech bylo mnoho přestárlého, částečně již prosychajícího dříví s velkým podílem paliva. V revíru Bělá se připomínají porosty s kmeny 39 - 43 m délky a o průměru 128 cm a více. K těžebním účelům byly lesy v jednotlivých revírech rozděleny na hlavní díly a proporcionální paseky. S těžbou se mělo začít zpravidla v těch pasekách, kde les vykazoval špatný vzrůst. Paseky měly být odlesněny střídavě, s ohledem na nutnost zajištění náletů, při vzetí plného zřetele na nebezpečí ohrožení zbylého porostu větrem. Z 30.4.1803 pochází informace o tom, že nadlesní Kastl rozdělil 200 liber modřínového semene „tyrolského původu“, získaného nákupem v Innsbrucku, jednotlivým revírům takto: Pohoří 20, Bělá 10, Lužnice 60 a Hojná Voda 10 liber. O rozsahu a způsobu těžeb v prvé polovině 19.století nám podává obraz těžební návrh na r.1836. Celková těžba činila na panství Nové Hrady (bez revíru Kapinos) podle tohoto návrhu 45 482 sáhů (105 980 prm) dřevní hmoty kromě klád a šindele, které byly vykazovány v kusech. Na ní se podílely sklárny Stříbrné, Skelné a Janovy Hutě a Pavlína množstvím 10 641 sáhů (24 800 prm), tj. 23,4%. Plavební dříví představovalo 26,6%, stavební 10,4%, dříví pro deputáty a na prodej 63% těžby. Tvrdé dříví se podílelo na celkové těžbě téměř 17,5%. Na území, vyhrazeném pro sklárny, bylo vyráběno jen nepatrné množství dříví užitkového, takže prakticky téměř veškerá hmota byla zde zpracována do paliva. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 33 -



Podle výkazu z 13.7.1845 činil příděl dříví sklárně Pavlína 2 494 sáhů (5 800 prm), z toho 659 sáhů (1 490 prm) tvrdého dříví o délce polen 2 stopy v hodnotě 7 263 zl 45 kr. Příděl dřeva pro sklárny Stříbrné a Skelné Hutě, Pavlína a Jiříkovo Údolí v Dolním Hvozdu na r.1850 činil 7 675 1/4 sáhů (17 900 prm) dříví o délce polen 2 1/2 stopy za 32 637 zl 24 kr. Rezolucí ze dne 28.8.1838 byl na příkaz tehdejšího majitele Jiřího Augustina Buquoye vyloučena z normálního obhospodařování plocha 38,276 ha v revíru Lužnice jako přírodní rezervace. V pralese byly v této době zastoupeny převážně jedlosmrkové porosty s příměsí buku, javoru a jilmu různého stáří, ponejvíce 150-300 i více roků. V hospodářském plánu Rowlandově pro období 1847-56 se uvádí plocha 67 kj 1525 čtvercových sáhů (39,51 ha), ale na porostní ploše není prales plošně vymezen. Zařizovatel se dokonce ve všeobecné části staví negativně k vyloučení tak veliké plochy pralesa s poukazem, že se lesnímu hospodářství odnímá 825 000 krychlových stop (26 000 m3), což představovalo ztrátu asi 30 000 zlatých. Při tom předpovídal, že prales stejně padne během 50 let za oběť souším a polomům. Protože prales ležel v zájmové oblasti skláren, mohly by podle Rowlanda hmoty v něm vytěžené prodloužit život skláren o 6 let. Potřeba kultivace velkých souvislých ploch v sousedství skláren, jakož i v blízkosti splavných vodotečí, vyvolala potřebu plánovitého provádění zalesňovacích prací. Pěstební péče spočívala podle zprávy lesmistra Schorkopfa, který byl v té době vedoucím úředníkem panství Nové Hrady a Rožmberk, v opatrném výběru matečních stromů a náletů a nárostů, Na prázdná místa byly vysazovány odrostky. V listnatých a jedlových porostech byly vedeny semenné seče za účelem docílení levné kultury přirozeným náletem. Nedostavil-li se po delší době nálet, bylo přikročeno k umělému zalesnění. Na čerstvých zraněných půdách se prováděly ponejvíce smrkové síje. Byla-li půda částečně zabuřenělá, dělaly se čtverce o hraně 1 1/2 stopy (47 cm), 4-5 stop od sebe (1,3-1,6 m). Na nich se strhne drn a vyseje semeno v proužcích. Mimoto se zakládají semeniště s rývkovými síjemi, Semeniště je nutno plít, aby se dopěstovaly 3leté sazenice. Na velmi chudých a přiměřeně vlhkých půdách se vysazuje borovice, na bažina-tých s úspěchem jako výchovné dřeviny olše a bříza. Ke kompletování listnatých porostů jsou pěstovány ve školkách dubové, jilmové, javorové a jasanové odrostky. Vlastní vylepšení se provádí bukovými odrostky a tyto cenné listnáče jsou jen vtroušeny. Po několik let se používá též modřín a borovice černá. Výsadby jsou prováděny u smrku 3-5letými sazenicemi v chomáčcích po 3-6 kusech ve vzdálenosti 4-5 stop (1,3-1,6 m) od sebe. Borovice a modřín jsou vysazovány hlavně jednotlivě, a sice modřín 4-5 stop, borovice 3 1/2-4 stopy (1,1-1,3 m) od sebe. Kde to poměry dovolují, jsou vysazovány jehličnany v řadách 6-8 stop (1,9,2,5 m) od sebe při vzdálenosti sazenic 4 stopy, při čemž v meziporostu je po určitou dobu obhospodařován zemědělsky (brambory, tráva). Tam, kde mají být založena semeniště, je dobře předem 1-2 roky sázet brambory, aby se náležitě připravila půda. Zlepšené možnosti odbytu, k nimž přispěla hlavně úspěšně vyřešená voroplavba, vyvolaly potřebu řádné regulace těžeb, protože od doby opuštění Kastlových proporcionálních pasek se těžby řídily jedině potřebou dřevní hmoty. Taxaci porostů k tomuto účelu provedl a hospodářské plány podle v té době obvyklé saské metody vypracoval pro revíry Horního Hvozdu lesní inženýr William Rowland v letech1845-1849. 1 Pro rustikální lesy, které se podílely téměř /3 na celkové výměře lesů panství Nové Hrady, nenacházíme ani v Tereziánském, ani v Josefském katastru zprávy, které by daly nahlédnout do jejich hospodaření. Teprve v polovině 19.století si můžeme vytvořit obraz o složení těchto lesů a hospodaření v nich z popisu lesů podle obcí, které jsou součástí stabilního katastru z r.1850. Lesy rustikální byly zatříděny převážně do horších (bonitních) tříd s obmýtím 80, případně 60 let. Bylo v nich až dosud hospodařeno vesměs toulavým způsobem a většina nárostů a náletů vznikala přirozeným zmlazením. Ve většině těchto lesů nebylo dobře hospodařeno, byly přetěžovány, čemuž nasvědčuje okolnost, že mýtné porosty jsou převážně řídké a mezernaté. Rychle zde pokračuje změna porostní skladby ve pro-spěch světlomilných dřevin, hlavně borovice a břízy. Výtěž rustikálních lesů sloužila převážně k uspokojení místní potřeby. V podstatné části těchto lesů se hrabalo stelivo a v mnohých se pásl dobytek. V r.1849 provedl inženýr Rowland odhad lesů města Stropnice. Podle něho tvoří lesy jeden souvislý celek o výměře 67 kj 167 čtverečních sáhů (38,62 ha), který hraničí na severu a východě s městem Dobrá Voda, na jihu a západě s panským lesem Kühlberg (Kraví hora). Jsou zde strmé polohy, dominuje tu smrk, který tvoří částečně čisté porosty, částečně je přimíšena jednotlivě i skupinovitě jedle, dále něco buku a břízy. Mladé porosty pocházejí většinou z náletů, jsou dobře zapojené a vzrůstné. O rozsahu bukových mýtních a skoromýtních porostů na Horním Hvozdu po provedené taxaci se dovídáme z výkazu zařizovatele Herzla z 31.8.1856, Podle něho činily tyto zásoby v porostech, přidělených na periody:


- 34 -



Revír Lužnice Bělá Pohoří Celkem

Perioda I. 4 188 sáhů 14 996 sáhů 15 sáhů 19 199 sáhů 36 376 m3

Perioda II. 5 297 sáhů 14 329 sáhů 2 100 sáhů 21 726 sáhů 40 312 m3

K docílení zlepšeného zpeněžení dřevní hmoty byla v r.1852 postavena u Jakulského rybníka pila se strojním zařízením. V r.1872 byla postavena další pila Sv.Gabriela u Benešova s vodním pohonem. Počínaje r.1857 byly pily Mühlberg (Mlýnský vrch) u Starých Hutí, Leopoldov, Jiřice, Jakule a Sv.Gabriela opatřeny šindelkami. Pila Jakule byla v r.1895 přestavěna na třígatrovou pilu spojenou s výrobou beden. Její roční produkce činila 8 000 m3 řeziva, 63 000 beden na kostkový cukr a 200 000 kusů šindele.

LHC Nové Hrady – Kraví Hora, Napoleon

Dalším významným faktorem, který se podílel na zhodnocení dříví, byla výstavba komunikací. Z veřejných komunikací to byla jednak v r.1869 výstavba dráhy Františka Josefa a jednak v r.1872 přestavba koňské železnice České Budějovice – Linec, která byla vystavěna v letech 1825-1828. Dále to byly regulační úpravy splavněných již vodních toků a postupné soustavné budování vlastní sítě cest a silnic, zejména po r.1880 tak, že na počátku I.světové války v r.1914 mělo panství přes 300 km zpevněných 3-4 m širokých lesních silnic a přes 100 km smykových (svážných) cest o šířce 1,5-2 m, při čemž tato dopravní síť byla sladěna s prostorovým rozdělením lesa, takže většina hospodárnic, které byly rozšířeny na 10 m, a průseků, rozšířených na 8 m, sloužilo jako dopravní linky. Kromě toho pro svážení dřeva, které se provádělo v oblasti Novohradských hor většinou ručně na saních, byla celá řada sáňkařských linek, obvykle 80 c, širokých. O využití dřevní hmoty v poslední třetině 19.století nás informuje novohradský lesmistr Ignác Hájek. Podle něho činila v r.1873 mýtní těžba na ploše 181 kj 800 čtverečních sáhů (104,45 ha) 25 506 sáhů po 60 3 3 krychlových stopách (48 326 m ). Z toho připadalo na užitkové dříví 10 378 sáhů (19 663 m ), tj. 40,7%. Předmýtní těžba byla provedena na ploše 1 304 kj (750 ha), většinou v porostech III. a IV.věkové třídy. Bylo ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 35 -



vytěženo 5 594 sáhů (10 599 m3) dřevní hmoty s malým podílem užitkové hmoty (7,7%). V této době stále ještě nebyl odbyt pro slabou probírkovou hmotu. Při probírkách se vyrábělo pouze něco tyčoviny a drobného plavebního materiálu. Zbytek byl zpeněžen jako rovnané (palivové) dříví. Těžba byla prováděna většinou v režii. Samovýroba přicházela v úvahu jen výjimečně. Těžilo se na podzim a počátkem zimy. Dřevo bylo odkorňováno a vysmýkáno z pasek. Těžba kůry se neprováděla. Tam, kde nebyly dobývány pařezy (hlavně v Horním Hvozdu pro nedostatek pracovních sil, respektive pro nedostatečný zájem) byly ponechávány nízké pařezy. Mělo to za následek nejen finanční ztráty, ale i zvýšení nebezpečí škod klikorohem. Proto se pařezy odkorňovaly, případně prokřesávaly. Neprodejná klest v odlehlých oblastech byla pálena a popel byl užíván ke hnojení režijních luk. Při zařízení lesů počátkem r.1845 byly zjištěny prakticky ve všech revírech značné rozlohy holin. V revíru Bělá činila plocha holin a ředin téměř pětinásobek normální holiny. Tyto, pro produkci dřevní hmoty nevyužité plochy, měly svůj původ hlavně v tom, že se při dosavadním hospodaření příliš spoléhalo na přirozené zmlazení a kde se toto nedostavilo, nastalo zhoršení půdy a následné zabuřenění, čímž se zhoršily podmínky pro zalesnění. Jednu z příčin značných zalesňovacích nedodělků viděl zařizovatel v tom, že byl na jaře během plavení dříví nedostatek dělníků a i zaměstnanci byli zaneprázdněni pracemi a plavením, proto zalesňování nedodrželo krok s těžbou. Zjištění této situace se projevilo již v kulturním návrhu na r.1850 podstatným zvýšením plochy navržené k zalesnění. Při exkurzi České lesnické jednoty do Novohradských hor, pořádané 3.-6.srpna 1874 za účasti význačných lesníků domácích i zahraničních, mezi nimiž byl i profesor Pressler a Judeich i lesní taxátor Zenker a další, bylo mezi jiným konstatováno, že souvislé komplexy stejnověkých smrkových porostů, vzniklé velkoplošným holosečným způsobem hospodaření, řazením velkých pasek vedle sebe, pocházejících z období let 1790-1844, jsou ohroženy větrnými a sněhovými bouřemi natolik, že na mnohých místech vedly k úplnému rozvrácení lesních porostů a velkým hospodářským ztrátám. Z uvedených důvodů pokládali za vhodnější hospodářský způsob porostní, který tím, že rozdělí les na samostatné mýtosledy, umožní větší pohyblivost hospodaření, zpřístupnění porostů pro odvoz dříví a zpevnění porostních stěn proti větru. Při další exkurzi ČLJ v r.1885 konstatuje tehdejší novohradský lesmistr Bohdan Wagner, že aplikací porostního (označovaného později jako hospodářský způsob pasečný) způsobu s postupem, vedeným proti převládajícímu větru, se podstatně snížil podíl kalamitní těžby. Postupně pod vlivem myšlenek Gayera a Wagnera se přechází ve větším rozsahu na přirozenou obnovu porostů. Pro vysoký přírůst, výborné 3 technické vlastnosti a produkci v mýtním věku 900-1000 m /ha se i nadále protěžuje pěstování smrku. Zdůrazňuje se však nutná příměs buku, který zlepšuje půdu, odolává bouřím a přispívá k rozmnožování užitkového dříví. Ostatní dřeviny jako jedle, modřín, dub, klen, jilm, bříza a olše netvořily v té době čisté porosty, ale byly jen jednotlivě nebo skupinovitě přimíšeny do porostů smrkových nebo borových. Při popisu přirozené obnovy porostů se uvádí, že se v první fázi zmlazuje buk, u kterého se požaduje desetiletý předstih a v druhé fázi se zmlazuje smrk. Pokud jde o jedli, uvolňují se pouze použitelné předrosty, neboť její nálety silně trpí okusem . V r.1919 bylo úplně upuštěno od holosečí a na jejich místo nastoupila seč okrajová od severu (příp. i ostatních světových stran) a v menší míře okrajová seč clonná. Podíl listnáčů se postupně snižoval a z 2,4% listnáčů v r.1908 klesl jejich podíl na 0,7% v r.1930. Těžební plochy byly vysazovány školenými sazenicemi, příp. vyzvednutými balíkovými sazenicemi z nejbližšího okolí. Z ostatních dřevin byl protěžován modřín na hřbetech s hlubokou půdou a bříza na ostatních stanovištích. Doporučovala se dále borovice se špičatou korunou pro svou odolnost proti větru a sněhu. Nedoporučovala se směs smrku s klenem a jilmem, které dle zkušeností z minulosti zklamaly. Klen a jilm měly přijít jen do směsi s bukem. Směs smrku s bukem a jedlí předpokládá přítomnost matečného porostu, pod jehož ochranou bylo třeba zmlazovat obě dřeviny hnízdovitě nebo skupinovitě. A jakmile dorostl buk a jedle do výšky člověka, uvolňovaly se. Bylo doporučováno včasné provádění prořezávek a plecích sečí, aby nedocházelo k nebezpečným sněhovým závěsům a polomům. Probírky se prováděly v době, kdy porost mohl poskytnout brusné dřevo nebo alespoň slabé palivo. Platila zásada, že je nutno provádět silné probírky, čímž se vyvinou zdatné porosty, sníží se koruna stromů do středu délky kmene, těžiště se přesune do dolejších partií, zvýší se jeho stabilita, zvětší se asimilační plocha a zvýší se přírůst, čímž se dosáhne žádoucího cíle vyšší probírkové hmoty a většího přírůstu. 3 V období 1909-1930 bylo vytěženo z celkové výše 205 505 m s kůrou 36,9% holosečí, 12,9% výběrnou sečí, 11,8% probírkami, 1,4% kácením průseků a výstavbou cest, 23,8% větrnými polomy, 8,4% sněhovými polomy, 2,4% jinovatkovými polomy a 2,4% byly souše. Způsob hospodaření v přilehlých drobných lesích se nesl v duchu materiálních potřeb jednotlivých majitelů se zřetelem k jejich zemědělským živnostem. Les byl nedílnou součástí zemědělských usedlostí a dával zemědělci vše, co mohl potřebovat: užitkové dřevo na nejrůznější domácí a zemědělské nářadí a náčiní, na stavby, poskytoval palivo, případně i stelivo pro dobytek. Přebytky pak prodával jiným zájemcům. Les se stal i zdrojem příjmů, doplňující jeho vlastní výdělkové možnosti. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 36 -



Les ve skutečnosti zaujímal jen takové plochy, které hospodáři nemohly v žádném případě sloužit jako pozemky zemědělské, poskytující mu v každém případě častější a dle jeho názoru výraznější užitek. Les byl tedy vytlačen na absolutní lesní půdy. Vlastní hospodaření (až na výjimky) bylo řízeno zásadou získat co nejvíce při minimálních nákladech. Obnova porostů se děla více méně výběrným způsobem, tj. vybíral se jen takový materiál, pro který byla momentální potřeba a jen zřídkakdy docházelo k holosečím, které znamenaly pro hospodáře nežádoucí zalesňovací náklady. Práce pro les byly omezeny jen na dobu, kdy již nebylo práce na polním hospodářství. O výchově porostů nebylo ani řeči. Pěstovaly se dřeviny, které na daném stanovišti poskytovaly nejvyšší výnos. Do r.1945 bylo na LHC Horní Hvozd hospodařeno převážně pasečným způsobem. Paseky se zalesňovaly druhým rokem silnějšími sazenicemi smrku, eventuelně hrudkovými sazenicemi ze skupinovitého přirozeného zmlazení. Smíšené skupiny byly zakládány uměle a vždy byly oplocovány. Od r.1945 bylo do r.1955 veškeré úsilí soustředěno na zpracování kalamitního dřeva, likvidaci kalamity a zalesnění rozsáhlých holin a ředin z období II. světové války, jejichž rozloha dosáhla trojnásobku běžné holiny z roční těžby. V období národní správy byla v severní přístupnější části Žofínského pralesa 3 provedena těžba loďařských výřezů cca 100 m a v letech 1947-1950 zde bylo likvidováno ohnisko kůrovce. Hospodářská konsolidace byla v tomto období značně ztížena nedostatkem pracovních sil po odsunu Němců. Většina prací byla prováděna brigádnicky, což se projevilo i v celkově nižší kvalitě práce. K zalesňování kalamitních holin byl používán převážně smrk, v menší míře též modřín, klen a olše. Výsadba byla prováděna do jamek, v menším rozsahu byla prováděna štěrbinová sadba. Při zalesňování nelesních půd byl používán sázecí stroj. Obnova mýtných porostů měla být podle LHP z let 1952-56 řešena kombinací okrajových sečí a řadou předsunutých kotlíků. Směr obnovy měl být řešen podle expozice porostu a směru nebezpečných větrů. Bukové porosty měly být obnovovány převážně skupinovitými sečemi (rozčlenění uvnitř porostů), a to zpravidla po předchozím uvolnění v korunách po celé ploše. Kotlíky se plánovaly o rozloze 4-5 arů. Doporučovalo se využít přirozeného zmlazení smrku a borovice, které se zde poměrně snadno zmlazují. Čistící seče, prořezávky a probírky byly v celé oblasti Novohradských hor od r.1937 zanedbány. Porosty byly nedostatečně probírány. Celé komplexy středního věku zůstaly nerozčleněny (tj. bez odluk a rozluk) a nezpevněny (Hojná Voda). Při prořezávkách bylo nutno odstranit nebo alespoň zredukovat nevhodné dřeviny, zejména břízu a osiku a některé příliš košaté a předrostlé borovice. V oblasti polesí Bělá bylo navrhováno vysekat z kultur veškeré keře olše zelené. Při probírkách se zdůrazňovala podpora vtroušených dřevin (jedle, buku, javoru), které měly být uvolňovány a ochraňovány. Mladé kultury na polesí Bělá byly velice řídké (1.věkový stupeň měl zde zakmenění 6,1 a 2. – 7,8). Proto bylo navrženo co nejrychlejší vylepšení, které mělo být skončeno do věku kultury 10-15 let. K vylepšení se doporučovalo použít silnějších sazenic (i balíkových) borovice, smrku a olše. Řídké březové a osikové kultury se navrhovaly prosvětlit a podsadit smrkem, bukem a javorem a postupně je uvolňovat. V oblasti celého Horního Hvozdu byly problémy s okusem jelení zvěře.

LHC Nové Hrady – Jelení Hřbet, smrkové monokultury ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 37 -



K zásadnímu obratu v hospodaření došlo po reorganizaci Státních lesů v r.1956, kdy byl vytvořen lesní závod Horní Hvozd. Těžební předpis byl přednostně naplňován probírkami, které dosahovaly až 60% celkové těžby. Většina probírek měla charakter kombinovaného zásahu střední intenzity cílem odstranit nekvalitní a méně přirůstavé složky porostní zásoby a postupného zvýšení odolnosti porostů proti sněhu a větru. Po dobu zalesňování holin se mýtní těžby omezily na výpěstné seče, uvolňování náletů a nárostů a zakládání maloplošných obnovních prvků za účelem výsadby stinných dřevin, zejména buku a jedle. V omezeném rozsahu bylo prováděno domycování porostních zbytků. Hospodaření v oblasti Horního Hvozdu bylo zavedení Ing.Zbyňka Vrátného a po sloučení s LZ Dolní Hvozd v r.1971 za vedení Ing.Bohuslava Švarce řešeno převážně podrostním způsobem při maximálním využití přirozené obnovy i přes všeobecný trend v lesním hospodářství, směřující k holosečnému způsobu hospodaření. Holoseče se prakticky neprováděly, pouze jen při rekonstrukcích ředin plevelných dřevin na bývalých zemědělských půdách. Při kalamitních těžbách byly zastaveny veškeré úmyslné mýtní těžby. Tyto zásady po odchodu Ing.Švarce do důchodu nebyly již plně dodržovány, takže při zpracování kalamity z r.1984 se souběžně (i přednostně) těžily úmyslné mýtní těžby. Výchovné zásahy byly prováděny většinou v mírnějších intenzitách. V 60. a 70.letech bylo provedeno ve velkém rozsahu zalesňování nelesních půd včetně rekonstrukcí ředin plevelných dřevin. I přes preference smrku při zalesňování byl značný rozsah těchto ploch zalesněn i bukem, jedlí, modřínem, douglaskou, jedlí obrovskou a dalšími dřevinami. Kladem uplynulého hospodaření bylo zvýšení podílu buku, jedle a dalších melioračních dřevin v porostech. Tyto dřeviny byly vpravovány do porostů zpravidla pomocí kotlíků nebo využitím přirozené obnovy buku a klenu. Hospodaření v Novohradských horách bylo silně poznamenáno škodami jelení zvěře, kterou se nepodařilo i přes dočasné snížení jejího stavu v 60tých letech zredukovat. Situaci bohužel zhoršilo i zalesnění bývalých nelesních půd a v neposlední řadě i hraniční režim, kdy byla vybudováním ženijně technického zabezpečení přerušena migrace zvěře na zemědělské pozemky ve vnitrozemí. Navíc hraniční režim komplikoval i omezoval možnost vykonávat právo myslivosti v hraničním pásmu. Smrkové mlaziny až tyčoviny jsou totálně poškozeny loupáním a místy dochází již k destrukci porostů. Intenzivně poškozená je jedle bělokorá, jedle obrovská a douglaska. Hospodaření na bývalém polesí Bělá, náležejícím do LZ Kaplice, bylo výrazně ovlivněno ekonomickými vlivy, které vedly ke zjednodušení porostní skladby, používání ve větší míře náseků a holosečí, omezení opakovaných výchovných zásahů v deceniu při použití maximální přípustné intenzity. V mladších rozsáhlých porostech bylo prováděno rozčlenění porostů a jejich zpřístupnění s přihlédnutím k používaným mechanizačním prostředkům při těžbě i vyklizování. Zajištění jedle a buku se plánovalo na násečné fronty. Clonné zásahy se plánovaly do větší hloubky, než je výška středního kmene a spíše v mladších věkových stupních. Pro zalesňování se doporučovalo používat silnějšího sadebního materiálu ve volnějším sponu.

5.1.3. Vývoj hospodářské úpravy lesů. Počátky zaměření novohradských lesů spadají do konce 17. a do počátku 18.století. Těmito prvými zařizovacími pracemi však nebylo sledováno stanovení výměry lesů, nýbrž především zjištění výměry činžovních pozemků, jež se právě vytvářely klučením okrajových lesů. Na těchto mapách je možno detailně sledovat, kam až zasahoval původně okraj lesů. Souhrnné údaje o rozloze lesů Novohradského panství nacházíme poprvé v elaborátu asi ze 70.let 18.století, který byl vyhotoven pravděpodobně pro katastrální účely. První pokus o zařízení lesů nacházíme v instrukci lesního úřadu z r.1768, která ukládá rozdělení jednotlivých tratí, případně revírů, na pevně stanovený počet stejných pasek, z nichž každoročně jedna přichází k vytěžení a hned na to k hájení. Paseky mají být číslovány, aby bylo možno evidovat, kdy která byla zmýcena a kdy došlo k jejímu zmlazení. Podle Josefského katastru z r.1778 činila celková výměra panství 80 973 kj 267 sáhů (46 597,16 ha), kromě potoků, které nebyly měřeny. Na této ploše participovaly: Lesy panství obecní farní a kostelní měšťanů a selské Lesy celkem


22 134 kj 1 039 „ 205 „ 7 536 „ 30 915 kj

- 38 -

337 sáhů 613 „ 488 „ 663 „ 501 sáhů

12 737,44 ha 598,13 „ 118,15 „ 4 336,94 „ 17 790,66 ha



Vlastní zařízení, uložené instrukcí z r.1768, bylo provedeno teprve v následujících letech, pravděpodobně až po r.1780 lanovou soustavou, při čemž na místo instrukcí navrženého rozdělení tratí na paseky došlo k rozdělení revírů na hlavní díly a těchto pak zpravidla na 80 až 120 proporcionálních (ročních) pasek. Další zařizovací elaborát přestavuje odhad lesů z let 1789-1791, který obsahuje popis jednotlivých revírů podle místních tratí, v každé z nich jsou vylišeny porosty podle stáří, při čemž jsou věkové třídy tvořeny podle místních poměrů. Celková plocha každého jednotlivého revíru je rozdělena na určitý počet (80, 100, 120, resp. 130) ročních pasek stejné velikosti. Roční těžba je stanovena v sáhách, a sice hmota bez přírůstu (v době odhadu) a jednak včetně přírůstu (do doby stanoveného obmýtí), který je vždy pro celý revír jednotný. Lesy jsou rozděleny na Dolní lesy, Přední lesy a Hlavní lesy s revíry Hojná Voda, Lužnice, Bělá a Pohoří s výměrou 25 491 strychů 6/12 měřiček (7 242,14 ha). V sumárním sestavení je provedeno rozčlenění lesní půdy do věkových stupňů po 10 letech až do 100 let, další věkové stupně jsou 100-180 a 180-400 let. Odlesněné paseky jsou rozlišeny na plochy k zasetí a náletu, plochy, na nichž se travaří a pase dobytek, a plochy zastavěné. Rozloha mýtních porostů (od 80 let) činila podle tohoto sestavení 51,5% a porostů přestárlých (180-400 let) 23,5% celkové výměry lesní půdy. Odhad obsahuje kromě vlastního hospodářského plánu a podrobného popisu zastoupených dřevin podle stáří údaje o těžbě v obecních a selských lesích a odhad místní spotřeby dřeva podle revírů. Koncem 18. a počátkem 19.století provedl podrobnou taxaci lesů Novohradského panství tamní nadlesní Adalbert Kastl, a to v r.1797 revíry Bělá, Pohoří a Lužnice, v r.1798 revír Hojná Voda, v r.1801 revír Benešov a v r.1804 revír Šejby. Revíry Horního Hvozdu jsou rozděleny na 1-6 hlavních dílů po 191 – 2582 strychách, průměrně asi 1200 strychů (cca 345 ha). Průměrná hmota, určená k těžbě, propočítaná na stanovenou dobu obmýtní činila pro Horní Hvozd 3 3 131,2 sáhů/strych, tj. 691 m /ha, z toho 124 m tvrdého dřeva. V lesích Horního Hvozdu byla asi polovina porostů mýtních (47,1%) 120 a víceletých a 3,1% porostů 80-120letých. Kastlovo zařízení lesů, jehož velkým přínosem bylo provedení podrobných popisů lesů a zjištění výše dřevních zásob a na jejich základě stanovení únosné výše těžby s ohledem na zajištění rovnoměrných výnosů do budoucna, mělo i značné vady, z nichž podstatné bylo, že při rozdělení lesa na hlavní díly (ale především na paseky) se nedbalo konfigurace terénu. Při tomto způsobu geometrického rozdělení lesa na paseky nemohl být brán zřetel ani na vlastní porostní hranice, které jako důsledek dosavadního toulavého hospodaření a zásahů atmosférických (vítr, sníh) byly jistě velmi nepravidelné. Za dané situace je samozřejmé, že docházelo i ke značným diferencím mezi odhadnutou a vytěženou hmotou. Dochované záznamy, jakož i porostní mapy následného zaměření z poloviny 19.století prokazují, že podle Kastlova zařízení bylo provedeno poměrně malé množství pasek a že záhy bylo toto pracné a na svou dobu opravdu významné dílo opuštěno. Pro části revíru Pohoří, Lužnice a Bělá, tj. pro lesní tratě, které měly počátkem 19.století k dispozici sklárny Stříbrné a Skelné Hutě, byl proveden v r.1823 odhad dřevní hmoty a výše ročních těžeb, který je de facto exploatačním hospodářským plánem pro dané území. Na celkové rozloze 578,80 ha bylo toto rozložení věkových tříd: Stříbrné Hutě Skelné Hutě I. 80-100+ II. 60-80 III. 40-60 IV. 20-40 V. 1- 20 Holiny a louky

12 % 5% 32 % 17 % 4%

31 % 14 % 26 % 11 % 18 %

Stáří porostů v I.věkové třídě se uvádí vesměs 200 let, případně více. Vysoký podíl IV.věkové třídy odpovídá pasekám, založeným v letech 1783-1803, které spadají do doby založení skláren. Na území panství Nové Hrady bylo po dobu 40-50 let, tj. až do poloviny 19.století, hospodařeno bez plánů, při čemž výše těžeb byla i nadále ovlivněna pouze odbytovými možnostmi. V této době byly řazeny paseky většinou každoročně za sebou, takže došlo k nakupení porostů stejného stáří. V r.1844 začal s novým zaměřováním a zařízením lesů podle staťové soustavy plošné ve formě, používané u saských státních lesů, lesní inženýr William Rowland a postupně vyhotovil plány těchto revírů: ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 39 -



Hojná Voda 1846-55 Lužnice, Benešov 1847-56 Bělá 1848-57 Pohoří, Šejby 1849-58. Jednotlivé revíry se dělí na samostatné mýtosvazy a oddělení o průměrné velikosti 40-60 kj (23-35 ha). Při tomto prostorovém rozdělení je využito jen zčásti přirozených rozdělovacích linií (potoků, cest, zemědělských pozemků). Většinou jsou tvořeny rozdělovací linie prosekáním 1 sáh (1,9 m) širokých přímých průseků. Aby byl dosažen hlavní sledovaný cíl, tj. trvalost produkce do budoucna, bylo třeba urychleně dospět ke stejnoměrnému zastoupení věkových tříd při vhodném prostorovém rozmístění porostů. Vzhledem k současnému stavu se jevilo potřebným projít všechny porosty během co možno krátkého období se 4 periodami po 20 letech. Periodám byly přiděleny jednotlivé plochy podle toho, jak mají být postupně těženy. Každé periodě se přidělila přibližně stejná plocha a dbalo se, aby plochy v jednotlivých periodách vykazovaly přibližně stejnou (průměrnou) bonitu půdy i porostu. Dalším předpokladem zajištění výtěží do budoucna bylo pečlivé zjištění stáří, dřevní hmoty porostů a očekávaného přírůstu do doby mýtnosti s ohledem na dnešní stav porostů. Výsledkem těchto zjištění byla celková zásoba mýtních porostů a celková očekávaná zásoba v době mýtnosti. Hmoty porostů se zjišťovaly zčásti spočítáním kmenů a zkubírováním těchto v celých porostech, zčásti na zkusných plochách. Hmoty mladých porostů se zjišťovaly z výnosových tabulek, které jsou ke každému plánu připojeny a jejichž údaje se na základě zjištěných dat podle místních poměrů rektifikovaly. Očekávané výnosy se stanovily raději poněkud nižší, než vyšší. Ani podle Rowlandova zařízení nebylo dlouho hospodařeno. Záznamy v hospodářských knihách byly prováděny asi do r.1860. V r.1863 bylo započato s provedením revize, ale tato nebyla dokončena. Hospodářské záznamy z této doby chybějí. K řádné revizi došlo teprve po r.1870, kdy byly vypracovány nové (revizní) hospodářské plány postupně pro všechny revíry pro období 1876/85 až 1882/91. Pro jejich vypracování bylo použito původních hospodářských plánů, a to pokud se týče rozdělení, tak i pokud jde o popis porostů. Pro revíry Horního Hvozdu bylo použito 100leté obmýtí. Pokud jde o pěstební směrnice, platily v zásadě pokyny z doby prvního zařízení saskou metodou. V r.1882 bylo přikročeno k novému zaměření a zařízení novohradských lesů. Bylo provedeno nové prostorové rozdělení s plným přihlédnutím ke směru převládajícího větru na jednotlivých lokalitách, terénu a stávající i navrhované síti cest. K zaměření obvodu, sítě hospodárnic a průseků, jakož i nelesních pozemků uvnitř lesa bylo použito měřičského stolu a ostatní detail byl zaměřen buzolou. Byla zhotovena vrstevnicová mapa s 6metrovými vrstvami. Tato mapa byla podkladem pro nové rozdělení lesa a položení nové velmi důkladné sítě odvozních cest. Značná část rozdělovací sítě byla použita v lesní dopravní síti. Vlastní zařízení bylo provedeno rovněž saskou metodou. S ohledem na vzniklé potíže s holosečemi se přešlo ke krátkým mýtním článkům, zpravidla o 1, výjimečně o 2 odděleních, vesměs nepravidelného tvaru vzhledem k členitosti terénu. Na Horním Hvozdu bylo vytvořeno 252 mýtosvazů o velikosti do 60 ha. Doba obmýtní byla stanovena na 100 let. Skutečná zásoba Horního Hvozdu byla stanovena ve výši 3 3 3 3 1,575889 m b.k., t.j. 220 m /ha. Celková těžba byla stanovena ve výši 39 136 m b.k., z toho 28 600 m mýtní těžby. Při zařízení, které bylo provedeno u jednotlivých revírů postupně pro období 1886/95 až 1893/1902, byly hmoty mýtních porostů vyprůměrkovány naplno a mladé porosty byly odhadnuty pomocí Preslerových výnosových tabulek. Detailní mýtní plán byl opět vyhotoven na decenium v souladu se zásadami saské metody. Rozsah mýtní těžby se stanovil porovnáním plochy porostů, které dosáhly mýtní zralosti a porostů, které je třeba těžit za účelem docílení sledovaného prostorového uspořádání, s plochou normální těžby. Etát těžby předmýtní tvoří naléhavé čistící seče a prořezávky, dále probírky, které se provádějí s ohledem na nebezpečí sněhových polomů mírně a opatrně až do stáří u-20 let. Nahodilé těžby se knihují jako předmýtní. Výše předmýtní těžby se stanoví většinou globálně podílem z těžby mýtní (25-30%) a není přísně závazná. Závisí pouze od potřeby porostů, ale i od odbytových možností a pracovních sil, které jsou k dispozici. V plánech je zdůrazněna nutnost řádného vedení hospodářské evidence. V podstatě na stejných zásadách a podle stejných směrnic byla provedena revize pro hospodářské období 1896/1905 (revír Pohoří) až 1904/13 (revír Zámecký) a další revize pro hospodářské období 1906/15 (revír Pohoří) až 1912/21. Holosečné hospodářství postupně přecházelo na jemnější způsoby hospodaření. Rozsah provedených holosečí činil podle evidence na Horním Hvozdu: 3 124,84 ha 1889-1898 66 305 m s k. na redukované ploše 1899-1908 48 920 „ „ 92,83 ha 1909-1918 54 829 „ „ 126,56 ha 1919-1930 21 028 „ „ 47,79 ha Průměrný hektarový výnos holosečí činil 487 m3 s k. Za období 1909-1930 bylo vytěženo 205 505,57 m3 s k., což bylo 117,5% etátu.


- 40 -



K provedení další revize došlo prakticky až za 22 let (byla vypuštěna revize, která spadala do doby I.světové války a do období těsně po ní) v letech 1928-32 (v r.1924 bylo sice započato se zběžnou revizí, ale tato nebyla dokončena), tj. po skončení řízení podle záborového zákona č.215/1919 Sb., podle kterého byly revíry Dolního Hvozdu Hranice, Jakule a Těšínov převzaty Správou státních lesů a lesní komplexy Středního Hvozdu byly přiděleny obcím, případně jednotlivcům. Dochovaly se hospodářské plány pro Pohoří (1928/37), Bělou (1929/38), Lužnici (1930/39) a Hojnou Vodu – Šejby (1931/40). Poslední hospodářský plán z listinného materiálu panství Nové Hrady je pro období 1938-47 pro oblast celého Horního Hvozdu, neboť podle rozhodnutí majitele a na základě schválení Zemského úřadu z 26.2.1936 byly revíry Hojná Voda (-Šejby), Obora, Pohoří a Bělá sloučeny v jeden hospodářský celek Horní Hvozd. Mimořádné poměry v pohraničí a počátek II.světové války protáhly dokončení těchto prací až do 3 r.1940. Obmýtní doba byla jako v předchozích letech 100letá. Těžební etát byl stanoven ve výši 500 000 m , 3 z toho bylo 400 000 m mýtní těžby. V r.1945 byl nově vytvořen LHC Horní Hvozd, který byl obhospodařován Ředitelstvím LZ Horní Hvozd se sídlem v Nových Hradech. Ředitelství se členilo na 5 polesí: Hojnou Vodu, Oboru, Pohoří, Leopoldov a Bělou. V r.1950 došlo k organizační změně, a to k rozdělení na Správu lesního hospodářství, kde byly sloučeny LHC Horní Hvozd a Dolní Hvozd a těžební závod, v daném případě Šumavský lesní průmysl. Organizace polesí zůstala stejná, pouze došlo k přejmenování Obory na Černé Údolí a Leopoldova na Baronův most.

LHC Kaplice – PR Myslivna První LHP po II.světové válce pro LHC Horní Hvozd byl vypracován pro oblast mimo hraniční pásmo, a to na části bývalého buquoyského majetku o výměře 721,55 ha a části konfiskovaných drobných lesů o výměře 2 647,18 ha pro období 1952-61. Z lesní oblasti Novohradské hory týkalo se zařízení pouze oblasti Kraví hory, Mlýnského vrchu a drobných lesů mezi Hojnou Vodou a Šejbami. Taxační práce provedla pracovní sekce Třeboň pobočky Hluboká n/Vlt Lesprojektu. Brandýs n/L. pod vedením vedoucího taxační sekce Ing.Františka Koubka, který byl 1.10.1951 převeden do výroby, a práce dokončil Ing.Jiří Polák. Při popisu nezařízených lesů bylo použito fotogrammetrického vyhodnocení leteckých snímků z let 1948 a 1949. U zařízených lesů bylo využito starých hospodářských a porostních map. Povšechný stanovištní průzkum byl proveden specializovaným oddělením pro průzkum lesních stanovišť Lesprojektu v Brandýse nad Labem. Doporučen byl výhledový provozní cíl: SM 33,8 JD 12,2 BO 14,6 BK 35,8 OL 1,4 JS 0,6 KL 1,6. Hospodářský les se 100letou dobou obmýtní byl na rozloze 2 749,37 ha a hospodářská skupina Z byla na rozloze 367,06 ha, při čemž zde bylo zalesněno pouze 31,75 ha. Pro zbývající část LHC Horní Hvozd II. byla provedena inventarizace rektifikací starého prošlého LHP bývalého velkostatku zběžným šetřením pro zařízenou lesní část a pro nezařízenou (drobné selské ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 41 -



lesy) byly získány podklady využitím leteckých snímků nebo reprezentativní metodou. Inventarizaci provedl Ing.Jiří Polák. Hospodářská skupina A1, les vysokokmenný se 120letou dobou obmýtní, byla na rozloze 7 130,69 ha lesní půdy, hospodářská skupina E (přírodní rezervace) na rozloze 163,66 ha a hospodářská skupina Z na výměře 1 082,70 ha. Pro LHC Horní Hvozd II. byl vypracován nový LHP pro období 1956-65 pod vedením vedoucích skupin Ing.Janem Závodným a Ing.Františkem Koubkem. Podle povšechného stanovištního průzkumu z června 1951 má být dosaženo ve výnosovém lese tohoto zastoupení dřevin: SM 60,6 JD 10,7 BO 1,2 BK 21,5 KL 5,3 JL 0,4 BŘ 0,3. Pro LHC Horní Hvozd byla ponechána 120letá doba obmýtní. Dosavadní rozdělovací síť byla ponechána beze změny. V komplexech drobných selských lesů bylo použito jako rozdělovacích linií přirozených, v přírodě dobře znatelných hranic. A1 les vysokokmenný 6 559,30 ha E1 rezervace 116,80 ha E2 les ochranný na rašelinách 118,78 ha E3 elektrovody a průseky 82,33 ha Z půdy určené k zalesnění 397,35 ha Při reorganizaci státních lesů, provedené k 1.1.1956, bylo tehdejší středisko Bělá odtrženo od Nových Hradů a přičleněno k nově vytvořenému LZ Kaplice. Za střediska bylo pak vytvořeno polesí Bělá a Rychnov nad Malší. Pro tuto část byl vypracován LHP Kaplice-Bělá HP, ZP pod vedením Ing.Františka Koubka na období 1956-65. LHC tvořila část majetku K.J.Buquoye (24,79 ha), obecní les Bělá (102,95 ha) a drobné selské lesy (1 037,77 ha). Na polesí Bělá bylo zastoupení dřevin: SM 45,6 JD 3,4 BO 45,3 BK 0,5 BŘ 4,2 OL 1,0. Povšechný stanovištní průzkum pro Horní Hvozd, který uváděl 6 stanovištních typů, byl rozšířen Ing.Přemyslem Březinou o další 4 typy. Provozní cíl pro polesí Bělá byl stanoven: SM 11 JD 9 BO 43 MD 1 BK 31 LP 5 BŘ,OL,KL +. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici mapové podklady a hranice parcel byly v terénu neznatelné, bylo k vylišení porostního detailu použito fotogrammetrického vyhodnocení. A1 les vysokokmenný 395,85 ha E elektrovody a zátarasy 3,30 ha Z půdy určené k zalesnění 27,98 ha Nový LZ Horní Hvozd v Nových Hradech byl vytvořen v r.1961 a byl tvořen dvěma LHC, a to LHC Horní Hvozd, složený z polesí Pohoří, Leopoldov, Žofín a Hojná Voda a LH Benešov n/Č., složený z polesí Benešov a Horní Stropnice. V r.1961 bylo provedeno nové zařízení na LZ Kaplice pod vedením Ing.Václava Macara. Podle LHP 1962-71 mělo polesí Bělá výměru 2 292,56 ha s těmito hospodářskými skupinami: A 100 les výnosový, vysokokmenný 2 059,52 ha II.A 100 les účelový s omezenou úpravou 55,01 ha Z 100 zalesněné nelesní půdy po r.1945 178,03 ha Převládajícím způsobem hospodaření byl podrostní způsob. Výchovné zásahy byly zaměřeny na výchovu v porostech pěstebně zanedbaných a poškozených kalamitou. Na polesí Bělá se předpokládalo zalesnění na decenium ve výši 588 ha (plánované ztráty 17%), z toho se plánovalo 69,36 ha přirozené obnovy (13,7%). Při venkovních pracích se na značné části využívalo fotogrammetrického vyhodnocení leteckých snímků. V r.1962 bylo zahájeno nové zařízení pro oba LHC LZ Horního Hvozdu pod vedením Ing.Ladislava Koktavého. Venkovní práce byly dokončeny v r.1964. Typologický průzkum provedl Dr.Ing.František Pišta, který zde vylišil 35 typologických jednotek. Hospodaření bylo řešeno rámcovými směrnicemi hospodaření pro skupiny lesních typů. Převážně byl preferován podrostní způsob hospodaření. Problémem bylo zalesňování a rekonstrukce na bývalých nelesních půdách a určení jejich rozsahu. Podle LHP pro LHC Benešov na období 1965-1974 bylo toto rozložení hospodářských skupin: A 100 les hospodářský 3 158,04 ha II.A 100 les účelový do výše těžebních možností 132,53 ha Z 100 nelesní půdy určené k zalesnění 1 012,09 ha Zastoupení dřevin: BO 61,9 SM 30,6 BŘ 3,7 JD 1,2 BK 1,2 OL 0,5 MD 0,4 DB 0,4. Provozní cíl: SM 29,9 JD 28,8 BK 26,6 BO 11,8 DB 1,0 JV 0,8 OL 0,8 JS 0,2 MD 0,1. Odchylka od zákonného ukazatele (1/20) byla v HS A100 schválena ve výši - 1,97%. Podle LHP pro LHC Horní Hvozd na období 1965-1974 bylo toto rozložení hospodářských skupin: A 120 les hospodářský 7 234,19 ha ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 42 -



II.A 120 les účelový do výše těžebních možností Z 120 nelesní půdy určené k zalesnění Zastoupení dřevin: SM 87,9 BK 6,8 BO 2,4 JD 0,8 BŘ 0,8 OL 0,7 MD 0,2 Provozní cíl: SM 49,9 JD 26,7 BK 18,4 JV 4,8 BŘ 0,2. Odchylka od zákonného ukazatele (1/20) byla v HS A 120 schválena ve výši

426,87 ha 601,23 ha JV 0,2 JS 0,1 OS 0,1. - 0,5%.

Pro polesí Bělá, rozšířené o části polesí Rychnov nad Malší, byl vypracován v rámci LHC Malše nový LHP na období 1972-1981 pracovní skupinou ÚHÚL České Budějovice pod vedením Ing.Václava Macara. Hospodaření předpokládalo do budoucna pracovat s jednodušší porostní skladbou, s aplikací rozsáhlejších a intenzivnějších těžebních prvků všude tam, kde se jevil takový postup jako optimální. Na vhodných stanovištních podmínkách se předpokládala kultivace jedle a buku do skupin přímo na násečné prvky. Clonné zásahy byly plánovány do větších hloubek, než je výška středního kmene. Dále byly podstatně omezeny opakované mýtní zásahy v deceniu. U výchovy se předpokládal opakovaný zásah u porostů do 40 let a porostů bonitních, smíšených a pěstebně zanedbaných. V r.1971 došlo ke sloučení LZ Dolní a Horní Hvozd do LZ Nové Hrady. Pro LHC Benešov a Horní Hvozd byly vypracovány LHP na období 1974-1983 pracovní skupinou ÚHÚL České Budějovice pod vedením Ing.Ladislava Koktavého. Typologický průzkum provedl Ing.Jiří Vokoun. Na LHC Benešov byly vylišeny tyto hospodářské skupiny: A 100 les hospodářský se 100letou dobou obmýtní 1 660,11 ha A 120 les hospodářský se 120letou dobou obmýtní 1 690,24 ha II.A 120 les účelový do výše těžebních možností 120,15 ha Z zalesněné nelesní půdy 1 095,31 ha Pro LHC Benešov bylo vytvořeno 20 provozních souborů, které řešily diferencované způsoby hospodaření. Zastoupení dřevin: BO 41,2 SM 38,2 BŘ 7,7 OL 3,6 BK 2,5 JD 2,3 MD 1,7 DB 1,0 DG 0,9 JV 0,2 OST J. 0,2 OS 0,2 OST L. 0,2 LP 0,1. Výhledový cíl: SM 63,6 BK 20,8 JD 5,9 BO 5,1 MD 2,0 OL 0,8 DB 0,6 DG 0,6 JS 0,2 JV 0,1 JL 0,1 BŘ 0,1 LP 0,1. Odchylka od zákonného ukazatele v HS A 100 byla schválena ve výši + 0,3% a v HS A 120 ve výši + 55,3%. Porostní plocha se za decenium zvýšila o 263,15 ha v důsledku zalesnění nelesních půd a delimitací půdního fondu v r.1970. Na LHC Horní Hvozd byly vylišeny tyto hospodářské skupiny: A 120 les hospodářský se 120letou dobou obmýtní 7 310,12 ha II.A 120 les účelový do výše těžebních možností 720,09 ha Z zalesněné nelesní půdy 410,85 ha Pro LHC Horní Hvozd bylo vytvořeno 17 provozních souborů, které preferovaly převážně podrostní způsob hospodaření. Zastoupení dřevin: SM 88,9 BK 6,5 BO 1,6 JD 1,4 MD 0,5 BŘ 0,3 OL 0,3 JV 0,2 DG 0,1 OST J. 0,1 JS 0,1. Výhledový cíl: SM 71,9 BK 16,9 JD 10,0 JV 0,6 JL 0,3 BO 0,2 OST J. 0,1. Odchylka od zákonného ukazatele v HS A 120 byla schválena ve výši - 0,5%. Po provedené delimitaci půdního fondu v zájmové oblasti Horního Hvozdu zajistil LZ v r.1970 stabilizaci nových úseků hranic lesa, byla provedena signalizace pro letecké snímkování, které bylo provedeno na celé oblasti LHC. Toto snímkování bylo pak doplněno terestrickým měřením. V říjnu 1973 bylo v oblasti LHC Horní Hvozd provedeno šetření o výskytu rezonančního dříví. Pro LHC Kaplice byl vypracován nový LHP na dobu platnosti 1983-1992 pod vedením Ing.Ladislava Koktavého, textovou část LHP dokončil Ing.Václav Kliment. Polesí Bělá bylo začleněno do nové LS Malonty. Hospodaření bylo řešeno hospodářskými soubory s diferencovaným způsobem hospodaření. Přirozená obnova smrku se předpokládala na HS 531, 571, 511 a pro borovici na HS 533. Nové zařízení v oblasti LZ Nové Hrady bylo provedeno na období 1984-1993 pro nově vytvořený LHC Nové Hrady, zahrnující z LO Novohradské hory LS Horní Stropnice, Černé Údolí a Pohorskou Ves, pod vedením Ing.Františka Maršíka. Výhledový cíl pro LS Horní Stropnice: SM 64,0 BK 17,1 BO 7,0 JD 6,2 MD 3,4 DB 0,6 OL 0,5 JV 0,4 JS 0,3 DG 0,2 JL, BŘ, LP 0,1. Výhledový cíl pro LS Černé Údolí: SM 73,5 BK 15,2 JD 7,6 JV 2,1 OL 0,9 JL 0,3 BO 0,2 MD, BŘ 0,1. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 43 -



Výhledový cíl pro LS Pohorská Ves: SM 76,5 BK 12,4 JD 8,0 JV 2,3 BO, JL 0,3 BŘ, BL 0,1. Hospodaření na LHC Nové Hrady bylo řešeno 38 hospodářskými soubory, včetně 2 HS pro rezonanční porosty. V rámci přípravných prací byla provedena revize stanovištního průzkumu. V rámci ochranářského šetření byly vypracovány mapy kalamity v měřítku 1 : 25000 a mapy intenzity loupání jelení zvěří v měřítku 1 : 10000. Původní návrh Lesprojektu na odchylku od ukazatele ve výši + 4,3% byl schvalujícím orgánem snížen na + 0,3% z důvodu umožnění lesnímu provozu pokračovat v podrostním hospodaření. Z důvodu kalamity v oblasti Dolního Hvozdu byl snížen na LS Černé Údolí a Pohorská Ves předpis obnovní těžby o 50000 m3 na každé LS. K 1.1.1986 došlo k předání LS Pohorská Ves LZ Kaplice a současně byl v rámci změn LHP vypracován nový LHP na období 1987-1992 pod vedením Ing.Zdeňka Soukupa. Pro dočasný LHC bylo použito 13 hospodářských souborů z bývalého LHC Nové Hrady. Odchylka od zákonného ukazatele v HS A 120 byla schválena ve výši - 4,9%. V důsledku kalamitních těžeb a změn v hranicích LHC byly vyhotoveny v r.1987 změny LHP pro LHC Nové Hrady na období 1988-1993 pod vedením Ing.Františka Maršíka. Při popisu porostů bylo plně využito údajů platného LHP a LHE LZ Nové Hrady. Taxační údaje byly převážně převzaty s výjimkou změn v porostech poškozených kalamitou. Obnova i výchova byla plánována na 6leté období pouze 1 zásahem v deceniu. Odchylka od zákonného ukazatele byla schválena v lese hospodářském ve výši - 4,9%. Zpracovatel – ÚHÚL vedoucí pracovní skupiny Ing.Jiří Polák Josef Juránek Ing.Jan Závodný Ing.František Koubek Ing.Václav Macar Ing.Ladislav Koktavý Ing.Ladislav Koktavý Ing.Václav Macar Ing.Ladislav Koktavý Ing.Ladislav Koktavý Ing.Václav Kliment Ing.František Maršík Ing.Zdeněk Soukup Ing.František Maršík Ing.Tomislav Dědič Ing Petr Nedvěd Ing.Václav Kliment

Lesní hospodářský plán LHP pro LHC Horní Hvozd LHP pro LHC Horní Hvozd II. nad 10 ha LHP pro LHC Horní Hvozd LHP pro LHC Kaplice-Bělá HP-ZP LHP pro LHC Kaplice LHP pro LHC Horní Hvozd LHP pro LHC Benešov LHP pro LHC Malše LHP pro LHC Horní Hvozd LHP pro LHC Benešov LHP pro LHC Kaplice LHP pro LHC Nové Hrady LHP pro polesí Pohorská Ves Změny LHP pro LHC Nové Hrady LHP pro LHC Kaplice LHP pro LHC Nové Hrady LHP pro obec Horní Stropnice

Platnost 1952-1961 1954-1963 1956-1965 1956-1965 1962-1971 1965-1974 1965-1974 1972-1981 1974-1983 1974-1983 1983-1992 1984-1993 1987-1992 1988-1993 1994-2003 1994-2003 1999-2008

LHC Nové Hrady – NPR Žofínský prales


- 44 -



VÝVOJ TAXAČNÍCH VELIČIN HORNÍHO HVOZDU

Porostní plocha Zakmenění Střední věk Plocha: smrk ha jedle borovice modřín ost.jehličnaté JEHLIČNATÉ dub buk javor jasan jilm lípa bříza olše ost.listnaté LISTNATÉ holiny I.věková třída II.věková třída III.věková třída IV.věková třída V.věková třída VI.věková třída VII.věková třída VIII.věková třída 101 + Bonitní stupeň: SM BO BK 3 Zásoba (m b.k.): jehličnaté listnaté celkem celkem na 1 ha 101 + 101 + na 1 ha Těžba: obnovní výchovná celková na 1 ha Probírky: jednoduché násobné násobnost na 1 ha Prořezávky: jednoduché násobné násobnost Zalesnění % nezdaru přirozená obnova


1956 A 6 559,30 8,6 62 5 882,49 17,41 42,94 6,20 5 949,04 454,21 19,44 5,53 0,44 14,47 8,65 0,60 503,34 106,92 896,15 938,90 1 439,99 1 263,38 904,83 1 009,13 1 009,13 24,0 20,9 23,0

1965 Sa 8 262,29 8,6 60 7 110,04 67,33 191,31 19,06 0,14 7 387,88 0,47 537,82 13,02 6,23 1,29 0,21 64,68 58,69 5,66 688,07 186,34 1 595,63 951,47 1 338,93 1 602,36 1 320,37 610,11 492,97 164,11 1 267,19 23,8 21,8 23,7

1974 Sa 8 441,06 9,6 63 7 416,96 116,83 137,29 41,11 13,93 7 726,12 0,33 542,44 19,91 5,13 0,39 0,83 26,73 22,52 1,66 619,94 95,00 1 744,01 953,07 1 046,22 1 707,81 1 314,52 904,12 456,48 219,83 1 580,43 29,5 24,1 25,4

1984 Sa 8 371,90 9,3 70 7 465,08 88,98 107,13 39,46 54,49 7 728,14 0,67 529,45 21,19 6,32 0,29 1,03 19,50 9,38 0,56 588,39 55,4 1 381,9 1 120,6 927,6 1 357,6 1 603,2 1 079,4 512,9 334,4 1 926,7 29,7 25,9 26,6

1,290 182 114 051 1,404 233 214,1

1,649 755 141 255 1,791 010 216,8 498 334 393,3 238 333 114 172 352 505 42,7 3 813,58 5 494,19 1,44 29,9 797,24 989,72 1,24 977,41 13,4 158,87

2,450 102 177 930 2,628 032 311,3 823 012 520,8 406 754 236 317 643 071 76,2 4 508,04 4 981,91 1,11 52,4 1 592,17 2 273,61 1,43 738,05 17,9 223,00

2,506 825 167 783 2,674 608 319,5 1,002 631 520,4 409 151 110 849 520 000 62,1 3 733,21 4 339,47 1,16 29,7 1 561,28 1 603,35 1,03 747,64 15,6 302,85

158 182 105 454 263 636 40,2 3 722,19

28,3

- 45 -



ETÁTY HORNÍHO HVOZDU Období 1846/955/0 1876/085/9 1886/995/8 1896/905/8 1906/915/8 1928/137/0 1937-47

Plocha ha

Těžba mýtní Jehličn. Listnaté

Sa

Těžba předmýtní Jehličn. Listnaté

Celkem 3 m

Sa

m /ha

% listnaté

3

7150,78

203 557

62 422

265 979

23 208

4 306

27 514

293 493

41,0

22,7

7107,04

269 216

8 182

277 398

47 865

4 824

52 689

330 087

46,4

3,9

7338,40

280 143

17 159

297 302

62 985

3 636

66 621

363 923

49,6

5,7

7149,90

311 219

18 535

329 754

91 107

7 734

98 841

428 595

59,9

6,1

7220,89

314 529

24 312

338 841

89 199

6 174

95 373

434 214

60,1

7,0

85 073

373 455

51,8

7207,17

288 382

7107,59

328 569

35 031

363 600

89 704

1 205

90 909

454 509

63,9

12,5

7931,51

138 182

16 364

154 546

71 364

1 364

72 728

227 274

28,7

12,8

6794,88

124 595

33 636

158 231

104 720

909

105 629

263 860

38,8

13,1

8282,29

187 417

44 126

231 543

112 427

1 734

114 161

345 704

41,8

13,3

8441,06

336 497

70 347

406 754

233 777

2 540

236 317

643 071

76,2

11,3

8372,3

355 900

53 251

409 151

108 686

2 163

110 849

520 000

62,1

10,7

Z toho Tn

1952-61 1956-65 1965-74 1974-83 1984-93

REALIZOVANA TĚŽBA NA HORNÍM HVOZDU Období 1886/795/8 1896/905/8 1906/927/0 1928/137/0 1938-48

TM

TP % etátu

Těžba celková Ø ročně

m /ha

Z toho listnaté

% listnaté

3

337 039

198 870

147,3

53 591

7,30

40 996

7,6

328 754

184 384

119,7

51 314

7,18

41 836

8,2

609 894

254 427

90,5

39 287

5,44

244 378

88 815

89,2

33 319

4,62

380 000

95 454

95,1

43 223

6,08

92 923

24 925

86,4

39 283

5,53

168 378

51 261

241,6

54 910

6,92

10 898

5,0

227 667

231 564

193,4

51 026

7,51

36 932

187 442

209 410

127,6

44 095

5,34

239 134

216 873

70,9

45 601

221 651

50 876

131,0

171 391

66 114

96,8

% Tn

24,5 186 029

55,8

8,0

281 453

61,3

51 891

13,1

134 273

33,8

5,40

28 892

6,3

213 930

46,9

68 132

8,14

15 926

5,8

157 858

57,9

47 501

5,67

26 515

11,2

106 499

44,8

1949-51 1952-55 1956-64 1965-73 1974-83 1984-87 1988-92


- 46 -



5.2. Údaje o stavu lesa. 5.2.1. Zastoupení dřevin. Současný stav porostů je výsledkem vlivů, působících na les v průběhu staletí. Oblast Novohradské hory byla v minulosti využívána jako zdroj dřevní hmoty a zemědělství, převážně pastvinářství se omezilo na nižší polohy v údolích říček a potoků. Původní hercynská směs s převahou jedle a buku byla v minulosti výrazně pozměněna v důsledku hojně rozvinuté sklářské výroby, která přednostně zpracovávala buk, čímž vznikly rozsáhlé smrkové monokultury. Nejrozšířenější dřevinou oblasti je smrk ztepilý, který zde tvoří 83,4% porostní plochy. Porosty středního věku a mladší mýtní porosty jsou většinou tvořeny monokulturami s minimální příměsí dalších dřevin. Rozsáhlé čisté smrkové mlaziny až tyčoviny se nacházejí na uměle zalesněných bývalých nelesních půdách (10,1% rozlohy smrku). Smrk se zde velice dobře zmlazuje (Jelení hřbet, Kobylí vrch aj.). I když byly zaznamenány v minulém století větší nákupy osiva z jiných oblastí, na kvalitě porostů se to neprojevilo. V celé oblasti Novohradských hor je smrk vysoké kvality s vysokým podílem rezonančního smrku (20,4% zastoupení smrku) a porostů fenotypové kategorie A (385,51 ha). Smrkové porosty jsou však v celém rozsahu věkových tříd silně poškozeny loupáním a ohryzem jelení zvěře (poškození 46,0% smrku), které zvláště v mladších porostech dosahuje vysoké intenzity poškození, deformace spodních částí kmene a pomístně dochází i destrukci těchto porostů. Na SZ úpatí Vysoké se při okraji lesa nachází hadí forma smrku (f. virgata). Borovice lesní (6,1%) se nachází převážně v okrajových částech Novohradských hor, zvláště v oblasti Jindřichova, kde tvoří čisté porosty nebo smíšené porosty se smrkem. Nejvyšších poloh dosahuje na Doppleru, kde vystupuje do nadmořské výšky 900 m, ale její výskyt je zde umělý. Dosti častý je výskyt horské formy borovice (Bělá). Nížinné typy jsou zde silně poškozovány sněhem. Část borovice (8,5%) tvoří přirozené nálety na nelesních půdách, zvláště na Klepné a Bělé. Mladé porosty do 30 let prakticky chybějí. Podíl borovice se postupně snižuje a do budoucna se předpokládá její ústup na degradovaná stanoviště nižších poloh. Buk lesní (5,9%) se nachází jednak v komplexech starších mýtních porostů na Sýkorkách, Stříbrném vrchu, Žofínském pralese, Javoří huti a na Myslivně. Dále se buk nachází v mladých porostech do 30 let, kde byl převážně kultivován uměle (i na Z půdách – 15,39 ha). Větší plochy bukového zmlazení se nacházejí na Javoří huti, Žofínském pralese a Stříbrném vrchu. Porosty středního věku prakticky chybějí a výskyt buku je v těchto porostech jednotlivý. Do budoucna bude nutno podíl této dřeviny podstatně zvýšit. Bříza bělokorá (1,2%) má výrazný podíl na bývalých zemědělských půdách, kde se nachází 34,8% její rozlohy. Místy tvoří čisté porosty, převážně však je ve směsi s borovicí, olší a osikou. Většinou je bříza vtroušena jednotlivě v předmýtních porostech a při lesních okrajích. Jedle bělokorá (1,1%) má nejvyšší podíl zastoupení v porostech do 40 let v důsledku její umělé obnovy. Zajímavý je vysoký podíl jejího zastoupení na nelesních půdách (24,1% zastoupení jedle). Většinou je jednotlivě vtroušena v mýtních a méně často v předmýtních porostech. Její zdravotní stav se v průběhu minulých decenií zhoršoval, v posledních 15 letech se zdravotní stav výrazně zlepšil a začíná se zmlazovat. Jedle je silně poškozována okusem a loupáním, a proto je nevyhnutelná její ochrana plocením či jinými způsoby. Modřín evropský (0,8%) se vyskytuje převážně vtroušeně, na nelesních půdách jsou i větší skupiny, kde se nachází 38,3% jeho zastoupení. Modřín nemá většinou dobrý vzrůst, je sbíhavý, šavlovitého růstu, což svědčí o jeho pravděpodobném vysokohorském původu z Alp. Olše šedá (0,7%) se nachází většinou na prameništích a na vodou ovlivněných půdách. Vysoký podíl jejího zastoupení je na bývalých nelesních půdách, kde je 40,5% jejího zastoupení. Z jehličnanů se dále nacházejí v oblasti Novohradských hor introdukované dřeviny douglaska a jedle obrovská (0,2%), které jsou jednak zalesněny na nelesních půdách (54,0% jejich zastoupení) a dále roztroušeně, převážně v nižších okrajových částech přírodní lesní oblasti. Obě tyto dřeviny silně trpí okusem, vytloukáním a loupáním vysoké zvěře. Menší zastoupení má borovice blatka spolu s klečí, které se nacházejí pouze na vrchovištních rašelinách u Pohoří na Šumavě. Zajímavý je výskyt blatky na nejvyšším vrcholku české části Novohradských hor na Kamenci, kde byla na skalce zřejmě uměle vysazena. Jednotlivě se vyskytuje borovice černá, a to na severozápadním svahu Vysoké a na Jindřichově. Na hrázi Tisového rybníka v areálu Žofínského pralesa jsou vysazeny 2 tisy. Z listnáčů mají menší zastoupení javory (0,3%), a to zejména javor klen, které jsou vesměs přimíšeny v bukových porostech v oblasti Žofína a Javoří huti. Velice malé zastoupení má jilm, jehož populace byla zničena grafiózou a nachází se jednotlivě v oblasti Žofína. Jasan se vyskytuje ve skupinkách na místech obohacených vodou. Osika doprovází břízu na Z půdách a nachází se v porostech jednotlivě. Lípa byla převážně uměle kultivována ve skupinách při okraji PLO. V malých množstvích, pouze jako ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 47 -



vtroušená dřevina se převážně při okrajích oblasti nebo jako aleje podél cest vyskytuje dub, dub červený, jeřáb, vrby a jírovec. Dřevina Smrk Jedle běl. Jedle obr. Douglaska Borovice BO černá Vejmutovka Kosodřevina

Blatka Modřín JEHLIČNATÉ

Dub Dub červený

Habr Buk Klen Javor Jasan Jilm Lípa Bříza Olše Osika Jíva Jeřáb Jírovec LISTNATÉ JEHL+LIST Holina CELKEM

Sa Nové Hrady 5093,28 96,28 4,31 22,52 495,31 0,01 0,05 69,57 5781,33 1,19 0,20 0,04 426,43 12,07 2,89 4,27 0,77 1,31 77,49 35,99 0,18 562,83 6344,16 21,50 6365,66

Sa Kaplice 4132,59 27,07 0,11 0,07 181,32 2,94 17,58 14,19 4375,87 0,21 227,07 12,80 2,36 3,82 0,03 0,65 53,83 37,27 1,15 0,06 0,19 0,02 339,46 4715,33 44,12 4759,45

Celkem LO 14 9225,87 123,35 4,42 22,59 676,63 0,01 0,05 2,94 17,58 83,76 10157,20 1,40 0,20 0,04 653,50 24,87 5,25 8,09 0,80 1,96 131,32 73,26 1,33 0,06 0,19 0,02 902,29 11059,49 65,62 11125,11

% zastoupení 83,4 1,1 + 0,2 6,1 + + + + 0,8 91,8 + + + 5,9 0,2 0,1 0,1 + + 1,2 0,7 + + + + 8,2 100,0

Zastoupení dřevin 6.1% 5.9% 1.1% 1.2% 0.8%

3.2%

0.7% 0.2% 83.6%

0.2% 0.1% 0.1%

Smrk


Borovice

Buk

Bříza

Jedle běl.

Modřín

- 48 -

Olše

Douglaska

Klen

Javor

Jasan



POROVNANÍ DRUHOVÝCH SKLADEB

Přirozená druhová skladba 31,4 23,1 1,2 + 0,1 55,8 0,2 40,1 0,7 0,5 0,4 0,4 0,7 0,5 0,1 0,6 + 44,2

Dřevina Smrk Jedle Jedle obrovská Douglaska Borovice Borovice černá Vejmutovka Kosodřevina Borovice blatka Modřín JEHLIČNATÉ Dub Dub červený Habr Buk Javory Jasan Jilm Lípa Bříza Olše Osika Jíva Jeřáb Vrba Jírovec LISTNATÉ

Cílová druhová skladba 63,0 10,1 0,1 1,7 0,1 0,2 75,2 21,3 2,2 0,3 0,4 + 0,2 0,2 0,2 24,8

Současná druhová skladba 83,4 1,1 + 0,2 6,1 + + + + 0,8 91,8 + + + 5,9 0,3 0,1 + + 1,2 + + + + + 8,2

Skladba 1.věkového stupně 89,1 0,1 + + 1,2 0,8 91,2 7,9 0,8 + 0,1 8,8

Porovnání druhové skladby 100 90 80 Přirozená druhová skladba

70 60

%


50 40

Současná druhová skladba

30 20

Skladba 1.věkového stupně

10

Je řáb JE HL IČN AT É LIS TN AT É

še

ika

Ol

Os

Líp a

Bř íza

n

Jil m

vo ry Ja

Ja sa

Du b

Bu k

Do ug la s ka Bo rov Bo rov ice ic e bla tka Mo dř ín

Sm rk Je dle

0

Přirozená a cílová druhová skladba byla zjištěna na základě ploch lesních typů na základě digitalizace typologických map PLO 14 – Novohradské hory. Přirozená druhová skladba byla převzata z Hospodářských doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů (rozpracování příloh vyhlášky č.83/1996 Sb.)- Cílová druhová skladba byla převzata z charakteristik lesních typů pro PLO 14. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 49 -



Při porovnání skutečné druhové skladby s cílovou druhovou skladbou je patrný vysoký přebytek podílu smrku a naprostý nedostatek podílu melioračních dřevin. Tento trend je zaznamenán i v hospodaření předchozího decenia (zastoupení v 1.věkovém stupni).

5.2.2. Zastoupení věkových stupňů. Věkový stupeň

Sa Nové Hrady

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 CELKEM

21,5 357,3 329,1 780,2 483,8 369,5 410,6 313,1 459,4 592,3 683,8 439,0 350,2 344,9 189,0 80,4 61,7 99,9 6365,7

Sa Kaplice

Celkem LO 14

zastoupení

%

44,1 392,7 288,9 437,4 401,4 354,1 312,6 233,9 337,0 526,1 464,2 280,0 304,2 123,8 107,6 73,5 55,7 22,2 4759,4

65,6 750,0 618,0 1217,6 885,2 723,6 723,2 547,0 796,4 1118,4 1148,0 719,0 654,4 468,7 296,6 153,9 117,4 122,1 11125,1

0,6 6,7 5,5 11,0 7,9 6,5 6,5 4,9 7,2 10,0 10,3 6,5 5,9 4,2 2,7 1,4 1,1 1,1 100,0

Normální Odchylka rozloha od normálu 905 906 905 906 906 905 901 896 890 872 789 591 375 181 97 60 40 11125

- 17% - 32% 35% - 2% - 20% - 20% - 39% - 11% 26% 31% - 9% 11% 25% 64% 59% 95% 206%

Zastoupení věkových stupňů plocha (ha)

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 věkový stupeň


- 50 -

Celkem Normalita



VĚKOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA

Rozložení věkových tříd Věkové holina třídy 66 Plocha Normální rozloha

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

1368 1811

2103 1811

1447 1811

1343 1796

2266 1763

1373 1380

765 556

271 157

122 40

Odchylka od normálu

- 25%

16%

- 20%

- 25%

28%

0%

38%

73%

206%

Součet 11125 11125

5.2.3. Zásoba, zakmenění, střední věk. Zásoba m3 JEHL. na 1 ha LIST. na 1 ha CELKEM na 1 ha ZAKMENĚNÍ STŘEDNÍ VĚK

Sa Nové Hrady 1,980 518 342,4 136 100 241,8 2,116 618 332,4 9,14 72

Sa Kaplice

Celkem LO 14

% zastoupení

1,394 781 318,7 73 276 215,9 1,468 057 308,5 8,83 67

3,375 299 332,2 209 376 232,0 3,584 675 322,1 9,01 70

94,2 5,8 100,0

Středních věk jehličnatých dřevin je 69 let, listnatých 86 let. Vyšší střední věk listnáčů je ovlivněn přestárlými bukovými porosty včetně Žofínského pralesa.

PODÍL ZÁSOB JEHLIČNANŮ A LISTNÁČŮ VE VĚKOVÝCH STUPNÍCH Věk.st. Jehličnaté Listnaté

1 0 0

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Celkem 98,0 97,0 97,1 91,4 96,7 96,2 98,3 98,0 98,8 98,0 96,2 93,5 84,9 69,4 53,3 52,3 94,16 2,0 3,0 2,9 8,6 3,3 3,8 1,7 2,0 1,2 2,0 3,8 6,5 15,1 30,6 46,7 47,7 5,84

Podíl ploch jehličnanů a listnáčů dle věkových stupňů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

věkové stupně


- 51 -

11

12

13

14

15

16

Jehličnaté

17

Listnaté



PRŮMĚRNÉ ZÁSOBY NA 1 HA A ZAKMENĚNÍ PODLE VĚKOVÝCH STUPŇŮ Věk.st. Zásoba Zakmenění

1 0 9,7

2 6 9,7

3 85 9,6

4 173 9,5

5 218 8,8

6 298 9,0

7 339 8,7

8 418 8,6

9 450 8,6

10 499 8,8

11 508 8,7

12 541 8,9

13 550 8,9

14 539 8,8

15 554 8,5

16 539 8,2

17 585 9,2

Celkem 322 9,0

Rozložení zásob a zakmenění podle věkových stupňů 700

10

600

9,5

400 8,5

3

m /ha

9

300

zakmenění

500

8 200 7,5

100 0

7 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

Zakmenění

věkový stupeň

Zásoba

Vývoj porostních zásob 4100000 4000000 3900000 3800000 3700000

m

3

3600000 3500000 3400000 3300000 3200000 3100000 3000000

Listnaté 2001


2011

- 52 -

2021

2031

Jehličnaté



5.2.4. Zastoupení porostních typů. PŘEHLED ZASTOUPENÍ POROSTNÍCH TYPŮ ZÁKLADNÍCH DŘEVIN V PŘEVLÁDAJÍCÍCH CÍLOVÝCH HS HOSPODÁŘSKÉHO LESA

Porostní směs Smrkové porosty čisté > 90% Smrkové porosty dominantní (71-90%) Smrkové porosty s jedlí Smrkové porosty s borovicí Smrkové porosty s bukem Borové porosty dominantní (71-90%) Borové porosty se smrkem Bukové porosty čisté > 90% Bukové porosty dominantní (71-90%) Bukové porosty se smrkem

Plocha v ha 6 716 762 64 421 490 45 211 41 33 193

% zastoupení 60,3 6,8 0,6 3,8 4,4 0,4 1,9 0,4 0,3 1,7

5.2.5. Přírůstové poměry. PŘEHLED HODNOT ROČNÍCH PŘÍRŮSTŮ NA 1 HA DLE HS

Cílový hospodářský soubor

Porostní typ

01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště

011 – smrkové 013 – borové 23 – Kyselá stanoviště nižších poloh 233 – borové 29 – Olšová stanoviště na podmáčených půdách 297 – ostatní listnaté 43 – Kyselá stanoviště středních poloh 431 – smrkové 433 – borové 45 – Živná stanoviště středních poloh 455 – dubové 51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh 511 – smrkové 513 – borové 53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh 531 – smrkové 533 – borové 55 – Živná stanoviště vyšších poloh 551 – smrkové 553 – borové 556 – bukové 57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh 571 – smrkové 573 – borové 577 – ostatní listnaté 59 – Podmáčená stanoviště střed. a vyšších poloh 591 – smrkové 593 – borové 79 – Podmáčená stanoviště horských poloh 791 – smrkové 83 – Rezonanční porosty 831 – smrkové 87 – Rezonanční porosty 871 – smrkové


- 53 -

PMP

CPP

CBP

3,3 0,9 2,3 2,4 3,9 3,1 3,0 4,0 3,1 4,1 3,0 4,3 3,0 3,2 4,4 3,1 2,4 5,4 3,0 4,2 3,5 3,2

7,3 1,4 3,3 3,5 6,9 4,8 5,0 7,9 5,0 8,0 4,8 8,3 4,8 6,3 8,7 5,0 3,5 9,8 4,7 8,3 7,9 7,4

8,9 2,2 3,9 6,8 6,9 4,4 3,3 9,5 5,7 9,3 5,6 8,3 5,7 3,0 10,2 7,5 8,8 19,9 6,4 8,9 7,1 6,9



Hodnoty ročních přírůstů podle HS 12

10

3

m /ha

8

6

4

PMP

2

CPP 0 1 01

51

1

1 53

53

3

1 57

79

1 83

1

87

CBP

1

PŘÍRŮSTY DLE KATEGORIÍ Kategorie

PMP 3

10 20 30 Celkem

m 29346,0 2976,3 12512,2 44834,5

CPP 3

m /ha 4,07 3,25 4,17 4,03

3

M 54659,4 6573,3 25090,0 86322,7

CBP 3

m /ha 7,58 7,18 8,37 7,76

3

m 65603,7 8022,9 27566,1 101192,7

3

m /ha 9,10 8,77 9,20 9,10

Celkový běžný přírůst (CBP) dosahuje výše 9,1 m3 hroubí bez kůry ročně na 1 ha. Tato poměrně vysoká hodnota odpovídá vysokému zastoupení smrku v celé oblasti (83,4%) a vysoký podíl stanovišť vyšších poloh v 6. vegetačním stupni a vysoký podíl stanovišť ovlivněných vodou. Nejvyšších průměrných hodnot CBP dosahují hodnoty na podmáčených stanovištích u HS 591, kde je vysoký podíl mladých porostů 1.generace na bývalých zemědělských půdách. Nejnižší hodnoty jsou na HS 013, kde se jedná o nepřirůstavá borová stanoviště na rašelinných vrchovištích v okolí Pohoří na Šumavě a březové a olšové řediny na bývalých nelesních půdách. Celkový průměrný přírůst (CPP) dosahuje průměrné výše 7,8 m3 hroubí bez kůry ročně na 1 ha. Nejvyšších průměrných hodnot.dosahuje ve smrkových porostech na vodou ovlivněných stanovištích. Nižší hodnoty u rezonančních porostů oproti porostům nerezonančním jsou dány jejich vyšším obmýtím. Důvody nízkých hodnot CPP u HS 013 jsou obdobné jako u CBP.


- 54 -



5.2.6. Těžební předpisy hospodářských úkolů. Zásoba m3 TO - JEHL LIST

Sa Nové Hrady 198 733 23 495 Těžba obnovní 222 228 TO na 1 ha TP 484 TV - JEHL 51 995 LIST 2 072 Těžba výchov. 54 067 TV na 1 ha PP 20,3 Těžba celková 276 295 Těžba na 1 ha 43,4 Těžeb. plocha 458,8 Probírky 2 666,3 do 40 let 1 523,7 Prořezávky 896,1 Zalesnění - J 341,56 L 95,14 Zalesnění Sa 436,70 % listnáčů 21,8

Sa Kaplice 160 168 14 874 175 042 522 43 015 1 638 44 643 20,7 219 695 46,2 335,4 2 160,8 992,1 855,9 322,53 32,61 355,14 9,2

Celkem LO 14 358 901 38 369 397 270 500 95 010 3 710 98 720 20,5 495 990 44,6 794,2 4 827,1 2 425,8 1 752,0 664,09 127,75 791,84 16,1

% zastoupení 72,3 7,7 80,0 19,2 0,8 20,0 100,0

100,0 50,3 83,9 16,1 100,0

5.2.7. Údaje dle hospodářských souborů. Ktg.

HS

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 ∑1 2 2 ∑2 3 3 3 3 3 ∑3

131 233 297 431 433 455 511 513 531 533 551 553 556 571 573 577 591 593 791 831 871 011 013 915 541 546 561 821 861

∑∑


Plocha ha

Zásoba 1000 m3 b.k. jehličnaté listnaté Celkem

2 18 92 64 94 1 528 66 2312 332 87 9 71 2673 87 24 5 7 574 124 43 7213 897 18 915 62 241 2335 172 187 2997

0,3 3,4 3,1 10,2 27,9 190,5 19,3 650,2 88,1 27,2 0,3 3,2 836,7 16,4 0,9 0,6 1,3 103,5 29,2 22,5 2034,8 339,7 1,5 341,2 11,9 48,5 736,6 100,9 101,4 999,3

0,3 8,2 0,5 2,1 0,1 4,4 1,5 13,7 6,7 0,8 0,5 6,4 15,6 2,2 2,7 0,2 0,2 0,9 1,4 68,4 30,1 0,1 30,2 7,5 55,2 42,3 3,2 2,6 110,8

0,3 3,7 11,3 10,7 30,0 0,1 194,9 20,8 663,9 94,8 28,0 0,8 9,6 852,3 18,6 3,6 0,6 1,5 103,7 30,1 23,9 2103,2 369,8 1,6 371,4 19,4 103,7 778,9 104,1 104,0 1110,1

11125

3375,3

209,4

3584,7

- 55 -

Roční těžba 1000 m3 b.k. jehličnaté listnaté celkem 0,3 0,2 1,3 8,8 18,3 3,0 110,9 15,2 4,5 0,3 1,4 110,8 2,7 0,2 0,1 0,5 24,1 5,6 4,0 312,0 22,9 22,9 2,0 4,8 88,5 12,9 10,8 119,0

453,9

0,9 0,1 0,5 0,6 0,3 2,9 1,1 0,3 0,2 1,8 3,2 0,5 0,6 0,2 0,1 13,5 4,2 4,2 0,4 10,5 12,6 0,6 0,3 24,4

42,1

0,3 1,1 1,4 9,3 18,9 3,3 113,8 16,3 4,8 0,5 3,2 114,0 3,2 0,8 0,1 0,5 24,1 5,8 4,1 325,5 27,1 27,1 2,4 15,3 101,1 13,5 11,1 143,4

496,0



5.3. Dosavadní hospodaření v oblasti. REALIZOVANÉ TĚŽBY NA LHC HORNÍ HVOZD 1956-1987 Rok 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1956-87 Ø ročně

Mú 17342 378 2466 10455 11436 17817 6329 9681 12737 17100 17688 11674 21773 21430 14018 4177 10427 14017 10855 13442 7722 15962 23235 9943 8626 40961 24293 6111 23134 40804 446033 13938

Těžba mýtní Mn Σ 6671 24013 24011 24389 51179 53645 11263 21718 15392 26828 6807 24624 8673 15002 6827 16508 3672 16409 5312 22412 4787 22475 8004 19678 3178 24951 5008 26438 6687 20705 7785 11962 7170 17597 4254 18271 4657 15512 4927 18369 10134 17856 4567 20529 10465 33700 2274 12217 9436 9436 16730 16730 24431 33057 14987 55948 15983 40276 88654 94765 12030 35164 10642 51446 416597 862630 13019 26957

Pú 11031 3005 1343 11401 15380 18587 23859 22208 15202 14701 19445 14342 12693 3953 10634 14144 21401 19775 10873 14461 14830 7124 77 736 16274 5165 997 6074 8091 337806 10556

Těžba předmýtní Pn Σ 4033 15064 50968 50968 25155 25155 25013 28018 10784 12127 7183 18584 9173 24553 8853 27440 5796 29655 7708 29916 4829 20031 4094 18795 1267 20712 1137 15479 8137 20830 47865 51818 5707 16341 1344 15488 4287 25688 3535 23310 8662 19535 19033 33494 7472 22302 3403 10527 15812 15889 21899 21899 19260 19996 7959 24233 9353 14518 13893 14890 5230 11304 2073 10164 370917 708723 11591 22147

Těžba mimořádná 30 141 600 1170 2590 758 137 557 566 174 761 4403 712 494 171 13264 415

Těžba celková 39077 75357 78800 49736 38985 43349 40155 45118 48654 53086 42643 38473 46220 41917 41535 64346 34112 34520 41200 41679 37391 58426 56714 23238 25325 38629 53053 80352 54794 109655 46468 61610 1584617 49519

% nahodilé 27,4 99,5 96,9 72,9 67,1 32,3 44,4 34,8 19,5 24,5 22,6 31,4 9,6 14,7 35,7 86,5 37,7 16,2 21,7 20,3 50,3 40,4 31,6 24,4 99,7 100,0 82,4 28,6 46,2 93,4 37,1 20,6 49,7

Z celkové těžby 1,584617 m3 bylo za uvedené období vytěženo 133641 m3 listnaté hmoty, tj. 8,4%, při čemž nahodilá těžby u listnáčů činila 19547 m3, tj. 14,6%. Jehličnaté hmoty bylo vytěženo 1,450976 m3, z toho bylo 767967 m3 nahodilé těžby, tj. 52,9%. Těžba mimořádná se týkala vesměs odlesnění pro dopravní síť. Realizována byla roční těžba 5,67 m3/ha/ročně. REALIZOVANÉ TĚŽBY LČR V PLO 14 - 1994-1999 Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 1994-9

Ø ročně

Mú 20546 31024 33567 31700 40593 40622 198052 33009


Těžba mýtní Mn 7575 11391 5108 7016 4530 5924 41544 6924

Σ 28121 42415 38675 38716 45123 46546 239696 39933

Pú 10590 13345 18447 18645 20871 19600 101498 16917

Těžba předmýtní Pn Σ 12118 22708 7983 21328 5219 23666 4747 23392 2317 23188 4686 24286 37070 138568 6178 23095

- 56 -

Těžba mimořádná 175 175 29

Těžba celková 50829 63918 62341 62108 68311 70832 378164 63027

% nahodilé 38,7 30,3 16,6 18,9 10,0 15,0 20,8



Průběh úmyslných a nahodilých těžeb v uplynulých letech 80000 70000 60000

m

3

50000 40000 30000 20000 PN

10000

PÚ 0

MN 1994

1995

1996

1997

1998

1999

MÚ

Podíl úmyslných a nahodilých těžeb v uplynulých letech

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% nahodilá

10%

úmyslná

0% 1994

1995

1996

1997

1998

1999

Výhled těžebních možností 900 000 800 000 700 000

500 000

m

3

600 000

400 000 300 000 200 000 100 000 0 2001 Těžba výchovná


2011 Těžba obnovní

- 57 -

2021 Těžba celková

2031 Těžba vyrovnaná



REALIZOVANÉ PĚSTEBNÍ PRÁCE NA LHC HORNÍ HVOZD ZA OBDOBÍ 1956-1987 Rok 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1956-87 Ø ročně

ha 439,88 85,37 52,20 495,16 667,38 585,89 633,93 657,00 496,11 491,14 566,24 560,06 549,83 189,38 541,52 499,68 457,00 389,00 238,00 355,00 339,00 229,00 3,00 334,00 137,66 245,44 302,97 10540,87 329,40

Probírky 3 m 11031 3005 1343 11401 15380 18587 23859 22208 15202 14701 19445 14342 12693 3953 10634 14144 21401 19775 10873 14461 14830 7124 77 736 16274 5165 997 6074 8091 337806 10556

3

m /ha 25,1 35,2 25,7 23,0 23,0 31,7 37,6 33,8 30,6 29,9 34,3 25,6 23,1 20,9 19,6 28,3 46,8 50,8 45,7 40,7 43,7 31,1 25,7 48,7 37,5 24,7 26,7 32,0 -

Prořezávky ha 103,34 17,00 64,40 68,00 232,37 254,96 180,40 116,09 113,12 109,29 105,69 99,79 106,88 132,42 148,25 125,51 102,61 135,84 136,00 248,00 255,00 210,00 228,00 210,00 118,00 162,00 120,00 144,00 85,58 187,61 207,14 181,77 4709,06 147,16

Celkem 148,65 125,90 142,66 222,48 232,56 118,11 181,50 110,43 109,17 116,58 118,31 109,74 101,60 99,05 106,19 94,46 86,58 97,65 60,44 55,46 28,58 28,39 36,45 40,75 27,59 25,60 29,49 63,91 39,42 66,74 85,93 78,03 2988,40 93,39

Zalesnění v ha Vylepšení % 30,90 29,9 9,25 7,4 2,10 1,5 34,45 15,5 49,94 21,5 52,29 44,3 50,08 27,6 31,60 28,6 30,03 27,5 7,50 6,4 15,61 13,2 17,38 15,8 7,15 7,0 14,76 14,9 17,77 16,7 14,63 15,5 11,14 12,9 8,35 8,6 14,66 24,3 5,88 10,6 5,05 17,7 6,85 24,1 5,87 16,1 5,57 13,7 11,18 40,5 7,67 30,0 6,87 23,3 6,17 9,6 2,25 5,7 4,13 6,2 2,61 3,0 6,77 8,7 496,46 16,6 15,5

Př. obnova 19,00 19,69 46,67 4,07 10,69 13,05 17,04 18,63 26,28 23,52 14,77 11,07 12,01 18,05 7,97 0,85 0,90 6,67 5,97 9,37 1,31 2,59 10,85 39,38 4,26 13,94 15,24 20,23 394,07 12,31

% 12,8 16,7 25,7 3,7 9,8 11,2 14,4 17,0 25,9 23,7 13,9 11,7 13,9 18,5 13,2 1,5 3,1 23,5 16,4 23,0 4,7 10,1 36,8 61,6 10,8 20,9 17,7 25,9 13,2

Vykázaná předmýtní těžba v r.1982 a 1985 vznikla realizací prořezávek.

REALIZOVANÉ TĚŽBY LČR V PLO 14 - 1994-1999 Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 1994-9

Hmota z prořezávek 3 m 174 558 499 506 103 274 2114


Probírky 3

m 2956 5340 7018 8753 8351 7486 39904

do 40 let ha 103,79 244,88 278,99 143,47 130,78 130,67 1065,58

3

m /ha 28,5 21,8 25,2 61,0 63,9 57,3 37,5

- 58 -

3

m 7460 7447 10930 9386 12417 11840 59480

nad 40 let ha 265,53 201,71 258,47 103,78 95,71 110,47 1035,67

3

m /ha 28,1 36,9 42,3 90,7 129,7 107,2 57,4

Pú 3 m /ha 28,7 29,9 34,3 75,4 92,1 81,3 48,3



Realizované probírky za uplynulé období 140 129,7 120 107,2 90,7

80

3

m /ha

100

60

42,3

20

36,9

28,1

40

61

63,9 57,3

28,5 21,8

25,2

0 1994

1995

1996

do 40 let

1997

1998

1999

nad 40 let

Průměrná těžba na 1 ha LČR za období 1994-99 činila 5,98 m3. Výchovná těžba zaznamenala výrazné zvýšení intenzity v r.1997, kdy se intenzity zvýšily více než dvojnásobně oproti předchozím létům. V údajích 1994-99 nejsou zahrnuty těžby, které byly provedeny v obecních a soukromých lesích.

5.4. Majetkové členění PLO. 5.4.1. Historický vývoj majetkových poměrů. Panství Nové Hrady od r.1620 v majetku Buquoyů LHC Horní Hvozd (revíry Pohoří, Bělá, Lužnice – Obora, Hojná Voda – Šejby) Převzato dle dekretu prezidenta republiky č.12/1945 Sb. Zalesněné nelesní půdy po r.1945 (převážně z majetku Buquoyů a Němců)

7 163,73 ha 1 178,01 ha

V letech 1949-1958 došlo k převzetí obecních lesů do státní správy. Na základě zákona o obcích č.172/1991 Sb. byly tyto lesní části postupně převedeny do majetku obcí. Nedořešené zůstaly příděly obcím Ministerstvem zemědělství čj.100041/47 z r.1947, které budou postupně předávány na základě zákona č. 114/2000 Sb. O přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí. Týká se to v PLO 14 obcí Benešov, N.Hrady aj.)

Obecní lesy Benešov n/Č. Obecní lesy Bujanov Obecní lesy Horní Stropnice (včetně přídělů) Obecní lesy Malonty Obecní lesy Nové Hrady Obecní lesy Pohorská Ves


- 59 -

293,44 ha 1,06 ha 109,49 ha 7,79 ha 9,69 ha 57,58 ha



Po r.1945 byly v příhraniční oblasti zestátněny soukromé lesy obyvatel německé národnosti podle dekretu prezidenta republiky č.12/1945 Sb. Zbylé soukromé lesy byly postupně zestátněny po r.1948. Na základě restitučních zákonů o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku č.229/1991 Sb., změn a doplňků č.42/1992 Sb., č.93/1992 Sb. a zákona ČNR č.39/1993 Sb. byly postupně vydávány oprávněným vlastníkům tyto lesní části. Soukromé lesy Konfiskáty, nevyřešené příděly obcím – ve státní správě

112,60 ha 2 191,72 ha

5.4.2. Podíl jednotlivých vlastníků na výměře. Vlastník Porostní plocha %

LČR 10533,46 ha 94,68

Církev -

Obecní 479,05 ha 4,31

Soukromé 112,60 ha 1,01

Celkem 11125,11 ha 100,00

LHC Nové Hrady – NPR Žofínský prales, Žofínská královna jedlí


- 60 -


6. FUNKCE LESŮ, JEJICH PŔEKRYVY, STŘETY ZÁJMŮ A KATEGORIZACE LESŮ V OBLASTI

6. FUNKCE LESŮ, JEJICH PŔEKRYVY, STŘETY ZÁJMŮ A KATEGORIZACE LESŮ V OBLASTI 6.1. Rámcové stanovení funkčního potenciálu lesů. Funkční potenciál lesů je daný přírodními podmínkami a stavem porostů, z nichž vyplývají přirozené možnosti plnit požadované funkce. Za přírodní lesní oblast jsou tyto funkce řešeny v přehledu deklarovaných zájmů a kategorizace a potenciál těchto funkcí je podchycen na mapě deklarovaných funkcí.

6.1.1. Funkce produkční a její výhled. Hlavním nositelem této stále dosud převládající funkce je kategorie lesa hospodářského (§9, zákon o lesích 289/1995 Sb). Produkční funkcí lesa se rozumí využívání lesa k získávání materiálních hodnot, především dřevní suroviny, při zachování trvalosti produkce, funkční stability a co nejvyšší hospodárnosti. Lze ji hodnotit jednak podle současného zastoupení dřevin a skutečného stavu lesních porostů – produkční kapacita, jednak podle předpokladů, které jsou dány stanovištními podmínkami, případně podmínkami příslušného hospodářského souboru (cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce) . produkční potenciál.

6.1.1.1. Produkční potenciál stanovištní – fiktivní. Produkční potenciál stanovištní vyjadřuje růstové možnosti dřevin na daném stanovišti (SLT) z hlediska dřevní produkce (odvozené z cílové druhové skladby, očekávané bonity cílových dřevin a celkového průměrného přírůstu pro mýtní věk, optimálního z hlediska hodnoty dřevní produkce. PRODUKČNÍ POTENCIÁL STANOVIŠTNÍ Lv s.

Edafické kategorie

Z Y M K I N S C F H B W D A J L U V O P Q T G R 1 1 1 2 2 2 3 2 1 1 4 1 1 2 1 2 1 2 2 3 3 3 2 1 5 5 4 3 3 2 2 3 1 1 2 2 2 2 2 3 3 2 4 2 5 4 3 3 2 2 4 1 1 1 3 3 2 4 2 4 4 4 3 5 4 2 4 5 5 4 3 2 2 4 3 1 2 1 3 3 3 4 2 4 5 5 3 5 4 5 5 4 2 5 5 1 2 2 3 3 3 4 3 4 5 5 3 5 4 3 3 5 5 5 4 2 2 5 2 1 2 2 3 3 3 4 5 5 5 5 4 2 5 5 4 3 2 4 4 1 1 2 3 2 3 4 4 4 5 4 3 2 2 4 3 1 1 1 2 2 3 3 3 3 2 2 1 3 1 1 1 1 Pozn.: Hodnoty produkčního potenciálu byly převzaty z publikace Randuška, Vorel et Plíva (1986), jednotlivé třídy zahrnují tyto intervaly: 1 = 0 až 50; 2 = 50 až 120; 3 = 120 až 220; 4 = 220 až 320; 5 = více než 320 (hodnoty cílové dřevní produkce v tisících korun při cenách v polovině 80.let); průměrný produkční potenciál lesů ČR má hodnotu 189. Tyto hodnoty byly doplněny a upraveny zčásti s přihlédnutím na ceny lesních pozemků a zčásti na odborném posouzení některých SLT z hlediska porovnání jejich proporcí. 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

X 1 1 1 1 1

1 2 3 4 5

nízký podprůměrný průměrný nadprůměrný vysoký

ha 123,91 527,06 4348,30 2482,66 3643,28

% 1,11 4,74 39,09 22,32 32,75

Výsledkem je vrstva stanovištního produkčního potenciálu na mapě produkčního potenciálu.


- 61 -



6.1.1.2. Růstové poměry podle četnosti bonit (AVB) u reprezentativních porostních typů. Zpracováním databáze ze současných platných LHP jsou v grafické podobě vyjádřeny průběhy absolutních výškových bonit (AVB) podle různých porostních typů a směsí dřevin v současných porostech podle hospodářských souborů. Tyto grafické výstupy jsou uvedeny v příloze č.3 včetně komentáře. Pro PLO 14 – Novohradské hory byly použity údaje z 18.6.1997, zpracované pobočkou ÚHÚL Brno. HS 511 a

513 a 511 b 516 b 531

533 551 556 571 a

576 a 571 b 591 a 711 a 771 791 a 791 b

Porostní směs SM SM s BK SM s BO BO s SM SM SM s BK BK BK se SM SM SM s BO SM s BK BO BO s SM SM SM s BK BK s SM SM SM s JD SM s BK BK se SM SM SM SM s JDO SM SM SM SM

Plocha ha 656,06 25,20 43,07 12,57 308,91 54,22 68,89 64,61 1528,20 238,27 56,99 38,13 210,52 627,82 86,67 68,55 2897,43 33,03 174,93 44,77 146,63 16,98 15,97 23,95 530,74 341,17 249,32

Rozpětí bonit 26-30 24-28 22-30 22-26 26-30 26-32 26-32 24-30 26-30 22-30 26-30 22-26 22-28 26-30 26-34 22-28 26-30 26-30 22-30 24-28 26-30 24-28 28 24-28 26-30 24-28 24-28

Ø bonita 27,9 27,5 26,9 24,4 28,7 29,7 27,8 27,0 27,6 26,2 26,8 23,7 24,1 28,1 29,2 26,3 28,6 28,2 28,9 26,0 27,6 26,0 28,0 25,6 28,0 27,4 26,3

Z vypočtených průměrných hodnot jednotlivých porostních směsí v rámci hospodářského souboru je patrné zvýšení bonitního stupně u borovice při směsi se smrkem oproti čistým borovým porostům a u smrku na většině HS ve směsi s bukem oproti monokulturám. Na kyselé řadě je výrazný rozdíl mezi bonitou smrku a borovice, z větší části však ovlivněný tím, že borovice se vyskytuje na chudších lesních typech a na degradačních stádiích.

6.1.1.3. Produkční potenciál výhledový. a) Výhled produkčních možností.

VÝHLED POROSTNÍCH ZÁSOB

Průřezový rok Jehličnaté Listnaté Celkem

2001 3,375 299 209 376 3,584 675

2011 3,502 734 144 068 3,646 802

2021 3,700 399 138 930 3,839 329

2031 3,863 266 142 148 4,005414

Na základě výhledu porostních zásob dochází v následných deceniích k mírnému zvyšování zásob při určitém poklesu listnáčů. Není však zde ve výpočtu zohledněna ta skutečnost, že se v oblasti nachází několik rezervací (Žofínský prales, Myslivna aj.), kde se nepředpokládá těžební zásah.


