1 Nadstavba operačního systému Total Commander

Nadstavba operačního systému

1

Nadstavba operačního systému Total Commander

Nadstavba operačního systému (souborový manažer) je určena pro zjednodušení nejčastěji prováděných činností jako jsou operace s disky, se soubory a adresáři. Výhodou použití nadstavby operačního systému je jednoduché a logické ovládání s minimální potřebou vypisovat cokoliv na klávesnici. Mnohým uživatelům lépe vyhovuje právě některá nadstavba operačního systému (Total Commander, Servant Salamander) než například používání programu Tento počítač nebo Průzkumník, které jsou součástí operačního systému Microsoft Windows. Výhodou proti těmto programům je rozdělení okna programu svisle na dvě poloviny, kde v každé z nich můžete mít nezávisle zobrazen jiný obsah. Takže například při kopírování vidíte v jednom okně zdroj kopírování a v druhém okně cíl. Program Total Commander lze spustit pomocí ikony umístěné na pracovní ploše nebo pomocí nabídky Start. Po spuštění programu se na obrazovce zobrazí v okně Windows prostředí programu Total Commander, které je rozděleno na dvě části (okna), nabídkové menu, sada ikon, tlačítka dostupných paměťových médií a příkazový řádek.

1 – titulkový pruh 2 – nabídkové menu 3 – sada ikon 4 – lišta dostupných paměťových médií 5 – velikost paměťového média a zbývající volné místo 6 – aktuální disk a adresář 7 – pravé okno

8 – celková velikost a počet souborů v aktuálním adresáři, počet adresářů 9 – příkazový řádek 10 – funkce a funkční klávesy 11 – levé okno 12 – názvy zobrazovaných sloupců 13 – záložky

1

Nadstavba operačního systému Při standardním nastavení programu se v oknech zobrazí úplný výpis adresáře, který obsahuje informace o souborech a adresářích v aktuálním adresáři (jméno, příponu, velikost, datum a čas vytvoření souboru nebo poslední aktualizace a atribut). Pokud není zobrazen kořenový adresář, vypisuje se jako první položka ještě nadřazený adresář označený dvěma tečkami, jak bude vidět na následujícím obrázku. Soubory jsou znázorňovány malou ikonou, která se mění podle použitého přidruženého programu. Adresáře jsou znázorňovány jako malé žluté desky a navíc je za jménem adresáře uveden symbol . V horní části každého okna je zapsáno jméno disku a adresáře, ve kterém je systém právě nastaven. Každé okno může být nastaveno na jiný disk i adresář. Tato možnost nastavení dvou různých oken je velice výhodná pro snadnou orientaci v adresářích a práci se soubory. Nápis v horní části okna, se kterým se právě pracuje, je barevně odlišen.

1.1

Ovládání programu

Protože nadstavby jsou určeny pro operační systémy Microsoft Windows, využívají všech výhod tohoto systému – snadno se ovládají myší. Většina nadstaveb zachovává i původní způsob ovládání nadstaveb (z operačního systému MS DOS), pomocí klávesnice. Dá se tedy říci, že nadstavby může používat jak člověk, zvyklý na Průzkumníka z Microsoft Windows, tak člověk, používající Norton Commander z MS DOSu. Ovládání myší je stejné jako u MS Windows – kliknutí levým tlačítkem (potvrzujete, vybíráte…, pravým tlačítkem vyvoláte nabídkové menu), dvojitým kliknutím levým tlačítkem (spuštění programu, změna adresáře…) a tažení (kopírování, přesun). Z klávesnice nejčastěji při obsluze nadstaveb používáte funkční klávesy. Pokud se stiskne klávesa Enter nebo se provede dvojité kliknutí levého tlačítka myši na barevně odlišeném souboru, spustí se program nebo přidružená aplikace. Je-li barevně odlišen adresář, stisknutí klávesy Enter způsobí přepnutí do tohoto adresáře. Položka „..“, uvedená ve výpisu adresáře jako první, označuje nadřazený adresář a je jí možno využít k návratu do tohoto adresáře. Při použití klávesnice k ovládání programu mají jednotlivé klávesy následující: ↑↓ ←→ Home, End Page Up, Page Down Tab Insert Space (mezerník) Alt + Enter Ctrl + Enter Backspace ← F1 F2 F3 F4 F5 2

