1. ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED METODIKA VYMEZENÍ SLEDOVANÉ OBLASTI A CHARAKTERISTIKA JEJICH PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK

1. ÚVOD........................................................................................................................... 9 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 11 3. METODIKA ............................................................................................................... 14 4. VYMEZENÍ SLEDOVANÉ OBLASTI A CHARAKTERISTIKA JEJICH PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK.......................................................................................... 15 4.1. Vymezení sledované oblasti ................................................................................ 15 4.2. Charakteristika přírodních podmínek sledované oblasti...................................... 16 4.2.1. Geografické charakteristiky........................................................................ 16 4.2.2. Geomorfologické charakteristiky ................................................................. 16 4.2.3. Hydrologické poměry .................................................................................. 16 4.2.4. Klimatické charakteristiky............................................................................ 17 4.2.5. Geobotanické oblasti a biogeografické členění ............................................ 19 4.2.6. Pedologické charakteristiky.......................................................................... 19 4.2.7. Typizace reliéfu ............................................................................................ 19 4.2.8. Morfologické charakteristiky a popis povodí ............................................... 20 5. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ HONITBY A OPTIMÁLNÍCH PODMÍNEK.. 21 5.1. Charakteristika zájmové honitby ......................................................................... 21 5.2. Charakteristika optimálních podmínek pro chov bažantí zvěře........................... 23 6. CHOV BAŽANTÍ ZVĚŘE......................................................................................... 24 6.1. Ideální rozdělení ploch v bažantnici .................................................................... 24 6.2. Popis porostů........................................................................................................ 24 6.2.1. Odchovna Vltava .......................................................................................... 25 6.2.2. Odchovna Vondrov....................................................................................... 27 6.3. Vyhodnocení podmínek chovu bažantí zvěře a diskuse ...................................... 29 6.3.1 Ostruhárna...................................................................................................... 29 6.3.2. Líhňařský provoz s odchovem kuřat do stáří 8 týdnů................................... 31 6.3.3. Odchov starších kuřat ................................................................................... 35 7. CHOV KACHNY DIVOKÉ A KROCANA DIVOKÉHO........................................ 37 7.1. Chov kachny divoké ............................................................................................ 37 7.2. Chov krocana divokého ....................................................................................... 38 8. VYHODNOCENÍ PROVOZNÍCH NÁKLADŮ NA CHOV A LOV PERNATÉ ZVĚŘE A JEJICH OPTIMALIZACE............................................................................ 39 8.1. Vyhodnocení provozních nákladů na chov a lov pernaté zvěře .......................... 39 8.2. Kalkulace nákladů na jednotku produkce v závislosti na délce doby odchovu... 42 8.2.1. Kalkulace ceny vejce a jednodenního kuřete................................................ 42 8.2.2. Kalkulace nákladů na odchov od 1. dne do 8 týdnů stáří kuřete .................. 43 8.2.3. Kalkulace nákladů na odchov od 8 týdnu stáří ............................................. 44 8.2.4. Kalkulace nákladů na nakoupenou zvěř ....................................................... 45 8.3. Návrh optimalizace provozních nákladů na chov a lov pernaté zvěře................. 47 8.3.1. Mzdy dělníků ................................................................................................ 47 8.3.2. Spotřeba krmiv.............................................................................................. 47 8.3.3. Nákup živé zvěře .......................................................................................... 48 9. NÁVRH OPATŘENÍ, DOPORUČENÍ PRO PROVOZ........................................... 50 9.1. Opatření ke zlepšení přírodních podmínek .......................................................... 50 9.2. Opatření ke zlepšení provozních podmínek......................................................... 50 10. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 52

11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ ........................................... 53 12. SUMMARY.............................................................................................................. 55 13. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................. 56

1. ÚVOD Bažant obecný (Phasianus colchicus) je dnes rozšířen téměř po celém světě. Podle legendy byl dovezen do Řecka ze svého původního areálu v oblasti Kolchidy Joasonovými argonauty. Tohoto ptáka si oblíbili i starověcí Římané, kteří ho chovali ve voliérách pro jeho krásu a velmi chutné maso. S rozmachem římského impéria se bažant šířil po Evropě. Historické prameny uvádějí, že bažanti byli chováni v Anglii již v roce 924. Archeologické nálezy dokládají výskyt bažanta na našem území již v 11. století, při čemž nelze vyloučit jejich dřívější výskyt důsledkem římské expanze až na naše území. Hlavní podíl na rozmachu bažantí zvěře u nás se připisuje Lucemburkům. Za vlády Jana Lucemburského byl v Bavorsku roku 1330 založen chov bažantů, Ludvíkem Bavorem, zvěří dovezenou z Čech. První dochovaná zpráva o bažantnici je z období vlády Karla IV., který ji založil v Králově Dvoře u Berouna. Tato událost byla impulsem pro rozvoj bažantnictví na našem území. Chov bažantů v bažantnicích byl z dnešního pohledu spíše podoben drůbežářskému chovu. Bažantnice byly zakládány u remízků či na bývalých rybničních plochách. Většinou byly obehnány kamennou nebo dřevěnou zdí. Jako dostačující plocha pro chov 120 bažantů v poměru pohlaví 1:14 se uvádělo 24 jiter (6,72 ha). V bažantnici se odchovaná zvěř v listopadu odchytila pod podražci a byla přetříděna. Část se zakomorovala k přezimování, část se prodala jako živá zvěř a zbytek byl zapeřen. Bažantí zvěřina byla lukrativním obchodem a byla z Čech dodávána nejen do Vídně, ale i do zahraničí. Zajímavý je i počet bažantnic na území naší republiky, kdy jich v polovině 16. století údajně bylo 74, z toho 68 v Čechách. Roku 1846 se na území Čech udává 186 bažantnic. Do roku 1890 je dokladováno 305 bažantnic v Čechách. V tomto období byly vyšlechtěny nové formy bažanta obecného, jen namátkou uvádím bažanta lnářského či bažanta dobřenského. V 19. století nastal zlom v bažantnictví. Tento předěl se do značné míry uskutečnil díky pokroku v konstrukci zbraní. Perkusní zbraně umožnily spolehlivou brokovou střelbu a tím se otevřela cesta pro pořádání společensky atraktivních honů. Z toho důvodu bylo zapotřebí větší množství zvěře. Původní koroptev polní a zajíce obecného doplnil bažant. Ti se přestali chovat ve voliérách a rychle se přešlo k chovu ve volnosti, jehož cílem byli dobře létající jedinci. Doposud byl v Čechách chován jen bezobojkový ,,český“ bažant. Později byl k nám dovezen bažant obecný obojkový (Phasianus colchicus torquatus), bažant mongolský (P.c. mongolicus), bažant pestrý (P.c.versicolor). Z posledně zmíněné variety byl v Anglii vyšlechtěn bažant temný (P.c. tenebrosus). Vůdčí postavení měl chov divoký, ale využíval se i chov polodivoký. Zde se při líhnutí uplatňovaly jak domácí kvočny a krůty, tak se nastartoval rozvoj umělých líhní. Kuřata vylíhlá v líhních vychovávaly kvočny či krůty. Tak se postupem času dostal do popředí umělý odchov bažantí zvěře. Myslivost byla vysoce finančně náročnou oblastí lidské činnosti už od feudálních dob. Šlechta velice rozvážně zvažovala investice do intenzivních chovů a s nimi spojeným zázemím pro chov a lov zvěře. Modelovým příkladem je Hluboká nad Vltavou, kde se v průběhu staletí velmi často měnili majitelé. A tak panství, kdysi lovecky oblíbené Karlem IV. i Václavem IV., nejen po myslivecké stránce rozkvetlo až s příchodem rodu Schwarzenbergů. Ti ekonomicky stabilizovali své panství a tím jim

zbyly i prostředky na investice rozvíjející lovecké vyžití. Vystavěli lovecký zámek Ohrada, notnou měrou se zasloužili o rozvoj obor a bažantnic. Hlubocké bažantnice jsou předmětem této diplomové práce. Snad ještě více než za života našich předků je důležitá ekonomická stránka intenzivních chovů zvěře. Z této situace vyplynula žádost o zpracování nezávislé analýzy chovů pernaté zvěře provozované v režijní honitbě Lesů Hluboká nad Vltavou a.s.. Bažantnice jsou součástí honitby, kterou spravuje středisko myslivost. Mimo chovu bažantí zvěře, který představuje zhruba 57 % náplně střediska, zastřešuje výše uvedené středisko chov kachny divoké (Anas platyrhynchos) a krocana divokého (Meleagris gallopavo). K chovu kachny divoké jsou v okolí Hluboké nad Vltavou a přímo i v režijní honitbě vhodné podmínky dané dostatkem vodní plochy a to jak stojaté, tak i tekoucí. Kachny divoké byly po staletí početně hojně zastoupeným druhem naší pernaté zvěře. Obdobně jako u bažanta měl velký význam v lovu tohoto druhu rozvoj střelných zbraní. Nejdříve byly kachny loveny především odchytem. K odchytu byly využívány sítě (tenata) a podražce. O odchytu pomocí podražce na Hluboké existují záznamy v účtech panství již z roku 1564. Dalším zvláštním způsobem odchytu byly kačeníky. Rozvoj střelných zbraní nebyl rozhodující pro pokles stavů tohoto ptactva, který vedl k zavedení umělých chovů kachen divokých. Lze uvést dvě nejčastěji uváděné příčiny, a to rybářské hospodaření a botulismus. Rybářství se projevilo především zaplavováním hnízd kachen v době jarního zvyšování hladiny rybníků. Botulismu se připisují zvýšené úhyny vodního ptactva již od sedmdesátých let dvacátého století. Sledovanou oblast citelně zasáhla vlna botulismu v letech 1982 a 1983, tato vlna nezasáhla jen vodní ptactvo, ale i bažantí zvěř. Umělý chov krocana divokého je jen okrajovou záležitostí co do počtu chované zvěře tak i do jeho využití. Práce navazuje na bakalářskou práci, která vyhodnotila provozní podmínky chovu bažantí zvěře u výše zmíněné firmy. Jak bylo již uvedeno v bakalářské práci, vlastní odchov není schopen pokrýt poptávku, proto dochází k nákupu živé zvěře od externích dodavatelů. Cílem práce je analýza ekonomických a provozních aspektů, optimalizace nákladů na chov a lov pernaté zvěře u firmy Lesy Hluboká nad Vltavou a.s.. Ekonomické hodnocení musí být prováděno na pozadí provozních ukazatelů. Z tohoto důvodu byla nejprve zpracována analýza chovu pernaté zvěře. Na základě tohoto rozboru byl vypracován návrh opatření a doporučení pro provoz, vedoucí ke zlepšení chovu pernaté zvěře a tím i k zefektivnění jeho ekonomické stránky.

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED Myslivostí se zabývala celá škála autorů, z nichž mnozí působili na naší univerzitě. Z jejich děl jsem čerpal základní znalosti o myslivosti a historickém vývoji české myslivosti i o bažantnictví samotném. Velký přínos pro práci měly publikace z poslední doby, a to učebnice kolektivu autorů pod vedením J. Hromase (2000) s názvem Myslivost. Velmi dobře je zde zpracováno téma bažantnic, kde se uvádějí základní charakteristiky chovu bažantů na našem území. Je zde uvedena teplota při líhnutí v mechanických líhních, a to 37,8 °C. Vzdušná vlhkost se mění v průběhu líhnutí od 65 do 90 %. Přehledně je nastíněno i téma odchovu a přepouštění kuřat do přírody. Dále jsem čerpal údaje z díla J. Červeného a kolektivu autorů (2003) Encyklopedie myslivosti, kde je velmi dobře zpracovaná zoologie bažanta včetně základních informacích o jeho původu. Zajímavým počinem týkajícím se myslivosti a plnohodnotným zdrojem legislativních předpisů je digitální publikace vytvořená autorským kolektivem pod vedením V. Hanzala (2004) Myslivecká encyklopedie 2005. Práce manželů J. Andresky a E. Andreskové (1993) Tisíc let myslivosti se zabývá vývojem chovu bažantí zvěře na našem území. Velmi zdařilým dílem o historii české myslivosti je dílo Jana Čabarta (1958) Vývoj české myslivosti. Autor uvádí, že první bažantnice na našem území byla tzv. „obora Dubová“ v Králově Dvoře u Berouna. Jelikož je bažantnictví úzce specializovaným oborem, přivítal jsem pomoc pana Ing. Kasala, ředitele muzea Ohrada, který mi umožnil vyhledat odbornou literaturu v jeho depozitářích. Z dnešního pohledu lze říci, že některé publikace jsou spíše zajímavostí než plnohodnotným zdrojem informací. Přesto ve své době byly přínosné. Takový spis vytvořil J.V. Černý (1864) Bažantnictví. V tomto díle se autor zaobírá divokým chovem bažantů v bažantnici. Je zde zpracován i kalendář bažantnických prací v jednotlivých měsících. Umělý chov je již obsažen v podtitulu brožury pánů L. Zukala a J. Vilíma (1918) Bažantnictví - bažant, jeho život, lov a pěstění, nástin umělé výchovy bažantů ve voliérách. Velmi zajímavou publikací je druhé vydání vypracované A. Dykem (1942) Bažantnictví. Obsáhle se zde zabývá výživou bažantí zvěře. Dyk (1942) uvádí jak české recepty na přípravu krmiva, tak i recepty francouzské a anglické. Inženýr Jiří Sekera (1959) se věnuje bažantnictví v knize Chov bažantů. Teplotu při líhnutí uvádí 38 °C, vlhkost v líhni od 60 – 80 %. Státní zemědělské nakladatelství vydalo i publikaci L. Zimy a R. Zavadila (1958) Líhnutí a odchov koroptví a bažantů. Autoři této práce udávají teplotu dle typu líhně v rozpětí od 37,5 °C do 39,5 °C. Mezi nejuznávanější publikace patří Bažant autorů Z. Fišera a V. Hanuše (1975). Tato autorská dvojice ve své práci velmi přehledně a věcně zpracovala mimo jiné i téma vývoje bažantnicví na našem území. Další pozornost je zde věnována snůškovým voliérám. U společných snůškových voliér autoři uvádějí poměr pohlaví 1: 7 až 1: 8 s plochou na jednoho bažanta 10 až 14 m2. Podle výzkumů uvedených v této práci je procento oplození nejvyšší u poměru pohlaví 1: 4 – 6 a to až 97 %. Zmíněna je také i problematika krytu ve voliérách. Pro kmenové voliéry je udáván poměr pohlaví 1 : 6 – 8 s plochou na jeden kus 3 -3,5 m2. Teplota v líhni a dolíhni má být nastavena na 37,8 °C. Velmi pečlivě je zde zpracováno téma výživy bažantů. ČSAV vydala sborník Biologie lovné zvěře (1989), kde jsou popsány optimální podmínky pro chov bažantí zvěře. Stanislav Mottl a kolektiv (1964) sestavil knihu Chov drobné zvěře. Velká část

