1. Technologické řešení prostorů. Zpracovala MgA. Kateřina Melenová

1. Technologické řešení prostorů Zpracovala MgA. Kateřina Melenová

Příloha č. 1 studie 4x4 Cultural factory SVĚTOVAR

Obsah 1. Multifunkční kulturní prostory 2. Prostorové řešení z hlediska uměleckého provozu objekt B4 2.1 Sál 1 „šedý“ 2.1.1 Charakteristika prostoru z hlediska využití pro veřejné produkce 2.1.2 Návrh řešení a uspořádání 2.1.3 Varianty uspořádání sálu 2.1.3.1 Kukátko 2.1.3.2 Ulička 2.1.3.3 Aréna 2.1.3.4 Koncert 2.1.4 Technické zázemí 2.1.4.1 Balkon se skladem + live post 2.1.4.2 Sklady a údržba 2.1.4.3 Šatny a sociální zařízení 2.1.5 Scénické technologie 2.1.5.1 Akustika 2.1.5.2 Osvětlení a. Scénické osvětlení b. Prostorové osvětlení 2.1.5.3 Ozvučení 2.1.5.4 Jevištní technologie a prvky a. b. c. d. e. f. g.

Konstrukce elevace Scénické konstrukce – praktikábly „Trussy“ a další příhradové konstrukce Bodové tahy Blackbox Akustické mobilní prvky – pojízdné stěny Zvukotěsné řešení prostupových otvorů mezi sály

2.1.6 Podlahy a povrchy 2.1.7 Přípojné body a rozvody /rozvody pro zvuk a světlo, el. energie/ 2.1.8 Barevnost a materiály 2.2 Sál 2 „bílý“ 2.2.1 Charakteristika prostoru z hlediska využití pro veřejné produkce 2.2.2 Návrh řešení a uspořádání 2.2.3 Varianty uspořádání sálu 2.2.3.1 Studio 2.2.3.2 Auditorium 2.2.4 Technické zázemí 2.2.4.1 Sklady a údržba 2.2.4.2 Šatny a sociální zařízení 2.2.5 Scénické technologie 2.2.5.1 Akustika 2.2.5.2 Osvětlení a. Scénické osvětlení b. Prostorové osvětlení 2.2.5.3 Ozvučení 2.2.5.4 Jevištní technologie a prvky a. b. c. d. e. f. g.


2


2.2.6 Podlahy a povrchy 2.2.7 Přípojné body a rozvody /rozvody pro zvuk a světlo, el. energie/ 2.2.8 Barevnost a materiály 2.3 Sál 3 „červený“ 2.3.1 Charakteristika prostoru z hlediska využití pro veřejné produkce 2.3.2 Návrh řešení a uspořádání 2.3.3 Varianty uspořádání sálu 2.3.3.1 Auditorium 2.3.3.2 Amfiteátr 2.3.3.4 Klub 2.3.4 Technické zázemí 2.3.4.1 Sklady a údržba 2.3.4.2 Šatny a sociální zařízení 2.3.5 Scénické technologie 2.3.5.1 Akustika 2.3.5.2 Osvětlení a. Scénické osvětlení b. Prostorové osvětlení 2.3.5.3 Ozvučení 2.3.5.4 Jevištní technologie a prvky a. b. c. d. e. f. g.


2.3.6 Podlahy a povrchy 2.3.7 Přípojné body a rozvody /rozvody pro zvuk a světlo, el. energie/ 2.3.8 Barevnost a materiály 2.4 Sál 4 „zelený“ 2.4.1 Charakteristika prostoru z hlediska využití pro veřejné produkce 2.4.2 Návrh řešení a uspořádání 2.4.3 Varianty uspořádání sálu 2.4.3.1 Seminář, prezentace 2.4.3.2 Auditorium 2.4.4 Technické zázemí 2.4.4.1 Sklady a údržba 2.4.4.2 Šatny a sociální zařízení 2.4.5 Scénické technologie 2.4.5.1 Akustika 2.4.5.2 Osvětlení a. Scénické osvětlení b. Prostorové osvětlení 2.4.5.3 Ozvučení 2.4.5.4 Jevištní technologie a prvky a. b. c. d. e. f. g.


2.4.6 Podlahy a povrchy 2.4.7 Přípojné body a rozvody 2.4.8 Barevnost a materiály

3


2.5 Kavárna 2.4.1 Charakteristika prostoru 2.4.2 Návrh řešení a uspořádání 2.4.3 Technické zázemí 2.6

Foyer /info point – recepce/

3. Prostorové řešení z hlediska provozu objektu B1 3.1 3.2 3.3

zkušebny – hudební klub 1. NP studia, ateliéry 1. a 2. PP ubytování 3. PP

4. Exteriéry 4.1 venkovní amfiteátr

1. Multifunkční kulturní prostory

4


Multifunkční kulturní prostor je moderní forma kulturní infrastruktury, kde je možné prezentovat prakticky všechny žánry umění. Slučuje v sobě funkce divadla, koncertního a tanečního sálu, galerie a projekčního sálu. Jeho určující znaky jsou funkční a variabilní dispozice a chytré technologie odpovídající požadavkům jednotlivých uměleckých oborů. Multifunkčnost prostoru se naplňuje především splněním specifických profesních požadavků. Pak teprve můžeme hovořit o skutečné multifunkčnosti, která umožňuje profesionální realizaci i těch nejnáročnějších produkcí domácí i mezinárodní scény. Volná dispozice prostoru ve spojení s variabilními technologiemi, umožňujícími bezpočetné varianty uspořádání, jsou hlavní charakteristikou moderního kulturního prostoru pro 21. století. Řešení čtyř nezávislých prostorů přináší znásobení provozní doby, využitelnosti objektu, ale také zefektivnění provozu. Každý sál bude samostatně měřitelný, topitelný, větratelný, osvětlený, ozvučený a přístupný. To povede k zásadnímu snížení nákladů na energie. Uživatelé převezmou zodpovědnost za spotřebu energií a topných médií. Čtyři prostory umožní souběžné konání akcí, znásobí různorodost nabídky a uspokojí vice zájemců o práci v prostoru 4x4 CF. Dalším hlediskem při řešení úkolu 4x4 CF je fakt, že záměr se realizuje do již hotového prostoru. Prostoru, který má svůj genius loci, svá omezení i možnosti. Základní podmínkou při architektonických zásazích je maximální ohleduplnost a respekt k původnímu prostoru. Soulad technické minulosti a kulturní budoucnosti prostoru vytvoří psychologicky příznivé klima, prostor, kde se návštěvník cítí dobře a kam se chce vracet. Prostor nesmí být “znásilněn”. Primárními kritérii jsou tedy především funkční požadavky jednotlivých žánrů a psychologie prostoru. Psychologie prostoru je opomíjené téma, pro kulturní prostory je však velmi důležité. Dobře řešený prostor dotváří uměleckou produkci, „spolupodílí“ se na diváckém zážitku, není oddělen. Poměry objemů prostoru, povrchové úpravy, volba materiálů a barevnost – to všechno jsou určující prvky ovlivňující nejen funkci, ale i psychologický účinek prostoru. V popisech jednotlivých sálů je tato problematika brána v potaz, koncepčně se s ní musí pracovat při tvorbě projektové dokumentace. Nadhodnocení stavební části projektů na úkor jevištně technologického řešení a vybavení sálů je Achillovou patou většiny minulých i současných staveb kulturních prostorů. Z těchto důvodů je potřebné chápat investici jako primárně technologickou. Stavební část bude pouze jedna z dílčích činností realizace investice. Především je nutné mít na paměti, že stavba jakéhokoliv prostoru pro prezentaci jevištního umění je zcela nestandardní projekt, na který nelze uplatňovat většinu standardů používaných u běžné výstavby. Prostor pro umění není obchodní dům, kancelář ani bytový dům. Je svébytným a

5


specifickým projektem. To ovšem na druhou stranu neznamená, že musí být extrémně nákladným. Zásadním hlediskem je přesné stanovení technologických požadavků a podmínek a z funkce vycházející design. Stavba každého prostoru pro umění je unikátní a originální a je nutné ji chápat jako svébytné umělecké dílo, pro které nelze definovat univerzální manuál. V navrženém dispozičním řešení prostorů 4x4 CF je zakódováno propojení s navrhovanou organizační strukturou. Popis a vizuální schémata dispozic a variant uspořádání jednotlivých prostorů je předmětem této přílohy.

