Profil města Fulnek
OBSAH
1.
ÚVOD
3
2.
POLOHA
5
3.
HISTORIE
6
4.
OBYVATELSTVO A
5.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
22
6.
OBČANSKÁ
25
7.
EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ
29
8.
DOPRAVA
31
9.
CESTOVNÍ RUCH
37
10.
ZKRATKY A SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
45
11.
SWOT ANALÝZA
46
TECHNICKÁ
VYBAVENOST A
INFRASTRUKTURA
ŽIVOT
VE
MĚSTĚ
17
2
1.
ÚVOD
Fulnek bývá často nazýván barokní perlou Moravského Kravařska, pro své bohaté kulturní a historické památky. Město leží na území jedné z větví tzv. Jantarové stezky, která v minulosti spojovala Středozemí s Pobaltím. Ve městě žily a tvořily významné osobnosti, jako např. Učitel národů Jan Amos Komenský, Anton Goedrich, první olympionik naší země, Ferenc Hopp, zakladatel Východoasijského muzea v Budapešti, a další, reprezentující širokou oblast vědy i umění. V současné době je Fulnek skloňován ve spojení s wimbledonskou vítězkou Petrou Kvitovou. Milovníky historie okouzlí především barokní chrám Nejsvětější Trojice a za poznáním se vydají do Památníku J. A. Komenského. Klid a odpočinek najdou v přilehlém lesoparku, popř. v nově vzniklém wellness centru. Kulturně-společenské vyžití a volnočasové aktivity na území města zajišťuje Městské kulturní centrum společně s občanským sdružením Comenius Fulnek, které město pravidelně, společně s podnikatelskou sférou, podporuje materiálně i finančně. Město má spolu s deseti obcemi rozlohu 10 000 ha. Je aktivním členem Sdružení historických sídel Čech Moravy a Slezska a v oblasti cestovního ruchu Moravského Kravařska. Od roku 2011 je i přidruženým členem MAS Regionu Poodří. Ve Fulneku žije necelých 6.000 obyvatel, zaměstnavatelé zde vytvářejí bohužel málo pracovních míst. Vysoké procento obyvatel za prací dojíždí. Malé a střední firmy podnikají především v oblasti strojírenské výroby. V současné době město zpracovává strategický plán rozvoje. Úkolem je stanovit vizi, hlavní cíle a následně akční plán rozvoje města Fulneku zejména v oblastech rozvoje infrastruktury, ekonomického rozvoje, oblasti sociální, životního prostředí i cestovního ruchu, se zapracováním (s přihlédnutím) strategie Moravskoslezského kraje. Velkou budoucnost vidíme v lepším propojení samosprávy s podnikatelskými subjekty na území města.
3
2.
POLOHA
Město Fulnek leží v jižní části Moravskoslezského kraje. Správní území je vymezeno územím částí města Fulnek, Jerlochovice, Moravské Vlkovice, Slezské Vlkovice, Dolejší Kunčice, Stachovice, Jestřabí, Děrné, Kostelec, Jílovec, Pohořílky, Lukavec. Město Fulnek je samostatná obec se sídlem městského úřadu. Obec s rozšířenou působností pro město Fulnek je Městský úřad Odry. Stavební úřad je přímo ve Fulneku. Fulnek sousedí s katastrálními územími Odry, Tošovice, Heřmanice u Oder, Véska u Oder, Kamenka, Nové Vrbno, Větřkovice u Vítkova, Jančí, Vrchy, Gručovice, Leskovec u Vítkova, Skřípov, Stará Ves u Bílovce, Bravinné, Bílov, Kujavy, Hladké Životice, Kletné, Pohoř.
Území ORP Odry, včetně řešeného území města Fulnek, je součástí rozvojové osy OS10 Rozvojová osa
(Katowice–) hranice Polsko/ČR/ – Ostrava – Lipník nad Bečvou – Olomouc – Brno – Břeclav – hranice ČR/Slovensko (–Bratislava).
-
Jedná se o tradiční průchodní směr mezi jižní a severní Evropou Území ORP Odry leží v trase koridoru vysokorychlostní dopravy VRT (železniční doprava) Území ORP Odry leží v trase transevropského multimodálního koridoru VI.B (železniční a silniční koridor)
Koridor VRT i koridor VI.B upřesnily ZÚR Moravskoslezského kraje, obojí mimo území města Fulnek.
4
3.
HISTORIE
FULNEK
Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. V tomto roce však již bylo město plně organizováno - mělo kostel, faru, hrad, rychtáře i měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž tehdy patřilo i okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí (o délce stran cca 95 m), jímž diagonálně procházela tranzitní cesta údolím. Město bylo od svého založení německé, za husitských válek se z části počeštilo. V 16. století byla úřední řečí na radnici němčina. V této době bylo prosperujícím renesančním městem. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech 1618–1621 ve Fulneku pobýval. Díky této osobnosti se město Fulnek zapsalo do povědomí nejen našeho národa, ale i celého kulturního světa. Třicetiletá válka zanechala na životě města i panství negativní stopy. Během válečných let (1632), kdy město bylo v držení nové vrchnosti Bruntálských z Vrbna, se začaly projevovat četné stavební aktivity v raně barokním stylu, které trvaly celé 18. stol. V tomto období byla kompozice města výrazně obohacena a přetvořena v jednu z nejhodnotnějších a nejmalebnějších barokních sídelních celků na Moravě. Koncem 18. a začátkem 19. století zaznamenalo město Fulnek značný růst v souvislosti s rozvojem soukenické a tkalcovské výroby.
5
Před I. světovou válkou se stal Fulnek významnou základnou radikálně zaměřené německé nacionální dělnické strany. Po vzniku ČSR se vedení města zapojilo do silného německého nacionálního hnutí, které požadovalo odtržení našeho pohraničí. Ve druhé polovině 20. let se ve městě uklidnily národnostní rozpory. Fulnek se stal později až do jara 1945 hlavním řídícím centrem germanizačních přesídlovacích akcí v celém pohraničí, které bylo okupováno Německem. Během osvobozovacích bojů na konci války (květen 1945) bylo historické jádro města těžce poškozeno velkým požárem. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy na náměstí a většina domů ostatních přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní zdi domů severní zástavby. Později byl střed města obnoven podle projektu brněnského architekta Z. Sedláčka z roku 1948. Náměstí bylo obestavěno jen ze tří stran, jižní strana byla ponechána volná s uplatněním dominanty kostela, parkové zeleně a vyvýšené dominanty zámku. Domy pocházejí z 50. a 60. let 20. století a jejich průčelí jsou z části schématickou rekonstrukcí fasád zničených domů. Fulnek je jediným moravským válkou postiženým městem, kde bylo citlivým přístupem k nové zástavbě dosaženo příznivého výsledku. Náměstí dominuje radnice, farní kostel Nejsvětější Trojice a Městská zvonice. Za Husím potokem se nachází druhé bývalé církevní centrum s Kapucínským klášterem, kostelem sv. Josefa a kaplí sv.
6
Rocha. Pozoruhodné je osazení zámku a města pod ním v krajině, zámek významně ovlivňuje krajinný ráz celé oblasti.
Veduta města Fulnek z roku 1720
7
I. vojenské mapování měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita http://www.geolab.cz
1780-83
xy,
(rektifikace),
Austrian
J.E.
State
Purkyně
-
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
8
DĚRNÉ - KOSTELEC
Centrum obce tvoří venkovská zástavba kolem kostela sv. Petra a Pavla. Obec Děrné se nachází 3 km severovýchodně od Fulneku na jižním svahu Děrenského kopce (395 m.n.m), obklopena je zemědělskou krajinou. Urbanistickou strukturu tvoří okrouhlý typ sídla s dvorci.
I. vojenské mapování měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
9
DOLEJŠÍ KUNČICE
Centrum obce tvoří venkovská zástavba kolem kostela sv. Vavřince z 18. století. Obec (poprvé zmiňována v r.1301) leží v údolí Husího potoka v nadmořské výšce 350 m.n.m. Urbanistická struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci S-J. Krajina v okolí obce je zalesněná a kopcovitá.
