1 ÚVOD IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...4

Zakázka číslo 2012-0603-PŠ – aktualizace

Obsah 1 ÚVOD.........................................................................................3 2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE .........................................................4 2.1 Zadavatel energetického audit...................................................................................4 2.2 Provozovatel předmětu energetického auditu..........................................................4 2.3 Zpracovatel energetického auditu.............................................................................4 2.4 Předmět energetického auditu...................................................................................4

3 POPIS VÝCHOZÍHO STAVU.....................................................5 3.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu....................................................5 3.1.1 Název předmětu energetického auditu.......................................................................5 3.1.2 Umístění objektu........................................................................................................5 3.1.3 Základní popis............................................................................................................ 6 3.1.4 Výchozí podklady.......................................................................................................8 3.2 Základní údaje o energetických vstupech do předmětu energetického auditu.....9 3.2.1 Údaje o roční spotřebě energie..................................................................................9 3.2.2 Vlastní energetické zdroje........................................................................................12 3.3 Rozvody energie.......................................................................................................13 3.3.1 Otopná soustava......................................................................................................13 3.3.2 Příprava teplé vody..................................................................................................15 3.3.3 Vzduchotechnika......................................................................................................16 3.4 Spotřebiče energie ...................................................................................................17 3.4.1 Umělé osvětlení.......................................................................................................17 3.4.2 Spotřebiče elektrické energie...................................................................................17 3.4.3 Plynové spotřebiče...................................................................................................18 3.4.4 Stavebnětechnické řešení........................................................................................19

4 ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU .....................................21 4.1 Kontrola smluvních vztahů......................................................................................21 4.1.1 Odběr zemního plynu .............................................................................................21 4.1.2 Odběr elektrické energie.........................................................................................21 4.2 Rozvody energie.......................................................................................................21 4.2.1 Otopná soustava......................................................................................................21 4.2.2 Příprava teplé vody..................................................................................................23 4.2.3 Vzduchotechnika......................................................................................................24 4.3 Spotřebiče energie....................................................................................................24 4.3.1 Umělé osvětlení.......................................................................................................24 4.3.2 Stavebnětechnické řešení........................................................................................24 4.4 Energetická bilance objektu – výpočtová...............................................................26 4.4.1 Potřeba energie na vytápění objektu........................................................................26 4.4.2 Struktura tepelných ztrát .........................................................................................30 4.4.3 Výpočtová potřeba energie na ohřev teplé vody......................................................30

Energetický audit – Prague West 6 Business Center

strana 1 (celkem stran 72)


4.4.1 Spotřeba elektrické energie.....................................................................................30 4.5 Rekapitulace – výpočtová roční energetická bilance.............................................31

5 NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE......32 5.1 Obecně....................................................................................................................... 32 5.2 Druhy úsporných opatření.......................................................................................32 5.3 Nízkonákladová a beznákladová opatření...............................................................33 5.3.1 Energetický management........................................................................................33 5.4 Vysokonákladová opatření.......................................................................................34 5.4.1 Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200 model EM-199/293.......................34 5.4.2 Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200 model EM-401/549......................37 5.5 Souhrn navržených opatření....................................................................................40 5.6 Definování variant.....................................................................................................41 5.6.1 Varianta I. ................................................................................................................41 5.6.2 Varianta II. ............................................................................................................... 47

6 EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ VARIANTY..........................53 6.1 Metody hodnocení....................................................................................................53 6.2 Vyhodnocení varianty (výpočet dle vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb.) ....................56

7 VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽP.......................58 7.1 Úspora primární energie v procesu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla v souladu s Přílohou 4 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.............................59

8 VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY.............................................60 8.1 Metodika a kritéria hodnocení .................................................................................60 8.2 Vyhodnocení variant ................................................................................................61

9 ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU................62 9.1 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství ....................................62 9.2 Využití obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie .................................63 9.3 Návrh optimální varianty .........................................................................................64

10 EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU....................65 11 PŘÍLOHY...............................................................................68 11.1 Ekonomické výpočty..............................................................................................68 11.2 Průběh spotřeby elektrické energie.......................................................................70




1

ÚVOD

Cílem energetického auditu je posoudit vhodnost instalace kogenereční jednotky do areálu výrobních hal business centra společnosti Amesbury v Chrášťanech u Prahy. Kogenerační jednotka představuje zařízení, které pomocí spalovacího či vznětového motoru a alternátoru vyrábí elektrickou energii. Výfukové plyny pak slouží k ohřevu topného média a vytápění nebo k výrobě chladu pomocí absorpčních tepelných čerpadel. Tento systém dosahuje účinnosti přeměny vstupní energie na energii výstupní (elektřina a teplo) na úrovni 90%. Účinnost stávající výroby tepla sálavými zářiči a teplovzdušnými jednotkami se pohybuje na úrovni 80%. Zejména u výroby elektrické energie přímo v místě spotřeby dochází k úspoře primární energie. Ta by byla spotřebována k výrobě elektřiny v elektrárně a jejímu ztrátovému transportu do místa spotřeby rozvodnou sítí. V případě instalace kogenerační jednotky Vitobloc 200 typ EM-199/293 dojde k poklesu spotřeby primární energie o 24,6%. S touto skutečností souvisí i snížení emisí skleníkových plynů. Instalací kogenerační soustavy dojde ke snížení emisí CO2 o 285t. Vzhledem k vysoké efektivnosti a ekologičnosti kombinované výroby elektřiny a tepla lze uplatnit žádost o příspěvek k ceně vyrobené elektřiny za každou vykázanou MWh dle vyhlášky MPO č. 344/2009 Sb. Výše podpory je dána aktuálním Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 4/2012. Celkové výnosy projektu instalace kogenerační jednotky v podobě vnitřního výnosového procenta přesahují 10%.




2

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

2.1 Zadavatel energetického audit Amesbury – Prague West 6, s.r.o. Na Radosti 399 155 21 Praha Zličín IČO: 27430090 Kontaktní osoba: Ing. Aleš Svatoň mobil: +420 602 739 738 email: [email protected] 2.2 Provozovatel předmětu energetického auditu Amesbury – Prague West 6, s.r.o. Na Radosti 399 155 21 Praha Zličín IČO: 27430090 2.3 Zpracovatel energetického auditu Doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. autorizovaný inženýr v oboru energetické auditorství zapsaný v seznamu energetických auditorů pod číslem 0081 Spolupracovali: Ing. Pavel Šuster Kontaktní osoba: Ing. Pavel Šuster Tel.: +420 739 088 302 e-mail: [email protected] 2.4 Předmět energetického auditu Chrášťany č.p. 206 a 207 252 19 Chrášťany Provozovatel předmětu energetického auditu je jeho vlastníkem.




3

POPIS VÝCHOZÍHO STAVU

3.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu 3.1.1 Název předmětu energetického auditu Areál společnosti Amesbury – Prague West 6 Business Center 3.1.2 Umístění objektu

Obr./1/ - Umístění a orientace objektu

Obr./2/ – Fotomapa




3.1.3 Základní popis Předmětem energetického auditu je objekt výrobních hal areálu Amesbury v Chrášťanech u Prahy. Jedná se o dva samostatně stojící halové objekty. Haly jsou značeny A a B. Severní hala A obsahuje rozsáhlou třípodlažní a menší dvoupodlažní administrativní vestavbu. Hala je z větší části vyplněna výrobním provozem, obsahuje jednu dvoupodlažní a tři jednopodlažní administrativní celky. Maximální půdorysné rozměry haly A dosahují 145,0 x 50,08 m, u haly B pak 157,02 x 50,22 m. Výška horní hrany atiky plochých střechy je cca 12,4 m od úrovně podlahy 1.NP. Nosné konstrukce tvoří železobetonové patky a železobetonové sloupy. Střešní konstrukci vynáší příhradové ocelové vazníky. Obvodové stěny jsou tvořeny sendvičovými panely s tepelnou izolací z minerální vlny tloušťky 120mm. Soklové stěny tvoří železobetonové panely se 60mm pěnového polystyrenu. Fasáda je tvořena plechovými kazetami. Střechy jsou ploché, vynesené trapézovými plechy a s krytinou z povlakové hydroizolace z PVC-P. Tepelné izolace střechy hal je v celkové tloušťce 120mm. Výplně otvorů jsou z hliníkových rámů a s izolačními dvojskly.

Obr./3/ - Pohled západní na halu A

Obr./4/ - Pohled jihozápadní na halu B Energetický audit – Prague West 6 Business Center



Obr./5/ - Pohled severovýchodní na halu B Další základní údaje o objektu jsou uvedeny v tab.1 (vypočteno na základě dodané projektové dokumentace). Technické parametry areálu Amesbury Chrášťany Zastavěná plocha objektu

[m2]

13 300

Počet nadzemních podlaží

[-]

1; 2; 3

Počet podzemních podlaží

[-]

-

Konstrukční výška podlaží

[m]

4,2; 12,0

Plocha plné části svislých obvodových konstrukcí ohraničující vytápěnou zónu

[m2]

6 754

Konstrukce střech

[m2]

12 989

2

Plocha výplní otvorů

[m ]

3 217

Plocha konstrukcí ve styku se zeminou

[m2]

13 300

Celková plocha ochlazovaných konstrukcí ohraničující vytápěnou část budovy - A

[m2]

36 260

Celkový objem vytápěné části budovy - V

[m3]

130 630

[m2/m3]

0,28

Geometrické parametry celého objektu

Objemový faktor tvaru budovy A/V

Tab./1/ - Obecné informace o objektu




3.1.4 Výchozí podklady [1]

Objednávka ze dne 19. 7. 2012

[2]

Místní šetření vykonal Ing. Pavel Šuster dne 27. června 2012.

[3]

Roční náklady na elektrickou energii za roky 2009, 2010, 2011 a část 2012 – poskytl Ing. Aleš Svatoň.

[4]

Roční náklady na nákup zemního plynu za roky 2009, 2010, 2011 a část 2012 – poskytl Ing. Aleš Svatoň.

[5]

Projektová dokumentace provedení stavby – Prague – WBC Chrášťany zpracovaná společností Atelier 6 s. r.o. v období 9/2006.

[6]

Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.

[7]

Fotodokumentace pořízená během průzkumu.

[8]

ČSN 38 3350 (38 3350) Zásobování teplem, všeobecné zásady.

[9]

Vyhláška MPO č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

[10]

Vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

[11]

Horáková, A. a kolektiv: Ekonomie energeticky úsporných opatření při uvažování odstranění zanedbané údržby. Stavebně technický ústav – Energetika budov, a.s. říjen 2004.

[12]

ČSN 73 0540-1 (73 0540) Tepelná ochrana budov – Část 1: Terminologie.

[13]

ČSN 73 0540-2 (73 0540) Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky.

[14]

ČSN 73 0540-3 (73 0540) Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin.

[15]

ČSN 73 0540-4 (73 0540) Tepelná ochrana budov – Část 4: Výpočtové metody.

[16]

ČSN 06 0210 (06 0210) Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění.

[17]

ČSN EN ISO 13789 (73 0565) Tepelné chování budov – Měrná ztráta prostupem tepla – Výpočtová metoda.

[18]

ČSN EN ISO 13370 (73 0559) Tepelné chování budov – Přenos tepla zeminou – Výpočtové metody.

[19]

Mapy.cz a www.katastr2.cz – internetové portály aktuální ke dni 30.8.2012.

[20]

Klimatologické údaje, ARCADIS Project Management s.r.o., prosinec 2011

Pozn.:

Všechny uvedené předpisy jsou v aktuálním znění (včetně změn platných ke dni zpracování energetického auditu).




3.2 Základní údaje o energetických vstupech do předmětu

energetického auditu 3.2.1 Údaje o roční spotřebě energie Souhrnné roční spotřeby energií byly pro potřebu energetického auditu poskytl zástupce objednatele Ing. Aleš Svatoň. vstupy paliv a energie nákup elekt rické energie nákup zemního plynu celkem spotřeba paliv a elekt rické energie vst upy paliv a energie

spotřeba energie za období 2009 výhřevnost jednotka množství GJ/jednotka [MW h] 2314,3 3,6 [MW h] 1 319 3,24 [MW h]

3 634

-

spotřeba energie za období 2010 výhřevnost jednotka množství GJ/jednotka

přepočet na GJ

roční náklady Kč

8 332 4 275

7 133 841 1 418 205

12 636

8 643 022

přepočet na GJ


nákup elekt rické energie nákup zemního plynu

[MW h] [MW h]

2501,1 1 407

3,6 3,24

9 004 4 557

7 876 911 1 472 299

celkem spotřeba paliv a elekt rické energie

[MW h]

3 908

-

13 591

9 442 161

přepočet na GJ


10 747 3 447

9 928 901 1 355 791

14 224

11 382 854

vst upy paliv a energie nákup elekt rické energie nákup zemního plynu celkem spotřeba paliv a elekt rické energie

spotřeba energie za období 2011 výhřevnost jednotka množství GJ/jednotka [MW h] 2985,3 3,6 [MW h] 1 064 3,24 [MW h]

4 049

-

Tab./2/ - Údaje o souhrnné spotřebě energií objektů pro dané období Pozn.:

Cenové údaje jsou uvedeny bez DPH.




Dodavatelem elektrické energie je ČEZ Prodej, s.r.o. se sídlem: Duhová 1/425, 140 53 Praha 4 Objekt je napojen na vysoké napětí a má samostatnou trafostanici. Ceny jsou převzaty z podkladů dodaných objednatelem a vychází ze smluvního ujednání mezi spotřebitelem a dodavatelem energie. Stálý plat: Plat za rezervovanou roční kapacitu

157 895,00 [Kč/MW]

Plat za rezervovanou měsíční kapacitu

176 406,00 [Kč/MW]

Plat za překročení rezervované kapacity

631 580,00 [Kč/MW]

Odběr energie: Plat za distribuované množství

72,29 [Kč/MWh]

Plat za spotřebovanou elektřinu v NT

1 480,00 [Kč/MWh]

Plat za spotřebovanou elektřinu ve VT

1 980,00 [Kč/MWh]

Sazba daně z elektřiny

28,30 [Kč/MWh]

Systémové služby

144,00 [Kč/MWh]

Podpora výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ

419,22 [Kč/MWh]

Činnost OTE Pozn.:

6,75 [Kč/MWh]

Uvedené ceny jsou bez DPH 20%.

Průměrné celkové náklady na nákup elektrické energie dle spotřeb v roce 2012: 2 743,347 Kč/MWh (762,04 kč/GJ). Náklady na podporu OZE, činnost OTE a systémové služby jsou 525,98 kč/MWh. Průměrné náklady na nákup elektrické energie dle spotřeb v roce 2011 bez plateb za podporu výkupu OZE a činnost OTE na základě dodaných podkladů [3] činí 2 217,37 Kč/MWh. Cena elektrické energie bez poplatků za rezervovanou kapacitu a bez plateb za podporu výkupu OZE a činnost OTE na základě dodaných podkladů [3] je 2 505,78 Kč/MWh (696,05 Kč/GJ) ve vysokém tarifu a 1908,66 Kč/MWh (530,18 Kč/GJ) v nízkém tarifu. Výše uvedené ceny jsou bez DPH.