2. Prostorové řešení z hlediska uměleckého provozu objektu B4

6


7


8


9


10


2.1 Sál 1 „šedý“: 2.1.1 Charakteristika prostoru z hlediska využití pro veřejné produkce Tento sál je ústřední prezentační prostor. Je srdcem 4x4 CF, je určen především pro divadelní, taneční či hudební produkce, výstavní projekty samostatné nebo doplňkové /výstava jako součást interiéru sálu/, filmové projekce, multimediální i mezioborové projekty. Jeho mnohostranné využití umožní pořádat i širokou paletu doplňkových společenských i odborných akcí /plesy, benefice, soutěže, módní přehlídky, kongresy, konference, semináře, prezentace/. Doplňkové akce však bude nutné vždy považovat za menšinové, protože koncepce prostoru je založena na špičkovém jevištním vybavení pro profesionální umělecké produkce. Běžným /komerčním/ využitím se prostor „vybydluje“, degraduje a vzdaluje svému primárnímu účelu. Sál č. 1 „šedý“ je největším a nejdůležitějším prostorem projektu. Zde je umístěn hlavní prezentační prostor o rozloze 645 m2. Kolem hlavního sálu se nachází další obslužné prostory sloužící jako nezbytné zázemí pro všechny typy produkcí. Filosofie navrhovaného řešení vychází stejně jako u všech dalších sálů z nutnosti maximálně zachovat jeho industriální charakter. Uchovat genius loci a skloubit jej s technologickými požadavky jednotlivých uměleckých žánrů a produkcí. Klíčovými tématy pro design prostoru budou níže popsaná technologická řešení, psychologie prostoru a respekt k původní dispozici. Legenda místností: Sál 645 m2 Zákulisí / backstage 42 m2 Sklad techniky 31 m2 Dílna a údržba 35 m2 Zázemí techniky, kancelář 25 m2 Šatna účinkujících 1.25 m2 Šatna účinkujících 2.20 m2 Sociální zázemí Sociální zázemí diváci Sociální zázemí účinkující Sociální zázemí technika / personál Úklidová komora 2.1.2 Návrh řešení a uspořádání Nejvýraznější charakteristikou prostoru je unikátní železobetonová konstrukce dělící prostor na dvě části. Sál je prakticky rozdělen na dva klenuté prostory, oddělené čtyřmi železobetonovými nosníky. Ty také tvoří největší limit při využívání sálu, neboť pro většinu produkcí /především v klasickém kukátkovém prostoru/ je celkový prostor sálu využitelný jen z poloviny /viz půdorysné schéma/. Další důležitou charakteristikou

11


prostoru jsou světlíky umístěné uprostřed klenutých stropů. Přívod přirozeného osvětlení je velmi příznivým faktorem, neboť zásadně posiluje světelný komfort sálu při celodenním používání. Jejich zachování je nanejvýš žádoucí. Sál je obklopen dostatečnou prostorovou rezervou, umožňující umístění obslužného zázemí /backstage, sklad, dílna údržby, šatny účinkujících, sociální zázemí pro diváky, personál i účinkující/. Velkou výhodou je možnost nakládání a vykládání kulis, techniky a dalšího materiálu přímo z nájezdové rampy /bez použití výtahu/. Dalším z důležitých faktorů je „autonomie“ celého prostoru sálu č. 1. Stejně jako u všech tří zbývajících sálů, jeho dispozice umožňují plnou samostatnost v rámci celku. Tato možnost je zásadní podmínkou pro navrhované provozní a organizační řešení celého projektu a je také založena na autonomii jednotlivých uživatelů. Zároveň se však také nabízí možnost tento ústřední sál napojit na další sály 4x4 CF. Tím bude umožněno unikátní propojení celého řešeného prostoru, třebaže se tato varianta bude používat jen ve výjimečných případech /více v návrhové části/. 2.1.3 Varianty uspořádání sálu Klíčem k řešení hlavního sálu je volná dispozice. To znamená zachování sálu v původní podobě, bez objemových změn a vestaveb. Jediným novým prvkem je technický balkón, sloužící jako „live post“, zázemí pro techniku, sklad mobilních technologických prvků a fundusu. Volná dispozice celého prostoru umožní bezpočet variant a jeho využití závisí pouze na kreativitě uživatelů. Kromě rozmanitých inscenačních možností zvyšuje také atraktivitu pro diváky, neboť mohou přijít vždy do „jiného prostoru“. Moment překvapení se stává součástí celkového zážitku z návštěvy 4x4 CF. Přes neomezené inscenační možnosti jsou nejčastější čtyři základní varianty uspořádání řešené v obrazové části: 2.1.3.1

Kukátko

Polovinu celkové využitelné plochy sálu, tj. cca 320 m2, je nutno oddělit od druhé poloviny sálu systémem pojízdných stěn, umístěných mezi jednotlivými železobetonovými nosníky. Tím vznikne použitelný /nosníky neomezený/ prostor o rozměrech 12,5 x 25 m. V části sálu přilehlé k zákulisí a nákladové rampě je navržen prostor jeviště. Elevační uspořádání sálu umožňuje hrát „na nule“ – tj. na nevyvýšeném jevišti /pokud to některé produkce budou vyžadovat, jeviště se dá postavit na mobilních jevištních prvcích – praktikáblech – ve standardně používaných výškách 40-60-80 cm/. V prostoru jeviště 12 x 10 m bude specifická skladba podlahy se systémem roštů vytvářejících odpruženou plochu /specificky potřebnou pro tanec/. Nástup účinkujících

12


na jeviště je možný ze dvou přilehlých šaten se zázemím. Technika svítí a zvučí produkci z live postu, umístěném na technickém balkoně. V hledištní části o rozměrech 12,5 x 15 m jsou v této variantě navrženy mobilní elevační tribuny, umožňující stupňovité uspořádání auditoria v dalších dvou variantách: Se 30 cm vysokými elevačními stupni pro divadlo a hudební produkce s kapacitou 300 diváků. Se 40 cm vysokými elevačními stupni pro tanec. Nároky tance na viditelnost jsou nejvyšší, proto je nutné strmější uspořádání elevace na úkor počtu diváckých míst, kterých je při této variantě pouze 230. 2.1.3.2

Ulička

Scéna 12 x 9 m je v této variantě umístěna uprostřed prostoru. Diváci sedí ze dvou protilehlých stran scény /prakticky se dívají jak na scénu, tak na sebe/. Toto uspořádání vytváří 320 diváckých míst. Pro toto uspořádání je využita opět jen polovina sálu /320 m2/. Technika svítí a zvučí produkci z live postu, umístěném na technickém balkoně. 2.1.3.2

Aréna

Návrh uspořádání arény má zásadní omezení, kterým jsou středové železobetonové nosníky konstrukce sálu. Není tedy typickou arénou. Přesto je toto uspořádání jednou z důležitých variant – především pro umělecké produkce, které budou vznikat místu přímo „na míru“. Varianta umožňuje využití prostoru celé plochy sálu /645m2/, což s sebou nese i výrazný nárůst počtu diváckých míst na 624. V navržené variantě je počítáno s elevačním uspořádáním auditoria. V případě, že by hlediště bylo na nule a vyvýšená by byla scéna, počet diváckých míst by se ještě výrazně zvýšil. V případech, kdy kapacita diváků vzroste nad 500 míst, bude nutné při produkci spojit sál č. 1 se sálem č. 3, který bude sloužit jako další zázemí pro občerstvení a rozšíření sociálního zázemí o další kapacity a posílení únikových východů /používané pro prostory 2 a 3/. Technika svítí a zvučí produkci z live postu, umístěném na technickém balkoně, případně ze sálu. 2.1.3.3

Koncert

Při této variantě je umístěno pódium 10 x 8 m do poloviny prostoru užívaného pro varianty „kukátko“ a „ulička“. Auditorium zůstává volné po celé zbylé volné ploše prostoru. Diváci stojí, případně sedí na židlích „na nule“, tj. bez použití elevace. Protože kapacita je odhadovaná na 800 – 1000 diváků, spojení s prostorem č. 3 je nezbytné /viz výše/. Technika svítí a zvučí produkci ze sálu /viz schéma „koncert“/, kde jsou umístěny výstupy ovládání zvuku a světel. V případě nenáročných produkcí je i v tomto případě možno svítit a zvučit z live postu.

