Hasičské minimum – požární ochrana Jednoduché hasební prostředky Za požár se považuje každé nežádoucí hoření, při kterém došlo ke škodám na materiálu, nebo které mělo za následek usmrcení nebo zranění osob. V převážné většině případů jsou požáry způsobené nedbalostí a nedostatky v preventivní činnosti. Ze zkušenosti víme, že při zjištění požáru se mnoho lidí stává bezradnými. Co dělat dříve? Hasit požár, či požár ohlásit? Odpověď je jednoznačná – jde-li o větší požár, voláme ihned ohlašovnu požáru (telefon 150) a teprve potom se dáme do hašení požáru vlastními silami a vhodnými prostředky. V případě požáru platí tyto všeobecné zásady: 1) Vyhlásit předem dohodnutým způsobem místní požární poplach 2) Podle svých sil se pokusit o uhašení požáru jednoduchými hasebními prostředky 3) Neprodleně přivolat hasičské jednotky – NEPODCEŇOVAT NEBEZPEČÍ 4) Ještě před příjezdem hasičů varovat ohrožené osoby 5) Zabezpečit za pomoci dospělých vypnutí elektrického proudu, uzavření plynu, odvětrat únikové prostory pro snadnější evakuaci 6) Nepropadat panice, zachovat kázeň, klid a rozvahu 7) Po příjezdu hasičů je informovat o situaci (ohrožené osoby, uskladněné nebezpečné látky apod.) Aby došlo k požáru (hoření), musí být splněny tři podmínky:
1. přítomnost hořlavé látky 2. přítomnost vzduchu nebo jiného okysličovadla 3. přítomnost zápalné teploty Odstraněním alespoň jedné strany trojúhelníku (jednoho přítomného faktoru) lze dosáhnout uhašení požáru. Na tomto základě je založeno hašení požáru. – odstranění hořlavé látky – V době hašení požáru se v některých případech hasiči snaží snížit intenzitu hoření odstraňováním hořlavin z požářiště, popřípadě z jeho těsné blízkosti. Děje se tak hlavně za nedostatku hasicích látek. – zamezení přístupu vzdušného kyslíku – Děje se tak pomocí většiny speciálních hasiv, z nichž nejznámější je hasicí pěna. Hasební účinek je především dusivý – vrstva pěny zabraňuje přístupu vzdušného kyslíku i přestupu tepla z plamene na povrch hořlaviny. Druhotný účinek je chladicí. Obdobný účinek je u hasicího prášku, který vytváří glazuru na žhnoucích hmotách, která zabraňuje přístupu vzduchu. Oxid uhličitý – CO2, hasební efekt zřeďovací a dusivý, snižuje obsah vzdušného kyslíku. Chladící účinek je zanedbatelný. Halony – halogenové uhlovodíky, zpomalují proces hoření až do uhašení plamene. Chladící účinek rovněž zanedbatelný. – odstranění – snížení zápalné teploty – Jako nejvhodnější prostředek pro likvidaci tohoto faktoru je nejpoužívanější a zatím nejlacinější hasivo, a to je voda. Voda má vysoký chladící efekt. Hasí především ochlazováním. Druhotný účinek je dusivý – vznikající vodní pára zamezuje přístupu vzdušného kyslíku. Tato hasiva jsou v přenosných hasicích přístrojích (PHP), popřípadě v pojízdných nebo v přívěsných hasicích přístrojích. Rozeznáváme tyto třídy požárů: A = hoření pevných organických látek; látky hořící plamenem nebo žhnoucí (dřevo, uhlí, papír, sláma, rašelina) B = hoření kapalných látek hořících plamenem (benzín, nafta, laky, ředidla, asfalt a pod.) C = hoření plynných látek plamenem (propan-butan, zemní plyn, vodík, acetylen a pod.) D = hoření lehkých kovů (hořčík a jeho slitiny) E = elektrické zařízení pod proudem