Dodavatelem zemního plynu je RWE Energie, a.s. se sídlem: Klíšská 940, 401 17 Ústí nad Labem Ceny jsou převzaty z podkladů dodaných objednatelem a vychází ze smluvního ujednání mezi spotřebitelem a dodavatelem energie. Cena za distribuci: Cena za distribuci:

31,89 [Kč/MWh] 13,39663 [Kč/m3]

Stálý měsíční plat za rezervovanou kapacitu:

Cena ostatních služeb dodávky: Cena za odebraný zemní plyn:

751,00 [Kč/MWh]

Doobjednaná měsíční kapacita:

0,00 [Kč/m3]

Pevná cena strukturované dodávky:

31,89 [Kč/MWh]

Činnost OTE:

2,10 [Kč/MWh]

Daň z plynu:

30,60 [Kč/MWh]

Pozn.:

Uvedené ceny jsou bez DPH 20%

Současná celková cena zemního plynu dle dodaných podkladů [4] je 1174,4 Kč/MWh (362,46 Kč/GJ). Nákupní cena zemního plynu bez fixních poplatků je 876,32 Kč/MWh (270,47 Kč/GJ). Investor má v současnosti nabídku na novou cenu zemního plynu, která bude v průměru pro rok 2013 a 2014 i s fixními náklady představovat 849,4 Kč/MWh (262,15 Kč/GJ). Nákupní cena zemního (236,30 Kč/GJ).

plynu

bez

fixních

poplatků

bude

765,62

Kč/MWh

Výše uvedené ceny jsou bez DPH.




3.2.2 Vlastní energetické zdroje Objekt má vlastní energetické zdroje pro vytápění a přípravu teplé vody. V objektu jsou plynové kotle a plynové zářiče a teplovzdušné plynové jednotky. Dodavatelem elektrické energie je ČEZ Prodej, s.r.o. č.

Ukazatel

Jednotka

Roční hodnota

[MWp]

-

[MWtep]

1,03

1

Instalovaný elektrický výkon celkem

2

Instalovaný tepelný výkon celkem

3

Dosažitelný elektrický výkon celkem

[MW]

-

4

Pohotový elektrický výkon celkem

[MW]

-

5

Výroba elektřiny

[MWh]

-

6

Prodej elektřiny

[MWh]

-

7

Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie

[MWh]

-

8

Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny

[GJ]

-

9

Výroba dodávkového tepla

[GJ]

-

10

Prodej tepla

[GJ]

-

11

Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla

[GJ]

4 303

12

Spotřeba tepla v palivu celkem

[GJ]

4 303

Tab./3/ - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů

Název ukazatele Roční energetická účinnost zdroje

[-]

-

Roční energetická účinnost výroby elektrické energie

[-]

-

Roční energetická účinnost výroby tepla

[-]

0,8; 0,88

Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny

[-]

-

Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla

[-]

-

Roční využití instalovaného elektrického výkonu

[h/rok]

-

Roční využití dosažitelného elektrického výkonu

[h/rok]

-

Roční využití pohotového elektrického výkonu

[h/rok]

-

Tab./4/ - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje




3.3 Rozvody energie 3.3.1 Otopná soustava Zdroj tepla: Zdrojem tepla prostoru výrobních hal jsou plynové infrazářiče INFRASCHWANK nebo Helios a teplovzdušné plynové jednotky MONZUN a SCHWANK. Zářiče jsou převážně umístěny v zadní části hal podél stěny s nakládacími rampami. Teplovzdušné plynové jednotky jsou umístěny jak kolem obvodových stěn tak uprostřed dispozice (Hala A). Zářiče mají jmenovitý výkon 32 až 2 x 50 kW a teplovzdušné jednotky cca 25 - 42kW.

Obr./6/ a /7/ - plynové stropní infrazářiče v hale

Obr./8/ a /9/ - Teplovzdušná plynová jednotka Monzum a Schwank

Zdrojem tepla administrativních vestaveb v hale A je dvojice plynových kotlů Protherm Grizzly 150 KLO EKO o maximálním jmenovitém výkonu 2 x 150kW. Zdrojem tepla administrativní vestavby haly B – tiskárna je kotel Therm DUO 50 FT o jmenovitém topném výkonu 49kW. Ve zbylých administrativních vestavbách jsou plynové kotle Therm 28 TKZA s jmenovitým topným výkonem 28kW. Lokálně jsou na toaletách instalována přímotopná elektrická tělesa.




Obr./10/ a /11/ - plynové kotle vestaveb haly A

Obr./12/ a /13/- Plynový kotel vestavby haly B a elektrický přímotop vestavby haly B

Topný systém: Prostory výrobních hal jsou vytápěny plynovými zářiči a teplovzdušnými plynovými jednotkami. Zářiče nemají za úkol vytápět vnitřní vzduch na návrhovou teplotu, ale sálavým způsobem zvyšovat vnitřní prostorovou teplotu (stejný princip jako slunce v chladném dni). Vzhledem k variabilnímu provozu na ploše hal je tento systém nevyhovující a je rozšířen o teplovzdušné plynové jednotky. Regulace topného systému hal je pomocí prostorových termostatů. Otopný systém menších administrativních vestaveb je teplovodní dvoutrubkový s nuceným oběhem, deskovými topnými tělesy a s teplotním spádem 75/60°C. Oběh topné vody zajišťují čerpadla osazená v kotlích. U administrativy společnosti TNT je systém rozdělen na předpřípravu větracího vzduchu v klimatizační jednotce a dodatečnou úpravu v místě vyústění u anemostatu. Lze tak docílit lokální úpravy parametrů vnitřního prostředí po Energetický audit – Prague West 6 Business Center



jednotlivých kancelářích se samostatnou regulací. Vnitřní rozvody: Rozvody topné vody jsou u administrativních vestaveb vedené v podhledech a jsou opatřeny izolačními návleky THERMAFLEX o tloušťce 9 až 13mm. Dále rozvody prochází vytápěnou zónou, takže tepelné ztráty rozvodu přispívají k vytápění prostor administrativy. Otopná tělesa a regulace: Otopná tělesa administrativy (mimo TNT) jsou kovová desková. Na tělesech jsou osazeny termoregulační hlavice s termostatickými ventily.

Obr./14/ - Deskové otopné těleso

Obr./15/ - Otopné těleso s TRH

3.3.2 Příprava teplé vody Příprava teplé vody: Teplá voda je připravována lokálně pro každou administrativní vestavbu samostatně stejně jako pro odběrná místa v halách. Většinou je využíváno přímotopných zásobníkových elektrických ohřívačů s objemem 120 – 200l. Převažující zásobníky jsou Dražice OKCE 200. Zásobníky ohřívají vodu v průběhu celého kalendářního roku.

Obr./16/, /17/ a /18/ - Zásobníkové přímotopné ohřívače u administrativy a hal




Vnitřní rozvody: Rozvody teplé vody jsou vedeny od zásobníkového ohřívače přímo k místům odběru a u administrativních vestaveb jsou opatřeny cirkulací. Ta je ale v mnoha případech deaktivována. Zde je nezbytné uvést možnost degradace vlastností vody vlivem dlouhodobého setrvání v cirkulační větvi. Rozvody nejsou v místě přípravy opatřeny tepelnou izolací. 3.3.3 Vzduchotechnika Větrání hal i administrativních vestaveb je primárně přirozené pomocí výplní otvorů a střešních světlíků. Hala budovy B je dodatečně vybavena vzduchotechnickou jednotkou, která slouží k přívodu čerstvého vzduchu a v letním období k adiabatickému chlazení větracího vzduchu.

Obr./19/ - Větrací a chladící jednotka haly B

V technické místnosti haly B pro administrativu TNT je umístěna klimatizační jednotka, která slouží k úpravě větracího vzduchu administrativy.

Obr./20/ - Klimatizační vzduchotechnická jednotka administrativy TNT haly A




Rozvody a regulace: Vnitřní rozvody klimatizace jsou důkladně opracovány tepelnou izolací z minerální vlny a opláštěny hliníkovou fólií. Regulace vzduchotechniky je automatická na základě parametrů vnitřního i vnějšího prostředí a dle nastavených požadavků lokálních řídících jednotek.

Obr./21/ - Řídící modul klimatizace pro jednu kancelář

3.4 Spotřebiče energie 3.4.1 Umělé osvětlení Osvětlení v objektu je zářivkovými svítidly. Světla se rozsvěcují i zhasínají manuálně. V prostoru administrativních vestaveb, kde není zajištěna požadovaná hladin přirozeného denního osvětlení, jsou instalovány doplňkové zdroje umělého osvětlení, pro zajištění příslušné hladiny osvětlení, odpovídající zrakové činnosti daného pracoviště. 3.4.2 Spotřebiče elektrické energie Hlavními spotřebiči elektrické energie areálu je technologické vybavení haly B tj. tiskárny. Dalšími významnými spotřebiči jsou vnitřní osvětlení a osvětlení areálu a příprava teplé vody. Objekt je vybaven dílčími měřiči spotřeby elektrické energie pro účel přesného rozúčtování mezi jednotlivé nájemce.




Obr./22/ - Hlavní elektroměr

3.4.3 Plynové spotřebiče Objekt má přípojku na rozvod zemního plynu. Plyn je využíván pro vytápění všech objektů. Měření spotřeby je realizováno samostatně pro všechny provozy za účelem přesného rozúčtování mezi jednotlivé nájemce.

Obr./23/ - Dílčí měření spotřeby plynu administrativy TNT haly A




3.4.4 Stavebnětechnické řešení 3.4.4.1 Popis konstrukcí objektu Střecha: Střecha hal je plochá s krytinou z fólie z PVC-P, vynesena ocelovými rámy a trapézovými plechy. Tepelnou izolaci tvoří minerální vata tloušťky 120mm nebo kombinace minerální vaty a pěnového polystyrenu ve stejné celkové tloušťce. Obvodové stěny: Hala Obvodové stěny haly jsou ze sendvičových panelů s tepelnou izolací z minerální vlny tl. 120mm. Horizontální panely stěny s nákladovými vraty mají poměrně hluboké opláštění zámků. Obvodové stěny soklu tvoří 140mm železobetonu, 60 mm pěnového polystyrenu a vnější líc z železobetonu tloušťky 70mm. Administrativa Obvodovou stěnu administrativy tvoří sendvičový panel s tepelnou izolací z minerální vlny tloušťky 120mm. Ze strany interiéru v předstěně je další tepelná izolace z minerální vlny tloušťky 70mm. Obvodové stěny soklu administrativy tvoří 140mm železobetonu, 60 mm pěnového polystyrenu a vnější líc z železobetonu tloušťky 70mm. Ze strany interiéru je v předstěně další tepelná izolace z minerální vlny tloušťky 70mm. Podlaha na zemině: Podlahu na terénu u haly tvoří nášlapná a roznášecí vrstva z drátkobetonu. Podlaha administrativních vestaveb je celoplošně izolována 60mm extrudovaného polystyrenu. Okna: Rámy výplní oken v objektu jsou hliníkové s izolačními dvojskly, nebo s plnými panely s výplní z polyuretanu. Střešní světlíky jsou dvouvrstvé polykarbonátové od společnosti Klaus Esser.

Obr./24/ - Okenní výplně Energetický audit – Prague West 6 Business Center

Obr./25/ - Střešní světlík strana 19 (celkem stran 72)


Konstrukce vstupních dveří a vrat: Vstupní dveře administrativních vestaveb jsou s hliníkovými rámy a izolačními dvojskly. Vstupní dveře hal jsou ocelové plné s výplní z minerální vlny. Nákladové rampy jsou vybaveny lamelovými vraty s výplní z plastem opláštěného polyuretanu.

Obr./26/ - Hliníkové vstupní dveře

Obr./27/ - Kovové vstupní dveře haly

Obr./28/ - Lamelová vrata haly

Vliv tepelných mostů je uvažován paušálně jako 10 % z celkové tepelné ztráty prostupem.




4

ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU

Zhodnocení výchozího stavu je založeno na vlastním průzkumu objektu a na základě závad a poruch při vnějším ohledání opticky či jinak zjistitelných. Skryté závady nelze vyloučit. 4.1 Kontrola smluvních vztahů 4.1.1 Odběr zemního plynu Objekt má vlastní zdroje vytápění v podobě kotlů na zemní plyn v administrativních vestavbách, plynových zářičů v halách a teplovzdušných jednotek typu Sahara v hale A i B. Dohodnutá sazba za odběr zemního plynu je součástí smluvního vztahu mezi dodavatelem a spotřebitelem. Tato smlouva nevychází z běžných produktových nabídek a míra její výhodnosti je výsledkem jednání. V době zpracování energetického auditu byla dostupná nová nabídka dodavatele LAMA energy a.s. na dodávku zemního plynu. Vzhledem k cenové výhodnosti této nabídky bude ekonomická efektivita navržených opatření kalkulována právě pro tuto cenu. 4.1.2 Odběr elektrické energie Součástí objektu je trafostanice napojená na vysoké napětí 22kV. Dodavatelem elektrické energie je ČEZ a.s. Dohodnutá sazba odběru elektrické energie je součástí smluvního vztahu mezi dodavatelem a spotřebitelem. Tato smlouva nevychází z běžných produktových nabídek a míra její výhodnosti je výsledkem jednání. Posouzení výhodnosti sazby v porovnání s běžnou produktovou nabídkou proto není provedeno v rámci tohoto auditu. Teplá voda je připravována v přímotopných ohřívačích osazených v administrativních vestavbách pomocí zemního plynu. Odběr elektřiny v průběhu roku dokumentují grafy v příloze energetického auditu. Je tak patrný nárůst spotřeby elektřiny v čase. Dle informace od objednatele je plánováno rozšíření výrobních aktivit a s tím související navýšení spotřeby elektřiny. Spotřeba elektrické energie je plně v kompetenci jednotlivých nájemníku, rozúčtování probíhá na základě odečtů dílčích elektroměrů, stav je vyhovující. 4.2 Rozvody energie 4.2.1 Otopná soustava Zdroj tepla: Zdrojem tepla prostoru výrobních hal jsou plynové infrazářiče INFRASCHWANK nebo Helios a teplovzdušné plynové jednotky MONZUN a SCHWANK. Zářiče mají jmenovitý výkon 32 až 2 x 50 kW a teplovzdušné jednotky cca 25 - 42kW. Zdrojem tepla administrativních vestaveb v hale A je dvojice plynových kotlů Protherm Grizzly 150 KLO EKO o maximálním jmenovitém výkonu 2 x 150kW. Zdrojem tepla administrativní vestavby haly B – tiskárna je kotel Therm DUO 50 FT o jmenovitém topném výkonu 49kW. Ve zbylých administrativních vestavbách jsou plynové kotle Therm 28 TKZA s jmenovitým topným výkonem 28kW. Lokálně jsou na toaletách




instalována přímotopná elektrická tělesa. Prostory výrobních hal jsou vytápěny plynovými zářiči a teplovzdušnými plynovými jednotkami. Vnitřní rozvody: Otopný systém menších administrativních vestaveb je teplovodní dvoutrubkový s nuceným oběhem, deskovými topnými tělesy a s teplotním spádem 75/60°C. Oběh topné vody zajišťují čerpadla osazená v kotlích. Rozvody prochází vytápěnou zónou, takže tepelné ztráty rozvodu přispívají k vytápění. Vyhláška 193/2007 Sb. předepisuje, že každé potrubí, kterým prochází teplonosná látka o teplotě vyšší než 40°C, musí být tepelně zaizolováno. U vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 °C se tepelná izolace navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší než teplota okolí a při teplotě teplonosné látky nad 115°C se tepelná izolace navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 25 K vyšší než teplota okolí, není-li projektem na základě technickoekonomického výpočtu stanoveno jinak. V důsledku výše kladených požadavků se tloušťka tepelné izolace u vnitřních rozvodů stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla U (W/mK) vztažený na jednotku délky potrubí byl menší nebo roven jako uvedené hodnoty: DN U(W/mK)