13


2.1.4 Technické zázemí 2.1.4.1

Balkon se skladem + live post

Balkon se skladem je jediným novým prvkem navrhovaným do prostoru sálu č. 1 a není určen pro veřejnost. Nachází se ve výšce 3,6 m a je zde umístěno zamykatelné zázemí techniky a live post. /Live post – otevřené místo pro „light designera“ a zvukaře, koherentně umístěné přímo v prostoru sálu a neoddělené jakoukoliv dělící příčkou či překážkou. Je nezbytnou podmínkou moderních uměleckých produkcí. Neprozvučným sklem zasklené prostory pro osvětlovače a zvukaře jsou hrubé a často opakované chyby. Přesto tyto relikty minulosti dodnes nacházíme i u nových staveb. Ty jsou pak touto zdánlivou maličkostí zásadně profesně znehodnoceny a jsou prakticky nepoužitelné – viz případ UFFO Trutnov. V prostoru pod balkónem /objemově cca 140 m3/ vznikne uzavíratelný skladovací prostor pro umístění elevačních tribun, praktikáblů, židlí a dalšího mobiliáře. Balkon i se skladem však sekundárně tvoří zvukovou bariéru mezi prostory 1 a 3. Pokud bude v obou prostorech probíhat komorní produkce, mohou běžet paralelně. 2.1.4.2

Sklady a údržba

Organizační mechanismus 4x4 CF Světovar počítá s mnoha uživateli, ale s jedním technickým štábem, dokonale obeznámeným s možnostmi prostorů a schopným s nimi profesionálně pracovat. Technický tým bude zodpovídat za stav jevištní techniky, za běžnou údržbu sálů, TZB, přestavby a úklid prostorů. Tým šesti stálých pracovníků v čele s šéfem techniky bude zárukou odborného zacházení se zařízením. Tým bude spolupracovat při přípravě „místních“ i dovezených produkcí i dalších akcí /pronájmů, konferencí, plesů, výstav apod./. Tým bude mít k dispozici širší tým techniky najímaný na jednotlivé akce a náročné přestavby jako kapacitní výpomoc /10 – 15 osob/. Tým bude odpovídat za všechny prostory 4x4 CF, v sále č. 1 bude mít hlavní zázemí a „štáb“. Pro potřeby údržby a technické obsluhy bude mít k dispozici: Zákulisí / backstage 42 m2 Sklad techniky 31 m2 Dílna a údržba 35 m2 Zázemí techniky, kancelář 25 m2 Sklad sálového fundusu / 140 m3 pod technickým balkonem

14


2.1.4.3

Šatny a sociální zařízení

Nedílnou součástí zázemí jsou herecké šatny. Účinkující v sále č. 1 mohou používat dvě samostatné šatny se sprchou a sociálním zázemím. V některých případech, kdy produkce potřebuje větší zázemí pro přípravu účinkujících /filharmonie, velký taneční soubor/, je možné alternativně připravit zázemí v sále č. 2, případně v sále č. 4. Navržené sociální zázemí pro veřejnost je navrženo s dostatečnou kapacitou pro 300 diváků. Sociály jsou přístupné buď přímo ze sálu nebo z foyer /kavárny/. Vstup na toalety přímo ze sálu není vhodný pro komorní produkce typu divadla, akustické hudby apod. Naopak je žádoucí při koncertech nebo při dynamických produkcích s větším počtem diváků. Tomuto řešení bude nutné v projektu věnovat pozornost. V případě větší kapacity se budou používat přídavná sociální zařízení určené pro sál č. 3, jak již bylo popsáno u jednotlivých variant uspořádání sálu. 2.1.5 Scénické technologie Následující popis neslouží jako konečný a vyčerpávající výčet všech klíčových technologických prvků. Měl by jen nastínit problematiku a být jasným argumentem pro nutnost samostatného technologického projektu a akustické studie. 2.1.5.1

Akustika

Akustika prostorů určených pro kulturní účely musí splňovat řadu základních požadavků, které musí být optimálně přizpůsobeny programovému využití. Pro činoherní divadelní provoz, stejně jako např. pro konferenční účely, musí být doba dozvuku pro zachování dostatečné srozumitelnosti co nejkratší. Požadavky jednotlivých žánrů je třeba akceptovat a přizpůsobit se jim již při zvolení koncepce prostorové akustiky a architektonického řešení interiéru /především hledištní části/. Standardní řešení koncepce prostorové akustiky víceúčelových sálů vychází z varianty, u které je požadována nejkratší doba dozvuku /činohra, mluvené slovo, konference/. Pro provozní varianty s delší požadovanou dobou dozvuku jsou používána různá akustická a elektroakustická opatření, která uměle prodlužují dobu dozvuku a podporují požadované nezbytné nejbližší odrazy. Akustická opatření jsou založena především na změnách vlastností obvodových odrazně-pohltivých ploch, jejich překrývání odraznými panely, případně „otevíráním“ akusticky odrazivých komor na obvodových plochách. Elektroakustická opatření snímají dozvukovou složku v sále a složitým digitálním processingem vytvářejí podpůrný signál, který je relativně hustou sítí reproduktorů přenášen do míst, kde je přirozeného signálu nedostatek.

15


Složitost tohoto klíčového problému všech kulturních prostorů s sebou nese potřebu zpracování prostorově akustické studie. Důležitý požadavek bude také na ošetření zvukové prostupnosti stávajících konstrukcí. Veškeré další projekční kroky budou vázány na zapracování navržených akustických opatření do konečného projektu interiérů. 2.1.5.2

Osvětlení

Funkční soustavy prvků umožňující kvalitní osvětlení dělíme na: a. Scénické osvětlení Technologický soubor pro osvětlení se skládá ze: •

•

• •

• •

Závěsných systémů vodorovných a svislých – tvořených jak standardizovanými prvky systému „truss“, tak speciálními nosníky tvořenými příhradovou konstrukcí /hliník nebo tenkostěnné ocelové konstrukce/. Systém musí umožnit nejnáročnější světelné instalace, vyžadující svícení s centimetrovou přesností. Systémy nosníků budou trvale umístěny na stávající železobetonové konstrukce prostoru, nebo budou variabilně zavěšované jako „trussové“ rošty umístěné na bodových tazích. Rozvodové soustavy samostatně stmívaných zásuvek /pro sál č. 1 je to min. 120 samostatně stmívaných zásuvek/, umístěných ze 2/3 v prostoru, kde nejčastěji ve všech variantách umisťujeme scénu a jeviště, a z 1/3 v ostatních částech. Rozvodná soustava stmívaných okruhů bude mít výstupy pro připojení osvětlovacího pultu na live postu a na dalších místech v prostoru sálu /bude určeno v projektu/. Silové jednotky /stmívače/ rozvodny - umístění dle samostatného projektu. Stacionárního osvětlovacího a efektového pultu, umožňujícího ovládání jak klasických fokusovatelných divadelních reflektorů, tak tzv. „inteligentních“ efektových světel. Mobilního pultu s možností připojení na jiných místech v sále. Koncových přístrojů – soubor fokusovatelných reflektorů, svítidel využívající LED systému /minimální spotřeba/, efektových a inteligentních světel, výkonných projekčních zařízení atd. b. Prostorové osvětlení

Výhodou řešeného prostoru je, jak už bylo zmíněno, osvětlení denním světlem, zprostředkovaným střešními světlíky. To přispěje ke světelnému komfortu sálů a také sekundárně ušetří nemalé prostředky za nutnost celodenního osvětlení. Nutnost běžného prostorového osvětlení tím však zůstává nedotčena. Intenzita osvětlení je dána normami. Ty určují dostatečnou světelnou

16


kapacitu např. pro kongres či seminář, se kterými program 4x4 CF také počítá. Kvalita tohoto osvětlení se však nehodí pro osvětlení kulturních akcí, kdy má světelná hladina vytvářet psychologicky příznivou atmosféru, má reagovat na druh produkce a dotvářet jej. Z tohoto faktu vyplývá požadavek na stmívané divácké osvětlení, regulovatelné z více míst sálu, dělené na zóny atd. Samozřejmostí všech kulturních prostorů je také pracovní osvětlení sálu halogenovými vanami. Prostorové osvětlení musí být součástí vnitřního designu. 2.1.5.3

Ozvučení

Ozvučení multifunkčního kulturního prostoru je velmi komplexní otázkou. Každý typ produkce má jiné nároky na vybavení. Vedle osvětlení jde o nejdynamičtěji se rozvíjející obor scénických technologií. Možnosti ozvučovacích systémů budou do doby realizace vybavení jiné, proto neuvádíme konkrétní typy ani požadavky na výkon. Základem vybavení pro 4x4 CF bude: • • • • • • • • •

kvalitní reprosoustava, umožňující ozvučení nejnáročnějších hudebních produkcí /vybraná s ohledem na charakter prostoru/, digitální mixpult, 224 vstupů a výstupů /160 kanálů mobilní pro velké produkce, mixpult standard 40 vstupů / stabilní na live post, zesilovače, soubor pódiových monitorů, kabeláž – technická a nástrojová, mikrofony /nástroj, zpěv, mluvené slovo/ klasické i bezdrátové + stojany, koncová zařízení / minidisk, 2 x CD atd.. rozvody.

Sál bude vybaven zabudovanými rozvody multipárového kabelu na live post a pro alternativní připojení / mimo live post min. na dvou místech v sále. 2.1.5.4

Jevištní technologie a prvky a.

Konstrukce elevace

Elevační tribuna navrhovaná pro potřeby 4x4 CF je technická konstrukce /vícedílná, variabilní, ev. pojízdná, teleskopická/ umožňující stupňovité uspořádání auditoria. Elevace auditoria je základní požadavek pro většinu divadelních a tanečních produkcí – viz výše popsané varianty uspořádání. Tribuny budou mít rozměry 12 x 15 m: Se 30 cm vysokými elevačními stupni pro divadlo a hudební produkce s kapacitou 300 diváků.