- posun na předchozí nebo následují položku - posun do vedlejšího sloupce (pouze u okna se zhuštěným výpisem adresáře) - přesun na první nebo poslední položku adresáře - skok na předcházející nebo následují část výpisu adresáře v případě, že se celý adresář nevešel do okna (listování v adresáři po stránkách) - přemístí kurzor z jednoho okna do druhého - označí soubor pro další operaci - označí soubor pro další operaci. U adresáře navíc zobrazí jaký prostor zabírá na paměťovém médiu - zobrazí vlastnosti souboru nebo adresáře - způsobí přidání jména souboru, na kterém se nachází kurzor do příkazového řádku - přepne adresář o jednu úroveň výše (..) - zobrazí nápovědu - provede znovunačtení zdroje - používá se k zobrazení textového souboru - používá se k editaci textového souboru - používá se ke kopírování souborů nebo adresáře

Nadstavba operačního systému F6 - používá se k přejmenování nebo přesunu souboru nebo adresáře F7 - vytvoří adresář v aktuálním adresáři F8 - vymaže soubor nebo adresář F9 - aktivuje nabídkové menu F10 - aktivuje nabídkové menu Alt + F1 - změna paměťového média pro levé okno Alt + F2 - změna paměťového média pro pravé okno Alt + F3 - použití alternativního prohlížeče Alt + F4 - vypnutí programu Alt + F5 - komprimace souborů Alt + F7 - vyhledávání souborů Alt + F8 - otevře historii příkazů Alt + F9 - dekomprimace souborů Alt + F10 - zobrazí adresářový strom Shift + F2 - porovnání adresářů Shift + F4 - vytvoření nového souboru Shift + F10 - zobrazí kontextové menu Shift + Esc - minimalizuje program Total Commander na dolní okraj obrazovky + (na numerické části klávesnice) – zobrazí okno pro zadání rozšíření výběru - (na numerické části klávesnice) – zobrazí okno pro zadání zúžení výběru * - inverze vybraných souborů Ctrl + + (na numerické části klávesnice) – označí vše v aktuálním adresáři Ctrl + - (na numerické části klávesnice) – odznačí vše v aktuálním adresáři Ctrl + F1 - stručné zobrazení souborů Ctrl + F2 - plné zobrazení souborů Ctrl + F3 - setřídění adresáře podle jména Ctrl + F4 - setřídění adresáře podle přípony Ctrl + F5 - setřídění adresáře podle času Ctrl + F6 - setřídění adresáře podle velikosti Ctrl + F7 - nesetříděný adresář Ctrl + F8 - zobrazení stromové struktury adresářů Ctrl + F9 - vytisknutí souboru Ctrl + F10 - zobrazení všech souborů Ctrl + F11 - zobrazení spustitelných souborů (programů) Ctrl + F12 - zobrazení podle definice uživatele

1.2

Základní funkce

Základní funkce jsou většinou vloženy do funkčních kláves F1 - F10, které můžeme vyvolat stiskem těchto kláves, pomocí myši kliknutím levého tlačítka na spodním okraji okna na označeném tlačítku nebo pomocí použití nabídkového menu.

1.2.1 Vytvoření adresáře Tato funkce se používá k vytvoření nového adresáře, tedy k rozšíření stromové struktury adresářů na paměťovém médiu. 3

Nadstavba operačního systému Při vytvoření nového adresáře můžete postupovat například takto: 1. 2. 3. 4.