Podle obsaženého hasiva rozeznáváme několik druhů hasicích přístrojů: – VODNÍ na požáry třídy A – PĚNOVÉ na požáry třídy B, A – PRÁŠKOVÉ na požáry třídy C, A, B – HALONOVÉ na požáry třídy C, B, (Nejsou vhodné na organické látky. Jsou zdraví škodlivé, používat pouze na volném prostranství) – CO2 na požáry třídy B, C, E Volba hasicího přístroje a jeho použití volíme – podle druhu přítomných hořlavých látek umisťujeme – na viditelném a snadno přístupném místě chráníme – před mechanickým poškozením, sálavým teplem a povětrnostními vlivy naučíme se – používat hasicí přístroje nepoužíváme – vodní a pěnové hasicí přístroje na elektrické zařízení pod proudem – halonové hasicí přístroje v uzavřených prostorách postupujeme – při hašení takticky, hasíme vždy po směru větru, zasahujeme ohnisko požáru co z nejmenší vzdálenosti, při hašení pěnou pokládáme souvislou vrstvu od kraje, dokud nepokryjeme celý hořící prostor Při menším požáru zasahujeme podle svých sil a prostředků. Používáme jednoduché hasební prostředky nebo přenosné hasicí přístroje. Tyto prostředky mohou být umístěny v takzvaných požárních přístřešcích. TLUMICE jednoduchý hasicí prostředek, dřevěná tyč, na níž je připevněn pružně polštář z pytloviny apod. Tlumicí utloukáme malá ohniska hoření. Doporučuje se polštář před použitím řádně namočit do vody. LOPATA je účinný a snadno přístupný hasicí prostředek určený k vrhání písku, škváry, zeminy apod. na ohniska požáru. Hasební účinek spočívá v zamezení přístupu vzduchu k hořící látce. Je též vhodná k utloukání zbytků hořících předmětů, lesních porostů apod. VĚDRA používáme k dopravě vody na požářiště, která se vrhá na požářiště prudce z nejmenší vzdálenosti (doporučuje se naplňovat vědra jen do poloviny pro lepší manipulaci). RUČNÍ STŘÍKAČKA, džberovka, je velmi účinný hasicí prostředek. Používá se k hašení ve špatně přístupných místech, pokud možno s výstřikovou hubicí k vytvoření rozprášeného proudu vody. HOUNĚ, přikrývky, závěsy, pytle apod. lze použít k hašení malých ohnisek přikrytím, čímž zamezíme přístupu vzduchu k hořící látce. Před použitím se doporučuje látku namočit. Nepoužívat látky z umělých vláken. V prodeji pro domácnosti jsou takzvané hasicí roušky. HYDRANTY, tlaková voda k napojení hadice s proudnicí určená k hašení požáru na větší vzdálenost. Nejúčinnější jednoduchý hasební prostředek. Rozeznáváme několik druhů hydrantů: nástěnný, podzemní a nadzemní hydrant. Tísňové volání 158 Česká policie 155 Záchranná služba 150 Hasiči V řadě případů jsou čísla tísňového volání zneužívána, a tím v některých případech vznikají tzv. „Plané poplachy“. V současné době jsou již v některých případech provedena opatření, že je zaznamenáno číslo volajícího na tísňovou linku. Samozřejmě se v tomto případě jedná o zneužití a bude uplatňován postih. V případech, že ale skutečné hoří, se nikdo nemusí obávat zavolat. Naopak je lepší, když jsou hasiči přivoláni v době, kdy je požár ještě v zárodku, a pak se oheň podaří uhasit ještě před příjezdem. Rozhodně se oznamovatel nemusí obávat sankcí. Je lepší přijet k uhašenému požáru – tedy zbytečně než pozdě.