- 62 -



VÝHLED TĚŽEBNÍCH MOŽNOSTÍ

Průřezový rok Těžba výchovná Těžba obnovní Těžba celková Těžba vyrovnaná

2001 98 720 397 270 495 990 495 990

2011 133 217 488 026 621 243 600 758

2021 168 906 548 256 717 162 705 525

2031 208 012 570 159 778 171 810 293

Trend výhledu těžebních možností má stoupající tendenci zhruba o 105 000 m3 za decenium. Výhled výchovných těžeb byl upraven na základě vztahu modelové a skutečně umístěné výchovné těžby. U mýtní těžby není zohledněna ta skutečnost, že zásoba v přírodních rezervacích (cca 90 000 m3) je netěžitelná.

b) Hodnotový CPP. Metodicky se vychází z analýz databáze LHP – cílových HS a přiřazení aktuálních porostních typů na úrovni porostní skupiny a četností AVB. Větší vypovídací schopnost má hodnotový CPP, vztažený na současnou skladbu lesních porostů analýzu četností AVB aktuálních porostních typů, umožňující produkční diferenciaci porostních typů (MACKŮ, 1996 in PROJEKT PPŽP/620/96). PRODUKČNÍ POTENCIÁL HODNOTOVÝ Označení stupně Nevyužitelný Velmi nízký Nízký Průměrný

Číselný kód 0 1 2 3

CPP (Kč/ha) < 390 391 – 1170 1171 - 1755 1756 - 2145

Vysoký Velmi vysoký Mimořádný

4 5 6

2146 - 2730 2731 – 3510 > 3511

SLT 8-9R 0R, 6-7Z, 7Y 5-6M, 5Km, 6Nm, 6Y, 7K, 7N, 7T 5-6K. 5-6N, 5-6I, 5J, 5-7P, 5L, 7S, 7R 5-6S, 5-6Se, 5-7O, 6A, 6-7G 6B, 6Yv, 7V 5-6V

Na základě databáze PLO 14 – Novohradské hory (kapitola 5.2.5) činí PMP 4,03 m3 a CPP 7,76 m /ha ročně. Podle dlouhodobých těžebních výsledků 1846/9 – 1992 byla průměrná roční těžba v oblasti LHC Horní Hvozd 6,13 m3/ha ročně. Za období 1994 – 1999 činila průměrná těžba v lesích LČR 5,98 m3/ha. 3

6.1.2. Funkce mimoprodukční. Funkce mimoprodukční je možno rozdělit na:

a) ekologické funkce, b) společenské funkce. Ekologické funkce představují užitečné působení lesa na půdu, vodu a vzduch. Patří sem především funkce půdoochranná se specifickými dílčími funkcemi (protierozní, protideflační, protisesuvná, protilavino-vá a břehoochranná, návaznost na vodoochrannou funkci) a funkce klimatická (bariérová, zmírnění klima-tických extrémů, návaznost na zdravotní funkci atd.). Společenské funkce představují v užším smyslu využívání lesa jako součásti životního prostředí lidskou společností, především ve prospěch lidského zdraví a na uspokojování kulturních a životních potřeb, v širším smyslu z existencionálního pojetí společného ekosystému s ostatními složkami bioty země. Sem patří funkce vodohospodářská, zdravotně-rekreační, ochrany přírody, reprodukční, lesnické výuky a výzkumu, krajinotvorná, provozování myslivosti (zde může jít o individuální zájem), ochrany archeolo-gických a kulturních památek, obrany státu a jiných důležitých potřeb společnosti.


- 63 -



6.1.2.1. Funkce půdoochranná. Funkce protierozní – ochrana půdy před destrukcí povrchovým ronem ve formě plošné a rýhové eroze, která je přímo úměrná sklonu terénu a erodovatelnosti horniny. Výsledkem pak je vymezení hledisek pro zařazení do kategorie lesů ochranných (§ 7, zákon o lesích 289/1995 Sb. a příloha vyhlášky MZe 83/1996 Sb.) nebo do kategorie lesů zvláštního určení (odst.2, písmeno e, § 8, zákon o lesích 289/1995 Sb.). Spolu s produkční funkcí má tato funkce velmi podstatný vliv také na exponované řadě lesních typů (HS 21, 31, 41, 51, 71). Funkce protisesuvná – mechanické zpevnění sesuvných půd a pohyblivých sutí kořenovým systémem a odčerpávání nežádoucí vody (slíny, flyše, jíly). Lze řešit případným zařazením do kategorie lesů zvláštního určení (odst.2, písmeno e, § 8, zákon o lesích 289/1995 Sb.). Funkce břehoochranná – směřuje k využívání lesa k ochraně břehů vodních toků a nádrží především před erozí vodních toků. Břehové porosty v lese i mimo les jsou porosty dřevin včetně kořenového a bylinného patra, které plní půdoochrannou funkci tím, že mechanicky zpevňují půdu spletí kořenů, zmenšují erozní účinnost proudící vody, brání vyplavování půdy a tak chrání břehy vodních toků před vymíláním, kmeny omezují škody ledních ker. Funkce protideflační – ochrana půdy před větrnou erozí (deflací); uplatňuje se hlavně v rovinatých, popř. pahorkatinných polohách na lokalitách se sprašemi a vátými písky. Na mapě potencionálních funkcí jsou zachycena stanoviště s určitým půdoochranným potenciálem (zpravidla prudké svahy a kamenité a suťovité svahy) a SLT spadajících do ochranných lesů (X, Y, Z, J) (příloha č.4 vyhlášky MZe 83/1996 Sb.).

6.1.2.2. Funkce vodní. Funkcí vodní se rozumí usměrňování lesního hospodářství na využívání lesa pro zlepšení vodního režimu. Účinky lesa: retenční infiltrační účinek lesa – zadržování srážek a zvýšení infiltrace do půdy a tím zmenšení povrchového odtoku ve prospěch podzemního odtoku; retardační účinek lesa – zpomalení odtoku vody (intercepce a pod.) a tím zmenšení rozkolísanosti vodních toků; akumulační účinek lesa – zvýšení akumulace zimní vláhy hromaděním sněhu a oddalováním jeho tání; kondenzační účinek lesa – zvýšení množství srážek ve vyšších polohách zadržováním vody prostřednictvím tzv. horizontálních srážek (ve výškách nad 800 m n.m. až 40% vertikálních srážek); samočistící filtrační (a protierozní) účinek lesa – vodoochranná funkce zabraňování před unikáním produktů eroze, organického materiálu a znečišťujících látek do toku a nádrže a ochrana zdrojů podzemních vod před znečistěním; desukční účinek – odvádění a odčerpávání vody evapotranspirací na stanovištích ovlivněných vodou – tato stanoviště jsou rozdělena do tzv. hydromelioračních okrsků: R – rašeliny: Rašelinný horizont je hlubší než 50 cm. Trvale zamokřené plochy se specifickým vodním režimem. Většinou ploché terénní deprese, v horských oblastech také vrchoviště. Rašeliny se často nacházejí v pramenných oblastech a mají vodohospodářský význam. U vrchovišť je nutno případně omezit regulaci vodního režimu jen na obvodový příkop. Při obnově je třeba dbát na vhodnou volbu dřevin a vyvýšenou sadbu. Převládající typologickou edafickou kategorií je R. G – okrsky trvale zamokřené: Zamokření stagnující podzemní vodou, jejíž hladina je blízko povrchu. Většinou ploché terénní deprese se špatnými odtokovými poměry. Půdní typy – gleje a glejové subtypy. Potřebná opatření se řídí podle intenzity zamokření a jeho omezujícího vlivu na hospodaření, zejména na obnovu lesa. V případě využití příkopové odvodňovací sítě je nutno řešit komplexně celý hydromeliorační okrsek včetně recipientu (účinná hloubka odvodňovacího prvku 0,81,2 m, rozchod sběrných příkopů podle konfigurace terénu 40-80 m, zpravidla trvalá funkce hydromeliorační sítě). Při obnově je důležitá vhodná volba dřevin k zalesnění a vyvýšená sadba. Převládající typologické edafické kategorie jsou G a T. V – okrsky zamokřené svahovou proudící vodou: Plošné svahové a podsvahové vývěvy. Na mírných plochých svazích tvoří často mozaiku zamokřených pramenišť podle výskytu podzemních překážek, které usměrní podzemní vodu k povrchu. Většinou jsou to ploché horské svahy pramenných oblastí. Systematické odvodnění je v prameništi málo účinné. Pomístnými příkopy lze urychlit odtok z nejvlhčích míst. Při obnově využívat mikroreliéfu terénu (sázet na vyvýšená místa) a do pramenišť ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 64 -



volit vhodné dřeviny (OL, JS). Vyloučit výsadbu SM na nejvlhčích lokalitách. Převládají typologické edafické kategorie V a U. L luhy: Zamokření proudící vodou, korespondující s hladinou ve vodním toku. Intenzita zamokření se během roku mění podle kolísání průtoků v recipientu. Inundační území vodních toků s mírným spádem, nivní půdy. Hydromeliorační opatření se soustřeďují na odvedení povrchové vody po periodických záplavách, což vyžaduje stálou údržbu vodních kanálů. Typologická edafická kategorie L. P – pseudogleje: Periodické zamokření povrchovou vodou vyvolávající pseudoglejový proces. Reliéf terénu tvoří zpravidla plošiny a mírné terénní deprese. Intenzita zamokření kolísá s vývojovým stádiem porostu a jeho desukční funkcí. Hydromeliorační opatření s dočasným trváním jsou zpravidla vázána na obnovu porostu (meliorační detail v rámci přípravy půdy pro zalesnění nebo přirozenou obnovu) a jeho zpřístupnění (odvodňovací prvky se vážou na technologické zpřístupnění). Typologické edafické kategorie – O, P, Q. Obecně je vodní funkce souběžnou funkcí ve všech hospodářských souborech. Její uplatnění vyžaduje úpravy zásad hospodaření pouze v oblastech vodoochranných – pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů a ve vybraných rozsáhlejších hydromelioračních okrscích, kde se případně provádí meliorační průzkum a na jeho základě meliorační projekt.

6.1.2.3. Funkce ekologicko stabilizační. Má-li les plnit své nezastupitelné místo v krajině jako nositel ekologické stability, musí si uchovat přírodní charakter. A naopak jen v lesních ekosystémech s vysokou ekologickou stabilitou jsou vytvořeny podmínky pro přirozený vývoj lesních geobiocenóz a mechanismů autoregulačních procesů. Funkční požadavky se soustředí na odlišný způsob hospodaření, především ohledně opatření, týkajících se vhodné druhové a prostorové skladby, blížící se přirozené, prodloužení obmýtí a obnovní doby a omezení některých technologií. a) Index přirozenosti porostů. Syntetické zpracování databáze LHP za lesní oblast umožní srovnání přirozené (ve smyslu přirozené potenciální vegetace) a aktuální dřevinné skladby (odvození indexu přirozenosti porostů), resp. Porostních typů (dle MACKŮ, 1996 in PROJEKT PPŽP/620/96). Dalším krokem je posouzení druhové diverzity, vyplý-vající z analýz lesní oblasti. Vlastní vyhodnocení stupně ekologické stability se musí eliminovat podmíněností danou např. loupáním, % defoliace, proveniencí, abiotickými škodami atd. INDEX PŘIROZENOSTI POROSTŮ (MACKŮ 1996)

Kód 0 1 2 3 4 5 6

stupeň hodnocení Nevhodný Velmi nízký Nízký Průměrný Vysoký Velmi vysoký Mimořádný

druhová diverzita % C DP MZ MZP MPP ZZZ PPPP

stav přirozenosti % 10 AK 11-30 E 31-45 46-55 56-70 71-90 91

b) Hodnocení přirozenosti porostů. Hodnocení přirozenosti, a tím i stability lesního porostu lze obdobně jako u generelů ÚSES rozdělit do 5 tříd: 1 – plochy velmi málo ekologicky stabilní – se na lesních porostech nevyskytují; 2 – plochy málo ekologicky stabilní – jsou degradovaná společenstva, zničená např. imisemi, a dále jsou to porosty nevhodných introdukovaných dřevin, hlavně akátu;


- 65 -



3 – plochy středně ekologicky stabilní – jsou kulturní společenstva smrkových a některých borových monokultur (na neborových stanovištích); 4 – plochy velmi ekologicky stabilní – jsou polopřirozená společenstva smíšených, příp. etážových porostů se zastoupením dřevin přirozené skladby a různá sukcesní vývojová stádia; 5 – plochy ekologicky nejstabilnější – jsou přírodní, přirozená či přírodě blízká společenstva s výrazným zastoupením dřevin přirozené druhové skladby.

6.1.2.4. Funkce zdravotně rekreační. Rekreační funkce lesa se uplatňuje vytvářením zdravotně a esteticky působivé lesní přírody, přizpůsobené potřebám a návštěvníkům lesa. Z hlediska rekreační funkce lesa je cílem lesního hospodářství zdravý les, odolný proti živlům a škůdcům, esteticky utvářený, se starými mohutnými stromy, dlouhými lesními okraji, mozaikovitě složený, zpestřený nelesními plochami se zvýšeným přístupem vzduchu a slunečního záření a s vyhlídkami do krajiny. Vhodné je vytváření pestré druhové skladby s využitím introdukovaných dřevin. Má umožnit rekreační aktivitu a nemá být rušený hlukem, motorovými vozidly, znečistěný odpadky a chemickými přípravky a má mít i časově přizpůsobenou těžbu dřeva s následným vyklizením dřevního odpadu. Na převážné části rozlohy lesů se uskutečňuje rekreace v lesní přírodě ve formě volného užitku lesa. V oblasti příměstské rekreace, v místech s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení či intenzivní sportovní činnosti, kde se musí lesní hospodářství přizpůsobit požadavkům rekreace a cílevědomě vytvářet podmínky pro rekreační využití lesa je rekreační funkce prvořadá a porosty se mohou zařadit k lesům zvláštního určení. Podle převládajících rekreačních aktivit, vkusu a nároků návštěvníků lesa se mění i charakter rekreačních služeb, poskytovaných lesním hospodářstvím, od oblastí ticha a oblastí bez známek civilizace až pro sportovní areály a parkové úpravy s intenzivním náporem a s restauračním zařízením. Rekreační využití území lesní oblasti vyhledávají občané z blízkého i vzdáleného okolí k aktivnímu odpočinku, procházkám, turistice, pobytové a léčebné rekreaci i sportování. Podle významu a uplatnění rekreační funkce, vedle ostatních funkcí, můžeme lesy rozdělit do 5 tříd: I. Lesy rekreačně nevyužitelné. Do této třídy se řadí lesní části, v nichž je rekreace vyloučena v jakékoliv formě a kam je vstup pro veřejnost zakázán nebo značně omezen. a) lesy v pásmu hygienické ochrany I. stupně podzemních a povrchových zdrojů vody (vyznačeny tabulkami a zpravidla oploceny) – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.2.2.; b) státní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, kde je vstup omezen nebo usměrněn po vyznačených cestách – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.3.2.; c) vojenské a jiné objekty, kam je vstup pouze na povolení – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.9.2.; d) oplocené obory s chovem zvěře – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.8. II. Lesy s podmíněně využitelnou rekreační funkcí. Do této třídy patří lesní části, kde převládají ostatní mimoprodukční funkce lesa a kde je vstup návštěvníkům časově i jinak regulován, nebo jsou zde možné jen některé formy rekreace. a) lesy ochranné na sutích, příkré svahy a srázy – jsou zakreslené v mapě deklarovaných funkcí; b) lesy na vnitřním PHO II. stupně, kde je zákaz stanování, táboření, budování sportovišť (bývají označeny tabulemi) – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.2.2; c) uznané bažantnice, kam je vstup zakázán po určité období a usměrněn je i pohyb návštěvníků zpravidla jen po veřejných cestách – jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.8; ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 66 -



d) lesy vyčleněné pro zajišťování jiných důležitých potřeb společnosti - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.9.2.; e) lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.3.7..; f) lesy vyhlášených přírodních parků - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.3.5.; g) lesy v okolí význačných objektů turistického zájmu (církevní stavby, pomníky, rozhledny, památkové stromy apod.), archeologických a historických lokalit (mohyly, prehistorická hradiště, zříceniny hradů, tvrze, zámky apod.) - jsou zakresleny v mapě deklarovaných funkcí a uvedeny v kapitole 6.2.9.1. III. Lesy s převažující produkční funkcí. V lesích s převažující produkční funkcí je hospodaření zaměřeno na trvalé zajištění maximální produkce jakostní dřevní hmoty, při čemž mohou plnit i zdravotně rekreační funkci. Využívány jsou převážně pro pěší a cyklistickou turistiku, při sběru lesních plodin a hub, sportovně apod. Zpravidla se jedná o kategorii lesa hospodářského a z hlediska rekreační funkce zaujímají podstatnou výměru lesní oblasti. IV. Lesy s podporovanou rekreační funkcí. Do této třídy se řadí lesní části, které jsou obhospodařovány v kategorii lesa hospodářského, ale mají současně výraznou rekreační funkci. Hospodaření na těchto lokalitách je silně ovlivněno rekreační činností a je zde proto nutno do jisté míry usměrnit jeho způsob. Některé z nich mají charakter lesa zvláštního určení, ale nesplňují podmínky pro vyhlášení této kategorie. Většinou se jedná o části porostů v bezprostřední blízkosti rekreačních nebo zdravotnických zařízení, které jsou buď na lesní půdě nebo při jejím bezprostředním okraji. Lokality lesů s podporovanou rekreační funkcí jsou zakresleny v mapě Potenciálu vodního, půdo-ochranného a zdravotně rekreačního. V. Lesy se zvýrazněnou rekreační funkcí. Do této třídy se zařazují lesní části vyhlášené nebo navržené jako lesy zvláštního určení podle zákona č.289/1995 Sb. o lesích, § 8, odst. 2 b) – lesy lázeňské a 2c) lesy příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. a) lesy lázeňské – zabezpečují příznivé klimatické podmínky lázeňského místa. Zdravotně lázeňsko – léčebná funkce lesa představuje využívání lesa jako prostředí se zdravotně účinným působením na pacienty lázní a zařízení preventivní léčebné péče. Cílem lesního hospodářství je z hlediska zdravotně léčebné funkce les biologicky vyvážený, hygienicky vysoce účinný, produkující vysoký objem fytoncidů a ozónu, les esteticky působivý a klimaticky příznivý, tvořící oblast ticha s příležitostí pro léčebný pohyb i pro oddych a meditaci. Harmonický obraz lesa vyvolává optimismus i radost ze života. b) lesy příměstské – zahrnují jednak lesy parkové, jednak ostatní lesy příměstské, popř. lesy v bezprostředním okolí vycházkových objektů, lesy v intravilánu měst a obcí, lesy intenzivně navštěvované a opatřené jednoduchým vybavením. Příměstský les (bez parkového lesa) je příkladem souběhu rekreační funkce jako prvořadé s produkční funkcí, a proto jsou zásady hospodaření směřovány právě k němu. U lesů parkových se hospodářská opatření týkají jen souvislejších souborů porostů (přizpůsobují se jen hospodářská opatření: etáže, hustší zápoj, odolné dřeviny, pestrá dřevinná skladba apod.), popř. lze rámcovým pokynem v LHP usměrnit jednotlivé solitéry, samostatné skupiny, rozvolněné části parku a ochranné porostní pláště a okraje porostů. Neřeší se však záhonová, křovitá a alejová úprava, ani živé ploty, volná zeleň a ostatní okrasné porostní pruhy, které se upravují projektem. c) rekreační lesy – lesy s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení, vyhlášené na podkladě schválené územní plánovací dokumentace a řízené statutem rekreační oblasti. Hospodaření na zastavěných plochách se omezí na výběr souší a stromů, ohrožujících rekreanty. Nutná obnova se provádí na menších prvcích v souladu se statutem. Hospodaření v okolí zastavěných ploch se shoduje s příměstskými lesy. Všechny zásahy se provádějí v době nejmenší frekvence rekreantů. Lesy v okolí národních kulturních památek a také plochy s přírodními atraktivními, historickými památkami i estetická místa, vyhlídkové lokality apod. mají tvořit zdravé, neznehodnocené prostředí, v němž dochází k velké soustředěnosti jako cílových míst rekreantů. Předpokládá se ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 67 -



vybavení rekreačními prvky podle významu a podle návštěvnosti, popř i nutné zázemí větších rekreačních zařízení (noclehárny, autokempinky, stanové tábory, podniková rekreační zařízení apod.). Hospodaření je obdobné jako v příměstských lesích. Lesy v oblasti s intenzivní sportovní činností mohou být vyhlášené na podkladě schválených projektů sportovních areálů, v nichž jsou uplatněny i požadavky na odlesnění a specifický způsob hospodaření v přilehlých lesních částech. Všeobecně mají lesy v blízkosti sportovních areálů charakter příměstských lesů s obdobným způsobem hospodaření.

6.1.2.5. Funkce provozování myslivosti. Myslivost patřila od pradávna k prvořadým funkcím lesa a zpočátku naprosto převyšovala funkci produkční. Postupem doby, kdy se zvyšovala potřeba dřevní hmoty, a postupným tlakem na zvyšování počtu užitkové zvěře a likvidací velkých šelem docházelo postupně k nesouladu těchto dvou funkcí, což se projevovalo zvyšujícími škodami, zejména spárkaté zvěře na lesních porostech a vedlo to k zakládání obor s vysokou koncentrací zvěře. Provozování myslivosti patří mezi funkce, které jsou určovány individuálním zájmem a dochází zde k negativnímu ovlivnění produkční funkce lesa a k případnému omezení i dalších funkcí lesa (zdravotně-rekreační, ochrany přírody apod.). Pro intenzivní chov zvěře jsou zakládány bažantnice a obory, kde funkce provozování myslivosti je nadřazena funkci produkční. V bažantnicích dochází pouze k menším produkčním ztrátám v důsledku snížení produkční plochy zakládáním seřezávaných částí (čela lečí apod.) a využíváním keřů pro kryt bažantí zvěře. V oborách dochází k výrazným škodám na produkci loupáním a ohryzem jelení a mufloní zvěře, čímž dochází k infekci spodní nejcennější části kmene. Škody loupáním jsou závislé na koncentraci zvěře a na úživnosti stanoviště a rozsahu pastevních ploch. Zvěř černá působí převážně ve prospěch lesa likvidací hmyzích škůdců (ploskohřbetky). Orientačně lze vymezit následující třídy úživnosti a charakterizovat půdními kategoriemi:

I.a I.b II. III. IV.

Třída úživnosti Mimořádně úživné půdní kategorie velmi úživné půdní kategorie Středně úživné půdní kategorie Méně úživné půdní kategorie Neúživné půdní kategorie

Edafická kategorie V, U, L, D, A, J S, F, C, B, W, H, O K, A, P, (Y) M, G, Q, (X), OK R, T, OM, Z, (Q)

6.1.2.6. Funkce krajinotvorná. Krajinotvorná funkce směřuje k využívání lesa jako součásti krajiny, v níž se lidé zdržují, to znamená krajiny, v níž se žije, která se navštěvuje. Krajinotvorná funkce se pak zakládá na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo, sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky působící krajiny. Tato funkce je společensko-ekologickou funkcí, která v současném hodnocení lesních užitků zatím stále nepatří k prvořadým a nepodmiňuje zpravidla ani vymezení lesů zvláštního určení. Ve zjednodušené (± estetické) formě by měla být respektována (podobně jako vodohospodářská funkce) především v lesích rekreačních. Cílem lesního hospodářství z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýšit atraktivnost krajiny, v níž žije a pohybuje se obyvatelstvo, jako součást péče o zkrášlení a zpřístupnění životního prostředí. Zatím však lesní hospodářství prakticky nerealizuje opatření, kterými by se zvyšovala biologická a estetická hodnota krajiny a nejsou proto ani dost dobře známé újmy a náklady, které vyžaduje orientace na tuto funkci. Přímo souvisí s jemnějšími způsoby hospodaření, ponecháváním výstavků na holinách, ochranou přestárlých stromů, s druhovou pestrostí a vertikálním a horizontálním členěním. Podle praktické typizace krajinného rázu (Muranský, Nauman 1980, Míchal 1997) se člení krajina (území) na 3 krajinné typy: Typ A – krajina plně antropogenizovaná – silně pozměněná civilizačními zásahy, s dominantním až výlučním výskytem sídelních, industriálních či agroindustriálních prvků; (KES < 0,39);


- 68 -



Typ B – krajina harmonická – s vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem, s mozaikovitým výskytem agrárních, sídelních, industriálních a různě zkulturnělých přírodních prvků; (KES 0,90 – 2,89); Typ C – krajina relativně přírodní – s nejméně výraznými civilizačními zásahy, s dominantním výskytem různě zkulturnělých přírodních prvků; (KES > 6,2). Každý typ se pak hodnotí třemi stupni krajinářské hodnoty: - zvýšená hodnota (+) – s dochovanými typickými cennými prvky krajinného rázu, nebo s prvky zájmu ochrany přírody či památkové péče; - průměrná (základní); - snížená (-) . devastovaná nebo jinak narušená. Celé území republiky (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 1996) bylo po jednotlivých katastrech podle aktualizovaného stavu evidence kultur zhodnoceno podle tzv. krajinářského koeficientu ekologické stability (KES), vypočítaného podle vzorce: KES =

lesní půda + louky + pastviny + zahrady + ovocné sady + vinice + rybníky + ostatní vodní plochy orná půda + chmelnice + zastavěné plochy

Vzorec schematicky vyjadřuje poměr ploch s trvalejšími ekosystémy k plochám, zbavovaným vegetace trvale nebo v radikálních krátkodobých cyklech. Je to míra ovlivnění krajiny člověkem.

LHC Nové Hrady – NPR Žofínský prales, Svícnová jedle 1993


- 69 -



6.2. Přehled funkcí a veřejných zájmů, deklarovaných zejména prostřednictvím kategorizace lesů. Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, schválenými směrnými územními plány (SÚS) včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat základní, tj. produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standartního hospodaření v lesích hospodářských, t.zn., že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy zde uvedené jsou nebo mohou být podkladem pro eventuální zatřídění lesů do kategorií a subkategorií lesů jiných, než do kategorie lesů hospodářských. O zařazování lesů do kategorií a subkategorií jiných, než lesů hospodářských, rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (§ 7 a § 8 odst. 2 zákona č.289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvláštního určení podle § 8 odst. 1 zákona č.289/1995 Sb. jsou lesní části zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 je možno zařadit lesní části do kategorie lesů zvláštního určení, ale i nemusí. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8, odst. 1 a 2) je jiný oprávněný zájem nebo zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí na plnění mimoprodukčních funkcí lesa nadřazen funkci produkční. V těchto lesích jsou vlastníci povinni strpět omezení při hospodaření v nich, avšak mají právo na náhradu za újmu, vzniklou v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit náhradu osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl (viz § 11, odst. 3 a § 36, odst. 3-6). Přehled veřejných zájmů pro PLO 14 je členěn dle jednotlivých zájmů a charakteru krajiny (ochranné lesy). Lokality deklarovaných funkcí jsou uváděny podle okresů a jednotlivé funkce jsou zakresleny v Mapě deklarovaných funkcí. Kopie úředních rozhodnutí, kterými jsou veřejné funkce deklarovány, tvoří přílohu OPRL. V PLO 14 se nacházejí lesy, zařazené do kategorie lesů ochranných (viz § 7 zákona č.289/1995 Sb.), do kategorie lesů zvláštního určení (viz § 8 zákona č.289/1995 Sb.) a do kategorie lesa hospodářského (viz § 9 zákona č.289/1995 Sb.).

6.2.1. Lesy ochranné. 6.2.1.1. Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích.. Do této kategorie jsou zařazeny lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.) ve smyslu § 7 odst.1 písmene a) zákona o lesích č.289/1955 Sb. Jedná se o porosty, ležící převážně na stanovištních kategoriích Z, Y, X, J, 0R, 8R a 9R.


- 70 -



V rámci PLO 14 byly vyhlášeny tyto lesní části za kategorii lesa ochranného: LHC (platnost) Kaplice (1994-2003)

Nové Hrady (1994-2003)

Revír

Okres

04 – Myslivna 05 – Pohoří

CK CK

09 – Benešov

CK

10 – Hojná Voda

CB

11 – Žofín

CK

Lokalizace

860 G, J 868 B, C 869 F, G 874 A 878 B 657 C 664 B 706 A, B 707 A, B 709 A-C 710 E, F 711 A-D 712 A-D 713 B 714 C 718 B 720 A-C 724 B 726 A 728 D 729 A, B 730 A, C 731 A 732 A, B 734 A, C-E 735 C, D 736 A, D 738 A, B 739 A 740 A, B 777 G 778 F-H 781 A 787 D 788 C 790 C-D 793 G

Celkem

Výměra ha 12,22 8,57 21,99 12,76 50,07 13,60 34,24 35,65 30,77 42,47 27,50 67,31 38,65 42,65 14,66 18,31 34,17 14,43 12,14 20,18 36,50 14,26 19,96 19,98 59,97 16,20 11,98 26,69 20,51 35,86 8,00 13,62 15,31 10,69 12,45 22,16 5,54 902,02

6.2.2. Lesy vodohospodářské a vodoochranné. 6.2.2.1. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Chráněné oblasti přirozené akumulace vod jsou oblasti, kde vlivem přírodních podmínek dochází k tvorbě vyšších specifických odtoků a kde se významně uplatňuje faktor akumulace a regulace odtoku vod. Tyto oblasti přispívají výrazně k vodnosti vodohospodářsky důležitých toků. V chráněných vodohospodářských oblastech se zakazuje: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha; v jednotlivé chráněné vodohospodářské oblasti smí být celkově rozsah lesních pozemků snížen nejvýše o 500 ha proti stavu ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení; b) odvodňovat lesní pozemky ve výměře přesahující 250 ha souvislé plochy. V chráněných vodohospodářských oblastech mohou být zřizovány skládky městských a průmyslo-vých odpadů pouze na místech, na nichž nemůže dojít k vyluhování obsahů odpadů do podzemních nebo povrchových vod, anebo jsou-li na nich provedena technická opatření, která zabrání výluhu do podzemních nebo povrchových vod.


- 71 -



V PLO 14 byla vyhlášena chráněná oblast přirozené akumulace vod Novohradské hory nařízením vlády ČSR č.10/1979 Sb. ze dne 10.1.1979. Hranice CHOPAV Novohradské hory probíhá od hraničního přechodu Nové Hrady po silnici přes Nové Hrady, Údolí u N.Hradů, Svaryšov, Svébohy, Rychnov u N.Hradů, Benešov n/Černou, Dluhoště, Kaplice, Skoronice po hraniční přechod Dolní Dvořiště. Jižní hranici tvoří státní hranice s Rakouskem. Celá PLO 14 leží na území CHOPAVu Novohradské hory. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD LHC (platnost) Kaplice (1994-2003) Nové Hrady (1994-2003)

Revír 03 – Malonty 04 – Myslivna 05 – Pohoří 08 – Horní Stropnice 09 – Benešov 10 – Hojná Voda 11 – Žofín

Okres CK CK CK CB CB,CK CB,CK CB,CK

Lokalizace 304-308, 313-326 801-815, 839-863 819-838, 864-880 611 F, 612 B-C, 613-614, 646 647-666, 672-673 702-747, 752-758, 760 701, 748-751, 759, 761-795

Celkem

Výměra ha 923,50 1 853,16 1 982,79 276,41 1 600,15 2 277,97 2 211,13 11 125,11

6.2.2.2. Ochranná pásma vodních zdrojů. Lokality, na nichž se nacházejí vydatné, jakostní nebo zdravotně nezávadné zdroje povrchových nebo podzemních vod, určených pro zásobování pitnou vodou je nutné chránit, neboť se jedná o veřejný zájem. Toto hledisko je zakotveno v zákonu č.14/1998 Sb. ze 7.1.1998, kterým se mění a doplňuje zákon č.138/1973 Sb. o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma vodních zdrojů se definují (§ 19 zákona č.14/1998 Sb.) jako území, stanovená k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů povrchových nebo pod-zemních vod, určených pro zásobování pitnou vodou. Tato pásma se dělí na ochranná pásma prvého stupně (v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a pásma druhého stupně v územích, stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranná pásma stanoví, mění nebo ruší rozhodnutím vodohospodářský orgán na návrh nebo z vlastního rozhodnutí. Návrh na stanovení ochranných pásem je povinen podat ten, kdo žádá o povolení k odběru vody z vodního zdroje. U vodárenských nádrží návrhy podává vlastník nádrže. V ochranných pásmech je zakázáno provádět činnosti ohrožující nebo poškozující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Tyto činnosti stanoví vodohospodářský orgán po projednání s dotčenými orgány státní správy v rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranného pásma. V pásmu hygienické ochrany 1.stupně: - je zakázáno skladování organických a průmyslových hnojiv, kompostů, olejů a pohonných látek; - je zakázáno používání pesticidů a repelentů; - je zakázáno umisťování toxických a jiných závadných látek včetně jejich obalů; - je zakázána manipulace s PHM, trhavinami a žíravinami; - je zakázáno budování lesnických staveb, skladů dřeva a lesních cest; - je zakázáno klučit pařezy a budovat lesních školky; - je zakázána pastva dobytka; - je zakázána sportovní činnost, táboření, provádění zemních prací, narušujících půdní pokryv; - je omezeno právo myslivosti; - přípravky pro chemickou ochranu lesa lze použít jen se souhlasem orgánu hygienické služby; - je omezen vstup osob s výjimkou správce prameniště. V pásmu hygienické ochrany 2.stupně: - je zakázáno skladovat průmyslová hnojiva, pesticidy a pohonné látky; - zakládání lesních školek je možno jen na základě projektu, odsouhlaseného vodohospodářským orgánem; - při těžbě dřeva je nutné volit maloplošný způsob hospodaření; - mechanizovanou přípravu půdy lze použít ve vzdálenosti větší než 50 m od toku; ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 72 -



pokud není zabezpečena ochrana břehů koryta vodohospodářských toků, nelze přes ně přibližovat dříví smykem; - lesní cesty a přibližovací linky je nutno zabezpečit proti erozi; - v případě budování lesnických meliorací je nutné schválení vodohospodářského orgánu; - je zakázáno parkování, mytí a opravování motorových vozidel a pojízdných mechanizačních prostředků; - je zakázána pastva dobytka; - je zakázáno budování nových objektů a zařízení (i provizorní); - je zakázána těžba kamene, štěrkopísků, rašeliny a zeminy; - je zakázáno hnojení dusíkatými hnojivy na zmrzlou půdu a sníh; - je zakázána letecká aplikace průmyslových hnojiv. V pásmu hygienické ochrany 3.stupně: - skladování průmyslových hnojiv, biocidů a ropných produktů lze pouze v nejnutnější míře za předpokladu, že budou řádně zabezpečeny proti úniku do povrchových a podzemních vod; - použití prostředků na ochranu lesních porostů nesmí ovlivnit jakost vody, užívat lze pouze druhy s krátkou dobou rozkladu; - aplikace nových druhů těchto prostředků podléhá schválení orgánu hygienické služby; - letecké postřiky lze provádět jen po projednání s vodohospodářským a hygienickým orgánem. Do provedení revizí příslušných rozhodnutí vodohospodářských orgánů státní správy platí stávající rozhodnutí (dle zákona č.138/1973 Sb.), ve kterých jsou stanovena ochranná pásma v členění PHO (pásmo hygienické ochrany) 1.stupně, PHO 2.stupně (vnitřní, vnější), popřípadě PHO 3.stupně. -

PŘEHLED OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ Poř. číslo 1

Okr. CB

2

Název

Vyhlášení

Stupeň

Jedlice – Nové Hrady

ONV Č.Budějovice č.j.3339/65/Ná z 18.12.1985

I. II.

CB

Hojná Voda

OkÚ Č.Budějovice č.j.1599/94231/Ná z 20.6.1994

I. II.

3

CB

Konratice

II.

4

CB

Dobrá Voda

OkÚ Č.Budějovice č.j.951/95231/Ště z 29.5.1995 ONV Č.Budějovice č.j.3341/85/Ná z 18.12.1985

5

CK

Benešov

ONV Č.Krumlov č.j. 1340/85-Hč/5 z 18.11.1985

I. II.

6

CK

Malonty

OkÚ Č.Krumlov čj.ŽP-624/99r-Ha z 25.2.1999

II.

I. II.

Výměra

Poznámka

68,73 0,16 19,08 63,20 0,48 24,07 0,44 37,13 58,47

PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH KATEGORIÍ LHC (platnost) Nové Hrady (1994-2003)

Kaplice (1994-2003)

Revír

Okres

08 – H. Stropnice 10 – Hojná Voda 08 – H.Stropnice 09 – Benešov 10 – Hojná Voda

CB

08 – Benešov 03 – Doppler

CK

Pořadové číslo 1

611 Fč., 612 B,C, 613 A 732 D 733 A, Cč. 646 Cč. 647 Eč., 648 Ač., Cč. 705 A, Bč. 706 Ač., Bč., 707 Bč., 709 Bč. 715 A, B 658 Ač., Bč., 660 A 315 Bč., Dč., Eč., 316 Dč., Fč., 322 Bč., C, Dč., 323 Cč.

2 3

4 5 6

Celkem


Lokalizace

Ktg. 10

Výměra ha 68,73

32 f 10 10 10 10 21

8,26 11,30 5,60 1,48 17,24 38,88

10 10 10

24,55 37,57 58,47

272,08

- 73 -



6.2.2.3. Vodárenské toky. Vodárenskými toky jsou úseky vodních toků, určené jako zdroj vody k hromadnému zásobování obyvatelstva vodou (příloha č.1 k vyhlášce č.28/1975 Sb.). Počátek vodárenského toku je určen pramenem vodního toku. Konec vodárenského toku tvoří příčný profil vodního toku v místě odběru vody pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou a odebírá-li se voda vzdutá, tvoří konec vodárenského toku profil hráze nebo jezu, jímž se odebíraná voda vzdouvá (poloha těchto profilů je vyznačena v příloze č.1 k vyhlášce č.28/1975 Sb.). Povodím vodárenských toků je území, ze kterého povrchové vody přirozeně stékají do vodního toku k profilu, vymezujícímu ukončení vodárenského toku, jakož i území, ze kterého jsou povrchové vody do povodí vodárenského toku uměle převáděny (viz § 2 vyhlášky č.28/1975 Sb.). V souvislosti s novým vodním zákonem se připravuje nový seznam vodohospodářsky významných vodních toků a hraničních vodních toků, tvořících státní hranice, který stanoví ústřední vodohospodářský orgán republiky vyhláškou (viz zákon č. 14/1998 Sb. § 22, odst.1).) Z vodních toků, pramenících v PLO 14 – Novohradské hory, jsou mimo tuto oblast využívány pro odběr vody k hromadnému zásobování obyvatelstva řeka Malše (Římovská přehrada), Pohořský potok a Stropnice.

6.2.2.4. Objekty státní pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu. Jedná se o bodové prvky (vrty – označení „V“, prameny – označení „P“). Tyto objekty slouží k dlouhodobému sledování a vyhodnocování režimu vydatnosti, teplotního režimu i kvality podzemních vod. Sledované údaje jsou využívány pro bilancování zásob podzemních vod a vyhodnocování vývoje kvality vody. Význam pozorovací sítě je založen na dlouhodobém charakteru sledování objektů a využívání údajů pro zakládání staveb, vliv srážek na hladinu podzemních vod i kvalitu a pod. Ochranná pásma se stanovují u pramenů o poloměru 100 m a u vrtů o poloměru 500 m se středem v místě vlastního vývěru podzemní vody. V případě, že je přeliv vzdálen více jak 100 m od vývěru, musí být chráněn celý úsek od vývěru až po měrné zařízení. V ochranných pásmech musí být veškerá činnost čerpání vody, odvodnění, stavby apod., která by svým charakterem mohla negativně ovlivnit funkci objektu jako článku státní pozorovací sítě, předem konzultována a odsouhlasena s pobočkou Českého hydrometeorologic-kého ústavu v Českých Budějovicích.

6.2.3. Lesy s deklarovanými zájmy ochrany přírody a krajiny. Ochranou přírody a krajiny se rozumí vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. Tato funkce je zajišťována na základě zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon ČNR č.114/1992 Sb. z 19.2.1992). Ochrana přírody a krajiny je podle tohoto zákona zajišťována zejména a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny; b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečování předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení; c) ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů; d) ochranou dřevin, rostoucích mimo les; e) vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně; f) účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření; g) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny; h) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách; i) ovlivňováním vodního hospodářství v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, ploch a mokřadů; ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 74 -



j)

obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivaci a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny; k) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace. Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; při tom se stanoví podmínky jejich ochrany. Kategorie zvláště chráněných území jsou: a) národní parky; b) chráněné krajinné oblasti; c) národní přírodní rezervace; d) přírodní rezervace; e) národní přírodní památky; f) přírodní památky.

6.2.3.1. Chráněné krajinné oblasti. Chráněné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, které jsou vyhlášeny podle zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.). Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Na celém území CHKO je zakázáno: a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody; b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody; c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu. d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů; e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti; f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály; g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže; h) provádět chemický posyp cest; i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. Na území první zóny CHKO je dále zakázáno: a) umisťovat a povolovat nové stavby; b) povolovat a měnit využití území; c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o CHKO; d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady; e) těžit nerosty a humolity.

Na území první a druhé zóny CHKO je dále zakázáno: a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem, vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocity, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu; b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice; c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.


- 75 -



Ministerstvo životního prostředí vymezuje zóny CHKO a schvaluje plán péče CHKO (§ 79, odst. 3) a rovněž povoluje výjimky ze zákazů v CHKO (§ 43 zákona č.114/1992 Sb.) Lesní části, zařazené do I.zóny CHKO lze zařadit do kategorie lesů zvláštního určení (§ 8 odst.1, písmeno c zákona č.289/1995 Sb.). V současné době je v návrhu CHKO Novohradské hory, která však nebyla doposud schválena.

6.2.3.2. Přírodní parky. Posláním přírodních parků je zachovat a chránit ráz krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami (lesními porosty, dřevinami rostoucími mimo les, vodními toky a charakteristickou strukturou zemědělských kultur) při umožnění únosného turistického využití a rekreace i únosné urbanizace pro stabilizaci života a hospodaření v obcích a pro dosažení obnovy lesa dnes narušených ekosystémů. Před účinností zákona č.114/1992 Sb. to byly vyhlášené oblasti klidu (zákon č.69/1977 Sb. o národních výborech § 39 odst. 2, písmene e., vyhlášeném v úplném znění pod č.31/1983 Sb.). Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině (§ 12 zákon č.114/1992 Sb.). Měnit kultury pozemků, určených k plnění funkcí lesa nebo v zemědělském půdním fondu na ostatní plochy nebo stavební pozemky lze mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí a jejích částí, tak jak je vyznačeno v katastrálních mapách ke dni vyhlášení zřízení přírodního parku, pouze v zájmu ochrany lesa nebo ochrany přírody a krajiny; z jiných důvodů lze měnit kultury pozemků, určených k plnění funkce lesa nebo v zemědělském půdním fondu, na ostatní plochy nebo stavební pozemky pouze v případě, že je to v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Sbírat planě rostoucí rostliny nebo odchytávat volně žijící živočichy lze pouze z důvodů ochrany přírody, výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů a sběru léčivých rostlin, za předpokladu, že tyto nejsou zařazeny mezi zvláště chráněné druhy rostlin (příloha I-III vyhlášky č.395/1992 Sb.). Povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních rostlin a živočichů do krajiny není dovoleno; to se netýká výsadby geograficky nepůvodních druhů dřevin podle již schváleného LHP nebo LHO nebo ojedinělých výsadeb takových dřevin v blízkém okolí lidských sídel. Hranice PP Novohradské hory (okr.ČB) vychází na jihu od státní hranice ČR s Rakouskem, kde od hraničního kamene IV/22 pokračuje cca SSZ směrem po hranici okresu na silnici Benešov n/Č. – Rychnov u Nových Hradů. Po této silnici pokračuje SV směrem do obce Rychnov u Nových Hradů, kde se po silnici stáčí k severu až do obce Kamenná, odkud pokračuje S po místní komunikaci směrem na obec Klažary. Z této komunikace po cca 500 m odbočuje vpravo na polní a lesní cestu vedoucí na SSV a vede po ní až po její napojení na silnici Klažary – Žumberk, po které dál pokračuje do obce Žumberk a dále po silnici do obce Žár. Odtud po silnici kolem Žárského rybníka pokračuje JV směrem do města Nové Hrady a po projití městem sleduje silnici kolem Zámeckého dvora směrem na Pyhrabruck, na dotyk se státní hranice s Rakouskem. Východní a jihovýchodní hranici přírodního parku tvoří státní hranice ČR s Rakouskem. Hranice PP Novohradské Hory (okr.ČK) vede od státní hranice s Rakouskem v osadě Cetviny severovýchodním směrem přes křižovatku u osady Janova Ves do osady Bělá, dále do obce Malonty, odtud po silnici do osady Meziříčí, kde od kapličky pokračuje severním směrem po polní a lesní cestě přes zaniklou osadu Velíška, obchází východně Mlýnský vrch a před můstkem přes říčku Černou se napojuje na silnici východním směrem do Benešova nad Černou, dále po silnici č.154 až k hranici okresu Český Krumlov, po níž vede jižně a jihovýchodně až po hranici s Rakouskem, odkud vede po státní hranici až do Cetvin.


- 76 -



VYHLÁŠENÉ PŘÍRODNÍ PARKY

Poř. Okr. Název (vyhlášení) číslo 1 CB Novohradské hory OkÚ Č.Budějovice 18.12.1998

Lokalizace LHC, LS Nové Hrady, 08 – Horní Stropnice 09 – Benešov 10 – Hojná Voda 11 – Žofín

2

CK

Novohradské hory OkÚ Č.Krumlov č. 3/1999 z 20.9.1999

Kaplice, 03 – Doppler 04 – Myslivna 05 – Pohoří Nové Hrady, 09 – Benešov 10 – Hojná Voda 11 – Žofín

Celkem

Porosty 611 F, 612 B-C, 613614, 646 647 A-B, Cč., E, Fč., G, 648 A-E, Fč. 702, 704, 705 A-B, Cč., 706-747, 752-758, 760 748 Ač, B, Cč., Eč., 751 Ač., Bč., 759, 761-762, 763 Ač., 764 Ač., 765 Ač., 769 Bč. 304-308, 313-326, 816-818 801-815, 839-863 819-838, 864-880 647 Cč., D, Fč., 648 Fč., 649-666, 672-673 703, 705 č. 701, 748 Ač., Cč., D, Eč., 749-750, 751 Ač., Bč., C-D, 763 Ač., B-D, 764 Ač., B-D, 765 Ač., B-E, 766-768, 769 A, Bč., C-E, 770-795

Výměra ha 276,41 125,32 2245,53 285,75

923,50 1 853,16 1 982,79 1 474,83 32,44 1 925,38

11 125,11

6.2.3.3. Zvláště chráněná území. Národní přírodní rezervace jsou menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním a mezinárodním měřítku, která jsou vyhlášena orgánem ochrany přírody. Lesy v NPR nelze zařazovat do kategorie lesa hospodářského (§ 31 zákona č.114/1992 Sb.) a zařazují se do kategorie lesa zvláštního určení (§ 8 odst.1, písmeno c zákona č.289/1995 Sb.), pokud nejsou zařazeny do lesa ochranného Na celém území NPR je zakázáno: a) hospodařit na pozemcích způsobem, vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy; b) povolovat a umisťovat stavby; c) těžit nerosty a humolity; d) vstupovat a vjíždět mimo cesty, vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemku; e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů; f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody; g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti; h) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel, potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu; i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30 (zákon č.114/1992 Sb.); j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody; k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 77 -



Přírodní rezervace je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů, typických a významných pro příslušnou geografickou oblast, vyhlášené orgánem ochrany přírody. Lesní části v PR je možno zařadit do kategorie lesa zvláštního určení (§ 8 odst.2, písmeno a zákona č.289/1995 Sb.).

Na celém území PR je zakázáno: a) hospodařit na pozemcích způsobem, vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nezvratně poškozovat půdní povrch; b) používat biocidy; c) povolovat a umisťovat nové stavby; d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů; e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů; f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace. Národní přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, který vyhlásil orgán ochrany přírody a stanovil bližší ochranné podmínky. Lesní části v NPP je možno zařadit do kategorie lesa zvláštního určení (§ 8 odst.2, písmeno a zákona č.289/1995 Sb.). Změny či poškozování NPP či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno. Přírodní památka je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, který vyhlásil orgán ochrany přírody a stanovil bližší ochranné podmínky. Lesní části v PP je možno zařadit do kategorie lesa zvláštního určení (§ 8 odst.2, písmeno a zákona č.289/1995 Sb.). Hospodaření na zvláště chráněných územích se usměrňuje na základě plánů péče. Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody. Plány péče schvaluje orgán ochrany přírody zpravidla na období deseti let. PŘEHLED ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ

Poř. číslo 1

Okr. Ktg. CK

PR

Název (vyhlášení) Stodůlecký vrch OkÚ Č.Krumlov z 27.5.1992

Chráněná plocha: 50,07 ha

2

CK

PP

Ulrichov OkÚ Č.Krumlov z 27.5.1992 Chráněná plocha: 9,24 ha


Charakteristika Komplex rašelinných borů, rašelinných a podmáčených smrčin v kulminační poloze Novohradských hor; nejvýznamnější rašeliniště na české straně tohoto pohoří. Centrální část rašeliniště porůstá kleč (Pinus mugo), na porosty kleče navazuje řídký autochtonní reliktní bor s převládající borovicí lesní a ojedinělou příměsí smrku a břízy pýřité. Raritou je řídký výskyt chráněného rojovníku bahenního (Ledum palustre) v keříčkovitém patře těchto porostů. Kú Pohoří n.Š.: 231č. Zbytky horského smíšeného a suťového lesa. Kú Dolní Přibrání: 737/9č.

- 78 -

Výměra ha 50,07

9,24



Poř. číslo 3

Okr. Ktg. CK

PP

Název (vyhlášení) U tří můstků -

Charakteristika

Komplex rašelinných a podmáčených smrčin s významnou flórou v nivě Pohořského potoka. Centrální část tvoří několik porostů řídkých reliktních smrčin na dosti hluboké rašelině. Vtroušena je bříza pýřitá (Betula pubescens). Charakteristický je výskyt bradáčku srdčitého Chráněná plocha: 3,78 ha (Listera cordata). Na prosvětlených místech dosti hojně kyčelnice bílá pravá (Veratrum album ssp. album). Kú Pohoří n.Š. : 1072 č. Pohořské rašeliniště - Malé horské rašeliniště s uzavřeným porostem kleče a kontaktními společenstvy podmáčených smrčin. MK ČSR č.j.14742/73 z Převážnou část rašeliniště porůstá borovice kleč (Pinus 14.12.1973 mugo), v obvodových částech je vtroušena blatka, borovice lesní a hojněji smrk. Chráněná plocha: 36,59 ha Kú Pohoří n.Š.: 1422/5 č., 1072 č. Zbytek horského suťového smíšeného lesa na svazích Myslivna – hory Myslivna (1040 m n.m.). Stromové patro tvoří buk se OkÚ Č.Krumlov z 27.5.1992 značnou příměsí klenu a smrku, na hrubých sutích klen místy převládá. V podrostu převládají běžné bylinné druhy smíšených a listnatých lesů. Z pozoruhodných Chráněná plocha 13,34 ha druhů fauny zde hnízdí kulíšek nejmenší, výr velký aj. Kú Dolní Přibrání 1002/1 č, Pohoří n.Š. 992/1 č. Prameniště Pohořské- Rozsáhlé prameniště Pohořského potoka navazující na PR Stodůlecký vrch, pramenná rašeliniště, rašelinná ho potoka – prameniště, vlhké a podmáčené louky niv potoků, suxesní OkÚ Č.Krumlov z 27.5.1992 stadia pastvin, významná flora a vegetace. Největší lokalita kýchavice bílé (cca 500 jedinců). Kú Pohoří n.Š. 175, 264/3, 360/1, 398/1, 436/4, ./4, 462/2, Chráněná plocha 72,00 ha 1225/1, 1296/1, 1306/1, ./2, ./3, 1325, 1330/1, 1363/1, 1441/1 1442/2, ./3, ./4 Říční ekosystém oligotrofního a xeno-oligosaprobního Horní Malše – typu s málo narušenou ichtyofaunou (pstruh obecný f. Návrh potoční, střevle potoční, vranka obecná) s výskytem kriticky ohrožených druhů perlorodky říční a mihule Chráněná plocha: 129,47 ha Ochranné pásmo: 1291,38 ha potoční, silně ohroženého druhu vydry říční. Kú D.Přibrání 576/1, 630, 749, 763/2,766, 767, 1047, Přechází do PLO 12 Mikulov 481 č., 693, Cetviny 1333, 1522 č., 1958 č. Přirozené porosty rašelinných březin, rašelinných vrbin a Rapotická březina – potočního olšového luhu. Návrh Kú Rapotice u Malont 230/1, ./3, 246/3, 858/1, ./2 Chráněná plocha: neudána Rozsáhlý zbytek jedlobukového horského lesa Žofínský prales – přirozeného složení a struktury v oblasti Novohradských Jiří Bucquoy č.660 z hor. Žofínský prales je v současné době jedním z nejlépe 23.8.1838, dochovaných zbytků přirozené lesní vegetace jedlobukoMŠNO čj. 143547/33 z vého stupně v hercynské oblasti i ve střední Evropě. 31,12,1933 V současné obě převládá ve stromovém patře porostů buk, přimíšena je jedle (zvláště na hlubších půdách vlhčích partií) a vtroušen smrk (zejména na zamokřených půdách v okolí lesních mokřin). Jako příměs se vyskytují klen, jilm horský a javor mléč. V bohatém bylinném patře Chráněná plocha: 99,79 ha převládá bukovinec kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a hojná je i řeřišnice třílistá (Cardamine trifolia). V severní části pralesa je hnízdiště čápa černého. V letech 1974-75 provedl v nejzachovalejší části pralesa na ploše 74,50 ha podrobné měření Ing.E.Průša CSc, při čemž byly terestricky zaměřeny všechny stromy od výčetní tloušťky 10 cm. Po 10 letech byly provedeny revize. 6.1.1975 padla za prudkého nárazovitého větru nejmohutnější jedle o výčetním průměru 176 cm, délce kmene 45,3 m a objemu 40,071 m3. V r.1983 zde provedl měření 3 stromů telerelaskopem Ing.Václav Macar: 3 JD 1 450 let – Ø 162 cm – h 40,02 m – objem 35,80 m 3 JD 2 400 135 cm 46,27 m 21,78 m 3 SM 170 80 cm 52,31 m 6,83 m Jedle č.1 zv. Svícnová padla větrem v r.1997. Ve východní části rezervace se nachází uměle vybudovaná nádrž Tisový rybník s protrženou hrází, na níž byly vysazeny 2 tisy. Větší část rezervace je oplocená a pro veřejnost nepřístupná. Kú Pivonice 416/6 č., 428/2, 435, 465/4, 687 č.

Výměra ha 8,57

OkÚ Č.Krumlov z 15.11.1990

4

CK

PP

5

CK

PR

6

CK

PR

7

CK

PR

8

CK

PR

9

CK

NPR


- 79 -

36,97

13,82

0,60

23,09

14,26 98,58



Poř. číslo 10

Okr. Ktg. CB

Název (vyhlášení) NPP Hojná Voda –

Charakteristika

Jiří Bucquoy č.660 z 23.8.1838, MŠNO čj. 143547/33 z 31,12,1933 Chráněná plocha: 6,91 ha

Výměra ha 6,56

Zbytek smíšeného horského jedlobukového pralesa; spolu se Žofínským pralesem patří mezi nejstarší rezervace ve střední Evropě. Nesouvislá horní etáž (původně s převahou smrku a jedle) je zbytkem původního pralesa, spodní etáž s převahou buku vznikla přirozeně po takřka úplném rozpadu původního porostu. Kú Staré Hutě 1477/1 č.

V současné době se projednává návrh PR Horní Malše a PR Rapotická březina a zpracovává se návrh PR Pivonické skály a PR Lužnice. Výměry jsou uvedeny v porostní ploše podle zákresu v dokumentaci orgánů ochrany přírody (plánů péče), výměra chráněné plochy vychází z této dokumentace.

PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH KATEGORIÍ LHC (platnost) Kaplice (1994-2003)

Revír 05 – Pohoří 04 – Myslivna 05 – Pohoří 04 - Myslivna 03 - Malonty 11 – Žofín


10 – Hojná Voda

Okres

Pořadové číslo

CK

1 2 3 4

878 B 835 C 868 B, C 869 E, F, G

5 6 7

860 A, B, Cč., Dč. 876 Ač. 829 C, 830 Ač., C, 838 Dč. 304 A 774 A 730 C 736 Dč.

8 9 10

CB

Lokalizace

Ktg. 21 32 a 21 21 32 a 32 a 10 10 10 31 c 21 21

Celkem

Výměra ha 50,07 9,24 8,57 21,99 14,98 13,82 0,60 23,09 14,26 98,58 5,42 1,14 261,76

6.2.3.4. Významné krajinné prvky. Podle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolí nivy (§ 3 písmeno b). Vzhledem k tomu,.že v rámci lesa se nacházejí ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky význačné lokality, tak jsou v rámci OPRL zohledněny a nazývány pro potřebu charakterizování a členění jako hodnot-né části lesů. Celkově se může hovořit o zvlášť hodnotných fragmentech přírody, neboť jsou podchyceny i lokality mimo druh pozemku les z důvodu podchycení lokalit, které není z hlediska ochrany přírody vhodné zalesňovat z důvodu výskytu typických lučních, mokřadních aj.společenstev. Významné krajinné prvky jsou zpravidla vyhlašovány pro lesní pozemky, které nebyly předmětem hospodářsko-úpravnického plánování. Registraci VKP provádí orgán ochrany přírody, který ji zároveň oznámí vlastníkovi, případně nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci. PŘEHLED VÝZNAMNÝCH KRAJINNÝCH PRVKŮ Poř. číslo 1

Okr. CB

Ktg. VKP

Název (vyhlášení) Aleje – Mlýnský vrch MÚ N.Hrady 1031/98 z 15.6.1998 Kú Staré Hutě 1190, 1191, 1195/5, 1236/2, 1518/2 1519/1


Charakteristika

Výměra ha

Stromořadí u příjezdu a za rekreačním střediskem, sestávající ze 6 ks javorů klenů, 5 ks dubů letních, 4 ks jasanů ztepilých, 1 ks jilmu drsnolistého. Dále je do registrace zařazena skupina před rekreačním střediskem 1 ks lípy velkolisté a 2 ks cypřišů Lawsonových a solitéra jilmu drsnolistého.

- 80 -

-



6.2.3.5. Přechodně chráněné plochy. Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu (§ 13 zákona č.114/1992 Sb.). Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí o jejím vyhlášení se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany. Přechodně chráněné plochy v PLO 14 – Novohradské hory nejsou registrovány. V oblasti Novohradských hor se nacházejí cenné mateční komplexy mravenišť mravenců podrodu Formica, které jsou ohroženým druhem naší fauny (Příloha III. vyhl. č.395/1992 Sb.). Okres CK

Lokalita

Ktg.

Kapelníkův rybník Pohoří Dolní Přibrání

I. I. III.

Druh Formica aquilonia Formica polyclena Formica rufa

6.2.3.6. Památné stromy. Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy (§ 46 zákona č.114/1992 Sb.). Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Je-li třeba zabezpečit památné stromy před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene, měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná činnost, škodlivá pro památný strom, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. SEZNAM PAMÁTNÝCH STROMŮ Poř. číslo 1 2 3 4 5 6

Okr.

Druh stromu

Ø cm


CB

Buk lesní Dub letní

108 139

Dobrá Voda 94 Šejby 549/5

CK

Lípa malolistá

129

Velký Jindřichov 1655

Dub letní

135

Velký Jindřichov 1658

Javor klen

153

Velký Jindřichov 1657, 1659

Modřín evropský

164

Třebíčko (Benešov n Č.)

Poznámka ONV Č.Budějovice z 23.3.1989 ONV Č.Budějovice z 23.3.1989 U bývalého PS útvaru Šejby OkÚ Č.Krumlov z 12.1.2000 Strom roste u cesty k hájovně na JV okraji osady Černé Údolí OkÚ Č.Krumlov z 12.1.2000 Strom roste u cesty k hájovně na JV okraji osady Černé Údolí OkÚ Č.Krumlov z 12.1.2000 Strom roste před hájovnou na JV okraji osady Černé Údolí Seznam OkÚ Č.Krumlov

6.2.4. Lesy s deklarovanými zájmy rekreace. Lesy příměstské a parkové jsou lesní části, v nichž převažuje rekreační funkce. Zpravidla se jedná o lesní části v blízkosti větších měst a obcí, lesy v intravilánu obcí, intenzivně využívané k rekreační a sportovní činnosti. Postupně jsou zde budována zařízení rekreačního charakteru (lavičky, chodníky, sportovní zařízení, naučné stezky aj.). Tyto lesní části je možno zařadit do kategorie lesů zvláštního určení (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno c). Za příměstské lesy nelze vyhlásit lesní části, v nichž převažuje jiná funkce (ochranná, vodohospodář-ská, zájmy ochrany přírody, myslivosti, případně jiné důležité potřeby společnosti).


- 81 -



Hospodaření v rekreačních příměstských lesích musí zabezpečovat rekreační funkci těchto lesních částí. Při obnově je nutno používat jemnějších způsobů hospodaření, při násečných způsobech s ponecháním výstavků na holinách. Výchovné zásahy je nutno zaměřit na vytvoření pestřejší dřevinné skladby. Po těžbách (zpravidla v zimním období) je nutno provést urychleně likvidaci klestu a dřevního odpadu. Při zalesňování je možno pracovat s pestřejší druhovou skladbou včetně introdukovaných dřevin. Podél cest je vhodné zakládat aleje, které kromě zpevňovací funkce mají i estetický účinek. Lesy s intenzivní zástavbou rekreačních zařízení (chaty, autokempinky, stanové tábory, apod.) je možno navrhnout k vyhlášení do kategorie lesů zvláštního určení (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno c) za předpokladu schválené územně plánovací dokumentace a rekreační využití je řízeno obecně platnou vyhláškou (statutem rekreační oblasti). Hospodaření v lesních částech se zástavbou rekreačních zařízení je zpravidla řešeno individuálně podle intenzity zastavění rekreačními zařízeními a intenzitou využívání. V nejbližším okolí objektů se těžby omezí zpravidla na zpracování nahodilé těžby a vyklizení jedinců, ohrožujících tyto objekty. K vyhlášení za lesy pro individuální rekreační výstavbu nelze navrhnout: - lesy tvořené souvislými porosty původních geneticky vhodných lesních dřevin (genové základny); - lesy v příměstské části, vymezené schválenou územně plánovací dokumentací; - lesy v oblastech klidu, vyhlášených příslušnými OkÚ a schválených vlastníkem; - lesy národních parků; - lesy, na jejichž ploše jsou pietní místa, pořádají se slavnosti a veřejná shromáždění; - lesy ochranné; - lesy, zajišťující jiné důležité potřeby společnosti; včetně lesů vojenských újezdů; - lesní části s archeologickými lokalitami (mohyly, hradiště) a historickými stavbami; - lesní části v ochranných pásmech vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů (PHO 1. a vnitřní 2.stupeň); - lesy na území a v bezprostředním okolí obor a bažantnic (včetně uznaných bažantnic MS); - lesy na území a v bezprostředním okolí státních přírodních rezervací, přírodních rezervací, státních přírodních památek, přírodních památek, přechodně chráněných ploch a výzkumných ploch; - lesy v návětrné oblasti v okolí větších zdrojů emisí, oblasti silně znečistěné popílkem a oblasti, v nichž znečistění ovzduší nebo hluk přesahuje hygienické normy (kamenolomy apod.); - lesy, v nichž by rekreační zástavba výrazně narušila ráz přírodního prostředí a tvořila nevhodnou dominantu krajině; - lesy v poddolovaných oblastech podpovrchovou těžbou; - lesy v bezprostřední blízkosti dálnic a silničních tras. Lesy v okolí národních kulturních památek se zvýšenou návštěvností mají charakter lesů příměstských a vyhlašuje je orgán příslušného OkÚ. Tyto lesní části je možno zařadit do kategorie lesů zvláštního určení (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno h podle směrnice MZe č.18 č.j.361/97-5010). Při hospodaření v těchto lesích musí být zachován charakter okolí národní kulturní památky, nesmějí být poškozeny chráněné aleje, stromy a jejich skupiny. Hospodářské zásahy se usměrňují tak, aby nedošlo k výrazné změně vzhledu a utváření významných krajinných prvků v okolí NKP, tvořených stromovou vegetací. Zvýšené nároky budou kladeny na prevenci a asanaci škůdců a čistotu lesa. Při obnově jsou využívány obvykle především autochtonní dřeviny, pokud orgán státní správy ochrany přírody nemá zvláštní požadavky. Lesy v oblasti s intenzivní sportovní činností se vyhlašují za lesy zvláštního určení (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno c).na základě požadavků sportovních organizací. Jejich vyhlášení je v pravomoci MZe ČR, při čemž podkladem k návrhu jsou projekty sportovních areálů včetně požadavků na odlesnění a hospodaření v přilehlých lesních částech. Lesy v blízkosti sportovních areálů, stadionů, automobilových a motocyklových okruhů mají zpravidla charakter příměstských lesů s obdobným způsobem hospodaření.


- 82 -



V PLO 14 – Novohradské hory nebyly lesy příměstské ani rekreační vyhlášeny. Charakter rekreač-ních lesů mají lesní okraje podél rekreačních chat a rekreačních zařízení v oblasti Dobré a Hojné Vody, které jsou celoročně využívány k rekreaci.

6.2.5. Lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce. 6.2.5.1. Lesy sloužící lesnickému výzkumu. Na území PLO jsou založeny trvalé výzkumné plochy Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady. Lesní části, sloužící lesnickému výzkumu, je možno zařadit do kategorie lesů zvláštního určení (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno d). Hospodaření na těchto lesních částech je provádění ve smyslu pokynů pracovníků VÚLHM. Na výzkumných plochách s kulturami je třeba udržovat a opravovat soustavně oplocení, aby bylo zamezeno jakýmkoli škodám zvěří. Na plochách je třeba provádět ošetřování až do zapojení podle povahy ploch a zabuřenění celoplošným, výjimečně pomístním vyžínáním buřeně. Chemicky lze plochu ošetřovat jen po předchozí dohodě s pracovníky VÚLHM. Současně je třeba odstraňovat náletové dřeviny s výjimkou větších mezer, kde došlo k uhynutí pokusné kultury. Výchovné a jiné zásahy je třeba plánovat a provádět po dohodě s pracovníky VÚLHM. Specifická opatření, jež jsou důsledkem buď zvláštních záměrů výzkumu nebo mimořádných situací (např. výrazné poškození kalamitou) se plánují a realizují vždy po předchozí dohodě s VÚLHM. Dále jsou v PLO založeny trvalé zkusné plochy, které byly založeny kvůli detailnímu měření přírůstu a intenzity poškození porostů imisemi. Revize se provádějí zpravidla v intervalu 5 let. Zákres těchto výzkumných ploch je uveden na mapě deklarovaných funkcí lesa. PŘEHLED VÝZKUMNÝCH PLOCH Poř. číslo 1 2

Okr. CB

Evid. číslo 52 77

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

CK

CB

E 1402 E 1403 E 1406 E 1407 E 1408 E 1410 E 1411 20804 20803 20805 20806 E 1401 E 1404 E 1405


Druh zkusné plochy šlechtitelská plocha šlechtitelská plocha TZP TZP TZP TZP TZP TZP TZP PVP PVP PVP PVP TZP TZP TZP

Rok založení 1973 1977

1982 1982 1982 1982 1982 1982 1982 1974 1974 1974 1974 1982 1982 1982

Charakteristika Ověření hospodářské hodnoty a dědičných vlastností uznaných porostů smrku ztepilého. Provenienční plocha s jedlí bělokorou. Výběr vhodných, především odolných dílčích populací jedle pro praktické využití. SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

- 83 -

Výměra ha 1,00 3,24

0,24 0,20 0,20 0,25 0,35 0,24 0,24 0,50 0,30 0,30 0,45 0,20 0,25 0,24



PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH KATEGORIÍ LHC (platnost) LHC Nové Hrady (1994-2003)

Revír

Okres

08 – Horní Stropnice

CB

11 – Žofín 09 – Benešov

CK

10 – Hojná Voda

CB

Pořadové číslo

Lokalizace

647 E č.109 646 D1 701 A3 701 B6 663 F3 658 A14 662 C8 649 E7 666 B5 663 D4 663 B4 664 E9 665 D3 711 D6 713 A3 713 A1

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Ktg. 10 32 d 32 f 32 f 10 10 10 10 10 10 10 10 10 21 10 10

Celkem

Výměra ha 1,00 3,24 0,24 0,20 0,20 0,25 0,35 0,24 0,24 0,50 0,30 0,30 0,45 0,20 0,25 0,24 8,20

6.2.5.2. Lesy sloužící lesnické výuce. Lesy lesnických škol, které slouží k výuce studentů, kteří zde provádějí provozní praxe, se zařazují do kategorie lesa zvláštního určení (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno d). Hospodaření je v těchto lesních částech prováděno vzorově s využitím diferencovaných způsobů hospodaření, aby se studenti mohli seznámit s nejnovějšími způsoby hospodaření a poznali všechny formy hospodaření, které jsou na daném lesním celku možné. V PLO 14 se lesy lesnických škol nenacházejí.

6.2.6. Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, krajinotvornou nebo klimatickou. 6.2.6.1. Lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou. Do lesů půdoochranných patří pozemky na nepříznivých stanovištích (prudké svahy, silně kamenité půdy), které nesplňují podmínky pro vyhlášení lesů ochranných, ale jsou exponované z hlediska ohrožení erozí. Do této kategorie patří část lesních částí, které byly dříve zařazeny do kategorie lesa ochranného, a jsou nyní přeřazovány do kategorie lesa zvláštního určení (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno e). V PLO 14 nebyla tato subkategorie vylišena.

6.2.6.2. Lesy se zvýšenou funkcí vodoochrannou. Do kategorie lesů se zvýšenou funkcí vodoochrannou jsou zařazovány lesní části, nacházející se ve vnitřním pásmu hygienické ochrany 2.stupně, které byly dříve zařazovány do kategorie lesů zvláštního určení jako lesy vodohospodářské.. Tyto lesní části je možno přeřadit do kategorie lesů zvláštního určení podle nového lesního zákona (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno e.. V PLO 14 nebyla tato subkategorie vylišena.


- 84 -



6.2.6.3. Lesy se zvýšenou funkcí krajinotvornou a klimatickou. Do kategorie lesů se zvýšenou funkcí krajinotvornou a klimatickou je možno zařadit významné krajinné prvky, remízy, ostrovy na rybnících, význačné aleje a lesní části v biosférických rezervacích. Tyto lesní části je možno zařadit do kategorie lesů zvláštního určení podle nového lesního zákona (zákon č.289/1995 Sb. § 8, odst. 2, písmeno e.. V PLO 14 nebyla tato subkategorie vylišena.

6.2.7. Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti. 6.2.7.1. Genové základny. Genové základny slouží k zachování biologické různorodosti a k záchraně a reprodukci genových zdrojů původních regionálních populací lesních dřevin (§ 14 vyhlášky MZe č.82/1996 Sb.) Genové základny jsou komplexy převážně původních lesních porostů nebo komplexy lesních porostů s významným podílem původních lesních dřevin takové rozlohy, která postačuje k udržení biologické různorodosti populace a které jsou při vhodném způsobu hospodaření schopny autoreprodukce. Základním způsobem reprodukce v genových základnách je přirozená obnova. Je-li nutná obnova umělá, používá se u dřevin, pro které je genová základna vyhlášená, reprodukční materiál pocházející z téže genové základny. Genové základny vyhlašuje Ministerstvo zemědělství na základě doporučení Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště-Strnady. Výměra genové základny nemá být menší než 100 ha. Genové základny se mohou zařadit do kategorie lesa zvláštního určení (§ 8, odst.2, písmeno f) lesního zákona).

PŘEHLED GENOVÝCH ZÁKLADEN Poř. číslo 1

Okr. CK

Evid. číslo 41 a

2

CK

41 b

3

CK CB

46


Název

Dřevina

Pohorská Ves Zápis VÚLHM Jíloviště-Strnady z 8.9.1993 Pohorská Ves (Myslivna) Zápis VÚLHM Jíloviště-Strnady z 8.9.1993 Černé Údolí Zápis VÚLHM Jíloviště-Strnady z 23.11.1992

- 85 -

lvs.

SM, BK, KL

6

Výměra ha 572,71

SM, BK, KL

6

432,52

SM, BK, KL, JD

6, 7

1 146,32 1 237,51



PŘEHLED VYHLÁŠENÝCH KATEGORIÍ LHC (platnost) Kaplice (1994-2003)


Revír 05 – Pohoří 04 – Myslivna

11 – Žofín

Okres CK

CB CK

Pořadové číslo 1

835 C 821, 826-828, 831, 832833, 834 A, 835 A-B, D, 836-838

32 a 32 f

Výměra ha 9,24 563,47

2

860 A-D 802 B, D, 803 A, C, D, 804-805, 806 B-C 807 A, 809, 845, 846 B, 849 A-C, 850 B-E 860 E 748 A, B, Cč., Eč., 751 Ač., Bč., 761, 764 Ač., 765 Ač. 777 G, 778 F-H, 787 D, 788 C, 790 C-D, 793 G 774 701, 748 Cč., D, Eč., 751 Ač., Bč., C-D, 764 Ač., B-D, 765 Ač., B-E, 771-773, 775-776, 777 A-F, 778 A-B, 781 D, 782 A, 785-786, 787 AC 788 A-B, 789, 790 AB, 793 A-F, H-K, 794

32 a 32 f

37,36 395,16

32 f

148,67

21

72,46

31 c 32 f

98,58 945,64

703 706 A-B, 707 A-B, 709, 710 E-F, 711 A-B, 713 B, 720, 726 A 730 A, C, 731 C, 734 A, C-D, 736 A, D, 739 A, 740, 747 D 702, 706 C, 707 C, 710 D, 726 B-D, 727 729 D, 730 B, D-E, 731 A-B, 734 B, 735 A-B, 736 BC,737 C-E, 745-746, 747 A-C, E, 752-756, 760

32 f 21

29,64 414,31

32 f

674,53

3

10 – Hojná Voda CB

Celkem

Lokalizace

Ktg.

3389,06

6.2.7.2. Geneticky hodnotné porosty. Vlastníci lesů mohou použít k obnově lesa a k zalesňování pozemků, prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa pouze reprodukční materiál lesních dřevin, který pochází ze zdrojů uvedených v příloze 1 vyhlášky MZe č.82/1996 Sb. Genetická klasifikace klasifikuje porosty olše, břízy a osiky starší 30 let, douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky starší 40 let a porosty ostatních dřevin starší 60 let. Lesní porosty, porostní skupiny a etáže se zařazují do těchto fenotypových kategorií: - fenotypová kategorie A, do níž patří hospodářsky vysoce hodnotné porosty, které jsou buď původní nebo jejich původnost je pravděpodobná; do této kategorie se zařazují i porosty, které nejsou původní, avšak vynikají množstvím produkce, jakosti, odolností, případně jinými cennými vlastnostmi; - fenotypová kategorie B – jsou ostatní porosty nadprůměrné hospodářské hodnoty a dobrého zdravotního stavu; - fenotypová kategorie C – jsou porosty průměrné hospodářské hodnoty a méně uspokojivého zdravotního stavu. U vybraných lesních dřevin se z porostů této kategorie nesklízí osivo; tyto porosty je však možno obnovovat přirozenou obnovou.


- 86 -



-

fenotypová kategorie D – jsou porosty geneticky a hospodářsky nevhodné (podprůměrné hospodářské hodnoty), případně porosty se zřetelně zhoršeným zdravotním stavem nebo se znatelně zhoršenou stabilitou. Nesklízí se z nich osivo a není je možno obnovovat přirozenou obnovou; tyto porosty je nutno postupně obnovovat a nahrazovat je geneticky hodnotnějšími.

Přehled porostů kategorie A viz. příloha č. 7.

6.2.7.3. Genové zdroje reprodukčního materiálu dle dřevin. V rámci PLO č. 14 – Novohradské hory jsou vylišeny lesní vegetační stupně 5-8 (viz Plíva a Žlábek 1986). I. Vybrané lesní dřeviny Smrk ztepilý Pro smrk ztepilý je vyhlášena semenářská oblast č. III – jihočeská, tvořená PLO č. 13 (Šumava), 12 (Předhoří Šumavy a Novohradských hor), 11 (Český les) a 14 (Novohradské hory). Přenos reprodukčního materiálu je možný v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 Sb. nebo její novely. V oblasti Novohradských hor se doporučuje rozlišovat a respektovat klimatické ekotypy smrku: b) přechodný (7. LVS) a c) horský (5.-6. LVS) – rozhodující podíl Do budoucnosti bude vhodné upřednostňovat původní (autochtonní) zdroje reprodukčního materiálu před nepůvodními (indigenními).. V rámci celé PLO č. 14 – Novohradské hory jsou zdroje reprodukčního materiálu smrku ztepilého dostatečné. V rámci PLO č. 14 – Novohradské hory by měl být trvale používán pouze místní reprodukční materiál. Stávající prováděcí vyhláška tuto skutečnost respektuje. Borovice lesní Pro borovici lesní je vyhlášena semenářská oblast č. II - šumavská, tvořená PLO č. 13 (Šumava), 12 (Předhoří Šumavy a Novohradských hor) a 14 (Novohradské hory). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V PLO č. 14 – Novohradské hory je přirozeně zastoupen jeden klimatický ekotyp (varianta) borovice – náhorní (5.-7. LVS) V rámci PLO č. 14 Novohradské hory jsou zdroje reprodukčního materiálu borovice lesní dostatečné. V této PLO by měl být trvale používán pouze místní reprodukční materiál. Modřín opadavý PLO č. 14 – Novohradské hory je zařazena do semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR (mimo oblast původního rozšíření jesenického modřínu). Přenos reprodukčního materiálu je možný pouze v rámci semenářské oblasti s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 14 – Novohradské hory, resp. semenářské oblasti č. II – ostatní území ČR, jsou zdroje reprodukčního materiálu modřínu opadavého dostatečné. Dovoz ze semenářské oblasti I – jesenické je povolen.


- 87 -



LHC Nové Hrady – Konratice, semenná plantáž MD II. Ostatní lesní dřeviny 1, Domácí dřeviny jehličnaté: Jedle bělokorá Pro jedli bělokorou je navržena semenářská oblast složená z PLO č. 13 (Šumava), 11 (Český les), 12 (Předhoří Šumavy a Novohradských hor) a 14 (Novohradské hory). Přenos reprodukčního materiálu jedle bělokoré je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 14 – Novohradské hory jsou zdroje reprodukčního materiálu jedle bělokoré zcela dostatečné. Totéž se týká i navržené semenářské oblasti

2. Domácí dřeviny listnaté Buk lesní Pro buk lesní je navržena semenářská oblast zahrnující PLO č. 13 (Šumava), 11(Český les), 12 (Předhoří Šumavy a Novohradských hor) a 14 (Novohradské hory). Přenos reprodukčního materiálu buku lesního je možný s příslušným vertikálním posunem podle vyhlášky č.82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 14 – Novohradské hory jsou zdroje reprodukčního materiálu buku lesního relativně dostatečné i v rámci navržené semenářské oblasti. V rámci PLO č. 14 – Novohradské hory by měl být trvale používán pouze místní reprodukční materiál. Pouze v odůvodněných případech bude možno dovážet reprodukční materiál buku z jiných území ČR nebo i ze zahraničí. Jasan ztepilý, javor mléč a javor klen Pro tyto tři dřeviny je navržena semenářská oblast obsahující PLO č. 13 – Šumava a č.14 – Novo-hradské hory. Přenos reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu je možný s přípustným vertikálním posunem podle vyhlášky č. 82/96 nebo její novely. V rámci PLO č. 14 – Novohradské hory, resp. v navržené semenářské oblasti, by měly být zdroje reprodukčního materiálu jasanu ztepilého, javoru mléče a javoru klenu dostatečné. Určité problémy by mohly vzniknout pouze v případě javoru klenu původem ze 7. LVS, který je navrhován jako samostatný klimatický ekotyp. V rámci PLO č. 14 – Novohradské hory by měl být trvale používán pouze místní reprodukční materiál.


- 88 -



6.2.7.4. Maximální povolené zastoupení geograficky nepůvodních dřevin. Zavádění geograficky nepůvodních druhů dřevin lze chápat jako opakované využívání introdukovaných dřevin, které se v našem lesním hospodářství již řadu desetiletí používají. Podíl introdukovaných dřevin byl stanoven Závazným stanoviskem MŽP ČR pro PLO 14 – Novohradské hory v přípise č.j. OOP/2230/00 z 7.4.2000. Při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury z geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. Podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin spolu s hlavní hospodářskou dřevinou nesmí překročit 70% zastoupení v cílové druhové skladbě. V porostech, kde dochází k přirozenému zmlazování geograficky nepůvodních lesních dřevin, je třeba v cílové druhové skladbě dodržet minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ve zvláště chráněných územích je zakázáno zákonem č.114/1992 Sb. Případné použití těchto dřevin podléhá udělení výjimky podle ustanovení § 43 tohoto zákona. MAXIMÁLNÍ PODÍL INTRODUKOVANÝCH DŘEVIN


Přírodní lesní oblast 14 – Novohradské hory Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, zastoupený v cílové druhové skladbě (v %)

43 51 53

MD 5-10 MD 5-10 MD 5-10

DG 4-7 DG +-1 DG +-1

55 57 71 73

MD 5-10 MD 5-10 MD + MD +

DG +-5 JDO 2-5

JDO +-2

LHC Kaplice – Jiřičská nádrž


- 89 -



6.2.7.5. Územní systém ekologické stability. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován (podle zákona o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb.) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se na místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se mají podílet vlastníci pozemků, obce i stát (§ 3, písm. a), § 4, odst. 1, § 59). ÚSES jsou tvořeny biocentry a biokoridory a v případě místních ÚSES také interakčními prvky. Biocentrum je definováno (vyhl. č.395/1992 Sb v § 1) jako biotop (viz zákon č.114/1992 SB. § 3 písmeno i)) nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je definován jako území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Kromě toho mohou biokoridory příznivě ovlivňovat rozsáhlé plochy ekologicky nestabilních antropogenně pozměněných ekosystémů, jako jsou např. monokultury stanovištně nepůvodních lesních dřevin. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jedná se o lokality, zabezpečující dílčí, avšak základní funkce organismů. Často plní v krajině i další funkce (protierozní, krajinotvornou, estetickou). Plochy se vymezují v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat, neboť menší biocentrum a užší nebo delší biokoridor by ohrozily ekologickou stabilitu a biologickou rozmanitost řešeného území. PŘEHLED MINIMÁLNÍCH PARAMETRŮ PRVKŮ ÚSES Úroveň ÚSES

Minimální plocha biocentra v ha 1000 10-40 (dle lvs) 3

Nadregionální Regionální Místní

Minimální délka biokoridoru vm není doporučena 8000 2000

Minimální šířka biokoridoru vm 40 + ochranná zóna 40 15

A. Nadregionální a regionální prvky ÚSES. Regionální ÚSES je nepravidelná síť ekologicky významných částí krajiny, které zahrnují celou škálu typů biochor každého sosiekoregionu ukázkami s minimálními stanovenými parametry. Součástí regionálního ÚSES jsou i všechny skladebné prvky ÚSES nadregionálního. Podobně také skladebné prvky ÚSES regionálního jsou opěrnými body a východiskovými liniemi pro tvorbu ÚSES lokálních, navrhovaných zpravidla v rámci projektů pozemkových úprav a obnov LHP. Podklady pro nadregionální a regionální prvky ÚSES jsou čerpány z Generelu regionálního územ-ního systému ekologické stability Jihočeské oblasti (Löw a spol., s.r.o., Brno 1993). NADREGIONÁLNÍ A REGIONÁLNÍ BIOCENTRA Číslo mapy 1:50000 32-24 32-42 33-31 32-42 33-13 33-31

33-31

Číslo

Okres

24 14 2

CK

Pivonické skály

Funkční typ NBC

10 20 1 5

CK CB CK CK

Jelení hora Jelení hřbet

RBC NBC

Myslivna

RBC

7

CK

Pohoří

RBC


Název

Katastr Lužnice, Pivonice

Dolní Přibrání Staré Hutě, Hojná Voda, Pivonice, V.Jindřichov Dolní Přibrání, Pivonice, Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě

- 90 -

Vegetační typ L-SMBK

Způsob vymezení J

Výměra ha 1000

L-SMBK L-SMBK

V J

25 1500

L-SMBK

J

40

L,P,T

V

40



B. Generely a lokální ÚSES. Hospodářská opatření v prvcích ÚSES by měla být zaměřena především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosystémů, jako je např.: - zastoupení dřevin by se mělo více blížit přirozené skladbě; - zákaz introdukce stanovištně nevhodných exot; - obmýtí a obnovní dobu cílových dřevin držet na hranici modelu HS (s výjimkou rekonstrukce); - formu hospodářského způsobu zjemnit, preferovat podrostní, příp. násečnou formu, omezit holoseče; - výchovu zaměřit na zvýšení stability a podporu melioračních a zpevňujících dřevin; - při obnově maximálně využívat přirozenou obnovu melioračních a hlavních hospodářských dřevin; - omezit těžkou mechanizaci, koncentraci výroby a chemizaci.

Okres CB

CK

Název ÚSES Generel LÚSES Besednice – Malonty – Benešov n/Č. Plán ÚSES H.Stropnice, Dlouhá Stropnice, Paseky u H.Stropnice a Šejby Generel MÚSES Malonty Generel LÚSES Besednice – Malonty – Benešov n/Č. Generel MÚSES Pohorská Ves


Konratice Staré Hutě u H.Stropnice, Hojná Voda, Konratice, Dobrá Voda u H. Stropnice, Meziluží, Šejby Bělá u Malont, Rapotice u Malont, Radčice u Malont Benešov n/Č., Hartunkov, Kuří, Velký Jindřichov Pivonice u Poh.Vsi, Dolní Přibrání, Pohoří na Šumavě, Lužnice u Poh.Vsi, Rapotice u Malont

Zpracovatel

Rok zpracování

LAND servis Č.Budějovice WV Projection Service, Č.Budějovice

11. 1994

Ekoservis Č.Budějovice

5. 1995

LAND servis Č.Budějovice WV Projection Servise Č.Budějovice

11. 1994

1997

1996

6.2.8. Lesy s deklarovanou funkcí intenzivního chovu zvěře. Myslivost je činnost, ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejich životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka, prováděných v přírodě. Myslivecké hospodaření je prováděno ve smyslu zákona ČNR o myslivosti č.512/1992 Sb. Pro intenzivní chov zvěře jsou zakládány uznané obory a samostatné bažantnice.

6.2.8.1. Uznané obory. Uznané obory jsou souvislé pozemky, určené k chovu jelenů, daňků, muflonů, černé zvěře, případně dalších druhů vysoké zvěře. Tyto honební pozemky jsou oploceny trvalým oplocením. Za oboru může okresní úřad uznat souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví české fyzické nebo právnické osoby, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud jsou tyto pozemky trvale a dokonale ohrazeny, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat (§ 7 zákona č.512/1992 Sb.). V oborách je možno se souhlasem MZe ČR a MŽP ČR myslivecky obhospodařovat i druhy živočichů, které nejsou zvěří (§ 19 odst.5 zákona č.512/1992).. V PLO 14 nejsou v současnosti žádné obory.

6.2.8.2. Samostatné bažantnice. Samostatné bažantnice jsou honební pozemky, které se využívají k intenzivnímu chovu bažantů. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 91 -



Za samostatnou bažantnici může okresní úřad uznat honební pozemky ve vlastnictví české fyzické nebo právnické osoby spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha (§ 8 zákona č.512/1992 Sb.). V bažantnicích je možno se souhlasem MZe ČR a MŽP ČR myslivecky obhospodařovat i druhy živočichů, které nejsou zvěří (§ 19 odst.5 zákona č.512/1992).. V PLO 14 nejsou vyhlášeny žádné bažantnice.

6.2.9. Lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. 6.2.9.1. Kulturní památky a archeologická naleziště. Památkou je kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jeho umění techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a života. Památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda na návrh MŠK za národní kulturní památku. Národní kulturní památky požívají zvýšené ochrany podle ustanovení zákona o kulturních památkách č.22/1958 Sb. a navazujících právních předpisů. Vlastník památky je povinen vlastním nákladem pečovat o její zachování a udržovat ji v dobrém stavu podle zásad památkové péče. Závažné ohrožení a poškození památky je vlastník památky povinen neprodleně ohlásit příslušnému orgánu. K provádění archeologických výzkumů je oprávněn pouze Archeologický ústav a v dohodě s ním musea, u nichž jsou trvale činní vědecky vyškolení odborníci. Náhodné nálezy archeologických památek musí být hlášeny přímo nebo prostřednictvím obecního úřadu Archeologickému ústavu a krajskému museu. V lesních částech se zpravidla jedná o prehistorická pohřebiště (mohyly), sejpy, hradiště, okolí zřícenin hradů, historické a technické památky (pomníky, plavební kanály, apod.). V PLO 14 nejsou vyhlášeny v lesních porostech žádné významné kulturní památky.

6.2.9.2. Vojenské a jiné objekty. Do této kategorie patří lesní části, které slouží pro vojenské či jiné účely, do nichž je omezený vstup lesního personálu, zpravidla na povolení pracovníků vojenské správy či jiné organizace, která tyto prostory využívá. V PLO 14 nejsou současné době žádné vojenské či jiné objekty.

6.2.10. Souhrn členění lesů v oblasti. Kategorie a subkategorie lesa podle zákona č.289/1995 Sb. Kód Název 10 21 a 20 31 c 32 a 32 d 32 f 30

LESY HOSPODÁŘSKÉ Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích LESY OCHRANNÉ Lesy na území národních přírodních rezervací Lesy v přírodních rezervacích a památkách Lesy sloužící lesnickému výzkumu Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ÚHRNEM LESY V OBLASTI 14


§ 7a § 8/1c § 8/2a § 8/2d § 8/2f

- 92 -

Plocha porostní ha % 7 315,51 902,02 902,02 98,58 46,60 5,29 2 757,11 2 907,58 11 125,11

65,76 8,11 8,11 0,89 0,42 0,05 24,78 26,14 100,00



Plochy porostů, uváděné při kategorizaci, jsou v porostní ploše. Diference u subkategorie 32 a je ovlivněna tím, že PR Myslivna je vyhlášena pouze na části porostů 860 C a D. U subkategorie 32 d je plocha zkusné plochy nižší než plocha porostu. Stávající výměry v OPRL byly upřesněny podle existujících schvalovacích výměrů. Zvláště se to týká genových základen, kde došlo k zařazení několika porostů do LHP, které nebyly uvedeny ve schvalovacím výměru nebo byly při zápisu VÚLHM Jíloviště-Strnady vyřazeny (LHC Kaplice, N.Hrady).

6.3. Překryvy, výhledy, priority a střety zájmů. Lesní části v PLO 14 – Novohradské hory plní kromě hospodářské funkce zpravidla i řadu dalších funkcí, které vyplývají jednak z jejich stanoviště (lesy půdoochranné, vodoochranné a další) a jednak jsou deklarované veřejným zájmem. Při překryvu těchto funkcí (někdy vícenásobně) je nutno stanovit prioritu, to znamená nadřazenost té které funkce při hospodaření. Zpravidla jsou hospodářskému lesu nadřazeny lesy ochranné a lesy zvláštního určení. V lesích zvláštního určení V PLO 14 mají prioritu funkce ochrany přírody, dále funkce ochrany vodních zdrojů, funkce lesnického výzkumu a v poslední řadě funkce, sloužící k zachování Ke střetu funkcí by mohlo docházet v lesních částech, plnících současně rekreační funkci, a rovněž i při provozování myslivosti. Celá oblast PLO 14 – Novohradské hory spadá do CHOPAVu Novohradské hory a rovněž do přírodních parků Novohradské hory I. (ČB) a II. (ČK). PŘEKRYVY DEKLAROVANÝCH FUNKCÍ LESA

Ktg.

Lesy ochranné

10 21 31 a 31 c 32 a 32 d 32 f ∑

902,02 902,02

Lesy vodohospodářské (I. a II.PHO) 239,27 24,55 8,26 272,08

Rezervace a chráněná území 37,95 87,19 98,58 38,04 261,76

Zkusné plochy 4,32 0,20 3,24 0,44 8,20

Genové základny 486,77 98,58 46,60 2 757,11 3 389,06

Tučně jsou uvedeny nadřazené funkce. Při budoucí revizi kategorií dojde, kromě průběžných změn u nově schválených omezeních hospodaření, vyžadujících zařazení do lesa zvláštního určení (nové rezervace, vodní zdroje aj.) i k upřesnění hranic lesů ochranných a případné jejich přeřazení do jiných kategorií. Rovněž bude nutno zvážit zařazení částí vnitřního II. PHO do kategorie lesů zvláštního určení. Pokud dojde k vyhlášení CHKO Novohradské hory, která zahrnuje celé území PLO 14, bude nutno zvážit i zařazení I.zón CHKO do lesa zvláštního určení. Zčásti však budou překryty stávajícími lesy ochrannými a lesy zvláštního určení (rezervace, genové základny, půdoochranné lesy aj.). V návrhu je PR Horní Malše, PR Rapotická březina a zpracovávají se návrhy PR Pivonické skály a PR Lužnice. Při obnově LHP bude nutno upřesnit rozsah genových základen a vypustit chybně zařazené porosty (LHC Kaplice, Nové Hrady). Při genetické klasifikaci porostů bude zapotřebí vycházet z platných předpisů (Vyhláška č.82/1996 Sb. o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin), případně novelizovaných znění. Při číslování uznaných jednotek pro sběr osiva bude nutno zohlednit upřesněné hranice PLO (LHC Kaplice) a rozčlenit jednotky podle příslušnosti do okresů (LHC Nové Hrady).


- 93 -


7. OCHRANA LESA

7. OCHRANA LESA 7.1. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli 7.1.1. Přehled škodlivých činitelů v oblasti. Lesní porosty jsou poškozovány řadou biotických a abiotických činitelů, často v součinnosti s imisemi a dalšími antropogenními vlivy. Rozbor poškození lesů škodlivými činiteli vychází zejména z rozboru LHE a provedených šetření dle významu škodlivých činitelů v předmětné lesní oblasti, kterými jsou vítr – kůrovci – tracheomykózy – houby – sníh – sucho – hmyzí škůdci.

7.1.1.1. Rozbor nezdaru Nezdar zalesnění za celou oblast Novohradských hor vyhodnocený dle výpisů ze statistických výkazů Les V 3- 01 a Les P 8-01 za období platnosti LHP, tj. od roku 1994 do roku 1999 vykazuje hodnotu 10,66 % (tj. 334,86 prvního zalesnění včetně přirozené obnovy a 35,68 ha ztrát – nezdaru z prvního zalesnění).Je však nutno podotknout, že uvedené procento ztrát je vyšší, protože LČR jsou převzaty zalesněné plochy, ve kterých není překročeno smluvně stanovené procento ztrát. Proto skutečné procento zrát na zalesnění je vyšší něž je vykazované LČR. Ve vyhodnocení nezdaru zalesnění v předchozích LHP, především v LHP Horní Hvozd, který z velké části pokrýval celou lesní oblast (než došlo k jeho rozdělení mezi LHC Nové Hrady a LHC Kaplice) je patrné podstatné zlepšení celkových ztrát ze zalesnění (viz tabulka č. 1.). Podle této tabulky dosahovaly ztráty na zalesnění i 44,3 % v roce 1961, 40,5 % v roce 1980, 30,0 % v roce 1981. Ve vyhodnocení předchozího hospodaření v LHP na LHC Kaplice je uváděno procento ztrát za období let 1983 až 1989 u LS Malonty, která částečně zasahuje do této lesní oblasti 28,5 %. Naproti tomu LS Pohorská Ves, která je celá v této lesní oblasti vykazovala ve stejném období ztráty na zalesnění pouze 8,5 %. Naproti tomu u LHC Nové Hrady je vykazovaný průměrný nezdar za období let 1977 až 1983 17,79 % a v létech 1984 – 1990 se uvádí nezdar 15,82 %. Kalkulovaný nezdar zalesnění (dle současně platných LHP) pro celou lesní oblast Novohradské hory, podle (zastoupení) hospodářských souborů a s přihlédnutím ke stanovištním podmínkám (půda, zásobení vodou, buřeň, hmyz, houbové choroby) je 12,4 %. TAB. 1. VÝVOJ NEZDARU U BÝVALÉHO LHC HORNÍ HVOZD Rok

1965

1974

1984

Zalesnění % nezdaru Přirozená obnova

977,41 13,4 158,87

738,05 17,9 223,00

747,64 15,6 302,85

TAB. 2A. VYKÁZANÝ NEZDAR V OBNOVĚ LESA DLE PŘÍČIN – VÝPIS ROČNÍCH SESTAV NA LHC LČR LS KAPLICE

Rok Celkem nezdar v obnově lesa 42 klimatický Nezdar 43 hmyzem 44 zvěří 45 ostatní


1994 3,61 3,00 0,14 0,47

1995 1,18 1,04 0,05 0,09

1996 3,07 1,68 0,07 1,32

- 94 -

1997 1,18 0,87 0,31

% 1998 1999 celkem 2,06 1,74 12,64 100,0 1,14 1,66 9,39 73,13 0,93 0,12 0,44 - 0,44 1,09 0,14 0,48 0,52 3,19 24,84


7. OCHRANA LESA

TAB. 2B. VYKÁZANÝ NEZDAR V OBNOVĚ LESA DLE PŘÍČIN – VÝPIS ROČNÍCH SESTAV NA LHC LČR LS NOVÉ HRADY

Rok Celkem nezdar v obnově lesa 42 klimatický Nezdar 43 hmyzem 44 zvěří 45 ostatní

1994 7,61 7,46 0,01 0,04

1995 3,16 3,06 0,10 -

1996 1,15 1,08 0,01 0,06

1997 0,85 0,65 0,14 0,06

1998 0,52 0,33 0,11 0,08

celkem

1999 0,71 0,30 0,41

13,90 12,88 0,25 0,12 0,65

%

100,0 92,66 1,80 0,86 4,68

TAB. 2C. VYKÁZANÝ NEZDAR V OBNOVĚ LESA DLE PŘÍČIN – VÝPIS ROČNÍCH SESTAV za celou PLO 14 – NOVOHRADSKÉ HORY

Rok Celkem nezdar v obnově lesa ha

Nezdar

42 43 44 45

klimatický hmyzem zvěří ostatní

1994 11,12 10,46 0,15 0,51

1995 4,34 4,10 0,15 0,09

1996 4,22 2,76 0,08 1,38

1997 2,03 1,52 0,14 0,37

1998 1999 2,68 2,45 1,47 1,96 0,55 - 0,44 0,56 0,93

celkem

26,74 22,27 0,37 0,26 3,84

%

100,0 83,28 1,38 0,97 14,36

TAB. 3. VYHODNOCENÍ NEZDARU V OBNOVĚ LESA DLE PŘÍČIN VYHODNOCENÍ DOSAVADNÍHO HOSPODAŘENÍ Z LHP, VÝPISŮ Z ROČNÍCH SESTAV DLE LHC A ZA CELOU PLO 14 – NOVOHRADSKÉ HORY S POROVNÁNÍM VÝSLEDKŮ PROVEDENÉHO VENKOVNÍHO ŠETŘENÍ LHC Nové Hrady

Škodlivý činitel / období - rok

LHC Kaplice

Příčina nezdar v obnově lesa Sadební materiál Špatně provedené zalesnění Sucho Zamokření Mráz Sníh Klimatický činitel celkem 42 Buřeň

1974 1984 % 0 0 20 20 20 0 60,00 10

1984 1991 % 0 0 59,69 11,50 3,36 0 74,6 14,98

1994 1999 % 0 0 0 0 0 0 92,66 0

1974 1983 % 15 25 15 5 0 0 20,00 9

1984 1992 % 10 15 20 8 0 0 28,0 15

1994 1999 % 0 0 0 0 0 0 73,13 0

Houbové choroby (plíseň buková) Hlodavci Klikoroh

0 0 10

0,40 0,16 5,41

0 0 0

0 2 22

0 0 10

0 0 0,93

Ostatním hmyzem Hmyzem 43 Zvěří 44 Ostatní příčiny 45 - těžba a přibližování dřeva - požáry - průmyslové exhalace - ostatní škody (rekreace, armáda)

CELKEM

0

0

0

0

0

0

10,00 15,00 5,00 0 0 0 0

5,41 3,99 0,51 0 0 0 0

1,80 0,86 4,68 0 0 0 0

22,00 6,00 1,00 0 0 0 0

10,00 15,00 7,00 0 0 0 0

0,93 1,10 24,84 0 0 0 0

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

PLO - 14 Výsledek 1994 ankety 1999 šetření % % 4,17 5,00 51,67 3,33 7,00 0,00 83,28 62,00 5,17 0,00 4,33 1,38 9,50 0,00 1,38 9,50 0,98 6,50 14,36 3,33 0 0 0 0 0 0 0 0 100,00

100,00

Dle uvedeného tabulkového vyhodnocení je patrné, že největší podíl na ztrátách při obnově lesa způsobuje klimatický činitel, který se podílí dle provedeného šetření 62,00 % na celkových ztrátách. Z toho mají největší zastoupení škody způsobované suchem. Lze však pochybovat o tom, zda toto vysoké procento je reálné. Zvýšené ztráty způsobené suchem mohou nastat převážně v jarním období, kdy se projeví abnormální zvýšení teploty jako tomu bylo v roce 2000. Je tady pravděpodobné, že do této příčiny nezdaru jsou začleněny jiné příčiny jako je přeprava sadebního materiálu a kvalita provedené práce, tedy lidský činitel.