17


Se 40 cm vysokými elevačními stupni pro tanec. Nároky tance na viditelnost jsou nejvyšší, proto je nutné strmější uspořádání elevace na úkor počtu diváckých míst, kterých je při této variantě pouze 230. Tribuny jsou ve většině případů osazeny typovými sedačkami či židlemi /skládacími, stohovatelnými/, pro některé typy produkcí může publikum sedět přímo na jednotlivých stupních bez židlí. b.

Scénické konstrukce – praktikábly

Jsou základem scénického fundusu. Praktikábly jsou základní jednotkou variability prostorů. Jde o typovou desku s protiskluzovým povrchem o rozměrech 2 x 1 m s teleskopickými hliníkovými nohami o základních výškách 30, 40, 60, 80, 100, 120 cm, nebo s „nůžkovým systémem“ nastavitelným po 10 cm /např. systém NivTec apod./. Desky jsou opatřeny systémem „klíčů“, které umožní jejich vzájemné svázání. Celkový počet těchto jevištních prvků pro sál č. 1 bude specifikován v technologickém projektu, předběžný odhad je 100 ks. c.

„Trussy“ a další příhradové konstrukce

„Trussy“ jsou rovněž scénickým systémovým prvkem. Jedná se o typizované příhradové konstrukce /hliník, tenkostěnná ocel/. Jsou používány jako závěsný systém pro jevištní osvětlení, jako samostatně stojící konstrukce pro montáž interiérových i exteriérových supportů a pódií. V nabídce dodavatelů jsou nejrůznější modulové typy /2 m, 3 m, 4 m, rohové prvky atd./ a modelové řady /trio – trojúhelníkový průřez nosníkem – strana 30–40 cm, quatro – čtvercový průřez nosníkem – strana 30–40 cm/. V prostoru sálu č. 1 budou využity i netypizované a na míru vyráběné příhradové nosníky, kopírující kruhová železobetonová žebra sálu. Strop sálu tak bude osazen stabilními prvky s cílem vytvořit univerzální rošt pro základní svícení. Speciální produkce budou vyžadovat „trussové“ rošty sestavitelné z mobilních prvků. Technologický projekt bude rovněž řešit systém závěsných prostorových prvků, který umožní umístit typizované „trussy“ libovolně v prostoru. Ty budou použity pro nejrůznější varianty uspořádání sálů a k uspokojení nejnáročnějších inscenačních požadavků. d.

Bodové tahy

Systém jevištních tahů je nezbytnou součástí klasických divadelních budov. Pro případy multifunkčních prostorů se využívají jednodušší systémy tzv. bodových tahů umožňující zavěsit a vyvézt ke stropu nejrůznější konstrukce, dekorace, „trussové“ rošty atd. V sále č. 1 bude umístěno osm elektrických regulovaných bodových tahů /mobilních – el. závěsné „kočky“ o nosnosti 1000 kg/. Propojením dvou bodových tahů závěsnou tyčí dojde k vytvoření klasického tahu, který umožňuje nést např. oponu s klasickou oponovou drahou, horizont nebo boční šálové výkryty. Tahy bude možno ovládat primárně z live postu, alternativně ze sálu. Soubor

18


bude doplněn mechanickými řetězovými „kočkami“ v počtu cca 20 ks s nosností rovněž 1000 kg. e.

Blackbox

„Blackbox“ je odborný termín pro jevištní prostor vytvořený nejčastěji systémem černých závěsných textilních sametových šál a horizontů. Je základní podmínkou většiny divadelních a tanečních představení. Pro jeho zavěšení bude vytvořena jednoduchá stropní konstrukce po obvodu sálu a po obou stranách dělících železobetonových pilířů. Při rozměrech sálu 25 x 25 m bude předpokládaná potřeba textilních šál 800 mb /obvod 100 m, výška šály či horizontu 5,5 m, sklad 1:1,5/. Šály musí být ošetřeny protipožárním nástřikem. f.

Akustické mobilní prvky – pojízdné stěny

Dosavadní praxe ukazuje, že akustika prostoru sálu č. 1 je nevyhovující a problematická. Je nutno počítat s důkladným systémovým řešením. To navrhne samostatná akustická studie. Dosavadní praxe budování kulturních sálů řeší prostorvou akustiku nejrůznějšími způsoby – od akustických obkladů stěn /např. Sonit/, přes závěsné prostorové prvky a stavební modulaci prostoru. Sál č. 1 bude dělený pojízdnými stěnami, které mohou podle volby povrchu plnit rovněž roli kmitavých nebo pohltivých akustických panelů. g.

Zvukotěsné řešení prostupových otvorů

Prostor 4x4 CF je navržen jako systém samostatných, ale také propojitelných sálů. Význam tohoto řešení již byl několikrát zmíněn – v zásadě jde o to, že umožňuje práci mnoha nezávislých subjektů v samostatně fungujících sálech. Aby však nebyla zcela vyloučena propojitelnost, je navržen systém prostupů, které se příležitostně použijí. Prostupy navrhujeme min. 3 x 3 m, otvory budou uzavírané akusticky neprostupnými panely. 2.1.6 Podlahy a povrchy Současná dlažba z žulových ploten bude nahrazena dřevěnou průmyslovou podlahou „kantkou“. Jedná se o zátěžovou podlahu, umožňující pohyb elevačních tribun, stavbu nejrůznějších konstrukcí a pódií. V prostoru budoucí scény v části sálu č. 1 /viz dispoziční řešení půdorysu/ je navržena speciální odpružená skladba podlahy nutná pro tanec. Scéna bude zarovnaná se zbylou plochou sálu, kde systémové řešení nebude. Povrchy stěn bude nutné řešit v souladu se závěry akustické studie. 2.1.7 Přípojné body a rozvody Samostatný technologický projekt bude řešit síť technologických rozvodů a systémové kabeláže. Jde především o rozvody 120 stmívaných světelných

19


okruhů a jejich regulaci, multipárové kabely pro zvuk, systémy klasických zásuvek, indukční smyčka pro nedoslýchavé apod. Důležité jsou samostatně jištěné zásuvky 360V, 32A nebo 64A pro externí připojení zvuku i osvětlení, umístěné min. na dvou místech v sále. Rozvodna není v přiložených prostorových schématech samostatně řešena. Předpokládá se její umístění do prostoru skladu techniky a dílny údržby. Její konkrétní umístění bude řešit technologický projekt.

2.1.6 Barevnost a materiály Barevné řešení prostoru, stejně jako volba povrchů, není v případě kulturního prostoru pouze záležitostí designu. Základem většiny uměleckých produkcí je scénické svícení. To vyžaduje tmavou úpravu interiéru. Černá barva, jakkoliv je „ divadelní a taneční magii“ příznivá, není psychologicky vhodná pro další produkce /koncerty, výstavy, nová média/. Požadavek černého prostoru řeší výše popsaný blackbox. Toto řešení tak otevírá možnost práci s interiérovými barvami. Pro sál č. 1 je optimální tmavě šedá barva, která bude korespondovat s industriálním charakterem prostoru. Ve spojení s dřevěnými prvky vznikne pocitově příznivý, neutrální prostor.

20


21


22


2.2 Sál 2 „bílý“ 2.2.1 Charakteristika prostoru z hlediska využití pro veřejné produkce Druhý největší prostor 4x4 CF o rozměrech 16 m x 19,6 m a ploše 312 m2 je navržen především pro taneční produkce, tréninky a rezidenční pobyty. Prostor sálu č. 2 je ovšem vhodný i pro výstavní, multimediální a mezioborové projekty. Jeho specifická skladba odpružené podlahy z něj dělá všestranný tréninkový a zkušební prostor, lze jej použít jako „warming up room“ pro tanečníky a akrobaty připravující se na produkci ve velkém sále č. 1. Má také velké skladovací zázemí a dostatečnou kapacitu prostoru pro účinkující. Sál č. 2 „bílý“ je stejně jako sál č. 1 rozdělen na dvě poloviny železobetonovými nosníky, má vrchní přirozené osvětlení a samostatný vstup. 2.2.2 Návrh řešení a uspořádání Prostor je dělen na dvě části třemi železobetonovými nosníky. Ty tvoří největší limit při využívání sálu, neboť omezují velikost prezentačního nebo tréninkového prostoru na hloubku /či šířku/ 8 metrů /viz půdorysné schéma/. Také pro tento prostor jsou charakteristické světlíky umístěné uprostřed stropů. Jejich zachování je i v tomto případě žádoucí. Sál je obklopen dostatečnou prostorovou rezervou pro sklady, šatny účinkujících, sociální zázemí pro diváky, personál i účinkující. Nakládání a vykládání kulis, techniky a dalšího materiálu je možno přes foyer ze vstupní nájezdové rampy. Sociální zázemí, sloužící zároveň pro sál č. 3, je přístupné z foyer. V prostoru foyer je možné umístit jednoduchý bar pro občerstvení, pokladnu a „infopoint“. Hlavní vstup do sálu je navržen ze stávající nástupní rampy umístěné do koridoru mezi objektem B4 a B3 /budoucího Muzea designu a životního stylu/. Technologický projekt bude řešit /stejně jako u ostatních sálů/ jeho „autonomii“ – možnost samostatného užívání – tj. samostatnost topení, větrání, měření, základního technického vybavení. Prostupy do sálů č. 1 a 4 jsou uzavřené zvukotěsnou stěnou, v případě potřeby je možné prostory propojit. Se sálem č. 3 je možné propojení spojovacím koridorem u diváckého sociálního zázemí. 2.2.3 Varianty uspořádání sálu Klíčem k řešení sálu je opět volná dispozice.