této publikace se věnuje bažantí zvěři. Je zde zpracované téma prostorové struktury porostů pro chov bažantí zvěře. Autor v kapitole o líhnutí uvádí teplotu v líhni 38 -39 °C. Podklady o klimatických podmínkách jsem čerpal z Klimatických oblastí Československa od Quitta (1971) a ze sborníku Podnebí ČSSR – tabulky od kolektivu autorů 1961). Na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně bylo téma bažantnic řešeno v rámci diplomových prací. Přímo bažantnictvím na Hluboké se zabýval V. Zumr (1971), tématem jeho práce bylo Vypracování návrhu rekonstrukce bažantnice Borek II lesního závodu Hluboká nad Vltavou. Zumr uvádí, že v bažantnicích byl do roku 1958 divoký odchov, po následující dva roky chov polodivoký a od roku 1960 se začalo používat umělých líhní značky Zverex . S tímto typem líhně bylo za pětileté období dosaženo průměrné líhnivosti 54 %. Počátek umělého chovu je datován do roku 1965, kdy bylo zakomorováno 103 slepic a 20 kohoutů. Poměr pohlaví tedy odpovídal 1: 5. V roce 1966 byly líhně Zverex nahrazeny líhněmi značky Bios. S nimi v tomto roce byla dosažena líhnivost 67,8 %. Od roku 1969 se začala používat italská líheň Victoria s níž byla dosažena líhnivost z nasazených vajec 67,1 % a z oplozených 77 %. Autor také navrhuje schéma lečí. Jiří Novák obhajoval roku 1998 diplomovou práci s názvem Prostorové a porostní úpravy v bažantnicích LZ Židlochovice. Novák navrhuje dřevinné složení čel lečí. Ekonomiku intenzivního chovu řešili již Schwarzenberští lesníci. V. Zumr uvádí ve své diplomové práci Zprávu lesního úřadu z 16. prosince roku 1854, která uvádí úsporu šestnácti zlatých v chovu bažantí zvěře. Této úspory bylo dosaženo díky použití umělé líhně na líh. Největší přínos v oblasti ekonomiky myslivosti v posledních letech má habilitační práce Josefa Feuereisela, s názvem Ekonomika v současné české myslivosti. Uvádí mimo jiné vyčíslení nákladů na organizaci honů. U ceny honů na drobnou zvěř vychází z počtu potřebného personálu a nákladů na technické zajištění průběhu honu. Odhad výše nákladů honu vychází dle této práce na 30 634 Kč u honů na bažantí zvěř a 20 772 Kč u honů na divoké kachny. Autor při kalkulaci ceny zohledňuje počet osob potřebných v průběhu honu, a to průměrně 36 osob u honu na bažanty a 23 osob u lovu na divoké kachny. Pracovní doba personálu je v rámci výpočtů ohodnocena průměrnou mzdou dle údajů českého statistického úřadu, tj. 94 Kč/hod. Součástí zmíněné práce je samostatná část věnovaná ekonomice chovů bažantí zvěře v bažantnicích. Velmi přehledně jsou zde shrnuty základní investice na vybudování bažantnice a dále jsou zde rozvedeny jednotlivé provozní náklady, do kterých autor zahrnuje náklady na mzdy personálu, krmiva, léčiva, nákup zvěře, opravu a údržbu zařízení pro chov, veterinární a jiné služby, lovecké psy, dopravu a nájemné. Feuereisel uvádí odhad průměrných nákladů na odchov jednoho kusu bažantí zvěře ve výši 10 Kč týdně. Tento odhad byl sestaven na základě údajů z režijní bažantnice Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně v kombinaci s údaji provozních zaměstnanců Lesů České republiky, s.p. Zajímavé ekonomické srovnání chovu bažantí zvěře dává kniha Game bird rearing publikované Advisory Service of Game Conservancy. Jsou zde ekonomicky

posouzeny dvě metody odchovu bažantů používané ve Velké Británii, a to odchov pomocí slepice domácí a umělého odchovu kuřat. P. A. Robertson uvádí ve své studii Woodland Management for Pheasants závěry tříletého výzkumu o vlivu charakteru porostů na výskyt bažantí zvěře. Největší výskyt byl zaznamenán na pokusné ploše o rozloze 1 km2 s 30%ním zastoupením lesních porostů, které byly rozprostřeny po ploše tak, aby vytvářely co největší počet rozhraní volné plochy a porostu. V této publikaci je popsán návrh optimálního čela leče i několik variant úpravy lesních cest tak, aby jejich okolí poskytovalo dostatek krytu, a zároveň je zdůrazněna nutnost údržby travního porostu na cestě sečením. Prostřednictvím těchto opatření bažantí zvěř získá dostatek krytu a míst pro oschnutí. Výše vyjmenovaná literatura, ze které bylo čerpáno v této práci, je uvedena v seznamu použité literatury a podkladů.

3. METODIKA Podkladem pro tuto práci byla bakalářská práce, v které byly nashromážděny poznatky z odborné literatury a interních dokumentů firmy Lesy Hluboká nad Vltavou a.s. Takto získaná teoretická data byla porovnána s vlastními poznatky získanými během praxí a brigád v průběhu osmi let. Tyto nabyté zkušenosti byly následně konfrontovány s názory provozních zaměstnanců výše zmíněné firmy. Do diplomové práce byl upraven literární přehled, který doplňuje poznatky a informace ze zahraniční odborné literatury. Další součástí literární rešerše tvoří data z oblasti ekonomiky intenzivních chovů pernaté zvěře. Jedna z kapitol práce vymezuje sledovanou oblast a charakterizuje její přírodní podmínky. Popis průběhu hranic byl získán z podkladů honebního společenstva, jenž zastupuje vlastníky honebních pozemků. Informace vyhodnocující přírodní podmínky sledované lokality byly čerpány z map vydávaných GU ČSAV. Při vyhodnocování provozních podmínek byly podklady čerpány z výkazu o honitbě a odborné literatury. Popis porostů byl sestaven na základě terénních pochůzek a údajů z hospodářské knihy pro LHC Hluboká nad Vltavou. Pochůzky byly prováděny v průběhu celého kalendářního roku, jelikož jen tak je možné objektivně posoudit podmínky pro chov. Terénní sledování probíhalo v období pěti let. Při vyhodnocení jednotlivých etap odchovu byla využita provozní evidence, která byla opatřena komentářem, který byl konfrontován s poznatky odborné literatury. Značná část této práce je věnována nákladům na provoz bažantnic. Údaje pro tvorbu této části byly získány za spolupráce Ing. Ivo Melíška, ekonomického ředitele firmy České lesy a.s., jejíž organizační součástí je i akciová společnost Lesy Hluboká nad Vltavou. Po dohodě s vedením firmy České lesy a.s. bylo rozhodnuto, že v této předkládané práci nebudou hodnoceny výnosy za sledovanou činnost. Data týkající se nákladů jsou prezentována v podobě celých nezaokrouhlených čísel, která jsou získána ze závěrkových sestav za jednotlivé roky a měsíce. Sestavy byly vytvořeny v programu LVM, jenž je produktem firmy HaSoft a je běžně využíván v lesnické praxi. Takto získané údaje byly následně zpracovány do tabulek a grafů prostřednictvím programu Microsoft Excel. Ze získaných dat předchozích kapitol této diplomové práce byly sestaveny kalkulace nákladů na jednotku produkce. Výsledky a diskuse jsou uvedeny v průběhu jednotlivých hodnotících kapitol. Navrhovaná opatření a doporučení by měla být uvedena prostřednictvím zodpovídajících pracovníků Lesů Hluboká nad Vltavou a.s. do praxe. Jejich striktní dodržování by mělo mít i pozitivní ekonomický dopad.

4. VYMEZENÍ SLEDOVANÉ OBLASTI A CHARAKTERISTIKA JEJICH PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK 4.1. Vymezení sledované oblasti Lokalita, která je předmětem této studie se nalézá v České republice. V rámci správních oblastí spadá do Jihočeského kraje – bývalého okresu České Budějovice. Sledovaná oblast začíná necelých 8 kmt od města České Budějovice. Dále uvádím popis přesných hranic území na kterém byla tato práce řešena. Hranice honebního společenstva začíná u rybníka Bezdrev na začátku hráze. Dále pokračuje po hrázi rybníka směrem k Vondrovu a kopíruje katastrální hranici rybníka Bezdrev kolem chatové oblasti na obtokovou stoku rybníka Bezdrev. Pak pokračuje směrem na sever k železničnímu přejezdu, poté na cyklostezku spojující Vondrov a Zliv k místu zvanému Ke křížku, zde vychází na státní silnici Zliv – Munice. Přes náves v Municích dále pokračuje směrem k Hůrce, na konci obce Munice odbočuje doleva kolem lesíku na cestu k Pěnskému rybníku. Po hrázi tohoto rybníka směřuje směrem k oplocenému areálu Křivonoska. Dále pokračuje za rekreačním střediskem Křivonoska po cestě směrem k rybníku Blanský.Hranice dále pokračuje ke staré silnici a po ní směrem na Cábovnu. Zde navazuje na státní silnici Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou a po 200 metrech odbočuje na severozápad na hráz rybníka Šnekl. Pokračuje po zadní cestě lesem za rybníkem Návesný směrem k rybníku Blanský. Na křižovatce za výše zmíněným rybníkem uhýbá k bývalé pískovně. Odtud odbočuje k Dubu, kde před Dubem zahýbá doprava na křižovatku cest zvané U Boudy. Z tohoto místa vede hranice po cestě směrem k vodárně na Vyhlídku. Pokračuje dále lesem směrem k Olešníku. Hranice pokračuje pod hájenkou Vyhlídka lesem směrem na Štrejnův les a pod ním po cestě přes státní silnici k myslivně Stará Obora. Po oborním plotě pokračuje hranice honebního společenstva na hráz rybníka Okrouhlý a dále je vedena po oplocení obory směrem na Hicplac kolem Cábovny. Hranice stále kopíruje oborní plot do Tolomů a přes Rudolfův kout. Nad samotou Schmitmayer odbočuje na jihozápad po hranici Městských lesů Hluboká nad Vltavou a zde pod lesem přes cestu k hájence Janeček. Zde je vedena 20 m po vrstevnici lesem a končí na Černé louce, až k řece Vltavě. Pokračuje proti toku řeky Vltavy a v ústí Bezdrevského potoka odbočuje hranice na západ kolem bavorovického hřiště, kolem rybníka Naděje, přes státní silnici proti proudu Bezdrevského potoka do Staré bažantnice a končí na splavu rybníka Bezdrev. Zákres hranic je uveden na situačním náhledu v příloze č.1.

4.2. Charakteristika přírodních podmínek sledované oblasti 4.2.1. Geografické charakteristiky Zadané území se řadí do geomorfologické oblasti 2336 (Denek, J., Quitt, E., Raušer, J. Fyzickogeografické regiony ČSR. GÚ ČSAV, Brno, 1975, mapa, 1: 500 000), to představuje lokalitu s reliéfem pánví, kotlin a protáhlých sníženin, malých vodních toků. V mírně teplé, suché oblasti s mírně teplou zimou spadající do dubovo – jehličnatého vegetačního stupně.

4.2.2. Geomorfologické charakteristiky Dle mapy byl pro sledované území odečten číselný symbol 263 což znamená: pánve a kotliny tercierních struktur České vrchoviny a Západních Karpat a nezpevněných mezozoických struktur České vrchoviny, tektonicky a litologicky podmíněné (pánve, kotliny, brázdy). Dále se sledovaná oblast nalézá na rozhraní Českobudějovické a Třeboňské pánve a k nim ze severu zasahující Táborské pahorkatiny (Czudek, T. Regionální členění reliéfu ČSR. GÚ ČSAV, Brno, 1976, mapa, 1:500 000).

4.2.3. Hydrologické poměry Území se nachází v regionu II C 2 b (Vlček, V. Regiony povrchových vod. GÚ ČSAV, Brno, 1971, mapa, 1: 500 000), málo vodná oblast s dobrou retenční schopností, slabě rozkolísaným stupněm odtoku a nízkým koeficientem odtoku ( 0,11 – 0,2). Oblast s celoročním doplňováním zásob podzemních vod, s časovým výskytem průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod a vydatností pramenů nejvyšších v březnu až dubnu a nejnižších od září do listopadu. Průměrný specifický odtok podzemních vod se pohybuje v rozpětí 1,01 až 1,5 l/ s.km2. (Kříž, H. Regiony mělkých podzemních vod v ČSR. GÚ ČSAV, Brno, 1971, mapa, 1:500 000). Hustota tekoucích vod je na rozhraní dvou oblastí a to následujících hustot 25 100‰ a 2 -5 ‰ (Kestřánek, J., Kousal, J. Hustota tekoucích vod. GÚ ČSAV,Brno, 1975, mapa, 1:500 000). Intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou je 0,00 – 0,1 mm/rok. (Stehlík, O. Potenciální eroze půdy. Brno 1975).

4.2.4. Klimatické charakteristiky Území je řazeno do klimatické oblasti teplé MT 11 (Quitt , E. Klimatické oblasti ČSR. GÚ ČSAV, Brno, 1975, mapa, 1:500 000) a charakteristiky pro tuto oblast jsou uvedeny v tabulce č. 1.

Tab. č. 1: Charakteristiky klimatické oblasti MT 11 Počet letních dnů

40 – 50

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

140 – 160

Počet mrazových dnů

110 – 130

Počet ledových dnů

30 – 40

Průměrná teplota v lednu

-2 až – 3 °C

Průměrná teplota v červenci

17 – 18 °C

Průměrná teplota v dubnu

7 – 8 °C

Průměrná teplota v říjnu

7 – 8 °C

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 – 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 – 400 mm

Srážkový úhrn v zimním období

200 – 250 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

50 – 60

Počet dnů zamračených

120 -150

Počet jasných dnů

40 – 50

Průměrný roční úhrn srážek Nejméně srážek spadá v Českobudějovické pánvi západně od spojnice Olešník – Hluboká – České Budějovice. Ročně zde spadne méně než 600 mm srážek. V Hlubocké pahorkatině je roční úhrn srážek 650 mm. Klimatologická stanice v Českých Budějovicích, v nadmořské výšce 383 m n. m, udává průměrný roční úhrn srážek 620 mm (Podnebí ČSSR, Tabulky ČHMÚ, Praha ,1960). Podle Zumra (1971) je v Hluboké nad Vltavou roční srážkový úhrn 633 mm.