10 až 15

20 až 32

40 až 65

80 až 125

150 až 200

0,15

0,18

0,27

0,34

0,40

U vnitřních rozvodů plastových a měděných se tloušťka tepelné izolace volí dle vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN. Izolace armatur a přírub se provádí jako snímatelná. Izolace se nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich funkci nebo podstatně ztěžovalo manipulaci s nimi. Minimální tloušťka tepelné izolace armatur se volí stejné jako u potrubí téhož jmenovitého průměru. Při vyšších provozních teplotách než 90°C je u vnitřních rozvodů tloušťka izolace úměrně zesílena, aby byl dodržen požadavek citované vyhlášky. Dále je stanoven požadavek na hodnotu součinitele tepelné vodivosti materiálu použité tepelné izolace λ max=0,04 W/mK u vnitřních rozvodů, který většina užívaných materiálů splňuje (minerální vlna, napěněné PE), a na vhodnou úpravu povrchu tepelné izolace, který zaručí dlouhodobě její tepelněizolační vlastnosti. Významná je absence tepelné izolace potrubí zejména v nevytápěných prostorech. Tam, kde je tepelná izolace provedena, ale svou tloušťkou nevyhovuje požadavku vyhlášky 193/2007 Sb., není z energetických důvodů nutné provádět její demontáž a realizovat zateplení nové. Zateplení rozvodů tepelnou izolací o vyhovující tloušťce dle vyhlášky se předpokládá v místech, kde nyní zcela chybí. V případě rekonstrukce vnitřních rozvodů se předpokládá zateplení dle požadavku vyhlášky po celé jejich délce v místech, kde rozvody prochází nevytápěnou zónou. Otopná tělesa a regulace: Otopná tělesa v administrativních vestavbách (mimo provoz TNT) jsou kovová desková. Na tělesech jsou instalovány termostatické ventily s termoregulačními hlavicemi. Hlavice obsahuje termostat a s jeho pomocí ovládá ventil radiátoru. Pokud tedy teplota v místnosti dosáhne nastavené teploty, termostat začne uzavírat ventil a tím i regulovat ohřev radiátoru a naopak. Pokud teplota v místnosti začne klesat, regulace bude automaticky ventil otevírat a v místnosti se začne přitápět. Svítí-li slunce na okno, zvýší se teplota v místnosti a TRV uzavře přívod topné vody a k vytápění jsou využívány tepelné Energetický audit – Prague West 6 Business Center



zisky ze slunce. Tento stav je vyhovující. U administrativy společnosti TNT je systém rozdělen na předpřípravu větracího vzduchu v klimatizační jednotce a dodatečnou úpravu v místě vyústění u anemostatu. Lze tak docílit lokální úpravy parametrů vnitřního prostředí po jednotlivých kancelářích se samostatnou regulací. Sálavé zářiče v prostoru výrobních hal mají regulaci v podobě teplotních termostatů. Topný systém administrativ má prostorové termostaty. Tento stav je vyhovující. 4.2.2 Příprava teplé vody Teplá voda je připravována lokálně pro každou administrativní vestavbu samostatně stejně jako pro odběrná místa v halách. Většinou je využíváno přímotopných zásobníkových elektrických ohřívačů s objemem 120 – 200l. Převažující zásobníky jsou Dražice OKCE 200. Zásobník nahřívá vodu v průběhu celého kalendářního roku. V některý případech byla deaktivována cirkulace teplé vody, což může vést k degradaci kvality vody vlivem dlouhodobého setrvávání vody v cirkulační větvi. Rozvody teplé vody nejsou v místě přípravy izolovány. Stav a tloušťka izolace rozvodů mimo místo přípravy nelze ověřit, rozvody jsou vedeny ve stěnách. Vyhláška 193/2007 Sb. předepisuje, že každé potrubí, kterým prochází teplonosná látka o teplotě vyšší než 40°C, musí být tepelně zaizolováno. U vnitřních rozvodů s teplonosnou látkou do 115 °C se tepelná izolace navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 20 K vyšší než teplota okolí a při teplotě teplonosné látky nad 115°C se tepelná izolace navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 25 K vyšší než teplota okolí, není-li projektem na základě technickoekonomického výpočtu stanoveno jinak. V důsledku výše kladených požadavků se tloušťka tepelné izolace u vnitřních rozvodů stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla U (W/mK) vztažený na jednotku délky potrubí byl menší nebo roven jako uvedené hodnoty: DN U(W/mK)

10 až 15

20 až 32

40 až 65

80 až 125

150 až 200

0,15

0,18

0,27

0,34

0,40

U vnitřních rozvodů plastových a měděných se tloušťka tepelné izolace volí dle vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN. Izolace armatur a přírub se provádí jako snímatelná. Izolace se nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich funkci nebo podstatně ztěžovalo manipulaci s nimi. Minimální tloušťka tepelné izolace armatur se volí stejné jako u potrubí téhož jmenovitého průměru. Při vyšších provozních teplotách než 90°C je u vnitřních rozvodů tloušťka izolace úměrně zesílena, aby byl dodržen požadavek citované vyhlášky. Dále je stanoven požadavek na hodnotu součinitele tepelné vodivosti materiálu použité tepelné izolace λ max=0,04 W/mK u vnitřních rozvodů, který většina užívaných materiálů splňuje (minerální vlna, napěněné PE), a na vhodnou úpravu povrchu tepelné izolace, který zaručí dlouhodobě její tepelněizolační vlastnosti. Absence tepelné izolace rozvodů TV je nežádoucí. Tam, kde je tepelná izolace provedena, ale svou tloušťkou nevyhovuje požadavku vyhlášky 193/2007 Sb., není z energetických důvodů nutné provádět její demontáž a realizovat zateplení nové. Zateplení rozvodů tepelnou izolací o vyhovující tloušťce dle vyhlášky se předpokládá v místech, kde nyní zcela chybí. V případě rekonstrukce vnitřních rozvodů se předpokládá zateplení dle požadavku vyhlášky po celé jejich délce. Energetický audit – Prague West 6 Business Center



4.2.3 Vzduchotechnika Větrání hal i administrativních vestaveb je primárně přirozené pomocí výplní otvorů a střešních světlíků. Hala budovy B je dodatečně vybavena vzduchotechnickou jednotkou, která slouží k přívodu čerstvého vzduchu a v letním období k adiabatickému chlazení větracího vzduchu. V technické místnosti administrativy TNT haly B je umístěna klimatizační jednotka, která slouží k úpravě větracího vzduchu administrativy. Stav je vyhovující. 4.3 Spotřebiče energie 4.3.1 Umělé osvětlení Osvětlení v objektu je realizováno zářivkovými svítidly. Světla se rozsvěcují i zhasínají manuálně. V okolí stavby jsou noční svítidla s halogenovými lampami a sodíkovými výbojkami. V prostoru administrativních vestaveb, kde není zajištěna požadovaná hladin přirozeného denního osvětlení, jsou instalovány doplňkové zdroje umělého osvětlení, pro zajištění příslušné hladiny osvětlení, odpovídající zrakové činnosti daného pracoviště. Tento stav je vyhovující. 4.3.2 Stavebnětechnické řešení Tepelnětechnické zhodnocení obalových konstrukcí objektu bylo provedeno dle požadavků platné ČSN 73 0540-2. Součinitel prostupu tepla výplňových konstrukcí byl převzat z návrhových hodnot dle ČSN 73 0540-3. Výpočet tepelnětechnických vlastností byl vyhotoven programem Teplo 2008. Ve výpočtu byl zohledněn vliv faktorů snižujících tepelněizolační vlastnosti konstrukcí (kotvy, nehomogenita, vlhkost, pronikání vody pod tepelnou izolaci atd.).




POŽADOVANÝ součinitel součinitel prost upu prostupu tepla t epla U U [W/m2K] [W/m2K] (při hodnocení vypočtený konst rukce (Při hodnocení podle podle ČSN EN 13 370 ČSN EN ISO je zde uvedena 13 370 se maximální jedná o povolená ekvivalent ní tepelná ztráta hodnotu) [W/K])

DOPORUČENÝ součinitel prostupu tepla U [W/m2K] (při hodnocení konstrukce podle ČSN EN 13 370 je zde uvedena maximální doporučená tepelná zt ráta [W/K])

HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU

ozn.

název konstrukce

S01

Střecha Admin

0,36

0,24

0,16

nevyhovuje

S02

Podlaha Admin

0,15

418,75

279,16

vyhovuje

S03

Obvodová stěna A dmin

0,27

0,30

0,25

vyhovuje

S04

Okna Admin

1,40

1,50

1,20

vyhovuje

S05

MIV A dmin

1,40

1,50

1,20

vyhovuje

S06

Dveře Admin

1,60

1,70

1,20

vyhovuje

S07

Světlík A dmin

2,80

1,40

1,10

nevyhovuje

S08

Střecha Hala

0,36

0,40

0,27

vyhovuje

S09

Světlík Hala

2,80

2,33

1,83

nevyhovuje

S10

Podlaha Hala

0,19

2430,81

1620,54

vyhovuje

S11

Obvodová stěna bet. Hala

0,33

0,50

0,42

vyhovuje doporučení

S12

Obvodová stěna LOP Hala

0,38

0,50

0,42


S13

V rat a roletová Hala

3,40

2,83

2,00

nevyhovuje

S14

PUR panel Hala

2,40

0,50

0,33

nevyhovuje

S15

Dveře Hala

2,80

2,83

2,00

vyhovuje

S16

Okna Hala

1,40

2,50

2,00


S17

MIV Hala

1,40

2,50

2,00


Pozn.: Některé požadavky byly přepočítány dle návrhové teploty příslušné zóny Pozn.: Tučně vyznačené součinitele prostupu tepla jsou stanoveny dle ČSN EN ISO 13 370

Tab./5/ - Vyhodnocení tepelnětechnických vlastností konstrukcí

Hodnocení stavebnětechnického stavu stavebních konstrukcí je důležité zejména pro stanovení budoucích nutných nákladů na prostou obnovu. Do ekonomického hodnocení se nezahrnují náklady na opatření k odstranění zanedbané údržby (par.7–vyhl. 213/2001 Sb.) – tzn. náklady na prostou obnovu.




4.4 Energetická bilance objektu – výpočtová 4.4.1 Potřeba energie na vytápění objektu Ve výpočtu jsou uvažovány hodnoty délky otopného období a průměrné teploty za otopné období podle podkladů [20] pro klimatickou stanici Praha - Libuš. Venkovní výpočtová teplota je uvažována dle ČSN 73 0540-3. Nejnižší venkovní výpočtová teplota vzduchu

- 13 °C

Průměrná denní venkovní teplota v otopném období

+ 4,00°C

Počet otopných dnů v otopné sezóně

237

Tab./6/ - Klimatické podmínky v místě stavby dle ČHMU

Výpočet potřeby tepla na vytápění je proveden podle ČSN EN 832. Tepelná ztráta do zeminy byla stanovena podle ČSN 06 0210. Teploty pro stanovení tepelných ztrát byly uvažovány podle ČSN 06 0210. Rekapitulace výpočtu je uvedena v následujících tabulkách. zóna:

Haly

tepelná zt ráta průměrná teplot a v zóně průměrná venkovní teplot a výpočt ová venkovní teplota počet vytápěných dní dennost upně neredukovaná pot řeba t epla nesoučasnost infilt race snížení doby vytápění zkrácení doby vytápění účinnost obsluhy účinnost rozvodů účinnost zdroje t epla spotřeba spotřeba využitelné zisky spotřeba tepla na vytápění

[kW ] [C] [C] [C] [den] [Kden] [MW h/rok] [-] [-] [-] [-] [-] [-] [MW h/rok] [GJ/rok] [GJ/otopné obd.] [GJ/rok]

394,3 15 4,00 -13 237 2 607 881 0,93 0,95 0,90 1,00 1,00 0,85 824,2 2 967,0 351,1 2 615,9

Tab./7/ - Výpočtová potřeba energie zóna 1



Zakázka číslo 2012-0603-PŠ – aktualizace zóna:

Admin

tepelná ztráta průměrná teplota v zóně průměrná venkovní t eplota výpočt ová venkovní teplota počet vyt ápěných dní dennostupně neredukovaná pot řeba t epla nesoučasnost infilt race snížení doby vyt ápění zkrácení doby vytápění účinnost obsluhy účinnost rozvodů účinnost zdroje tepla spotřeba spotřeba využitelné zisky spotřeba t epla na vytápění

[kW ] [C] [C] [C] [den] [Kden] [MW h/rok] [-] [-] [-] [-] [-] [-] [MW h/rok] [GJ/rok] [GJ/ot opné obd.] [GJ/rok]

216,1 20 4,00 -13 237 3 792 596 0,93 0,95 0,90 1,00 1,00 0,85 558 2 007 290 1 717

Tab./8/ - Výpočtová potřeba energie zóna 2

Celková výpočtová spotřeba tepla na vytápění při uvažování dlouhodobých průměrných teplot vnějšího prostředí a nového technického stavu objektu je 4333,2 GJ. Výpočtový model byl porovnán s reálnými spotřebami objektu v letech 2009 až 2011. Při uvažování skutečné délky otopného období, průměrných venkovních teplot a skutečného technického stavu objektu v roce 2011 je celková výpočtová potřeba 3614 GJ. Tato hodnota odpovídá spotřebě tepla dle fakturace 3447 GJ. Hodnota potřeby tepla na vytápění stanovená podle výpočetního modelu se od spotřeby podle fakturace neliší o více než 5%. Výpočtový model objektu tedy odpovídá skutečnému energetickému chování objektu. V dalších výpočtech bude uvažována pouze celková výpočtová potřeba tepla na vytápění.




4.4.1.1 Posouzení dle vyhl. 148/2007 Sb. Hodnocení energetické náročnosti budov je provedeno podle přílohy č.1 vyhlášky 148/2007 Sb. O energetické náročnosti budov národním kalkulačním nástrojem NKN verze 2.066. Energetická náročnost konkrétní budovy se tak stanoví výpočtovou metodou z návrhových veličin při standardním užívání definovaném dle typu objektu. Měrná roční spotřeba energie: EPA= 277,8 x EP / Ac [kWh/(rok*m2)] EP......vypočtená celková roční dodaná energie v GJ / rok Ac....... je celková podlahová plocha v m 2 EPA= 277,8 x 8 906 / 14 665 [kWh/(rok*m2)] EPA= 168,7 [kWh/(rok*m2)] Druh budovy

A

Admin. budova

< 61

Slovní vyjádření

Velmi úsporná

B

C

D

62-123 124-179 180-236 Úsporná

Vyhovující

Nevyhovující

E

F

G

237-293

294-345

>345

Nehospodárná

Velmi nehospodárná

Mimořádně nehospodárná

Tab./9/ - Zatřídění budovy dle vyhlášky 148/2007 Sb.

Vypočtené hodnoty se v jednotlivých výsledcích celkové roční dodané energie dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. (EP) a energetického auditu (tab.14, řádek 5) mohou lišit. Je to dáno odlišnými vstupními údaji pro výpočet. 4.4.1.2 Posouzení dle ČSN 73 0540-2 Energetické vlastnosti budovy se podle ČSN 73 0540-2 hodnotí průměrným součinitelem prostupu tepla Uem konstrukcí na systémové hranici (obálce) vytápěné části budovy. Objem vytápěné části budovy

V

130 630

Objemový faktor tvaru budovy

A/V

0,26

Převažující teplota ve vytápěné zóně

Θim

18

[oC]

Návrhová teplota exteriéru v místě stavby

Θe

-13

[oC]

Požadovaný součinitel prostupu tepla

Uem,N,rq

0,45

[W/m2K]

Doporučený součinitel prostupu tepla

Uem,N,rc

0,33

[W/m2K]

Uem

0,81

[W/m2K]

Průměrný součinitel prostupu tepla

Posouzení

Uem ˃ Uem,N,rq

[m3] [m2/m3]

NEVYHOVUJE

Tab./10/ - Posouzení dle ČSN 73 0540-2




ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Výrobní haly s administrativními vestavbami

Hodnocení obálky budovy

Chrášťany č.p. 206 a 207, 252 19 Chrášťany 14 665 m2

Celková podlahová plocha A c

stávající

doporučení

CI Velmi úsporná

0,5

-

0,75

0,75

1,0

1,5

1,82 2,0

2,5

Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy ‌ Uem ve W/(m2.K) - Uem = HT /A

0,81

Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovypodle ČSN 73 0540-2 Uem ve W/(m2.K)

0,45

CI Uem Štítek vypracoval

0,50 0,22

0,75 0,33

1,00 0,45

Jméno a příjmení :

1,50 0,67

2,00 0,89

0,33

2,50 1,11

Doc. Ing. Miloslav Meixner CSc.

