Projekt Sanace vlhkého zdiva v RD pana Josefa SKOŘEPY, Procházkova 4, Praha 4 – Podolí.
1. Popis problému 1.1 Situace Zdivo je důležitou součástí stavební konstrukce. Jeho úlohou je především upravovat vnitřní klima tak, aby bylo co nejméně závislé na vnějších podmínkách. Slouží tedy převážně jako tepelná izolace budov a v kombinaci s jinými materiály i jako akustická izolace. Přitom díky otevřeným a propojeným pórům dochází i k žádoucí difúzi vzduchu. Tyto materiálové vlastnosti se ztrácí, vnikne-li do pórů voda.
Ta zhorší tepelný odpor, zvýší hmotnost stavby, zhoršuje vnitřní klima budovy, umožňuje vznik plísní a existenci bakterii v konstrukci, v některých případech zhoršuje pevnost a soudržnost materiálu a v případě mrznutí nasyceného materiálu může tento materiál porušit. Současně s vodou jsou do stavební konstrukce transportovány chemikálie a soli, které po vyschnutí vykrystalizují, tím zvětší svůj objem a pevnostně tak naruší stavební konstrukci – zdivo, zdící materiál, omítky….
K sanaci vlhkého zdiva je nutné vytvořit soubor opatření, které si navzájem vypomáhají. Je třeba si uvědomit, že sanaci takto degradované stavební konstrukce nelze zachránit pouze sanační omítkou, která je určena pro vydýchání zbytkové vlhkosti ze zdiva a k uložení vzniklých solí tzn.,že omítka je pak bez viditelných vlhkostních map a solných výkvětů.
Podklady : - Prohlídka objektu-RD dne 4.2. 2010 za přítomnosti spolumajitele objektu pana J. Skořepy. - Foto pro vlastní účely vypracování dokumentace - Vlastní stavebně technický orientační průzkum - Původní Stavební dokumentace doložená spoluvlastníkem objektu
Charakteristika stávajícího stavu objektu z hlediska vlhkosti Průzkum se týkal jak interiéru objektu, tak pak i situace kolem obvodových zdí, které jsou součástí problému této stavby . Celý objekt je ve svahovém terénu a okolní zahrada je dostatečným zdrojem spádové vlhkosti, která pak proniká do základů stavby. Dalším důvodem pronikání vlhkosti do obvodových stěn může být i nevyhovující dešťový odtah, který lemuje západní stranu objektu a i dešťová vpusť v zadní části dvora by mohla být zdrojem vlhkosti, která pak vzlíná ve zdivu. Vzhledem k tomu, že objekt byl postaven přibližně v první polovině minulého století, se dá předpokládat, že základy objektu již nemají dostačující horizontální i vertikální izolaci, která by zabránila vzlínání vlhkosti.
Zdivo : staré cihly, tl. zdiva cca 500 mm.
Vnější a vnitřní omítky : Vnitřní omítky vykazují známky degradace zavlhčením a následně zasolením zdiva. Přísun vlhkosti a tím i degradujících solí je způsoben tím, že stavba vzhledem ke svému stáří nemá již takové hydroizolační zábrany (izolace), které by zabránily jak vzlínání vlhkosti tak i prostupu vlhkosti do zdiva z okolního terénu. Pohyb vlhkosti je hlavně v omítkách, zdící maltě(písek-hlína) a nebo ve smíšeném zdivu.
Interiér objektu se zasaženými omítkami
Obvodové zdivo a vnější terén Vzhledem k tomu, že RD je usazený do svahového terénu se spádem právě směrem k objetu, je zdrojem degradace omítek v interiéru zřejmě i spodní voda, jejíž zdrojem je svažující se terén zahrady „nad“ objektem, zřejmě porušený dešťový odtah a nevyhovující jak horizontální, tak i vertikální izolace.
Exteriér objektu se zasaženými omítkami
Řešení : Jelikož je část objektu podsklepena a degradace zdiva je dosti patrná právě v podsklepené části budovy, doporučují se dvě varianty sanace objektu . A. Provést kolem celého zasaženého zdiva, tedy myšleno ty stěny, které jsou zapuštěné do terénu a jsou součástí podsklepené části objektu, odkop terénu. Poté provést vnitřní horizontální injektáž zdiva proti vzlínající vlhkosti nad základovou deskou – úrovní podlahy a následně dodatečnou izolaci vnějšího zdiva živičnými izolacemi s přechodovým pasem pod a nad úrovní vnějšího terénu a v konečné fázi provést sanaci vnitřních omítek v tzv. systému Remmers Kiesol, včetně finální sanační omítky. B. Druhá varianta je variantou méně nákladnou, neboť se neprovede odkop terénu. Zasažené zdivo se v interiéru okope do výšky vnějšího terénu, injektuje se vnitřní horizontální injektáží nad úrovní vnějšího terénu a provedou se vnitřní dodatečné izolace pomocí minerálních izolačních stěrek v systému Kiesol s finální sanační omítkou.