Tab. č. 2: Souhrn průměrných měsíčních teplot a úhrnů srážek z let 1901 – 1950 Měsíc

I

II

III

IV

Teplota (°C)

-2,1 -1,1

3,1

7,5

Srážky (mm)

25

29

46

28

V

VII VIII

IX

X

XI

XII

12,8 15,8 17,4 16,6

13

7,8

2,9

-0,7

54

46

33

32

67

VI

85

102

73

Zde jsou zařazeny i údaje za rok 2006, které budou dále využity při hodnocení provozních podmínek v kapitole 6.3.3. Jak je patrné z údajů uvedených v tabulce č. 3 vyhodnocující údaje za rok 2006 jsou hodnoty v měsících červnu a srpnu jsou oproti dlouhodobému průměru uvedenému v tabulce č. 2. Tab. č. 3: Souhrn teplot za období květen až září 2006

srážky [mm]

Květen Červen Červenec Srpen Září

České Budějovice 14,0 18,1 21,5 15,7 16,3

Měsíční úhrn srážek (mm) Hluboká n. Vltavou 69,3 154,8 92,9 150,2 2,9

České Budějovice 66,9 150,9 66,8 162,9 4,4

180

25,0

160

teplota [°C]

Měsíc

Průměrná denní teplota (°C)

20,0

140 120

15,0 100 80 10,0 60 40

5,0

20 0

0,0 Květen

Červen

měsíční úhrn srážek Hluboká n. Vltavou

Červenec

Srpen

měsíční úhrn srážek České Budějovice

Září Průměrná denní teplota

Obr. č. 1: Přehled průměrné denní teploty a měsíčního úhrnu srážek v roce 2006

4.2.5. Geobotanické oblasti a biogeografické členění Území je popisováno ( Raušer, J. Biogeografické členění reliéfu ĆSR , GÚ ČSAV, Brno, 1971, mapa, 1:500 000) jako oblast údolních niv (organokomplexů) provincie České vysočiny soustavy jihočeské podsoustavy rybniční. Lesnatost je udávána 5 – 95% na km2 ( Kudrnovská, O., Kousal, J. Lesnatost v ČSR. GÚ ČSAV, Brno, 1976, mapa, 1:500 000). Dále se určené území nachází v PLO 15 (Mapa lesních oblastí ČSR . Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství , Praha, 1982, mapa, 1:500 000), což je přírodní lesní oblast Jihočeské pánve. Jihočeskými pánvemi se souborně nazývají ploché sníženiny, Třeboňská a Budějovická, obklopené vyšším reliéfem a oddělené Lišovským prahem(500 m.n.m.) z hornin kristalinika.Jsou nepatrně zvlněné, vyplněné svrchnokřídovými a třetihorními sedimenty. Lesy v této oblasti byly, tak jako jinde vytlačeny na zemědělsky nevhodná stanoviště, čímž došlo k jejich rozdrobení. Lesnatost je udávána 31%, což představuje 70 689 ha lesních porostů. PLO zaujímá 2,91 % z území ČR. Význačným rysem této krajiny jsou rybníky, které zaujímají 15% krajiny. Na území PLO se nachází cca 465 rybníků, což představuje 7 448 ha. V rámci PLO vzniklo několik přírodních rezervací za účelem ochrany hnízdišť vodního ptactva. Část území bylo na základě legislativy EU a to konkrétně směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin zahrnuto do systému NATURA 2000. Jsou zde navrhnuty dvě lokality a to Jihočešké rybníky, k ochraně vodního ptactva a Hlubocké hráze k ochraně stanovišť s výskytem roháče obecného (Lucanus cervus) a tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo).

4.2.6. Pedologické charakteristiky Oblast je řazena do asociací hydromorfních, ilimerizovaných půd podzolových a podzolů pravých přírodních a zemědělsky zkulturněných nížin a pahorkatin. (Pelíšek, J., Sekaninová, D. Pedogenetické asociace ČSR . GÚ ČSAV, Brno, 1975, mapa, 1: 500 000).

4.2.7. Typizace reliéfu Nadmořská výška bažantnice je 300 – 500 m. n. m. , což je střední stupeň a tzv. pahorkatiny členité. (Kudrnovská, O., Kousal, J. Střední výšky reliéfu ČSR. GÚ ČSAV, Brno, 1975, mapa, 1:500 000 a Kudrnovská, O., Kousal, J. Výšková členitost reliéfu ČSR. GÚ ČSAV, Brno, 1971, mapa, 1:500 000). Střední sklon vyšetřený pro 1 km2 daného území se pohybuje v rozmezí 0 – 2°. (Kudrnovská, O., Kousal, J., Střední sklony reliéfu ČSR. GÚ ČSAV, Brno, 1975, mapa, 1:500 000).

4.2.8. Morfologické charakteristiky a popis povodí Geofyzikální vlastnosti malých lesnatých povodí - plocha povodí je 75,53 ha - lesnatost území je 5 až 95 % - minimální nadmořská výška je 351 m.n.m. - maximální nadmořská výška je 410 m.n.m. - průměrná nadmořská výška je 380,5 m.n.m.

Odvozené charakteristiky hydrického režimu průměrný roční úhrn srážek (mm) 620 průměrná roční teplota (°C) 7,8° Langův dešťový faktor : D = roč. úhrn srážek / prům. roč. teplota D = 79,49 Podle této charakteristiky spadá území do oblasti přechodného klimatu Minářova vláhová jistota : α = (roč.úhrn srážek – Greg. koef.) / prům. roč. teplota α = 22,56 Podle této charakteristiky spadá území do přechodné oblasti.

5. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉ HONITBY A OPTIMÁLNÍCH PODMÍNEK 5.1. Charakteristika zájmové honitby Bažantnice jsou součástí honitby Borek, jejímž držitelem je Honební společenstvo Hluboká nad Vltavou a uživatelem je firma Lesy Hluboká nad Vltavou a.s.. Základní údaje o výměře jsem shrnul do následující tabulky č. 5 a obrázku č. 2.

Tab. č. 4: Základní plošné údaje honitby Borek Bažantnice (samostatná) v ha

Honitba celkem v ha

164,27

394.13

179

285.32

198,73

198.73

Ostatní pozemky

59

69.21

Honební pozemky celkem

601

947,39

Druh honební plochy Zemědělská půda Lesní půda Vodní plocha

Přehled zastoupení výměr pozemků v bažantnici Borek

59

164,27

Zemědělská půda v ha Lesní půda v ha Vodní plocha v ha

198,73 179

Ostatní pozemky v ha

Obr. č. 2: Přehled zastoupení výměr pozemků v bažantnici Borek

V honitbě jsou vybudována následující zařízení pro přikrmování zvěře: 15 slanisek, 50 zásypů (800 m2), 16 krmelců (32 m3) a 5 napajedel o objemu 14 m3.

Bažantnice jako krajinný prvek Bažantnice je mimo svůj produkční účel i místem inspirativním, může být také významným estetickým krajinným prvkem. Hlubocké bažantnice jsou toho dobrým příkladem. Bažantnicí Vondrov procházející cyklistické stezky jsou lemovány vzrostlými rozčleňovacími alejemi kaštanů a dubů. Tyto cyklotrasy jsou z důvodu bezpečnosti od září do konce ledna uzavřeny. Na části bažantnice Vltava se nachází golfové hřiště a po její východní hranici prochází též cyklostezka, na které je celoroční provoz.

Organizační struktura střediska Myslivost Firma Lesy Hluboká nad Vltavou a.s. se ve své režijní honitbě na Hluboké věnuje i dalším intenzivním chovům pernaté zvěře, a to chovu divokých kachen a divokých krocanů. Poplatkové a reprezentační hony jsou organizovány na divoké kachny a bažanty obecné i královské. Krocani jsou chováni jen pro reprezentační účely. Struktura řízení bažantnice je zachycena na následujícím obrázku č. 3.

Ředitel Lesů Hluboká nad Vltavou a.s.

Vedoucí střediska Myslivost

Bažantnice Vltava

Ostruhárna + chov divokých krocanů

Bažantnice Vondrov

Barvička

Obr. č.3: Struktura řízení bažantnice

Vedoucí střediska myslivost je podřízen řediteli firmy Lesy Hluboká nad Vltavou a.s.. Vedoucímu je podřízena bažantnice Vondrov, kterou spravuje samostatný

bažantník. Ten je odpovědný za líhňařský provoz, odchov bažantů na svém úseku včetně odchovu divokých kachen na rybníku Munickém. Vedoucí střediska myslivost je současně v pozici bažantníka v druhé bažantnici Vltava. V jeho správě je i ostruhárna s chovem divokých krocanů a odchovna divokých kachen Barvička, kde je drženo i jejich chovné hejno. Dále se věnuje odchovu divokých kachen na ostatních rybnících v honitbě.

5.2. Charakteristika optimálních podmínek pro chov bažantí zvěře Ze studie publikované ČSAV (1989) vyplývá, že se nejvíce daří bažantům v oblastech s průměrnou roční teplotou 8 – 10° C, v takové oblasti bylo zjištěno 12,33 jedinců na 1 km2. Dále jsou vhodné oblasti, v nichž průměrné roční srážky nepřesahují 700 mm, výška sněhové pokrývky je do 15 cm a délka jejího trvání nepřesahuje 60 dní v roce. Dále má vliv počet teplých dní, při nichž je teplota vyšší než 15°C po dobu nejméně 100 dní. Kromě klimatických podmínek ovlivňují výši populační hustoty bažanta obecného také pedologické faktory. Ve volnosti byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly v průměrných počtech na km2. Na černozemích byl průměrný počet 12,85 ks na km2, oproti tomu na podzolech a podzolových půdách jen 9,04 ks/km2. Nadmořská výška je jedním z určujících faktorů i klimatických poměrů. Proto je logické, že lze prokázat závislost výše populační hustoty bažanta obecného na nadmořské výšce; viz. tabulka č.5.

Tab. č. 5: Populační hustota bažanta obecného v závislosti na nadmořské výšce Nadmořská výška Průměrný počet jedinců na 1 km2 Do 200 m

10,92

200 – 400 m

13,25

400-600 m

7,80

6. CHOV BAŽANTÍ ZVĚŘE 6.1. Ideální rozdělení ploch v bažantnici Porosty v bažantnici by měly mít alespoň pět etáží, z toho tři etáže tvoří koruny stromů, jednu keře a další etáž vyšší i nižší přízemní rostliny. První nejsvrchnější etáž je tvořena z několika vysokých, nad úroveň nižší etáže vyčnívajících stromů. Tyto stromy s oblibou využívají dravci, jak o tom svědčí vývržky i trus. Je samozřejmé, že jako výstavky ponecháváme jen dřeviny světlomilné. V okolních remízcích výstavky nenecháváme a jen u remízové bažantnice jich několik ponecháme na vhodných místech. Druhá etáž má být rovněž tvořena světlomilnými druhy dřevin, které mají hlavně úživný význam. Jedná se především o akát, dub a habr, jež svými semeny poskytují bažantům vyhledávanou potravu. Třetí etáž má zejména ochranný charakter a je složena z dřevin stín snášejících, tvoří ji především jehličnany. Z nich zvláště smrk chrání bažanta před nepohodou, prudkým deštěm, sněhem a současně mu slouží k bezpečnému hřadování. Čtvrtou etáž tvoří křoviny a mladé stromové dřeviny ve výši keřů, které mohou být případně uměle udržovány sestřiháváním. Z keřů volíme přednostně ty, které poskytují dostatek nejrozmanitějších dužnatých plodů. Čím je druhová skladba pestřejší, tím lépe. S touto etáží přichází bažant nejvíce do styku. Význam má nejen ochranný, kdy slouží bažantům jako hustý, člověku těžce prostupný, a proto klidný a teplý kryt, ale i úživný zásluhou četných keřů, jako například ostružiník maliník (Rubus ideaus), pámelník bíý (Symphoricarpos albus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), jalovec obecný (Juniperus comunis), bez černý Sambucus nigra, bez hroznatý (Sambucus racemosa). Pátá etáž je přízemní, tvořená travinami, nižšími i vyššími bylinami jako jsou horčice (Sinapis), hrách setý (Pisum sativum), slunečnice hlíznatá Helianthus tuberosus a jetelotravní směsi . Má pro bažanta velký význam úživný i ochranný. Na jejím druhovém složení a hustotě také závisí výskyt drobných živočichů, představujících důležitou složku potravy bažantů, zejména mladých. Na správném prostorovém uspořádání, výškovém rozvrstvení a rozdělení uvedených etáží v bažantnici velmi záleží. Jak při zakládání, tak při obnově i úpravě těchto porostů se vychází vždy současně ze tří hledisek: 1. z ekologických nároků bažanta, 2. ze způsobu lovu, 3. z účelnosti a ekonomičnosti obhospodařování bažantnice ( Mottl, 1964).

6.2. Popis porostů V této části uvádím popis hlavních porostů využívaných jak k odchovu bažantí zvěře, tak i k jejímu lovu.

6.2.1. Odchovna Vltava Úsek Vltava je situován na rovině, je rozdělen na dvě části hlavní silnicí spojující České Budějovice a Hlubokou. Je tvořen remízy, v jádru bažantnice je vloženo stromořadí. 609 C 3a

Jedná se o 31 let starý porost v čele leče na výměře 0,44 ha. Je tvořen třemi dřevinami skupinovitě smíšenými, a to SM – 80 %, JS – 10 % a LP – 10 %. Tento porost je pravidelně sestřiháván na výšku cca 2 m. Čelo leče je velmi dobře udržované. Část této porostní skupiny je zachycena na obrazové příloze č. 2.

609 C 3b

Smrkový porost 36 let starý na rozloze 0,18 ha neseřezávaný. V současné době je nutné v tomto porostu provést zdravotní zásah.

609 C 5

Plocha 49 let staré olšové porostní skupiny je 0,21 ha. V tomto porostu hřadují starší bažanti, kteří se po přelétnutí zdržují na přilehlé louce.

609 C 8a

Dubový porost ve věku 77 let na rozloze 0,45 ha. Pro něj platí to samé, co pro porost předchozí.

609 C 13/8b/ 2 Horní etáž tohoto porostu tvoří ze 70 % dub, 15 % lípa, 10 % topol a z 5 % je zastoupen dub cer. Stáří je 136 let. Etáž označena 8b se skládá z jasanu a lípy, jež zaujímají 55 % plochy porostu. Dále jsou v této etáži zastoupeny dub, smrk ztepilý, smrk pichlavý, bříza a KS. Nejmladší etáž tvoří z 50 % KR, jasan 30 % a smrk 20 %. Do tohoto porostu je situována vypouštěcí oplocenka zvaná Školky, na mapě je označena jako bezlesí číslo 108. Z nejvyšší etáže zde zůstaly duby s jasanem a několik málo jedinců smrku ztepilého, který byl v minulosti seřezáván. V podrostu nalezneme bez černý, hloh obecný a pámelník bílý. V tomto porostu je snaha vytvořit kryt ze sestřihávaného smrku. V tomto porostu je nedostatek hřadovacích míst, v oplocence jsou dvě políčka pro zvěř o výměře cca 0,04 ha. Velikost vypouštěcí oplocenky je 0,94 ha. 609 C 14

Dubová 141 let stará porostní skupina. Jedna část této porostní skupiny je u střelecké aleje. Větve krajních stromů zasahují nad střelecká stanoviště. Z tohoto důvodu byl letos proveden ořez větví z vysokozdvižné plošiny.

