1. Pracovní materiál k veřejné diskusi – analytická část
Revitalizační koncept Jižních Čech na vybraném městě Slavonice
Obsah
1 Úvod ............................................................................................ 4 2 Analýza města Slavonice z pohledu municipálního managementu ......... 6 2.1 Popis území a stručná charakteristika současného stavu .................. 6 2.1.1 Vymezení území ....................................................................... 6 2.1.2 Struktura obyvatelstva .............................................................. 8 2.1.3 Struktura pracovních příležitostí ............................................... 11 2.1.4 Občanská vybavenost ............................................................. 13 2.1.4.1 Bydlení ............................................................................... 14 2.1.4.2 Inženýrské sítě .................................................................... 17 2.1.4.3 Zdravotnictví a sociální péče o seniory.................................... 17 2.1.4.4 Školství .............................................................................. 18 2.1.4.5 Kultura a sport .................................................................... 19 2.1.4.6 Společenské organizace a spolky ........................................... 20 2.1.4.7 Životní prostředí, odpadové hospodářství ................................ 24 2.1.4.8 Infrastruktura ..................................................................... 24 2.2 SWOT analýza .......................................................................... 29 3 Vize a cíle rozvoje území pro nejbližší budoucnoust .......................... 35 3.1 Populační vývoj ......................................................................... 35 3.2 Rozvoj pracovních příležitostí ...................................................... 37 3.3 Rozvoj klíčové infrastruktury....................................................... 38 3.4 Rozvoj občanské vybavenosti...................................................... 38 3.4.1 Bydlení .................................................................................. 38 3.4.2 Inženýrské sítě....................................................................... 38 3.4.3 Zdravotnictví a sociální péče o seniory ...................................... 38 3.4.4 Školství ................................................................................. 38 3.4.5 Kultura a sport ....................................................................... 38 3.4.6 Životní prostředí, odpadové hospodářství .................................. 38 4 Nezbytná opatření k udržení konkurenceschopnosti .......................... 38 5 Budoucí obyvatelé města Slavonice ................................................ 39 5.1 Typy bydlení ............................................................................. 39
5.1.1 Bydlení pro seniory ................................................................. 39 5.1.2 Bydlení pro mladé rodiny s dětmi ............................................. 39 5.2 Pracovní příležitosti pro ekonomicky aktivní obyvatele ................... 39 5.3 Zajištění zdravotní a sociální péče ............................................... 39 5.4 Využití volného času .................................................................. 39 5.5 Příklady realizovaných projektů ................................................... 39 5.6 Opatření pro municipální reorganizaci do roku 2020....................... 39 5.6.1 Faktory úspěchu ..................................................................... 39 5.6.2 Příručka pro implementaci cílů.................................................. 39 5.6.3 Kontrolní mechanismy ............................................................. 39
1 Úvod
Ve vývoji společnosti v příhraničních regionech jižních Čech se projevují stále zřetelněji některé jevy a jejich vývojové trendy, které vyvolávají obavy z dlouhodobého společenského vývoje v této části území naší země. Tyto jevy nejsou nijak výjimečné, trápí správní orgány většiny obdobných oblastí i jinde v České republice a souvisí s obecnějšími trendy, které se projevují vylidňováním venkova, stárnutím jeho populace, únikem mozků do center za snažším životem a celkovým zaostáváním životní úrovně lidí, žijících v těchto regionech.
Společně s těmito změnami se objevují a zvětšují závažné rozvojové problémy jako zpomalování rozvoje infrastruktury území, snižování absolutního počtu a diverzity pracovních příležitostí, nedostatečné podmínky pro kulturní a sportovní vyžití obyvatel jakožto prostředky pro trávení volného času obyvatel a další. To vede ke snižování atraktivnosti pro život obyvatel a k dalšímu vylidňování regionu zejména co se týče mladých perspektivních osob. Krajina takto postižených regionů se potom mění z udržované zahrádky na ladem ležící a neudržované plochy krajiny, kde se daří nanejvýše plevelným rostlinám. Péče o krajinu se stává stále obtížnější a není dostatek lidí pro její zabezpečení.
Územní správní orgány ruku v ruce s různými rozvojovými organizacemi proto hledají recepty a postupy, s jejichž pomocí by bylo možné tyto negativní trendy zvrátit a navrátit regionům jejich dřívější atraktivnost. Snaží se objevovat nové příležitosti a realizovat opatření vedoucí k rozvoji v dnešní době běžné infrastruktury a občanské vybavenosti území. Plnění těchto nelehkých úkolů, i přes mnohdy jen verbální podporu centrálních orgánů a orgánů EU, je velmi obtížné a může se dařit pouze v tom případě, že dobře poznáme tyto negativní tendence, jejich příčiny, a že také zmapujeme všechny možné příležitosti, které se v daném regionu nacházejí. A to je také hlavním cílem tohoto materiálu.
Obsahem této studie je proto podrobná hluboká analýza současného stavu v podmínkách malého historicky a architektonicky cenného městečka Slavonice a rozbor pokud možno úplného seznamu možností, které se nabízejí k využití. Cílem je také navrhnout obecnou rozvojovou strategii pro toto město, která by mohla posloužit jako východisko pro vytvoření akčního plánu správních orgánů za účelem otevření příležitostí, které by mohly přinést pozitivní změny v sociálním a demografickém rozvoji území Slavonicka.
2 Analýza města Slavonice z pohledu municipálního managementu 2.1 Popis území a stručná charakteristika současného stavu 2.1.1 Vymezení území
Jak již bylo uvedeno v úvodu, týká se tato studie maloměstského regionu, rozkládajícího se na území, které zahrnuje město Slavonice spolu se spádovými obcemi. Jedná se o území, které leží geograficky na rozhraní historických zemí Čech, Moravy a Dolního Rakouska. Protože se jedná o bývalé pohraničí, je i v dnešní době stále ještě poznamenáno dřívějším působením vojsk pohraniční stráže, střežících tzv. železnou oponu mezi západní a východní Evropou. Její stopy jsou patrné v krajině ještě dnes. Vedle bývalé železné opony lze v kraji nalézt i pozůstatky obranné linie z období před druhou světovou válkou, kterou budovala tehdejší prvorepubliková vláda v reakci na bezprostřední ohrožení, které sílilo v sousedním Německu.
Členitá krajina okraje Českomoravské vrchoviny, kde se střídají rozlehlé lesy s loukami a málo úrodnými poli, nepřeje příliš zemědělské činnosti. Poněkud lepší situace je v oblasti lesnictví. Nejvyšší potenciál ovšem má krajina jako rekreační a odpočinkové prostředí. K těmto funkcím přispívá kromě jiného i poměrně bohatá nabídka historických památek a kulturních i přírodních zajímavostí v blízkém okolí. Území sousedí s dalšími rozsáhlými rekreačními oblastmi, a to nejen na území České republiky, ale i na rakouské straně. Postupně je budována a rozšiřována síť cyklistických a turistických tras, lyžařských běžeckých tras a hypostezek. Tomu se postupně přizpůsobuje i nabídka služeb pro návštěvníky, prozatím hlavně pro tuzemské turisty.
