'fl.. 2009/1 Indičtí
radikální nacionalisté a hitlerovské Německo Petr Beni nek V mez i vá leč né m období dosáh lo Britské impéri um největšího úze mního rozsa hu, zača lo vša k jevit prvni vážné zná mky destabi lizace. Nejvážnějš i hrozbu představoval o nacionalistické hnuti v Indii, kde si tuto roli monopolizoval Indický národni kongres (Indian Nalional Congl'ess; dále INK) v čel e s Mahátmou Gándhim.' "Polonahýfakil''' ,jak Mahútmu nazval W inston Churchill, ovlivliova l předevš ím starší generaci pi'ed áků, zatímco na ml adší pů sobili Dzava harlál Nehrú a Subhás Candra Bose, pocházejíci z Bengálska. Oba dva jmenovani repreze ntovali kongresovou levici, roztNště nou ovsem do mnoha často navzájem protichůdnýc h frakci.
Na konci dvacá tých let se Nehrú s Bosem nú zo rov ě rozešli ; ze Subháse se stal vLldce radikální levice a os tře vyst upoval proti Gándhi ho taktice a uče ní. Oba pohliželi na z pů so b dosažení nezávislosti naprosto od li š n ě . Bengálský předák věříl, že jedínú možnost, jak získat svobodu,je v upl a tn ě ní "přímé akce", tj. ve fyzickém boji. Nenásilnou satjágl'a/1ll 7 považoval pouze za připravLlIl3 nás ledující sti'et. Kritizoval kongres za záměrnou izolac i ocl vnější h o světa a vyb ízel k hledání s poj e n c ů proti Británii. Bose nepi'ijal an i Mahátmovu vizi budouci I ndie; I nelii m ě l a vlc.ldnout autoritativní demokratickú strnna kontrolující veškeré dění . Bose
tak c htě l docílit co nejl)'chlejší modernizace ze m ě a přec h od k socialismu; bodlal tak vytvořit autoritativní laicizovaný stát po vzoru kema listického Turecka. Bose zača l n a plň ov at své levicové vize na ko nci třicátýc h let, kdy se dostnl do če l a kongresu.
Nový kurz strany popudil Gándbíbo i jebo stoupence, a proto Bosebo v dubnu J939 pi'iměli k rezignac i. Bengálský pi'edók o t ev ř e n ě obvilíoval z n eúspěc hu jednak Gándhiho ujednak sa m otnou kon gresovou levici za nej ed notu a kompromi sní postoj. U v nitř kongresu za ložil
Pokrokový blok (Fo/WlIrd Bloc) , jenž reprezentoval radík ální levicovou polití ku. Nová struna m ě la přirozeně zák ladnu v Ben gá lsku , i když j ej í sympatizanti se nachá zeli v celé Indii , zvláště mezi mladými. V l ětě 1939 se Bosemu vymstily jeho radikál ní aktivity, n a míi'en ě protí vedení kongresu. Pracovní výbor pi'istoupil k ojedinělě mu zása hu ; provedl proti n ě mu disciplinúrní akc i (disciplinm)' aClion) . Předsedu be ngálského ví'boru podminěně vylou čil na tři
roky ze všec h vo lených postů v kongresu: " ... za vážnou nekázelije šrÍ Subluís 8ablÍ vyloučen
z pledsednictl'i v bengálském výbo/'u a ze členstVÍ II jakémkoli voleném v)ibo/'u kongresu po dobll K inui ck~lll ll nacionali SIllU a ccs tč k n~ zúv i s l osli sr\'. z~jlll~na WOL PERT, S .. •1 Nell' Hi.I·rOl:1· uf /mlhl. N~w York 1993: SPEAR. P.. Tj,e O-\,!vrd Hi.I·/0I:1· ofMu(km I"di(/ I 7-IO- 19.J7. (Thc O.\: fo rd Hi slory ol' Ind ia. Vo l. 111 ). Ocl hi 1974: MAHAJAN. V. O.. "1i.~/O/:I ' (~rJllotlem I"d;a ( 19 /9- 1981). Vol. 1 (1 919- 74 ). Ncw Odhi 1983: GOKHALE.13. G .. rj, e Mak;lIg f!(Ij,e lm/iall NaríOl/. LOIHl oll 1% 0: KAU SHIK, P. Do, TI/(! COlIgr/!s.l· /t!{'olugl' (IIul PlVgl'lllllllle. 1910-/7. London 1964: SIT;\RArvIAYYA. B. P.. nIC Hisrmy f!f'The /lU/;(1II NlI /iolIa/ COlIgress. / 885- 1935. ivladras 1935: HUTCI·II NS. F. G.. II/(/ia ~' Rem/llliOIl. Cambridgc (Massachuseus) 1973. K ncjzdai'ilcjší1ll6.: sk)'1ll pracim patří rlLIPSK". J .. HOLM AN. J .. STR NAD. J.. VAVROUŠKOvA. S.. Dějill.I · llIdi/!. Praha 2003; d;'llc pak starší publikace KRAsA . M.. MA RKOvA. rvi .. ZBAV ITEL. D.. IlIdie (I /l/do\'(:.l'wh;, 1997: PILAT. J.. D(lbY1'llrdJ. pmroci./wlriolí. l'ralw [ 965.
2
84
Sarjtigmllaje zjednodušeně obč:Jnsk:i ncposluSnosl. protestní hnutí , spoč í vajíc í na dllslcdn011l od l11it
IN let od sl/J/la 1939,", V pi'edvečer války se Subhás postavil proti většině kongresu a bylo jen otázkou času, kdy mezi nimi nastane definitivní roztržka. I) Dne 3, záři 1939 vylll:isila Velk:i Británie válku císařství.
Německu
a týž den se k ni přidalo i Indické
Místoknlllord Linlithgow rozhodlo vstupu do válečného stavu bez pi'edchozích
konzultací se zákonodámým sborem, provinčními ministry, či indickými politickými stranami,
což značně rozhořčilo indickou "veřejnost".· Dne 8. zái'í ve Várdze zasedli č lenové Pracovního \')/boru (W'ol'kingCol11mittee),s aby se poradili o dalším postupu. Ve schválené rezoluci kongres odsoudil fašismus a naci smus i britský zpllsob,jakým se Indie dostala do války, a odmítl spolupracovat. "Jestližeje válka obranou statu ql/O imperialistického vlastnictví kolonii (/ ostatních zájl1lli a privilegii, pak Indie s ni [válkou] nenulže mít nic spo lečného. "6 Pokud by však britská vláda zveřejnila válečné cíle, v nichž by usilovala o demokratizaci a svobodu Indie, strana by pi'ehodnotila stanovisko a zapojila by se do válečné ho úsili. Vedení IN K, usilující o co největší podporu, přizvalo do Várdhy i Boseho, předáka Pokrokového bloku, Subhás však nepřistoupil na závěry výboru a prohlásil, že blok bude jednat nezávisle "v nejlepším zájmu země. "1 Kongres se dočkal Linlithgowyodpovědi 17, řijna, Místokrál se vyhnul bližši chamkteristice cilů; Británie chce kromě vitězstvi vytvoi'it lepši mezinárodni systém, aby pi'edešla předchozim selháním. Votázce Indie trval na vývoji určeném zákonem o správě Indie z roku 1919 a 1935, tj. nejprve zhodnotit efekt provinční samosprávy, poté zreorganizovat centrální vládu a nakonec udělit Indii dominiální status. Bezprosti'edně po válce Linlithgow phslíbil konat konzultace s indickými zástupci komunit, stran a zájmových skupin o spolupráci na určeném plánu. 8 Odpověď vlády neuspokojila představitele INK, a proto na naléhá ni Néhrúa vyzva li kongresové provinční ministry!! k rezígnací a začali hrozit kampaní nespolupráce. Kongresové vli:idy ve všec h osmi provinciích uposlechly a v prllběhu listopadu a prosince odstoupily z funkcí; jejich příkladu následovala i zákonodárná s hrom áždění. Guvernéi'j pi'evzali podle odstavce 93 zákona o správě Indie řízení provincií do vlastních rukou a z vyšších úr"edníkůjmenovali tzv. poradce. Země tak fakticky pr-ešla pod autoritativní vedení. Pokus kongresu vyjedn:ivat s vládou nejvíce kritizoval Subhás éandra Bose ajeho Pokrokový blok odmitajicíjakoukoli spolupráci. Již v řijnu 1939 uspořádal Bose v Nágpuru Antiimperialistickou konferenci (AI/ti-Imperialist COl/ferel/ce) a v následující cll šesti měsících pokračoval vostré protibritské kampani; vní mal válku v Evropě jako jedinečnou šanci: "Pamatujte si,
7
Milr~, Calcutta 1940. s. 267. Pojem inuick:i "veřejnost" o7.načuje indický politick}' n:irod, tehd}' 7.ahrnující intelektu:ilní el itu, z:irnožncvrstvy. r07.vijejici se sti'ední třidu n rnčstskc obyvatelstvo. V}'konn)' org:in Kongresu. Cleny Pracovniho výborujl11enova l Všeindiclq; výbor (Alf-II/dia COllg/"ess Commiuce) , hned po sje7.du nejvyšš í autorita strany. I Doculllcms (!lul Spcccl,,!s Oll 8ritisll COIIIII/Ol/Il'c(I[(1I Ajjairs, vol. I, ed. N. M<Jnsergll, LondOI1 1953, s. 515. BOSE , 1\. N., My Unclc Nctaji, Calcutt<J 1977, s. 186.