23


Přes velké inscenační možnosti existují dvě základní varianty uspořádání, řešené v obrazové části: 2.2.3.1

Studio

Varianta uspořádání „studio“ nechává zcela volnou dispozici, neurčuje část jeviště ani hlediště, prostor je prázdný, určený jak pro trénink nebo zkušebnu, tak pro výstavu nebo fotografický workshop. Publikum stojí /případně sedí/ „na nule“ na samostatných židlích stejného typu jako v sále č. 1. Technika svítí a zvučí produkci z mobilního live postu, umístěného v libovolném místě prostoru. Kapacita publika je odhadnuta na 200–300 míst, a to v závislosti na typu produkce. 2.2.3.2

Auditorium

Polovinu využitelné celkové plochy sálu /156m2/ tvoří jevištní část, kde je možné vytvořit scénu o rozměrech 8 x 19,6 m. V druhé polovině sálu vznikne auditorium pro 240 diváků. Elevační tribuny /8 elevačních stupňů/ ze sálu č. 1 je možno použít i v sále č. 2. Elevační uspořádání sálu umožňuje hrát „na nule“. V prostoru jeviště 8 x 19,6 metrů bude specifická skladba podlahy se systémem roštů vytvářející odpruženou plochu /specificky potřebnou pro tanec/. Nástup účinkujících na jeviště je možný ze dvou přilehlých šaten se zázemím. Technika svítí a zvučí produkci z mobilního live postu, umístěného v libovolném místě prostoru. V hledištní části o rozměrech 8 x 19,6 m jsou v této variantě navrženy mobilní elevační tribuny, případně může být auditorium „na nule“ a produkce může probíhat na vyvýšeném jevišti. Divácká kapacita auditoria je 240 míst. 2.2.4 Technické zázemí Sál č. 2 nedisponuje velkým technickým zázemím. Hlavní technické zázemí pro sály č. 2, 3 a 4 se nachází v sále č. 1. Všechny důležité prvky jevištního fundusu budou dle požadavků uživatelů kdykoliv připraveny technickým týmem, který bude zodpovědný za správu veškerého technologického vybavení 4x4 CF i jeho údržbu. Prostor nemá stabilní live post, pro mobilní připojení osvětlovacího pultu a zvukového pultu budou připraveny rozvody s možností připojení. 2.2.4.1

Sklady

Sál č. 2 má k dispozici sklad o rozměrech 5 x 10 x 3 m / tj. 150 m3 objemu/.

24


2.2.4.2


Nedílnou součástí zázemí jsou herecké šatny. Účinkující v sále č. 2 mohou používat samostatnou šatnu se sprchou a sociálním zázemím, kterou lze kapacitně posílit druhou šatnou, sloužící také pro sál č. 1 a 4. Navržené sociální zázemí pro veřejnost je navrženo s dostatečnou kapacitou pro 300 diváků. Sociály jsou přístupné z foyer. Toalety jsou společné pro sály 2 a 3. 2.2.5 Scénické technologie 2.2.5.1

Akustika

Jak už bylo řečeno, složitost tohoto klíčového problému s sebou nese potřebu zpracování prostorově akustické studie. Akustické úpravy sálu č 2 nebudou tak zásadní jako v sále č. 1, kde prostorová akustika tvoří základ použitelnosti prostoru. Je důvodné předpokládat, že textilní šály blackboxu utlumí odrazivé plochy prostoru natolik, že nebude potřeba dalších úprav povrchů. Trvá požadavek na ošetření zvukové prostupnosti stávajících konstrukcí. Veškeré další projekční kroky budou vázány na zapracování navržených akustických opatření do konečného projektu interiérů. Tato zásada platí pro všechny prostory. 2.2.5.2 a.

Osvětlení Scénické osvětlení

Technologický soubor pro osvětlení tvoří: •

•

• • •

Závěsné systémy vodorovné a svislé – tvořené standardizovanými prvky systému „truss“ /hliník nebo tenkostěnná ocel/. Systém musí umožnit náročnější světelné instalace. Systémy nosníků budou trvale umístěny na stávající železobetonové konstrukce prostoru, budou tvořit „trussový“ rošt. Rozvodná soustava samostatně stmívaných zásuvek /pro sál č. 2 je to min. 45 samostatně stmívaných zásuvek/. Rozvodná soustava stmívaných okruhů bude mít výstup pro připojení mobilního osvětlovacího pultu. Silová jednotka /stmívače/ a rozvodna – umístění dle samostatného projektu. Mobilní pult. Koncové přístroje – soubor fokusovatelných reflektorů, svítidel využívající LED systému /minimální spotřeba/, datový projektor.

25


b.

Prostorové osvětlení

Výhodou řešeného prostoru je, jak už bylo zmíněno, osvětlení denním světlem, zprostředkovaným střešními světlíky. Divácké osvětlení řeší regulovaný systém svítidel. Halogenové vany tvoří pracovní osvětlení sálu. Prostorové osvětlení musí být součástí designového řešení prostoru. 2.2.5.3

Ozvučení

Ozvučení sálu č. 2, kde se nepředpokládá pravidelná živá hudební produkce, bude značně jednodušší, než tomu bylo u sálu č. 1. Soustavu tvoří: • • • •

2 aktivní reproduktory, mixpult standard 10 vstupů, koncová zařízení / minidisk, 2 x CD, kabeláž.

Pro případ náročnější produkce, vyžadující náročnější aparát, bude zařízení připraveno technickým týmem dle nároků realizátorů akce. Sál č. 1 bude disponovat veškerou potřebnou technikou, kterou bude možno umístit dle potřeby do kteréhokoliv z ostatních sálů. 2.2.5.4 a.

Jevištní technologie a prvky Konstrukce elevace

Elevační tribuna popsaná u sálu č. 1 je mobilní, umožňující přesun do jiných sálů navrženými prostupy. Pokud bude požadavek na elevaci, je možné ji v sále č. 2 instalovat. Do sálu č. 2 se vejde sedm elevačních stupňů. Tribuny budou ve většině případů osazeny typovými sedačkami či židlemi /skládacími, stohovatelnými/, pro některé typy produkcí může publikum sedět přímo na jednotlivých stupních bez židlí. b.


Celkový počet těchto jevištních prvků pro sál č. 2. bude specifikován v technologickém projektu, předběžný odhad je 40 ks. c.


Sál č. 2 bude osazen typizovanými „trussovými“ konstrukcemi, tvořícími podstropní rošt pro zavěšení reflektorů, blackboxu apod. Speciální produkce budou vyžadovat „trussové“ rošty sestavitelné z mobilních prvků. Technologický projekt bude řešit systém závěsných prostorových prvků pro svislé zavěšení „trussu“.

26


d.

Bodové tahy

V sále č. 2 budou umístěny čtyři mechanické bodové tahy /nosnost 1000 kg/ks/, které umožní vertikální posun „trussového“ roštu a s tím také jeho dobrou dostupnost a obslužnost. e.

Blackbox

Blacbox je důležitou součástí sálu č. 2. Pro jeho zavěšení bude použit „trussový“ rošt, případně jednoduchá ocelová soustava tyčí umístěných po obvodu sálu. Při rozměrech sálu 16 m x 19,6 m bude předpokládaná potřeba textilních šál 300 mb standardní šíře 150 cm. Textilie musí být ošetřeny protipožárním nástřikem. f.


Prostor 4x4 CF je navržen jako systém samostatných, ale také propojitelných sálů. Význam tohoto řešení již byl několikrát zmíněn – v zásadě jde o to, že umožňuje práci mnoha nezávislých subjektů v samostatně fungujících sálech. Aby však nebyla zcela vyloučena propojitelnost, je navržen systém prostupů, které se příležitostně použijí. Prostupy navrhujeme min 3 x 3 m, otvory budou uzavírané akusticky neprostupnými panely. 2.2.6 Podlahy a povrchy Současná betonová podlaha bude nahrazena dřevěnou, speciálně odpruženou podlahou po celé ploše sálu /variantně jen na její polovině, na druhé části bude průmyslová dřevěná podlaha „kantka“/. Scéna bude zarovnaná se zbylou plochou sálu, kde systémové řešení nebude. Povrchy stěn bude nutné řešit v souladu s výsledky akustické studie. 2.2.7 Přípojné body a rozvody Technologický projekt bude řešit síť rozvodů a systémové kabeláže. Jde především o rozvody 45 stmívaných světelných okruhů a jejich regulaci a systém klasických zásuvek. Důležité jsou dvě samostatně jištěné zásuvky 360V, 32A. Rozvodna není v přiložených prostorových schématech samostatně řešena. Předpoklad je její umístění do prostoru skladu u sálu č. 2. Její konkrétní umístění bude řešit technologický projekt. 2.2.8

Barevnost a materiály

Pro sál č. 2 navrhujeme bílou barvu, která bude primárně vyhovovat výstavním projektům. Pro taneční a divadelní zkoušky a produkce vyřeší požadavek temného pozadí blackbox.