Ve městě Slavonice se také nachází silniční hraniční přechod do Rakouska, který je ovšem pro občany naší republiky otevřený bez
jakýchkoliv kontrol. Význam města by jistě dále vzrostl, kdyby se podařilo obnovit i přechod železniční, který na trati existoval již od dob její výstavby a který spojoval Vysočinu s centrálními oblastmi Rakouska již v 19. století. Význam této trati dosud nebyl doceněn, avšak měnící se situace v oblasti energetických zdrojů snad v budoucnu přiměje zodpovědné úředníky k jejímu obnovení a propojení v bývalém rozsahu.
Městský úřad Slavonice vykonává správu pro skupinu obcí, do které patří obce Slavonice, Kadolec, Maříž, Mutišov, Rubašov, Stálkov a Vlastkovec.
2.1.2 Struktura obyvatelstva
Počet obyvatel Slavonic a jejich strukturu ukazuje názorně následující tabulka.
Název místní části
Počet obyvatel k 1.8.2011
Z toho Mužů
Žen
Průměrný věk
Celkem
2536
1264
1272
40,3
Kadolec
4
1
3
neevidováno
Maříž
9
3
6
neevidováno
Mutišov
62
21
41
neevidováno
Rubašov
2
2
0
neevidováno
Slavonice
2378
1201
1177
40,3
Stálkov
43
18
25
neevidováno
Vlastkovec
38
18
20
neevidováno
V další tabulce je znázorněn populační vývoj regionu z časového hlediska.
Název místní části
Počet obyvatel k 1. 7. 2000
k 21. 9. 2005
k 1. 1. 2010
k 1. 8. 2011
Celkem
2721
2679
2578
2536
Kadolec
5
4
4
4
Maříž
5
5
9
9
Mutišov
56
59
62
62
Rubašov
1
2
2
2
Slavonice
2688
2523
2420
2378
Stálkov
45
45
43
43
Vlastkovec
46
41
38
38
Z výše uvedených dat je patrná negativní tendence vývoje stavu obyvatelstva v regionu. Počet obyvatel stabilně klesá a region se vylidňuje. Protože se jedná o dlouhodobě neměnnou tendenci nelze
očekávat její významné pozitivní změny, pokud se nepokusíme aktivně ji změnit. Přitom je zřejmé, že se s tímto vývojem nemůžeme jednoduše smířit a spoléhat se na samoregulační mechanismy. Pokud by stejný vývoj totiž pokračoval několik dalších desetiletí, mohlo by se stát, že se v takto krátké době region zcela vylidní. Jak by to dopadlo s městem a okolními osadami je nasnadě. V nejlepším případě by jednotlivé nemovitosti zakoupili bohatí obyvatelé velkých center, kteří by je využívali pouze pro odpočinek a trávení volného času. Z regionu by se odstěhovali podnikatelé a veškeré zboží a služby by bylo nutné dovážet. S tímto vývojem by byl spojen vznik zcela nových problémů. Z důvodů nedostatku pracovně aktivního obyvatelstva by bylo stále obtížnější zabezpečit kvalitní hospodářské využití a péči o krajinu, lesy, pole a rybníky.
Dalším velkým demografickým problémem by se stal i nepříznivý vývoj věkového složení zbývajícího obyvatelstva. Je zřejmé, že by se průměrný věk obyvatel výrazně zvýšil. To by vyvolalo rozsáhlé změny v oblasti služeb a další pokles průmyslu a zemědělství. Vzrostla by poptávka po službách z kategorie sociálních služeb, služeb spojených s bydlením a jeho údržbou. Také poptávka po zdravotních službách by se zvýšila, a to zejména v oblasti geriatrické péče.
Na druhé straně by se snižování intenzity průmyslového využití regionu mohlo projevit v dalším ozdravování životního prostředí, a tím i zintenzivněním cestovního ruchu a s ním spojených služeb.
Shrneme-li závěry z předchozích odstavců do několika bodů, lze definovat následující problémy: a) odliv mladých nadějných mozků z regionu; b) změny ve věkové struktuře obyvatelstva směrem ke stárnutí; c) zvyšování poptávky po sociálních službách; d) potřeba zajištění geriatrické péče;
V následující tabulce jsou popsány nejvýznamnější příčiny úbytku obyvatelstva:
Za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Místní část
Narození
Přistěhovaní
Zemřelí
Odstěhovaní
Celkem
18
48
26
61
Kadolec
---
---
---
---
Maříž
---
4
---
---
Mutišov
---
2
---
2
Rubašov
---
---
---
---
Slavonice
18
41
25
58
Stálkov
---
---
1
---
Vlastkovec
---
---
---
1
Protože z města odcházejí zejména mladí lidé, klesá mimo jiné i porodnost, což se projevuje tím, že umírá více obyvatel regionu než se rodí. Zvláště patrné je to v místních částech, které jsou vzdálenější od centra. Ovšem nejvyšší úbytek obyvatelstva je zapříčiněn stěhováním a velmi nízkou porodností.
Pravděpodobně nebude k dispozici dostatek finančních i jiných prostředků, které by mohly zvrátit výše popsaný vývoj. Proto bude nutné s těmito problémy počítat a pokusit se, pokud možno, jejich dopad oddálit a zmírnit. Kromě toho bude nutné vyjít problémům vstříc a systematicky se připravovat na okamžiky, kdy na region dopadnou jejich důsledky.
2.1.3 Struktura pracovních příležitostí
Slavonicko se vzhledem ke své poloze na hranicích s Rakouskem řadí mezi regiony, které byly v předlistopadové době součástí tzv. hraničního pásma. Pro zdejší obyvatele to znamenalo horší podmínky při hledání pracovního uplatnění i celkový úbytek pracovních příležitostí. V hraničním pásmu se v té době jen velmi málo investovalo, takže zaostával rozvoj infrastruktury i občanské vybavenosti sídel. To vedlo také k zaostávání místního hospodářství. Obyvatelé proto museli většinou za prací dojíždět do vnitrozemí. V případě Slavonic to bylo zejména město Dačice s jeho průmyslovou základnou, které je lehce dostupné prostřednictvím lokální železnice. Přímo ve Slavonicích bylo možné získat pracovní uplatnění v zemědělství, některých službách jako školství, zdravotnictví, obchod a komunální služby. Pracovalo zde i několik průmyslových závodů v oborech strojírenství, dřevařský a truhlářský průmysl a konfekční výroba.
I v dnešní době stále ještě doznívají důsledky dřívějšího stavu. Nicméně situace se pozvolna mění k lepšímu. Dřívější zanedbávání rozvoje území se dnes paradoxně jeví jako výhoda, neboť region může těžit z poměrně zachovalého životního prostředí a bohatých příležitostí pro trávení volného času a rekreaci. Kraj porostlý bohatým lesním porostem s množstvím rybníků, vhodných ke koupání, s pozoruhodnými přírodními útvary přímo vybízí návštěvníky z celé ČR i z ciziny k opakovaným návštěvám. V poslední době se významně rozvinul na území Slavonicka i systém turistických tras určených pro pěší, cyklisty, běžkaře i vyznavače jezdeckého sportu.