S
DocumCllts (/ful Spc"cllcs, c. d. s. 520-527.
9
Od roku 1937 st;l l v čelc každe provincic guvcrner a vlúd'l. scstavcl1;i dle voldlllic h výs ledki'l:l zod[lov~dll:\ pro vi m:ni Icgislati vt·. Guvernér 111l:1 širok(' pole pt"lsobnosti:l ve sv)'ch rukou sOllstřeui l reúlnou 1110C a 1110hl do všcch ob lasti zasahovat prúvcl11 vcta . Blíže zúkon o s prúvč Indi e (Gm'emll/cIII ofll/dia Acl); Docllmcl/l.\" (///(1 Spccches. c. d. s. 254-27 1.
3
4 5 6
Indimllllllwaf Registr/", Jan.- jun. 1940, VoLI, cd . N. N.
85
)X( 20 09/ 1
soudruzi, že máme nejlepší pNležřtostjak získat svobodu pro Indii
o ••
PNští generace nám nikdy
neodpustÍ,jestliže tuto možnost nevyužijeme. "10 Boseho propaganda vyvrcholila na Všeindické protikompromisní konferenci (AI/-/lldia Allti-Compromise COIl/erellce) v Rumgarhu v březnu 1940,jíž se zúčastnily Pokrokový blok a Kisan sabha, reprezentující rolnické levicové hnu-
tí. ll Na zasedání Bose napadal britský imperialismus i kongres a Nehrúa z vágní a smířlivé politiky; vyzýval též k vytvořeni Všeindické akční rady (AI/-/lldia COllneil o/ Action), mající za úkol koordinovat veškerou nacionalistickou činnost v této pro Indii "vhodné" době. Na konci shromáždění vyhlásil bengálský předák občanskou neposlušnost, jejíž zahájení naplánoval na začátek "národního týdne", tj. 6. dubna." Kongres čelil útokCuTI nejen z vnějšku, ale i vnitřní nejednotě. Po odchodu Boseho z vedení INK zavládl v bengálské organizaci neklid. "Gándhíovskě" vedení se nedokázalo vypoi"ádat se silně levicovým provinčnim výborem, neustále ovlivňovaným politikou někdejšiho pi·edsedy.
Na přelomu prosince a ledna 1940 se provinční orgány otevřeně postavily proti Pracovnímu výboru. Situaci se nepodai'ilo zvládnout ani nařízením, zastavující činnost výboru a zřizující
místo něj "ad hoc" výbor. Clenové provinčního vedení, v čele se Saratem, starším bratrem Boseho, podali proti rozhodnutí odvoláni; po jeho zamitnuti
při kaz jednoduše
ignorovali
a pokračovali dále v práci. Patovou situaci nevyřešila ani telegrafická diskuze mezi Prasádem, předsedou
strany, a Saratem. Vedeni INK protov únoru postavilo bengálské kongresové volbu: bud·se podi"ídí, nebo budou vyloučeni z kongresu." Nakonec
členy před jednoznačnou
v létě 1940 větší část "rebelů" začala "ad boe" výbor uznávat, aby oficiálně nepřišla o členství ve straněY I v samotné kongresové špičce nevládla shoda. Jednotlivé pi·edáky rozděloval odlišný pohled na nastalou šanci, způsobenou britskými válečnými neúspěchy. Gándhi ajeho věr
ni dogmaticky trvali na politice izolace a nemísilí, zatímco Nébrú, pt'edseda INK Maulána Ázád, Rádžágópálábiri a další požadovali, aby kongres využil nátlakové prosti"edky a získal na Whitehallu maximálni výhody." V bi·eznu 1940 se v Rámgahru konal souběžně s Boseho konferencí i sjezd INK. Shromážděni se přiklonilo ke Gándhiho doporučeni nezahajovat satjágrahu vzhledem k obtižné situaci Británie. V červenci proběhlo v Púně první zasedáni Pracovniho výboru a Všeindického výboru od rámgahrského sjezdu. Clenové obou výborů schvolili rezoluci, navrhovanou Néhrúovou skupinou, jež vládě v Dillí nabízela pomoc pi·i obraně země a podilna účasti ve válce za to, že londýnský kabinet uzná Indii právo na úplnou
nezávislost a neprodleně sestaví "národní vládu" s místokrálem v čele. Armáda
měla zůstat
I
BOSE, S. C., Crossroads. Tlu: WOl'ks o/Slibl/os Chm/dra Bose, 1938-1940, cd. Netaji Research Bureau, London 1962, s. 246. [ 1 Britský tisk ke konferenci ironicky dodal, že před Boseho projevem zatopila průtrž mračcn celý areál vodou. Tlle Times, 20, 3. 1940, s. 7., další komentM k průběhu Boseho sjezdu tamtéž, 23. 3, s. 5. 12 IlIdiall !\lIIwa/ Regisrer, c. d., s. 342- 346. Indický kongre:i pořádallwždoročné na zaéinku dubna tzv. "ntlrodni t}'dcn" na parnéťvyhlášení první satjdgrally v roce 19 I 9,jei. tragicky vyvrcholila 13. dubna amritsarským masakrem. V tyto dny mély probíhat najedné straně stávky, demonstrace a bojkoty a na druhé nacionalisticl.:ů propagace průmyslu, osvěty aj. V roce 1940 kongres poprvé ustoupil od pořtldúní "národního t}'dne" kvůli obtížné válečné situaci Británie. 13 Tamtéž,s.215- 223. 14 BOSE, S. C., Thc//Idia/lSt/'llggle, 1920-1942, London 1964 , 5.406-407. 15 J\ZAD, M. A. K., ll/dia Wil/s Freedom, Calcutta 1959, s. 33-34. 10
86
Studie
I
Indi č rr
radik.:d ní nacionaliste a hitlcrovsl<e Německo
pod britským vrchním velením. "Nabídka z Púny" vyvolala nesouhlasv i'adách "gá ndhiovců"
a popudila samotnél10 Mahatmu, ochotného poskytnout vladé pouze morálni podporu." Kabinet reagoval na "nabídku" prohlašenim z 8. srpna 1940; schvalil , aby se mistokralova Výkonná rada rozš ířila o několik č l e n ů indických politických stran a zárove ň u ni vznikly porad ní výbory. Dale vláda zhzovala Valeč nou poradní radu (WarAdvisOlY COllncil) , v niž se měli pravidelně scházet zastupci růz ných uskupeni a knížecich stntů . Konečný cíl nehodlal Whitehall m ě nit , Indie mě l a v budoucnu dosahnout dominiálního statutu." Kongres vlad ni prohlašeni s triktně odmitl, protože nesplnilo hlavní podmínku "nabídk-y"- garanci úplné nezávislosti. Nacionalisté nemohli očekávat větš í ústupky, n ebo ť v květnu se .do klí čovýc h pozic v kabinetu dostali pi·esvě dčeni konzervativci a imperialisté: Winston Churchill, premiér, a L. S. Amery, ministr pro Indii. Většina č l e n ů IN K se cítila zklamaná vládni od povědi a považovala za adekvatní odezvu pouze kampmi
obča n ské
neposlušnosti. Kongres však nechtěl nijak narušit vá le čné úsilí, aby
nepodporoval Osu, a nepoškodil tak svoji prestiž. Na podzim 1940 vyhlásila strana "individuální" satjágrahu, spočívající ve vef'ejném vyjá dře ní nesouhlasu s indickou vá l eč nou participaci. Ten, kdo se ch t ě l ak tivně zapojit do protestu, musel nejprve projít zkouškou a teprve poté obdr2el od přís lu š né ho oblastního výboru povolení účastnit se nespolupráce. limto postupem vedení INK zamýšlelo odstra nit nebezpečí nasilnosti. Kampal; odstartoval Vinóba Bhávé, nejvěrnějši "gándhiovec", a po ně m jako druhý následoval Néhrú a dalši dobrovolníci. Dillíská vláda nečinn ě nephhlížela a t vrdě postihovala satjágrahisty; zatkla a uvěz nil a všechny ak tivisty. O intenzitě kampaně vypovída i počet lidi zad ržovanýc h v káznicích,jež se odhaduje na 25 - 30 000 osob. Mnohdy se za mříže dostali také ti, co nebyli přímo s kampani spojeni. Úi·ady tak využily nabízené možnosti a zbavily se nepohodlných nacionalistu. Většinu zadržovaných vláda propustila 4. prosince 1941 v souvislosti s připra vou na japonskou hrozbu a s utlumením kampané." Po udalostech v Pearl Hm·bouru zastavil Gandhí individuálni satjágrahll úplné. n epř ímo
II) V dubnu 1940 za haj ily Pokrokový blok a Kisan Sabha vlastni masovou kampm; občanské neposlušnosti. Satjágraha se setkala s nejvétši odezvou pi·irozeně v Bengalsku, kde se k ní phpoji lo i rebelující místní vede ní INK. Do jaké mí ry Bose ovli vňova l celou provincii, ukazala Benga lska provin č ni konference (Benga! Provincia! Con/erence) ko naná na konci května v Dháce. Delegáti z různých politických stran se m ě li , v očekavá ni brzké nezavislosti, za bývat otazkou budoucího zformová ni vlady, avšak průb ě h celé konference pevně řidil předseda Pokrokového bloku. I když Bose celé jednání pouze zaš tiťova l , výsledné rezoluce se n apadně podobaly závě r ů m Ramga rhského proti ko mpromisniho sjezdu. Konference též d opo ru č il a B engá lců m , aby ignorova li "ad hoc" výbor a plně pOdporovali stávající provinční orgán, a vy-
16 17 18
KAUS I'II K, P. D., Tlu: COllgress Ideology al/d Prograllllllť, 1920-47, London 1964, s. 352- 353. DocumCI1lS mul Speeches Oll 8ritish COllllllolllvealrh Affairs, vol. ll , cd. N. Mansergh , London 1953, s. 6 12-6 14. Srv. NÉHRÚ, D" O/JjcI'I,'lIi Indic, Praha 1957. s. 41 0-411.