- 95 -


7. OCHRANA LESA

Z klimatických činitelů dále nelze opomenout ani ztráty způsobované pozdními mrazy a vymrzání v mrazových kotlinách. Ztráty způsobované mrazem se podílí na celkových ztrátách 7,00 %. Dále do klimatických ztrát ještě patří ztráty způsobované zamokřením lesních porostů s vyšší hladinou podzemní vody, nebo v lokalitách s nefunkčním odvodňovacím systémem. Na celkových ztrátách se podílí 3,33 %. Podíl sadebního materiálu, respektive především špatné manipulací se sadebním materiálem činí dle provedeného šetření 4,17 %. Nekvalitně provedené zalesnění nebo nedodržení technologických postupů v předmětných lokalitách se podílí na celkových ztrátách 5,00 %. Ztráty způsobované abnormální vitalitou buřeně se oproti předchozím zjištěním snížily, ale přesto ještě dosahují 5,17 % z celkového rozsahu. V poslední době se ve zvýšené míře projevují i ztráty způsobovaní hlodavci a to především myši. Je to způsobováno jednak snižováním srážek a dále možnostmi lepšího přežívání v zimním období, kdy při vyšší sněhové pokrývce mají lepší podmínky k obživě. Nelze opomenout ani ztráty způsobované nosatci a to především klikorohem borovým, které se podílí na celkových ztrátách v rozsahu 9,50 %. Ztráty na zalesnění způsobované zvěří se oproti předchozím vyhodnocením částečně snížily, ale přesto jsou stále dosti vysoké. Podílí se 6,50 % na celkovém rozsahu ztrát. Je proto nutné zvěři věnovat stále velkou pozornost, aby nedocházelo k nárůstů celkových početních stavů zvěře. Ostatní příčiny nezdaru zaujímají celkem 3,33 %. Do těchto ztrát jsou zahrnuty škody způsobované realizací těžby a přibližování dřeva a dále škody způsobované abiotickými činitely (kalamitami), lesními požáry, průmyslovými exhaláty, rekreací, činností armády apod. I tyto příčiny ztrát je možné ovlivňovat dodržováním správných technologických postupů v těžbě a přibližování dřeva, včasným zákazem pálení klesu, omezením nepovolené činnosti při rekreaci apod. Přesto lze konstatovat, že hospodaření v obnově lesa je v průměru za lesní oblast Novohradské hory realizováno, jak je v doložených tabulkách dokladováno, pod přípustnou kalkulovanou hranicí ztrát a tím je naplňována i jedna z podmínek trvale udržitelného hospodaření v lese.

Struktura nezdaru v letech 1994-1999 3,33

Ostatní příčiny

6,50

Zvěří

9,50

Klikoroh

4,33

Hlodavci

5,17

Buřeň

7,00

Mráz

3,33

Zamokření

51,67

Sucho Špatně provedené zalesnění

5,00

Sadební materiál

4,17

0

10

20

30

40

50

60

%


- 96 -


7. OCHRANA LESA

TAB. 4. PŘEHLED PROVEDENÉHO ZALESNĚNÍ NA BÝVALÉM LHC HORNÍ HVOZD ZA OBDOBÍ LET 1966 - 1987 Rok 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1956-87 Ročně

Zalesnění v ha Př. %

Celkem

Vylepšení

148,65 125,90 142,66 222,48 232,56 118,11 181,50 110,43 109,17 116,58 118,31 109,74 101,60 99,05 106,19 94,46 86,58 97,65 60,44 55,46 28,58 28,39 36,45 40,75 27,59 25,60 29,49 63,91 39,42 66,74 85,93 78,03 2988,40 93,39

30,90 9,25 2,10 34,45 49,94 52,29 50,08 31,60 30,03 7,50 15,61 17,38 7,15 14,76 17,77 14,63 11,14 8,35 14,66 5,88 5,05 6,85 5,87 5,57 11,18 7,67 6,87 6,17 2,25 4,13 2,61 6,77 496,46 15,5

obnova

29,9 7,4 1,5 15,5 21,5 44,3 27,6 28,6 27,5 6,4 13,2 15,8 7,0 14,9 16,7 15,5 12,9 8,6 24,3 10,6 17,7 24,1 16,1 13,7 40,5 30,0 23,3 9,6 5,7 6,2 3,0 8,7 16,6

19,00 19,69 46,67 4,07 10,69 13,05 17,04 18,63 26,28 23,52 14,77 11,07 12,01 18,05 7,97 0,85 0,90 6,67 5,97 9,37 1,31 2,59 10,85 39,38 4,26 13,94 15,24 20,23 394,07 12,31

% 12,8 16,7 25,7 3,7 9,8 11,2 14,4 17,0 25,9 23,7 13,9 11,7 13,9 18,5 13,2 1,5 3,1 23,5 16,4 23,0 4,7 10,1 36,8 61,6 10,8 20,9 17,7 25,9 13,2

Vyhodnocení výpisů Les V 3-01 a Les P 8-01 dle jednotlivých LHC LS LČR jsou uvedeny v příloze č.8.


- 97 -


7. OCHRANA LESA

Výpis z Les V 3 - 01 a Les P 8-01 LO-14 Novohradské hory - celkem. Celkem

Průměr

obnova obnova obnova Obnova obnova obnova

obnova

zalesnění

dle

celkem

celkem

celkem

celkem

na rok

dřevin v

Smrk

ha 45,61

ha 41,75

ha 49,77

Ha 51,01

ha 44,43

ha 39,31

ha 271,88

ha 45,31

% 73,37

Smrk pichl. a ost.

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Jedle bělokorá

0,53

0,80

2,29

2,78

2,43

3,69

12,52

2,09

3,38

Jedle obrovská,ost.

1,32

0,72

0,31

0,00

0,05

0,01

2,41

0,40

0,65

Douglaska

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Borovice

0,81

1,04

0,13

0,72

0,00

0,10

2,80

0,47

0,76

Vejmutovka

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Modřín

0,07

0,06

0,15

0,11

0,08

0,15

0,62

0,10

0,17

Kosodřevina

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Ost. jehl.

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1994

Dřevina

Jehličnaté

1995

1996

1997

1998

celkem Celkem celkem

1999

Obnova

48,34

44,37

52,65

54,62

46,99

43,26

290,23

48,37

78,33

Dub letní a zimní

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Ostatní duby

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Buk

8,42

11,91

7,61

6,36

12,60

12,88

59,78

9,96

16,13

Habr

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Javor klen

1,43

2,08

0,93

1,89

1,38

2,45

10,16

1,69

2,74

Jasan

0,34

0,72

1,07

0,58

0,13

0,01

2,85

0,48

0,77

Jilm

0,00

0,15

0,31

0,25

0,30

0,06

1,07

0,18

0,29

Akát

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Bříza

0,00

0,00

0,04

0,00

0,00

0,00

0,04

0,01

0,01

Olše

5,08

0,16

0,50

0,19

0,20

0,23

6,36

1,06

1,72

Lípa

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,00

0,03

0,01

0,01

Topoly a osika

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Vrba

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Ost. list. Jírovec

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,02

0,02

0,00

0,01

15,27 63,61

15,02 59,39

10,46 63,11

9,27 63,89

14,64 61,63

15,65 58,91

80,31 370,54

13,39 61,76

21,67 100,00

Listnáče ÚHRNEM: Obnova síjí

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Zalesnění celkem

63,61

59,39

63,11

63,89

61,63

58,91

370,54

61,76

100,00

Umělé zalesnění

51,05

48,88

37,93

27,68

27,91

27,35

19,42

189,17

31,53

z toho: vylepšení

13,01

9,98

5,65

2,87

1,97

2,20

35,68

5,95

9,63

Přirozená obnova

14,73

21,46

35,43

35,98

34,28

39,49

181,37

30,23

48,95

Nezdar zalesnění

ha 11,12

ha 4,34

ha 4,22

ha 2,03

ha 2,58

ha 2,45

ha 26,74

% ztrát počítané z prvního zalesnění (vylepšení/první zalesnění) % ztrát na obnově


25,71

20,20

9,83

4,70

3,30

- 98 -

3,88

10,66


7. OCHRANA LESA

Podíl dřevin na zalesnění v letech 1994-1999 80 70 60 50

ha 40 30 20 10 0 1994

Smrk

Buk

1995

Jedle bělokorá

1996

Javor klen

1997

Olše

Jasan

1998

Borovice

ostatní

1999

nezdar zalesnění

7.1.1.2. Poškození starších porostů – rozbor nahodilých těžeb Pro vývojový přehled realizovaných těžeb v uplynulém období bylo využito dostupných podkladů z LHP bývalého LHC Horní Hvozd, který jak již bylo uvedeno zaujímal největší část PLO Novohradské hory. Je tedy nejblíže v přesnosti údajů o celkových, ale pro tuto kapitolu především nahodilých těžbách.

TAB. 6. VÝVOJOVÝ PŘEHLED O CELKOVÝCH A NAHODILÝCH TĚŽBÁCH ZA OBDOBÍ 1956-1987

Rok 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973

Mú 17342 378 2466 10455 11436 17817 6329 9681 12737 17100 17688 11674 21773 21430 14018 4177 10427 14017

Těžba mýtní Mn 6671 24011 51179 11263 15392 6807 8673 6827 3672 5312 4787 8004 3178 5008 6687 7785 7170 4254


Σ 24013 24389 53645 21718 26828 24624 15002 16508 16409 22412 22475 19678 24951 26438 20705 11962 17597 18271

Těžba předmýtní Pú Pn Σ 11031 4033 15064 50968 50968 25155 25155 3005 25013 28018 1343 10784 12127 11401 7183 18584 15380 9173 24553 18587 8853 27440 23859 5796 29655 22208 7708 29916 15202 4829 20031 14701 4094 18795 19445 1267 20712 14342 1137 15479 12693 8137 20830 3953 47865 51818 10634 5707 16341 14144 1344 15488

- 99 -

Těžba mimořádná

Těžba celková

30 141 600 1170 2590 758 137 557 566 174 761

39077 75357 78800 49736 38985 43349 40155 45118 48654 53086 42643 38473 46220 41917 41535 64346 34112 34520

% nahodilé

27,4 99,5 96,9 72,9 67,1 32,3 44,4 34,8 19,5 24,5 22,6 31,4 9,6 14,7 35,7 86,5 37,7 16,2


7. OCHRANA LESA

Rok 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1956-87 Ročně

Mú 10855 13442 7722 15962 23235 9943 8626 40961 24293 6111 23134 40804 446033 13938

Těžba mýtní Mn Σ 4657 15512 4927 18369 10134 17856 4567 20529 10465 33700 2274 12217 9436 9436 16730 16730 24431 33057 14987 55948 15983 40276 88654 94765 12030 35164 10642 51446 416597 862630 13019 26957

Těžba předmýtní Pú Pn Σ 21401 4287 25688 19775 3535 23310 10873 8662 19535 14461 19033 33494 14830 7472 22302 7124 3403 10527 77 15812 15889 21899 21899 736 19260 19996 16274 7959 24233 5165 9353 14518 997 13893 14890 6074 5230 11304 8091 2073 10164 337806 370917 708723 10556 11591 22147


Těžba celková

41200 41679 37391 4403 58426 712 56714 494 23238 25325 38629 53053 171 80352 54794 - 109655 46468 61610 13264 1584617 415 49519

% nahodilé

21,7 20,3 50,3 40,4 31,6 24,4 99,7 100,0 82,4 28,6 46,2 93,4 37,1 20,6 49,7

TAB. 7. VÝPIS CELKOVÝCH REALIZOVANÝCH TĚŽEB LČR ZA OBDOBÍ 1994-1999 ZA CELOU PLO 14 Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 1994-9 Ročně

Mú 20548 31026 33567 31698 40591 40621 198051 33009

Těžba mýtní Mn Σ 7575 28123 11391 42417 5108 38675 7016 38714 4530 45121 5924 46545 41544 239695 6924 39933

Těžba předmýtní Pú Pn Σ 10590 12118 22708 13345 7983 21328 18447 5219 23666 18645 4747 23392 20871 2317 23188 19600 4686 24286 101498 37070 138568 16917 6178 23095


Těžba celková

175 175 29

50831 63920 62341 62106 68309 70831 378338 63056

% nahodilé

38,7 30,3 16,6 18,9 10,0 15,0 20,8

Vývoj nahodilých těžeb z let 1994-1999 20000 18000 16000 14000 12000 3

m 10000 8000 6000 4000 2000 0 1994

vítr


ostatní

1995

sníh

1996

1997

námraza

- 100 -

1998 exhalační

1999 kůrovec


7. OCHRANA LESA

Údaje o složení nahodilých těžeb dle jednotlivých škodlivých činitelů za PLO 14 v m3 obsahuje za roky 1994 až 1999 následující tabulka: TAB. 8. NAHODILÁ TĚŽBA, VYKÁZANÁ LČR ZA OBDOBÍ 1994-1999 ZA CELOU PLO 14 DLE PŘÍČIN R O K Těžba nahodilá celkem

Z toho dle příčin

živelná

1994 m

3

1995 m

1996

3

m

3

1997 m

1998

3

m

3

CELKEM

1999 m

3

m

19694 19376 10327 11762 6845 10610 17561 16123 6481 9001 3464 7761

vítr sníh

10008 12534 1791 7143 2634 1007 námraza 410 955 3683 exhalační 0 41 735 kůrovec sum. 200 540 260 ostatní 1934 2671 2851

6351 2466 184 696 20 2045

2913 0 551 843 1 2538

7590 50 121 729 47 2073

3

Průměr na rok m

3

% zastoupení

78614 60391

13102 10065

100,00 76,82

41187 13300 5904 3044 1068 14111

6864 2217 984 507 178 2352

52,39 16,92 7,51 3,87 1,36 17,95

Rozbor nahodilých těžeb z let 1994-1999

8% 17%

4%

1%

52% 18%

vítr

ostatní

sníh

námraza

exhalační

kůrovec

Dle uvedených ročních hodnot jednotlivých příčin nahodilých těžeb je patrné, že největší škody jsou způsobené abiotickými činiteli 76,82 %. Z nich pak má největší podíl na výši nahodilých těžeb vítr 52,39 %, dále pak sníh 16,92 % a námraza 7,51 %. Dále se na celkových nahodilých těžbách výrazně podílí ostatní příčiny a to 17,95 %. Do těchto ostatních příčin jsou zařazovány nahodilé těžby způsobené činností blesku, působením solí používaných při zimní údržbě silnic, dřevokazné houby a tracheomykózní onemocnění, úhyn jedinců z neznámých příčin., úhyn vlivem snížení hladiny podzemní vody způsobený vláhovým deficitem, extrémní oslunění a pod. Přesto se zdá být toto procento neúměrné skutečnosti a je pravděpodobné, že do ostatních těžeb jsou zařazovány těžby zapříčiněné jinými hodnocenými faktory (např. neatraktivní souše po abiotických činitelích nebo biotických činitelích, tj. po kůrovci. Škody způsobené biotickými činiteli, v tomto případě kůrovcem jsou v této oblasti zastoupeny jen 1,36 %. Znamená to, že v celé LPO se dobře provádí ochranná preventivní opatření v boji s kůrovcem . Projevuje se zde však i zastoupení nahodilých těžeb způsobených exhaláty a to 3,87 %. Imisním poškozením trpí především vrcholové partie PLO.


- 101 -


7. OCHRANA LESA

7.1.2. Poškození porostů imisemi Lesní porosty v PLO 14 jsou poškozovány imisní zátěži ve vrcholových partiích a na okrajích porostních stěn na návětrných JZ, SZ a SZ. Imisní zátěž je tedy způsobovaná jak z místních lokálních zdrojů , tak a to především dálkovými přenosy imisních škodlivin. Mezi nejvíce postižené lokality patří Vysoká, Kraví hora, Kuní hora, Liščí důl, Cikánský vrch, Jelení hřbet, Točník, Lužický vrch, Jitronice a zhoršený stav je i v oblasti Jelení hory.

7.1.2.1. Pásma ohrožení Pásma ohrožení lesních porostů imisemi jsou charakterizována střední hodnotou koncentrací oxidu siřičitého a celkovou životností dospělých SM porostů od začátku poškození. Na poškozování lesních porostů se vedle imisí SO2 podílí celá řada plynných a pevných imisí, vedle vlivu klimatu, půdních podmínek, souhrnu a rozložení srážek, genetické vhodnosti dřevin apod. Pásmo ohrožení je nutno chápat jako omezování životnosti porostů souhrnem těchto vlivů. TAB 9. ROZSAH STANOVENÝCH PÁSEM OHROŽENÍ V PLO 14.

LHC LČR(Kaplice, Nové Hrady) Obecní lesy Soukromé lesy CELKEM

A 0

B 0

C 2 217,77

D 8 315,69

Celkem 10 533,46

0 0 0

0 0 0

0 0 2 217,77

479,05 112,60 8 907,34

479,05 112,60 11 125,11

7.1.2.1.a) Stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí (dle zákona). Ministerstvo zemědělství ČR, prostřednictvím ÚHÚL Brandýs nad Labem, stanovilo s platností od 1.1.1997 pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí na podkladě vyhodnocení družicových snímků a upřesněním dosavadních poznatků z terénního šetření. Hranice těchto pásem jsou zakresleny v mapách 1: 50 000 a jsou přístupné na okresních úřadech. Budou součástí mapy dlouhodobých opatření ochrany lesa,zpracované jako součást oblastních plánů rozvoje lesa. Charakteristika pásem ohrožení je uvedena ve vyhlášce č.78 ministerstva zemědělství ze dne 18.března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.(§ 1). (1).Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostů imisemi (dále jen „pásmo ohrožení„). (2).Stupeň poškození lesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů v lesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostu smrku jsou uvedeny v příloze vyhlášky č.78/1996 Sb. (3).Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení : - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 5 let. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 6 až 10 let. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde vliv imisí je patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat.


- 102 -


7. OCHRANA LESA

(4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu borových porostů, přičemž: - do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře více než 20% původního počtu stromů. - do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 5 až 20 % z původního počtu stromů. - do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových porostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostech ročně odumře 2 až 5 % stromů. - do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostech ročně odumře do 2 % z původního počtu stromů. Dospělým je porost po skončení výchovy. Nejvyššími pásmy ohrožení ( § 10 odstavce 2 lesního zákona 289 / 1995 Sb.) jsou pásma A, B.

7.1.2.1.b) Ekologická charakteristika a vylišení pásem ohrožení v oblasti. Pásmo ohrožení A : Jde o celky s významným imisním zatížením (například pro exponované nadmořské výšky nad 700 m n. m. při dlouhodobé průměrné koncentraci SO2 nad 60 µg/m3). Životnost smrkových porostů v tomto pásmu je cca 20 let. Pásmo ohrožení B : Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Zpravidla zahrnuje polohy vyšších nadmořských výšek, nebo při nižším imisním zatížení zahrnuje extrémní lokality vysokých poloh. Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 5 – 10 let (odpovídá životnosti porostů 20 až 40 let). Pásmo ohrožení C : Smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO2 nižší než 60 µg/m3 ).V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porostů odpovídající pásmu C dosaženo při hladinách koncentrací SO2 nad 20 – 30 µg/m3. Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 10 – 15 let (životnost porostů 40 – 60 let). Pásmo ohrožení D : Jde o vysloveně chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách (20 – 40 µg/m3 SO2 na m3 vzduchu) a otevřené lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší (do 25 µg/m3 SO2 na m3). Životnost smrkových porostů v tomto pásmu se odhaduje na 60 – 80 let. V současné době, kdy se množství emisí SO2 snižuje, bude potřeba vyhodnotit vlivy emisí ostatních látek na stav lesních porostů. Jedná se hlavně o působení emisí ze spalovacích motorů (NOx), emisí CO2, ozónu a dalších.

7.1.2.2. Poškození lesních porostů v důsledku působení imisí 7.1.2.2.a) Charakteristika jednotlivých stupňů poškození lesních porostů Při klasifikaci poškození smrkových porostů se vychází z procentického zastoupení jedinců poškoze-ných a odumírajících nebo souší, u borovice se vychází z procentického zastoupení jedinců odumírajících a odumřelých. Způsob hodnocení poškození jednoho stromu a porostu je uveden citací z vyhlášky č.78/1996 Sb. Charakteristika poškození porostů smrku a borovice : 0 – porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9 – 12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7 – 9 ročníků, v polohách nižších 5 – 7 ročníků jehlic.


- 103 -


7. OCHRANA LESA

V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník( alespoň částečně). 0/I – porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 20 % stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů. Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1 – 2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I – porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4 – 6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírající jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2 – 3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší. II – stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1 – 2 ročníky jehličí, převážně normálně vyvinutého.Odumírání postihuje především stromy podúrovňové.Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5 %. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. III a - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2 – 4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně zrychluje. Výstavky,silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12 – 15 % jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech je zachován 1 ročník jehličí, eventuelně zbytky druhého ročníku, délka a hmotnost jehlic klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty zabuřeňují. III b – porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici. Prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná delší existence. Při dlouhodobém působení imisí se koruny v borových porostech zplošťují ( piniový tvar ). IV a - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách, to platí pro smrk i pro borovici. IV b – porosty odumřelé – cca 70 % stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č. 78 / 1996 Sb. se již stupně IV.a a IV.b nerozlišují. Charakteristika poškození buku: 0 - strom zdravý. Normální vzrůst. Koruna má kompaktní charakter, žádný opad zelených listů – normální vybarvení a velikost asimilačních orgánů. I - strom mírně poškozený. Větvení koruny se zjednodušuje – postranní větve se zkracují – pomístné shluky listů – ztráta olistění do 30 % - normální vybarvení i velikost listů – listy předčasně neopadávají. II – strom středně poškozený. Olistění sníženo v důsledku zjednodušeného větvení až o 50 %. Na listech se pomístně vyskytují chlorotické změny – listy se zmenšují – v koruně se ojediněle vyskytují suché větve – pomístně se vyskytují shluky listů, vytvořené z adventivních pupenů. III – strom silně poškozený. Větvení v koruně má metlovitý charakter – častější výskyt suchých větví – olistění sníženo o cca 70 % - listy výrazně chlorotické, ve větší míře zakrnělé – během vegetační doby listy předčasně opadávají – pomístně se vytvářejí shluky adventivních pupenů. IV.a – strom odumírající. Koruna převážně proschlá – zbytky chlorotických listů – redukce olistění mezi 70-100 % - jde převážně o listy ze shluků adventivních pupenů. IV.b – strom odumřelý.


- 104 -


7. OCHRANA LESA

Charakteristika poškození dubu: 0 – strom zdravý. Bez příznaků poškození. I – strom mírně poškozený. Terminální výhonky bez listů, a to buď ojediněle, nebo po celém obvodu koruny – koruny jsou proředěné – na jednotlivých větvích se mění barva listů (žlutohnědé) – tyto znaky se mohou vyskytovat jednotlivě nebo v kombinacích. II – strom středně poškozený. Terminální výhonky jako u I. stupně, ale 2-3 roční větve jsou bez listů – v koruně se často vyskytuje zmnožení listů a větví. Za suchého a teplého počasí se objevuje charakteristické žlutohnědé zbarvení listů, a to na jednotlivých větvích až na celých částech koruny. III – strom silně poškozený. V koruně jsou odlistěné některé hlavní větve, ostatní mohou mít příznaky I. a II. stupně poškození, ale jsou pokryty různě hustými trsy listů – ojediněle může z odlistěných větví odpadávat kůra. IV.a – strom odumírající. Odumřelý strom, ale může mít dosud ještě čerstvé lýko. IV.b – strom odumřelý. Kategorie IV.a a IV.b se již nerozlišují. TAB. 10 - STUPEŇ POŠKOZENÍ JEDNOHO STROMU (SMRK) (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.) Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 3 4 5

Popis poškození Nepoškozený strom Slabě poškozený strom Středně poškozený strom Silně poškozený strom Odumírající strom Odumřelý strom

Defoliace koruny v% 0 1 – 25 26 – 50 51 – 75 76 – 100 100

TAB. 11 - STUPEŇ POŠKOZENÍ POROSTU (SMRK): (příloha k vyhlášce č.78/1996 Sb.) Stupeň poškození porostu 0 0/I I II III a III b IV

Popis poškození porostu Nepoškozený porost Porost s prvními symptomy poškození Slabě poškozený porost Středně poškozený porost Silně poškozený porost Velmi silně poškozený porost Odumírající nebo odumřelý porost

Stupeň poškození jednoho stromu 0 1 2 a větší 3 a větší 100 0 0 0 99 20 0 0 0 0 32* 5* 0 0 84* 30* 0 0 0 50 0 0 0 70 0 0 0 100

* Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot (I, II).

7.1.2.2.b) Plošný přehled stupňů poškození v oblasti v ha TAB. 12. ZASTOUPENÍ IMISNÍHO POŠKOZENÍ V OBLASTI LHC LČR LS Kaplice LČR LS Nové Hrady CELKEM :

0/I 5508,39 3341,55 8849,94

I 861,17 1011,00 1872,17

Stupeň poškození II III a 0 0 403,00 0 403,00 0

Celkem 6369,56 4755,55 11125,11

Údaje byly převzaty za statistiky dle jednotlivých LHC a ověřeny při venkovním šetření.


- 105 -


7. OCHRANA LESA

7.1.2.3.Přehled o imisním zatížení oblasti a největších emisních zdrojích TAB. 13. ZDROJE IMISÍ NA PLO 14 Zdroj Slévárna Teplárna Českobudějovické papírny Teplárna KIN Hardtmuth ČEZ a.s Temelín Kotelny v areálu letiště Planá Centrální kotelna Jihostroj, provoz Velešín Výtopna Správy domů města Jihostroj-energoblok Domoradice Železniční opravny a strojírny

Obec České Budějovice České Budějovice České Budějovice Mydlovary České Budějovice Temelín Planá u Českých Budějovic Trhové Sviny Velešín Kaplice Domoradice České Velenice

SO2 120,4 3064,0 1,7 2191,8 0,8 0,2 28,9 0,0 0,0 85,0 46,3 49,3

NOx 50,8 1113,0 0,4 530,6 2,1 11,5 5,5 0,2 6,4 37,4 42,9 14,2

CO 212,2 170,0 0,1 421,8 0,8 8,8 7,7 0,0 4,3 10,7 24,2 107,9

Emise hlavních znečišťujících látek v t/rok podle okresů Jihočeského kraje. TAB. 14. ROZSAH HLAVNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Okres Tuhé látky SO2 NOX CO CxHy 279,722 290,103 96,248 466,807 116,684 České Budějovice 183,696 132,865 41,976 329,287 100,191 Český Krumlov 401,229 337,504 127,869 302,363 118,607 Jindřichův Hradec 197,260 209,566 64,001 232,472 80,085 Pelhřimov 140,131 170,137 43,658 309,973 97,486 Písek 164,492 155,952 43,428 294,275 91,024 Prachatice 103,119 179,738 51,835 232,747 59,090 Strakonice Podíl jednotlivých emitentů na poškození porostů podle referenčních bodů Referenčním bodem je místo, které nejlépe charakterizuje imisní poškození dané lokality. Zastou-pení jednotlivých emitentů dle referenčních bodů bylo uvedeno z dostupných materiálů z roku roku 1995. TAB. 15. PROCENTICKÝ PODÍL EMITENTŮ NA POŠKOZENÍ Referenční bod Malonty


Emitent ∅ roč.koncentr.SO2 Zahraniční Rakousko, 7.056 µg /m3 Německo,Polsko,Slovensko. Teplárna České Budějovice Jihostroj Kaplice Výtopna Správy domů města Kaplice Teplárna JIP Loučovice Žel. Opravny a strojírny České Velenice Elektrárny a teplárny Kadaň, Tušimice I. Tušimice II Elektrárna Počerady, Komořany, Bílina Elektrárna Opatovice Elektrárna Chvaletice

- 106 -

% podíl 32,79 2,76 1,08 7,29 0,58 2,27 24,52 9,38 1,32 3,37


7. OCHRANA LESA

Emitent ∅ roč.koncentr.SO2 Pohorská Ves Zahraniční Rakousko, Německo, 9,729 µg /m3 Polsko, Slovensko. (Myslivna) Teplárna České Budějovice Jihostroj Velešín Jihostroj Kaplice Výtopna Správy domů města Kaplice Teplárna JIP Loučovice Žel. Opravny a strojírny České Velenice Elektrárny a teplárny Kadaň, Tušimice I., Tušimice II Elektrárna Počerady, Komořany, Bílina Elektrárna Opatovice Elektrárna Chvaletice Hojná Voda (V Kulisách) Zahraniční Rakousko, Německo, 7,586 µg /m3 Polsko, Slovensko. Teplárna České Budějovice Jihostroj Velešín Jihostroj Kaplice Výtopna Správy domů města Kaplice Teplárna JIP Loučovice Žel. Opravny a strojírny České Velenice Elektrárny a teplárny Kadaň, Tušimice I, Tušimice II Elektrárna Počerady, Komořany, Bílina Elektrárna Opatovice Elektrárna Chvaletice Referenční bod

% podíl 35,41 1,76 0,30 0,19 3,59 1,03 0,90 26,43 10,22 1,48 3,61 35,87 0,62 1,05 0,09 0,48 0,08 0,26 27,95 11,91 1,62 4,08

TAB. 16. PŘEHLED NEJVYŠŠÍCH OSMIHODINOVÝCH KONCENTRACÍ O3, DOSAŽENÝCH NA IMISNÍCH STANICÍCH

Název stanice České Budějovice

Churáňov Prachatice Hojná Voda

Datum 25.4.1997 16.5. 28.8. 27.8. 11.6. 14.8. 25.4. 25.4. 25.4.

Konc. µg m3 IH8h 165 163 160 158 149 148 163 154 153

Pro oblast Novohradska jsou mimo jiné vypovídající hodnoty stanic monitorujících znečištění ovzduší na Rakouské straně hranic – Nebelstein a Thaures. Na obou těchto stanicích byly v letech 1991 a 1992naměřeny hodnoty O3 překračující normy pro poškození lesa (0,3 mg/m3, 150 pph) největší hodnoty byly naměřeny v měsících dubnu a září. Vyšší hodnoty SO2 byly naměřeny pouze na stanici Thaures v měsících I., II., XII./1991 a I./1992. Nebelstein – nadmořská výška 1017 m, převažující směry větru SSZ, ZZS, JV. Thaures – nadmořská výška 560 m, převažující směry větru V, SZ, JZ. Projevy poškození imisemi stupněm I. a II. byly zjištěny na lesních porostech od nadmořské výšky 620 m do 1000 m. Nejvíce jsou zasaženy jak již bylo uvedeno vystupující vrcholy a hřebeny na návětrné straně převažujících Z a SZ větrů.


- 107 -


7. OCHRANA LESA

7.1.2.4. Zhodnocení poškození porostů imisemi Působení imisní zátěže ve vazbě ostatní přírodní podmínky způsobuje rozpad smrkových ekosystémů ve vrcholových partiích PLO. Defoliace lesních porostů na celé PLO dosahuje v širokém průměru 30 %, ať už jsou příčiny v imisním zatížení, nebo v komplexu dalších vlivů. Stupeň poškození dosahuje max. hodnoty II. v porostních okrajích, proředěných zbytcích a na extrémních stanovištích (ztráta jehličí dosahuje až 60 %). Většina lesních porostů vykazuje stupeň poškození O/I.

7.1.2.4.a) Vývoj a rozsah exhalačních těžeb Exhalační těžby jsou vykazovány jak na LHC Kaplice, tak na LHC Nové Hrady příslušnými Lesními správami LČR od roku 1994. Je možno s úspěchem pochybovat o správnosti zařazení těžené soušové hmoty do této kategorie. Pravděpodobné je, že jde o hmotu uhynulou z jiných příčin. TAB. 17. PŘEHLED VYKÁZANÝCH EXHALAČNÍCH TĚŽEB ZA OBDOBÍ 1994-1999

R O K Druh těžby

EXHALAČNÍ (4, 7)

Dřeviny

Jehličnaté Listnaté SA

1994 m3

1995 m3

1996 m3

1997 m3

1998 m3

1999 m3

0 0 0

41 0 41

723 12 735

678 18 696

843 0 843

729 0 729

CELKEM Průměr na rok 3 m m3 3014 30 3044

502 5 507

7.1.2.4.b) Současný zdravotní stav porostů Zvýšená imisní zátěž byla pozorována v období let 1991 až 1994, kdy klimatický vláhový deficit byl velmi výrazný. Od této doby bylo při provedeném venkovním šetření pozorováno na vzrůstu stromů částečné zlepšování stavu imisní zátěže. Toto zlepšení je zřejmě i zapříčiněno i omezením produkce imisních látek uvolňovaných jednotlivými emitenty, které jim ukládá zákonná právní norma. Zlepšení poškození lesních porostů je však dlouhodobého charakteru. Je samozřejmě odvislé na konfiguraci terénu dané lokality a změně klimatických poměrů.

7.1.3. Abiotičtí činitelé (vítr, sníh, námraza, sucho, povodně) Z abiotických škodlivých činitelů jsou nejzávažnější škody působeny větrem. Na dalších místech jsou pak škody způsobované sněhem, námrazou a suchem.

7.1.3.1. Zhodnocení historického vývoje škod větrem Vítr působí škody na PLO Novohradské hory v různě velkém rozsahu téměř každoročně. Význačné škody jsou evidovány v letech 1740, 1821, 1828, 1837, 1854, 1922, 1929, 1955, 1958, 1960, 1962, 1967, 1976, 1978, 1980, 1981, 1983, 1984, 1986, 1987, 1990 a 1994. Bořivý vítr přichází obvykle v nárazech ze směrů západních ( Z,SZ,JZ). Rychlost těchto větrů dosahuje až 145 km/hod jako tomu bylo při polomu z 1.11.1998. Pro názornost uvádím údaje větrné růžice na nejbližší meteorologické stanici Hojná Voda, dále pak na stanicích Ondřejov (Č.K.), Třeboň, Vodňany a Tábor.


- 108 -


7. OCHRANA LESA

TAB. 18. VĚTRNÁ RŮŽICE ZE STANICE HOJNÁ VODA Rychl.m/s 0,0 – 0,5 0,5 – 2,5 2,5 – 7,5 7,5 – 10,0 10,0 Celkem

S 0,68 4,23 3,23 0 0 8,15

SV 1,18 7,59 7,93 0,01 0 16,72

JV 0,48 1,75 3,62 0,28 0,04 6,17

V 0,63 1,77 2,40 0,17 0,05 5,02

J 0,50 5,73 5,56 0,19 0,02 12,00

JZ 0,47 17,75 23,51 3,73 1,80 47,26

Z 0,09 2,26 0,61 0 0 2,96

SZ 0,27 1,29 0,17 0 0 1,72

Celkem 4,31 42,38 47,03 4,39 1,90 100,0

Z 3,8 1,7 0,6 0,8

SZ 1,0 0,5 0,1 1,0

TAB. 19. PRŮMĚRNÁ ČETNOST SMĚRŮ VĚTRU V R.1960 PRO SÍLU 5o BEAUFORTA A VÍCE PRO STANICE Stanice Ondřejov Č.K. Třeboň Vodňany Tábor

S 0,1 0,1 0,0 0,3

SV 0,1 0 0 0,0

V 0,0 0,2 0,1 0,1

JV 0,1 0,7 0,1 0,5

J 0,1 0,1 0,1 0,2

JZ 1,1 0,5 0,5 0,2

Hodnoty v této poslední tabulce jsou uvedeny jako podíl z údajů všech stanic, i těch,které zde nejsou uvedeny.

LHC Nové Hrady – Polomové plochy u Huťského rybníka


- 109 -


7. OCHRANA LESA

7.1.3.1.a) Zhodnocení historického vývoje škodlivých činitelů. Pralesovité smíšené porosty byly v minulosti velice stabilní, proto ani vichřice z prosince roku 1740, která zasáhla prakticky celé jižní Čechy, nenadělala v Novohradských horách významné škody, čemuž nasvědčuje malý podíl porostů středního stáří v popisech porostů z konce 18. století. Ze začátku 19. století pochází několik zpráv o škodách větrem, případně následně kůrovcem. Polom z 22.-25.11.1821 způsobil škodu v rozsahů cca 6 700 sáhů o délce polen 2 stopy (12 700 m3). Padlo při něm 256 tvrdých a 2 462 měkkých kmenů. Nejvíce postiženými revíry byly Pohoří s cca 2 820 sáhy a Bělá s 1 540 sáhy dřevní hmoty. Vichřice z 22.7.1822 způsobila celkem malé škody, asi 1 380 sáhů. Orkánu od jihu mezi 9. a 10. hodinou večerní dne 20.7.1828 padlo za oběť 22 dubů, 776 buků a 4 922 jehličnatých kmenů o celkové hmotě asi 17 600 sáhů o délce polen 2 stopy (33 300 m3). Největší škody byly způsobeny v revíru Bělá – asi 14 220 sáhů a na Pohoří 2 650 sáhů. Škody větrem byly všeobecně způsobovány téměř každoročně, ale nedosáhly kalamitního ráz. Zaznamenány jsou škody vichřicí od západu v revíru Pohoří z 10.7.1853 (asi 540 sáhů). Podle zpráv revírů způsobil ve dnech 13. až 15. listopadu téhož roku od jihovýchodu v souvislosti se závěsem sněhu škodu na slabším dříví (cca 4 650 kmenů o hmotě 2 450 sáhů). Postiženy byly prakticky všechny revíry. Vichřicí z 31.12.1854 od severozápadu padlo za oběť 2 790 kmenů o hmotě asi 1 980 sáhů. Z Novohradských hor byl nejvíce postižen revír Lužnice. V r.1867 jsou vzpomínány škody způsobené orkánem v revíru Pohoří. Polomy z r.1862 a z prosince 1868 utrpěly lesy novohradského panství poměrně malé škody, zato byly těžce postiženy sněhovým polomem z 11. a 12.5.1881, kdy podle předběžného hlášení 3 revírů byly odhadnuty škody na cca 3 000 m užitkového dříví a 21 000 prm paliva (nejvíce Obora 8 3 400 prm, Bělá 1 000 m a 4 900 prm, Hojná Voda 1 200 m3 a 3 800 prm). V závěrečné zprávě se konstatuje, že nejvíce utrpěly porosty v chráněných nižších polohách, v těchto pak porosty z hustých síjí a z chomáčkových sadeb. Veliké škody byly způsobeny na borovici. Celkem bylo v letech 1882 a 1883 zpracováno 41 780 m3 kulatiny a 64 560 prm paliva, z toho v samotném revíru Bělá 7 937 m3 užitkového a 18 372 prm paliva. Postižen byl hlavně jižní svah Glasbergu. Další významnější škody větrem, případně sněhem jsou zaznamenány v r. 1898 v revíru Hojná Voda, v r.1900 téměř ve všech revírech, nejvíce v revíru Pohoří (3 150 m3) a Obora (1 100 m3), v letech 1901, 1905 a 1906 v revírech Obora a Pohoří. Od 11. do 14. ledna 1920 byly způsobeny škody větrem od jihozápadu ve výši 11 800 m3 (z toho Pohoří 2 250, Obora 1 900 m3). Z prosince téhož roku byly zaznamenány polomy v revíru Pohoří asi 4 000 m3, Hojná Voda 2 000 m3, celkem bylo odhadnuto 8 150 m3 polomů. O rozsahu škod, způsobených atmosférickými vlivy dává přehled rozbor těžby dříví v revíru Bělá za hospodářské období 1907-1928, podle něhož činily nahodilé těžby v tomto období 29% celkové těžby. V hospodářském plánu pro Horní Hvozd z r.1938 se konstatuje, že v uplynulém období se podílely na celkové těžbě revírů v oblasti Novohradských hor (366 513 m3 s k.) nahodilé těžby 204 631 m3, tj. 55,8%, z čehož připadalo na vítr 93 815 m3, sníh 82 176 m3, ledovku 1 004 m3 a na souše 27 636 m3. Z významnějších zaznamenaných škod v tomto období je třeba se zmínit o polomu z r.1929, dále o sněhovém polomu z 24.-25.9.1931, kterému padlo za oběť na Horním Hvozdu 24 885 m3, hlavně v revíru Pohoří (cca 20 000 m3). V r.1932 jsou vykazovány tyto škody: vítr 1 294 m3 revír Pohoří sníh 19 156 m3 Bělá 8 156 2 666 Obora 3 189 6 409 Hojná Voda – Šejby 1 071 1 493 Oblast polesí Bělá postihl 28.10.1956 sněhový polom, kdy napadlo během 2 dnů 80-110 cm vlhkého sněhu. Ráno ve 4 hodiny začaly první polomy, které vyvrcholily kolem 7 hodiny ranní, kdy nastalou oblevou byl sníh nejtěžší. Postiženy byly nejvíce porosty mladší a středního stáří, jak borové, tak smrkové. Porosty byly poškozeny až ze 70%, kdy z kmenů, zlomených pod korunou, trčely vzhůru jen zasmolené pahýly. U starších porostů byly poškozeny jednotlivé kmeny po okrajích, kmeny předrostlé a méně zakořeněné. Z listnáčů trpěla bříza a olše, které měly dosud listí. Takto rozvrácené porosty utrpěly další škody ledovkou v prosinci 1957, a to hlavně borovice a bříza. 3 3 Na polesí Bělá bylo do konce dubna 1958 zpracováno 28 425 m , z toho 8 370 m smrku, 3 3 3 18 613 m borovice a 1 442 m olše a břízy a zbývalo ještě zpracovat cca 10-15 000 m .


- 110 -


7. OCHRANA LESA

V oblasti LHC Horní Hvozd byly z tohoto polomu škody hlavně v mladších neprobíraných porostech silně poškozených loupáním. Kalamita nejvíce postihla Žofín (42,5%) a Hojnou Vodu. Při kalamitě bylo vytěženo v mýtní těžbě 39 458 m3 (144,50 ha holin) a 88 398 m3 v předmýtní těžbě. Poněkud menší sněhová kalamita postihla tuto oblast 18.3.1960 s rozsahem 17 700 m3. V oblasti LHC Benešov vznikly škody především v nižších polohách. Polohy nad 800 utrpěly méně, neboť zde byl sníh sušší a lépe propadal korunami stromů. Kromě toho zde jsou převážně smrkové porosty, které prokázaly větší odolnost vůči sněhu než borové porosty. Při likvidaci sněhové kalamity se v letech 1956-1959 vytěžilo na celém LHC 60 378 m3 jehličnatého dřeva. Plných 71,5% všech škod bylo soustředěno na polesí Benešov. Dne 15.5.1958 byla polesí Leopoldov a Pohoří poškozena vichřicí, kdy bylo zpracováno 45 000 m3 a vzniklo 82 ha holin. Sněhové kalamitě z 18.3.1960 padlo za oběť na LHC Benešov 13 000 m3 jehličnatého dřeva. Dne 15.8.1960 postihla polesí Leopoldov vichřice o rozsahu škod cca 7 700 m3. Další větší sněhová kalamita, která postihla Horní Hvozd ve dnech 22.-23.11.1970 (téměř 70000 m3), zasáhla hlavně Pohoří, kde došlo k trvalému narušení zápoje. Postiženy byly hlavně mladé porosty ve věku 30-50 let s nízkou hmotnatostí, které byly silně poškozeny loupáním. Poškození bylo převážně formou zlomů, vrškových i korunových, na pomáčených lokalitách docházelo k četným vývratům. U loupaných porostů docházelo častěji ke zlomům v místě závalu narušeného hnilobou. V drtivé většině provedl polom intenzivní proředění, pouze ojediněle vznikly zalesňovací povinnosti. V zimním období 1976-1977 zasáhl Pohorskou Ves lokální sněhový polom (20 000 m3) v prostoru Třítankové a Ulrichova, kde byl charakter obdobný předchozímu polomu a měl za následek velmi silné proředění porostů.

LHC Kaplice – Pavlína, polomové plochy

Další kalamitou, která svým okrajem zasáhla Horní Hvozd, byl sněhový polom, který padl ve 3 vlnách během dvouletého období v tak rychlém sledu, že se ani nestačil zpracovat předchozí polom. Pro celkovou výši byl rozhodující r.1979, a to ve dnech 30.-31.3., poněkud menší škody z 18.-21.11. nebyly již tak podstatné. Na polesí Malonty padlo 60 000 m3, na Horní Stropnici 42 000 m3, na Černém Údolí 15 000 m3 a na Pohorské Vsi 2 000 m3. Další kalamita padla 25.4.1980. Polom z března 1979 padl v celé oblasti ve výškovém pásmu 500-700 m, kde bylo maximum škod. Horní hranice poškození byla ohraničena vrstevnicí 750-800 m a ve výšce 850 m n.m. polom skončil. Slabší listopadový polom nebyl již tak specifický, odrážel se v něm již i charakter normálních zimních škod a tak např. v Malontech při něm utrpěly všechny vyšší polohy nad 700 až 800 m n.m. U celé kalamity je možno ze všech faktorů nadřadit extrémnost těžkého sněhového závěsu v kritickém pásmu, přesto však byly škody násobeny, respektive podmíněny dalšími vlivy. V řadě porostů je nutno připustit zanedbanou výchovu, neboť nelze přehlédnout, že převaha totálních škod byla v přehoustlých partiích ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 111 -


7. OCHRANA LESA

II.věkové třídy. Navíc smrkové porosty jsou v tomto věku silně poškozené loupáním. Dalším závažným faktorem byla nevhodnost provenience borových porostů ve většině stanovišť v dané oblasti v nadmořské výšce nad 600 m 4. srpna 1980 zasáhla v ranních hodinách lokální vichřice Pohorskou Ves, kde padlo převážně rozptýleně 17 000 m3. Další větrný polom padl po prudkých nárazech ve večerních hodinách po 17 hodině prakticky během necelé půlhodiny. Jeho charakter byl velmi neobvyklý, bez jakékoliv závislosti na konfiguraci terénu, typu podloží nebo vůbec exponovanosti postižených ploch od převládajícího západního směru vichřice. Prvý pruh vichřice šel od západu až jihozápadu přes Citajl (zde byly hlavní nárazy) směrem na Doppler, kde již pozbýval intenzity a vznikly zde nekoncentrované škody. Druhý ničivý pruh měl zpočátku výrazný jihozápadní směr a vylamoval nepravidelnými skoky paseky v úseku farského lesa a postupně se stáčel do západního až severozápadního směru. Dále zasáhl ve svém náporu celý prostor od Dolního Přibrání až po Pohorskou Ves. Zde ve své severní části lámal na jižních svazích Javoří Hutě, aby se dále rozrazil o Zelený vršek a prolétl přes Stříbrné Hutě za státní hranici. Hlavní jádro škod tohoto pruhu bylo však v jeho střední a jižní části, kde od severozápadu a západu lámal celou řadu porostů v severní polovině bývalého Leopoldova, pod svahem Myslivny se vichřice výrazně stočila na severovýchod, aby u Huťského rybníka opět nabrala západní směr na Stříbrné Hutě. 3 3 Na Pohorské Vsi padlo 18 000 m , na Horní Stropnici 16 000 m a na Černém Údolí 5 000 3 m kalamitní hmoty. Charakteristické bylo vylamování souvislých pasek, teprve až v dalším vítr vyvracel jednotlivé stromy, hloučky nebo prořeďoval. Absolutně převládající plošné škody byly podmíněny jeho trvalou rychlostí. Vichřice se po nárazu a zničení jedné plochy neztlumila, pouze se jen odrazila a s neztenčenou intenzitou lámala o kus dále. Toto typické doslovné „skákání“ vichřice a nepravidelné řazení vylamovaných pasek nebo skupin bylo ve všech postižených úsecích. Intenzitě nárazů neodolaly ani bukové porosty (např. Pohorská Ves odd. 805, 809), které byly na návětrných stěnách vyvráceny. Tato vichřice lámala bez ohledu na věk porostů. Tak např. na Pohorské Vsi byly vylomeny rozsáhlé paseky v porostech na rozhraní III. a IV. věkové třídy (odd. 811 až 814), což nebývá pro normální větrné polomy typické. Největší větrnou kalamitou poslední doby byl polom z 23.-24.11.1984, kdy na Černém Údolí padlo 25 000 m3 a na Pohorské Vsi 75 000 m3. Polom v převážné míře poškodil porosty, narušené předchozí kalamitou, nevhodně otevřené od západu obnovní těžbou a nezpevněné porostní okraje (např. podél ženijních zátarasů). Největší rozsah plošných polomů byl na Pohorské Vsi, a to v pruhu od severozápadu v porostech poblíž Zelené cesty, na západním svahu Myslivny a na vodou ovlivněných lokalitách u Pavlíny. Na Černém Údolí se jednalo většinou o menší plochy na podmáčených půdách (u Huťského rybníka) a v dříve již těžbou narušených porostech. Dne 1.3.1990 postihla Pohorskou Ves větrná kalamita od západu v rozsahu 40 000 m3, a to nejvíce na vodou ovlivněných bohatých stanovištích.

LHC Kaplice – Pavlína, polomové plochy ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 112 -


7. OCHRANA LESA

7.1.3.1.b) Zhodnocení vývoje škod větrem v období posledních 20 let Zhodnocení kalamitních těžeb je uvedeno v tabulkách č. 6, 7 a 8. Jak již bylo uváděno, nejvíce postihovanou oblastí za období posledních dvaceti let je oblast bývalé LS Pohorská Ves, která byla nejvíce postižena v roce 1984 s následnými polomy v létech 1985, 1986, 1990 a 1994. Nejvíce postiženy jsou typy podmáčené a lokality s vyšší hladinou podzemní vody řada R, dále porosty s výškou 27 m a více, porosty poškozené loupáním zvěře s vysokým procentickým zastoupením hniloby.a porosty rozvrácené kalamitami z předchozích let. Směr bořivých větrů je Z, SZ a JZ, záleží na konfiguraci terénu a expozici.

7.1.3.1.c) Provedená opatření proti škodám větrem Ekologická stabilita lesních porostů na PLO 14 je ztotožnitelná se stabilitou statickou. V tomto smyslu jsou rozhodujícími faktory škody větrem a sněhem podmíněné kromě síly a směru větru i expozice, nadmořská výška a další vlivy. Které snižují stabilitu lesních porostů. V prvé řadě je to poškození způsobené loupáním jelení zvěře a dále škody po přibližování, dřevní hmota je druhotně poškozena hnilobou působící snížení stability poškozených jedinců. Každá zvýšená zátěž větrem nebo sněhem má za následek kmenové zlomy nebo vývraty s postupným prořeďováním a destrukcí lesních porostů. K eliminaci těchto jevů je nutná redukce skutečných stavů jelení zvěře na únosnou míru, která je dle již provedených mysliveckých průzkumů 3 – 4 kusy na 1000 ha. Dále pak ochrana vybraných jedinců, tvořících kostru porostu. U škod způsobovaných vyklizováním a přibližováním pak uplatňováním šetrných metod při vyklizování, vyloučením využívání metody sběrného lana a pokud již k poškození dojde, vzniklé rány ošetřit neprodleně insekticidními prostředky. Z provedeného rozboru nahodilých těžeb vyplývá, že nejvíce jsou postiženy SM porosty na stanovištích ovlivňovaných vodou (řady P,G a R). Polomové plochy z posledních let skýtají poskytují ideální možnost uplatnění opatření k omezení kalamit v budoucnu. Tato možnost však byla využita jen v omezené míře. Polomové holiny byly z větší části zalesněny smrkem. Zpevňující žebra ze stabilních dřevin (BK, JV, MD) nebyla řízena systematicky, aby tvořila barieru proti nárazovému a bořivému větru (SZ, Z). V případech, že jsou již polomové plochy zalesněny převážně SM, je možné zvýšit jejich stabilitu výchovnými zásahy pro vytvoření příznivého štíhlostního koeficientu. Prořezávky musí být větší intenzity, aby bylo docíleno hlubokého zavětvení a to především v okrajových návětrných stěnách lesních porostů. V další letech je třeba provádět častější výchovné zásahy a to tak, aby nedošlo ke snížení zakmenění pod 0,9. Rozsáhlé zalesněné kalamitní holiny zpevňujeme rozlukami, abychom na těchto rozlukách docílily hlubokého zavětvení. Rozsáhle komplexy starších porostu zpevňujeme tradičními způsoby (odlukami a závorami) proti směru převládajících větrů.

7.1.3.2. Sníh a námraza 7.1.3.2.a. Zhodnocení historického vývoje škod sněhem a námrazou Údaje o vývoji škod sněhem a námrazou jsou získány z historických průzkumů bývalých LHC Horní Hvozd a LHC Benešov a LHC Kaplice. Podrobný popis historického vývoje kalamit je uveden v úvodní kapitole 7.1.3.1.a). Pro shrnutí je uveden časový vývoj kalamit zapříčiněných sněhem a námrazou. 1858 1881 1898 1900

(13.-15.11.) (11.-12.5.)

1905 1931

(24.-25.5)


- revír Pohoří, - revíry Obora 400 m3, Bělá 1000 m3, Hojná Voda 1200 m3 a 3800 m3, - revír Hojná Voda, - všechny revíry Horního Hvozdu, nejvíce Pohoří 3150m3 a Obora 1100 m3, - revíry Obora a Pohoří, - revíry Obora a Pohoří, - revíry Obora a Pohoří, - revíry Horního Hvozdu 24885 m3, Pohoří 20000 m3, - 113 -


7. OCHRANA LESA

1956 1957

(28.10.)

- revíry Pohoří 19156 m3, Bělá 8156 m3, Obora 3189 m3, Hojná Voda - Šejby 1071 m - revír Bělá - ledovka – revír Bělá 28425 m3, z toho 8370 m3 SM, 18613 m3 BO, 1442 m3 OL a BR a koncem dubna 1958 zbývalo ještě zpracovat cca 10 až 15

tis. m3 Při likvidaci sněhové kalamity bylo zpracováno na LHC Benešov 60378 m3, z toho na polesí Benešov 71,5%. 1960 (18.3.) -LHC Benešov 13000 m3, 1970 (22.-23.11) -LHC Horní Hvozd 70000 m3, hlavně na Pohoří, kde byly postiženy převážně mladé porosty ve věku 30 až 50 let s nízkou hmotnatostí 1976 - LS Pohorská Ves 1977 - LS Pohorská Ves – za tyto dva roky celkem 20000 m3, došlo ke značnému proředění lesních porostů především v lokalitě Třítanková a Ulrychova. 1979 (30.-31.3.) a - LS Malonty 60000 m3, Horní Stropnice 42000 m3, Černé Údolí 15000 m3, (18.-21.11) a Pohorská Ves 2000 m3. Sněhový polom se vyskytoval v nadmořské výšce 1980 (25.4.) od 500 m až do 850m. Maximum škod bylo od nadmořské výšky 500 m až do nadmořské výšky 750 m. 1996 - námraza – ve vrcholových partiích nad 850 m n.m.

7.1.3.2.b) Zhodnocení vývoje škod sněhem v posledních 20 letech Po rozsáhlých sněhových polomech v létech 1979 a 1980 se výrazněji škody sněhem neprojevují. Jedná se o běžné škody sněhem v nižších nadmořských výškách nebo za spolupůsobení nárazových větrů ve vyšších polohách. V roce 1996 se výrazněji projevilo poškození námrazou a to ve vrcholových partiích Novohradských hor na návětrných svazích. Zvýšený rozsah byl způsoben rovněž spolupůsobením nárazového větru.

7.1.3.2.c) Provedená opatření proti škodám sněhem a námrazou Cílová opatření proti škodám sněhem a námrazou se neprovádí. Základní preventivní opatření spočívá v pravidelně a řádně prováděných výchovných zásazích u SM zaměřených podúrovňově k zajištění symetricky postavených korun stromů, aby nedocházelo k jednostrannému vychylování korun, které se při zátěži mokrého sněhu a ledu lámou.

7.1.3.3. Škody suchem Škody jsou v nahodilých těžbách zařazovány do ostatních nahodilých těžeb. Dle uvedené tabulky č. 8, se hodnota nahodilých těžeb ostatních pohybuje za období let 1994 až 1999 v rozsahu 1934 až 2851 m3. Do tohoto vytěženého množství dřeva je zahrnuta řada dalších nezjištěných faktorů, jako jsou například soušová kola odumřelá po působení blesku. Z tohoto důvodu lze konstatovat že škody suchem jsou v PLO nižšího významu.

7.1.4. Poškození biotickými činiteli První zprávy o biotických škodlivých činitelů se týkají převážně kůrovce, který se rozmnožil vždy po rozsáhlejší větrné či sněhové kalamitě. Po polomu z r. 1822 se podle zprávy z 4.8.1828 a podle dalších zpráv rozšířil kůrovec v revírech Pohoří a Šejby v 40-80letých porostech. Bylo navrženo kácet a loupat v denní mzdě nejen viditelně napadené kmeny, ale i kmeny sousední tak, aby byl úplně zničen. Větve a kůra měla být spálena a popel měl být využit ke zlepšení panských luk. Podle zprávy z 9.7.1834 byly na kůrovcem ohrožených místech ponechány lapáky. Konstatuje se výskyt kůrovce ve všech revírech, hlavně v revíru Pohoří. Kůrovec se v dalších letech udržoval všeobecně ve výši železné zásoby a je zaznamenán v poněkud zvýšené míře pouze v r.1873. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 114 -


7. OCHRANA LESA

Další rozšíření kůrovce nastalo po skončení II. světové války, kdy při nedostatku pracovních sil zůstávalo po těžbě mnoho těžebních zbytků a navíc byla ztížena kontrola i ochrana v hraničním pásmu. Výskyt lýkožrouta smrkového (jakož i ostatních kůrovců na smrku, hlavně lýkožrouta lesklého) zřetelně ovlivňovaly decenální polomy (opožděné zpracování, odpad po lese aj.). Nemalé problémy s kůrovcem byly během zpracování sněhové kalamity 1979-80, do které kůrovec všeobecně nalétl a zvýšený stav oproti normálu trval i po dalších větrných polomech v letech 1980-1981, takže se na Pohorské Vsi v r.1982 běžně objevovaly hloučky kůrovcových souší.a v r.1983 byl rozsah kůrovcových souší zhruba dvojnásobný oproti normálu.

7.1.4.1. Poškození porostů zvěří Škody zvěří byly na území celém území bývalého LHC Horní Hvozd, LHC Benešov, nově pak na LHC Nové Hrady a LHC Kaplice značné jak je dokladováno z historických průzkumů o průběhu škod za minulá čtyři decenia, tj. k provedenému ochranářskému šetření při obnově LHP (v letech 1965, 1974, 1983 a 1993 - viz tabulka č. 22-24). Jedná se o škody okusem na kulturách způsobované srnčí a především jelení zvěří a škody loupáním a ohryzem zvěří jelení v mladých lesních porostech. Škody okusem (jedná se o boční okus a okus terminálních výhonů), prodlužují dobu potřebnou k zajištění kultury a tím narůstají náklady na ochranu mladých lesních porostů proti buření a především pak proti zvěři Škody ohryzem a především pak loupáním jelení zvěří po r. 1993 zaznamenaly pokles. Naposledy bylo klasické loupání zaznamenáno v r. 1994. V současné době se vyskytuje ohryz způsobovaný jelení zvěří. a to hlavně v období předjaří. Částečné snížení těchto škod může být v důsledku snížení stavů zvěře, po pronájmu režijních honiteb od LČR. Škody ohryzem jsou zjišťovány ve zvýšeném zastoupení v lokalitách méně přístupných člověku. Může to být i důsledek zvýšeného turistického, cykloturistického, sportovního a pracovního ruchu v lesích, kdy je zvěř nucena trávit většinu denní doby v mlazinách a zde je také nucena uspokojovat své potravní nároky. Na části LČR LS Nové Hrady (bývalé .LHC Horní Hvozd), jsou největší škody evidovány z období před 100 až 120 lety, kdy v oblastech Žofína, Leopoldova a Pohoří byl oborní chov jelení zvěře, který byl zrušen po roce 1945. Po zrušení oborního chovu došlo k výrazné redukci jelení zvěře. Avšak po roce 1952 jsou stavy jelení zvěře opět na vzestupu. V období let 1950 až 1965 jsou zaznamenány největší škody ohryzem a loupáním na smrkových porostech. Podobný stav je i v oblasti LS Pohorská Ves a Malonty. Od roku 1965 dochází k výrazné redukci jelení zvěře, které však nemělo dlouhého trvání, pouze do roku 1968. Od tohoto roku opět stavy jelení zvěře narůstají. Smrkové porosty na bývalém LHC Horní Hvozd patří k nejvíce poškozeným lesním porostům v celém jihočeském kraji. Lesní porosty poškozené loupáním a ohryzem jelení zvěře jsou infikovány hnilobou a to především v oddenkové části kmenů. Na 36 vyhodnocených vzornících v roce 1993 je zjištěno znehodnocení nejcennější oddenkové hmoty v rozsahu 26 %. Hniloba je zjišťována již od 1,5 m do 7,0 m výšky. LHC Nové Hrady – škody letním loupáním 1993


- 115 -


7. OCHRANA LESA

7.1.4.1.a) Přehled o výskytu spárkaté zvěře a porovnání NSK

TAB. 20. LOV A ÚHYN ZVĚŘE ZA OBDOBÍ LET 1994–1999 NA PLO 14 (údaje jsou převzaty ze statistických výkazů uložených na příslušných OkÚ Český Krumlov a OkÚ České Budějovice

Druh zvěře Jelení Daňčí Srnčí Černá Zajíc Bažant

Normovaný stav 85 17 720 0 520 370 Kachna divoká 0 Lyska 0 Holub hřivnáč 0 Kuna lesní 0 Kuna skalní 0 Liška 0

1994 133 0 226 143 32 658 514 9 27 3 0 112

Lov zvěře v roce 1995 1996 1997 1998 123 127 75 72 1 2 4 3 224 172 132 194 136 186 176 161 5 7 4 6 0 0 0 0 542 530 512 511 12 2 4 5 30 32 41 50 6 5 3 1 5 5 3 0 106 109 99 106

Úhyn zvěře v roce 1999 1994 1995 1996 1997 1998 1999 75 11 5 4 4 4 2 0 0 0 0 0 0 0 198 19 25 43 46 37 34 125 3 1 1 6 2 3 2 1 2 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 547 0 0 0 0 0 0 11 0 0 0 0 0 0 64 0 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 15 0 0 0 0 0 0 94 0 0 0 0 0 0

Lov zvěře v letech 1994-1999 600

500

ks

400

300 Dančí Jelení

200

Černá 100 Srnčí 0 1994


1995

1996

1997

- 116 -

1998

1999


7. OCHRANA LESA

TAB. 21. VÝSKYT OSTATNÍCH DRUHŮ ZVĚŘE ZA OBDOBÍ 1994–1999 NA PLO 14 (údaje jsou převzaty ze statistických výkazů uložených na příslušných OkÚ Český Krumlov a OkÚ České Budějovice) Druh zvěře Sluka lesní Rys ostrovid Vydra Tetřev hlušec

Tetřívek Jeřábek Výr Jestřáb Krahujec Káně Poštolka Havran Vrána Straka Sojka Volavka Krkavec Jezevec Kuna lesní Kuna skalní Tchoř Liška

Normovaný Výskyt ostatních druhů zvěře stav 1994 1995 1996 1997 1998 1999 0 67 79 95 93 78 148 0 3 4 7 7 7 4 0 9 15 16 11 6 5 0 0 0 0 1 0 3 0 30 42 42 22 15 17 0 61 108 107 81 68 74 0 8 14 6 12 14 10 0 17 23 24 28 23 24 0 7 15 12 24 35 45 0 47 91 79 78 77 78 0 20 32 23 29 19 29 0 0 18 14 28 10 20 0 70 73 100 102 89 92 0 36 61 48 56 46 67 0 288 370 375 451 521 489 0 8 13 8 7 4 7 0 16 19 15 19 15 28 0 6 11 9 9 12 17 0 34 37 46 51 64 77 0 77 69 83 85 70 76 0 8 6 9 7 12 15 0 67 72 85 77 83 79

7.1.4.1.b) Zhodnocení poškození porostů zvěří v minulosti V nejzazší minulosti, ze které pocházejí prvé zprávy o lesích Novohradského panství, sloužily lesy převážně účelům myslivosti. Rozdělení lesů na hájemství, pojmenované podle obcí, v nichž bydlili hajní, které je popsáno v urbářích z konce 16.století, sloužilo především účelům honebním a ochranným. V komplexech Horního Hvozdu se vzpomíná od nejstarších dob zvěř jelení, na celém panství zvěř srnčí a drobná zvěř užitková. Pokud se týká vzácných druhů zvěře, je třeba uvést, že poslední vlk byl na panství zastřelen v r.1747 v revíru Pohoří, poslední medvěd v r.1755 v revíru Lužnice a poslední rys r.1775 v revíru Hojná Voda. Škody zvěře na náletech byly zaznamenány v popisu porostů z r.1768 v revíru Pohoří, kde bylo navrženo oplocení ohrožených kultur. V letech 1849-1856 byla zřízena obora pro vysokou zvěř v Horním Hvozdu zaplocením plochy asi 1 800 ha, převážně v revíru Obora (Lužnice). Plocha obory byla v r.1876 rozšířena při nezměněném stavu zvěře za účelem zvýšení úživnosti o části revírů Pohoří, Bělá a Hojná Voda na 5 255 ha. Podle výkazu z počátku prosince 1849 bylo v revírech Pohoří, Bělá, Lužnice a Hojná Voda celkem 41 jelenů, 190 kusů holé a 194 kusů srnčí zvěře, z čehož připadalo na neoplocené části 14 kusů vysoké a 39 kusů srnčí zvěře. Stav zvěře v oboře byl postupně zvyšován a v r.1855 zde bylo 67 jelenů, 203 kusů laní a 93 kusů srnčí zvěře. V r.1886, kdy byl odstraněn plot mezi původní oborou a nově připlocenou částí, činil stav 434 kusů vysoké a 450 kusů srnčí zvěře. Tyto vysoké stavy zvěře, i když byly na veliké ploše, působily škody na kulturách a docházelo i k loupání porostů. V r.1900 byla obora zmenšena o části revírů Pohoří, Bělá a Hojná Voda na 2 902 ha. K dalšímu zmenšení obory došlo v r.1912, a to o část revíru Obora, čímž klesla její výměra na 2 301 ha. Obora byla zrušena během II.světové války, kdy pro nedostatek pracovních sil poklesla péče o údržbu oborních plotů a mysliveckého zařízení a docházelo ke stále většímu úniku jelení zvěře z obory do volných honiteb.


- 117 -


7. OCHRANA LESA

Oborní škody lze sledovat na ploše bývalé obory (Žofín, část Leopoldova a Pohoří). Loupání postihovalo pochopitelně i porosty mimo oboru, ovšem s menším rozsahem a intenzitou. Oborní škody postihly totálně nejen smrk, v dávné minulosti (před 100-120 lety) byl loupán i buk, což ukazuje řada úseků dnešní VI.věkové třídy a starších. Další období škod nastalo po II.světové válce, kdy se jelení zvěř ze zrušené obory rozšířila do celé oblasti Novohradska, Kaplicka i části Trhosvinenska. Po silné redukci zvěře během války se v následujících letech opět výrazně zvýšily stavy a v r.1952 se zde již oficielně udává počet 250 kusů jelení zvěře. Další období pak bylo kritické pro dnešní 3. až 5. věkový stupeň smrku. Stavy zvěře se vymkly z jakékoliv regulace a z let 1950-1965 pochází největší rozsah poválečných škod. První škody na polesí Bělá se objevily asi v r.1957. V r.1971 byly největší škody v komplexu Citajl, kdežto na Doppleru nebyly škody tak podstatné. Za účelem regulace stavů zvěře byla v r.1962 schválena jelení oblast Novohradské hory o výměře 11511 ha s normovaným stavem 120 kusů jelení zvěře, 200 kusů srnčí zvěře a 80 kusů zajíců. Mimo tuto oblast mělo dojít k likvidaci a redukci jelení zvěře. V Novohradských horách byl v r.1960 zjištěn skutečný stav 362 kusů, tj. 300% normovaného stavu. Teprve v r.1964 bylo přistoupeno k pronikavějším redukcím. V letech 1964-67 se pohybovaly každoroční odstřely mezi 180-220 kusy, což již samo dává obraz o výši tehdejších stavů. Z hlediska škod loupáním přišly již tyto redukce pozdě. Snížení stavů, které by zabránilo budoucím škodám, nebylo dovedeno do konce. V letech 1968-71 se redukce omezují již jen na běžné odstřely, což vede opět ke zvyšování stavů a tedy po r.1970 k opětnému nárůstu škod. V r.1984 se stavy jelení zvěře pohybovaly mezi 200-250 kusy, při čemž oficiálně udávané stavy jelení zvěře byly v r.1982 151 kusů. Tyto vysoké koncentrace zvěře měly za následek celoplošné poškození smrkových porostů loupáním a tuto oblast je možno označit za nejvíce poškozenou v celém kraji, pokud se týče volných honiteb. Koncentrace jelení zvěře byla způsobena zamezením migrace zvěře do českého vnitrozemí vzhledem k ženijním zátarasům, které se postupně posunuly až na okraj lesního komplexu Novohradských hor, takže za zátarasy byla celá LS Pohorská Ves a větší část LS Černé Údolí. Zvěř se v době vegetace stahovala do Rakouska, kde jsou příznivější pastevní podmínky, a do Novohradských hor se vracela do zimních stávanišť, kde měla relativní klid. Úživnost této oblasti se navíc pronikavě snížila zalesněním většiny bývalých luk a pastvin (za období 1965-1974 bylo zalesněno 446 ha) a zbývající nelesní pozemky nebyly většinou zemědělsky obhospodařovány a zarostly kyselými druhy trav a ostřicemi. Navíc tyto rozsáhlé plochy nepřístupných tyčkovin na bývalých zemědělských pozemcích spolu s hraničním režimem, omezujícím vstup, ztěžovaly možnosti lovu. Podle statistického šetření předcházejících LHP bylo v oblasti Horního Hvozdu za období 1955-1964 nově poškozeno 335 ha, za období 1965-1973 353 ha a za období 1974-1983 již 911 ha. Nárůst v posledním období je důsledkem zalesňování nelesních půd. Konečným výsledkem všech negativních vlivů je stav, který narušuje již samotnou podstatu lesa a je možno jej již řadit do škod oborních. Od III.věkové třídy výše jsou porosty poškozeny z období obory a v současné době se v oblasti Horního Hvozdu nenajde porost II.věkové třídy, který by nebyl silně celoplošně poškozen, stejně jako všechny odrůstající houštiny zhruba od 15 let. Všude se vedle převahy zimních škod uplatňuje i letní loupání. Škody se netýkají jen smrku, přibývá ohryzu jedlí, douglasky, klenu i borovice. Po stoletém období klidu se počátkem 90tých let začaly objevovat i ohryzy buku. V oblastech při okraji Novohradských hor, kam se jelení zvěř dostala po zrušení Žofínské obory, jsou škody převážně v porostech II. a III. věkové třídy, které jsou celoplošné. Vedle škod na smrku jsou běžné i ohryzy jedle, borovice, douglasky, lípy a dalších dřevin. Nejsilnější poškození je v komplexu Klepná. Také v oblasti Bělé jsou škody velmi intenzivní a stále pokračují jak zimní ohryzy, tak letní loupání. V centrálních částech honitby s pravidelnou vyšší koncentrací zvěře jsou poškozeny porosty již většinou celoplošně, místy mají až charakter oborních škod. V druhé polovině 90tých let se škody vysokou zvěří začínají snižovat, a to v důsledku zrušení ženijních zátarasů a vyššího odstřelu jak na české, tak i na rakouské straně. Začínají se objevovat odrůstající buková zmlazení (Stříbrný vrch) a nižší rozsah nového loupání.


- 118 -


7. OCHRANA LESA

TAB. 22. POŠKOZENÍ LOUPÁNÍM LHC BENEŠOV

1965 Věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Celkem

poškození ha 0,56 3,08 3,95 6,19 9,66 13,03 1,59 1,55 0,08 0,02 39,71

1974 % 0,9 5,5 5,0 11,1 10,5 9,9 1,6 1,4 0,1 5,0

poškození ha 11,61 63,37 40,40 36,50 15,78 26,58 1,95 0,70 0,18 0,11 197,18

1984 % 4,6 47,6 48,1 32,0 19,0 11,6 1,7 0,7 0,3 0,2 11,6

Poškození ha 64,55 81,83 71,53 63,74 32,45 14,88 34,96 4,91 4,95 0,64 374,44

% 14,8 37,6 59,4 54,7 31,1 15,5 15,6 3,9 4,7 1,6 18,4

TAB. 23. POŠKOZENÍ LOUPÁNÍM LHC HORNÍ HVOZD

1965 Věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Celkem

poškození ha 0,90 115,16 199,99 292,98 330,19 395,69 378,93 172,23 127,00 93,34 1,99 5,59 1,58 0,92 2 116,49


1974 % 0,2 22,0 55,0 62,0 64,0 54,0 41,1 30,0 24,9 16,0 0,7 3,7 0,8 2,8 32,8

poškození ha 60,25 174,97 332,00 340,43 414,21 442,95 367,09 206,47 158,88 96,81 46,96 33,60 44,12 13,63 2 379,01

- 119 -

1984 % 7,8 41,8 72,4 81,8 72,3 57,9 42,6 32,1 25,9 20,3 16,6 21,8 30,3 12,8 36,8

poškození ha 255,58 470,68 324,45 453,05 339,00 425,73 515,73 454,53 253,83 181,93 94,72 37,32 31,00 31,55 3 869,10

% 29,3 69,1 85,5 90,9 90,6 74,3 73,2 49,9 41,0 31,5 22,6 15,1 23,3 18,6 51,8


7. OCHRANA LESA

TAB. 24. POSKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ LOUPÁNÍM DLE UVEDENÝCH DAT V LHP SE STAVEM K 1.1.1994 NA PLO 14.

Věkový stupeň

CELKOVÉ ZASTOUPENÍ PLO 14 Novohradské hory

Výpis z LHP LČR LS Nové Hrady začleněné do PLO 14 Novohradské hory

Výpis z LHP LČR LS Kaplice začleněné do PLO 14 Novohradské hory

Celkový rozsah PLO 14 Novohradské hory

Porosty poškozené Plocha Zásoba

Porosty poškozené Plocha %

Plocha

Zásoba


ha 65,6 750,0 618,0 1217,6 885,2 723,6 723,2 547,0 796,4 1118,4 1148,0 719,0 654,4 468,7 296,6 153,9 117,4 122,1 11125,1

m3 0 0 3641 103712 153376 157585 215339 185223 333243 503671 572390 365515 353993 257717 159758 85315 63337 205377 3719192

ha 0,00 8,28 222,85 696,39 420,11 286,17 328,23 250,16 363,97 413,02 468,46 266,49 204,88 100,12 41,80 0,87 11,54 3,45 4086,79

poškození

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 + Celkem

m3 0 0 2268 69498 77457 72841 105326 90755 160286 196875 248365 139844 119152 61377 22287 421 6059 1804 1374615

ha 0,00 10,42 166,39 371,29 373,82 238,23 256,19 187,09 249,07 346,45 271,42 163,68 176,06 46,07 50,66 33,66 17,97 6,06 2964,53

m3 0 0 925 26947 62371 55021 78949 67625 114049 173391 140742 92548 98792 28155 27823 18822 10321 2820 999301

ha 0,00 18,70 389,24 1067,68 793,93 524,40 584,42 437,25 613,04 759,47 739,88 430,17 380,94 146,19 92,46 34,53 29,51 9,51 7051,32

0,00 2,49 62,98 87,69 89,69 72,47 80,81 79,94 76,98 67,91 64,45 59,83 58,21 31,19 31,17 22,44 25,14 7,79 63,38

Porosty poškozené loupáním 1400 1200 1000 800 600

plocha (ha)

400 200 0 0

1

2

3

věkové stupně


4

5

6

7

8

9

10

11

12

plocha celková

- 120 -

13

14

15

16 17+

plocha poškozená


7. OCHRANA LESA

TAB. 25. POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ OKUSEM DLE UVEDENÝCH DAT V LHP SE STAVEM K 1.1.1994 NA PLO 14

Věkový stupeň


Plocha

Zásoba

ha 750,0 618,8 1217,6 2586,4

m3 0 3641 103712 107353






Porosty poškozené Plocha % poškození

1 2 3 Celkem

m3 0 0 0 0

ha 286,28 62,07 0,46 348,81

m3 0 0 0 0

ha 332,05 65,98 1,18 399,21

ha 618,33 128,05 1,64 748,02

82,56 17,10 0,34 100

Porosty poškozené okusem 1400 1200 1000 800 600

plocha (ha)

400 200 0 1

2

věkové stupně


3

4

5

6

celková plocha

- 121 -

7

8

plocha poškozená


7. OCHRANA LESA

TAB. 26. CELKOVÉ POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ ZVĚŘÍ DLE UVEDENÝCH DAT V LHP SE STAVEM K 1.1.1994 NA PLO 14

Způsob poškození






Porosty poškozené Plocha %

Plocha

Zásoba


ha X X 11125,11

m3 X X 3719192

ha 348,83 4086,79 4435,62

poškození

okus loupání Celkem

m3 0 1374615 1374615

ha 400,11 2964,53 33364,64

m3 0 999301 999301

ha 748,94 7051,32 7800,26

6,73 63,38 70,11

7.1.4.1.c) Současné poškození porostů K posouzení současného stavu poškození bylo potřebné provedení porovnání uplatňovaných škod zvěří na lesních porostech za období platnosti LHP na LHC LČR LS Nové Hrady a LHC LČR LS Kaplice, tj. od roku 1994 do roku 1999. Rovněž tak bylo provedeno posouzení stavů zvěře dle provedeného lovu a úhynu zvěře za období od roku 1994 do roku 1999. Z uvedených tabulek je patrné, že dle uplatňování náhrad za škody způsobované zvěří, a to jak okusem, tak ohryzem, dochází k pozvolnému snižování rozsahu škod. Především pak po roce 1996 je vykazováno ve finančních hodnotách značné snížení rozsahu škod. Stejně pak je podobný jev zjištěn na snížení počtu ulovené zvěře především jelení po roce 1996, ale stavy srnčí zvěře po poklesu v roce 1997 opět narůstají. Tento jev je patrný na skutečných škodách způsobovaných zvěří a to především okusem, ale i ohryzem jelení zvěří. Znamená to, že snížení odlovu spárkaté zvěře způsobuje v některých lokalitách pozvolný nárůst početních stavů zvěře. Je třeba si uvědomit, že po roce 1990 již zvěři nebrání v migraci ženijní zátarasy jako tomu bylo před tím, zvěř se tedy může volně pohybovat po daleko větším území než tomu bylo dříve. Zároveň je celá oblast Novohradských hor velmi silně navštěvovaná turisty, cykloturisty a v období výskytu hub i houbaři. Tito návštěvníci lesa zvěř vyhánějí z jejich přirozených úkrytů a ta je pak jejich přítomností přeháněna z místa na místo a tím i velmi stresována. Zvěř pak vyhledává méně přístupné lokality a rozsáhlé kalamitní holiny, ve kterých nalézá svá nová stávaniště, kde zároveň tráví většinu času a současně zde působí i značné škody na lesních porostech. Snížení lovu jelení a srnčí zvěře proto není v souladu se skutečnými stavy zvěře a proto je nutné provést neprodleně nápravu nebo opět dojde k nekontrolovatelnému nárůstu jak početního stavu zvěře, tak v souladu s tímto jevem i nárůstu škod okusem a loupáním. TAB. 27. UPLATŇOVÁNÍ NÁHRAD ZA ŠKODY ZVĚŘÍ LČR ZA OBDOBÍ LET 1994–1999 NA PLO 14

LČR LS Nové Hrady Kaplice CELKEM

1994 0 34440 34440

1995 0 19886 19886

R o k 1996 1997 10524 0 55776 1258 66300 1258

1998 21095 9511 30606

CELKEM Kč 31963 127440 159403

1999 344 6569 6913

7.1.4.1.d) Zhodnocení prováděných opatření k zabránění škod zvěří Ochrana proti zvěři je jednou z nejdůležitějších činností v lesním hospodářství. Jen způsoby realizace ochranných opatření jsou podle výskytu jednotlivých druhů zvěře odlišné. Jako nejúčinnější opatření se jeví ochrana oplocením, a to v oblastech s výskytem jelení zvěře s výškou oplocení 2 metry. Pokud se použije nižší oplocení, a to jak s využitím dřevěných oplocenkových dílů, nebo ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 122 -


7. OCHRANA LESA

různých typů drátěných pletiv, je nutné s využitím žerdí toto oplocení zvýšit na uvedenou potřebnou výšku 2 metry. Při obnově lesa zalesněním melioračními a zpevňujícími dřevinami je však bezpodmínečně nutné zajistit jejich ochranu, a to buď před zalesněním nebo současně při realizaci výsadby sazenic. Stávající oplocenky většinou tuto výšku nedosahují, nemluvě o jejich funkčnosti. Jestliže se k ochraně kultur využívá jakéhokoliv typu oplocení, musí být zajištěna jeho naprostá funkčnost, která musí být stoprocentní. Dle provedeného šetření se jeví výhodnější oplocovat menší skupiny, které zvěř obejde a nemá proto potřebu se do těchto oplocenek dostat. Proto oplocenky velkého rozsahu většinou nejsou funkční, protože je navštěvuje černá zvěř, která je zároveň poškozuje. K poškozování oplocenek však dochází i z jiných příčin, jako je například pád stromu přes oplocení nebo nedovolená návštěva člověka, který již po průchodu oplocenku neuzavře. Dále je možné využívat individuálních způsobů ochrany, a to jak využitím dřevěných oplůtků, tak různých typů ochranných plastů a pletiva, včetně využívání rozsoch. K ochraně sazenic proti okusu lze využívat i různých druhů repelentních přípravků, které je však dobré měnit, aby si na ně zvěř nezvykla. Rovněž tak je vhodné proti ohryzu a loupání využívat různých druhů repelentních chemických přípravků a tyto pak aplikovat na vybrané jedince, kteří budou v budoucnu tvořit kostru lesního porostu v počtu 600 až 800 kusů na hektar. Veškeré způsoby ochrany proti zvěři jsou však finančně, ale i časově velmi náročné a drahé. Proto musí být na prvním místě snížení skutečných stavů zvěře na únosnou míru, tj. minimálně na normovaný stav jednotlivých druhů zvěře, při kterém se podstatně zamezí vzniku škod zvěří okusem a loupáním. Dojde-li ke snížení početních stavů zvěře, neznamená to ovšem že zbývající stavy zvěře nebudou páchat škody na lesních porostech. I za minimálního počtu spárkaté zvěře bude nutné zajišťovat ochranu sazenic a kultur melioračních a zpevňujících dřevin.

7.1.4.2. Kalamitní hmyzí škůdci - podkorní a listožraví Z kalamitních škůdců podkorních mají největší zastoupení lýkožrouti na SM (Ips typographus, Pityogenes chalcographus, Ips amitinus, Xyloterus lineatus) a na borovici (Tomicus piniperda, Tomicus minor, Ips acuminnatus, Phaenops cyanea). Dalšími význačnými škůdci jsou klikoroh borový (Hylobius abietis), bekyně mniška (Lymantria monacha), ploskohřbetka smrková (Cephalcia abietis), pilatka smrková (Pristiphora abietina), třásněnka modřínová (Taeniothrips laricivorus).

7.1.4.2.a) Bekyně mniška Výskyt tohoto hmyzího škůdce je na úrovni základního stavu. Ke zjišťování stavu jsou prováděny každoročně kontrolní metody, jak je patrné z tabulky v Přílohách OPRL.. Zde je dokladováno, že jsou prováděny kontrolní metody pomocí feromonových lapacích pastí, a to každoročně 10 až 12 pastí, dále se v letech 1995 a 1996 provedla kontrola pomocí lepových desek a v r.1999 se prováděla kontrola výskytu metodou lepových pásů. Provádí se rovněž zjišťování stavu trusníkovou metodou. Jak je z uvedeného přehledu patrné, výskyt bekyně mnišky je pod kontrolou a nehrozí dle provedených kontrolních metod zvýšení jejího základního stavu.

7.1.4.2.b) Lýkožrout smrkový a severský (kůrovci) Ke zvýšení základního stavu kůrovců dochází obvykle po velkých větrných nebo sněhových kalamitách, kdy zůstane část polomové dřevní hmoty nezpracovaná v lesních porostech, nebo je zpracovaná opožděně. Zvýšený výskyt byl dle historických údajů ze všeobecných částí LHP Horní Hvozd, LHP Nové Hrady a LHP Kaplice zaznamenán v letech 1985 a 1986. Nejvíce kůrovcového dřeva bylo zpracováno na LS Pohorská Ves, kde byl rovněž zvýšený výskyt větrných a sněhových kalamit. Pro zjišťování stavu a kontrolu výskytu kůrovců se používají jak klasické lapáky v počtech a rozmístění podle oborových norem, které jsou po asanaci odkorněním nebo použití chemických insekticidních přípravků dále zpracovávány. Dále se pro kontrolu a boj proti kůrovci používá lapačů s feromonovými odparníky. Při využívání této metody je velmi důležité dodržování technologických postupů. V případě, že není dodržen technologický postup, dochází k náletu lýkožrouta do okolních ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 123 -


7. OCHRANA LESA

blízko stojích živých smrků od lapače a ty pak likviduje. Lze dále využívat otrávených lapáků nebo otrávených trojnožek s feromonovým odparníkem. Vliv lýkožroutů na současný zdravotní stav lesních porostů je zásadní. Následkem větrných a sněhových kalamit a v této oblasti i následkem působení blesku, tento podkorní hmyz dále rozšiřuje poškození na exponovaných porostních stěnách, způsobuje jejich další prořeďování a napomáhá tak působení činnosti nárazových větrů, které na těchto stěnách způsobují rozšiřování kalamitních holin větrnými polomy. Proto je nezbytná důsledná ochrana proti všem druhům lýkožroutů, a to především včasným zpracováním veškeré polomové dřevní hmoty. Zvýšenou kontrolu je pak věnovat lokalitám vhodným pro vývoj tohoto druhu hmyzu. Výskyt lýkožrouta severského byl zaznamenán v jednom případě, a to na dřevní hmotě nakoupené na Moravě pro pilařský provoz Pila Uhliště v r.1994. Jednalo se o dřevo s odpadávající kůrou. V okolních lesních porostech nebyl jeho výskyt zaznamenán.

7.1.4.2.c) Klikoroh borový Klikoroh borový je i na této PLO jedním z hlavních primárních původců příčin ztrát v obnově lesa zalesňováním. Škody se objevují bez ohledu na nadmořskou výšku až do 900 m n.m. Častější byl jeho výskyt na tzv. „Z“ půdách, kde se namnožil v pařezech po likvidaci BO a SM předrostů. Vyskytuje se i na velmi vlhkých až mokrých polohách. Na dlouhodobém vývoji ztrát ze zalesnění se tento nosatec podílí cca 10 %. Hodnoty uváděné ve statistických výkazech L - 116 nejsou úplně průkazné, protože za posledních dvacet let se v některých letech uváděla ochrana proti tomuto hmyzímu škůdci v násobných hodnotách. Z tohoto důvodu není uvedena ani tabulka provedené ochrany kultur. Škody klikorohem se postupně snižují v souvislosti s uplatňováním jemnějších způsobů hospodaření.

7.1.4.2.d) Ploskohřbetka smrková Ploskohřbetka smrková se v kritickém stavu na PLO nevyskytuje. V historických materiálech byl její výskyt zjištěn na bývalé LS Pohorská ves a LS Černé údolí - Jelení hřbet. Zvýšením stavů černé zvěře je její výskyt udržován na základním stavu. Výskyt ploskohřbetky je každoročně sledován pomocí kontrolních metod.

7.1.4.2.e) Obaleč modřínový Obaleč modřínový se vyskytuje v základním stavu. Zjišťování jeho výskytu se provádí pomocí kontrolních metod, a to především využitím feromonových odparníků.

7.1.4.3. Ostatní hmyzí škůdci Z ostatních škůdců je třeba se zmínit o dřevokazu čárkovaném, který byl v předchozích letech (1986 a 1987) zaznamenán na LS Pohorská Ves ve zvýšeném stavu v důsledku prodlení při likvidaci dřevní hmoty z větrné kalamity. Při včasném zpracování kalamitního dřeva a jeho následném odvozu, včetně úplné likvidace starých skládek dřeva, nedochází k navýšení základního stavu. Dále je v historických záznamech zmínka o třásněnce modřínové, jejíž výskyt byl zaznamenán v již v předchozím LHP na LHC Nové Hrady, kdy byl její výskyt zaznamenán na celém území LHC, především pak v oblasti Hojná Voda. Ochrana chemickým postřikem byla tehdy provedena na modřínové plantáži v odd. 647 F1. Její výskyt byl ve zvýšeném rozsahu zjištěn i v roce 1994 v odd. 710 B4, kdy bylo rovněž provedeno chemické ošetření. Zaznamenán je i výskyt klíněnky maďálové na jirovci maďálu, jehož výskyt je spíše jednotlivě kolem cest a v alejích. Ochrana proti tomuto škůdci zatím prováděna nebyla. Dále se zde vyskytují červci - Cryptococcus fagi. Silný výskyt byl zaznamenán na bývalém LHC Nové Hrady v odd. 724 a 726 na bývalé LS Hojná Voda. Infekční žloutnutí SM jehličí je zaznamenáno na Kuní hoře, bývalá LS Hojná Voda, kde je trvalé ohnisko. Výskyt lýkohuba sosnového a lýkohuba menšího je zjišťován v základním stavu. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 124 -


7. OCHRANA LESA

7.1.4.4. Hniloby Houbami jsou poškozeny zejména lokality přestárlých porostů a dále pak lesní porosty poškozené loupáním a ohryzem jelení zvěře. Mimo vlastní technické poškození dřeva se jedná i o snížení statické stability, stromy jsou více náchylné na ohrožení větrem a sněhem. Václavka obecná (Armillaria mellea), je saproparazitická houba, která napadá kořenový systém všech dřevin. Na PLO nebyly zaznamenány výraznější škody výlučně po napadení václavkou. Dle uvedených záznamů se v posledních letech škody objevují na kotlících SM a JDO, kde dochází k zasychání skupin stromů napadených václavkou (LHC Nové Hrady odd. 648). Její výskyt je zjišťován převážně v hřebenových partiích, a ve většině případů spojován s výskytem troudnatce vrstevnatého. Kořenovník vrstevnatý (Heterobasidion annosum), hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii), pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum), houby které infikují poraněné části kmene nebo kořenů a následnou hnilobou (v praxi označovanou „červenou hnilobou“) ohrožují stabilitu kmene. Těmito houbami poškozené kmeny jako první podléhají i slabému náporu větru a stojí tak na počátku všech velkých polomů.Na LHC Horní Hvozd je uváděno k r.1974 poškození na redukované ploše 18,97 ha 3 s postiženou zásobou 9830 m . Velmi podstatné je rozšíření těchto druhů dřevokazných hub jako druhotný škůdce stromů v lesních porostech poškozených loupáním a ohryzem jelení zvěře. Výměra těchto porostů dosahuje dle poškození porostů se stavem k 1.1.1994 hodnoty 7051,32 ha (viz tabulka č. 24). Dále plochy poškozené po přibližování dřeva na ploše 148,01ha (viz tabulka č. 28). Vlivem této hniloby dochází k znehodnocování nejcennější oddenkové části kmene. Podle uvedených šetření na vzornících, činí ztráta 16–37% s průměrem u vyšetřovaných vzorníků 27 %. Hniloba způsobuje u jednotlivých napadených jedinců v místech výskytu ztrátu pevnosti a působením abiotických činitelů prořeďování lesních porostů již od nejnižších věkových tříd. Trametes heteromorpha, působící hnědou kořenovou hnilobu je ukazatelem imisemi způsobeného okyselování půdy. Ohňovec borový (Phellinus pini), zmínka o výskytu byla zaznamenán na bývalé LS Horní Stropnice. Výraznější poškození nebylo zaznamenáno. Výskyt je nejvíce patrný až od 14. věkového stupně. Na lokalitách výskytu by se neměla příliš prodlužovat doba obmýtí. Plodnice se na kmenech objevují 10 – 20 let po infekci. Vývoj hniloby je ve vyšším věku rychlý. Troudnatec kopinatý (Fomes fomentarius) - jeho výskyt je v bukových porostech. V oblasti Novohradských hor nemá významné postavení. Březovník obecný (Piptoporus betulinus) - škodí na oslabených břízách. Jeho výskyt není příliš významný.

Porosty poškozené přibližováním 1400 1200 1000 800 600

plocha (ha)

400 200 0 8

9

věkové stupně


10

11

12

13

14

celková plocha

- 125 -

15

16

17

plocha poškozená


7. OCHRANA LESA

TAB. 28. POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ PŘIBLIŽOVÁNÍM DŘEVA DLE UVEDENÝCH DAT V LHP SE STAVEM K 1.1.1994 NA PLO 14

Věkový stupeň

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Celkem



Plocha

Zásoba

Porosty poškozené Porosty poškozené Plocha Zásoba Plocha Zásoba

ha 796,4 1118,4 1148,0 719,0 654,4 468,7 296,6 153,9 117,4 122,1 11125,1

m3

ha 0,13 1,91 9,31 18,39 41,74 27,41 32,72 8,80 0 0 140,41


m3 69 1065 4718 10891 24317 16589 20201 5280 0 0 83130

ha 0,27 0,88 1,74 0 4,71 0 0 0 0 0 7,60

m3 125 293 817 0 2800 0 0 0 0 0 4035


Porosty poškozené Plocha % poškození ha 0,40 + 2,79 0,2 11,05 1,0 18,39 2,6 46,45 7,1 27,41 5,8 32,72 11,0 8,80 5,7 0 0 148,01 1,3

7.1.5. Ostatní škodliví činitelé Jmelí (Viscum album) - jako patogen, obsahující hostitele nezpůsobuje odumření jedinců, ale přispívá k jeho oslabení. V této oblasti nemá podstatný význam. Sypavka borová (Lophodermium pinastri), běžně rozšířené houbové onemocnění borového jehličí. Nepůsobí v posledních letech význačné škody. Tracheomykózní onemocnění (Ophiostoma, Verticilium), postiženy jsou olšové porosty v oblasti LHC Nové Hrady. Toto onemocnění způsobilo úhyn semenných jilmů a jejich nárostů v oblasti Javoří Hutě (LS Hojná voda). Podobné příznaky byly zaznamenány i na javorech. U borových porostů může tracheomykózní onemocnění způsobovat houba Diplodia pinastri, kterou přenáší lýkohub borový a menší. Na borovici však nebylo zaznamenáno. U olšových alejí je toto onemocnění zaviněno kolísáním hladiny vody v odvodňova-cích příkopech. Kolísáním hladiny podzemní vody dochází i k oslabování rostoucích stromů, u kterých dochází k napadení podkorním hmyzem, který přenáší výtrusy tracheomykózu působící houby. Hlavním opatřením na ochranu proti těmto škodám je stabilizace vodního režimu v porostech a důsledná asanace napadeného dřeva. Buřeň - se v některých lokalitách podílí na nezdaru zalesnění. Jedná se především o plochy na vlhčích lokalitách. Snížení podílu buřeně na nezdaru je nutno zajišťovat ochranou kultur proti buřeni a to především vyžínáním (alespoň 2krát ročně, některé lokality i 3krát ročně). Dle možností lze využívat i chemických přípravků na hubení nežádoucí buřeně. Škody hlodavci - norník rudý (Clethrionomys glareolus) - jeho výskyt byl zaznamenán v období zima 1998 a 1999. Škody jsou způsobovány ohryzem nadějných výsadeb BK a cenných listnáčů JV, JS, JL. Poškození se projevuje i v mlazinách. Požáry - ve všeobecné části LHP je záznam o lesním požáru v r.1981 na LS Malonty na ploše 0,10 ha, dále pak na LS Horní Stropnice v odd. 791 A1. Dále jsou v evidenci lesních požárů záznamy v roce 1994 na LHC Nové Hrady odd. 654 D3 na ploše 0,94 ha, 654 A8 na ploše 0,01 ha, 772 D5 na ploše 0,10 ha a 794 D2 na ploše 0,01 ha, bez uvedení výše škody. Jednalo se o zahoření staré trávy, při které nevznikla žádná škoda. Kolísání hladiny podzemní vody na bývalé LS Pohorská Ves zaviňuje i procentické zastoupení větrných a sněhových kalamit. Dále se podílí i na vykázaném nezdaru ze zalesnění, a to zamokřením nebo suchem.


- 126 -


7. OCHRANA LESA

Škody těžbou a vyklizováním, při kterých dochází k poškozování oddenkových částí stojících kmenů a jejich kořenových náběhů s následnými infekcemi dřevokazných hub. Škody jsou zjišťovány v lokalitách se zvýšenou těžební činností (jak po likvidaci nahodilých těžeb, tak i po realizaci těžeb obnovních).

LHC Kaplice – Pavlína, MD porost na Z půdách


- 127 -


7. OCHRANA LESA

7.2 Návrh dlouhodobých opatření ochrany lesa Problematiku stability lesních porostů je možné v určité míře ztotožňovat se stabilitou statickou. V tomto smyslu jsou rozhodujícími faktory ovlivňujícími stabilitu lesních porostů škody způsobované působením abiotických činitelů jako je vítr, sníh, námraza, povodně nebo i abnormálně vysoké teploty. Jejich účinnost je podmíněna jejich sílou, mocností, vydatností srážek, ale i konfigurací terénu, nadmořskou výškou, expozicí atd.. Dalšími faktory jsou škody způsobované zvěří (okus, ohryz, loupání), činností člověka při realizaci prací při výchově a obnově lesních porostů, působením mechanizačních prostředků apod. Za následný faktor ovlivňující stabilitu lesních porostů lze považovat poškození lesních porostů hnilobou, která se projeví následně při působení shora uvedených činitelů a to kmenovými zlomy, vývraty a následnou destrukcí porostů. V prvé řadě jsou hniloby jednotlivých kmenů způsobovány ohryzem a loupáním kmenů jelení zvěří a dále jak již bylo uvedeno činností člověka při využívání mechanizačních prostředků, především při vyklizování a přibližování vytěženého dřeva. K eliminaci těchto prvotních vlivů na vznik hniloby u poškozených jedinců je nutná redukce zvěře, způsobující ohryz a loupání na stromech, na únosnou míru, tj. dle dříve provedených mysliveckých průzkumů 3 až 4 kusy jelení zvěře na tisíc hektarů, dále pak individuální ochrana vybraných jedinců, tvořících v budoucnu kostru porostu. Škodám, vznikajícím činností člověka, tj. při realizací veškerých činností v lese, zamezit využíváním šetrných způsobů hospodaření, především v těžební činnosti a při vyklizování a přibližování vytěženého dřeva a pokud i přesto dojde k poškození mechanizací na spodní části kmenů nebo na kořenech a kořenových nábězích, vzniklá poškození ihned ošetřit insekticidním nátěrem. Na základě zjištěných skutečností byly vypracovány rámcové směrnice hospodaření dle hospodářských souborů lesních typů pro celou lesní oblast.

7.2.1. Návrh opatření v porostech ohrožených imisemi Pěstební lesní oblast Novohradské hory je jakousi nárazovou barierou vzdušných proudů od S, SZ a JZ, přinášejícími kysličníky síry, oxidu siřičitého a dusíku, jak od největších emitentů jihočeského kraje (Borovany, České Budějovice, Mydlovary, Temelín, Větřní), tak i z rakouského Lince. V těchto lokalitách jsou porosty poškozeny v I. a II. stupni. Opatření v zabránění škod jsou problematická. Spočívají hlavně v udržování neporušeného zápoje lesních porostů (nemělo by dojít k poklesu pod 0,8). Dřevinnou skladbu porostů realizovat v souladu s navrhovanými hospodářskými soubory lesních typů. V nejvíce ohrožených lokalitách bude nutné celoploš-né přihnojování lesních porostů a to především z důvodu zlepšení stavu živin a stopových prvků v půdě.

7.2.2. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli V porostech narušených a ohrožených abiotickými činiteli je nutno hospodařit ve smyslu rámcových směrnic hospodaření podle jednotlivých hospodářských souborů při dodržení plánovaného minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Obnovy je nutno řešit zásadně proti směru převládajících nebezpečných větrů, zpravidla proti západu. V předmýtních skupinách je nutno zakládat zpevňovací prvky, a to jak závory, tak rozluky a odluky, a to jak intenzivní výchovou, tak prvky ze zpevňovacích dřevin. Ve větrem prolámaných porostech je třeba postupovat diferenciovaně v závislosti na věku porostu a charakteru proředění. U intenzivně poškozených porostů je třeba počítat s předčasnou obnovou. V lesních částech poškozovaných jinovatkou je třeba se vyvarovat narušení porostního pláště a při výchově se omezit pouze na mírné, vesměs podúrovňové zásahy.