27


28


29


30


2.3 Sál č. 3 „červený“ 2.3.1 Charakteristika prostoru z hlediska využití Prostor sálu č. 3, pracovně nazývaný „klubová scéna“, disponuje rozměry 11,6 m x 12,3 m a plochou 142 m2. Je navržen pro komorní, klubová divadelní představení, komorní koncerty, ale také pro přednášky, volnočasové aktivity, výstavy, klubová setkání. Má dostačující zázemí pro účinkující, nedisponuje skladem /uživatelé mohu využít skladovou kapacitu v rezidenčním domě/. Má vrchní přirozené osvětlení a samostatný vstup. 2.3.2 Návrh řešení a uspořádání Pro tento prostor jsou také charakteristické světlíky, umístěné uprostřed stropu. Přívod přirozeného osvětlení je společným znakem všech sálů 4x4 CF. Denní světlo zásadně posiluje světelný komfort sálu při celodenním používání. Jejich zachování je důležité. Sál disponuje prostorovou rezervou pro šatny účinkujících, sociálním zázemím pro diváky, personál i účinkující. Nakládání a vykládání kulis, techniky a dalšího materiálu je možné přímo ze vstupní nájezdové rampy. Sociální zázemí, sloužící zároveň pro sál č. 2, je přístupné ze sálu. V prostoru sálu č. 3 je možné umístit jednoduchý bar pro občerstvení. Pokladna a infopoint jsou společné se sálem č. 1 ve foyer. Hlavní vstup do sálu je navržen ze společného foyer se sálem č. 1 a variantně ze stávající nástupní rampy umístěné do koridoru mezi objektem B4 a B3 /budoucího Muzea designu a životního stylu/. Technologický projekt bude řešit /stejně jako u ostatních sálů/ jeho „autonomii“ – možnost samostatného užívání – tj. samostatnost topení, větrání, měření, základního technického vybavení. Prostup do sálu č. 1 je uzavřen zvukotěsnou stěnou, v případě potřeby je možné prostory propojit. Se sálem č. 2 je možné propojení spojovacím koridorem u diváckého sociálního zázemí. 2.3.3 Varianty uspořádání sálu 2.3.3.1

Auditorium

Scéna o rozměrech 8 x 4 m tvoří 1/4 využitelné plochy sálu. Její prostor vymezuje blackbox. V další části sálu vznikne auditorium pro 108 diváků. Elevační tribuny /5 elevačních stupňů/ ze sálu č. 1 je možno použít i v tomto prostoru. Elevační uspořádání sálu umožňuje hrát „na nule“. Nástup účinkujících na jeviště je možný z přilehlé šatny se zázemím. Technika svítí a zvučí produkci z mobilního live postu, umístěného v zadní řadě elevace.

31


2.3.3.2

Amfiteátr

Varianta uspořádání amfiteátr umisťuje scénu netypicky do rohu. Tato varianta je optimální pro komorní koncert, besedu, projekci, případně i netradiční komorní divadelní představení. Kapacita publika je 168 míst. Diváci sedí „na nule“, pódium je vyvýšené cca o 60–80 cm. Prostor nemá stabilní live post, pro mobilní připojení osvětlovacího pultu a zvukového pultu budou připraveny rozvody s možností variabilního připojení. 2.3.3.3

Klub

Varianta klub počítá se stolovým uspořádáním. Scéna zůstává, stejně jako ve variantě amfiteátr, v rohu prostoru. Stolová úprava vytváří intimní atmosféru pro komorní koncerty, klubová setkání a debaty. Technika zvučí a svítí z mobilního live postu, umístěného dle potřeby v prostoru. 2.3.4 Technické zázemí Sál č. 3 nedisponuje velkým technickým zázemím. Hlavní technické zázemí se pro sály č. 2, 3, 4 nachází v sále č. 1, všechny důležité prvky jevištního fundusu budou dle požadavků uživatelů kdykoliv připraveny technickým týmem, který bude zodpovědný za správu veškerého technologického vybavení 4x4 CF i jeho údržbu. Prostor nemá stabilní live post, pro mobilní připojení osvětlovacího pultu a zvukového pultu budou připraveny rozvody s možností připojení. 2.3.4.1

Sklady

Sál č. 3 nemá k dispozici sklad. 2.3.4.2


Nedílnou součástí zázemí jsou herecké šatny. Účinkující v sále č. 3 mohou používat samostatnou šatnu se sprchou a sociálním zázemím. Navržené sociální zázemí pro veřejnost je navrženo s dostatečnou kapacitou pro 300 diváků. Sociály jsou přístupné ze sálu. Toalety jsou společné pro sály č. 2 a 3. 2.3.5 Scénické technologie 2.3.5.1

Akustika

Jak již bylo zmíněno, složitost tohoto klíčového problému všech kulturních prostorů s sebou nese potřebu zpracování prostorově akustické studie. Akustické úpravy sálu č. 3 nebudou tak zásadní jako v sále č. 1. Je rovněž důvodné předpokládat, že textilní šály blackboxu utlumí odrazivé plochy prostoru natolik, že nebude potřeba dalších úprav povrchů. Trvá požadavek na ošetření zvukové prostupnosti stávajících konstrukcí.

32


Veškeré další projekční kroky budou vázány na zapracování navržených akustických opatření do konečného projektu interiérů. Tato zásada platí pro všechny prostory. 2.3.5.2 a.



•

• • •

Závěsné systémy vodorovné a svislé – tvořené standardizovanými prvky systému „truss“ /hliník nebo tenkostěnná ocel/. Systém musí umožnit náročnější světelné instalace. Systémy nosníků budou trvale umístěny na stávající železobetonové konstrukce prostoru, která bude tvořit „trussový“ rošt. Rozvodná soustava samostatně stmívaných zásuvek /pro sál č. 3 je to min. 30 samostatně stmívaných zásuvek/. Rozvodná soustava stmívaných okruhů bude mít výstup pro připojení mobilního osvětlovacího pultu. Silová jednotka /stmívače/ a rozvodna – umístění dle samostatného projektu. Mobilní pult. Koncové přístroje – soubor fokusovatelných reflektorů, svítidel využívající LED systému /minimální spotřeba/, datový projektor. b.


Výhodou řešeného prostoru je, jak už bylo zmíněno, osvětlení denním světlem, zprostředkovaným střešními světlíky. Divácké osvětlení řeší regulovaný systém svítidel. Halogenové vany tvoří pracovní osvětlení sálu. Prostorové osvětlení musí být součástí designového řešení prostoru. 2.3.5.3

Ozvučení

Ozvučení sálu č. 3, kde se předpokládá pravidelná živá hudební produkce, bude mít standardní zvukové vybavení. Soustavu tvoří: • • • • •

dva aktivní reproduktory a sub basy, pódiové monitory, mixpult standard 25 vstupů, koncová zařízení / minidisk, 2 x CD, kabeláž.

Pro případ náročnější produkce, vyžadující náročnější aparát, bude zařízení připraveno technickým týmem dle nároků realizátorů akce. Sál č. 1 bude disponovat veškerou potřebnou technikou, kterou bude možno umístit dle potřeby do kteréhokoliv z ostatních sálů.

33


2.3.5.4 a.


Elevační tribuna popsaná u sálu č. 1 je mobilní a umožňuje přesun do jiných sálů navrženými prostupy. Pokud bude požadována elevace, je možné ji v sále č. 3 instalovat. Do sálu č. 3 se vejde sedm elevačních stupňů. Tribuny budou ve většině případů osazeny typovými sedačkami či židlemi /skládacími, stohovatelnými/, pro některé typy produkcí může publikum sedět přímo na jednotlivých stupních bez židlí. b.


Celkový počet těchto jevištních prvků pro sál č. 3 bude specifikován v technologickém projektu, předběžný odhad je 40 ks. c.


Sál č. 3 bude osazen typizovanými „trussovými“ konstrukcemi, tvořícími podstropní rošt pro zavěšení reflektorů, blackboxu apod. Speciální produkce budou vyžadovat „trussové“ rošty sestavitelné z mobilních prvků. Technologický projekt bude řešit systém závěsných prostorových prvků pro svislé zavěšení „trussu“. d.

Bodové tahy

V sále č. 3 budou umístěny čtyři mechanické bodové tahy /nosnost 1000 kg/ks/, které umožní vertikální posun „trussového“ roštu a s tím také jeho dobrou dostupnost a obslužnost. e.