II. vojenské mapování - Františkovo, 1836-1852, měřítko 1 : 28 800
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
10
JERLOCHOVICE
Jerlochovice postrádají čitelné centrum. Tvoří předměstí Fulneku, s kterým jsou urbanisticky spojené a leží v údolí Husího potoka.
I. vojenské mapování měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita http://www.geolab.cz
1780-83
(rektifikace),
xy, Austrian State J.E.
Purkyně
-
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
11
JESTŘABÍ
Centrum obce tvoří venkovská zástavba v okolí zděné kapličky. Osada byla založena ve 14. století a je slovanského původu. Obec leží na náhorní planině v nadmořské výšce 458 m.n.m. Urbanistická struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci SV-JZ.
I. vojenské mapování měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
12
JÍLOVEC
Centrum obce tvoří venkovská zástavba v okolí kapličky sv. Matouše (sv. Floriána). Osada byla založena ve 13. století. Obec leží nad Děrenským potokem v nadmořské výšce 320 m.n.m. Urbanistickou strukturu tvoří okrouhlý typ sídla s dvorci.
I. vojenské mapování měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
13
LUKAVEC
Centrum obce tvoří venkovská zástavba pod kostelem sv. Jana Křtitele. Osada byla osídlena již kolem roku 1050. Obec leží v údolí Gručovky v nadmořské výšce 345 m.n.m. Urbanistická struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci S-J. Obec leží v rekreační krajině obklopené lesy a loukami.
I. vojenské mapování měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
14
MORAVSKÉ A SLEZSKÉ VLKOVICE
Centrum obce tvoří venkovská zástavba v okolí kostela sv. Mikuláše. První písemná zmínka pochází z roku 1374. Obec leží v údolí horního toku Husího potoka v nadmořské výšce 334 m.n.m. Vlkovice tvořily původně dvě obce Moravské a Slezské Vlkovice, které byly v roce 1956 sloučeny. Urbanistická struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci SZ-JV. Obec leží v rekreační krajině obklopené lesy a loukami.
I. vojenské mapování měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
15
POHOŘÍLKY
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1329. Nedaleko obce je vrch Kamenná hora s nadmořskou výškou 336 m. Na jeho úbočí pramení Pustějovský potok, který je jedním z přítoků řeky Odry. Obcí prochází hlavní silnice Ostrava – Olomouc. Urbanistickou strukturu tvoří okrouhlý typ sídla s dvorci. Dříve zde stával Pohořílský zámek.
I.
vojenské
mapování
–
Josefské,
1764-68,
1780-83
(rektifikace),
měřítko 1 : 28 800
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura – ortofoto
16
STACHOVICE
Centrum obce tvoří zástavba v okolí kostela sv. Kateřiny. První písemná zmínka pochází z roku 1293. Obec leží v údolí Husího potoku v nadmořské výšce 260 m.n.m. Urbanistická struktura je tvořena rozptýlenou zástavbou dvorcového typu podél hlavní komunikace, která má orientaci SZ-JV. Obec leží v zemědělské krajině.
I. vojenské mapování měřítko 1 : 28 800
–
Josefské,
1764-68,
© 1st (2nd) Military Survey, Section No. Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita
1780-83
xy,
(rektifikace),
Austrian
J.E.
State
Purkyně
-
http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz
Urbanistická struktura - ortofoto
17
4.
OBYVATELSTVO A TECHNICKÁ
INFRASTRUKTURA
Vývoj počtu obyvatel ve Fulneku a jednotlivých místních částech v období 1850 – 2011: Místní část / rok
1850
1880
1900
1930
1950
1970
2001
2011
Fulnek
3784
4362
4182
4236
2349
3721
3329
3244
Děrné, Kostelec
958
832
786
772
542
457
437
483
Dolejší Kunčice
397
375
326
332
198
175
141
140
Jerlochovice
551
653
660
Jestřabí
nezjištěno
267
271
226
215
147
118
135
Jílovec
205
154
146
158
79
91
64
63
Lukavec
653
555
590
523
427
443
397
383
Pohořílky
nezjištěno
171
169
184
108
70
66
60
Moravské Vlkovice
nezjištěno
169
169
174
99
153
152
154
Slezské Vlkovice
335
289
285
263
162
200
187
160
Stachovice
692
640
614
590
503
488
509
451
CELKEM
7024
7814
7538
7458
4682
6496
6053
5933
Počet obyvatel venkovských sídel kulminoval zpravidla v období 1850-1900 a jen výjimečně v pozdějších letech (Slezské Vlkovice). Největší relativní propad počtu obyvatel zaznamenaly Děrné, Lukavec a Dolejší Kunčice. Silný pokles počtu obyvatel Děrného, které leží v blízkosti Fulneku, je dosti překvapující, stejně jako poválečný růst počtu obyvatel ve Slezských Vlkovicích. Pro hodnocení dalšího vývoje obyvatelstva se často používá ukazatele "Index stáří". Hodnota vyšší než 100 signalizuje, že v dalším vývoji nastane v takovýchto městech úbytek obyvatelstva přirozenou měnou (úmrtím). Index stáří pro Fulnek (poproduktivní obyv./předproduktivní obyv. v %) dosahuje 18
hodnoty 93,9 %. Pro porovnání - index stáří pro ČR = 95. I přes lokalizaci 2 domovů s pečovatelskou službou, které poněkud zhoršují věkovou skladbu, lze označit věkovou strukturu obyvatel Fulneku za relativně dobrou a perspektivní. Ke zhoršování věkové struktury přesto v budoucnu dojde, právě díky silným poválečným ročníkům, jak bylo uvedeno výše. Prognóza vývoje počtu obyvatel do roku 2020 (2040) Při prognózování dalšího vývoje počtu obyvatel v řešeném městě se vychází z výše uvedeného dosavadního demografického vývoje, ale především z územně technických podmínek sídla a urbanistických sídelních vazeb. Přihlíží se i k současným rostoucím problémům se získáváním bytu či jiného druhu bydlení ve městech, což zbrzdí trend stěhování do měst a vylidňování venkova. Naopak lze očekávat růst zájmu o bydlení v příměstských oblastech, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením do města, kvalitním životním prostředím a v těch obcích, které mohou nabídnout obyvatelům komfort bydlení srovnatelný s městem. Na základě všech uvedených skutečností a s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ 2003) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel města bude stagnovat nebo mírně růst na cca 6300-6500 obyvatel. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel v jednotlivých místních částech:
19
Uvažovaný vývoj počtu obyvatel je opodstatněn faktory fyzickogeografickými, technickoekonomickými i faktory demografickými. Fulnek jako přirozené centrum osídlení má největší předpoklady pro územní rozvoj, je vybaven veškerou technickou infrastrukturou, na velmi dobré úrovni je vybaven občanskou vybaveností, je zde mnoho pracovních příležitostí, nezaostává ani v kvalitě životního prostředí. Bytový fond má z hlediska stáří příznivou strukturu. Děrné a Kostelec jsou místní části ležící ve velmi dobré dojížďkové vzdálenosti od Fulneku. Jsou plynofikovány a zásobovány vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Je zde poměrně kvalitní životní prostředí. Dolejší Kunčice jsou spolu s Lukavcem a Pohořílkami nejvzdálenější místní částí. Horší dopravní spojení za prací i občanským vybavením. Po válce trvalý pokles počtu obyvatel. Zajímavé přírodní prostředí, ale vzhledem k terénní konfiguraci inverzní údolí. Zásobování vodou je vyřešeno z vodovodu pro veřejnou potřebu, plynofikována tato místní část není a pravděpodobně ani nebude. Sídlo nemá příliš dobré předpoklady pro územní rozvoj, cílem by měla být alespoň stabilizace obyvatelstva a popřípadě zlepšování předpokladů pro rekreační vyžití. K tomu by mohla přispět příznivá struktura bytového fondu z hlediska jeho stáří. Jerlochovice jsou již dnes s městskou částí Fulneku územně srostlé, což je pravděpodobně největší deviza. Velmi dobrá dosažitelnost občanského vybavení i pracovní příležitosti, dobré vybavení inženýrskými sítěmi (vodovod, plynovod, v části sídla i kanalizace). Nedostatky v architektonickém a urbanistickém výrazu - sídlo působí trochu jako periferie Fulneku. Jestřabí má zajímavou náhorní polohu. Leží blízko Fulneku, ale vzhledem k druhu a technickému provedení spojovací silnice není město zvláště v zimě dobře dosažitelné. Vybavenost technickou infrastrukturou je průměrná (je zde vodovod, ale není plynofikováno a odkanalizováno). Po válce silný pokles a poté stagnace počtu obyvatel, která bude pravděpodobně pokračovat. Jílovec má dobrou polohu z hlediska přírodního i životního prostředí. Nedostatky však převažují – malá velikost (s Pohořílkami nejmenší místní část Fulneku) a z ní pramenící chybějící občanská vybavenost, sídlo není 20