Z odborného hlediska se požár rozděluje na tzv. „FÁZE POŽÁRU“ Intenzita hoření při požáru není stejná po celou dobu trvání požáru. U požáru, který není hašen, je samovolný rozvoj požáru charakterizován čtyřmi fázemi požáru. I. fáze – časový úsek od vzniku požáru až do počátku intenzivního hoření. Trvá 3 –10 min. podle druhu hořlavé látky a podmínek rozvoje požáru. Intenzita hoření je většinou malá, požárem je zasažena pouze část hořlavých materialů. Toto je fáze nejvýhodnější pro zahájení hasebních prací, likvidace bývá jednoduchá a škody minimální. II. fáze – časový úsek od počátku intenzivního hoření až do zasažení požárem všech hořlavých materiálů a konstrukcí hořícího objektu. Situace na požářišti bývá již velmi složitá a vyžaduje vyšší nároky na organizaci hasebních prací. III. fáze – časový úsek od počátku snižování intenzity požáru. Na požářišti jsou narušeny nosné konstrukce, hrozí nebezpečí zřícení. IV. fáze – časový úsek v době snižování intenzity hoření až do úplného vyhoření hořlavých látek. Poslední dvě fáze požáru jsou náročné na likvidaci požáru a škody způsobené požárem jsou velké. Doba trvání požáru je závislá především na množství hořlavých látek a podmínkách hoření. Jednou z činností na požářišti je PRŮZKUM Úkolem je co nejrychleji zjistit situaci na místě zásahu. Na základě prvního průzkunu se velitel zásahu rozhoduje o způsobu provedení zásahu. Průzkum se provádí ihned po příjezdu jednotky a poté nepřetržitě až do úplné likvidace požáru. Končí předáním požářiště. Zdrojem informací mohou být vnější znaky požářiště, informace od místních osob, osobní znalosti, přizvaní odborníci. Průzkum provádí zpravidla tříčlenná průzkumná skupina. Podle rozsahu hoření a nebezpečí z prodlení může být i rozšířena. Cílem průzkumu je zjistit zejména: – ohrožení osob, zvířat a majetku a možnost jejich záchrany – rozsah požáru, cesty šíření, druh hořícího materiálu – místo, druh, množství a rizika nebezpečných látek, které mohou ovlivnit zásah Signály pro dodávku vody, varovné signály (viz Cvičební řád) 1) Signály pro dodávku vody se skládají z označení žadatele = rozdělovač – pro zahájení dodávky vody strojníkovi, první proud – signalizace obsluze rozdělovače. 2) Slovní varovné signály se skládají z označení nebezpečí, příjemce a výkonného povelu, lze je v otevřeném provozu předávat i radiostanicí. Nejčastěji se používá varovný signál: „Nebezpečí! Všichni ZPĚT!“ Na tento signál všichni odloží nářadí a urychleně se přesunou na bezpečné místo. 3) Signály pro dodávku vody nebo pro varování je možno provádět bez slovního doprovodu: a) Pravou rukou a za snížené viditelnosti s pomocí svítilny viz obrázky b) Lanem se signály provádějí následujícím způsobem: 1) Signál „VODU“ se provede jedním trhnutím lanem, trhnutí se může v rozmezí 10 až 15 vteřin opakovat 2) Signál „VODU STAV“ se provede dvojím trhnutím lanem, trhnutí se může v rozmezí 10 až 15 vteřin opakovat. 3) Signál „NEBEZPEČÍ! Všichni ZPĚT!“ se provede několikrát rychle po sobě jdoucím trhnutím lanem
Prevence V oblasti ochrany života a zdraví občanů a majetku před požáry sehrávají důležitou roli města a obce, v jejichž působnosti je řada práv a povinností
dotýkajících se této oblasti. Jednou ze základních forem předcházení požárům je včasné zjišťování možných příčin jejich vzniku a jejich neodkladné odstraňování. Za tímto účelem jsou v přenesené působnosti na úseku požární ochrany obcemi prováděny preventivní požární kontroly. Požární kontroly jsou důležitým prostředkem k prosazení a zkvalitnění požární ochrany. Proto je zapotřebí prevenci chápat jako zásadní a nedílnou součást požární ochrany. Za každý objekt (budovu, les, stoh apod.) nese odpovědnost jeho vlastník, provozovatel nebo uživatel. Rozsah bezpečnostních opatření nebude všude stejný. Bezpečnostní opatření budou ve výrobním podniku v daleko větším množství a naopak, v malém objektu, rodinném domku apod. budou přiměřeně menšího rozsahu. Při výkonu protipožárních kontrol pomáhají členové SDH obecním úřadům a preventistům OÚ ustanovit prohlídkové skupiny. Účelem a cílem prohlídek je zjistit, zda jsou dodržovány platné předpisy, zákony, vyhlášky apod. Kontrolní skupiny upozorní fyzické osoby a příslušné odpovědné pracovníky podniků na zjištěné nedostatky a požadují jejich neodkladné