87
li.. 2009/1
zvala kalkatskou vládu k odstranění Holwellova památníku (Ho/lI'el/ Monument), pj'edstavujíci symbol indického ponížení. 19 V červnu Všeindická konference Pokrokového bloku (AI/ -India Con!erence o! Fonvard Bloc) vyzvala k i nte n zivnějšímu boji proti rádži; v rozhod nutí se odráželo Subhásovo pře svědče ní, že pád Francie připravil vhod né podmínky pro snadné získání úplné nezávislosti. 20 Při zpáteč ní cestě do Ka lkaty navštivil Bose Mahánllu, aby se ho pokusil pj'emluvit pro li čas t na kampani. Gándhí odmitl nabidku a na konci rozhovoru levícovému vůdci j'ekl, že "pokud jeho úsili phm!s! Indii nezávislost bude úspěšné, bude jeho [Gándhího1blalwpl'ejný telegram první, ktelý obdrží. "21 V tu dobu se Bose setka l i s Džinnahem Ll V. D. Súvarkarem, pi'edsedoll H indú mahásabhy,22 ale ani ty pro masovou satjdgl'ahu nenadchl. Vedeni Pokrokového bloku neodradilo, že strana zůsta l a téměř bez podpory ostatn ích hnu tí, a od hodlalo se provést demolici Holwellova památníku, veřejně oznámené na 3. července 1940. Zn i če ní památníku m ě l o signalizovat vrchol celé kampan ě, avšak de n pj'edtím policie zatkla Boseho na zák l adě n aříze ní o oc hra n ě Indie (De!enceo! India Rules) a bez soudu ho internovaln .21 Ani poté rozruch kolem památníku neustal. V bengálském zákonodárném shro máždě ní vystoup ila většina čle n" ve prospěch demolice a žádala Boseho propuštěni. Guve rnér i vláda nic nenamítali proti odstra n ě ní , žádali nicm é n ě po Saratovi Bosem, lídrovi opozice, ukončení neposlušnosti. Na konci čet\lence premiér oznámil, že vláda učiní okamžité kroky k odstranění památníku, na což reagova l Sarat zastavením satjdgrafly.~4 Úřady propustily všec hny aktivisty spojené s timto pNpadem vyjma hlavního pj'edákn levicových radikálů Boseho. Již ve vězení začal Bose vážně uvažovat o útěk u za hran ice; svědčí o tom naléhá ní na bratra Sarata, aby připravil schllzku s Míanem Akbarem Sáhem, vudcem Pokrokového bloku v Severozápadní provincíi.~s Bose si dobi'e uvědomoval, že ho vliJda nepropustí sa ma od sebe; britské úřady ho pokládaly za příliš velké nebez pečí. Proto poslal ultimátu m, v ně m ž požadoval propuštěni , jinak hrozil , že 29. listopadu za hájí půst "až k smrtí". Vláda výhrůžk u nebrala váž n ě do chvíle, kdy Bose n epř ijímal potravu již šestý den. Dne 5. prosince 1940 byl bezpodmínečně propuštěn na svobodu. 2G
19
20
2I 22 23 24
25 26
88
IlIdiall AIIIII/(/I Ri:gisri:r, Jnn. - Jun. 1940, Vo l. I, s. 367-369. H olwc ll ův 111011llll1cnl m č l pi'ipomínulmlalosli z roku 1756-1757, kdy benga lsk)i navab dobyl Vi lémovu pevnost (FON Wiffialll) \' Ka l kulě. Posadku uvčznil do pověst n é vězc fl Ské kobky (Black Hoh'), kdc včlšinn [kitLl postupně zcml·cla. Na svobodu sc dosw lo jcn n ě kolik desitck mu žů, Na začjt ku roku 175 7 llnv;Jb:l por<Jzil Roben CJive. velitel trestného oddílu , a vynutil si pro V)'chodoindickou s po lečnost d:l lekos;ihlé ústupky, Pomník se sml symbolem pokorení Beng;ilska Bri ty, Bose zřejmě hodlal smjtígra/1Il změn it ve v h od n)' čns v ozbrojené povsti1ní,jelikož v lete poži1daljnponského konzula o maleriillni podporu (10 mili o n ů Rupií a 10000 pušek). BA, M., Brcakrltrollgll ifl BII/'ma. Mcmoirs ofA Revofutiol/, 1939- /946, Ne\\' Ha"cn
Studie I I lldičtí radikálllí naciollalisté
LI
hi tlerovské Německo
V pol ov ině prosince, kdy se ještě nacházel v dOll1ácímléčení, zača l Bose pře m)'š let o útěku
za hranice, Situaci mu komplikovalo hrozicí soudni i'izeni
kvůli jeho
rebelskému projevu
ze začátku roku , rozhodl se tudíž pře d s tírat vážnou nemoc, což mu potvrdila i l ékařská zpráva_
Planova na akce m ě l a proběhnout na s l e d ov n ě : Sisir, Boseho synovec, jej tajně aute m dopravi na zapadlé vlakové nád raží v Gomohu, odkud Subhás odjede vlakem v p(-evleku muslimského pojišťovacího agentaj ménell1 Muhall1l11ad Zijáuddín do Severozúpadní provincíe a
poté tajně pi'ejde do Afghánistanu, Sisir pomohl zajistit typické muslimské oblečeni, falešné vizi tky a další potřebné rekvizity; potom se jižjen če ka lo na znamení Miana Akbara Sáha.
I když policie hlidala Bosello dům na Elgin Road i dllllljeho bratra Sarata, n epoda řil o sej i o chysta ném zmizeni nic zjistit, Na konci ledna 1941 Bose ofic iáln ě oznámil, že podstupuje hinduistický ritu ál, pf'i
němž bude n ěko lik dní
uzavi-en ve svém pokoji; v nocí pak tajně opustil
dům,
Sarat a ostatni rodinni přislušnici celí' nasled ujici týden pi'edstirali, že Subhas je doma až do 25 . ledna_Rodin a oznámil a zmizení dva dny pf-ed konáním odročeného soudu , aby se vyhnula podezi"ení ze spoluviny.27 Bose odcestoval Iychlíkem Kalka Mail do Dilli, kde pi'estoupilna Frolltier Mail,jedoucí
do Péš,iva ru, Dne 19,Iedna dorazil do m ěsta a ubytoval se najeden den v hotelu Taj Maha!. Ve stejném hotelu pobýval i Mian Akbar Šá h, Druhý den ráno se Bose pi'estěhoval do pronajatého domu a seznámil se s pathánsk)'m
průvodc e m
Bhagatem Rámem Tálvarem, vys tupujícím
pod krycím jménem Rahmat Chán, Tálvar a další zainteresovaní lidé nepati'ili k Pokrokovému bloku, ale ke komunistické Dělnicko-rolnické st ran ě (Kirt)' Kisall Party) , V Severozápadni provincii totiž vláda narušila strukturu Boseho hnuti takovým způsobe m , že nezbýva la jiná možnost než vy užít konspirační s ít ě komunistů, Mezi 21. a 24, lednem pi'ekonali prův odce i Bose p ěšky, či na mule britsko-afghánské hranice, Pohybovali se po stezkách mezi horskými vesnicemi v do sta tečné vzdálenosti od dobi'e stí'eženého Kyberského prllsmyku, Vafghánském Ga rdi dosáhli opět hlav ni cesty Kábul- Péšava l' a odsud pokračovali do hlavniho m ěsta , Aby se oba uprchlící nevyzradili , odmítli cestovat autobusovou linkou z Péšávaru a rad ěji volili
napadný druh dopravy - autos top,'" Bose a Tá lva r dorazili do Kábulu v dopolednich hodinách 27, led na a ubytovali se v jedné
méně
z početných nocleháren_ Subhás plánoval kontaktovat sovětské velvyslanectví a získat od nich vízum pro vstup do země, alej eho zá m ě r mu ztěžova l fakt, že vstup do ambasády stf-ežila
afghánská policie, Po dvou dnech se podařilo pi'edatjednomu z ruských
úředníkll
Boseho
tajnou zprávu adresovanou velvyslanci, dopis ovšem zůsta l bez odezvy. Podruhé se pokusil navázat kontakt přes sovětské obchodní zastoupení, ale ani tady n e u spě l , odkázali ho přím o
na ambasádu, Bose se musel stůj co stůj dostat ze ze m ě,jel ikož s každým dnem hrozilo jeho prozrazení. Jelikož se afghánská vláda chovala s iln ě probritsky, rozhodl se spojit s německým a italským velvyslanectvím, Začótkem února se uprchlik dostal na n ě m ecké zastupitelství, kde k n ě mu přistupovali velice vsthcně; za tři dny m ěl n'avš tivit kancelM' firmy Siemens a od "Thomase" vyslechnout další instrukce, Na sch(,zce mu n ěmecký úřednik pi'islibil co nejrychlejši
27 28
130SE, S. C., TltcGrcm ... , s. 16-40. Sn'. TALWAR, B. R., TlI/: Grcar Esc(/pc: I\lly Fifryfivc Do)'s Wirh Newji Sub/ws ChOl/dra Hosc, in: Nc({/ji mul llldia 's Freedolll , ed. S. K. Bose, Ca[cu tta 1975 , s. 153- 177.