Tyto skutečnosti naznačují, že se významně mění a bude měnit i struktura pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo. Vedle tradičních oborů, jako je zemědělství, lesnictví, dřevařský průmysl, strojírenství, textilní průmysl a úzké spektrum komunálních služeb se objevují i nové
obory, zaměřené na poskytování služeb pro cestovní ruch a služeb sociálních.
Stručný přehled současných pracovních příležitostí na Slavonicku udává následující tabulka:
Sídlo
Počet zaměstnanců
Heltos, a.s.
Slavonice
35
Otavan, a.s.
Třeboň
Název zaměstnavatele
100
Poznámka
strojírenství textilní průmysl
Hotel Arkáda, s.r.o.
Slavonice
12
služby
Slavona, s.r.o.
Slavonice
10
dřevařský průmysl
PMS s.r.o.
Slavonice
24
služby
FLOP Chalupa
Slavonice
10
obchod
KAZE s.r.o.
Slavonice
12
textilní průmysl
Wotan Forest, a.s. divize jih
Slavonice
50
dřevařský průmysl
Jednota COOP
Slavonice
10
obchod
Stavební Huť Slavonice
Slavonice
20
stavebnictví
Pracovní nabídka je sice na první pohled pestrá, avšak nutno přiznat, že řada z podniků je sužována nedostatkem zakázek a jejich kapacity jsou využité jen z části. Vznikající nové podniky zaměstnávají pouze malý počet zaměstnanců a vznikají jen výjimečně. Stav zaměstnanců u stávajících zaměstnavatelů se spíše snižuje. Přitom perspektivu zde má zejména průmysl strojírenský, dřevařský, zemědělství a lesnictví. Velký rozvoj lze očekávat také v oblasti služeb. Téměř všechny služby, které jsou v regionu dnes dostupné, se soustřeďují do Slavonic. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v oblasti služeb patří:
Název zaměstnavatele
Sídlo
Počet zaměstnanců
Poznámka
Základní škola
Slavonice
30
Vč. jídelny
Mateřská škola
Slavonice
14
Vč. jídelny
Zdravotní středisko s lékárnou
Slavonice
10
Podnik města Slavonice s.r.o.
Slavonice
24
Přes tuto poměrně obsažnou inventuru pracovních příležitostí na Slavonicku je zřejmé, že místními podniky vygenerovaná pracovní místa nemohou pokrýt poptávku po zaměstnání zdejších obyvatel. Proto jich dojíždí mnoho do okolních měst a vysoká je rovněž nezaměstnanost:
K 31.7.2011 bylo evidováno na ÚP 141 nezaměstnaných z celého regionu Slavonicka, což je 10,6 % práceschopného obyvatelstva. Kromě toho je region obklopen některými obcemi, ve kterých je nezaměstnanost ještě podstatně vyšší, například v Dešné (více jak 14 %)1. Možné důsledky této vysoké nezaměstnanosti jsou zřejmé: snižování průměrné životní úrovně obyvatel, ztráta perspektivy a rezignace nezaměstnaných obyvatel, potenciál růstu kriminality atd.
2.1.4 Občanská vybavenost
Také rozvoj občanské vybavenosti před rokem 1989 v porovnání s jinými vnitrozemskými sídly zaostával. V této oblasti se však situace rychle změnila a dále mění k lepšímu. Lze říci, že bylo dosaženo doplnění všech nejdůležitějších služeb, byly vybudovány nové objekty občanské vybavenosti a v režii městského zastupitelstva tento trend nadále pokračuje. 1
Integrovaný portál MPSV, Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska
Podrobnější přehled o stavu občanské vybavenosti poskytuje
mateřská škola
základní škola
zdravotní středisko
pošta
obchod s potravinami
pohostinství
ubytování
dopravní obslužnost
X -
X -
X -
X -
X -
X -
X
-
-
-
-
-
-
-
-
X
X
-
X
X
X
X
-
-
-
-
-
-
X
X
Rubašov
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Stálkov
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
X
X
Vlastkovec
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
X
kanalizace
X -
X
-
X -
vodovod
plynofikace
čistička odpadních vod
následující tabulka:
Kadolec
X -
X -
Maříž
-
Mutišov
Místní část
Slavonice
2.1.4.1 Bydlení
Bytový fond ve městě Slavonice byl před rokem 1989 celkově zanedbáván v důsledku blízkosti hraničního pásma regionu. Po roce 1989 byl z velké části zprivatizován a rovněž proběhla i nová výstavba několika desítek nových bytů ve vlastnictví města a několika nových rodinných domů dle územního plánu města. Přesto bytový fond trpí řadou neduhů. Na jedné straně je to celková zanedbanost bytového fondu v okolních obcích a okrajových částech města způsobená dřívější regionální politikou před rokem 1989 a na druhé straně zanedbanost z důvodů odchodů obyvatel za lepšími životními podmínkami do center a opouštění nemovitostí. To se rovněž projevuje i v poklesu tržní ceny nemovitostí v porovnání s většími sídelními celky.
Část obyvatelstva regionu navíc zde nemá příliš hluboké kořeny protože se jedná o dosídlené rodiny, které přišly po odsunu sudetských Němců po roce 1945. Tyto občany proto neomezují pouta tradic života jejich rodin a vazby na rodiště a mnohem snáze se rozhodují v otázce stěhování za lepší perspektivou.
Na druhé straně ovšem přicházejí i noví lidé aby se v regionu usadili. Z části jsou to však senioři, kteří hledají klidné a zdravé prostředí pro prožití závěrečného období svého života. Kromě této skupiny dosídlenců přicházejí sporadicky i příslušníci jiných skupin obyvatel, které hledají obživu v turistickém průmyslu a v oblasti služeb pro trávení volného času, ale i v oblasti zavádění nové výroby a nových služeb.
Velkou výhodou regionu je především velmi zachovalé životní prostředí, atraktivní krajina, rozsáhlá nabídka historických, kulturních a technických památek.
Místní část
Domů celkem
Z toho Stálé bydlení
Rekreační
Opuštěné
Celkem
721
608
88
25
Kadolec
10
1
7
2
Maříž
25
3
13
9
Mutišov
26
16
8
2
Rubašov
2
1
0
Slavonice
589
1 559
24
6
Stálkov
35
17
16
2
Vlastkovec
34
11
19
4
Strukturu bydlení z hlediska vlastnictví bytového fondu znázorňuje následující tabulka. Zvláštní kategorií bytů jsou byty určené pro seniory se zabezpečenou pečovatelskou službou. Tyto byty jsou ve vlastnictví a správě města, které zabezpečuje jejich výstavbu ze zvláštních účelových zdrojů. Takovéto byty nelze prodávat koncovým uživatelům a jejich
obsazování se řídí zvláštními pravidly. V domě s takovýmito byty jsou zřízena stálá pracoviště pečovatelské služby, která se starají o poskytování dalších sociálních služeb jejich uživatelům – seniorům.