plynofikováno, vodovod je již vybudován. Další nevýhodou je velmi přestárlý bytový fond - 59 % bytů bylo postaveno před rokem 1919. Po poválečném nárůstu počtu obyvatel nastal po roce 1970 poměrně silný pokles. Horší dojížďka za prací. Je nebezpečí dalšího odlivu obyvatel – ke stabilizaci by mohlo přispět vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti (návrh ploch pro drobnou výrobu). Lukavec je zajímavé sídlo v příjemném přírodním prostředí, s dobrými předpoklady pro kvalitní bydlení i rekreaci. Poměrně silný pokles obyvatel v poválečném období byl způsoben zaostávající technickou vybaveností (dnes již je vybudován vodovod a tato část je i plynofikována) a pravděpodobně i obtížnější dojížďkou za prací. Důsledkem poklesu počtu obyvatel bylo postupné omezování provozu občanské vybavenosti. Cílem by mělo být vytvoření předpokladů pro stabilizaci obyvatel – udržení či znovuoživení základní občanské vybavenosti (dnes 2 obchody, hostinec, pošta). K tomu by mohla přispět poměrně příznivá struktura bytového fondu z hlediska jeho stáří. Vhodné by bylo podporovat zvýšení zaměstnanosti, zejména využitím podmínek pro méně náročný cestovní ruch (agroturistika, cykloturistika, hypoturistika). Pohořílky jsou spolu s Jílovcem nejmenší místní částí Fulneku a jsou také jednou z nejvzdálenějších místních částí. Nicméně díky poloze u silnice I. třídy je dosažitelnost Fulneku jako centra zaměstnanosti, školství i dalšího občanského vybavení slušná. To bude důvodem, proč po poválečném silném poklesu počet obyvatel po roce 1970 stagnuje na úrovni cca 70 obyvatel. Do budoucna lze předpokládat další velmi mírný pokles počtu obyvatel, nebo stagnaci za podmínky, že se podaří vytvořit podmínky pro zvýšení zaměstnanosti v této místní části. Vlkovice jsou místní částí ležící v údolní poloze severozápadně od Fulneku, u silnice III/46211. Svojí velikostí přesahující 450 obyvatel patří mezi největší místní části Fulneku. Počet obyvatel této místní části (v souhrnu) má rostoucí tendenci a s růstem počítáme i do budoucna. Sídlo je plynofikováno, je zde základní občanské vybavení a po vybudování vodovodu se životní podmínky ještě zlepší. Stachovice jsou s městskou částí Fulneku územně srostlé. Velmi dobrá dosažitelnost občanského vybavení i pracovní příležitosti, dobré vybavení inženýrskými sítěmi (vodovod, plynovod). Chybí kanalizace a ČOV. Problematická poloha u frekventované silnice I. třídy a železnice, která tvoří barieru rozvoji západním směrem. 21
Několik objektů leží v záplavovém území Husího potoka – záplavové území limituje rozvoj v údolní nivě. Počet obyvatel stagnuje pod 500 a se stagnací lze počítat i do budoucna. V územním plánu však bude vhodné vytvořit předpoklady pro rozvoj bydlení severovýchodním a východním směrem od sídla. Jedná se o dobře osluněné jižní a jihozápadní svahy. V přiměřeném rozsahu bude vhodné řešit i rozvoj ploch pro podnikání, v úvahu připadá i zlepšování podmínek pro sport, rekreaci a cestovní ruch, kupříkladu využitím uvolněného vodního zdroje pro vybudování koupaliště.
22
5.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Krajina Fulnecka
Celé správní území města Fulnek je (dle „Typologie české krajiny“ - Löw a spol., s.r.o., MŽP) základním krajinným typem 5M2 – tj. pozdně středověkou krajinou Hercynica, lesozemědělskou krajinou, krajinou vrchovin Hercynica. Tento typ se řadí mezi „běžné“ typy krajin. Město Fulnek se nachází ve Fulnecké kotlině, jenž je obklopena vrchovinami okraje Nízkého Jeseníku. Většina zkoumaného území má složitý členitý reliéf a spadá do celku Nízký Jeseník, který je součástí Hercynských pohoří. V rámci tohoto celku je zde vymezen podcelek Vítkovská vrchovina. Jedná se o plochou vrchovinu, kterou tvoří stará peneplenizovaná parovina, jejíž reliéf rozčleňuje síť vodních toků v povodí Odry. Řešené území spadá do úmoří Baltského moře, povodí řeky Odry, která je nejvýznamnějším tokem říční sítě. V řešeném území se nachází několik malých vodních toků. Přes místní části Dolejší Kunčice, Moravské Vlkovice a Jerlochovice přitéká do Fulneku Husí potok, který zde levostranně přibírá tok Gručovky. Vodní tok Gručovka přitéká do Fulneku ze severu, kde protéká místní část Lukavec, a dále teče z Fulneku jihovýchodním směrem přes Stachovice do Hladkých Životic. Pro oblast Fulnecka je charakteristická soustředěná zástavba a značné 23
využívání zemědělských pozemků (70% včetně luk a pastvin). Zemědělský půdní fond tvoří přibližně 67 % řešeného území. Vyšší podíl lesů je především v jižní a jihozápadní části řešeného území. Území severně a východně Fulneku je více méně intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinou. Podíl lesních pozemků je cca 20%. V dřevinné skladbě lesů došlo v historickém období ke značným změnám, kdy původně smíšené porosty s převahou listnáčů byly z větší části přeměněny na smrkové monokultury. Další tendencí byl pokles zastoupení jedle. Lesy jsou většinou smrkové s příměsí modřínu a bříz. Všechny tyto lesy jsou ve velmi špatném zdravotním stavu – proschlé. Lesní společenstva blízká svoji dřevinnou skladbou skladbě původní se zachovala jen v omezené míře především na prudkých svazích – zde dominuje buk a dub lesní, dub zimní se vyskytuje v malém počtu. V listnatých lesích a smíšených se občas vyskytuje jedle, třešeň, v lesích habr, v nelesní zeleni u toků rostou jasany a olše, v nižších polohách (biochora II.6.5, III.20.1) duby, vrby, javory, topoly černé a osiky, v podrostech bez černý. Ve vyšších polohách (III.20.5, III20.6) jsou hlavními dřevinami olše, jasany, vrby, javor klen. Nelesní zeleň mimo doprovody toků je tvořena pruhy a pásy jasanů, dubů, v alejích jsou časté ovocné stromy, topoly, z dalších dřevin je to javor mléč i klen, růže šípková, svída, bez černý, bez hroznatý. Louky jsou soustředěny do niv vodních toků a převládají v k. ú. Dolejší Kunčice a Moravské a Slezské Vlkovice. Jsou to louky s převážně pozměněnou a ochuzenou skladbou druhů, přecházejícími do ruderálů s expanzními nitrofilními druhy. Přírodně cennější je výslunná lada přiléhající ke spodním okrajům lesa. Vodní plochy jsou v zájmové oblasti ÚSES zastoupeny drobnými rybníky na vodních tocích (mezi největší rybníky patří rybník Buslavic a Bártkův rybník). V k. ú. Slezské Vlkovice je vybudována soustava pěti rybníků. Na hranici k. ú. Děrné a k. ú. Lukavec jsou postaveny dva rybníky. Území zasahuje do 2 sosiekoregionů - převážná část Fulnecka leží v sosioregionu Nízký Jeseník, jižní okraj řešeného území zasahuje do sosioregionu Moravská brána. Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti. Oblast byla osídlena již ve starší době kamenné. V době železné tudy procházela jedna z větví Jantarové stezky od Dunaje k Visle. Většina středověkých obcí byla založena německými kolonizátory, území bylo značně germanizováno. Až do konce druhé světové války bylo území, náležející k Sudetám, osídleno 24
Němci. Ti v roce 1921 tvořili 87 % místního obyvatelstva. Výjimkou byly obce Jílovec a Lukavec, kde se zachovaly staré české zvyky a tradice. Strukturu obyvatelstva výrazně ovlivnil poválečný odsun německého obyvatelstva, území bylo postupně dosídlováno českými přistěhovalci. Fulnek je kulturním střediskem celého regionu. Nachází se zde významná národní kulturní památka Památník J. A. Komenského a další kulturní památky a historické zajímavosti. V centru města je vyhlášena městská památková zóna. Dle návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je řešené území zařazeno do krajinných oblastí Oderská brána a Nízký Jeseník.
