V. L E XI K O L O G I E 1 SLOVO JAKO JEDNOTKA SLOVNÍ ZÁSOBY 1.1 Určete významy jednotlivých slov (lexikální, gramatické), která slova jsou neplnovýznamová? Co jsme, odkud přicházíme, co je svět, který nás obklopuje? Jaký to má všechno smysl? Kam směřujeme? Lidstvo si kladlo tyto „velké“ otázky, co sahá kulturní historie. Teprve mnohem později začalo řešit také „malé“ otázky, které se však ukázaly pro poznání mnohem důležitějšími. Např. proč padá jablko se stromu a proč padá svisle a ne šikmo. Filozofická úvaha nestačila. Ještě za Aristotela se hlásalo, že těžký předmět padá rychleji než předmět lehký, ale nikdo si to pokusem neověřil. Teprve Galileo našel, že v gravitačním poli padají různá hmotná tělesa se stejnou rychlostí. Pustil ze šikmé věže v Pise dva kameny, velký a malý, a dopadly stejně. Éra moderní fyziky začíná vlastně objevem, že zákony volného pádu nejsou proporcionální vzdálenosti, ale času. (J. Charvát: Život, adaptace a stres) 1.2 Určete slovnědruhovou příslušnost slov: vrchní, strážný, kolem, proč, bezpochyby, večer, ale, ne, během, spropitné, druhý, hej, jeden, můj, dbalý, hlídací, nemocný, Zimní (Nerudova báseň). 1.3 Uveďte příklady slov: a) s významem lexikálním, lexikálně gramatickým a gramatickým; b) autosémantických (plnovýznamových) a synsémantických (pomocných, služebných: deiktických, modálních, kopulativních). 1.4 Rozlište pojmenování konkrétní a abstraktní: víra, iniciativa, zvíře, sladkost, hrouda, Morava, malost, slabost, odpočinek, modrý, modř, cval, rána, sedět, přímo, písek, cíl, cvik, vzduch, mluvit, Ostrava, opavský, desátý, hudba, psaní, dvojmo.
96
1.5 Rozlište názvy obecné a vlastní (apelativa a propria), apelativa dále určete jako druhová, hromadná (kolektiva), látková: Slovanstvo, Tábor, písek, planeta, Země, křoví, Doubí, kasárna, Heřmanův, vysočina, obyvatelstvo, donchuán, xantipa, vlčí mák, Trhové Sviny, mléko, mládež, loďstvo, sáňky, trní, jižní Morava, Doudleby, mužstvo, tatrovka, Tatrovka, odpad, housle, hranice, Jince, koželuh, kolomaz, listí, stromoví, Hranice na Moravě, jmeniny, vidle, nůž, kleště. 1.6 Určete počet lexémů: budeme pracovat, Spolková republika Německo, bát se, zelená vlna, starý člověk, kéž bychom byli zavolali, odnaproti, C-vitamin, Antonín Dvořák, vzít nohy na ramena, alfa paprsek, kdovíjak, na stole, hospodářskopolitický, Ústav pro jazyk český AV ČR, hodit se marod, zelené zlato, příčestí minulé, Spofa, Spojené farmaceutické závody, vzít nohy na ramena, (uměl) jako když bičem mrská, kyselý uhličitan sodný, lhát, jako když tiskne, kápnout božskou, kolem dokola, zlatý důl. 1.7 Určete druh slovních variant (hláskové, tvaroslovné, slovotvorné), vysvětlete jejich podstatu a případné funkční využití: a) umyvadlo – umývadlo, fazol – fazole, pásek – páska, strnisko – strniště, kozle – kůzle, průvodce – průvodčí, prestiž (m./f.), pondělí – pondělek, snáze – snadněji, řepa – řípa, dvéře – dveře, hřídel (m./f.), dívenka – dívčina, obecný – obecní, náruč – náručí, lépe – líp, divadélko – divadýlko, břicho – břich, strouha – struha, spáti – spát, dělo – dílo, tlouci – tlouct, dále – dál, kůže – kožka, chiruržka – chirurgyně, zlátl – zlátnul, pánu – pánovi, účin – účinek, sběr – sbírání, čištěn – čistěn, děkani – děkanové, plamínek – plamének, péct – píct; b) dosavad – doposavad – dosud, domyslit – domyslet, meningitis – meningitida, zalévat – zalít, prosa – próza, halo – haló, tisknutí – tištění, dosíci – dosáhnout, vrták – vrtačka, antidemokratický – protidemokratický, strnisko – strniště, hledisko – hlediště, orba – orání, ohniště – ohnisko, řidič – ředitel, mlaďounký – mladičký, dort – dorta, srdcový – srdčitý,
97
také – taky, smetadlo – smeták, náruč – náručí, natéci – natéct – natýct, kníže (m./n.), zábavný – zábavní, lešticí – leštící, ukazatelé – ukazatele, našel hřiba – hřib; c) učitelstvo – učitelství, zvon – zvonec, prodejní – prodejný, nosit – nosívat, sběrač – sběratel, mužstvo – mužství, Ostravan – Ostravák, ovčín – ovčinec, vysoko – vysoce, sluchadlo – sluchátko, stařec – stárek – stařík, počítač – počítačka, sedadlo – sedátko, škrabka – škrabadlo, hučení – hukot, staroba – stáří, mladí – mlaďoch, předsednictvo – předsednictví, trám – trámec, Angličan – Angličané, lstem – lstím, Ivanu – Ivanovi, široko – široce, hřmot – hřmění, lesník – lesák, sčítanci – sčítance, řidič – ředitel – řiditel. 1.8 Uveďte další příklady (viz cv. 1.7) slovních variant významově nebo stylisticky odlišených. 1.9 Uveďte co nejvíce názvů pojmenovávajících: pohyb, ruční pracovní nástroje, charakterové vlastnosti, barvy, zeleninu, ovoce, nábytek, dělnické profese, vodní sporty, slohové útvary, dopravní prostředky, školní potřeby. U uvedených skupin názvů stanovte možná kritéria jejich třídění. 1.10 Následující slova zařaďte do možných významových kategorií (kategorie pojmenujte); je-li možné třídění uvnitř významových kategorií, tedy podle jakých hledisek? a) student, stařec, plavat, kovový, chlapec, slaměný, teta, sedět, učitelka, chudák, vzdělanec, velký, zedník, nést, modrý, tatínek, boháč, chlapák, malý, lakomec, češtinář, donést, hrázný, dřevěný, nosit, lektor, závorář, dceruška, nositel, nosič, jít, chodit, dojít, malovaný, vrozený, mladík, chytrák, mudrc, tělocvikář, maminka, frézař, točený, vrtat, lékař, ředitel, nákupčí, operátor, vézt, vozit, horal, poslanec, vesničan, slepý, slepec, ostravský, referent, lingvista, zkoušet, přinést, bitý, veslař, pokrývač, Pražan; b) jabloň, vrták, kůň, plavba, smrk, myš, sběr, buk, vlak, kleště, zebra, štika, jilm, pískovna, švestka, autobus, držadlo, šustot, cedr, mazání, 98
úhoř, lín, koza, lasice, olše, pilník, výbor, výskok, lev, žralok, pstruh, jedle, rychlík, orba, dub, loď, modřín, nůž, běh, četba, osika, lípa, vrabec, pěnkava, vlaštovka, jasan, javor, klíč, páčidlo, candát, kráva, ovce, prase, lev, hlavatka, mřenka, psaní, borovice, tramvaj, hrušeň, letadlo, ježek, mandloň, hrouzek, poštolka. 1.11 Pojmenujte skutečnost vyjádřenou opisem: a) nářadí k nabírání tekutin, iniciativní návrh na vykonání nebo poskytnutí něčeho, bodnutím umístit, upevnit nebo uchopit, střela s příslušenstvím, hromadné získávání osob, stavebně upravený prostor podél řeky, víra/důvěra v něco příznivého, pořídit zvukový záznam, pomník na hrobě, mladá naivní dívka, náhrobní kámen, celkový stav mysli, zástupce v nějaké funkci, rozpoložení, pokračovatel v nějaké činnosti, přemluvit nebo přinutit někoho k něčemu, závazné pravidlo, soustavné zaujímání negativního postoje, uznávat platnost oprávnění získaného v zahraničí, proutěný koš s popruhy, pocit neuspokojení či nedostatku zajímavé činnosti, součástka k spojování kovových částí napevno, kdo někoho nenávidí a vědomě mu škodí, vedení lodí nebo letadel po určené dráze, kult/propagace nahoty, projevovat hlasitě žal nebo bolest; b) jazyk Malajců, kdo nepije alkohol, uspořádat do vrstev, umělá vodní cesta, co z něčeho vyplývá, teplý/tekutý pokrm podávaný zpravidla před hlavním jídlem, obdělávaný pozemek, hnutí usilující o politické spojení Slovanů (v 19. stol.), dramatická forma vyjadřující děj mimikou, široký – celkový pohled, tučné maso nebo visící kůže (na krku), plochá země prostoupená vodou, moučník z těsta s mákem, minerální voda bohatá na kysličník uhličitý, sbírka sušených lisovaných rostlin, skupina jedoucích cyklistů, pracovna zařízená přístroji apod. pro výzkumnou a technickou práci, plastická hmota ztužená vlákny, přepjatá skoupost, chtivost peněz a majetku, mouka upražená s tukem, drobná svítící částečka rozžhavené hmoty, vodní stavba napříč toku ke zvýšení hladiny, zájmová činnost konaná k posílení tělesné kondice, organizované úsilí o předstižení jiných, světová strana, v jejímž směru vidíme v poledne Slunce.