Blackbox

Blackbox je důležitou součástí sálu č. 3. Pro jeho zavěšení bude použit „trussový“ rošt, případně jednoduchá ocelová soustava tyčí umístěných po obvodu sálu. Textilie musí být ošetřeny protipožárním nástřikem. f.


Prostor 4x4 CF je navržen jako systém samostatných, ale také propojitelných sálů. Význam tohoto řešení již byl několikrát zmíněn – v zásadě jde o to, že umožňuje práci mnoha nezávislých subjektů v samostatně fungujících sálech. Aby však nebyla zcela vyloučena propojitelnost, je navržen systém prostupů, které se příležitostně použijí. Prostupy navrhujeme min. 3 x 3 m, otvory budou uzavírané akusticky neprostupnými panely. 2.3.6 Podlahy a povrchy Současná betonová podlaha bude nahrazena dřevěnou průmyslovou podlahou „kantkou“. Povrchy stěn bude nutné řešit v souladu s výsledky akustické studie.

34


2.3.7. Přípojné body a rozvody Technologický projekt bude řešit síť rozvodů a systémové kabeláže. Jde především o rozvody 30 stmívaných světelných okruhů a jejich regulaci a systém klasických zásuvek. Důležité jsou dvě samostatně jištěné zásuvky 360V, 32A. Rozvodna není v přiložených prostorových schématech samostatně řešena. Předpoklad je její umístění do prostoru skladu u sálu č. 3. Její konkrétní umístění bude řešit technologický projekt. 2.3.8. Barevnost a materiály Pro sál č. 3 navrhujeme temně červenou barvu, která vytváří psychologicky příznivou atmosféru. Prostor dostatečně ztmavuje pro možnost jevištního svícení a vytváří dobrou alternativu klasické divadelní „černé“, která se pro další využití prostoru /koncerty, divadlo pro děti, besedy, klubová setkání/ nehodí. Divadelní požadavek temného pozadí bude řešit blackbox.

35


36


37


2.4 Sál č. 4 „zelený“ 2.4.1 Charakteristika prostoru z hlediska využití Prostor sálu č. 4, pracovně nazvaný jako „klub“, disponuje rozměry 8,2 m x 19,6 m a plochou 160m2. Je navržen pro filmové projekce, klubová setkání, přednášky, prezentace, výstavy. Má dostačující zázemí pro účinkující, nedisponuje skladem /uživatelé mohu využít skladovou kapacitu v rezidenčním domě/. Má vrchní přirozené osvětlení a samostatný vstup. Je spojen v logický celek s ostatními prostory, které tvoří unikátní systém produkčního zázemí s otevřenou kanceláří, jednacími místnostmi a recepcí. Jeho hlavní využití je spojeno s programy „hubu“, ve večerních hodinách může sloužit jako filmový klub či přednáškový sál. 2.4.2 Návrh řešení a uspořádání Také v tomto případě prostor charakterizují světlíky umístěné uprostřed stropu. Přívod přirozeného osvětlení je společným znakem všech sálů 4x4 CF. Denní světlo zásadně posiluje světelný komfort sálu při celodenním používání. Jejich zachování je důležité. Sál disponuje prostorovou rezervou pro šatny účinkujících, sociálním zázemím pro diváky, personál i účinkující. Nakládání a vykládání mobiliáře, techniky a dalšího materiálu je možné přímo ze vstupní nájezdové rampy. Sociální zázemí, sloužící zároveň pro produkční zázemí „hub“, je přístupné ze společného foyer. V prostoru foyer č. 4 je možné umístit jednoduchý bar pro občerstvení, dále také pokladnu a „infopoint“. Hlavní vstup do sálu je navržen ze společného foyer s produkčním zázemím „hubu“. Je přístupný z nástupní rampy. Technologický projekt bude řešit /stejně jako u ostatních sálů/ „autonomii“ sálu – možnost samostatného užívání – tj. samostatnost topení, větrání, měření, základního technického vybavení. Prostup do sálu č. 4 je rovněž uzavřen zvukotěsnou stěnou, v případě potřeby je možné prostory propojit se sály č. 2 a 1. 2.4.3 Varianty uspořádání sálu 2.4.3.1

Prezentace, seminář

Jak již bylo zmíněno, počítá se se symbiózou produkčního zázemí kreativního „hubu“. Prostor sálu č. 4 bude umožňovat nejrůznější prezentace, vzdělávací programy i strategické porady, semináře a konference. Pro potřeby těchto programů je nejvhodnější stolová úprava, poskytující prostor až pro 140 účastníků. Denní světlo sálu je výhodou. Při této variantě je důležitější divácké osvětlení. Musí splňovat hygienické normy na osvětlení. Jevištní svícení pro tuto variantu je minimální. Sál v tomto uspořádání disponuje scénou 8 x 2 x 0,8 m, která je vhodná pro umístění stolů pro přednášející, řečnického pultu apod.

38


2.4.3.2

Auditorium

Scéna o rozměrech 8 x 4 x 0,8 m je vymezená stabilním blackboxem. Disponuje promítacím plátnem a „trussovým“ roštem pro zavěšení reflektorů a projektorů. Auditorium má kapacitu 165 diváků. Elevační tribuny se nepoužívají. Technika svítí a zvučí a promítá z mobilního live postu, umístěného v zadní části auditoria.

2.4.4 Technické zázemí Sál č. 4 nedisponuje velkým technickým zázemím. Hlavní technické zázemí pro sály 2, 3, 4 se nachází v sále č. 1, všechny důležité prvky jevištního fundusu budou dle požadavků uživatelů kdykoliv připraveny technickým týmem, který bude zodpovědný za správu veškerého technologického vybavení 4x4 CF i jeho údržbu. Prostor nemá stabilní live post, pro mobilní připojení osvětlovacího pultu a zvukového pultu budou připraveny rozvody s možností připojení. 2.4.4.1

Sklady

Sál č. 4 nemá k dispozici sklad. 2.4.4.2


Nedílnou součástí zázemí je herecká šatna. Účinkující v sále č. 4 mohou používat samostatnou šatnu se sprchou a sociálním zázemím /společnou pro sál č. 1/. Navržené sociální zázemí pro veřejnost disponuje dostatečnou kapacitou 150 diváků. Sociály jsou přístupné z foyer. Toalety jsou společné pro sál a produkční zázemí „hub“. 2.4.5 Scénické technologie 2.4.5.1

Akustika

Akustické úpravy sálu č. 4 nebudou zásadní. Je rovněž důvodné předpokládat, že textilní šály stabilního blackboxu utlumí odrazivé plochy prostoru natolik, že nebude potřeba dalších úprav povrchů. Trvá požadavek na ošetření zvukové prostupnosti stávajících konstrukcí.

39


2.4.5.2 a.



•

• • •

Závěsný podstropní rošt v prostoru nad scénou, tvořený standardizovanými prvky systému „truss“ /hliník nebo tenkostěnná ocel/. Rozvodná soustava samostatně stmívaných zásuvek /pro sál č. 4 je to min. 24 samostatně stmívaných zásuvek/. Rozvodná soustava stmívaných okruhů bude mít výstup pro připojení mobilního osvětlovacího pultu. Silová jednotka /stmívače/ a rozvodna – umístění dle samostatného projektu. Mobilní pult. Koncové přístroje – soubor standardních reflektorů PAR, svítidel využívající LED systému /minimální spotřeba/, datový projektor. b.


Výhodou řešeného prostoru je, jak už bylo zmíněno, osvětlení denním světlem, zprostředkovaným střešními světlíky. Divácké osvětlení řeší regulovaný systém svítidel dle hygienických norem pro prostory výukové a školicí. Halogenové vany tvoří pracovní osvětlení sálu. 2.4.5.3

Ozvučení

Sál č. 4, kde se nepředpokládá pravidelná živá hudební produkce, bude mít základní zvukové vybavení. Soustavu tvoří: • • • •

dva aktivní reproduktory, mixpult standard 12 vstupů, koncová zařízení / mikrofony, minidisk, 2 x CD, kabeláž.

Pro případ náročnější produkce, vyžadující náročnější aparát, bude zařízení připraveno technickým týmem dle nároků realizátorů akce. Sál č. 1 bude disponovat veškerou potřebnou technikou, kterou bude možno umístit dle potřeby do kteréhokoliv z ostatních sálů. 2.4.5.4 a.


Elevační tribuny se nebudou v sále č. 4 používat. b.


Celkový počet těchto jevištních prvků pro sál č. 4. bude specifikován v technologickém projektu, předběžný odhad je 20 ks.

40


c.


Prostoru sálu č. 4 bude osazen typizovanými „trussovými“ konstrukcemi, tvořícími podstropní rošt pro zavěšení reflektorů, blackboxu pouze v prostoru scény. d.

Bodové tahy

V sále č. 4 nebudou umístěny bodové tahy. e.