Klasifikace: E-nehospodárná Tab./11/ Energetický štítek obálky budovy pro současný stav




4.4.2 Struktura tepelných ztrát konstrukce neprůsvit né obvod. kce konst rukce st řešní výplně otvorů kce ve st yku se zeminou tepelné most y větrání celkem

plocha 6 754 12 989 3 217 13 301 36 260

ztráty [kW] 71,6 134,5 120,1 70,6 39,7 173,9 610,4

ztráty [%] 11,7% 22,0% 19,7% 11,6% 6,5% 28,5% 100,0%

Tab./12/ - Rozdělení ztrát jednotlivými typy konstrukcí – současný stav ozn. S01 S02 S03 S04 S05 S06 S07 S08 S09 S10 S11 S12 S13 S14 S15 S16 S17 tep.mosty -

název konstrukce Střecha Admin Podlaha Admin Obvodová stěna Admin Okna Admin MIV Admin Dveře Admin Světlík A dmin Střecha Hala Světlík Hala Podlaha Hala Obvodová stěna bet. Hala Obvodová stěna LOP Hala V rata roletová Hala PUR panel Hala Dveře Hala Okna Hala MIV Hala tepelné mosty celkem prostupem větrání tepelné ztráty celkem

A [m2] 1 971,1 2 136,8 1 624,0 581,3 144,4 44,9 17,8 11 017,5 362,9 11 163,7 935,7 5 799,1 374,5 19,2 33,4 30,0 3,8 36 260,2

U [W/m2K] 0,36 0,15 0,27 1,40 1,40 1,60 2,80 0,36 2,80 0,19 0,33 0,38 3,40 2,40 2,80 1,40 1,40 10% -

ztráty [kW] 23,4 10,6 14,5 26,9 6,7 2,4 1,6 111,1 28,5 60,0 8,6 61,7 35,7 1,3 2,6 1,2 0,1 39,7 436,4 173,9 610,4

ztráty [%] 3,8% 1,7% 2,4% 4,4% 1,1% 0,4% 0,3% 18,2% 4,7% 9,8% 1,4% 10,1% 5,8% 0,2% 0,4% 0,2% 0,0% 6,5% 71,5% 28,5% 100,0%

Tab./13/ - Podíl jednotlivých konstrukcí na celkové tepelné ztrátě objektu

4.4.3 Výpočtová potřeba energie na ohřev teplé vody Roční množství odebraného tepla na ohřev TV bude stanoveno výpočtově. V energetickém auditu se neuvažují energeticky úsporná opatření. Do energetické bilance objektu bude uvažována výpočtová spotřeba dle vyhl. 148/2007 Sb. Bude uvažována hodnota 8,2 MWh = 29,5 GJ. 4.4.1 Spotřeba elektrické energie Roční množství odebrané elektrické energie nebude stanoveno výpočtově. V energetickém auditu se uvažují energeticky úsporná opatření, která však nevyžadují přesný výpočtový model. Do energetické bilance objektu bude uvažována hodnota 3 009,6, MWh = 10 823,7 GJ (dílčí spotřeba v roce 2012, doplněná o spotřebu v roce 2011, která zahrnuje i energii na přípravu TV).




4.5 Rekapitulace – výpočtová roční energetická bilance energie

náklady bez DPH

[GJ/rok] 10 853,2 4 333,2 15 186 -

[tis. Kč/rok] 8 271 1 571 9 841 -

15 186

9 841

6a 6b 6c 7 8

konečná spot řeba paliv a energie v objekt u = t eplo a el. energie z t oho zt rát y ve vlast ním zdroji z t oho zt rát y v rozvodech vyt ápění z t oho zt rát y v rozvodech T V spot řeba energie na vyt ápění spot řeba energie na ohřev T V

650 0 1 4 333,2 29,5

236 0 1 1 571 22

9

spot řeba energie na t echnologické a ost at ní procesy

10 823,7

8 248

ř.

ukazatel

1

vst upy paliv a energie změna zásob paliv spot řeba paliv a energie prodej energie cizím

2 3 4 5

el. energie zemní plyn

Tab./14/ Výpočtová roční energetická bilance Pozn.: DPH pro nákup elektrické energie i zemního plynu nebyla uvažována. Pozn.: Tepelná ztráta ve zdroji vytápění na zemní plyn je uvažována 15%, tepelná ztráta rozvodu UT je uvažována 0%, tepelná ztráta zdroje na přípravu TV je uvažována 1%, tepelná ztráta rozvody TV je uvažována 5%. Pozn.: Spotřeba energie na vytápění je hodnota, která by ve skutečnosti byla reálnou hodnotou v případě, že by nastal rok, kdy by počet otopných dní byl 237 a průměrná venkovní teplota 4, 0°C za stejného technického stavu objektu jako je nyní. Pozn.: Cena za 1 GJ tepla pro vytápění zemním plynem byla uvažována 362,46 Kč/GJ bez DPH (průměrná cena stanovena dle současného odběru; cena zahrnuje stálé platby). Pozn.: Cena za 1 GJ elektrické energie byla uvažována 762,04 Kč/GJ bez DPH (průměrná cena stanovena dle současného odběru; cena zahrnuje stálé platby).




5

NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE

5.1 Obecně Energetický audit se zabývá posouzením objektu z hlediska tepelnětechnického a hlediska vztahu k životnímu prostředí. Výstupem je vyhodnocení energetických úspor a nákladů na energetické zhodnocení objektu. Náklady je možné z hlediska energetického auditu rozdělit na části: Prostá obnova Vzhledem ke stáří objektu může stav některých konstrukcí vyžadovat stavební zásah z důvodu zabránění další případné degradace. Podíl z celkové ceny za obnovu konstrukce se určuje procentuálně v závislosti na jejím skutečném stavu. Energeticky vědomá modernizace Zde se jedná o ty položky, kterými vědomě konstrukci zhodnocujeme za účelem jejího zkvalitnění a to jak po stránce stavebnětechnické, tak po stránce energetické. Náklady na energetické zhodnocení Čisté náklady na energetické zhodnocení budou uvažovány jako rozdíl mezi celkovými investičními náklady (energeticky vědomá modernizace) a náklady na sanační práce zajišťující dobrý stavebnětechnický stav konstrukce (prostá obnova). 5.2 Druhy úsporných opatření V tomto odstavci budou naznačena možná energeticky úsporná opatření. Ekonomická výhodnost jednotlivých opatření bude posouzena ve variantách skupin energeticky úsporných opatření. beznákladová - Jedná se např. o dodržování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumu teplot (snižování teplot v nočních hodinách nebo při nepřítomnosti osob), energetický management (sloužící k neustálému zlepšování energetického hospodářství v budovách), sledování spotřeb energií, jejich vyhodnocování a následné příjímání opatření (např. změna sazeb pro spotřeby energií v závislosti na spotřebě), a podobně. nízkonákladová (středněnákladová) - opatření, která při malých nákladech vyvolají efekt úspor energie. vysokonákladová - opatření týkající se především zlepšení tepelnětechnických vlastností obvodového pláště a oken budovy. Mezi tato opatření patří například i pořízení nového zdroje vytápění, rekonstrukce nebo změny topného systému a podobně.




5.3 Nízkonákladová a beznákladová opatření Nízkonákladová a beznákladová opatření nebudou uvažována v ekonomickém hodnocení. V následujících odstavcích jsou definovány obecné principy a možná opatření vedoucí ke snížení spotřeby energií v objektu. Konkrétní vyčíslení úspor energie je však velice obtížné, neboť to záleží na mnoha faktorech - motivací počínaje a cenami energie konče. Tepelná ztráta či zisk budov závisí nejen na tepelnětechnických vlastnostech obvodových konstrukcí, ale také na chování a disciplíně uživatelů. 5.3.1 Energetický management Energetický management by měl posuzovat náklady na energie - variabilní (závisí na aktuálních cenách a podmínkách) a fixní náklady (cena zařízení, stálá obsluha, servis apod.). Jedná se zejména o měření spotřeby energie – stanovení potenciálu úspor energie – realizace opatření – vyhodnocení a porovnání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených. U tohoto objektu lze konkrétně stanovit tyto úkoly: 1) pro správu objektu:

-

návrhy na drobné investiční akce pro provozovatele (instalace pohybových čidel na osvětlení chodeb a schodišťových prostor apod.)

-

pravidelná evidence spotřeb elektrické energie a zemního plynu a jejich vyhodnocování (stanovení příčin případné zvýšené spotřeby atd.)

-

v době s nižším provozem tj. v době víkendů a státních svátků doporučujeme odstávku systému přípravy teplé vody

2) pro uživatele objektu:

-

zavírání dveří a vrat oddělujících vytápěné zóny od nevytápěných

-

nepřetápět prostory - udržovat teplotu v daných prostorech na přiměřené úrovni (zvýšení teploty v prostorech, znamená zvýšení nákladů na vytápění)

-

vyvarovat se nadměrného nekontrolovaného větrání (trvale otevřená nebo nedovřená okna se současným přetápěním)

-

uvážlivě hospodařit s teplou vodou

-

v zimním období se doporučuje intenzivně a krátce větrat po dobu cca. 10 minut

-

uvážlivě užívat elektrické spotřebiče včetně osvětlení

Fungující energetický management v některých případech dokáže výrazně snížit náklady na energie. Zavedením tohoto opatření lze očekávat úsporu energie v řádu procent. Záleží pouze na chování uživatelů.




5.4 Vysokonákladová opatření 5.4.1 Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200 model EM-199/293 Stávající systém vytápění bude doplněn o nový energetický zdroj v podobě kogenerační soustavy. Zdrojem elektřiny a tepla bude kogenerační jednotka VITOBLOC 200 model EM199/293. Dále bude rozšířen topný výkon o teplovzdušné jednotky. Kogenerace je sdružená výroba elektřiny a tepla. Proces přeměny energie z paliva je proveden tak, že nejprve se využije vysokopotenciální tepelná energie (pracovní látka má vysokou teplotu) k vykonání práce a teprve potom se pracovní látka o nižší teplot ě využije pro pokrytí potřeb tepla. Navržený doplňkový energetický systém sestává z těchto šesti částí: •

spalovacího či vznětového motoru (pohonné jednotky) – součást kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-199/293;

•

elektrického alternátoru vč zařízení pro připojení na spotřebitelskou a veřejnou síť – součást kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-199/293;

•

6 x výměník tepla typu Sahara o výkonu 25 kW vč. rozvodů a propojení na tepelné rozvodné sítě;

•

izolovaná akumulační nádoba o objemu 50 m3 pro efektivní využití soustavy;

•

kontrolní a řídící systému.

Významným přínosem kogenerace je velká účinnost využití energetických zdrojů a výrazná úspora primárních zdrojů a to zejména u elektrické energie. V tomto opatření je navržena instalace kogenerační soustavy, která se podílí na vytápění výrobní haly A a její administrativních vestaveb, vyrobě elektrické energie pro spotřebu v rámci areálu. Stávající systém vytápění pomocí plynových zářičů, plynových kotlů a teplovzdušných jednotek typu SAHARA budou zachovány. 5.4.1.1 Prostá obnova S prostou obnovou (zanedbanou údržbou) nebude uvažováno. 5.4.1.2 Energeticky vědomá modernizace Zde se jedná o ty položky, kterými vědomě konstrukce či technologie zhodnocujeme za účelem jejího zkvalitnění jak po stránce konstrukční a technické, tak po stránce energetické. U předmětného objektu se jedná o instalaci kogenerační jednotky rozšiřující tepelným výkonem současný systém vytápění. Součástí navržené kogenerační soustavy je akumulační nádoba. Pro přesné stanovení potřeby tepla na vytápění byly dodány Českým hydrometeorologickým ústavem průměrné 50-leté hodnoty naměřené v 7:00, 14:00 a 21:00 klimatologickou stanicí Praha - Ruzyně. Tyto průměrné teploty byly porovnány s výpočtovou potřebou tepla dle tepelných ztrát objektu a stanovena pásma provozu s ohledem na souběžné krytí potřeby tepla, chladu a elektrické energie. Klimatologické údaje jsou součástí přílohy i s vyznačením modulace provozu kogenerační jednotky.




Předpokládaný provoz kogeneračních jednotek je následující:

Zimní období - volitelný KVET Kogenerační jednotka bude v provozu v potřebném časovém úseku pro krytí tepelné ztráty budovy A a případné akumulace potřebného tepla. Je předpokládán maximální výkon při provozu KJ bez modulace. Provozu bude nastaven na krytí spotřeby elektrické energie areálu a akumulaci tepla. Přehled cen energií Délka provozu kogenerační jednotky je stanovena na 1 555 motohodin. Během této doby bude ve všech provozních režimech vyrobeno 297,066 MWhel elektrické energie, 432,833 MWhth využitelného tepla k vytápění areálu. Dle informace objednatele, je dojednáno snížení nákupní ceny zemního plynu vlivem zvýšení spotřeby v průběhu celého roku. Toto snížení ceny však nelze přímo svázat s instalací zařízení kogenerační jednotky, neboť zbylá spotřeba zemního plynu haly je přímo přefakturována jednotlivým nájemníkům. Investor předpokládá, že bude prodávat vyrobené teplo kogenerační jednotkou za cenu tržní. Nová cena tepla bude uvažována ve výši 1 658 Kč/MWh (511,72 Kč/GJ). Dále je předpoklad, že elektrická energie vyrobená kogenerační jednotkou a dodaná nájemníkům business parku, bude účtovaná ve výši stávajících nákladů při nákupu elektrické energie z rozvodné sítě. Současná průměrná cena elektrické energie bez zahrnutí nákladů na podporu výkupu OZE a služby OTE je 2 217,37 Kč/MWh (615,93 Kč/GJ). Cena ve vysokém tarifu je 2 505,78 Kč/MWh a cena v nízkém tarifu je 1 908,66 Kč/MWh. Náklady na servis kogenerační jednotky, vztažené k vyrobené elektrické energii, byly stanoveny servisní organizací na 350 Kč/MWhel (97,2 Kč/GJ).



Zakázka číslo 2012-0603-PŠ – aktualizace Kč/GJ

Kč/MWh

Současná cena zemního plynu i s fixními náklady

362,46

1174,38

Nová cena plynu i s fixními náklady

262,16

849,40

Cena tepla účtovaná zákazníkům

511,71

1657,95

Tab./15/ - Přehled cen energií

Orientační náklady: Náklady na instalaci kogenerační jednotky činí 10 500 000 Kč bez DPH. Do této ceny jsou započítány všechny komponenty nového systému, instalace, náklady na dopravu apod.

konstrukce

množství

uvažovaná cena opatření

celkem

Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-199/293 v rozsahu viz bod 5.4.1

1,0

[ks]

10 500

[Kč]

10 500

[tis. Kč]

celkem

1,0

[ks]

-

[ks]

10 500

[tis. Kč]

12 600

[tis. Kč]

Čisté náklady na energetické zhodnocení bez DPH

10 500

[tis. Kč]

Vyrobená elektrická energie

1 069

[GJ/rok]

Vyrobené teplo

1 558

[GJ/rok]

Spotřeba zemního plynu při provozu Kogenerace

2 786

[GJ/rok]

Náklady na nákup plynu

730

[tis. Kč]

Náklady na servis KJ

108

[tis. Kč]

Příspěvek na podporu KVET

622

[tis. Kč]

Cena za prodej elektrické energie s vlivem ztrát na zdroji (prodej za stávající ceny)

744

[tis. Kč]

Cena za prodej tepla s vlivem ztrát vedení (prodej za stávající ceny)

718

[tis. Kč]

1 245

[tis. Kč]

Náklady na energeticky vědomou modernizaci včetně DPH 20%=

Tab./16/ - Uvažované náklady na realizaci opatření 5.4.1

Celkový čistý přínos

Pozn. Uvedené ceny energií a nákladů jsou uvedeny bez DPH.