V obou případech se provede i sanace vnější omítky pomocí sanační omítky s podhozem na ukládání solí rovněž v systému Kiesol a to přibližně do výšky 0,8 m nad úroveň stávajících solných výkvětů.
Varianty provedení sanace :
2. Návrh sanace
2.1 Očištění povrchů Nesoudržné a zasažené vnitřní a vnější omítky budou odstraněny až do výšky 0,8 m nad stávajícími solnými výkvěty. Uvnitř do výšky stropu mezi 1. PP a 1.NP. 2.2 Injektáž – vytvoření infúzní clony Dle struktury a charakteru zdiva se provede po celé délce zasaženého zdiva infúzní clona, aby se zamezilo dalšímu vzlínaní vlhkosti. A to dle varianty, která bude pro tuto sanaci zvolena ( varianty A. nebo B.) Tloušťka zdiva je cca 500mm. Doporučený prostředek : Injektionscreme (3 l/m2 průřezového zdiva) ( v tomto případě 500mm x 3l = cca 1,5 l/bm zdiva)
2.3 Vnitřní izolační stěrka
Na očištěné a zainjektované cihlové zdivo se aplikuje těsnící sulfátostálá minerální stěrka, aby se zamezilo dalšímu pronikání solí na povrch zdiva a do nových omítek. Doporučený prostředek : Kiesol (0,2 l/m2) - mineralizační podstřik Sulfatexschlämme (3,2 Kg/m2) dvě vrstvy Pro případ vyrovnání podkladu a zlepšení celistvosti izolační plochy, může být použita vyrovnávací stěrka : Dichtspachtel (2-4 Kg/m2) Pro dokonalou adhezi a nutnou technologickou přestávku pro aplikaci sanační omítky nutné použít podhoz : Vorspritzmörtel (3 Kg/m2)
2.4 Dodatečná vnější izolace Pro dokonalou funkčnost sanačního systému by bylo nanejvýše vhodné provést dodatečnou vnější izolaci obvodových stěn pomocí systému živičných izolačních stěrek a krycí folie DS – Systemschutz (var.A). Pro tuto technologii je nutné vnější odkopání terénu až na základovou desku a zde aplikovat živičnou stěrku na adhezní vrstvu s postřikem Kiesol. Pro dokonalou přilnavost vnější nadterénní omítky je nutné zhotovit tzv. přechodový pás, který zaručí dokonalou izolaci v místě úrovně terénu a kde pak lze na tento pás navázat nad terénem s vnější omítkou, což v případě živičné stěrky je dosti obtížné či nemožné. Vnější izolace :
Profi Baudicht 1K (2K) (5 kg/m2 - ve dvou krocích) s mineralizačním podstřikem Kiesol (0,2 L/m2) a částečně opatřit izolační stěrkou Sulfatexschlämme (1,6 kg/m2)
Přechodový pás : Mineralizační podstřik Kiesol(dtto) a sulfátostálá minerální stěrka Sulfatexschlämme(dto)
2.5 Jádrové omítky a štukové omítky Jádrové omítky a lokální vysprávky budou provedeny sanační maltou Sanierputz – Altweiss (2x8,5 kg/m2 – tl. cca 20mm). Finální úprava pak štukovou omítkou Feinputz (1,5 kg/m2 – tl. 1mm). 2.6 Nátěr povrchu Po 14 ti dnech se doporučuje opatřit plochy nátěrem a nebo lazurou pro dosažení požadovaného finálního efektu. Technologicky jsou možné až tři nátěry. Doporučujeme vápennou barvu nikoliv akrylát. 2.7 Popis pracovních úkonů : Pro zhotovení infuzní clony je nutné okopat omítku až na základové zdivo. Odkopeme omítku až na zdivo a to do výšky 0,8m nad úroveň stávajících solných výkvětů.. V podélné ose zhotovíme injetážní vrty o průměru 20mm s roztěčí 100-120mm. Délka vrtu je – 50mm od celkové tloušťky zdiva. Vrty naplníme krémem. Nutné rovnoměrně spotřebovat předepsané množství krému. Po injektáži provedeme dodatečnou izolaci izolační stěrkou a dalším krokem je aplikace sanační omítky a finální štukové omítky. Závěr : Pro sanaci a dodatečnou izolaci budou použity produkty a technologie Remmers se zkušenostmi jak s dodatečnými izolacemi, tak i injektáží pro vytvoření infúzní clony proti vzlínající vlhkosti. Na aplikace všech námi navrhovaných produktů nabízíme technický servis, zaškolení a technický dozor při vlastní aplikaci. Dle objemu zakázky se podílíme i na logistickém servisu.
REMMERS CZ Technická skupina AWETA Za: Němec Jiří Aplikační technik V Praze dne 29. 3. 2010 (přepracováno 31.7.2010)