Z toho Místní část
Bytů celkem
Vlastní byty
Městské byty Nájemní byty ve s pečovatelskou vlastnictví města službou
Celkem
1144
917
206
21
Kadolec
9
9
---
---
Maříž
25
25
---
---
Mutišov
26
26
---
---
Rubašov
2
2
---
---
Slavonice
1012
787
204
21
Stálkov
36
36
---
---
Vlastkovec
34
32
2
---
Je zřejmé, že z hlediska stabilizace obyvatelstva jsou výhodnější byty v osobním vlastnictví, avšak současná doba vyžaduje vysokou mobilitu pracovní síly a z tohoto hlediska je naopak výhodnější bydlení nájemní. Nájemní typ bydlení tvoří pětinu bytového fondu. S ohledem na obsazenost nájemních bytů jsou možnosti zastupitelstva pohotově reagovat na poptávku po bydlení nově přicházejících obyvatel značně omezené.
Poměrně nepříznivou se jeví situace v oblasti nabídky cenově příznivých stavebních míst pro stavebníky, kteří se rozhodli řešit svoji bytovou situaci individuální výstavbou. Přitom je tento způsob stabilizace obyvatelstva nejspolehlivější. Uvedenému tématu by proto měla být věnována zvýšená pozornost. Město má zpracovánu aktuální územně – plánovací dokumentaci s vytýčenými plochami pro rozvoj bytové výstavby. Tento územní plán je potřebné postupnými kroky realizovat.
2.1.4.2 Inženýrské sítě
Vedle klasických systémů inženýrských sítí se v dnešní době bouřlivě rozvíjejí i další druhy síťových staveb. Do kategorie těch klasických inženýrských sítí můžeme zařadit rozvody elektrické energie, plynu, telefonní sítě, vodovodu a kanalizace. Tyto sítě jsou schválené v územním plánu města a město Slavonice je má vybudovány. Vedle těchto se však bouřlivě rozvíjí další druhy sítí, zejména sítě telekomunikační založené na kabelových soustavách, ale i bezdrátové sítě využívající systém lokálních tzv. základnových telekomunikačních stanic. V budoucnu je možné očekávat rozvoj dalších sítí, například satelitních nebo optických, které budou zabezpečovat stále rychlejší a spolehlivější datové přenosy.
Stejně jak roste význam těchto nových druhů sítí, roste také intenzita jejich využívání moderním občanem. Hlavně pro mladé občany je využívání těchto komunikačních prostředků přímo nepostradatelné. S tím souvisí i motivace mladších generací obyvatelstva k setrvání v regionu a jejich stabilizace. Není proto možné zanedbávat budování a rozvoj těchto sítí a nevěnovat jejich rozvoji potřebnou pozornost.
2.1.4.3 Zdravotnictví a sociální péče o seniory
Situace v oblasti zdravotní péče je v tuto chvíli poměrně příznivá. Ve městě funguje nová poliklinika, kde ordinují obvodní lékaři i nejdůležitější specialisté.
Odbornost
Počet ordinací
Ordinuje se - počet dnů v týdnu
Praktičtí lékaři
2
po - pá
Stomatolog
2
po - pá
Gynekolog
1
út a čt
Pediatr
1
po - pá
Lékárna
1
po - pá
docházková
Individuálně dle potřeby
Pečovatelská služba
2.1.4.4 Školství
Město také disponuje poměrně dobře vybudovaným systémem školských zařízení. V provozu jsou zde jak mateřská, tak i základní škola, základní škola praktická a základní umělecká škola. O děti je postaráno i v době po ukončení vyučování prostřednictvím školní družiny a různých sportovních a ostatních zájmových kroužků.
Počet žáků ve školním roce
Škola
2008-2009
2009-2010
2010-2011
2011-2012
Mateřská škola
112
99
97
100
Základní škola
289
275
262
252
Základní umělecká škola
???
???
???
???
Základní škola praktická
???
???
???
???
Školní družina
50
65
67
70
110
100
98
110
Skautská organizace
35
36
38
40
TJ Sokol - žáci
42
48
45
45
Kuželky - žáci
6
6
14
12
10
10
10
10
Dětské kroužky
Dětský hasičský sport
Protože jsou všechna školská zařízení umístěna ve Slavonicích, žáci z místních částí musejí dojíždět. Stejně tak studenti vysokých škol, vyšších odborných škol, středních škol a učebních oborů dojíždějí za vzděláním, nejčastěji do Dačic a do Jindřichova Hradce, mnohdy i do vzdálenějších center.
2.1.4.5 Kultura a sport
Ve městě Slavonice je provozováno několik sportovních a kulturních zařízení. Kultura i sport ve městě jsou organizované prostřednictvím účelových zájmových organizací, které mají na starosti i maximální využití kulturních a sportovních zařízení města. Přesto se v této oblasti nacházejí velké rezervy hlavně v období mimo letní turistickou sezónu, kdy bývají tato zařízení často nevyužita. Výjimku snad tvoří jen nově vybudovaná kuželna, kam docházejí zájemci pravidelně a která slouží tak trochu i jako místo pro setkávání občanů v přilehlé restauraci. Rovněž tělocvičny v Základní škole a Institut Slavonice tvoří výjimku a jsou využívány po celý kalendářní rok.
Název zařízení
Kapacita
Poznámka
Kulturní dům
500
Provozuje město
Letní kino
150
Provozuje SRS Slavonice
Letní výletiště
200
Provozuje Zahrádkářský svaz
Institut Slavonice s.r.o.
82 + 40 Kino, přednášky, besedy
Muzeum
45
Provozuje město
Slavonické podzemí
50
Provozuje Stavební huť Slavonice s.r.o.
Městská knihovna
---
Provozuje město
Název sportovního zařízení
Kapacita
Poznámka
Sportovní stadion
300 osob
Několik hřišť
Kuželna
100 osob
čtyřdráha
Tělocvičny ZŠ
100 osob
Tenisové kurty
4
ZŠ, stadion, Bejčkův mlýn
Turistické trasy a stezky
Délka (km)
Poznámka
Cyklotrasa č. 16
18
Směr Dačice
Cyklotrasa č. 17
2,5
Na hraniční přechod
Cyklotrasa č. 32
42
Směr J. Hradec
Cyklotrasa č. 48
21,7
Směr Vratěnín
Cyklotrasa č. 1003
7,6
Směr Trojmezí
Cyklotrasa č. 1004
26,3
Slavonický okruh
Zimní běžecké trasy
Více než 20
Směr Česká Kanada
Graselova stezka
Více než 10
Neudržovaná trasa
Turistické trasy a stezky jsou vybaveny orientačními tabulemi, informačními tabulemi, odpočívadly se stoly a lavičkami, povrch mnohých tras je zpevněn a vyasfaltován. O jejich značení se pravidelně stará Nadace Jihočeské cyklostezky, jejíž pracovník bydlí přímo ve Slavonicích. Poškozené nebo chybějící turistické značky jsou průběžně doplňovány a opravovány. Tyto trasy jsou vedeny tak, aby návštěvníci, kteří je využívají, měli stále v dosahu místa s občerstvením, servisem jízdních kol a lyží a dalšími potřebnými službami, například stravovacími, ubytovacími, hygienickými aj.