99
2
VRSTVY SLOV VE SLOVNÍ ZÁSOBĚ
2.1 Zařaďte slova podle příslušnosti k jednotlivým útvarům národního jazyka: stříci se, zavolat, deka, plenárka, pravit, asfaltka, policajt, štrúdl, dálkař, baloňák, ščúřit sa, šlohnout, zasedačka, Brňan, Brňák, tryskáč, sámoška, ségra, starej, tělocvikář, prahnout, zemáky, štrngnút si, káča, prachy, biola, matyka, záchranka, rychlovka, zírat, krbce, veselka, barva (krev), šprajcovat se, lufťák, liduška, medina, špitál, štelovat, pěry, holka, kluk, hever, kondička, květina, kytka, stolař, tuk, truhlář, duchna, peřina, uzel, vekslák, čoromoro, binec, odvětit, lobovat, řemdih. 2.2 V následujících úryvcích vyhledejte slovníkové a mluvnické dialektismy: a) Smažija sa trnky Šak keří býváte v městě, istě ste ešče neviděli, jak sa na dědině smažija trnky! Tož přidite večer na lízačku a uvidíte! Ve dne by sa vám ve smažírni ani hrubě nepodobalo. Veliká kolňa z desek, v kterej je zazděný měděný kotel s dřevěným trdlem, v kerým sa při smažení musí pořád vrtět, aby trnky nepřihořely. Rozvařená třenka sa odlévá měděnú naběračkú do škopka a do kotla sa přidávajú surové trnky rozvařiť. Jak břečky v kotle vypařováním ubývá, zas po troše sa ze škopka dolévá. Až sú trnky pěkně černé, husté, vyhrne sa oheň a pod kotel sa nacpe mokrej trávy, aby ochládnúl. Trnky sa pak vyberú do dřevěných lebo kamenných náčinú. b) Věčný student Vono se, pravda, lehko řekne štoduvat, ale štoduvat a štoduvat je, vite, vodjakživa veliké rozdíl. Dež si tak, milí a rozmilí, kolikrát, pravda, všimám téch šékuvnéch a svědomitéch štodentu, jak potvurke, vite, homijó k temo svýmo štoduvaňo vehožit hdejakýho teho kóska časo a celý to středoškolsky a ba he vysokoškolsky hočivo humijó kakraholti strhnót né za koliknást let, ale za takoví tři roke a štyry, tak vidite, aspoň vidim ten veliké rozdil mezi nima a mnohéma téma štodentama bévaléma. Pravda, takové bévalé štodent štoduval, a nebét teho, že před každém tém koncem
100
školního roko dojele tata s furkó hozenýho, vajec a móke, tak be rozhodně takové študiós nebéval za nic na světě prošel. 2.3 Zařaďte slova do lexikálních vrstev podle původu (slova domácí a přejatá); u slov cizího původu stanovte míru zdomácnění a určete, z kterého jazyka pocházejí (použijte slovníku): a) Pozoruhodnou vlastností živých systémů je jejich vnitřní zařízení. V živé hmotě najdeme hierarchii supersystémů, systémů a subsystémů. Nelze však říci, že by vše bylo řízeno nějakým monopolním vyšším centrem, dokonce snad a priori daným. Spíš jde o výsledek složité interpretace všeho se vším, která nakonec vyústí v reakce celku. (J. Charvát: Život, adaptace a stres) b) Postihnout celkovou diferenciaci soudobé češtiny vzhledem k jejím funkčně, sociálně a teritoriálně podmíněným různotvarům, umocněnou rozmanitostí komunikačních sfér a početnými kombinacemi činitelů stylistického výběru, je zcela nad síly jednotlivce, ba i celých pracovních týmů. Základní struktury této diferenciace a její vývojové perspektivy ovšem v takovém kolektivním zpracování postižitelné jsou. (S. Utěšený: Slovo a slovesnost, l980, str. 7) 2.4 Zařaďte slova (slovní spojení) do vrstev podle časové platnosti: chemismus (výroby), šlojíř, dálnopis, šuba, krejzl, zádrhel, housti, odvětiti, odpočívka, kmet, háv, odpovědna, řemdih, ostrve, žertéř, šalše, kryvost (schopnost krytí o barvě), zohlednit, kultprop, odpovědna, zelená ulice, samoobsluha, jáismus, medializovat, sňatečnost, tunelovat, studentohodina, reprízné, klausologie. Uveďte další příklady slovních archaismů, historismů a neologismů. 2.5 Vyhledejte stará slova (archaismy, historismy) a posuďte, jaký mají význam a proč jich spisovatel užil: Téměř v touž dobu, kdy branný v Rybnické bráně propouštěl rektora Bochocia, druhou městskou branou, Novoměstskou, vcházeli do Hradce
101
poutníci od Tábora: Vaněk Bezouch, obdaňkový voják, a pernikářský tovaryš Šimek Reymar. Branný jen zběžně nahlédl do jejich lejster, neboť cizinci nevzbuzovali jeho nedůvěru. K bráně se blížil velký kupecký vůz, přikrytý plachtou, patřící nejbohatšímu hradeckému kupci Melicharu Hofmanovi, který často zakládal i hradecké vladaře, a zboží na voze vzbuzovalo ve zvědavém branném více zájmu než oba cizinci, kteří přišli pěšky. Již se smrákalo a bylo třeba myslit na jídlo i slušný ložument, jak říkával starý armalista, který se na štěstí v Hradci vyznal a namířil kroky přímo do šenku, jemuž se říkávalo u Plinderlíčků, třeba jeho majitel býval Havel Holý, který si ta dvě H dal i do své pečeti, nezapomenuv postavit mezi ně pěkně vykrouženou hubatku. (Podle V. Kaplického) 2.6 Vyhledejte slangové názvy a pokuste se určit jejich význam a motivaci (případně i fundaci): a) Našlapaný Holík zachytil dlouhý pas, ale blafák na zadáka domácích mu už nevyšel – znovu se však zmocňuje touše, objíždí Holečkovu bránu – příklep najíždějícímu bratrovi, ten pálí, ale jen do betonů Holečka, puk odskakuje, už jsou tu dva domácí, nepřehledná situace, skrumáž před brankou Sparty, touš vydoloval opět Jirka Holík a ... gól! – Holíkova žabka z bezprostřední blízkosti stačila otevřít skóre. (Podle rozhlasové reportáže) b) Po odjezdu dvanáctnulašestky vytáhneme pět zetek ze skladištní a prázdný uhláky z partaje, najedeme na pátou a všechno vytáhneme na hrb a budem kutálet. Pak najedeme na odstavené balmy na třetí a hodíme je do šturcu. (Z dispozic vedoucího posunu) 2.7 Zaznamenejte krátký projev z některého zájmového nebo pracovního prostředí (např. studentského) a vyberte sociolektismy (profesionalismy a slangismy).
102
2.8 Určete význam a slangovou příslušnost názvů: abhérka, anšlus, augnráfek, berany, biola, cancák, cézar, cvaknout, čert, čubař, dálkař, dělvo, diferák, ekoška, emetka, emtezák, emtroják, exnout, flahajs, fňukat, furťák, gynda, golfák, hadimrška, handka, hnojař, hudebka, duchna, horký vůz, hytlák, chlupatá voda, chytit raka, intravenóska, jamák, jet po saních, jet v tabáku, kandrdas, kejtra, klasák, kolečkář, kultprop, lumbálka, maxistroš, mikádo, myška, osobka, palpost, potkávačky, průmka, ruchař, stomča, švenkovat, tlačenka, vejtřaska, kouřená. 2.9 Vyberte odborné názvy (termíny), uveďte jejich význam a způsob tvoření; co je příznačné pro ostatní plnovýznamová slova? a) Ústrojí hlasové je uloženo v chrupavčité schránce v hrtanu. Z anatomického hlediska patří hrtan k nejsložitějším mechanismům lidského těla. Skládá se z několika chrupavek (jedna z nich vyčnívá jako tzv. ohryzek); jeho vnitřek je pokryt sliznicí, jež vybíhá do dvou protilehlých záhybů zvaných hlasivky (vazy hlasové). Hlasivky jsou schopny rozmanitých pohybů, a to pomocí hlasivkových chrupavek, které se dají činností zvláštního svalstva sblížit nebo oddálit. Při dýchání se hlasivkové chrupavky oddálí a tím vznikne hlasová štěrbina (glottis) v podobě protáhlého rovnoramenného trojúhelníka. Když se hrtanové chrupavky semknou, štěrbina se uzavře. Vydechovaný vzduch se hromadí pod hlasivkami, až vznikne přetlak, který hlasivky oddálí; tím se tlak výdechového (expiračního) proudu zmenší a hlasivky se svou pružností vrátí do původní semknutosti. b) Jednotlivé části mluvnice nás poučují o základních složkách jazyka: o větě, o slovech, slovních tvarech a o hláskách. Nauku o stavbě věty a souvětí obsahuje skladba (neboli syntax); poučení o druzích slov, o jejich tvoření, o tvarech a významech tvarů podává nauka o stavbě slova (čili tvarosloví); o hláskách pojednává hláskosloví. Ve vědeckém názvosloví se nazývá tvarosloví také morfologie; hláskosloví se pak dělí na fonetiku, která jedná o hláskách samých a o zvukové stránce řeči vůbec, zejména z hlediska akustického a fyziologického, a na fonologii, která jedná o zvukových prostředcích jazyka jako o významotvorné složce daného jazyka.