25
6.
OBČANSKÁ VYBAVENOST A ŽIVOT
VE
MĚSTĚ
Fulnek je jediným moravským, válkou postiženým městem, kde bylo citlivým přístupem k nové zástavbě dosaženo příznivého výsledku. Na tomto "znovuzrození" města se již podíleli zcela noví obyvatelé, kteří se sem přistěhovali v prvním poválečném období z Hané, Valašska, Ostravska, Slovenska i Volyně. Poválečné budování nového Fulneku bylo současně doprovázeno i postupným rozšiřováním jeho katastru. Bylo to dáno spojováním vlastního města s okolními obcemi. Jako první se již v září 1947 připojily sousední Jerlochovice. V roce 1992 byla historická část Fulneku prohlášena městskou památkovou zónou, čímž by do budoucna mělo být toto malebné barokní město před podobnými zásahy uchráněno. K roku 2012 se na území Fulneku nachází tato kulturní zařízení: 5 veřejných knihoven, kino, muzeum a 4 další kulturní zařízení, dále 13 sakrálních staveb a 9 hřbitovů. Ve městě se nenalézá divadlo, přírodní amfiteátr (vč. letních kin) nebo středisko pro volný čas dětí a mládeže. Mezi školní a sportovní zařízení patří mateřská školy, dvě ZŠ, dětský domov a ZUŠ, 7 sportovních hřišť (fotbalové, tenisový kurt) a další zařízení pro tělovýchovné účely. Obyvatelům zde chybí krytý bazén. Město je určeno pro aktivní dovolenou, má zázemí pro sportovní účely, je založeno na kultuře, bylo vytvořeno dostatečné zázemí pro pořádání větších kulturních akcí či divadelních spolků. Zdravotnictví a sociální oblast: 10 zdravotních zařízení, dvě lékárny a jedno detašované pracoviště záchranné služby a dva domy s byty zvláštního určení.
26
Mezi památky patří:
Areál zámku Fulnek s parkem, Knurrův dům, areál vily Loreta
Muzeum – Památník J. A. Komenského, zvonice, tzv. Černá věž, sloup Nejsvětější Trojice, kašna se sochou sv. Jana Sarkandra a socha sv. Jana Nepomuckého
Bratrský
sbor,
klášterní
kostel
sv.
Josefa,
areál
starého
hřbitova
s ohradní
zdí,
kostnicí
a kaplí sv. Rocha a Šebestiána a kostel Nejsvětější Trojice
Část areálu RETEX
27
Počet obyvatel starších 65-ti let roste každoročně v České republice, Moravskoslezském kraji i městě Fulnek. Ve městě Fulnek vzrostl od roku 2001 do roku 2008 počet obyvatel starších 65-ti let ze 722 na 821, což představuje nárůst o 99 obyvatel. Vzhledem k počtu obyvatel města představují v současné době obyvatelé starší 65-ti let 13,8 % z celkového počtu obyvatel města. Každoročně také roste průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje, okresu Nový Jičín a města Fulnek. Zařízení sociální péče zahrnují počet všech zařízení sociálních služeb, která jsou řízena obecními úřady, soukromá a církevní zařízení, včetně zařízení pro týdenní a denní pobyty. V rámci Moravskoslezského kraje je rostoucí počet zařízení sociální péče a v roce 2008 bylo v kraji 240 těchto zařízení. Město Fulnek patří do okresu Nový Jičín a také zde dochází k nárůstu počtu zařízení, avšak v porovnání s počtem zařízení sociální péče v ostatních okresech Moravskoslezského kraje je v okrese Nový Jičín nejmenší počet těchto zařízení, a to 49 v roce 2012. Při přepočtu počtu zařízení sociální péče na 100 obyvatel má okres Nový Jičín 2. nejnižší počet těchto zařízení na 100 obyvatel. V Moravskoslezském kraji postupně ubývá vlivem zvyšování komfortu počet míst v zařízeních sociální péče a stejnou tendenci vývoje má také počet míst v zařízeních sociální péče v okrese Nový Jičín. Při bližším srovnání s ostatními okresy Moravskoslezského kraje však má okres Nový Jičín nejmenší počet míst v zařízeních sociální péče, a to pouze 889 za rok 2006. Při srovnání počtu míst v zařízeních sociální péče připadajících na 100 obyvatel s ostatními okresy Moravskoslezského kraje má okres Nový Jičín, do kterého spadá také město Fulnek, nejmenší počet těchto míst. V rámci Moravskoslezského kraje je 850 poskytovatelů sociálních služeb. V okrese Nový Jičín, do kterého město Fulnek spadá, se vyskytuje celkem 282 poskytovatelů sociálních služeb, ve městě Fulnek jsou 2 domy se zvláštním režimem – dům Ladoňka a dům na Fučíkově, vlastníkem je město Fulnek. Poskytovatelé sociálních služeb jsou v Moravskoslezském kraji rozmístěni nerovnoměrně.
28
Větší množství poskytovatelů sociálních služeb se vyskytuje například ve městě Nový Jičín vzdáleném od Fulneku 22 km. V Novém Jičíně se vyskytují 2 Domovy pro seniory, 3 denní stacionáře, azylový dům, 2 domovy pro osoby se zdravotním postižením, 3 domy s byty zvláštního určení, 4 sociální poradny. Pokud srovnáme počet osob v jednotlivých krajích České republiky připadajících na jedno místo v zařízeních sociální péče, byl Moravskoslezský kraj v roce 2006 na 4. místě s nejnižším počtem osob připadajících na 1 místo v zařízeních sociální péče. Vzhledem k tomu, že ve městě Fulnek je nedostatek poskytovatelů sociálních služeb, vzniká zde prostor pro nové poskytovatele a s tím související rozvoj konkurence.
29
7.
EKONOMIKA
A
PODNIKÁNÍ
Fulnek leží na severu Moravy v místě křížení silnice I/57 Nový Jičín a silnicí I/47 Opava směr Ostrava – Olomouc. Fulnek má status města, které spadá pod ORP Odry do okresu Nový Jičín, kraj Moravskoslezský. Město Fulnek se prezentuje jako rychle se rozvíjející historické město zaměřené na budoucnost, jako město průmyslu, škol, kultury a sportu. Se svými 5 933 obyvateli se však vyznačuje vysokou nezaměstnaností (12,46 %) a obrovským kulturním potenciálem, který není dostatečně využíván. Do ekonomického prostředí, které může ovlivňovat míru investování podnikatelských subjektů nebo ochotu domácností spotřebovávat více statků a reflektovat současné ekonomické trendy, patří úroková míra, inflace, průměrná mzda nebo míra nezaměstnanosti. Důležité je však prostředí daného města a vlivné aspekty města z hlediska dopravy, technické vybavenosti a struktury domácností. Na území se nachází celkem 1 144 podnikatelských subjektů, z toho 28 % z nich tvoří ty, které se zaměřují na obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství. Dosažitelnost města Fulnek je v rámci silnice autobusovým spojením, železniční dopravou (zastávka Fulnek, železniční trať č. 277) a přibližně 23 km od Fulneku je letiště Leoše Janáčka. Technická vybavenost města je na střední úrovni. Ve městě se nachází pošta, zdravotnické zařízení, obvodní oddělení Policie ČR, veřejný vodovod, kanalizace s napojením na ČOV, požární hydrant, SDH obce, plynofikace. V posledních letech je cestovní ruch v rozmachu, i město Fulnek se snaží v rámci tohoto odvětví vykonávat různé aktivity podporující cestovní ruch. Město je součástí Euroregionu Silesia, mikroregionu Poodří a podílí se na destinačním managementu Moravské Kravařsko. Zázemí pro turisty i samotné obyvatele z hlediska 30
ubytovaní v současné době není dostačující, tvoří jej hotel AMOS, Relaxko, MKCF a Penzion Na Stovce. Město Fulnek bude podporovat vytvoření nových ubytovacích kapacit v oblasti cestovního ruchu. V centru města se nachází několik restauračních zařízení a obchodů s potravinami.