5.4.2 Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200 model EM-401/549 Ve variantě 2 bude systém vytápění doplněn o nový energetický zdroj v podobě kogenerační soustavy. Zdrojem elektřiny a tepla bude kogenerační jednotka VITOBLOC 200 model EM-401/549. Dále bude rozšířen topný systém o teplovzdušné jednotky typu SAHARA v prostoru haly. Navržený doplňkový energetický systém sestává z těchto šesti částí: •

spalovacího či vznětového motoru (pohonné jednotky) – součást kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-401/549;

•

elektrického alternátoru vč zařízení pro připojení na spotřebitelskou a veřejnou síť – součást kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-401/549;

•

8 x výměník tepla typu Sahara o výkonu 25 kW vč. rozvodů a propojení na tepelné rozvodné sítě;

•

izolovaná akumulační nádoba o objemu 50 m3 pro efektivní využití soustavy;

•

kontrolní a řídící systému.

Významným přínosem kogenerace je velká účinnost využití energetických zdrojů a výrazná úspora primárních zdrojů a to zejména u elektrické energie. V tomto opatření je navržena instalace kogenerační soustavy, která se podílí pouze na vytápění výrobní haly A a jejích administrativních vestaveb. Stávající systém vytápění pomocí plynových zářičů, plynových kotlů a teplovzdušných jednotek typu SAHARA budou zachovány. 5.4.2.1 Prostá obnova S prostou obnovou (zanedbanou údržbou) nebude uvažováno. 5.4.2.2 Energeticky vědomá modernizace Zde se jedná o ty položky, kterými vědomě konstrukce či technologie zhodnocujeme za účelem jejího zkvalitnění jak po stránce konstrukční a technické, tak po stránce energetické. U předmětného objektu se jedná o instalaci kogenerační jednotky rozšiřující tepelným výkonem současný systém vytápění. Součástí navržené kogenerační soustavy je akumulační nádoba. Pro přesné stanovení potřeby tepla na vytápění byly dodány Českým hydrometeorologickým ústavem průměrné 50-leté hodnoty naměřené v 7:00, 14:00 a 21:00 klimatologickou stanicí Praha - Ruzyně. Tyto průměrné teploty byly porovnány s výpočtovou potřebou tepla dle tepelných ztrát objektu a stanovena pásma provozu s ohledem na souběžné krytí potřeby tepla, chladu a elektrické energie.




Předpokládaný provoz kogeneračních jednotek je následující:

Zimní období - volitelný KVET Kogenerační jednotka bude v provozu v potřebném časovém úseku pro krytí tepelné ztráty budovy A a případné akumulace potřebného tepla do akumulační nádoby. Je předpokládán maximální výkon při provozu KJ bez modulace. Provozu bude nastaven na krytí spotřeby elektrické energie areálu a akumulaci tepla. Přehled cen energií Délka provozu kogenerační jednotky je stanovena na 1 092 motohodin. Během této doby bude ve všech provozních režimech vyrobeno 420,376 MWhel elektrické energie, 569,533 MWhth využitelného tepla k vytápění areálu. Dle informace objednatele, je dojednáno snížení nákupní ceny zemního plynu vlivem zvýšení spotřeby v průběhu celého roku. Toto snížení ceny však nelze přímo svázat s instalací zařízení kogenerační jednotky, neboť zbylá spotřeba zemního plynu haly je přímo přefakturována jednotlivým nájemníkům. Investor předpokládá, že bude prodávat vyrobené teplo kogenerační jednotkou za cenu tržní. Nová cena tepla bude uvažována ve výši 1 658 Kč/MWh (511,72 Kč/GJ). Dále je předpoklad, že elektrická energie vyrobená kogenerační jednotkou a dodaná nájemníkům business parku, bude účtovaná ve výši stávajících nákladů při nákupu elektrické energie z rozvodné sítě. Současná průměrná cena elektrické energie bez zahrnutí nákladů na podporu výkupu OZE a služby OTE je 2 217,37 Kč/MWh (615,93 Kč/GJ). Cena ve vysokém tarifu je 2 505,78 Kč/MWh a cena v nízkém tarifu je 1 908,66 Kč/MWh. Náklady na servis kogenerační jednotky, vztažené k vyrobené elektrické energii, byly stanoveny servisní organizací na 350 Kč/MWhel (97,2 Kč/GJ).



Zakázka číslo 2012-0603-PŠ – aktualizace Kč/GJ

Kč/MWh

Současná cena zemního plynu i s fixními náklady

362,46

1174,38

Nová cena plynu i s fixními náklady

262,16

849,40

Cena tepla účtovaná zákazníkům

511,71

1657,95

Tab./17/ - Přehled cen energií

Orientační náklady: Náklady na instalaci kogenerační jednotky činí 22 000 000 Kč bez DPH. Do této ceny jsou započítány všechny komponenty nového systému, instalace, náklady na dopravu apod.

konstrukce

množství

uvažovaná cena opatření

celkem

Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM- 401/549 v rozsahu viz bod 5.4.2

1,0

[ks]

22 000

[Kč]

22 000

[tis. Kč]

celkem

1,0

[ks]

-

[ks]

22 000

[tis. Kč]

26 400

[tis. Kč]

Čisté náklady na energetické zhodnocení bez DPH

22 000

[tis. Kč]

Vyrobená elektrická energie

1 513

[GJ/rok]

Vyrobené teplo

2 050

[GJ/rok]

Spotřeba zemního plynu při provozu Kogenerace

3 726

[GJ/rok]

Náklady na nákup plynu

977

[tis. Kč]

Náklady na servis KJ

153

[tis. Kč]

Příspěvek na podporu KVET

880

[tis. Kč]

1 053

[tis. Kč]

944

[tis. Kč]

1 748

[tis. Kč]

Náklady na energeticky vědomou modernizaci včetně DPH 20%=

Tab./18/ - Uvažované náklady na realizaci opatření 5.4.2

Cena za prodej elektrické energie s vlivem ztrát na zdroji (prodej za stávající ceny) Cena za prodej tepla s vlivem ztrát vedení (prodej za stávající ceny) Celkový čistý přínos

Pozn. Uvedené ceny energií a nákladů jsou uvedeny bez DPH.




5.5 Souhrn navržených opatření

Roční úspora nákladů na energie [tis. Kč]

[roky] [roky]

*Vnitřní výnosové procento

Roční úspora energie [GJ/rok]

*Reálná návratnost

Čisté náklady na energetické zhodnocení [tis. Kč]

Prostá návratnost

Náklady na energeticky vědomou modernizaci

[tis. Kč] [tis. Kč]

Náklady na prostou obnovu

Navržená opatření

Označení opatření

V následující tabulce je uvedeno přehledné shrnutí realizačních nákladů a předpokládaných úspor energie u jednotlivých navrhovaných opatření.

[%]

Beznákladová a středněnákladová Energetický management

5.3.1

-

-

-

-

-

-

-

-


5.4.1

0

10 500

10 500,0

116,5

1 245,3

8

10

10,1


5.4.2

0

22 000

22 000,0

199,9

1 747,8

13

17

4,9

Vysokonákladová

Tab./19/ - Souhrn navrhovaných opatření Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny bez DPH 20%. Pozn.: *Výpočet reálné návratnosti a vnitřního výnosového procenta je uvažován pro okrajové parametry uvedené v odstavci 6.3, tedy pro diskontní sazbu 3,07%.




5.6 Definování variant V následujících tabulkách a grafech jsou shrnuty upravené energetické bilance navržené varianty, sestávající z definovaných opatření, a to jak v bilancích energie (GJ/rok), tak ve finančních tocích (tisíce Kč/rok). Ceny energie odpovídají aktuálním cenám platným v roce 2012.

[GJ/rok]

-

-

-

-

-

-

[tis. Kč] [roky] [roky]


[tis. Kč]


Roční úspora energie


Prostá návratnost

Čisté náklady na energetické zhodnocení

Roční úspora nákladů na energie





5.6.1 Varianta I.

[%]


5.3.1

-

-

5.4.1

0

10 500,0 10 500,0

116,5

1 245,3

8

10

10,1

0

10 500,0 10 500,0

116,5

1 245,3

8

10

10,1

Vysokonákladová Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-199/293 v rozsahu viz bod 5.4.1 CELKEM

Tab./20/ - Souhrn navrhovaných opatření pro variantu I. Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny bez DPH 20%. Pozn.: *Výpočet reálné návratnosti a vnitřního výnosového procenta je uvažován pro okrajové parametry uvedené v odstavci 6.3, tedy pro diskontní sazbu 3,07%.




POŽADOVANÝ DOPORUČENÝ součinitel součinitel součinitel prostupu prostupu t epla prostupu tepla tepla U U [W/m2K] U [W/m2K] [W/m2K] (při hodnocení (při hodnocení vypočtený konstrukce konstrukce (Při hodnocení podle podle podle ČSN EN 13 370 ČSN EN 13 370 ČSN EN ISO je zde uvedena je zde uvedena 13 370 se maximální maximální jedná o povolená doporučená ekvivalentní tepelná ztráta tepelná ztráta hodnotu) [W/K]) [W/K])

HODNOCENÍ VARIANTY I

ozn.

název konstrukce

S01

Střecha Admin

0,36

0,24

0,16

nevyhovuje

S02

Podlaha Admin

0,15

418,75

279,16


S03

Obvodová stěna Admin

0,27

0,30

0,25

vyhovuje

S04

Okna Admin

1,40

1,50

1,20

vyhovuje

S05

MIV Admin

1,40

1,50

1,20

vyhovuje

S06

Dveře Admin

1,60

1,70

1,20

vyhovuje

S07

Světlík Admin

2,80

1,40

1,10

nevyhovuje

S08

Střecha Hala

0,36

0,40

0,27

vyhovuje

S09

Světlík Hala

2,80

2,33

1,83

nevyhovuje

S10

Podlaha Hala

0,19

2430,81

1620,54


S11

Obvodová stěna bet. Hala

0,33

0,50

0,42


S12


0,38

0,50

0,42


S13

Vrata roletová Hala

3,40

2,83

2,00

nevyhovuje

S14

PUR panel Hala

2,40

0,50

0,33

nevyhovuje

S15

Dveře Hala

2,80

2,83

2,00

vyhovuje

S16

Okna Hala

1,40

2,50

2,00


S17

MIV Hala

1,40

2,50

2,00


Pozn.: Některé požadavky byly přepočítání dle návrhové teploty příslušné zóny Pozn.: Tučně vyznačené součinitele prostupu tepla jsou stanoveny dle ČSN EN ISO 13 370

Tab./21/ - Vyhodnocení tepelnětechnických vlastností konstrukcí pro variantu I. Pozn.:

Některé požadavky na součinitel prostupu tepla konstrukce jsou přepočítány dle návrhové vnitřní teploty příslušné zóny v souladu s ČSN 73 0540-2.




Před realizací opatření

Po realizaci opatření

Energie

Náklady bez DPH

Energie

Náklady bez DPH

[GJ/rok]

[tis. Kč/rok]

[GJ/rok]

[tis. Kč/rok]

Vstupy paliv a energie El. energie

10 853,2

8 270,6

9783,8

7 455,7

Zemní plyn

4 333,2

1 570,6

5 286,1

1 466,5

2a Výroba elektřiny kogenerací

-

-

1 069,4

-

2b Výroba tepla kogenerací

-

-

1 558,2

-

15 186,4

9 841,2

15 069,9

8 922,1

-

-

2 627,6

1245,3*

15 186,4

9 841,2

15 069,9

8 922,1

650,0

235,59

574,8

137,8

6b z toho ztráty v rozvodech vytápění

0,0

0,0

77,9

21,6

6c

0,3

0,2

0,3

0,2

1,5

1,1

1,5

1,1

4 333,2

1 570,6

4 058,2

1 094,0

29,5

22,5

29,5

22,5

10 823,7

8 248,1

9 813,3

7478,1

Ukazatel

1

3

Spotřeba paliv a energie

4

Prodej energie

5

Konečná spotřeba paliv a energie v objektu = teplo a el. energie

6a z toho ztráty ve zdroji vytápění z toho ztráty ve zdroji TV

6d z toho ztráty v rozvodech TV 7

Spotřeba energie na vytápění

8

Spotřeba energie na ohřev teplé vody

9

Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy

Tab./22/ - Upravená roční výpočtová energetická bilance pro variantu I. Pozn.:

DPH pro nákup elektrické energie i zemního plynu byla uvažována 20 %.

Pozn.:

Tepelná ztráta ve zdroji vytápění na zemní plyn je uvažována 15%, tepelná ztráta rozvodu UT je uvažována 0%, tepelná ztráta zdroje na přípravu TV je uvažována 1%, tepelná ztráta rozvody TV je uvažována 5%.

Pozn.:

Tepelná ztráta rozvodu UT z KJ je uvažována 3%, vlastní spotřeba elektřiny při výrobě elektrické energie v KJ je uvažována 4%.

Pozn.:

Spotřeba energie na vytápění je hodnota, která by ve skutečnosti byla reálnou hodnotou v případě, že by nastal rok, kdy by počet otopných dní byl 237 a průměrná venkovní teplota 4,0°C za stejného technického stavu objektu jako je nyní.

Pozn.:

Cena za 1 GJ tepla pro vytápění zemním plynem byla pro původní stav uvažována 362,46Kč/GJ a pro nový stav 277,42 Kč/GJ bez DPH. Tato úprava ceny oproti původnímu stavu je podložena nabídkou dodavatele zemního plynu.

Pozn.:

Cena za 1 GJ elektrické energie na ostatní účely byla uvažována 762,04 Kč/GJ bez DPH (průměrná cena stanovena dle současného odběru; cena zahrnuje stálé platby).

Pozn. *: Výsledná hodnota je sumou všech vstupních nákladů a výnosů z vyrobené a prodané energie v rámci areálu se zohledněním ztrát v rozvodech či spotřeby při vlastní výrobě.