89
'ti 2009/1
tra nsfer a oz ná mil termin pj'išt i sc h ůzky. Dlou hodobý pobyt v n o cl e luirně vyvo láva l podez ře n i, vyhl edali tedy přist řeši u indic ké ho obc hod ni ka Útů m a Canda, u něhož zůs ta li nějaký čas,
než našli novou "ubytovnu". Na konci února Subhás opét naléhal na "Thomase'\ aby si pospišil s vybave nim odj ezd u." N ě m c i zasvět ili do celé zá ležitos ti i italské zas tupi te lstvi. Velvyslanec Pietro Q ua troni vi děl v Bengálci veli kou ša nci pro Os u,j ak by mo hl a poškod it britské záze mi. Dne 18.úno ra vyces toval Bose s italským pasem na jméno Orlando Mazzota směre m k sověts k é hran ici do Tarmi zu, odkud odjel do Moskvy. Britské úř ady mohly teo reticky jeho odjezdu za brá nit, ale n eučinily tak \. přesvědčeni , že v za hra ni či se ztra ti stejně
jako všichni exulanti. JO V Indi i vzb udilo Boseho zmi zeni senzaci. Policie us il ov n ě pátra la po stopách; za m ě ř i l a se p ředevšim na d ů m v Elgin Road a na Sa ra tův dům . Új'ady v n aděj i , že se n ěco dozvi, vypustily fa leš nou zp rávu o Subhásově zatče ni v Dž hárii . An i s touto lsti ne u spě l y a ozná meni de me ntova ly. Rod ina žila v n eji sto tě, zda se dosta l z Indie či ni koliv, až do 31. břez na, kdy se v Ka l ka tě objevil Tálva r. Pat hánec p ředa l Saratovi t ři do pisy: prvni byl u rčen pouze Saratov i, zbylé dva pro stra nické ko legy. Až v lé tě 1941 naváza l Sarat spojeni s bra tre m přes ja ponský ko nzul át v K a l ka tě."
III) Na konci bi'eZlla 1941 Bose opustil Moskvu a vyda l se do Berlin a, kam př ij e l 2. dubna; ubytova l se blízko Anh altského nád raži v hotelu Exzelsio r pod jméne m Orl a nd o Mazotta. Již od začátk u k n ě mu n ě m ecké ú řady p řistupova ly po m ěrně c hl adně . " Dru hý den ho přija l Woerma nn, státni podsek retář Poli tického oddě l eni ministerstva za h ra ni či (Unterstaatsekretiir der Politiscllell Abtei/ullg) a vyslechl jeho vize. Bose zl ehčova l britské postaveni v Indi i a naproti tomu zveličova l pozice nacio n a li stů; za hlavní cil v Něm ec k u považova l zřízení indické exilové vlády pod le vzo ru za hra ni čn íc h vlád v L o n dýn ě. Na to by " indický kab inet" za hájil z Berlin a propaga ndisticko u ka m pa ň , aby v zem i pod ni ti l proti britské povstá ni. Celý projekt mě l završit útok voj sk Osy na Indi i. Woermann doporuči l , aby Í'ÍŠské sdě l ovaci prostředky oz ná mily pi'ijezd indického nacio nalisty až p řišti týden. Př i té pi'iležitos ti mě l Bose pro nést prvni rozhl asový projev; obsa h i'eč i muse l být zná m d o p řed u ; po d sek ret ář nav ic Bosemu poradil, aby své návrhy zpracoval pisem ně." Nakonec ale ke sli bova nému o dtajně ni nedošlo
a n e u sk u teč nil o se ani rozhlasové vystoupení. O týde n pozděj i , 9 . d ubn a 1941, odevzdal Bose m inisterstvu zahraničnich věci memora ndum s podrobným plá nem. V Ně m ecku m ě l a vzn iknout svobod ná indická vláda (Freie Illdisclle Regierullg) uzna ná Osou. Bose chtěl po moci propaga ndy vyp rovokova t v Indii nepokoje a sa botáže, vedoucí k všeobecnému povstá ni. Dalši potiže mě l a B ri tů m způso bit
29
Tamtéž, s. 178-239.
30
I-IAUN ER. M.,II/dia j/l A.vis Stl'(/wgy, Stuttgart 1981, s. 24 1-243. BOSE, S. c., ThcGrcm, .. , 5.4 1-43. SC HNABEL, R., Tiger mul Sc!/(/!wl. Delltsclu: //Ulic/lpolitik 194/- /943, Wien 1968, s. 59. Aktť/l z/lr Delltschell A/lswiirtigcl1 Politik, 19/8-/94j (un Ie ADAP). scric O 1937- 1941, B
31 32
33
90
Stud ie
I Indičtí
radikální nacionalisté a hi tlerovské
Německo
aktivita llorskýcl1kmenů na severozápadní I1ranici. Bosežádal na n ěmeckém úi'adu zvei'ejnění deklarace o indické nezávislosti, materiúlní a finanční pomoc a vojenský expediční sbor o síle
50000 mužů pro útok do Indie." Woermann vyjádřil nadNzeným obavy, zda se uskutečnění celého plánu nachází v zájmu I~íše; radil nevydávat deklarací ani nezi'izovat vládu, neboť by tím vyloučili Gándhího, Néhrúa a ostatní, čímž by sí většínu obyvatelstva poštvalí protí sobě a vyvolali dojem, že Boseje "koupený Osou" . 1S Zdrženlivý přístup zacllovával i ministr zal1raničí při setkání ve vídeliském hotelu Imperial 29. dubna. Ríbbentrop se nejvíce věnoval otázce propagandy; chtělji dělat společně s Gándhím, aby se brítským úřadům nepodai'ilo oba rívaly postavit proti so bě. Indícký radí kál se cítí I zklamán, protože na své požadavky z memoranda dostal pouze vyhýbavé odpovědí." V květnu pi'išla pro Boseho první známka zlepšení, když Hitler, pod vlívem událostí v Iráku," so uhlasíl s vydáním deklarace svo bodné Indíe do něko líka dnů. Zahraníční úřad zača l s Bosem op ě t seriózně jednat, avšak ne nadlouho. O dva týdny pozdějí Ríbbentrop, uvě domující si poráž ku iráckého puče, žádal zveřejnění deklarace na chvíli odložít, což se také stalo. Říšská vláda pak neustále odkládala publíkování prohlášení s odkazem, že není vhodná příležítost.