Pracující vyjíždějící z toho denně z obce za prací celkem
v %
celkem v %
Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol
s dobou cesty
celkem
v %
do 29 minut 30 ‐ 59 minut 60 minut a více Okres celkem 33 291 Fulnek
990
48,3
28 721
86,3 15 351
11 113
2 201
12 805
42,0
40,9
840
84,8 369
392
79
407
35,4
Tabulka 1 - Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť za město Fulnek a okres NJ
31
8.
DOPRAVA
Doprava silniční Dopravní kostru řešeného území tvoří silnice I., II. a III. třídy. Kromě silnice I/57 je dopravní kostra v řešeném území stabilizována. Jihovýchodně od řešeného území v sousedním k. ú. Hladké Životice prochází trasa dálnice D47. Východně od místní části Stachovice, v k. ú. Stachovice byla dokončena stavba přeložky I/57 Hladké Životice – Fulnek, která je součástí stavby dálnice D47 (stavba 4705). Tato stavba je ukončena připojením do stávající silnice I/57 mimoúrovňovou křižovatkou severně od Fulneku (směrem k obci Vrchy). Ve výhledovém období je uvažováno s pokračováním přeložky I/57 Fulnek – Vrchy, tento záměr je zakreslen v ÚP jako územní rezerva. Jižně od místní části Kostelec je do ÚP převzata územní rezerva úpravy stávající silnice I/47, tak aby neprocházela stávající zástavbou. Záměr byl převzat z koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK, v kategorii ostatní výhledové komunikační stavby. Přehled silnic procházejících řešeným územím: I/47 Vyškov – Přerov - Ostrava I/57 St.hr.PR/ČR – Bartultovice – Opava – Nový Jičín – Vsetín – st.hr. ČR/SR III/04738 Fulnek – Kletné – Suchdol nad Odrou III/04740 Kujavy - Jílovec III/46211 Větřkovice – Vlkovice - Fulnek III/46213 Vlkovice - Vítovka III/4624 Véska - Vlkovice III/4631 Fulnek – Skřipov - Jakubčovice III/4639 Stará Ves – Lukavec – Fulnek Ve městě jsou dvě problematické průsečné křižovatky. Jedná se o křižovatku silnice I/47 s I/57 a křižovatku silnice I/47 a III/04738.
32
Doprava v klidu Obyvatelé odstavují osobní automobily zpravidla v jednotlivých garážích na svých pozemcích nebo v řadových garážích v garážových dvorech. Pro vlastníky automobilů, kteří z jakýchkoliv důvodů nemohou umístit garáž na svých pozemcích, je na území města a v místní části Jerlochovice již v současné době několik lokalit řadových garáží s celkem cca 338 stáními. Skutečný počet garážových míst ve městě je prakticky nezjistitelný – velké množství garáží je vestavěno v rodinných domech nebo přistavěno k rodinným domům či jiným objektům. Přehled kapacit větších parkovišť a odstavných stání v centru města: Umístění parkoviště Fulnek ‐ Komenského Fulnek ‐ parkoviště na ulici Pivovarské Fulnek ‐ parkoviště na ulici Fr. Kledenského, Sladovní Fulnek ‐ parkoviště na ul. Masarykové a Pekařské Fulnek ‐ parkoviště před PENNY marketem Sídliště ul. Fučíkova ‐ Požární Fulnek ‐ parkoviště na ul. Masarykové u náměstí Fulnek ‐ parkoviště před bývalým závodem ROMO Fulnek ‐ parkoviště na ulici Palackého před víceúčelovým kulturním zařízením Fulnek ‐ smuteční síň, hřbitov Fulnek ‐ sportovní areál Fulnek ‐ parkoviště před hotelem AMOS ostatní Celkem
Kapacita 50 42 27 54 100 73 24 84 32 68 36 41 51 682
Pro řešené území se přitom stanovuje stupeň motorizace 1 : 2,5. Výhledová potřeba odstavných stání: Návrhový počet obyvatel v obci: Uvažovaný stupeň motorizace: Základní potřeba odstavných stání:
3700 2,5 1480 33
Doprava železniční Řešeným územím prochází jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať Suchdol nad Odrou – Fulnek č. 277, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č. 766 ze dne 20.12.1995 vyčleněna jako regionální dráha z dráhy celostátní. Těleso tratě i železniční stanice jsou stabilizovány.
34
Ostatní druhy dopravy (cyklistická, pěší)
V místní části Stachovice je navržena v souběhu s frekventovanou silnicí I/57 komunikace pro pěší. Na území města se vyskytuje velké množství cyklistických a turistických tras. V souvislosti s rekreační zónou Fulnek – Stachovice, se navrhuje cyklostrasa v k. ú. Stachovice, která je ukončena u navrženého víceúčelového sportovního střediska v jižní části Stachovic, kde se napojuje do původní trasy. V k. ú. Jestřabí je navržena cyklostrasa, která navazuje na navrženou cyklostezku v sousedním k. ú. Tošovice, která je obsažena v ÚPM Odry. Cyklostrasa do řešeného území vstupuje na severozápadním okraji katastrálního území. V k. ú. Jestřabí vede přes silnici I/47 a dále pokračuje po účelové komunikaci až do obce Jestřabí, kde se napojí na stávající cyklostezku, která dále pokračuje do Fulneku a do obce Kletné. V k. ú. Jestřabí je navržena další cyklostrasa, která navazuje na navrženou cyklostezku v sousedním k. ú. Pohoř, která je obsažena v ÚPM Odry. Cyklostrasa do řešeného území vstupuje na jižním okraji katastrálního území. V k. ú. Jestřabí vede po účelové komunikaci v souběhu s turistickou trasou až do obce Jestřabí, kde se napojí na stávající cyklostrasu, která dále pokračuje do Fulneku a do obce Kletné. V místní části Jerlochovice je navržena turistická stezka. Turistická trasa propojuje Fulnek a kemp v Jerlochovicích s Heiparkem v Tošovicích (bobová dráha, lanové centrum, vodní nádrž, lyžařský areál, golfový areál a další). Turistická trasa začíná u rozcestníku pod mateřskou školou v Jerlochovicích a vede po místní komunikaci za Husím potokem až k bývalému koupališti. Před areálem kempu přejde přes Husí potok a vede po silnici III/46211 ke stávajícímu kempu.
35
Na konci obce vede po hranici navrženého rozšíření kempu nad stávající zemědělský areál. Dále pokračuje nad vodojemem po stávající zpevněné účelové komunikace do k. ú. Tošovice. Drobné úpravy turistických tras jsou navrženy v obci Jerlochovice. Jedná se o přivedení turistické trasy ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie a úpravu turistické trasy ke Kohoutově boudě.
36
9.