Do jednoho z oken nastavíte disk a adresář, ve kterém chcete vytvořit nový adresář. Stisknete klávesu F7 nebo myší kliknete levým tlačítkem na spodním okraji okna na příslušně označeném tlačítku. Zapíšete jméno nového adresáře Stisknete klávesu Enter nebo zadání potvrdíte levým tlačítkem myši na tlačítku OK.

Pokud při vytváření nového adresáře zadáte jméno, které již v aktuálním adresáři existuje, požadovaný adresář se nevytvoří a program Total Commander o tom zobrazí zprávu.

1.2.2 Zobrazení textového souboru Tato funkce se používá k prohlížení textových souborů. Prohlížený soubor se zobrazí v novém okně, ve kterém máte možnost měnit styl zobrazení a nastavovat další funkce. Pro zobrazení použijete funkční klávesu F3 nebo myší kliknete levým tlačítkem na spodním okraji okna na příslušně označeném tlačítku. Velikost zobrazovaného souboru může být maximálně 2 GB.

4


1.2.3 Editace textového souboru Tato funkce umožňuje upravovat nebo vytvářet textové soubory. Zobrazení souboru je obdobné jako u funkce F3 (zobrazení textového souboru). Na obrazovce se navíc objeví kurzor, kterým je možno provádět opravy v daném textu. K editaci se standardně používá Poznámkový blok, který je součástí operačního systému Microsoft Windows. Velikost editovaného souboru může být maximálně 64 KB. Pro větší soubory můžeme použít textový editor Word Pad. Pokud použijete kombinaci kláves Shift + F4 můžete do dialogového okna zadat jméno a příponu souboru. Pokud toto jméno v aktuálním adresáři neexistuje, vytvoří se soubor nový. Pokud byl otevřený soubor nějakým způsobem změněn nebo jste založili soubor nový a nebyl uložen, zobrazí se při pokusu o zavření zobrazovaného okna upozornění, zda chceme změny v souboru uložit.

1.2.4 Kopírování souborů (adresářů) Tato funkce umožňuje kopírovat soubory nebo jejich skupiny. Umožňuje také kopírovat adresáře i s dalšími vnořenými adresáři. Překopíruje se vždy ten soubor, na kterém jste nastaveni nebo všechny označené soubory. Po stisku klávesy F5 se zobrazí editační okno. Zde můžete zadat disk a adresář, do kterého se mají soubory překopírovat. Můžete také použít tlačítko Strom, které nám zobrazí stromovou strukturu adresáře, kde si můžete vybrat požadovaný adresář. V editačním okně se implicitně zobrazí disk a adresář, který je nastaven v okně druhém než je kopírovaný soubor.

5

Nadstavba operačního systému Před vlastním kopírováním můžete u kopírovaného souboru změnit jeho jméno a tím se překopíruje do cílového adresáře pod novým jménem. Při přerušení kopírování (zaplněná disketa nebo disk) zůstávají všechny nezkopírované soubory označené a máte možnost s nimi dále pracovat. Výběr souboru při kopírování můžete provést klávesou Insert nebo stisknutím pravého tlačítka myši na požadovaném souboru. Můžete také použít tzv. masku, kterou vyvoláte klávesou „+“ na numerické části klávesnice. Do zobrazeného dialogového okna můžete pomocí hvězdičkové konvence (*.*) zadat požadované soubory. Odznačení můžete provést klávesou „-“ na numerické části klávesnice. Všechny soubory v aktuálním adresáři označíte kombinací kláves Ctrl a +. Pokud se při kopírování stane, že v cílovém adresáři existuje soubor téhož jména, jaké má mít nově vznikající kopie, zobrazí se dialogové okno, ve kterém jsou možnosti dokončení kopírování.

Při kopírování souborů můžete postupovat například takto: 1. 2. 3. 4.

5.