Bose v Německu narážel na pochybnosti , ra sové předsudky a reálný nezájem o osvobození
Indíe, proto rád
nav štěvova lltálíi,
kde s ním Mussolíni zacházeljako se sobě rovným státní-
kem, Fašisté ale nedokázali kromě gest poskytnout reálnou pomoc, V Římě se Bose snažil
získat Duceho pro myšlenku zveřejnění prohlášení , Itálíe ovšem nechtěla nic podníkat bez konzultací s Berlínem. Napadení Sovětského svazu způ sob ílo ještě vážnější šk rt přes Subhásův plán než nevydaná deldarace, Po návratu z Itálie se ihned dostavil za Woermannem a referoval mu ,jakou zásadní
chybu udělala n ě mecká polítíka. Většína índíckých nacíonalístů dle Bose ho sympatízovala jíž před válkou s komunístíckým Ruskem a vkládala nad ěje do sovětsko-německého paktu z roku 1939; věi'ila v "o bklíče ní" Británie a osvobození země, Nyni se však jejich přízeti obrátila výhradně
na komunistické Ru sko, neboť Třetí říši považovali za agresora. Dodal, že britská vláda se cl10pí ša nce, zreformuje indickou správu a využije proti německých nálad "vei'ejnosti" pro vlastní válečné úsilí; Indie se sta ne "centrem britské vojenské expanze" a východiskem pro
obsazení [ránu. Woermann uklídlioval índíckého vůdce slíbem, že vláda nehodlá ustoupit od za m ěr u zveřejnit prohlášeni o nezávi slosti. Bose zareagoval velice energicky, trval na co možná nejrychlejším publíkování."Jakje patrné z prúběhu schůzky, přepadení SSSR zpúsobílo
34 35 36 37
38
ADAP, serie O 1937-194 1, Band X 1112, s. 414-417. Tamtcz, s. 439- 440. TllllllCZ, s. 558-564. I Na konci břez n a [94 [ proběhl v [niku převra t , kdy se do če la stu tu posta\'il proněmeck)' Rašid Ali. Pro britskou politiku m ěla zem ě ob rovský význam kv ů li ropě a cestč do Indie. prolO vlilda nafidila oka mžit)'vojensk)' zilsa h, První brit s ko-indickě j ednotky se vy[odilyv druhé půli dubna, ale celou zemi se p oda řil o ovlMnout až na konci května. Němci ved le indického odboje podporov
91
~ 2009/1
exilovému vlldci skuteč ný šok. Ani po delší době nedokázal Subluls skrýt své če h ož si všímali ijeho blízcí spolupracovnícL3D
rozčarování,
Z krátkého rozhovoru státn i podsekretářjistě poznal,jaký má Bose sk u teč n ý vztah k Sosvazu, Na druhou stranu se ale indický zahranič ni odboj stal pro Německo dflležitý; přepadenim SSSR se Indie přibližila "na dosah", Nacistická špička zača la přehodnocovat dosavadni odmitavý přistup a zača l a vysilat vstj'icná gesta, V l étě 1941 dala n ě m ecká vláda Bosemu k osobnimu uživáni vilu Backstein na SophienstraBe; v řij nulnd ové dostali kance l ář ve čtvrti Tiergarten na Lichtensteinallee čis l o 2a, Subhás obě nabidky přijal, i když projevoval obavy, že to usnadni Gesta pu dohled nad jeho činnosti." Od léta 1941 Wi[he[mstraBe budovalo lIIych[en ě zák[adni siť úřadCl zodpovědných za indickou otázku, Provizol'l1i Indický pracovni kru h (Arbeitkreis I ndien) se rozšij'i! na Zv[áštni úřad pro Indii (Sonderrejerat I ndien) , ná[ežejici pod přimou zodpovědno s t Wi[he[ma Kepplera," státního sekretái"e pro zvláštní úkoly (Sraacsekl'etiir ZUl' besonderen Velwendung) na ministerstvu za hrani či;jeho zástupcem a skutečným šéfem Zv[áštniho úřadu se paradoxně stal Adam vo n Trott zu So[z," Oddě l en i pro zvláštni úkoly mělo na starosti specifický druh činnosti:
větskému
sabotáže a propagandu. 4l
IV) Přestože se berlínská
vláda snažila odsunout deklaraci a vetovala veškeré snahyo vzn ik indické
exilové vlády, vážně uvažovala o aktivnim zapojeni Indů žij icich v Evropě do války, V úvahu pi'icháze[y dvě alternativy, které Bose nabizel: zřizeni vojenské jednotky č i propaganda, Új'ady schváli[y zřizeni tzv, Centra svobod n ě [ndie (Zel/tralstelle Freies Indien) , majiciho za (,kol I~idit propagandu, zřizovat pobočky ve "spřá t elen)'c h " státech, pomáhat revoluci v Indii a organizovat vojenský Legion svobodné Indie (Legion Freies Indien) sestavený z dobrovo[niků a válečných vězl;ů. Projekt finančně zajišťovala německá vláda formou dlouhodobé půjčky
splatné po vá lce, Centrum svobodné Indie vz ni klo najai'e 1942 (v hindustánštin ě se nazývaloAzád Hi/ld Sa/lgh) a v kvě tnu mu německá vláda přiznala n eurč itý diplomatický status, Centrum n e m ě l o p ev ně zakotvené vedouci orgány; poj'áda[y se jenom pravidelné konference, Na poradác h 39
40
41
42
43
92
MOOKERJEE., C., La!Jyrjlltll ElIrOp(l, Dlisscldorr 1956, s. II S; Ztl vú lky G. Morkerdií pruco\,(l[ " il1dick~tl1 cen tru". [ kuyzjeho v}'~ C cito\'
Wilhclm Kcpplcr patřil ke "starým s t raníkům" NS DAP a blízki'lll spolupracovníkům Adolfa Hit lera tl l-lcinricha Himmlera. Ve třídll'c h Ictech pusobiljako ho s pocl :l ř S k}' poradce. Po převze tí Illoci očck{lVa l místo ministra hospodMstvi, nic (;lkavého se aJe ncswlo, proto se pi'coricnloval na za hranič n í politiku. V)iznamnou roli schr:".1 při anšlusu Rakouska a roz.bi ti CSR. Jehojmcnovúni šéfem Zvlúštniho úřadu souviselo se snahou naci stů ziskat komrolu nad tinllO odborem,jenž do tč doby ovlildali ne str:mi č ti úřednici z "císařské a v)'marskč" doby. Adam von Trou Zll So lz mílcžel ke "staré" vrstvc úřednictva odmítnjíci nacismus. Vystudova l na Oxfordské univers itě a uskutečni! několik studijních pobyt Ov USA II Cí ne. Jíž pi'cd vů l kou se řadi l k nejlcpším nell1eck)'1l1 expe rtům n:lj ížní a východni As ii a net:ljil :lni své vře l é sympatie k Velké Britůnii. Z:l druhé světové vů lky navůz.al přim)' kontakt se spoje nci tl spolu pracoval s nimi. Své čas tč v)~ezdy kl)'lml1ohdy tím, že pracuje na "imlickc zaležitosti." V roce 1944 se zapojil do Stauffenbergov.\ spiknutí a pojeho neú spěc hu byl odsouzen k trestu smni. HAUNER,i\'I. ,c. d. ,s.3SS,
Stuelie
I Inelittí
ra diká l ní Ilacionali stc a hitlerovské Ncmecko
vysvětloval
Bose spolupracovniklim politickou situaci a přidával k ni osobni stanoviska. Takřka celou dobu mluvil výhradně on ajen zi"idka udělil slovo někomu jinému. Také všeclma vniti·ni pravidla vydával autoritativně Bose,jenž pi'itomnezastával v organizaci žádný oficiální post. Nedemokraticky charakter centra relativně zmirňoval Subhásův osob ni přistup kjednotlivym pracovníkllm a přesně vymezená práva a povinnosti každého zaměstnance,~4 Je příznačné, že právě zde přišel Bose k pi'ízvisku "Netádží", tj, vůdce,4s I přes svůj význam zůstalo centrum v pozadí Subhásova zájmu; zcela se sousti'edi! na budováni indické vojenské jednotky. Veleni Wehrmachtu se nebránilo založeni indického legionu a čekalo sejen na konečné povoleni řišského kancléi·e. Hitler souhlasil 19. prosince 1941. Na samém konci roku zahájilo centrum nábor mezi studenty a válečnými zajatci. Bose úspěšně agitoval v zajateckém tábof'e Schliefen-Ufer, Mise se mLi ale nevydařila v táboře Annabergu, V polovině ledna ziskal náborový tym z vězlÍŮ 85 lidi." N ě mecké veleni shromaždovalo všechny dobrovolnikyve Frankenbergu, ažjejich počet dosáhl 600. Vycvik probihal v KiinigsbrUcku nedaleko Drážd·an do léta 1942, pak se jednotka zařadila do Wehrmachtu jako 950. pěši pluk, skládajíci se ze tří praporů, Legion trpěl četnými potížemi: národnostní roztříštěnost, mezi pi'íslušníky vládly náboženské a kastovní rozdíly, "pruský dril" se sU'etával s indickou mentalitou a ač za oficiální jazyk měla sloužit hindština, mluvilo se anglicky, Situaci výmluvně dokládá vzpomínka jednoho z německ)/ch instruktorů, že "tito vojdcř by raději vzali do ruky odjiš těl1)í granát než prázdnou plechovku od vepPového masa,"41 Během roku 1943 se počet mužů zvýšil na 3500, velení však udržovalo legion mimo pi'íl11)' boj; na jai'e se přesunuly dva prapory na ochranu belgického a nizozemského pobf·eží. 48 Krom ě pravidelného vojenského legionu vznikla i Indická rota zvláštniho určeni (Sonderkommando Indien) v čele s kapitánem Harbichem. Skupina dobrovolniků ocUela do braniborského Meseritzu, kde se nacházel Výcvikový pluk Brandenburg (Lehrregimenl Brandenbllrg). Zde se Indové cvičili společn ě s Uzbeky, Tádžiky ajiO)/llli v záškodnické činností. V červenci m ě ly byt oba útvmy, rota i legion, odeslány do sevemi Afriky kEl Alameinu. Bose souhlasil , jenže generál Rommel, velitel Afrikakorps,je odmitlnasadit. Po německych neúspěšich na zaělítku roku 1943 opadl u veleni Wehrmachtu zájem o využiti oboujednotelc a rota zvláštniho určení se začlenila clo legionu. 49 Se vznikem centra souvisela i otázka vhodné propagandy. Vedle vydáváni pravidelného periodika Azdd Hind" se největši dll raz kladina rozhlas. Ministerstvo zahraniči uvažovalo o myšlence rozhlasového vysiláni do Indiejiž odjara 1941 , ale prvni přenos se uskutečnil až v únoru 1942. V listopadu 1941 naléhal Bose na Ribbentropa , aby umožnil odstartováni propagandy co nejdříve , protože "v Indii žiji sice miliony lidí s protibritským cítěním I ale nejsou 44 45
46 47
48 49 50
MOOKERJEE.G.,c.d.,s.1 33- 135. VYI\S, M. R., p(Jssage (hrol/gll a Tl.lrbuleJ/l Em, Bombaj 11982, s. 324- 325; Vya s patřil sl cjn ě jako Morkcrdži ke s kupin ě "bcrlinsk)'ch" Indů. Angažoval s nejen v "ce ntru", ale č;i st cčn é i v " regionu". Tamté';;, s, 325-330. TEJCHMt\NN, rvI., \resll/t blÍell Ttetí I'i.~e, Praha 1999, s. 21 3. T;:lIntéž, s.213-214, TOYE, H., c. cl., s. 69-70. Casopis vyc hůze l v mí kladu asi 5000 exempl;ii'ů rl byl psan)' dvojj a zyč n e :j e dna polovina strany anglicky a druh:] némecky. WERTH , A., Ocr Tiger Indiem;, ivlunchcn 1971 , s. [34.