CESTOVNÍ
RUCH
Umístění v prostoru Moravskoslezský kraj se nachází v nejvýchodnější části České republiky, má do jisté míry periferní polohu vůči Praze. To zejména proto, že v rámci státu je vzdálenost od metropole vysoká, 332 km po železnici a 378 km po silnici (po dálnici přes Brno – nejrychlejší varianta). Přepočteme-li tento údaj do přepravního času, pak činí pouze 1 hodinu letecky, 3 hodiny železnicí a 4 hodiny po silnici. I přes tyto relativně nízké časové vzdálenosti je Moravskoslezský kraj vnímán českou veřejností jako okrajový region. Pokud Češi neabsolvují cílenou cestu do regionu nebo tranzit do Polska nebo na Slovensko, pak Moravskoslezský kraj nikdy nenavštíví. Pokud se zaměříme na celou Evropu, pak se region nachází mezi Hornoslezskou aglomerací, Vídní a Bratislavou, což jsou významná centra dohromady s přibližně 5 miliony obyvateli. Z toho důvodu využívají denně kraj k tranzitu tisíce Poláků, Rakušanů a Slováků. Na území Moravskoslezského kraje se dále nacházejí 3 chráněné krajinné oblastí – CHKO Poodří, CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky. Dále pak se v Moravskoslezském kraji nalézá 7 národních přírodních památek, 10 národních přírodních rezervací, 56 přírodních památek a 70 přírodních rezervací. Zmíněné přesné údaje nejsou v naprostém souladu s daty v grafickém porovnání jednotlivých okresů v regionu. Je to zapříčiněno neaktuálností dat z RIS (Regionální informační servis). V počtu přírodních památek se okres Nový Jičín řadí zhruba doprostřed. Z grafického porovnání územních jednotek NUTS 4 (dále jen okres) Moravskoslezského kraje a okresů sousedících s okresem Nový Jičín, ve kterém se nachází prakticky celá oblast Poodří – Moravského Kravařska (dále jen Poodří), jehož součástí je i Fulnek, vyplývá jednoznačný závěr. Ač se Poodří snaží profilovat jako
37
oblast s kvalitním životním prostředím, což podporuje i vyhlášení chráněné krajinné oblasti, tak v porovnání s Beskydami a Jeseníky zůstává až na třetí příčce v počtu veškerých významných krajinných prvků. Okres Nový Jičín má tedy náskok pouze před průmyslovými okresy Karviná a Ostrava-město. O samotné chráněné krajinné oblasti Poodří lze říci, že se jedná o zachovalou údolní nivu Odry s pestrým mikroreliéfem vzniklým jejím vývojem ve čtvrtohorách a následně hospodářským využíváním po středověké kolonizaci ve 13. a 14. století. Území je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsauské konvence a zároveň se jedná o významnou ptačí oblast zařazenou do NATURA 2000. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů, především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Fulnek měl i se svými devíti místními částmi (Děrné, Dolejší Kunčice, Jerlochovice, Jestřabí, Jílovec, Lukavec, Pohořílky, Stachovice, Vlkovice) k 31. 12. 2011 podle údajů Českého statistického úřadu 5 933 obyvatel. Fulnek není typicky rekreačním městem, pro svou polohu (město leží na severu Moravy v místě křížení silnice I/57 Nový Jičín - Opava a silnicí I/47 Ostrava – Olomouc) a množství památek si však pozornost zaslouží a může být také skvělým místem k aktivnímu odpočinku. Ve městě je nedostatečná kapacita hotelů (Amos, MKCF a Penzion Na Stovce), které je možno využít třeba jako výchozí bod při výletech do okolí, které ocení nejen milovníci turistiky, cykloturistiky, historie atp. Nicméně přesto zde není situace zcela ideální. Z hlediska počtu je sice nabídka ubytování dostatečná, avšak kvalita ubytování je na nízké úrovni a v lokalitě chybí ubytování vyšší kategorie. Zlepšení lze očekávat v průběhu 2 let, kdy bude zprovozněn hotel na zámku. Fulnek se nachází ve Vítkovské vrchovině. Celé okolí je lesnaté a dřevinaté, nabízí nesčetné příležitosti k procházkám.
38
Infrastruktura pro cestovní ruch Obecně lze říci, že stav silnic 1. - 3. třídy v Moravskoslezském kraji je velice špatný a může být jedním faktorů, který odradí turisty k další návštěvě kraje. Nicméně celkový obraz vylepšuje dostavěná dálnice D1 (dříve D47). Po dokončení staveb na dálnici D1 se Moravskoslezský kraj napojí na větev VI.B multimodálního koridoru Transevropské sítě (TEN). Ta je vedena na trase Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň. V krátkém časovém horizontu je pak plánováno dokončení úseku rychlostní silnice R 48 z Bělotína do Frýdku-Místku, který by se měl napojit na již hotový úsek Frýdek-Místek – Český Těšín a Frýdek-Místek – Ostrava. Co se týče silnic 1. třídy, pak zásadní změny čekají úseky silnice I/11, zejména mezi Ostravou a Opavou, v období do roku 2025. Fulnekem samotným pak procházejí již zmíněné silnice první třídy I/47 a I/57. Velice obstojné spojení Moravskoslezského kraje s Českou republikou i zahraničím obstarává železniční síť. Moravskoslezským krajem prochází 2. železniční koridor, který spojuje Břeclav s Bohumínem a 3. železniční koridor, který propojuje Mosty u Jablunkova a Cheb. Na tyto koridory přímo navazuje trať č. 277 Suchdol nad Odrou – Fulnek. Perspektivu celého Moravskoslezského kraje představuje Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, které je od Fulneku vzdáleno 23 km. Ubytovací jsou kapacity v Moravskoslezském kraji stále slabinou cestovního ruchu. Většina zařízení má zastaralé vybavení, slabou stránkou je rovněž špatná úroveň a vzdělání personálu. Nízká je také úroveň poskytovaných služeb. Problémem je rovněž nízké využití ubytovacích kapacit, které stagnuje kolem jedné třetiny využití a stále je hluboce pod průměrem České republiky. Ve městě Fulneku rovněž nelze ubytovat celý autobus. Z dat RIS lze vysledovat, že počty turistů přijíždějících do Moravskoslezského kraje neustále mírně klesají. Množství hotelů však klesá rychleji, takže pozitivní trend můžeme vidět pouze v počtu turistů přepočteném na počet hotelů v kraji. Kromě úbytku turistů zaznamenáváme také zkracující se dobu pobytu turistů v ubytovacích zařízeních. Co se týče zahraničních hostů, tak jejich počty už zdá se dosáhly svého dna 39
a v posledních letech se začínají zahraniční turisté do kraje opět vracet. Kromě ubytování je důležitá také navazující infrastruktura stravování a maloobchodu. Z dat RIS vyplývá, že v posledních letech dochází v ČR k nárůstu počtu registrovaných jednotek v obchodu, pohostinství a ubytování. V Moravskoslezském kraji je však tento trend opačný a okres Nový Jičín jej kopíruje. V posledních letech je zaznamenán pokles množství těchto subjektů, přesto oproti původnímu roku 2000 je v absolutních číslech nepatrný nárůst. V samotném okrese Nový Jičín je pak počet těchto subjektů průměrný ve srovnání s krajem, zatímco Fulnek by se zařadil až na samý konec pořadí. Je na tom prakticky stejně, jako okres Bruntál. Nicméně celorepublikovému průměru se vzdáleně přibližuje jen okres Ostrava-město a Olomouc. V roce 2008 se v Moravskoslezském kraji nacházelo celkem 139 cyklistických tras o celkové délce 3 640,3 km. Moravské Kravařsko na svých webových stránkách uvádí 19 cyklotras procházejících jeho územím. Mezi nejznámější jistě patří cyklotrasa Radegast. V Moravskoslezském kraji, stejně jako v celé České republice, existuje díky Klubu českých turistů velice kvalitní systém pěších turistických tras. Ty jsou dobře značeny, postupně přibývá i doprovodná infrastruktura (mapy, přístřešky, posezení). K nejvýznamnějším pěším turistickým trasám, které procházejí okresem Nový Jičín, patří následující: Janáčkovy chodníčky, Příbor (Okres Nový Jičín) Městská turistická trasa IVV MPR Nový Jičín, Nový Jičín (Okres Nový Jičín) Turistická trasa č. 0615 Štramberk (Okres Nový Jičín) Turistická trasa č. 4828 Nový Jičín (Okres Nový Jičín) Turistická trasa č. 7836 Suchdol nad Odrou (Okres Nový Jičín) Z Pusteven přes Radhošť do sedla Pindula, Trojanovice (Okres Nový Jičín) Ze sedla Pindula přes Malý Javorník do Frenštátu pod Radhoštěm (Okres Nový Jičín) 40
Velkým fenoménem v regionu je golf. Během několika let byla vystavěna kvalitní golfová hřiště v Kravařích, Šilheřovicích, Čeladné a Ropici, v roce 2008 bylo otevřeno páté hřiště na Ostravici, další je v Heiparku v Tošovicích. Díky tomu se region zařadil mezi vyhledávané golfové lokality v rámci celého středoevropského prostoru. V kraji se nachází 65 lyžařských středisek s vlekem, 5 lyžařských středisek bez vleků, 21 běžeckých tras a 19 lyžařských areálů. V regionu se postupně zlepšuje kvalita poskytovaných služeb v jednotlivých středicích, ale v porovnání s jinými konkurenčními oblastmi (Slovensko, Alpy) je celková úroveň stále velice nízká. V blízkém okolí jsou jediným větším areálem Odry-Tošovice.