2.1.4.6 Společenské organizace a spolky
Významnou součástí společenského a kulturního života ve městě jsou dobrovolné organizace a spolky občanů. Starají se například o pořádání různých kulturních akcí, trhů, poutí, zábavných představení, nebo o obecně prospěšné záležitosti, například požární ochranu, ochranu životního prostředí apod. Některé z nich zase přinášejí svým členům uspokojení jejich vášní a sportovní vyžití, například spolky myslivecké, rybářské, kynologické, chovatelské atd.
Název spolku (organizace)
Předmět činnosti
Volba pro Slavonicko o.s.
Sportovní a kulturní činnost
Sbor dobrovolných hasičů
Požární ochrana, požární sport
Slavonická renesanční společnost o.p.s.
Společenská a kulturní činnost
Inspirace Slavonice
Společenská a kulturní činnost
Centrum pro budoucnost Slavonice, o.p.s. Společenská a kulturní činnost Sportovně střelecký klub Slavonice
Zájmová střelba
Autoklub Slavonice
Automobilismus
Zahrádkářský svaz Slavonice
Zahrádkaření a sadaření
Leteckomodelářský klub Slavonice
Modelářská činnost
Mládí má zelenou
Společenská a kulturní činnost
Myslivecké sdružení Slavonice
Myslivecký a lovecký spolek
Honební společenstvo Slavonice
Myslivecký a lovecký spolek
Junák
Sportovní a vzdělávací činnost
Český svaz včelařů, o.s., základní organizace Slavonice
Chov včel
Územní skupina Interantional Police Association 106 Slavonice
Společenská a sportovní činnost
Český svaz chovatelů - Základní organizace Slavonice
Chovatelská činnost
Svaz tělesně postižených v České republice, o.s.-místní organizace Slavonice
Společenská a kulturní činnost
Výše uvedené spolky a organizace mají pro město i celý region nezastupitelnou roli. Z jejich členských základen se profilují vedoucí protagonisté nejrůznějších společenských hnutí, které vždy směřují k obohacení života obyvatel regionu a kteří se stávají hlavními nositeli demokratických procesů v řízení celé regionální společnosti.
Vedle společenských, kulturních a sportovních organizací a spolků působí v regionu i několik politických stran, které však vzhledem k velikosti regionu a vzájemné osobní znalosti většiny obyvatel o sobě
dávají znát převážně v období komunálních a parlamentních voleb. Pro občany města pak není a ani nemůže být velkou překážkou v komunikaci rozdílnost politických názorů a postojů jednotlivých zástupců politických stran. Mnohem větším problémem se stávají, tak jako je tomu i v jiných regionech, parciální zájmy některých podnikatelů, nebo spíše podnikavců, kteří jsou schopni prosazovat svoje zájmy velmi tvrdě a bez ohledu na své odpůrce, i když někdy jde i o různé nepřející osoby a závistivce. Tento problém je obecným problémem naší současné společnosti a souvisí s její nízkou morálkou. Je jen na zastupitelstvu obce a ostatních představitelích výkonné moci, aby pozorně sledovali dodržování práva a zákonů a předcházeli možným křivdám.
Přesto předpokládáme, že regionálním politikům a příslušníkům všech spolků jde především o rozvoj jejich města a regionu a o blaho jeho obyvatel.
Politická strana nebo politické hnutí
Počet členů
Počet zastupitelů
Občanská demokratická strana
11
1
KDU-ČSL
12
0
Česká strana sociálně demokratická
6
2
Komunistická strana Čech a Moravy
250
5
15
5
Suverenita - blok Jany Bobošíkové
Bez členů
1
Sdružení "STAN"
Bez členů
1
Sdružení nezávislých kandidátů
Důležitou součástí společenského života v regionu je také církevní a náboženský život obyvatel. V regionu působí především tyto církve:
Název církve
Počet kostelů - modliteben
Římskokatolická církev
3
Českobratrská církev evangelická
1
Poznámka
Náboženský život obyvatel tvoří nedílnou součást života regionální společnosti. Svým zaměřením na trvalé zušlechťování morálních kvalit člověka se církevní činnost stává významným spojencem správních orgánů. Proto také je a musí být i nadále činnost církví z jejich strany podporována. Tato podpora se projevuje zejména v součinnosti při pořádání církevních akcí a účastí na údržbě a opravách nemovitého církevního majetku. Mnohdy se jedná o architektonické dominanty města, které jsou součástí jeho kulturního dědictví.
Městské organizace a spolky se podílejí každoročně na pořádání řady kulturních, společenských i náboženských akcí. Tyto akce zvyšují kvalitu života obyvatel regionu a lákají do něj návštěvníky z blízkého i dalekého okolí. Mezi nejvýznamnější pravidelně se opakující akce patří především tyto společenské a kulturní události:
Kdy se akce koná
Odhadovaný počet návštěvníků
září
6000
Smírná pouť
květen
50
Slavnost Těla a Krve Páně
červen
50
Srpnová pouť
srpen
80
Zářiová pouť
září
60
Slavnost výročí posvěcení kostela
říjen
70
červenec
3000
Kulturní léto
Červenec, srpen
1000
Řemeslné dílny
Červenec, září
Název akce
Slavonický jarmark
Dobývání řopíků
Podzimní Drakiáda
500
Září, říjen
200
červen
1000
Myslivecký ples
leden
450
Hasičský ples
únor
450
Parní léto
srpen
400
Zpívání pod vánočním stromem
prosinec
300
Betlémské světlo
prosinec
200
Cesta Pohádkovým lesem
2.1.4.7 Životní prostředí, odpadové hospodářství
Situace v oblasti odpadového hospodářství je dnes vyřešena. Město provozuje systém likvidace pevného domovního odpadu ve spolupráci s firmou TESCO Jindřichův Hradec. Pro jeho ukládání využívá skládku PDO v Borku u Dačic. Občané mají možnost ekologicky likvidovat svoje použité přístroje z domácností v městském sběrném dvoře komunálního odpadu.
Na území celého regionu je provozován systém třídění komunálního odpadu a občané jsou k jeho třídění motivováni prostřednictvím intenzivní informační kampaně. Výchova ke třídění odpadů je také součástí školní výuky jak v Základní škole, tak i v Mateřské škole.
Město disponuje funkčním kanalizačním systémem. Významným nedostatkem tohoto systému je nedostatečná funkčnost čističky odpadních vod. Tento problém je v současnosti řešen v rámci volebního programu politické reprezentace města, který předpokládá vybudování nové čističky. Neuspokojivě je však tato problematika řešena v některých místních částech.