Rozdělení tepelných ztrát jednotlivými typy konstrukcí a větráním - VARIANTA I konstrukce plocha ztráty [kW] ztráty [%] neprůsvitné obvod. kce 6 754 71,6 12,1% konstrukce střešní 11 157 116,0 19,7% výplně otvorů 3 217 120,1 20,3% kce ve styku se zeminou 13 349 70,9 12,0% strop pod nevytápěným prostorem 0 0,0 0,0% strop nad nevytápěným prostorem 0 0,0 0,0% tepelné mosty 37,9 6,4% větrání 173,9 29,5% celkem 34 477 590,4 100,0%

Tab./23/ - Rozdělení ztrát jednotlivými typy konstrukcí pro variantu I.

podíl tepelných ztrát jednotlivými typy konstrukcí u VARIANTY I

12% neprůsvitné obvod. kce

30%

konstrukce střešní výplně otvorů

20%

kce ve styku se zeminou strop pod nevytápěným prostorem strop nad nevytápěným prostorem

6%

tepelné mosty větrání

0% 0%

12%

20%

Graf /2/ – Struktura tepelných ztrát – varianta I




5.6.1.1 Posouzení I. Varianty dle vyhl. 148/2007 Sb. Hodnocení energetické náročnosti budov je provedeno podle přílohy č.1 vyhlášky 148/2007 Sb. O energetické náročnosti budov národním kalkulačním nástrojem NKN verze 2.066. Energetická náročnost konkrétní budovy se tak stanoví výpočtovou metodou z návrhových veličin při standardním užívání definovaném dle typu objektu. Měrná roční spotřeba energie: EPA= 277,8 x EP / Ac [kWh/(rok*m2)] EP......vypočtená celková roční dodaná energie v GJ / rok Ac....... je celková podlahová plocha v m2 EPA= 277,8 x 9735 / 14 665 [kWh/(rok*m2)] EPA= 184 [kWh/(rok*m2)] Druh budovy

A

B

C

D

E

F

G

Admin. budova

< 61

62-123

124-179

180-236

237-293

294-345

>345


Velmi úsporná

Úsporná

Vyhovující



Nevyhovující Nehospodárná


Vypočtené hodnoty se v jednotlivých výsledcích celkové roční dodané energie dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. (EP) a energetického auditu (tab.22, řádek 5) mohou lišit. Je to dáno odlišnými vstupními údaji pro výpočet. 5.6.1.2 Posouzení I. varianty dle ČSN 73 0540-2 Energetické vlastnosti budovy se podle ČSN 73 0540-2 hodnotí průměrným součinitelem prostupu tepla Uem konstrukcí na systémové hranici (obálce) vytápěné části budovy. Objem vytápěné části budovy

V

130 630


A/V

0,26


Θim

18

[oC]


Θe

-13

[oC]


Uem,N,rq

0,45

[W/m2K]


Uem,N,rc

0,33

[W/m2K]

Uem

0,81

[W/m2K]


Posouzení

Uem ˃ Uem,N,rq

[m3] [m2/m3]

NEVYHOVUJE







Chrášťany č.p. 206 a 207, 252 19 Chrášťany 14 665 m2

Celková podlahová plocha A c

VAR I

doporučení

CI Velmi úsporná

0,5

-

0,75

0,75

1,0

1,5

1,82 2,0

2,5

Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem ve W/(m2.K) Uem = HT /A

0,81


0,45

CI Uem

2,00 0,89

0,50 0,22

0,75 0,33

1,00 0,45

1,50 0,67

0,33

2,50 1,11

Tab./26/ Energetický štítek obálky budovy pro variantu I.




[GJ/rok]

-

-

-

-

-

-

[tis. Kč] [roky] [roky]


[tis. Kč]


Roční úspora energie


Prostá návratnost

Čisté náklady na energetické zhodnocení

Roční úspora nákladů na energie





5.6.2 Varianta II.

[%]


5.3.1

-

-

5.4.2

0

22 000,0 22 000,0

199,9

1 747,8

13

17

4,9

0

22 000,0 22 000,0

199,9

1 747,8

13

17

4,9

Vysokonákladová Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-401/549 v rozsahu viz bod 5.4.2 CELKEM

Tab./27/ - Souhrn navrhovaných opatření pro variantu II. Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny bez DPH 20%. Pozn.: *Výpočet reálné návratnosti a vnitřního výnosového procenta je uvažován pro okrajové parametry uvedené v odstavci 6.3, tedy pro diskontní sazbu 3,07%.




POŽADOVANÝ DOPORUČENÝ součinitel součinitel součinitel prostupu prostupu tepla prostupu tepla tepla U U [W/m2K] U [W/m2K] [W/m2K] (při hodnocení (při hodnocení vypočtený konstrukce konstrukce (Při hodnocení podle podle podle ČSN EN 13 370 ČSN EN 13 370 ČSN EN ISO je zde uvedena je zde uvedena 13 370 se maximální maximální jedná o povolená doporučená ekvivalentní tepelná ztráta tepelná ztráta hodnotu) [W/K]) [W/K])

HODNOCENÍ VARIANTY II

ozn.

název konstrukce

S01

Střecha A dmin

0,36

0,24

0,16

nevyhovuje

S02

Podlaha A dmin

0,15

418,75

279,16


S03

Obvodová stěna A dmin

0,27

0,30

0,25

vyhovuje

S04

Okna A dmin

1,40

1,50

1,20

vyhovuje

S05

MIV A dmin

1,40

1,50

1,20

vyhovuje

S06

Dveře Admin

1,60

1,70

1,20

vyhovuje

S07

Světlík Admin

2,80

1,40

1,10

nevyhovuje

S08

Střecha Hala

0,36

0,40

0,27

vyhovuje

S09

Světlík Hala

2,80

2,33

1,83

nevyhovuje

S10

Podlaha Hala

0,19

2430,81

1620,54


S11

Obvodová stěna bet . Hala

0,33

0,50

0,42


S12


0,38

0,50

0,42


S13

V rata roletová Hala

3,40

2,83

2,00

nevyhovuje

S14

PUR panel Hala

2,40

0,50

0,33

nevyhovuje

S15

Dveře Hala

2,80

2,83

2,00

vyhovuje

S16

Okna Hala

1,40

2,50

2,00


S17

MIV Hala

1,40

2,50

2,00


Pozn.: Některé požadavky byly přepočítání dle návrhové teploty příslušné zóny Pozn.: Tučně vyznačené součinitele prostupu tepla jsou stanoveny dle ČSN EN ISO 13 370

Tab./28/ - Vyhodnocení tepelnětechnických vlastností konstrukcí pro variantu II. Pozn.:

Některé požadavky na součinitel prostupu tepla konstrukce jsou přepočítány dle návrhové vnitřní teploty příslušné zóny v souladu s ČSN 73 0540-2.




Před realizací opatření

Po realizaci opatření

Energie

Náklady bez DPH

Energie

Náklady bez DPH

[GJ/rok]

[tis. Kč/rok]

[GJ/rok]

[tis. Kč/rok]

Vstupy paliv a energie El. energie

10 853,2

8 270,6

9 339,8

7 117,3

Zemní plyn

4 333,2

1 570,6

5 646,7

1 566,5

2a Výroba elektřiny kogenerací

-

-

1 513,4

-

2b Výroba tepla kogenerací

-

-

2 050,3

-

15 186,4

9 841,2

14 986,5

8 683,8

-

-

3 563,7

1317,3*

15 186,4

9 841,2

14 986,5

8 683,8

650,0

235,59

504,3

139,9

6b z toho ztráty v rozvodech vytápění

0,0

0,0

102,5

28,4

6c

0,3

0,2

0,3

0,2

1,5

1,1

1,5

1,1

4 333,2

1 570,6

3 971,4

1 059,9

29,5

22,5

29,5

22,5

10 823,7

8 248,1

9 369,3

7139,8

Ukazatel

1

3

Spotřeba paliv a energie

4

Prodej energie

5

Konečná spotřeba paliv a energie v objektu = teplo a el. energie

6a z toho ztráty ve zdroji vytápění z toho ztráty ve zdroji TV

6d z toho ztráty v rozvodech TV 7

Spotřeba energie na vytápění

8

Spotřeba energie na ohřev teplé vody

9

Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy

Tab./29/ - Upravená roční výpočtová energetická bilance pro variantu II. Pozn.:

DPH pro nákup elektrické energie i zemního plynu byla uvažována 20 %.

Pozn.:

Tepelná ztráta ve zdroji vytápění na zemní plyn je uvažována 15%, tepelná ztráta rozvodu UT je uvažována 0%, tepelná ztráta zdroje na přípravu TV je uvažována 1%, tepelná ztráta rozvody TV je uvažována 5%.

Pozn.:

Tepelná ztráta rozvodu UT z KJ je uvažována 3%, vlastní spotřeba elektřiny při výrobě elektrické energie v KJ je uvažována 4%.

Pozn.:

Spotřeba energie na vytápění je hodnota, která by ve skutečnosti byla reálnou hodnotou v případě, že by nastal rok, kdy by počet otopných dní byl 237 a průměrná venkovní teplota 4,0°C za stejného technického stavu objektu jako je nyní.

Pozn.:

Cena za 1 GJ tepla pro vytápění zemním plynem byla pro původní stav uvažována 362,46Kč/GJ a pro nový stav 277,42 Kč/GJ bez DPH. Tato úprava ceny oproti původnímu stavu je podložena nabídkou dodavatele zemního plynu.

Pozn.:

Cena za 1 GJ elektrické energie na ostatní účely byla uvažována 762,04 Kč/GJ bez DPH (průměrná cena stanovena dle současného odběru; cena zahrnuje stálé platby).

Pozn. *: Výsledná hodnota je sumou všech vstupních nákladů a výnosů z vyrobené a prodané energie v rámci areálu se zohledněním ztrát v rozvodech či spotřeby při vlastní výrobě.




Rozdělení tepelných ztrát jednotlivými typy konstrukcí a větráním - VARIANTA II konstrukce plocha ztráty [kW] ztráty [%] neprůsvitné obvod. kce 6 754 71,6 11,7% konstrukce střešní 12 989 134,5 22,0% výplně otvorů 3 217 120,1 19,7% kce ve styku se zeminou 13 301 70,6 11,6% strop pod nevytápěným prostorem 0 0,0 0,0% strop nad nevytápěným prostorem 0 0,0 0,0% tepelné most y 39,7 6,5% větrání 173,9 28,5% celkem 36 260 610,4 100,0%

Tab./30/ - Rozdělení ztrát jednotlivými typy konstrukcí pro variantu II.

podíl tepelných ztrát jednotlivými typy konstrukcí u VARINATY II

12% neprůsvitné obvod. kce

28%

konstrukce střešní výplně otvorů

22%

kce ve styku se zeminou strop pod nevytápěným prostorem strop nad nevytápěným prostorem

6% 0% 0%

tepelné mosty větrání

12%

20%

Graf /2/ – Struktura tepelných ztrát – varianta II




5.6.2.1 Posouzení Varianty II. dle vyhl. 148/2007 Sb. Hodnocení energetické náročnosti budov je provedeno podle přílohy č.1 vyhlášky 148/2007 Sb. O energetické náročnosti budov národním kalkulačním nástrojem NKN verze 2.066. Energetická náročnost konkrétní budovy se tak stanoví výpočtovou metodou z návrhových veličin při standardním užívání definovaném dle typu objektu. Měrná roční spotřeba energie: EPA= 277,8 x EP / Ac [kWh/(rok*m2)] EP......vypočtená celková roční dodaná energie v GJ / rok Ac....... je celková podlahová plocha v m2 EPA= 277,8 x 9 952 / 14 665 [kWh/(rok*m2)] EPA= 189 [kWh/(rok*m2)] Druh budovy

A

B

C

D

E

F

G

Admin. budova

< 61

62-123

124-179

180-236

237-293

294-345

>345


Velmi úsporná

Úsporná

Vyhovující



Nevyhovující Nehospodárná


Vypočtené hodnoty se v jednotlivých výsledcích celkové roční dodané energie dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. (EP) a energetického auditu (tab.29, řádek 5) mohou lišit. Je to dáno odlišnými vstupními údaji pro výpočet. 5.6.2.2 Posouzení II. varianty dle ČSN 73 0540-2 Energetické vlastnosti budovy se podle ČSN 73 0540-2 hodnotí průměrným součinitelem prostupu tepla Uem konstrukcí na systémové hranici (obálce) vytápěné části budovy. Objem vytápěné části budovy

V

130 630


A/V

0,26


Θim

18

[oC]


Θe

-13

[oC]


Uem,N,rq

0,45

[W/m2K]


Uem,N,rc

0,33

[W/m2K]

Uem

0,81

[W/m2K]


Posouzení

Uem ˃ Uem,N,rq

[m3] [m2/m3]

NEVYHOVUJE







Chrášťany č.p. 206 a 207, 252 19 Chrášťany Celková podlahová plocha A c

14 665 m2

VAR II

doporučení

CI Velmi úsporná

0,5

-

0,75

0,75

1,0

1,5

1,82 2,0

2,5

Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem ve W/(m2.K) Uem = HT /A

0,81


0,45

CI Uem

0,50 0,75 1,00 1,50 2,00 0,22 0,33 0,45 0,67 0,89 Tab./33/ Energetický štítek obálky budovy pro variantu II.


0,33

2,50 1,11



6

EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ VARIANTY

6.1 Metody hodnocení Ekonomické vyhodnocení je prováděno bez uvažování dotací či úvěru, tedy s vlastními investičními prostředky. Ekonomické vyhodnocení je vždy provedeno dle životnosti opatření, které ji má v dané variantě nejdelší. U opatření s kratší životností se ve výpočtu uvažují náklady na jejich obnovu, dokud není dosaženo uvažované nejdelší životnosti. Ekonomická analýza se zabývá vyhodnocením energetických, stavebních a organizačních opatření na úsporu energie. Cílem ekonomické analýzy je zjistit vhodnost realizace jednotlivých opatření z ekonomického hlediska. Ekonomická analýza se provádí na základě několika kritérií, z nichž nejdůležitější je současná hodnota v podobě diskontovaného toku hotovosti za dobu životnosti. Při zpracování ekonomické analýzy jsou obvykle základní vstupní údaje na jedné straně příjmové položky (obvykle v podobě úspory za energie) a na druhé straně výdajové položky (v podobě nákladů vynaložených na realizaci opatření). Vstupní údaje pro ekonomickou analýzu jsou získávány takto: ●

Výše nákladů jsou vypočteny na základě cenové informace výrobců, montážních firem a dodavatelských firem, informací zveřejněných na internetu a vlastních zkušeností

●

Používány jsou také rozpočtové ceny dle ceníku stavebních prací

●

Výše úspor energie je stanovena na základě aktuálních cen energetických společností. Úspory jsou chápány jako rozdíl výdajů za energie v případě, že k realizaci navrhovaných opatření nedojde a v případě, že opatření realizována budou. Jako základ pro výpočet úspor tedy slouží současný stav a příslušné provozní výdaje, tak jak je uvedeno v korigovaných energetických bilancích jednotlivých variant.

Při zpracování ekonomické analýzy je nutné stanovit další doplňkové vstupní údaje - doba porovnání, diskontní míra, cenový vývoj. ●

Diskontní míra:

Pro ocenění hodnoty prostředků vydaných nebo přijatých v budoucnu se často pracuje s převodem na současnou hodnotu. Diskontní míra je prostředek, který tento převod umožňuje. Jde o určitou formu vyjádření meziroční hodnotové změny úrokové míry a dalších faktorů a také se jí vyjadřuje míra, jak je organizace (vlastník předmětu energetického auditu) schopna zúročit peníze. Bude uvažována diskontní míra 3,07 %. hodnota diskontovaná (časově přepočtená) do současnosti: n

SH=BH /1i Energetický audit – Prague West 6 Business Center



BH

- je budoucí hodnota

i

- je úroková (diskontní) míra za jedno období (rok)

n

- je počet období (let) ●

Doba porovnání:

Doba porovnání se obvykle stanovuje na základě opatření s nejdelší dobou životnosti. Vzhledem k tomu, že u navrhovaných technických opatření na úsporu energie (instalace technologie atd.) se v průběhu minimálně 15 let nepředpokládají významné dodatečné investice, byla jako vhodná doba porovnání pro ekonomické vyhodnocení zvolena právě 20 let. Výstupními údaji jsou prostá návratnost investic, diskontovaná doba návratnosti a čistá současná hodnota. Výpočet těchto položek je definován ve vyhlášce MPO ČR č.213/2001 ve znění 425/2004 Sb. vždy v aktuálním znění (včetně změn platných k datu zpracování energetického auditu). Prostá doba návratnosti (doba splacení investice) Ts: Prostá návratnost nezohledňuje skutečnou časovou hodnotu peněz. Kritérium určuje, za jak dlouho se pokryjí z projektu jeho investiční náklady. Prostou dobu návratnosti lze počítat jako rovnovážný bod kumulovaných příjmů a výdajů dle vztahu: ●

T s=IN /CF IN

- jsou investiční náklady projektu - jsou roční přínosy projektu (cash – flow, změna peněžních toků pro realizaci

CF

projektu

●

Reálná doba návratnosti (doba splacení investice při uvažování diskontní sazby) Tsd:

Při uvažování současné hodnoty toků hotovosti lze určit dobu, ve které v daném projektu nastane rovnováha mezi příjmy a výdaji. Tato doba se označuje jako diskontovaná doba návratnosti prostředků a lze ji považovat za kriterium se srovnatelnou vypovídající schopností jako NPV. Obecně lze diskontovanou dobu návratnosti stanovit z podmínky NPV = 0: Tsd