609 D 1

Porost je v rámci dílce rozčleněn na dva porosty, jak je patrné z porostní mapy. V současné době je porost sedmiletý. Jeden porost je tvořen čistou jaseninou s vtroušenou vrbou a druhý porost je čistě smrkový.

609 D 2

26 letá smrčina udržovaná seřezáváním. Na ploše 0,14 ha.

609 D 4

Tato porostní skupina se skládá ze tří samostatných porostů, 41 let starých. Porostní skupinu tvořil ze 100 % smrk.Východní část porostu prakticky zanikla, zůstala po ní smrková podsadba se skupinkami dubů a vrb. Severní část je prosvětlena a v minulosti byla tvarově seřezávaná. Jižní část také neprošla tvarovou úpravou. Bohužel porosty se v současné době potýkají s biotickými škůdcem lýkohubem matným (Polygraphus poligraphus).

609 D 7

Porostní skupina dosáhla v tomto roce 76 let, je rozdělena na dvě části, z toho jižní část je podrostlá smrkem viz obrazová příloha číslo 3. Zakmenění porostu je 5. Dřevinná skladba v úrovni hlavní je LP 30 %, SM 20 %, JS 20 %, DB 20 %, OS 10 %. Z přílohy č. 3 je patrné, jak je jižní porostní stěna přilehlá k vypouštěcí oplocence provozně zvané Fošmistrovka (výměra 0,5 ha). Již výše zmíněný podrost smrku je významným krytem pro přelétlá bažantí kuřata a vzrostlý porost skýtá dostatek míst k hřadování.

609 D 14

Dřevinná skladba této 143 let staré porostní skupiny na výměře 1,81ha je následující: DB 95 %, LP 5 %. Porost je v konci jádra odchovny Vltava.

609 E 1

Dvanáctiletá 100 % smrčina lemuje vypouštěcí oplocenku u rybníka Naděje.

609 E 4c-

Jedná se o smrkovou porostní skupinu se sníženým zkameněním na 5 a 46 let starou. Je situována směrem k čelu leče a navazuje na ni podél břehu rybníka Naděje stará vrbovna podrostlá rákosem jak je vidět na obrazové příloze č. 4.

609 E 6c

Šedesátiletý porost je tvořen ze 75 % VR, 20 % DB a z 5 % SM. Je součástí leče zvané Seník. Hranice mezi tímto porostem a porostem sousedním 609 E 11a je čelem leče, křídlo je stavěné podél porostu směrem k Hluboké jak je schématicky znázorněno na mapě.

609 E 11a

Tato porostní skupina je tvořena 110 letou čistou olšinou. Na ni navazuje dvojetážový porost 609 E 13b/ 4b, oba tyto porosty mohou být přestoupeny na louce, která je součástí golfového hřiště.

609 E 13a/4a Spodní etáž 4a tvoří 46 let starý smrkový porost a etáž 13a tvoří 136 letý dubový porost. Plocha této porostní skupiny je 0,66 ha. Tento porost má význam jako zachycovací porost, který skýtá kryt a ochranu pro zvěř. 609 E 13c/5/2 V části této porostní skupiny je již výše zmíněná oplocenka u rybníka Naděje o výměře 0,6 ha. Nejmladší je dvacet čtyři let stará smrková etáž, nad ní je čistá 51 let stará smrčina. Nejvyšší etáž má 136 let a tvoří ji následující dřeviny: DB 70 %, VJ 15 %, SM 15 %. V oplocence je

dostatek možností k hřadování i volné plochy s nízkou travní vegetací, na které s oblibou kuřata osychají. 609 E 14a/6a Nižší 62 letá etáž má následující dřevinou skladbu: SM 60 %, OS 20 %, VR 20 %. Druhá etáž je 142 let stará s hlavní dřevinou dubem 8O % a po pěti procentech mají VJ, BR, SM, OL. Společně s porostní skupinou 14b/6b/3b tvoří leč zvanou Kola. 609 E 14b/6b/3b Jedná se o porost v čele leče. Nejmladší etáž je 36 let stará smrčina. Prostřední etáž tvoří ze 60 % SM a po 20 % osika a vrba. Etáž 14b letos dosáhla věku 142 let a hlavní dřevina je zde dub s 85 % zastoupení. VJ, jasan a borovice jsou po 5 %. Jak je patrné z mapy, tato leč se nachází na Podskalských loukách, které současně slouží také jako veřejné golfové hřiště (viz obrazová příloha č. 5). 609 E 15a

Porostní skupina 151 let stará s různorodou dřevinnou skladbou. Hlavní dřevinou je dub se 70 %, dále jsou zastoupeny OL 11 %, SM 10 %, AK 5 %, BO, VJ, OS a VR po 1 %. Ve východní části porostu se nachází podrost lípy. V rámci bažantnice tato porostní skupina zachycuje zvěř, která by se jinak rychleji rozšiřovala po okolních loukách. Poskytuje jí kryt a místa k zahřadování.

6.2.2. Odchovna Vondrov Bažantnice se nachází na rovině, podél západní strany Munického rybníka. Je rozčleněna alejemi a remízy, které tvoří hlavně stará dubová kmenovina. Poměrně výrazně je ve stromořadích zastoupen jírovec maďal. Aleje jsou zde velmi užitečným rozčleňovacím a estetickým prvkem. 608 A 1b

Tato šestnáctiletá smrčina je rozdělena na tři části. Nejjižnější část tvoří čelo leče, je udržovaná pravidelným seřezáváním na výšku 1,5 metru. K této části porostní skupiny 1b přilehá zvedací porost. Prostřední část obklopuje ze západní a severní strany oplocenku k vypouštění bažantů. Velikost tohoto odchovného zařízení je 0,45 ha. Smrkový porost zde plní ochrannou funkci a je vhodným místem pro hřadování mladých bažantů. Severní část obklopuje druhou vypouštěcí oplocenku o výměře 0,55 ha. Porost v této části se též podílí na prostorové skladbě leče jako hlava leče.

608 A 3

Porostní skupina se 100 % zastoupením smrku navazuje ne nejjižnější část porostu 609 A 1b. Smrčina zde vytváří zvedací porost. Bohužel součinem nevhodně volených pěstebních zásahů a biotickým škůdcem lýkohubem matným (Polygraphus poligraphus) dochází v současné době k rozpadu tohoto porostu.

608 A 9/2

Jádro v bažantnici tvoří dvouetážová porostní skupina, která je rozdělena na dvě části. Spodní etáž, devatenáct let starou, tvoří následující dřeviny SM 95 % a JS 5 %. Horní etáž má následující dřevinou skladbu SM 60 %, DB 30 % a JS 10 %. Tyto dvě části také tvoří dvě samostatné leče, jejich čela jsou osázené topinambury. V severní části jsou voliéry a jedna vypouštěcí oplocenka o výměře 0,5 ha. Voliéry mají celkovou plochu 0,3 ha. V jižní části je jedna oplocenka k odchovu bažantů o rozloze 0,6 ha.

608 A 14a/4a Tuto porostní skupinu tvoří v horní etáži DB 95 % a OL 5 %. Etáž nižší je tvořena smrkem ztepilým. Zde je také situována jedna z lečí, která lemuje břeh rybníka a její čelo je tvořeno porostem rákosu. Smrková etáž v tomto porostu je napadena též lýkohubem matným (Polygraphus poligraphus). 608 A 14b/4c V letošním roce dosáhla spodní etáž věku 46 let a je čistě smrková. Vyšší etáž je 146 roků stará a má následující dřevinnou skladbu DB 90 %, OL 7% a BR 3 %. I zde je smrková etáž významná z hlediska krytu a vhodných míst pro zahřadování bažantí zvěře. Bohužel i zde je patrné napadení výše uvedeným biotickým škůdcem. Z východní strany je tento porost lemován bohatým rákosovým porostem. 608 A 14c

Jedná se o rozčleňovací aleje ve věku 146 let. Dřevinná skladba těchto alejí je DB 95 % a JS 5 % s vtroušenou lípou a jírovcem maďalem.

608 A 14d

Stromořadí je rozděleno do pěti částí a dosáhlo věku 141 let. Má odlišnou dřevinnou skladbu než předchozí skupina a to následující: DB 55% a KS 45 %.

608 A 14e

Je další vylišenou porostní skupinou tvořící aleje. Též je 141 let stará a složení dřevin je DB 70 % a KS 30 %. Porost je rozdělen na osm částí.

608 A 110

Na porostní mapě je vylišena plocha 110 jako bezlesí. Na tomto území se však nachází vypouštěcí oplocenka o velikosti 0,4 ha. V ní je několik vzrostlých dubů původně patřících do porostu 608 A 14b/4c. Pod nimi se dnes nachází skupinky smrku a lípy, které byly původně seřezávány, ale dnes jsou již odrostlé na střední porostní výšku 10 metrů.

608 B 4a

Třicet devět let stará porostní skupina v čele leče je tvořena SM 50% a LP 50%. Porost je rozdělen do dvou skupin, a to dle dřevin. Jak již vyplývá z prostorového postavení porostu v rámci leče, byl tento porost seřezávaný, ale dnes je jeho výška 3 metry. Po obou stranách linky vede dubová alej, jejíž větve překrývají výhled ze střeleckých míst.

608 B 13/4b Spodní etáž je 38 let stará a tvoří ji LP a SM po 50 %, v podúrovni je pámelník bílý. Svrchní etáž tvoří DB 50 %, LP 30 %, SM a BR po 10 %.

Etáž dosáhla věku 136 let. V tomto porostu je louka označená na mapě jako holina číslo113. Při západním okraji louky je skupinka seřezávané lípy navazující na vzrostlou skupinku smrku. V porostu je podsazen nahodile skupinovitě smrk zhruba 10 let starý. 608 C 11b/3a Porostní skupina je rozdělena na dvě části tvořící jednu leč. Etáž 3a je tvořena smrkem na rozdíl od etáže 11b, ta je tvořena DB 85 %, LP 10 % a JS 5 %. Do porostu je vložena porostní skupina 3c, která je tvořena LP a SM po 50 %. Dřeviny jsou na ploše 3c smíšeny skupinovitě. 608 C 15/3a Tvoří leč zvanou Velké Jezárko. Nižší etáž je tvořena smrkem a v horní je zastoupení dřevin následující: DB 90 %, LP a JS po 5%. V této porostní skupině je na holině 119 umístěna voliéra. V této části honitby jsou využívány i dvě leče zřízené na zemědělské půdě. Vznikly na dvou od sebe alejí oddělených loukách. Leče jsou tvořeny pomocí pruhů kukuřice a topinambur. V leči označené v mapové příloze I, je vysázené čelo leče a severní křídlo smrkem sedm let starým. Jak je patrné z obrazové přílohy č. 6, kolmo s čelem leče je vložen další pruh smrku s nesouvislým pruhem pámelníku bílého. Druhá leč, s označením II, je tvořena jen výše zmíněnými plodinami. Veškeré zkratky a názvy dřevin uvedených v této části práce jsou zpracovány v příloze č. 11.

6.3. Vyhodnocení podmínek chovu bažantí zvěře a diskuse Provoz v bažantnicích lze rozdělit na tři základní části: chovné hejno ostruhárnu, líhňařský provoz s odchovem kuřat do stáří 8 týdnů a odchov starších kuřat.

6.3.1 Ostruhárna Prvním místem, kde se rozhoduje o úspěšnosti chovu, je ostruhárna. Ostruhárny se zakládají na slunném, suchém, klidném a před větrem chráněném místě. Plocha by měla být na jeden kmen, tj. 1 bažantí kohout a 5 - 6 slepiček, v rozmezí 25 až 36 m2 (Mottl,1964). To představuje zhruba 5 m2 na kus. Pro jednoho bažanta chovaného ve společných snůškových voliérách udávají Hanuš, Fišer (1975) plochu 10 až 14 m2. V téže publikaci je uvedena plocha pro jeden kmen v kmenových voliérách 20 – 30 m2, což představuje na jednoho jedince 3 až 3,5 m2. V mnohých publikacích je doporučováno zřizovat takzvané dvorce pro jednotlivé kmeny. Správný poměr pohlaví se projevuje na procentu oplozenosti. Motl (1964) uvádí, že při poměru 1:10 bylo procento oplození snesených vajec 93% a při poměru 1:20 již pouze 83%. Chovné hejno musí být vhodně krmeno. Potrava má být sice bohatá na bílkoviny, ale jejich podíl by neměl přesáhnout 18 až 20 % z krmné dávky. Velmi důležitý je i dostatek zelené potravy. Nosné slepice

nesmí být krmeny tak, aby ztučněly. Snůška od tučných slepic se pak snižuje a vejce vykazují i menší procento oplození. Doporučená denní dávka krmiva je zhruba 30 g granulované směsi BŽN na jeden kus (Mottl, 1964). Snůška v intenzivních chovech je v rozmezí 50 až 60 vajec na jednu slepici. Problémovým chováním některých jedinců je naklovávání vajec. Sklon k naklovávání podporuje jejich předchozí mechanické poškození nebo výskyt postřepků, vajíček bez skořápky. Prevence proti tomuto jevu je kutanizace, tj. zkrácení špičky zobáku horní čelisti. V dnešní době jsou používané méně drastické metody, nejčastější je aplikace tzv. plastových brýlí a plechových zobáků. Tato ochrana je účinná i proti projevům kanibalismu. Na ostruhárně v bažantnickém úseku Vltava je drženo chovné hejno bažanta obecného obojkového. Lesy Hluboká nad Vltavou a.s. drží i malé chovné hejno bažanta temného v druhém bažantnickém úseku Vondrov. Ostruhárna je koncipována, jako společné snůškové voliéry. Z toho vyplývá, že v jedné voliéře je chováno více kmenů. K dispozici je 13 voliér o délce 50 metrů a šířce 5 metrů. Koncové části výběhů jsou zastřešeny. Dále jsou zde čtyři tunelové voliéry o rozměrech 50 x 6 metrů. Celková plocha těchto chovných zařízení je 4450 m2. V současném provozu připadá 2,5 až 4,6 m2 na jeden kus, počítáme-li s minimálními a maximálními údaji o chovném hejnu v letech 1998 - 2006. Jak je již výše uvedeno, záleží na poměru pohlaví, jenž se v tomto chovu pohybuje v rozpětí 1:5 až 1:8, jak je patrno z tabulky č. 6.