103
c) O lexikální statistice je obecně známo, že představuje nejstarší a nejlépe propracovanou oblast kvantitativní lingvistiky. Jejím předmětem je v zásadě kvantifikace slova, které tu bylo až dosud většinou chápáno jako grafická jednotka. Teoreticky by v lexikální statistice mělo tedy jít o slovo jako jednotku čistě formální, jednotku v plánu výrazu. V praxi lexikální statistiky však často není možno úplně pomíjet význam slova; ten se při interpretaci statistických dat přímo vnucuje, abychom mu věnovali pozornost, nehledíce k tomu, že při studiu jazykových jevů, slova pak zvláště, nelze snadno narušovat dialektickou jednotu formy a obsahu. Tak se zřetel k jazykové stránce v lexikální statistice uplatnil dosud, např. přihlížením k slovnědruhové příslušnosti slova. (M. Těšitelová: Sémantika a statistika, SaS 1980, s. 100) 2.10 Uveďte základní terminologii jednotlivých lingvistických disciplín a analyzujte jejich jazykovou realizaci (použijte Slovníku slovanské lingvistické terminologie). 2.11 Shromážděte pracovní terminologii některé praktické (řemeslnické) činnosti, profesionalismy zpracujte jako slovníková hesla (i s exemplifikací). 2.12 Určete stylistickou platnost lexémů (slova neutrální, knižní, poetismy, termíny, publicistická, nespisovná – obecně česká, sociolektismy): a) kupitel, čtenářská obec, odfláknout (práci), hyperkorektní, luh, propiska, všimné, fantastická (zábava), jelikož, stočné, šroub, marodovost, uherák, rajonizovat, autoprovoz, gumáky, zelňačka, kistna, upalovat, kvil (Halas), muzika, nejmenované kruhy, odpřednášet, šturmovat, lát, odfajfkovat, diplomka, báj, rmut, odkráglovat, šalina (tramvaj), čabajka (kloubový autobus), dvanáctka (pivo), odvětit, arciť, daleko, žinýrovat se, Enháčko (Nová huť), perutný, stříkačka; b) nadvýroba, škatule, dálnopisovat, taxík, vykonat, dopad, učinit, chorý, zúročit (herní snahy), modrojas, bilaterální (vztahy), chalupář, roucho, lepý, pofiderní, blafák, mít více ze hry, ráčit, nýbrž, vatra, přicmrndovat,
104
prima, stopnout (míč), švajsovat, oř, eliminovat, jenž, kanout, konsternovat, famózní, ekosystém, tentononc, falírovat, laser, předsedovat, finišovat, prahnout, čedokář, benga. 2.13 U níže uvedených lexémů určete povahu expresivního příznaku a druh lexikální expresivity (inherentní, adherentní); expresiva zařaďte do vrstev (hypokoristika, slova familiární, slova dětská, eufemismy, dysfemismy, pejorativa, vulgarismy): a) miláček, šťoura, bumbat, flákat se, držgrešle, Máňa, čuchat, Maruš, morous, psisko, tatínek, taťulka, zesnulý, klapajzna, patlat, hajat, čochtat, dědek, padavka, Péťa, Peťulka, Peťouš, čučet, kňourat, brečet, lamželezo, krysa, remcat, bábinka, dlaboš (jídlo), candrbál, bába, kolohnát, staroušek, paďour, Toňa, Toník, Tonda, spinkat, chlastat, krucinál, pindat, spisovatýlek, zlodějíček, čuně, zesnout, lalinka; b) vlásky, capkat, chrapoun, řupoň, přebrat (vypít větší množství alkoholu), štěkat (zlostně mluvit), fasáda (účes), chcípnout, žrádlo, děsně (zajímavé), mazánek, zlatíčko, mrňous, kára (automobil), dlouhatánský, mentálně zaostalý, zubatá s kosou, sundat (sestřelit), čmajznout, vypůjčit si (ukrást), švitořit (mluvit), hihňat se, šťabajzna, kočka (pohledná žena), dobrotisko, tahoun, makat, xantipa, lazar, kabrňák, přičmrdlý, liška (o člověku), courat se, fofrovat, machrovat, pitomec, borec, tutat. 2.14 Ke slovům neutrálním uveďte slova s citovým zabarvením (kladným i záporným): otec, slunce, pes, jídlo, dům, teplo, správně, velký, bílý, pěkný, dlouhý, mladý, sladký, plakat, běžet, jíst, spát, dívat se, hlučet, dítě, zpívat, jít, kulhat, pít, automobil, vlak, obraz, nohy, boty, oděv, špatně.
3
SLOŽENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY
3.1 Zařaďte jednotlivá slova cv. 1.1 do jádra a proměnlivé části slovní zásoby. Jaká hlediska lze uplatnit?
105
3.2 Níže uvedené lexémy zařaďte podle příslušnosti do různých částí slovní zásoby (které lexémy patří do jádra slovní zásoby?); aplikujte pojetí historické, pojetí centra a periferie a pojetí sociolingvistické (lex. standard): ministrant, denár, televizor, mandel, oko, skříň, poklasný, brynza, personální oddělení, stárek, lektorovat, sladkobol, halušky, kolkovat, MŠMT, grošák, hasič, šoufek, slet, vodoteč, zírat, krejzl, asák, parkán, padací most, forman, pastouška, integrovat, dálnopisát. 3.3 Rozlište archaismy a historismy, obě skupiny vnitřně diferencujte podle hledisek: strukturního (archaismy lexikální, slovotvorné, sémantické) a významového (věcné okruhy historismů). Vyjádřete důvody ústupu uvedených lexémů (zánik skutečnosti, důvody psychické, sociální, jazykové): šuba, krajánek, halapartna, žertéř, helmbrechtník, ujec, citoň, nosoplena, feldkurát, hófrát, dráteník, lučba, husar, kabátec, seknice, dívčice, purkmistr, kvérgrif, časoslovo, silozpytna, hasič, vozataj, ledovat, mordýř, lapka, čeledín, žebračenka, švec, chudobinec, ratejna, rekrací, komoří, purkrabí, školdozorce, marškumpačka, marška, zvonec, platnéř, premiant, suplika, cechmistr. 3.4 Rozlište neologismy a okazionalismy: dálnopisovat, odpovědna, zohlednit, děťátko (dítě), repre (reprezentační), kontaktáž, cukatura, propadovost, obložnost, brojler, koblížkovat, sňatečnost, blbka, slabingr, Stavobet, Průmstav, databanka, senáž, vozová jednotka, tunokilometr, sjetina, samoška, pultovka (obchod s pultem), lunchovat, mlžení (bezobsažné mluvení), prediktabilní, peloton, blátošlap (pěšák), projektant (tramp, který pro chlad nespí), držhubné, kliknout. 3.5 Klasifikujte neologismy z hlediska onomaziologického (n. vzniklé derivací, sémantickým tvořením, tvořením sdružených pojmenování apod.) a z hlediska původu (domácí, přejatá):
106
moderátorka, postgraduant, zelená vlna, liazka, sněhule, trikotáž, sdruženář, zbožový, triatlonista, injektážník, topenář, mikrostruktura, minisukně, bikiny (plavky), bufík (bufet), dědečkovský, zlektorovat, neplatič, dupačky, oteplováky, vejtřaska (automobil V3S), swingovat, twistit, napěťový, hlavní tah, stylém, požárník, psychodrama, koláž, plynofikace, informatik, harmonika (kloubový autobus), patrák (poschoďový vůz), chemismus, slangismus, profík, divoká voda, horký favorit, žlutá karta, klimamembrána, kontaktolog, kloboukomanie, mafiánský kapitalismus, krimipříběh. 3.6 U přejatých pojmenování určete původ, stupeň adaptace, případně i dobu a způsob přejetí: a) hobra, saxofon, fejeton, okres, guano, videomagnetofon, král, diskotéka, kemp, víkend, bestseler, kulak, display, mše, parfumerie, geniální, stratosféra, antikorozní, lunochod, kaťuše, malaga, de iure, honoris causa, škola, marketing, imperátor, mašina, Benátky, Mnichov, džez, computer, prejt, protežovat, donchuán, džentlas, kombajn, animátor, zabukovat; b) plejáda, samovar, ouvertura, gobelín, karneval, merenda, armáda, eldorádo, farma, klub, tramvaj, mazurka, cirkus, doktor, koruna, babylón, deformace, idea, komponent, opera, kantáta, ortoepie, modus vivendi, modulace, rekreace, kolchoz, skalp, iglú, kajak, káva, harém, apelativní, rubato, oktáva, renovovat, chargé d'affaires, interview, dyftýn, vyklonovat. 3.7 Excerpujte přejatá slova z denního tisku, vysvětlete jejich význam a zařaďte je do možných významových kategorií. 3.8 Uveďte přejaté názvy z oblastí: hudba, sport, politika, lékařství, řemeslnická výroba, elektronika, doprava aj. Srovnáním se pokuste zjistit prioritu některých výchozích jazyků, prioritu zdůvodněte.