2.1.4.8 Infrastruktura
Do kategorie infrastruktury řadíme v této analýze zejména popis stavu silniční a železniční sítě a otázky napojení regionu na vyšší dopravní systémy.
Silniční síť byla v minulých letech rozsáhle rekonstruována a významně se zlepšila. Bohužel mnoho problémů se dosud vyřešit nepodařilo. Region je napojen na celostátní silniční síť hlavně prostřednictvím pěti silnic druhé třídy, které bohužel často nesplňují potřebné parametry, například šířku, stoupání a klesání, nosnost mostů, poloměry zatáček a jiné. Jsou to tyto silnice:
silnice číslo 152
- prochází Slavonicemi a spojuje je s Novou Bystřicí a s Jemnicí;
silnice číslo 409
- prochází Slavonicemi a spojuje město s Českým Rudolcem a s Písečným nad Dyjí;
silnice číslo 406
- prochází městem a spojuje město s Dačicemi, končí na hraničním přechodu do Rakouska.
Všechny tyto silnice byly v nedávné minulosti opraveny a opatřeny kvalitním dopravním značením. Některé mosty na těchto silnicích byly rekonstruovány a zesíleny a nebezpečná místa byla osazena svodidly. Přesto zůstaly opravy, hlavně silnici číslo 406, hodně dlužny z pohledu jejich využití pro budoucí rozvojové záměry regionu. Tato komunikace je důležitá pro celý region Vysočiny jako její spojení s Rakouskem. I přes její
nedostatečnost, zejména co se týče její šířky, stoupání, ostrých zatáček i únosnosti mostů, probíhá po této silnici živá dopravní komunikace včetně mezinárodní kamionové dopravy. Je zřejmé, že tato intenzivní doprava silnici přetěžuje a opotřebovává, takže i přes její nedávné opravy se začíná opět projevovat její opotřebení. V silničním povrchu se objevují podélné i příčné trhliny, které se pravidelně po zimě rozšiřují a živičný povrch se rozpadá ve výmolech. A přitom je tato silnice je nejdůležitější komunikací pro budoucnost rozvoje regionu Slavonicka.
Vedle těchto silnic druhé třídy zahrnuje silniční síť Slavonicka řadu dalších komunikací, které spojují Slavonice s místními částmi a napojují je na další komunikační trasy určené například pro provoz cyklistů. Stejně jako tyto silnice je i většina cyklotras zpevněna a má asfaltový povrch. Kraj je hustě protkán turisticky atraktivními cyklotrasami, které vedou často po komunikacích, jež byly zpřístupněny veřejnosti až po roce 1989, protože do té doby sloužily vojenským účelům jednotek pohraniční stráže. Jejich atraktivnost podtrhuje dále skutečnost, že vedou mnohdy přímo po hraniční čáře a v některých místech jsou i v dnešní době udržovány, jako připomínka dob minulých, stavby pohraničních zařízení z dob fungování železné opony.
Silniční síť regionu je však důležitá také pro místní stálé obyvatelstvo. Hustota a kvalita této sítě tvoří základní podmínky pro dopravní obslužnost regionu. Vedle osobní dopravy je stále významná i
veřejná hromadná doprava. Hlavním dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy jsou hlavně autobusy. Tyto autobusy zabezpečují spojení místních částí se Slavonicemi i mimo region. Dopravu provozuje firma Jihotrans a.s. Jindřichův Hradec a na autobusové nádraží do Slavonic zajíždějí i někteří další dopravci z okolí. Přehled nejdůležitějších vnitřních spojů znázorňuje následující tabulka2:
Spojení ve směru do Slavonic
Vzdálenost v km
Počet denních spojů
Kadolec
5
5
Maříž rozc.
3
5
Mutišov
3
2
Rubašov
2
2
Stálkov
6
3
Vlastkovec
4
3
Vzdálenost v km
Počet denních spojů
Kadolec
5
5
Maříž
3
5
Mutišov
3
2
Rubašov
2
2
Stálkov
6
3
Vlastkovec
4
3
Spojení ve směru ze Slavonic
Napojení regionu na celostátní sítě řeší dopravci rovněž prostřednictvím autobusů. Autobusy jsou vypravovány velkými regionálními dopravci, zejména firmou Jihotrans, a.s. a ICOM, a.s. a jsou součástí systému autobusové dopravy, který má návaznost na dálkové spoje vypravované z větších center z Dačic a z Jindřichova Hradce.
Vedle autobusové osobní dopravy občanům Slavonicka velmi dobře slouží železniční spojení na trati Kostelec – Slavonice, dříve tato trať
2
Jízdní řády autobusové dopravy
pokračovala až do Rakouského města Schwarzenau, kde byla propojena s tratí České Velenice – Vídeň. Dnes je však trať přerušena mezi Slavonicemi a Dobersbergem. Její obnovení není z finančních důvodů v dohledné době reálné, přestože na české straně existuje mnoho občanských iniciativ, které se o její obnovení hlasitě zasazují. Dokonce bylo provedeno i několik stavebních investičních akcí, na prvním místě nákladná úprava Slavonického nádraží.
Prozatím však trať ve Slavonicích končí a slouží jen pro Slavonické občany a firmy. Vzhledem k tomu je její provoz na hranici ekonomické únosnosti a čas od času se ozývají hlasy, volající po racionalizaci železničního provozu i na této trati, což jinými slovy znamená její zrušení. Tento ekonomický pohled však ohrožuje zájmy regionu a pokud by ke zrušení tratě došlo, dojde také k nenahraditelné ztrátě atraktivnosti regionu, a to nejen pro stálé obyvatele. Kromě toho železniční doprava patří k těm nejšetrnějším způsobům dopravy z hlediska životního prostředí, a proto by bylo třeba naopak vhodnými opatřeními provoz na trati do Slavonic dále rozšiřovat. V současnosti dráha nabízí následující počty spojů.
Spojení ve směru do Slavonic
Od Dačic
Spojení ve směru ze Slavonic
Do Dačic
Vzdálenost v km
Počet denních spojů
20
14
Vzdálenost v km
Počet denních spojů
20
16
2.2 Bezpečnost
Velmi významnou charakteristikou života obyvatel se v poslední době stává jejich bezpečnost z hlediska kriminální činnosti a z hlediska působení nepříznivých vlivů na životní prostředí. Tyto okolnosti dále zvyšují nebo snižují atraktivnost regionu pro usazování nových obyvatel i stabilizaci původních.
2.2.1 Ohrožení obyvatel z hlediska kriminality.
Kriminalita v regionu Slavonicka je na nízké úrovni. Pokud ke kriminálním činům dochází, jde především o běžnou kriminální činnost bez závažných škod na majetku a zdraví občanů. Region je součástí jihočeského kraje, a navíc se nachází na jeho východním okraji, kde je obecně nízká zalidněnost. Statistika kriminality podle krajů je dokumentována následující tabulkou3.
3
ČSÚ - http://www.czso.cz/xa/edicniplan.nsf/otisk/13-1131-05-casova_rada-4_7_kriminalita
Z uvedené tabulky je zřejmé, že celý kraj patří ke krajům s nejnižší kriminalitou a s nejvyšší objasněností trestných činů.