−t

 t=1 CF t∗1r −IN=0 CFt

- jsou roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu)

r

- je diskont

(1+r)-t - je odúročitel




●

Čistá současná hodnota NPV:

Základem pro určení čisté současné hodnoty je určení toku hotovosti. Toky hotovosti (Cash-Flow) jsou rozdílem příjmů a výdajů spojených s projektem v jednotlivých letech. Toky hotovosti v sobě zahrnují všechny hodnotové změny během života projektu. Pro hodnocení toku hotovosti se tyto upravují převodem z budoucích hodnot do současnosti. Hodnoty jsou zpravidla převedeny do období, kdy dochází k vynaložení největších investic. Takto převedená hodnota se nazývá současná hodnota. Průběžné pokrytí investic a dalších výdajů a příjmů vyjadřuje kumulovaný tok hotovosti, kdy se jednotlivé roční hodnoty průběžně sčítají a představují skutečný stav u realizovaného opatření v příslušném roce. Pokud je hodnota kumulovaného toku hotovosti v daném roce záporná, nedošlo v tomto období k pokrytí výdajů projektu jeho příjmy. Hodnota diskontovaného kumulovaného toku hotovosti v posledním roce se označuje NPV. Čím vyšší je hodnota NPV, tím je opatření ekonomicky výhodnější. Pokud je hodnota NPV záporná, opatření nelze za daných podmínek realizovat. Tž

−t

NPV= t=1 CFt∗1r  −IN Tž

- je doba životnosti (hodnocení) projektu ●

Vnitřní výnosové procento IRR:

Vnitřní výnosové procento představuje hodnotu úrokové míry v procentech, při které hodnota NPV = 0. Tento ukazatel je užitečný jako měřítko efektivnosti investic. Stačí jej porovnat s úrovní úrokových měr na finančním trhu a investor vidí, zda je vhodné do příslušné varianty investovat: Tž

−t

 t=1 CFt∗1IRR −IN=0




6.2 Vyhodnocení varianty (výpočet dle vyhlášky MPO č. 213/2001

Sb.) V následující tabulce jsou shrnuty investiční náklady na energetické zhodnocení navržené varianty a další ekonomické ukazatele. Výpočet je proveden dle vyhlášky MPO č. 213/2001 vždy v aktuálním znění k datu vypracování auditu. Výpočet dle vyhlášky neuvažuje s předpokládaným nárůstem cen energie. Výpočet je proto na straně bezpečnosti, avšak nemusí odpovídat předpokládaným skutečným finančním úsporám, a tedy předpokládané skutečné době navrácení investice. Var I.

Var II.

Čisté náklady na energetické zhodnocení objektu

[tis. Kč]

10 500,0

22 000,0

Očekávaná úspora

[tis.Kč]

1 245,3

1 747,8

Nárůst cen energií

[%]

0

0

Roční investiční náklady na údržbu

[tis.Kč]

0

0

Prostá návratnost Ts

[roky]

8,4

12,6

Reálná návratnost Tsd

[roky]

10

17

Roční Cash Flow

[tis. Kč]

1 245,3

1 747,8

NPV

[tis. Kč]

7 907

3 836

IRR

[%]

10,1

4,9

Tab./34/ - Ekonomické vyhodnocení variant dle vyhl. 213/2001 Sb. Pozn.:

Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH.

Pozn.:

Doba hodnocení je uvažována na životnost technického zařízení 20 roků.




Varianta I. - předpokládaná návratnost investice na čisté energetické zhodnocení bez započítání předpokládaného růstu cen energií Očekávaný průběh přínosů projektu 20 000,00 18 000,00 16 000,00 14 000,00 12 000,00 10 000,00 8 000,00 6 000,00 4 000,00 2 000,00 0,00 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

čas [roky] Kumulované diskontované roční přínosy projektu

[tis. Kč]

Celkové investiční náklady

Varianta II. - předpokládaná návratnost investice na čisté energetické zhodnocení bez započítání předpokládaného růstu cen energií Očekávaný průběh přínosů projektu 30 000,00

25 000,00

20 000,00

15 000,00

10 000,00

5 000,00

0,00 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

čas [roky] Kumulované diskontované roční přínosy projektu


[tis. Kč]

Celkové investiční náklady



7

VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽP

Znečišťující látky do ovzduší jsou sledovány na základě zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší ve znění pozdějších změn. Nařízením vlády č. 146/2007 Sb. se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Hodnoty emisí tuhých látek, oxidů dusíku (NOX), oxidu siřičitého (SO2) a oxidu uhelnatého (CO) jsou stanoveny na základě druhu spalovaného paliva. Hodnoty emisí oxidu uhličitého (CO2) jsou převzaty na základě druhu spalovaného paliva z vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb. ve znění pozdějších změn. Ekologické účinky posuzovaných variant jsou vyhodnoceny porovnáním emisí znečišťujících látek ve výchozím stavu a po realizaci dané varianty. Varianta, po jejíž realizaci dojde k nejvýznamnějšímu poklesu spotřeby energie je variantou nejvýhodnější z hlediska dopadu na životní prostředí. palivo:

Zemní plyn

Emisní faktory

[kg/GJ]

Tuhé látky

587 x 10-6

SO2

28 x 10-6

NOx

56 x 10-3

CO

9 x 10-3

CO2

55,6

Tab./35/ - Emise vzniklé při produkci 1 GJ tepla spalováním zemního plynu palivo:

Elektrická energie z veřejné sítě

Emisní faktory

[kg/GJ]

Tuhé látky

259 x 10-4

SO2

489 x 10-3

NOx

416 x 10-3

CO

39 x 10-3

CO2

325,0

Tab./36/ - Emise vzniklé při produkci 1 GJ elektrické energie Pozn.: Údaje o produkci CO2 na jednotku paliva jsou převzaty z vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb.

[t/rok]

Výchozí stav

Po realizaci VAR I

Rozdíl

Tuhé látky

0,284

0,257

0,027

SO2

5,308

4,800

0,508

NOx

4,760

4,381

0,379

CO

0,458

0,425

0,033

CO2

3769,9

3485,3

284,6

Tab./37/ - Emise znečišťujících látek pro variantu I.




[t/rok]

Výchozí stav

Po realizaci VAR II

Rozdíl

Tuhé látky

0,284

0,246

0,038

SO2

5,308

4,583

0,725

NOx

4,760

4,216

0,544

CO

0,458

0,411

0,047

CO2

3769,9

3361,2

408,7

Tab./38/ - Emise znečišťujících látek pro variantu II.

Úspora emisí CO2 [t/rok] 3 900,0 3 800,0 3 700,0 3 600,0 3 500,0 3 400,0 3 300,0 3 200,0 3 100,0 PŮVODNÍ STAV

VARIANTA I

VARIANTA II

Graf /5/ – Graf změny emisí CO2 vlivem realizace Varianty I a II

7.1 Úspora primární energie v procesu vysoce účinné kombinované

výroby elektřiny a tepla v souladu s Přílohou 4 k vyhlášce č. 344/2009 Sb. Varianta I

Varianta II

Roční výroba užitečného tepla [GJ]

1 558,2

2 050,3

Roční výroba svorkové elektřiny [GJ]

1 069,4

1 513,4

Energetický potenciál paliva v procesu KVET [GJ]

2 786,1

3 725,6

Úspora primární energie [GJ]

909,0

1 322,6

Úspora primární energie dle metodiky vyhlášky č. 344/2009 Sb [%]

24,6

26,2

Tab./39/ - Přehled energetického potenciálu paliva a výroby tepla s elektřinou při jejich kombinované výrobě




8

VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY

8.1 Metodika a kritéria hodnocení Výběr optimální varianty je proveden pomocí více hledisek: a) ekonomické hledisko b) hledisko životního prostředí c) technické hledisko d) provozní hledisko e) legislativní hledisko f) hledisko užitné hodnoty Ekonomické hledisko: Toto hledisko zohledňuje výši pořizovacích nákladů do energeticky úsporného opatření. Jedním z bodů je například sledování doby návratnosti investice vložené do opatření na úsporu energie. Ekonomická návratnost je vyhodnocována dvěma způsoby. První způsob oficiální - je dle vyhlášky 213/2001 Sb., kterým se počítá ekonomická návratnost v aktuálních cenách. Tento způsob výpočtu je závazný a varianty budou z ekonomického hlediska vyhodnocovány na základě tohoto způsobu výpočtu. V tomto oficiálním postupu však není zohledněn předpokládaný růst cen energií. Dalším způsobem výpočtu je výpočet ekonomické návratnosti se započtením předpokládaného růstu cen energií, který se liší pro každý druh paliv. Tento způsob ekonomického vyhodnocení je bližší předpokládané skutečné návratnosti energeticky úsporných opatření. Hledisko životního prostředí: Z ekologického hlediska má největší význam opatření snižující spotřebu tepla objektu v co největší míře, a tedy maximálně snižující emise škodlivých látek. Hledisko technické: Toto hledisko bere v potaz například životnost jednotlivých opatření. Například životnost zateplovacího systému se předpokládá 30 let. Naproti tomu regulační technika má technickou životnost kratší (např. 15 let), nehledě ke skutečnosti, že ještě dříve může být morálně zastará. Toto hledisko též zohledňuje náročnost realizace. Provozní hledisko: Tímto kritériem se zohledňuje náročnost realizovaného opatření na údržbu a provoz. Např. zateplení objektu, nebo výměna oken je provozně málo náročné opatření, naopak nová kotelna, nebo osazení termoregulačních ventilů jsou již více náročné na provoz i údržbu. Legislativní hledisko: Některá opatření se nemusí, především před realizací, obejít bez komplikací v legislativní oblasti - např. zateplení fasády, či výměna oken na objektu památkově chráněném zcela Energetický audit – Prague West 6 Business Center



jistě narazí na určitá legislativní omezení. Toto hledisko též zohlední náročnost uspokojení požadavků stavebního úřadu v předrealizační fázi – např. zohlední, zda k realizaci navrženého opatření postačí pouze ohlášení nebo bude muset proběhnout stavební řízení. Hledisko užitné hodnoty: Dá se předpokládat, že danými opatřeními dojde k navýšení užitné hodnoty objektu. 8.2 Vyhodnocení variant Zvolené varianty instalace kogenerační jednotky jako doplnění stávajícího systému vytápění neupravuje tepelnětechnické vlastnosti stavby. V případě instalace hodnoceného systému dojde ke snížení spotřeby elektrické energie na úkor navýšení spotřeby zemního plynu, který však představuje nižší zátěž z pohledu emisí skleníkových plynů. Realizací varianty II. dojde ke snížení emisí CO2 o 409 tun za rok oproti 285 tunám ve variantě I. Varianta II dosáhne vyšší hodnoty úspory primární energie tj. 26,2 %, která odpovídá úspoře 1 323 GJ. Varianta I dosáhne úspory primární energie ve výši 24,6 %, která odpovídá 909 GJ. Prostá doba návratnosti investice do kogenerační jednotky navržené ve variantě I je reálná návratnost 10 roků a reálná doba návratnosti varianty II necelých 17 roků. Hodnota vnitřního výnosového procenta Varianty I. je 10,1 a výnosové procento varianty II. je 4,9. Varianta I. je varianta doporučená energetickým auditem




9

ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU

9.1 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství Zdroje energie: Dodavatelem elektrické energie je ČEZ Prodej, s.r.o. Dodavatelem zemního plynu je RWE Energie, a.s. Vytápění: Zdrojem tepla prostoru výrobních hal jsou plynové infrazářiče INFRASCHWANK nebo Helios a teplovzdušné plynové jednotky MONZUN a SCHWANK. Zářiče jsou převážně umístěny v zadní části hal podél stěny s nakládacími rampami. Teplovzdušné plynové jednotky jsou umístěny jak kolem obvodových stěn tak uprostřed dispozice (Hala A). Zářiče mají jmenovitý výkon 32 až 2 x 50 kW a teplovzdušné jednotky cca 25 - 42kW. Zdrojem tepla administrativních vestaveb v hale A je dvojice plynových kotlů Protherm Grizzly 150 KLO EKO o maximálním jmenovitém výkonu 2 x 150kW. Topný systém: Zdrojem tepla administrativní vestavby haly B – tiskárna je kotel Therm DUO 50 FT o jmenovitém topném výkonu 49kW. Ve zbylých administrativních vestavbách jsou plynové kotle Therm 28 TKZA s jmenovitým topným výkonem 28kW. Lokálně jsou na toaletách instalována přímotopná elektrická tělesa. Vnitřní rozvody: Otopný systém menších administrativních vestaveb je teplovodní dvoutrubkový s nuceným oběhem, deskovými topnými tělesy a s teplotním spádem 75/60°C. Oběh topné vody zajišťují čerpadla osazená v kotlích. U administrativy společnosti TNT je systém rozdělen na předpřípravu větracího vzduchu v klimatizační jednotce a dodatečnou úpravu v místě vyústění u anemostatu. Lze tak docílit lokální úpravy parametrů vnitřního prostředí po jednotlivých kancelářích se samostatnou regulací. Rozvody topné vody jsou u administrativních vestaveb vedené v podhledech a jsou opatřeny izolačními návleky THERMAFLEX o tloušťce 9 až 13mm. Dále rozvody prochází vytápěnou zónou, takže tepelné ztráty rozvodu přispívají k vytápění prostor administrativy. Otopná tělesa a regulace: Prostory výrobních hal jsou vytápěny plynovými zářiči a teplovzdušnými plynovými jednotkami. Zářiče nemají za úkol vytápět vnitřní vzduch na návrhovou teplotu, ale sálavým způsobem zvyšovat vnitřní prostorovou teplotu (stejný princip jako slunce v chladném dni). Vzhledem k variabilnímu provozu na ploše hal je tento systém nevyhovující a je rozšířen o teplovzdušné plynové jednotky. Regulace topného systému hal je pomocí prostorových termostatů. Otopná tělesa administrativy (mimo TNT) jsou kovová desková. Na tělesech jsou osazeny termoregulační hlavice s termostatickými ventily.




Příprava TV: Příprava teplé vody: Teplá voda je připravována lokálně pro každou administrativní vestavbu samostatně stejně jako pro odběrná místa v halách. Většinou je využíváno přímotopných zásobníkových elektrických ohřívačů s objemem 120 – 200l. Převažující zásobníky jsou Dražice OKCE 200. Zásobníky ohřívají vodu v průběhu celého kalendářního roku. Vnitřní rozvody: Rozvody teplé vody jsou vedeny od zásobníkového ohřívače přímo k místům odběru a u administrativních vestaveb jsou opatřeny cirkulací. Ta je ale v mnoha případech deaktivována. Zde je nezbytné uvést možnost degradace vlastností vody vlivem dlouhodobého setrvání v cirkulační větvi. Rozvody nejsou v místě přípravy opatřeny tepelnou izolací. Větrání: Větrání hal i administrativních vestaveb je primárně přirozené pomocí výplní otvorů a střešních světlíků. Hala budovy B je dodatečně vybavena vzduchotechnickou jednotkou, která slouží k přívodu čerstvého vzduchu a v letním období k adiabatickému chlazení větracího vzduchu. V technické místnosti haly B pro administrativu TNT je umístěna klimatizační jednotka, která slouží k úpravě větracího vzduchu administrativy. Vnitřní rozvody klimatizace jsou důkladně opracovány tepelnou izolací z minerální vlny a opláštěny hliníkovou fólií. Spotřebiče elektrické energie: Hlavními spotřebiči elektrické energie areálu je technologické vybavení haly B tj. tiskárny. Dalšími významnými spotřebiči jsou vnitřní osvětlení a osvětlení areálu a příprava teplé vody. Objekt je vybaven dílčími měřiči spotřeby elektrické energie pro účel přesného rozúčtování mezi jednotlivé nájemce. Spotřebiče zemního plynu: Objekt má přípojku na rozvod zemního plynu. Plyn je využíván pro vytápění všech objektů. Měření spotřeby je realizováno samostatně pro všechny provozy za účelem přesného rozúčtování mezi jednotlivé nájemce. Spotřebiče tepelné energie – budova: V dnešní době je většina obvodových konstrukcí z energetického a tepelnětechnického hlediska vyhovující. 9.2 Využití obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie V rámci energetického auditu je posouzena instalace kogenerační jednotky jakožto energeticky efektivního zdroje.