Turistická poptávka Zahraniční návštěvníci nejsou schopni díky nízké znalosti kraje jej regionálně zařadit, proto věnujeme pozornost i image České republiky. ČR je vnímána jako přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli. Percepce ČR je poklidná a nepříliš výrazná. Z hlediska faktorů souvisejících s dovolenými je ČR nejvíce spojovaná s Prahou, jakožto jedním z nejkrásnějších měst v Evropě, historickými a kulturními památkami různého typu (hrady a zámky, galerie a muzea, památné domy, technické památky, skanzeny apod.). V rámci muzejní turistiky v ČR zaujímá Moravskoslezský kraj třetí místo. V počtu muzeí má kraj před sebou pouze Prahu a Středočeský kraj a také v počtech výstav a expozic a jejich návštěvníků se řadí kraj na přední místa. Dostal se před něj, kromě dvou výše zmíněných krajů, už jen kraj Jihomoravský. V počtu galerií pak spadá spíše do podprůměru. V kontextu dalších hodnocených zemí ČR zaostává z hlediska vhodnosti pro odpočinek, regeneraci, rekreaci, dobrodružství, adrenalinové sporty nebo cykloturistiku a agroturistiku. ČR obecně není spojována s přírodou, veškeré asociace jsou "městské". 41
Moravskoslezský kraj má v rámci České republiky zatím nízkou znalost (Customer Insight ČR, listopad 2008). Pouze 45,4 % obyvatel České republiky udává, že Moravskoslezský kraj dobře znají. Je proto nutné budovat vazbu na značku kraje a stále posilovat aktivity směrem k image kraje. V minulosti navštívilo Moravskoslezský kraj 65 % obyvatel České republiky a 96 % dotázaných uvádí pozitivní zkušenost. Nejvíce spokojeni byli návštěvníci regionu s atributy přírody, s lidmi, se kterými se setkali a prostředím. Naopak nejméně spokojeni byli se stavem ovzduší, stavem silnic a prostředím ve městech. Dobré zkušenosti z návštěvy kraje se promítají do ochoty navštívit jej i v budoucnu. 31 % respondentů by rádi navštívili kraj do jednoho roku a 46,2 % v delším horizontu. Na základě analýzy výsledků výzkumu Customer Insight můžeme říci, že preferované aktivity mají těchto 5 základních „tahounů“: poznávání, relaxace, turistika a sport, návštěva příbuzných a známých a zábava. Pro rozhodování o výběru destinace jsou klíčové především konkrétní místa, která chce cestovatel navštívit, nicméně turistické oblasti hrají také důležitou roli. Relativně důležitá je rovněž nabídka konkrétních ubytovacích zařízení. Klíčovým komunikačním a informačním kanálem je internet. Významné jsou však také informace získané od známých. Cestovní kanceláře jsou v tomto pomyslném žebříčku až třetí. Z hlediska příjmů je kongresová turistika vůbec nejlukrativnějším segmentem cestovního ruchu. Do České republiky ročně zavítá asi 600 tisíc kongresových turistů a příjmy z jejich návštěv dosahují více než deset miliard korun. Průměrné výdaje kongresového turisty na den jsou až trojnásobně vyšší než výdaje běžného turisty, pohybují se od čtyř do osmi tisíc. Navíc je kongresový turista velice dobrým nositelem referencí. Pokud je spokojen se službami, vrací se rád i jako individuální turista a dále destinaci doporučuje.
42
Nabídka turistům V turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko lze považovat otázku řízení cestovního ruchu za vyřešenou, existuje zde totiž Destinační management turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko, který sdružuje stěžejní aktéry z oblasti a má vlastní strategii. V souvislosti s podáním žádosti na vytvoření Destinačního managementu za subregion Poodří byla učiněna předběžná dohoda Sdružení obcí Bílovecka, mikroregionu Odersko, Regionu Poodří a města Studénky. Turistický subregion Poodří věnoval rozvoji turistického ruchu pozornost prakticky od okamžiku, kdy začaly spolupracovat mikroregiony. Zaměřuje se především na cykloturistiku, obnovu místních atraktivit a venkovských tradic. ČR si zahraniční turisté dávají nejčastěji do souvislosti s historickými památkami. V tomto směru se Poodří nemůže s jinými regiony příliš měřit. Pokud se podíváme mezi kulturní památky převzaté z Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, tak v Poodří najdeme pouze významný zámek ve Fulneku, který je navíc veřejnosti nepřístupný a pak zámeček ve Studénce, ve kterém sídlí Vagonářské muzeum. Doplnit bychom však měli ještě určitě zámek v Kuníně, který také patří do tohoto regionu a také zámek v Bartošovicích. V tomto směru by se turisté měli rozhlédnout spíše po delším okolí. Je však možno využít odkazu historických postav spojených s obcemi v Poodří. Konkrétně je tato oblast spojována se jmény Jana Amose Komenského (Fulnek) a Johanna Gregora Mendela (Vražné). Pod historický odkaz můžeme dále zahrnout také muzea a galerie. V těchto ukazatelích je okres Nový Jičín konkurenceschopný a především v počtu muzeí se řadí na absolutní špičku mezi okresy v okolí. Vyššího poměru na obyvatele dosahuje jen Ostrava-město. Samotný Fulnek pak má poměr nejlepší.
43
Ani v dalších potenciálních kulturních lákadlech jako divadla nebo kina, či možnosti sportovního vyžití, neatakuje okres Nový Jičín čelní pozice, ačkoli Fulnek samotný se jim díky svému malému počtu obyvatel občas blíží. Podle BusinessInfo.cz se v roce 2008 konalo v ČR 92 kongresů (více než 50 účastníků), z toho 74 v Praze. Vybavenost pro incentiva a kongresy je ve srovnání s nejvýznamnějšími centry kongresové turistiky a incentivy v České republice v Moravskoslezském kraji průměrná. Významné kapacity se nacházejí v Ostravě a v Beskydech.
44
10.
ZKRATKY A SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ORP ZÚR KÚ ÚP MSK NPR PR RIS
– – – – – – – –
obec s rozšířenou působností zásady územního rozvoje katastrální území územní plán moravskoslezský kraj národní přírodní rezervace přírodní rezervace regionální informační systém
Ke zpracování profilu města byly použity následující podklady: Návrh územního plánu Fulnek Analýza cestovního ruchu Údaje ze sčítání osob a domů 2011 Komunitní plán sociálních služeb Výtah pro přípravu strategie města Kapucínského kláštera ve Fulneku
Fulneku
Studie
příležitostí
a možného
využití
objektu
45
11. SWOT ANALÝZA PROFILU MĚSTA FULNEK
46
SWOT ANALÝZA PROFILU MĚSTA FULNEK (kompilace z různých zdrojů)
černá – analýza cestovního ruchu, červená – analýza z projektu obnova kláštera Fulnek, zelená – analýza regionu Moravské kravařsko, fialová – komunitní plán Odry/ Fulnek, modrá – finanční analýza ing. Tesař
47
SILNÉ STRÁNKY
bohatá kulturně historická tradice, genius loci
vysoká koncentrace církevních, kulturních a historických památek (Městská památková zóna)
Fulnecký zámek, nové využití, nový investor
město je založeno na kultuře
školství na vysoké úrovni včetně zájmové a umělecké činnosti
organizace pracující s mládeží v oblasti volného času Odry - Fulnek
pedagogická a osobní asistence
existence speciálních tříd v ZŠ
svoz dětí se zdravotním postižením do speciálních škol v NJ
existence Mateřského centra Sedmikráska ve městě
dobrá obchodní síť a dopravní obslužnost
nízké dluhy (1,5 mil. Kč), finanční rezerva (10 mil. Kč), dlouhodobě vyrovnané hospodaření
vybudované inženýrské sítě ve Fulneku
osobnosti Jan Amos Komenský, P. Kvitová, A. Goedrich apod.