93
'JÁ 20 0 9/1
proněmečtí. " .. Jednáni
U1ychliljaponský útok na Pearl Harbour. Posledni otázku řeš ily obě strany téměř již za chodu rádiaAzád I-lind (Azad Hind Radio) . Pro Němce spočiva l problém v do stateč n é kontrole vysiláni; žádali, aby rádio podléhalo p o ky nům z ministerstva za hrani č i. Subhás se odmitl podřidit a navrhljinou va riantu, záleželo by č i stě na programových ředitelich , zda by využili rad a informaci z W ilh e lm s tr a~e. Aby ukázal dobrou vů li , souhlasil Bose s pravidelným předkladanim pi'edešlého programu Zvláštnim u referátu ministerstva zah rani či. Úřad nakonec schválil Boseho plán a do obsahu vysiláni nezasa hoval. V relativně svobodném rádiu Bose stanovil dva základni principy: neobhajovat n ě meckou ajaponskou agresi vuči CSR, Jugoslávii, Ci n ě aj . a neútoči t na spojence Británie, kteři se otevřeně zastávaji indických n aci o n a li stů, napi·. USA a Cina." Ookoncejednou týdně vysilalo rádioAzád hind do USA, aby tamni obyvatelstvo pi'esvědčilo o britské tyranii v Indii a o Churchillově "prohnanosti"." Dne 19. února se poprvé ozva lo berlinské rádio Azád 1·lind. Úvod ni projev samozřejmě pronesl Netádži; pi'esvědčova l p osl u c ha če, že s pádem Singapuru kon č i i impérium, a vysvět lova l, proč se pNdal k Berlinu: "Nep/'átelr! britskeho imperialismu jsou pNrozenými spojenci Indie - zrovna takjSOll spojenci britského imperialismu dnes naši pNrozeni Ilep/~átelé. s, Postupem čas u se pravidelné denni vysiláni rozšiřilo z jedné a půl na skoro Čtyři hod iny. Všechny informace se podávaly na krátkých vlnách na dvou "stanicich" (Azád hind a Azdd muslim) v sedmijazycich: ang li č tin ě, hindu s tán št in ě , b e ngá l š tin ě, p erš tin ě, tamil š tin ě, telugš tin ě, II
gudža rá t štině
a v paštún štině. ss
Ně m ecko -indi cko u propagandu si ln ě poškozovaly protiútoky vedené z BBC (British Broadcasting Co/porotion). Vedeni roz hlasujmenovalo do če l a indické sekce slavného spisovatele EricaArthura Blaira, známého spíše podjménem George Orwell. Anonymní rozhlasové projevy, psané Orwellem, 1ychle reagovaly na berlinské vysilání a efektív n ějevyvracely." I brítský tisk neza hálel; ve větš ín ě pi'ípadů ličil indickou propagandu jako pouhou prodlouženou ruku Třeti říše: " ... jeho [Boseho 1závěry jsou pozoruhodně stejnr!,jako je má Goebbels. "" Jaký měla berlinská rozhlasová agitace dopad na Indii? V samotném Německu se nekriticky věř il o ve zdar. Goebbels, přesvěd čený o velikém ú spěc hu , si pozname nal: "BOSe/ID propagalldajeAngličal1l1 11l e.wl'émné nepNjemtuí.
Je slyšetvic, nežjsem prvné myslel. "SB Skutečnost
byla ovšem odlišná. Největ ši přek áž kou se stal nedostatečný po če t rozhlasových přijím ačů , schopných zachytit krátkovlnné vysiláni. V zemi sejich nacházelo jenom asi 30 000, z nichž tři čtvrtiny vlas tnili pron ěmecky orientovani nacionalisté. Podle zpráv n ě meckých velvyslanectvi v Kábulu, Bangkoku, Pekingu a Tokiu mělo rádio Azád flindvelké množstvi posluchačů." Je nu tné ovšem př ipo m e n o ut , že v indickém m ěří tku se jednalo pouze zlomek a větš in a obyvatel 5 1 ADA P.scricD, 193 7-1941 ,BandX IIII2.s. 732. Srv. VYAS, M. R. , c. d .. s. 344-347. WERTH, A.,A/lAsscssmcnrofNcwji"s PolicyofGoopertltioJ/ w;tll Tlu:A.\'is POII'C/"s DI/ring Wor/d Warll, in: Nc{(/ji alld IlIdia's Frecdom, cd. S. C. Bose, CnJcutw J 975. s. 254- 255. 54 BOSE, S. C, Thc/llt/irll/ .... s.44 l. 55 VYAS, M. R., c. cl., s. 345 56 GETZ, M. J., SlIblws ClulIIdra Bosc, Jefferson 2002, s. 67-68. 52 53
57
58 59
94
TI/(: Ti/lu:s, 4. 4. 1942, s. 4. GOEBBELS, J., Tlu: Goebhe/s Diaries. cd. L. P. Loch ner, New York 1948, s. 144. HAUNER, M., c.d., s. 252.
Studie
I Inclictí raclíktt lní nacio nal isté
Cl
hit lerovské Německo
se přikláněla k politice kongresu. Gándhí a ostatní vůdci INK Subhásovy aktivity bud"veřejně odsuzovali, nebo jednoduše ignorovali.
Mimo rádiaAzád Hind existovaly i dalši indické exilové stanice, působící v Římě a Tokiu, alejejich vzájemná koordinace se nikdy neuskutečnila. Řimské rádio Himalaya, vedené indickým muslimem Muhammadem I. Šedajem, se zaměřilo především na burcování kmenů na severozápadní hranici. Římská vláda nezůstala jen II autonomního vysílání; povzbuzena rozepřemi mezi Basem a Šedajem, se snažila vytvořit vlastní indickou politiku; v říjnu 1941 zřídilo
italské ministerstvo zahraniči speciální kancelář pro indické záležitosti (Ufficio India)
v čele se zmíněným indickým "vůdcem. "GO Šedaj ztížil Boseho úsilí ještě vÍCe tím, že založil
se souhlasem italské vlády Indické vojenské centrum (Celltro Militare Illdia) a začal formovat vlastni vojenskou jednotku, čimž porušil i italsko-německou smlouvu o předáváni indických zajatců Německu. Indická jednotka, o sile 350 mužů, však existovala jen od dubna do listopadu 1942, kdy byla rozpuštěna z důvodu vzpoury." Z Japonska se na rozhlasových vlnách oz)'Val "starý revolucionář a terorista" Ráš Behárí Bose,G2 pobízející Indy ke zlomení rádže. Právě Tokio projevovalo ze států Osy nejvážnější zájem o zformováni efektivního indického odboje, aby si tak usnadnilo vitězství vjihoasijském regionu. V) Vstup Japonska do války zvětšil Subhásovu naději na brzké osvobozeni Indie. Dne 17. prosince 1941 Bose vyhledal Woermanna a doporučoval mu zveřejnit deklaraci o nezávislosti,jakmile japonské vojsko vnikne do Barmy. Podsekretář ho ujistil, že byv takovém pi·ipadé i·íše vydala prohlášeni ve spoluprácí s Japonskem. Týž den přijal Boseho ijaponskývelvyslanec Ošima. Indický předúk mluvil opět o nutnosti brzy zvei·ejnit německo-italsko-japonskou deklaraci. Velvyslanec nebral jeho slova na lehkou váhu; o dva týdny později se Ošima setkal s Ribbentropem, aby se
společně
poradili,jak řešit "indickou otázku" .GJ Hitler nicméně ignoroval
snahu obou stútníků a tokijská vláda s vyjádi·ením otálela. Ai 16. ledna vystoupil premiér Todžó před parlament a v projevu vágně naznačil, že Indie se zbavi britské nadvlády. O deset dní později Japonsko zaslalo na říšské ministerstvo zahraničí
konečné
stanovisko; nepi"Ímo
odmítlo podilet se na proklamaci o osvobození, protože císařské síly se nalézaly ještě .. daleko" od hranic britské Indie." Následujicí dny indické nacionalisty v Berlině konsternovalo Iychlé zhroucení britské dálněvýchodni obrany. Sotva dorazila do Berlína zpráva o pádu Singapuru, rozhodl se Bose poprvé veřejně vystoupit po více než roce .. mlčeni", aby podpoi"il spojenectví odboje a Osy proti rádži. Do té doby nikdo v britské Indii netušil , kde se bengálský radikál ukryl, až projev definitivně potvrdil dohady o spolupráci s Německem. Po dobyti Singapuru Japonsko opatrně 60 ADAP, se rie D. 1937- 194 1, Band XIII/2, s. 500. 6 1 TOYE, H. , c. d., s. 68-69.