9.3 Návrh optimální varianty Na základě výpočtů se doporučuje realizace varianty I., tzn. zavést energetický management a instalace kogenerační jednotky která bude částečně pokrývat potřebu elektrické energie a tepla.

-

energetický management

-

Instalace kogenerační soustavy VITOBLOC 200 model EM-199/299, podrobnosti viz bod 5.4.1

Energetický management by měl být zaveden co nejdříve. Organizačními opatřeními, jako je například zavírání dveří oddělujících vytápěné prostory od nevytápěných, dodržování zásad větrání otevíráním oken v zimním období, je možno docílit relativně vysokých energetických úspor při minimálních investičních nákladech. Významné je také sledování spotřeb energií a jejich vyhodnocování – tzn. pravidelné porovnávání výhodnosti jednotlivých sazeb odběru při dané spotřebě. Předpokládá se, že energetický management je dokonale seznámen s provozem v objektu a je schopen dávat návrhy na nízkonákladové investiční akce – např. zateplení rozvodů v dlouhodobě chladných místnostech.

Doporučená varianta I. je shrnuta v této tabulce: uvažované čisté náklady na energetické zhodnocení objektu

10 500,0 tis. Kč

předpokládaná procentuální úspora primární energie

24,6 %

předpokládaná úspora primární energie předpokládaná úspora finančních prostředků zatřídění budovy z hlediska průměrného součinitele prostupu tepla Uem obálky budovy předpokládané množství úspory produkce CO 2

909,0 GJ 1 245,3 tis. Kč/rok E – Nehospodárná 284,6 t/rok

Tab./40/ - Shrnutí parametrů doporučené varianty

V Brně dne 31.1.2013 Doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.


Ing. Pavel Šuster



10 EVIDENČNÍ

LIST ENERGETICKÉHO AUDITU

Předmět EA

Amesbury – Prague West 6 Business Center

Adresa

Chrášťany č.p. 206 a 207, 252 19 Chrášťany

Zadavatel EA

Amesbury – Prague West 6, s.r.o.

Adresa zadavatele

Na Radosti 399, 155 21 Praha Zličín

Telefon

+420 602 739 738

Fax

Zástupce Ing. Aleš Svatoň

-

E-mail

[email protected]

Charakteristik Předmětem energetického auditu je objekt výrobních hal areálu Amesbury v Chrášťanech u a předmětu EA Prahy. Jedná se o dva samostatně stojící halové objekty. Haly jsou značeny A a B. Severní hala A obsahuje rozsáhlou třípodlažní a menší dvoupodlažní administrativní vestavbu. Hala je z větší části vyplněna výrobním provozem, obsahuje jednu dvoupodlažní a tři jednopodlažní administrativní celky. Maximální půdorysné rozměry haly A dosahují 145,0 x 50,08 m, u haly B pak 157,02 x 50,22 m. Výška horní hrany atiky plochých střechy je cca 12,4 m od úrovně podlahy 1.NP. Nosné konstrukce tvoří železobetonové patky a železobetonové sloupy. Střešní konstrukci vynáší příhradové ocelové vazníky. Obvodové stěny jsou tvořeny sendvičovými panely s tepelnou izolací z minerální vlny tloušťky 120mm. Soklové stěny tvoří železobetonové panely se 60mm pěnového polystyrenu. Fasáda je tvořena plechovými kazetami. Střechy jsou ploché, vynesené trapézovými plechy a s krytinou z povlakové hydroizolace z PVC-P. Tepelné izolace střechy je z minerální vlny tloušťky 120mm. Výplně otvorů jsou z hliníkových rámů a s izolačními dvojskly. Výchozí stav Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

Zdroje energie: Dodavatelem elektrické energie je ČEZ Prodej, s.r.o. Dodavatelem zemního plynu je RWE Energie, a.s. Otopná soustava: Zdrojem tepla prostoru výrobních hal jsou plynové infrazářiče INFRASCHWANK nebo Helios a teplovzdušné plynové jednotky MONZUN a SCHWANK. Zářiče jsou převážně umístěny v zadní části hal podél stěny s nakládacími rampami. Teplovzdušné plynové jednotky jsou umístěny jak kolem obvodových stěn tak uprostřed dispozice (Hala A). Zářiče mají jmenovitý výkon 32 až 2 x 50 kW a teplovzdušné jednotky cca 25 - 42kW. Zdrojem tepla administrativních vestaveb v hale A je dvojice plynových kotlů Protherm Grizzly 150 KLO EKO o maximálním jmenovitém výkonu 2 x 150kW. Zdrojem tepla administrativní vestavby haly B – tiskárna je kotel Therm DUO 50 FT o jmenovitém topném výkonu 49kW. Ve zbylých administrativních vestavbách jsou plynové kotle Therm 28 TKZA s jmenovitým topným výkonem 28kW. Lokálně jsou na toaletách instalována přímotopná elektrická tělesa. Otopný systém menších administrativních vestaveb je teplovodní dvoutrubkový s nuceným oběhem, deskovými topnými tělesy a s teplotním spádem 75/60°C. Oběh topné vody zajišťují čerpadla osazená v kotlích. U administrativy společnosti TNT je systém rozdělen na předpřípravu větracího vzduchu v klimatizační jednotce a dodatečnou úpravu v místě vyústění u anemostatu. Lze tak docílit lokální úpravy parametrů vnitřního prostředí po jednotlivých kancelářích se samostatnou regulací. Rozvody topné vody jsou u administrativních vestaveb vedené v podhledech a jsou opatřeny izolačními návleky THERMAFLEX o tloušťce 9 až 13mm. Dále rozvody prochází vytápěnou zónou, takže tepelné ztráty rozvodu přispívají k vytápění prostor administrativy. Prostory výrobních hal jsou vytápěny plynovými zářiči a teplovzdušnými plynovými jednotkami. Zářiče nemají za úkol vytápět vnitřní vzduch na návrhovou teplotu, ale sálavým způsobem zvyšovat vnitřní prostorovou teplotu (stejný princip jako slunce v chladném dni). Vzhledem k variabilnímu provozu na ploše hal je tento systém nevyhovující a je rozšířen o teplovzdušné plynové jednotky. Regulace topného systému hal je pomocí prostorových termostatů. Otopná tělesa administrativy (mimo TNT) jsou kovová desková. Na tělesech jsou osazeny termoregulační



Zakázka číslo 2012-0603-PŠ – aktualizace hlavice s termostatickými ventily. Příprava teplé vody: Teplá voda je připravována lokálně pro každou administrativní vestavbu samostatně stejně jako pro odběrná místa v halách. Většinou je využíváno přímotopných zásobníkových elektrických ohřívačů s objemem 120 – 200l. Převažující zásobníky jsou Dražice OKCE 200.Rozvody teplé vody jsou vedeny od zásobníkového ohřívače přímo k místům odběru a u administrativních vestaveb jsou opatřeny cirkulací. Ta je ale v mnoha případech deaktivována. Zde je nezbytné uvést možnost degradace vlastností vody vlivem dlouhodobého setrvání v cirkulační větvi. Rozvody nejsou v místě přípravy opatřeny tepelnou izolací. Větrání: Větrání hal i administrativních vestaveb je primárně přirozené pomocí výplní otvorů a střešních světlíků. Hala budovy B je dodatečně vybavena vzduchotechnickou jednotkou, která slouží k přívodu čerstvého vzduchu a v letním období k adiabatickému chlazení větracího vzduchu. V technické místnosti haly B pro administrativu TNT je umístěna klimatizační jednotka, která slouží k úpravě větracího vzduchu administrativy. Spotřebiče elektrické energie: Hlavními spotřebiči elektrické energie areálu je technologické vybavení haly B tj. tiskárny. Dalšími významnými spotřebiči jsou vnitřní osvětlení a osvětlení areálu a příprava teplé vody. Objekt je vybaven dílčími měřiči spotřeby elektrické energie pro účel přesného rozúčtování mezi jednotlivé nájemce. Spotřebiče zemního plynu: Objekt má přípojku na rozvod zemního plynu. Plyn je využíván pro vytápění všech objektů. Měření spotřeby je realizováno samostatně pro všechny provozy za účelem přesného rozúčtování mezi jednotlivé nájemce. Vlastní energetický zdroj

Instalovaný tepelný výkon [MW]

Instalovaný elektrický výkon [MW]

1,034

-

Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Výroba ve vlastním zdroji [GJ/r] Teplo

Elektřina

4 333

Prodej [GJ/r]

0

Nákup [GJ/r]

0

Výroba ve vlastním zdroji [GJ/r]

0

Prodej [GJ/r]

0

Nákup [GJ/r]

10 853

Spotřeba paliv a energie [GJ/r] Spotřebič energie Vytápění

z toho přímá technologická spotřeba [GJ/r]

15 186

Příkon (tep.ztráta) [kW]

Spotřeba energie [GJ/r]

10 824

Nositel energie

590,4

4 333,2

zemní plyn

Spotřebiče elektrické energie

-

10 823,7

elektřina

Ohřev teplé vody

-

30

elektřina




Energeticky úsporný projekt Stručný popis doporučené varianty

Varianta I - zavést energetický management, instalace kogenerační jednotky. Podrobnosti viz odstavec 5.3.1 a 5.4.1.

Investiční náklady [tis. Kč] Konečná spotřeba paliv a energie

10 500,0

z toho technologie [tis. Kč]

10 500,0

Před realizací projektu

Po realizaci projektu

Energie [GJ/r]

Energie [GJ/r]

Náklady [tis. Kč/rok]

15 186

9 841

Náklady [tis. Kč/rok]

15 070

8 922

Potenciál energetických úspor

[GJ/r]

[MWh/r]

116

32,4

Potenciál úspor primární energie

[GJ/r]

[MWh/r]

909,0

252,5

Enviromentální přínosy Výchozí stav [t/r]

Stav po realizaci [t/r]

Rozdíl [t/r]

Tuhé látky

0,284

0,257

0,027

SO2

5,308

4,800

0,508

NOX

4,760

4,216

0,544

CO

0,458

0,425

0,033

CO2

3769,9

3485,3

284,6

Znečišťující látka

Ekonomická efektivnost Cash-flow projektu [tis. Kč/r]

1 245,3

Doba hodnocení [roky]

20

Prostá doba návratnosti [roky]

8,4

Diskont [%]

Reálná doba návratnosti [roky]

10

NPV [tis. Kč]

7 907 IRR [%]

Č. osvědčení

MPO 0081

Datum

31.1. 2013

Energetický auditor

Doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.

Podpis


3,07 10,1



11 PŘÍLOHY 11.1 Ekonomické výpočty Ekonomické vyhodnocení dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. - Varianta I. CIN IN RINÚ CF r x i Tž Ts Tsd IRR NPV

Celkové investiční náklady Investiční náklady na energetické zhodnocení projektu Roční investiční náklady na údržbu Roční přínosy projektu Diskont Předpokládané roční zvýšení cen energií Průměrná míra inflace Doba životnosti projektu Prostá doba návratnosti Reálná doba návratnosti Vnitřní výnosové procento Čistá současná hodnota po Tž

10500,00 10500,00 0,00 1245,28 3,07% 0,00% 2,50% 20 8,4 10 10,1% 7907,26

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

let let let tis. Kč

t [roky]

Roční investiční náklady na údržbu [tis. Kč]

Roční přínosy projektu [tis. Kč]

Odúročitel

Diskontované roční přínosy projektu [tis. Kč]

Kumulované diskontované roční přínosy projektu [tis. Kč]

1

0,00

1245,28

0,970

1 208,19

1 208,19

2

0,00

1245,28

0,941

1 172,20

2 380,39

3

0,00

1245,28

0,913

1 137,29

3 517,67

4

0,00

1245,28

0,886

1 103,41

4 621,08

5

0,00

1245,28

0,860

1 070,55

5 691,63

6

0,00

1245,28

0,834

1 038,66

6 730,29

7

0,00

1245,28

0,809

1 007,72

7 738,01

8

0,00

1245,28

0,785

977,71

8 715,71

9

0,00

1245,28

0,762

948,58

9 664,30

10

0,00

1245,28

0,739

920,33

10 584,63

11

0,00

1245,28

0,717

892,92

11 477,54

12

0,00

1245,28

0,696

866,32

12 343,87

13

0,00

1245,28

0,675

840,52

13 184,38

14

0,00

1245,28

0,655

815,48

13 999,87

15

0,00

1245,28

0,635

791,19

14 791,06

16

0,00

1245,28

0,616

767,63

15 558,68

17

0,00

1245,28

0,598

744,76

16 303,45

18

0,00

1245,28

0,580

722,58

17 026,03

19

0,00

1245,28

0,563

701,06

17 727,08

20

0,00

1245,28

0,546

680,18

18 407,26




Ekonomické vyhodnocení dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. - Varianta II. CIN IN RINÚ CF r x i Tž Ts Tsd IRR NPV

Celkové investiční náklady Investiční náklady na energetické zhodnocení projektu Roční investiční náklady na údržbu Roční přínosy projektu Diskont Předpokládané roční zvýšení cen energií Průměrná míra inflace Doba životnosti projektu Prostá doba návratnosti Reálná doba návratnosti Vnitřní výnosové procento Čistá současná hodnota po Tž

22000,00 22000,00 0,00 1747,84 3,07% 0,00% 2,50% 20 12,6 17 4,9% 3835,92

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč

let let let tis. Kč

t [roky]

Roční investiční náklady na údržbu [tis. Kč]

Roční přínosy projektu [tis. Kč]

Odúročitel

Diskontované roční přínosy projektu [tis. Kč]

Kumulované diskontované roční přínosy projektu [tis. Kč]

1

0,00

1747,84

0,970

1 695,78

1 695,78

2

0,00

1747,84

0,941

1 645,27

3 341,05

3

0,00

1747,84

0,913

1 596,26

4 937,31

4

0,00

1747,84

0,886

1 548,72

6 486,03

5

0,00

1747,84

0,860

1 502,59

7 988,61

6

0,00

1747,84

0,834

1 457,83

9 446,44

7

0,00

1747,84

0,809

1 414,41

10 860,85

8

0,00

1747,84

0,785

1 372,28

12 233,14

9

0,00

1747,84

0,762

1 331,41

13 564,54

10

0,00

1747,84

0,739

1 291,75

14 856,29

11

0,00

1747,84

0,717

1 253,27

16 109,57

12

0,00

1747,84

0,696

1 215,94

17 325,51

13

0,00

1747,84

0,675

1 179,73

18 505,24

14

0,00

1747,84

0,655

1 144,59

19 649,83

15

0,00

1747,84

0,635

1 110,50

20 760,32

16

0,00

1747,84

0,616

1 077,42

21 837,74

17

0,00

1747,84

0,598

1 045,33

22 883,07

18

0,00

1747,84

0,580

1 014,19

23 897,26

19

0,00

1747,84

0,563

983,98

24 881,25

20

0,00

1747,84

0,546

954,68

25 835,92




11.2 Průběh spotřeby elektrické energie

Průběh spotřeb elektrické energie v květnu 2012

Průběh spotřeb elektrické energie v červnu 2012




Průběh spotřeb elektrické energie v červenci 2012

Průběh spotřeb elektrické energie v srpnu 2012




Odběrový diagram zemního plynu v období 2.2. - 3.2.2012.



1 ÚVOD IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE...4

Recommend Documents