Tab.č. 6 : Vyhodnocení chovného hejna v období 1998 – 2006

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Slepic v 850 1260 1200 1330 1580 1430 1260 1260 1200 chovném hejnu Poměr 1:8 1:8 1:7 1:6 1:7 1:5 1:6 1:6 1:6 pohlaví Sebráno 44 950 58 580 70 901 66 949 76 095 57 192 72 834 66 570 58 723 vajec Průměr na 1 52,88 43,16 55,84 46,57 43,80 33,50 47,20 52,83 48,93 slepici

Sběr vajec je prováděn po předchozích špatných zkušenostech třikrát denně. Tato skutečnost se projevila stabilizací snůšky, což je patrné na vývoji průměru snesených vajec na jednu bažantí slepici v období let 2004 až 2005.

Vejce jsou přímo v areálu ostruhárny omyta 1% roztokem chloraminu a převezena do skladu. Skladována jsou již v líhňařské části provozu. Počet oplozených vajec a jejich procento je uvedeno v následující části zabývající se líhňařstvím. V minulosti docházelo za přívalových dešťů k zaplavení vajec ve výbězích. Tento problém byl vyřešen částečnou rekonstrukcí, při které bylo provedeno odvodnění výběhů. Tato ostruhárna má samostatný zdroj pitné vody. Bohužel v letních měsících při plné kapacitě nastává krátkodobý nedostatek vody. V ideálním případě je plocha ve společné snůškové voliéře na jednoho bažanta 10 – 12 m2. Z čehož vyplývá, že optimální počet bažantů podle údajů uváděných Hanušem a Fišerem (1975) na plochu ostruhárny je 445 až 371 kusů. Literatura uvádí tři typy snůškových voliér společné, komorové a klecové. V chovech na Hluboké jsou používány společné voliéry. Oproti tomu ze zkušeností ověřených v praxi, je dostačující plocha pro jednoho bažanta 3 až 3,5 m2 ve snůškové voliéře. Čím je koncentrace zvěře větší, o to musí být péče o ni intenzivnější. Jak je již výše uvedeno, pohybuje se v intenzivních chovech snůška v průměru 50 – 60 vajec na slepici. V chovu však bylo dosaženo za celé sledované období průměru 47,19 vajec na jednu nosnici. Výkyv v roce 2003 byl způsoben špatnou péčí o chovné hejno. Ke sběru vajec docházelo jedenkrát denně a to kolem 13 hodiny. V tuto dobu byla již většina vajec mechanicky poškozena. V tomto roce byla zaznamenaná i menší snůška u chovného hejna bažanta temného, ale dosažený průměr na jednu nosnici byl o 7 vajec vyšší než u chovného hejna bažanta obecného. Pokles snůšky v roce 2006 lze přisoudit tuhé zimě na přelomu roku 2005 a 2006. Po ukončení snůšky jsou voliéry otevřeny a bažanti vypuštěni do honitby.

6.3.2. Líhňařský provoz s odchovem kuřat do stáří 8 týdnů Převoz vajec probíhá v tvarovaných plastových přepravkách. Očištěná a desinfikovaná vejce jsou transportována z ostruhárny do dvou dnů. Vejce jsou skladována maximálně 8 dní. Většinou jsou nasazena do líhně do čtyřech dnů od snůšky. Vejce mají být skladovány při teplotě 10 až 14 °C a relativní vlhkosti 60- 75 %. Tyto hodnoty nejsou v praxi dodrženy. Při dlouhodobějším skladování vajec prudce klesá líhnivost. Po snesení vejce probíhá vývin zárodku tak dlouho, dokud teplota neklesne pod 27 °C. Při nižší teplotě se vývin embrya zastavuje a znovu se rozbíhá při inkubaci vajíčka. Optimální teplotou pro inkubaci je 37,8 °C (Hromas a kol., 2000). Skladovaná vejce je nutné jednou denně obrátit o 90°, jinak by mohl žloutek přilnout ke skořápce (Mottl, 1964). Vývoj kuřete od nasazení trvá 24 dní. Zima a Zavadil udávají teplota v líhních mezi 37,5 °C a 39,5 °C , relativní vlhkost líhně je v prvních šesti dnech 60 %, v dalších šesti 70 % a ve zbývající době líhnutí 80 %. Vlhkost je regulována odpařovacími nádobkami, do kterých je nutné denně doplňovat vodu. Vejce se v průběhu líhnutí otáčejí a to od třetího dne inkubace

jednou denně, od 4. do 11. dne dvakrát denně a od 12. do 20. dne třikrát denně. Při otáčení se vejce ochlazují. Následující 21. den se přestává s obracením a vajíčka ponecháváme v klidu až do vylíhnutí. Tento den se vajíčka dávají do dolíhní. Teplota je stejná jako při líhnutí. Podle velikosti vzduchové bubliny se zvyšuje nebo snižuje vlhkost. Vajíčka se kladou na dolíhňové lísky, které jsou dvoudílné, s propadlištěm pro vylíhlá kuřata. Dno lísky má být drsné, aby se kuřata mohla postavit. Z těchto důvodů se na dno dává recyklovaný papír. Naklování vajíček se objevuje 23.den a 24. dne se líhnou bažantíci. Během líhnutí se vejce dvakrát prosvěcují a to 6. a 18. dne. V líhňařském úseku jsou k dispozici dvě líhně Bios, dvě líhně Victoria a dvě dolíhně Bios, z nichž každá má kapacitu 4500 ks vajec. Jedná se o líhně s takzvaným nuceným oběhem vzduchu, jeho výměnu a vyrovnání teplot zajišťuje ventilátor. Vylíhlá kuřata přemisťujeme do odchovny, teprve když v dolíhni oschla. Transport se provádí v papírových krabicích lehce vystlaných senem. V areálu bažantnice Vondrov, kde se nacházejí odchovny, jsou k dispozici dvě nově vybudované haly a dvě staré, z nichž jedna je bez výběhu. V každé z těchto hal je instalován rozvod vody. Nejmodernější hala je vybavena i stropními ventilátory, které výrazně zlepšují prostředí pro práci při očkování a odchytu kuřat. Výběhy navazující na jednotlivé boxy jsou o rozměrech 25 x 4,5 m. Nové haly mají mobilní zmenšení délky výběhu na 5 metrů, což rovněž zlepšuje manipulaci s bažanty. Celková plocha boxů je 989, 95 m2, což při počtu 16 kuřat na m2 představuje kapacitu 15 839 kusů. V odchovně jsou kuřata umístěna do boxů, uprostřed nichž je zavěšena elektrická kvočna. Aby se kuřata nerozeběhla po celé ploše boxu, je kolem kvočny vytvořen kruh z plastové hmoty. Tento kruh je vystlán senem. Teplota pod kvočnou je udržována v prvních dnech na 30 °C. Přibližně od čtvrtého dne se teplota začne pomalu snižovat, aby sedmého dne dosáhla 25 až 28 °C. Je velmi nutné dbát na čistotu vody v napáječkách, čímž se podstatně sníží úhyn. Díky časovému rozložení líhnutí se daří ročně odchovat až kolem 45 556 kusů kuřat do věku osmi týdnů za cenu snížení plochy na jeden kus. V následující tabulce číslo 5 jsem shrnul základní charakteristiky této části chovu. V průběhu sledovaného období bylo nejvíce vajec nasazeno v roce 2002 a to 70 756 kusů, oproti tomu nejmenší počet 41 063 byl na počátku sledovaného období v roce 1998. Propad v počtu nasazených vajec na 50 512 kusů v roce 2003 lze vysvětlit již zmíněnou špatnou snůškou. Obdobný jev byl zaznamenán i v roce 2006 po dlouhotrvající tuhé zimě. Pokud jsou dodržovány všechny líhňařské a chovatelské zásady mělo by se procento oplozených vajec pohybovat v rozpětí 85 až 95 %. Tohoto rozpětí bylo dosaženo jen v letech 1998 a 2000. Poměr pohlaví v těchto letech byl 1:8 a 1:7. Oproti tomu v letech 2003 a 2004, kdy bylo dosaženo nejnižšího procenta oplozenosti byl poměr pohlaví 1:5 a 1:6. Při poměru pohlaví 1:6 bylo procento oplozenosti 84 %. Poměr pohlaví je v posledních letech udržován na hodnotě 1:6. Líhnivost oplozených vajec se má pohybovat v rozpětí 80 – 85 %. Tento interval byl splněn ve třech případech a to v letech 1998, 2002 a 2004. V posledně uvedeném roce bylo dosaženo líhnivosti 92,56 % z oplozených vajíček. Nejslabším rokem v tomto směru byl rok 2003.

V letech 2005 a 2006 výrazně poklesla líhnivost u oplozených vajec, a to na 68,52 % v roce 2005 a 64,7 % v roce 2006. Zde je možné spatřit příčiny v nedodržení skladovací teploty a vlhkosti již při primární manipulaci s vejci na ostruhárně. Zumr ve své diplomové práci (1971) uvádí líhnivost z nasazených vajec 67,1 % a z oplozených 77 % v 1969, kdy se začala používat italská líheň Victoria. V dlouhodobém přehledu za období 1958 – 1970 je v bažantnici uváděn průměr líhnivosti z nasazených vajec 52,3 % a z vajec oplozených 65,4 % (Zumr, 1971). Při vyhodnocování za období 1998 až 2004 pro potřeby bakalářské práce byla průměrná líhnivost z nasazených vajec 66,93 % a líhnivost z oplozených vajec 80,84 %. O dva roky později došlo k poklesu těchto hodnot na 64,58 % z nasazených vajec a z oplozených na 72,12 %. Toto je vysvětlitelné zhoršením prvotní manipulace s vejci na ostruhárně. Nejvyšší úhyny během odchovu na tomto úseku byly zaznamenány v roce 2000 a to 7 011 kusů, což představuje 15,6 % z vylíhlých kuřat a v roce 2006 uhynulo 9662 kusů, tj. 32,20 %. Úhyn se pohybuje v rozpětí mezi 6 až 32,2 %. Průměrný úhyn za sledované období se oproti roku 2004, kdy dosahoval hodnoty 9,6%, navýšil na 11,6 %. Výkyv v roce 2000 a 2001, kdy došlo téměř k dvojnásobným ztrátám, oproti jiným rokům lze přičíst na rub nedostatku místa pro odchov. Od roku 2003 byla uvedena do provozu nová odchovní hala. Nadprůměrně zvýšený úhyn v roce 2006 lze přičíst zavlečení onemocnění histomoniázou od chovného hejna divokých krocanů, které bylo na odchovnu dočasně umístěno. Dále se na této skutečnosti podílel pozdní odběr odchovaných kuřat, jelikož kapacita odchovny Vltava byla naplněna nakoupenou zvěří. Hanuš a Fišer (1975) uvádějí ztrátu při umělém odchovu průměrně ve výši 15 %. Z toho vyplývá, že ztráty za sledované období vyjma let 2000, 2001 a 2006 jsou podprůměrné, výkyvy v letech 2000 a 2001 lze označit za průměrné. Zvýšený úhyn v roce 2006 byl již zdůvodněn výše. Jak je patrné z dlouhodobých výsledků, odchovu kuřat do stáří 8 týdnů je věnována velmi vysoká péče. Rozdílnost uvedených teplot líhnutí lze vysvětlit tak, že je uváděna pro různé typy líhní. Hanuš a Fišer (1975) uvádějí teplotu 37,8 °C. Je to průměrná teplota, jejíž udržení je závislé na citlivosti membrán spínačů. Při maximálním přípustném rozmezí citlivosti membrány + / - 0,2 °C seřídíme vypínání líhně na teplotu 38 °C. Líheň v tomto případě zapíná při 37, 8 °C.

Tab. č. 7 : Vyhodnocení líhňařské části chovu v období 1998 až 2006

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Nasazeno vajec

41 063

51 457

66 930

66 930

70 756

50 512

65 049

62 429

55 808

Oplozených vajec

35 878

43 117

57 428

49 255

56 007

39 804

50 961

51 349

46 379

Podíl oplozených vajec z nasazených (%)

87,37

83,70

85,80

84,00

84,40

78,80

75,81

82,16

83,09

Vylíhnuto kuřat

30 009

34 013

44 798

39 029

45 556

29 160

45 067

35 186

30 008

83,00

78,80

78,00

79,00

81,30

73,20

92,56

68,52

64,70

73,08

66,00

66,90

67,00

64,30

61,08

70,17

58,99

53,77

2 147

2 348

7 011

5 874

3 903

2 284

2 721

2289

9662

Líhnivost z oplozených (%) Líhnivost z nasazených (%) Úhyn na odchovně

6.3.3. Odchov starších kuřat Ve stáří 8 až 10 týdnů jsou kuřata převezena do vypouštěcích oplocenek nebo voliér v bažantnickém úseku Vondrov, nebo do úseku Vltava. Kuřata jsou převážena na transportním voze, který je rozdělen do pěti sekcí. Každá sekce pojme 100 kuřat ve stáří osmi týdnů. Jednotlivé vypouštěcí oplocenky byly popsány v rámci popisu porostu (viz kapitola 6.2.). Do těchto oplocenek je nutné dovážet pitnou vodu. Ta je zde uchovávána v uzavřených cisternách, z nich je roznášena do kbelíkových napaječek nebo otevřených napaječk. V posledních dvou letech se osvědčily otevřené okapové napaječky, u kterých je nezbytné každodenní čištění. Dále jsou vytvořeny krmné linky se zásypy a krytými krmítky. V některých oplocenkách a na ostatních plochách jsou políčka pro zvěř o celkové výměře 12,55 ha. Tato políčka jsou oseta kukuřicí, pšenicí a osázena topinambury. Před dvěma lety bylo vybudováno v bažantnici Vodndrov jedenáct voliér o celkové ploše 2750 m2. Jak již jsem v úvodu uvedl a jak je patrné z tabulky číslo 6 dochází od roku 2001 k nákupu živé bažantí zvěře za účelem odlovu. Výsledným efektem bylo výrazné zvýšení slovitelnosti (viz tab.č. 8). V roce 2006 byl nakoupen již v letních měsících větší podíl mladší zvěře ve věku 6 až 9 týdnů, oproti předchozím letům. Tato skutečnost se mimo jiné projevila na procentu slovitelnosti, které bylo v tomto roce z dlouhodobého hlediska druhé nejnižší. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.2.4. vyhodnocující přírodní podmínky, byly letní měsíce roku 2006 srážkově vydatnější oproti dlouhodobému průměru. Navzdory těmto okolnostem došlo k pochybení provozního personálu, který v rozporu se zásadami chovu bažantí zvěře po opravě plotu znovu nezprůchodnil odvodňovací kanál v odchovně Vltava (viz příloha č. 9 a příloha č.10 ). To mělo za následek výrazné podmáčení ve vypouštěcí oplocence a jejím okolí, což vedlo ke zhoršení životních podmínek chovaných bažantů a značnému nárůstu jejich migračního pohybu. Zumr (1971) uvádí ve své práci, že maximální slovitelnost z vypuštěných bažantů za sledované období byla 61,6 % a nejnižší 29,4 %. Na základě těchto zkušeností Zumr usuzuje na průměrnou slovitelnost kolem 50 % z vypuštěných bažantů. Ve mnou sledovaném období byla nejnižší slovitelnost 43,9 % to je 10 276 kusů v roce 1999 a nejvyšší v roce 2004 byla 62,68 %. V roce 2004 byl nejvyšší odlov konkrétně 26 486 kusů bažantí zvěře. Slovitelnost také ovlivňuje organizace lovu. V tomto směru je praktikován směr postupu při nahánění i umístění čela lečí, tak jak je ve své práci navrhuje Zumr (1971). Nutná je i dohledávka se psem, poněvadž podle Hanuše a Fišera (1975) představuje počet dohledaných bažantů 15 – 20 % z celkového úlovku. Zvýšený nákup v roce 2002, lze odůvodnit ztrátami při letní povodni. Při ní došlo k jednorázovému úhynu 3 500 kusů bažantů. Následný úhyn po povodni byl oproti předcházejícím rokům vyšší, ale bohužel ve firemních statistikách není zaznamenán. Při vyhodnocování úhynu v oplocenkách se započítávají i ztráty způsobené dravci a šelmami. Jejich procento není možné vyjádřit, jelikož v provozu není rozlišována příčina úhynu při jeho evidenci. V roce 2004 na bažantnickém úseku Vondrov došlo ke zvýšenému úhynu. Příčinou úhynu zhruba 3000 bažantů byl botulismus. Ten je způsobován toxiny bakterie