107
3.9 Nahraďte domácí slova cizími (přejatými): a) samosprávný, samočinně, útočiště, seskupení, právní věc nebo případ, podle práva, skloňovat, sklíčenost, pohrdání něčím (někým), nakládat (něčím), znehodnocení, ustrnulá poučka, střevní úplavice, výtažek, změna, zřejmý, pobočka, zdání, darebák, různojmenný, dějepisec, nevšímat si, povaha, sebepozorování, pletichář, schválení (stavby), soutěž (o místo), nenucený (volně si počínající), opatrovnictví, rozjímat; přimlouvat se, útok, činný, prvotní, příležitostný, samočinně, napodobovat; b) uzavřený (omezený) počet, úkon, vsuvka, období, nožní páka, závěť, kladný, schopnost, námitka, vzájemný, jmenovat, shrnutí, samohláska, právnicky zpracovat, vyměňovat si názory, ničit, nesmyslná představa, hrubý, uskutečnit, vlastní jméno, podpora, společenský, oboustranný, odlišnost, včlenění, nákaza, vsuvka, vzdání se. 3.10 Posuďte stylistickou platnost přejatých slov: vercajk, lágr, šajba (terč), cimra, koráb, kél, kšeft, kredenc, vycajchnovat se, biflovat, execírovat, mašírovat, fóršus, marodovat, špitál, šuple, šraňky, špachtle, konduktér, piksla, šlajsna, švajzovat, flaška, dabovat, kvelb, kráglovat, lavírovat, šifonér, šlajfka (kravata), šlohnout, lavírovat, švindlovat, citýrovat, pauzírovat, blafovat, basa.
4
SLOVNÍ VÝZNAM
4.1 Vyjádřete vztahy mezi objektem skutečnosti (denotátem) – pojmem – slovem (pojmenováním) pomocí sémantického trojúhelníku a naznačte, jak došlo k lexaci (k jazykovému zpracování odrazu skutečnosti): závorář, průvodčí, koruna, smetník, vlnobití, rychlík, deštník, maxipes, dovolená, večerník, velryba, mazadlo, víla, hutník, obvodní zastupitelství, pohlednice.
108
4.2 Rozlište pojmenování značková (nemotivovaná) a popisná (motivovaná): žbluňk, vodné, stoleček, les, černoch, hlasatelka, ten, lískovka, bitý, velký, černozem, výtisk, kokrhat, vzduch, tok, voda, výskot, prasklina, blatouch, orba, plynovod, nést, pivo, vzor, zemětřesení, mlaskat, nést, řízek, pasivní, keř, konžský, saxofon, cvakat, donkichot, karburátor, zdraví, úvaha, den, operátorka, modifikace, synchronizovat, limonáda. 4.3 Vyberte pojmenování s konotací a určete její druh: bubínek (v uchu), spisovatýlek, řvoun, lamželezo, hajat, remcat, přítelíček, fachčit, vydřiduch, zesnout, holčina, opice, nebožátko, děsný, veledílo, kohoutek luční, jidáš, dostat padáka, vlásky, otevřená hlava, zlatý důl, mít někoho na krku, hodit se marod. 4.4 Určete druh konotace u příkladů cvičení 2.12. 4.5 Vyhledejte anglické, německé, francouzské, ruské a jiné cizojazyčné ekvivalenty k níže uvedeným českým lexémům a sledujte způsob jejich jazykového ztvárnění (onomaziologický postup s motivací): náměstí železnice vlak kopaná noviny křižovatka rychlík
kuchař učitel jet jít rychlost krajina dobrý den (pozdrav)
4.6 Stanovte významový rozdíl slova přítel v těchto větách: Kniha je nejlepší přítel člověka. A tak se stal Pavel mým nejlepším přítelem.
109
4.7 Užijte níže uvedených slov tak, aby byla patrná různá míra obecnosti jejich významu: šaty, kovář, práce, skromnost, iniciativa, škola, kočka, muzeum, pokladna. 4.8 Určete, zda jde o slova jednoznačná nebo mnohoznačná (u jednoznačných uveďte důvod): barvivo, tuna, Vlasta, Praha, auvej, pátek, domov, Ital, Bajkalské jezero, košíková, spojka, logika, dálkař, země, hvězda, analýza, hluchý, císař, petrklíč, žabka, pasivní, vydra, tolerance, km, vlast, vlas, papoušek, Vltava, šlechtična, jít, žlutý, dole. 4.9 Stanovte onomaziologický postup (a motivaci) u slangismů (použijte práce J. Hubáčka Výběrový slovník českých slangů): železničářských: jízda, záloha, kafemlejnek, kotel, hrb, áčko, štokr, albatros, mikádo, papoušek, bardotka, brejlovec, rosnička, budík, doprava, suez, lepení, řezat (výhybku), zahrádka, zelená ulice; mysliveckých: čabraka, hřeben, vesla, brýle, prapor, rez, kvítek, trávník, náprsenka, vývrtka, nehet, štětka, buchty, pekáč, hrozny, zeleň, zhaslá (zvěř), kazatelna; trampských: bagr, lopata, cedník, projektant, bagrovat, píchat, humberto, šapito, mozol, oskar, teplárna, Stará řeka, Zlatá řeka, Velká řeka, tele, potlach; vojenských: bažant, trojče, beton, dělobuch, nafta, ranč, kýbl, potrubí, kongo; televizních pracovníků: pajárd, pětatřicítka, pilot, ledvina, osmička, optika, bambus, komín, verze, basa, přepis, bedna, panoráma, díra, slepák, mrtvolka; lékařských: bigr, bechtěrev, koza, trubka, plastika, císař, šampuska, školák; hudebnických: dechy, smyčce, klacek, Džon do vany, doják, repráky, dýdžej; polygrafických: parchant, řeka;
110
vorařských: kobyla, fousy, peruť, pacholík.
5 POLYSÉMIE 5.1 Vysvětlete polysémizaci lexémů: žabka, hlava, kohoutek, koberec, hudba, vláda, beran, stráž, koleno, hlídka, sladkost, křídlo, předložka, spojka, zub, suchý, těžký, sběr, hovor (s Prahou), (mít za) ušima, (promluvit do) duše, černě, utíkat, mazat, chléb, chápat, chladný, kouřit, nepravý. 5.2 Uveďte různé významy (sémémy) hyperlexémů, určete významy základní a druhotné; úplnost a správnost sémantického spektra prověřte v SSČ nebo SSJČ, ve cvičení b) ve Slovníku cizích slov: a) hlava, pramen, práce, kmen, vláda, psaní, basa, barva, oko, koberec, noha, ještěrka, jazyk, kohout, koruna, hudba, list, spojka, hřeben, ruka, rameno; b) klapat, kousat, kovat, letět, lézt, motat, napomenout, studovat, postrádat, trávit; silný, tlustý, těžký, malý, lehký, levý, nízký, široký, pevný, ostrý; c) arabeska, asimilace, brejk, diplomacie, harmonie, hieroglyf, katedra, klasik, manévr, perspektiva, provincie, rétorika, frazeologie, šifra, takt, téma, tuba. 5.3 Určete význam (příp. významy, sémémy) lexémů (správnost a úplnost prověřte ve slovnících): konzultovat, ortofonický, temporální, iniciativa, nějak, kmen, dělat, sigmatismus, egoismus, sedlo, generace, eliminovat, sém, sémém, expres, skartace, militarizace, evoluce, strukturalismus, bilingvní, subordinace, triviální, jenž, vlhký, maskérka, sociolekt, frazeologizace, vlčí mák, onomaziologie, úhrn, reakce, dávit, systém, lexikolog.