dostupnost letiště Leoše Janáčka, Ostrava (cca 45 min.)
napojení na dálnici D1 (cca 5 min.)
výhodná poloha v rámci regionu (blízkost OV a NJ)
informační centrum, možnosti turistiky 48
městská naučná stezka Člověče, zastav se …
účast na veletrzích
dobrá spolupráce s Muzeem Novojičínska, p. o.
existence občanského sdružení Comenius Fulnek, podporující odkaz J.A.K. a cestovní ruch
členství města v různých lokálních a regionálních sdruženích (Moravské Kravařsko …) vazba na německý trh
nízká kriminalita
dobrá kvalita životního prostředí, lepší než v okolí Opava, Ostrava, vyšší kvalita ovzduší a půdy
na Fulnecku velké množství drobných zachovalých památek (kapličky, Boží muka apod.)
v lokalitě
přírodní
a historické
zajímavosti
(pozůstatky
stříbrných
a galenitových
dolů,Jerlochovická stěna apod.)
orientační značení
úspěšné
organizování
workcampů
se
zahraničními
studenty
a akcí
s nadregionálním
významem a mezinárodní účastí
49
SLABÉ STRÁNKY
nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, chybí cyklostezky
vysoká nezaměstnanost, nízká kupní síla
nedostatek finančních prostředků města
špatný trend finanční kondice, provozní saldo trvale klesá
nestabilní příjmy postavené na prodejích majetku a dotacích, běžné příjmy, zejména daňové stagnují a budou stagnovat
odpisy, město vytváří nedostatek zdrojů na provoz a prakticky žádné na obnovu majetku
trend odlivu obyvatel, 990 občanů dojíždí za prací mimo Fulnek (40 %)
vysoký počet nízkopříjmového obyvatelstva a lidí se základním vzděláním
neexistence nízkoprahového centra a azylového domu pro matky s dětmi
slabá připravenost pro děti ze sociálně slabých rodin do škol
romská problematika, neexistence sdružení pro Romy
nízké finanční ohodnocení osobních asistentů
malá kontrola prodeje cigaret a alkoholu nezletilým
velký počet heren ve městě
nedostatek pracovních příležitostí
nedostatečná koncepce rozvoje cestovního ruchu ve Fulneku
nezájem podnikatelů o zapojení do cestovního ruchu 50
nízká atraktivita centra města pro návštěvníka (nabídka služeb)
nízká úroveň a rozsah služeb, jazykové vybavení zaměstnanců
nedostatečné využití kulturního a historického bohatství k tvorbě pozitivní image lokality
absence infrastruktury pro turistiku a cyklistiku
lokalita nevhodná pro lyžování,
absence zázemí pro venkovskou a zážitkovou turistiku
neexistence SŠ, popř. školy zaměřené na cestovní ruch
nedostatek prostředků pro revitalizaci památek (konvent kapucínského kláštera)
nevyužití osobností působících na Fulnecku (J. A. Komenský, A. Goedrich, P. Kvitová)
nízká atraktivita Památníku J. A. Komenského (expozice stará 40 let)
absence čerpání finančních prostředků z EU ve všech oblastech
absence bazénu, vodní plochy, kluziště
nedostatečná ubytovací kapacita
nízká dopravní obslužnost pro turisty bez dopravního prostředku (zejména během víkendů a prázdnin)
problémy s parkováním
chybí interaktivní nabídky pro děti
v období července a srpna minimální počet kulturně-společenských akcí
nedostatečné využívání prvků marketingového mixu a moderních komunikačních nástrojů
nedostatek zdrojů pro silnější rozvinutí propagace destinace a její značky (MK) 51
zastaralý systém webové prezentace bez rezervačního systému
opuštěné a chátrající objekty
povodňová oblast, černé skládky, žádné přírodní vodní dílo není využitelné ke koupání
PŘÍLEŽITOSTI
možnost čerpání finančních zdrojů z ROP a EU novela RUD – navýšení příjmů od 2013 o cca 9 mil. Kč ozdravit finance – minimalizovat majetek a maximalizovat služby z něho pro občany, provést audit nákladů na majetek vs. užitek pro občana úplné oddlužení města – žádné nové dluhy zpracována „Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013“ efektivní využití kulturního dědictví využití potenciálu díky dokončení dálnice, Fulnek nová turistická destinace rekonstrukce Památníku J. A. Komenského, nové interaktivní expozice vznik městského muzea a interaktivní expozice hlavolamů obnova areálu konventu při kapucínském klášteře
52
efektivní využití movitého kulturního dědictví k rozvoji celoživotního vzdělávání a kulturní infrastruktury podpora řady profesionálních i amatérských hudebních, tanečních a národopisných souborů zlepšení podmínek pro život dětí ve městě vybudováním atraktivit pro děti zvýšená ochrana proti povodním a vytvoření krizového plánu proti povodním ekologická výchova a třídění odpadů revitalizace Autokempu Jerlochovice využití významných výročí aktivnější zapojení do sdružení Moravské Kravařsko, SILESIA, Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska spolupráce s partnerskými městy spolupráce s přilehlými destinacemi možnost spolupráce s příhraničními regiony vytvoření portfolia pro spolupráci v oblasti cestovního ruchu s podnikatelskou sférou efektivní využití brownfields na území města navázání spolupráce s městy a organizacemi spojenými osobností Jana Amose Komenského budování nových a revitalizace již stávajících cyklostezek nově vznikající stránky Městského informačního centra Fulnek Fulnecký zámek - nová koncepce využití krize může orientovat domácí turisty na tuzemskou rekreaci 53
rostoucí cílová skupina seniorů zkvalitnění marketingového mixu (inovace, rozšíření, programové balíčky) vysoká nezaměstnanost obyvatelstva změna politické struktury
HROZBY nedostatek finančních zdrojů na podporu cestovního ruchu nedostatek finančních zdrojů na podporu kulturního dědictví nízká zainteresovanost kraje pro finanční investice v lokalitě Fulnecka nezájem o spolupráci subjektů v oblasti cestovního ruchu podceňování odborné přípravy pracovníků cestovního ruchu silná konkurence okolních turistických destinací finanční krize nefinancování provozu města – velmi slabá kondice města, běžné výdaje rostou natolik, že je ohroženo financování dalšího provozu města dluhy a deficity – nové dluhy město ohrožují, finanční potenciál je slabý investice do pořízení nového majetku – generují jen další provozní výdaje, což je pro město likvidační zvýšené náklady na provoz – růst cen energií a daní ze spotřeby
54
úbytek počtu obyvatel – ztráta cca 100 tis. Kč ročně v příjmech rozpočtu prohlubování rozdílů v životní úrovni obyvatel odliv mladých lidí za prací a bydlením nevhodné zaměření větších investic nedostatek financí na údržbu a sanaci kulturního dědictví ve Fulneku ohrožení bleskovými povodněmi zhoršující se kvalita životního prostředí další chátrání nevyužitých objektů neprovázání vzájemné propagace sousedních turistických oblastí podcenění marketingové komunikace konkurenčních destinací změna politické struktury Použité zkratky: OV
- Ostrava
NJ
- Nový Jičín
SŠ
- střední škola
EU
- Evropská unie
MK
- místní komunikace
RUD
- rozpočtové určení daní
55
Na zpracování a přípravě Profilu města Fulnek včetně SWOT analýzy se podíleli:
Členové komise strategického plánování Členové pracovních skupin Vedoucí odborů Městského úřadu Fulnek
Ing. arch. Jiří Raška Ing. Petra Marčíková
Srpen 2012
56