62
63 64
Raš Neh:íri Bose patřil v době prvni světove v:ílky k nejznam ějS im indic"i'lll radikálům a teroristům. V roce 1915 utekl z Indie a uch}'lil se do Japonska.l3ose zde žil pře s 20 let pod ochranou Toj:Jmi, šéfn ext rémně naciona listické Společnosti černého dmka. Své svnzky s Tojumoujcšté utužil svatbou sjeho dcerou, čimž se stal z<"!rovci'l ija['lonsk},nt občane m. i\DAr, scric E, 1941- 1945, Band I, výběr
9S
I'i 20 0 9/1 signalizovalo z m ě nu názoru. Todžó vyzval indické obyvatelstvo k boji: "Nynije skvělá pNležitost pro Indii odtrhnol/C se od kruté nadvlády Británie a pNpojit se k Velké východoasijské sfél'e blahobytu. Japonské cisalstvi si pleje, aby Indie byla indická."" Ko ncem února se i berlínský za h ranični úi'ad se ri ózně připra vova l na zvei'ejn ě n i deklarace. Tehdy Bose vyjádi"il též pi'áni, zda by nemohl od l etět do Rangúnu, odkud by nadále řid il protibritskou propagandu; kromě p od n ěcován i povstáni a sabotáži navrhoval koordinovaný útok Osy na Indii: Wehrmacht m ěl za út oč it na severozápadni hranici a Japonci se m ě li vylod it v Kalkatě, Madrásu, Ko lombu, Citágáol1u a Vi šakhapatnamu a pak z Cej lonu zaútočit na Kaníčí a Bombaj.1ili Veškerou iniciativu zmařilo oznámení o Crippsově misi6 1 a rozchod Osy v otázce spo l ečné
ho postupu v Indii. Spor se projevil na úrovnijedn otlivi'ch exilových organizaci; Netádžího skupina so u peři l a po rozh lasových vlnác h sjaponskou organizaci Ráše B. Boseho. Berlínské projevy nabádaly k odmítnuti deklarace, která má jediný úče l- udr2et britské postaveni. Bose va rova l před opaková ním irského nebo palestinského scémiře; kabi net c htě l rozdě li t Indii jak po nábože nské linii , tak po stránce různýc h zájmových skupin. Nabídnu tou spolupráci pi'i obra n ě hodnotil též n ega tivně. Indie bude vice "vykoNstovcína" a so us tředí na sebe útok Japonců ." Proč Subhás citil tak velikou averzi vůč i Crippsově misi? Velice dobře vědě l , že eventuál ní pi'ijetí deklarace by znamenalo ko nec jeho plánu; prohlášení Osy o nezávislosti a indický odboj by ztratily opods ta tnění . Vážnost situace si připouště ly i pří s luš né n ě m ecké ajaponské orgány, nedokáza ly ale pi' im ěře n ě reagovat a jenom vyčkáva ly na ko n ečný výsledek. Nepřij etí Crippsovy nabídky ze strany kongresu Bose při vi ta l, přitom si uvědom il i nebezpečí; Mahátma označil Japonsko za s tejn ě im perialistíckéjako Británie. V květnu v rozhlasovém projevu obhajoval Osu,jež chce jenom rozbít "britsko·americký imperialismus" a osvobodit porobené národy. Bose rovněž vyzdvi hoval Gánd hího nekompromisní postoj, připomn ě l však, žeje nutné provf1d ě t drobné s abotáž e.G~ Zahájení kampaně " Opusťte Indii "lo pi'edstuvovn lo pro Boseho zlomový okamžik. Stejně jako Gándhí se domníval, že nastal rozhodující zápas; věřil v promě nu satjcígrahy v "přím ou"
akci. V rndiuAzád Hind podněcoval posluchače k nenásilné i násilné formě boje a sliboval zemi vněj š í pomoc: "Budu sc!1openudržet vn ějš í svět informovaný o indické siwaci, tím zajistím od britSkých llep/~cítel pomoc, kterou nyní Indie možná poUebuje." 71 Kro mě toho Bose vyzýval vůdce Kisan sabhy, aby se s polečně s Pokrokovým blokem postav ili do čela kampan ě a vedli ji "k vítěznému závěru". Na otázku, proč neapeloval na předáky vlastní strany, se nabízí jasná odpověď. Subhás vědě l ojejich z atčení a zákazu Pokrokového bloku.
BOSE. S, C.. Ti:s((/llIen( ofSlIbhas Oose, 1942- 1945, cd. ,,!\run " (pseud .). OcItli 1946, s, 250. i\Oi\P. serie E, 1941 - [94 5, Band I. s. 544-545. 67 Najai'e 1942 vyslal brit skS' kabinet sira Riclmrda lStlIffOl'da Crippse. pfedniho labou ristu , aby zi sk
96
Studie I Ind i člI rad ikitln í nacionaliste a hi t lerovske Německo
Sarat Čandra Bose,jeden z hlavnich vudcll bloku, byl zatčen 11. prosince 1941 na základě nařizeni o ochraně Indie; úřady ho obvinily ze styku s Japonci." Po Crippsově fiasku se britská správa obávala možných komplikaci v Bengálsku, kde Subhásova strana měla širokou základnu. Proto 24. července 1942 vláda označila Pokrokový blok za potenciálnijaponskou pátou kolonu , stranu zakúzala a větší část vedoucích pracovníků nechala zavřít. Tisk a rozhlas o naf'ízení příští den. Z těchto zdrojú se Bose dozvěděl, co se stalo, a o den později reagoval na události ve vysíláni rádia Ázád hind. 7J
zveřejnily zprávu
Jak na berlinský apel reagovalo bouhci se indické obyvatelstvo? Boseho projaponská agitace se nesetkala s úspěchem; drtivá většina "vei'ejnosti" dávala .Japonce na stejnou úrovei'I
jako Brity. Všeobecnou averzi vuči Japonsku zesiloval i postoj předákillNK: Gándhi chtěl pi'ípadným útočníkům vzdorovat nenásilnou satjágrallOu a Néhrú s Ázádem úporně žádali aktivní obranu se zbraní v ruce. 74 Spontánní srpnové bouře se zmírnily na podzim, satjágralU/ ovšem probihala dál. Ve vládě zprvu pi'evládaly názOlY, že kampm'í nějak souvisí sjaponskou konspiraci. Linlithgow dokonce uvažovalo propojení .Japonců a indických průmyslníků, používajících kongres
jako zástěrku."Whitehall a dilliská vláda později zavrhly japonskou teorii a shodně obviliovaly z násilných bouři vedeni INK, což Gándhi a ostatni před"ci vehementně popirali. Později Dilli vydalo publikaci s názvelll"Zodpovědnost kongresu za nepokoje" (Congl'ess Respol1sibi/ityfof' the Distllrba/lces), v niž nai'ldo INK z plánováni násilných akciještě pi'ed oficiálnim schválením satjágrahy.7G Ve skutečnosti srpnovou "revoluci" vyprovokovalo neuvážené zatčení členů Všeindického výboru. Neexistoval potom nikdo, kdo by protest udržel v duchu nenásili. Amery, ministr pro Indii, viděl za událostmí i l11ožn)' vliv nepřátelské propagandy:" ... rozhlasové vysflánÍ osy sehrálo určitou roli, ač to nel1Hlže být odhadnuto, v povzbuzeni podvratných aktivit v takových oblastech,jakoje Be/lgálsko, kde pl'et/1'ává vliv 511bháse Ca/ld/y Boseho. "n V květnu 1942 se Netádži konečně dočkal setkáni s ři š ským kancléřem. Dne 29. května indickývlIClce v doprovodu Kepplera a Adama Trotta zu Solz přilet ě l do Hitlerova hlavniho stanu v Rastenburgu. Bose využil přiležitosti a zeptal se Hitlera, zda Německo vyhlási deklaraci o nezávislosti. Kancléi' vysvětlil, že Wehrmacht se jen obtižně může dostat do Indie a že vše záleží na Japonsku , které čeká na baľl11sko-indickém pomezL V další otázce Bose kritizoval popis Indíe v "lV/ein Kampfu", na což autor reagoval slibem, že nechá inkriminovanou pasáž
v pi"ištim vydáni odstranit. Posledni otázka se týkala nutnosti vněj š i pomoci pro úspěšné osvobozeni. S touto tezi kancléi' souhlasil; Indie poti'ebuje vybaveni a zbraně od Osy pro zdárný boj. Hitlerodpově'ľmi definitivně dosvědčil německý nezájem o indický subkontinent." 72 73 74
75 76
BOSE, A.N "c.d.,s. 2 16. BOSE. S. C., Sdecred ... , s. 140- 14l. MANSERGH , N. , SUI1'cyof/3ririsll COIII/1/01lIl'ca/tlz A/fairs. Problť/lls o/\1I'(/I"ti/ll1.: CO-Ol'ť1'(/(ioll al/d Posl-Hla/' Clumge. 1939- /952. Oxford 1958, s. 154. 1111l1léž, s. [90 Congl'ťss I?espolIsibilityfor Disw/'!Jal/ces, 1942-43 , Dellli 1943; tež IlIdjal/ A/llllwl/?egister, Jul. - Dcc. 1942,
77
Vol. [1. , cd. N. N. Mitra, Calcuttu 1942, s. 176-236. TI/ i! -n'(lllSfel' oJ PO lI'el~ / 942- / 94 7, vol. III, 1942- / 947, cd. N. Mansergh - E. 'lrV. R. LUl11by, London 1971,
78
s.1 27 VYAS, M. R. , c. d.. s. 370- 375: obsall rozhovoru též v ADAP, scrie E, 1941 - 1945 , Band ll. výb ě r n cd. Krugcr - 13ulckc, I. - Lchnwnn , H. G. , G6ttingcn 1972, s. 436-441.