odstranění. Zjištěné nedostatky, které není možné neodkladně odstranit, uvedou v zápisu a oznámí je obci. Jestliže věc vyvolává bezprostředně nebezpečí vzniku požáru, obec rozhodne o vyloučení věci z užívání. Členové kontrolních skupin jsou oprávněni vstupovat do objektů a zařízení právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, u nichž se nevykonává státní požární dozor, nebo do nebytových prostor objektů ve vlastnictví nebo užívání fyzických osob. Povinnosti občana – počínat si tak, aby svým jednáním nezpůsobil požár, jsou upraveny v těchto oblastech: – Všeobecná povinnost – zejména udržovat pořádek na půdách, ve sklepech a na jiných místech, na kterých může dojít ke vzniku požáru nebo ke ztížení zásahu hasičů. – Zákaz kouření a používání otevřeného ohně na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru a tam, kde by mohlo dojít k jeho rozšíření, nevypalovat porosty (křoviny, trávu, plevel apod.). V lesích je zakázáno rozdělávat oheň a tábořit mimo vyhrazená místa. Uvedené zákazy mohou být zpřísněny vyhláškou Okresního úřadu zvláště v době sucha. – Používání tepelných spotřebičů – pouze podle bezpečnostních pokynů daných výrobcem, zejména při jejich instalaci (bezpečná vzdálenost, bezpečné připojení, nehořlavá tepelně izolovaná podložka) a používání (dozor). Udržovat je v dobrém technickém stavu. Palivo je občan povinen skladovat v bezpečné vzdálenosti od tepelných spotřebičů. – Čištění komínů – je povinností majitele umožnit a zajistit řádné čištění a kontrolu komínů. Zabezpečit řádný a bezpečný přístup ke komínovému tělesu. Zajistit, aby se nepoužívalo komínů, u nichž byla zjištěna závada bránící bezpečnému používání. Za bezpečné připojení spotřebiče odpovídá jeho uživatel. – Skladování tuhých paliv, hořlavých kapalin a kovových tlakových nádob – jen v prostorách k tomu určených. Tuhé palivo skladovat odděleně a sledovat, zda nedochází k jeho samovznícení (zejména hnědé uhlí a brikety). Podklad musí být vyčištěn, zbaven prachu a jiných organických látek (dřevo, papír, sláma apod.). Samovznícení nepříznivě ovlivňuje vlhkost, proto se musí dbát na to, aby do paliv nezatékalo. Náchylné k samovznícení je zejména čerstvě naskladněné palivo, které je nutno zejména v této době sledovat. Samovznícení se projeví vytvářením vodní páry, dýmu – pozor na jedovatý CO (oxid uhelnatý) – nebo zvýšením teploty (teplota dosáhne 65°C). Palivo je nutno urychleně vyskladnit a pokud možno rychle spotřebovat. Občan může skladovat hořlavé kapaliny v bytě do množství 10 litrů pro motorové vozidlo. Přitom je nutno dbát, aby hořlavé kapaliny neunikly do kanalizace. Pokud občan užívá v bytě spotřebič na propan-butanu může umístit v tomto prostoru jen jednu provozní kovovou tlakovou nádobu do hmotnosti 15 kg. Zásobní láhve skladovat v dobře větratelných prostorách ve vzdálenosti ne menší než 2,5 m od prostor, které jsou pod úrovni okolního terénu. Tyto tlakové láhve nesmí
být skladovány na chodbách, půdách, ve společných prostorách a garážích. Láhev se musí chránit proti slunečnímu záření. – Odborná způsobilost k požárně nebezpečným pracím – jedná se o nebezpečné práce z hlediska PO, jako je svařování, které smějí provádět pouze osoby, které dovršily 18 let, byly uznány lékařem za způsobilé a vlastní platný svářečský průkaz. Požárně nebezpečnou prací je např. i lepení podlahových krytin, natěračské práce a instalace elektrických rozvodů a zařízení, ke kterým se stanoví odborná způsobilost. – Dozor nad dětmi a osobami nesvéprávnými – ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár. Zanedbáním této povinnosti se občan vystavuje přestupkovému řízení. Za přestupek nemůže být osoba mladší patnácti let trestána. Osoba, která v době přestupku dovršila patnáctý rok a nedovršila osmnáctý rok se posuzuje jako mladistvá. Sledování těchto sedmi základních oblastí povinností občana je jedním z úkolů kontrolních skupin z hlediska požární prevence. Členové kontrolních skupin jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o nichž se dozvěděli při prohlídkové činnosti. Cílem těchto kontrol není jen zjistit požární závady a zajistit jejich odstranění, ale především je třeba využít příležitosti k vysvětlování závažnosti požadavků ochrany z hlediska celospolečenských zájmů a získávat spoluobčany ke spolupráci.