Občané, žijící v regionu mají dále výhodu v tom, že tento region neposkytuje vhodné podmínky pro život různých nepřizpůsobivých živlů, takže se tito občané na Slavonicku neusazují. Naopak v regionu je poměrně vysoká nezaměstnanost, která se projevuje tu a tam i problémem ztráty stálého domova a životem na ulici. Bohužel v regionu nepůsobí žádné organizace, které by se situací těchto osob systematicky věnovaly.
Trestná činnost se soustřeďuje podle policejních statistik hlavně do oblasti majetkové trestné činnosti, méně pak do násilné a nejméně do mravnostní. V následující tabulce jsou zobrazena data trestné činnosti, spáchané v celém okrese Jindřichův Hradec za období prvních sedmi měsíců roku 20114.
Za období 1.1.2011 až 31.7.2011 Druh trestné činnosti
Násilná trestná činnost Mravnostní trestná činnost Krádeže vloupáním Krádeže prosté
Počet trestných činů
Objasněnost
107 11 212 263
64,5 % 27,3 % 24 % 31,2 %
V kraji také nepůsobí žádné extrémistické ani teroristické organizace, takže se zde žijící obyvatelé nemusí obávat teroristických činů, projevů kolektivního násilí nebo nesnášenlivosti etnik a xenofobie. Rovněž riziko nesnášenlivosti náboženské je zanedbatelné.
4
Policejní prezidium ČR, Statistický výkaz č. 2
2.2.2 Ohrožení obyvatel ze strany životního prostředí
Životní prostředí v regionu patří obecně k nejzachovalejším v celé České republice. Svůj vliv má hlavně nízká industrializace území, nejsou zde žádné znečišťující průmyslové provozy nebo důlní činnost. Na relativní čistotu životního prostředí má vliv i nízká hustota obyvatelstva.
Na druhé straně je třeba ovšem zmínit rizika, plynoucí z relativní blízkosti dvou velikých atomových elektráren v Dukovanech a Temelíně, které by zřejmě velmi negativně zasáhly do stavu životního prostředí v případě jaderné havárie. Také intenzivní zemědělská činnost ohrožuje místní životní prostředí, a to zejména prostřednictvím aplikace různých ochranných chemických přípravků a průmyslových hnojiv. Negativní vliv na životní prostředí má nutně i rozvíjející se cestovní ruch.
2.2.3 Ohrožení obyvatel ze strany působení živlů
Ohrožení životního prostředí ze strany přírodních živlů je na Slavonicku zcela zanedbatelné. Celý region se nachází v poměrně velké nadmořské výšce a neprotékají tu žádné větší vodní toky, které by mohly způsobit katastrofické záplavy. Krajina je navíc silně zalesněná, což posiluje její absorpční kapacitu srážkové vody.
Bohaté srážkové poměry také redukují rizika plynoucí z případných lesních požárů. V kraji se také nachází množství vodních ploch, které slouží na jedné straně k rekreaci návštěvníků, avšak které mohou rovněž posloužit v případě potřeby jako zdroje vody k hašení požárů.
Jediným významnějším rizikem se může stát vítr. Na některých místech regionu jsou velké odlesněné plochy pokryté zemědělsky obdělávanou půdou, které postrádají jakékoliv ochranné krajinné prvky schopné přerušit větrné proudy. Tyto vlastnosti naší české krajiny, které jsou specifické nejen pro region Slavonicka, mohou umožnit na území Slavonicka vznik dříve neznámých atmosférických jevů, jakými jsou například tornáda.
2.3 SWOT analýza
Výše popsané skutečnosti lze vyjádřit názorně v tabulkách SWOT analýzy. V první tabulce jsou sepsány a pojmenovány všechny silné stránky regionu, které mohou mít význam pro jeho budoucí rozvoj. Jde o argumenty, které by vedení města Slavonice mělo vzít v úvahu a které by mělo ze všech svých sil podporovat a rozvíjet, protože v těchto směrech by to mělo být snazší než v jiných. Investice, a to nejen finanční, investované do rozvoje těchto silných stránek se rychle vrátí a přinesou ovoce. Některé tyto silné stránky jsou objektivní a podporovaly rozvoj regionu i v minulosti a budou působit i v budoucnu. Využitím těchto silných stránek se zastupitelstva vydávají nejvýhodnější cestou nejmenšího odporu.
Druhá tabulka naopak ukazuje stránky, které rozvoj regionu brzdí, nebo by v budoucnu mohly brzdit. Těmto stránkám se také musí věnovat velká pozornost a vhodnými opatřeními musí být jejich vliv na rozvoj regionu vyloučen.
Třetí tabulka popisuje příležitosti které by bylo možné využít pro budoucí rozvoj regionu. Tyto příležitosti vycházejí z aktuální skutečnosti na regionální i celostátní a celoevropské scéně. V průběhu času se
otevírají a pokud nebudou využity zase se zavírají. Mohou však být v budoucnu nahrazeny i příležitostmi novými a prozatím netušenými.
Ve čtvrté tabulce jsou potom shromážděna varování na rizika, která se objevují a která by mohla způsobit v rozvoji regionu významné škody. Tato rizika musí být proto průběžně sledována a jejich působení vyhodnocováno. Vhodnými opatřeními je pak nutné předcházet vznikajícím škodám.
Silné stránky
Slabé stránky
Kvalitní a neporušené životní prostředí
Snižující se stav trvale žijícího obyvatelstva
Velká hustota přírodních i kulturních památek
Nízká úroveň geriatrické péče
Rozvíjející se turistický průmysl
Nevyhovující stav silniční sítě
Bohatý společenský a kulturní život
Slabé pokrytí sítěmi mobilních operátorů
Slušná dopravní obslužnost
Chybějící napojení železnice na Rakouské dráhy
Dobrá občanská vybavenost regionu
Dlouhé dojezdové časy lékařské služby Absence podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání
Kvalitní komunikační sítě (telefon, internet) Region je přitažlivý pro seniory
Příležitosti
Rizika
Získání význ. postavení v oblasti cestovního ruchu
Zhoršení dopravní obslužnosti (železnice, stav silnic)
Získávání nových obyvatel regionu (senioři, podnikat.)
Zdražování energetických vstupů
Železniční spojení s Rakouskem
Zhoršování podmínek zdravotní péče
Silnice pro mezinárodní kamionovou dopravu
Únik mladých vzdělaných občanů do center
Česko-Rakouská spolupráce (kultura, zdr., PO, atd.)
Ztráty pracovních příležitostí, zánik podniků
Rozvoj podnikatelského prostředí
Sílící skupiny nezaměstnaných osob
Využití moderních komunikačních nástrojů
Poškození životního prostředí
Obnovitelné zdroje energie (vodní toky, vítr, slunce,...)