111
5.4 Zjistěte a vyjádřete jednotlivé sémy lexému (sémému) a rozdělte je na sémy generické a sémy diferenční: pes, chléb, škola, bratr, mléko, rozvážný, zazpívat, raketa, přinést, systém, slovo, ortografie, těžký, spojka, ještěrka, hlava, jazyk, slepý, hudba, frazeologie. 5.5 U lexémů rozlište jednotlivé sémémy z hlediska historického (primárního a sekundárního), z hlediska synchronního (přímé a přenesené), z hlediska spojitelnosti (volné a vázané); které sémy umožnily přenesení významu? ostrý (zrak), těžká (práce), strašný, hrdlo, ovoce (poznání), hlava, jazyk, nůž, sběr, pád, modrý, látka, povlak, plný, rameno, tlouct (špačky), samohláska, kmen, stan, prostředek, (zelená) vlna, akademie, voda. 5.6 Ze zvoleného textu vyberte slova polysémní (formulujte jednotlivé významy) a stanovte, zda jde v daném textu o význam základní nebo přenesený. 5.7 Rozlište lexémy polysémní a homonymní: bidlo/bydlo, sil, Vít/výt, travička, čtvrtí, masa, kolej, byl/bil, pila, rys, brnění, holí, bílý/bílí/býlí, nos, tři, rum, sním, položiv, čelo, hudba, vír/výr, zaječí, Plzeň/plzeň, výška/vížka, tip/typ, sladkost, nežeňte se, los, jitro, stát, slet/sled. 5.8 Vypište v SSČ jednotlivé sémémy polysémního lexému (hyperlexému) a všimněte si jejich „samostatnosti“ na základě vázanosti na antonyma a synonyma: Příklad: lehký: 1. „mající lehkou váhu“, opak těžký, synonyma: ne teplý kabát (lehký kabát), sypký (lehká půda), (lehký průmysl). 2. „mající něco z malé míry“, opak těžký (lehký pacient, lehký trest).
112
3. „málo namáhavý“, synonymum snadný, antonymum těžký (lehký úkol). 4. „klidný, tichý“, opak těžký (lehká smrt). 5. „svižný, pružný“, opak těžký (lehký krok). temný, těsný, těžký, tichý, tlustý, trvalý, tučný, tuhý, tvrdý, tupý. 5.9 Určete druh přenesení pojmenování a objasněte jeho motivaci: a) lopatka (kost), pomerančová (barva), hřeben (pohoří), sedlo (horské), dravčí (povaha), kořen (slova, rovnice), (čas) běží, sladký (zvuk), medový (úsměv), (krk) houslí, ostrý (zrak), (hodiny) bijí, kohoutek, lišky (houby), list (knihy), mečíky (gladioly), srdce (strojovny), mandle (anatomicky), horoucí (láska), nízký (čin), železný (zvyk), (motor) běží, řezat (zatáčku), kdákat (mluvit), (čas) letí, (dívat se) pichlavě, chladně (kalkulovat), ostře (žlutý), vínově (červený); b) (hraje) Dvořáka, (nastražil) železa, (dělat) oleje, (ve jménu) kalicha, (odevzdal) práci, tempery i pastely, (narazil na) hrazení, (vtipná) hlava, watt, rentgen, lazar, škola (soutěžila), (nepřišla ani) noha, (vzal si) učení, jidáš, klempířství, damašek, (rodná) střecha, hruška. 5.10 Uveďte příklady metaforických názvů vzniklých přenesením názvů osob, názvů částí těla, názvů zvířat, názvů potravin, názvů hudebních nástrojů a názvů jiných významových okruhů. 5.11 Stanovte onomaziologickou motivaci slangismů: studentských: bič, bomba, prolézt, prasknout, tasit, šerif, vybuchnout, bouda; sportovních: betony, žabka, vývar (místo pod jezem), vejce (sjezdařský postoj), lavór, kanady (brusle), křídlo, taxis (Taxisův příkop), salchov, axlpauzen, spálit, bagr (odbití míče obouruč spodem), vyšachovat, být na bednu; motoristických: dvoutakt, dýzl, čtyřválec, obrysy (obrysová světla), myška (riskantní způsob předjíždění), nanuk (hlídkový vůz dopravní po-
113
licie), šťáva, hruška (rozvodovka), naskočit (o motoru), hrnec (zesílená část výfuku); jiných: berany (řídítka jízdního kola), šibenice (stojan na zavěšování mikrofonu), šavle (pražec vodorovně zakřivený), beran (zakončení kusé koleje), nafta (černá káva), dělobuch (kynutý knedlík), zebra (přechod pro chodce), bačkora (zarážka), kočár (železniční vagon), bažant (vojínnováček), běhy (nohy spárkaté zvěře), komerce (komerční služba), babka (krátká vinná láhev), režie (místnost režiséra), plechy (žesťové nástroje), čistírna (zpovědnice).
6 ETYMOLOGIE 6.1 Vyložte etymologii slov (použijte etymologických slovníků a prací: Jan Balhar, O češtině každodenní, l984; I. Němec: Vývojové postupy české slovní zásoby, l969): ahoj, abonent, abrahámoviny, amatér, banka, bankrot, barvínek, brigáda, briketa, darebák, detektiv, elaborát, finance, flamendr, hobra, hospodář, hrdlička, hřbitov, kabrňák, kádrovat, kajak, kecka, klasický, košile, kříž, kůže, manšestr, medvěd, mejdan, místo, mizera, montér, motel, nacismus, nostrifikovat, opera, paleta, peklo, plátek, popelín, rutina, sedlák, sekera, silon, spratek, svačina, šibenice, univerzita, vizita, zápas. 6.2 Vyjádřete a pojmenujte významové změny a posuny, k nimž došlo u lexémů (použijte literaturu uvedenou u cvič. 6.1): kůže, švec, pivo, noviny, zahrada, družstvo, hlávka, pacholek, sirka, chodba, děvka, sedlák, ničema, holendr, dryáčník, broskev, osudí, samopal, veřejný, pokoj, zákeřník. 6.3 Vyhledejte ve FSČ (2004) a porovnejte frekvenci slov: barva, lakomý, rubat, vysoce, křemičitan, kštice. Číselné údaje uvedené u hesel vysvětlete!
114
6.4 Uveďte po pěti slovech s různou frekvencí vymezenou ve FSČ na str. 30, údaj a) – e). 6.5 Zjistěte frekvenci slovních druhů v jednostránkovém textu odborném a uměleckém; zjištěné údaje srovnejte s FSČ, rozdíly odůvodněte.
7 VZTAHY SLOV VE SLOVNÍ ZÁSOBĚ 7.1 Uveďte synonyma k lexémům (své znalosti konfrontujte s údaji Bečkova Slovníku synonym a frazeologismů a Slovníku českých synonym K. Paly a J. Všianského): druh, hned, hřmotný, hubit, kategorický, kaz, krásný, krotit, naříkat, nedbalý, neomalený, ničit, obětovat, obklopit, obtížný, paličatý, planý, postrašit, prohnaný, přemoci, půtka, sen, snést, špinit, štěrbina, taktní, tvrdý, uctívat, učit se, uchvátit, uličník, úpět, úplně, ustoupit, výborný, výdaj, vybrat, vznětlivý, vzruch, zábava, základní, záludný, zápal, zánik, zběžně, živý, žvanit. 7.2 Uveďte následující synonyma ve větách a určete, čím se od sebe liší: bujný, dovádivý, živý, rozjívený, prudký, divoký, rozpustilý, neukázněný, bezuzdný, nespoutaný, svévolný, nezřízený; domýšlivec, ješita, nafoukanec, nadutec, hrdopýšek, vejtaha; faleš, klam, šalba, přetvářka, podvod, nespravedlnost, neupřímnost, nepoctivost, pokrytectví, licoměrnost; pokles, úpadek, rozvrat, neúspěch, nezdar, pohroma, krize; spěšně, kvapně, kvapem, nakvap, rychle, hbitě, mrštně, zbrkle, ztřeštěně, překotně, neuváženě, prudce, ukvapeně; velebit, oslavovat, opěvovat, zbožňovat, chválit, vychvalovat, vynášet; rokovat, jednat, projednávat, debatovat, diskutovat, rozprávět, rozmlouvat, přetřásat, zasedat.