Do jednoho z oken nastavíte cílový disk a adresář, do kterého chcete označené soubory překopírovat. Do druhého okna nastavíte disk a adresář, ze kterého se mají soubory kopírovat. Označíte požadované soubory, které chcete kopírovat (například klávesou Insert). Stisknete klávesu F5 nebo myší kliknete levým tlačítkem na spodním okraji okna na příslušně označeném tlačítku (zobrazí se editační okno, ve kterém je nabídnut cílový adresář). Stisknete klávesu Enter nebo zadání potvrdíte levým tlačítkem myši na tlačítku OK.

Pokud chcete zjistit požadovanou velikost kopírovaných souborů a tím se přesvědčit, zda-li se soubory vejdou na cílový disk, zvolíme menu Soubory a funkci Obsazený prostor….

1.2.5 Přejmenování nebo přesun souborů (adresářů) Tato funkce umožňuje přejmenovat nebo přesunout určený soubor nebo adresář. Pracuje obdobně jako předchozí funkce F5. I zde máme možnost změnit název přesouvaného souboru (adresáře) a přesun vnořených adresářů. Po stisku klávesy F6 se na obrazovce zobrazí editační okno. Zde můžete zadat disk a adresář, do kterého se mají soubory přesunout. Můžete také použít tlačítko Strom, které vám zobrazí stromovou strukturu adresáře, kde si můžeme vybrat požadovaný adresář. 6

Nadstavba operačního systému Při přesunutí se soubor do cílového adresáře překopíruje a ze zdrojového adresáře se vymaže. Implicitně je v editačním okně zobrazeno jméno adresáře, který je nastaven v okně druhém než se nachází označené soubory. Pokud nechcete soubor nebo adresář přesouvat, ale pouze přejmenovat, stačí když do zobrazeného editačního pole zadáte nové jméno a příponu souboru (adresáře). Soubor (adresář) se uloží pod novým jménem do stejného adresáře, ze kterého byl zadáván.

Při přesouvání souborů můžete postupovat například takto: 1. 2. 3. 4.

5.

Do jednoho z oken nastavíte cílový disk a adresář, do kterého chcete označené soubory přesunout. Do druhého okna nastavíte disk a adresář, ze kterého se mají soubory přesunout. Označíte požadované soubory, které chcete přesunout (například klávesou Insert). Stisknete klávesu F6 nebo myší kliknete levým tlačítkem na spodním okraji okna na příslušně označeném tlačítku (zobrazí se editační okno, ve kterém je nabídnut cílový adresář). Stisknete klávesu Enter nebo zadání potvrdíte levým tlačítkem myši na tlačítku OK.

Pokud chcete soubor pouze přejmenovat, vykonáte body 3 až 5. Do zobrazeného editačního okna (v bodě 4) zapíšete nové jméno souboru. Total Commander umožňuje přejmenovat více položek najednou. Při přejmenování více položek najednou můžete postupovat například takto: 1. 2. 3.

4.

V daném okně označíte klávesou Insert požadované soubory, které chcete přejmenovat. Z menu Soubory zvolíte funkci Hromadné přejmenování. Zobrazí se okno Hromadné přejmenování souborů/složek. V tomto okně nastavíte požadované parametry pro přejmenování. V dolní části okna se zobrazují nové názvy souborů. (Při přejmenování souborů můžete změnit i velikost písmen.) Stisknete tlačítko Start. 7


1.2.6 Mazání souborů (adresářů) Tato funkce maže soubory, jejich vybrané skupiny nebo adresáře. Pro mazání použijete funkci F8 nebo klávesu Delete. Před mazáním se zobrazí dialogové okno, ve kterém se program Total Commander ujistí, zda skutečně chceme označený soubor nebo adresář smazat.

Při mazání souborů můžete postupovat například takto: 1. 2. 3.

4.

8

Do jednoho z oken nastavíte disk a adresář, ve kterém chcete soubory vymazat. Označíte požadované soubory, které chcete vymazat (například klávesou Insert). Stisknete klávesu F8 nebo myší kliknete levým tlačítkem na spodním okraji okna na příslušně označeném tlačítku. Místo klávesy F8 můžete také použít klávesu Delete. Stisknete klávesu Enter nebo zadání potvrdíte levým tlačítkem myši na tlačítku OK.