- 128 -


7. OCHRANA LESA

7.2.3. Návrh opatření v porostech poškozených zvěří Zvěř dle doložených dokladů byla a je jedním z hlavních faktorů ovlivňující stabilitu lesních porostů. Okusem cenných dřevin docházelo k vymizení těchto dřevin a tím snížení jejich zastoupení v cílové porostní skladbě. Ani ochrana lesních kultur oplocováním není to nejlepší řešení a to z důvodu životnosti materiálu k tomuto účelu použitého a jeho poškozováním abiotickými činiteli a černou zvěří. Ještě větší dopad má na stabilitu lesních porostů loupání a ohryz mlazin a tyčkovin. Stabilita takto poškozených porostů je patrná již ve II. a III. věkové třídě, kdy dochází k jejích rozvrácení. Nejúčinnějším opatřením ke snížení škod zvěří je redukce skutečných stavů spárkaté zvěře na únosnou míru. Pro oblast Novohradských hor se jako ekologicky únosný jeví stav jelení zvěře dle dříve provedených mysliveckých průzkumů 3 – 4 kusy na 1000 ha. Dosažení tohoto stavu zvěře je v některých lokalitách velmi problematické, a to přesto, že se podstatně změnily podmínky, které v této příhraniční oblasti byly před rokem 1990. Dříve zde ve velkém rozsahu ovlivňovalo tyto podmínky hraniční pásmo a drátěné zátarasy, nyní se v těchto lokalitách ve zvýšeném rozsahu projevuje turistický ruch a návštěvnost lesa. Zvěř je zvýšeným turistickým a cykloturistickým ruchem plašena, přeháněna z místa na místo a tím i stresována. Stává se pak, že hledá úkryt v lokalitách, které jsou pro návštěvníky Novohradských hor jen těžko přístupné. Zde se pak zdržuje ve větším početním stavu a působí nemalé škody především v mladých porostech. Z těchto uvedených důvodů se jako nejvýhodnější jeví individuelní ochrana vybraného počtu jedinců tj. 600 ks/ha. Pro tento způsob ochrany je možné využít plasty, drátěné pletivo, dřevěné oplůtky, ochrana kmenů bodováním, nátěry dehtovými hmotami jako je Recervin nebo Cervacol nebo ochrannými chemickými látkami na ochranu již poškozených jedinců. U již poškozených porostů je nutné postupovat ve výchově porostů výběrem nejpoškozenějších jedinců a tím zlepšovat jejich narušenou stabilitu. Porosty poškozené více jek 50%, ve kterých se u poškozených jedinců projevuje následná hniloba, je nutné potupně rekonstruovat. Ochrana založených kultur proti zvěři s využíváním různých metod ochrany je účinná. Důležité však je, aby její aplikace byla provedena v aktuálním období a včas nebo v případě oplocování kultur před vlastním zalesněním. Z chemických prostředků, se hlavně v lesním provozu používají repelentní přípravky jako jsou Morsuvin, Lavanol, Aversol, Nivus, Lentacol, Neoponit, Stop Z, Lanol, Sanatex. Prostředky je vhodné měnit, aby si na ně zvěř nezvykla. Cenné meliorační a zpevňující dřeviny je vhodnější oplotit a to dle možností buď to individuálně nebo skupinovitě, tak aby zvěř do oplocení nemohla vniknout. Z tohoto důvodu je nutné podle druhu vyskytující se zvěře volit i výšku realizovaného oplocení. K individuelní ochraně je pak možné využívat různých typů ochranných plastů nebo rozsoch. Využívání plastů je však cenově nákladnější a po uplynutí doby účelného využívání tohoto způsobu ochrany vzniká problém s odstraněním používaných plastů. Tato hmota po ukončení své ochranné funkce zůstává ležet v lese a trvá velmi dlouho než se rozloží. Porosty poškozené loupáním a následnou hnilobou je vhodné rekonstruovat, pokud není možné zdravotními a výchovnými zásahy jejich zdravotní stav zlepšit.

7.2.4. Návrh opatření v porostech narušených a ohrožených kalamitními škůdci Zásadním předpokladem ke snížení škod kalamitními škůdci, je dodržování zákonných norem především při zajišťování včasnosti zpracování kalamitních těžeb, vzniklých působením abiotických a biotických činitelů, dodržování zásad porostní hygieny, tj. čistoty lesa po realizovaných těžebních a výchovných zásazích. Nepřipustit tak ponechávání zbytků dřevní hmoty v lesních porostech, a to jak po těžbách úmyslných, tak nahodilých, zajistit včasnou likvidaci stromů napadených hmyzími škůdci, včetně nezbytné asanace. Zásadním požadavkem je rovněž pravidelně a důsledně prováděná kontrola vývoje kalamitních škůdců, ať už se jedná o podkorní hmyzí škůdce (lýkožrouta a lýkohuba) nebo listožravé hmyzí škůdce, včetně zajištění podmínek pro podporu jejich predátorů.


- 129 -


7. OCHRANA LESA

7.2.5. Vliv předpokládané změny klimatu na ohrožení porostů Předpokládané změny klimatických podmínek v budoucnu jako důsledek tzv. skleníkového efektu by měly mít nepochybně výrazný vliv na les, zejména na jeho složení a produkci. S ohledem na tuto skutečnost je třeba s předstihem již dnes věnovat potenciálnímu oteplení klimatu a s tímto jevem spojeným dalším změnám určitou pozornost. Důsledky klimatických změn bude třeba brát v úvahu zejména při volbě dřevin pro druhovou skladbu lesních porostů. Specifickou důležitost má reakce druhů, regionálních a dílčích populací na změněné podmínky prostředí (zejména na vyšší teploty) ve srovnání s podmínkami stanovišť jejich původu. Cílem výzkumu, který se realizoval na vybraných výzkumných provenienčních plochách se smrkem ztepilým, borovicí lesní, modřínem opadavým a jedlí bělokorou, bylo posouzení růstových reakcí potomstev, zastoupených na výzkumných plochách, se zvláštním zřetelem na rozdílnosti ekologických podmínek míst původu mateřských porostů a míst výsadby. Tento postup hodnocení může do jisté míry simulovat proces posunu klimatických ukazatelů, k němuž by v budoucnu mělo docházet. Problematika konkrétních opatření v lesním hospodářství ve vztahu k předpokládaným změnám klimatu v budoucnu je předmětem pozornosti řady autorů a mnohé náměty byly publikovány. Doporučuje se postupně zvyšovat biodiverzitu lesních porostů (především druhovou skladbou) jako jedno z významných opatření ke zvýšení stability lesních ekosystémů. Biodiverzitu je třeba sledovat a zajišťovat nejen globálně, např. v rámci lesního hospodářského celku, ale v každém konkrétním lesním porostu. Základem druhové skladby lesních porostů by měly být lesní dřeviny na daném stanovišti původní. Je třeba postupně snižovat podíl smrku v druhové skladbě. Žádoucí je výrazné zvýšení podílu dřevin listnatých v druhové skladbě lesních porostů a to nejen dřevin hospodářsky nejvýznamnějších, jako je v této oblasti především buk, ale i dalších druhů (javor, jilm, jasan atd.), které jsou, nebo byly součástí přirozených lesních ekosystémů. Doporučuje se uvážit a realizovat vhodnou transformaci dosavadního systému hospodaření v lesích ČR s využitím vhodných prvků hospodářství blízkého přírodě. Opatření k záchraně a reprodukci genových zdrojů lesních dřevin a zajištění reprodukčního materiálu se doporučuje orientovat m.j. na původní dílčí populace v teplejších a sušších oblastech. Tyto dílčí populace mohou mít specifický význam pro lesní hospodářství pro případ, že se v budoucnu důsledky skleníkového efektu projeví výrazněji. Péče o lesy v předpokládaných změněných ekologických podmínkách v budoucnu je a bude spojena s řadou problémů, které bude třeba s předstihem řešit, a to zejména v oboru genetiky, šlechtění a introdukce lesních dřevin v souvislosti se zajišťováním vhodného reprodukčního materiálu pro obnovu lesních porostů. Pro řešení těchto problémů bude třeba formulovat vhodné strategie a věnovat jim přiměřenou část kapacit lesnického výzkumu. (J.Šindelář, VÚLHM, Lesnictví 39/1993).

7.3. Ekologická stabilita lesů Ekologickou stabilitou lesních porostů rozumíme schopnost odolávat nepříznivým vlivům (klimatic-kým, biotickým) a po případném poškození provádět nápravná opatření k zajištění rovnovážného stavu. Vzhledem k tomu, že lesní porosty jsou do jisté míry společenstvím uměle vytvořeným působením různých vlivů, není možné spojovat ekologickou (biocenologickou) stabilitu se stabilitou statickou. Proto je potřeba ekologickou stabilitu lesních porostů posilovat, a to především pěstování smíšených porostů z dřevin stanovištně vhodných, které jsou odolnější proti nepříznivým biotickým a klimatickým vlivům.U stávajících lesních porostů pak zvyšovat jejich statickou odolnost pěstebními zásahy v mládí a udržováním stávající rozdělovací sítě se zpevněnými exponovanými okraji. Zároveň však je nutné trvale zajišťovat využíváni všech produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.


- 130 -


7. OCHRANA LESA

7.3.1. Koncepce mapy dlouhodobých opatření lesa Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesa se zabývá poškozením a ohrožením porostů škodlivými činiteli a rámcovými návrhy opatření pro obnovu a vytváření statické stability porostů a je hlavním výsledkem šetření ochrany lesa v rámci OPRL v dané oblasti v digitální podobě.

7.3.1.1. Poškození a ohrožení škodlivými činiteli Zobrazení lokalit, u kterých dochází v důsledku působení škodlivých činitelů je podle jednotlivých faktorů provedeno v těchto digitálně zpracovaných mapových vrstev : Vrstva podmáčených lokalit PODM – zobrazuje nejproblematičtější lesní půdní typy ovlivňované vodou v dané PLO na nichž jsou lesní porosty ohrožené ve zvýšené míře abiotickými činiteli a to především větrem (za případného spolupůsobení se sněhem, mimo to jde i o lokality potenciálně ohrožené houbami). Lesní porosty touto vrstvou vymezené vyžadují zvýšenou pěstební péči k zajištění jejich zpevnění a tím i zvýšení statické stability. Vrstva větrných polomů VEPO - zobrazuje lokality, kde v minulosti došlo k poškození lesních porostů větrnými kalamitami s vyznačením směrů bořivých větrů. Vrstva lokalit poškozených sněhem a námrazou SNNA – vymezuje území, kde jsou lesní porosty poškozeny korunovými zlomy způsobenými činností sněhu, jinovatky a námrazy, tj. exponované lokality s rozsahem účinnosti působení těchto škodlivých činitelů. Vrstva porostů ohrožovaných zvěří ZVER – označuje lesní porosty poškozené zvěří, ve kterých je zároveň i zvýšená koncentrace stavu spárkaté zvěře, která zde působí škody na lesních kulturách a mladých porostech loupáním, okusem a vytloukáním. Vrstva pásem ohrožení imisemi POIM - zobrazuje vymezená pásma ohrožení v předmětné oblasti. V PLO 14 jsou vylišena pásma ohrožení C a D. Vrstva liniových stabilizačních prvků LISP - zobrazuje stávající (již založené zpevňující prvky obnovou a výchovou v barvě zelené) a navržené zpevňující prvky (odluky, rozluky a závory v barvě červené). Návrhy jsou v mapách zakresleny schematicky. S ohledem na zajištění stability lesních porostů budou tyto návrhy zapracovány do konkrétních porostů a porostních skupin při obnově LHP. V případě naléhavé potřeby výchovy a obnovy lesních porostů mohou být předmětné návrhy realizovány současně s touto činností. Charakter zpevňujících liniových prvků bude volen s ohledem k věku předmětných porostů a porostních skupin, dřevinné skladbě a stanovišti v návaznosti na expozici.

7.3.2. Mapa ÚSES Součástí mapové dokumentace OPRL je i samostatná digitálně zpracovaná mapa USES, vymezující v souladu s navrženými nebo schválenými plány nebo projekty místní , regionální a nadregionální územní systémy ekologické stability, tj. biocentra a biokoridory ÚSES v oblasti zpracovávané PLO. Pro zajištění ekologické stability krajiny a tedy i lesa je vytvořen Územní systém ekologické stability (ÚSES) jako nepravidelná síť ekologicky významných segmentů krajiny (lesa), které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií. Těmito kriterii jsou : 1. rozmanitost potenciálních přírodních ekosystémů v území 2. jejich prostorové vazby 3. nezbytné prostorové parametry 4. aktuální stav krajiny 5.společenské limity a záměry


- 131 -


7. OCHRANA LESA

Při tvorbě mapy byly jako podklady využity schválené generely a plány ÚSES uložené na jednotlivých okresních úřadech. Územní systém ekologické stability tvoří biocentra a biokoridory. Vytváří síť (kostru) ekologické stability předmětné lokality. Tato kostra může navazovat na síť statické stability (např. zpevňovací prvky). Rozlišujeme lokální systém ekologické stability, který musí být tvořen především porosty staticky stabilními, hospodářsky samostatnými, jejichž dřevinná skladba je blízká přirozené. Regionální a vyšší SES musí splňovat především podmínku trvalosti, tedy uchování a umožnění rozvoje lesního společenstva ve všech aspektech.

7.3.2.1. Definice prvků ÚSES ÚSES je podle zákona č.114/1992 Sb., vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišujeme místní (lokální),regionální a nadregionální úroveň ÚSES. Sosiekoregion – je účelně modifikovaná jednotka členění reliefu země slučující geomorfologické celky do souborů podle typu přírodní vegetace. Respektuje např.průměrnou lesnatost, stupeň zornění, stupeň urbanizace apod. Bioregion – jednotka geomorfologického členění ČR, používaná pro ochranářské a jako vztažný rámec pro posuzování reprezentativnosti a unikátnosti společenstev. Biochora – typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka, tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů. Je významnou účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES. Skupiny typů geobiocénů (STG) – sdružují ekologicky podobné přírodní suchozemské ekosystémy.Jsou charakterizovány vegetačním stupněm a hydrickou řadou. Biocentrum – krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (co možná trvalou) existenci druhů nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin (v lese přirozenou druhovou skladbu) a volně žijících živočichů a jejich zdrojů. Jsou tvořena ekologicky významnými částmi lesních geobiocenóz, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného geofondu při zachování účelného hospodaření v lese (obnova a výchova porostů). Biocentra se dále mohou dělit podle rozmanitosti ekotypů a biocenóz, geoekologických vazeb, biogeografické polohy, typu formace, vzniku, vývoje a reprezentativnosti. Pro účely OPRL biocentra členíme na biocentra vymezená, tj. v mapě ÚSES zeleně a navržená (k vymezení) - v mapě červeně. Biocentra schválená jsou vyšrafována. Jednotlivá biocentra jsou doplněna databází navázanou na plochu (u boicenter v lese) nebo bod (biocentra mimo les). Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem umožňujícím migraci organizmů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Jsou to stabilizační prvky liniového charakteru, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují migraci organizmů mezi biocentry.

7.3.2.2. Dokumentace ÚSES Rozlišujeme tři úrovně ÚSES, a to nadregionální - reprezentující sosiekoregion (bioregion), regionální reprezentující biochoru a lokální reprezentující skupinu typů geobiocenů. V r.1996 bylo vytvořeno zcela nové nadregionální členění republiky a nový nadregionální ÚSES. Tento systém bude ve zvláštní vrstvě nekorespondující s předešlými generely a plány ÚSES, pokud ovšem už do nich nebyl zapracován. V takové případě bude tento systém do plánů ÚSES zahrnut. Dokumentace je ve dvou úrovních. Jednak jako generely ÚSES, kdy prvky nejsou přesně vázány na terénní umístění a respektují pouze určitá kriteria tvorby ÚSES a pro vlastníka jsou orientační a dále jako plány ÚSES zahrnuté v územních plánech sídelních celků (územní plány obcí či sídelních útvarů, zón a velkých územních celků). Zde jsou prvky ÚSES vázány na porosty a parcely a jsou pro vlastníka závazné. Generel ÚSES – odvětvový generel závazný pro orgány ochrany přírody. Slouží jako podklad pro tvorbu plánů ÚSES. V označování generelů panuje nejednotnost. Zejména v počátcích tvorby generelů byly označovány jako plány ÚSES nebo návrhy plánů ÚSES. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 132 -


7. OCHRANA LESA

Územně technický podklad (ÚTP) – podklad který slouží pro zpracování územně plánovací dokumentace (UPD). Pro tvorbu OPRL je využíván ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR. Jde o mapové dílo, doplněné textovou a tabulkovou částí, vydané Společností pro životní prostředí, spol. s. r. o. v Brně v roce 1996. V OPRL může být tento ÚTP součástí mapy ÚSES jako tzv. vrstva MSES s příslušnou databází. Lze ji zobrazit společně s vrstvou ÚSES, do map se však zpravidla tiskne samostatně pro zachování přehlednosti. Plán ÚSES – obsahuje zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů a návrh rámcových opatření. Pro účely lesnické praxe se rozlišuje na „vymezené“ a „schválené“. Vymezení ÚSES provádí orgány ochrany přírody a krajiny (u nadregionálních USES MŽP, u regionálních okresní úřady, správy NP nebo CHKO a místních pověřené obecní úřady s okresními úřady). Vymezením USES se míní označení existujících částí USES (např. biocenter), neboť v tomto případě se nenavrhuje tvorba nových, ale zachování původních struktur krajiny. Za vymezené se tedy považují ty části ÚSES, které jsou v plánu USES označeny jako existující. Části ÚSES, označené v plánu jako navržené se považují v OPRL rovněž za navržené. Za schválené plány USES se považují: a) plány vyhlášené obecně závazným právním předpisem, např. územní plány velkých územních celků (schvaluje ministerstvo pro místní rozvoj), územní plány obcí, (sídelních útvarů) zón a v regulačních pásmech. Územní plány jsou součástí ÚPD. b) plány schválené pravomocným rozhodnutím – v územním řízení (například schválení ve stavebním řízení pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu), c) plány schválené pravomocným rozhodnutím v řízení o pozemkových úpravách (komplexních). Projekty ÚSES – slouží pro realizaci nefunkčních nebo neexistujících částí USES.

7.3.3. Koncepce mapy územního systému ekologické stability V mapách OPRL (mapa s vrstvou ÚSES) jsou zahrnuty všechny navržené a vymezené plány a generely nadregionálního, regionálního a místního ÚSES, které se podařilo získat od OkÚ České Budějovice a OkÚ Český Krumlov, kam podle územního začlenění předmětná oblast spadá. Do LHP a LHO budou zahrnuty (zapracovány) všechny plány ÚSES (příp. jejich prvky – tj. biocentra) schválené. Ostatní mají charakter informativní, například pro vlastníky lesa. Proto lze doporučit aby se na tyto prvky upozorňovalo v popisu porostů při obnovách LHP. Vrstva USES – tato vrstva zobrazuje biocentra a biokoridory na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PÚPFL) s jejich názvy a to jak navržené tak vymezené. Biocentra doplněná plošným šrafováním jsou schválená v čase reálného zpracování OPRL. Mimo to jsou v digitální verzi doplněna o databáze a označení. Hospodaření v biocentrech řeší odchylky pro ÚSES v rámcových směrnicích hospodaření. Ve schválených USES (biocentrech) je nutné respektovat návrh opatření, jež je součástí generelů a plánů ÚSES. Vrstva MSES – z vrstvy ÚTP byly do jednoho bloku převzaty bloky nadregionálních a regionálních biocenter (dále NRBC a RBC) a koridorů (dále jen NRBK a RBK). Koridory jsou rozděleny na plochy a linie. Linie NRBC se dělí podle způsobů vymezení na : a) jednoznačné hranice, b) k upřesnění. Linie RBC se podle způsobu vymezení dělí na: a) vymezené, b) k vymezení, c) k založení, d) k doplnění. Linie NRBK jsou bez rozlišení nasnímané jednou linií. Pro osy NRBK (OSYN) není značka, proto jsou tyto linie převzaté v kódu bez specifického druhu. Linie RBK se podle způsobu vymezení dělí na: a) vymezený, b) k vymezení, c) směr propojení.


- 133 -


7. OCHRANA LESA

Tvary NRBC, RBC, NRBK, RBK byly převzaty beze změn z ÚTP, databáze ploch byly beze změn arbitrů pouze přizpůsobeny na plochové tabulky programu Topol. Databázová položka PLOCHA HA a OBVOD M neodpovídá skutečnosti jen tehdy, rozděluje-li plochu hranice PLO 14. Vrstva MSES se liší od vrstvy ÚSES tvary NRBC, NRBK, RBC a RBK, protože se v rámci jednotlivých územních plánů (ÚP) upřesňovaly hranice BC a BK. Vrstva MSES je součástí finální vrstvy pro tisk map ÚSES (podle metodiky OPRL), vzhledem k tomu, že dochází k nepřehlednosti při společném tisku s vrstvou USES bývají tyto vrstvy tištěny zvlášť. Návrhy opatření v biocentrech jsou v ředě případů obecné, proto je vhodné v těchto biocentrech hospodařit tak, aby byla zachována (případně se ještě rozvinula ke klimaxovým dřevinám) současná druhová skladba. Přichází tedy v úvahu pouze jemnější formy hospodaření (podrostní s výhledem přechodu na výběrný způsob). Obnova by se měla zohledňovat možností dosažení přirozené druhové skladby. Nelze paušálně používat clonnou seč, ale využívat osvědčené postupy s využitím původního či vhodného osiva a reprodukčního sadebního materiálu. Obdobně pro dosažení nejvhodnějšího hospodářského způsobu je třeba zhodnotit dřevinnou skladbu a možnosti výškové a prostorové diferenciace (například postupný přechod přes viceetážové porosty). Hospodaření v biocentrech řeší odchylky pro ÚSES v rámcových směrnicích hospodaření. V prvcích ÚSES (biocentrech ) schválených je nutné respektovat návrh opatření, jež je součástí generelů a ÚSES.

7.3.4. Podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření V prvcích ÚSES v lese hospodářském se předpokládá řádné hospodaření s cílem produkce kvalitní dřevní hmoty. Dřevinná složka odpovídá stanovištně původnímu zastoupení jednotlivých dřevinných druhů. Základní rozhodnutí v hospodářských souborech zůstává nezměněno, mění se cílová druhová skladba. V lesích ochranných a zvláštního určení je hospodaření podřízeno těmto kategoriím a dochází zde k posílení původní dřevinné skladby. Cílová druhová skladba vychází z typologického průzkumu, historických průzkumů a literárních odkazů (Vokoun). Porosty se změněnou druhovou skladbou budou v prvcích ÚSES budou převáděny na původní dřevinnou skladbu postupně. Rovněž tak porosty poškozené loupáním a ohryzem jelení zvěří, které jsou následně postiženy výrazným zastoupením hniloby je nutno rekonstruovat postupně, aby nedocházelo k narušování stability sousedních lesních porostů, ale naopak postupovat tak, aby se jejich statická stabilita zlepšovala. Pěstebně je nezbytně nutné ve stávajících lesních porostech udržet podíl stanovištně původních dřevin a s využitím všech možností přirozené obnovy jej zvyšovat. Výběr ve výchovných zásazích v prvcích ÚSES pro jednotlivé dřeviny se řídí dvěma zásadami v následném pořadí: 1) udržení podílu zastoupení dřeviny v porostu, v případě malého zastoupení ponechat i ty jedince, kteří nesplňují kriteria produkce. 2) Klasický výběr v dřevině naplňující kriteria dlouhodobé produkce kvalitní dřevní hmoty, teda upřednostnění v rámci dřeviny kvalitu nad kvantitou. Ve vyhlášených chráněných územích, které jsou prvky ÚSES bez ohledu na kategorie lesů, se hospodaření řídí schváleným plánem péče pro příslušná chráněná území.

7.4. Závěr Veškeré podklady, které byly zpracovány, slouží jako podklady pro tvorbu rámcových směrnic hospodaření. Šetření bylo provedeno v období od února do května 2000. Celkový zdravotní stav lesních porostů mimo porostů poškozených loupáním zvěří je dobrý.


- 134 -


8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA

8. DOPRAVNÍ ZPŘÍSTUPNĚNÍ LESA Šetření dopravního zpřístupnění bylo provedeno v jarním období r.2000. Spočívalo ve fyzické inventarizaci odvozních cest – lesních i veřejných. Lesní cesty byly zatříděny dle kritérií do příslušných kategorií. Lesní cesty s vybudovanou vozovkou celoročně provozuschopné byly zatříděny do kategorie 1L, sezónně provozuschopné s různým stupněm zpevnění do kategorie 2L. Pro zpracování kapitoly byly použity elaboráty dopravního průzkumu z LHC, které se nacházejí v této lesní oblasti, s jejich aktualizací.

8.1. Současné zpřístupnění PLO 14 – Novohradské hory lze hodnotit z pohledu dopravního průzkumu jako dobře zpřístupněnou. Dopravní síti byla věnována dostatečná pozornost, lesní cesty jsou vhodně vloženy do terénu a podchycují maximální možnou gravitaci. Stav zpřístupnění lesa dle jednotlivých LS a LOC. lze vyčíst z tabulky S4 porovnáním modelové a skutečné hustoty odvozních cest udávané v m/ha. Celkem je v oblasti 313,1 km cest, z toho lesní cesty kategorie 1L a 2L činí 280,8 km a cesty veřejné, využitelné pro potřeby lesního hospodářství 32,6 km.

8.1.1. Inventarizace odvozních cest Předmětem inventarizace odvozních cest byly všechny cesty procházející lesem, nebo se ho dotýkající – v členění na cesty lesní a veřejné. Klasifikace cest se prováděla dle ČSN 73 61 08 do tříd 1L a 2L. Lesní cesty třídy 2L se dále rozlišovaly do kategorií 2L1 a 2L2. Evidovány byly všechny cesty, schopné odvozu dřeva dopravními soupravami, i když ve své třídě nemají dodrženy některé normou stanovené parametry. Lesní cesty jsou evidovány v celé délce, tj. i pokud vedou mimo les. Veřejné cesty jsou vedeny délkou procházející lesem nebo délkou, kterou se lesa dotýkají. Délky byly zjišťovány odměřením z mapy s přesností na 100 m. Na mapě je začátek a konec cesty označen šipkou. Soupis všech inventarizovaných cest je uveden v tabulce S1 (viz. příloha č.20), celkový přehled dle LOC v tabulce S2. S2. PŘEHLED SOUČASNÝCH ODVOZNÍCH CEST PO LOC A LESNÍCH MAJETCÍCH Lesní majetek a LOC KA1 KA2 KA3 KA4 NH1 NH2 NH3 NH4 NH5 KA NH Celkem

L1L 13,8 18,2 10,7 1,5 7,4 11,9 0,4 12,8 17,7 44,2 50,2 94,4

Lesní cesty (km) L2L1 L2L2 0,6 29,2 16,7 5,6 14,7 21,9 13,9 21,7 19,1 52,1 91,3 143,4

7,7 6,2 5,5 6,7 6,6 2,4 4,3 0,4 2,9 26,1 16,6 42,7

Suma

Veřejné cesty (km) V1L V2L1 Suma

22,1 53,6 32,9 13,8 28,7 36,2 18,6 34,9 39,7 122,4 158,1 280,5

2,2 3,8 3,2 9,6 2,0 8,7 0,9 9,2 21,2 30,4

0,2 0,3 1,6 0,1 0,5 1,7 2,2

2,4 4,1 3,2 11,2 2,0 8,7 0,1 0,9 9,7 22,9 32,6

L1L + V1L 16,0 22,0 13,9 1,5 17,0 13,9 9,1 12,8 18,6 53,4 71,4 124,8

Cesty celkem (km) L2L1 + L2L2 V2L 0,8 7,7 29,5 6,2 16,7 5,5 5,6 6,7 16,3 6,6 21,9 2,4 13,9 4,3 21,8 0,4 19,1 2,9 52,6 26,1 93,0 16,6 145,6 42,7

Suma 24,5 57,7 36,1 13,8 39,9 38,2 27,3 35,0 40,6 132,1 181,0 313,1

Hlavní charakteristiky tříd lesních cest: 1L - odvozní cesty s celoročním provozem a tomu odpovídající vozovkou, obvykle složenou z několika vrstev, jsou řazeny do jiných pozemků. 2L1 – odvozní cesty se sezónním až trvalým provozem, jsou opatřeny jednoduchou vozovkou s prašným povrchem, případně provozním zpevněním nebo asfaltovým povrchem s parametry nevyhovujícími zařazení do cest třídy 1L. Jsou řazeny do jiných pozemků. 2L2 – odvozní cesty se sezónním provozem, zpravidla nezpevněné. Vyskytují se pouze na únosných podložích a jsou řazeny do bezlesí. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 135 -



8.1.2. Dopravně nepřístupné lokality Jako dopravně nepřístupné lokality zůstaly menší lesní celky v okolí Stodůleckého vrchu při státní hranici jižně od Pohoří na Šumavě. Tato část leží většinou na vrchovištních až přechodových rašelinách a je z větší části součástí přírodní rezervace. Dále by bylo možné doplnit síť v revíru Horní Stropnice v protáhlých, poměrně úzkých, dosud nepřístupných komplexech, kde jsou suťová pole znesnadňující přibližování dřeva.

8.1.3. Vymezení transportních segmentů a odvozních celků Pro posouzení optimální hustoty dopravní sítě je celé území rozděleno do tzv. lesních odvozních celků (LOC) a transportních segmentů (TS). Transportní segment je soubor porostů, které převážně gravitují na jednu hlavní odvozní cestu. Dříví se soustřeďuje k jednomu nebo více odvozním místům. Transportní segment má přirozené hranice na gravitačních předělech (hřebenech, vodotečích, okrajích lesa), nebo umělé (odvozní i veřejné cesty, železniční tratě, rozdělovací síť). Lesní odvozní celek je soubor transportních segmentů pro výpočet dopravní optimalizace lesní dopravní sítě. Má mít jednotný směr odvozu z lesa na manipulační sklad, k železniční vlečce, případně k odběrateli. Velikost se stanoví podle konkrétních podmínek, obsahuje nejméně jeden transportní segment. Hranice jsou totožné s hranice transportních segmentů a respektují hranice významných vlastníků. V rámci PLO 14 bylo vylišeno celkem 9 LOC (5 na LHC Nové Hrady a 4 na LHC Kaplice) s průměrnou výměrou 1 236 ha (maximum 1 910 ha, minimum 687 ha).

Modelové typy transportních segmentů Typ 0: Oblast bez odvozních cest procházejících lesem, dříví gravituje k cestám jdoucím mimo les. Tyto cesty se do modelové hustoty nezapočítávají, i když slouží lesnímu provozu a jsou i ve vlastnictví. Morfologie terénu není rozhodující, hO = 0 m/ha. Pokud navrhujeme do typu 0 odvozní cestu, přeřazujeme transportní segment do typu A až E. Typ A: Roviny a náhorní plošiny s minimem omezujících vnějších vlivů, hA ≥ 15 m/ha. Typ B: Odvozní síť vyšších horských poloh, hřebenové a etážové cesty, převažuje antigravitační přibližování, hB ≥ 17,5 m/ha. Typ C: Odvozní síť v pahorkatinách a nižších horských polohách s cestní sítí po hřebenech a údolních polohách, jednostranně i oboustranně gravitující hmota, hC ≥ 22,5 m/ha. Typ D: Odvozní síť v luhu, v inundačních oblastech, v terénech s krátkými svahy a zaříznutou údolnicí; značné vnější omezení, relativně malá gravitační území, hD ≥ 25 m/ha. Typ E: Odvozní síť v pahorkatinách a horách s členitými a dlouhými svahy s kombinací etážových a údolních cest, obtížné limitující vnější i vnitřní podmínky, hE ≥ 27,5 m/ha. Segmenty typu „0“ „A“ „B“ „C“ „E“


zabírají zabírají zabírají zabírají zabírají

163 ha 1 259 ha 5 179 ha 1 393 ha 3 131 ha

- 136 -

tj. 1,5% tj. 11,3% tj. 46,6% tj. 12,5% tj. 28,1%



MODELOVÉ PARAMETRY TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ

dt =

model H (m/ha) 10000 m 4H

dsm = dt √ 2 m (l ≤ 15%)

A 15 166,6

B 17,5 142,8

U 245 S 313

SF 306 K 565 E 619 L 337

dsm = dt l √2 15 (l ≥ 15%)

Transportní segment C D 22,5 25 111,1 100,0 U 182 S 209 K 440 E 482 L 262

E 27,5 90,9

FL 188 E 207

E 428 L 36

Vysvětlivky: H hustota odvozních cest na 1 ha dt teoretická přibližovací vzdálenost v m modelová skutečná přibližovací vzdálenost dsm Transportní segment 0 orientačně přebírá parametry AU (dsm = 245 m) VAZBA TRANSPORTNÍHO SEGMENTU (TS) A TECHNOLOGICKÉHO TYPU (TT) Transportní segment 0 A B C D E

U 0U AU

Technologický typ S K

F

BF CU

AS BS CS

BK CK

DF

E

L

BE CE DE EE

BL CL DL EL

Vysvětlivky: U S K L F E

UKT se standartním vybavením LKT se standartním vybavením kůň lanové dopravní zařízení UKT – Horal vybavený lesnickou kompletací, LKT s nízkotlakými (flotačními) pneumatikami erozní ohrožení (přípustné prostředky: F, K, L a jejich kombinace)

Technologické typy F, E, L, vyskytující se ve více sklonových kategoriích, jsou v tomto případu indexovány pro okulární zvýraznění vlivu a významu sklonu terénu. Toto řešení však má jen omezený význam, a to jen u písemného vyjádření technologických typů, protože u map technologických typů lze použít barevné odlišení, a pro veškeré kapacitní a ekonomické kalkulace je lépe používat terénní typy (jako přesnější). MODELOVÉ ZASTOUPENÍ TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ (TS) A TERÉNNÍCH TYPŮ (TT) v HS HS 13 19 21 23, 25 27 29 31


TS + TT AU DF CK CE CL AU AU AS DE DF CK CE CL

HS 35 39 41 43, 45 47 51 53, 55

TS + TT AU AS DE DF CK CE CL CU CU CS CK BE BL CU

- 137 -

HS 57 59 71 73 75 77 79

TS + TT CS BE DE DL BE EE EL BS BS BS BE DE DL BE



8.2. Výhledové zpřístupnění 8.2.1. Návrh zpřístupnění lesa Dopravní situace a návrhy byly projednány s lesními správami LČR, kde byl proveden zápis. V rámci dopravního šetření bylo pro doplnění stávající lesní dopravní sítě navrženo celkem 19,1 km lesních cest (LHC Nové Hrady 13 km, LHC Kaplice 6,1 km). Návrhy podle majetku a LOC jsou zachyceny v tab. S1 a S3. Vzhledem k tomu, že se jedná o doplnění základní sítě, jsou navrženy jen cesty třídy 2L2 s ohledem na podloží. V tab. S3 je provedeno zatřídění dle stupně naléhavosti výstavby. Všechny návrhy jsou ve stupni naléhavosti 2. To jsou cesty, které přinesou významné snížení nákladů na přibližování, odvoz, těžbu a manipulaci dříví a ostatní dopravu již bezprostředně po realizaci. Např. trasy, zpřístupňující transportní segmenty s výskytem mýtních porostů a porostů s maximálními probírkami. TAB. S3 SUMÁŘ NÁVRHŮ VÝSTAVBY Lesní majetek a LOC KA1 KA2 KA3 KA4 NH1 NH2 NH3 NH4 NH5 KA NH Celkem

Délka návrhů (km)

Stupeň naléhavosti 2 4,1 0,7 0,8 0,5 8,2 0,2 1,7 2,9 6,1 13,0 19,1

1 4,1 0,7 0,8 0,5 8,2 0,2 1,7 2,9 6,1 13,0 19,1

3

-

8.2.2. Přehled transportních segmentů a porovnání hustoty odvozních cest Z níže uvedeného přehledu v tab. S4 vyplývá, že celková průměrná modelová hustota ze zastoupených transportních segmentů činí 20,4 m/ha (maximum 26,2 m/ha, minimum 16,3 m/ha). Naproti tomu dosáhla průměrná skutečná hustota 27,8 m/ha (maximum 31,6 m/ha, minimum 15,6 m/ha). Skutečná hustota odvozních cest tedy převyšuje modelovou v průměru o 7,4 m/ha. Výjimkou je LOC KA4, kde se nacházejí výše zmiňované lesní celky v okolí Stodůleckého vrchu.

TAB. S4 PŘEHLED TRANSPORTNÍCH SEGMENTŮ A POROVNÁNÍ HUSTOT ODVOZNÍCH CEST Plocha Model transportního segmentu Lesní ha majetek a Současná 0 A B C LOC délka % v km s návrhy m/ha km 800 2 67 432 127 KA1 24,5 0,3 8,4 54,0 15,9 28,6 1,3 9,5 3,6 1910 1 82 1278 6 KA2 55,5 4,3 66,9 0,3 56,2 0,6 11,7 0,1 1362 2 781 5 KA3 38,4 0,2 57,4 0,3 39,2 10,0 0,1


D

-

- 138 -

E

171 21,4 5,9 543 28,4 7,8 574 42,1 11,6

Modelová Současná hustota hustota

Rozdíl

Po realizaci návrhů

20,2

30,6

10,5

35,8

20,2

29,1

8,8

29,4

21,7

28,2

6,5

28,8



Plocha Model transportního segmentu Lesní ha majetek a Současná 0 A B C LOC délka % v km s návrhy m/ha km 687 40 218 360 KA4 10,7 5,9 31,7 52,4 11,2 4,7 9,2 1668 15 642 661 NH1 38,6 0,9 38,5 39,6 46,8 5,8 8,9 1217 2 120 NH2 38,5 0,2 9,9 38,7 1,5 901 594 NH3 27,1 65,8 27,1 14,8 1196 75 1122 NH4 34,7 6,2 93,8 36,4 0,9 16,4 1383 100 56 1206 NH5 41,4 7,2 4,0 87,2 44,3 0,6 15,3 4759 46 367 2852 138 KA 129,1 1,0 7,7 59,9 2,9 135,2 1,2 10,5 0,7 6366 117 893 2327 1255 NH 180,3 1,8 14,0 36,6 19,7 193,3 2,1 6,4 4,4 11125 163 1259 5179 1393 Cekem 309,4 1,5 11,3 46,6 12,5 328,5 1,7 8,1 2,8

D

E

Modelová Současná hustota hustota

70 10,1 2,8 350 21,0 5,8 1095 90,0 24,7 308 34,2 9,4

-

22 1,6 0,4 1357 28,5 7,8 1774 27,9 7,7 3131 28,1 7,7

0 0 0 -

Rozdíl

Po realizaci návrhů

16,7

15,6

- 1,1

16,3

20,5

23,1

2,7

28,1

26,2

31,6

5,4

31,8

24,2

30,1

5,9

30,1

17,3

29,0

11,7

30,4

16,3

29,9

13,6

32,0

20,1

27,1

7,0

28,4

20,6

28,3

7,7

30,4

20,4

27,8

7,4

29,5

8.3. Návrh limitujících těžebně-dopravních technologií 8.3.1. Modelové těžebně-dopravní technologie TERÉNNÍ A TECHNOLOGICKÁ TYPIZACE

Podloží Sklon terénu

únosné trvale nerovnosti terénu

%

□

# ≤ 10

11

11 – 20

21

12

U

22

S

# 13 23

F

34 - 50

31 39 41

F

32 42

33

K

15

16

25

26

L

E

29 21 - 33

překážky

neúnosné

podmíněně

F

43

35 45

36

L

46

49 51 - 70 ≥ 71

E

59 69

Macků –Popelka – Simanov (1992)


- 139 -



Vysvětlivky: Únosnost podloží je schopnost půdy odolávat účinkům vnějších sil, které v ní způsobují přechodné nebo trvalé deformace. Únosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 200 kPa (hloubka koleje do 5 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT 80 Standart, tj. LKT 80 s obvyklou výbavou), a to i při změnách vlhkosti půdy. Neúnosné podloží je charakterizováno odoláváním měrnému tlaku ve stopě 50 kPa (hloubka koleje 20 cm jednorázového pojezdu speciálního lesního kolového traktoru LKT Standart). Únosnost podmíněná je charakterizována proměnlivou únosností půdy v rozmezí 50 až 200 kPa v závislosti na změnách podmínek (zejména okamžité vlhkosti), které ji ovlivňují. Překážkami jsou nerovnosti terénu 0,5 m a užší než trojnásobek jejich hloubky při jejich vzájemném rozestupu 5 m. Nerovnosti terénu: □ 0,3 ≤ 0,5 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro speciální kolový traktor); # ≤ 0,3 m, s rozestupem 5 m (terén sjízdný pro univerzální kolový traktor s lesnickou výbavou – UKT Profesionál). Termínem UKT Profesionál se rozumí univerzální kolový traktor s profesionální kompletací pro soustřeďování dříví – tzv. lesnickou výbavou (naviják, čelní rampovač, ochranná vana atd.), která z něj vytváří specializovaný lesní stroj, nepoužitelný bez zpětné přestavby pro zemědělské práce. S parametry pro tzv. farmářské kompletace se při klasifikaci terénu neuvažuje, protože se jedná o zemědělské traktory, vybavené jen navijáky pro soustřeďování dříví, ale bez ochrany strojového spodku, a proto je jejich pohyb možný jen po linkách, ale nikoliv neupraveným terénem. Pod termínem UKT – Horal se v technologické typizaci rozumí univerzální kolový traktor ve firemním provedení horal, tj. s širším rozchodem kol (a tím i větší příčnou stabilitou), širšími pneumatikami (tj. nižším měrným tlakem ve stopě) a jiným rozložením zatížení náprav než standartní UKT (ovlivňujícím příznivě jeho zatížitelnost nákladem a jízdní vlastnosti na podélném sklonu terénu).

POUŽITELNOST TECHNOLOGIÍ VE VZTAHU K PODMÍNKÁM, OVLIVŇUJÍCÍM ÚNOSNOST PODLOŽÍ Edafická kategorie

zmrzlá zemina nebo sucho

IH OPQ D D svážné LV

1

Podmínky ovlivňující únosnost podloží srážky – tání sněhu podzemní voda nasycení půdních horizontů povrchové podpovrchové povrchové podpovrchové 4 2 5 6 4 (5) 3 4 6 6 4 7 2 5 (6) 7

Vysvětlivky: 1 2 3 4 5 6 7

LKT-81 (měrný tlak ve stopě 200 kPa), LKT-81T (měrný tlak ve stopě 220 kPa), těžební stroje na speciálních kolových podvozcích LKT-81 pneu 23.1-26 (měrný tlak ve stopě 100 kPa), LKT 90 LKT-81 s flotačními pneumatikami (měrný tlak ve stopě 70 kPa), těžební stroje na speciálních podvozcích s polopásem UKT (měrný tlak ve stopě 160kPa) UKT-Horal (měrný tlak ve stopě 100 kPa) Kůň (měrný tlak ve stopě 140 kPa) Speciální pásové podvozky typu Ratrac (měrný tlak ve stopě 35-50 kPa) TAB. PŘIBLIŽOVÁNÍ LKT 80

Spád 25% 20% 33% 10% 8% 5%


Přibližování proti svahu m3 1,24 1,88 0,44 3,65 4,12 4,92

- 140 -

Přibližování po svahu m3

12,36 10,74 8,94



Přínosem návrhu terénní klasifikace je zakotvení kriteria kritického sklonu svahu, jako údaje signalizujícího míru rizika poškození lesní půdy těžebně-dopravní erozí. V návrhu klasifikace se jedná o všechny terénní typy, označené v číselném kódu devítkou na posledním místě. Vlastní spektrum kombinací sklonu svahu, únosnosti terénu a terénních překážek je omezeno na skutečně existující kombinace podmínek v České republice. Účelem takové redukce je získání technicko-ekonomických podkladů pro rámcový přehled potenciálně možných těžebně-dopravních technologií při maximální přehlednosti terénní klasifikace. Na druhé straně to však znamená, že návrh těžebně-dopravní klasifikace terénu je otevřeným systémem, schopným vytváření dalších terénních typů (např. zatím chybějících terénních typů 14, 24, 34, 44 – odštěpením od současných typů 13 až 43); budou-li se v praxi reálně vyskytovat nebo bude-li to vhodné s ohledem na kompatibilitu s mezinárodními klasifikačními systémy. Od navržené terénní typizace MACKŮ-POPELKA-SIMONOV, 1992 je odvozena modelová technologická typizace, ve které je použití koní uvažováno především pro vyklizování a přípravu nasvazkovaného dříví pro přibližování jiným prostředkem. Jako modelové je přibližování koňmi uvažováno jen v úzkém technologickém rozpětí a v ostatních případech je uvažováno jako variantní řešení podmíněně, především ekonomickými hledisky. TAB. MODELOVÉ TĚŽEBNĚ-DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE DLE CÍLOVÝCH HS

HS 13

19 21 23 25 27 29 31 35 39 41 43 45 47 51

53 55 57 59 71 73 75 77 79 01

02 03

Soubor lesních typů 0M 1M 0C 0N 0Q 0P 0O 1-2L 1U (3L 5L) 3U 1-2N 1-2C (3C) 3-4N 1-2A EXP. 2-4M 2K 2S 2B 2D 1-3K 1-3I 2-4M (1-2S 1-3C 5M) 1-2H 1B 1-2D 1-2S 1-2W (1-2V 1-2O) 1-3P 1-5Q (0P 0Q 0O) 1T 1G 3L 5L 3-5C (3-5A 3-5W) 3-5W 0T 2T 5T (6T) 0G 3R 5R 3-4N 3-4A EXP 3-4K 3-4S 3-4B 3-4D 3-4F 3-5K 5M 3-4I (3-4 S) 3-4S 3-4B 3-4D 3-4H 3-4V 4P 4O 5-6N 5-6A EXP 5-6M 5-6K 5-6S 5-6B 5-6D 5-6F 5U 5-6K 5-6I 5-6S 5-6B 5-6D 5-6H 5-6V 5-6O 5-6P 5-6Q 0G 2-5G 4R (3R 5-6R) 3-6V 6G 7N 7A (8N 8A) EXP 7M 7K 7S (8M 8K 8S) 7-(8)F 7M 7K (8M 8K) 7-(8)S 7B; 7-8V 7-(8)O 7-(8)P 7Q (6)-8T 7-8G 8Q 8R (6G) 7-8V 0X 0Z 0Y 0N 0Q 0C 0M 1-4X 1-7Z 3-8Y 1-5J 6L 0R 8-9R 8M 8K 8S 8N 8F 8A 9K 9Z


typizace terénní 11 21 12 22 (16 26) 13 13 (15) 29 (11 21 31 41) 12 22 32 39 39 41 42 49 59 11 21 (31) 11 21 (13) 13 23 (11 21) 15 25 13 15 11 21 31 39 49 (22 32 42) 11 21 (31) 15 25 (21 31 41) 12 22 32 42 39 49 59 41 39 49 59 11 21 31 (39) 11 21 (31) 13 23 29 (33) 13 23 (21 31 41) 22 32 39 49 59 (31) 41 49 59 13 15 11 21 31 (39) 11 21 31 13 23 29 (33) 13 23 15 (25) 15 25 (29) (21 31 41) 12 22 32 39 (31) 39 41 49 59 11 21 31 (39) 11 21 31 (39) 13 23 29 33 15 (25) 15 25 (29) 16 26 36 39 46 49 59 69 13 (11) 12 16 12 22 32 39 42 49 59 69 16 26 36 46 15 25 29 15 11 21 31 (39) 12 22 32 39 42 49 11 21 31 39

- 141 -

technologická U S (L) F F (L) E (U) S F E K KE U (F) U (F) F (U) L (F) F (L) USFE U (F) L (F) (U) S K E SKE U F (E) U (F) F (E) F (U) S F K E (F) E K F (L) U F (E) U F (E) F L (F) F (E) (U) S E FEK U F (E) U F (E) FE L (F) LE EL F US SEKL L L U (F E) SKE UFE



8.3.2. Ukazatelé cestní sítě TAB. S5 UKAZATELÉ CESTNÍ SÍTĚ Lesní majetek a LOC KA1 KA2 KA3 KA4 NH1 NH2 NH3 NH4 NH5 Celkem

Délka cest (km)

Ukazatelé sítě cest Hustota Rozestup (m/ha) (m)

Teoretická vzdálenost přibližování jednostranném oboustranném (m) (m)

Plocha (ha) současná s návrhy současná s návrhy současná s návrhy současná 24,5 30,6 35,8 326 280 163 140 82 800 55,5 29,1 29,4 344 340 172 170 86 1910 38,4 28,2 28,8 355 347 177 174 89 1362 10,7 15,6 16,3 642 614 321 307 161 687 38,6 23,1 28,1 432 356 216 178 108 1668 38,5 31,6 31,8 316 315 158 157 79 1217 27,1 30,1 30,1 333 333 166 166 83 901 34,7 29,0 30,4 345 329 172 164 86 1196 41,4 29,9 32,0 334 312 167 156 83 1383 309,4 27,8 29,5 360 339 180 169 90 11125

s návrhy 70 85 87 153 89 79 83 82 78 85

8.4. Koncepce dopravní mapy Dopravní mapa v měřítku 1 : 25000 obsahuje: inventarizaci odvozních cest, návrhy odvozních cest, odvozní celky,transportní segmenty. V databázi každé odvozní cesty jsou uvedeny tyto atributy: TŘÍDA: VOZOVKA: následujícího klíče:

L1L, L2L1, L2L2 (lesní), V1L, V2L1 (veřejné), N (u navrhovaných cest) Malé písmeno vyznačuje druh a stav povrchu cesty podle

a + p – živičná vozovka, panelová (betonová) k – kalená vozovka (dvouvrstvá vozovka, skládající se z podkladu a krytu, tvořeného zakaleným nebo zapískovaným materiálem) z – dostatečně zpevněný povrch (provozní zpevnění, které nemá povahu vozovky ve smyslu normy) t – nezpevněný povrch (rostlý terén) POŘADOVÉ ČÍSLO: číslování je zřejmé z tabulek, není přesně průběžné NÁZEV: uvede se vždy, pokud existuje NALÉHAVOST VÝSTAVBY: 0 – současné odvozní cesty 1 – neodkladné 2 – naléhavé 3 – odsunutelné EVIDENČNÍ ČÍSLO: uvede se, pokud jde o cestu evidovanou na LS LČR VLASTNÍK: může být i více POZNÁMKA: není povinným znakem, upřesňuje majitele


- 142 -


9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ


9.1. Vymezení hospodářských souborů. Při zpracování oblastních plánů rozvoje lesa se v rámci přírodních lesních oblastí vymezují hospodářské soubory (HS) jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: a) z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami (lesní typy a jejich soubory – SLT) (příloha č.4 vyhlášky MZe č.83/1996 Sb.). b) z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů (oddíl 2 zákona č.289/1995 Sb.). c) ze stavu lesních porostů, definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává. (příloha č.3 vyhlášky MZe č.83/1996 Sb.). V číselném označení souborů je dvojčíslím označeno cílové hospodářství (příloha č.4 vyhlášky MZe č.83/1996 Sb.), dalšími čísly je označen porostní typ, případně další charakteristiky. U lesů zvláštního určení se v označení cílového hospodářství mění druhá lichá číslice dvojčíslí na nejbližší číslici sudou.

Kategorie lesů

Hospodářských

Zvláštního určení

Ochranných

Hospodářský soubor 1. číslice 2. číslice Cílový hospodářský soubor Výšková poloha Ekologická řada 2,3,4,5,7 1 – exponovaná 1,2,4,5,7 3 – kyselé 2,3,4,5,7 5 – živné 2,4,5,7 7 – oglejené 1,2,3,5,7 9 – podmáčená 2,3,4,5,7 0 – exponované 1,2,4,5,7 2 – kyselá 2,3,4,5,7 4 – živná 2,4,5,7 6 – oglejená 1,2,3,5,7 8 – podmáčená 0 1 – mimořádně nepříznivá stanoviště 0 2 – vysokohorské lesy 0 3 – klečový stupeň

3. číslice Typ současného porostu 1 – smrkové 2 – jedlové 3 – borové 4 – ostatní jehličnaté 5 – dubové 6 - bukové 7 – ostatní listnaté 8 – topolové 9 – nízký les 0 – nezařazeno

Pro potřeby podrobnější diferenciace hospodaření při zpracování oblastních plánů, lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov lze vymezené soubory dále členit na podsoubory. Kódování HS se řeší zpravidla předřazením čtvrté číslice před trojmístné označení HS (např. rezonanční porosty – 2431). Kód 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Lesy hospodářské Subkategorie Specifické údaje bez označení, ost. funkce plněny úplavem PHO II., CHOPAV, povodí vodáren.toků, preferenční zóny CHKO 1. a 2.zóna, PR, PP, VKP, ostatní chráněné plochy lázeňské lesy, rekreační lesy zvýšená půdoochran-ná funkce, OLP, krajinný ráz genové základny, uznané porosty, prvky SES výzkum, výuka obory, bažantnice armáda jiné


Lesy ochranné bez rozlišení

Lesy zvláštního určení bez označení, zpravidla plošně převládající subkategorie PHO I., vnitřní PHO II., léčivé zdroje

velmi kvalitní porosty

a, b, c

rezonanční porosty

d

nekvalitní porosty (nevhodné) porosty poškozené zvěří

e

porosty poškozené hnilobou proředěné porosty těžko zalesnitelné plochy imise C imise A,B

h

zvýšená půdoochranná funkce, OLP, krajinný ráz genové základny, prvky SES

i, j k l m, n, o p

výzkum, výuka obory, bažantnice armáda jiné

- 143 -

f, g

NP, NPR, PR, PP, 1.zóna CHKO lázeňské lesy, rekreační lesy



9.2. Růstové podmínky cílových hospodářských souborů. RŮSTOVÉ PODMÍNKY CÍLOVÝCH HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ PLO 14 Cílový hospodářský soubor:

01 Plocha lesních pozemků: 591,70 ha

MIMOŘÁDNĚ NEPŘÍZNIVÁ STANOVIŠTĚ Soubory lesních typů (lesní typy): 5Z, 5Y, 5J, 6Z, 6Y, 7Z, 7Y, 0R, 8R, 9R Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 5,3

podle SLT

Soubor zahrnuje ochranné lesy na balvanitých sutích, dále vrchovištní rašeliny na náhorních plošinách Bonita: na rašelinách nízká až nevyužitelná; na sutích průměrná Reliéf terénu: balvanité sutě pod skalnatými vrcholy a hřebeny, suťové splazy; mírně vyklenutá vrchoviště Nadmořská výška: 600-1050 m n.m. Geologické podloží: žula, rula, granodiorit, migmatit; rašelina Půdní typ: litozem, regozem psefitická, ranker litický a kambický; kambizem oglejená rankerová; organozem typická Půdní druh: skály a balvanitá suť místy s písčitou až hlinitopísčitou výplní; hluboká rašelina Minerální síla půdy: středně až velmi silně kyselá půda

Název SLT SLT

AVB (bonita)

Charakter ekotopu



Min.podíl MZD BO7 BK2 BŘ1 JŘ SM 30% BK6 SM2 BO1 JD1 SM7 BK2 JD1 KL JV BŘ JŘ MD 30% BK3 SM1 JD2 JV2 BK3 SM1 JD2 JV2 JL1 LP JS JL1 LP1 JS

5Z

ZAKRSLÁ JEDLOVÁ BUČINA

BO 12-16

Balvanité hřebeny, vrcholy, skalnaté srázy

5Y

SKELETOVÁ JEDLOVÁ BUČINA

SM 20-28 BO 18-22

Balvanité srázy, suťovité svahy, hřbety se skalisky

5J

SUŤOVÁ JAVOŘINA

SM 24-30

6Z

ZAKRSLÁ SMRKOVÁ BUČINA

SM 18

Balvanité sutě pod skalnatými vrcholy a hřebeny, suťové příkré svahy na humusem obohacených půdách typu rankeru Skalnaté hřebeny, vrcholy, balvanité sutě pod hřebeny

6Y

SKELETOVÁ SMRKOVÁ BUČINA

SM 20-32

7Z

ZAKRSLÁ BUKOVÁ SMRČINA

SM 16-18

7Y

SKELETOVÁ BUKOVÁ SMRČINA

SM 20-24

Vrcholy, kupy, balvanité horní části SM8 BK,JD2 JV svahů, příkré balvanité svahy na BO BŘ JŘ slabě vyvinutých půdách

SM8 BK,JD2 JV BO BŘ JŘ

0R

RAŠELINNÝ BOR

BO 14-22 SM 16-20

BO9 BŘ1 BL SM

BO9 BŘ1 BL SM

8R

VRCHOVIŠTNÍ SMRČINA VRCHOVIŠTNÍ KLEČ

Plošiny, často mírně vyklenuté charakteru nevýrazného vrchoviště na náhorních plošinách a terénních sníženinách Mírně vyklenutá vrchoviště na náhorních plošinách a terénních sníženinách Vyklenutá vrchoviště na náhorních plošinách a terénních sníženinách

SM10 BŘ KLEČ

5% SM10 BŘ KLEČ

9R


SM 18 BL 14

Balvanité sutě na vrcholech, na horních a středních částech svahů, balvanité suťové splazy na úpatí svahů a plochých svahových úžlabinách občas s potůčky Skalnaté hřebeny, vrcholy, balvanité svahy na mělkých nevyvinutých půdách

- 144 -

BK6 SM2 BO2 JD BŘ JŘ

60% SM5 BK4 BO1 JD BŘ JŘ SM6 BK3 JD,JV1 BŘ JŘ

SM5 BK4 BO1 JD BŘ JŘ 30% SM6 BK3 JD,JV1 BŘ JŘ

SM8 BK2 JD BO BŘ JŘ

30% SM8 BK2 JD BO BŘ JŘ

10% 10%

1-5% BL(KLEČ)10 SM BO BŘ JŘ

BL(KLEČ)10 SM BO BŘ JŘ 1-5%



EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH

Cílový hospodářský soubor:

51

Plocha lesních pozemků: 1 585,16 ha

Soubory lesních typů (lesní typy): 5N, 6N, 5Ke, 5F, 5Se, 6Se, 6F, 5A, 6A Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 14,2

SM6 JD1 BK3 JV LP JL JS MD DG

Soubor zahrnuje kamenitá stanoviště a příkré až srázné svahy Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: kamenité svahy a hřbety, příkré až srázné expozice, často nad vodními toky, Nadmořská výška: 600-1050 m n.m. Geologické podloží: žula, rula, granodiorit, migmatit Půdní typ: kambizem oligotrofní, podzolovaná a rankerová, kryptopodzol rankerový, oligotrofní Půdní druh: hlinitopísčitá půda, silně skeletovitá s kameny na povrchu Minerální síla půdy: středně až silně kyselá půda

Název SLT SLT

AVB (bonita)

Charakter ekotopu


5N

KAMENITÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA

SM 20-28 BO 18-22

Balvanité vrcholy, hřebeny a horní části svahů, příkré svahy nad vodními toky ve vrchovině

BK6 JD3 SM1 BO JV LP BŘ

6N

KAMENITÁ KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA

SM 22-30

Balvanité kupy, hřebeny a horní části svahů na kamenitém podloží v nižší hornatině

BK5 SM3 JD2 BO JV BŘ JŘ

5Ke

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA SVAHOVÁ

SM 24-28 BO 22-26

Příkré svahy kaňonu, někdy s kameny na povrchu

BK6 JD3 SM1 BO JV LP BŘ

5F

KAMENITÁ SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA SVAHOVÁ SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA SVAHOVÁ

SM 26-30

Příkré kamenité svahy, rokle s potoky

BK5 JD3 SM1 JV1 JS JL LP

SM 28-32

Příkré svahy, většinou nad vodními toky na živném podloží ve h až i ěsrázné svahy nad vodními Příkré

5Se 6Se

SM 28-30

toky, někdy s balvany na živném podloží v nižší hornatině

Hřbety, svahy s kameny na povrchu BK5 SM2 JD3 JV

5A

KLENOVÁ BUČINA

SM 26-34 BK 26-30

Kamenité až balvanité hřbety, svahy svahové úžlabiny, půda je dobře prohumózněná

BK5 JD3 SM1 JV1 JS JL LP

6A

KLENOSMRKOVÁ BUČINA

SM 28-34

Balvanité kupy, hřbety a horní a střední části svahů v nižší hornatině; půda je dobře prohumózněná

BK5 SM2 JD3 JV JS JL JŘ

JS JL JŘ

- 145 -

SM6 BO1 BK3 JD MD JV BŘ JŘ 30% SM6 BO1 BK3 JD MD JV LP BŘ DG 30% SM5 JD1 BK3 JV1 MD JS JL LP JŘ TŘ

30% BK5 SM2 JD3 JV JS JL JŘ

SM 28-30


Min.podíl MZD SM6 BO1 BK3 JD MD JV LP BŘ DG

30%

KAMENITÁ SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA

6F


SM6 JD1 BK2 JV1 MD JS JL JŘ 30% SM6 JD1 BK2 JV1 MD JS JL JŘ 30% SM5 JD1 BK3 JV1 MD JS JL LP JŘ TŘ 30% SM6 JD1 BK2 JV1 MD JS JL JŘ 30%



EXPONOVANÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH


71

Plocha lesních pozemků: 20,61

Soubory lesních typů (lesní typy): 7N Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,2

SM8 JD1 BK1 BO JV BŘ JŘ

Soubor zahrnuje kamenité svahy a hřebeny na kyselém podloží Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: hřbety, balvanité až příkré svahy Nadmořská výška: 850-1050 m n.m. Geologické podloží: rula, žula, granodiorit Půdní typ: kryptopodzol rankerový, podzol humusový Půdní druh: hlinitá půda, skeletovitá s hlinitopísčitou výplní Minerální síla půdy: silně kyselá půda

Název SLT SLT 7N

KAMENITÁ KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA

AVB (bonita) SM 22-30

Charakter ekotopu Balvanité mírné až příkré svahy, hřbety, kupy na kyselém podloží



Cílová druhová skladba Min.podíl MZD SM8 JD,BK2 BO JV BŘ JŘ

15% Cílový hospodářský soubor:

43 Plocha lesních pozemků: 187,61 ha

KYSELÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH POLOH Soubory lesních typů (lesní typy): 5M, 5Km, 5Im Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 1,6

BO6 SM1 DB1 BK2 JD MD LP BŘ DG

Soubor zahrnuje kyselá stanoviště středních poloh na svazích a plošinách Bonita: průměrná Reliéf terénu: vrcholy, hřbety, svahy až plošiny různě zvlněné Nadmořská výška: 600-750 m n.m. Geologické podloží: žula, rula, migmatit Půdní typ: kambizem oligotrofní podzolovaná, podzol kambický, Půdní druh: hlinitopísčitá až písčitá půda, skeletovitá až silně skeletovitá Minerální síla půdy: silně kyselá

Název SLT SLT 5M

CHUDÁ JEDLOVÁ BUČINA

5Km KYSELÁ JEDLOVÁ 5Im

AVB (bonita) BO 20-22 SM 18-20

BUČINA CHUDŠÍ

SM 22-26 BO 20-22

ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA

SM 24-26 BO 20-24


Charakter ekotopu


Cílová druhová skladba Min.podíl MZD

Hřbety, kupy, vyklenuté svahy, BK6 SM1 JD1 BO1 BO6 BK3 SM1 JD často s kameny na povrchu na DB1 LP BŘ DB MD LP BŘ DG mělčích a chudších půdách 25% Hřbety, vyklenuté horní části svahů, dost často s kameny na povrchu na mělčích a chudších půdách Lehce vyklenuté i skloněné plošiny, půda převážně hlinitá, uléhavá

- 146 -



KYSELÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH


53


Soubory lesních typů (lesní typy): 5K, 5I, 6M, 6K, 6I Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 24,6

SM6 BO1 BK3 JD MD LP BŘ DG

Soubor zahrnuje kyselá stanoviště vyšších poloh na svazích a plošinách Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: vrcholy, hřbety, svahy až plošiny různě zvlněné Nadmořská výška: 600-960 m n.m. Geologické podloží: žula, rula, granodiorit, migmatit Půdní typ: kambizem oligotrofní, pseudoglejová, kryptopodzol oligotrofní, oglejený Půdní druh: hlinitopísčitá až hlinitá půda, štěrkovitá, dospod skeletovitá Minerální síla půdy: silně kyselá půda

Název SLT SLT

AVB (bonita)

5K

KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA

SM 26-30 BO 22-26

5I

ULÉHAVÁ KYSELÁ JEDLOVÁ BUČINA

SM 26-30

6M

CHUDÁ SMRKOVÁ BUČINA

BO 16-20 SM 20-22

6K

KYSELÁ SMRKOVÁ BUČINA

SM 22-30 BO 22-26

6I

ULÉHAVÁ KYSELÁ SMRKOVˇA BUČINA

SM 24-28

73

Mírné svahy, ploché vyvýšeniny, skloněné plošiny, ploché svahové úžlabiny ve vrchovině Velmi mírné svahy, skloněné plošiny, plochá úpatí svahů ve vrchovině Hřbety, kupy, vyklenuté svahy, často s kameny na povrchu v nižší hornatině Horní části svahů, hřbety, kupy, náhorní plošiny pravidelné svahy a plochá úpatí svahů v nižší hornatině Úpatí svahů, mírně zvlněné plošiny,balvanitá úpatí svahů v nižší hornatině


BK6 JD3 SM1 BO LP BŘ

Min.podíl MZD SM6 BO1 BK3 JD MD LP BŘ DG 25%

BK5 SM3 JD2 BO BŘ JŘ

SM6 BK3 JD,BO1 MD BŘ JV JŘ

25%

KYSELÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH


Plocha lesních pozemků: 2,80 ha

Charakter ekotopu


Soubory lesních typů (lesní typy): 7K Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): +

SM8 BK,JD2 BO BŘ JŘ

Soubor zahrnuje kyselá stanoviště horských poloh na svazích Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: vrcholy, hřbety, svahy až plošiny různě zvlněné Nadmořská výška: 850-1050 m n.m. Geologické podloží: žula, rula, granodiorit Půdní typ: kryptopodzol oligotrofní, podzol humusový Půdní druh: hlinitopísčitá až písčitohlinitá půda, slabě skeletovitá Minerální síla půdy: silně kyselá

Název SLT SLT 7K

KYSELÁ BUKOVÁ SMRČINA

AVB (bonita) SM 26-28 JD 24-26

Charakter ekotopu Velmi mírné svahy a náhorní plošiny


SM7 JD1 BK2 BO BŘ JŘ

Cílová druhová skladba Min.podíl MZD SM8 JD,BK2 BO BŘ JŘ

15%


- 147 -



ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH


55


Soubory lesních typů (lesní typy): 5S, 5H, 6S, 6B, 6D Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 8,4

SM6 BK3 JD1 JV MD JS JL LP JŘ DG JDO

Soubor zahrnuje živná stanoviště vyšších poloh na svazích a plošinách Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: ploché kupy a hřbety, mírné svahy, někdy s kameny na povrchu Nadmořská výška: 600-1050 m n.m. Geologické podloží: rula, granodiorit, migmatit, žula Půdní typ: kambizem oligomezotrofní, kryptopodzol oligomezotrofní, typický Půdní druh: hlinitá, hlinitopísčitá až písčitohlinitá půda, slabě štěrkovitá Minerální síla půdy: středně kyselá půda

Název SLT SLT

AVB (bonita)

5S

SVĚŽÍ JEDLOVÁ BUČINA

SM 30-32

5H

SM 30-32

6S

HLINITÁ JEDLOVÁ BUČINA SVĚŽÍ SMRKOVÁ BUČINA

6B

BOHATÁ SMRKOVÁ BUČINA

SM 32-34

6D

OBOHACENÁ SMRKOVÁ BUČINA

SM 30-34 BK 26-28

SM 28-32

Charakter ekotopu Mírné až střední svahy, ploché hřbety na hlinitopísčitých a písčitohlinitých půdách ve vrchovině Báze svahů, ploché svahové úžlabiny skloněné plošiny Ploché kupy a hřbety, mírné svahy, někdy s kameny na povrchu v nižší hornatině Plochá úpatí svahů, plošiny a přechody do plochých úžlabin v nižší hornatině Báze svahů, podsvahová deluvia s kameny na povrchu

75


BK6 JD3 SM1 JV JS JL LP

Min.podíl MZD SM6 JD1 BK3 MD JS JL LP DG JDO TŘ

BK6 SM2 JD2 JV JS JL LP JŘ

SM6 JD1 BK3 JV MD JS JL LP JŘ

25% 25%

ŽIVNÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH




Soubory lesních typů (lesní typy): 7S Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): +

SM8 JD,BK2 JV BŘ JŘ

Soubor zahrnuje živná stanoviště horských poloh Bonita: průměrná Reliéf terénu: ploché hřbety, vyklenuté svahy Nadmořská výška: 900-1050 m n.m. Geologické podloží: rula, žula, granodiorit Půdní typ: kryptopodzol oligomezotrofní Půdní druh: hlinitopísčitá půda, slabě skeletovitá Minerální síla půdy: silně kyselá půda

Název SLT SLT 7S

SVĚŽÍ BUKOVÁ SMRČINA



Charakter ekotopu Balvanité svahy, hřbety, kupy; hluboká až středně hluboká, čerstvě vlhká půda

- 148 -



Min.podíl MZD SM7 JD1 BK2 JV SM8 JD,BK2 JV BŘ JŘ BŘ JŘ

15%



OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ VYŠŠÍCH POLOH


57


Soubory lesních typů (lesní typy): 5V, 5O, 5P, 6V, 6Va, 6O, 6P Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 33,7

SM7 JD1 BK2 BO MD JV JS JL LP BŘ OL OS JDO

Soubor zahrnuje střídavě zamokřovaná stanoviště na plošinách a v úžlabinách Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: mírně zvlněné plošiny, ploché vyvýšeniny a ploché svahové úžlabiny Nadmořská výška: 600-960 m n.m. Geologické podloží: rula, žula, granodiorit Půdní typ: kambizem oglejená, oligomezotrofní, pseudoglejová, pseudoglej kambický, typický, glej kambický, kryptopodzol pseudoglejový Půdní druh: písčitohlinitá, dospod hlinitá až hlinitopísčitá půda Minerální síla půdy: středně až silně kyselá půda

Název SLT SLT

AVB (bonita)

Charakter ekotopu


VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA KAMENITÁ

SM 30-34

Balvanité ploché svahové úžlabiny s potůčky a prameništi; půda je převážně vlhká

BK5 JD3 SM1 JV1 JS JL LP OL

5V

VLHKÁ JEDLOVÁ BUČINA

SM 30-34

JD3 BK5 SM2 JV JS JL LP OL

6V 5O

VLHKÁ SMRKOVÁ BUČINA SVĚŽÍ JEDLINA

SM 30-34

6O 5P

SVĚŽÍ SMRKOVÁ KYSELÁ JEDLINA

SM 28-32 SM 26-30

Svahové úžlabiny, většinou s potůčky a prameništi; půda je převážně vlhká Mírně skloněné svahové úžlabiny s potůčky a prameništi někdy i Mírně skloněné plošiny, úpatí svahů, ploché úžlabiny Plochá úpatí svahů, skloněné l ši skloněné l i l plošiny, hé úžlúpatí bi Mírně

6P

KYSELÁ SMRKOVÁ JEDLINA

6Va


SM 30-34

SM 26-30

svahů, ploché úžlabiny s hlinitými překryv; půda bývá ulehlá, pro vodu špatně propustná Plochá úpatí svahů, skloněné plošiny, velmi ploché úžlabiny s hlinitými překryv; půda bývá ulehlá, pro vodu špatně propustná

- 149 -

Cílová druhová skladba Min.podíl MZD SM6 JD1 BK3 JV MD JS JL LP OL

25% SM6 JD1 BK3 MD JV JS JL LP OL JDO 25% JD5 SM3 BK2 OL SM7 JD1 BK2 MD OS OL OS JDO 25% JD5 SM3 BO1 BK1 SM7 JD1 BO2 BK BŘ OS MD BŘ OS JDO

25%



OGLEJENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH


77

Plocha lesních pozemků: 439,57

Soubory lesních typů (lesní typy): 7V, 7O, 7P Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 4,0


Soubor zahrnuje střídavě zamokřovaná stanoviště horských poloh Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: mírně zvlněné plošiny a ploché vyvýšeniny, plochá úpatí svahů Nadmořská výška: 700-1020 m n.m. Geologické podloží: deluvia granodioritu, granitu, hlinité překryvy Půdní typ: pseudoglej kambický, podzolový, kryptopodzol kambický, pseudoglejový Půdní druh: písčitohlinitá, slabě skeletovitá Minerální síla půdy: silně kyselá půda

Název SLT SLT

AVB (bonita)

Charakter ekotopu


7V

VLHKÁ BUKOVÁ SMRČINA

SM 26-30

Úžlabinovité balvanité svahy, protékané vodou

SM7 JD2 BK1 KL BŘ JŘ

7O

SVĚŽÍ JEDLOVÁ SMRČINA

SM 30-34

Velmi plochá úpatí svahů, skloněné plošiny, ploché úžlabiny; půda bývá značně ulehlá, pro vodu špatně propustná Velmi plochá úpatí svahů, skloněné plošiny, ploché úžlabiny; půda bývá značně ulehlá, pro vodu špatně propustná


7P

KYSELÁ JEDLOVÁ SMRČINA


29


SM 24-30

Cílová druhová skladba Min.podíl MZD SM8 JD1 BK1 KL BŘ JŘ 10% SM8 JD1 BK1 BO JV BŘ JŘ

10%

OLŠOVÁ STANOVIŠTĚ NA PODMÁČENÝCH PŮDÁCH Soubory lesních typů (lesní typy): 5L Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,2

OL 7, JS 2, SM 1, JV, BŘ, OS

Soubor zahrnuje stanoviště pravidelně nebo občasně zaplavovaná a obohacovaná proudící vodou. Bonita: průměrná až podprůměrná Reliéf terénu: úžlabiny vodotečí, aluviální náplavy Nadmořská výška: 600-800 m n.m. Geologické podloží: polygenetické hlíny Půdní typ: rašelinný glej, fluvizem oglejená, kambická Půdní druh: písčitohlinitá až hlinitá půda, slatinná rašelina Minerální síla půdy: mírně až středně kyselá půda

Název SLT SLT 5L

MONTÁNNÍ JASANOVÁ OLŠINA


AVB (bonita) OL 24-28

Charakter ekotopu ALUVIÁLNÍ NÁPLAVY PODÉL POTOKŮ, PLOCHÉ ÚŽLABINY A ÚPATÍ SVAHŮ S PRAMENIŠTI

- 150 -


OL6 JS2 SM2 JV BŘ OS VR OL

Cílová druhová skladba Min.podíl MZD OL6 JS2 SM2 JV BŘ OS VR OL

70%




59


PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ STŘEDNÍCH A VYŠŠÍCH POLOH Soubory lesních typů (lesní typy): 6G Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 0,6

SM7 JD2 BO1 DB BK JV BŘ OL OS JŘ

Soubor zahrnuje stanoviště plochých pokleslin na plošinách s nepříznivými odtokovými poměry Bonita: průměrná až nadprůměrná Reliéf terénu: ploché úžlabiny Nadmořská výška: 600-800 m n.m. Geologické podloží: hlíny polygenetické Půdní typ: glej rašelinový Půdní druh: písčitohlinitá až jílovitohlinitá, ojediněle skelet Minerální síla půdy: silně kyselá půda

Název SLT SLT 6G

PODMÁČENÁ SMRKOVÁ JEDLINA



Charakter ekotopu Ploché úžlabiny, často s potůčky; půda hlinití až jílovitohlinitá, trvale zamokřená

SM4 JD5 BO1 DB BK JV BŘ OL OS JŘ

Cílová druhová skladba Min.podíl MZD SM7 JD2 BO1 DB BK JV BŘ OL OS JŘ

15%

PODMÁČENÁ STANOVIŠTĚ HORSKÝCH POLOH


79


Soubory lesních typů (lesní typy): 7Vg, 7T, 7G, 7R Zastoupení v %: Cílová druhová skladba (základní): 7,2

SM9 JD,BO1 BŘ JŘ

Soubor zahrnující podmáčená stanoviště na sníženinách a v úžlabinách Bonita: průměrná Reliéf terénu: úžlabiny vodotečí, sníženiny, plošiny Geologické podloží: hlinité překryvy Půdní typ: glej kambický, rašelinový, kryptopodzol pseudoglejový, pseudoglej podzolový, organozem oligotrofní Půdní druh: písčitojílovité až jílovitopísčité půdy, rašelina Minerální síla půdy: středně až velmi silně kyselá

Název SLT SLT 7Vg 7T 7G 7R

AVB (bonita)

PODMÁČENÁ BUKOVÁ SMRČINA

SM 28-30

PODMÁČENÁ CHUDÁ JEDLOVÁ SMRČINA PODMÁČENÁ JEDLOVÁ SMRČINA KYSELÁ RAŠELINNÁ SMRČINA

SM 20-24


Charakter ekotopu Zbahnělá prameniště pod terénními zlomy na počátku úžlabin Ploché úžlabiny, terénní sníženiny se špatnými odtokovými poměry


SM8 JD1 BO,BŘ1 JŘ

SM 26-30

Úpatí svahů a ploché úžlabiny, často s potůčky

SM 18-26

Bochníkovitě vyklenuté rašeliniště SM10 JD BO BŘ na prameništích a v širokých, JŘ plochých úžlabinách

- 151 -

Cílová druhová skladba Min.podíl MZD SM9 JD1 BO BŘ JŘ 5%

SM10 JD BO BŘ JŘ 5%



9.3. Základní hospodářská doporučení. Základní hospodářská doporučení pro hospodářské soubory (dále jen hospodářská doporučení) jsou naplněním ustanovení lesního zákona č.289/1995 Sb., kde je uvedeno že „Oblastní plány doporučují zásady hospodaření v lesích“ (§ 23 odst.1). Základní hospodářská doporučení jsou syntézou poznatků, získaných v průběhu zpracování oblastního plánu rozvoje lesů (OPRL) a úzce váží na vymezení hospodářských souborů (§ 2 vyhlášky č.83/1996 Sb.). Zpracovávají se do podoby rámcových směrnic hospodaření pro hospodářské soubory (dále jen rámcových směrnic). Základní hospodářská doporučení jsou koncipována s ohledem na konkrétní podmínky prostředí a porostu tak, aby při jejich praktickém naplňování byl výsledek blízký optimu a ani při použití mezních doporučených hodnot nebyl v podmínkách hospodářského souboru chybný. Základní hospodářská doporučení, uvedená v OPRL, jsou podkladem rámcových směrnic, zpracovávaných pro hospodářské soubory lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Pod písmeny a) až f) jsou uvedena jednotlivá základní hospodářská doporučení a je upřesněn jejich obsah. a) Cílová druhová skladba. Cílová druhová skladba představuje v rámci hospodářského souboru ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám a nebere ohled na současný stav lesa. Pro současné základní porostní typy je v hospodářském souboru doporučena upravená cílová skladba, která je dosažitelná ve změněných podmínkách těchto typů porostů. V okamžiku dosažení základní cílové skladby daného cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny plní pak takový porost prakticky téměř všechny sledované a požadované funkce lesa a dokonce splňuje i požadavek předběžné opatrnosti z očekávané změny klimatu k zajištění stability lesa v době obmýtí uvedených dřevin. b) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů. Toto doporučení udává nezbytně potřebný minimální procentický podíl těchto dřevin v rámci cílového hospodářského souboru dle přílohy č.3 vyhlášky 83/196 Sb. pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov, v nichž se stanoví závazně jejich podíl po dobu platnosti plánu pro nejnižší jednotky rozdělení lesa (§ 10 vyhlášky č.84/1996 Sb.). Výčet melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) pro základní porostní typy hospodářských souborů je uveden v příloze č.4 vyhlášky č.83/1996 Sb. Výchovou mladých porostů je možno ještě druhovou skladbu podle potřeby upravit tak, aby byla dosažena plánovaná cílová skladba porostu. V porostech poškozeným imisemi se zvyšuje podíl melioračních a přípravných dřevin. Přiměřeně se podíl MZD snižuje na větších pokalamitních plochách. Douglaska a jedle obrovská jsou v určitých stanovištních podmínkách vhodnými melioračními a zpevňujícími dřevinami. Ve směsi těchto dřevin se smrkem (případně s borovicí) musí být zajištěno alespoň minimální zastoupení dalších MZD, především buku. Obdobně může být využit dub červený na degradovaných půdách u hospodářských souborů 23 a 43 a na písčitých půdách u hospodářského souboru 13. Některé dřeviny, vedené jako meliorační a zpevňující se i v porostech přirozené druhové skladby vyskytují jen řídce (zastoupení pod 3%). Platí to o břeku, muku, tisu, babyce a třešni. Z hlediska zpestření druhové skladby jsou to vítané dřeviny, ale mohou být jen doplňkem základních MZD. Meliorační funkci plní i krátkověké dřeviny průkopní, k nimž patří především bříza a v horských polohách jeřáb. Do výčtu melioračních dřevin byla bříza zahrnuta jen na přirozených borových stanovištích a na přirozeně chudých stanovištích extrémní, exponované a kyselé řady, dále pak na chudých podmáčených stanovištích, kde při obnově lesa často plní funkci dřeviny ochranné. Na stanovištích oglejené a glejové řady (kromě horských poloh) plní funkci meliorační a krycí dřeviny také osika. Jeřáb je veden jako meliorační dřevina v horských polohách, především ve smrkovém vegetačním stupni. Na stanovištích řady oglejené a podmáčené plní v inverzních polohách funkci krycí dřeviny. V ochranných lesích jsou považovány za dřeviny meliorační a zpevňující všechny dřeviny přirozené druhové skladby, kromě smrku a borovice.

7

c) Hospodářské způsoby. I.PODROSTNÍ: Nový porost vzniká pod ochranou těženého porostu. Uplatňuje se clonná obnova. Clonná seč se může členit na fázi přípravnou, semennou, prosvětlovací a domýtnou. PP – velkoplošná clonná seč – je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu; P – maloplošná clonná seč – nesmí být širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. 1. Okrajová seč clonná - porost se obnovuje postupně od kraje clonnými pruhy;


- 152 -



2. Pruhová seč clonná – porost se obnovuje na pruhu, který se zakládá uvnitř porostu; pokud se pruhy rozšiřují v jednom směru, přechází v postupnou seč clonnou; 3. Skupinová seč clonná – uvnitř porostu se zakládají clonné skupiny, zpravidla eliptického nebo obdélníkového tvaru. II. NÁSEČNÝ: Nový porost vzniká v blízkosti porostní stěny jak na holé ploše, tak pod ochranou přilehlého porostu. Uplatňuje se obnova okrajová. Vnější okraj je tvořen holou plochou, jejíž šíře nepřekračuje průměrnou výšku těženého porostu. Při zahájení obnovy porostu se vnější okraj vytváří násekem. Vnitřní okraj je tvořen pruhem těženého porostu podél porostní stěny. Jeho šířka je omezena s účinným dosahem přímého bočního světla. V rozvolněných porostech může činit až dvojnásobek porostní výšky. N – okrajová seč – podle počtu těžebních zásahů, kterými se přesouvá porostní stěna ve směru postupu obnovy a vnitřní okraj se tak mění na vnější, se odlišuje: 1. Prostá okrajová seč – porostní stěna se přesouvá jedním zásahem charakteru úzké holé seče – násekem; 2. Dvoufázová nebo třífázová okrajová seč – vnitřní okraj se napřed jedním, výjimečně dvěma těžebními zásahy uvolní, čímž se rozšíří zóna vnitřního okraje. Podle směru obnovy se odlišuje: a) Odrubná seč – přímočará, zvlněná nebo stupňovitá porostní stěna se odsouvá jednosměrně; b) Obrubná seč – skupiny založené uvnitř porostu se rozšiřují excentricky několika směry. III. HOLOSEČNÝ: Nový porost vzniká na souvisle vytěžené ploše, která je širší než průměrná výška těženého stromu. Používá se obnovy holosečné. HH – velkoplošná holá seč – je širší jak dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu – pouze povolené výjimky dle § 31, odst.2, zákona č.289/1995 Sb. H – maloplošná holá seč – nesmí svou velikostí překročit jeden hektar a svou šířkou dvojnásobek výšky těženého porostu. 1. Pruhová seč holá – mívá zpravidla obdélníkový tvar, přiřazuje se v jednom směru od výchozí linie, většinou od okraje porostu; 2. Kulisová seč holá – má tvar pruhu, který se vkládá dovnitř porostu. Kulisy tvoří zachovaná část těženého porostu a mají být trojnásobně širší než založená paseka; 3. Skupinová seč holá (kotlíková seč) – uvnitř porostu se zakládají holé skupiny, zpravidla eliptického nebo obdélníkového tvaru; jejich šíře je menší než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu; 4. Obnova semennými výstavky – na pasece se ponechává určitý počet výstavků, převážně slunných dřevin; výstavky se většinou odstraňují po vzniku žádoucího náletu. IV. VÝBĚRNÝ: Těžba za účelem výchovy a obnovy porostů se časově a prostorově nerozlišuje. Uskutečňuje se výběrem jednotlivých stromů nebo jejich skupin, které jsou nežádoucí nebo mýtně zralé. Obnova porostů probíhá plynule a nepřetržitě. Těžbou se uvolňuje prostor pro následující generaci. Používá se výběrná seč. V – výběrná seč. 1. Jednotlivě výběrná seč – při obnově se těží převážně jednotlivé stromy; 2. Skupinovitě výběrná seč – při obnově se těží převážně skupiny stromů a vzniká skupinovitá obnova. KOMBINOVANÉ OBNOVNÍ POSTUPY: Při obnově porostů se většinou používá současně dvou, někdy i tří základních obnovních sečí, které se vhodně prostorově a časově kombinují. 1. Skupinovitá seč clonná (Gayerova –bavorská seč) – je kombinací skupinové clonné seče, kterou se zahajuje obnova, s okrajovou obrubnou sečí, kterou se obnova rozšiřuje. 2. Skupinovitá seč holá – je kombinací skupinové seče holé (kotlíkové) s okrajovou obrubnou sečí, kterou se skupina rozšiřuje. 3. Bavorská kombinovaná seč – je kombinací skupinovité clonné seče s okrajovou odrubnou sečí. Předsunuté skupiny, založené většinou v předstihu uvnitř porostu, se rozšiřují okrajovou sečí obrubnou ještě dříve, než se k nim přesune porostní stěna okrajové seče odrubné. 4. Wagnerova clonně-okrajová seč – je kombinací okrajové nebo pruhové clonné seče s okrajovou odrubnou. Často se ještě uplatňuje skupinová nebo skupinovitá clonná seč uvnitř porostu. Clonná seč se zakládá pokud možno při severním okraji porostu a uskuteční se v ní přípravná a semenná seč. Místo prosvětlovací seče se porosty ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 153 -



postupně uvolňují okrajovou sečí odrubnou. Současně se v dalším pruhu obnovovaného porostu uskutečňuje přípravná seč. PŘEDSUNUTÉ SKUPINY NEBO ÚZKÉ PRUHY: založené většinou v předstihu uvnitř porostu mají charakter: P – clonný – pruhová clonná seč, clonná skupina; N – násečný – násek, holá skupina – kotlík. Jsou zde uvedeny jen základní obnovní seče a jejich kombinace s předsunutými obnovními sečemi. U okrajových sečí se předpokládá možnost jejich následné kombinace s clonnou sečí, tedy přechod k okrajové seči clonné nebo ke skupinovité seči clonné. d) Obmýtí. Obmýtí je stanoveno jako rámcová produkční doba pro porosty zařazené do hospodářského souboru a je uvedeno věkovým rozpětím, zaokrouhleným na desítky let. Tato doba se blíží kulminaci hodnotového celkového průměrného přírůstu (CPP). Rozmezí obmýtí, uvedené v závorce, svými okrajovými hodnotami již nerespektuje optimální využití produkce, přitom ale ještě nejsou významněji ohroženy ekologické funkce lesa a jeho produkce. Obmýtí se snižuje u jehličnatých porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C (u porostů ohrožených imisemi v pásmu ohrožení B a C u porostů bukových se naopak zvyšuje) a u porostů rozvrácených kalamitami. Snižuje se také u porostů poškozených hnilobami, především v důsledku loupání porostů a na prvních generacích lesa, poškozených červenou hnilobou. V lesích ochranných se mohou některé stromy nechat dožít přirozeného mýtního věku (f – fyzického věku). e) Obnovní doba. Obnovní doba je plánovaná průměrná doba, která uplyne od zahájení po ukončení úmyslné obnovy lesního porostu, zařazeného do hospodářského porostu, a je udaná počtem let, zaokrouhlených na desítky. Je závislá na stavu, skladbě a způsobu obnovy současného porostu a na cíli druhové skladby, kterého má být dosaženo v době zajištění kultury. V lesích ochranných, obhospodařovaných výběrným způsobem, je obnovní doba nepřetržitá (∞). f) Hospodářský tvar lesa. Hospodářský tvar lesa je výsledkem způsobu vzniku lesních porostů a způsobu hospodaření. I. vysoký (vysokokmenný), vzniklý ze semen nebo sazenic; II. nízký (pařezina), vzniklý výmladností; III. střední (sdružený), vzniklý jako kombinace výmladkové složky a jedinců semenného původu. PŘEHLED HOSPODÁŘSKÝCH SOUBORŮ Stanovištní řada Edafická kategorie

Lesní typ

Základní hospodářská dřevina Kategorie lesů So R uča SM Q sné N por BO ost BK y OL BŘ

Extrémní

Exponovaná

Kyselá

Živná

Oglejená

JXYZ

CNAFUe

MKI

SBHD

VOPQ

5J 0R 5Z 8R 6Z 9R 5Y 6Y 7Z 7Y SM BO BK BL KL ochran-ný

L

5Ke 5Se 6se

5A 6A 5F 6F

7N

5M 5Km 5Im

5K 5I

6M 6K 6I

7K

5S 5H

6S 6B 6D

7S

5V 5O 5P

6V 6Va 6O 6P

7V 7O 7P

6G

7Vg 7T 7G 7R

5L

SM BK

SM BK

SM BK KL

SM

BO BK

SM BK

SM BK

SM

SM BK

SM BK

SM

SM JD

SM JD

SM

SM JD

SM

OL

1591

791

011

2531 1531 711

511

431

531

513 516

433

533 536

hospodářský 2551 1551 731 551 556

2571 1571 751

771 571 573 576 577

591

597

537


Lužní

5N 6N

2511 1511 013

Podmáčená TGR

- 154 -


291

297


PŘEHLED ZÁKLADNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH DOPORUČENÍ V HS

HS

POROSTNÍ TYP (současné porosty)

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA (alternativy)

ZÁKLADNÍ DOPORUČENÍ

1

2

3

4

5

MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY

Geograficky nepůvodní dřeviny

LESY HOSPODÁŘSKÉ 51 – Exponovaná stanoviště vyšších poloh: 5N, 6N, 5Ke, 5Se, 6Se, 5F, 6F, 5A, 6A (prudké a kamenité svahy; kambizem oligotrofní, podzolovaná, rankerová, kryptopodzol rankerový, oligotrofní) MD 5-10 DG +-1

2511 SM rezonanční P, N 160 150-170 40 141 SM7 JD1 BK2 JV JL JS LP 30% - BK, JD, JV, JL, LP, JS P, N 130 110-140 40 111 1511 SM kvalitní BK7 SM2 JD1 JV MD LP JL N, P 120 110-130 40 101 511 Smrkové JS N, (P) 120 110-130 30 101 513 Borové P, N 140 120-150 40 121 516 Bukové 71 – Exponovaná stanoviště horských poloh: 7N (kamenité svahy a hřebeny; kryptopodzol rankerový, podzol humusový) 15% - BK, JD, JV, P, N 140 120-150 40 121 SM8 JD1 BK1 BO JV BŘ 711 Smrkové JŘ

MD +

BŘ

43 – Kyselá stanoviště středních poloh: 5M, 5Km, 5Im (kyselá stanoviště středních poloh na svazích a plošinách; kambizem oligotrogní, podzolovaná, podzol kambický) 25% - BK, JD, DB, MD 5-10 H,N,P 110 100-30 30 91 SM7 JD1 BK2 BO MD LP 431 Smrkové LP, HB, DG DG 4-7 H,N,P 100 100-130 30 91 DG BŘ 433 Borové BO6 SM1 DB1 BK2 MD LP JD HB BŘ

53 – Kyselá stanoviště vyšších poloh: 5K, 5I, 6M, 6K, 6I (kyselá stanoviště vyšších poloh na svazích a plošinách; kambizem oligotrofní, pseudoglejová, kryptopodzol oligotrofní, oglejený) 25% - BK, JD, LP, MD 5-10 2531 SM rezonanční P, N 160 150-170 40 141 SM6 BK3 JD1 MD JV JL DG DG +-1 P, N 120 110-140 40 101 LP DG 1531 SM kvalitní

P,N,H 110 100-130 30 91 531 Smrkové H, N 120 100-130 30 101 533 Borové P,N,H 140 120-150 40 121 536 Bukové 70 60-80 20 61 537 Listnaté nekv. H, N 73 – Kyselá stanoviště horských poloh: 7K (kyselá stanoviště horských poloh na svazích; kryptopodzol oligotrofní, podzol humusový) 15% - BK, JD, JŘ P,H,N 130 120-150 30 111 SM8 BK2 JD BO BŘ JŘ MD

731 Smrkové

MD +

55 – Živná stanoviště vyšších poloh: 5S, 5H, 6S, 6B, 6D (živná stanoviště vyšších poloh na svazích a plošinách; kambizem oligomezotrofní, kryptopodzol oligomezotrofní, typický) 25% - BK, JD, JV, 2551 SM rezonanční P, N 160 150-170 40 141 SM6 BK3 JD1 MD JV LP JL, LP, JS, JDO, P, N 120 110-130 30 101 JL DG JDO, TŘ 1551 SM kvalitní TŘ BK7 SM2 JD1 MD JV JL LP P,N,H 110 100-130 30 91 551 Smrkové

MD 5-10 DG +-5 JDO +-2

P,N 130 120-150 30 111 556 Bukové 75 – Živná stanoviště horských poloh: 7S (živná stanoviště horských poloh na svazích; kryptopodzol oligomezotrofní) P,H,N 130 120-150 30 111 SM8 BK1 JD1 BŘ JŘ JV

751 Smrkové

15% - BK, JD, JV, JŘ

-

57 – Oglejená stanoviště vyšších poloh: 5V, 5O, 5P, 6V, 6Va, 6O, 6P (střídavě zamokřovaná stanoviště na plošinách a v úžlabinách; kambizem oglejená,oligomezotrofní, pseudoglejová, typická, glej kambický, kryptopodzol pseudoglejový) 25% - BK, JD, LP, MD 5-10 2571 SM rezonanční P, N 160 150-170 40 141 SM7 JD1 BK2 JV MD JS JV, JS, JL, HB, JDO 2-5 P, N 120 100-130 30 101 JL LP BŘ OS JDO 1571 SM kvalitní JDO P,N,H 110 90-130 30 91 571 Smrkové BK7 SM2 JD1 JV MD JS JL N, P 110 100-130 30 91 LP 573 Borové

576 Bukové 577 Olšové


P, N N

130 120-150 40 111 70 60-90 20 61

- 155 -



77 – Oglejená stanoviště horských poloh: 7O, 7P (střídavě zamokřovaná stanoviště horských poloh; kryptopodzol pseudoglejový, kambický, pseudoglej kambický, podzolový)) 15% - BK, JD, JV, P, N 130 120-150 40 111 SM9 JD,BK1 BŘ JŘ JV 771 Smrkové BŘ, JŘ

29 – Olšová stanoviště na podmáčených půdách: 5L (zaplavovaná stanoviště a obohacovaná proudící vodou; rašelinný glej, fluvizem glejová, kambická) 70% - OL, JV -

N, P 90 80-100 30 71 OL7 JS2 SM1 JV BŘ OS 291 Smrkové N 80 60-90 20 71 297 Olšové 59 – Podmáčená stanoviště středních poloh: 6G (podmáčená stanoviště na sníženinách a v úžlabinách; glej rašelinový)

P, N 110 110-130 40 91 SM8 JD2 BK BO JV OL OS 15% - BK, JD, JV, 1591 SM kvalitní OL, OS P, N 100 90-120 30 81 BŘ 591 Smrkové N 80 60-90 20 71 597 Olšové 79 – Podmáčená stanoviště horských poloh: 7Vg, 7T, 7G, 7R

-

(trvale zamokřená stanoviště horských poloh; kryptopodzol pseudoglejový, glej kambický, pseudoglej podzolový, organozem oligotrofní)) 5% - JD, JŘ, BŘ P, N 120 110-140 40 101 SM9 JD1 BO BŘ JŘ 791 Smrkové

LESY OCHRANNÉ 01 – Mimořádně nepříznivá stanoviště: 5Z, 6Z, 7Z, 5Y, 6Y, 7Y, 5J; 0R, 8R, 9R (sutě a skalnaté výchozy hornin; litozem, psefitická regozem, litický a kambický ranker; organozem organická) 5J – 60%, V, P 150 150-f 40 131 Dle stanovištního typu 6Z,Y – 30%, V, (P) 150 150-f N 7Z,Y – 10%, 0R – 5%, 8R – 1-5%, 9R - + 5J – BK, JD, JV, JS, JL, LP 6,7Z,Y – JD, BK, JV, BŘ, JŘ 0R,8,9R – BŘ, JŘ

011 Smrkové 013 Borové

VYSVĚTLIVKY Porostní typ – zařazení dle současných porostních skupin se provádí podle převládající dřeviny. Není-li pro převládající dřeviny vylišen porostní typ, řadí se do příbuzného HS, a to SMX, JD, JDO, DG, MD do smrkového, BOČ, VJ do borového, tvrdé listnaté do dubového, případně bukového a měkké listnáče (zvl.BŘ, OS) do olšového HS. Základní doporučení – hospodářský způsob: H – holosečný, N – násečný, P – podrostní, V – výběrný. Cílová druhová skladba – ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku, které odpovídá přírodním podmínkám souboru, neodpovídá však současnému stavu lesa. Alternativy jsou dalšími přípustnými možnostmi volby skladby dřevin v jednotlivých HS v návaznosti na porostní typy. Údaje jsou uvedeny v desítkách procent. Meliorační a zpevňující dřeviny – jsou uvedeny podle přílohy vyhlášky MZe č.83/1998 Sb. pro jednotlivé cílové HS. Geograficky nepůvodní dřeviny – uvedeny jsou % maximálně přípustných podílů introdukovaných dřevin dle požadavku odboru ochrany přírody MŽP.


- 156 -



9.4. Rámcové směrnice hospodaření pro HS. Rámcové směrnice pro PLO 14 – Novohradské hory byly vypracovány ve smyslu Vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. na základě podrobného průzkumu stanovištních poměrů, zastoupených porostních typů a schválených kategorií lesa. Celkem bylo vylišeno 13 cílových hospodářských souborů, z toho jeden pro lesy ochranné.. Hospodářské soubory kategorie lesa hospodářského byly vylišeny pro porosty smrkové (podle kvality vylišeny porosty rezonanční, kvalitní a normální), pro porosty borové, bukové, olšové a březové. Celkem bylo vylišeno pro kategorii lesa hospodářského 33 hospodářských souborů, z toho pro smrkové porosty 21, pro borové 4, pro bukové 4, pro olšové 3 a pro březové 1 hospodářský soubor. Pro lesy ochranné byly vylišeny 2 hospodářské soubory, z toho 1 smrkový pro extrémní suťovité lokality a 1 borový pro hluboké vrchovištní rašeliny. Pro lesy kategorie zvláštního určení se využívá rámcových směrnic hospodaření pro lesy hospodářské s přihlédnutím k zásadám hospodaření pro jednotlivé subkategorie lesů zvláštního určení (§ 8 zákona č.289/Sb.). Tyto zásady jsou uvedeny v kapitole 9.4.2. Na území PLO 14 – Novohradské hory se vyskytují tyto subkategorie lesů zvláštního určení: 1a) lesy v PHO vodních zdrojů I.stupně; 1c) národní přírodní rezervace; 2a) lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách; 2f) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (genové základny). V rámcových směrnicích hospodaření jsou číselně a slovně uvedeny zásady obhospodařování lesů podle porostních typů. Porostní typy malých výměr se zařazují do příbuzného hospodářského souboru, např. modřínové a jedlové porosty do smrkových HS, klenové porosty do bukových HS a osikové do březového HS.


- 157 -



9.4.1. Struktura rámcových směrnic hospodaření podle cílových HS Číselné označení

Přírodní lesní oblast :

část :

14 - Novohradské hory


01

591,70 ha 5,3 %

Mimořádně nepříznivá stanoviště

Soubory lesních typů (lesní typy) :

Produkční potenciál (AVB) :

5J, 5Z, 5Y, 6Z, 6Y 8R, 9R, 0R

Zákonná ustanovení (zákon č .289/ 1995 Sb.) Maximální velikost Povolená maximální holé seče : šířka holé seče :

-

Výměra

nízký až nevyužitelný Doba zajištění kultur od vzniku holiny :

-

-

1) Pokud se v porostech vylišených lesů ochranných nalézají jiné SLT, které nepatří do extrémní řady cílového hospodaření, hospodaření na nich se provádí podle příslušných HS, ktg. lesa hospodářského.

Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.) : Minimální podíl melioračních a Meliorační a zpevňující dřeviny : zpevňujících dřevin (%) :

5J - 60; 5,6Z,Y - 30 0R - 5; 8R - 1-5; 9R+

5J-BK,JV,JD,JL,LP,JS 5,6Z,Y-BK,JD,BŘ,JŘ,JV; R-kleč,BŘP,JŘ

Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících dřevin v případě nahodilých těžeb :

Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%) : -

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks SM BK JD JV,JS BŘ,JŘ

4/3,5

8/4

5/3

6/4

6/3

LESY OCHRANNÉ porostní typ cílová druhová skladba

Základní Hospodářská Doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

Hodnocení porostů

Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :

Způsob obnovy (zalesnění) :

Péče o kultury :

Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty

- dospívající porosty Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů

Meliorace :

011 - SM

013 – BO

5J : SM3 JD1-4 BK1-4 JV1-3 JS1 JL1-2 LP1 6Z,Y : SM4-7 JD2 BK1-5 JV BŘ1 JŘ 5Z,Y: BK5-6 BO1-2 SM1-2 JD1 BŘ1

0R : BO8 SM1 BL1 BŘ1 JŘ 8R : SM8-10 BL1 BŘ1 JŘ1 9R : BL9-10 SM1 BO BŘ JŘ

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

150 (- f)

40 (-N)

150 (- 200 - f)

N

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

131

15

-

-

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Hřebeny a příkré balvanité až suťovité Porosty na vrchovištních rašelinách svahy, místy ovlivněné vodou. Produkce produkce nízká až nevyužitelná. průměrná. Pomístně přirozená obnova SM,BK,KL, Pomístně na sušších místech nebo na na chudých balvanitých sutích jen padlých kmenech. omezená. Ponechat přirozenému vývoji (zpravidla Převážně uplatnění skupinovitého chráněná území). Padlé stromy výběru s cílem vytvoření porostů ponechat na místě (pro uchycení blížících se přirozené skladbě. Na náletu). Obnovní doba nepřetržitá. výrazně lepších lokalitách možnost i užších clonných náseků a skupin. Využít přirozené obnovy. Maximálně využít přir. obnovy, jinak Prázdná místa vysadit SM, nejlépe sadba umělá, nepravidelná, často s donáškou zeminy, možnost využití sije vyzvednutými ze zmlazení v okolí. KL. Často individuální, zvláště cenné Výsev BŘ pýřité k ochraně mladého SM dřeviny, prostřihávky příp. hustých před mrazem. náletů. Nadřazená funkce půdoochranná, Cílem je udržet les, i když je většinou druhová skladba se má přibližovat silně proředěný, a pro produkci zcela přirozené. bezvýznamný. Ponechat přirozenému vývoji. Od mládí snaha o vytvoření stabilních Pouze v mladých SM částech mimo porostů s dostatečným podílem chráněné území výchovu za účelem zpevňujících dřevin. Zásahy slabé, vytvoření hluboce zavětvených korun. opakované, chránit keřové patro a půdní kryt. Podporovat kostru porostu, zpravidla Zpravidla bez zásahu. delší intervaly. Na nejextrémnějších lokalitách zpravidla jen lanové systémy, na méně extrémních částech podle terénu, délky svahu a sklonitosti koně, SLKT, UKT Horal. Ohrožení erozí vzrůstá se sklonem terénu a stupněm kamenitosti. Snaha o dosažení přirozené druhové skladby.