Clostridium botulinum. Bakterie se mohou namnožit v napáječkách se starou vodou, jindy jsou zdrojem onemocnění larvy much vyvíjející se na uhynulých kusech. Vlny botulismu se ve sledované oblasti objevují od 70. let dvacátého století.

Tab. č. 8: Vyhodnocení odchovu starších kuřat včetně odlovu v období 1998 až 2006

1998

1999

Prodej živé 2 810 8 785 zvěře Nákup živé x x zvěře 24 273 23 357 Vypuštěno 12 736 10 276 Odloveno 52,46 43,90 Slovitelnost Úhyn v oplocenkách 2 574 940

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

4 630

9 655 11 124 9 470

5 821

x

x

x 30 067 15 656 52,07

4 808 29 233 15 241 52,14

8 665 32 798 17 970 54,79

9 348 28 681 17 758 61,92

14 500 42 256 26 486 62,68

16925 43 390 25 789 59,44

14 185 33 331 16 448 50,84

x

x

3 500

1 045

4 431

x

x

7. CHOV KACHNY DIVOKÉ A KROCANA DIVOKÉHO 7.1. Chov kachny divoké Z podnikové evidence bylo zpracováno vyhodnocení provozních ukazatelů chovu kachen za období let 2000 až 2006 (viz tab. č. 9). Chov kachen divokých lze rozdělit podobně jako chov bažantí zvěře, a to na tři části. První etapou odchovu je chovné hejno, které je umístěno pod hrází Bezdrevského rybníka v odchovně Barvička. Jak je patrné z tab. č. 9., chovné hejno vykazuje dlouhodobě dobré výsledky, které poskytovaly vyrovnanou snůšku, což lze nejlépe sledovat na vývoji průměrného počtu snesených vajec na jednu kachnu. Sběr vajec a jejich následná desinfekce byly prováděny obdobným způsobem jako u bažantí zvěře. O kvalitě této části chovu svědčí rovněž dlouhodobě vysoká oplozenost vajec. Druhou částí je líhnutí kachňat a jejich odchov do vypuštění na rybníky. Líhnutí kachňat probíhalo v bažantnickém úseku Vondrov . To bylo možné díky dřívějšímu zahájení snůšky kachních vajec oproti bažantím. I v této části odchovu byly vykazovány velmi dobré výsledky, což dokládá líhnivost z oplozených vajec, která dosahovala kolem 80%. Po odlíhnutí byla kachňata převezena na odchovnu Barvička, kde byla umístěna až do vypuštění na rybník. Poslední fází odchovu divokých kachen je jejich odchov na rybnících. V honitbě je 198,73 ha vodní plochy. Pro odlov byly využívány především rybníky Munický (116 ha), Zvolenovský (22 ha) a Nadějě (32 ha). Lov na takto velkých rybnících je náročný, přičemž nelze zcela využívat jejich plochu, a to především s ohledem na ZOO Ohrada, jejíž část expozice vodního ptactva je umístěna na rybníku Munickém. Na rybníku Zvolenovském jsou možnosti využití omezeny z důvodů blízkosti loveckého zámku Ohrada a pohybu obyvatel ve směru od vlakové zastávky na Hlubokou. Kachny byly na těchto rybnících uměle přikrmovány. Tento odchov byl často poznamenán výskytem botulismu v letních měsících, což se projevilo na slovitelnosti, především v letech 2004 a 2005. Zvýšený odlov v předchozích letech lze přisuzovat výskytu tažných kachen v době lovu. V roce 2006 byl na Hluboké a jejím okolí zaznamenán výskyt ptačí chřipky, a to přímo na hranicích honitby Borek. S ohledem na výše uvedené skutečnosti bude chov divokých kachen v dalších letech prováděn jen pro potřeby firmy České lesy a.s. a nebude nadále komerčně využíván. Z tohoto důvodu nebyla v rámci diplomové práce provedena podrobnější analýza chovu této zvěře.

Tab. č. 9: Vyhodnocení provozních ukazatelů chovu kachen za období 2000 - 2006 2000 Sebráno vajec Kachen v chovném hejnu Průměr na 1 kachnu Nasazeno Oplozených vajec Odlíhnuto Prodej živé zvěře Vypuštěno Odloveno Slovitelnost v %

2001

2002

2003

2004

22 916

2 645

21 940

20 958

29 583

450

450

450

388

600

51

48

42

54

49,31

22 029 20 742 17 147 2 334 12 276 10 723 87,83

17 346 15 611 11 396 2 215 8 529 6 865 80,00

21 578 19 593 17 087 9 689 8 300 7 302 88,00

18 599 17 362 14 511 9 168 9 168 7 103 88,40

21 873 20 948 17 002 2 002 12 682 8 579 67,65

2005

2006 ?

?

?

?

? 15369 14 776 12 050 1470 10 440 5071 48,57

? 11 376 8 638 2 500 2 228 89,12

7.2. Chov krocana divokého Oblíbenost lovu krocana divokého v posledních letech v České republice vzrostla, což se projevilo i v chovu u Lesů Hluboká nad Vltavou a.s. (viz tabulka č. 10). V roce 2004 byl zaznamenán abnormální úhyn při odchovu (180 kusů), který byl převážně způsoben přemnožením syngamózy. V zimě 2005 došlo k rozlámání odchovny divokých krůt vlivem velké sněhové pokrývky a chovné hejno bylo proti chovatelským zásadám dočasně umístěno v odchovně pro bažanty ve věku 1 dne až 8 týdnů, čímž došlo k zavlečení histomoniázy do chovu bažantů. Obdobně jako u kachny divoké bude tento chov nadále využíván pouze pro reprezentační a interní potřeby firmy České lesy a.s.

Tab. č. 10 : Vyhodnocení chovu krocana divokého v letech 2001 až 2006

Sebráno vajec Odlíhnuto Odloveno Prodej živé zvěře

2001

2002

2003

2004

2005

2006

250 180 ? 145

200 130 ? 108

509 130 ? 76

400 268 ? 50

500 315 5 ?

500 295 10 ?

8. VYHODNOCENÍ PROVOZNÍCH NÁKLADŮ NA CHOV A LOV PERNATÉ ZVĚŘE A JEJICH OPTIMALIZACE 8.1. Vyhodnocení provozních nákladů na chov a lov pernaté zvěře Data pro zpracování této kapitoly byla získána ze závěrkových sestav ekonomické evidence za jednotlivé roky a měsíce a jsou prezentována v podobě celých nezaokrouhlených čísel. Jednotlivé položky účetních sestav byly pro přehlednost sloučeny do devíti skupin posuzovaných činností s ohledem na jejich příslušnost k dané skupině (viz tab. č. 11). Při analýze struktury nákladů byly použity průměrné náklady za sledované období od roku 2003 do roku 2006. Z těchto údajů byly zjištěny následující procentuální podíly jednotlivých skupin: výkup bažantů – 33%, spotřeba krmiv – 26%, mzdy dělníků – 18%, spotřeba materiálu – 5%, provoz mechanizace – 5%, ostatní služby – 5%, vnitrofakturace – 4%, energie – 3%, ostatní provozní náklady – 1%. V kategorii ostatní služby jsou zahrnuty i náklady na veterinární péči. Na základě tohoto procentického vyjádření byl následně proveden návrh optimalizačních opatření za účelem snížení provozních nákladů. Tab. č. 11: Přehled nákladů za období 2003 až 2006 v chovu bažantí zvěře

Přehled nákladů za období 2003 - 2006 v chovu bažantů (v Kč) Rok

Činnost 2003 Spotřeba krmiv Spotřeba materiálu Výkup bažantů

2004

Průměr 2005

2006

ø

1095964 1785697 1352172 1462172 1424001 256064

201706

255096

421562

283607

1578679 1513670 2658455 1507619 1814606

Energie

234730

317664

18904

9855

145288

Ostatní služby

123157

245535

262680

464456

273957

Mzdy dělníků

760022

957554 1094031

988 552

950040

36179

32326

162712

63034

73563

Vnitrofakturace

238145

333702

91427

127766

197760

Provoz mechanizace

235946

201014

265378

318903

255310

Ostatní provozní náklady

Součet

4558886 5588868 6160855 5363919 5418132

Zvýšení nákladů v roce 2005 lze zohlednit vyšším nákupem živé zvěře v průběhu roku, kdy dosáhl nejvyšší hodnoty za sledované období, a to 16 925 bažantů. Při přepočtu celkových nákladů na cenu uloveného kusu vyšel nejlépe rok 2004 s 211 Kč na ulovený kus a nejhorší výsledky v tomto směru vykazoval rok 2006, kdy cena 1 uloveného bažanta byla 326 Kč bez započítané režie a 367,56 Kč s režií. Za celé sledované období byl průměrný roční odlov vyčíslen na 21 621 bažantů, což při propočtu s průměrnými náklady představuje 269 Kč na ulovený kus. Průměrné měsíční náklady ve sledovaném období činily 450 474 Kč. Jak je patrné z tabulky č. 12, vyhodnocující náklady po jednotlivých měsících v roce 2006, hodnotě průměrných měsíčních nákladů se blíží pouze hodnoty v měsíci listopadu. Vývoj nákladů v průběhu roku odpovídá končící lovecké sezóně v měsíci lednu. Následuje pokles nákladů, který končí v květnu, kdy už se do nákladů promítá zahájení líhňařské sezóny. Tento nárůst vrcholí v měsíci srpnu, kdy současně probíhá největší počet činností. V průběhu kalendářního roku dochází k dalšímu výraznějšímu zvýšení nákladů v měsíci říjnu, kdy lovecká sezóna v bažantnici začíná. Tento vývoj nákladů v průběhu roku zůstává nezměněn i po odečtu nákladů na nákup živé zvěře. Posun nákladů v jednotlivých měsících je částečně ovlivněn dobou splatnosti faktur, především faktur za krmiva.

Tab. č. 12: Náklady v jednotlivých měsících za rok 2006 v chovu bažantí zvěře

Náklady v jednotlivých měsících za rok 2006 v chovu bažantů (v Kč) Měsíc

Činnost 1 9073 Spotřeba krmiv 15795 Spotřeba materiálu 311287 Výkup bažantů -8000 Energie 22450 Ostatní služby 101188 Mzdy dělníků 0 Ostatní provozní náklady 34678 Vnitrofakturace 25469 Provoz mechanizace Součet

2 6525 1528 59850 0 36134 49318 0 1988 50163

3 3115 9130 0 0 58564 31523 0 11845 30253

4 37769 26319 0 17776 28445 54872 0 2095 18387

Součet 5 6 7 8 9 10 11 12 50000 151888 248334 296618 194991 130755 125765 207339 1462172 22982 63068 2734 102152 4939 159477 2440 10998 421562 0 190620 214455 76830 212425 116000 143902 182250 1507619 0 0 0 79 0 0 0 0 9855 30898 30529 42706 75297 34075 38915 30759 35684 464456 89720 99588 121810 106861 102483 90314 88533 52342 988552 2615 1485 0 0 0 27410 31524 0 63034 4392 9633 28530 19926 2635 0 1302 10742 127766 19795 22521 19263 27580 23765 48134 19759 13814 318903

511940 205506 144430 185663 220402 569332 677832 705343 575313 611005 443984 513169 5363919

8.2. Kalkulace nákladů na jednotku produkce v závislosti na délce doby odchovu Při výpočtu ceny na jednotku produkce s ohledem na délku odchovu bylo nutné vycházet z údajů nashromážděných v rámci předchozích kapitol. Jelikož se jednotlivé etapy odchovu vzájemně prolínají, bylo třeba stanovit jejich konkrétní časová rozmezí a kvalifikovaně odhadnout jejich procentické zastoupení v rámci jednotlivých kalendářních měsíců.

8.2.1. Kalkulace ceny vejce a jednodenního kuřete Prvním krokem při výpočtu ceny na jednotku produkce byla kalkulace ceny vejce a jednodenního kuřete. Do výpočtu byly zahrnuty náklady za období leden 2006 až srpen 2006. V účetní evidenci figurují náklady na nákup živé zvěře z období ledna a února, jedná se o faktury s prodlouženou dobou splatnosti. V měsíci červnu byl zahájen nákup živé zvěře pro podzimní loveckou sezónu. Náklady z vyhodnoceného období na nákup bažantí zvěře nebyly do kalkulace ceny v této fázi odchovu zahrnuty, ale byly zohledněny v následujících etapách odchovu. Od lednových nákladů bylo nutné odečíst náklady spojené s organizací honů probíhajících v daném měsíci. To bylo vyjádřeno pomocí procentuálního odpočtu od nákladů na mzdy a provoz mechanizace. Jelikož snůška probíhá v období duben až červen, byly náklady z období července a srpna připočítány procenticky. Od měsíce května již probíhá odchov vylíhnutých kuřat, což je zohledněno při výpočtu ceny vejce a jednodenního kuřete. Provozní náklady uvedené v předchozí kapitole nejsou zatíženy výrobní režií. Po konzultaci s pracovníky firmy bylo na chov bažantů přiřazeno 57 procent z celkové režie střediska. Hodnota představující náklady na tuto režii byla rozdělena na jednotlivé etapy odchovu. Cena vejce a jednodenního kuřete byla zatížena 15 procenty z celkové režie.