115
7.3 Klasifikujte synonyma podle stupně významové totožnosti, podle původu, podle slohových, dobových, citových, frekvenčních příznaků a podle intenzity významových rysů; podle obsahu chudšího nebo bohatšího, kdy se synonyma významem jen dotýkají: mluvit, pindat, řečnit, kecat; choť, paní, žena; volat, křičet, řvát; dostat, získat, obdržet; šalba, klam, podvod; hasič, požárník; pošťák, listonoš, poštovní doručovatel; gramatika, mluvnice; ukázat, demonstrovat; ústa, huba, tlama, pusa; bumbat, pít, nasávat, chlastat; Lucie, Lucinka; meningitis, meningitida, zánět mozkových blan; volejbal, odbíjená; příznačný, typický, charakteristický; milovat, mít rád, zbožňovat; jeseň, podzim; proto, tudíž, takže; pospíchat, chvátat, letět; duchna, peřina; postel, pelech; dar, prezent; monarchie, království; okouzlit, fascinovat, zaujmout. 7.4 K následujícím lexémům uveďte synonyma nářeční, slangová, expresivní, cizí (nebo domácí) a srovnejte jejich významy: pravopis, zubní lékař, plakat, kulhat, bezvládí, fotbal, sestra, provaz, tělocvik, tramvaj, domek, rozbor, syntéza, generalizace, polibek, boty, práce, zápočet, výroční schůze, pneumatiky, spisovná výslovnost, zelná polévka, řídit, opravit, pracovat, švestka, brambory, utíkat, odborný název, nauka o společnosti, pes, počítač, železobeton, kloubový autobus, polštář, prezentovat, opilý, zápach, jídlo, absentér, zosobnění, knihovna, příznivec, zatelefonovat. 7.5 Rozlište expresivitu inherentní a adherentní (a určete způsob její realizace): žrádlo, nosánek, stará (manželka), zubatá, spinkat, chrapoun, šlohnout, babizna, kokrhat (zpívat), oprndovat, cicmat se, trajdat, courat se, cibule (hodinky), krucinál, čmajznout, hafan, chichotat se, čubrnět, mrňous, šťabajzna, holobrádek, papínek, lotras, srandista, camrat, pindat, drandit, fáro, kraxna, zprčený, ksichtit se.
116
7.6 Objasněte významové rozdíly mezi synonymy použitými v Devatero pohádkách K. Čapka: ... Ty jeden, ty Jidáši, ty Kaine, ty kriminálníku, ty kruťáku, ty krvežíznivo, ty lenochu, ty lidožroute, ty lucipere, ty machmetáne, ty metlo, ty mezuláne, ty mordýři! ... ostatní ho pojmenovali všelijak: ten vandrák, ten šupák, ten tulák, ten pobuda, ten lajdák, ten otrapa, ten hadrník, ten trhan, ten obejda, ten lenoch...; ... co se listonoš nachodí, naběhá, nadrandí, nalítá, nahoní a našlape...; Princezna ... začala marodit, postonávat a pokašlávala, chřadla, hynula, a bledla, truchlila a vzdychala... 7.7 Sledujte slovesa vyjadřující různé pohyby hadice a vysvětlete, proč nejde o synonyma: Kropení zahrádky Člověk by si myslel, že kropení zahrádky je zcela jednoduchá věc, zvláště máme-li na to hadici. Záhy se ukáže, že hadice je neobyčejně úskočný a nebezpečný tvor, pokud není zdomestikována; svíjí se, skáče, vymršťuje se, dělá pod sebe spoustu vody a s rozkoší se hrouží do bahna, jež si takto vytvořila; načež se vrhne na člověka, jenž hodlá kropit, a ovine se mu kolem nohou; je nutno na ni šlápnout, a tu se vzepne a otočí se člověku kolem pasu a krku, zatímco s ní postižený zápasí jako s krajtou, obrátí ta obluda mosaznou hubičku vzhůru a chrlí mocný proud vody do oken na čerstvě pověšené záclony. Je nutno ji chopit energicky za hlavu a natáhnout ji co nejvíce možno; bestie zuří a začne rozstřikovat vodu nikoli z hubičky, nýbrž z hydrantu a kdesi uprostřed těla. Je potřeba napoprvé tří lidí, aby ji jakžtakž zkrotili. (Karel Čapek) 7.8 V textu žákovské slohové práce nahraďte slovesa vhodnými synonymy: Mým koníčkem je modelová železnice. Je to panel, na kterém jsou dvě nádraží. Kromě nádraží jsou na něm i dva kolejové okruhy, u vjezdu do nádraží jsou i návěstí. Výhybky jsou ovladatelné tlačítky. Dvě vlakové soupravy jsou na elektrický pohon. V jedné soupravě jsou nákladní vozy,
117
souprava má parní lokomotivu. Druhá souprava je osobní a má lokomotivu motorovou. Parní lokomotiva má tři spřažené nápravy, běhoun a tendr, vpředu má nárazníky a světla. I motorová lokomotiva je jako skutečná. Její podvozek má čtyři nápravy a při stejném příkonu má větší rychlost. Obě lokomotivy a všechny vozy jsou věrnou zmenšeninou skutečných, jsou i stejně zbarveny a jsou zmenšeny v poměru 1:120. 7.9 Doplňte lexémy s opačným významem (antonyma) ve spojeních: bohatý (člověk, oběd, úroda), temný (noc, úmysl, hlas, minulost, síly), lehký (průmysl, úkol, žena, úsměv), jasný (slunce, rozum, hlas, představa), světlý (odstín, pivo, místnost, chvilka), svobodný (muž, národ, rozhodnutí), zdravý (člověk, houba, názor), získat (prvenství, infekci), věnovat (darem, pozornost, úsilí), mluvit (německy, za každých okolností), přinést (zprávu, oběť, dopis), východ (slunce, z nouze, z nádraží). 7.10 Uveďte antonyma k pojmenováním a zároveň určete jejich druh: a) kontradiktorická a kontrární (tj. předpokládající existenci „středního členu“); b) lexikální a slovotvorná: starý, jasný, výrazný, lesklý, přiměřený, pohodlný, blízký, pevný, snadný, pasivní, obecný, těžký, tupý, umělý, chladný, veškerý, hravý, racionální, zajímavý, hodný, explicitní; světlo, přítel, výhra, souhlas, píle, mír, radost, lež, nemoc, smutek, úspěch, chudoba, prosperita, aktivita, krize, velkoměsto, nemotora, nadšení, předehra, afektovanost; stavět, sedět, pracovat, žalovat, mlčet, rozsvítit, získat, jít, seskočit, opustit, bdít, pádit, vařit, spílat; zde, nahoře, zle, snadno, vysoko, mírumilovně, vpravo, složitě, směle, vesele, pasivně, vulgárně. 7.11 Příkladů cvičení 7.9 užijte pro ironické vyjádření; jaký význam takto užitá pojmenování mají?
118
7.12 Uveďte možná paronyma (slova formálně blízká) k lexémům: komplement, prepozice, početný, slovotvorný, poděšení, test, kontrakt, komplot, adaptovat, koherence, silný, bonton, smrkat, hospitovat, kompletní, hysterický, demokracie, syntetický, perforovaný, fatický, etika. 7.13 Srovnejte skupiny slov podle nadřazenosti a podřazenosti slovního významu (podle slovního obsahu a rozsahu); hyperonymii vyjádřete graficky: zvíře, savec, pes, vlčák, šelma, obratlovec, tvor; umělec, člověk, tvůrce, výtvarník; petrklíč, rostlina, květina, sasanka; uhlí, lignit, topivo, nerost, hornina; vila, dům, stavba, budova; skaut, žák, gymnazista, člověk, hoch, jinoch; modřín, jabloň, borovice, jehličnan, strom, broskvoň, listnáč; onomaziologie, lingvistika, sémaziologie, gramatika, terminologie, lexikologie, etymologie, lexikografie. 7.14 Jaký je vzájemný poměr níže uvedených slov co do rozsahu a obsahu slovního významu? Dle možností doplňte další slova stejné úrovně (kohyponyma): pšenice, tráva, obilí, rostlina, křoví; cit, láska, nenávist, přátelství; zmije, parma, plaz, užovka, ryba, kapr, obratlovec, slepýš, živočich; čtverec, obdélník, kosodélník, obrazec; hlava, končetina, tělo, trup, ruka. 7.15 Určete rozsah a obsah slovního významu u pojmenování (jsou-li rozdíly podle slovních druhů, proč?): dělnictvo, přístavek (apozice), zelenina, potok, mluvit, pospíchat, plenárka, plaz, sport, savec, jezero, utíkat, filmovat, špenát, rybíz, hruška, meruňka, stolařství, chytrý, moudrost, skloňování, sufixace, bloumat, tavba, seriózně, klus.
119
7.16 Uveďte kohyponyma (pojmenování stejné úrovně co do rozsahu a obsahu slovního významu) k hyperonymům: obilí, zelenina, ovoce, barva, dopravní prostředek, nápoj, větný člen, znakové systémy, útvar slohu popisného, objektivní slohotvorný činitel, planeta, artikulační orgán, vysoká škola, strom, keř, nerost, vodní tok, had, učební předmět. 7.17 Určete motivovanost a nemotivovanost (značkovost) slov: pustina, hvězda, les, dálniční, velikost, vesničan, železnice, plavba, noha, hlava, výroba, teploučký, tok, kmen, československý, zeměpis, stát, výskok, Drutěva. 7.18 Určete slova motivovaná a značková v textech různých stylových oblastí (hovorové, odborné, publicistické, umělecké). 7.19 Sestavte (nebo alespoň naznačte) lexikální pole a) slovotvorné (slovotvornou řadu, slovní čeleď); b) významové (synonyma, antonyma, homonyma, paronyma, hyperonyma a hyponyma, názvy metaforické a metonymické); c) pojmové, tj. lexémy asociativně spojitelné s archilexémem (lexémem reprezentujícím svým významem lexikální paradigma): hvězda, zvíře, škola, sport, jít, malý, měsíc, modrý, muž, pracovat, dole.