Ohrožení silně mrazem, zamokřením až k povrchu půdy. Udržovat přirozenou druhovou skladbu.

Biologická. Funkce půdoochranná, protierozivní.

Vodohospodářská funkce. Odvodnění těchto lokalit je nevhodné.


- 158 -


9. HOSPODÁŘSKÉ SOUBORY, ZÁKLADNÍ HOSPODÁŘSKÁ DOPORUČENÍ A RÁMCOVÉ SMĚRNICE HOSPODAŘENÍ Číselné označení


51

Doba zajištění kultur od vzniku holiny :

jednonásobek porostní výšky

LESY HOSPODÁŘSKÉ Porostní typ 2511 – SM rezonanční

Doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

Hodnocení Porostů

průměrný až nadprůměrný


2+7

SM6-8 BK2-3 JD1 JV LP.

N - BK,JD,JV,LP Se, A - BK,JD,JV,JS,JL,LP

30

1) Na erozi ohrožených stanovištích se bude cílová druhová skladba porostů postupně přibližovat přirozené. 2) Maximálně využít přirozené obnovy SM,BK,JD,JV,JS,JL. 3) Omezit příměs MD v 6 VLS (zhruba do 2%) 4) BK alternativu upřednostňovat v polohách ohrožených exhaláty.

Cílová druhová skladba Základní Hospodářská


5N, 5Ke, 5Se, 5F, 5A, 6N, 6Se, 6F, 6A


Výměra

1585,16ha 14,2 %

Exponovaná stanoviště vyšších poloh.


1 ha

část :




Maximální zastoupení introdukovaných dřevin (%) :

MD

DG

5 -10 + - 1 Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks LP,JV

SM

JD

MD

BK

4

5/3

3

8/4

1511 - SM kvalitní SM5-7 JD2 BK2-4 JV2 MD1 JS JL LP.

6/4

511 - SM běžné kvality SM5-7 JD2 BK2-4 MD1 JV2 JS JL LP.

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160 (150-170)

40

130 (110-140)

40

120 (110-130)

Obnovní doba

(30-)40

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

141

10

111

10

101

10

Nadprůměrná produkce vysoce kvalitních sortimentů. Na chudších typech dobrá přirozená obnova SM,JD, na bohatších BK,KL.

Produkčně průměrné, kvalitní. Protierozní funkce. Na chudších typech dobrá přirozená obnova SM,JD, na bohatších BK, KL

Produkčně průměrné. Protierozní funkce. Na chudších typech dobrá přirozená obnova SM.

Obnovní postup :

Okrajová seč clonná; opatrné uvolňování korun přimíšeného BK a JD. Porosty nerozčleňovat, šetrná těžba v době vegetačního klidu.

Převážně náseky po svahu s ohledem na převládající směr bořivého větru. Předsunout skupiny pro BK,JD. Na chudších typech clonné seče v kombinaci s kotlíky.

Způsob Obnovy (zalesnění) :

Přednostně přirozená obnova, sadba nepravidelná s využíváním mikroklimaticky vhodných míst.

Přednostně podrostní způsob hospodaření s maximálním využitím přirozené obnovy. Uvolnit koruny přimíšených BK a JD. V zabuřeněných částech náseky po svahu, předsunuté kotlíky. Přednostně přirozená obnova sadba nepravidelná s využíváním mikroklimaticky vhodných míst.

Péče o kultury :

Ochrana proti okusu, na živných stanovištích i proti buřeni, včasné prostřihávky v přehoustlých nárostech SM. Udržování rovnoměrného zápoje a jednotlivé příměsi BK.

Ochrana proti okusu, na živných stanovištích i proti buřeni. Včasné prostřihávky v přehoustlých nárostech SM. Všeobecná podpora melioračních a zpevňujících dřevin.

Ochrana proti okusu na živných stanovištích i proti buřeni. Včasné prostřihávky v přehoustlých nárostech SM. Všeobecná podpora melioračních a zpevňujících dřevin.

Možnosti Přirozené obnovy


- dospívající porosty

Doporučené Výrobní technologie : Ohrožení porostů :

Opatření ochrany lesů Meliorace :

Podpora přirozené obnovy, sadba nepravidelná s využíváním mikroklimaticky vhodných míst.

Včasné prořezávky, udržování hlubokých V mladších porostech středně silné Středně silné zásahy, vytvořit korun hlavně v lokalitách ohrožených pravidelné rozestupy kvalit. SM s dobře zásahy, vytvořit pravidelné rozestupy větrem. kvalitních SM s dobře vytvořenými vytvořenými korunami. Ochránit před loupáním. Udržet potřebnou příměs BK, korunami. Udržet potřebnou příměs BK, Podpora cílové směsi. který by měl tvořit hlavně meziúroveň a který by měl tvořit hlavně meziúroveň a podúroveň. pod-úroveň. Zásahy mírné. Vhodné vyvětvení Vypěstovat stabilní porost s nepříliš Podpora BK,JD,KL,LP ve starších vypěstovat stabilní porost mohutnými pravidelnými korunami. porostech mírnými zásahy. s pravidelnými korunami. Převládá hledisko ochrany půdy, nebezpečí eroze, přibližování dle možnosti potahy, ojediněle UKT; Na extrémnějších a prudších svazích vhodné i lanovkové systémy. Kůň, UKT, lanové dopravní zařízení. Ohrožení erozí vzrůstá se sklonem Ohrožení erozí vzrůstá se sklonem Ohrožení erozí vzrůstá se sklonem terénu a stupněm kamenitosti. terénu a stupněm kamenitosti. terénu a stupněm kamenitosti. Vyšší příměs list.zvyšuje stabilitu a snižuje erozi. Ochrana proti poškozování spodních Pěstování vhodných směsí; Pěstování vhodných směsí, částí kmene. šetřivé technologie. šetřivé technologie. Biologická, příměs BK,JD. Biologická, dostatečná příměs listnáčů Biologická, dostatečná příměs listnáčů a Na silně svažitých terénech šetřit a JD. Na silně svažitých terénech šetřit JD . Na silně svažitých terénech šetřit keřové patro. keřové patro. keřové patro.


- 159 -




51


5N, 5Ke, 5Se, 5F, 5A, 6N, 6Se, 6F, 6A




průměrný až nadprůměrný


2+7


doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

Hodnocení porostů


MD

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks LP,JV

SM

JD

4

MD BK

5/3

3

8/4

BK6-8 SM1-3 JV2 JD1 MD1 LP JL JS

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

120(110-130)

30

140 (120-150)

(30-)40

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

101

10

121

10

Produkčně nadprůměrné. Protierozní funkce. Přirozená obnova BK,KL velmi dobrá. Holá místa zalesnit SM (JD,MD).

Obnovní postup :

Převážně náseky, přizpůsobené svahu, nejčastěji od SV,V,S. Předsunuté prvky pro meliorační dřeviny.

Přednostně využít podrostního způsobu funkce clonné seče, zabuřenělé části zmýtit náseky po svahu. Někdy je vhodný násek s umělou výsadbou SM i BK, síje KL.


Převažuje umělá, nepravidelná s využíváním půdně i mikroklimaticky vhodných míst. Ochrana proti okusu na živných stanovištích i proti buřeni. Redukce výmladků plevelných listnáčů a keřů. Podpora kvalitního horského ekotypu BO a listnaté příměsi.

Maximální využití přirozené obnovy. Jamková sadba, nepravidelná.

Biologická, dostatečná příměs listnáčů. a silně svažitých terénech šetřit keřové patro.

Biologická, šetřit keřové patro.

Péče o kultury :


- dospívající porosty Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů :


6/4

516 – BK

SM5-7 BK2-4 BO2 MD1 JD JV LP BŘ.

Produkčně průměrné. Protierozní funkce. Přirozená obnova převážně vtrouš. SM a listnáčů.

Možnosti přirozené obnovy

DG

5 -10 + - 1

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 513 - BO cílová druhová skladba základní hospodářská

N - BK,JD,JV,LP Se, A - BK,JD,JV,JS,JL,LP

30

1) Na erozi ohrožených stanovištích se bude cílová druhová skladba porostů postupně přibližovat přirozené. 2) Maximálně využít přirozené obnovy SM,BK,JD,JV,JS,JL. 3) Omezit příměs MD v 6 VLS (zhruba do 2%) 4) BK alternativu upřednostňovat v polohách ohrožených exhaláty.

Výměra

1585,16ha 14,2 %

Exponovaná stanoviště vyšších poloh.


1 ha

část :



Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

V kulturách podpora vtroušených dřevin (SM,JD) výsekem škodících jedinců BK.

Zvýšená půdoochranná funkce podpora vtroušených dřevin obnovního cíle. V mladých porostech výběr předrostů a Výběr netvárných jedinců a předrostlíků, podpora vtroušených dřevin. Využít netvárných BO, redukce škodících BŘ, přirozeného prořeďování bukových OS. Úprava druhové skladby ve prospěch dřevin cílové druhové skladby. porostů a nezasahovat do podúrovně. Ve starších porostech snížit intenzitu Uvolnění kvalitních jedinců a zásahu, docílit plnější zápoj. vtroušených dřevin. Převládá hledisko ochrany půdy, nebezpečí eroze, přibližování dle možnosti potahy, ojediněle UKT; Na extrémnějších a prudších svazích vhodné i lanovkové systémy. Kůň, UKT, lanové dopravní zařízení. Ohrožení erozí. Geneticky nevhodné Ohrožení erozí vzrůstá se sklonem porosty trpí sněhem, jinovatkou a terénu a stupněm kamenitosti. ledovkou. Pěstování horského ekotypu BO. Udržet podíl listnáčů.


- 160 -




71

Výměra

20,61 ha 0,2 %

Exponovaná stanoviště horských poloh.



7N

průměrný až podprůměrný


1 ha

část :






2+10 let

15

1) Zaměřit se na podporu autochtonního smrku horských poloh. 2) POROSTY VÝRAZNĚ POŠKOZENÉ HNILOBOU OBNOVOVAT VE ZKRÁCENÉM OBMÝTÍ (110/30)

JD,BK,KL,BŘ,JŘ



MD +

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks

SM 3

JD 5

BK 8

BŘ 3

JŘ 3

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 711 - SM cílová druhová skladba základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

Hodnocení porostů Možnosti přirozené obnovy

SM7-8 JD1 BO,BK2 KL BŘ JŘ MD Obmýtí

Obnovní doba

140(120-150)

40

Počátek obnovy

Návratná doba

121

10-12

Okrajová, pruhová i skupinovitá seč clonná, využívat hlavně teplejší směry V,JV. Částečně i J. V silně zabuřenělých částech a v nevhodných proveniencích náseky po svahu.


V maximální míře využívat přirozené obnovy, uměle silné sazenice původních ekotypů. Včasná prostřihávka hustých SM nárostů, ochrana kultur proti okusu, částečně i buřeni. Od mládí udržování volného zápoje, podpora přimíšených dřevin.



Opatření ochrany lesů

Meliorace :

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Produkčně průměrné až podprůměrné porosty. Pomístně dobrá přirozená obnova SM, ostatních dřevin slabší.

Obnovní postup :

Péče o kultury :

Obmýtí

Od mládí intenzivní zásahy, převážně podúrovňové, podpora kvality BK,JD, vzhledem k pomalému růstu dosti dlouhé intervaly - až 15 let. Udržovat hluboce zavětvené koruny, podpora porostní kostry. Pro vyklizování používat prostředky nezpůsobující erozi - UKT, spíše však UKT Horal, LKT s flotačními pneumatikami, případně koněm nebo lanovkovými systémy. Použitá technologie je výrazně ovlivněna sklonem terénu a překážkami. Nebezpečí eroze, zabránit dlouhodobějšímu obnažování půdy; ohrožení jinovatkou, námrazami, sněhem a větrem Podpora vtroušených listnáčů (včetně JŘ). Používat místní ekotypy. Biologická - maximální příměs melioračních dřevin.


- 161 -




43

Výměra

187,61 ha 1,6 %

Kyselá stanoviště středních poloh.



5M, 5Km, 5Im

průměrný


1 ha

část :




dvojnásobek porostní výšky


2+5

25

1) Na ochuzených stanovištích sušších a slunných expozic vhodná BO alternativa. 2) V polohách ohrožených exhalacemi vhodná BK alternativa

BK,JD,LP,DB,HB,DG



15-20

MD

DG

VJ

5-10

4-7

+

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks LP,JV


Hodnocení porostů



MD

DB

BK

8

3

8/4

8/4

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

30- (40)

110 (100-130)

(20-) 30

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

91

10

91

10

Průměrná produkce SM alternativy na čerstvě vlhkých a hlubších půdách . Místy dobrá přirozená obnova SM.

Průměrná produkce. BO alternativy jsou vhodné na chudších, sušších a mělčích půdách. Přirozená obnova BO, řídká, přímíšeného SM dobrá.

Převážně holoseče od S-SV-V v závislosti na směru větru, terénu a směru přibližování okrajová, skup. seč cl. pod geneticky vhodnými porosty s dostavující se přirozenou obnovou SM. BK,JD do předsunutých skupin.

Holá seč s postupem od SV-V-JV, při obnově na SM od S-SV-V. Na holině ponechat. výstavky BO(MD). Předsunout věší holé skupiny pro BK (DB). Stávající přirozenou obnovu BO, příp. SM podpořit okrajovou clonnou sečí. Umělá, jamková, případně štěrbinová sadba. Pravidelná. Na slabě kamenitých půdách i mechanizovaná. Nárosty SM lze vylepšit odrostky BK. Ochrana proti okusu, klikorohu, místy i buřeni .

Ochrana proti okusu, někdy buřeni, klikorohu. Husté nárosty ze zmlazení proředit. Oprava druhové skladby, podpora melioračních dřevin. Výchovou zpevnit porostní okraje a zpevňovací žebra. Včasné prořezávky, snížit hustotu, mírně uvolnit zápoj. V probírkách pečovat o pravidelný zápoj korun vitálních SM, odstraňovat potlač. jedince, redukce škodící BŘ a předrostů BO, podpora listnáčů a JD (DG).

Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů :

BO

3

110 (100-130)

Péče o kultury :


DG

5/3

8/4

433 - BO běžné kvality

Umělá , pravidelná; příměs BK i na holé plochy, využít BK odrostky a poloodrostky.

- mladé porosty

JD

4

SM 6-7 BK2-3 JD1 BO2 MD1 DB HB LP BO6-7 BK1-3 DB3 SM2 MD1 LP1 JD BŘ DG VJ HB BŘ


Výchova porostů : - zaměření

SM

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Úprava proti okusu, popora melioračních dřevin. Včasné prořezávky, první zásah může být i schematický; výsek BO předrostlíků a redukce škodících plevel. dřevin. Probírky zprvu intenzivnější, později mírné, převážně podúrovňové. V BOSM porostech. usměrňovat zastoupení do čistých skupin SM a BO Zásahy mírné, interval 10 let.

Převažují zásahy podúrovňové a negativní výběr. Interval 10 let Vzhledem k terénu možnost využití mechanizace bez omezení. Menší ohrožení větrem, sněhem a buření. Půdy jsou náchylné k degradaci Odolnost zvyšuje příměs BK,DB,JD, MD. Biologická. Dostatečná příměs BK, pokud možno pravidelně rozmístěná po porostu. Na degradačních.stadiích vhodné i přihnojení.


Nebezpečí sněhových polomů, časté jsou degradační stadia v dříve hrabaných porostech. Výběr vhodného ekotypu BO pro pahorkatinné (chlumní) pásmo. Biologická. Dostatečná příměs melioračních dřevin. Na degradačních stadiích vhodná i chemická meliorace.

- 162 -




53

průměrný Doba zajištění kultur od vzniku holiny :


LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 2531 - SM rezonanční

vyhl.č.83/96 Sb.

Hodnocení porostů


Obnovní postup :


Péče o kultury :


- dospívající porosty Doporučené výrobní technologie :

SM 7-8 BK2-3 JD

25

BK,JD,LP,DG



15-20

MD

DG

5-10

+-1


SM

JD

4

5/3

DG MD 3

BO

BK

JV

8/7

8/4

6/4

3

1531 - SM kvalitní SM5-7 BK2-4 JD1 MD1 LP JV BŘ

531 - SM běžné kvality SM5-7 BK2-4 JD1 MD1 LP JV BŘ DG

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160 (150-170)

40

120 (110-140)

(30-) 40

110 (100-130)

30 (-40))

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

141

10

101

10

91

10

Vysoce kvalitní porosty nadprůměrné produkce mimořádné kvality. Přirozená obnova většinou velmi dobrá, umístění melioračních a zpevňujících dřevin je třeba volit jednotlivě až hloučkovitě nejlépe zmlazováním. Podrostní forma hospodářského způsobu clonnou sečí okrajovou, pruhovou, postup proti bořivým větrům S,V,SV; Předsunuté skupiny převážně clonné. Těžba v období vegetačního klidu. Porosty nerozčleňovat. Přednostně přirozená obnova, podpořit vhodnou přípravou půdy Zabuřeněné lokality dolesnit sadbou, vhodné i poloodrostky BK po ploše. Vhodná péče o kultury prostřihávkami, ochrana proti okusu. Výchova zaměřena na vypěstování kvalitních porostů s rovnoměrným hustším zápojem. Výchova od mládí mírnějšími zásahy v kratších intervalech, podpora jednotlivě vtrouš. BK,JD zamezit poškozování bází kmene při přibližování. Vybrané jedince chránit před loupáním.

Větrem, sněhem, jinovatkou. Půdy vůči degradaci převážně odolné.


Zajistit autochtonní SM, podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Biologická - příměs listnáčů.


Obnovní doba

Kvalitní porosty průměrné až nadprůměrné produkce

Porosty průměrné produkce

Přirozená obnova SM většinou velmi dobrá, dobře se zmlazují BK,JD.

Přirozená obnova na přechodech ke ktg. S velmi dobrá, na chudších a degradovaných lokalitách slabší.

Okrajová clonná seč na SM s předsun. prvky pro BK (JD,KL). Seč od S,SV,V. Obsek kvalitních vtrouš. BK,JD,MD. Při zabuřenění násek, příp. holoseč.

Přirozená obnova okrajovou sečí clon. s předsunutými holými kotlíky pro BK,JD. Násek ač holá seč od SV,V proti nebezpečnému větru s předsun. holými kotlíky či protáhlými skup. pro BK,JD.

Přirozená obnova SM, předsunuté kotlíky, pruhy pro meliorační dřeviny sadbou. Vhodná příprava půdy. Ochrana proti okusu, případně buřeni, včasné prostřihávky ve zmlazení. Redukce BŘ Výchova je zaměřena na kvalitu a odolnost.

Přirozená obnova SM, příp. BK. Vhodná příprava půdy. Umělá sadba jamková.

Včasné zásahy, v mládí intenzivní, převážně podúrovňové. Cílem je vytvořit pravidelné, dobře vyvinuté koruny SM. Do stadia tyčovin udržet volnější zápoj, interval 5 let. Podpora přimíšeného BK,JD,KL,MD.

V mladých porostech (15-35let) včasné, silnější zásahy v podúrovni. V porostech s příměsí BO či BŘ včas upravit druhovou skladbu. Do stadia tyčovin udržet volnější zápoj. Možno ponechat BO se štíhlou korunou. Podpora kvalitních SM a melioračních dřevin. Interval 5-10 let. Zásahy neutrální, v kvalitních porostech úrovňové. Interval 10 let.

Udržovat v plném zápoji kvůli tvorbě Úrovňové (kladné) zásahy; soustavná rezonanční vrstvy. péče o vývoj korun nejkvalitnějších SM. Vzhledem k terénu možnost využití mechanizace bez omezení.

Ohrožení porostů :

Meliorace :


2+5

1) Možnost výjimky na 2 ha podléhá schválení orgánem SSL § 31, odst.2, písmene b, zákona č.289/95 Sb. 2) Mimo CHKO vhodná DG alt.: DG8,SM(BK)2 3) Polohy ohrožené exhaláty alternativa s převahou BK.

doporučení

2726,83ha 24,6 %


5K,5I,6M,6K,6I


cílová druhová skladba základní hospodářská

Výměra

Kyselá stanoviště vyšších poloh.


1 ha

část :



Porosty ohroženy větrem, sněhem a jinovatkou. Půdy převážně odolné k degradaci. Stabilitu zvyšuje příměs listnáčů, MD, JD a vhodný ekotyp SM. Biologická, dostatečná příměs BK,JD,KL.

- 163 -

Ochrana proti okusu, řídce proti buřeni. Nutné včasné prostřihávky zmlazení. Výchova je zaměřena na kvalitu a odolnost.

Ohrožení sněhem, větrem, jinovatkou. Půdy jsou náchylné k degradaci. Odolnost zvyšuje příměs BK,MD,BO,JD a správný výběr ekotypu SM. Biologická, dostatečná příměs BK,JD, KL. Na degradačních stadiích vhodná i chemická meliorace.




53




2+5

25

1) Možnost výjimky na 2 ha podléhá schválení orgánem SSL § 31, odst.2, písmene b, zákona č.289/95 Sb. 2) Mimo CHKO vhodná DG alt.: DG8 SM(BK)2 3) Polohy ohrožené exhaláty alternativa s převahou BK.


BK,JD,LP,DG



15-20

MD

DG

5-10

+-1


SM

JD

4

5/3

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 533 - BO

základní hospodářská

2726,83ha 24,6 %


5K,5I,6M,6K,6I


cílová druhová skladba

Výměra

Kyselá stanoviště vyšších poloh.


1 ha

část :



DG MD 3

3

536 - BK

SM5-6 BK2-4 BO3 MD1 JD JV BŘ

BO

BK

JV

8/7

8/4

6/4

537 - listnaté nekvalitní

BK6-8 SM1-3 JD1 MD1 JV LP BŘ

SM5-7 MD1 BK2-3 LP BŘ JV

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

120 (100-130)

30

140 (120-150)

40

70(60-80)

Obnovní doba

20 (-30)

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

101

10

121

10

61

10

Hodnocení porostů

Produkce průměrná

Produkce průměrná

Produkce podprůměrná.


Přirozená obnova BO nízká, vtr. SM vitální a častá, místy střední zmlazení BK Obnova náseky holou sečí od V,SV,JV proti nebezpečnému větru, předsunout holé kotlíky a protáhlé skupiny pro BK (JD). Pokud se SM dobře zmlazuje, uvolňovat ho okrajovou či pruhovou clonnou sečí. Na holině ponechat kvalitní BO (MD). Převažuje umělá jamková sadba. Příp. zmlazení SM doplnit odrostky BK.

Přirozená obnova BK průměrná.

BŘ nežádoucí

Obnova okrajovou clonnou sečí, podpora zmlazení JD,SM,KL. Na zabuřenělých částech náseky až holoseče s umělou obnovou s vyšším zastoupením SM.

Obnova náseky a holosečemi v závislosti na terénu, směru větru a způsobu přibližování předsunout větší skupiny pro BK.

Obnova zmlazováním, příp. i bočním náletem. Umělá jamková sadba. Ochrana proti okusu; prostřihávky hustého zmlazení ve prospěch vtroušených dřevin cílové skladby . Podpor vtroušených dřevin cílové druhové skladby

Umělá jamková, případně štěrbinová sadba, pravidelná.

Obnovní postup :

Způsob obnovy (zalesnění) : Péče o kultury :

Ochrana proti okusu, redukce plevelné BŘ.


Podpora BO náhorního typu a přimíšených dřevin.

- mladé porosty

Redukce předrostlíků a vidlličnatých Intenzivní výběr netvárných, jedinců; zásahy převážně v podúrovni, předrůstavých BO, podpora podúroveň netěžit. přimíšeného SM, BO se štíhlou korunou, BK,JD; redukce škodící BŘ, udržet volnější zápoj. Snížit intenzitu zásahů a prodloužit Podpora kvalitních jedinců a interval. Pečovat o vývoj korun vtroušených dřevin. přimíšeného SM. Vzhledem k terénu možnost využití mechanizace bez omezení.




Větší ohrožení sněhem a ledovkou u BO nevhodné provenience; menší ohrožení větrem, buření.

Porosty vesměs odolné.

Stabilitu zvyšuje příměs BK (MD), Udržení plného zápoje. vhodný ekotyp BO s úzkou korunou. Biologická. Biologická - dodatečná příměs BK pravidelně rozmístěná po ploše porostu. Na degradovaných.půdách přihnojení sazenic.


- 164 -

Ošetřovat proti okusu a buřeni, redukce škodící BŘ,OS. Podpora vtroušených dřevin cílové druhové skladby. Při výchově redukce předrostlíků a netvárných BŘ výmladků.

V netvárných porostech předčasná obnova.

Ohrožení BŘ porostů sněhem, větrem.

Zajistit podíl melioračních dřevin. Biologická. Na chudších lesních typech přihnojení kultur.




73

Výměra

2,80 ha + %

Kyselá stanoviště horských poloh.



7K

průměrný až podprůměrný


1 ha

část :






2+10

1) Možnost odchylky na 2 ha dle §31, odst. 2, písmene d, zákona č.289/95 Sb. 2) Podpořit přirozenou obnovu BO náhorního ekotypu, 3) Všestranná podpora autochtonního SM horských poloh 4) Porosty výrazně poškozené hnilobou obnovovat ve zkráceném obmýtí (110/30)

15

JD,BK,JŘ



MD +


SM

JD

BO

BK

BŘ

JŘ

3

5

5

8

3

3

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 731 - SM cílová druhová skladba Základní Hospodářská Doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

Hodnocení porostů Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :


Péče o kultury :



Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů

Meliorace :

SM8 JD,BO,BK1-2 BŘ JŘ MD Obmýtí

Obnovní doba

130(100-120)

30

Počátek obnovy

Návratná doba

111

10-12

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Produkčně průměrné až podprůměrné porosty. Přirozená obnova SM, hlavně na teplých okrajích, ostatních dřevin slabší Clonná seč od V,JV,J; maximální podpora přirozené obnovy. V ředinách a zabuřenělých částech násek s předsunutými skupinami na vhodných místech. V maximální míře využívat přirozenou obnovu, uměle silné sazenice původních ekotypů. Ochrana proti okusu, méně buřeni, mrazu. Husté skupiny zmlazení včas prostříhat, podpora vtroušených dřevin. Zaměřit výchovu na stabilitu udržováním od mládí volného zápoje. Včasné prostřihávky, volnější zápoj hluboké koruny, podpora předrostků a přimíšených dřevin. Zásahy individuální, kombinované. Mírnější zásahy, podúrovňové., slabé udržení hlubokých korun, interval 15-20 let. Pro vyklizování používat prostředky nezpůsobující erozi - UKT, spíše však UKT Horal, LKT s flotačními pneumatikami, případně koněm nebo lanovkovými systémy. Ohrožení porostů jinovatkou, námrazou, větrem, sněhem a nedostatkem tepla. Používání místních ekotypů SM, zpevňovací pásy výchovou i podílem melioračních dřevin. Biologická - maximální příměs melioračních dřevin.


- 165 -




55

vysoký Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.) : Minimální podíl melioračních a Meliorační a zpevňující dřeviny : zpevňujících dřevin (%) :



2+5

25

1) Možnosti výjimky na 2ha podléhá schválení orgánů SSL §31, odst.2, písmene d, zákona.č.289/95 Sb. 2) V porostech I.generace SM poškozené červenou hnilobou snížit počátek obnovy od 71 let. 3) Polohy ohrožené exhalacemi obnovovat na BK alternativu 4) V 6 VLS snížit podíl MD zhruba do 2 %.



923,99 ha 8,4 %


5S, 5H, 6S,6B, 6D


cílová druhová skladba základní hospodářská

Výměra

Živná stanoviště vyšších poloh.


1 ha

část :

14 - Novohradské hory.


SM7-8 BK2-3 JD JV

BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ



15-20

MD

DG

JDO

5-10

+-5

+-2

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks LP,JV JDO

SM

JD

4

5/3

DG

MD

BK

3

3

9/5

2

1551 - SM kvalitní SM5-7 BK2-4 JD1 MD1 JV1 JL LP

JS

6/4

6/4

551 - SM běžné kvality SM5-7 JD1 MD1 BK2-4 JV LP DG JL JDO

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160 (150-170)

(30-)40

120 (110-130)

30 (-40)

110 (100-130)

Obnovní doba

30 (-40)

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

141

10

101

10

91

10

Hodnocení porostů

Nadprůměrná produkce vysoce kvalitních sortimentů.

Nadprůměrná produkce.

Průměrná až nadprůměrná produkce.


Přirozená obnova většinou dobrá na ktg. H,S, na bohatších kategoriích slabá SM, dobrá vtr. BK Okrajová seč clonná v kombinaci se skupinovitou sečí clonnou. Porosty nerozčleňovat a udržovat co nejdéle v plném zápoji. V zabuřenělých částech a ředinách náseky, příp. kombinace s clonou.

Přirozená obnova SM slabá až střední, BK dobrá

Přirozená obnova SM slabá až střední.

V porostech vhodných pro přirozenou obnovu okrajová či pruhová seč clonná v kombinaci s předsunutými kotlíky pro BK(JD). Včasný obsek vtroušených. BK,JD. Umělá obnova na náseku či holině s předsunutými skupinami pro BK a JD. Přirozenou obnovu podpořit zraněním půdy. Umělá obnova jamkovou sadbou, možnost využití BK odrostků. Intenzivní ochrana proti okusu a buřeni.

V zabuřenělých lokalitách náseky až holoseče od SV a V, předsunout kotlíky či protáhlé skupiny pro BK, JD. Při dostavující se přirozené obnově v kompaktnějších částech okrajová či pruhová seč clonná s předsunutými kotlíky. Přirozenou obnovu nutno podpořit zpravidla zraněním půdy. Umělá sadba jamková, většinou pravidelná. Intenzivní ochrana proti okusu a buřeni.

Podpora kvalitních jedinců SM a potřebné příměsi BK(JD). Možnost zkvalitnění vyvětvováním. Zásahy v mládí intenzivnější. Vytvářet pravidelné, ale nepříliš mohutné koruny SM, udržovat rovnoměrný zápoj. Vybrané jedince chránit před loupáním. BK udržovat v meziúrovni a podúrovni.

Výchova zaměřena na kvalitu a odolnost.

Výchova zaměřena na kvalitu a odolnost.

Ochrana proti loupání zvěří. Šetrné vyklizování dřevní hmoty. Biologická. Příměs listnáčů (BK, KL) a JD pokud možno pravidelně po ploše.

Stabilitu zvyšuje příměs listnáčů, MD,JD a vhodný ekotyp SM. Biologická. Dostatečná příměs BK,JD,KL.

Obnovní postup :


Péče o kultury : Výchova porostů : - zaměření - mladé porosty




Podpořit přirozenou obnovu zraněním půdy. Umělá obnova výsadbou autochtonního sadebního materiálu. Ochrana proti okusu a buřeni.

Zásahy v mládí intenzivnější. Převážně V mladých porostech zásahy intenzivnější, převážně podúrovňové, podúrovňové. Cílem je vytvořit interval 5 let. pravidelné, dobře vyvinuté koruny SM. Podpora přimíšených dřevin cílové Podpora přimíšeného BK,KL,JD. Do druhové skladby. stadia tyčovin udržet volnější zápoj. Interval 5 let. Mírné, převážně úrovňové (kladné) Zaměřit se na vytvoření stabilních Úrovňové (kladné) zásahy s cílem porostů. vypěstovat stabilní porosty a připravit jej zásahy, podpora přimíšených dřevin, interval výchovy 5-10 let. na přirozenou obnovu. Vzhledem k terénu možnost využití mechanizace bez omezení. U cenných porostů zamezit poškození kořenových náběhů při přibližování. V nejcennějších porostech vhodné vyvětvování vybraných jedinců SM. UKT. Porosty ohroženy větrem, sněhem, Porosty ohroženy větrem, sněhem, Větší ohrožení větrem, sněhem, jinovatkou. jinovatkou. jinovatkou.


- 166 -

Stabilitu zvyšuje příměs listnáčů, JD,MD a vhodného ekotypu SM. Biologická. Dostatečná příměs melioračních dřevin.




55

Výměra

923,99 ha 8,4 %

Živná stanoviště vyšších poloh.



5S, 5H, 6S,6B, 6D


1 ha

část :

14 - Novohradské hory.


vysoký Doba zajištění kultur od vzniku holiny :



2+5

25

2) Možnosti výjimky na 2ha podléhá schválení orgánů SSL §31, odst.2, písmene d, zákona č.289/95 Sb. 3) V porostech I.generace SM poškozené červenou hnilobou snížit počátek obnovy od 71 let. 5) Polohy ohrožené exhalacemi obnovovat na BK alternativu 6) V 6 VLS snížit podíl MD zhruba do 2 %.

BK,JD,JV,JL,LP,JS,JDO,TŘ



15-20

MD

DG

JDO

5-10

+-5

+-2

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks LP,JV JDO

SM

JD

4

5/3

2

DG

MD

BK

3

3

9/5

JS

6/4

6/4

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 556 - BK cílová druhová skladba základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

BK6-9 SM1-3 JD1 MD1 JV JL LP Obmýtí

Obnovní doba

130 (120-150)

30 (-40)

Počátek obnovy

Návratná doba

111

10

Hodnocení porostů



Přirozená obnova BK,KL velmi dobrá.

Obnovní postup :

Okrajové a skupinové clonné seče, často i pruhové uvnitř porostu. Vhodná příměs JD a SM a to buď ze zmlazení nebo umělou sadbou v mezerách. Přirozenou obnovou podporovat vhodnou přípravou půdy. Umělá jamková sadba, vhodná i síje KL v kamenitých lokalitách. Ochrana proti okusu a buřeni, v přehoustlých BK nárostech prostřihávky ve prospěch vtroušených dřevin. Výchovu zaměřit na kvalitní jedince BK a podporu vtroušených dřevin.


Péče o kultury :

Výchova porostů : - zaměření mladé porosty

dospívající porosty Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů :

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

První zásah při začínajícím zapojení, redukce tvarově nevhodných jedinců a předrostlíků. Další zásahy se silným zásahem do úrovně, podúroveň netěžit. V tyčovině dokončit výběr netvárných jedinců. Úrovňová probírka, kvalitní výběr podpora nadějných jedinců. Vzhledem k terénu možnost využití mechanizace bez omezení. U cenných porostů zamezit poškození kořenových náběhů při přibližování. V nejcennějších porostech vhodné vyvětvování vybraných jedinců SM. UKT. Porosty vesměs odolné. Tracheomykózy.


Udržení plného zápoje.

Meliorace :

Biologická.


- 167 -




75

Výměra

0,81 ha + %

Živná stanoviště horských poloh.



7S

průměrný


1 ha

část :






2+10

1) Možnost odchylky na 2 ha dle § 31, odst.2, písmene b. zákona č.289/95 Sb. 2) Všestranná podpora autochtonního SM horských poloh. 3) Porosty výrazně poškozené hnilobou obnovovat ve zkráceném obmýtí (110/30)

15

JD,BK,JV,JŘ




SM

JD

BK

BŘ

JŘ

3

5

8

3

3

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 751 - SM cílová druhová skladba Základní Hospodářská Doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

SM7-8 JD1 BK1-2 JV BŘ JŘ Obmýtí

Obnovní doba

130(100-120)

30

Počátek obnovy

Návratná doba

111

10-12

Hodnocení porostů

Produkčně průměrné porosty.


Přirozená obnova SM hlavně na teplých okrajích na méně zabuřenělých lokalitách, ostatních dřevin slabší. Clonná seč od V,JV,J, maximální podpora přirozené obnovy. V zabuřenělých částech a ředinách násek s předsunutými skupinami na vhodných místech. V maximální míře využívat přirozenou obnovu. Uměle silné sazenice původních ekotypů. Ochrana proti okusu, buřeni, mrazu. Husté skupiny zmlazení včas prostříhat, podpora vtroušených dřevin. Zaměřit výchovu na stabilitu udržováním od mládí volného zápoje

Obnovní postup :


Péče o kultury :



Doporučené výrobní technologie : Ohrožení porostů : Opatření ochrany lesů

Meliorace :

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Včasné prostřihávky, udržování volnějšího zápoje a hlubokých korun, podpora předrostků a přimíšených dřevin. Zásahy individuální, kombinované. Mírnější zásahy, podúrovňové, stálé udržení hlubokých korun. Interval 15-20 let. Pro vyklizování používat prostředky nezpůsobující erozi - UKT, spíše však UKT Horal, LKT s flotačními pneumatikami, případně koněm nebo lanovkovými systémy. Ohrožení porostů jinovatkou, námrazou, větrem, sněhem a nedostatkem tepla. Používání místních ekotypů SM, zpevňovací pásy, výchovou i podílem melioračních dřevin. Biologická – maximální příměs Melioračních dřevin.


- 168 -




57


Jednonásobek porostní výšky



Hodnocení porostů Možnosti přirozené obnovy Obnovní postup :


Péče o kultury :





průměrný až vysoký Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.) : Minimální podíl melioračních a Meliorační a zpevňující dřeviny : zpevňujících dřevin (%) :

2+5

25

1) Pečovat o uchování náhorního ekotypu BO zpravidla na ktg. P,Q. 2) BK porostní alternativy jsou vhodné na ktg. V 3) Porosty SM I.generace, poškozené červenou hnilobou mýtit předčasně holými prvky od 71 let. (90-20/30) 4) Na SLT 5V,6V podporovat obnovu JS,JL,JV


3758,49ha 33,7 %


5V, 5O, 5P, 6V, 6Va, 6O, 6P, 7O, 7P



Výměra

Oglejená stanoviště vyšších poloh.


1 ha

část :



BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO,BŘ



MD

JDO

5-10

2-5

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks LP,KL JDO

SM

JD

3,5

5/3

2

BO

MD

BK

8/7

3

8/4

1571 - SM kvalitní Ktg.V - SM6-7 JD1 BK2-3 KL1 MD JS JL LP. Ktg. O,P,Q - SM5-8 JD1-2 BO1 BK2 MD BŘ OS

SM 6-8 JD1-2 BK1-3 KL

6/4

JS

OL

6/4

4/3

571 - SM běžné kvality Ktg.V - SM5-7 JD1 BK2-4 MD KL JS JL LP JDO OL. Ktg. O,P,Q - SM5-8 JD1-2 BO2 BK2 MD BŘ OL OS JDO

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

160 (150-170)

(30-) 40

120 (100-130)

30 (-40)

110 (90-130)

30 (-40)

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

141

10

101

10

91

10

Nadprůměrná produkce vysoce kvalitních sortimentů. Přirozená obnova SM velmi dobrá, mimo silně zabuřenělé části.

Nadprůměrná produkce kvalitních sortimentů. Přirozená obnova SM velmi dobrá mimo silně zabuřenělé části, BK slabá.

Okrajová seč clonná v kombinaci se skupinovitou sečí clonnou. Porosty nerozčleňovat a udržovat co nejdéle v plném zápoji. V zabuřenělých částech a ředinách náseky. Včas uvolnit koruny vtr. BK a JD.

Okrajová nebo pruhová seč clonná v kombinaci s clonnými kotlíky nebo protáhlými skupinami pro JD a BK. Obsek vtroušených JD a BK. Na zabuřenělých lokalitách násek proti převládajícího větru a předsunuté skupiny. Podpořit přirozenou obnovu zraněním půdy. Umělá obnova jamkovou sadbou, místy vyvýšenou , většinou pravidelnou. Ochrana proti okusu, buřeni. Prostřihávka hustých náletů. Omezit herbicidy na minimum. Podpora kvalitních jedinců SM a potřebné příměsi JD a BK.

Podpořit přirozenou obnovu zraněním půdy. Umělá obnova výsadbou autochtonního sadebního materiálu. Ochrana proti okusu, buřeni. Prostřihávka hustých náletů. Omezit herbicidy na minimum. Podpora kvalitních jedinců SM, potřebná příměs JD,BK. Možnost zkvalitnění vyvětvováním. Zásahy v mládí intenzivnější vytvářet pravidelné, ale nepříliš mohutné koruny SM. Udržovat rovnoměrný zápoj, vybrané jedince chránit před loupáním a mechanickým poškozením. Zaměřit se na zvyšování kvality porostu.

Zásahy v mládí intenzivní, udržovat rozvolněný zápoj a pravidelný rozestup SM s dobře vytvořenou korunou. Podpora JD a BK, příp. ušlechtilé listnáče. Zmírnit zásahy a udržovat volnější zápoj. V korunách uvolňovat úrovňové SM s pravidelnou, hlubokou korunou. Neúnosnost terénu vylučuje těžkou mechanizaci, příp. omezení během roku. LKT, kůň, lanové dopravní zařízení. Nebezpečí větrných a sněhových polomů, ohrožení zamokřením, námrazou. Od mládí vytvářet kvalitní kostru, šetrné vyklizování dřevní hmoty. Biologická. Příměs JD (BK,JV,JS) Údržba odvodňovací sítě. Neodvodňovat prameniště.


Zvýšené ohrožení větrem, sněhem, zamokřením, případně námrazou. Udržovat a pěstovat kostru porostu a zakládat zpevňovací pásy a rozluky. Biologická. Příměs JD,JS,JV,JL,OL,BK. Údržba odvodňovací sítě. Neodvodňovat prameniště.

- 169 -

Obnovní doba

Průměrná až nadprůměrná produkce. Přirozená obnova SM střední. V porostech vhodných pro přirozenou obnovu SM okrajová či pruhová clonná seč v kombinaci s kotlíky či protáhlými skupinami pro JD, BK. V zabuřenělých lokalitách náseky s postupem od SV,V proti bořivému větru. Podpořit přirozenou obnovu zraněním půdy. Umělá obnova jamkovou sadbou, místy vyvýšenou, většinou pravidelnou. Ochrana proti okusu a buřeni. Redukce plevelných dřevin. Omezit herbicidy na minimum. Výchova zaměřena na kvalitu a odolnost. U rozsáhlých monokultur vytvářet včas zpevňovací pásy. Zásahy v mládí intenzivní. Udržovat rozvolněný zápoj a pravidelný rozestup SM s dobře vytvořenou korunou. Podpora hlubokokořenných dřevin, zvl.JD a BK. Interval 5 let. Mírnější zásahy, neutrální, udržovat plnější zápoj. Interval 10 let.

Zvýšené ohrožení větrem, sněhem, zamokřením, ve vyšších polohách námrazou. Udržovat a pěstovat kostru porostu a zakládat zpevňovací pásy a rozluky. Biologická; Příměs JD (JDO),JS,JV,JL, OL,BK. Údržba odvodňovací sítě, na zamokřených částech založit síť trvalých příkopů.




57



průměrný až vysoký Základní hospodářská doporučení (vyhláška č.83/ 1996 Sb.) : Minimální podíl melioračních a Meliorační a zpevňující dřeviny : zpevňujících dřevin (%) :

2+5

25

1) Pečovat o uchování náhorního ekotypu BO zpravidla na ktg. P,Q. 2) BK porostní alternativy jsou vhodné na ktg. V 3) Porosty SM I.generace, poškozené červenou hnilobou mýtit předčasně holými prvky od 71 let. (90-20/30) 4) Na SLT 5V,6V podporovat obnovu JS,JL,JV


SM6-8 JD1 BO1-3 BK1 MD BŘ OS SM

BK,JD,JV,JS,JL,LP,JDO,BŘ



MD

JDO

5-10

2-5

Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks LP,KL JDO

SM

JD

3,5

5/3

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 573 - BO běžné kvality


3758,49ha 33,7 %


5V, 5O, 5P, 6V, 6Va, 6O, 6P, 7O, 7P



Výměra

Oglejená stanoviště vyšších poloh.


1 ha

část :



2

BO

MD

BK

8/7

3

8/4

576 - BK

6/4

JS

OL

6/4

4/3

577 - OLL

SM1-3 JD1 BK6-8 JV1 MD JS JL LP

SM 6-8 JD1 BO2 BK1 BŘ OL OS JDO.

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110 (100-130)

(20-)30

130 (120-150)

40

70(60-90)

Obnovní doba

20

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

91

10

111

10

61

10

Hodnocení porostů

Průměrná produkce.



Slabá až střední přirozená obnova SM, slabá BO.

Střední přirozená obnova BK.

Obnova náseky, předsunout skupiny pro JD a BK. Pokud je přimíšen SM, uvolnit ho včas v korunách a využít jeho přirozené obnovy. Využívat zmlazení kvalitní (horské) BO, kterou lze ponechat jako výstavky. Umělá, jamková, místy vyvýšená, většinou pravidelná. Přirozenou obnovu lze podpořit vhodnou přípravu půdy. Ochrana proti okusu, buřeni a klikorohu. Redukce plevelných dřevin. Omezit herbicidy na minimum. Podpora kvality a vtroušených melioračních dřevin.

Okrajové a skupinovité clonné seče, JD do skupin, SM uměle na holá místa. Příměs JD možno zajistit včasným obsekem JD.

Holá seč a náseky od V,S,J s předsunutými holými skupinami pro meliorační dřeviny. JD možno vysázet do silně prosvětlených skupin. Kvalitní OL porosty obnovovat ve vyšším obmýtí.

Podpora přirozené obnovy vhodnou přípravou půdy. Umělá sadba jamková, místy vyvýšená. Omezit herbicidy na minimum. Ochrana proti okusu, buřeni. Prostřihávky přirozeného zmlazení ve prospěch dřevin obnovního cíle. Podpora kvality dřevin obnovního cíle.

Převážně umělá, jamková, na zamokřených lokalitách vyvýšená.


Péče o kultury :


Nepravidelné BŘ a OL porosty, převážně na bývalých Z půdách. Minimální využití, při obnovách dojde ke změně druhové skladby.

Ochrana proti okusu a buřeni. Redukce plevelných dřevin a keřů. Omezit herbicidy na minimum. Dopěstovat do prodejního sortimentu, podpora rovných OL s dobrou korunou.

Intenzivní výběr netvárných a předrostlých BK, podúroveň netěžit, interval 5 let. Zásahy převážně úrovňové. Podpora kvalitních jedinců, redukce Podpora kvalitních jedinců BK,JD,SM, škodících plevelných dřevin. JV. Do stadia obnovy udržet plný zápoj. Neúnosnost terénu vylučuje těžkou mechanizaci, příp. omezení během roku. LKT, kůň, lanové dopravní zařízení.

Úprava dřevinné skladby ve prospěch dřevin cílové druhové skladby, redukce nekvalitních výmladků OL,BŘ.


Ohrožení sněhem, jinovatkou, námrazou, nebezpečí zamokření a poškození ohňovcem borovým.

Porosty většinou stabilní. Škody tracheomykózami.

Převážně sněhem, jinovatkou, zamokřením.


Stabilitu zvyšují vhodné ekotypy BO a SM. Likvidovat ohniska ohňovce borového Biologická . Potěžební úprava vodního režimu (vyčistění vodotečí a vodních příkopů)

Udržení plného zápoje.

Při obnově zajistit dostatek melioračních dřevin.

Biologická. Úprava vodního režimu.

Biologická. Udržování odvodňovací sítě. Neodvodňovat prameniště.


Meliorace :

Intenzivní výběr netvárných předrůstavých BO, podpořit příměs SM, upravit příměs BŘ.


- 170 -

Udržovat plný zápoj, podpora vtr. SM.




77

Výměra

ha %

Oglejená stanoviště horských poloh



7O,7P

průměrný


1 ha

část :

14 – Novohradské hory





2+10

1) Zaměřit se na všestrannou podporu autochtonního SM horských poloh. 2) Porosty výrazně poškozené hnilobou, geneticky nevhodné možno obnovovat ve zkráceném obmýtí.

10

BK,JD,JV,BŘ,JŘ




SM

BK

JD

JV

BŘ

3

8/4

5/3

6/4

6/3


Hodnocení porostů Možnosti přirozené obnovy

SM7-10 JD1 BO,BK2 JV BŘ JŘ Obmýtí

Obnovní doba

130 (120-150)

40

Počátek obnovy

Návratná doba

111

10

Okrajová nebo i pruhová seč clonná od V,JV, částečně SV s ohledem na teplo až převládající směr větru. Náseky kombinované s předsunutými clonnými skupinami pro JD.


Přednostně přirozená obnova zabuřenělé lokality dolesnit sadbou, místy vyvýšenou.

Péče o kultury :

Včasná redukce přehoustlých náletů. Ochrana proti buřeni, okusu a zamokření. Výchova zaměřena na zvýšení stability porostů vypěstováním hluboce zavětvených jedinců SM. Intenzivní prořezávky, vytvářet rozvolněné porosty, podpora vtroušených dřevin, zvl. JD a listnáčů.

- mladé porosty


Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Porosty průměrné až nadprůměrné produkce. Přirozená obnova SM střední.

Obnovní postup :


Obmýtí

Zásahy slabší, udržovat kostru vybraných jedinců. Vzhledem ke stanovišti využívat šetřících vyklizovacích a odvozních prostředků - kůň, lanové systémy, UKT Horal, případně LKT s flotačními pneumatikami.


Větrem, sněhem, jinovatkou, mrazem, zamokřením, místy buření.


Vhodné ekotypy SM, příměs JD.

Meliorace :

Biologická. Úprava vodního režimu.


- 171 -




29

Výměra

25,54 ha 0,2 %

Olšová stanoviště na podmáčených půdách.



5L

podprůměrný


1 ha

část :

14 – Novohradské hory





2+5

70

Neodvodňovat prameniště, nezalesňovat tůně a mrtvá ramena.

JV,OLL



-


OL

JS,JV

SM

4/3

6/4

3,5

LESY HOSPODÁŘSKÉ porostní typ 297 - OLL cílová druhová skladba základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

291 - SM

OLL8-9 JS2 SM OS

SM1-3 JS1-3 OLL5-6 JV BŘ OS OLŠ.

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

80 (60-90)

20

90 (80-100)

(20-) 30

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

71

7

71

10

Hodnocení porostů

Podprůměrná produkce

Průměrná produkce.


Přirozená obnova JS střední, OL slabá.

Přirozená obnova SM nadějná až slabá.

Obnovní postup :

Náseky a skupiny s ponecháním výstavků; obnovní způsob přizpůsobit vyklizovacím možnostem, obsek JS.

Náseky s postupem proti bořivému větru, využít zmlazení SM (clonný okraj), obsek JS, OL uměle.


Vyvýšená štěrbinová sadba, využívat i odrostků, přirozené obnovy JS, SM.

Vyvýšená štěrbinová sadba, Využívat i odrostků, přirozené obnovy.

Péče o kultury :

Ochrana proti buřeni, okusu a zamokření; redukce pařezových výmladků. Udržovat přiměřený zápoj pro rovné kmeny a dlouhé koruny.

Ochrana proti buřeni, okusu a zamokření.



Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Od mlazin udržovat volný zápoj za účelem vytvoření hluboké koruny.

Včasný začátek výchovy (po zapojení), Od mládí intenzivnější zásahy ke do 20 let mírně a často redukce jedinců zvýšení stability porostu, podpora vtroušených listnáčů, vitálních SM. z výmladků. Po 40 roce silný kladný výběr. Po vyčistění kmene vyšší intenzita, Usměrňovat druhovou skladbu, kladný výběr v úrovni. podporovat předrůstavý SM. Vzhledem k neúnosnosti terénu využít šetřivých technologií, včetně lanových systémů. Kůň, LKT s nízkotlakými pneumatikami, lanová dopravní zařízení.


Ohrožení sněhem nevychovávaných porostů. Tracheomykózy. Půdy k degradaci odolné.

Silné ohrožení větrem, nevychovávaných skupin sněhem. Porosty trpí zamokřením (mrazové polohy).


Břehové porosty zabraňují vodní erozi.

Meliorace :

Udržovat síť trvalého odvodnění. Prameniště neodvodňovat.

Zvýšení stability výchovou, příměs zpevňujících dřevin. Biologická. Udržovat síť trvalého odvodnění. Prameniště neodvodňovat.


- 172 -




59

nadprůměrný až průměrný Doba zajištění kultur od vzniku holiny :


LESY HOSPODÁŘSKÉ Porostní typ 1591 - SM kvalitní

Doporučení Vyhl.č.83/96 Sb.


5+2

15

1) Přirozeně obnovit geneticky cenné porosty tvořené směsí SM a BO. 2) Na ktg. G,Vg - docílit dostatečnou příměs JD 3) Trvale udržovat odvodňovací příkopy. 4) Neodvodňovat prameniště.

Základní Hospodářská

68,13 ha 0,6 %


6G



Výměra

Podmáčená stanoviště středních poloh.


1 ha

část :



SM6-8 JD1-2 BO1 BK1 JV JL JS BŘ OL OS

BK,JD,JV,OLL,OS



-

5 Doporučené ha počty prostokořenného sadebního materiálu v tis . ks LP,JV

SM

JD

DB

3,5/3

5/3

8/4

6/4

JS

OL

BŘ

6/4

4/3

6/3

591 - SM běžné kvality SM6-8 JD1-2 BO1 BK1 JV OLL OS JS JL BŘ

597 - OL SM6-8 JD1-2 OLL-1 BO BŘ OS JS.

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

110 (100-130)

40

100 (90-120)

30 (-40)

80 (60-90)

Obnovní doba

20

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

91

10

81

10

71

10

Hodnocení Porostů Možnosti Přirozené obnovy

Produkce nadprůměrná.

Produkce průměrná až nadprůměrná.

Produkce podprůměrná.

Přirozená obnova SM velmi dobrá a žádoucí.

Přirozená obnova SM dobrá.

Přirozená obnova OL slabá.

Obnovní Postup :

Okrajová, příp. pruhová clonná seč předsunout clonné kotlíky a skupiny pro JD. Včasný obsek všech přimíšených JD k využití jejich přirozené obnovy. Při zabuřenění náseky a kotlíky.

Okrajová clonná seč s předsunutými skupinkami pro JD s postupem proti nebezpečnému větru. Při nezdaru přirozené obnovy náseky s předsunutými skupinami.

Náseky a skupiny s ponecháním výstavků, obnovní způsob přizpůsobit vyklizovacím možnostem.


Podpora přirozené obnovy vhodným Sadba vyvýšená, štěrbinová (DB), zraněním. řadová. Umělá obnova vyvýšená, řadová sadba. Využít přirozené obnovy SM (JD).

Sadba vyvýšená štěrbinová. Využít bočního zmlazení SM.

Péče o kultury :

Ochrana proti okusu a buřeni individuální ochrana přimíšených dřevin, včasné prostřihávky zmlazení. Výchovu zaměřit na maximální zvýšení stability porostů.

Ochrana proti okusu, buřeni a zamokření, redukce pařezových výmladků.



Ochrana proti okusu, buření, zamokření a mrazu. Včasná redukce plevelných dřevin. Výchovu zaměřit na maximální zvýšení stability porostů.

Udržovat plnější zápoj pro vytvoření rovných a dlouhých kmenů.

Včasný začátek výchovy (po zapojení), Intenzivní zásah v hustých mlazinách z V prvních dvou zásazích intenzivní prořezávky, uvolňovat JD, DB a kvalitní do 20 let mírně a často. přirozené obnovy. Udržovat volnější BO horského ekotypu. Uvolnění zápoje Po 40. roce silný kladný výběr. zápoj, pravidelné rozestupy. Podpora a vytváření hluboce zavětvěných korun. předrůstajících a úrovňových SM s Intenzita probírek se postupně snižuje. dobrou korunou. Uvolnění přimíšené JD. Podpora kostry porostu a jednotlivě a Podpora vitálních a kvalitních jedinců. Kladný výběr v úrovni, udržovat výplň. hloučkovité příměsi ostatních dřevin. Vzhledem k neúnosnosti stanoviště používat šetřivé technologie. Kůň, UKT-Horal vybavený lesnickou kompletací nebo LKT s nízkotlakovými pneumatikami.


Zvýšené ohrožení větrem, sněhem, zamokřením a mrazem.

Zvýšené ohrožení větrem, sněhem, zamokřením.

Ohrožení sněhem nevychovávaných porostů. Tracheomykózy.


Usilovat o včasné rozčlenění (rozluky) s ohledem na vítr, výběr vhodných ekotypů

Včasné rozčlenění větších porostů. Vhodné ekotypy dřevin.

Likvidace usychajících jedinců.

Meliorace :

Údržba trvalé odvodňovací sítě.

Udržovat odvodňovací síť . Biologická.

Trvale udržovat odvodňovací příkopy, neodvodňovat prameniště.


- 173 -




79

Výměra

793,97 ha 7,2 %

Podmáčená stanoviště horských poloh.



7Vg, 7G, 7T, 7R


1 ha

část :






10+2

1) Zaměřit se na všestrannou podporu autochtonního SM podmáčených horských poloh. 2) Porosty poškozené hnilobou, geneticky nevhodné obnovovat ve zkráceném obmýtí

G,T - JD, JŘ R - BŘ,JŘ,JD

5 Přiměřeně snížený podíl melioračních a zpevňujících dřevin v případě nahodilých těžeb :


-


SM

JD

BŘ

3

5/3

6/3

LESY OCHRANNÉ : (zákon 289/95 Sb. §7, odst.1 písm. a-c) porostní typ 791 - SM cílová druhová skladba základní hospodářská doporučení vyhl.č.83/96 Sb.

SM8-10 JD1 BO BŘ JŘ Obmýtí

Obnovní doba

120(110-140)

40

Počátek obnovy

Návratná doba

101

12

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Počátek obnovy

Návratná doba

Hodnocení porostů

Produkce průměrná.


Přirozená obnova SM střední.

Obnovní postup :

Převládá podrostní způsob s využitím přirozené obnovy SM, na relativně příznivějších stanovištích (ktg. G) clonné skupiny pro JD. Postup proti převládajícímu větru.


Převážně přirozená obnova SM. Umělá sadba vyvýšená, řadová.

Péče o kultury :

Ochrana proti buřeni, okusu a zamokření. Nepoužívat herbicidy kvůli nebezpečí kontaminace spodních vod.


Výchovu zaměřit na vytvoření stabilních porostů.

- mladé porosty

Intenzivními zásahy udržovat volnější zápoj; rozsáhlé komplexy včas rozčlenit s ohledem na vítr, podpora nejodolnějších jedinců a příměsi. Vytváření vertikálního zápoje. Stále udržovat optimální rozestupy mezi jedinci a hloučky. Vzhledem ke stanovišti nejvhodnější technologií lanovky pro vyklizování a často i přibližování, ojediněle možno použít koně, případně UKT Horal (na relativně sušších stanovištích menších rozměrů.


Větrem, sněhem, zamokřením, v mládí mrazem, částečně buření.


Vhodné ekotypy SM, včasné založení zpevňovacích prvků.

Meliorace :

Dle možnosti biologická - JD,BŘ,JŘ. Soustavná údržba bývalé odvodňovací sítě.


- 174 -



9.4.2. Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení SUBKATEGORIE: FUNKCE:

31 a) Lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů 1.stupně VODOOCHRANNÁ

LOKALIZACE: CÍL HOSPODAŘENÍ:

Seznam jednotlivých lokalit je uveden v kapitole 6.2.2.2. Stabilní porosty odolné větrům, vertikální diferenciace, trvalé pokrytí ploch lesním porostem. U podzemních odběrů podpořit zastoupení především odolných dřevin, u povrchových odběrů omezit listnáče a MD, podél toků pěstovat hlubokokořenící listnáče (OL, JS, JV, BK) Les vysoký Dle zastoupených SLT a vytvořených HS, u porostů z cílových dřevin mírně prodloužit obmýtí Dle zastoupených SLT a vytvořených HS, při převaze clonných sečí poněkud prodloužit Dle HS – využívat jemnější způsoby hospodaření, preferovat podrostní způsob s maximálním využitím přirozené obnovy Obnovní postup proti převládajícím větrům, započít u vodního zdroje a po zajištění postupovat proti svahu, pro maximální využití přirozené obnovy provádět clonné okrajové a skupinovité seče, při nezdaru nebo zabuřenění násek, míšení dřevin skupinovité, v okrajích větší zastoupení listnáčů, prostorová výstavba mírně až výrazně diferencovaná Používat vyšší hektarové počty než stanovené minimální, využívat přípravu půdy pro zalesnění i přirozenou obnovu, nálety a nárosty doplňovat hlubokokořenícími dřevinami Stabilita porostů, prostorová diferenciace Včasnou a intenzivní výchovou vytvářet předpoklady pro vypěstování hluboce zavětvených a stabilních porostů, protěžovat hlubokokořenící dřeviny Udržovat mírně uvolněný zápoj, protěžovat kvalitní jedince a pečovat o rozvoj jejich korun, uvolňovat hlubokokořenící dřeviny, zachovávat spodní etáž Porosty jsou často ohroženy větrem a hnilobou, mrazové polohy

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP, Míšení dřevin a Prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé POROSTŮ porosty: dospívající porosty BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI:

OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH: MELIORACE:

CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:


Nutné vnitřní zpevnění, vytvářet odolné porostní pláště a okraje V PHO 1.stupně je zakázáno používání chemických prostředků a veškerých hnojiv s výjimkou kombinovaných s malou rozpustností, rovněž je zakázáno zřizovat komposty a skladovat ropné produkty, chemikálie a přípravky na ochranu lesa. Je nutno zabránit znečistění kolem povrchových odběrních míst těžebním odpadem, těžbu a přibližování provádět zásadně v zimě na sněhu nebo po zamrzlé půdě, neporušovat povrch půdy, břehů, koryt a neznečisťovat vodu; přednostně přibližovat koňmi a lanovými systémy; do PHO 1.stupně je zakázáno vjíždět mechanizačními prostředky; zabránit jakémukoliv úniku pohonných látek a maziv při těžbě i při přibližování V PHO 1.stupně je zakázán výkon práva myslivosti; neprovádět stavební činnost, pokud přímo nesouvisí s vodárenským využitím Zajistit volný odtok srážkových vod mimo odběrné místo, provádět nutná protierozní opatření, při přibližování zabránit poškození vodotečí; u povrchových odběrů neodvodňovat Okamžitě odstraňovat poškozená místa po těžbě a dopravě dřeva, zabránit erozi Hospodaření podle schválených způsobů hospodaření v dokumentaci ÚSES. Podpora jemnějších způsobů hospodaření, vytváření vertikálního zápoje. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené dřevinné skladby s výjimkou bezprostředních míst odběru pitné vody

- 175 -



Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení SUBKATEGORIE: FUNKCE:

31 c) Lesy v národních přírodních rezervacích OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY


NPR Žofínský prales Hospodaření podle plánu péče a diferencovaného hospodaření podle rámcových směrnic hospodaření v NPR Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému nebo původnímu, vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny Les vysoký Nejcennější části NPR nepřetržitá doba obmýtní, ochranný plášť ve zvýšeném obmýtí Nejcennější část nepřetržitá, v ochranném plášti zvýšená V pralesovité části bez zásahu, v ochranném plášti podrostní způsob s maximálním využitím přirozené obnovy V částech mimo pralesovité zbytky obnova proti směru nebezpečného větru, pro přirozenou obnovu clonné seče okrajové, pruhové i skupinovité; míšení dřevin do skupin, JD a BK v předstihu do předsunutých prvků. Přednostně přirozená obnova, velice dobrá u buku, méně u smrku a ostatních dřevin

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP, míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé POROSTŮ porosty: dospívající porosty BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH: MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:


Stabilita porostů, prostorová diferenciace, zvýšení druhové různorodosti Včasnou a intenzivní výchovou vytvářet stabilní porosty, maximální podpora vtroušených melioračních dřevin, redukce SM jedinců silně poškozených loupáním Udržovat mírně uvolněný zápoj, protěžovat kvalitní jedince a pečovat o rozvoj jejich korun, uvolňovat hlubokokořenící dřeviny, zachovávat spodní etáž Porosty jsou ohroženy větrem a mokrým sněhem; SM porosty silně poškozeny ohryzem jelení zvěře, druhotně poškozeny hnilobou Nutné vnitřní zpevnění, vytvářet odolné porostní pláště a okraje; důsledně provádět ochranu proti loupání jelení zvěři Postupné zvyšování druhové diverzity a podporou BK, KL, JD a JL a podpora věkové diferenciace v lesních porostech Při těžbě mimo pralesovitý zbytek provádět směrové kácení a zabezpečit šetrné vyklizování dřevní hmoty (kůň, LKT, lanové systémy) Podporovat dílčí vodohospodářské funkce, zejména protierozní, infiltrační, desukční a vodoochrannou Odvodňování neprovádět Hospodaření podle schválených způsobů hospodaření v dokumentaci ÚSES. Podpora jemnějších způsobů hospodaření, vytváření vertikálního zápoje. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené dřevinné skladby

- 176 -




32 a) Lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

LOKALIZACE:

PR Stodůlecký vrch, Myslivna, Prameniště Pohořského potoka, PP Ulrichov, U tří můstků, Pohořské rašeliniště, NPP Hojná Voda, návrh PR Horní Malše, Rapotická březina Hospodaření podle plánu péče a diferencovaného hospodaření podle rámcových směrnic hospodaření v jednotlivých chráněných územích. Zajistit a uchovat zastoupení dřevin blízké přirozenému nebo původnímu, vyloučit geograficky nepůvodní dřeviny Les vysoký Nejcennější části chráněné plochy nepřetržitá doba obmýtní, v lesních částech, plnících funkci ochranného pláště zvýšené obmýtí Nejcennější část nepřetržitá, v ochranném plášti zvýšená Podrostní způsob s maximálním využití přirozené obnovy, na vrchovištích zpravidla bez zásahu Obnova proti směru nebezpečného větru, pro přirozenou obnovu clonné seče okrajové, pruhové i skupinovité; míšení dřevin do skupin, JD a BK v předstihu do předsunutých prvků. Respektovat plán péče. Přednostně přirozená obnova, velice dobrá u buku, méně u smrku a ostatních dřevin

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP, míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé POROSTŮ porosty: dospívající porosty BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH: MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:


Stabilita porostů, prostorová diferenciace, zvýšení druhové různorodosti Včasnou a intenzivní výchovou vytvářet stabilní porosty, maximální podpora vtroušených melioračních dřevin, redukce SM jedinců silně poškozených loupáním Udržovat mírně uvolněný zápoj, protěžovat kvalitní jedince a pečovat o rozvoj jejich korun, uvolňovat hlubokokořenící dřeviny, zachovávat spodní etáž Porosty jsou ohroženy větrem a mokrým sněhem; SM porosty silně poškozeny ohryzem jelení zvěře, druhotně poškozeny hnilobou Nutné vnitřní zpevnění, vytvářet odolné porostní pláště a okraje; důsledně provádět ochranu proti loupání jelení zvěři Postupné zvyšování druhové diverzity a podporou BK, KL, JD a JL a podpora věkové diferenciace v lesních porostech Při těžbě provádět směrové kácení a zabezpečit šetrné vyklizování dřevní hmoty (kůň, LKT, lanové systémy) Podporovat dílčí vodohospodářské funkce, zejména protierozní, infiltrační, desukční a vodoochrannou Odvodňování neprovádět Stavba cest v blízkosti a uvnitř chráněných území pouze se svolením orgánů ochrany přírody. Hospodaření podle schválených způsobů hospodaření v dokumentaci ÚSES. Podpora jemnějších způsobů hospodaření, vytváření vertikálního zápoje. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené dřevinné skladby

- 177 -




31 d) Lesy sloužící lesnickému výzkumu VÝZKUMNÁ


Seznam jednotlivých lokalit je uveden v kapitole 6.2.5.1. Stabilní porosty odolné větrům, vertikální diferenciace, trvalé pokrytí ploch lesním porostem při daném režimu hospodaření.. Závisí na režimu hospodaření a potřeb výzkumu.

CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP, míšení dřevin a prostorová výstavba: ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA: zaměření: VÝCHOVA mladé POROSTŮ porosty: dospívající porosty BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH: MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:


Les vysoký Dle zastoupených SLT a vytvořených HS, u porostů z cílových dřevin mírně prodloužit obmýtí Dle zastoupených SLT a vytvořených HS, při převaze clonných sečí poněkud prodloužit Dle HS – využívat jemnější způsoby hospodaření, preferovat podrostní způsob s maximálním využitím přirozené obnovy podle potřeb výzkumu. Obnovní postupy řešit podle schválených směrnic dané výzkumné plochy.

Závisí na charakteru výzkumné plochy a jejím režimu. Výchovu řešit podle schválených směrnic pro dané výzkumné plochy. Dtto Dtto V závislosti na SLT, obdobné jako v odpovídajících HS lesa hospodářského Nutné vnitřní zpevnění, vytvářet odolné porostní pláště a okraje Hospodaření ve smyslu schválených směrnic hospodaření. Hospodaření ve smyslu schválených směrnic hospodaření. Podporovat ostatní funkce lesa.

Hospodaření ve smyslu schválených směrnic hospodaření. Běžná údržba. Vzhledem k malým plochám zkusných ploch by nemělo docházet ke konfliktu se záměry ÚSES.

- 178 -




32 f) Lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti REPRODUKČNÍ

LOKALIZACE:

GZ 41a – Pohorská Ves – LHC Kaplice GZ 41b – Pohorská Ves (Myslivna) – LHC Kaplice GZ 46 – Černé Údolí – LHC Nové Hrady Seznam jednotlivých lokalit dle porostů je uveden v kapitole 6.2.7.1. Zachování mimořádně kvalitních populací SM, JD, BK, KL a vtroušeného JL, JV Přiblížení se přirozené skladbě a cíli genových základen. Preference vysoce kvalitních ekotypů Novohradských hor, zvláště rezonačního smrku. Les vysoký Obmýtí pro buk a klen 160 let, smrk a jedle 120-160 (R porosty) let Zpravidla 40 let Převážně podrostní způsob s maximálním využitím přirozené obnovy, v zabuřenělých ředinách pasečný maloplošný Okrajová nebo pruhová clonná seč, v menších BK porostech i celoplošná. Maximální podpora vhodných přimíšených dřevin včasným obsekem. Smíšení jednotlivé až hloučkovité. JD a BK vysazovat v předstihu do předsunutých prvků, případně využít odrostků a poloodrostků. Při použití pasečného způsobu postupovat proti převládajícímu nebezpečnému větru. Používat schválené hektarové počty sazenic, na zamokřených stanovištích sadba vyvýšená, využívat přípravu půdy pro zalesnění i přirozenou obnovu, nálety a nárosty doplňovat hlubokokořenícími dřevinami (odrostky) Zvýšení druhové různorodosti, stability a kvality porostu, zvýšení ekologické stability Včasnou a intenzivní výchovou vytvářet předpoklady pro vypěstování hluboce zavětvených a stabilních porostů, protěžovat hlubokokořenící dřeviny Udržovat mírně uvolněný zápoj, protěžovat kvalitní jedince a pečovat o rozvoj jejich korun, uvolňovat hlubokokořenící dřeviny, zachovávat spodní etáž Porosty jsou často ohroženy větrem, námrazou a mokrým sněhem, smrkové porosty dále hnilobami a ohryzem vysoké zvěře Včasné provádění odluk a rozluk, návětrné okraje porostů a okraje komplexů lesa zabezpečovat odolnými hlubokokořennými dřevinami, udržovat únosné stavy vysoké zvěře a provádět důsledně ochranu proti škodám zvěří Postupné zvyšování druhové diverzity podporou všech melioračních a zpevňovacích dřevin a podporou věkové diferenciace v lesních porostech Při uvolňování nárostů z přirozené obnovy používat směrové kácení a zabezpečovat šetrné vyklizování dřevní hmoty v kombinaci kůň, UKT nebo i s lanovými systémy. Podporovat dílčí vodohospodářské funkce, zejména vodoochrannou kolem vodotečí, desukční a infiltrační. Respektovat funkce ochrany přírody a hospodaření zde řešit ve smyslu plánů péče. Odvodňování provádět pouze v nutných případech silně pomáčených a oglejených půd při obnově porostu. Neodvodňovat prameniště. Udržovat v dobrém stavu, pečovat o dobrou funkci příkopů a svodnic. Srážkovou vodu vhodně rozptýlit do porostů Hospodaření podle schválených způsobů hospodaření v dokumentaci ÚSES. Podpora jemnějších způsobů hospodaření, vytváření vertikálního zápoje. Maximální podpora všech listnáčů a přirozené dřevinné skladby

CÍL HOSPODAŘENÍ: CÍLOVÁ DRUHOVÁ SKLADBA: HOSPODÁŘSKÝ TVAR OBMÝTÍ: OBNOVNÍ DOBA: HOSPODÁŘSKÝ ZPŮSOB: OBNOVNÍ POSTUP, Míšení dřevin a Prostorová výstavba:

ZALESŇOVÁNÍ, PŘIROZENÁ OBNOVA:

VÝCHOVA POROSTŮ

zaměření: mladé porosty: dospívající porosty

BEZPEČNOST PRODUKCE: OPATŘENÍ OCHRANY LESA: OPATŘENÍ V PĚSTEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V TĚŽEBNÍ ČINNOSTI: OPATŘENÍ V OSTATNÍCH ČINNOSTECH: MELIORACE: CESTNÍ SÍŤ: PRVKY ÚSES:


- 179 -


10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI

10. ZÁKLADNÍ CÍLE A SPECIFIKA HOSPODAŘENÍ V OBLASTI Lesy v PLO 14 – Novohradské hory tvoří významnou složku krajiny. Nacházejí se převážně v místech, která nebyla historicky vhodná k zemědělskému využití a k zástavbě obcí a měst. Vysoká lesnatost (77,0%) je ovlivněna jednak horským terénem, dále drsnějším klimatem a blízkostí státní hranice s Rakouskem, což vedlo v minulých 50 letech k postupnému narůstání plochy lesa na úkor zemědělské půdy.

10.1. Systém ekologické stability. Historický vývoj lesních porostů v Novohradských horách, zvláště v důsledku rozsáhlých holosečí v oblastech bývalých skláren a i v důsledku ekonomických teorií o výhodách smrkových monokultur na přelomu století, dospěl od smíšených lesů k rozsáhlým monokulturám, kde zpevňující dřeviny (buk, jedle) se vyskytují pouze v malém zastoupení a většinou jen v přestárlých mýtních porostech. Předmýtní porosty, které převážně tvoří smrkové monokultury, jsou navíc silně poškozeny loupáním přemnožené jelení zvěře, takže se jejich stabilita snižuje. Vyšší zastoupení zpevňujících dřevin se nachází v porostech, založených v posledních 40 letech, ale i ty jsou totálně poškozeny loupáním a okusem. Jako základní systém zpevnění stávajících porostů je možno považovat rozdělovací síť, která byla vytvořena na konci minulého století s ohledem na místní podmínky, terén a směr převládajících bořivých větrů. K tomu účelu byla vypracována mapa mýtosledů, která byla v dalších letech aktualizována. Nejdůležitější podmínkou pro zvýšení stability lesních porostů je redukce jelení zvěře na únosnou míru, tj. 3-4 kusy na 1000 ha. Výsledky redukce stavu jelení zvěře v posledních letech se začínají projevovat na stavu kultur. Do té doby, než se podaří snížit podstatně škody okusem, je nutná celoplošná i individuální ochrana zpevňujících dřevin v kulturách a zmlazeních. V tyčkovinách a tyčovinách je nutno provádět mírné zásahy, a to výběrem nejvíce poškozených jedinců, a současně ochránit pletivem kostru porostu (předrůstavé a méně poškozené jedince) v rozsahu cca 600 kusů na 1 ha, případně aplikaci dehtových nátěrových hmot ohrožené části kmene. U porostů, kde dochází k destrukci porostů zlomy v loupané části kmene, bude zapotřebí přistoupit k rekonstrukci těchto porostů spolu s vytvořením zpevňovacích pásů ze stabilizačních a melioračních dřevin. V rozsáhlých smrkových tyčkovinách, zpravidla do výšky porostu 7 m, je zapotřebí provést rozčlenění rozlukami a ve starších skupinách intenzivní výchovou v pruzích kolmo na směr převládajícího bořivého větru. Ve starších předmýtních porostech je nutné podpořit vtroušené zpevňující dřeviny, zvláště buk, jedli, javor klen clonnými rozlukami a včasnými odlukami. Na stanovištích labilních a v porostech pěstebně zanedbaných je zapotřebí zvýšit násobnost zásahů v deceniu a snížit intenzitu jednoho zásahu. Při obnově je nutno preferovat podrostní způsob hospodaření v kombinaci clonných sečí a předsunutých kotlíků (zvl. ve smrkových monokulturách). Ve smíšených a bukových porostech je nutné provést časný obsek kvalitních buků a jedlí a využít maximálně zmlazení těchto dřevin. Kotlíky je vhodné plánovat v systémech, kolmo na směr převládajících větrů a je možno je pak využít pro zpevňující pruhy. Při obnově je nutno maximálně využít výsledků typologického mapování, zvláště při určování zpevňujících a melioračních dřevin. V borových skupinách je nutno při výchově preferovat horské úzké formy koruny. Kvůli nebezpečí sněhových kalamit je nutno se vyvarovat přehoustlých borových skupin a vytvářet zde volnější zápoj. S příměsí borovice je možno počítat ke zvýšení stability porostu, zvláště na styku s pahorkatinou. Na zamokřených lokalitách je vhodné provést při obnově údržbu povrchových melioračních stok. U porostních skupin z přirozené obnovy a přehoustlých mlazin je nutná intenzivní redukce jedinců smrku při prvním zásahu na cca 2000-2500 jedinců na 1 ha a při druhém na 1300-1500 jedinců na 1 ha. Zásah by měl být proveden nejpozději do věku 15 let. Porostní plášť je nutno udržovat ve volném zápoji od založení porostu. V místech nasazení mechanizačních prostředků je nutné se vyvarovat použití těžkých přibližovacích prostředků na vodou ovlivněných stanovištích, což přispívá k vytváření těžko odvodnitelných rýh s následným zamokřením celé holiny a zhutnění půdy vede k zalesňovacím neúspěchům, nehledě na devastaci dopravní sítě. Použití těžké mechanizace dále přispívá k odření bází kmene, zvláště v okolí cest, což má za následek poškození dřevokaznými houbami a tím i snížení stability porostu. V porostech poškozených imisemi je potřebné udržet neporušený zápoj porostů. Zakmenění by zde nemělo klesnout pod 0,8. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 180 -



10.2. Zásady hospodaření pro hospodářské soubory. Hospodářské soubory jsou základními jednotkami rámcového plánování hospodářských opatření. Jsou vymezeny příbuznými přírodními podmínkami a shodnou převažující funkcí lesa. Poloha cílového hospodářství je vymezena v ekologické síti typologického systému. Síť je tvořena vegetačními stupni a edafickými kategoriemi. Struktura cílového hospodářství je pak určena tím, které lesní typy, případně které soubory lesních typů byly do něho zařazeny. Při tom se většinou sdružují příbuzné edafické kategorie v rámci ekologické řady a dva příbuzné vegetační stupně. Zásady hospodaření byly vypracovány pro základní porostní typy, které se vyskytují v cílovém hospodářství, tedy pro současné hospodářské soubory. Struktura hospodářských souborů a doporučená hospodářská opatření pro jednotlivé hospodářské soubory je uvedena v kap. 9.4.1.

10.2.1. Stupeň přirozenosti lesních společenstev. V Novohradských horách lze na základě historického vývoje vylišit pět stupňů přirozenosti lesních společenstev. Společenstvo je tím zachovalejší, čím méně bylo ovlivněno činností člověka. 1. Pralesy a porosty pralesovitého charakteru. 2. Lesy s porostní skladbou blízkou přirozené (převážně bukové). 3. Převážně kvalitní smrkové porosty, někdy s příměsí buku a jedle. 4. Druhotně ochuzené, převážně smrkové porosty na devastovaných půdách v blízkosti někdejších skláren. 5. Lesy na půdách degradovaných hrabáním steliva a špatným hospodařením (často s účastí borovice). Způsoby hospodaření je nutno diferencovat v závislosti na stupni přirozenosti lesních společenstev.

10.2.2. Odolnostní potenciál lesa. Odolnostní potenciál lesa vyjadřuje schopnost lesních porostů odolávat škodlivým činitelům abiotickým a biotickým a je kriteriem pro hodnocení ekologické stability lesa. Odolnost lesa vůči nepříznivým vlivům je závislá jednak na vlastnostech daného stanoviště a jednak na stavu daného porostu.

10.2.2.1. Půdní vlastnosti a potenciální produkce porostů. Základní charakteristika stanovištních a především půdních vlastností je vyjádřena zařazením do určité edafické kategorie. Kategorie se sdružují do ekologických řad v závislosti na klimatických podmínkách a pro daný ekotop se stanoví optimální druhová skladba. Podle předpokládané produkce dřevní hmoty je pak možno porosty zařadit do stupňů produkčního potenciálu (od velmi nízkého po vysoký). Větrnými a často i sněhovými polomy je nejvíce ohrožena stanoviště podmáčená a oglejená, velmi silně vlhká stanoviště v horských úžlabinách s četnými prameny a potůčky. Největší škody jsou na zamokřených půdách, kde byla zanedbána potřebná údržba odvodňovací sítě. Stabilnější jsou stanoviště řady živné a zejména řady kyselé, případně exponované. Neplatí to o větrných bouřích a smrštích, které postihují všechna stanoviště. Porosty dobrých bonit, kdy stromy dosahují větších výšek, jsou větrem (většinou i sněhem) poškozovány více než porosty špatných bonit. Zvláště tam, kde v druhové skladbě převažuje smrk, jsou nejvíce poškozovány porosty s vysokým produkčním potenciálem, méně porosty s nízkým produkčním potenciálem. Škody sněhem jsou závislé především na nadmořské výšce. V Novohradských horách jsou nejsilněji ohroženy níže položené části, zhruba do 800 m n.m. Za určitých klimatických podmínek však vznikají škody mokrým sněhem i ve výše položené části. Zcela odlišně se projevuje poškození lesních porostů a půdy dálkovými přenosy imisí. Vůči zkyselování půdy a snižování půdní úrodnosti jsou nejvíce rezistentní půdy dobře zásobené živinami. Velmi odolné jsou půdy lužní, ale řady vlhké, které jsou obohacovány vodou, stékající se svahů a vodou z pramenů. Naopak nízkou rezistenci mají kyselé nebo druhotně okyselené půdy na chudých stanovištích ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 181 -



kyselé a exponované řady, především na vrcholech a hřebenech proudění západ-ních a severozápadních větrů.

nejvyšších polohách, vystavených

10.2.2.2. Druhová skladba porostů. Stabilita lesních porostů je výrazně závislá na jejich druhové skladbě. Nejstabilnější jsou porosty, které se druhovou skladbou blíží skladbě přirozené. Naopak nejohroženější jsou monokultury smrku nebo borovice na stanovištích pro tyto dřeviny nevhodných. V Novohradských horách to lze prokázat na Žofínském pralese, jemuž zařizovatel W. Rowland v polovině minulého století chybně předvídal rychlý rozvrat a zničení větrnými kalamitami. Rovněž staré, převážně bukové porosty v hřebenových polohách jsou velmi odolné vůči větru i sněhu a podstatně odolnější vůči imisní zátěži, než okolní smrkové monokultury. Přechodné postavení zaujímají smrkové porosty s příměsí buku a jedle. I malé zastoupení těchto dřevin přispívá ke zvýšení jejich odolnostního potenciálu. Borové porosty a převážně borové porosty se smrkem v okrajových částech oblasti trpí značně škodami mokrým sněhem. Smrkové porosty s příměsí kvalitní borovice se štíhlými korunami jsou vůči větru stabilnější než porosty čistě smrkové. Sněhem jsou soustavně ničeny borovice nevhodného ekotypu se širokou a často nepravidelnou korunou a silnými větvemi. Především borové, ale i smrkové porosty na primárně chudých a hrabáním steliva ještě více ochuzených stanovištích, jsou málo odolné vůči poškození imisemi. Zkyselení půdy urychluje vrstva špatně se rozkládajícího humusu. Je podvázán koloběh živin, redukován život mikroorganismů v půdě a dochází k odumírání kořenového systému.

10.2.2.3. Výchova porostů. Zanedbání výchovných zásahů, především v monokulturách smrkových a borových, nejvíce vzdálených porostní skladbou od skladby přirozených lesů, výrazně snižuje stabilitu porostů. Zvláště opožděné zahájení výchovy a nízká intenzita zásahů v mladých porostech je příčinou jejich přílišné hustoty a špatného vývoje korun a kořenového systému stromů., štíhlostní koeficient kmene je nevhodný (kmeny jsou příliš slabé a vytáhlé). Ve špatně vychovávaných monokulturách se vytváří nevhodná vertikální struktura porostu. Skupinovité prolomení horizontálního zápoje sněhem, větrem nebo hmyzími či houbovými škůdci vyvolává stav silné ohroženosti porostu kalamitami. Přibývajícím stářím porostu se zvyšuje výška stromů a tím i nebezpečí škod větrem. Soustavnou výchovou porostů i na labilních podmáčených stanovištích je možno vypěstovat porosty relativně značně odolné vůči abiotickým škodlivým činitelům. Výchovou je možno také významně usměrnit druhovou skladbu smíšených porostů ve prospěch dřevin, zvyšujících stabilitu porostů. Vnitřní prostorová úprava výchovou porostů patří k významným opatřením k posílení odolnostního potenciálu lesa.

10.2.2.4. Obnova porostů. V hlavním komplexu Novohradských hor se více jak 150 let uplatňoval převážně holosečný způsob hospodaření. Na holinách vznikaly většinou smrkové monokultury. V důsledku zanedbání výchovy byly smrkové porosty značně labilní a byly poškozovány nebo ničeny větrnými a sněhovými polomy. Podíl kalamitní těžby na výši celkové těžby od poloviny minulého století do dnešní doby neustále narůstal. Za první dvě decenia 20. století se udává výše kalamitní těžby v hlavním komplexu 30%, v období od r.1828 do r.1937 to bylo 56% a v období od r.1956 do r.1992 49%. Průměrná výše kalamitní těžby se v tomto století blíží 50%. Po velkých kalamitách bylo nutno zastavit veškeré úmyslné těžby a přednostně zpracovávat kalamitní hmotu. Např. po polomu z října r.1956 a následných polomech se těžilo tři roky jen dřevo z kalamity. Řádné hospodaření v lesích bylo v tomto období zcela ochromeno. Především byly odsunuty potřebné výchovné zásahy a údržba odvodňovacího systému. Holiny se opět zalesňovaly převážně smrkem a tak se vytvářely předpoklady pro opakování kalamit v budoucnosti. V holosečném hospodářském způsobu má velký význam správné prostorové a časové uspořádání těžeb a obnov, zejména ve vztahu ke směru bořivého větru. Zvláště v protáhlých horských údolích bývá směr bořivého větru významně modifikován konfigurací terénu. Vítr nabývá největší síly v údolích, jejichž směr je souběžný se směrem bořivého větru. Porosty je třeba seskupovat do mýtních článků, které jsou chráněny proti větru postupným vzájemným krytím a zpevněným porostním pláštěm i soustavou stabilizačních prvků. Nesprávné otevření nezpevněných stěn porostů vůči bořivým větrům je příčinou zvýšených škod větrem. Holosečný způsob hospodaření má prokazatelně největší vliv na zhoršení odolnostního potenciálu lesa. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 182 -



Naproti tomu podrostní a maloplošný pasečný způsob hospodaření v dobře vychovávaných porostech nesnižuje významněji odolnostní potenciál porostů a vytváří podmínky pro zakládání stabilních porostů.

10.2.3. Obnova lesních porostů. V každém obnovovaném porostu je třeba rozhodnout podle konkrétních přírodních podmínek a současného stavu porostu, zda bude dána přednost obnově přirozené či umělé, případně obnově kombinované. Z tohoto základního rozhodnutí pak vychází volba vhodných druhů obnovních sečí.

10.2.3.1. Předpoklady přirozené a umělé obnovy v Novohradských horách. a) Přírodní podmínky. Převážná část oblasti náleží k vegetačnímu stupni smrkobukovému. Jedlobukový vegetační stupeň zaujímá jen malou část území na styku s pahorkatinou severně od Bělé. Vegetační stupeň bukosmrkový se vyskytuje azonálně na střídavě a trvale zamokřených půdách náhorní plošiny v okolí Pohoří na Šumavě a ve vrcholových partiích Vysoké a Kamence. V inverzních polohách je omezujícím faktorem obnovy mráz. Mezi podmínkami obnovy v jedlobukovém a smrkobukovém vegetačním stupni nejsou podstatnější rozdíly. V mírně chladné oblasti Novohradských hor se srážkami většinou přes 800 mm ročně jsou obecně dobré podmínky pro přirozenou obnovu. Kromě mrazových poloh lze použít umělou obnovu buku a jedle i na holé ploše. Způsob obnovy výrazně ovlivňují půdní vlastnosti, především vlhkost půdy a její zásobí živinami. Na rašelinných a podmáčených půdách (CHS 79) vystupuje na holině spodní voda k povrchu půdy a dochází k jejímu zamokření. Tyto plochy je nutno hluboce odvodňovat. Vznikají nebezpečné mrazové polohy, ve kterých i smrk špatně odrůstá bez zákrytu krycí dřevinou (břízou, olše, jeřábem). Kromě toho holiny rychle zarůstají obtížnou buření, nejčastěji třtinou chloupkatou, která ztěžuje jejich zalesnění. V dobře vychováva-ných porostech se velmi dobře daří přirozená obnova smrku, který je zde cílovou dřevinou. Umělá obnova smrku podsadbou proředěných a silně zabuřenělých porostů by měla jen doplňovat obnovu přirozenou. Nedoporučuje se zakládat holé obnovní prvky, ať už náseky nebo skupiny. Zalesňování kalamitních holin na těchto stanovištích je velmi obtížné a nákladné. Na oglejených stanovištích (CHS 57 c,d), kde dochází k přechodnému zamokřování povrchu půdy, většinou po jarním tání sněhu a déletrvajících deštích, jsou podmínky pro obnovu podobné jako na půdách podmáčených. Na holinách už nehrozí tak velké nebezpečí mrazových škod a zamokření. Postačí přechodné odvodnění mokrých míst mělkými odvodňovacími příkopy. V silně prosvětlených porostech a na holinách však půdní povrch silně zabuřeňuje (většinou třtinou chloupkatou) a silně ztěžuje obnovu. V dobře vychovávaných porostech lze úspěšně přirozeně obnovovat smrk, který je zde hlavní dřevinou. Pokud je půdní povrch zabuřenělý, je nutno porost obnovovat náseky a ty většinou vysázet smrkem. Ke zvýšení stability budoucích porostů je velmi potřebná příměs jedle, pokud možno i buku, kterou lze zajistit v předsunutých skupinách. Na vlhkých stanovištích (CHS 57 a,b) jsou půdy trvale obohacovány vodou, stékající se svahů a vyvěrající z četných pramenů. Na sklonitých úžlabinách většinou nehrozí nebezpečí mrazu na holých plochách. Živinami a vodou dobře zásobená půda patří k nejúrodnějším v Novohradských horách. Povrch půdy však při prosvětlení porostů silně zabuřeňuje (i třtinami). Porosty v úžlabinách jsou silně ohroženy škodami větrem, někdy i sněhem. Kamenité až balvanité půdy jsou navíc na holině vystaveny nebezpečí degradace splachem humusu. Dobře vychovávané smrkové porosty, zvláště pak s příměsí buku či jedle, lze na vlhkých stanovištích obnovovat přirozeně. Zabuřenělé, většinou labilní smrkové porosty je třeba obnovovat náseky s umělou sadbou smrku. Potřebnou příměs buku a jedle je třeba zajistit v předsunutých skupinách. Na živných stanovištích (CHS 55) jsou, podobně jako na vlhkých stanovištích, možnosti přirozené obnovy omezeny předčasným rozvojem buřeně v prosvětlených porostech.Většinu dobře vychovávaných porostů na živných stanovištích v Novohradských horách lze obnovovat přirozeně, zvláště v porostech s větší příměsí buku. Přirozená obnova je umožněna tím, že převažují stanoviště svěží, která tvoří přechod mezi vlastními bohatými stanovišti, silně zabuřeňujícími, a kyselými stanovišti, vhodnými pro přirozenou obnovu. V zabuřenělých porostech se provádí obnova náseky nebo holou sečí. Potřebnou příměs buku lze zajistit v předsunutých skupinách v předstihu před smrkem. Tyto dřeviny je možno vysazovat i na holou plochu, výhodné je použití i odrostků a poloodrostků buku. Na kyselých stanovištích (CHS 43, 53, příp. 73) jsou většinou příznivé podmínky pro přirozenou obnovu. Porosty jsou relativně stabilní, neprořeďují se a půda příliš nezabuřeňuje. Cílovou dřevinou je ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 183 -



většinou smrk. Pokud je v obnovovaných porostech zastoupen, bývá geneticky vhodný a je výhodné ho využít pro přirozenou obnovu. Ta selhává v porostech se souvislým pokryvem metlice, a proto je zde účelné využít v semenném roce zranění půdy. Zhoršené podmínky pro přirozenou obnovu smrku jsou na primárně chudých půdách, většinou ještě druhotně ochuzených. Někdy je možno využít přirozené obnovy přimíšené kvalitní borovice se štíhlou korunou. V porostech horší kvality, nevhodné druhové skladby a v geneticky málo hodnotných borových porostech převažuje umělá obnova na holé seči. Potřebnou příměs buku, případně jedle, je nutno zajistit v předsunutých holých skupinách či pruzích. Obě dvě dřeviny je však možno vysazovat na holou plochu, případně použít odrostků a poloodrostků buku. Na exponovaných stanovištích (CHS 51) kyselých (6N) jsou podobné podmínky pro obnovu jako na kyselých stanovištích. Na exponovaných stanovištích svěžích (6A) jsou pro obnovu podobné podmínky jako na živných stanovištích. Navíc však na exponovaných stanovištích, povrchově silně kamenitých či balvanitých, nabývá na významu jejich funkce půdoochranná. Na holině dochází ke splachu humusu a k poklesu úrodnosti půd. Proto pro umělou obnovu je možno připustit jen násek. Porosty jsou na těchto stanovištích značně stabilní, většinou nedochází k jejich předčasnému prořeďování. Pokud jsou dobře vychovány, daří se v nich přirozená obnova všech původních dřevin, ta se bočním náletem někdy uplatňuje i na náseku. Tomu je možno předsunout skupiny pro buk, klen a jedli. Všechny tyto dřeviny je možno vysazovat přímo na násek, na sutích lze úspěšně aplikovat špetkovou síji klenu.

b) Druhová skladba obnovovaných porostů a jejich genetická hodnota. Obecně platí, že čím je současný porost bližší přirozené druhové skladbě a čím je vyšší genetická hodnota dřevin, která ho tvoří, tím naléhavější je potřeba obnovit tento porost přirozeně. Podle stupně přirozenosti lesních společenstev je přirozená obnova nezastupitelná v přírodních rezervacích a památkách. Rovněž porosty se skladbou blízkou přirozené jsou neobyčejně cenné a je potřebné je uchovat a pokud je to potřebné, obnovit v dosavadní druhové skladbě. Jsou to především bukové porosty s přirozenou příměsí smrku, jedle, někdy klenu a jilmu, převážně v hřebenových polohách, často na povrchově balvanitých stanovištích. Je to v souladu i se zásadami hospodaření v navržené CHKO. Také v lesích ochranných na extrémních, většinou suťovitých stanovištích, je třeba v nejvyšší míře využívat přirozené obnovy dřevin přirozené druhové skladby. Pouze prázdná místa je nutno zalesnit uměle, ať už síjí semene (hlavně klenu) nebo sadbou sazenic, vyzvednutých z přirozeného zmlazení v okolí. Přirozená obnova zcela převažuje i v kvalitních semenných a rezonančních porostech a i v porostech, vymezených v genových základnách pro reprodukci genofondu. Pokud je tu nezbytná umělá obnova, využívá se k sadbě materiálu z genové základny, nejlépe sazenic vyzvednutých z okolního přirozeného zmlazení. Převážná část smrkových porostů v Novohradských horách je geneticky vhodná a využitelná pro přirozenou obnovu, té je velice účelné využívat všude tam, kde je ke smrku alespoň jednotlivě přimíšen buk nebo jedle a kde se dostavuje jejich přirozená obnova. V okrajových částech Novohradských hor jsou časté směsi borovice se smrkem. Smrk je většinou hlavní dřevinou výhledového cíle. Mnohdy lze využít jeho přirozené obnovy i tam, kde je k borovici přimíšen jen jednotlivě, ale dobře se zmlazuje. V borových porostech, většinou na stanovištích degradovaných špatným hospodařením, bude převažovat obnova umělá. Místy se zmlazuje v ochraně matečného porostu i borovice, ale nárosty borovice bývají mezernaté a jen v menší míře jsou využitelné při obnově porostu. Výhodná je však příměs borovice z přirozené obnovy tam, kde se prokazatelně zmladila borovice se štíhlou korunou a jemnými větvemi. Je výhodné ponechávat kvalitní borovice na holinách jako výstavky. c) Uplatnění přirozené a umělé obnovy. Možnosti přirozené obnovy nelze posuzovat staticky podle současného stavu porostů, který ne vždy je výslednicí řádného hospodaření. Úspěšnost přirozené obnovy je ve velké míře závislá na připravenosti porostů k obnově jejich cílevědomou výchovou. V lesích Novohradských hor činí zastoupení buku pouze 5,9% a jedle 1,1%. Zastoupení buku by se mělo výhledově zvýšit alespoň čtyřnásobně a jedle šestinásobně. Kromě toho je buk soustředěn v několika převážně bukových porostech a na ostatní ploše buď chybí, nebo je přimíšen zcela nedostatečně. Umělé vpravování buku a jedle do převážně smrkových porostů bude proto plošně velmi rozsáhlé. Umělá obnova výsadbou smrku je nezbytná všude tam, kde se nedostavilo očekávané přirozené zmlazení nebo tam, kde je mezernaté. Umělá obnova klenu síjí je výhodná na balvanitých stanovištích extrémní a exponované řady. Čím nižší je stupeň přirozenosti lesních porostů a čím nižší je hodnota jejich druhové a genetické skladby, tím většího uplatnění nabývá umělá obnova. Holou seč bude proto třeba uplatňovat především ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 184 -



v bývalých selských a obecních lesích mimo oblast bývalého buquoyského majetku. Dále je nezbytná v zabuřenělých ředinatých porostech a v porostech s převahou plevelných dřevin na bývalých zemědělských pozemcích. d) Volba vhodného druhu obnovní seče. Holá seč, jejíž šířka je větší než průměrná výška těženého porostu, je určena pro umělou obnovu sadbou. Na části holiny, která přiléhá k mýtnímu porostu, lze někdy využít přirozené obnovy smrku, borovice nebo modřínu z náletu. Na holině je vhodné ponechat kvalitní výstavky borovice nebo modřínu, výjimečně i smrku (pokud má dobře vyvinutou korunu a kořenový systém). Holá seč je nevhodná na stanovištích řady rašelinné, podmáčené a oglejené, kde hrozí nebezpečí mrazu, zamokření a silného zabuřenění. Rovněž na stanovištích řady extrémní a exponované je holá seč vyloučená, protože zde dochází ke splachu půdy a narušení půdoochranné funkce. Násek o šířce do průměrné výšky těženého porostu je rovněž určen z větší míry pro umělou obnovu sadbou. Má převážně tvar holého pruhu, někdy holých skupin, často protáhlého tvaru. Podmínky pro odrůstání sazenic i citlivějších dřevin jsou zde již příznivější než na holině. Kromě extrémních mrazových poloh je proto vhodný i na stanovištích řady podmáčené a oglejené a na stanovištích řady exponované. Bočním náletem je někdy možno docílit na náseku dobrou přirozenou obnovu. Okrajová seč clonná je seč o šířce jedné, maximálně dvou průměrných výšek těženého porostu, která vychází od okraje porostu. Je určena především pro přirozenou obnovu smrku a buku (výjimečně borovice), ale vytváří vhodné růstové podmínky pro sazenice dalších dřevin (jedle, buku), které lze vysazovat pod ochranou obnovovaného porostu. Poskytuje ochranu nástupní generaci lesa i v extrémních podmínkách stanovišť rašelinné a glejové řady. Pruhová seč clonná má obdobnou šířku, ale je zakládána uvnitř rozsáhlejších porostů pro urychlení jejich obnovy. Je možno ji využít jen tam, kde jsou porosty dostatečně zpevněné výchovou a kde nehrozí příliš veliké nebezpečí větrných polomů, jako je tomu např. v bukových porostech. Obrubná seč vzniká spojením náseku s okrajovou clonnou sečí. V obrubné seči je pak možno vylišit vnější pruh, nechráněný shora mateřským porostem a vnitřní pruh, který je porostem chráněný (vnější a vnitřní obruba). Obruba nemusí mít tvar pruhu, ale může být lalokovitě nebo klínovitě zvlněná. Tím se vytváří podmínky pro dřeviny s různými nároky na světlo. Obrubná seč je určena především pro přirozenou obnovu smrkových porostů s příměsí buku a jedle, je však vhodná i pro obnovu smrkových porostů, do nichž buk a jedli vnášíme uměle. Skupinovitá (kotlíková) seč clonná je určena především pro přirozenou, ale i umělou obnovu jedle a buku. Používáme ji tam, kde potřebujeme v předstihu zmladit jednotlivě nebo skupinovitě přimíšenou jedli nebo buk, nebo kde tyto dřeviny vysazujeme v předstihu uměle. Velkoplošná seč clonná je výjimečně využitelná v bukových porostech, kde se dostavilo přirozené zmlazení buku na velké ploše a je ho třeba uvolnit. Skupinovitě nebo jednotlivě výběrná seč se používá hlavně na stanovištích extrémní řady, která jsou většinou zařazena do kategorie lesů ochranných. Je vhodná i pro obnovu porostů s dřevinnou skladbou blízkou přirozené, které mají velký přírodovědecký význam. Kombinované seče jsou používány nejčastěji. Velmi časté jsou kombinace holé seče nebo náseku s předsunutými holými skupinami nebo kombinace okrajové clonné seče, případně obrubné seče s clonnými skupinami, zakládanými uvnitř porostu.