Tab. č. 13: Výpočet kalkulačních nákladů na 1 vejce a jednodenní kuře (v Kč)

Σ nákladů nákup zvěře odečet krmiva mzdy odečet mechanizace odečet lednových nákl. kalkulační Σ nákladů

leden únor březen duben květen červen Σ 501 940 195 506 144 430 185 663 220 402 569 332 1817273 -311 287 -59 850 -63 068 434205 -179 743 -179743 -99 626 -99626 -70 560

-70 560

-75 994 -75994 957 145

Výstupem této etapy odchovu jsou jednodenní kuřata. Zde byl celkový počet odlíhnutých jednodenních kuřat rozdělen na dvě kategorie. Od celkového počtu kuřat bylo nutné odečíst 5000 kuřat, která byla recipročně vrácena za poskytnutá vejce mysliveckým sdružením. Proto byla výsledná cena jednodenního kuřete kalkulována za rok 2006 na počet kuřat dodaných k vlastnímu odchovu v režii firmy. Tato cena byla vypočítána na hodnotu 37,91 Kč na jednodenní bažantí kuře včetně režie.

Tab. č. 14: Kalkulace ceny 1 vejce a jednodenního kuřete (v Kč)

sebráno vajec Počet kusů Cena 1 kusu v Kč Režie v Kč Celková cena Kč/ks

nasazených vajec

oplozených vajec

Vylíhnutých k chovu kuřat kuřat celkem vlastních

58 723

55 808

46 369

35 008

30 008

17,62

18,54

22,32

29,56

34,49

1,75

1,84

2,20

2,90

3,42

19,37

20,38

24,52

32,46

37,91

8.2.2. Kalkulace nákladů na odchov od 1. dne do 8 týdnů stáří kuřete Do tohoto období zasahují také činnosti spojené s líhňařským provozem a odchovem kuřat ve vypouštěcích oplocenkách. Hlavní váha byla přisouzena měsícům červenci a srpnu. V těchto měsících byla odečtena suma na dosud probíhající líhnutí kuřat a na již vypuštěné bažanty. Hodnota uvedená v kategorii předešlé období představuje náklady odpočítané v předcházející části odchovu. Pro výpočet byly opět odečteny náklady na nákup živé zvěře. Za měsíc září bylo připočteno 10% z celkových nákladů po odečtení ceny nakoupené zvěře. Výše zmíněná procenta vyjadřují podíl nákladů v následujícím období, ke kterému došlo díky časovému překryvu činností. Z celkových režijních nákladů na toto období připadá 25 %. Tab. č. 15: Kalkulace nákladů na odchov od 1. dne do 8 týdnů stáří kuřete (v Kč) Předešlé červenec období 349 929 Σ nákladů Nákup zvěře 349 929 Σ nákladů bez nákupů 10 % nákladů Odečet na líhnutí Odečet na již vypuštěná kuřata Kalkulační Σ nákladů 349 929

srpen

677 832 705 343 214 455 76 830 463 377 628 513

září

Σ

31 426

565 313 2 298 417 212 425 503 710 352 888 1 477 108 35 289 77 764

149 207 236 321

385 528

267 832 360 766

35 289 1 013 816

46 338

Produktem této fáze chovu jsou 8 týdnů stará kuřata připravená k vypuštění do oplocenek. Tato část odchovu byla v roce 2006 poznamenána nadprůměrně zvýšeným úhynem, který dosáhl 9 662 bažantích kuřat, což výrazně navýšilo kalkulovanou cenu 8 týdenního kuřete. Cena vypuštěného kuřete v 8 týdnech z vlastního chovu představuje 58,23 Kč. Počet vypuštěných bažantů byl upraven procentem slovitelnosti, což by vedlo k nárůstu ceny zhruba na dvojnásobek (viz tabulka č. 16).

Tab. č. 16: Výpočet ceny kuřete v odchovu od 1. dne do 8 týdnů stáří kuřete (v Kč) Ks Jednodenní kuřata 1denní kuřata vlastní Vypuštěno vlastních Hodnoty upravené % slovitelnosti

cena

režie

celkem

35 008

28,96

4,88

33,84

30 008

33,78

5,69

39,48

20 346

49,83

8,40

58,23

10 344

98,01

16,52

114,53

8.2.3. Kalkulace nákladů na odchov od 8 týdnu stáří Zde se v odchovu dostáváme do období odlovu, který je cílem vlastního chovu. Jelikož lednové období lovecké sezóny 2006/2007 nebylo již zahrnuto v evidenci, byly náklady za tento měsíc stanoveny na základě lednových nákladů předchozích let. Při výpočtu hodnoty měsíce září bylo od sumy nákladů odečteno 10 % již započítaných do ceny osmitýdenního kuřete. Veškeré náklady spojené s nákupem živé zvěře nebyly do této kalkulace zahrnuty. Tato etapa odchovu byla zatížena 60% z celkových režijních nákladů.

Tab. č. 17: Kalkulace nákladů na odchov od 8 týdnů stáří (v Kč) září Náklady Náklady bez nákupu zvěře Lednové náklady Náklady za červenec, srpen Již odečteno Odpočet na nakoupenou zvěř kalkulační Σ nákladů

říjen

listopad prosinec

předešlé období

Σ

565 313 611 005 443 984 493 381 352 888 495 005 300 082 311 131 75 994 385 528 35 289 140 696 157 907

35 710

37 025

176 903 337 098 264 372 274 106 461 522 1 514 001

Jak již bylo konstatováno v předešlém odstavci, v tomto období probíhá lov bažantí zvěře, což vede ke snižování jejich početních stavů v jednotlivých měsících lovu a nárůstu jejich hodnoty. Pro výpočet výše ceny uloveného kusu bylo použito 10 344 kusů, což bylo získáno přepočtem dle procenta slovitelnosti z vypuštěných bažantů vlastního chovu. Cena sloveného bažanta po započítání režie je 186 Kč v tomto stádiu odchovu.

Tab. č. 18: Výpočet ceny kuřete v odchovu od 8 týdnů stáří (v Kč)

Kalkulační Σ nákladů Vypuštěno odchovaných Z nich odloveno dle % slovitelnosti Režie Cena s režií Sloveno dle měsíců Cena přepočítaná na stávající ks

září

říjen

listopad

176 903

337 098

264 372

předešlé období 274 106 461 522

Σ

prosinec

1 514 001

20 346

74,41

10 344

146,37

10 344

39,65 186,02 10 344

17,10

3 250

3820

2082

1192

47,52

80,75

229,95

387,18

Cena bažanta za celý průběh odchovu se skládá ze součtu ceny jednodenního kuřete, 8 týdenního kuřete a ceny kuřete staršího 8 týdnů. Cena 8 týdenního kuřete činí 96,14 Kč. Celková cena 1 kusu bažantí zvěře z vlastního chovu byla za rok 2006 vypočtena na částku 282,16 Kč.

8.2.4. Kalkulace nákladů na nakoupenou zvěř Do kalkulace nákladů na nakoupenou zvěř byly zahrnuty jednak náklady na pořízení této zvěře a jednak náklady spojené s péčí do doby odlovu. Náklady za měsíc září až prosinec byly získány odpočtem od nákladů v jednotlivých měsících, a to dle procentuálního podílu. V roce 2006 bylo nakoupeno 14 185 kusů z nichž bylo 1200 kusů použito k oživení chovného hejna. Celková suma nákladů na nakoupenou zvěř byla vyčíslena na 1 878 957 Kč.

Tab. č. 19 : Kalkulace nákladů na nakoupenou zvěř (v Kč)

Cena za nákup zvěře Přepočet nákladů Kalkulační Σ nákladů

předchozí září říjen listopad prosinec období 853 042 212425 116000 143902 182250 140 696 157 907 35 710 37 025

1 507 619 371 338

853 042 353121 273907 179612 219275

1 878 957

Σ

Při výpočtu ceny nakoupeného kusu bažantí zvěře bylo rovněž zohledněno procento slovitelnosti. Celková cena s režií byla vypočtena na částku 346,72 Kč na jeden kus ulovené zvěře. Rozdíl mezi cenou bažanta nakoupeného a bažanta z vlastního chovu činí 64,56 Kč na kus. Průměrná cena zjištěná váženým aritmetickým průměrem z těchto dvou cen je 307,31 Kč. Tab. č. 20: Výpočet ceny nakoupeného kusu bažantí zvěře (v Kč)

14 185 12 985

132,46 144,70

28,91 31,58

cena s režií 161,37 176,28

6 602

284,60

62,12

346,72

ks Nakoupeno Vypuštěno Upraveno % slovitelnosti

cena

režie

Ceny živé bažantí zvěře se pohybují na trhu v závislosti na délce odchovu od 17 Kč za 1. denní kuře až do 250 Kč za dospělého bažanta v měsících listopadu. Nákupní ceny vyneseného chovného hejna se pohybují od 60 Kč do 80 Kč. Zvěř ve stáří 7 – 9 týdnů je prodávána od 75 Kč do 95 Kč. Vypočítaná cena bažanta z vlastního chovu v roce 2006 ve stáří 8 týdnů je 96,14 Kč. Pokud by nedošlo k tak výraznému úhynu během odchovu byla by jeho cena 83,87 Kč. Tato cena byla vyčíslena tak, že od počtu jednodenních kuřat ( 30 008 ks) byl odečten průměrný úhyn za sledované období (4249 ks), tímto krokem byl získán potencionální počet kuřat ve stáří 8 týdnů (25 759 ks). Sumu nákladů jsme získaly z tabulky číslo 15. K této ceně byla započítána režie. Za loňský rok byly průměrné náklady vypočteny jako součet nákladů na odchov (viz tabulka č. 17) a ceny vypuštěných bažantů (20 346 ks x 96,14 Kč). Takto získaná suma 3 470 065 Kč byla vydělena množstvím slovené zvěře (10 334 ks). Výsledná částka byla následně vydělena počtem týdnů do doby slovení. Při délce odchovu 23 týdnů vyšla za rok 2006 cena na 14,60 Kč na kus a týden a při 34 týdnech na 9,80 Kč. Pro srovnání Feuereisel (2006) uvádí průměrné náklady na odchov 10 Kč na kus a týden. Ceny za ulovený kus se v České republice pohybují od 400 Kč do 596 Kč. U Lesní správy Lány v bažantnici kanceláře prezidenta republiky stál v roce 2006 ulovený bažant na výřadu 14 EUR, což přibližně představuje 417 Kč. U Lesního závodu Židlochovice stojí ulovený bažant od 18 EUR (536 Kč) do 20 EUR (596 Kč).

8.3. Návrh optimalizace provozních nákladů na chov a lov pernaté zvěře Z předchozích kapitol vyplývá, že v rámci optimalizace je účelné se zaměřit především na tři hlavní faktory, kterými jsou výkup živé zvěře, spotřeba krmiv a mzdy dělníků.

8.3.1. Mzdy dělníků Náklady na mzdy dělníků se v rámci dlouhodobého průměru podílejí na celkových nákladech z 18 %. Výrazný nárůst nákladů na mzdy dělníků lze pozorovat na přelomu let 2003 a 2004, kdy došlo po změně vedoucího střediska ke zvýšení počtu zaměstnanců v dělnických profesích. Meziroční nárůst těchto nákladů činí 197 532 Kč. Další zvýšení nákladů bylo zaznamenáno v následujícím roce, a to o částku 136 477 Kč. Mezi lety 2005 a 2006 náklady na mzdy poklesly o 105 479 Kč. Technicko-hospodářský personál by měl lépe organizovat práci dělníků tak, aby byl efektivně využit fond pracovní doby.

8.3.2. Spotřeba krmiv Náklady na spotřeba krmiv představují 26 % z celkových průměrných nákladů za sledované období. Největší mírou se na nákladech na krmiva podílí nákup granulovaných směsí řady BŽ, a to BŽ1, BŽ2, BŽN a medikovaná směs proti syngamóze BŽF. Cena těchto krmiv je přímo odvislá od ceny obilovin a jejich procentického zastoupení ve směsi (viz tab. č. 21 a obr. č. 4 ) Při porovnání tabulkové spotřeby krmiv (Hanuš, Fišer, 1975) s výkazy krmiv za rok 2006 a jejich následným cenovým propočtem dle cen poskytnutých ze ZZN Dynín, a.s. a Českým statistickým úřadem bylo shledán minimální rozdíl v nákladech.

Tab. č. 21: Přehled cen krmiv za období let 2004 až 2006 v Kč/q

Bž1 Bž2 BžN pšenice

2004 869 782 704 313

2005 770 698 645 231

2006 881 802 749 253

900

800

700

600 Bž1 Bž2 BžN pšenice

500 cena v Kč / q 400

300

200

100

0 2004

2005

2006

Obr. č. 4: Přehled cen krmiv za období let 2004 až 2006

8.3.3. Nákup živé zvěře Náklady spojené s nákupem živé zvěře představují 33 % z celkových průměrných nákladů za sledované období let 2003 až 2006. Ceny nakoupené zvěře se pohybují ve velmi široké cenové škále, která je odvislá od stáří nakupovaných bažantů. Rozpětí této částky je od 75 Kč po 200 Kč za kus. Osmitýdenní kuře stojí od 85 Kč do 115 Kč, ale k této ceně je nutné započítat dopravu, režie spojené s vlastním nákupem a následný odchov. Takto získaná cena by měla být ještě upravena dlouhodobým průměrem slovitelnosti, který zahrnuje i úhyn během odchovu. V roce 2006 došlo k nákupu většího počtu mladé zvěře v poměru k předchozím letům, což vedlo k prodloužení doby odchovu kuřat z vlastního chovu v odchovnách.Tímto jevem došlo k překročení kapacity odchoven, což se projevilo zvýšeným úhynem, ke kterému je nutno připočítat i výskyt histomoniázy. Odečteme-li od počtu jednodenních kuřat průměrný úhyn na odchovně za sledované období, což je 4 249 kusů, získáme 25 759 kuřat ve stáří 8 týdnů k vypuštění do oplocenek. Upravíme-li tento počet kusů procentem slovitelnosti v roce 2006, získáme 13 095 kusů. Celková výše nákladů na odchov vlastních bažantů za rok 2006 je 3 484 962 Kč. Vydělením této částky potencionálním počtem kusů (13 095) získáme cenu nákladů 266,12 Kč. Vydělíme-li tutéž částku počtem kusů 10 344, jenž představuje počet ulovených kusů z vypuštěných kuřat vlastního chovu upravený procentem slovitelnosti, získáme 336,91 Kč. Rozdíl výše nákladů takto vypočtených je 70,79 Kč na slovený kus. Tento rozdíl by měl být odečten od vypočítané ceny bažanta bez

zahrnutí režií v roce 2006. Po odečtení rozdílu od výše nákladů bez režie byla získána výše nákladů 159,9 Kč na kus. Vypočtená cena s průměrnou režií činí 212,1 Kč za slovený kus. V rámci optimalizace je navrhováno omezení počtu nakupované zvěře v důsledku nižší ekonomické efektivnosti v porovnání se zvěří z vlastního odchovu (viz kapitola 8.2.4.).