8 FRAZEOLOGISMY 8.1 Rozlište frazeologismy (frazémy) a spojení nefrazeologická, volná: nechat na holičkách, nechat práce, vysoká škola, národní obroda, vzal to za špatný konec, husí kůže, konat výstavu, segedinský guláš, lehký průmysl, mít těžký úkol, vzít za své, černé myšlenky, nový směr, vlčí mák, louskat oříšky, tvrdý oříšek, být trnem v očích, dát za pravdu, chytat lelky, hodit se marod, vzít roha, líný jako veš, táhnout za jeden provaz, čer-
120
ná hodinka, pozdě bycha honit, zlatá neděle, slabý jako moucha, psí počasí, slepá ulička, vzít nohy na ramena, rajský plyn. 8.2 Roztřiďte frazémy na kolokační (nominální a verbální), propoziční a polypropoziční, přirovnání: neslaný nemastný; zmýlená neplatí; mít krytá záda; plést páté přes deváté; řvát jako tygr; pěšky jako za vozem; to si piš; vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá; nový koště dobře mete; kout pikle; pomsta je sladká; povídali, že mu hráli; jedna paní povídala; sametová revoluce; do třetice všeho dobrého; dřistat tři po tři; něco visí ve vzduchu; pít jako duha; leze to z něho jako z chlupatý čepice; to je stará písnička; oddechový čas; na Nový rok o slepičí krok; prát peníze; kde se vzal, tu se vzal; všeho moc škodí; malá domů; kápnout božskou; jablko sváru; všemi mastmi mazaná; mít z ostudy kabát; komu dal pánbu úřad, tomu dal i rozum; sedět jako pecka; tlačit na pilu; zlatý padák; já na bráchu, brácha na mě; domov důchodců. 8.3 Uveďte frazeologismy (a srovnejte je se Slovníkem synonym a frazeologismů J. V. Bečky), v nichž se uplatňují slova: dobrák, hubený, hladký, hřích, lhát, mazaný, máslo, ostrý, zbrusu, úhlavní, rýma, tlustý, bláto, ostuda, odpor, starost, upadnout, kolej, milost, silný, troud, dudek, růže, ozbrojený, straka, groš, skála, sníh, motyka, kůň. 8.4 Excerpujte frazeologismy z SSČ u písmene ... a roztřiďte je. 8.6 Uvedené lexémy nahraďte frazeologismy, jež mají povahu rčení (např. divit se: kroutit nad něčím hlavou, nemoci uvěřit svým očím/svému sluchu); nahlédněte do Bečkova Slovníku synonym a frazeologismů: (být) jednotni, bezcharakterní, (zůstal) sám, balamutit, bezvýznamný, bláznit, (je velmi) čilý, doma, dobrák, dovedný, hubovat, hanět, hubený, mít jistotu, kázat, lakomý, mlčet, nenávidět, nahý, ošidit, opuštěný, po-
121
chybovat, pomlouvat, posmívat se, (hledat) protekci, přísný, rozčilovat, riskovat, slabý, šálit, umíněný, tajně, úplně, umřít. 8.7 Rozlište rčení, přísloví, pořekadla, pranostiky, okřídlená pojmenování, ustálená přirovnání: komu se nelení, tomu se zelení; o tempora, o mores! studený máj, v stodole ráj; kdo chce kam, pomozme mu tam; hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere; divide et impera; bledý jako stěna; blýskání na časy; neslaný – nemastný; má mlsnou hubu; chodí jako zmoklá slepice; padla kosa na kámen; kdeže loňské sněhy jsou! dočkej času jako husa klasu; bylo pozdě bycha honit; byl jako za groš kudla; na svatého Řehoře hloupý sedlák neoře; carpe diem; pro domo sua; únor bílý pole sílí; tres faciunt collegium; errare humanum est; dlouhý jako týden před prvním; zelené Vánoce – bílé Velikonoce; být v něčem až po uši. 8.8 V přirovnáních najděte členy schématu: (Kd) – R – (TK) – K – Kt, tj. přirovnaný člen (komparandum) – relátor (obvykle slovesný) – tertium comparationis (tj. znak Kd a Kt společný) – komparátor (obvykle jako) – komparátum (přirovnávající člen, model, jímž je Kd ozřejmován):
běží jako s keserem; křičel, jako by ho na nože bral; chodí jako boží umučení; Karel se tam cítil jako na pranýři; udělal to s klidem Angličana; chlapec jako jedle; je to, co by kamenem dohodil; hluchý jako poleno; studený jako psí čumák; blbý jak štoudev; zkroucený jako paragraf.
9 JINÁ CVIČENÍ 9.1 Vysvětlete apelativizaci (přechod od jména vlastního k obecnému) a proprializaci (přechod od jmen obecných k vlastním) u těchto názvů: lumírovec, náměstí Republiky, pastér (přístroj k pasterizaci), Tábor, adidasky, Průsvitné letní (jablko), volt, donkichot, lazar, fakultní nemocnice,
122
jidáš, Brněnský drak (rychlík), škoda, Jelínek, Vobůrka (park), Nová Říše, Matčino jablko, Proti všem, karma, Velký vůz, jar, Turbina, plzeň. 9.2 Uveďte příklady a onomaziologickou motivaci vlastních názvů: a) antroponym (jmen lidí); b) toponym (názvů místních a pomístních), hydronym (názvů vodstev) nebo tvarů členitosti zemského povrchu, pozemků (jmen traťových), nebo drobných přírodních útvarů, komunikací aj. z okolí svého bydliště. 9.3 Analyzujte frekventovaná vlastní jména místní a pomístní; použijte prací: Hosák – Šrámek, Místní jména na Moravě a ve Slezsku, Lutterer – Majtán – Šrámek, Zeměpisná jména Československa. 9.4 Uveďte pojmenování příznačná pro některá historická období (období husitské, humanismus, pobělohorské, obrozenecké, fašistické okupace, nástupu socialismu a komunistické diktatury); použijte práci F. Cuřína Vývoj spisovné češtiny, l985. 9.5 Ve vhodném textu nebo ve slovnících (PS, SSJČ) vyhledejte pojmenování zastaralá a zastarávající a určete příčinu (ústup pojmenování ve prospěch jiného nebo zánik pojmenované skutečnosti). 9.6 Uvedením dalších příkladů doložte vývojové tendence a změny ve slovní zásobě současné češtiny: sbližování spisovné slovní zásoby s nespisovnou (tendence přechodu pojmenování obecněčeských, slangových a nářečních do spisovného lexika) – zubař, zavolat (zatelefonovat), dát zelenou, plenárka, dálnopisovat; determinologizaci (užívání termínů v dalších významech) a s tím související intelektualizaci slovní zásoby – imperativní (jednání), rétorika (místo konkrétních činů), devalvace (poctivých úmyslů), devastace (mezilidských vztahů);
123
univerbizaci (různě realizovanou) – dálkař, vedoucí, návěstní (mistr), zasedačka, oštěp (hod oštěpem), reži (režijní jízdné), osobokilometr (dopravní výkon měřený přepravovanými osobami a kilometry), estébák; multiverbizaci – provádět analýzu, dát si lehára, vykonat návštěvu, čtenářská obec, dobře informované kruhy, vládní činitelé, tichým hlasem, otázka vlastnictví; vznik složenin – člověkohodnota, samoplátce, dřevotříska, elektročas, mediatéka, megamuzikál, cestomanie, trojcédéčko; zkracování – ÚAN, SMS, Čorka, prpo (první pomoc), nashle; přejímání – diskžokej, laser, databáze, bit, jackpot, inlajnky; kalkování – nadstavba (z ruštiny), LP-deska, gama záření, brána, řeč těla; tvoření nových derivátů – sjetina, kérkař, dálnopisovat, jáismus, pamačka; přenášení slovního významu (sémantické tvoření) – košilka (předepsaný obal na shromážděné doklady), lepení (nálepky označující místo určení a jiné údaje), akce (sleva), beruška (pohlcovač rádiových vln). 9.7 Z konkrétního jazykového projevu (např. básně, novinové zprávy) vyberte slova plnovýznamová a zpracujte je lexikograficky; výsledek porovnejte s SSJČ nebo SSČ. 9.8
Zařaďte alolexy (lexémy manifestované v promluvě): a)substantiv, b) sloves k jednotlivým významům (sémémům) polysémantických lexémů (s použitím SSČ nebo SSJČ):
a) Duše: Pavel – to je duše hudebně založená. Při prudkém zabrzdění píchl duši. To byl cíl, který nosil v duši. Stal se duší celého podniku. Hlava: Skočil do vody po hlavě. Tento nápad nemůže být z jeho hlavy. Jen si nedejte poplést hlavu. V hlavě postele byly zastlány tři velké polštáře. S odvoláním na § 3, hlavu 1 Sbírky zákonů... Nejdřív čistil hlavy šroubů. Hlavou státu je prezident. Spočítal to z hlavy. Petra si važ, to je dobrá hlava. Měl tvrdou hlavu, a tak ani tentokrát neustoupil. Taková formulace nemá ani hlavu ani patu.