10.2.4. Výchova lesních porostů. Cílem výchovy porostů je zlepšit kvalitu jejich produkce, zlepšit jejich zdravotní stav, upravit jejich druhovou skladbu, porosty zpevnit a připravit k obnově. Porosty je třeba vychovávat tak, aby les plnil i požadované mimoprodukční funkce. Podle základního cíle, který výběrem sledujeme, můžeme rozlišit: Jakostní výběr může být buď kladný (pozitivní), při čemž vyhledáváme a přímo podporujeme jejich uvolněním nejhodnotnější jedince, nebo je záporný (negativní), při němž odstraňujeme jedince nekvalitní. Tím nepřímo podporujeme nadějnou složku porostu. Zdravotním výběrem odstraňujeme z porostu většinou negativním způsobem zdravotně záporné složky porostu. Někdy může být zdravotní výběr i pozitivní. Např. v loupaných porostech vyhledáváme, podporujeme a ochraňujeme jedince zdravé nebo méně poškozené. Druhovým výběrem upravujeme ve smíšených porostech jejich druhovou skladbu ve prospěch cílových dřevin. S druhovým výběrem bezprostředně souvisí podpora geneticky hodnotné složky porostu a odstraňování geneticky nevhodných jedinců. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 185 -



Odolnostním výběrem podporujeme nejodolnější jedince vůči škodlivým činitelům, tedy jedince odolné hlavně vůči větru a sněhu. Tento výběr není vždy v souladu s výběrem jednostranně zaměřeným na dosažení nejkvalitnější a nejvyšší produkce. Nemusí se také ztotožňovat se zdravotním výběrem, např. ze dvou zdravých jedinců dáváme přednost odolnějšímu. Odolnostním výběrem někdy záměrně snižujeme zápoj porostu, abychom zvýšili jeho stabilitu. Výchovu lesních porostů po jejich zapojení až do stadia mýtní zralosti je možno rozdělit do dvou věkově oddělených etap: Výchova mladých porostů (mlazin a tyčkovin) má rozhodující význam pro další vývoj porostů. Prořezávky začínají v období, kdy se nárosty už zapojují a porost se mění v mlazinu a končí, když porost dosahuje hmoty hroubí. Prořezávky navazují na prostřihávky hustých nárostů, které vznikly většinou přirozenou obnovou. Porosty jsou již diferencovány do horní, střední a spodní vrstvy. Podle toho, ve které vrstvě provádíme prořezávku, je pak zásah nadúrovňový, úrovňový nebo podúrovňový. Může být i neutrální, pokud provádíme výběr ve všech vrstvách. Probírkové zásahy ve starších, vyspívajících porostech středního a vyššího věku (tyčoviny a kmenoviny) členíme podobně jako u prořezávek. Prořezávkami dobře vychovávané porosty by již měly být tvořeny převážně zdravými a kvalitními stromy. V základních rysech by již měla být usměrněna i druhová skladba a jeho odolnost. Probírkami je optimální výchovný cíl ještě upřesňován. Navíc v dospívajících porostech připravujeme koruny cílových dřevin k plné plodivosti. Vhodnou úpravou zápoje regulujeme přístup světla a vláhy k půdě, umožňujeme lepší rozklad povrchového humusu a vytváříme příznivé podmínky pro přirozenou obnovu. Je možno stanovit obecně platné výchovné modely pro porosty dřevin v základních přírodních podmínkách. O charakteru výchovného zásahu, jeho intenzitě a opakování je však nutno rozhodnout až podle konkrétních podmínek a vlastností daného porostu.

10.2.4.1. Převážně smrkové porosty. Ve smrkových porostech převažují podúrovňové zásahy. Výběr je většinou negativní, jenom v porostech dobrých bonit na labilních stanovištích oglejené a glejové řady bývají vhodné i úrovňové zásahy, zaměřené ke zvýšení odolnosti porostu. a) Porosty průměrné až nadprůměrné produkce na kyselé a živné řadě. Porosty na těchto stanovištích jsou relativně odolnější vůči škodám větrem a sněhem. V nesmíšených porostech převažují zásahy podúrovńové s negativním výběrem. Uvolňují se předrůstavé smrky s dobrou korunou. V mladých porostech jsou zásahy intenzivnější, udržuje se v nich volnější zápoj. Ve starších porostech se intenzita zásahů snižuje a zápoj má být téměř plný. V dospívajících porostech se uvolňují koruny nejkvalitnějších smrků k posílení jejich plodnosti. Smrkové porosty s přimíšeným bukem a jedlí vyžadují soustavnou péči o tyto přimíšené dřeviny. Nároky na jejich kvalitu kmene jsou malé. Rozhodující je schopnost buku či jedle stabilizovat smrkový porost a přirozeně se obnovovat. Smrkové porosty s přimíšenou borovicí či břízou jsou dosti časté mimo hlavní komplex lesů. Borovice se širokými, někdy nepravidelnými korunami a silnými větvemi jsou silně poškozovány sněhem a je třeba je co nejdříve odstranit. Naopak je vítaná příměs kvalitní borovice se štíhlou korunou. Pokud je možno v mladých porostech výrazně usměrnit zastoupení borovice, postačí její příměs asi 20%, většinou dáváme přednost smrku. Nadměrné zastoupení břízy je třeba včas regulovat, zvláště škodící jedince. b) Porosty průměrné až nadprůměrné produkce na exponované řadě. Porosty na těchto stanovištích jsou relativně odolné vůči větru a sněhu. V hřebenových partiích jsou vystaveny vichřicím. Ve smrkových porostech (někdy s příměsí buku či jedle) je nutno chránit půdu před erozí, proto nelze v mladých porostech příliš snižovat zápoj. Je třeba zvyšovat stabilitu porostu péčí o rozvoj korun nejkvalitnějších smrků. Příměs jedle, zvláště buku (i klenu) je neobyčejně vítaná. Udržení těchto dřevin pro zpevnění porostu a pro jejich pozdější plodnost patří k základním úkolům. Smrkové porosty s příměsí borovice se vyskytují v okrajové části na kyselých kamenitých stanovištích. Je třeba co nejdříve odstranit nekvalitní přimíšené borovice. Naopak je vhodné ponechat asi 20% zastoupení kvalitní borovice s úzkou korunou. Tato směs je stabilnější než nesmíšený smrkový porost. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 186 -



c) Porosty na oglejené a podmáčené řadě. Tyto porosty patří k nejohroženějším větrem a sněhem. Zvýšení jejich stability je třeba věnovat od mládí největší úsilí. Na stanovištích vlhkých smrkových bučin, částečně i smrkových jedlin je významnou zpevňující dřevinou vedle jedle i buk. Proto je velmi potřebné udržet jeho příměs v porostu. Na podmáčených stanovištích je jedinou zpevňující dřevinou jedle. Prořezávky musí být intenzivnější, je třeba udržovat pravidelné rozestupy stromů s dobře vytvořenou korunou a udržovat v mladých porostech rozvolněný zápoj. Cílem je, aby smrky měly hluboko nasazené koruny (asi do poloviny kmene). Probírkové zásahy jsou zde mírnější intenzity, nesledují zvýšení kvality porostu, ale zvýšení jejich stability a dosažení dobré plodnosti stromů a jejich přirozené obnovy. d) Loupané porosty. V loupaných porostech je třeba posoudit jednak rozsah poškození, který je vyjádřen poměrem počtu kmenů poškozených k celkovému počtu kmenů v porostu (v %) a jednak stupeň poškození. Ten je závislý na velikosti rány, způsobené zimním ohryzem nebo letním loupáním. Stupeň poškození se posuzuje především podle toho, jakou část obvodu kmene zranění zaujímá (tedy v závislosti na věku porostu). Za velmi vážné 2 zranění se považují rány širší než 10 cm, které se už do mýtného věku nezacelí. Rány širší než /3 obvodu kmene se považují na nejhorší. Otevřené rány jsou infikovány dřevokaznými houbami. V místě poranění jsou pak kmeny lámány mokrým sněhovým závěsem nebo větrem. Při středním rozsahu poškození, kdy počet poškozených stromů nepřekročil 50%, je ještě naděje na udržení porostu do mýtného věku. Při vyšším rozsahu poškození a jeho vysokém stupni je nutno zvážit možnost předčasné obnovy porostu. Potřeba předčasné obnovy se urychluje rozvracením porostu sněhovými polomy. Je vhodné, aby smrkové porosty vyrůstaly v širším zápoji a zachovaly si hluboké zavětvení a co nejdříve vytvořily hrubší borku. Takto vychovávané porosty také lépe vzdorují sněhovým větrným polomům. Přednostně se odstraňují stromy s nejvyšším, často opakovaným stupněm zranění. Pokud je to prospěšné, pomáhá se i zdravým podúrovňovým stromům jejich uvolněním v korunách. Je vhodné chránit alespoň 500 stromů na hektarové ploše nátěrem nebo pletivem. Škody loupáním je bezpodmínečně nutné snížit rychlou a výraznou redukcí jelení zvěře. e) Prolámané porosty. Ve sněhem, případně větrem prolámaných porostech je třeba postupovat diferencovaně v závislosti na věku porostu a na pravidelnosti proředění. V mladých porostech může mít pravidelné proředění charakter silné prořezávky. V porostech s příměsí borovice bývá sněhovým závěsem více lámána borovice a její zastoupení se snižuje. V porostech 20 až 50letých při pravidelném proředění je ještě možno počítat s jejich regenerací i při zakmenění 0,4 až 0,5. V porostech 60 až 70letých je to při jejich proředění na zakmenění 0,6 a v porostech 70 až 80letých při jejich proředění na zakmenění 0,7. V mlazinách se zalesňují jen prázdné mezery větší než 5 arů. V nepravidelně proředěných porostech se výchovné zásahy provádějí jen v hustších skupinách.

10.2.4.2. Převážně borové porosty. Výchovou borových porostů lze výrazně ovlivnit kvalitu jejich produkce. V mlazinách převažuje negativní výběr v nadúrovni k odstranění nekvalitních předrostů. Ve starších porostech většinou převažuje pozitivní výběr v úrovni k podpoře nejkvalitnějších borovic. a) Porosty průměrné až podprůměrné produkce na kyselé řadě. V nižších polohách, zhruba do 800 m n.m., trpí borovice silně sněhem. Poměrně odolný vůči škodám sněhem je ekotyp borovice se štíhlou korunou. Na chudších nebo hrabáním steliva v minulosti druhotně ochuzených stanovištích nebývá borovice v mládí příliš rozpínavá. Přesto je v mladých porostech základním úkolem včas odstranit nekvalitní předrosty. V hustých mlazinách je třeba upravit rozestupy, podporovat i předrůstavé borovice se štíhlou korunou, které se nerozrůstají do stran. Ve starších porostech je třeba udržovat plnější zápoj a podúrovňovým, převážně negativním výběrem zkvalitňovat porost. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 187 -



Borové porosty s příměsí smrku jsou dosti časté v okrajové části Novohradských hor. Smrk je většinou cílovou dřevinou, takže je ho potřebné výchovnými zásahy podporovat. Pokud je smrk dostatečně přimíšen v mladých porostech, je možno výchovou změnit dřevinnou skladbu v jeho prospěch. V mlazinách podporujeme potlačený i předrůstavý smrk a odstraňujeme netvárné borové předrosty. Péče o kvalitní smrk a borovici pak pokračuje při plnějším zápoji i ve starších porostech. Nekvalitní borové porosty s příměsí břízy, někdy olše vznikly většinou náletem jako první generace lesa na bývalých polích a pastvinách. Borovice je většinou nekvalitní, předrůstavá a větevnatá a silně trpí mokrým sněhem. Vznikají mezernaté porosty, v nichž jsou výchovné zásahy velmi obtížné. U nejhorších porostů je vhodná předčasná obnova. Borovice nebo olše bývá někdy přimíšena ve skupinách, takže je možno je vychovávat samostatně. b) Porosty průměrné až podprůměrné produkce na exponované řadě. Borové porosty se nacházejí převážně na stanovištích kamenité kyselé smrkové bučiny. Na těchto stanovištích má velký význam půdoochranná funkce porostu. Provádějí se opatrné zásahy a nesmí se narušit povrch půdy. Většinou je vítaná příměs smrku. V mladých porostech odstraňujeme netvárné borové předrosty, podporujeme smrk a kvalitní borovici s úzkou korunou. Přimíšené, zpravidla jednotlivě, meliorační dřeviny (buk, klen, jedle) všemožně podporujeme při výchově. Ve starších porostech jsou zásahy mírnější, převážně podúrovňové a negativní s podporou kvalitní borovice a přimíšeného smrku. c) Porosty na oglejené a podmáčené řadě. Tato stanoviště patří k nejohroženějším mokrým sněhem. Porosty jsou poměrně odolné vůči škodám větrem. Stanovištně jsou většinou nevhodné. Základní dřevinou výhledového cíle je smrk. Borovice na lepších stanovištích je většinou málo kvalitní a je větevnatá. V mladých porostech je nutno včas odstranit nekvalitní borové předrosty, podpořit přimíšený smrk a redukovat příměs břízy. Ve starších porostech jsou zásahy mírnější. Je zapotřebí podporovat přimíšený smrk a kvalitní borovici. Borové nekvalitní porosty s příměsí břízy, olše a smrku vznikly většinou náletem jako první generace lesa na bývalých loukách. Borovice je nekvalitní, trpí mokrým sněhem a je mezernatá. V prořezávkách není většinou možné odstranit všechny větevnaté a poškozené borovice, proto postupně odstraňujeme alespoň ty nejhorší. Velice nekvalitní porosty obnovujeme předčasně. Vítaná je příměs smrku. Březové a olšové skupiny je někdy možno vychovávat samostatně.

10.2.4.3. Bukové porosty. Bukové porosty jsou nejstabilnější a nejbližší přirozené druhové skladbě. Vítaná je v nich příměs smrku, který bývá velmi kvalitní, a jedle. Na svěžích exponovaných stanovištích bývá přimíšen klen, někdy jilm. Většina dnešních bukových porostů jsou zbytky původních lesů, které se obnovovaly přirozeně, proto mlaziny bývají husté. Výchova se zaměřuje na zkvalitnění porostu. V prořezávkách se nejdříve odstraní netvárné předrosty a buky se špatným tvarem kmene z nadúrovně a úrovně. Negativní výběr postupně přechází v pozitivní výběr jedinců s nejlepším kmenem a korunou v úrovni. Zásahy v podúrovni ke snížení hustoty porostu nejsou většinou potřebné, potlačené stromy samy postupně odumírají. Ve starších porostech nabývá kladný výběr stále více na významu. Je vhodné vyznačit asi 200 nadějných jedinců, kteří se opatrně uvolňují v korunách. Současně se dokončuje výběr jedinců se špatným tvarem kmene. Vhodným přimíšeným dřevinám poskytujeme podporu podle jejich nároku na světlo. Umožňujeme jim vytvořit dobré koruny, aby pak při obnově porostu byly připraveny k fruktifikaci.

10.2.4.4. Olšové porosty. Olšové porosty s jasanem na aluviích podél potoků a olšové porosty se smrkem na prameništích mají velký vodohospodářský význam. Je třeba je postupně zkvalitňovat jak přirozenou obnovou jasanu, olše a smrku, tak výsadbou sazenic těchto dřevin. Jejich porostní skladba je blízká přirozené a tyto porosty zasluhují náležitou ochranu. Zcela nevhodné je násilné odvodňování pramenišť, která zaujímají jen drobné, hospodářsky nevýznamné plochy.


- 188 -



Odlišný je vývoj převážné části dnešních olšových porostů. Vznikly většinou náletem nebo zalesněním zamokřených, neodvodňovaných luk. Rostou tedy na stanovištích řady oglejené a glejové. Základní dřevinou výhledového cíle je zde smrk. V mladých porostech mají být zásahy mírné a časté. Cílem je podpořit nejkvalitnější olše s rovným kmenem a dobrou korunou. Ve starších porostech jsou probírkové zásahy intenzivní. Kladným výběrem se podporuje nejkvalitnější olše a také jasan, pokud je přimíšen. Nejcennější je příměs smrku. Uvolňuje se již od mládí a jeho koruna se připravuje k fruktifikaci.

10.2.5. Zalesňování a péče o kultury a nárosty. Zalesňováním rozumíme jednak zakládání porostů na nelesní půdě a jednak umělou obnovu lesa sadbou nebo síjí. Vylepšování kultur je potřebné k odstranění mezer po odumřelých sazenicích v uměle založených kulturách. Mezernaté nárosty, vzniklé přirozenou obnovou, se doplňují uměle sadbou. Podsadbou, případně podsíjí se zalesňuje pod proředěným mateřským porostem.

10.2.5.1. Zalesňování. Cílem zalesňování je založit lesní porosty vhodné druhové skladby a dobré kvality. Ta je mimo jiné dána genetickými vlastnostmi dřevin, použitých k zalesnění. Z dosažitelné cílové druhové skladby hospodářského souboru je nutno odvodit podle konkrétních podmínek obnovní cíl. Výchovou je pak usměrňována druhová skladba porostu tak, aby bylo v dospělosti porostu dosaženo doporučeného cílové druhové skladby. Zalesňování síjí je vhodné jen v určitých, většinou extrémních stanovištních podmínkách. Semenem břízy, případně jeřábu, se osévají zamokřené holiny v extrémních mrazových polohách. V ochraně těchto přípravných dřevin se pak vysazuje cílová dřevina, kterou je smrk. Na aluviálních náplavech podél potoků je možno na vhodných místech vysévat semeno olše, případně jasanu. Úspěšná bývá i síje javoru na acerózních stanovištích extrémní a exponované řady (na edafické kategorii J, A). Podmínkou je, aby povrch půdy nebyl zabuřenělý. Zalesňování sadbou zcela převažuje. Používáme sazenice prostokořenné, v obtížnějších podmínkách sazenice obalované. Čím jsou podmínky prostředí nepříznivější, tím musí být sazenice kvalitnější, vyspělejší a vitálnější. Na ujímavost prostokořenných sazenic má rozhodující vliv včasnost jejich výsadby. Zvláště na chudších stanovištích kyselé řady, mnohdy povrchově kamenitých (kategorie M, K, N), je vhodné vysazovat sazenice hned po roztátí sněhu a rozmrznutí půdy. Přednostně se zalesňují slunné expozice svahů a holin. V podmínkách Novohradských hor má veliký význam využití sazenicí hroudovitých, které se vyzvedávají ze smrkových a bukových náletů i se zemním balem a rozsazují se na vhodná místa v okolí, Mohou se jimi podsazovat proředěná místa pod mateřským porostem. Jsou vhodné také pro zalesnění holin a stanovišť extrémní řady. Podobně i hroudové sazenice buku lze využít k doplnění v přirozeném zmlazení, ale i k výsadbám na holinách a podsadbou proředěných míst v obnovovaných porostech a k doplnění mezer na stanovištích extrémní řady. Hroudové sazenice smrku a buku poskytují záruku uchování vhodného genofondu v genových základnách. Poloodrostky a odrostky buku mají uplatnění při doplňování mezernatých smrkových nárostů i při vylepšování smrkových kultur. Nezbytná je jejich ochrana proti okusu (i individuální). Počet vysazovaných sazenic smrku na hektarovou plochu závisí opět na konkrétních stanovištních podmínkách zalesňované plochy, na kvalitě a vyspělosti použitých sazenic prostokořenných a obalovaných. Většinou se pohybuje v rozmezí od 2500 do 5000 kusů. Řidší spon se používá na oglejených a zamokřených stanovištích, která jsou nejvíce ohrožována větrem a sněhem a kde je třeba v mladých porostech udržovat volnější zápoj k posílení stability porostu. U borovice a buku je k dosažení dobré kvality porostu potřeba asi 10000 sazenic na hektar. Nejčastější způsob sadby je sadba jamková. Je vhodná pro sazenice smrku s bohatším, do stran rozloženým kořenovým systémem. Na zamokřených místech sázíme do vyvýšených kopečků a záhrobců. Pro borovici s kůlovým kořenem je vhodná na lehčích a nezamokřených půdách sadba štěrbinová. Na půdách se souvislým, nízkým drnem metlice křivolaké lze k výsadbě smrkových sazenic použít i sadbu koutovou. Ve vhodných podmínkách lze na holině použít sadbu mechanizovanou. Nepravidelný spon je vhodný na balvanitých půdách, ale i na zamokřených stanovištích, kdy sazenice sázíme na vyvýšená místa v terénu, ke kořenovým náběhům pařezů apod. Pravidelný spon při malém počtu vysazovaných sazenic smrku na labilních stanovištích umožňuje rovnoměrnější vývoj korun. Obecně pak ulehčuje práci jak při sadbě, tak při péči o kultury a mlaziny. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 189 -



Při zakládání porostů na nelesní půdě se osvědčily introdukované dřeviny, především douglaska a jedle obrovská, dále pak modřín. Nejčastější dřevinou je zde smrk, i když nejsou výjimkou skupiny buku a jedle bělokoré, dále lípy a javoru klenu.

10.2.5.2. Péče o kultury a nárosty. Péče o kultury a nárosty zahrnuje období od zalesnění po počínající zapojování porostu v mlazině. Přehoustlé smrkové nárosty z přirozené obnovy je vhodné proředit. Usnadní se tak pracné prořezávky v mlazinách. V nárostech, tvořených směsí smrku a buku (výjimečně i jedle) je možno upravit porostní směs. Ve smrkových kulturách bývá přimíšená borovice, někdy i modřín z náletu z okolního porostu. Naopak v kulturách borovice bývá přimíšen smrk, případně modřín z náletu. Úprava porostní směsi v tomto nejmladším stadiu je výhodná, pokud vede k dosažení výhledového cíle. Důležitá je rovněž postupná redukce škodící břízy, případně dalších plevelných dřevin. Velký význam má ochrana kultur proti útlaku buřeně. V Novohradských horách jsou to především třtiny, nejčastěji třtina chloupkatá. Ta má největší vitalitu na zamokřených a rašelinných stanovištích, kde se současně koncentrují škody mrazem a zamokřením. Nejúčinnější je ožínání v době intenzivního růstu buřeně, nejlépe krátce před rozkvětem buřeně. Vyžatá buřeň se rozprostírá kolem sazenice. Třtinou ohrožované kultury je třeba chránit před zalehnutím buření za spolupůsobení sněhu ještě jednou koncem léta a na podzim. Chemické ničení buřeně je v Novohradských horách nevhodné (chráněná oblast přirozené akumulace vod). Velké škody na nárostech (hlavně bukových) a na kulturách působí okusem zvěř, i když v posledních letech lze pozorovat zmírnění těchto škod. Parkosovité tvary smrků i buků i ve stadiu mlazin svědčí o silném tlaku zvěře v minulém období. Nezbytným opatřením proti škodám, působeným zvěří, je regulace stavů na únosnou míru. Citlivé meliorační dřeviny je třeba chránit oplocováním. Smrk je vhodné podle potřeby chránit nátěry nebo postřiky repelenty.

10.2.6. Meliorace lesních půd.. 10.2.6.1. Degradační stadia. Srovnáním fytocenóz v Žofínském pralese a v jeho bezprostředním okolí byly prokázány závažné změny k horšímu. V zonálních společenstvech ve smrkových monokulturách, založených na velkých holinách, vymizely všechny náročnější druhy, které se v pralese vyskytují (obě kyčelnice, mařinka, žindava, bažanka, řeřišnice trojlistá). V pralese hojný bukovinec osladičovitý se ve smrkových porostech vyskytuje jen jednotlivě. Naopak převažují druhy, charakteristické pro stanoviště kyselé řady, jako je metlice křivolaká, borůvka, pokryvnatec Schreberův, ploník ztenčený a .). Zhoršily se i půdní poměry. Zvýšila se kyselost půdy, převažující formou nadložního humusu je moder a surový moder. Stadia pod smrkovými porosty oproti lesu s druhovou skladbou blízkou přirozené, případně oproti pralesu, představují již iniciální fázi degradace. Další stupeň ochuzení, který už vyvolává snížení produkční schopnosti stanoviště, je možno prokázat na plochách delší dobu odlesněných a devastovaných pastvou dobytka a polařením v okolí bývalých skláren. Svěží smrkové bučiny (6S), běžné v obdobných stanovištních podmínkách, se změnily v kyselé smrkové bučiny (6K). Klenosmrkové bučiny (6A) se změnily v kamenité kyselé smrkové bučiny (6N). Produkční potenciál se zhoršil zhruba o 1 stupeň. Vlastní degradační stadia byla vylišena až v bývalých selských a obecních lesích v revírech Horní Stropnice, Benešov n/Č. a Doppler. Selské lesy prakticky zaujímaly jen absolutní lesní půdy, nevhodné pro zemědělské využívání. Hrabáním steliva byla půda soustavně ochuzována o vrstvu nadložního humusu. V pastvou devastovaných a proředěných porostech se druhotně rozšířila borovice. Vznikla degradační stadia, která je možno charakterizovat změnami v půdě, vegetaci i v bonitě porostů. Převažující formou nadložního humusu je surový humus. Půdním druhem je většinou kryptopodzol oligotrofní. Převažuje chudý a kyselý vegetační pokryv. Degradační stadia lesních typů na kyselé kategorii K se vegetačně neliší od přirozeně chudých lesních typů na chudé kategorii M. Oproti obdobným stanovištím ve smrkových monokulturách se snížila bonita porostů na degradačních stadiích o 4-6 stupně AVB (2-3 stupně dle Schwappacha).. Celkem bylo vylišeno v PLO 14 – Novohradské hory 1821 ha degradačních stadií, která tedy zaujímají cca 16% plochy oblasti. Degradační stadia v kyselé řadě zaujímají 32% plochy stanovišť kyselé řady. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 190 -



Meliorace degradačních stadií bude značně obtížná a dlouhodobá. Ani padesátileté období, kdy se v porostech nehrabalo stelivo, nepřineslo významnější změny k lepšímu. Základem meliorace se musí stát zásadní změna druhové skladby. Kromě přirozeně chudých stanovišť je třeba borové porosty nahradit smrkovými. Ve smrkových porostech je nutno docílit dostatečnou příměs melioračních dřevin, zvláště buku. Pokud je to možné, je vhodné využívat přirozené obnovy a jemnějších forem obnovy porostu. Biologickou melioraci je vhodné podpořit meliorací vápněním a hnojením. Při obnově na holé ploše je možno doporučit vápnění mletým vápencem či dolomitem v dávce zhruba 5 t na hektar. Vápník otupuje nadměrnou kyselost surového humusu, umožňuje jeho mineralizaci a zlepšuje tak látkový koloběh. Příznivý účinek vápníku je účelné zlepšit fosforečným hnojivem v dávce asi 0,3 t na hektar. Tato opatření povedou ke zlepšení biologické činnosti v půdě a podnítí potřebné degradační procesy. Vhodné je také přihnojování k sazenicím při obnově, nejlépe NPK nebo cereritem v dávce 3-5 dkg k sazenici.

10.2.6.2. Stanoviště ohrožená vodní erozí. Granodiorit a granit v Novohradských horách zvětrává balvanitě. Pod skalkami na hřebenech a vrcholech se v horních částech svahů vytvořily balvanité sutě, které pak jako splazy sbíhají až na úpatí svahů. Úrodnost stanovišť extrémní řady je bezprostředně závislá na formě nadložního humusu a hloubce a intenzitě prohumóznění půdy. Půda bohatá humusem vyplňuje částečně mezery v silně skeletnatých, nadměrně provzdušněných půdách, ovlhčovaných kondenzací vodních par. Humus má tím příznivější formu a vlhkost, čím lépe je půda kryta lesním společenstvem, blížícím se druhovou skladbou přirozenému. V příznivých podmínkách může být bonita porostu, patřícího suťové jilmové javořině (5J) nadprůměrná. Už samotná změna dřevinné skladby vyvolává degradační procesy. V dnešních smrkových monokulturách většinou vznikly z původních jilmových javořin kyselejší skeletové smrkové bučiny (6Y). Na holinách delší dobu nezalesněných je humus splavován vodní erozí a půda rychle ztrácí svou úrodnost. Vznikají chudá stanoviště zakrslých smrkových bučin (6Z) nebo až neplodná suť. Podobný, i když ne tak výrazný proces ochuzování probíhá na balvanitých a kamenitých půdách exponované řady. Veliká část původních klenosmrkových bučin (6A) se vlivem holosečí a smrkových monokultur změnila v kyselé kamenité smrkové bučiny (6N). Biologická meliorace ochuzených stanovišť spočívá v obnově přirozené druhové skladby a v šetrných způsobech hospodaření, které nevyvolávají vodní erozi.

10.2.6.3. Zamokřená stanoviště. Melioraci zamokřených půd je třeba diferencovat podle jednotlivých typů zamokření: a) Vlhká stanoviště ve svahových úžlabinách. Stanoviště vlhkých smrkových bučin (6V) jsou plošně velmi významná. Horní okraje vlhkých smrkových bučin jsou lemovány prameništi, z nichž vyvěrají potůčky. Uvnitř úžlabin se vyskytují další prameniště. Síť potůčků vytváří přirozený odvodňovací systém, který má samočistící schopnost a většinou nepotřebuje technickou úpravu. Vyžaduje však pravidelnou údržbu odstraňováním překážek, které brání odtoku vody a způsobují její rozlévání do stran. Je tomu tak zvláště po ukončení těžební činnosti, kdy jsou koryta potůčků zanesena těžebním odpadem. Zvláště v okolí pramenišť půda často zbahňuje a vznikají vývraty. Vzniku těchto nebezpečných ohnisek větrných polomů je třeba předejít izolováním pramenišť z boků mělkými, asi 0,5 m hlubokými příkopy, které se pod prameništěm zaústí do přirozené vodoteče. Smrkové porosty na vlhkých stanovištích trpí větrnými polomy. Potřebná je biologická meliorace přimíšením zpevňujících dřevin, především buku a jedle. Vhodný je i klen, případně jilm. V okolí pramenišť se může dobře uplatnit jasan, na zbahnělé půdě olše. b) Oglejená, střídavě zamokřená stanoviště. Tato stanoviště se vyskytují především na plošinách a mírně skloněných bázích svahů se zhoršenými odtokovými poměry. Půda na svahových hlínách má sníženou propustnost pro vodu. Po jarním tání sněhu a po větších deštích povrchově zamokřuje, v letním období sucha mírně vysychá. Smrkové porosty jsou na těchto stanovištích smrkových jedlin a jedlových smrčin silně ohroženy větrem. Holiny je třeba před zalesněním odvodnit mělkými sběrnými příkopy 0,3 m až 0,5 m. Ty pak vyúsťují do svodných příkopů hlubokých zhruba 0,8 m. Rozchod příkopů je závislý na terénních poměrech. Většinou lze převzít ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 191 -



v plném rozsahu odvodňovací síť již v minulosti vybudovanou. Příkopy je nutno vyčistit a prohloubit, v případě potřeby doplnit novými. Po zapojení porostu příkopy ztrácejí svou účinnost vlivem zvýšené transpirace porostu a není je třeba udržovat. Biologická meliorace spočívá v dosažení dostatečné příměsi stabilizačních dřevin. Velmi vhodná je jedle, vitalita buku je už poněkud oslabena. c) Podmáčená, trvale zamokřená stanoviště. Jsou to stanoviště podmáčených smrkových jedlin (6G) a podmáčených jedlových smrčin (7G). Vyskytují se většinou v plochých terénních depresích se zpomaleným odtokem vody. Spodní voda vystupuje blízko k povrchu půdy a pokud není udržovaná síť odvodňovacích příkopů, dochází k povrchovému zamokření půdy. Hladinu spodní vody je třeba trvale udržovat na úrovni, která nejlépe vyhovuje porostu. Svodné příkopy mají být asi 0,8 až 1,0 m hluboké. Sběrné příkopy mají být asi 0,5 až 0,6 m. Už vybudovanou síť odvodňovacích příkopů je třeba trvale udržovat, v případě potřeby je doplnit. Na glejích se zrašelinělým horizontem do mocnosti 0,5 m je možno místo sběrných příkopů použít drenů z tyčoviny. d) Rašelinná stanoviště. Smrkové porosty na stanovištích kyselých rašelinných smrčin jsou přirozeným společenstvem. Jen ojediněle sem proniká jedle. Stabilitu smrkových porostů významně posiluje kořenový systém, který vytváří pevný rošt z kořenů vzájemně propletených. Cílem meliorací je udržovat hladinu spodní vody v optimální hloubce kolem 0,6 m. Sběrné příkopy mají být asi 0,8 m hluboké. Osvědčilo se vyplnit příkopy tyčovinou. Zabrání se tak častému zanášení příkopů. Rozchod příkopů se řídí místními poměry a pohybuje se většinou v rozmezí od 60 do 100 m.

10.2.7. Prostorová úprava. Dnešní vnější prostorová úprava lesa v hlavním komplexu bývalých buquoyských lesů vychází ze zařízení novohradských lesů, provedeného v polovině minulého století W. Rowlandem a upřesněného dalšími revizemi koncem minulého století. Byla vytvořena v průměru 30 ha veliká oddělení, většinou obdélníkového tvaru, oddělená od sebe 10-15 m širokými hospodárnicemi a kolmo na ně směřujícími užšími tenatnicemi. Tenatnice byly vedeny zhruba proti směru převládajících západních a severozápadních větrů. Vždy několik oddělení bylo sdruženo do mýtního svazu se samostatným sledem mýcení. Při 100letém obmýtí bylo vytvořeno v mýtním svazu 5 period po 20 letech a jim přidělena odpovídající plocha. Při pasečném postupu proti větru pak postupně vznikaly porosty, patřící různým věkovým třídám.

10.2.7.1. Prostorové zpevňování porostů. Holosečným hospodařením vznikly rozlehlé stejnověké smrkové porosty, které jsou málo odolné vůči škodám větrem. Je nutno je rozčlenit na menší pracovní pole. Velikost pracovního pole by neměla příliš překračovat hranici 5 ha. Pracovní pole by mělo být ohraničeno trvalými přibližovacími liniemi, zhruba 3-4 m širokými. Uvnitř pracovního pole se k vyklizování dřeva vytyčují dočasné úzké vyklizovací linky. Ke zpevnění rozlehlých smrkových porostů a k jejich rozčlenění na pracovní pole je pak potřebná nejen ochrana porostních okrajů, ale i vytvoření systému zpevňovacích pásů uvnitř porostu. Důležité je také správné věkové odstupňování sousedních porostů. Vzájemné krycí funkce porostů se zhoršuje, pokud věkové rozdíly mezi nimi jsou větší než 20 let. Někdy je věkové odstupňování porostů ve směru normálního pořadu věkových tříd opačné. To znamená, že na návětrné straně je porost starší a v závětří porost mladší, ale více jak dvacetiletý. Mezi tyto porosty je třeba včas vložit nový věkový stupeň, který přebere krycí funkci pro dnešní mladší porost. K zajištění potřebné ochrany rozlehlých smrkových porostů před škodami větrem slouží jednak zpevňovací pásy vnější (okrajové, odluky) a jednak zpevňovací pásy vnitřní (rozluky, obseky, závory, žebra). Okrajový zpevňovací pás se zakládá nejlépe již při obnově porostu v pruhu 20-50 m širokém, především na návětrném okraji porostu nebo na okraji lesa. Měl by být tvořen, pokud je to možné, dřevinami odolnými proti větru. V Novohradských horách je k tomu vhodný buk, případně klen. Intenzivní výchovou je také možno vypěstovat dostatečně odolný smrkový okrajový pás. Ten se uplatní především na podmáčených a rašelinných stanovištích a u všech již založených mladších smrkových porostů. Péče o


- 192 -



dobře utvářené koruny stromů v okrajovém pásu musí být včasná a dostatečné intenzity. Cílem výchovy není vytvořit pro vítr nepropustnou nárazovou stěnu, ale ztlumit sílu větru, který pronikl do porostu. Odluka je úzký vykácený pruh lesa, kterým se od sebe odděluje starší porost od porostu 2050letého, který na něj navazuje na závětrném okraji. Cílem je vytvořit a udržet na okraji mladšího porostu dostatečně hluboký korunový zápoj. Šířka odluky má být zhruba shodná s výškou porostu, který zpevňujeme. Vykácený pruh se hned zalesňuje. Vhodnější je starší porost v místě odluky napřed prosvětlit a pak přirozeně nebo uměle obnovit. Je možná i kombinace holé rozluky a později založeným clonným pruhem. Méně častou formou odluky je obsek. Kolem mladšího porostu se na jeho návětrné straně zmýtí ve starším porostu pruh široký 5-12 m, který se už nezalesňuje. Rozluka je úzký vykácený pruh lesa uvnitř mladého rozlehlého porostu. Cílem je vytvořit zavětvený okrajový plášť. Rozluky se zakládají v mlazinách až tyčkovinách, v případě potřeby v tyčovinách do stáří 3540 let, a to kolmo na směr bořivého větru. Při založení bývají zhruba 6 m široké. Později je vhodné je rozšířit odkácením pruhu porostu proti větru na šíři 15-20 m. Pruh se zalesňuje vhodnými dřevinami. Samotné rozluky nelze využívat pro přibližování, ale lze je rozšířit o souběžnou přibližovací linii. Rozluky nemusí být přímočaré. Mají vést místy, která patří v porostu k nejstabilnějším. Na ploše rozluky je možno ponechat výstavky z odolných dřevin. Po obou stranách rozluk je třeba porost zpevňovat intenzivními výchovnými zásahy. Vzdálenost rozluk od sebe bývá 150 až 200 m. Závora je obdobou rozluky. Zpevňovací pás však není vykácen, ale porost je v něm intenzivně vychováván ve volnějším zápoji. Závory mohou být až 30 m široké. Jsou vhodné zejména na labilních stanovištích vlhkých, oglejených a podmáčených půd. Mohou být zakládány v porostech mladších 50 let. Jinou formou závory je řada prosvětlených skupin, které se postupně rozšiřují a spojují do pruhu. V závěrečné fázi obnovy porostu se pak prosvětlený pruh závory obnoví přirozeně nebo uměle. Zpevňující žebro se zakládá při obnově porostu jako užší násek, který je předsunutý vlastní obnovní linii. Násek bývá 15-20 m široký. Je vhodné ho zalesnit bukem, případně i jedlí, v klenosmrkové bučině také klenem. Prostorové zpevňování porostů zpevńovacími pásy velmi úzce souvisí s vytvářením systému ekologické stability lesa liniovými interakčními prvky. Biokoridory jsou stabilizační prvky rovněž liniového charakteru, které propojují biocentra, tvořená ekologicky nejstabilnějšími porosty s druhovou skladbou blízkou přirozené. Všechny tyto prvky systému ekologické stability přispívají k posilování ekologické stability lesů. Zlepšení ekologické stability lesů patří k nejvýznamnějším úkolům současného lesního hospodářství.

10.2.7.2. Rozčleňování porostů. Zpevňování rozlehlých smrkových porostů jejich rozčleňováním na pracovní pole je nejúčinnější v mladých porostech. Proluky jsou budoucí přibližovací linie, které se vytyčují již při zakládání porostu a které se nezalesňují. Důležité je vytýčení proluk na rozlehlých kalamitních holinách a na bývalých zemědělských půdách, určených k zalesnění. Kromě mrazových poloh je vhodné na návětrné straně proluky založit zpevňo-vací pruh z odolnějších dřevin (buku, klenu). Při rozčleňování mladých porostů je zapotřebí vytýčit včas přibližovací linie a vysekat je v hustých nárostech, vzniklých přirozenou obnovou. Okraje nárostů podél přibližovací linie je nutno včas prostřihat. Přibližovací linie je třeba vysekat i v nepřehledných mladých porostech, určených k přeměně, které vznikly živelným náletem plevelných dřevin na bývalých zemědělských půdách. Naproti tomu v uměle založených porostech je možno přibližovací linie prosekat až v porostech středních, jejichž průměrná výška ještě nepřesáhla 10 m. Linie bývají 3-4 m široké. Je nutno je doplnit soustavou úzkých vyklizovacích linek, vzdálených od sebe 10-15 m, šikmo napojených na přibližovací linie. Závěrem lze shrnout, že u stejnověkých a nesmíšených smrkových porostů s horizontálním zápojem korun neposkytuje ani dobře vybudovaný systém článků, zpevňovacích pásů a pracovních polí dostatečnou ochranu proti větru. Je to systém, který je orientovaný jen na ochranu proti převažujícím větrům. Neposkytuje však ochranu proti bořivým větrům, které přicházejí z jiných směrů. Nebezpečí škod větrem je možno výrazně snížit jen v porostech nestejnověkých a smíšených, s dobře vytvořenými korunami stromů, které si vzájemně poskytují ochranu. Cílem lesního hospodářství proto musí být založení a vypěstování porostů ekologicky stabilních s optimalizovanou druhovou skladbou, odvozenou z přirozené druhové skladby, maloplošně diferencované a se stupňovitým zápojem. Nejvhodnější formou hospodářského lesa, plnícího v optimální míře funkce produkční i mimoprodukční, je přírodě blízký les.


- 193 -



10.3. Rezonanční porosty. Rezonanční smrkové porosty jsou zdrojem nejkvalitnějších cenných výřezů na výrobu ozvučných desek a ostatních částí hudebních nástrojů (klavíry, smyčcové nástroje). Rezonanční výřezy musí mít minimální tloušťku ozvučného dřeva 8 cm a tato vrstva nesmí mít žádnou vadu. Na 1 cm radiální hloubky ve vrstvě ozvučného dřeva musí být nejméně 4 stejné letokruhy. Uvedeným požadavkům musí odpovídat více jak jedna třetina obvodu čela výřezu. Kromě minimální tloušťky rezonanční vrstvy je celá řada dalších kritérií, dle nichž můžeme stanovit jeho kvalitu, jako je optimální šířka letokruhů, objemová hmotnost, podíl jarního a podzimního dřeva, štěpnost, pružnost, pevnost, vyzrálost atd. U kvalitního rezonančního dříví se má pohybovat šířka letokruhů mezi 1-3 mm a podíl pozdního dřeva v rámci letokruhů se má pohybovat od 1/5-1/3, při čemž větší podíl pozdního dřeva zvyšuje objemovou hmotnost a tudíž snižuje jakost. Ze vnějších znaků má být borka jemně šupinatá, snadno odlupčivá, šedého zabarvení. Protože rezonanční vrstva musí být bez jakýchkoliv vad dřeva, nepřichází v úvahu sukovitost, trhliny, křivost, točitost, rakovina, ani další poškození mechanická či biologická. Excentrický tvar kmene s podílem reakčního dřeva značně snižuje případný podíl rezonančního dříví. Jedlové dřevo je méně vhodné pro výrobu hudebních nástrojů, protože má hodně zarostlých suků a nepravidelnou šířku letokruhů. Protože se jedlové dřevo používá na výrobu basových desek, musí být jeho střední průměr 70 cm a šířka letokruhů do 4 mm. Javorové dřevo slouží více na okrasu hudebních nástrojů a má horší akustické vlastnosti než smrk a jedle. Vyrábí se od průměru 30 cm a nejmenší délky 1 m. Vyžaduje se světlá barva. Nepravé jádro je v menším rozsahu přípustné, protože se při řezu odstraní. Zvlášť cenné je javorové dřevo fládrové a očkové. Vlnitý průběh vláken v tangenciálním řeze vytváří kresby s vlnitým průběhem. Dobré fládrové dřevo je velmi cenné a je určené ke zhotovování uměleckých hudebních nástrojů. Rezonanční porosty v oblasti Novohradských hor se nacházejí převážně v 6. vegetačním stupni ve smrkových porostech autochtonního původu, které vznikly převážně z přirozené obnovy. Kvalitu rezonančního dřeva podstatně zvyšuje zastoupení buku v porostu. V r.1978 byl proveden průzkum rezonančních porostů pracovníky ČSHN Chlumec n/C. a LZ Nové Hrady. Tento průzkum byl s menšími změnami doplněn v r.1982 a upřesněn v r.1983 za účasti J.Bartoše z ČSHN Chlumec n/C. a pracovníky Lesprojektu České Budějovice. Na bývalém LZ Kaplice (bez Pohorské Vsi) nebyl průzkum rezonančního dřeva prováděn. Ojedinělý výskyt je v revíru Doppler. V r.1975 bylo na LS Černé Údolí vytěženo v porostu 755 C4 15 3arových zkusných ploch za účelem zjištění výskytu rezonance. 3 3 Věk 110 let - LT 6V7 - Ø 34 cm - v 30 m – 1,21 m - bonita 30 - 682 m /ha 3 Celková zásoba 306,85 m LD včetně rezonance 67,96 m3 20,5 % 12,0 % Rezonanční výřezy 39,87 m3 5,1 % Čistá rezonance 16,78 m3 Na zkusných plochách bylo 74 kmenů poškozeno hnilobou (29,1%) a 75 kmenů (29,5%) s výskytem rezonance. Rezonanční výřezy byly průměrné délky 5,9 m (od 3-7 m). Na základě vyhodnocených těžeb v oblasti Horního Hvozdu za období 1974-1982 byly zjištěny tyto údaje o množství rezonančních výřezů:

11. věk.stupeň 12. věk.stupeň 13. věk.stupeň 14. věk.stupeň 15. věk.stupeň 16. věk.stupeň 17. věk.stupeň 18. věk.stupeň Celkem Neoglejené LT Oglejené LT RA porosty RB porosty R v BK porostech


Vytěženo SM m3 1 650 11 202 11 903 11 869 9 541 5 858 894 263 53 180 23 373 29 807 38 340 12 610 2 230

Z toho R m3 41,22 720,44 606,11 942,48 907,95 559,64 82,77 54,57 3 915,18 1 861,46 2 053,72 2 971,86 679,75 263,57

- 194 -

% R výřezů 2,50 6,43 5,09 7,94 9,52 9,55 9,25 20,75 7,36 7,96 6,89 7,75 5,39 11,82

% od 14.věk.stupně

8,96 9,10 8,78 9,40 5,80 12,48



Při obmýtí 120 let je v RA porostech výtěžnost 4,58% rezonančních výřezů a při obmýtí 150 let 9,06%, tedy dvojnásobný podíl (197,8%). V rezonančních porostech se provádí obnovní těžba pouze v době vegetačního klidu, protože letní těžby zcela znehodnocují dřevní surovinu pro výrobu hudebních nástrojů. Rovněž je naprosto nevhodné provádět v těchto porostech jednotlivé výběry v období vegetace, zvláště v době mízy. Oddenkové části je nutno řádně vymanipulovat, neodkorňovat ani nekroužkovat. Při přibližování je nutno věnovat pozornost šetrnému vyklizování a zabránit při tom poškozování kořenových náběhů. Při obnově je zapotřebí dávat přednost přirozenému zmlazení a při sadbě používat zásadně sazenic z osiva autochtonního původu, nejlépe z porostů fenotypové kategorie A. Při obnově i výchově je žádoucí zajistit potřebný podíl buku (10-30%), jehož příměs zvyšuje kvalitu smrku i podíl rezonančních výřezů. Při zalesňování je potřebné používat těsnější spony, tj. 5000 sazenic na 1 ha, což umožňuje časnější zapojení porostu a tím i lepší čistění kmene. Kromě toho dává při vyšším počtu jedinců i větší možnost výběru a umožňuje odstraňovat méně vhodné jedince již ve fázi mlazin. Pravidelný spon umožňuje vývoj pravidelných korun. Vedle vlastností stanoviště a hustoty založeného porostu má na vývoj rezonančních porostů vliv i jejich výchova. Jelikož ozvučná vrstva začíná narůstat na chudších stanovištích v 60-70 letech a na bohatších v 80-90 letech, předpokládalo se dříve, kdy všeobecně platilo ve výchově „méně a často“, že není nutné výchovu k tomu účelu zvlášť usměrňovat. Dnes ovšem, kdy se v zásadách hospodaření, zejména na úseku zalesňování a výchovy, uplatňuje princip racionalizace s maximální technizací, je nutné v tomto případě přizpůsobit výchovná opatření požadavkům cílového sortimentu, tj. zajištění maximálního podílu rezonančního dříví. Vzhledem k tomu, že jde již o polohy silněji ohrožované sněhem a o porosty s velmi dlouhým obmýtím, je nutno při výchovných zásazích respektovat i hledisko odolnosti a stability porostů a sladit je s požadavky kvality. Znamená to zpočátku uvolňováním v pravidelných rozestupech zajistit dlouhou a pravidelnou korunu a tím i zvýšení stability, později dostatečnou hustotou usnadnit čištění porostu a kvalitativním výběrem usměrnit přírůst k tvorbě užších letokruhů. Samozřejmým požadavkem je usměrňování dřevinné skladby, požadované kvality i dodržování maximální šetrnosti při těžbě a vyklízení hmoty. Oproti všeobecně uplatňovaných zásahům s negativním výběrem jsou zde vhodné spíše neutrální zásahy (i do úrovně) s kombinovaným, tedy pozitivním výběrem. Rozhodující etapou je výchova mladých porostů, u nichž je usměrňování nejúčinnější vzhledem k plasticitě smrku v tomto věku. Začátek výchovy se odvozuje od hustoty a horní výšky kultury nebo nárostu. Optimální začátek spadá do doby zapojování kultur (při hustotě 4000-6000 ks/ha, horní výšce 3-4 m, ve věku 10-15 let), kdy je již výrazná výšková diferenciace. Přirozené nárosty a přehoustlé kultury (náletem dodatečně zahuštěné) je nutno redukovat. Individuelní zásahy se opakují v 5letých intervalech. Síla zásahu má v tomto období udržet poněkud volnější korunu. V probírkách se přejde na 10letý interval. V dostatečné hustotě a plném zakmenění je nutno udržet porost až do počátku jeho obnovy, a to mírným, kvalitativním a zdravotním výběrem. Při tom je třeba přihlédnout k lesnímu typu a silnější intenzity výběru jsou vhodné na chudších stanovištích, aby počet jedinců v mýtním věku zaručil potřebný minimální výčetní průměr pro růst rezonanční vrstvy. Omezují se přibližovací linky pro vyklizovací soupravy. Důležitou součástí péče o porosty, zaměřené na kvalitu je vyvětvování porostů, kterým se prokazatelně zvyšuje podíl cenných sortimentů a celková hodnota produkce. U rezonančních porostů se vyvětvováním vyrovnávají i důsledky silnějších zásahů, použitých v mladých porostech v zájmu bezpečnosti produkce, které vedly k vyšší sukatosti nebo i výsledky chybné výchovy a založení porostu. Pro vyvětvování jsou z vytypovaných porostů hospodářského souboru vhodné porosty ve věku 40-60 let (někdy i mladší), zdravé, víceméně stabilní, bez podrostu, v příznivém terénu, s dostatečným počtem nadějných jedinců, s plným zapojením a pravidelným rozmístěním stromů. Důležité je vyvětvování porostů v oblastech ohrožených sněhovými polomy (pokud je účelné je řadit k rezonančním), pěstovaných pro zvýšení odolnosti ve volnějším zápoji, a také u porostů, u nichž je nebezpečí, že se nedožijí plánovaného mýtního věku (který lze vyvětvováním zkrátit až o 20 let). Vyvětvují se převážně suché větve, případně i spodní zelené větve, v době mimo vegetační období (září-březen) po provedené probírce. Na 1 ha porostní plochy se vyvětvuje cca 500 jedinců. Při použití strojního vyvětvování se vyvětvují stromy v závislosti na bonitě a věku do výšky 6-15 m, při čemž při tomto vyvětvování je nebezpečí poškození borky mechanismem a tím i infekce dřevokazných hub. Předpokladem vypěstování rezonančního dříví ve vybraných porostech je vyloučení jejich poškozování, ať už zvěří nebo činností lesního hospodářství. Škody zvěří, konkrétně loupání a ohryz kůry, jsou při vysokém stavu jelení zvěře, jaký byl v průběhu minulých let v Novohradských horách, velmi závažným faktorem pro kvalitu rezonančních porostů. Sekundár-ní hniloba v kmenech poškozených jelení zvěří vystupuje v mýtním věku minimálně do 3-4 m výšky kmene a znehodnocuje asi 25% nejhodnotnější oddenkové hmoty. Pokud nedojde k hnilobě, znamená deformace v místě závalu a vyšší obsah pryskyřice rovněž znehodnocení nejcennější části kmene. Proti těmto škodám je nezbytná v rezonančních porostech, zejména v lokalitách většího soustřeďování zvěře, individuální ochrana vybraných nadějných, případně náhradních jedinců, a to již od konce I.věkové třídy až ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 195 -



do začátku IV:věkové třídy. Při ochraně pomocí repelentů je nutno dbát na jejich včasnou obnovu a při určování výšky počítat i se svahem a obvyklou vrstvou sněhu. Náklady na ochranu proti loupání a ohryzu jsou vždy podstatně nižší než ztráty vzniklé znehodnocením dřevní produkce. Všeobecně se chov jelení a mufloní zvěře nedá slučovat s pěstováním rezonančních porostů. Závažným negativním činitelem poslední doby jsou škody přibližováním, které silně ovlivňují kvalitu zásoby v oddenkových sortimentech a tedy i rezonančních výřezech. Sekundární hniloba, šířící se z poraněných míst, většinou již po 5-7 letech znehodnocuje průměrně kolem 15% hmoty kmene v nejcennější části. Proto je v porostech s očekávanou produkcí rezonančního dříví nutným požadavkem šetrná manipulace s hmotou po celý vývoj porostu, přizpůsobením především těžebních technologií. Pokud přece jen dojde k poškození, je nutné včasnými i důkladnými nátěry poraněných míst předcházet infekci dřevokazných hub a umožnit tak alespoň částečné využití cílového sortimentu. Z hlediska hospodaření a množství rezonance byly rezonanční porosty roztříděny do tří skupin, a to RA, RB a RC. Do skupiny RA porostů jsou řazeny velice kvalitní porosty s vysokým podílem rezonančního dřeva (kolem 8%) v mýtním věku. Tyto porosty jsou řazeny do hospodářských souborů s obmýtím 160 (150-170) let, a to do HS 2511, 2531, 2551 a 2571. V porostech s převahou buku jsou tyto RA porosty řazeny do bukových HS (516, 536, 556 a 576) s obmýtím 130-140 (120-150) let. V oblasti PLO 14 – Novohradské hory se jedná o tyto porosty: LHC Kaplice: 801 B4, 802 B6, B7, D6, 804 B7, F7, 805 C6, 811 B3, 816 C8, F6, 818 D5, 819 A4, B6, F8, 828 C3, 835 C4, D9, 836 B5, B6, 837 A6, B8, 845 B5, 846 B5, 847 A5 849 A2, B7, 850 B3, 851 D2, 853 A4, 854 A7, B3, E5, 855 C8, D4, 861 A6, B5, C3, 863 B4, 871 B7, 873 B8. LHC Nové Hrady: 648 G4, 649 E5, E6, E7, 651 B16, 652 A6, A8, 663 B4, E7, E11, 664 A6; 701 A3, B6, 702 B6, C7, D5, E3, E4, 703 A6, A7, B5, 705 A9, C6, 707 B6, C10, C11, 711 A5, A6, B8, 716 B15, 718 B10, 719 C5, 720 A3, B4, 726 A9, B4, B5, D4, 727 B7, B8, 728 B15, 729 C9, D5, 730 A6, B3, 731 A5, B6, B7, C7, 732 A2, A3, C2, 734 A8, A9, B4, E8, 735 A7, B7, D1, 736 A4, B7, D4, 743 C7, C8, E6, 745 A6, A7, A8, 746 C4, D5, E4, F4, 747 C5, D4, E5, 748 A5, B3, C4, C5, D5, 751 A4, 752 A3, B4, C3, D3, 753 A3, B5, 754 A2, 755 B5, C4, 756 A6, A7, B3, C6, C7, 757 A7, B7, 759 A7, A8, 760 B8, 761 A3, A4, B7, C6, 763 C4, 764 A5, A14, B7, C5, D6, D7, D8, 765 A8, 766 A7, B7, 769 D3, 773 A7, A8, F7, 774 A8, A9, A10, 775 C7, E3, E4, F6, 776 A7, A8, B4, C4, E6, 777 A3, A4, B4, C1, E2, G1, 778 A3, F2, H4, 779 A8, E6, E7, 780 A5, B6, 781 A7, A8, B4, 785 A3, B4, B5, F2, G1, 787 A6, C7, D7, 788 A6, C7, 789 A7, B5, C6, 790 C5, 793F7, F8, G2, H3, J2, 794 A5, B5, C7, D2, 795 B6. Celkový rozsah RA porostů v oblasti Novohradských hor byl k 1.1.1984 1 046,22 ha, z čehož na plochu rezonančního smrku připadalo 808,35 ha (77,3%) o průměrném bonitním stupni 29,9, středním věku 3 126,5 let a celkové zásobě smrku 452 801 m . Do fenotypové kategorie A bylo zařazeno 309,73 ha (38,3%) a do kategorie C 8,15 ha (1,0%). Do skupiny RB porostů byly zařazeny porosty průměrné kvality s výskytem rezonančního dříví a dále porosty, kde poškození loupáním jelení zvěří překročilo 40%. Tyto porosty jsou řazeny do příslušných kvalitních hospodářských souborů (1511, 1531, 1551, 1571, 1591) podle porostních a lesních typů, zpravidla v obmýtí 110-130 (100-140) let. V oblasti PLO 14 – Novohradské hory se jedná o tyto porosty: LHC Kaplice: 802 A5, C2, 803 A4, C3, D5, 804 C7, D4, F7, 805 A7, A8, B6, D6, 806 B4, C4, 807 A4, C7, D4, 808 A6, 809 A6, A7, B5, 810 A6, A7, A8, B8, B9, C2, 811 B3, C5, 812 A2, B2, E3, 813 A5, B5, 816 A7, 820 A6, C7, 821 A5, A6, B4. D7, E7, 822 B5, C7, 823 A7, B3, 824 B3, C2, D4, E6, 825 A6, A7, B3, 826 E3, 827 A8, C4, 828 B2, B3, D2, D3, E6, 829 B6, C5, D4, 830 A7, B5, C5, D3, 831 A5, B4, C5, D7, 832 A4, A5, B2, C4, C5, D2, 833 A2, B5, C3, 834 A6, 836 A7, 837 C7, 838 A5, B6, C6, C7, D4, E4, 839 A5,B2, C4, D2, 840 C5, D4, 841 A3, 842 B4, 844 B3, 845 A4, 846 A5, 847 B5, 850 A5, D7, E5, 852 D6, E5, G6, H5, 853 C3, 854 H6, 856 B7, E4, 857 A7, 860 A1, B1, C6, C7, D5, D6, E3, 862 A6, B5, C3, D4, 864 B6, F7, 869 E9, 870 A7, 871 A9, 873 A8, D5, 874 A5, C7, D7, 875 B7, 877 B5; LHC Nové Hrady: 651 C6, 663 D4, G7; 704 C6, 706 A6, B7, C6, C7, 707 A6, 709 A3, 710 C2, F5, 711 B7, B9, C5, C7, C8, D7, D8, 713 A3, B10, 716 B13, B14, 720 C5, C6, C7, C8, 721 D8, 729 C8, 730 C2, D4, 734 A6, A7, C1, C2, D1, D2, E7, E9, 735 C8, 736 C3, 737 C6, D5, E4, 738 A6,A7, B2, 739 A4, 740 A3, 749 B5, 750 C3, 751 C4, D3, 752 D4, 754 B4, 755 B4, 759 A6, B4, 760 A2, B7, 761 D2, 763 B5, B6,, C3, 764 A11, B6, D5, 765 B4, 767 C6, 768 A6, B7, 769 E3, 770 A4, 771 A6, A7, 772 A6, A7, C4, D4, 773B6, F6, 777 B3, D2, D3, F1, 779 C8, D7, D8, 784 D4, E3, E4, 786 A4, D6, 787 D6, 788 A5, B6, 793 F6, 794 A6, E3. ÚHÚL ČESKÉ BUDĚJOVICE

- 196 -



Celkový rozsah RB porostů v Novohradských horách činil k 1.1.1984 1 128,07 ha, z čehož připadalo na plochu rezonančního smrku 1 023,49 ha (90,7%) o průměrném bonitním stupni 29,5, středním věku 108,1 let a zásobě smrku 533 245 m3 b.k. Do fenotypové kategorie A bylo zařazeno 122,88 ha (12,0%) a do kategorie C 280,59 ha (27,4%). Do skupiny RC porostů byly zařazeny mladé porosty a nárosty, vzniklé z přirozené obnovy rezonančních porostů. V oblasti PLO 14 – Novohradské hory se jedná o tyto porosty: LHC Kaplice: 801 A1, A2, B2, 804 A2, A3, F2, 810 B2, B3, B5, C1, 811 B1, 812 A1, B1. 821 B1, B2, D1, 823 B2, 825 B2, 828 B1, C1, E2, E3, 829 A2, B1, 830 A2, D2, 831 C2, C3, 832 A1, A2, C2, 833 B2, C2, 834 A2, 838 A2, A3, E2, 839 A1, B1, 841 A2, 846 A1, 847 A2, 848 C2, 850 B1, 851 D1, 861 A2, A3, C2, 862 CA, D2; LHC Nové Hrady: 664 A1, B9, B10; 746 C1, D1, E1, F2, 747 C1, E1, 752 A1, A2, 756 B1, 784 D1, D2, 787 A1, A2, 789 B1, B2, C1 Celkem bylo do RC porostů zařazeno v Novohradských horách 110,97 ha a středním věku 11,5 let. Bohužel většina těchto skupin je poškozena loupáním, a proto není jisté, že dosáhnou v mýtním věku předpokládané parametry a podíl rezonančního dřeva. Celková výměra porostů s výskytem rezonančního dřeva v oblasti Novohradských hor činila k 1.1.1984 2 305,69 ha, z čehož připadalo na smrk 1 942,81ha (84,3%) o průměrném bonitním stupni 29,7, 3 středním věku 112,3 let a zásobě smrku 986 046 m . Podle údajů změn LHP k 1.1.1987-88 klesla rozloha rezonančního smrku na 1 883,24 ha. Střední výčetní průměr rezonančního smrku v porostech nad 101 let činil 38,1 cm, střední porostní výška 31,3 m, průměrná zásoba na 1 ha 544,1 m3 a průměrné zastoupení buku bylo v rezonančních porostech 13,8%. Vzhledem k rozložení rezonačních porostů v jednotlivých věkových stupních a výraznému poškození porostů mladších 100 let loupáním jelení zvěře předpokládá se při rovnoměrné výši těžeb k poklesu podílu rezonančních výřezů za 20 let asi o 1/3.

10.4. Zalesněné bývalé nelesní půdy. Celá oblast Novohradských hor doznala významných změn po r.1945, kdy bylo celé toto území po odsunu Němců prakticky vysídleno a následné osídlení českým obyvatelstvem se netýkalo hraniční oblasti, kde došlo k zániku mnoha osad a samot (Lukov, Zlatá Ktiš, Jitronice, Skelná Huť, Stříbrné Hutě, Janovy Hutě, Jiřice, Pavlína, Dolní Přibrání, Mikulov aj.) a v poslední době i obce Pohoří na Šumavě. Vzhledem k tomu, že převážná většina nelesních pozemků (pole, louky nebo pastviny) nebyla od r.1945 řádně zemědělsky obhospodařována, silně zabuřeněla a zůstaly zde i nesklizené zemědělské kultury (žito, oves). Postupně na většině těchto ploch, zvláště v enklávách uvnitř lesních celků a při hranici lesních komplexů docházelo k přirozenému zmlazení plevelných dřevin, borovice i smrku a stále ve větší míře byly tyto plochy zalesňovány uměle sadbou. Na LHC Horní Hvozd I. bylo k 1.1.1952 367,06 ha těchto ploch, z toho bylo holin 243,41 ha, 1.věkového stupně 103,37 ha (Z 2,5), 2.věk. stupně 13,66 ha (Z 2,6) a 3.věk. stupně 6,62 ha (Z 2,8). Na středisku Hojná Voda bylo těchto ploch 53,69 ha, na Černém Údolí 41,69 ha a na Bělé 272,28 ha. Na LHC Horní Hvozd II. bylo k 1.1.1956 397,35 ha Z půd, z toho na polesí Pohoří n/Š. 345,65 ha, na Leopoldově 33,53 ha a na Hojné Vodě 18,17 ha. Na LHC Kaplice-Bělá bylo v r.1956 na Z půdách toto zastoupení dřevin: SM 11,4, BO 47,5, DB 0,4, BŘ 36,3, OL 3,5, OS 0,9 a na polesí Bělá bylo evidováno 27,98 ha těchto pozemků. Pokud se týče dřevin, které zalétaly uvedené lesní půdy, měly největší průbojnost borovice a bříza. Borovice pro svou nenáročnost na půdu a světlo, takže unikla snadno tlaku buřeně. Na někdejších polích bylo umožněno snadné zachycení semen i tím, že se dostalo přímo do styku s minerální půdou. Bříza je ideální průkopní dřevinou, která získávala pro les novou půdu nebo původní lesní půdu znovu dobývala. Bříza připravuje půdu pro stinné druhy dřevin, které nelze použít do otevřených míst pro nebezpečí mrazu, pro malý růst v mládí a pro nenáročnost na světlo. Smrk se nacházel většinou na stinných expozicích na severních nebo severozápadních stranách smrkových semenných porostů, kde docházelo k bočnímu zmlazení. Olše zaujala stanoviště vysloveně vlhká s aluviálními náplavy, u pramenišť a potůčků.


- 197 -



Osika doprovázela všechny jmenované dřeviny. Dub se dostal na tyto plochy uměle, většinou síjí žaludů. Kamenité meze mezi jednotlivými pozemky a neproduktivní plochy zarostly lískou. Jednotlivě se nacházel jeřáb a třešeň. V místech, kde byly do Z půd začleněny i někdejší vysídlené a opuštěné usedlosti, se nacházely i malé skupinky ovocného stromoví (hrušně, jabloně, švestky). Pro bývalé nelesní půdy byla při prvních revizích LHP vytvořena zvláštní hospodářská skupina Z (zpravidla s rámcovou 100letou dobou obmýtní), která postupně po zajištění hospodářských dřevin přecházela do hospodářského lesa. V PLO 14 – Novohradské hory bylo zalesněno 1178,01 ha nelesních půd, tj. 10,6% porostní půdy, při čemž smrk tvoří 79,4%, borovice 4,9%, meliorační dřeviny (JD, BK, aj.) 4,4% a plevelné dřeviny (BŘ, OL) 7,3% celkového zastoupení. V oblasti bývalého LHC Horní Hvozd (H.Voda, Žofín, Myslivna, Pohoří) bylo zalesněno 672,97 ha nelesních půd, tj. 8,1% porostní půdy, při čemž smrk zde tvoří 89,2%, borovice 1,7%, meliorační dřeviny 4,2% a plevelné dřeviny 1,5% celkové plochy. Stávající smrkové porosty (tyčkoviny a tyčoviny) jsou výrazně poškozeny loupáním jelení zvěře a místy již dochází k jejich destrukci. Dosti vysoký je podíl jedle a buku (24,17 ha), při čemž se převážně jednalo o zalesnění na holé ploše (louky, pastviny). Modřínu bylo zalesněno 17,61 ha a douglasky 5,39 ha. Poměrně malé zastoupení mají zde plevelné dřeviny (bříza, olše), a to 10,11 ha, což svědčí o dobrém hospodaření. V oblasti části bývalého LHC Benešov a Kaplice (H.Stropnice, Benešov, Doppler) bylo zalesněno 505,04 ha nelesních půd, tj. 18,0% porostní půdy, při čemž smrk zde tvoří 66,3%, borovice 9,2%, meliorační dřeviny 4,8% a plevelné dřeviny 14,9% celkové plochy. Pro tuto oblast je charakteristický dosti vysoký podíl přirozeně vzniklých porostů, tvořených plevelnými dřevinami a borovicí, které tvoří nejstarší část těchto půd na rozloze 97,45 ha, a to hlavně na bývalém polesí Bělá a v menší míře v komplexu Klepná a Jedlice. Hospodaření v lesních porostech na bývalých nelesních půdách bude do budoucna ovlivněno vysokým podílem zastoupení smrku, převážně nesmíšeného a silně poškozeného loupáním jelení zvěří. Navíc lze na těchto půdách, zvláště bohatších a vodou ovlivněných, předpokládat v budoucnu poškození smrkových porostů červenou hnilobou, což bude mít za následek výrazné snížení stability, nižší ekonomické výsledky a z toho vyplývající snížení počátku obnovní doby. Druhým problémem jsou porosty, tvořené směsí netvárné borovice, břízy, olše a dalších plevelných dřevin, které jsou velice věkově i druhově heterogenní. Část těchto porostů bude nutno ještě upravit výchovou ve prospěch smrku redukcí plevelných dřevin a netvárné borovice. Část homogenních březových a olšových porostů bude možno ponechat z hospodářských a estetických důvodů k dopěstování kvalitních sortimentů. Část zvláště ředinatých a netvárných porostů bude nutno řešit předčasnou obnovou či rekonstrukcí.

ZALESNĚNÉ NELESNÍ PŮDY DLE VĚKU POROSTU

Dřevina Smrk Jedle Douglaska Borovice Modřín Dub Buk Klen Jasan Jilm Lípa Bříza Olše Osika Jeřáb Holina Celkem % % věk.st.


0 - 10

11 – 20

21 – 30

31 – 40

41 – 50

51 – 60

Celkem

22,23 0,41 0,09 1,19 0,08 0,57 24,57 2,1 3,0

120,27 3,15 0,85 0,10 0,73 1,09 0,15 0,15 0,31 126,80 10,8 20,5

454,42 21,66 9,61 0,55 7,47 0,16 10,85 2,02 0,91 0,11 0,51 1,28 3,71 513,26 43,6 42,2

188,20 4,54 4,12 7,02 24,85 0,06 2,18 0,90 0,58 0,80 7,04 10,04 247,53 21,0 28,0

140,82 45,47 2,00 0,06 0,11 0,35 0,09 36,62 24,85 0,14 0,14 250,65 21,4 34,6

8,90 4,18 0,04 0,15 0,38 0,78 0,75 15,20 1,1 2,1

934,84 29,76 14,58 57,61 32,09 0,43 15,82 3,50 1,73 0,11 1,31 45,72 39,66 0,14 0,14 0,57 1178,01 100,0 10,6

- 198 -



ZALESNĚNÉ NELESNÍ PŮDY DLE REVÍRŮ Dřevina Smrk Jedle Douglaska Borovice Modřín Dub Buk Klen Jasan Jilm Lípa Bříza Olše Osika Jeřáb Holina Celkem % % revíru

H.Stropnice 15,53 2,78 3,83 0,80 9,51 0,07 0,04 1,31 1,55 35,52 3,0 12,9

Benešov 245,15 12,86 5,36 19,62 3,91 0,12 4,97 1,82 0,11 17,79 16,07 0,57 328,35 27,9 20,5

H.Voda 233,15 12,27 4,36 2,60 12,29 0,31 9,43 0,26 1,32 0,99 3,03 2,10 282,11 24,0 12,4

Žofín 88,51 1,24 1,03 1,10 2,56 0,92 0,24 0,15 95,75 8,1 4,3

Doppler 73,94 0,61 25,92 1,06 0,12 0,52 0,13 0,32 19,96 18,59 141,17 12,0 15,3

Myslivna 53,06 0,97 0,66 0,90 0,05 0,05 55,69 4,7 3,0

Pohoří 225,50 7,47 1,79 0,31 0,09 3,63 0,45 0,09 0,09 239,42 20,3 12,1

Celkem 934,84 29,76 14,58 57,61 32,09 0,43 15,39 3,50 1,73 0,11 1,31 45,72 29,66 0,14 0,14 0,57 1178,01 100,0 10,6

V červenci r.1999 byly provedeny na LS Nové Hrady v těchto porostech zkusné plochy za účelem zjištění porostní zásoby s těmito výsledky:

Porost Věk Dřevina Plocha Porostní výška Výčetní průměr Počet stromů Hmota středního kmene

Zásoba m3/ha Tabulková zásoba Zakmenění

701 B4

701 B4

před zásahem

po zásahu

36 SM 0,10 18 17,5 232 0,23 539,0 320 1,68

36 SM 0,10 18 18,2 174 0,24 417,8 320 1,31

762 D8 36 SM 0,10 18 20,1 204 0,29 595,8 320 1,86

Hospodaření v lesních porostech na bývalých nelesních půdách bude do budoucna ovlivněno vysokým podílem zastoupení smrku (934,84 ha), převážně nesmíšeného, poškozeného silně loupáním jelení zvěře. Navíc lze na těchto půdách, zvláště bohatších a vodou ovlivněných, předpokládat v budoucnu poškození smrkových porostů červenou hnilobou, což bude mít za následek výrazné snížení stability, nižší ekonomické výsledky a z toho vyplývající snížení počátku obnovní doby. Druhým problémem je značný rozsah porostů, tvořených plevelnými dřevinami a převážně netvárnou borovicí, které jsou velice věkově i druhově heterogenní. Část těchto porostů bude možno ještě upravit výchovou ve prospěch smrku redukcí plevelných dřevin a netvárné borovice. Část homogenních březových a olšových porostů bude možno ponechat z hospodářských i estetických důvodů k dopěstování kvalitních sortimentů. Část zvláště ředinatých a netvárných porostů bude nutno řešit předčasnou obnovou či rekonstrukcí. Poměrně dosti značný rozsah nelesních půd (98,90 ha) byl zvláště na bývalém LZ Nové Hrady zalesněn jedlí, bukem, modřínem, douglaskou, jedlí obrovskou a dalšími dřevinami (i v částech předhůří Novohradských hor), což bude mít význam při zalesňování dalších nelesních půd v této oblasti, které lze očekávat při předpokládaném útlumu zemědělské výroby v dané oblasti.


- 199 -



10.5. Zhodnocení stávajícího hospodaření. Hospodaření v Novohradských horách pokračuje v dobré tradicí lesních hospodářů v minulosti. Problémem, který má kořeny hluboko v minulosti, jsou jednak rozsáhlé smrkové monokultury s malým podílem melioračních dřevin, jako důsledek vysoké koncentrace skelných hutí, které pracovaly velkoplošným hospodařením, a jednak vysoké škody jelení zvěří, které byly v minulosti koncentrovány v oborách a po druhé světové válce znemožňoval redukci zvěře hraniční režim. Stanoviště Novohradských hor jsou vesměs středně úrodná s vysokým podílem vodou ovlivňovaných stanovišť (43,3%) s dobrou zmlazovací schopností smrku i buku, kterému se v poslední době daří odolávat tlaku zvěře. Nárosty smrku jsou velice vitální a na některých částech vyžadují nutné uvolnění (SZ od Myslivny). Smrkové tyčoviny, silně poškozené loupáním, jsou v některých lokalitách poškozovány zlomy v poškozené části kmene. Polomové plochy z r.1984 (Pavlína, u Huťského rybníka aj.) jsou již zajištěny, i když s menším podílem melioračních dřevin. Místy jsou používány odrostky melioračních dřevin (KL aj.). V porostní směsi se neosvědčil skupinovitě smíšený modřín na Z půdách (Pavlína), který je špatného růstu, silně pokrytý lišejníky. Škody jelení zvěří se výrazně snížily, což je znát na odrůstajících listnáčích (BK, KL) a jedli. Stav jedle bělokoré se výrazně zlepšil, dobře plodí a zmlazuje se. Ojediněle se uchovaly i jednotlivé jilmy.

10.6. Rekapitulace hospodářsko-úpravnických údajů. REKAPITULACE ZA PLO 14

6,13 m3/ha 5,91 m3/ha 5,98 m3/ha 4,46 m3/ha 4,03 m3/ha 7,76 m3/ha 9,10 m3/ha 124,2 let 66 ha 906 ha 70 let 322,1 m3/ha 49,7% 20,8%

Průměrná roční těžba na LHC Horní Hvozd 1846/9–1992 Průměrná roční těžba na LHC Horní Hvozd 1956–1987 Průměrná roční těžba LČR v PLO 14 za období 1994–1999 Plánovaná roční těžba v PLO 14 (1994) Průměrný mýtní přírůst (PMP) Celkový průměrný přírůst (CPP) Celkový běžný přírůst (CBP) Průměrné obmýtí (odvozené z HS platných LHP) Holina (1984) Normální paseka (odvozená z HS platných LHP) za 10 let Střední věk Průměrná zásoba Podíl nahodilých těžeb LHC Horní Hvozd 1956–1987 Podíl nahodilých těžeb LČR za období 1994–1999

VÝHLEDY ZÁSOB A TĚŽEB V PLO 14

Průřezový rok Vývoj zásob (m3/ha) Vývoj těžebních možností (m3/ha)


2001 322 4,46

- 200 -

2011 328 5,40

2021 345 6,34

2031 360 7,28



10.7. Prioritní úkoly. Hospodaření v budoucnu v PLO 14 – Novohradské hory musí přednostně řešit tyto prioritní úkoly, vyplývající z potřeb a stavu lesních porostů: 1) Zajištění podílu listnáčů a jedle při obnově – podíl cenných listnáčů a jedle je jedním ze základních předpokladů ke zvýšení stability lesních porostů a přímo i nepřímo ke zvýšení produkce dřevní hmoty a plnění ostatních funkcí lesa. 2) Ochrana proti škodlivým činitelům (vítr, sníh , zvěř) – dodržováním zásad hospodaření při dodržování maximálních bezpečnostních opatření vůči abiotickým a biotickým činitelům lze zajistit, aby se porosty dožili mýtného věku a plnily kromě ostatních funkcí i funkci produkční v maximální míře. Udržováním optimálního stavu vysoké zvěře a důslednou ochranou se do budoucna zajistí, aby nedocházelo k předčasné obnově poškozených porostů a vysokým produkčním ztrátám. 3) Podpora přirozené obnovy autochtonních porostů (zvláště rezonančního SM, BK, JD a KL) – podpora přirozené obnovy autochtonních ekotypů dřevin původní dřevinné skladby vede jednak ke zvýšení stability, výše a kvality produkce. 4) Dořešení majetkových poměrů a hranic kultur – na základě zákona č.114/2000 Sb. dojde k předání lesního majetku z přídělů obcím v r.1947 (Benešov n/Č., Pohorská Ves aj.). V hraniční oblasti je nutno dořešit hranice kultur převedením zalesněných částí ze zemědělské kultury do kultury les. 5) Obnova stávajících mýtních porostů na extrémních stanovištích – na svazích Vysoké, Kraví a Kuní hory se nachází velké množství porostů na hrubých balvanitých sutích, které bude nutno v budoucnu obnovit. Vzhledem k extremitě stanoviště bude nutno používat jemných prvků hospodaření a při zalesňování používat i síje (např. KL). 6) Omezení použití chemických porostů (CHOPAV) – celá oblast PLO 14 je zahrnuta do vyhlášené CHOPAV Novohradské hory a v PP Novohradské hory, kde používání chemických prostředků při ochraně proti buřeni, hmyzím škůdcům, okusu nesmí ovlivnit kvalitu vodních zdrojů. 7) Zachování cenných zbytků z porostů přirozené skladby (ochranné pásmo Źofínského pralesa) – v PLO 14 se nachází několik cenných zbytků pralesovitého charakteru, kde je nutno zajistit maximální ochranu. Pro nejcennější lokalitu Žofínský prales je nutno dořešit ochranné pásmo, zvláště při Z okraji rezervace, kde se nachází zbytek původní rezervace mimo oplocení.


- 201 -



11. TECHNICKÁ ZPRÁVA Vlastní práce na OPRL PLO 14 Novohradské hory byly provedeny v letech 1999-2000, digitální zpracování bylo provedeno v r.2000, tj. v období stanoveném zkráceným harmonogramem prací. Práce na OPRL provedli pracovníci pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Českých Budějovicích. Při zpracování se vycházelo z platných právních předpisů na tomto úseku, metodiky OPRL, ustanovení základního protokolu a závazných ustanovení příslušných organizací. Personální obsazení prací: Koordinátor prací na pobočce České Budějovice: Ing. Josef Jirátko, zástupce ředitele pobočky. Zpracoval, grafická úprava a foto: Ing. František Maršík Přírodní podmínky a typologické šetření: Ing. Miloš Melichar, Ing. František Maršík Zpřesnění typologického mapování: Ing. Miloš Melichar, Ing. Jiří Křišťan Šetření ochrany lesa: Ing. Jan Maxa Funkce lesa: Ing. František Maršík Šetření lesní dopravní sítě: Ing. Rostislav Mičan Rozbory a analýzy z databáze LHP: Ing. František Maršík, Ing. Jaromír Macků, Mgr. Jaroslava Kalinová Rámcové směrnice hospodaření: Ing. František Maršík Digitalizace výstupu OPRL: Ing. Milan Kukrál, Ing. Jan Kukrál, Ing. Michal Hruška


- 202 -


12. PŘEHLED LITERATURY Atlas podnebí ČSSR (1958) a Tabulky podnebí ČSSR (1961) ČHÚ Culek M. a kol.: Biogeografické členění ČR. Enigma Praha 1996. Formica 1/1998. Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů. Příloha Lesnické práce 1/97. kol.: Demonstrační objekt – Vzorové hospodaření v horském lese – Novohradské hvozdy. LČR 1997. kol.: Rezonanční dřevo a jeho produkce. ÚHÚL Č.Budějovice 1976. kol.: Sborník referátů z III.celostátní konference o rezonančním dřevě. ÚHÚL Brandýs n.L.1987. kol.: Sborník 200 let HÚL v Novohradských horách. 1993. kol.: Zdroje rezonančního dříví a jejich využití. SVK Ostrava 1983. Lacina, J.: Seznam skupin typů geobiocénů České republiky. 1994. Leibundgut, H.: Pěstební péče o les. SZN Praha 1968. Míchal, I. a kol.: Obnova ekologické stability lesů. Akademia Praha 1992. Oblastní plán rozvoje lesů – Metodika – ÚHÚL duben 1996, únor 1999 Oblastní plán rozvoje lesů D – OPRL technologie digitálního zpracování ÚHÚL 29.4.1998, 1.3.1999 Plíva, K.: Diferencované způsoby hospodaření v lesích ČSR. SZN Praha 1980. Plíva, K.: Funkčně integrované lesní hospodářství 1-3.díl. ÚHÚL Brandýs n.L. 1984. Plíva, K., Průša, E. : Typologická klasifikace ČSR. ÚHÚL Brandýs n.L. 1991 Plíva, K., Průša, E.: Typologické podklady pěstování lesů. SZN Praha 1969. Plíva, K., Žlábek, I.: Provozní systémy v lesním plánování. SZN Praha 1989. Plíva, K., Žlábek, I. a kol.: Přírodní lesní oblasti ČSR. SZN Praha 1986. Vokoun, J., Maršík, F.: Oblastní plán rozvoje lesů pro oblast Novohradské hory. ÚHÚL Č. Budějovice 1993.


- 203 -


13. PŘÍLOHY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Přehledová mapa Mapa katastrů LO14 Mapa klimatických okrsků Geologická mapa Přehled typologických zkusných ploch TZP - rozbor podmínek Přehled porostů kategorie A Výpis z Les V 3-01 a Les P 8-01 za LHC Nové Hrady a Kaplice Výpis realizovaných nahodilých těžeb LČR podle druhu těžeb za období let 1994-1999 Analytické vyhodnocení databáze LHP Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod Přehled zvláště chráněných území Přehled velkoplošných chráněných území Přehled VKP Přehled výzkumných ploch Přehled genových základen Přehled biocenter ÚSES Přehled zdrojů reprodukčního materiálu Tabulka S1 a S2 (dopravní průzkum) – soupis inventarizovaných cest Charakteristiky lesních typů Předběžná zpráva


- 204 -


Příloha č.1

Přehledová mapa LO14

Hranice PLO14

Příloha č.5 Přehled TZP Číslo Staré plochy označení T 142001 41 T 142002 42

Číslo les.mapy 15 15

6V6 6V8

709 A 709 A

T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7

Rok odběru 1971 1971

LT

Porost

Map.list SMO

T 142003 T 142004 T 142005 T 142006 T 142007 T 142008 T 142009 T 142010

40 43 155 45 44 46 158 48

15 15 15 15 15 15 15 15

6A6 6A6 6Y2 6Y2 6Y2 6N1 6V8 6V7

710 F 706 A 707B 707A 707 A 707 A 711 A 711 A

T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7

1971 1971 1960 1971 1971 1971 1960 1971

T 142011 T 142012 T 142013 T 142014 T 142015 T 142016 T 142017 T 142018 T 142019 T 142020 T 142021 T 142022 T 142023 T 142024

47 19 22 14 156 116 151 154 174 147 C–6 C–7 18 17

15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15 15

6V1 4K6 6K8 6N3 6Y2 6Z9/6Y2 6Y1 6N3 6K3 6K1 6N4 6K1 6K1 6V4

711 A 647 G 648 E 711 C 711 D 712 B 713 B 713 A 718 A 719 B 648 E 648 B 649 E 649 E

T.Sviny 6-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 6-7 T.Sviny 6-7 T.Sviny 6-7 T.Sviny 6-7 T.Sviny 6-7 T.Sviny 6-7 T.Sviny 6-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-7 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8

1971 1960 1960 1971 1960 1971 1960 1960 1960 1960 1992 1992 1960 1960

T 142026 T 142027

63 16

15 15

6V4 6I2

648 E 651 A

T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8

1971 1960

T 142028 T 142029 T 142030 T 142031 T 142032 T 142033 T 142034 T 142035 T 142036 T 142037 T 142038

60 61 62 116 134 114 113 59 58 C–1 60

15 15 15 15 20 20 20 20 20 20 20

6P2 6I2 6I2 6K1 6P2 6K1 6K1 6I2 6I2 6Y2 6K1/6N3

651 A 648 G 703 A 705 C 701 A 702 D 702 D 747 C 748 A 746 C 747 D

T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8 T.Sviny 7-8

1971 1971 1971 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1992 1960

T 142039

63

20

6V7

752 C

T.Sviny 7-9

1960

T 142040 T 142041 T 142042 T 142043

62 65 64 146

20 20 20 15

6K1 6Z9 6N3 7N3

751 D 754 B 754 A 734 C

T.Sviny 7-9 T.Sviny 7-9 T.Sviny 7-9 T.Sviny 6-8

1960 1960 1960 1960

T 142044

149

15

7Y2

734 C

T.Sviny 6-8

1960

T 142045 T 142046 T 142047 T 142048 T 142049

119 150 117 118 148

15 15 20 20 20

7V6 7Z9/7Y2 7Y2 6K1 7Y2

734 B 734 A 734 E 735 B 734 D

T.Sviny 6-8 T.Sviny 6-8 T.Sviny 6-8 T.Sviny 6-8 T.Sviny 6-8

1960 1960 1960 1960 1960

T 142050 T 142051 T 142052

35 177 34

20 20 20

6K6 6V7 6v7

734 A 735 B 735 a

T.Sviny 5-8 T.Sviny 5-8 T.Sviny 5-8

1971 1960 1971

Poznámka TM 88 na styku Psáno 6V7, TM88 6V8, TM00 6Y8

TM88 na styku TM00 6Y8 Psáno 6V6, TM88 6V7 NZ Psáno 6K1

Psáno 6Y2

Psáno 5N4 Psáno 5K1 Psáno 6K3 Psáno 6V1, TM88 6V4 Psáno 6M3, TM88 6I2

Psáno 6K1, TM88 6K1/6N3 Psáno 7R1, TM88 6V7

Psáno 6N3, TM88 7N3 Psáno 6Y2, TM88 7Y2

Psáno 6Y2, TM88 7Y2

Příloha č.5 Číslo plochy

Staré označení

Číslo les.mapy

LT

Porost

Map.list SMO

Rok odběru

T 142053 T 142054 T 142055 T 142056

33 C–2 52 51

20 20 20 20

6S2 6V7 7V7/7G3 6N5/6K1

731 C 746 F 745 A 745 A

T.Sviny 5-8 T.Sviny 6-9 T.Sviny 6-9 T.Sviny 6-9

1971 1992 1971 1971

T 142057

49

20

6V4

745 A

T.Sviny 6-9

1971

T 142058

50

20

6I2

745 A

T.Sviny 6-9

1971

T 142059

61

20

6V7

753 A

T.Sviny 6-9

1960

T 142060 T 142061 T 142062 T 142063 T 142064 T 142065 T 142066 T 142067 T 142068 T 142069 T 142070 T 142071 T 142072 T 142073 T 142074 T 142075 T 142076 T 142077 T 142078 T 142079 T 142080 T 142081 T 142082 T 142083 T 142084 T 142085 T 142086 T 142087 T 142088 T 142089 T 142090 T 142091 T 142092 T 142093 T 142094 T 142095 T 142096 T 142097 T 142098 T 142099 T 142100 T 142101 T 142102 T 142103 T 142104 T 142105 T 142106 T 142107

C–5 C–3 C–4 58 59 56 4 57 3 2 1 8 7 151 153 23 20 168 167 53 52 51 50 36 37 38 38 39 37 55 56 54 26 27 28 55 53 29 24 45 46 41 40 70 66 34 73 69

20 20 20 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 14 14 15

6V7 6K1 6V7 6N4 6Y1 6K1 6K1 6K3 6K1 6K3 6K3 6K1 6K1 6I2 6P2 6S1 6S1 6K1 6K6 6P2 6I2/6P2 6P2 6V4 6A6 5J3 5J3 6A6 5J3 6A6 7T2 6P2 7R1 6K6 6N1 6K8 6K6 6N1 6S2 6K6 6V4 6S2 7G3 7G3/6V6 6V3/6S2 6S2 6V7 7G3 6A6

753 A 755 C 756 C 664 B 664 B 665 F 665 F 665 F 665 B 665 B 666 B 661 D 660 B 656 D 656 C 649 B 649 A 794 E 794 E 792 E 792 E 791 C 791 B 794 A 788 C 787 D 787 D 787 D 7870C 768 B 768 A 768 A 764 D 764 D 764 C 764 B 764 A 761 C 765 E 769 B 771 B 784 B 784 B

T.Sviny 6-9 T.Sviny 6-9 T.Sviny 6-9 T.Sviny 8-9 T.Sviny 8-9 T.Sviny 8-9 T.Sviny 8-9 T.Sviny 8-9 T.Sviny 8-9 T.Sviny 8-9 T.Sviny 8-9 T.Sviny 9-8 T.Sviny 8-8 T.Sviny 8-8 T.Sviny 8-8 T.Sviny 8-7 T.Sviny 8-7 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 8-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 7-0 Pohoří n.Š. 8-1 Pohoří n.Š. 8-1 Pohoří n.Š. 8-1 Pohoří n.Š. 8-1 Pohoří n.Š. 8-1 Pohoří n.Š. 8-1 Pohoří n.Š. 7-1

1992 1992 1992 1971 1971 1971 1960 1971 1960 1960 1960 1960 1960 1971 1971 1960 1960 1971 1971 1960 1960 1960 1960 1971 1971 1971 1960 1971 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1971 1971 1960 1960 1960 1960 1960 1960

19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 19 19 19 20 19 20

803 D 785 A 802 A 789 C

Poznámka

Psáno 6G3, TM88 6N5/6K1 Psáno 6P2, TM88 6V4 Psáno 6P2, TM88 6I2 Psáno 6K3, 6N3, TM88 6V7

Psáno 6K3

Psáno 6K1

Psáno 7G3 Psáno 6A6

1960 1960 1960 1971

Psáno 6V8

Příloha č.5 Číslo plochy T 142108 T 142109 T 142110 T 142111 T 142112 T 142113 T 142114 T 142115 T 142116 T 142117 T 142118 T 142119 T 142120 T 142121 T 142122 T 142123 T 142124 T 142125 T 142126 T 142127 T 142128 T 142129 T 142130 T 142131 T 142132 T 142133 T 142134 T 142135 T 142136 T 142137 T 142138 T 142139 T 142140 T 142141 T 142142 T 142143 T 142144 T 142145 T 142146 T 142147 T 142148 T 142149 T 142150 T 142151 T 142152 T 142153 T 142154 T 142155 T 142156 T 142157 T 142158 T 142159 T 142160 T 142161 T 142162 T 142163 T 142164

Staré označení 70 47 107 101 98 100 102 103 97 96 99 44 95 8 9 10 11 12 88 87 71 80 75 82 83 78 22 23 24 91 85 77 76 90 17 86 14 15 16 7 89 93 94 3 88 2 1 4 92 13 19 20 21 39 79 81 93

Číslo les.mapy 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 19

LT 6A6/6D5 6S2 6V3 6V6 6V6 6V6 6V6 6V3 6V7 6V7 6V7 6V3 6V3 6V7 6S2 6A6 6S2 6D5 6S2 6V3 6V3 6S2 7G3 6S2 6S2 7R1/7G3 6V3 6V3 6V3 6A6/6S2 7G3/6V3 6V3 6S2 7R1 6S2/6A6 6S2 6A6 6S2 6S2 6D5 6S2 7R1 7R1 6D5 6D5 6D5 6D5 6D5 6D5 6A6 6A6 6A6 5J3/6A6 6V6 7G3 7G3 7Y2

Porost 789 C 775 F 776 E 776 E 776 E 776 F 777 D 776 F 776 C 774 A 776 C 775 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 774 A 773 F 777 A 777 A 778 F 782 A 775 E 775 E 805 B

Map.list SMO Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 8-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 8-2

Rok odběru 1971 1960 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1960 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1960 1971 1971 1960

Poznámka

Psáno 6V8 Psáno 6S2

Psáno 6A6 Psáno 7V9 Žofínský prales Psáno 6A6

Psáno 6B4 Psáno 7R1

Psáno 6B4

Psáno 6V3 Psáno 7R5

Psáno 6A6 Psáno 6B4 Psáno 7R2 ? Psáno 7R5 Psáno 7R5/7V9 Psáno 6B4 Psáno 6B4 Psáno 6B4 Psáno 6B4

Psáno 6V8

Příloha č.5 Číslo plochy T 142165 T 142166 T 142167 T 142168 T 142169 T 142170 T 142171 T 142172 T 142173 T 142174 T 142175 T 142176 T 142177 T 142178 T 142179 T 142180 T 142181 T 142182 T 142183 T 142184 T 142185 T 142186 T 142187 T 142188 T 142189 T 142190 T 142191 T 142192 T 142193 T 142194 T 142195 T 142196 T 142197 T 142198 T 142199 T 142200 T 142201 T 142202 T 142203 T 142204 T 142205 T 142206 T 142207 T 142208 T 142209 T 142210 T 142211 T 142212 T 142213 T 142214 T 142215 T 142216 T 142217 T 142218 T 142219 T 142220 T 142221 T 142222

Staré označení 69 67 68 66 65 67 68 77 143 79 141 140 145 146 144 81 156 155 154 83 157 158 159 6 112 29 30 31 144 28 160 26 82 27 161 163 162 164 142 107 165 140 141 143 132 143 105 139 106 80 166 71 104 84 85 72 98 102

Číslo les.mapy 19 19 19 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 2 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 19 19 19 22 22 22 22 22 22

LT 6A6 6A6/6S2 6V3 6D5 6V3 6S2 6S2 6S2 6A6 6S2 6V6 6S2 6V3 7G3 7G3/6V6 6S2 7R1 7O1/7G3 6I2/6K6 7R1/7P2 7R2 7R1 7R1 5J3 6A6 6A6 6A6 6A6 6A6/6V7 6S2 7O1/7G3 6K6 6K6 6K6/6I6 7O1 7G3 7R1 6K6 6V7 6V7 6V7 5J3 6V7 6V7 6A6 6V7 6V6 ? 6V8 6V6 6F1 6V6 6A6 6K6 6V3/6S2 6K1 7R1 7G3

Porost 805 A 805 A 805 A 804 D 804 D 804 D 804 D 804 C 809 A 809 A 810 A 810 A 810 B 810 A 81O B 812 D 811 C 811 C 811 B 812 C 812 C 812 C 812 C 860 A 860 A 860 D 860 A 845 A 845 A 860 C 812 C 812 A 811 B 811 B 863 B 863 E 863 E 863 E 863 B 863 B 861 C 861 C 862 C 862 B 864 D 858 D 854 B 857 B 857 A 816 E 816 G 815 C 822 B 823 B 825 A 813 D 819 A 828 E

Map.list SMO Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 9-1 Pohoří n.Š. 9-1 Pohoří n.Š. 9-2 Pohoří n.Š. 9-2 Pohoří n.Š. 9-2 Pohoří n.Š. 9-2 Pohoří n.Š. 9-2 Pohoří n.Š. 9-2 Pohoří n.Š. 9-3

Rok odběru 1960 1960 1960 1971 1971 1971 1971 1960 1971 1960 1971 1971 1971 1971 1971 1960 1971 1971 1971 1960 1971 1971 1971 1971 1960 1971 1971 1971 1960 1971 1971 1971 1960 1971 1971 1971 1971 1971 1971 1960 1971 1960 1960 1960 1960 1960 1971 1960 1971 1960 1971 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1960

Poznámka

Psáno 6V8

Psáno 7R2 Psáno 7R2 Psáno 7R2

Psáno 7R1

Psáno 6V6

Psáno 7G3 Psáno 7G3 6Y8 Psáno 6V8

Psáno 6V8

Příloha č.5 Číslo plochy T 142223 T 142224 T 142225 T 142226 T 142227 T 142228 T 142229 T 142230 T 142231 T 142232 T 142233 T 142234 T 142235 T 142236 T 142237

Staré označení 91 89 92 129 130 131 133 109 136 110 115 114 113 137 135

Číslo les.mapy 22 22 22 22 22 22 22 22 23 23 23 23 23 23 23

T 142238 T 142239 T 142240 T 142241 T 142242 T 142243 T 142244 T 142245 T 142246 T 142247 T 142248 T 142249 T 142250 T 142251 T 142252 T 142253 T 142254 T 142255 T 142256 T 142257 T 142258 T 142259 T 142260 T 142261 T 142262 T 142263 T 142264 T 142265

138 159 109 145 142 110 111 112 108 119 108 107 157 105 86 101 99 100 95 96 97 76 31 73 74 84 72 35

23 23 23 23 23 23 23 23 23 22 22 22 23 22 22 22 22 22 22 22 22 22 20 20 20 20 20 20

T 142266 T 142267 T 142268 T 142269 T 142270 T 142271 T 142272 T 142273 T 142274 T 142275 T 142276 T 142277 T 142278 T 142279

94 153 152 175 161 5 32

19 15 15 16 15 20 15

LT

Porost

Map.list SMO

Rok odběru 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1971 1960 1971 1960 1971 1971 1960 1960

6V6 6S2 6V6 7O1 6A6 7O1 7R2 7O1 7R1 6I2 6I2 7R2 7P1/7T1 8R1 7R1/R2/ 7P1 6A6 6I2 6V3 6V7 6A6 6I2 6I2 6I2 6V6 6K6 6K6 8R1 6V6 6A6/6S2 6S2 7P1 7P1 6I2 6K1 6I2 6S2 7R1 6S2 6S2 6V3 6S2/6A6 6V3/6I2 6V3

833 A 835 C 826 E 865 B 866 C 869 B 870 C 856 H 856 G 856 E 856 E 856 B 856 B 856 B 856 B

Pohoří n.Š. 9-3 Pohoří n.Š. 9-3 Pohoří n.Š. 9-3 Pohoří n.Š. 9-3 Pohoří n.Š. 9-3 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3

848 D 851 A 848 B 847 A 849 A 855 C 852 E 855 C 846 A 857 A 857 A 857 E 847 B 821 A 826 A 819 B 819 B 819 B 819 F 820 C 818 E 804 B 763 B 774 A 775 E 774 A 774 A 776 D

Pohoří n.Š. 7-3 Pohoří n.Š. 7-3 Pohoří n.Š. 7-3 Pohoří n.Š. 7-3 Pohoří n.Š. 7-3 Pohoří n.Š. 7-4 Pohoří n.Š. 7-4 Pohoří n.Š. 7-4 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 8-3 Pohoří n.Š. 7-2 Pohoří n.Š. 9-2 Pohoří n.Š. 9-3 Pohoří n.Š. 9-3 Pohoří n.Š. 9-3 Pohoří n.Š. 9-3 Vyšší Brod 0-2 Vyšší Brod 0-2 Vyšší Brod 0-2 Pohoří n.Š. 9-2 Trh. Sviny 7-9 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1 Pohoří n.Š. 7-1

1971/1960

6V3 6N5/6N1 6V4/6N5 6K3 6V7 6V7 6V7 7G3 6K3 6D4 6V4 6I4 6A6 6I4

818 C 718 B 721 C 722 A 732 A 730 C ? 773 B5 658 A14 756 A6 701 A3 701 B6 860 B1 873 A7

Pohoří n.Š. 9-2 Trh. Sviny 6-7 Trh. Sviny 5-7 Trh. Sviny 5-8 Trh. Sviny 5-8 Trh. Sviny 5-8

1960 1960 1960 1960 1960 1971

Pohoří n.Š. 7-1 Trh. Sviny 9-8 Trh. Sviny 6-9 Trh. Sviny 7-8 Trh. Sviny 7-8 Pohoří n.Š. 8-2 Pohoří n.Š. 8-5

2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000

1960 1960 1960 1960 1960 1960 1971 1971 1960 1960 1971 1971 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1960 1971 1971 1971 1971

Poznámka

Psáno 6N1, 6A6 Psáno 6V8

Psáno 7T1

Psáno 6A6

Psáno 7R1

Psáno 7G3 Psáno 7G3

Psáno 1971, dle mapy 1960

Psáno 6S1 Psáno 6V6 Psáno 6V6

Přechod 6V7

6I2

Příloha č.5 Číslo plochy T 142280 T 142281 T 142282

Staré označení

Číslo les.mapy

LT 6K3 7O1 6S2

Porost 869 A1 868 D5 867 D3

Map.list SMO Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4 Pohoří n.Š. 8-4

Rok odběru 2000 2000 2000

Poznámka

Příloha č.6 Typologické zkusné plochy – rozbor podmínek prostředí. LS: Nové Hrady Porost: 711 D6 LT: 6Y2 Odběr: 20.11.1992 Plocha: E 1401

LS: Nové Hrady Porost: 701 A3 LT: 6P2 Odběr: 20.11.1992 Plocha: E 1402

LS: Nové Hrady Porost: 701 B6 LT: 7O1 Odběr: 19.10.1992 Plocha: E 1403

LS: Nové Hrady Porost: 713 A3 LT: 6N3 Odběr: 19.10.1992 Plocha: E 1404

LS: Nové Hrady Porost: 713 A1 LT: 6Y2 Odběr: 19.10.1992 Plocha: E 1405

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

Fe2O3

7 28 45 Al2O3

1,1330 0,3894 0,1998 P2O3

153,0 42,0 37,0 MnO

37,88 2,000 0,900 CaO

11,090 1,270 0,450 MgO

4,550 1,500 1,020 K2O

0,990 0,690 0,510 P2O5

1,3000 4,0700 4,6700

1,9700 6,9800 7,0200

0,0110 0,0170 0,0190

0,1100 0,0100 0,0100

0,1100 0,3700 0,3900

0,0800 0,1700 0,1600

0,0650 0,0890 0,1010

0,6700 2,9100 2,3500 SO3 % 0,2880 0,1060 0,0726

Fe2O3

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

2-3 3-11 20-25 Al2O3

0,7964 0,1690 0,6851 P2O3

201,0 41,0 30,0 MnO

10,700 2,700 1,800 CaO

5,320 1,960 0,950 MgO

4,730 1,100 0,870 K2O

0,850 0,770 0,750 P2O5

3,4400 2,9700 2,5700

6,2500 6,8300 7,2700

0,0640 0,0500 0,0850

0,0200 0,0200 0,0200

0,4300 0,9200 0,7300

0,2000 0,3100 0,2800

0,2640 0,1060 0,2830

2,8100 3,8600 4,7000 SO3 % 0,2360 0,0751 0,0269

Fe2O3

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

3-11 11-16 16-30 Al2O3

1,2290 0,1935 0,1090 P2O3

264,0 68,0 50,0 MnO

20,200 0,400 3,800 CaO

8,560 0,890 0,710 MgO

7,300 1,020 0,870 K2O

1,180 0,680 1,150 P2O5

2,1200 2,6200 3,9100

3,2900 5,3000 9,4200

0,0150 0,0220 0,0340

0,0400 0,0010 0,0100

0,2000 0,2700 1,1000

0,1100 0,1000 0,2600

0,0910 0,0410 0,0430

1,1700 2,6800 5,5100 SO3 % 0,3660 0,0638 0,1770

Fe2O3

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

8-14 14-20 Al2O3

0,9010 0,2531 P2O3

164,0 47,0 MnO

35,100 6,900 CaO

8,660 2,080 MgO

3,700 1,470 K2O

1,250 0,650 P2O5

1,9200 2,6800

3,5900 5,9600

0,0260 0,0480

0,0900 0,0200

0,3200 0,8800

0,1300 0,2700

0,0890 0,0990

1,6700 3,2800 SO3 % 0,3580 0,1620

Fe2O3

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

1-3 5-18 Al2O3

0,9994 0,1052 P2O3

172,0 30,0 MnO

72,300 2,400 CaO

13,830 1,140 MgO

6,290 0,780 K2O

1,070 0,650 P2O5

1,6000 3,2200

3,4500 7,1000

0,0530 0,0850

0,1500 0,0400

0,4100 1,2200

0,1700 0,3500

0,1150 0,1180

1,8500 3,8800 SO3 % 0,3410 0,0638

Příloha č.6 LS: Nové Hrady Porost: 663 F3 LT: 6K1 Odběr: 12.11.1992 Plocha: E 1406

Hloubka cm

3 14 40 Al2O3 1,9000 4,6000 5,9500

LS: Nové Hrady Porost: 658 A7 LT: 6K1 Odběr: 16.11.1992 Plocha: E 1407

LS: Nové Hrady Porost: 662 C8 LT: 6N4 Odběr: 18.11.1992 Plocha: E 1408

LS: Nové Hrady Porost: 649 E7 LT: 6K3 Odběr: 26.8.1992 Plocha: E 1410

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

238,0 40,0 51,0 MnO

27,100 1,400 1,200 CaO

8,290 2,120 0,720 MgO

6,910 1,650 1,460 K2O

1,010 1,060 0,370 P2O5

3,8800 0,0230 9,1900 0,0520 11,1800 0,0720

0,0500 0,0200 0,0300

0,3500 1,4700 2,1100

0,1300 0,2600 0,4200

0,0720 0,0510 0,0730

1,9800 4,5900 5,2300 SO3 % 0,2940 0,0855 0,0744

Fe2O3

1,0390 0,2349 0,1016 P2O3

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

Fe2O3

5 12 50 Al2O3

0,9744 0,1900 0,0657 P2O3

121,0 44,0 57,0 MnO

17,000 1,400 1,500 CaO

8,430 2,950 0,790 MgO

6,330 1,590 1,150 K2O

1,230 1,160 0,710 P2O5

1,7800 3,4700 4,2600

3,2700 7,4100 8,6500

0,0200 0,0470 0,1060

0,0300 0,0200 0,0400

0,3100 0,9100 1,2400

0,1000 0,1800 0,3000

0,0660 0,0600 0,0960

1,4900 3,9400 4,3900 SO3 % 0,2730 0,0809 0,1210

Fe2O3

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

5 25 45 Al2O3

0,7895 0,2884 0,1457 P2O3

149,0 36,0 39,0 MnO

34,700 3,100 3,500 CaO

26,090 5,250 1,340 MgO

4,130 1,670 1,510 K2O

1,230 1,110 0,630 P2O5

1,8200 2,7200 4,6700

4,0500 6,6600 9,4100

0,0270 0,0360 0,0400

0,1000 0,0200 0,0400

0,5700 0,8500 1,6400

0,1400 0,2000 0,3500

0,0820 0,0610 0,1000

2,2300 3,9400 4,7400 SO3 % 0,2680 0,1090 0,1620

Fe2O3

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

4 13 40 70 100 Al2O3

0,9579 0,1233 0,0709 0,0206 0,0286 P2O3

212,0 55,0 56,0 38,0 84,0 MnO

19,500 4,800 23,400 12,500 26,000 CaO

5,020 4,750 29,000 17,590 34,470 MgO

6,750 1,780 2,450 1,560 2,280 K2O

1,050 0,620 0,680 0,920 0,650 P2O5

1,9000 2,7600 4,3500 2,1300 4,3500

3,3700 5,7600 9,6300 3,5700 7,6600

0,0500 0,1840 0,0710 0,0070 0,0150

0,0200 0,0100 0,0500 0,0400 0,0500

0,2000 0,3900 0,5600 0,3600 0,6300

0,0900 0,1500 0,2600 0,2000 0,3100

0,0930 0,0520 0,0920 0,0210 0,0490

1,4700 3,0000 5,2800 1,4400 3,3100 SO3 % 0,2190 0,0365 0,0306 0,0019 0,0022

Příloha č.6 LS: Nové Hrady Porost: 666 B5 LT: 6K6 Odběr: 19.11.1992 Plocha: E 1411

Hloubka cm

N

N

Ca

Mg

K

Na

celkový

přijatelný

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

vým.kat.