Blackbox

Blackbox je důležitou součástí sálu č. 4. Jako jediný ze všech prostorů 4x4 CF bude sál č. 4 vybaven stabilním blackboxem. Textilie musí být ošetřeny protipožárním nástřikem. f.


Prostor 4x4 CF je navržen jako systém samostatných, ale také propojitelných sálů. Význam tohoto řešení již byl několikrát zmíněn – v zásadě jde o to, že umožňuje práci mnoha nezávislých subjektů v samostatně fungujících sálech. Aby však nebyla zcela vyloučena propojitelnost, je navržen systém prostupů, které se příležitostně použijí. Prostupy navrhujeme min 3 x 3 m, otvory budou uzavírané akusticky neprostupnými panely. 2.4.6 Podlahy a povrchy Současná betonová podlaha bude nahrazena dřevěnou průmyslovou podlahou „kantkou“. Povrchy stěn budou zvoleny v souladu s navrženým řešením vzešlým z akustické studie. 2.4.7. Přípojné body a rozvody Technologický projekt bude řešit síť rozvodů a systémové kabeláže. Jde především o rozvody 24 stmívaných světelných okruhů a jejich regulaci a systém klasických zásuvek. Důležité jsou dvě samostatně jištěné zásuvky 360V, 32A. Rozvodna není v přiložených prostorových schématech samostatně řešena. Předpokládá se její umístění do prostoru šatny u sálu č. 4. Její konkrétní umístění bude řešit technologický projekt. 2.4.8. Barevnost a materiály Pro sál č. 4 je navržena temně zelená barva, která rovněž vytváří psychologicky příznivou atmosféru. Tato barva prostor také dostatečně ztmavuje pro možnost projekcí.

41


42


2.5 Kavárna 2.5.1 Charakteristika prostoru Nedílnou součástí prezentačních prostorů 4x4 CF v objektu B4 je kavárna s celodenním provozem. Je navržena v prostoru stávajícího vstupu do objektu B4, který je dnes pouze zastřešenou částí nástupní rampy. Prostor pro kavárnu v současném stavu de facto neexistuje, vzniká až uzavřením a dostavbou tohoto prostoru. 2.5.2 Návrh řešení a uspořádání Návrh dispozičního řešení počítá s integrací této části prostoru, zatepluje jej systémem „zimní zahrada“ soustavou izolačních skel, nebo řeší přístavbu jako novou hmotu. Prostor bude tvořit příležitostně předsálí sálu č. 1 /pro variantu koncert/, ve většině případů však bude autonomní součástí 4x4 CF. V prostoru kavárny je rovněž navržen pult kulturního infopointu. Z kavárny je přímý vstup do foyer sloužícího pro sály č. 1 a 3. 2.5.3 Technické zázemí Prostor kavárny bude disponovat dostatečným zázemím, umístěným ve stávajících prostorech /viz půdorys celkové dispozice 4x4 CF/. Prostorová kapacita zázemí počítá rovněž s šatnou a sociálním zázemím pro personál. Navržené dispozice kavárny a obslužných prostor jsou pouze orientační, jejich přesné rozvržení podléhá hygienickým normám a musí být předmětem prováděcího projektu. O provoz kavárny projevila zájem společnost MOŽNOSTI TU JSOU o. p. s., dceřiná společnost Diakonie ČCE se sídlem v Plzni. Provozovat kavárnu formou chráněné dílny s propojením na organizaci zaměstnávající občany se zdravotním postižením by mohlo prospět domácí i mezinárodní prestiži projektu jako skutečně modernímu a progresivnímu prostoru pro veřejnost. Tuto skutečnost uvádíme pouze jako jednu z možných variant. Předjímat v tuto chvíli způsob provozu kavárny je předčasný. Restaurační provoz se v první fázi projektu nepředpokládá.

2.6 Foyer /infopoint – recepce/ Foyer je navrženo v prostoru stávající dílny, přístupné z čelní, ústřední a nástupové rampy. Je hlavním přístupovým místem pro hlavní sál č. 1 a pro sál č. 3. Je zde umístěna pokladna a infopoint včetně recepce. V tomto ústředním bodu by měl návštěvník dostat veškeré informace o aktivitách 4x4 CF. Bude zde umístěn centrální rezervační a předprodejní systém. V části foyer je možné umístit menší internetovou kavárnu, případně pouze několik počítačových stanic s internetem. V budoucnu je možné počítat se zřízením regionálního i mezinárodního kulturního infopointu.

43


3. Prostorové řešení z hlediska provozu objektu B1 Prostory objektu B1 jsou označovány jako rezidenční dům. Jde o patrovou budovu bývalého ředitelství. Objekt bude sloužit jako zázemí pro umělce, komunitní a kulturní služby a volnočasové ateliéry. Při přípravě stavebního projektu bude nutné počítat s potřebou samostatného vstupu do objektu B1 přímo z ulice – pro ubytované hosty a umělce, pro návštěvníky volnočasových studií a ateliérů, pro nájemce prostor v objektu. 3.1

zkušebny – hudební klub 1. NP

V suterénu rezidenčního domu se nacházejí sklepní klenuté prostory, optimální pro využití jako hudební zkušebny a studia. Dva větší prostory mohou sloužit jako malé hudební klubové zázemí pro spolupracující hudebníky, nebo jako obchod s hudebním sortimentem apod. Bližší specifikace prostorů vzejde od potenciálních realizátorů/uživatelů. Prostory umožňují vznik čtyř zkušeben, studia a dvou klubů či obchodů. 3.2

studia, ateliéry 1. a 2. PP

Prostory pracovně označované jako studia budou mít jednotný charakter, proto je nerozdělujeme podle žánrů. Obecně budou všechny prostory společně potřebovat: − kvalitní podlahy /dřevěné palubkové, parketové, doporučená je průmyslová dřevěná podlaha „kantka“/, − osvětlení /plošné i bodové, případně studiové s možností jednoduché regulace/ max. 12 reflektorů PAR /300W/, − zavěšovací svislé i vodorovné prvky typu „truss” /pro technickou přípravu prostoru, samotný „truss” nemusí být součást vybavení, − zatemnění oken, − zázemí – uzamykatelné velkoobjemové vestavěné skříně, případně část odděleného prostoru, − sociální zázemí. Prostory určené pro volnočasové aktivity budou stavebně připraveny /stejně jako prostory zkušeben a studií popsané výše/ dle požadavků jednotlivých realizátorů/uživatelů a náplně jejich činnosti. Mohou být individuálně upraveny na náklady uživatelů. Prostory budou prázdné, bez nábytku a dalšího mobiliáře, který si zajistí uživatelé. Sociální zázemí budou pro všechna studia umístěna v přístupových chodbách. Většina dotázaných zájemců má rovněž zájem o skladovací /uzamykatelné/ prostory, které lze řešit v prostoru jednotlivých studií. Větší sklady jsou v poptávce dvou subjektů. V rámci rezidenčního domu bude pro sklad určen prostor o objemu 200 m3. V každém z pater vznikne pět studií o průměrné ploše 50 m2. Dohromady tedy bude k dispozici deset prostorů, dva z nich mají vlastní samostatné zázemí.

44


3.3 ubytování 3. PP

Dispozice 3. NP rezidenčního domu umožňuje vznik čtyř ubytovacích studií /2 x pro deset osob, 2 x pro osm osob, 2 x pro dvě osoby/ s celkem čtyřiceti lůžky. Ubytování je určeno výhradně pro umělce pracující v rezidenci, případně pro účinkující umělce a hostující lektory.

4. Exteriéry 4.1 venkovní amfiteátr

Prostranství trojúhelníkového půdorysu mezi objekty B1 a B4 se nabízí pro exteriérové aktivity 4x4 CF. Tato varianta je velmi příznivá pro podporu činnosti v letní sezóně, kdy publikum preferuje a vyhledává exteriérové akce. Vznik jednoduchého amfiteátru před objektem B4 se přímo nabízí. Jednoduché mobilní zastřešení by umožnilo odstínění jak před přímým slunečním světlem, tak před deštěm. Nenáročné auditorium pro cca 300 sedících diváků může využít převýšení objektu B4 a případné nástupní schodiště využít jako elevaci. Jistě by bylo atraktivní i zapuštění části amfiteátru pod úroveň terénu. Pokud by amfiteátr nezapadal do urbanistické koncepce, je třeba upozornit, že je zcela přirozené, že umělecké aktivity v letní sezóně tak jako tak opustí své prostory a „vyjdou do ulic“. Tato přirozená animace venkovního prostředí je důležitá a bude dotvářet celkovou atmosféru celého areálu Světovar. Doporučuje se proto uvažovat v celém areálu o místech a zákoutích vhodných pro malé, komorní produkce /loutkové divadlo, jazz, projekce/ i pro velké „site specific“ taneční a divadelní produkce.

45

1. Technologické řešení prostorů. Zpracovala MgA. Kateřina Melenová

Recommend Documents