124
Matka: Dítě se matce velmi podobalo. Zvláštním klíčem dotáhl všechny matky. Opatrnost je matkou moudrosti. Matka příroda žaluje. A tak se mu cizí osoba stala matkou. „Tak, matko, copak dělá naše revma,“ spustil doktor. Mladé matky si často nevědí rady, co dítěti opravdu prospívá. b) Jít: Šel na to od lesa, věda jde stále nahoru, šel na techniku, ten plášť jí vůbec nešel, šlo o nový pracovní postup, latina jim nešla, jdi se bodnout, šel pro posilu, loď šla do hrobu, šel s tím na ředitele, šla na trávu, k prvnímu jde z podniku, stroje šly jako hodiny, tak o co vám vlastně jde? Mluvit: Na schůzi mluvil předseda, neustále do všeho mluvil, mluvila několika jazyky, za ně mluví jejich výsledky, už týden na sebe nemluví, dítě ve třech letech ještě nemluvilo, mluvili spolu o počasí, mluviti stříbro – mlčeti zlato. Rýt: Zahrada se ryje na podzim, i před cizími do něho nevybíravě ryla, ryje do dřeva, myši ryly mnoho děr. 9.9 Vypište si a srovnejte lexikografické (heslové) zpracování některých polysémních lexémů jádra slovní zásoby v Příručním slovníku (PS), ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) a ve Slovníku spisovné češtiny (SSČ) – viz příklad na následujících dvou stranách; jaké jsou důvody rozdílů?
125
JAZYK sémémy nejsou číslovány
PS
SSJČ
SSČ
1. svalnatý, pohyblivý ústroj dutiny ústní
1. svalnatý, velmi pohyblivý orgán v dutině ústní…+ rozsáhlá exemplifikace
1. svalnatý, pohyblivý orgán v dutině ústní, orgán chuti, řeči
2. čidlo chuti
2. soubor vyjadřovacích prostředků vlastní příslušníkům určitého společenství jako nástroj dorozumívání a myšlení
3. ústrojí mluvy (+ velká 3. věc, předmět nebo jeexemplifikace) ho část zpravidla úzkým dlouhým tvarem se po4. zool. (mořský jazyk) dobající jazyku jazir (Solea vulgaris), 1st. (hadí j.), štípatka vodní (Sagottaria sagittae folia), (jelení j.) kapradina…, psí j. = užanka lékařská, volský j. = pilát lékařský, dial. beraní j. = jitrocel kopinatý 5. věc podobná jazyku 6. šlehající plamen 7. u ruských legionářů zajatec, od něhož možno zvědět zprávy o nepřátelích
126
2. co se podobá (úzkým dlouhým tvarem) jazyku 3. soustava vyjadřovacích a sdělovacích (zvukových) prostředků vlastní určitému společenství jako nástroj myšlení a dorozumívání; jeho dílčí útvar, podoba, mluva
PS
SSJČ
SSČ
MLUVITI 1. vyjadřovat dojmy, představy a myšlenky slovy a větami, uměti se vyjadřovat řečí
1. vyjadřovat myšlenky artikulovanou řečí, dorozumívat se + velká exemplifikace
2. o písemných projevech 2. hovořit, povídat, rozprávět
1. vyjadřovat myšlenky artikulovanou řečí, dorozumívat se + velká exemplifikace, frazeologie 2. vést hovor, hovořit, povídat, říkat
3. hovořiti, rozprávěti
3. dávat možnost, usuzo- 3. mít projev vat, svědčit
4. ml. s kým, míti známost
4. přátelsky se stýkat, mít 4. svědčit známost
5. domlouvati někomu, naléhati, působiti na někoho
5. domlouvat (komu), naléhat, působit (na koho)
5. přátelsky se stýkat, mít známost, chodit s někým 6. domlouvat, naléhat řečí, působit
6. posuzovat něco, mícha- předpony: ti se, vměšovati se do ně- do-, do- se, na-, na- se, čeho na- si, o-, od-, po-, pro-, nemluvě, nemluvíc o pře-, při- se, roz-, roz- se, předl. se 6. p. 7. m. z cesty, do větru, na s-, s- se, u-, ve-, ve- se, dluh, hloupě, zbytečně, na vy-, vy- se, zaplano 8. vyjadřovati, projevovati se, svědčiti o něčem
127
ALGORITMUS LEXIKÁLNÍ ANALÝZY Analyzujte pojmenování aplikací kritérií: 1. sémantická logická kategorie 1.1 a její slovnědruhové vyjádření 1.2. 1.1.1 substance 1.2.1 primární 1.1.2 statický příznak subst. 1.2.2 sekundární 1.1.3 dynamický příznak 1.1.4 příznak příznaku 2. motivovanost – nemotivovanost (značkovost) 2.1 druh motivace 2.1.1 odvozování (předp., příp., předponově-příp., konc.) 2.1.2 skládání 2.1.3 zvláštní způsoby tvoření (zkrac., mech. krácení, překrucování, nastavování) 2.1.4 přenášení významu (viz 19.2.1) 3. původ domácí – cizí 3.1 původní a zprostředkující jazyk 4. postavení ve slovní zásobě 4.1 p. pojetí historického (jádro/zákl. fond – ostatní část SZ) 4.2. p. centra a periferie 4.3 p. hled. sociolingvistického (lexikál. standard) 5. frekvence (podle (FS)) 6. příslušnost p.útvarů národního jazyka (územní, sociální) 7. stylistická platnost: neutrální – příznakové (druh) 8. denotace – konotace 9. konkrétnost – abstraktnost l0. etymologie (s použitím etymologického slovníku) 11. forma jednoslovná – víceslovná (11.2) 11.2 druh frazému 11.2.1 kolokační (nominální, verbální) 11.2.2 přirovnání (poslouchá jako hodiny) 11.2.3 propoziční (ani kuře zadarmo nehrabe) 11.2.4 polypropoziční (jak si kdo ustele, tak si lehne)
128
12. U vlastních substantiv význam obecný (12.1) – jedinečný (12.2) 12.1 druh (u subst. druhové, hromadné, látkové, pomnožné) 12.2 příslušnost do významových kategorie dle Pravidel 13. synonymie (s uvedením synonym) 14. hyperonymie, hyponymie (s uvedením kohyponym) 15. antonymie (kontrární, kontradiktorická) 16. homonymie 17. paronymie 18. valence1 (při objektivním pořádku slov) 18.1 sémantická 18.2 syntaktická 19. realizace lexémem monosémantickým – polysémantickým (19.2) 19.2.1 vztah k významu základnímu // primárnímu (sémy společné, generické a diferenční, přenesení významu, metaforické, metonymické) 19.2.2 významové spektrum (jiné sémémy) polysém. lexému
1
valence = schopnost slova vázat na sebe další slova nutná k jeho syntaktické a významové realizaci
129
LEXIKOLOGIE – výběr základních pojmů Lexikologie, lexikografie, sémiologie, sémaziologie, sémantika, onomaziologie, etymologie, derivatologie, frazeologie, idiomatika, slovní zásoba, lexikální systém, slovo, jádro a proměnlivá část slovní zásoby, slovní význam lexikální, gramatický, obecný a jedinečný, plnovýznamovost a neplnovýznamovost, pole slovotvorné a neslovotvorné, sémantické, pojmové, lexikální vrstva, slova hovorová, knižní, oblastní (regionalismy), nářeční (dialektismy), slangová (slangismy), profesionalismy, poetismy, názvy odborné (termíny), slova zastaralá (archaismy), historická (historismy), nová (neologismy), expresivní, emocionální, zjemnělá (eufemismy), hanlivá, zhrubělá (dysfemismy), hrubá (vulgarismy), cizího původu (přejatá), denotace, konotace, denotát, pojem, pojmenování, pojmenovací postupy, expresivita inherentní, adherentní a kontextová, sémém, sém, lexém, archilexém, archisémém, frazém, polysémie, monosémie, invariant, idiom, pořekadlo, přísloví, pranostika, přirovnání, rčení, obsah a rozsah slovního významu, hyperonymie, hyponymie, kohyponymie, metaforizace, metonymizace, názvy metaforické a metonymické, synonyma, homonyma (grafická, akustická), paronyma, antonyma (kontradiktorická, kontrární), sdružená pojmenování (sousloví), slova motivovaná (popisná) a nemotivovaná (značková), slova etymologicky příbuzná, slovník, druhy slovníků: jazykový (výkladový), naučný, terminologický, synonymický frazeologický, dialektologický, frekvenční, retrográdní, heslo, hnízdování, exemplifikace.
130