5 20 40 Al2O3

0,5428 0,1864 0,0798 P2O3

175,0 43,0 43,0 MnO

32,400 2,300 1,200 CaO

20,580 3,280 0,810 MgO

3,480 1,330 1,010 K2O

0,760 0,640 0,680 P2O5

2,7400 3,8700 4,5300

6,1900 8,6400 9,7600

0,0480 0,0550 0,0700

0,0400 0,0010 0,0100

0,8600 1,3100 1,6700

0,2200 0,3300 0,4600

0,1080 0,0740 0,0700

Fe2O3 3,4500 4,7700 5,2300 SO3 % 0,1870 0,1030 0,1630

PŘÍSTUPNÉ ŽIVINY mg/kg (výluh 1% kyselinou citronovou)

P2O5 < 40 40 – 80 80 – 160 160 – 250 > 250

K2O < 35 35 – 60 60 – 120 120 – 160 > 160

CaO < 200 200 – 500 500 – 1000 1000 – 2000 > 2000

MgO < 30 30 – 70 70 – 150 150 – 250 > 250

zásoba velmi nízká nízká střední dobrá vysoká

Příloha č.7

Přehled porostů kategorie A Poř. číslo

Okr.

1 2 3 4

CK

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

CK

Evid. číslo

Dřevina

A/JD/012/14/6/CK A/JD/012/14/6/CK A/SM/204/14/6/CK A/SM/227/14/6/CK A/BK/057/14/6/CK A/SM/218/14/6/CK A/SM/202/14/6/CK A/SM/216/14/6/CK A/BK/059/14/6/CK A/SM/217/14/6/CK A/SM/200/14/6/CK A/SM/201/14/6/CK A/SM/201/14/6/CK A/SM/203/14/6/CK A/SM/214/14/6/CK A/SM/219/14/6/CK A/SM/218/14/6/CK A/SM/215/14/6/CK A/SM/226/14/6/CK A/SM/220/14/6/CK A/SM/221/14/6/CK A/SM/221/14/6/CK A/SM/221/14/6/CK A/BK/058/14/6/CK A/SM/228/14/6/CK A/SM/228/14/6/CK A/SM/230/14/6/CK A/SM/231/14/6/CK A/SM/205/14/6/CK A/SM/210/14/6/CK A/BK/055/14/6/CK A/SM/229/14/6/CK A/SM/056/14/6/CK A/SM/211/14/6/CK A/SM/212/14/6/CK A/SM/213/14/6/CK A/SM/222/14/6/CK A/BK/058/14/6/CK A/SM/223/14/6/CK A/SM/058/14/6/CK A/SM/224/14/6/CK A/SM/225/14/6/CK A/SM/206/14/6/CK A/SM/207/14/6/CK A/SM/209/14/6/CK A/SM/208/14/6/CK A/SM/011/14/6/CB A/SM/012/14/6/CB A/SM/013/14/6/CB A/JD/091/14/6/CB A/SM/014/14/6/CB A/SM/015/14/6/CB A/JD/092/14/6/CB

JD JD SM SM BK SM SM SM BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK SM SM SM SM SM SM BK SM BK SM SM SM SM BK SM BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM JD SM SM JD

lvs.

Lokalizace Lesní správa

6

Kaplice

Porost 316 D10 316 E6 801 B4 804 C7 807 A4 808 A6 809 A7 809 B5 822 B5 823 A7 823 B3 824 E6 827 A8 828 C3 828 E6 831 C5 832 A5 833 A2 833 B5 833 C3 835 C4 837 B8 837 C7 838 B6 838 C7 840 D4 846 A5 846 B5 849 A2 850 B3 850 D8 860 A1 860 B1

6

Nové Hrady

860 C6 860 C7 861 A6 862 B5 862 C2 862 D4 651 B7 651 B16 663 E7 664 A3 664 B7

Výměra ha 0,70 0,13 2,21 0,23 4,41 10,85 0,90 0,51 4,59 0,40 4,67 0,23 1,91 5,10 1,87 6,47 4,85 1,10 2,07 17,73 11,61 5,22 0,08 2,64 1,49 0,12 2,63 1,10 5,18 0,82 1,22 0,99 1,49 0,88 0,24 0,18 0,84 2,20 0,83 3,65 0,45 0,67 0,91 5,00 6,14 0,76 0,80 0,56 1,99 0,16 1,23 0,37 0,02

Příloha č.7

Poř. číslo 45

Okr.

Evid. číslo

Dřevina

lvs.

CB

A/SM/016/14/6/CB A/JD/093/14/6/CB A/SM/017/14/6/CB A/JD/094/14/6/CB A/SM/018/14/6/CB A/JD/095/14/6/CB A/SM/019/14/6/CB A/JD/096/14/6/CB A/SM/020/14/6/CB A/JD/097/14/6/CB A/SM/021/14/6/CB A/SM/022/14/6/CB A/SM/023/14/6/CB A/JD/098/14/6/CB A/JD/099/14/6/CB A/JD/100/14/6/CB A/JD/101/14/6/CB A/JD/102/14/6/CB A/JD/103/14/6/CB A/SM/024/14/6/CB A/JD/104/14/6/CB A/SM/025/14/6/CB A/SM/026/14/6/CB A/JD/105/14/6/CB A/SM/027/14/6/CB A/JD/106/14/6/CB A/SM/028/14/6/CB A/JD/107/14/6/CB A/SM/029/14/5/CB A/SM/030/14/6/CB A/JD/108/14/6/CB A/SM/031/14/6/CB A/SM/032/14/6/CB A/SM/033/14/6/CB A/SM/034/14/6/CB A/SM/035/14/6/CB A/BK/193/14/6/CB A/SM/036/14/6/CB A/SM/037/14/6/CB A/BK/194/14/6/CB A/SM/038/14/6/CB A/SM/039/14/6/CB A/SM/040/14/6/CB A/BK/195/14/6/CB A/SM/041/14/6/CB A/BK/196/14/6/CB A/SM/042/14/6/CB A/SM/043/14/6/CB A/SM/044/14/6/CB A/BK/197/14/6/CB A/SM/045/14/6/CB A/SM/046/14/6/CB A/SM/047/14/6/CB A/SM/048/14/6/CB A/SM/049/14/6/CB A/SM/050/14/6/CB A/SM/051/14/6/CB A/SM/052/14/6/CB A/SM/053/14/6/CB

SM JD SM JD SM JD SM JD SM JD SM SM SM JD JD JD JD JD JD SM JD SM SM JD SM JD SM JD SM SM JD SM SM SM SM SM BK SM SM BK SM SM SM BK SM BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

6

46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88

CK

CB

Lokalizace Lesní správa Nové Hrady

Porost 702 B6 702 C7 702 D5 702 E3 702 E4 703 A6 703 A7 703 B5 705 B4 705 B5 706 A6 706 B6 709 A3 709 B13 710 E7 711 A7 711 A12 711 B9 719 C5

5 6

726 A9 726 B6 726 D4 727 D8 729 C9 730 A6 730 B3 731 B7 731 C7

7 6

734 B4 734 B10 735 A7 735 D1 736 A4 736 B7 736 D4 743 C8 745 A7 745 A8 746 C4 746 D5 746 E4 746 F4 747 C5 747 D4

Výměra Ha 8,59 0,09 6,00 0,53 11,70 0,25 9,20 0,09 6,83 0,91 4,04 0,59 0,27 0,33 0,05 0,38 0,07 1,69 0,89 0,39 0,14 0,99 1,09 0,06 9,82 0,55 0,97 0,12 0,09 0,05 0,03 0,93 1,84 4,47 3,17 5,07 0,90 3,38 9,19 3,06 1,21 0,46 5,12 1,71 3,60 1,20 0,65 2,63 0,13 2,44 0,76 8,15 2,72 8,42 12,27 9,70 8,91 11,47 12,67

Příloha č.7

Poř. číslo

Okr.

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106

CB

Evid. číslo

Dřevina

A/SM/054/14/6/CB A/SM/055/14/6/CB A/SM/056/14/6/CB A/SM/057/14/6/CB A/SM/058/14/6/CB A/SM/059/14/6/CB A/SM/060/14/6/CB A/SM/061/14/6/CB A/SM/062/14/6/CB A/SM/063/14/6/CB A/SM/064/14/6/CB A/SM/065/14/6/CB A/SM/066/14/6/CB A/SM/067/14/6/CB A/SM/068/14/6/CB A/SM/069/14/6/CB A/SM/070/14/6/CB A/SM/071/14/6/CB A/BK/198/14/6/CB A/SM/072/14/6/CB A/BK/199/14/6/CB A/SM/073/14/6/CB A/JD/109/14/6/CB A/BK/200/14/6/CB A/SM/074/14/7/CB A/SM/075/14/6/CB A/SM/076/14/6/CB A/SM/077/14/6/CB A/SM/078/14/6/CB A/BK/201/14/6/CB A/SM/079/14/6/CB A/BK/202/14/6/CB A/SM/080/14/6/CB A/BK/203/14/6/CB A/BK/204/14/6/CB A/SM/081/14/6/CB A/BK/205/14/6/CB A/SM/082/14/6/CB A/BK/206/14/6/CB A/BK/207/14/6/CB A/SM/083/14/6/CB A/BK/208/14/6/CB A/SM/084/14/6/CB A/BK/209/14/6/CB A/SM/085/14/6/CB A/BK/210/14/6/CB A/SM/086/14/6/CB A/SM/087/14/6/CB A/BK/211/14/6/CB A/SM/088/14/6/CB A/BK/212/14/6/CB A/SM/089/14/6/CB A/BK/213/14/6/CB A/SM/090/14/6/CB A/BK/214/14/6/CB

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK SM BK SM JD BK SM SM SM SM SM BK SM BK SM BK BK SM BK SM BK BK SM BK SM BK SM BK SM SM BK SM BK SM BK SM BK

lvs.

Lokalizace Porost

Výměra Ha

Lesní správa

107 108

109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127

CK

6

Nové Hrady

747 E5 755 B5 755 C4 756 A6 757 A7 757 B7 760 B8 761 B7 764 A5 764 B7 764 C5 764 D6 764 D7 764 D8 773 A7 773 A8 773 B6 774 A8 774 A9 774 A10

7 6

776 A7 776 B4 779 C7 780 A5 785 A3 785 B4 785 B5 785 D6 785 F2 785 G1 786 A4 787 A6 787 C6 787 D7 788 A6 788 C7 789 A7 789 B5 789 C6

6,93 10,22 10,85 7,02 0,53 1,11 1,33 2,54 0,36 1,66 1,07 1,06 1,02 0,35 1,09 0,12 1,44 6,45 3,32 16,45 2,77 8,43 2,66 32,42 2,86 1,66 0,97 0,82 0,22 1,45 0,48 1,62 0,77 1,03 1,62 0,33 4,36 0,06 0,58 2,21 1,14 2,65 0,21 2,03 2,01 4,73 0,61 0,77 2,89 0,06 0,15 0,14 1,44 0,20 1,89

Příloha č.8 Výpis z Les V 3 - 01 a Les P 8-01 LHC LČR LS Nové Hrady 1994

Dřevina

Celkem

Průměr

obnova obnova obnova obnova obnova obnova

1995

obnova

zalesnění

dle

celkem

celkem

na rok

dřevin v

celkem

1996 celkem

1997 celkem

1998 celkem

1999 celkem

Obnova

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

%

19,04

19,29

25,73

21,22

28,74

24,36

138,38

23,06

66,51

0,00

0,00

0,00

Jedle bělokorá

0,53

0,80

2,29

2,31

2,18

2,59

10,70

1,78

5,14

Jedle obrovská,ost.

1,32

0,72

0,31

2,35

0,39

1,13

0,00

0,00

0,00

0,25

0,28

0,53

0,09

0,25

0,00

0,00

0,00

0,18

0,03

0,09

Kosodřevina

0,00

0,00

0,00

Ost. Jehl.

0,00

0,00

0,00

152,14

25,36

73,12

Dub let. a zim.

0,00

0,00

0,00

Ost. duby

0,00

0,00

0,00

43,18

7,20

20,75

0,00

0,00

0,00

Smrk Smrk pichl. a ost.

Douglaska Borovice Vejmutovka Modřín

Celkem jehlič.:

Buk

0,06

21,14

7,14

21,15

9,74

0,04

28,37

4,82

0,01

23,53

4,80

30,93

8,94

0,07

27,02

7,74

Habr Javor klen

1,43

1,72

0,83

1,49

1,30

0,99

7,76

1,29

3,73

Jasan

0,34

0,71

1,07

0,58

0,13

0,01

2,84

0,47

1,36

0,15

0,31

0,23

0,12

0,06

Jilm

0,87

0,15

0,42

Akát

0,00

0,00

0,00

Bříza

0,00

0,00

0,00

1,23

0,21

0,59

0,03

0,01

0,01

Topoly a osika

0,00

0,00

0,00

Vrba

0,00

0,00

0,00

Olše

0,59

0,04

0,50

0,10

Lípa

0,03

Ost. list. Jírovec

0,02

0,02

0,00

0,01

Listnáče cekem:

9,50

12,36

7,53

7,20

10,52

8,82

55,93

9,32

26,88

ÚHRNEM:

30,64

33,51

35,90

30,73

41,45

35,84

208,07

34,68

100,00

Obnova síjí

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Zalesnění celkem

30,64

33,51

35,90

30,73

41,45

35,84

208,07

34,68

100,00

Umělé zalesnění

23,95

20,34

18,59

13,57

19,01

10,40

105,86

17,64

50,88

z toho: vylepšení

6,12

5,93

2,74

1,14

0,54

0,48

16,95

2,83

8,15

Přirozená obnova

6,69

13,17

17,31

17,16

22,44

25,44

102,21

17,04

49,12

Nezdar zalesnění

7,51

3,16

1,15

0,85

0,52

0,71

13,90

% ztrát na obnově

24,51

9,43

3,20

2,77

1,25

1,98

6,68

% ztrát počítané z prvního zalesnění (nezdar/první zalesnění) první zalesnění

24,52

27,58

33,16

29,59

40,91

35,36

191,12

% ztrát na obnově

30,63

11,46

3,47

2,87

1,27

2,01

7,27


24,96

21,50

8,26

3,85

1,32

1,36

8,87

Příloha č.8

Výpis z Les V 3 - 01 a Les P 8-01 LHC LČR LS Kaplice 1994

Dřevina Smrk

Celkem

Průměr

obnova obnova obnova obnova obnova obnova

1995

obnova

zalesnění

dle

celkem

celkem

na rok

dřevin v

celkem

1996 celkem

1997 celkem

1998 celkem

1999 celkem

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

ha

%

26,57

22,46

24,04

29,79

15,69

14,95

133,50

22,25

82,17

0,00

0,00

0,00

0,47

0,25

1,10

1,82

0,30

1,12

0,05

0,01

0,06

0,01

0,04

0,00

0,00

0,00

2,27

0,38

1,40

0,00

0,00

0,00

Smrk pichl. a ost. Jedle bělokorá Jedle obrovská,ost. Douglaska Borovice

0,56

0,76

0,13

0,72

0,10

Vejmutovka Modřín

Obnova

0,44

0,07

0,27

Kosodřevina

0,00

0,00

0,00

Ost. jehl.

0,00

0,00

0,00

138,09

23,02

84,99

Dub let. a zim.

0,00

0,00

0,00

Ost. duby

0,00

0,00

0,00

16,60

2,77

10,22

0,00

0,00

0,00

2,40

0,40

1,48

0,01

0,00

0,01

0,20

0,03

0,12

0,00

0,00

0,00

0,04

0,01

0,02

Celkem jehlič.:

Buk

0,07

27,20

1,28

0,11

23,22

2,17

24,28

2,79

0,11

31,09

1,56

0,07

16,06

3,66

0,08

16,24

5,14

Habr Javor klen

0,36

Jasan

0,01

0,10

Jilm

0,40

0,08

0,02

0,18

1,46

Akát Bříza Olše

0,04

5,13

0,86

3,16

Lípa

4,49

0,12

0,09

0,20

0,23

0,00

0,00

0,00

Topoly a osika

0,00

0,00

0,00

Vrba

0,00

0,00

0,00

Ost. list. Jírovec

0,00

0,00

0,00

Listnáče cekem:

5,77

2,66

2,93

2,07

4,12

6,83

24,38

4,06

15,01

ÚHRNEM:

32,97

25,88

27,21

33,16

20,18

23,07

162,47

27,08

100,00

Obnova síjí

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Zalesnění celkem

32,97

25,88

27,21

33,16

20,18

23,07

162,47

27,08

100,00

Umělé zalesnění

24,93

17,59

9,09

14,34

8,34

9,02

83,31

13,89

51,28

z toho: vylepšení

6,89

4,05

2,91

1,73

1,43

1,72

18,73

3,12

11,53

Přirozená obnova

8,04

8,29

18,12

18,82

11,84

14,05

79,16

13,19

48,72

Nezdar zalesnění

3,61

1,18

3,07

1,18

2,06

1,74

12,84

% ztrát na obnově

10,95

4,56

11,28

3,56

10,21

7,54

7,90

% ztrát počítané z prvního zalesnění (nezdar/první zalesnění) první zalesnění

26,08

21,83

24,30

31,43

18,75

21,35

143,74

% ztrát na obnově

13,84

5,41

12,63

3,75

10,99

8,15

8,93


26,42

18,55

11,98

5,50

7,63

8,06

13,03

Příloha č.9 VÝPIS REALIZOVANÝCH NAHODILÝCH TĚŽEB LČR PODLE DRUHŮ TĚŽEB ZA OBDOBÍ LET 1994-1999 NA PLO 14

Novohradské hory celkem Přehled vytěžené dřevní hmoty hroubí za období platnosti plánu od 1.1.1994 do 31.12.1999 R O K CELKEM Průměr Těžba Druh Dřeviny na rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 3 3 3 3 3 3 3 podvýkon m m m m m m m m3 jehličnaté

18928

listnaté SA

767

982

546

337

112

288

3032

505

19694

19376

10327

11762

6845

10610

78614

13102

jehličnaté Z toho předmýtní listnaté nahodilá SA

11230

6498

4806

4196

2563

4829

34122

5687

286

118

191

70

17

29

712

119

11516

6616

4997

4266

2580

4859

34833

5806

jehličnaté listnaté SA

0

41

723

678

843

729

3014

502

Z TOHO NAHODILÁ CELKEM

EXHALAČNÍ (4, 7)

18393

9781

11424

6734

10322

75582

12597

0

0

12

18

0

0

30

5

0

41

735

696

843

729

3044

507

jehličnaté KŮROVCOVÁ (5) listnaté SA

200

540

260

20

1

47

1068

178

0

0

0

0

0

0

0

0

200

540

260

20

1

47

1068

178


93

0

0

0

0

0

93

16

OSTATNÍ HMYZOVÁ (6)

0

0

0

0

0

0

0

0

93

0

0

0

0

0

93

16


16841

15212

6003

8728

3368

7492

57643

9607

ŽIVELNÁ CELKEM (8, 9)

719

911

478

273

96

269

2747

458

17561

16123

6481

9001

3464

7761

60391

10065

ŽIVELNÁ napadená kůrovcem (9)


4

10

3

24

7

27

75

13

0

0

0

0

0

0

0

0

4

10

3

24

7

27

75

13

TRACHEOMYKÓZNÍ ve stupních poškození I.-IV. (10)


0

453

0

0

0

0

453

76

0

16

0

0

0

0

16

3

0

470

0

0

0

0

470

78


0

0

324

159

176

250

910

152

LAPÁKY (11)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

324

159

176

250

910

152

jehličnaté OSTATNÍ listnaté NAHODILÁ (12) SA

1793

2147

2472

1840

2346

1804

12401

2067

47

55

56

46

16

19

238

40

1840

2202

2527

1885

2362

1823

12639

2106

jehličnaté CELKEM TĚŽBA listnaté SA

45286

58472

57134

58473

64579

65164

349108

58185

5545

5447

5208

3632

3730

5667

29230

4872

50831

63920

62342

62106

68309

70831

378338

63056

CB

CB CB

CK

CK

2

3 4

5

6

Poř. okr číslo 1 CB

Malonty

Benešov

Konratice Dobrá Voda

Hojná Voda

Jedlice - Nové Hrady

Název

LO: 14 - Novohradské hory

OkÚ ČK čj. ŽP - 624/99r-Ha z 25.2. 1999

ONV ČK čj. 1340/85 - Hč/5 z 18.11. 1985

OkÚ ČB čj. 951/95 - 231/Ště z 29.5. 1995 ONV ČB čj. 3341/85/Ná z 18.12. 1985

OkÚ ČB čj. 1599/94 - 231/Ná z 20.6. 1994

ONV ČB čj. 3339/85/Ná z 18.12. 1985

Vyhlášení (Č.j.)

I. II. II.a, II.b I. II. I. II. II.

II.

Stupeň

Trhs 6-8 Trhs 6-8 Trhs 7-7 Trhs 6-6 Trhs 6-6,7 Trhs 9-8 Trhs 9-8 Vbro 0-1

Trhs 4-7

SMO

0,16 19,08 63,2 0,48 24,07 0,44 37,13 58,47

68,73

Výměra ha

Přehled pásem hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO)

0,49 19,47 89,02 0,72 25,24 0,44 37,54 60,45

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL 70,22

Příloha č.11

2 CB Novohradské hory CK

Poř. okr Název číslo 1 CK Novohradské hory


Pohs 7-2 až 7-5 Pohs 8-1 až 8-5 Pohs 9-0 až 9-5 Vbro 1-0 až 1-1 Vbro 0-0 až 0-4 Ckru 0-8 Trhs 9-7 až 9-9 Trhs 8-6 až 8-9 Trhs 7-6 až 7-9 Trhs 6-6 až 6-9 Trhs 5-6 až 5-9 Trhs 4-7 až 4-8 Pohs9-0,1 Pohs 8-0 až 8-2 Pohs 7-0 až 7-2 Pohs6-0,1

NV ČSR č. 10/1979Sb. Z 10.1.1979

SMO

NV ČSR č. 10/1979Sb. Z 10.1.1979

Vyhlášení

6365,66

4759,45

Výměra ha

mapa deklarovaných funkcí

8606,12 611F,612B-C,613-614,646-666,672-673 701-795

Plocha Poznámka PUPFL 5844,43 304-308,313-326,801-880

Přehled chráněných oblastí přirozené akumulace vod

Příloha č.12

MK ČSR čj. 14742/73 z 14.12. 1973 OkÚ ČK z 27.5. 1992 OkÚ ČK z 27.5. 1992

návrh

návrh Jiří Buquoy dne 23.8. 1838, MŠNO č. 143547/33 z 31.12. 1933 Jiří Buquoy 1838, MŽP 395/1992Sb.

4 CK Pohořské rašeliniště 5 CK Myslivna 6 CK Prameniště Pohoř. potoka

7 CK Horní Malše

8 CK Rapotická březina 9 CK Žofínský prales

10 CB Hojná Voda

PP PR PR

OkÚ ČK z 27.5. 1992 ONV ČK z 15.11. 1990

2 CK Ulrichov 3 CK U tří můstků

NPP

PR NPR

PR

PP PP

OkÚ ČK z 27.5. 1992

Vyhlášení

Kateg. ZCHÚ PR

Poř. okr Název číslo 1 CK Stodůlecký vrch


Trhs 5-9

Pohs 7-5 Pohs 8-5 Pohs 9-3 Pohs 8-3 Pohs 8-4 Pohs 8-4 Pohs 8-2 Pohs 7-4 Pohs 8-4 Pohs 8-5 Vbro 0-1 Vbro 0-2 Vbro 0-3 Vbro 0-4 Pohs 9-1 Pohs 9-2 Pohs 9-3 Pohs 9-4 Pohs 9-0 Pohs 7-1

SMO

Katastr. území


Staré Hutě

Rapotice u Malont Pivonice

D. Přibrání, Mikulov, Cetviny

Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě

D. Přibrání Pohoří na Šumavě

Pohoří na Šumavě

Přehled zvláště chráněných území

5,42

14,26 98,58

23,09

36,59 13,34 0,6

9,24 8,57

50,07

Výměra ha

6,96

14,92 101,23

982,18

39,06 14,46 0,07

9,43 8,45

Plocha PUPFL 49,56

Příloha č.13

CB Novohradské hory

CK Novohradské hory

CK Novohradské hory

1

2

Název

1

Poř. číslo okr

PP

PP

OkÚ ČB dne 20.9. 1999

OkÚ ČK č.3/1999 z 20.9. 1999

Kateg. PP

Vyhlášení

OkÚ ČB dne 18.12. 1998


Ckru 0-8 Trhs 9-7 až 9-9 Trhs 9-9 Pohs 9-0 až 9-1 Trhs 8-6 až 8-9 Pohs 8-0 až 8-2 Trhs 7-6 až 7-9 Pohs 7-0 až 7-2 Trhs 6-6 až 6-9 Pohs 8-0 až 8-2 Trhs 5-6 až 5-9 Trhs 4-7. 4-8 Vbro 1-0, 1-1 Vbro 0-0 až 0-4 Pohs 9-0 až 9-5 Pohs 8-1 až 8-5 Pohs 7-2 až 7-5

SMO

Přehled velkoplošných chráněných území

4759,45

3432,65

2933,01

Výměra ha

/

\

4982,74

6775,56

mapa deklarovaných funkcí Plocha Poznámka PUPFL

Příloha č.14

Poř. okr Název číslo 1 CB Aleje - Mlýnský vrch

LO: 14 - Novohradské hory Staré Hutě u horní Stropnice


mapa deklarovaných funkcí číslo schv. Registr. SMO Výměra ha prvku UP 3 Ano Ano Trhs 7-8 -

Přehled VKP Plocha Poznámka PUPFL 0,85 MÚ N. Hrady 1031/98z15.6. 1998

Příloha č.15

Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

CB CB CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CB CB CB

okr

E1401 E1404 E1405

Horní Stropnice Horní Stropnice E1402 E1403 E1406 E1407 E1408 E1410 E1411

Název


20804 20803 20805 20807

E1402 E1403 E1406 E1407 E1408 E1410 E1411 20804 20803 20805 20807 E1401 E1404 E1405

52 77

evid. č. Založení 1973 1977 1982 1982 1982 1982 1982 1982 1982 1974 1974 1974 1974 1982 1982 1982

Trhs 7-7 Trhs 7-6 Trhs 7-8 Trhs7-8 Trhs 8-9 Trhs 8-8 Trhs 9-9 Trhs 7-7 Trhs 8-9 Trhs 8-9 Trhs 8-9 Pohs 8-0 Trhs 8-9 Trhs 6-7 Trhs 6-7 Trhs 6-7

SMO 1 3,24 0,24 0,2 0,2 0,25 0,35 0,24 0,24 0,5 0,3 0,3 0,45 0,2 0,25 0,24

Výměra ha


Přehled výzkumných ploch 1 3,24 0,24 0,2 0,2 0,25 0,35 0,24 0,24 0,5 0,3 0,3 0,45 0,2 0,25 0,24

Plocha PUPFL 647E č.109 646D1 701A3 701B6 663F3 658A14 662C8 649E 7 666B5 663D4 663B4 664E 9 665D3 711D6 713A3 713A1

Poznámka

Příloha č.16

3 CK Černé Údolí CB

2 CK Pohorská Ves (Myslivna)

Poř. okr Název číslo 1 CK Pohorská Ves

LO: 14 - Novohradské hory Dřevina

46 SM,BK,KL,JD

41b SM,BK,JV

41a SM,BK,JV

č. SMO

6,7 Trhs 7-7 až 7-9 Trhs 6-7 až 6-9 Trhs 5-8, 5-9 Pohs 8-0,8-1 Pohs 7-0 až 7-2 Pohs 6-0,6-1

6 Vbro 0-2 až 0-4 Pohs 9-2 až 9-4 Pohs 8-3 6 Pohs 8-1 až 8-3 Pohs 7-2, 7-3

lvs

701-703,706-707A-C,709,710 D-F,711A-B,713B,720,726,727 729D,730-731,734A-D,735A-B, 736,737C-E,739A,740A,B,745748,751-756,760-761,764-765, 771-777,778A-B,F-H,781D, 782A,785-790,793-794

802B,D,803A,C,D,804A-F 805A-D,806B-C,807A,809A,B 845A-C,846B,860A-E,849A-C 850B-E

821,826-828,831-833,834A 835-838

Lokalizace


Přehled genových základen

2383,83

432,52

572,71

Výměra ha

2499,01

463,27

587,96

Plocha PUPFL Poznámka

Příloha č.17

Název

CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK

CK CK CK CK

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

24 25 26 27

Lysý vrch Na Pohořském potoce Baronův most Nad Malší I.

Pohoří Vysoká Jitronice Lužnický vrch Kateřinská paseka Kobylí hora Kolářův vrch Říjiště U tří tanků Pavlína Pod Kamencem Kamenec Horní Přibrání U spáleného auta Na Sklenářské Cikánská paseka Pod Kobylím vrchem U tří můstků Pohořské rašeliniště Lužnice Terčí Dvůr

2 CK Jelení hřbet

Poř. okr číslo 1 CK Žofín


Pohoří na Šumavě Pivonice u Pohorské Vsi Lužnice u Pohorské Vsi Lužnice u Pohorské Vsi Lužnice u Pohorské Vsi Dolní Přibrání Dolní Přibrání Dolní Přibrání, Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Dolní Přibrání Dolní Přibrání Dolní Přibrání Dolní Přibrání Dolní Přibrání Pohoří na Šumavě Pohoří na Šumavě Lužnice u Pohorské Vsi Pivonice u Pohorské Vsi, Rapotice u Malont Dolní Přibrání Dolní Přibrání Dolní Přibrání Dolní Přibrání

Pivonice u Pohorské Vsi, Dolní Přibrání, Pohoří na Šumavě Dolní Přibrání


25 26 27 31

LB LB LB LB

Vbro 0-3

Pohs 9-1 Pohs 9-2

6,59 4,22 6,19 6,9

mapa ÚSES číslo schv. Výměra Význam SMO BC UP ha 1 Ne NRB Pohs 7-1až 7-3 2526 Pohs 8-0 až 8-3 2 RB Pohs 9-3, 9-4 68,63 Vbro 0-3 3 RB Pohs 8-4,8-5,7-5 182,3 4 RB 165,35 5 Ne LB Trhs 9-9 5,54 6 Ne LB Trhs 8-9 7,78 7 Ne LB Trhs 8-9 6,15 8 LB Pohs 8-3 6,23 9 LB Pohs 9-3 6,64 10 LB Pohs 9-3, 9-4 8,76 11 LB Pohs 9-4 8,64 12 LB Pohs 8-4, 9-4 8 13 LB Pohs 8-5, 9-5 6,91 14 LB Pohs 8-5, 9-5 12,7 15 LB Vbro 0-2 5,37 16 LB Vbro 0-2 6,84 17 LB Pohs 9-2 4,63 18 LB Pohs 9-2 7,75 19 LB Pohs 9-2 6,4 20 LB Pohs 8-3, 8-4 9,42 21 LB Pohs 8-4 43,9 22 Ne LB Trhs 9-9 5,46 24 LB Pohs 9-1 6,46

Přehled biocenter ÚSES

6,68 les 4,73 les voda, louky 6,87 les

70,72 les,louky,voda les 5,04 les 7,37 les 5,64 les 5,89 les 6,45 les 8,21 les 7,63 les 7,75 les 5,58 les 12,63 les 5,71 les 6,4 les 4,09 les 7,22 les 5,5 les 8,42 les 39,58 les 5,23 les 7,7 les

110,92 les,voda

Plocha Poznámka PUPFL 2472,93 les,voda,louky

Příloha č.18

CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CK CB

okr

Nad Malší II. Pod Jelení horou Na Lužnici Horní Přibrání Jelení vrch Pod Rapoticemi Nad Leopoldovem Pod Červeným vrchem Lysý vrch Nad Terčím Dvorem U Rapotic Pod hájovnou Pod rozhlednou Krásná hora Třebíčko Kuřský vrch Cikánský vrch Klenkovina Liščí důl U školky U Černé U rozcestí Prameniště V bažinách Jelení hřbet - Vysoká

Název

53 CB Švýcarský les 54 CB U hranice

Poř. číslo 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52


Dolní Přibrání Dolní Přibrání Pohoří na Šumavě Bělá u Malont Bělá u Malont Rapotice u Malont Rapotice u Malont Rapotice u Malont Rapotice u Malont Rapotice u Malont Rapotice u Malont, Radčice u Malont Radčice u Malont Bělá u Malont Benešov n/Č. Benešov n/Č. Benešov n/Č. Hartunkov Hartunkov Hartunkov Kuří Velký Jindřichov Benešov n/Č. Benešov n/Č. Velký Jindřichov Staré Hutě u Horní Stropnice, Hojná Voda, Konratice, Dobrá Voda u Horní Stropnice, Meziluží Šejby Šejby


LB LB

schv. Význam UP LB LB LB LB LB LB LB LB LB LB LB LB LB Ne LB Ne LB Ne LB Ne LB LB Ne LB Ne LB Ne LB Ne LB Ne LB Ne LB Ano RB

2 Ano 3 Ano

číslo BC 32 33 34 6 8 10 12 17 20 21 24 29 31 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 1 SMO

mapa ÚSES

Trhs 7-8 Trhs 9-8 Trhs 8-8 Trhs 8-9 Pohs 8-0 Trhs 7-9 Trhs 5-8,5-9, 6-8 Trhs 6-9, 7-8, 7-9 Pohs 7-0, 8-0 Trhs 5-8 Trhs 4-8

Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Trhs 9-7 Trhs 8-8 Trhs 8-8 Trhs 8-7

Vbro 0-4 Pohs 9-3, 9-4 Pohs 7-4 Vbro 0-1 Vbro 0-1 Pohs 9-1 Pohs 9-1,9-2 Pohs 9-0

Přehled biocenter ÚSES

6,16 5,46

Výměra ha 5,27 8,17 5,3 4,95 8,5 7,7 5,7 13,7 5,6 3,7 5,5 5,7 4,4 3,1 3 3 3,2 3,2 3 4,3 3,6 3,2 4,2 4,1 2800

les les les louky les les les les les les les les les louky, les les, voda les, voda les les, voda les les les,voda les, louky,voda les, louky,voda les les, louky,voda

Poznámka

5,72 les 5,2 les

4,41 3,43 4,78 4,21 7,66 4,04 1577,35

5,85 5,41 6,54 3,15 3,25 2,06 6,7

Plocha PUPFL 4,15 7 4,59 0,54 7,35 10,31 6,27 12,84

Příloha č.18

Poř. okr číslo 55 CB Skalka

Název


Šejby


mapa ÚSES číslo schv. Výměra Význam SMO BC UP ha 4 Ano LB Trhs 4-8 6,22

Přehled biocenter ÚSES Plocha Poznámka PUPFL 6,55 les

Příloha č.18

Dřevina

SM BO SM SM BO SM BO BO SM BO SM JD SM JD SM JD SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK SM SM

Kateg.

B B B B B B B B B B B A B A B B B A B B B B B B B B B B B A

evid. č.


Poř. okr číslo 1 CK CK 2 CK 3 CK CK 4 CK CK 5 CK 6 CK CK 7 CK CK 8 CK CK 9 CK CK 10 CK 11 CK 12 CK 13 CK 14 CK 15 CK 16 CK 17 CK 18 CK 19 CK 20 CK CK 21 CK 22 CK

LO:

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 6

lvs Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-0 Vbro 0-1 Vbro 0-1 Vbro 0-1 Vbro 0-1 Vbro 0-1 Vbro 0-1 Vbro 0-1 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2

SMO 313B9 313B9 313B11 313C7 313C7 313C9 313C9 313C10 313C11 313C11 316D10 316D10 316E6 316E6 317D4 317D4 320B8 801B4 802B6 802B7 802D6 803A4 803C3 803D5 804B5 804B6 804B7 804B7 804C6 804C7

Lokalizace 2,92 1,76 0,08 0,46 0,05 1,16 0,38 1,76 1,67 1,01 3,05 0,70 0,49 0,13 6,88 0,89 4,71 2,21 2,38 1,49 6,80 0,83 0,73 9,32 0,15 0,74 0,90 5,09 1,71 0,23

Výměra ha

Plocha PUPFL 2,92 1,76 0,08 0,46 0,05 1,16 0,38 1,76 1,67 1,01 3,05 0,70 0,49 0,13 6,88 0,89 4,71 2,21 2,38 1,49 6,80 0,83 0,73 9,32 0,15 0,74 0,90 5,09 1,71 0,23

Přehled zdrojů reprodukčního materiálu

B/SM/631/14/6/CK B/BO/201/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/BO/201/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/BO/201/14/6/CK B/BO/201/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/BO/201/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK A/JD/012/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK A/JD/012/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/JD/279/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK A/SM/204/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/652/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/BK/075/14/6/CK B/SM/660/14/7/CK A/SM/227/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

BK SM BK SM BK SM BK SM BK SM BK SM SM SM BK SM BK SM SM SM BK KL SM SM SM BK SM SM SM SM

Kateg.

B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B A B B B

evid. č.


Poř. okr číslo 22 CK 23 CK CK 24 CK CK 25 CK CK 26 CK CK 27 CK CK 28 CK 29 CK 30 CK CK 31 CK CK 32 CK 33 CK 34 CK CK CK 35 CK 36 CK 37 CK CK 38 CK 40 CK 41 CK 42 CK

LO:

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

lvs Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1 Pohs 8-1

SMO 804C7 804D4 804D4 804F7 804F7 805A6 805A6 805A7 805A7 805A8 805A8 805B3 805B4 805B5 805B5 805C6 805C6 805D4 805D5 805D6 805D6 805D6 806B4 806C3 806C4 806C4 807A4 807B1 807C6 807C7

Lokalizace 4,41 1,78 3,30 2,65 2,56 0,66 0,17 1,70 0,30 0,72 2,88 8,34 3,42 0,37 2,26 0,94 3,76 0,99 5,50 0,14 1,39 0,02 11,19 12,93 0,20 0,25 10,85 2,98 4,61 1,08

Výměra ha

Plocha PUPFL 4,41 1,78 3,30 2,65 2,56 0,66 0,17 1,70 0,30 0,72 2,88 8,34 3,42 0,37 2,26 0,94 3,76 0,99 5,50 0,14 1,39 0,02 11,19 12,93 0,20 0,25 10,85 2,98 4,61 1,08


A/BK/057/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/BK/075/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/BK/075/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/BK/074/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/BK/074/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/BK/074/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/BK/074/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/BK/074/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/SM/647/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK B/KL/008/14/6/CK B/SM/647/14/6/CK B/SM/647/14/6/CK B/SM/647/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK A/SM/218/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM SM SM SM SM SM SM SM BK SM SM SM SM BK SM SM JS SM SM SM BK SM SM SM SM SM SM BK SM SM

Kateg.

B B A B B B B A A A B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

evid. č.


Poř. okr číslo 43 CK 44 CK 45 CK 46 CK 47 CK 48 CK 49 CK 50 CK CK 51 CK 52 CK 53 CK 54 CK CK 55 CK 56 CK CK 57 CK 58 CK 59 CK CK 60 CK 61 CK 62 CK 63 CK 64 CK 65 CK CK 66 CK 67 CK

LO:

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 6 6 6 6 6


SMO 807E2 808A5 808A6 808B4 808B5 808C2 809A6 809A7 809A7 809B5 810A5 810A6 810A7 810A7 810A8 810B6 810B6 810B7 810B8 810B9 810B9 810C2 811B3 811C3 811C4 811C5 811D5 811D5 811E2 811E3

Lokalizace 10,28 11,69 0,90 0,70 18,76 5,19 6,54 0,51 4,59 0,40 3,47 0,82 1,60 0,40 0,53 2,87 0,15 0,10 2,08 3,23 0,57 0,02 3,10 0,98 2,02 0,56 2,99 0,12 2,59 12,72

Výměra ha

Plocha PUPFL 10,28 11,69 0,90 0,70 18,76 5,19 6,54 0,51 4,59 0,40 3,47 0,82 1,60 0,40 0,53 2,87 0,15 0,10 2,08 3,23 0,57 0,02 3,10 0,98 2,02 0,56 2,99 0,12 2,59 12,72


B/SM/628/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK A/SM/202/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/644/14/6/CK A/SM/216/14/6/CK A/BK/059/14/6/CK A/SM/217/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/JS/004/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/626/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM BK SM SM SM SM SM SM BK SM SM BK SM

Kateg.

B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

evid. č.


Poř. okr číslo 68 CK 69 CK 70 CK 71 CK 72 CK 73 CK 74 CK 75 CK 76 CK 77 CK 78 CK 79 CK 80 CK 81 CK 82 CK 83 CK 84 CK 85 CK CK 86 CK 87 CK 88 CK 89 CK 90 CK 91 CK CK 92 CK 93 CK CK 94 CK

LO:

6 6 7 6 6 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 6 7 6 6 6 6 6 6 6 7

lvs Pohs 8-3 Pohs 8-3 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 8-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Vbro 0-2 Vbro 0-2 Vbro 0-2 Vbro 0-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2 Pohs 9-2

SMO 812A2 812B2 812E3 813A5 813B5 813C4 814A2 814B3 815A1 815B4 815C4 819B6 819F8 820A6 820C7 821A4 821A5 821A6 821A6 821B3 821B4 821C2 821D5 821D6 821D7 821D7 821E6 821E7 821E7 822A3

Lokalizace 1,34 3,72 8,47 1,39 0,85 0,60 18,73 15,50 8,22 14,73 3,80 0,62 1,43 2,94 0,86 0,80 4,40 0,58 0,39 7,41 3,52 5,17 1,83 0,56 1,75 0,20 1,32 0,92 0,10 1,86

Výměra ha

Plocha PUPFL 1,34 3,72 8,47 1,39 0,85 0,60 18,73 15,50 8,22 14,73 3,80 0,62 1,43 2,94 0,86 0,80 4,40 0,58 0,39 7,41 3,52 5,17 1,83 0,56 1,75 0,20 1,32 0,92 0,10 1,86


B/SM/627/14/6/CK B/SM/627/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/627/14/6/CK B/SM/627/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/627/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/BK/073/14/6/CK B/SM/660/14/7/CK B/SM/659/14/6/CK B/SM/660/14/7/CK B/SM/659/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/BK/073/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/BK/073/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM SM SM SM BK SM SM SM SM SM BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Kateg.

B B B A B B B B A A B B B B B B B B B B B B B A B B B B B B

evid. č.


Poř. okr číslo 95 CK 96 CK 97 CK 98 CK CK 99 CK 100 CK 101 CK 102 CK 103 CK CK 104 CK 106 CK 107 CK 108 CK 109 CK 110 CK 111 CK 112 CK 113 CK 114 CK 115 CK 116 CK 117 CK 118 CK 119 CK 120 CK 121 CK 122 CK 123 CK

LO:

7 7 6 6 6 6 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 6 6 7 6 6 6 6 6 6 6


SMO 822A4 822A5 822B4 822B5 822B5 822C5 822C7 823A6 823A7 823B3 823B3 823C5 824A3 824A4 824B2 824B3 824B4 824C1 824C2 824D2 824D3 824D4 824E5 824E6 824F6 824F7 825A4 825A5 825A6 825A7

Lokalizace 4,25 1,15 0,05 4,67 0,14 2,75 0,63 0,66 0,30 1,91 0,19 3,73 10,41 0,23 1,53 15,62 0,26 2,93 2,00 0,27 9,53 7,12 1,80 5,10 7,08 0,54 1,58 7,25 3,37 0,38

Výměra ha

Plocha PUPFL 4,25 1,15 0,05 4,67 0,14 2,75 0,63 0,66 0,30 1,91 0,19 3,73 10,41 0,23 1,53 15,62 0,26 2,93 2,00 0,27 9,53 7,12 1,80 5,10 7,08 0,54 1,58 7,25 3,37 0,38


B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/631/14/6/CK A/SM/200/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/626/14/6/CK A/SM/201/14/6/CK A/SM/201/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/630/14/6/CK B/SM/630/14/6/CK B/SM/630/14/6/CK B/SM/630/14/6/CK B/SM/630/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/630/14/6/CK B/SM/630/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK A/SM/203/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/626/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

BK SM SM SM SM BK SM SM SM SM SM SM SM SM BK SM SM SM BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Kateg.

B B B B B B B B B B B B B B B B B A B B B B B B B A B B B A

evid. č.


Poř. okr číslo 123 CK 124 CK 125 CK 126 CK 127 CK CK 128 CK 129 CK 130 CK 131 CK 132 CK 133 CK 134 CK 135 CK CK 136 CK 137 CK 138 CK CK 139 CK 140 CK 141 CK 142 CK 143 CK 144 CK 145 CK 146 CK 147 CK 148 CK 149 CK

LO:

6 6 6 6 6 6 7 6 6 6 6 6 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6


SMO 825A7 825B3 825C1 826A5 826A7 826A7 826B4 826B5 826C4 826D3 826D4 826D5 826E3 826F1 826F1 827A6 827A7 827A8 827A8 827B5 827C4 827C5 828B2 828B3 828C2 828C3 828D2 828D3 828E5 828E6

Lokalizace 0,21 21,83 1,83 2,58 0,10 1,86 7,69 2,03 0,44 0,54 6,91 1,89 6,02 0,26 0,01 3,89 0,27 1,87 0,47 5,73 3,40 3,02 0,67 0,54 4042,00 6,47 4,95 1,07 1,44 4,85

Výměra ha

Plocha PUPFL 0,21 21,83 1,83 2,58 0,10 1,86 7,69 2,03 0,44 0,54 6,91 1,89 6,02 0,26 0,01 3,89 0,27 1,87 0,47 5,73 3,40 3,02 0,67 0,54 4042,00 6,47 4,95 1,07 1,44 4,85


B/BK/070/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/638/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK B/SM/660/14/7/CK B/SM/639/14/6/CK B/SM/640/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/SM/660/14/7/CK B/SM/642/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK B/SM/642/14/6/CK B/SM/642/14/6/CK A/SM/214/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK B/SM/641/14/6/CK B/SM/642/14/6/CK B/SM/642/14/6/CK B/SM/642/14/6/CK B/SM/647/14/6/CK B/SM/647/14/6/CK B/SM/219/14/6/CK B/SM/646/14/6/CK B/SM/646/14/6/CK B/SM/646/14/6/CK A/SM/218/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM SM SM SM SM SM BK SM SM SM BK SM SM SM BK SM BK SM SM SM SM SM BK SM SM SM SM SM SM SM

Kateg.

B B B B B B B B B B B B B B B B B B A B B B B B B A B B B B

evid. č.


Poř. okr číslo 150 CK 151 CK 152 CK 153 CK 154 CK 155 CK CK 156 CK 157 CK 158 CK CK 159 CK 160 CK 161 CK CK 162 CK CK 163 CK 164 CK 165 CK 166 CK 167 CK CK 168 CK 169 CK 170 CK 171 CK 172 CK 173 CK 174 CK

LO:

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

lvs Pohs 9-2 Vbro 0-2 Vbro 0-2 Vbro 0-3 Vbro 0-3 Vbro 0-3 Vbro 0-3 Vbro 0-3 Vbro 0-3 Vbro 0-3 Vbro 0-3 Vbro 0-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Vbro 0-4 Vbro 0-4 Vbro 0-4 Vbro 0-4 Vbro 0-2 Vbro 0-2 Vbro 0-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3

SMO 828F3 829B6 829B7 829D4 830A7 830B5 830B5 830C3 830C4 830C5 830C5 830D3 831A4 831A5 831A5 831B4 831B4 831C4 831C5 831D5 831D6 831D7 831D7 831F4 832A4 832A5 832B2 832C4 832C5 832D2

Lokalizace 5,77 1,29 0,21 1,81 1,02 7,33 1,29 0,32 0,96 2,01 0,22 2,60 3,96 0,38 0,91 7,93 0,42 1,87 1,10 2,06 5,28 0,54 0,06 1,57 1,66 2,07 2,75 6,84 2,94 1,91

Výměra ha

Plocha PUPFL 5,77 1,29 0,21 1,81 1,02 7,33 1,29 0,32 0,96 2,01 0,22 2,60 3,96 0,38 0,91 7,93 0,42 1,87 1,10 2,06 5,28 0,54 0,06 1,57 1,66 2,07 2,75 6,84 2,94 1,91


B/SM/645/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/SM/629/14/6/CK B/SM/645/14/6/CK B/SM/645/14/6/CK B/BK/076/14/6/CK B/SM/644/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK B/SM/643/14/6/CK A/SM/215/14/6/CK B/SM/642/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/BK/074/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK B/SM/654/14/6/CK A/SM/226/14/6/CK B/SM/648/14/6/CK B/SM/648/14/6/CK B/SM/648/14/6/CK B/SM/648/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM SM SM SM SM SM SM SM BK SM SM SM SM SM BK SM SM BK KL SM SM BK SM SM BK SM SM SM SM SM

Kateg.

A B A A B B B A A B B B B B B B B B B B A B A B B B A B A B

evid. č.


Poř. okr číslo 175 CK 176 CK 177 CK 178 CK 179 CK 180 CK 181 CK 182 CK CK 183 CK 184 CK 185 CK 186 CK 187 CK CK 188 CK 189 CK CK CK 190 CK 191 CK CK 192 CK 193 CK CK 194 CK 195 CK 196 CK 197 CK 198 CK

LO:

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

lvs Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-4 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-3 Pohs 9-4 Pohs 9-4 Pohs 9-3 Pohs 9-4 Vbro 0-4 Pohs 9-4 Vbro 0-4

SMO 833A2 833B4 833B5 833C3 834A6 834B4 834D4 835C4 835C4 835D5 835D8 835D9 836A6 836A7 836A7 836B5 836B6 836B6 836B6 837A7 837B8 837B8 837C7 838A5 838A5 838B5 838B6 838C6 838C7 838D4

Lokalizace 17,73 0,99 11,61 5,22 7,30 2,93 5,07 0,08 2,64 0,99 0,58 0,99 2,60 0,80 2,56 3,30 1,01 1,13 0,38 2,05 1,47 1,06 0,12 3,08 0,20 1,70 2,63 3,15 1,10 2,93

Výměra ha

Plocha PUPFL 17,73 0,99 11,61 5,22 7,30 2,93 5,07 0,08 2,64 0,99 0,58 0,99 2,60 0,80 2,56 3,30 1,01 1,13 0,38 2,05 1,47 1,06 0,12 3,08 0,20 1,70 2,63 3,15 1,10 2,93


A/SM/220/14/6/CK B/SM/647/14/6/CK A/SM/221/14/6/CK A/SM/221/14/6/CK B/SM/651/14/6/CK B/SM/650/14/6/CK B/SM/649/14/6/CK A/SM/221/14/6/CK A/BK/058/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/SM/660/14/7/CK B/SM/655/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/BK/073/14/6/CK B/SM/655/14/6/CK B/SM/656/14/6/CK B/BK/073/14/6/CK B/KL/008/14/6/CK B/SM/656/14/6/CK A/SM/228/14/6/CK B/BK/073/14/6/CK A/SM/228/14/6/CK B/SM/657/14/6/CK B/BK/074/14/6/CK B/SM/658/14/6/CK A/SM/230/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK A/SM/231/14/6/CK B/SM/658/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM KL JS SM SM SM SM SM SM SM BK KL SM SM BK KL SM BK SM

Kateg.

B B B B B B B B B A B B B B B B B B B B B B B B B B B A A A

evid. č.


Poř. okr číslo 198 CK 199 CK 200 CK 201 CK 202 CK 203 CK 204 CK 205 CK 206 CK 207 CK 208 CK 209 CK 210 CK CK 211 CK 212 CK 213 CK 214 CK 215 CK 216 CK 217 CK CK CK 218 CK 219 CK CK CK 220 CK CK 221 CK

LO:

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6

lvs Vbro 0-4 Pohs 9-4 Vbro 0-3 Pohs 7-3 Pohs 7-3 Pohs 7-3 Pohs 7-3 Pohs 7-3 Pohs 7-3 Pohs 7-3 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 7-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2 Pohs 8-2

SMO 838D4 838E4 838F4 839A5 839B2 839C4 839D2 840A4 840C5 840D4 841A3 842B4 843A2 843A2 843A3 844A2 844A3 844B1 844B2 844B3 845A4 845A4 845A4 845B4 845B5 845B5 845B5 846A5 846A5 846B5

Lokalizace 0,25 3,16 2,29 2,64 6,73 10,18 3,26 0,21 1,71 5,18 5,11 2,43 0,02 0,18 8,86 0,35 5,18 3,33 0,71 7,94 0,93 5,10 0,19 3,50 0,11 1,22 0,24 0,82 1,22 0,99

Výměra ha

Plocha PUPFL 0,25 3,16 2,29 2,64 6,73 10,18 3,26 0,21 1,71 5,18 5,11 2,43 0,02 0,18 8,86 0,35 5,18 3,33 0,71 7,94 0,93 5,10 0,19 3,50 0,11 1,22 0,24 0,82 1,22 0,99


B/BK/074/14/6/CK B/SM/658/14/6/CK B/SM/658/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK B/SM/631/14/6/CK A/SM/205/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/KL/007/14/6/CK B/JS/004/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/632/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/BK/073/14/6/CK B/KL/008/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/SM/659/14/6/CK B/BK/073/14/6/CK B/KL/008/14/6/CK A/SM/210/14/6/CK A/BK/055/14/6/CK A/SM/229/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

BK SM SM SM BK SM SM SM BK SM SM SM SM BK SM SM JS SM BK SM BK SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Kateg.

A B B B B B B A B B B B B B B B B B B A B B B A B B B B B B

evid. č.


Poř. okr číslo 221 CK 222 CK 223 CK 224 CK CK 225 CK 226 CK 227 CK CK 228 CK 229 CK 230 CK 231 CK CK 232 CK 233 CK 234 CK 235 CK CK 236 CK CK 237 CK 238 CK 239 CK 240 CK 241 CK 242 CK 243 CK 244 CK 245 CK

LO:

6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 6 6


SMO 846B5 846C3 846D1 847A5 847A5 847B4 847B5 849A2 849A2 849B4 849B5 849B6 849B7 849B7 849C4 849C5 850A5 850A6 850A6 850B3 850B3 850C4 850D7 850D8 850E5 851D2 852D6 852G6 853A4 853B2

Lokalizace 1,49 2,52 925,00 1,82 1,11 0,77 6,10 0,88 0,36 1,34 6,04 2,77 0,06 1,21 7,97 5,26 0,23 1,79 1,14 0,24 0,36 5,76 4,10 0,18 7,07 1,74 7,13 86,00 1,85 10,15

Výměra ha

Plocha PUPFL 1,49 2,52 925,00 1,82 1,11 0,77 6,10 0,88 0,36 1,34 6,04 2,77 0,06 1,21 7,97 5,26 0,23 1,79 1,14 0,24 0,36 5,76 4,10 0,18 7,07 1,74 7,13 86,00 1,85 10,15


A/BK/056/14/6/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK A/SM/211/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/SM/639/14/6/CK B/JS/004/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK A/SM/212/14/6/CK B/BK/077/14/6/CK B/SM/640/14/6/CK B/SM/640/14/6/CK A/SM/213/14/6/CK B/SM/641/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM SM SM SM SM SM JS JV SM SM SM SM SM BK JD SM SM JD SM SM SM BK JS SM SM SM SM SM SM SM

Kateg.


evid. č.


Poř. okr číslo 246 CK 247 CK 248 CK 249 CK 250 CK 251 CK CK CK 252 CK 253 CK 254 CK 255 CK 256 CK CK CK 257 CK 258 CK CK 259 CK 260 CK 261 CK CK 262 CK 263 CK 264 CK 265 CK 266 CK 267 CK 268 CK 269 CK

LO:

7 7 6 6 6 6 6 6 6 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 6 6 7 6 7 6 6


SMO 853B3 853C3 853D2 853D3 854A5 854A6 854A6 854A6 854A7 854B3 854D3 854D4 854E5 854E5 854E5 854F4 854F5 854F5 854H4 854H5 854H6 854H6 855C7 855C8 855D4 856B5 856B7 856C7 856C8 856D5

Lokalizace 4,92 1,16 6,88 0,22 4,27 0,35 0,32 0,23 3,60 1,37 1,00 1,48 0,19 0,12 0,07 0,27 0,13 0,02 0,96 0,76 0,37 0,03 0,15 5,16 2,11 0,82 1,29 5,60 1,50 1,37

Výměra ha

Plocha PUPFL 4,92 1,16 6,88 0,22 4,27 0,35 0,32 0,23 3,60 1,37 1,00 1,48 0,19 0,12 0,07 0,27 0,13 0,02 0,96 0,76 0,37 0,03 0,15 5,16 2,11 0,82 1,29 5,60 1,50 1,37


B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/JS/004/14/6/CK B/JV/006/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/JD/279/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/JD/279/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/JS/005/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/634/14/6/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM SM SM SM SM BK SM BK SM KL SM SM SM SM SM SM BK KL SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Kateg.

B B B B A A A A A B A B B B A B B B B B A A B A B B B B B B

evid. č.


Poř. okr číslo 270 CK 271 CK 272 CK 273 CK 275 CK CK 276 CK CK 277 CK CK 278 CK 279 CK 280 CK 281 CK 282 CK 283 CK CK CK 284 CK 285 CK 286 CK 287 CK 288 CK 289 CK 290 CK 291 CK 293 CK 294 CK 295 CK 296 CK

LO:

6 7 7 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 6 6 7 6 7


SMO 856E4 856G4 856H5 856J6 860A1 860A1 860B1 860B1 860C6 860C6 860C7 860D6 860E3 860H3 861A6 861B5 861B5 861B5 861C3 862A5 862B5 862C2 862D3 862D4 863A2 863B4 863C4 863C5 863D4 863E4

Lokalizace 13,29 4,36 2,63 4,01 0,84 2,20 0,83 3,65 0,45 0,06 0,67 2,87 3,01 5,93 0,91 3,26 8,16 0,23 0,43 0,73 5,00 6,14 7,18 0,76 12,00 5,17 9,60 0,67 6,79 3,82

Výměra ha

Plocha PUPFL 13,29 4,36 2,63 4,01 0,84 2,20 0,83 3,65 0,45 0,06 0,67 2,87 3,01 5,93 0,91 3,26 8,16 0,23 0,43 0,73 5,00 6,14 7,18 0,76 12,00 5,17 9,60 0,67 6,79 3,82


B/SM/634/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK A/SM/222/14/6/CK A/BK/058/14/6/CK A/SM/223/14/6/CK A/BK/058/14/6/CK A/SM/224/14/6/CK B/KL/008/14/6/CK A/SM/225/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/653/14/6/CK B/SM/633/14/6/CK A/SM/206/14/6/CK B/SM/633/14/6/CK B/BK/070/14/6/CK B/KL/007/14/6/CK B/SM/633/14/6/CK B/SM/634/14/6/CK A/SM/207/14/6/CK A/SM/209/14/6/CK B/SM/635/14/6/CK A/SM/208/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM

Kateg.


evid. č.


Poř. okr číslo 297 CK 298 CK 299 CK 300 CK 301 CK 302 CK 303 CK 304 CK 305 CK 306 CK 307 CK 308 CK 309 CK 310 CK 311 CK 312 CK 313 CK 314 CK 315 CK 316 CK 317 CK 318 CK 319 CK 320 CK 321 CK 322 CK 323 CK 324 CK 325 CK 326 CK

LO:

7 6 6 6 6 7 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 7 7 7 7 6 7 6 6 7


SMO 863F4 864A4 864B6 864C4 864D3 864F5 864F6 864F7 864G2 865C3 866C4 867A6 867A7 867C5 867C6 867D3 867D5 867G4 867H5 868D6 869A1 869B2 869C2 869D5 869D6 869E9 869F6 869F8 870A5 870A6

Lokalizace 9,58 4,15 2,22 7,69 8,28 0,54 5,36 3,09 1,07 2,00 4,10 9,99 1,46 1,67 0,28 8,19 1,31 1,65 4,85 0,63 5,99 16,37 11,57 1,31 1,65 1,50 3,53 0,08 15,42 0,21

Výměra ha

Plocha PUPFL 9,58 4,15 2,22 7,69 8,28 0,54 5,36 3,09 1,07 2,00 4,10 9,99 1,46 1,67 0,28 8,19 1,31 1,65 4,85 0,63 5,99 16,37 11,57 1,31 1,65 1,50 3,53 0,08 15,42 0,21


B/SM/637/14/7/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/634/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK

Poznámka


Příloha č.19

SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM SM KL SM SM SM SM SM SM SM BK SM SM

B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

B B

353 354

CK CK

Dřevina

Kateg.

evid. č.


Poř. okr číslo 327 CK 328 CK 329 CK 330 CK 331 CK 332 CK 333 CK 334 CK 335 CK 336 CK 337 CK 338 CK 339 CK 340 CK 341 CK 342 CK 343 CK 344 CK 345 CK CK 346 CK 347 CK 348 CK 349 CK 350 CK 351 CK 352 CK

LO:

7 6 6 7 7 7 7 7 7 7 6 7 7 7 7 6 7 6 6 6 6 7 7 7 7 7 7 7 7 7


SMO 870A7 870C9 870C10 870C11 871A9 871B7 872B4 873B8 874C7 875A6 875A7 875A8 875A9 875B6 875B7 876A5 876A5 876A7 876B5 876B5 876B6 877A4 877A5 877A6 877A7 877B4 877B5 877B5 877C9 877C10

Lokalizace 0,49 9,04 1,24 1,35 0,71 2,49 3,53 1,35 3,79 1,34 0,51 0,98 0,09 0,60 5,72 0,24 0,31 1,66 1,11 0,06 0,39 0,35 1,91 2,18 1,81 2,59 0,87 0,04 6,02 3,57

Výměra ha

Plocha PUPFL 0,49 9,04 1,24 1,35 0,71 2,49 3,53 1,35 3,79 1,34 0,51 0,98 0,09 0,60 5,72 0,24 0,31 1,66 1,11 0,06 0,39 0,35 1,91 2,18 1,81 2,59 0,87 0,04 6,02 3,57


B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/KL/007/14/6/CK B/SM/636/14/6/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/BK/072/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK B/SM/637/14/7/CK

Poznámka


Příloha č.19

Dřevina

SM

Kateg.

B

evid. č.


Poř. okr číslo 355 CK

LO:

7

lvs Pohs 8-5

SMO 877C11

Lokalizace 0,32

Výměra ha

Plocha PUPFL 0,32


B/SM/637/14/7/CK

Poznámka


Příloha č.19

653

653 V2L1

653 L2L2

650 V2L1

22

23

24

25

L2L1

L2L1

L1L

647 L2L2

648 L2L2

V1L

648

27 213820 00 Za Smolenem 649

28 205694 91 Šerkhalova 649

29

30

31

32

L1L

712

708 L2L1

716

38 213692 70 Winterova 713

39

40

41

L1L

Součet za Lesní správu - lesní majetek

46 213686 64 Slučí 722

722 V1L

44 213689 67 Pod Dlouhou Loukou

45

L2L1

L2L1

43 213690 68 Veverčí 719,721

719 L2L2

42

L1L

717

718 L2L2

41

42

L1L

L2L1

L2L2

37 205725 23 Písařka 704,706

648 L2L1

V1L

35

36

L2L1

34 205723 21 Dolní Filipinka 710,701

714,702,701

L2L1

33 213726 05 Pod Novou 646

646,647,651

L1L

26 218538 65 Cikánka, 650,654

L1L

657 L2L2

V1L

49,5

1,0

1,1

1,0

1,8

0,5

0,7

1,3

1,1

0,5

0,9

2,0

1,9

3,3

5,4

0,7

6,3

1,1

0,3

0,9

1,0

1,3

4,1

1,1

1,1

0,5

0,4

1,0

0,9

6,3

49,4

1,0

1,1

1,0

1,8

0,5

0,5

0,5

1,3

1,0

0,4

0,9

1,8

1,9

3,3

5,4

0,7

6,3

1,1

0,3

0,9

1,0

1,3

4,1

1,1

1,1

0,5

0,4

1,0

0,9

0,0 27,3

1,0

1,1

0,7

1,3

0,5

3,3

6,3

0,9

4,1

0,5

0,4

0,9

6,3

1,0

1,0

12,7

1,8

1,1

1,7

0,5

5,4

0,7

0,4

1,1

z

6,3

Vozovka k

les Návrh

Délka cest v km a+p

0,5

0,9

0,3

1,4

1,1

0,3

0,6

1,3

1,1

1,0

8,5

n

0,0

t

17,9

1,1

3,3

6,3

0,9

6,3

sběrná

14 LS nebo les. majetek : LČR LS Nové Hrady

Třída Celkem

21

657,658,659,663,664

Název

795 V1L

evid.

20

20

pořad.

Číslo cesty

Soupis cest za PLO č.

23,0

1,0

1,8

0,5

0,7

1,3

0,5

2,0

1,9

5,4

0,9

1,3

4,1

1,1

0,5

techn.

Funkce

8,6

1,0

1,1

0,9

0,7

1,1

0,3

1,0

1,1

0,4

1,0

lokální

X

32,37

32

32,37

31,32,37

31

31

31,32

31

31,36

31

31

31,36

31

31,36,35

31,36

31

31,36

31

31

31,36

31

30,35

30,35,36

30

30

30

30

30,35

38

30,35,38

List mapy

X

2

2

2

2

2

1

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

3

3

5

3

LOC

NH

30,0

1,0

1,0

1,8

0,5

0,7

1,3

1,1

0,5

0,9

2,0

1,9

5,4

0,7

1,1

0,3

0,9

1,0

1,3

4,1

1,1

0,4

1,0

19,5

1,1

3,3

6,3

1,1

0,5

0,9

6,3

vlastníka ostatních

Cesta je majetkem

Zkratka : Poznámka

S1 List č. 1

Příloha č. 20

657 L2L2

656 L2L1

656 L2L2

656 L2L1

654 L2L2

655 L2L1

656 V2L1

53

54

55

56

57

58

59

L2L1

64 213826 06 Spodní Svážnice 659

L1L

70 213941 22 Ke Kapli 749

L1L

L1L

73 205714 12 Horní Filipinka 748



L2L1

72 206092 Mášova 749

749 L2L2

L1L

69 205710 08 Žofínská 775, 784

71

L1L

69 205710 08 Žofínská 652,768

672 L2L2

L2L1

68

67 213680 58 Polžovská 672

V1L

L2L2

673,672

67 213680 58 Polžovská 673

66

665 L2L1

L2L1

63 205700 97 K Javoru 662

65

L2L1

660 L2L1

62 213676 54 Kolářova 661

61

L2L1

611 L2L2

52

60 213827 07 Horní Svážnice 666

612 L2L2

51

L2L1

613 L2L2

49

50 205681 78 K Opolzerovi 612

612 L2L1

35,5

1,1

0,2

2,1

0,4

0,3

3,8

2,6

0,6

0,9

1,3

2,4

0,7

4,1

0,8

0,6

0,9

4,1

0,1

0,2

1,5

1,5

0,5

0,3

0,9

0,5

0,4

1,2

0,3

0,4

0,8

34,8

1,1

0,2

2,1

0,4

0,3

3,3

2,6

0,6

0,9

1,3

2,4

0,6

4,1

0,8

0,6

0,9

4,1

0,1

0,2

1,5

1,5

0,5

0,2

0,9

0,5

0,4

1,2

0,3

0,4

0,0 10,4

1,1

0,2

0,3

3,8

2,6

2,4

2,1

2,1

16,4

0,9

0,7

4,1

0,8

0,6

0,9

4,1

0,1

1,5

0,3

1,2

0,4

0,8

z

0,8

Vozovka k

les Návrh


5,3

0,4

0,6

1,3

0,2

1,5

0,5

0,5

0,3

n

0,9

0,4

1,3

t

2,4

2,4

sběrná


Třída Celkem

613 L2L1

Název

48

evid.

47

pořad.

Číslo cesty


27,4

1,1

0,2

2,1

0,4

0,3

3,8

2,6

0,6

0,9

1,3

0,7

4,1

0,8

0,6

0,9

4,1

0,2

0,3

1,2

0,4

0,8

techn.

Funkce

5,7

0,1

1,5

1,5

0,5

0,9

0,5

0,4

0,3

lokální

X

36

36

35,36

35

35

38,39

35,38,39

35

35

35

35,38

35,38

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

35

32

32,37

32

32

32

32,37

List mapy

X

4

1

4

4

4

5

4

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

4

1

1

3

3

3

3

2

2

2

2

2

2

LOC

NH

33,1

1,1

0,2

2,1

0,4

0,3

3,8

2,6

0,6

0,9

1,3

0,7

4,1

0,8

0,6

0,9

4,1

0,1

0,2

1,5

1,5

0,5

0,3

0,9

0,5

0,4

1,2

0,3

0,4

0,8

2,4

2,4


Cesta je majetkem

Zkratka :

Poznámka

S1 List č. 2

Příloha č. 20

703

L2L1

L1L

L2L1

L2L1

81 213612 89 Kůrovka 761,762

82 213614 91 Patočkova 761,766

83 205713 11 V Kulisách 760

84 213622 00 Lovecká 743

85 213621 96 Tetřeví 757

L2L1


L2L1

101 213626 04 Kuní 729

L2L1

100 213686 64 Kapradinová 730

99 205719 17 Spodní 728

730 L2L1

98

L1L

96 205720 18 Sussova 726

725 L2L1

95 205718 16 Saharská 736

97

L2L1

L2L1

94 213942 23 Pařezová 739

L1L

737 L2L2

L2L1

93 205721 19 Dolní Hospodárna 720

92

90 213943 24 Čertovka 738

733 L2L2

L1L

88 205717 15 Novohuťská 739

89

L2L1

87 213615 92 Slunečná 757

757 L2L1

L2L1

80 213616 93 Uhlířská 751

86

L1L

L2L1

79 205715 13 Jelení 752,755

L2L1

78 213944 25 Mlýnská 744

45,6

1,9

1,2

1,1

0,3

0,3

2,8

1,6

2,7

3,0

0,3

3,2

0,9

3,4

0,9

0,4

0,5

0,8

1,8

3,0

1,4

0,8

3,5

1,1

2,0

0,6

L2L1

L2L1

78 213944 25 Mlýnská 747

1,3

1,2

0,4

0,5

2,7

L2L1

78 213944 25 Mlýnská 743

77 206091 Švarcova 747

L2L2

L1L

Šraňkovna 707

75

76

L2L1

44,7

1,9

1,2

1,1

0,3

0,3

2,8

1,6

2,7

3,0

0,3

3,2

0,9

3,4

0,9

0,4

0,5

0,8

1,8

3,0

1,4

0,8

3,5

1,1

2,0

0,2

1,3

0,7

0,4

0,5

0,0 14,9

2,8

3,0

3,4

1,8

3,5

0,4

0,0

25,3

1,9

1,1

0,3

0,3

1,6

2,7

3,2

0,4

0,5

0,8

2,1

1,4

0,8

1,1

2,0

0,6

1,3

0,5

2,7

z

2,7

Vozovka k

les Návrh


5,4

1,2

0,3

0,9

0,9

0,9

1,2

n

0,0

t

0,0

sběrná


Třída Celkem

L2L1

Název

74 205726 24 Hubertova 704

evid.


pořad.

Číslo cesty


43,1

1,9

1,2

1,1

0,3

0,3

2,8

1,6

2,7

3,0

3,2

3,4

0,9

0,4

0,8

1,8

3,0

1,4

3,5

1,1

2,0

0,6

1,3

1,2

0,4

0,5

2,7

techn.

Funkce

2,5

0,3

0,9

0,5

0,8

lokální

X

37

37

37

37

37

37

36,37

36,37

36,37

36

36

36

36,37

36,39

36

36

36

36,39

35,36,39

36

36

36

36

36

36

36

36

36

36

36,35,38

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

4

4

4

2

4

4

4

4

4

2

4

1

4

1

1

1

4

LOC

NH

45,6

1,9

1,2

1,1

0,3

0,3

2,8

1,6

2,7

3,0

0,3

3,2

0,9

3,4

0,9

0,4

0,5

0,8

1,8

3,0

1,4

0,8

3,5

1,1

2,0

0,6

1,3

1,2

0,4

0,5

2,7

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Poznámka

S1 List č. 3

Příloha č. 20

213605 82 Výrovka 786

213580 57 K Terčímu Dvoru 784

205706 04 Stará Kostelní 793

205708 06 Kostelní 791

213607 84 Javoří 790

205712 10 Sýkorka 765

205701 98 Prostřední 776

205702 00 Huťská 782

213608 85 Na Pás 791

213613 90 Zelená 762

205711 09 Ktišská 765

205711 09 Ktišská 765

205711 09 Ktišská 765

205711 09 Ktišská 765

205711 09 Ktišská 765

109

110

111

112

113

114

115

116

117

118

119

119

119

119

119

L2L1

127


778 L2L1

126

213602 79 Zelený Vršek 782

L1L

213603 80 Tichá 779

125

L2L1

205703 01 Eibenská 774

124

L2L1

122

769 L2L2

759 L2L1

121

123

771 L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L1

L1L

L2L1

L1L

L1L

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

120

213609 86 Hřebenová 771

205705 03 Okružní 790

108

L1L

L2L1

205709 07 Potočná 767

107

46,9

1,9

1,2

0,3

4,6

0,5

2,2

0,5

1,2

0,2

2,6

0,4

2,3

0,2

1,5

4,3

3,1

0,9

3,0

1,6

0,7

1,0

6,8

1,5

0,9

1,0

L1L

614

728 V1L

105

0,4

1,3

0,8

613 L2L1

106

104

L2L1

47,9

1,9

1,2

0,3

4,6

0,5

2,2

0,5

1,2

0,2

1,2

2,6

0,4

0,4

2,3

0,2

1,5

4,3

3,1

0,9

2,7

1,6

0,7

1,0

6,8

1,2

0,9

1,0

0,4

1,3

0,0 19,2

4,6

0,4

1,5

3,1

0,9

6,8

0,9

1,0

0,0

20,6

2,2

0,5

2,6

2,3

4,3

3,0

0,7

1,0

1,5

0,4

1,3

0,8

z

0,8

Vozovka k

les Návrh


7,1

1,9

1,2

0,3

0,5

1,2

0,2

0,2

1,6

n

0,0

t

0,9

0,9

sběrná


Třída Celkem

728 L2L1

216029 31 Průběžná 614

Název

103

evid.

102

pořad.

Číslo cesty


40,3

1,9

1,2

4,6

2,2

0,5

1,2

2,6

0,4

2,3

1,5

4,3

3,1

0,9

3,0

0,7

6,8

1,0

1,3

0,8

techn.

Funkce

5,7

0,3

0,5

0,2

0,2

1,6

1,0

1,5

0,4

lokální

X

39,40

39

39,40

39,40

39

39

39

39

39

39

39

39

39

39

38

38,38,40

38,39,40

38,39

38,39

38,39

38

38

38

38,39

35,38

37

37

37

37

37

List mapy

X

5

5

5

5

5

5

5

5

5

5

4

5

4

4

4

5

5

4

5

5

5

5

5

5

4

2

2

2

2

2

LOC

NH

46,0

1,9

1,2

0,3

4,6

0,5

2,2

0,5

1,2

0,2

2,6

0,4

2,3

0,2

1,5

4,3

3,1

0,9

3,0

1,6

0,7

1,0

6,8

1,5

1,0

0,4

1,3

0,8

0,9

0,9


Cesta je majetkem

Zkratka : Poznámka

S1 List č. 4

Příloha č. 20

L2L2

249 203010 Stříbrná


L2L1

3,5

0,7

1,4

1,4

3,5

0,7

1,4

0,0 0,0

0,0

2,8

1,4

1,4

z

1,4

Vozovka k

les Návrh


0,7

0,7

n

0,0

t

0,0

sběrná


Třída Celkem

L2L1

Název

130 213598 75 Stříbrná 780

evid.

128 213600 77 U Studánky 779

pořad.

Číslo cesty


2,8

1,4

1,4

techn.

Funkce

0,7

0,7

lokální

X

40

40

40

List mapy

X

5

5

5

LOC

NH

3,5

0,7

1,4

1,4

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Evidováno v Kaplici

Poznámka

S1 List č. 5

Příloha č. 20

Kraví 712

Vrstevnice 711,712

Buková 787,785

Patočkova 750,751

Pod Dlouhou Loukou 724

Pod Novou 646

Konratice 646

Dobrovodská 715

Krásná Hora 653

Na Pás 791

152

153

154

155

157

158

159

160

161

162

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L1

L2L2

L2L2

0,0

2,3

13,0

0,6

0,8

0,7

0,6

1,0

0,2

1,7

2,3

1,2

0,7

0,9

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná


Třída Celkem


Černá 654

Písařka 707

Název

150

evid.

151

pořad.

Číslo cesty


0,0

techn.

Funkce

13,0

0,6

0,8

0,7

0,6

1,0

0,2

1,7

2,3

1,2

0,7

0,9

2,3

lokální

X

38

30

31

31

31

37

36

38

31

31

31

35

List mapy

X

5

1

1

1

1

2

4

5

1

1

1

1

LOC

NH

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

OÚ Benešov nad Černou

OÚ Benešov nad Černou

OÚ Horní Stropnice



Poznámka

S1 List č. 6

Příloha č. 20

L1L

0,8

V1L

L2L1

829 L2L2


225

224 213939 Kolchozní 819

819 V1L

223

819,818

222 213937 Jitronická 802

223

L2L1

L2L1

221 205739 Uhlířská 803,804

46,7

0,3

1,1

0,3

2,0

1,8

3,0

2,8

L1L

L2L1

Žofínská 803

220 205741 Vyhlídková 806,809

69

0,7

0,3

0,4

1,2

3,8

0,4

0,2

2,2

1,0

0,5

0,5

3,5

0,6

1,3

0,8

3,9

0,4

2,3

0,8

2,9

806 L2L1

110

1,2 5,7

L1L

817 V2L1

216

218 205743 Na Zatáčku Smrti 807

816 L2L2

215

V1L

864 V1L

214

816,812

305 L2L2

213

214

304 V2L1

212

L2L2

209

211 204122 Rapotická U Křížku 304

L1L

V1L

208 204115 Bělá-Jednoty 818

L1L

L1L

208 204115 Bělá-Jednoty 322

210 204129 Rapotická 307

L2L1

207 250610 Švejďák 322

308,305

L1L

316 L2L2

L2L2

308 L2L2

206 203002 Jelení 316

205

204 204118 Doplerská Buková 314

203

L1L

Staré Ludvické Hory 326

202

325 V1L

46,0

0,3

1,1

0,3

2,0

1,8

3,0

2,8

0,6

2,5

0,6

0,3

0,4

1,2

3,8

0,4

0,2

2,2

1,0

0,5

0,5

3,5

0,6

1,3

0,8

3,9

0,4

2,3

0,8

5,7

0,0

26,5

0,3

2,0

0,8

2,9

1,2

3,8

1,0

0,5

0,5

3,5

2,3

0,8

5,7

1,2

1,3

1,3

9,6

1,1

1,1

3,0

2,8

0,7

0,3

0,6

z

1,2

Vozovka k

les Návrh


9,3

0,3

0,7

0,4

0,4

0,2

2,2

0,8

3,9

0,4

n

0,0

t

9,0

0,3

2,0

1,2

3,8

0,5

1,2

sběrná

14 LS nebo les. majetek : LČR LS Kaplice

Třída Celkem

201 204126 Ludvické Hory 818

Název

L1L

evid.

201 204126 Ludvické Hory 326,319

200

pořad.

Číslo cesty


28,1

1,1

1,8

3,0

2,8

0,8

2,9

0,2

0,5

3,5

0,6

1,3

0,8

2,3

0,8

5,7

techn.

Funkce

9,6

0,3

0,7

0,3

0,4

0,4

2,2

1,0

3,9

0,4

lokální

X

26

26,27

26

26,27

24,27,28

24,27,28

24,27

24

24,27

24

24

24

27,29

24,27

24

24

24

24

23,24

23,27

23

23

23

23

23,24

23

23

24,27

23,24

23

List mapy

X

3

3

1

3

2

2

2

2

2

2

2

2

3

2

1

1

1

1

1

3

1

1

1

1

1

1

1

3

1

1

LOC

KA

38,9

0,3

1,1

1,7

1,8

3,0

2,8

0,8

2,9

0,7

0,4

0,4

2,2

1,0

0,5

3,5

0,6

1,3

0,8

3,9

0,4

2,3

0,8

5,7

7,8

0,3

0,3

0,3

1,2

3,8

0,2

0,5

1,2


Cesta je majetkem

Zkratka :

Evidována v NH

Evidována v NH

Poznámka

S1 List č. 7

Příloha č. 20

L2L1

L2L1

L1L

L1L

229 205754 Střední 831,837

230 205753 Zelená 833,835

231 205751 Sklenářská 821

232 215238 Sklenářská II 822

0,7

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

L2L1

L2L1

L2L1

L1L

236 213593 Buková Pohorská 827

237 205746 Vágnerka 826,865

238 213592 Střelnice 834

239 205752 Mechová 821

240 213579 Nad Marešů 812

241 205742 Potoční 811,814

242 205740 Spojka 805

243 205738 Hraniční Pohorská

L2L1

246 205734 Pod Myslivnou 859

L2L1

254 205733 K Obrázku 847


L2L2

253 213577 Travní 847

L1L

251 205729 Špicberská 842

L2L1

250 203011 Pod Špicberskou 840

252 205731 Prostřední Pohorská 849

L2L2

L2L1

249 203010 Stříbrná 842

L1L

248 205732 Janova 859

860 L2L2

L2L1

245 205735 Horní 860,859

247

L2L1

244 205736 Okružní Pohorská 862

863

2,3

L2l1

235 205749 Zámecká 827

61,2

0,6

0,9

3,4

6,2

2,1

0,7

1,4

1,5

2,3

2,2

2,2

5,4

2,2

1,2

1,0

2,7

1,6

2,4

2,2

L2L1

0,4

L2L2

234 205747 Stará Pohorská 822

0,3

1,4

1,5

2,9

2,6

2,2

3,2

1,5

234 205747 Stará Pohorská 822

823 L2L2

L2L2

228 203013 U Celňáku 838

233

L1L

61,1

0,6

0,9

3,4

6,1

2,1

0,7

1,4

1,5

2,3

2,2

2,2

5,4

0,7

2,3

2,2

1,2

1,0

2,7

1,6

2,4

2,2

0,4

0,3

1,4

1,5

2,9

2,6

2,2

3,2

0,0 20,6

6,2

1,4

5,4

1,4

1,5

3,2

1,5

0,0

24,3

0,6

3,4

2,1

1,5

2,2

2,2

0,7

2,3

2,2

2,7

1,6

0,9

1,9

z

1,5

Vozovka k

les Návrh


16,3

0,9

0,7

1,5

0,8

1,2

1,0

1,5

2,2

0,4

0,3

1,0

2,6

2,2

n

0,0

t

0,0

sběrná


Třída Celkem

L1L

Název

227 205755 Spodní 831,837

evid.

226 213940 K Lukám 828,829

pořad.

Číslo cesty


43,6

3,4

6,2

1,4

2,3

2,2

5,4

2,3

2,7

2,4

2,2

1,4

1,5

2,9

2,6

3,2

1,5

techn.

Funkce

17,6

0,6

0,9

2,1

0,7

1,5

2,2

0,7

2,2

1,2

1,0

1,6

0,4

0,3

2,2

lokální

X

28

28

27,28

27,28

28

28

27,28

27

27

27,28

27

27,28

27

27

27

27

27

27

27

27

27

27

27

27

27

26,27

26,27,29

26,27,29

26,27,29

26,27

List mapy

X

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

LOC

KA

61,2

0,6

0,9

3,4

6,2

2,1

0,7

1,4

1,5

2,3

2,2

2,2

5,4

0,7

2,3

2,2

1,2

1,0

2,7

1,6

2,4

2,2

0,4

0,3

1,4

1,5

2,9

2,6

2,2

3,2

1,5

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Poznámka

S1 List č. 8

Příloha č. 20

L2L2

L2L2

262 203014 Jiřická I

L2L1

L2L1

L2L2

L2L1

870

264 213938 Jiřická

264 213938 Jiřická 868

265 213568 Tomášova 869

266 213588 Suchá 825

267

L2L1

L2L2

L2L2

L2L2

L2L1

269 213583 Andělské Schody 875

269 213583 Andělské Schody 875

270 213582 Na Šanci 877

271 205744 Na Steinberk 874

210 204129 Rapotická


L2L2

268 203012 Slepá 873

Pavlína 875

L1L

L2L1

263 205745 Ke Třem Tankům 837

L1L

263 205745 Ke Třem Tankům 872

868

L2L2

261 205728 Přes Rozvod 880

852 L2L2

259 203009 Kapelunk I 852

260

L1L

1,5

24,7

0,7

2,6

2,4

0,8

0,8

0,9

0,7

0,7

1,8

2,3

1,8

1,5

0,6

1,1

0,2

0,7

3,6

21,8

1,5

0,7

0,5

0,8

0,9

0,7

0,7

1,8

2,3

2,3

1,8

1,5

0,6

0,0

0,2

0,7

3,6

0,0

4,8

1,8

1,5

1,5

0,0

9,9

0,7

0,8

0,7

1,8

2,3

3,6

z

1,2

Vozovka k

les Návrh


10,0

2,6

2,4

0,8

0,9

0,7

0,6

1,1

0,2

0,7

n

0,0

t

0,0

sběrná


Třída Celkem

L2L1

Název

256 205737 U Tří Můstků 856

evid.

258 205730 Do Kapelunku 855

pořad.

Číslo cesty


15,8

2,4

0,8

0,8

2,3

1,8

1,5

1,1

3,6

1,5

techn.

Funkce

8,9

0,7

2,6

0,9

0,7

0,7

1,8

0,6

0,2

0,7

lokální

X

24

29

29

29

29

29

29

27

29

29

29

27,29

29

29

30

30

30

28,30

27,28,29

List mapy

X

1

4

4

4

4

4

4

3

4

3

4

3

4

3

2

2

2

2

2

LOC

24,7

0,7

2,6

2,4

0,8

0,8

0,9

0,7

0,7

1,8

2,3

1,8

1,5

0,6

1,1

0,2

0,7

3,6

1,5

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka : KA

Poznámka

S1 List č. 9

Příloha č. 20

Rapotická U Křížku II 305

U Rapotické Boudy 308

Stříbrná II 842,841

Mezinárodní 878

Kolchozní 819

U Celňáku 837

302

303

304

305

306

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

L2L2

0,0

6,1

0,3

0,5

0,5

0,7

1,0

1,8

1,3

0,0

0,0

0,0

z

0,0

Vozovka k

les Návrh


0,0

n

0,0

t

0,0

sběrná


Třída Celkem


K Maryškovi 325,324

Název

301

evid.

300

pořad.

Číslo cesty


1,8

1,8

techn.

Funkce

4,3

0,3

0,5

0,5

0,7

1,0

1,3

lokální

X

29

26

29,30

28

23,24

24

23

List mapy

X

3

3

4

2

1

1

1

LOC

KA

0,0

0,0


Cesta je majetkem

Zkratka :

Poznámka

S1 List č. 10

Příloha č. 20

PLO :

KA1 KA2 KA3 KA4 NH1 NH2 NH3 NH4 NH5

L. majetek a LOC

L1L 13,8 18,2 10,7 1,5 7,4 11,9 0,4 12,8 17,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

14

L2L1 1,3 29,9 16,7 5,6 14,7 21,9 13,9 21,7 19,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2 7,7 5,5 5,5 6,7 6,6 2,4 4,3 0,4 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

lesní cesty (km) Suma 22,8 53,6 32,9 13,8 28,7 36,2 18,6 34,9 39,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Novohradské hory V1L 2,0 3,8 3,2 0,0 9,6 2,0 8,7 0,0 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1 0,2 0,3 0,0 0,0 1,6 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,7 5,5 5,5 6,7 6,6 2,4 4,3 0,4 3,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 2,2 15,8 1,5 4,1 22,0 30,2 3,2 13,9 16,7 0,0 1,5 5,6 11,2 17,0 16,3 2,0 13,9 21,9 8,7 9,1 13,9 0,1 12,8 21,8 0,9 18,5 19,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

veřejné cesty (km)

Přehled současných odvozních cest po LOC a lesních majetcích Suma 25,0 57,7 36,1 13,8 39,9 38,2 27,3 35,0 40,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

S2 List č. 1

Příloha č. 20

PLO :

L. majetek a LOC

L1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

14

L2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0



V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0



S2 List č. 2

Příloha č. 20

L. majetek a LOC

PLO :

L1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

14

L2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0



V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0



S2 List č. 3

Příloha č. 20

PLO :

Celkem

L. majetek a LOC

L1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 94,3

14

L2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 144,8

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 42,1



V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,2

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 42,1

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 32,4 124,5 147,0



S2 List č. 4

Příloha č. 20

PLO :

Lesní majetek KA NH

L1L 44,2 50,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

14

L2L1 53,5 91,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2 25,4 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

lesní cesty (km) Suma 123,1 158,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Novohradské hory V1L 9,0 21,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

V2L1 0,5 1,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

L2L2 25,4 16,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 9,5 53,2 54,0 22,9 71,3 93,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0


Přehled současných odvozních cest po lesních majetcích Suma 132,6 181,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

S2 Sumář 1

Příloha č. 20

PLO :

Celkem

Lesní majetek

L1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 94,3

14

L2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 144,8

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 42,1

lesní cesty (km) Suma 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 281,2

Novohradské hory V1L 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 30,2

V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,2

L2L2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 42,1

Cesty celkem (km)

Suma L1L+V1L L2L1+V2L1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 32,4 124,5 147,0


Přehled současných odvozních cest po lesních majetcích Suma 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 313,6

S2 Sumář 2

Příloha č. 20

Vegetační poměry

Dominantní Sphagnum spec. a keříčky Vaccinium myrtillus, V. uliginosum, V. vitis ideae, Oxycoccus quadripetalus, hojně Eriophorum vaginatum, Melampyrum silvaticum

Převládají mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Hypnum cupressiforme; hojně Vaccinium myrtillus; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa, Vaccinium vitis ideae, Calluna vulgaris, Hieracium silvaticum

Převažují mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Hypnum cupressiforme, Hylocomium splendens a keříčky Vaccinium myrtillus; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Dryopteris spinulosa, Polytrichum formosum

Převažují mechy a keříčky Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Hypnum cupressiforme, Vaccinium myrtillus; jednotlivě Dryopteris spinulosa, Oxalis acetosella, Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa, Polytrichum formosum, Rubus idaeus

Převažuje Vaccinium myrtillus, slabě V. vitis idaea, Calluna vulgaris Hojně mechy Dicranum scoparium Entodon schreberi, Dicranum undulatum; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa

Lesní typ

Vrchovištní bor borůvkový na náhorní plošině

Zakrslá jedlová bučina skeletová na skalnatých srázech a hřebenech

Skeletová jedlová bučina borůvková na skalnatých hřebenech a suťovitých svazích

Skeletová jedlová bučina se šťavelem na balvanitých až suťovitých svazích

Chudá jedlová bučina borůvková na hřbetech a vyklenutých částech svahů

Symbol

0R3

5Z9

5Y1

5Y2

5M3

Charakteristiky lesních typů.

R-M, Ž

BO 20-22 SM 18-20

600-750 m n.m. hřbety, kupy, vyklenuté svahy, často s kameny na povrchu o 10-20

R, Ž, K, M, SR, Gr, GD 550-850 m n.m. suťovité svahy pod vrcholy, hřebeny, svahové žleby, sklon o 10-30

550-850 m n.m. balvanité sutě na příkrých svazích, hřbety se skalisky o sklon 20-35

R, Ž, K, M, SR, Gr

rašelinný mor

900-1020 m n.m. vyklenutá vrchoviště na náhorních plošinách a terénních sníženinách o 0-2 R, Ž, K, M, SR, Gr 550-850 m n.m. balvanité hřebeny, příkré svahy se skalisky nebo sutěmi o sklon 30-40

silně kyselá

mor

kambizem oligotrofní podzolovaná podzol kambický

silně kyselá

morový moder

ranker litický, ranker typický, kambický, suťový

silně kyselá

mor

mozaikovitě ranker litický, typický, suťový

mozaikovitě litozem typická, regozem psefitická, ranker litický, ranker suťový mělký mor silně kyselá

silně kyselá

Půdní typ, humusová forma, acidita organozem fibrická

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon RŠ

SM 24-28

SM 20-26 BO 18-22

BO 12-16

BO 14

Bonitní stupně

mírně vlhká lehce drobivá

mělká až středně hluboká

mělká až středně hluboká čerstvě vlhká rozpadavá hp-p, skeletovitá až silně skeletovitá

mělká mírně vlhká rozpadavá skeletová až silně skeletovitá, někdy suť s hp výplní

skeletová až silně skeletovitá, kamenitá až balvanitá suť, hp výplň mělká až velmi mělká suchá rozpadavá skeletová až silně skeletovitá, místy kamenitá až balvanitá suť

hluboká až k povrchu mokrá, dospod zbahnělá

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence špatně rozložená vrchovištní rašelina

BO7 BK3 JD MD BŘ (SM7 BK3 MD) 5M3d - s brusinkou a vřesem, pod SM bělomech

les ochranný

SM7 BK2 JD1 MD KL

SM alternativy na stinných svazích

les ochranný

SM7 BK3 JD BO BŘ BK6 SM3 BŘ1

les ochranný zahrnuje i přechody do reliktního boru (0Z)

BO7 BK2 BŘ1 JŘ SM

les ochranný tvoří lem kolem blatkové kleče 9R2

BO8 SM1 BL1 BŘ JŘ

Cílová druhová skladba Poznámka

LO 14 - Novohradské hory.