9. NÁVRH OPATŘENÍ, DOPORUČENÍ PRO PROVOZ 9.1. Opatření ke zlepšení přírodních podmínek Doporučuji vypracovat dlouhodobý plán obnovy a péče o porosty sloužící k intenzivnímu chovu. V porostech ve vypouštěcích oplocenkách, kde není dostatek hřadovacích možností, je třeba vybudovat umělá hřadla. Neprodleně je nutné zahájit obnovu porostů ve vypouštěcích oplocenkách. Při obnově krycích porostů je vhodné použít sestřihávaný smrk ztepilý (Picea abies) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Návaznost lečí je velmi dobře propracovaná a nelze jí nic vytknout. Bohužel prostorová skladba některých lečí byla narušena zanedbanou péčí, tím došlo k rozpadu některých prvků, jako jsou tzv. zvedací porosty. Při obnově tohoto prvku leče je účelné volit trojúhelníkový spon a porost pěstovat rozvolněně, aby koruna byla nízko nasazena. Co se týká čela lečí ze seřezávaných smrků, je v těchto porostech ztížena dohledávka. Často dochází k tomu, že ulovený bažant zůstane zavěšen v koruně mimo dosah psa. Z těchto důvodů je vhodné opět volit trojúhelníkový spon 4 x 4 x 4 m a volné mezery vysázet keři, např. pámelník bílý (Symphoricarpos albus) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). Především s ptačím zobem jsou dobré zkušenosti ze židlochovických bažantnic. Problémem, se kterým jsem se setkal, je nepropustnost podloží. To při přívalových deštích způsobovalo, že ve voliérách stála voda a snesená vejce byla pod vodní hladinou. Tento jev byl částečně odstraněn při rekonstrukci, v rámci které proběhlo odvodnění výběhů. Pro zlepšení podmínek ve výbězích na ostruhárně doporučuji zřídit několik krytů ze smrkových větví a špiček, což přispěje ke zklidnění chovného hejna zejména v době snůšky.

9.2. Opatření ke zlepšení provozních podmínek Jelikož bude nutné v nejbližší době provést celkovou rekonstrukci ostruhárny, je třeba v jejím rámci vybudovat i odpovídající zázemí pro prvotní ošetření vajec po sběru, včetně klimatizovaného skladu pro uskladnění vajec. Vejce transportovat ze skladu a týž den je nasadit do líhně. V současnosti není možné v místě ošetření a uložení dodržet potřebnou optimální teplotu a vlhkost. Nutné je dbát na sběr vajec, který je důležité provádět třikrát během dne. Dále je zapotřebí zarovnat terén ve snůškových voliérách včetně celkového odvodnění a vyvrtat záložní studnu. Bažantnice neprodukuje takové množství zvěře, jaké je vyžadováno na dodržení celkového prelimináře. Z tohoto důvodu se část zvěře nakupuje od různých chovatelů. Tento jev má bohužel rostoucí tendenci. Nákup zvěře se velmi negativně odráží v hospodářském výsledku střediska. Dále je nutné zamezit prodeji kuřat, tím se dosáhne snížení nákupu živé bažantí zvěře. Zvýšit slovitelnost lze vytvořením voliér v rámci jednotlivých lečí se současným zachováním vypouštěcích oplocenek.

Jak se prokázalo v roce 2006 nelze podceňovat péči a veterinární stránku chovu. Přes pravidelné kontroly veterinárního dozoru musí být respektována pravidla chovu v kombinaci s prevencí výskytu chorob. Každý nedostatek musí být hlášen vedoucímu střediska, který by měl situaci vyhodnotit a neprodleně zavést opatření vedoucí ke zlepšení situace. Je nutné zajistit, aby personál pečující o zvěř pravidelně čistil napaječky a včas hlásil výskyt nemocí a parazitů. Z tohoto důvodu musí mít každý ze zaměstnanců přidělený úsek, za který dlouhodobě zodpovídá. Sběr uhynulých kusů musí být prováděn důsledně, včetně jejich likvidace. Jelikož není možné omezit provoz cyklostezky České Budějovice – Hluboká nad Vltavou procházející úsekem Vltava v blízkosti vypouštěcí oplocenky Seník v porostu 609 E 13a/5/2, je zapotřebí do této části vypouštět kuřata z posledních líhnutí. V bažantnickém úseku Vondrov se nachází i chov koní, díky kterému není možné uzavřít některé cesty. Proto je zapotřebí zvážit vyhotovení informačních a naučných panelů a jejich instalaci zvolit na trase nejméně rušící zvěř. Faktorem promítajícím se do ekonomického výsledku bažantnic je poměr reprezentačních honů k honům poplatkovým. Jedná se o komplikovanou a těžko vyčíslitelnou otázku. Ekonomický přínos reprezentačních honů je jen velmi obtížně vyčíslitelný. Přesto je nutné najít optimální poměr zajišťující dostačující hospodářský výsledek.

10. ZÁVĚR Bažantnictví je velmi specifickou činností v rámci myslivosti. Má i v řadách samotných myslivců mnoho odpůrců. Pokud jsou však respektovány všechny myslivecké tradice a je zachována etika lovu, je lov v bažantnici velmi působivým mysliveckým zážitkem. Vlastní chov je dlouhodobě prováděn na velmi dobré úrovni. Do budoucna by nemělo docházet k porušování zásad chovu. Šetrná a správná péče o vejce se zúročí v konečné produkci bažantnice. Jelikož není ostruhárna vybavena k správnému uskladnění vajec je nutné je neprodleně po ošetření dopravit do klimatizovaného skladu v odchovně Vondrov. Průměrné měsíční náklady na chov jsou 450 474 Kč, přičemž je při plánování nutné respektovat časový vývoj nákladů s vrcholy v měsících srpnu a říjnu. Výše nákladů na uloveného bažanta včetně vypuštěných byla po v roce 2006 vyčíslena na 326 Kč bez režie a 367, 56 Kč se zohledněnými režijními náklady. Vypočítaná suma nákladů na vlastního odchovaného a sloveného bažanta po zatížení režií vyšla na 282,16 Kč v roce 2006. Stejným způsobem vypočítaná cena nakoupeného kusu je 346,72 Kč. V období lovu, kdy se stavy zvěře snižují, dochází k nárůstu jejich ceny. Po odečtení slovených bažantů byl vývoj cen aktuálního počtu bažantů za dané období následující: říjen 47,52 Kč, listopad 80,75 Kč, prosinec 229,95 Kč, leden 387,18 Kč. Z výše uvedených údajů vyplývá důležitost maximálního možného využití a vlastní produkce před nakupovanou živou zvěří. Významnou měrou ovlivňuje procento slovitelnosti výši nákladů na jeden ulovený kus, který je výsledkem hospodaření v bažantnici. Cesty v minimalizaci nákladů jsou v minimalizaci nákupu živé zvěře od externích dodavatelů. Další snížení nákladů přinese lepší využití vlastní produkce. Bažantice na Hluboké mají dlouhou tradici, Borecká bažantnice byla založena již roku 1772. Tato bažantnice nabízí velmi působivé prostředí nejen pro lov, ale i pro rekreaci a volný čas. Věřím, že bažantnice zůstanou nedílnou součástí provozu u Lesů Hluboká nad Vltavou a.s., z jejichž popudu tato práce vznikla.

11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ 1. ADVISORY SERVICE OF GAME CONSERVANCY (1994): Gamebird Rearing, Game Conservancy Ltd., Hampshire, 129 s. 2. ANDRESKA, J., ANDRESKOVÁ, E. (1993): Tisíc let myslivosti, Tina, Vimperk 3. CULEK, M. a kol.(1996): Biogeografické členění ČR, Enigma, Praha, 347 str. 4. ČABART, J. (1958): Vývoj české myslivosti, SZN, Praha 5. ČERNÝ, J.V. (1864): Bažantnictví, Dr. Ed. Grégr, Praha 6. ČERVENÝ, J. a kol. (2003): Encyklopedie myslivosti, Ottovo nakladatelství, Praha 7. Český úřad zeměměřický a katastrální (1996): Vyšší geomorfologické jednotky ČR, Praha, 8. DYK, A. (1942): Bažantnictví, Novina, Brno 9. FARSKÝ, O. (1935): Hodnota a význam naší myslivosti, Novina, Brno 10. FEUEREISEL, J. (2006): Ekonomika v současné české myslivosti, Habilitační práce, FLD MZLU, Brno, 220 s. 11. FEUEREISEL, J.: Studijní podklady ekonomiky myslivosti, webová stránka ÚOLM FLD MZLU Brno 12. FIŠER, Z., HANUŠ, V. (1975): Bažant, SZN, Praha 13. HANZAL, V. a kol. (2004): Myslivecká encyklopedie 2005, Grand, České Budějovice 14. HROMAS, J. a kol. (2000): Myslivost, Matice lesnická, Písek 15. Kolektiv autorů (1989): Biologie lovné zvěře, ČSAV, Brno 16. Kolektiv autorů (1961): Podnebí ČSSR – tabulky, HMÚ, Praha 17. KUPČÁK, V. (2003): Ekonomika v lesním hospodářství, MZLU Brno 18. MOTTL, S. a kol. (1964): Chov drobné zvěře, SZN, Praha 19. NOVÁK, J. (1998): Prostorové a porostní úpravy v bažantnicích LZ Židlochovice, Diplomová práce, FLD MZLU, Brno, 99 s. 20. PRŮŠA, E. (2001): Pěstování lesů na typologických základech, Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 593 s. 21. ROBERTSON, P.A. (1992): Woodland management for pheasants, HMSO, London, 18 s. 22. SEKERA, J. (1959): Chov bažantů, SZN, Praha 23. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa, ČSAV – GU,Brno 24. VESELÝ, A. (1961): Podnebí ČSSR – tabulky, Hydrometeorologický ústav, Praha 25. VLČEK, V. a kol. (1984): Zeměpisný lexikon ČSSR – Vodní toky a nádrže, Academia, Praha, 316 str. 26. ZÁSMĚTA, V. (1968): Ekonomika československé myslivosti, SZN Praha, 218 s. 27. ZIMA, L., ZAVADIL, R. (1958): Líhnutí a odchov koroptví a bažantů, SZN, Praha 28. ZUKAL, L., VILÍM, J. (1918): Bažantnictví, J.V. Rozmara, Praha 29. ZUMR, V. (1971): Vypracování návrhu rekonstrukce bažantnice Borek II, Diplomová práce, VŠZ Brno

Mapy: GÚ ČSAV Brno: Fyzicko-geografické regiony ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 GÚ ČSAV Brno: Pedogenetické asociace ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 GÚ ČSAV Brno: Potenciální eroze půdy v ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 GÚ ČSAV Brno: Regiony mělkých podzemních vod v ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno GÚ ČSAV Brno: Regiony povrchových vod v ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1971 GÚ ČSAV Brno: Střední sklony ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 GÚ ČSAV Brno: Střední výšky reliéfu ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 GÚ ČSAV Brno: Typologické členění reliéfu ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1973 GÚ ČSAV Brno: Výšková členitost reliéfu ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1971 KČT Praha: Zábřežsko, Turistická mapa, 1 : 50000, Edice KČT, Praha, 1997 QUITT, E.: Klimatické oblasti ČSR, 1 : 500000, GÚ ČSAV Brno, 1975 Letecké snímky z webových stránek www.seznam.cz

12. SUMMARY

Within the game management, breeding pheasants in pheasantries is a specific activity with many opponents even among hunters. However, as long as hunting traditions and ethics are respected, hunting in pheasantries is an impressive experience. The breeding is on very good level in long term. In the future, no principles of breeding should be infringed. Good and thrifty care of eggs is reflected in the final pheasantry production. As the hen house is without the proper equipment for storing eggs, it is necessary to transport all eggs to rearing house Vondrov immediately upon their treatment. Average monthly cost of breeding amount to 450 474 CZK; however, it is necessary to consider the distribution of the costs during the year as the peaks are reached in August and October. In 2006 the costs per one shot pheasant including those released amount to 326 CZK without overheads costs and 367.56 CZK with overheads costs. Calculated costs of pheasant bred in-house and shot amounted to 282.16 CZK without overheads costs in 2006. The costs of bought pheasant calculated in the same way equal 346.72 CZK. The above mentioned data show how important is to prefer maximal use of own facilities and own production to buying life birds. The percentage of shot birds influences significantly the costs per one shot bird, i.e. the income from operations of a pheasantry. Options of minimizing costs comprise minimizing the purchase of live birds form external suppliers and better use of own production due to respecting veterinary principles of intensive breeding. Building a new rearing house for chicken from 1 day to 8 weeks old would contribute to a better use of the own breeding. Pheasantries in Hluboká nad Vlatavou have a long tradition; the pheasantry of Borek was established already in 1772. This pheasantry provides an impressive environment for both hunting and recreation and free time. I believe that pheasantries will remain an integral part of operation of the company Lesy Hluboká nad Vlatavou a.s., the company giving the incentive for this thesis.

13. SEZNAM PŘÍLOH

1. Fotografické přílohy

● příloha číslo: 2 – čelo leče ze sestřihávaného smrku v bažantnickém úseku Vltava ● příloha číslo: 3 – jižní část porostu 609 D 7 se zasahujícím porostem 609 D 1 ● příloha číslo: 4 – stará vrbovna u rybníka Naděje ● příloha číslo: 5 – pohled na golfové hřiště, v pozadí leč zvaná Kola ● příloha číslo: 6 – leč založená na zemědělské půdě ● příloha číslo: 7 - střelecká alej ● příloha číslo: 8 - Munický rybník ● příloha číslo: 9 – neodstraněná překážka v melioračním příkopu ● příloha číslo: 10 – podmáčení plochy vypouštěcí oplocenky

2. Tabelární příloha

● příloha číslo: 11 – přehled použitých názvů a zkratek dřevin

3. Mapová příloha

● příloha číslo: 1 – vyznačení území na pozadí leteckého snímku ● příloha číslo: 12 – přehledný zákres vyznačením sledovaného území