97
)X(
2009/1
Subhás hodnotil schůzku před spolupracovniky z indického centra velice negativně; Hitler ho považoval jen za "německou verzifakf/'{l z lpi [náčelník ze Severovýchodní provincie placený ItalyJ." a navíc se s vůdcem nedala vést logická diskuze. 79 Po audienci Bosemu došlo, že jeho evropská mise ve skutečnosti
skončila.
Bose pr'emýšlel o odjezdu z Německajiž dlouho pr'ed květnovou návštěvou Rastenburgu, poněvadž pochopil, že Třetí říše nedokáže efektivně pomoct indickému emancipačnímu hnutí. Až do napadeni SSSR věr'il v německou invazi na Britské ostrovy a následné zhrouceni rádže. Ani "východni" válka nevzala Subhásovi naději; doufal ve vysláni expedičniho sboru a vydáni proklamace o nezávislosti. Nový impuls pro opuštěni Evropy přišel s pr'epadením Pearl Harbouru a Iychlýmjaponským postupem. Bose okamžitě poznal,jaká šance se mu nabizí; nesrovnale lepši podminky pro odboj. Navíc mohl vybudovat skutečnou ozbrojenou složku ze silných malajských a barmských komunit Indů a ze zajatých indických vojáků. Již v druhé polovině února 1942 Bose předložil zástupcllm Wehrmachtu ajaponskému vojenskému atašé návrh na přípravu osvobozeni Indie,jehož součástí byl Boseho let do Rangúnu. Wilhelmstra~e nicméně přepravu nedovolilo kvůli přiliš velkému nebezpeči.'" Bose se nevzdal a opakovaně prosazoval použití letadla do té chvile, než mu Hitler nabidlméně "riskantní" variantu - ponorku." Německé úřady ustavičně odkládaly Boseho odjezd a ignorovaly jeho výz\~'; v prosinci 1942 napsal Ribbentropovi: "Mohl bych udělat vice pro svoji zemi, kdybych byl někde poblíž Indie Je skliéujici, že v " Ilodinědvanácté " se upustilo od moji cesty na Dá/ll)' východ "-'vmi čistě technickým chlvodiim "82 Němci se snažili Boseho udržet v Evropě, neboť jej hodlali využit pro svoji politiku obdobně jako velkého muftího. V té době již narůstaly spaly mezi německým a japonským vrchnim štábem. Netádží vycítil 0.0
0'0
možnost,jak se dostat z Německa. Japonci měli enormní zájem o indického radikála;jednak
opustili myšlenku spolupráce s Gándhim ajednak potřebovali vzpružit vlastni indický odboj pro potenciálni útok. V půli ledna se obě mocnosti dohodly na transferu a 8. února se v Kielu Bose nalodil na ponorku, plujici k Madagaskaru. Do Asie neplul sám, společnost mu dělal Abid Hasan,jeho stalÝ spolupracovník a vyškolený agentAbwehru. Ještě před odjezdem Illusel Subh:is zajistit kontinuálni fungování indického centra a vyr'ešit osobni závazky. Volbu zástupce mu stěžoval fakt, že mohl vybiratjen z nepočetné komunity svých spolupracovníků; rozhodl se nakonec pro A. C. N. Námbiara, levicového novináře.
Netádži ho instruoval,jak má dál v Evropě postupovat: rozšířit pobočky centra a rozhlasové vysílání, vycvičit indické piloty a námořníky, v legionu měl co nejdříve nahradit německé důstojnikyza
indické a vytvořit tankistický a dělostřelecký oddil.~V Německu zanechal i svoji
manželku, Emilii Schenkl, i s pětiměsíční dcerouAnitoll , o čemž vědělo jenom několik nej-
bližších. Bose se oženil se svoji sekretářkou podle hinduistického rituálu již v únoru 1942,
79 80
S[ 82
83
98
MOOKERJEE, G., c. d, s. 137. i\DAp, serie E. 1941 - 1945, Band [, s. 543- 544. ADAp, serie E, 1941- [945, Band [I , s. 440. ADAP, 5crie E. 194 [- 1945, Bund IV, v)'bčr: Krúgcr- Bulcke, I. - Lcllmannl·l. C., cd. KrLiger - Bulckc, [. - MUl1tzke, M., G6ttillgCll 1969. s. 462. TOYE, H., c. cL , s. 75.
Scudie
I Incli čtl
r~clikálni
nacionalisre ~ hitlerovske Německo
na vei-ejnosti ale manželství striktně utajoval až do smrti. u Chtěl si tal, uchránit před indickými obdivovateli "aureolu vl,dce" udržujiciho celibát stejně jako Mahátma_ Nelze podceňovat ani situaci v samotném Německu; ve řej n ý sňatek neárijce a árijky by značně zkomplikova l život jak Subhasovi, tak i Emilii a Anitě_" Závěr
Německé
"zastavení" představovalo pro Bosehojen logické vyústě ní předchozích snah a události. Těsně pi-ed vypuk nutím války se bengálský pi-edák definitivně rozešel s větši n ou kongresu; odm ítal jejich umírněnou politiku a osa moc e n ě vyzýval k pi-ímému boji. Bose, zklama ný pasivitou domácíc h nacionalistů, se rozhodl vy hledat pomoc v zahraničí a konkrétně u Sovětského svazu, v němž viděl hlavního odpů rce imperialismu a vzo r pro budouci Indii. Když jej SSSR odmítl přijmout, rozhodl se využít nabídky států Osy v duchu hesla: "Ne přítel Británie je můj pi·íteJ." Německý režim měl navíc Bosem obd ivova ný autoritativní a militaristick-ý charakter; sam také v době berlínského pobytu oba principy hojně praktikoval v centru a částečně i v legionu. I přesto měla jeho kolaborace s ří š í velice omezený charakter kvůli vzájemné averzi; n ě mecké úřady cítily odpor k indickému nacio nalism u z rasových a geopoli tickýc h důvod" a n elibě nesly Boseho sympatie ke komunistickému Rusku_ Subhás zase odmítal ideu nacismu," kritizoval útok na SSSRjako největší ideologícký omyl a prosazoval boj zaměi-e n ývý hradně proti Britanii_ N ě mecko-indická spolupráce dosáhla velice limitovaných výs l edk ů _ Z vojenského i propagandistického hlediska sejednalo o marginalní zúležitost bez hlubšího výz namu_ Ovšem pro Boseho znamenal pi-íklon k Ose radikalní zlom_ Subhas se tak postavil nejen proti matei-ské zemi, ale i proti drtivé většině indických n ac i onalistů. Jeho dosavadni rad ikalismus se z m ěnil v otevře né n epřáte l ství, z n ě h ož již nešlo vys toupit.
Indian Radical Nationalists and Hitler's Cermany Tbis study describes war activities of a famous Ind ian nationa li st Subhas Chandra Bose and hi s path toward s coopcrat ion with the Third Reich. Before the olltbrcak of the Second World Wa r,
l
Bose was elec ted president of Indi a n Natiorwl Co ngress (I NC). Hi s socialist platform, howcver, was in contrasl to G:.mdhi's strong fract ion. Th erefore, Bose had bee n forccd to resign and after lhal he establi shcd a new party called "forward Bloc". Aftcr thc outbrcak of the war in Europc, Subhas's Bloc dosed to Ihe r;;ldical poli(ics, which c uhni· na[ed in a civil disobed ience aCI aga inst proh ibit ion o r INC. Working COllllllitlee took a disc iplina!)' act ion ;;Ind suspc nded Bose from all vol ing posls.lndced Bengal Governlllcnt incarceraled Subhas
84 85 86
Hlava projaponské ho barmského st;jtu, Ba Maw, si vzpolllín:i,jak Bose na otůzku, kdy se ození, každému se smlchem odpovídal: ,,Jakmile bl/de Ind;e sl'OÚOdllli." 131\, M., c. d., s. 349. GETZ,M.J.,c.d., s.63. Bose vyjadřova l odpor k nacion;jl nimu socialismujiz v přcdv :i lctne době kvůl i rasismu a expanzivním u cha· rakteru n ěmecké ho rczi mu.
99
/f.,(
2009/1
bec<1use he had been co nsp irin g to destroy thc Holwell Monument. After !lis rel ca se, he escaped fmm India to Ce rmany vin Afghanistan nnd USSR.
I-Iowever, Bose was nor rakcn seriously by dle Cerman governme nt till th c declaration af wn[ aga in st Soviet Union. Afte!' tlmt the Third Rcich bega n to support Indian resistance, but Hirl cr never accepted thr dccl
rad ica l cre
[O
the
In din
Ce rmany was not in terested in Indi a and he SiJW Gernm ll defeats in thc easterr1 front; therefore, he left for J::Ipan by a subnmrin e [O co ntinue hi s fig ht ngainst the Briti sh.
100