Příloha č. 21

Převažuje Deschampsia flexuosa, méně Luzula nemorosa; hlavně pod BO Vaccinium myrtillus, hojně mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Hylocomium splendens; jedn. Hieracium silvaticum, Melampyrum pratense

Převažuje Vaccinium myrtillus, hojně mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Dicranum undulatum, Hylocomium splendens; z travin Deschampsia flexuosa, méně Luzula nemorosa; jednotlivě Melampyrum pratense

Kyselá jedlová bučina metlicová na mírných svazích

Kyselá jedlová bučina borůvková na hřbetech a horních částech svahů

5K1

5K6

Střídavě převažují traviny Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa; keříčky Vaccinium myrtillus; jednotlivě Oxalis acetosella, Hieracium silvaticum, Dryopteris spinulosa, Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Polytrichum formosum Převládají trávy, význačné skupiny - mírně vlhké a chudé, prezence čerstvých, středně bohatých: Calamagrostis arundinacea, Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa, Poa nemoralis; Vaccinium myrtillus, Hypnum cupres., Dicranum scoparium, Galium scabrum, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Viola silvat. Převažují traviny Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea; hojně mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Hylocomium splendens; jednotlivě Oxalis acetosella, Dryopteris spec., Galium scabrum, Mycelis muralis

Kyselá jedlová bučina svahová na příkrých svazích

5K9

Kamenitá kyselá jedlová bučina se třtinou rákosovitou na slunných skeletovitých půdách

Kamenitá kyselá jedlová bučina se šťavelem na balvanitých hřbetech a svazích

5N2

5N3

5Ke

Zpravidla převažují traviny Deschampsia flexuosa, jednotlivě Luzula nemorosa, L. pilosa; hojně mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Polytrichum formosum; z bylin Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Hieracium silvaticum, Majanthemum bifolium

Kyselá jedlová bučina se šťavelem na mírných svazích

5K7

5Km

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

SM 26-28

SM 22-24

SM 24-28 BO 22-26

SM 28-30

SM 22-26 BO 20-22

SM 26-28 BO 22-26

Bonitní stupně

R-M, G 600-750 m n.m. kamenité či balvanité hřbety a horní části svahů, příkré svahy nad vodními toky o 10-30

výrazné skeletovité svahy, slunné o expozice do 20

640-800 m n.m.

R, S

600-750 m n.m. hřbety, vyklenuté horní části svahů, dost často s kameny na povrchu o 10-20 R-M, G 600-750 m n.m. mírné svahy, především v jejich spodní části, velmi ploché svahové úžlabiny o 5-15 R, Ž, SR, M, GD, bPR 500-850 m n.m. příkré svahy kaňonu někdy s kameny na o povrchu, sklon 20-35

moder až morový moder

600-750 m n.m. mírné svahy, ploché vyvýšeniny, skloněné plošiny o 5-15 R-M, Ž

moder středně až silně kyselá

kambizem oligotrofní, kambizem rankerová, (ranker kambický)

silně kyselá

morový moder

kambizem oligotrofní, kambizem rankerová

moder, morový moder, mor silně až středně kyselá

kambizem oligotrofní

středně až silně kyselá


silně kyselá kambizem oligotrofní


kambizem oligotrofní, kambizem podzolovaná

silně kyselá

Půdní typ, humusová forma, acidita kambizem oligotrofní

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon R-M, Ž, G

čerstvě vlhká kyprá až drobivá

středně hluboká

hp, středně až silně skeletovitá

mírně až čerstvě vlhká kyprá až drobivá

středně hluboká

hp-ph, skeletovitá až silně skeletovitá

čerstvě vlhká drobivá hp, slabě skeletovitá hluboká až středně hluboká čerstvě až mírně vlhká drobivá až kyprá

středně hluboká až hluboká

hp-ph, slabě skeletovitá

středně hluboká mírně až čerstvě vlhká lehce drobivá

středně hluboká až hluboká čerstvě vlhká drobivá hp. skeletovitá až silně skeletovitá

SM7 BK2 JD1 MD KL

ve světlinách silně Calamagrostis arundinacea

SM4 BK3 LP1 JD1 MD1

BO alternativa na slunných svazích

SM (BO)7 BK3 MD(DG) JD

5K7d s borůvkou

SM7 BK3 MD DG JD JV

5K6d s brusinkou a vřesem, pod SM bělomech

SM7 BK3 BO JD MD BŘ BO7 BK3 SM MD

5K1d s borůvkou

Půdní druh. skelet, Cílová druhová hloubka, vlhkost, skladba Poznámka konzistence hp, slabě skeletovitá až SM7 BK2 MD(DG)1 JD skeletovitá BO

Příloha č. 21

Převažuje Vaccinium myrtillus a mechy Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Hylocomium splendens, Entodon schreberi; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa

Kamenitá kyselá jedlová bučina borůvková na balvanitých hřbetech a svazích

5N4

5F3

Kamenitá svěží jedlová bučina šťavelová na příkrých kamenitých svazích

Svěží jedlová bučina svahová na příkrých svazích

5S9

5Se

Svěží jedlová bučina šťavelová na mírných svazích

5S1

Převažují byliny Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Mycelis muralis; hojně kapradiny Dryopteris filix-mas, D. spinulosa; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa, Lamium galeobdolon, Hypnum cupressiforme, Dicranum scoparium

Převažují byliny Oxalis acetosella, Galium scabrum, Senecio nemorensis, Mycelis muralis, Rubus idaeus, Fragaria vesca, Viola silvatica, Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas běžně Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa, L. pilosa; z mechů Mnium spec., Atrichum undulatum Převažují byliny Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Mycelis muralis, Rubus idaeus; běžně Deschampsia flexuosa, Luzula nemorosa, Calamagrostis arundinacea; z mechů Mnium spec., Polytrichum formosum

Převažují keříčky Vaccinium myrtillus a mechy Dicranum undulatum, Entodon schreberi, Hylocomium splendens; hojně Deschampsia flexuosa, Melampyrum pratense; jednotlivě Vaccinium vitis ideae, Polytrichum formosum, Bazzania trilobata

Uléhavá kyselá jedlová bučina borůvková na plošinách a plochých úpatích svahů

5I4

5Im

Převažuje Deschampsia flexuosa, jednotlivě Luzula pilosa; hojně Vaccinium myrtillus a mechy Entodon schreberi, Dicranum scoparium, D. undulatum, Polytrichum formosum; jednotlivě Melampyrum pratense, Dryopteris spinulosa

Uléhavá kyselá jedlová bučina s bikou chlupatou na plošinách a plochých úpatích svahů

5I1

5Nm

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

SM 26-30

SM 28-32

SM 30-32

BO 20-24 SM 24-26

SM 26-30

BO 18-22 SM 20-24

Bonitní stupně

R, Ž, M, SR, GD, Gr, bPR 550-800 m n.m. příkré kamenité svahy, rokle s potoky o sklon 10-35

600-750 m n.m. příkré svahy, většinou nad vodními toky o 20-35

GD, G, R-M

600-750 m n.m. mírné až střední svahy, ploché hřbety o 3-15

GD, G, R-M

lehce vyklenuté i skloněné plošiny o sklon do 8

520-720 m n.m.

600-700 m n.m. velmi mírné svahy skloněné plošiny, plochá úpatí svahů o 2-10 HP, dH, dR

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon R-M, G, Ž 600-750 m n.m. kamenité či balvanité vrcholy, hřebeny a horní části svahů, příkré svahy nad vodními toky o 15-35 hP (R-M), dR, dGD

kambizem (oligo)mezotrofní, kambizem rankerová moder až mullový moder středně kyselá

středně kyselá

moder

kambizem (oligo)mezotrofní

středně kyselá

moder

kambizem (oligo)mezotrofní

silně kyselá

mor

kambizem oligotrofní oglejená, kambizem pseudoglejová

kambizem oligotrofní oglejená, kambizem pseudoglejová mor až morový moder středně až silně kyselá

mor, morový moder silně kyselá

Půdní typ, humusová forma, acidita kambizem oligotrofní, kambizem rankerová, (ranker kambický)

čerstvě vlhká kyprá

středně hluboká

středně hluboká až hluboká čerstvě vlhká drobivá hp, skeletovitá až silně skeletovitá

středně hluboká až hluboká čerstvě vlhká drobivá hp-ph, slabě až středně skeletovitá

ph-h překryv, jen jednotlivě skelet hluboká až velmi hluboká mírně střídavě vlhká až čerstvě vlhká drobivá, dospod ulehlá ph překryv, dospod slabě skeletovitá (štěrkovitá) hluboká čerstvě až střídavě vlhká slabě soudržná, dospod ulehlá ph-hp, slabě skeletovitá

středně hluboká až mělká mírně až čerstvě vlhká lehce drobivá

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence hp, silně skeletovitá

včetně 5F1 – kapradinová a 5F4 – se svízelem drsným

SM7 JD1 BK2 MD KL

5S9d s větší účastí borůvky


5S1d s větší účastí borůvky


SM (BO)7 BK2 JD 1

5I1d s borůvkou

SM7 BK2 JD1 BO MD BŘ

SM alternativa na stinných svazích

BO (SM)7 BK3 JD MD BŘ


Příloha č. 21

5V7

5V1

5J3

5A6

5A1

Hlinitá jedlová bučina šťavelová na bázích svahů

5H1

Vegetační poměry

Vlhká jedlová bučina šťavelová ve svahových úžlabinách s potůčky

Převažují byliny Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Mycelis muralis, Galium scabrum, Dryopteris filix-mas, D. spinulosa; hojněji traviny Deschampsia caespitosa, D. flexulosa a mechy Polytrichum formosum, Mnium spec.

Převažují byliny Oxalis acetosella, Senecio nemorensis. Mycelis muralis, Rubus idaeus, Fragaria vesca; jednotlivě Milium effusum, Luzula pilosa, Deschampsia flexuosa, Ajuga reptans, Mnium spec., Atrichum undulatum, Thuidum tamariscinum Klenová bučina Převažují byliny Mercurialis perennis, bažanková Oxalis acetosella, Lamium galeobdolon, na balvanitých svazích Impatiens noli tangere, Asperula odorata, Senecio nemorensis; jednotlivě Urtica dioica, Dryopteris spinulosa, Asarum europaeum, Festuca altissima, Melica nutans, Luzula nemorosa Klenová bučina Převažují byliny Oxalis acetosella, Galium šťavelová scabrum, Senecio nemorensis, Lamium na hřbetech a horních galeobdolon, Geranium robertianum, částech příkrých svahů Dryopteris filix-mas, D. spinulosa; hojně Luzula nemorosa, Festuca altissima, Melica nutans; jednotlivě Mercurialis perennis, Urtica dioica Suťová Převažují byliny a kapradiny Oxalis jilmová javořina acetosella, Dryopteris spinulosa, kapradinová Phegopteris dryopteris, Dryopteris filix-mas, pod skalnatými vrcholy a Stellaria nemorosa, Urtica dioica, Senecio hřebeny nemorensis, Mycelis muralis, Lamium galeobdolon, někdy Mercurialis perennis; z mechů na balvanech Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Polytrichum formos. Vlhká Velká pokryvnost bylin Impatiens noli jedlová bučina tangere, Senecio nemorensis netýkavková Oxalis acetosella, Lamium galeobdolon, ve svahových Asarum europaeum, Urtica dioica, Athyrium úžlabinách filix-femina, Dryopteris filix-mas, Paris s potůčky quadrifolium; z mechů Mnium spec.

Lesní typ

Symbol

600-800 m n.m. balvanité sutě pod skalnatými vrcholy a hřebeny suťové splazy, příkré svahy o 10-35 d (GD, G, R-M)

SM 24-30

SM 32-34

SM 30-32

580-850 m n.m. kamenité až balvanité hřbety a horní části příkrých svahů o sklon 5-30 GD, G, R-M

600-750 m n.m. svahové úžlabiny většinou s potůčky o 5-15

svahové úžlabiny často s potůčky o 5-15 d (G, R-M)

600-750 m n.m.

R, Gr, bPR, M

500-920 m n.m. mírné až příkré svahy o sklon 10-30

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon dR, dGr, dGD 520-800 m n.m. báze svahů, ploché svahové úžlabiny, skloněné plošiny o sklon 3-10 R, Ž, Gr, M, SR, GD, bPR

SM 26-28

SM 30-34 BK 26-30

SM 30-32

Bonitní stupně

kambizem oglejená, kambizem pseudoglejová, kambizem oligomezotrofní mullový moder až moder mírně až středně kyselá

ph-hp, slabě skeletovitá hluboká stále čerstvě vlhká až vlhká, místy mokrá shora kyprá, dos-pod až soudržná ph-hp, slabě štěrkovitá hluboká stále čerstvě vlhká, dospod vlhká, místy až mokrá shora kyprá, dospod drobivá

čerstvě vlhká středně kyselá kambizem oglejená až pseudoglejová, glej kambický mull, mullový moder mírně až středně kyselá


čerstvě vlhká kyprá balvanitá suť s hp výplní


čerstvě vlhká kyprá hp, silně skeletovitá

středně hluboká (až mělká)

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence ph-h, ojediněle skeletovitá hluboká až velmi hl. čerstvě vlhká kyprá, dospod mírně ulehlá hp, silně skeletovitá

mullový moder

ranker mullový, ranker kambický

mírně kyselá

kambizem mezotrofní, kambizem rankerová, (ranker kambický) mullový moder

Půdní typ, humusová forma, acidita kambizem oglejená, kambizem mezotrofní moder až mullový moder mírně až středně kyselá kambizem mezotrofní, kambizem rankerová (ranker kambický) mullový moder až mull mírně kyselá

5V7d s borůvkou

SM7 BK2 JD1 MD KL

SM7 BK2 JD1 KL JS JL

les ochranný

SM3 BK4 KL2 JD1 JL

SM7 BK2 KL1 JD BK8 KL2 JD

SM6 BK2 JD1 KL1 JL BK8 JD1 KL1 JL

na 5H1d přistupuje borůvka

SM7 JD(JDO)1 BK2 MD


Příloha č. 21

Vegetační poměry

Převažují byliny (ve světlostních stádiích traviny) Oxalis acetosella, Galium scabrum, Mycelis muralis, Senecio nemorensis, Rubus idaeus, Majanthemum bifolium; z travin Deschampsia flexuosa, D. caespitosa, Luzula pilosa, Carex brizoides; z mechů Polytrichum formosum, Dicranum scoparium, Mnium spec. Hojně zastoupeny keříčky, mechy a traviny: Vaccinium myrtillus, Entodon schreberi, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Deschampsia flexuosa, Luzula pilosa; z bylin Melampyrum pratense, Hieracium silvaticum Vysoká pokryvnost bylin a travin: Chaerophyllum hirsutum, Deschampsia caespitosa, Oxalis acetosella, Filipendula ulmaria, Urtica dioica, Caltha palustris, Crepis palustre; Carex brizoides

Vysoká pokryvnost bylin Cardamine amara, Caltha palustris, Impatiens noli tangere, Lycopus europaeus, Chaerophyllum hirsutum, Viola palustris, Myosotis palustris, Solanum dulcamara; Deschampsia caespitosa

Převažuje Vaccinium myrtillus, na balvanech mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Polytrichum formosum, Hypnum cupressiforme; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Dryopteris spinulosa

Převažuje Vaccinium myrtillus, na balvanech mechy Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Entodon schreberi, Hypnum cupressiforme, Paraleucobryum longifolium; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Dryopteris spinulosa

Lesní typ

Svěží jedlina šťavelová na plošinách a v plochých úžlabinách

Kyselá jedlina s bikou chlupatou na plošinách a v plochých úžlabinách

Montánní jasanová olšina potoční na náplavech

Montánní jasanová olšina prameništní na úpatích svahů

Zakrslá smrková bučina skeletová na skalnatých vrcholech a hřebenech

Skeletová smrková bučina borůvková na skalnatých hřebenech a balvanitých sutích

Symbol

5O1

5P1

5L1

5L2

6Z9

6Y1

SM 20-24

SM 18

OL 24-26

H

OL 24-28

G, GD, R-M 700-950 m n.m. skalnaté hřebeny, vrcholy, balvanité sutě pod hřebeny o až 35 GD, G, R-M 700-960 m n.m. sutě na vrcholech hřebenech, horních částech svahů o až 35

600-800 m n.m. aluviální náplavy podél potoků o do 3 H 600-800 m n.m. ploché úžlabiny a úpatí svahů s prameništi o do 6

hP, D, R-M 600-700 m n.m. mírně skloněné plošiny, úpatí svahů, ploché úžlabiny o do 10

600-700 m n.m. mírně skloněné plošiny, úpatí svahů, ploché úžlabiny o 2-10

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon hP, d R-M

SM 26-30

SM 30-34

Bonitní stupně SM7 JD2 BK1 OS


balvanitá suť, místy s hp výplní mělká mírně až čerstvě vlhká

mor silně kyselá

balvanitá suť až skála, místy s hp výplní mělká až velmi mělká mírně vlhká

ph, h, jh hluboká vlhká, dospod mokrá až zbahnělá shora kyprá, dospod soudržná až vazká shora většinou slatinná rašelina, dospod h-hp středně hluboká mokrá - zbahnělá kyprá, dosp.soudr.

les ochranný

SM7 JD1 BK2 KL BO BŘ JŘ

les ochranný

SM5 BK3 BO2 BŘ JD JŘ

OL7 SM2 JS1 JL

OL7 JS2 SM1 JV OS

hluboká střídavě vlhká, převážně vlhká shora kyprá až drobivá, dospod ulehlá ph-h překryv, ojediněle SM7 JD2 BK1 MD OS skelet hluboká střídavě vlhká shora drobivá, dospod soudržná, ulehlá

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence ph-h překryv, ojediněle skelet

silně kyselá ranker litický, suťový, ranker podzolový

mor

mírně až středně kyselá ranker suťový, litický, regozem psefitická

mull

fluvizem oglejená, fluvizem kambická oglejená, glej kambický mullový mull mírně kyselá glej rašelinohumózní, zbahnělý glej

mor, morový moder silně kyselá

středně kyselá pseudoglej kambický, pseudoglej typický

Půdní typ, humusová forma, acidita kambizem oglejená, kambizem pseudoglejová, pseudoglej kambický humózní moder, morový moder

Příloha č. 21

Na balvanech především mechy Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Polytrichum formosum, Entodon schreberi; často Vaccinium myrtillus; jednotlivě se vyskytuje Sphagnum spec. a Bazanella trilobata, ojed. Deschampsia flex., Dryopteris spinulosa, Luzula pilosa Převažují mechy Dicranum scopa-rium, Hypnum cupressiforme, Paraleucobryum longifolium; mezi balvany Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio nemorensis; Dryopteris spinulosa, Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas; Desch. flexuosa

Skeletová smrková bučina s rašeliníkem na podsvahových balvanitých sutích

Skeletová smrková bučina vlhká na balvanitých sutích v plochých úžlabinách s potůčky

Chudá smrková bučina borůvková na hřbetech a vyklenutých svazích

Kyselá smrková bučina metlicová na mírných až středních svazích

Kyselá smrková bučina borůvková na hřbetech a horních částech svahů

6Y3

6Y8 (6V8)

6M3

6K1

6K3

6Km

Převažuje Deschampsia flexuosa, méně Vaccinium myrtillus, hojně mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Polytrichum formosum, Carex pilulifera, jednotlivě Hieracium silvaticum, Majanthemum bifolium, Dryopteris spinulosa, Athyrium filix-femina Převažuje Vaccinium myrtillus, hojně mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Polytrichum formosum; z travin častější Deschampsia flexuosa, jednotlivě Carex pilulifera, Luzula nemorosa

Převažuje Vaccinium myrtillus; hojně mechy Dicranum scoparium Entodon schreberi, Hypnum cupressiforme, slabě Deschampsia flexuosa

Na balvanech jsou hojné mechy Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Hypnum cupressiforme; jinak Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Phegopteris dryopteris, jednotlivě Deschampsia flexuosa

Skeletová smrková bučina se šťavelem na balvanitých sutích na svazích

6Y2

6Yv

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon GD, G, R-M

BO 20-24 SM 22-26

SM 26-28

700-960 m n.m. pravidelné svahy, náhorní plošiny, ploché vyvýšeniny o do 25 G, M-R 700-960 m n.m. horní části svahů, hřbety, kupy, často s kameny na povrchu, o do 15

G, M-R

700-960 m n.m. balvanité sutě na horních až středních částech o až 30 SM (18) 20- GD, G, R-M 24 700-960 m n.m. balvanité suťové splazy na úpatí svahů a v plochých svahových úžlabinách o do 15 SM 28-32 dGD, dG 650-960 m n.m. balvanité sutě v plochých svahových úžlabinách a na úpatí svahů s potůčky, 5o 20 BO 16-20 G, M-R SM 20-22 700-960 m n.m. hřbety, kupy, vyklenuté svahy, často s kameny a balvany na o povrchu, do 25

SM 24-28

Bonitní stupně

čerstvě vlhká hrubě balvanitá suť, místy s hp výplní


Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence balvanitá suť s hp výplní

mor silně kyselá

kryptopodzol oligotrofní, podzol humusový

silně kyselá

morový moder až mor

silně kyselá kryptopodzol oligotrofní

mor


mor

čerstvě vlhká drobivá hp, skeletovitá středně hluboká až hluboká čerstvě až mírně vlhká, drobivá až rozpadavá

hluboká

hp, slabě až středně skeletovitá

středně hluboká mírně až středně vlhká rozpadavá

hp, skeletovitá až silně skeletovitá

v blízkosti potůčků půda vlhká (oglejená), silně kyselá jinak většinou čerstvě vlhká balvanitá suť, místy ranker litický, suťový, kambický až kambizem půda hp-ph rankerová oglejená středně hluboká moder středně kyselá vlhká

ranker litický, typický, suťový

silně kyselá

mor až morový moder

Půdní typ, humusová forma, acidita ranker typický, suťový, kambický

SM (BO)7 BK3 JD BŘ JŘ BK7 SM3 JD BO BŘ JŘ 6K3d s brusinkou, vřesem

6K1d s borůvkou

6M3d s brusinkou a vřesem, případně s bělomechem SM7 BK2 JD1 BO JŘ BK6 SM3 JD1 JŘ

SM7 BK3 BO JD BŘ JŘ BO6 BK4 MD

les ochranný

SM6 BK2 JD1 KL1 JL JS

les ochranný

SM6 BO1 BK2 BŘ1 JD

les ochranný

SM6 BK3 JD1 KL


Příloha č. 21

Převažuje Deschampsia flexuosa, jednotlivě Vaccinium myrtillus; hojně mechy Dicranum scoparium, Polytrichum formosum, Hypnum cupressiforme, dosti často Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa; jednotlivě Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Phegopteris dryopteris, Mycelis muralis, Rubus idaeus

Převažuje Vaccinium myrtillus, hojná je Deschampsia flexuosa; hojně mechy Dicranum scoparium Entodon schreberi, Polytrichum formosum, Hypnum cupressiforme, Paraleucobryum longifolium; ojediněle Dryopteris spinulosa

Kamenitá kyselá smrková bučina se šťavelem na balvanitých hřbetech a svazích

Kamenitá kyselá smrková bučina borůvková na balvanitých vrcholech a svazích

6N3

6N4

Uléhavá kyselá smrková bučina skeletovitá na balvanitých úpatích svahů

6I5 (5N5)

6In

Uléhavá kyselá smrková bučina metlicová na plošinách a úpatích svahů

6I4 (6I2)

Převažuje Deschampsia flexuosa a Vaccinium myrtillus; hojně mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Polytrichum formosum, Sphagnum sp., Bazanella trilobata, Polytrichum commune; z bylin Melampyrum pratense, Majanthemum bifolium, Dryopteris spinulosa Převažuje Deschampsia flexuosa a Vaccinium myrtillus; hojně mechy Entodon schreberi, Dicranum undulatum, Polytrichum formosum; někdy Sphagnum spec.; z travin Luzula pilosa, Calamagrostis villosa; jednotlivě Oxalis acetosella, Dryopteris spinulosa, Athyrium filix-femina

Převažuje Deschampsia flexuosa, jednotlivě Vaccinium myrtillus; z travin Luzula pilosa, někdy L. silvatica; méně mechy Dicranum scoparium, Entodon schreberi, Polytrichum formosum; z bylin Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Hieracium silvaticum, zřídka Senecio nemorensis

Kyselá smrková bučina se šťavelem na mírných svazích

6K6

6Nm

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

SM 24-28

SM 24-28

SM 22-24

SM 26-30

SM 28-32

Bonitní stupně

silně kyselá

ploché hřbety, mírné svahy, plochá úpatí svahů o do 15 G, M-R, GD

balvanitá úpatí svahů, skloněné plošiny o do 8

680-900 m n.m.

úpatí svahů, mírně zvlněné plošiny o do 8 hP (G, R-M)

680-930 m n.m.

hP (G, R-M)

700-960 m n.m. balvanité vrcholy, hřebeny a horní části svahů o do 35

G, M-R, (GD)

balvanité kupy, hřbety a svahy, převážně v jejich horní části o do 30

700-960 m n.m.

morový moder

700-960 m n.m.

silně kyselá


kryptopodzol oglejený až pseudoglejový

silně kyselá


kryptopodzol oglejený až pseudoglejový

silně kyselá kryptopodzol oligotrofní, kryptopodzol rankerový, humusový, podzol rankrový mor silně kyselá

morový moder

kryptopodzol oligotrofní, kryptopodzol rankerový, humusový, podzol rankrový

Půdní typ, humusová forma, acidita kryptopodzol oligotrofní

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon G, M-R 6K6d s borůvkou

SM7 JD1 BK2 KL MD


h překryv na povrchu s balvany hluboká střídavě čerstvě vlhká až vlhká dospod vlhká, drobivá až soudržná, dospod ulehlá

hp, silně skeletovitá, s kameny a balvany na povrchu středně hluboká až mělká mírně až čerstvě vlhká, shora kyprá, dospod drobivá ph překryv svahoviny hluboká, čerstvě vlhká, dospod vlhká drobivá až soudržná, dospod ulehlá

6I5d s borůvkou

SM7 BK2 JD1 BO KL BŘ

6I4d s borůvkou, přistupuje brusinka

SM7 BK2 JD1 BO BŘ

SM6 BK3 BO1 JD BŘ

SM7 JD1 BK2 KL hp. středně až silně skeletovitá, s kameny a na 6N3d převažuje balvany na povrchu borůvka středně hluboká čerstvě vlhká shora kyprá, dospod drobivá

hluboká stále čerstvě vlhká drobivá

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence hp-ph, slabě skeletovitá

Příloha č. 21

Převažuje Oxalis acetosella, hojně Deschampsia flexuosa; z bylin Mycelis muralis, Senecio nemorensis Rubus idaeus, jednotlivě Majanthemum bifolium, Dryopteris spinulosa; méně mechů Dicranum scoparium, Polytrichum formosum Převažuje Oxalis acetosella spolu s Phegopteris dryopteris, méně Senecio nemorensis, Mycelis muralis, Dryopteris spinulosa, Athyrium filix-femina, Cardamine trifolia, Majanthemum bifolium; z travin Deschampsia flexuosa, Calamagrostis villosa, jdtl. Luzula silvatica Převažuje Oxalis acetosella, hojně kapradiny Athyrium filix-femina, Dryopteris spinulosa; z bylin Prenanthes purpurea, Lamium galeobdolon; z travin Calamagrostis villosa, Luzula silvatica; z mechu Polytrichum formosum, Mnium spec.

Převažuje Oxalis acetosella, hojně kapradiny, Dryopteris spinulosa ssp. dilatata, D. filix mas, Athyrium filix-femina; Senecio nemorensis, Rubud idaeus, Mycelis muralis, Majanthemum bifolium, Deschampsia flexuosa, Dicranum scoparium Převažuje Oxalis acetosella spolu s Phegopteris dryopteris, Asperula odorata, Cardamine trifolia, Dentaria bulbifera, Sanicula europaea, Stellaria nemorum, Impatiens noli tangere, Lamium galeobdolon, Symphytum tuberosum, Senecio nemor. Převažují byliny Cardamine trifolia, Oxalis acetosella, Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Impatiens noli tangere, Stellaria nemorum; hojně Symphytum tuberosum, Sanicula europaea; jednotlivě Lamium galeobdolon

Svěží smrková bučina šťavelová na mírných až středních svazích

Svěží smrková bučina bukovincová na mírných svazích a plochých hřbetech

Svěží smrková bučina svahová na příkrých svazích nad potoky

Kamenitá svěží smrková bučina šťavelová na kamenitých až balvanitých hřbetech a svazích

Bohatá smrková bučina s řeřišnicí trojlistou na plochých úpatích svahů a v plochých úžlabinách Obohacená smrková bučina s řeřišnicí trojlistou na bázích svahů

6S1

6S2

6S9

6F2 (6F1)

6B4

6D5

6Se

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

SM 30-34 BK 26-28

SM 32-34

GD, G, R 700-1000 m n.m.

SM 28-30

hřbety, svahy s kameny na povrchu o 15-35 GD, dGD 700-960 m n.m. plochá úpatí svahů, plošiny a přechody do plochých úžlabin o do 10 d (R, Ž, Gr, GD) 750-1000 m n.m. ploché báze svahů, přechody do negativních tvarů terénu o sklon do 10

GD, G, R 700-960 m n.m. příkré až srázné svahy nad vodními toky, někdy s balvany o 15-35

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon G, R-M 700-1050 m n.m. mírné svahy, někdy s kameny na povrchu, nevýrazné úžlabiny o 5-20 G, R-M 700-1050 m n.m. ploché kupy a hřbety, mírné svahy, někdy s kameny na povrchu o 5-20

SM 28-30

SM 28-32

SM 28-32

Bonitní stupně

čerstvě vlhká kyprá, lehce drobivá

mullový moder, moder středně kyselá

hluboká až středně hluboká čerstvě vlhká až vlhká kyprá mullový moder, mull mírně kyselá

hp-ph, slabě skeletovitá

ph, středně až silně skeletovitá s kameny až balvany na povrchu středně hluboká čerstvě vlhká, kyprá, lehce drobivá ph, ojediněle skelet hluboká až velmi hluboká čerstvě vlhká až vlhká, kyprá až drobivá

hp, slabě až středně skeletovitá hluboká až středně hluboká čerstvě vlhká kyprá, lehce drobivá

kambizem typická mezotrofní oglejená

kryptopodzol mezotrofní, kambizem mezotrofní mull, mullový moder středně kyselá

kryptopodzol oligomezotrofní, kryptopodzol rankerový, kambizem rankerová mullový moder, moder středně kyselá kamenitá kambizem mezotrofní, kambizem rankerová mullový moder středně kyselá

hluboká

hluboká čerstvě vlhká kyprá až drobivá hp-p, slabě skeletovitá

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence hp-ph, slabě skeletovitá

Půdní typ, humusová forma, acidita kryptopodzol oligomezotrofní, kambizem oligomezotrofní moder, mullový moder středně kyselá kryptopodzol oligomezotrofní, kambizem oligo-mezotrofní

SM6 JD1 BK2 JV1 BK5 JD2 SM2 KL1 JL

SM7 BK2 JD1 KL BK6 SM3 JD1 KL

SM7 BK2 JD1 KL JL BK6 SM3 JD1 KL JL

SM7 BK2 JD1 KL JL BK6 SM3 JD1 KL JL

SM7 BK2 JD1 KL JL BK5 SM3 JD2 KL JL 6S2d s borůvkou a metlicí křivolakou

6S1d s borůvkou

SM7 JD1 BK2 KL JL BK5 SM3 JD2 KL JL


Příloha č. 21

Vegetační poměry

Převažují byliny a kapradiny Oxalis acetosella, Phegopteris dryopteris, Impatiens noli tangere, Stellaria nemorum, Mercurialis perennis, Lamium galeobdolon, Asperula odorata, Dentaria bulbifera, Cardamine trifolia, Urtica dioica, Athyrium f.f. Athyrium filix-femina, Stellaria nemorum, Mnium undulatum, Impatiens noli tangere, Chaerophyllum hirsutum, Soldanella montana, Oxalis acetosella, Phegopteris connectilis

Překryv bylin Petasites albus, Oxalis acetosella; hojně Impatiens noli tangere, Stellaria nemorum; jednotlivě Lamium galeobdolon, Soldanella montana, Circaea alpina, Asperula odorata, Mercurialis perennis; z travin Milium effusum, Festuca silvatica; z kapradin Phegopteris dryopteris, Athyrium filix-femina; z keřů Lonicera nigra; málo mechů Převaha travin a travin Calamagrostis villosa, Luzula silvatica, Deschampsia caespitosa; Oxalis acetosella, Majanthemum bifolium, Phegopteris dryopteris, Senecio nemorensis, Cardamine trifolia, Stellaria nemorum, Athyrium filixfemina; z mechů Polytrichum commune, Sphagnum spec. Převažují byliny Oxalis acetosella, Senecio nemorensis, Mycelis muralis, Majanthemum bifolium; hojně traviny Deschampsia flexuosa, D. caespitosa, Calamagrostis villosa; z kapradin Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, D. spinulosa; z mechů Polytrichum commune, Sphagnum spec.

Lesní typ

Klenosmrková bučina bukovincová na balvanitých hřbetech a svazích

Vlhká smrková bučina papratková na svazích

Vlhká smrková bučina devětsilová v plochých svahových úžlabinách

Vlhká smrková bučina s bikou lesní v mírně skloněných plochých svahových úžlabinách

Vlhká smrková bučina šťavelová v plochých svahových úžlabinách

Symbol

6A6

6V1

6V2

6V3

6V4

SM 30-34

SM 30-34

SM 32-34 JD 30-32 BK 28-30

SM 30-34

SM 28-34

Bonitní stupně

kambizem pseudoglejová typická, glej kambický

kambizem oglejená až pseudoglejová, glej kambický mull, mullový moder středně až mírně kyselá

Půdní typ, humusová forma, acidita kambizem typická mezotrofní, kambizem rankerová mezotrofní mullový moder, mull středně kyselá

ploché svahové úžlabiny s potůčky o 5-20

650-1050 m n.m.

dGD 650-1050 m n.m. mírně skloněné ploché svahové úžlabiny, často s potůčky a prameništi, plochá o 3-10 dG, dR-M

středně kyselá

moder až mullový moder

kambizem oglejená až pseudoglejová, glej kambický

mullový moder, moder středně kyselá

kambizem oglejená až pseudoglejová typická, glej kambický

široké a úzké svahové mullový moder až mull úžlabiny, často s středně až mírně potůčky o o sklon 5-15 (20 ) kyselá

750-1000 m n.m.

720-900 m n.m. svahová údolí (spodní části) často s potůčky různé expozice o sklon do 20 R, Ž, GD, Sv

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon GD 700-1050 m n.m. balvanité kupy, hřbety, horní a střední části svahů o do 25 R, S, GD

SM7 BK2 JD1 KL JS SM5 BK4 JD1 KL JS

SM7 JD2 BK1 JL KL JS SM5 BK3 JD2 JL KL JS

odvedení pouze přebytečné vody

pramenná oblast vodohospodářská funkce

SM7 JD2 BK(KL)1

SM6 JD2 BK2 KL

SM5 BK3 JD1 KL1 JL BK5 SM3 JD1 KL1


hluboká 6V4d s borůvkou vlhká, místy až mokrá shora kyprá, dospod až soudržná

ph-hp, skeletovitá

hluboká vlhká, místy až mokrá shora kyprá, dospod drobivá až soudržná

stále čerstvě vlhká až vlhká, dospod mokrá drobivá, dospod soudržná ph-hp, slabě skeletovitá

hluboká

drobivá - vazká ph-hp, slabě skeletovitá

hluboká stále čerstvě vlhká až mokrá

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence hp-p, středně až silně skeletovitá středně hluboká až hluboká čerstvě vlhká kyprá, lehce drobivá hp-ph, (silně) kamenitá

Příloha č. 21

Převažují byliny Oxalis acetosella, Cardamine trifolia, Stellaria nemorum, Lamium galeobdolon, Mycelis muralis, Senecio nemorensis; hojně kapradiny Phegopteris dryopteris, Dryopteris spinulosa, Athyrium filix-femina; z travin Calamagrostis villosa, Luzula silvatica, Deschampsia flexuosa; Polytrichum formosum Převažují byliny a kapradiny Oxalis acetosella, Phegopteris dryopteris, Dryopteris spinulosa, Athyrium filix-femina, Stellaria nemorum, Senecio nemorensis, Majanthemum bifolium; z travin Deschampsia flexuosa, Luzula silvatica; z mechů Dicranum scoparium, Polytrichum for.

Vlhká smrková bučina s řeřišnicí trojlistou v plochých svahových úžlabinách

Vlhká smrková bučina s kapradí osténkatou v balvanitých plochých svahových úžlabinách

6V6

6V7

Převažují byliny Oxalis acetosella, Mycelis muralis, Senecio nemorensis, Rubus idaeus, ve světlostních stádiích Calamagrostis villosa, někdy i Carex brizoides, Luzula pilosa, Deschampsia flexuosa, jinak kapradiny Dryopteris spinulosa, D. filix-mas, Athyrium filix-femina; z mechů Dicranum scoparium

Převažují traviny Deschampsia flexuosa, Luzula pilosa, Calamagrostis villosa, hojně Vaccinium myrtillus a mechy Dicranum scoparium, Sphagnum sp., Polytrichum commune, Entodon schreberi; jednotlivě Majanthemum bifolium, Dryopteris spinulosa, Oxalis acetosella, Soldanella montana

Převažují byliny Equisetum silvaticum, Oxalis acetosella, Lysimachia vulgaris, Ajuga reptans, často Calamagrostis villosa, Deschampsia caespitosa; hojně mechy Sphagnum sp., Polytrichum commune, P. formosum, Bazzania trilobata, často Vaccinium myrtillus, Dryopteris spin.

Svěží smrková jedlina šťavelová v plochých úžlabinách a na plošinách

Kyselá smrková jedlina metlicová v plochých úžlabinách a na plošinách

Podmáčená smrková jedlina přesličková v plochých úžlabinách

6P2

6G1

6Va 6O1

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

hP

SM 28-32

ploché úžlabiny, často s potůčky o 0-5

600-800 m n.m.

hP, d(G, R-M, GD) 600-850 m n.m. plochá úpatí svahů, skloněné plošiny, velmi ploché úžlabiny (v dolních částech) o do 10

hP, d(GD, G, R-M) 600-850 m n.m. plochá úpatí svahů, skloněné plošiny, velmi ploché úžlabiny (v dolních částech) o do 10

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon dGD 650-960 m n.m. ploché svahové úžlabiny s potůčky a prameništi, přev. ve středních částech svahů, někdy i s balvany o 5-20 dGD (dG) 650-960 m n.m. balvanité ploché svahové úžlabiny s potůčky a prameništi o 5-20

SM 26-30

SM 28-32

SM 30-34

SM 30-34

Bonitní stupně

silně kyselá

rašelinný morový moder

humózní glej rašelinový

silně kyselá

mor

středně kyselá pseudoglej kambický, pseudoglej typický

morový moder až moder

kryptopodzol pseudoglejový, pseudoglej kambický, typický

středně kyselá

mullový moder

kambizem rankerová oglejená až pseudoglejová

středně kyselá

mull a mullový moder

Půdní typ, humusová forma, acidita kambizem oglejená až pseudoglejová, glej kambický

SM6 BK2 JD1 KL1 JL JS SM4 BK4 JD1 KL1 JL JS

SM7 BK2 JD1 KL JL JS SM4 BK4 JD1 KL1 JL JS


Ph-hp, někdy se skeletem hluboká až velmi hluboká střídavě čerstvě vlhká až vlhká soudržná, dospod ulehlá ph-jh, ojediněle skelet hluboká shora vlhká, dospod mokrá až zbahnělá soudržná až vazká

SM8 JD2 BK

zahrnuje i typ 6Q2 chudá smrková jedlina s rašeliníkem

6P2d s borůvkou

SM7 JD2 BK1 BO

SM7 JD2 BK1 ph-hp, někdy se skeletem 6O1d s borůvkou hluboká až velmi hluboká střídavě čerstvě vlhká až vlhká soudržná, dospod dosti ulehlá

hluboká vlhká, místy až mokrá shora kyprá, dospod drobivá až mírně ulehlá 6V7d s borůvkou

ph-hp, balvanitá

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence ph-hp, slabě skeletovitá hluboká vlhká, místy až mokrá shora kyprá, dospod až soudržná, dosti ulehlá

Příloha č. 21

SM 26-28 JD 24-26

SM 26-30

Převažují Vaccinium myrtillus a mechy na balvanech Dicranum scoparium, Entodon schreberi; jednotlivě Vaccinium vitis ideae, Calamagrostis villosa; ojediněle Dryopteris spinulosa, Rubus idaeus; z mechů Polytrichum formosum, P.juniperinum

Převažují Dryopteris spinulosa a mechy Dicranum scoparium, Polytrichum formosum; hojně Vaccinium myrtillus; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Oxalis acetosella

Převažují traviny Deschampsia flexuosa; keříčky Vaccinium myrtillus; mechy Dicranum scoparium; jednotlivě Calamagrostis villosa, Homogyne alpina, Polytrichum formosum; ojediněle Dryopteris spinulosa, Majanthemum bifolium

Střídavě převažují Deschampsia flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dicranum scoparium, Oxalis acetosella, jednotlivě Calamagrostis villosa, Dryopteris spinulosa ssp. dilatata, Polytrichum formosum; ojediněle Rubus idaeus

Převládá Dryopteris dryopteris; hojně Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa; jednotlivě Luzula silvatica, Senecio nemorensis

Skeletová buková smrčina borůvková na vrcholech a balvanitých suťovitých svazích

Skeletová buková smrčina s kapradí osténkatou na příkrých balvanitých suťových svazích

Kyselá buková smrčina metlicová na plošinách a mírných svazích

Kamenitá kyselá buková smrčina se šťavelem na balvanitých svazích

Svěží buková smrčina bukovincová na plochých hřbetech a horních částech svahů

7Y1

7Y2

7K1

7N3

7S2

SM 26-30

SM 22-24

SM 20-22

SM 16-18

Převažuje Vaccinium myrtillus; jednotlivě Deschampsia flexuosa, Calamagrostis villosa; ojediněle Dryopteris spinulosa, mechy na balvanech

Zakrslá buková smrčina skeletová na balvanitých svazích a hřebenech

Bonitní stupně

7Z9

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

Půdní typ, humusová forma, acidita litozem, ranker suťový litický, regozem psefitická

balvanité mírné až příkré svahy sklon 8o 25 R, Ž, GD 900-1050 m n.m. ploché hřbety, vyklenuté svahy, jednotlivě s kameny na povrchu o sklon 10-20

850-1050 m n.m.

R, Ž, GD

850-1050 m n.m. velmi mírné svahy a náhorní plošiny o sklon 2-10

R, Ž, GD

900-1073 m n-mpříkré balvanité svahy o sklon 20-35

Ž, GD, R

silně kyselá


kryptopodzol oligomezotrofní

silně kyselá

silně kyselá kryptopodzol rankerový, humusový podzol rankerový morový moder

mor


silně kyselá

mor

ranker litický, ranker kambický

900-1073 m n.m. skalnaté hřebeny vrcholy, balvanité sutě mor na svazích o silně kyselá sklon až 45 Ž, GD, R regozem psefitická ranker litický, ranker 900-1073 m n.m. suťový vrcholy, kupy, balvanité horní části mocný mor svahů o silně kyselá sklon 20-35

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon R

hluboká až středně hluboká čerstvě vlhká kyprá

skeletovitá, hp s kameny až balvany na povrchu středně hluboká až mělká čerstvě vlhká kyprá hp, slabě skeletovitá až skeletovitá

čerstvě vlhká kyprá

hluboká

hrubě skeletová s vystupujícími skalkami, suť s hp výplní mělká až středně hluboká čerstvě vlhká rozpadavá hp, slabě skeletovitá

čerstvě vlhká rozpadavá

mělká

hrubě skeletová suť s hp výplní

mělká až velmi mělká mírně až čerstvě vlhká rozpadavá

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence skeletová suť se slabou hp výplní

BK v podúrovni

funkce protierozivní, půdoochranná SM8 JD1 BK1 KL

přechod k ochrannému lesu

SM8 JD1 BK1 KL

na 7K1d převaha borůvky

SM9 BK1 JD

funkce protierozivní, půdoochranná

les ochranný

SM8 JD1 BK1 KL JŘ

protierozivní, půdoochranný

les ochranný

SM9 JD1 JŘ BK

ponechat přirozenému vývoji

les ochranný

SM8 JŘ1 BŘ1 BK


Příloha č. 21

Dominantní je Chaerophyllum hirsutum, dále Chrysosplenium alternifolium, Carex remota, Glyceria fluitans, jednotlivě Crepis paludosa, Caltha palustris, Ajuga reptans, na okrajích mokřadu Luzula silvatica, Urtica dioica, Stellaria nemorum

Podmáčená buková smrčina krabilicová na zbahnělých prameništích

Převažuje Oxalis acetosella, příp. Calamagrostis villosa (světlostní stádia); z travin často Deschampsia flexuosa, D. caespitosa, Luzula silvatica; z bylin Phegopteris dryopteris, Soldanella montana, Lycopodium annotinum, Dryopteris spinulosa; z mechů Sphagnum spec., Polytrichum commune, Mnium spec.

Převažuje Vaccinium myrtillus, případně Calamagrostis villosa, hojná Deschampsia flexuosa; hojné mechy Sphagnum spec., Polytrichum commune, Bazzania trilobata; jednotlivě Dryopteris spinulosa, Soldanella montana, Majan-themum bifolium, Vacc. vitis ideae

Převažuje Sphagnum spec. spolu s Bazzania trilobata a Vaccinium myrtillus; hojně Calamagrostis villosa, Dicranum scoparium, Polytrichum commune; jednotlivě Dryopteris spinulosa, Vaccinium vitis ideae, Deschampsia flexuosa

Převažuje Equisetum silvaticum; hojně Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus a mechy Dicranum scoparium, Polytrichum commune, Sphagnum spec.; jednotlivě Dryopteris spinulosa, Deschampsia flexuosa, Calamagrostis villosa

Svěží jedlová smrčina šťavelová na mírně skloněných plošinách a v plochých úžlabinách

Kyselá jedlová smrčina třtinová na mírně skloněných plošinách a v plochých úžlabinách

Podmáčená chudá jedlová smrčina rašeliníková v plochých úžlabinách

Podmáčená jedlová smrčina přesličková v plochých úžlabinách

7P1

7T1

7G1

7Vg 7O1

7V9

7Va

Převažují kapradiny Dryopteris spinulosa ssp. euspinulosa a D.dilatata, Athyrium filix-femina, Phegopteris dryopteris a byliny Oxalis acetosella; hojně Vaccinium myrtillus; z travin Deschampsia flexuosa, Calamagrostis villosa; z mechů Dicranum scoparium

Vlhká buková smrčina kapradinová v balvanitých svahových úžlabinách

7V6

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

SM 26-30

SM 20-24

SM 24-30

SM 30-34

SM 28-30

SM 28-30

Bonitní stupně

740-950 m n.m. ploché úžlabiny o sklon 0-5

700-1020 m n.m. velmi plochá úpatí svahů, skloněné plošiny, ploché úžlabiny o do 5 dG, hP 700-1020 m n.m. ploché úžlabiny, terénní sníženiny se špatnými odtokovými poměry o do 5 R, Ž, GD, GR

velmi ploché úpatí svahů, skloněné plošiny, ploché úžlabiny o 0-8 dGD, dG, hP

700-1020 m n.m.

dGD, dG, hP

700-1000 m n.m. zbahnělá prameniště pod terénními zlomy na počátku úžlabin o 0-2

H

850-1050 m n.m. úžlabinovité balvanité svahy, protékané o vodou sklon 5-20

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon R, Ž, GD

silně kyselá

rašelinný mor

silně kyselá glej rašelinový

rašelinný mor

glej podzolový, glej rašelinný, glej rašelinový

silně kyselá

mor

jph, ojediněle se skeletem hluboká vlhká, dospod mokrá soudržná až vazká

jp-pj, slabě až středně skeletovitá hluboká mokrá soudržná, dospod až ulehlá

ph, slabě skeletovitá hluboká až velmi hluboká vlhká (střídavě až mokrá) soudržná, dospod ulehlá

kryptopodzol pseudoglejový, pseudoglej podzolový

silně kyselá

morový moder, mor

ph, slabě skeletovitá hluboká až velmi hluboká vlhká (střídavě až mokrá) soudržná, dospod ulehlá

organické bahno až dobře rozložená rašelina hluboká zbahnělá mazlavá, vespod jp až pj podloží, ulehlá

mělká až středně hluboká vlhká, dospod mokrá slabě soudržná

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence hp, skeletovitá až silně skeletovitá

kryptopodzol pseudoglejový, pseudoglej kambický

středně kyselá

mull

morový moder až moder silně kyselá glej rašelinový, glej zbahnělý

Půdní typ, humusová forma, acidita kryptopodzol oligomezotrofní oglejený, přechody ke gleji kambickému

udržovat síť trvalého odvodnění

SM9 JD1 BO

SM9 JD1 BŘ OL JŘ

7P1d s brusinkou

SM9 JD1 BK

701d s borůvkou

SM8 JD2 BK

SM 10 JD BK většinou bezlesé kaliště (Žofínský prales) neodvodňovat uvnitř větších mo-křadů narůstá rašeliniště

vhodná příměs KL

SM8 BK1 JD1 KL


Příloha č. 21

Převažuje Calamagrostis villosa, hojná je Luzula silvatica, Deschampsia caespitosa; Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus; z mechů Sphagnum spec., Polytrichum commune, Dicranum scoparium; jednotlivě Dryopteris spinulosa, Phegopteris dryopteris, Soldanella montana, Lycopodium annotinum

Převažuje Calamagrostis villosa (dominantní ve světlostních stádiích) spolu s mechy Sphagnum spec., Polytrichum commune, Bazzania trilobata; hojně Vaccinium myrtillus, často Dryopteris spinulosa, Oxalis acetosella, Luzula silvatica, Deschampsia flexuosa; z mechů Dicranum scoparium Převažují mechy Sphagnum spec., Polytrichum commune, Dicranum scoparium, Bazzania trilobata; hojně Vaccinium myrtillus, jednotlivě Vaccinium vitis ideae, Dryopteris spinulosa, Calamagrostis villosa, Deschampsia flexuosa

Dominantní je Sphagnum spec., hojně Polytrichum commune, P. strictum; hojně keříčky Vaccinium myrtillus, Oxycoccus quadripetalus, Vaccinium uliginosum; z travin především Eriophorum vaginatum, Calamagrostis villosa

Dominantní je Sphagnum spec. a keříčky Vaccinium myrtillus, V. vitis ideae, V. uliginosum, Oxycoccus quadripetalus, Andromeda polifolia; z travin hojně Eriophorum vaginatum, Melampyrum silvaticum

Podmáčená jedlová smrčina třtinová v plochých úžlabinách

Kyselá rašelinná smrčina třtinová v plochých úžlabinách

Kyselá rašelinná smrčina borůvková v plochých úžlabinách

Vrchovištní smrčina suchopýrová na náhorních plošinách

Vrchovištní kleč blatková na náhorních plošinách

7G3

7R1

7R2

8R1

9R2

BL 14

SM 18

SM 20-26

SM 26-30

SM 26-32

Bonitní stupně

900-1020 m n.m. vyklenutá vrchoviště na náhorních plošinách a terénních sníženinách o 0-2

široké, ploché úžlabiny, často s potůčky o do 5 RŠ 700-1020 m n.m. bochníkovitě vyklenuté rašeliniště v širokých, plochých úžlabinách o do 5 RŠ 850-1050 m n.m. mírně vyklenutá vrchoviště na náhorních plošinách a terénních sníženinách o 0-2 RŠ

700-1020 m n.m.

silně kyselá

rašelinný mor

organozem fibrická

silně kyselá

rašelinný mor

organozem fibrická

velmi silně kyselá

rašelinný mor

organozem mezická oligotrofní

silně kyselá

rašelinný mor

organozem mezická oligotrofní

silně kyselá

rašelinný mor

úpatí svahů a ploché úžlabiny, často s potůčky o do 5 RŠ

700-1020 m n.m.

Půdní typ, humusová forma, acidita glej rašelinový humózní, podzolový, glej rašelinný

Podloží. Výška n.m. Reliéf, expozice, sklon hP

SM10 JD BŘ JŘ

SM9 JD1 BK BŘ OL JŘ


hluboká až k povrchu mokrá, dospod zbahnělá

slabě rozložená rašelina

hluboká až k povrchu mokrá, dospodu zbahnělá

málo rozložená rašelina

les ochranný

BL10 SM BO BŘ JŘ

zápoj přirozeně rozvolněn

les ochranný

SM10 BL BŘ JŘ

přechod k ochrannému středně hluboká až lesu hluboká vlhká, dospod mokrá shora kyprá, dospod až vazká shora dobře rozložená SM10 JD BŘ JŘ rašelina, dospod slabě rozložená rašelina hluboká mokrá vláknitá rašelina

dobře rozložená rašelina

hluboká shora vlhká, dospod mokrá soudržná až vazká

Půdní druh. skelet, hloubka, vlhkost, konzistence jp-pj, slabě skeletovitá

Substrát: RŠ – rašelina, AL – aluvium, H – hlíny polygenetické, Hpf – hlinité překryvy, SH – svahové hlíny, Ž – žula, G - granulit, M – migmatit, R – rula, GD - granodiorit Půdní druh: p – písčitá, h - hlinitá, hp – hlinitopísčitá, ph – písčitohlinitá, j – jílovitá, jp – jílovitopísčitá, rš - rašelina

Vegetační poměry

Lesní typ

Symbol

Příloha č. 21

Příloha č. 22

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n.L. pobočka České Budějovice

Oblastní plán rozvoje lesů Přírodní lesní oblast 14 - Novohradské hory

Předběžná zpráva pro vyhotovení OPRL.

Č.Budějovice 7.1.1999.

Vyhotovil: Ing.F.Maršík

1

1. Důvod k vyhotovení OPRL Oblastní plán rozvoje lesů pro lesní oblast 14 - Novohradské hory bude vyhotoven na základě §23 odst.1-4 zákona č.289/95 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesního zákona) a na základě vyhlášky MZe č.83/96 Sb. ze dne 19.dubna 1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.

2. Pověření vypracování OPRL Zpracováním OPRL byl Ministerstvem zemědělství České republiky pověřen Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem ve smyslu „Rozhodnutí o vymezení základního předmětu činnosti ÚHÚL„ ze dne 30.12.1996 č.j.2671/96-1000 v souladu s odst.6. Vyhovování OPRL a jejich následná aktualizace Oblastní plán rozvoje lesů pro LO 14 - Novohradské hory zpracuje pobočka ÚHÚL v Českých Budějovicích, 37371 Rudolfov, Lipová 15. Zpracování OPRL bude prováděno ve smyslu vpředu uvedených zákonných předpisů a Metodiky pro vyhotovování OPRL, vypracované dubnu 1996 a schválené OLH MZe ČR. Zpracování OPRL pro LO 14 bude probíhat na základě harmonogramu vyhotovení OPRL ÚHÚL v Brandýse n.L. na období 1996-2002.

3. Uplatnění připomínek ke zpracování OPRL V intencích §1, odst.3 vyhlášky MZe č.83/96 Sb. byl MZe ve Věstníku Ministerstva č.2 ročník 1996 z května 1996 vyhlášen záměr vypracovat oblastní plán a byl stanoven termín 31.7.1996, do kdy mohou dotčené právnické a fyzické osoby uplatnit své připomínky k jeho zpracování.

4. Kompetence státní správy lesů a ochrany přírody Oblastní plány rozvoje lesů zadává a schvaluje Ministerstvo zemědělství ČR, které je Ústředním orgánem státní správy lesů. LO 14 spadá do působnosti územních odborů MZe pro českobudějovickou oblast, 37013 Č.Budějovice, Rudolfovská 80. LO 14 leží na území těchto okresních úřadů, které zde vykonávají státní správu lesů v hranicích své působnosti.: OKÚ České Budějovice, České Budějovice, Mánesova 3, OKÚ Český Krumlov, Český Krumlov, Plešivec 268, Ministerstvo rozhoduje v kompetencích dle §49, odst.2 a okresní úřady dle §48, odst.1 zákona č.289/95 Sb. Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody. Kompetence MŽP ČR je stanovena v §79 zákona č.114/92 Sb. LO 14 spadá do působnosti územního odboru MŽP pro českobudějovickou oblast, České Budějovice, Jeronýmova 1. Kompetence státní správy ochrany přírody vykonávají v obvodu své působnosti referáty životního prostředí okresních úřadů. Dalšími orgány ochrany přírody jsou obce s vymezením působnosti podle §76 zákona č.114/92 Sb. a Česká inspekce životního prostředí dle zákona ČNR č.282/91 Sb.

5. Vymezení hranice přírodní lesní oblasti Hranice LO 14 - Novohradské hory probíhá ve smyslu přílohy č.1 k vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. takto: s LO 12: Šejby - Dobrá Voda - Chlupatá Ves - Konratice - Benešov nad Černou - Kuří Pohorská Ves - Bělá - Dolní Přibrání, s Rakouskem: Šejby - Dolní Přibrání.

2

6. Přírodní podmínky oblasti. 6.1. Poměry orografické Hranice LO 14 - Novohradské hory se prakticky kryje s hranicí geomorfologicky vymezeného celku Novohradské hory, který je součástí Šumavské soustavy. Větší část této hornatiny leží v Rakousku a nese název Weinsberger Wald. Oproti Novohradskému předhůří je celek na severu omezen až 300 m vysokými zlomovými svahy Vysoké (1034 m), Kraví hory (953 m) a Kuní hory (925 m). V důsledku mrazového zvětrávání v pleistocénu tady vznikla rozlehlá balvanitá moře. Jižně od Vysoké vystupuje Jelení hřbet (951 m). V jižní části na hranicích s Rakouskem leží nejvyšší vrchol Novohradských hor Kamenec (1073 m), severněji od něho pak Myslivna (1040 m). Z Kamence vybíhá na severozápad hřbet s Jelením vrchem (956 m), z Myslivny pak vybíhá stejným směrem hřbet s Lužnickým vrchem (903 m).

6.2. Poměry hydrografické Státní hranice mezi Kamencem a Stodůleckým vrchem tvoří evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Část Novohradských hor patří k rozvodí řeky Vltavy, a to jejího pravostranného přítoku Malše. Řeka Malše pramení v Rakousku pod Viehbergem (1112 m) a tvoří v Novohradských horách státní hranici v délce kolem 4 km a lesní oblast opouští u Cetvin. Jižně a jihozápadně od Pohoří na Šumavě pramení Pohořský potok, který protéká uměle zbudovanou Jiřičskou nádrží a u Meziříčí opouští oblast Novohradské hory. Mezi Terčí Vsí a Skleněnými Hutěmi je menší hřeben, který tvoří rozvodí. Pod ním pramení Lužnice a teče jihovýchodním směrem do Rakouska. Černý potok pramení v Rakousku, protéká jímkou na Zlaté Ktiši do Černého Údolí a teče dál různě širokým údolím k Benešovu nad Černou. Po pravé straně přijímá Lužní potok, který pramení jižně pod Lukovem a ohraničuje zalesněné území na jihozápadní straně Jeleního hřbetu. Na jihovýchodním úpatí Vysoké, ještě na rakouském území, pramení Stropnice, která teče nejprve k Šejbům, směrem od Dolních Šejbů teče severozápadním směrem k Dlouhé a Horní Stropnici. Východně od Hartunkova pramení Svinenský potok, který protéká zpočátku v hartunkovských lesích hlubokým úžlabím Liščího dolu a teče téměř severně k Rychnovu u Nových Hradů.

6.2. Poměry geologické 6.2.1. Krystalinikum moldanubika Krystalinikum moldanubika je nejstarším geologickým celkem v oblasti. 6.2.1.1. Cordieritické ruly a nebulitické migmatity Cordieritické ruly a nebulitické migmatity jsou součástí pláště, tvořeného metamorfovanými horninami, kterým prorazilo magma centrálního moldanubického plutonu. Jsou většinou ostře tektonicky oddělené od hornin centrálního plutonu a vytvářejí převážně plošší bázi Novohradských hor na linii, tvořené spojnicí obcí Šejby - Hojná Voda - Černé Údolí - Lužnice - Pohorská Ves - Bělá Bukovsko. Plášť rul a migmatitů je proražen ještě úzkým pásem granodioritů, táhnoucích se jižně od obcí Dobrá Voda - Konratice - Benešov n/Č. Zvětráváním cordieritických rul a migmatitů vznikají půdy poměrně živinami slabě zásobené, značně kyselé a náchylné k uléhavosti.

6.2.2. Moldanubický pluton 6.2.2.1. Biotitický granodiorit Biotitický granodiorit, středně zrnitý, porfyrický (weinsberský typ) je nejvíce rozšířenou horninou oblasti. Zaujímá část území jižně od Žofína, Terčího Dvora, Jeleního vrchu a Bukovska a dále pak tvoří ostrov kolem Vysoké a úzký pruh jižně od Dobré Vody - Benešova.

3

Hornina dobře zvětrává. Vytváří se z ní hluboké hlinitopísčité půdy, poměrně dobře zásobené živinami. 6.2.2.2. Biotitický granodiorit a křemenný diorit Biotitický granodiorit a křemenný diorit, středně zrnitý, zčásti porfyrický (freistadský typ) zasahuje na území oblasti jen v úzkém lemu u Janovy Vsi u Cetvin. Dává vzniknout půdám již chudším. 6.2.2.3. Dvojslídný granit až granodiorit Dvojslídný granit až granodiorit, středně zrnitý, místy porfyrický (číměřský typ) buduje především Jelení hřbet. Půdy na něm vzniklé jsou kyselejší a poněkud hůře zásobené živinami, než půdy na biotitickém granodioritu. 6.2.3. Kvartérní uloženiny 6.2.3.1. Svahové sedimenty Materiál, vznikající zvětráváním hornin, byl po snosu ze svahů ukládán na bázích svahů. Nejčastější formou snosu byla soliflukce, kdy ve studených obdobích pleistocénu stékaly rozbředlé zeminy v době tání po zmrzlém podloží. Svahoviny balvanitě zvětrávajících hornin vytvářejí na svazích a úžlabích kamenná moře. Nejčastěji jsou svahoviny písčitohlinité až hlinité, označované jako svahové hlíny. Vznikají na nich půdy často značně uléhavé. 6.2.3.2. Sedimenty deluviálně-fluviální Materiál svahovin byl někdy transportován tekoucí vodou a ukládán v podobě výplavových sedimentů s netříděnými a málo opracovanými úlomky hornin. Tyto sedimenty pak často lemují vlastní fluviální sedimenty. 6.2.3.3. Aluviální sedimenty Aluviální sedimenty byly ukládány povodňovou sedimentací v nivě řek a potoků. Jejich podloží tvoří většinou štěrkopísky. Na nich jsou uloženy hlinité až hlinitopísčité sedimenty, nivní hlíny. 6.2.3.4. Organogenní sedimenty Vrchovištní rašeliny a přechodné rašeliny vznikly především na planině v okolí bývalé obce Pohoří. Jsou poměrně mělké a přecházejí ve zrašelinělé půdy, t.zv. náslatě s vysokým stupněm rozkladu organické hmoty.

6.3. Poměry klimatické 6.3.1. Průměrná roční teplota V závislosti na teplotním gradientu, který vyjadřuje pokles teploty zhruba o 0,54 oC na 100 m výšky, byly odvozeny izotermy. Izoterma 6,5 oC v severní části oblasti sleduje její hranice. V západní části území se hranice oblasti přibližují izotermě 6,0 oC. Izoterma 5 oC obepíná nejchladnější části oblasti v okolí Vysoké a Kamence. Celou oblast Novohradských hor vyplňuje mírně chladný klimatický okrsek, který je charakteristický průměrnou červencovou teplotou od 12 oC do 15 oC.

4

6.3.2. Průměrné množství srážek Roční množství srážek se v oblasti Novohradských hor pohybuje od 750 mm při jejich úpatí po 950 mm v nejvyšších polohách. Srážky jsou během roku velmi příznivě rozloženy. Od dubna do konce září spadne 67% ročních srážek. Nejdeštivějším měsícem je červenec. V nejchladnější části území v okolí Pohoří leží sněhová pokrývka v průměru 136 dnů v roce. Na úpatí Novohradských hor, především v níže položené části mezi Malontami, Bělou a Bukovskem a v okolí Radčic, působí škody na porostech těžký sníh. Napadá většinou koncem října, případně záhy z jara a poškozuje především borovici. 6.3.3. Vítr Na jaře vane vítr nejčastěji od severozápadu. Ještě v měsících červnu a červenci, bohatých na srážky, převažuje severozápadní proudění, které se postupně mění na západní, na podzim až jihozápadní. Jihozápadními proudění větru bývá na podzim přerušováno kontinentálním prouděním jihovýchodním. Rovněž v zimě, na srážky chudé, převažuje jihozápadní proudění. Největrnější měsíc roku je únor, dále pak leden, březen a duben. Vichřice se vyskytuje především v chladné roční době a jsou převážně západních směrů (SZ, Z, JZ). Novohradské hory patří k největrnějším oblastem jižních Čech.

6.4. Poměry pedologické 6.4.1. Půdy na extrémních stanovištích 6.4.1.1 Syrozem Syrozem (litozem s hloubkou půdy do 10 cm, regozem nad 10 cm) je iniciální půda s vysokým obsahem skeletu, se slabě vyvinutým humusovým horizontem. Vyskytuje se na chudých kamenitých a balvanitých sutích a slabě zvětralých výstupech hornin na vrcholcích a hřebenech. Úrodnost půdy je velmi nízká. 6.4.1.2. Ranker Ranker je půda s vysokým obsahem skeletu (více jak 50%), s dobře vyvinutým humusovým horizontem. Humusem bohatá jemnozem zčásti vyplňuje prostory mezi kameny a balvany. Ranker se vyskytuje na obdobných stanovištích jako syrozem, ale je to půda většinou příznivě vlhká, s vyšším stupněm úrodnosti. 6.4.2. Půdy na exponovaných stanovištích Půdy na exponovaných stanovištích patří často k subtypům na přechodu mezi rankerem a kambizemí nebo kryptopodzolem. Je to především ranker kambický (ranker hnědozemní), kambizem rankerová (nevyvinutá hnědá půda), kryptopodzol rankerový (nevyvinutá rezivá půda) a j. Časté jsou i skeletovité formy kambizemě a kryptopodzolu.

6.4.3. Půdy na kyselých stanovištích Půdy na kyselých stanovištích jsou normální půdy na horninách poněkud slaběji zásobených živinami. Představují oligotrofní varianty půdních typů. Jsou středně úrodné.

6.4.3.1. Kambizem Kambizem (hnědá lesní půda) je nejčastějším půdním typem v níže položené části území, o zhruba do nadmořské výšky 750 až 800 m, s průměrnou roční teplotou nad 6 C a s průměrným úhrnem srážek do 820 mm.

5

6.4.3.2. Kryptopodzol Kryptopodzol (rezivá půda) je převažujícím půdním typem ve výše položené části území s nižší teplotou a vyššími srážkami. Vlivem klimatických podmínek a přirozeného zastoupení smrku se začíná uplatňovat podzolizace, projevující se vybílením části zrn písku.

6.4.4. Půdy na živných stanovištích Půdy na živných stanovištích jsou normální půdy na horninách relativně dobře zásobených živinami. Představují mezotrofní varianty kambizemě a kryptopodzolu. Jsou značně úrodné.

6.4.5. Půdy na stanovištích ovlivněných vodou, stékající po svazích Půdy na stanovištích ovlivněných vodou, stékající po svazích, jsou časté především v širokých svahových úžlabinách s prameny a potůčky. Co do vlhkosti tvoří pestrou mozaiku od půd slabě ovlivněných stékající vodou až po půdy zamokřené. Nejčastěji jsou to oglejené mezotrofní varianty kambizemí a kryptopodzolů. Půda je dobře zásobená živinami i vodou a je značně úrodná. 6.4.6. Půdy střídavě vlhké Půdy střídavě vlhké jsou časté na plochých bázích svahů a plošinách, většinou na svahových hlínách se zhoršenou propustností pro vodu. Srážková voda v období dešťů a jarního tání sněhu způsobuje přechodné zamokření porostní půdy. V období sucha mohou v níže položených částech území mírně vysychat a tvrdnout. 6.4.6.1. Pseudoglej Pseudoglej je typickým reprezentantem těchto půd. Úrodnost půdy je nepříznivým vlhkostním režimem mírně snížena, půda bývá uléhavá. Časté jsou i přechodné subtypy mezi pseudoglejem a kambizemi, případně kryptopodzolem. Jsou to kambický pseudoglej (hnědý pseudoglej), pseudoglejový kryptopodzol (rezivá půda pseudoglejová) a j. 6.4.7. Půdy lužní Půdy lužní jsou vázány na údolní nivy větších potoků a řek, které tvořily v době záplav aluviální akumulaci materiálu. 6.4.7.1. Fluvizem Fluvizem (naplavená půda) je bohatá humusem a živinami. Časté jsou půdy s trvale zvýšenou hladinou podzemní vody, které tvoří přechod ke glejům. Je to fluvizem glejová (naplavené půdy glejo-vé). Úrodnost půdy je zamokřením výrazně snížena. 6.4.8. Půdy na podmáčených stanovištích Půdy na podmáčených stanovištích jsou trvale zamokřeny spodní vodou. 6.4.8.1. Glej Glej bývá bohatý humusem i živinami. Na rozdíl od naplavené půdy s proudící okysličenou vodou je podzemní voda u gleje jen mírně pohyblivá. Vyskytuje se v plochých terénních depresích, plochých úžlabinách a na bázích svahů.

6

Glej bývá často na povrchu zrašelinělý a vznikl rašelinový glej. Někdy je povrch půdy zbahnělý, pak se jedná o zbahnělý glej. Časté jsou přechody ke kambizemi. Ty patří gleji kambickému (hnědý glej). Vyskytují se i přechody k podzolům, podzolové gleje.

6.4.9. Půdy na rašelinách 6.4.9.1. Organozem Organozem (rašelinná půda) se vyskytuje jak ve formě organozemi fibrické (rašelinné půdy vrchovištní) na bochníkovitě vyklenutých, dosud živých vrchovištích, tak ve formě organozemi mezické (rašelinné půdy přechodné) s rašelinou zpravidla už dobře rozloženou a značně úrodnou. Mělké rašeliny patří subtypu organozem glejová (rašelinné půdy glejové). Organozemi se vyskytují převážně na planině v okolí bývalé obce Pohoří.

6.5. Lesní vegetační stupně 0 5 6 7 8 9

LVS bory LVS jedlobukový LVS smrkobukový LVS bukosmrkový LVS smrkový LVS klečový

+ 4% 85 % 11 % + +

6.6. Soubory lesních typů (v %) lvs/řada

0

3

4

5

6

7

8

9

Sa

Z Y M K N I S B A J V O P G T R L

+ -

-

-

+ 1,4 0,1 0,4 0,2 0,3 0,1 0,2 + 1,

0,2 3,4 0,4 23,1 6,3 5,5 7,8 0,3 5,2 25,7 3,8 1,8 1,3 -

0,1 0,4 0,5 0,3 + 0,4 2,7 0,3 3,7 0,3 2,5 -

0,1 -

+ -

0,3 3,8 0,4 25,0 6,7 5,9 8,0 0,3 5,2 0,3 26,2 6,7 2,1 5,0 0,3 2,6 1,2

Sa

+

-

-

3,9

84,8

11,2

0,1

+

100,0

7

6.7. Nejrozšířenější lesní typy Symbol

Minimální % melior.dřevin

Lesní typ

0R3

vrchovištní bor

borůvkový

5M3 5K1 5K6 5K7 5N3 5N4 5I1 5S1 5S9 5J3 5V1 5V7 5O1 5P1 5L1 5L2

chudá jedlová bučina kyselá jedlová bučina „ „ „ „ „ „ kamenitá kyselá jedlová bučina „ „ „ „ uléhavá kyselá jedlová bučina svěží jedlová bučina „ „ „ suťová jilmová javořina vlhká jedlová bučina „ „ „ svěží jedlina kyselá jedlina montánní jasanová olšina „ „ „

borůvková metlicová borůvková se šťavelem se šťavelem borůvková s bikou chlupatou šťavelová svahová kapradinová netýkavková šťavelová šťavelová s bikou chlupatou potoční prameništní

Symbol 6Z9 6Y1 6Y2 6Y3 6Y8 6M3 6K1 6K3 6K6 6N3 6N4 6I4 6I5 6S1 6S2 6S9 6B4 6A6 6V3 6V4 6V6 6V7 6O1 6P2 6G1 7Z9 7Y1 7Y2 7K1 7K6 7N3 7N4

25 25 25 25 30 30 25 25 30 60 25 25 25 25 70 70 Minimální % melior.dřevin

Lesní typ zakrslá smrková bučina skeletová smrková bučina „ „ „ „ „ „ „ „ „ chudá smrková bučina kyselá smrková bučina „ „ „ „ „ „ kamenitá kyselá smrková bučina „ „ „ „ uléhavá kyselá smrková bučina „ „ „ „ svěží smrková bučina „ „ „ „ „ „ bohatá smrková bučina klenosmrková bučina vlhká smrková bučina „ „ „ „ „ „ „ „ „ svěží smrková jedlina kyselá smrková jedlina podmáčená smrková jedlina zakrslá buková smrčina skeletová buková smrčina „ „ „ kyselá buková smrčina „ „ „ kamenitá kyselá buková smrčina „ „ „ „

5

skeletová borůvková se šťavelem s rašeliníkem vlhká borůvková metlicová borůvková se šťavelem se šťavelem borůvková metlicová skeletovitá šťavelová bukovincová svahová s řeřišnicí trojlistou bukovincová s bikou lesní šťavelová s řeřišnicí trojlistou s kapradí osténkatou šťavelová metlicová přesličková skeletová borůvková s kapradí osténkatou metlicová se šťavelem se šťavelem borůvková

8

30 30 30 30 30 25 25 25 25 30 30 25 30 25 25 30 25 30 25 25 25 30 25 25 15 10 10 10 15 15 15 15

7S2 7V3 7V6 7V9 7O1 7P1 7T1 7G3 7R1 7R2 7R5

svěží buková smrčina vlhká buková smrčina „ „ „ podmáčená buková smrčina svěží jedlová smrčina kyselá jedlová smrčina podmáčená chudá jedlová smrčina podmáčená jedlová smrčina kyselá rašelinná smrčina „ „ „ „ „ „

bukovincová šťavelová kapradinová krabilincová šťavelová třtinová rašeliníková třtinová třtinová borůvková prameništní

15 10 10 5 10 10 5 5 5 5 5

8R1

vrchovištní smrčina

suchopýrová

1-5

9R2

vrchovištní kleč

blatková

+

6.8. Cílová druhová skladba Cílová druhová skladba byla zjištěna na základě předběžných výměr lesních typů a průměrné cílové skladby cílových hospodářských podsouborů dle přílohy k Vyhlášce MZe č.83/1996 Sb. Cílová druhová skladba bude upřesněna po revizi typologického mapování. Cílová druhová skladba pro LO 14 - Novohradské hory činí: SM 64,4% JD 9,0% JDO + DG + BO 1,5% MD 0,4%

Jehličnaté

75,3%

BK 21,4% KL 1,7% JS 0,2% JL 0,4% BŘ 0,1 OL 0,8% JŘ 0,1%

Listnaté

24,7%

7. Porostní poměry v oblasti 7.1. Zastoupení dřevin Dřevina

LHC N.Hrady

LHC Kaplice

LO 14 %

smrk jedle jedle obrovská douglaska borovice borovice černá vejmutovka kosodřevina blatka modřín

5096,59 96,28 4,31 22,91 495,31 0,01 0,05 69,77

4132,59 27,07 0,11 0,07 181,32 2,94 17,58 14,17

9229,18 123,35 4,42 22,98 676,63 0,01 0,5 2,94 17,58 83,96

83,4 1,1 + 0,2 6,1 + + + 0,2 0,8

JEHLIČNATÉ

5785,23

4375,87

10161,10

91,8

dub dub červený buk habr javor mléčný javor klen

1,19 0,20 426,43 0,04 2,89 12,07

0,91 227,07 2,36 12,80

1,40 0,20 653,50 0,04 5,25 24,87

+ + 5,9 + 0,1 0,2

9

jasan jilm lípa bříza olše osika jíva jeřáb jírovec

4,27 0,77 1,31 77,49 35,99 0,18 -

3,82 0,03 0,65 53,83 37,27 1,15 0,06 0,19 0,02

8,09 0,80 1,96 131,32 73,26 1,33 0,06 0,19 0,02

0,1 + + 1,2 0,7 + + + +

562,83

339,46

902,09

8,2

6 348,06

4 715,13

11 063,39

100,0

21,50

44,12

65,62

6 369,56

4 759,45

11 129,01

Střední věk

72

67

70

Zakmenění

9,14

8,83

9,01

LISTNATÉ JEHL-+LIST. holina CELKEM

7.2. Zastoupení věkových stupňů Věkový stupeň 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Celkem

LHC N.Hrady

LHC Kaplice

21,5 357,3 329,1 784,1 483,8 369,5 410,6 313,1 459,4 592,3 683,8 439,0 350,2 344,9 189,0 80,4 61,7 99,9

44,1 392,7 288,9 437,4 401,4 354,1 312,6 233,9 337,0 526,1 464,2 280,0 304,2 123,8 107,6 73,5 55,7 22,2

65,6 750,0 618,0 1221,5 885,2 723,6 723,2 547,0 796,4 1118,4 1148,0 719,0 654,4 468,7 296,6 153,9 117,4 122,1

0,6 6,7 5,5 11,0 7,9 6,5 6,5 4,9 7,2 10,0 10,3 6,5 5,9 4,2 2,7 1,4 1,1 1,1

6 369,6

4 759,4

11 129,0

100,0

10

LO 14 %

7.3. Porostní zásoby a předpisy hospodářských opatření LHC N.Hrady

LHC Kaplice

LO 14

Zásoba : JEHL. /ha

1,981 035 342,3

1,394 781 318,7

3,375 816 332,2

LIST. /ha

136 100 241,8

73 276 215,9

209 376 232,0

2,117 135 332,4

1,468 057 308,5

3,585 192 322,1

198 733 23 495

160 168 14 874

358 901 38 369

CELKEM na 1 ha TP

222 228 484,4

175 042 521,89

397 270 500,2

Těžba výchovná: JEHL. LIST.

52 091 2 072

43 015 1 638

95 106 3 710

54 163 20,3

44 653 20,7

98 816 20,5

276 391 43,39

219 695 46,16

496 086 44,58

458,8

335,4

794,2

2 670,2 1 527,6

2 160,8 902,1

4 831,0 2 429,7

Prořezávka

896,1

855,9

1 752,0

Zalesnění: JEHL. LIST.

341,56 95,14

322,53 32,61

664,09 127,75

436,70 21,8

355,14 9,2

791,84 16,1

CELKEM /ha Těžba obnovní: JEHL. LIST.

CELKEM na 1 ha PP Těžba celková na 1 ha porostní plochy

Těžební plocha Probírková plocha do 40 let

CELKEM % listnáčů

11

7.4. Zdravotní stav lesa Škody větrem Škody větrem se v Novohradských horách (oblast Horního Hvozdu) objevují na počátku 19. století. První zaznamenaný polom je z 22.-25.11.1821, kdy padlo 12 700 m3 hmoty, z toho nejvíce na Pohoří a na Bělé. Vichřice z 22.7.1822 způsobila škody asi 2 600 m3 dřevní hmoty, nejvíce na Bělé. Škody větrem byly všeobecně způsobovány téměř každoročně, ale nedosáhly kalamitního rázu. V hospodářském plánu z r.1938 se konstatuje, že škody větrem činily v uplynulém období 93 815 m3 dřevní hmoty (45,8% nahodilých těžeb). Dne 15.5.1958 bylo polesí Leopoldov a Pohoří poškozena vichřicí, kdy bylo zpracováno 45 000 m3 a vzniklo 82 ha holin. Dne 15.8.1960 postihla polesí Leopoldov vichřice o rozsahu škod cca 7 700 m3. 4.8.1980 zasáhla v ranních hodinách lokální vichřice Pohorskou Ves, kde padlo převážně rozptýleně 17 000 m3. Další větrný polom padl po prudkých nárazech ve večerních hodinách. Na Pohorské Vsi padlo 18000 m3, na Horní Stropnici 16 000 m3 a na Černém Údolí 5 000 m3 kalamitní hmoty. Největší větrnou kalamitou byl polom z 23.-24.11.1984, kdy na Černém Údolí padlo 25 000 m3 a na Pohorské Vsi 75 000 m3. Největší rozsah plošných polomů byl na Pohorské Vsi, a to v porostech poblíž Zelené cesty, na západním svahu Myslivny a na podmáčených lokalitách u Pavlíny. Jinak se většinou jednalo o porosty, narušené předchozími kalamitami. Dne 1.3.1990 postihla Pohorskou Ves větrná kalamita od západu v rozsahu 40 000 m3. Škody sněhem Sněhovým polomem byly silně postiženy Novohradské hory 11.-12.5.1881, které dosáhly škod odhadem cca 3 000 m3 a 21 000 prm paliva (nejvíce Obora, Bělá a Hojná Voda). Velké škody byly způsobeny na borovici. V letech 1882 a 1883 bylo zpracováno 41 780 m3 kulatiny a 64 560 prm paliva. V hospodářském plánu Horního Hvozdu se konstatuje, že v uplynulém období připadlo na sníh 82 176 m3 dřevní hmoty (40,2% nahodilých těžeb). Sněhovému polomu z 24.-25.9.1931 padlo za oběť v Horním Hvozdu 24 885 m3, hlavně v polesí Pohoří. Oblast polesí Bělá postihl sněhový polom 28.10.1956, kdy napadlo během dvou dnů 80-110 cm vlhkého sněhu. Postiženy byly nejvíce porosty mladší a středního stáří, jak borové, tak smrkové o celkové výši cca 40 000 m3. V oblasti LHC Horní Hvozd byly silně poškozeny mladší neprobírané porosty silně poškozené loupáním.. Nejvíce byl postižen Žofín a Hojná Voda. V mýtní těžbě bylo vytěženo 39 458 m3 (144,50 ha holin) a 88 398 m3 v předmýtní těžbě. Na LHC Benešov bylo vytěženo 60 378 m3 jehličnatého dřeva, nejvíce na polesí Benešov. Poněkud menší sněhová kalamita postihla tuto oblast 18.3.1960 s rozsahem 17 700 m3 na LHC Horní Hvozd a 13 000 m3 na LHC Benešov. Další větší sněhová kalamita postihla Horní Hvozd ve dnech 22.-23.11.1970 (téměř 70 000 m3) zasáhl hlavně Pohoří, kde došlo k trvalému narušení zápoje. V zimním období 1976-77 zasáhl Pohorskou Ves lokální sněhový polom (20 000 m3) v prostoru Třítankové a Ulrichova. Další kalamitou, která zasáhla svým okrajem Horní Hvozd, byl sněhový polom, který padl ve 3 vlnách během dvouletého období, a to ve dnech 30.-31.3.1979, 18.-21.11.1979 a 25.4.1980. Horní hranice poškození byla ohraničena vrstevnicí 750-800 m a skončila ve výšce 850 m n.m. Jinovatka Poškození jinovatkou se soustřeďuje na nejvyšší polohy Novohradských hor. Na Černém Údolí jsou poškozeny východní a jihovýchodní svahy Vysoké nad 800 m n.m. a vrcholová část Jeleních hřbetů. Největší rozsah těchto škod je na Pohorské Vsi, a to převážně v úseku Myslivny, dále v prostoru Janových hutí, Stříbrných Hutí, Pavlíny a Třítankové. Silně je poškozen úsek Kamence, dále prostor Ulrichova a svahy k Huťskému rybníku. Citelně jsou poškozeny východní a jihovýchodní svahy Doppleru.

12

Na většině poškozovaných smrcích je možno pozorovat opakovanou tvorbu náhradních vrcholů. Nejvýraznější škody jsou v polohách od 900 m n.m.

Imise Nejvýrazněji jsou poškozeny vrcholové části Novohradských hor, jako je Vysoká, Kraví hora, Písařka, Jelení hřbet, Zelený vršek, Javoří Huť, okraje Liščího dolu, Kuřský vrch, Lužnický vrch, oblast mezi Kapelunkem a Myslivnou, Pavlína, Kamenec, prostor západně a severozápadně od Ulrichova, Citajl (Táhlý) a Doppler (Jelení vrch). Ohryz a loupání Škody loupáním vysokou zvěří jsou v Novohradských horách dlouhodobého charakteru. Nejstarší škody souvisejí s vybudování obory pro vysokou zvěř v polovině minulého století, jejíž výměra činila po rozšíření 5 255 ha. Po zrušení obory během II. světové války došlo k úniku jelení zvěře do volných honiteb a tím se i rozšiřovaly škody na celé území Novohradských hor. Podle statistického šetření ochranářského průzkumu byly podchyceny škody ohryzem a loupáním na ploše 4 568,12 ha (41,0%) a s poškozenou zásobou 1,321 252 m3 (36,9%). Největší poškození je na LS Pohorská Ves (56,1%) a Černé Údolí (38,4%), při čemž 5.-6. věkový stupeň je poškozen ve SM z 86%. Okus V závislosti na vysokých stavech vysoké a spárkaté zvěře jsou úměrné škody okusem. Škody se soustřeďují na vtroušené listnáče (buk, javory) a jedli, pokud nejsou kvalitně ošetřeny nebo oploceny. Kůrovci Škody kůrovcem byly zaznamenány již na počátku 19. století, které následovaly po větrných a sněhových kalamitách, v důsledku opožděného zpracování. Škody však nedosáhly kalamitního rázu.

7.5. Stav lesní dopravní sítě Lesní oblast 14 - Novohradské hory tvoří vrchovina v rozmezí nadmořských výšek od cca 600 m do 1073 m s lanovkovými terény (sutě) na severních svazích Vysoké, Kraví hory a Pivonických skal.. Ve větším komplexu bývalého buquoyského majetku je dopravní síť ve velmi dobrém stavu a potřebné hustotě. Při severním okraji lesní oblasti byla v bývalých konfiskovaných lesích po druhé světové válce vybudována v posledních 40 letech síť lesních silniček a svážnic, které bude nutno podle situace doplnit. Procento zpřístupnění v pahorkatinách a horách se má pohybovat v rozmezí 70-80%, na LHC Nové Hrady činí 76,5%. Hustota cestní sítě. Lesní správa

1L

2L

1S

Horní Stropnice Hojná Voda Pohorská Ves Malonty LO 14

13,2 74,5 30,4 9,7 127,8

24,5 46,2 68,5 3,9 143,1

9,8 16,3 7,8 2,8 36,7

Celkem

m/ha

47,5 137,0 106,7 16,4 307,6

24,0 31,2 27,2 19,5 27,6

Celou oblast Novohradských hor lze charakterizovat za celkem dobře přístupnou. Na období 1994-2003 byla v oblasti Novohradských hor navržena výstavba těchto lesních cest: Černá (1S - 2,2 km), Buková (2L - 2,1 km), Winterova (1S - 0,7 km), Vrstevnice (1S - 1,7 km), Patočkova (2L - 1,6 km) a Stříbrné Hutě (1S).

13

8. Výsledky hospodaření v minulosti Pro majetek Horního Hvozdu, který tvoří převážnou část LO 14 - Novohradské hory jsou k dispozici dlouhodobé výsledky z hospodářské evidence.

Období

TM

TP

1886/7-95/8 1896/9-05/8 1906/9-27/0 1928/1-37/0 1938-48 1949-51 1952-55 1956-64 1965-73 1974-83 1984-87 1988-92

337039 328754 609894 244378 380000 92923 168378 227667 187442 239134 221651 171391

198870 184384 254427 88815 95454 24925 51261 231564 209410 216873 50876 66114

% PrůměrněPrůměrně Z toho etátu ročně m3 /ha listnaté

147,3 119,7 90,5 89,2 95,1 86,4 241,6 193,4 127,6 70,9 131,0 96,8

53591 51314 39287 33319 43223 39283 54910 51026 44095 45601 68132 47501

7,30 7,18 5,44 4,62 6,08 5,53 6,92 7,51 5,34 5,40 8,14 5,67

40996 41836

10898 36932 51891 28892 15926 26515

% listnaté

Z toho TN

% TN

7,6 8,2

5,0 8,0 13,1 6,3 5,8 11,2

186029

24,5 55,8

281453 134273 213930 157858 106499

61,3 33,8 46,9 57,9 44,8

9. Majetkové poměry v oblasti Až do r.1991 byly lesy v oblasti převážně ve vlastnictví nebo užívání státních lesů. V r.1991 započal restituční proces na základě zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku č.229/1991 Sb., změn a doplňků č.42/1992 Sb., č.93/1992 Sb., zákona ČNR č.39/1993 Sb. a zákona o obcích č.172/1991 Sb. včetně předpisů, navazujících na tato zákonná opatření. Usnesením vlády ČR č.168 ze dne 15.3.1995 byl stanoven postup při převodech nemovitého majetku bývalých lesních družstev do vlastnictví obcí. Při navracení lesních pozemků jsou rozhodující povinnou osobou Lesy České republiky. Specifickým problémem v příhraniční oblasti (okres Č.Krumlov, Č.Budějovice) jsou příděly obcím v r.1947, které nebyly dosud definitivně dořešeny, neboť část těchto přídělů byla vydána obcím, část nikoliv. Rovněž je nedořešena otázka nástupnických vlastnických práv na lesy obcí nyní zaniklých. Z celkové výměry porostní půdy mají největší podíl státní lesy (95,5%), lesy ve vlastnictví měst a obcí (4,3%) a v malém rozsahu lesy soukromé lesy (0.2%). Státní majetek tvoří převážně bývalý buquoyský majetek, a to bývalé revíry Hojná Voda, Šejby, Obora (Žofín), Pohoří a Bělá o výměře 7960 ha a dále jsou to konfiskáty soukromých lesů, zestátněné podle dekretu presidenta republiky č.12/45 Sb. včetně nově zalesněných nelesních pozemků. Obecní a městské lesy se nacházejí na rozloze 547 ha. Většinou se jedná o nesouvislé majetky s mnohdy špatně znatelnými hranicemi. Z městských a obecních majetků jsou nejvýznamnější: Benešov nad Černou cca 361 ha Pohorská Ves 101 ha Horní Stropnice 64 ha

14

10. Organizační členění 10.1. Lesní hospodářské celky Lesní oblast 14 - Novohradské hory je tvořena bývalými lesními hospodářskými celky: LHC Kaplice (1994-2003) 03 - Malonty - 304-308, 313-326 04 - Myslivna - 801-815, 839-863 05 - Pohoří - 819-838, 864-880

4759,45 ha

LHC Nové Hrady (1994-2003) 08 - Horní Stropnice - 611 F, 612-614, 646 09 - Benešov - 647-666, 672-673 10 - Hojná Voda - 702-747, 752-758, 760 11 - Žofín - 701, 748-751, 759, 761-795

6369,56 ha

10.2. Organizační členění státních lesů 10.2.1. Lesy ve správě LČR, s.p. v Hradci Králové OI Český Krumlov, Č.Krumlov - Domoradice, Lesní 167 LS Kaplice, Kaplice, Malšské údolí 113 LS Nové Hrady, Nové Hrady, Zahradní čtvrť 385

11. Funkční potenciál a podklady pro kategorizaci 11. 1. Kategorie lesů Kategorizace lesů se bude řešit na základě lesního zákona č.289/1995 Sb. §6-9. Stávající kategorizace byla řešena vesměs podle předchozích zákonných opatření, a to zákona č.61/1977 Sb., zákona ČNR č.96/1977 Sb. a vyhlášky MLVH ČSR č.13/1978 Sb. Vzhledem ke změnám v pojetí jedno-tlivých kategorií, změnám ve funkcích lesa a novém způsobu rozdělení lesa i vzhledem k vlastnickým poměrům dojde k výrazným úpravám kategorizace. V současné době probíhá překategorizace LHP, vyhotovených před účinností nového lesního zákona. A. Lesy ochranné Do kategorie lesů ochranných budou zařazeny pouze lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, prudké svahy, strže, rašeliniště) dle §7 odst.1, písmene a) lesního zákona: V celé oblasti se jedná převážně o suťovité lokality na vrcholcích hor (Kuřský vrch, Kraví hora a Písařka, Vysoká, Jelení hřbet, Zelený vršek, Pivonické skály, Myslivna, Kamenec a j.) a hluboké rašeliny na Pohorské Vsi (U tří můstků, Pohořské rašeliniště, Stodůlecký vrch). Část těchto lokalit bude přeřazena do kategorie lesa zvláštního určení (půdoochranných). Stávající rozloha ochranných lesů cca 914 ha B. Lesy zvláštního určení Do kategorie lesů zvláštního určení budou dle §8 odst.1 zařazeny lesní části: - dle písmene a) lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I.stupně: V oblasti se nachází větší počet vodních zdrojů pitné vody, při čemž se jedná většinou o bodové zdroje s minimálním rozsahem I.PHO, takže zde nebyla vylišena kategorie lesa zvláštního určení. Jedná se především o vodní zdroje pro město Nové Hrady, Horní Stropnici, Benešov n/Č., obce Hartunkov, Dobrou a Hojnou Vodu, Pohorskou Ves, Malonty a j.

15

- dle písmene c) na území národních přírodních rezervací.: V oblasti se nachází NPR Žofínský prales. Stávající rozloha NPR cca 101 ha Do kategorie lesů zvláštního určení budou dle §8 odst.2 zařazeny lesní části: - dle písmene a) lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí, v přírodních rezervacích a přírodních památkách: V oblasti se nachází řada chráněných území, z nichž nejdůležitější jsou: NPP Hojnovodský prales, PP Myslivna, PP Ulrichov, PP U tří můstků, PP Pohořské rašeliniště a PP Stodůlecký vrch. V návrhu je zřízení PR Horní Malše (část LO 12), PR Rapotická březina, PP Prameniště Pohořského potoka a PP Pivonické skály. V návrhu je rovněž zřízení ChKO Novohradské hory, kde bude možno zařadit I.zóny rovněž do této subkategorie. V r.1998 byl vyhlášen přírodní park Novohradské hory na území okresu České Budějovice. Stávající výměra chráněných území cca 149 ha - dle písmene d) lesy, sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce: V oblasti se nacházejí mezinárodní provenienční plochy na lokalitě Horní Stropnice. Stávající výměra lesů, sloužících lesnickému výzkumu cca 4 ha - dle písmene e) lesy se zvýšenou půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou a krajinotvornou: V oblasti se nachází řada lokalit na přechodu do ochranného lesa se zvýšenou půdoochrannou funkcí, lokality v okolí zdrojů pitné vody v II.vnitřním ochranném pásmu se zvýšenou vodoochrannou funkcí. V současné době není tato subkategorie vylišena. - dle písmene f) lesy, potřebné pro zachování biologické různorodosti: V oblasti se nacházejí genové základny v oblasti Novohradských hor pro SM, BK, KL a JD. Stávající výměra genových základen cca 3 403 ha

11.2. Převládající hospodářské soubory HS

Cílové hospodářství

Současné porosty

Obmýtí

Obnovní doba % melior. dřevin

Lesy hospodářské 297 291 431 433 1511 2511 511 513 516 1531 2531 531 533 536 537 1551 2551 551 556 1571 2571 571 573 576 577 1591 591

Olšová stanoviště na podmáčených půdáchOL „ „ „ „ SM Kyselá stanoviště středních poloh SM „ „ „ „ BO Exponovaná stanoviště vyšších poloh Q SM „ „ „ „ R SM „ „ „ „ SM „ „ „ „ BO „ „ „ „ BK Kyselá stanoviště vyšších poloh Q SM „ „ „ „ R SM „ „ „ „ SM „ „ „ „ BO „ „ „ „ BK „ „ „ „ BŘ Živná stanoviště vyšších poloh Q SM „ „ „ „ R SM „ „ „ „ SM „ „ „ „ BK Oglejená stanoviště vyšších poloh Q SM „ „ „ „ R SM „ „ „ „ SM „ „ „ „ BO „ „ „ „ BK „ „ „ „ OL Podmáčená stanoviště vyšších poloh Q SM „ „ „ „ SM

16

80 (60-90) 90 (80-100) 110 (100-130) 110 (100-130) 130 (110-140) 160 (150-170) 120 (110-130) 120 (110-130) 140 (120-150) 120 (110-140) 160 (150-170) 110 (100-130) 120 (110-130) 140 (120-150) 70 (60-80) 120 (110-130) 160 (150-170) 110 (100-130) 130 (120-150) 120 (100-130) 160 (150-170) 110 (100-130) 110 (100-130) 130 (120-150) 70 (60-90) 110 (100-130) 100 (90-120)

20 20-30 30-40 20-30 40 40 30-40 30 30-40 30-40 40 30-40 30 30-40 20-30 30-40 30-40 30-40 30-40 30-40 30-40 30-40 20-30 40 20 40 30-40

70 70 25 25 30 30 30 30 30 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 15 15

597 711 731 751 HS

771 791

„ „ „ „ OL 80 (60-90) Exponovaná stanoviště horských poloh SM 140 (120-150) Kyselá stanoviště horských poloh SM 130 (100-120) Živná stanoviště horských poloh SM 130(100-120) Cílové hospodářství Současné porosty Obmýtí

Oglejená stanoviště horských poloh Podmáčená stanoviště horských poloh

20 15 40 15 30 15 30 15 Obnovní doba % melior. dřevin

SM SM

130 (120-150) 120 (110-140)

40 40

SM BO

150+ 150+

40-N N

10 5

B. Lesy ochranné. 011 013

Mimořádně nepříznivá stanoviště „ „ „

30-60 +-5

11. 3. Možnosti využití introdukovaných dřevin Na základě přípisu MŽP č.j.3139/96 z 25.6.1996 je pro přírodní lesní oblast 14 - Novohradské hory doporučen maximální podíl introdukovaných dřevin v %:

MAXIMÁLNÍ PODÍL INTRODUKOVANÝCH DŘEVIN

Cílový hospodářský soubor 51 53 55 57 71 73

Přírodní lesní oblast 14 – Novohradské hory Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, zastoupený v cílové druhové skladbě (v %)

MD 5-10 MD 5-10 MD 5-10 MD 3-5 MD + MD +

DG +-1 DG +-5 JDO 2-5

VJ + JDO +-2

12. Metodika zpracování OPRL 12.1. Organizace práce na OPRL Práce budou probíhat podle schváleného harmonogramu pro vyhotovení oblastních plánů rozvoje lesů a předloženy ke schválení Ministerstvu zemědělství ČR v r.2002.

12.2. Personální obsazení Garantem za zpracování lesní oblasti 14 - Novohradské hory je pobočka ÚHÚL v Českých Budějovi-cích. Hlavním koordinátorem prací na LO 14 je zástupce ředitele pobočky ÚHÚL v Českých Budějo-vicích Ing.Josef Jirátko. který sestavuje projekt prací, řeší personální obsazení dílčích činností OPRL, svolává důležitá jednání s orgány státní správy, spolupracuje na materiálech pro základní a závěrečné šetření OPRL a jedná se zadavatelem OPRL. Za zpracování, kontrolu a koordinaci prací do schválení oblastního plánu a předložení všech požadovaných výstupů Ministerstvu zemědělství odpovídá vedou-cí pracovní skupiny ÚHÚL České Budějovice Ing.František Maršík. Na zpracování OPRL pro LO 14 se budou podílet specialisté typologického, ochranářského a dopravního průzkumu vpředu uvedených poboček a dále pracovníci výpočetní techniky.

17

12.3. Specifická problematika oblasti Na celém území lesní oblasti bude provedena revize typologického mapování, bude nutno upřesnit průběh 7.vegetačního stupně v oblasti Kamence a Vysoké. V digitálním zpracování typologických map bude sjednocena tabulka lesních typů pro celou oblast. Na úseku ochrany lesa bude nutno řešit síť ekologické stability zvláště ve smrkových monokulturách. Dále bude nutno vyhodnotit poškození lesních porostů škodlivými činiteli a upřesnit rozsah imisního poškození. Na úseku dopravní sítě bude provedena komplexní inventarizace lesních cest. Na úseku funkcí lesa je nutno provést kompletní inventarizaci funkcí, jejich transformaci na nové zákonné předpisy a doplnění nově vyhlášených objektů (vodní zdroje, rezervace a j.).

12.4. Termíny zpracování OPRL 1996

1997

1998

1999

2000

2001

LHC Kaplice LHC Nové Hrady

-

-

-

-

4,7 6,4

-

CELKEM

-

-

-

-

11,1

-

12.5. Náplň OPRL 12.5.1. Textová část 1. Úvod 2. Organizačně správní údaje 3. Průzkumy a rozbory 4. Přírodní podmínky lesní oblasti 5. Ochrana lesa 6. Funkce lesa 7. Analýzy a rozbory lesní oblasti 8. Zpřístupnění lesa 9. Návrh rámcových směrnic hospodaření 10. Technická zpráva 11. Přílohy - tabulky a grafické přehledy 12.5.2. Mapová dokumentace 1. Přehledná mapa v měřítku 1 : 100000. 2. Typologická mapa v měřítku 1 : 10000. 3. Mapa dlouhodobých opatření ochrany lesů v měřítku 1 : 20000. 4. Mapa funkčního potenciálu v měřítku 1 : 20000. 5. Mapa deklarovaných funkcí v měřítku 1 : 20000. 6. Dopravní mapa v měřítku 1 : 20000.

12.6. Použité podklady Zákon o lesích a příslušné vyhlášky - MZe ČR - 1996. Oblastní plán rozvoje lesů - Metodika - ÚHÚL 1996. Provozní systémy v lesním plánování - Lesprojekt 1987. Ing.Karel Plíva: Funkčně integrované lesní hospodářství 1-3 - ÚHÚL 1991. Martin Culek: Biogeografické členění České republiky - Enigma, Praha 1995. Všeobecné části příslušných LHP.

18

1. ÚVOD VYHOTOVENÍ OPRL A VYMEZENÍ HRANIC

Recommend Documents