3 Vize a cíle rozvoje území pro nejbližší budoucnoust 3.1 Populační vývoj
Cílem opatření v oblasti populačního vývoje musí být jeho stabilizace a dosažení změny trendu. Již není možné, aby nadále občané z regionu odcházeli do center a v lepším případě jejich místo zaujímali víkendoví návštěvníci. Proto je potřeba správně nalézt a popsat důvody, které vedou mladé občany Slavonic k jejich odchodu. Poté je nutné nalézt alternativní nabídku s cílem dlouhodobě jejich pobyt stabilizovat. Nejvýznamnějším problémem populačního vývoje na Slavonicku je problém nízké porodnosti. Dříve bývalo běžné, že ve městě žily rodiny s více než dvěma, třemi dětmi. Dnešní trend je opačný a řada rodin vychovává jen jedno dítě, nebo jsou dokonce bezdětní. Rodiny s více dětmi jsou dokonce považovány téměř za sociální případy a více dětí je považováno za značné životní omezení manželů. V tomto postoji utvrzují mladé lidi, zakládající nová manželství, také sdělovací prostředky, které masírují širokou veřejnost nevybíravou a útočnou reklamou a rádoby učenými pojednáními o moderním životním stylu, který je reprezentován vysokým stupněm svobody, a to zejména v cestování, sportovním vyžitím, tzv. adrenalinovými zážitky atd. Tato celkově nepřijatelná atmosféra ve společnosti vede k odklonu od tradičních lidských hodnot jako je domov, rodina, výchova dětí, spořádaný život, pomoc potřebným, sociální sounáležitost, ochrana životního prostředí, pracovitost, opravdové přátelství a kamarádství založené na osobních vztazích a ne na vztazích obchodních. Tyto tradiční lidské hodnoty jsou bohužel postupně nahrazovány právě těmi pseudohodnotami z reklamy, které vedou jednotlivé členy společnosti ke snaze vyrovnat se svým životem se vzory z televize a bulvárních časopisů. To vede nevyhnutelně k potlačení vnímání morálky, přátelství, zdravých mezilidských vztahů a k potlačení zdravého způsobu
života. Ve svých důsledcích se tento vliv projeví jako touha účastnit se společenského dění přímo ve vysněných centrech. Mladý nezkušený člověk, který je vystaven nekontrolovatelnému působení těchto vlivů potom lehce přijme závěr o bezvýchodnosti života někde na periférii tedy ve vylidňujícím se regionu například Slavonicka. Situaci pak řeší odchodem do center, kde hledá naplnění představ o životě, které mu vnutily sdělovací prostředky. Někteří si tyto skutečnosti včas uvědomí a vrátí se zpět, avšak takových je velmi málo. Mnohem častější jsou případy, kdy student, vyslaný rodinou na studia do velkých měst nakonec zakoření v novém prostředí a založí tam rodinu, čímž je pro svoje rodiště ztracený. Největším problémem je ovšem to, že jsou to právě vzdělaní odborníci, kteří najdou uplatnění jinde a již se nevrátí. Proto říkáme tomuto pohybu populace také únik mozků. O tom, že výše popsané mechanismy fungují, nemůže být žádných pochyb. Každodenní skutečnost nás o tom denně přesvědčuje. Také nelze doufat, že by tyto mechanismy z nějakého důvodu přestaly v dohledné době působit. Máme jen jedinou možnost jak situaci zvrátit. Je nutné cíleně se proti těmto škodlivým procesům postavit a zahájit s nimi nelítostný boj. Předem si musíme uvědomit, že tento boj není nikdy možné vyhrát a nikdy jej nelze ukončit. Ovšem je možné zapůsobit na občany regionu tak, aby se vliv škodlivých procesů maximálně omezil a způsobené škody byly sníženy natolik, aby neohrožovaly populační vývoj regionu. Jednou si lidé uvědomí škodlivost současného způsobu vymývání mozků sdělovacími prostředky a postaví proti němu účinné legislativní meze. Převládne opět moudrý a zodpovědný pohled na svět a společnost. Do té doby však musí zodpovědní lidé v zastupitelstvech obcí a měst a rovněž v neziskovém sektoru učinit všechny možné kroky k tomu, aby postižené regiony tuto nepříznivou dobu přežily a nebyl omezen rozvoj regionu nedostatkem mladé krve.
Z výše uvedeného proto můžeme vyvodit několik obecných závěrů a definovat základní problémy:
a) v regionu se rodí málo dětí; b) z mladých lidí, kteří se v regionu narodili, odchází většina z nich do větších měst a jsou to bohužel právě ti nejperspektivnější vzdělaní odborníci; c) atraktivnost regionu pro potenciální přicházející obyvatele je stále nízká;
V následujících odstavcích se proto budeme zabývat popisem vizí a rozvoje města na základě přání jeho obyvatel a na základě možností, které nám dává stávající ekonomické a legislativní prostředí.
3.2 Rozvoj pracovních příležitostí
Jedním z klíčových motivů pro stabilizaci obyvatelstva je možnost obživy. Z pohledu dnešního moderního člověka v aktivním věku je pracovní příležitost asi tím nejdůležitějším argumentem proč zůstat v místě svého rodiště. Kromě toho velkou roli hraje rovněž kvalita a atraktivnost nabídky pracovních příležitostí.
Roli správních orgánů v procesu tvorby a stabilizace pracovních příležitostí lze spatřovat v systematickém působení orgánů místní samosprávy, které by měly svými kroky jít v čele průmyslového i zemědělského rozvoje města. Jejich působení by se mělo orientovat do vytváření co nejpřátelštějších podmínek pro vznik nových a rozvoj tradičních místních zaměstnavatelů a pro jejich motivaci ke vzniku nových pracovních míst. Důležitá je rovněž struktura vznikajících pracovních míst. Je zřejmé, že technologicky vyspělé firmy budou hledat zaměstnance s vyšší kvalifikací, kteří budou mít i vyššími příjmy. Vyšší příjmy obyvatel se pak projeví na pokladnách obchodníků působících ve městě a tak dále, až celé kolečko skončí u správce daně a konečně i v městské pokladně.
Následující body jsou tématy workshopů
3.3 Rozvoj klíčové infrastruktury 3.4 Rozvoj občanské vybavenosti 3.4.1 Bydlení 3.4.2 Inženýrské sítě 3.4.3 Zdravotnictví a sociální péče o seniory 3.4.4 Školství 3.4.5 Kultura a sport 3.4.6 Životní prostředí, odpadové hospodářství
4 Nezbytná opatření k udržení konkurenceschopnosti
5 Budoucí obyvatelé města Slavonice
5.1 Typy bydlení 5.1.1 Bydlení pro seniory 5.1.2 Bydlení pro mladé rodiny s dětmi
5.2 Pracovní příležitosti pro ekonomicky aktivní obyvatele
5.3 Zajištění zdravotní a sociální péče
5.4 Využití volného času
5.5 Příklady realizovaných projektů
5.6 Opatření pro municipální reorganizaci do roku 2020 5.6.1 Faktory úspěchu 5.6.2 Příručka pro implementaci cílů 5.6.3 Kontrolní mechanismy