1.2.7 Hledání souborů Tato funkce se používá pro snadné hledání souborů, pokud jste zapomněli kam jste požadovaný soubor uložili. K hledání použijete funkci Hledat... z menu Příkazy nebo kombinaci kláves Alt + F7. Zobrazí se dialogové okno Hledání souborů, do kterého zapíšete název souboru nebo souborovou masku (pomocí hvězdičkové konvence). Do položky Kde hledat zapíšete disk a adresář, který se bude prohledávat a zvolíte tlačítko Start.

Seznam nalezených položek se zobrazuje v dolní části okna. S vyhledanými soubory z tohoto seznamu můžete provést tři různé akce: - tlačítko Zobrazit - obsah vybraného souboru se zobrazí ve vnitřním prohlížeči (to má smysl pouze u jednoduchých textových souborů, popřípadě souborů dávkových). - tlačítko Jít k souboru - nastaví se v aktuálním okně pracovní disk a adresář vybraného souboru. - tlačítko Výsledek do panelu - do aktuálního okna se načte seznam všech vyhledaných souborů, jako by byl v jednom adresáři. Pokud dvakrát kliknete levým tlačítkem myši na názvu vyhledaného souboru, Total Commander nastaví do aktuálního okna adresář, kde se zvolený soubor nachází. Pomocí této funkce můžeme také vyhledávat jednotlivá slova přímo uvnitř souborů. To provedete zvolením a zadáním položky Hledat text. Pokud máte velmi mnoho souborů, může být tato operace časově velmi náročná. Další možnosti jsou v záložce Rozšířené, kde máte možnost vyhledávat soubory a adresáře podle data vytvoření, velikosti souboru nebo atributů. Lze také vyhledat shodné soubory.

Nastavené vyhledávání je možno uložit pro pozdější potřeby. 9


1.2.8 Porovnání obsahu adresářů Tuto funkci použijete, pokud budete potřebovat udržovat na různých místech stejný obsah adresářů (příkladem může být práce, kterou vytváříte v zaměstnání i doma). Ideálně se na toto porovnání využije se svými dvěma okny právě nadstavba operačního systému Total Commander. Při porovnávání obsahu adresářů můžete postupovat například takto: 1. 2. 3.

Do jednotlivých oken nastavíte disky a adresáře, jejichž obsah chcete porovnávat. Z menu Označit zvolíte funkci Porovnat složky, nebo stisknete kombinaci kláves Shift + F2. Soubory, které se liší oproti souborům ve druhém okně se barevně zvýrazní.

Z menu Označení můžete s výhodou také použít funkci pro porovnání obsahu adresářů Vybratt novější, skrýt stejné. V okně zůstanou viditelné pouze ty soubory, které jsou novější než soubory v porovnávaném adresáři.

1.2.9 Komprimace souborů Tato funkce se používá ke komprimaci označených souborů. Jedná se vlastně o zmenšení velikosti souborů. To je velmi výhodné, pokud chceme soubor (i více souborů) přenášet, odesílat nebo distribuovat. Soubor, který je zkomprimován, se nazývá archiv. Archiv může být i samorozbalitelný (též SFX, SelfExtracting) – to znamená, že k jeho dekomprimaci není potřeba žádný program. Tento soubor má příponu EXE a obsahuje část programového kódu, který po spuštění zajistí dekomprimaci archivu. Existující archivy lze upravovat. Můžeme k nim přidat komentář (zobrazí se při dekomprimaci), soubory lze z archivu vymazat nebo je do archivu můžeme přidat. Archiv lze též převést na jiný formát. Programy, které umí výše uvedené činnosti nazýváme archivátory, komprimační programy, kompresní utility a podobně. Zkomprimovaný soubor poznáte podle přípony, která zároveň určuje typ použité komprimační funkce (ZIP, RAR, ARJ, LHA, TAR….). Zkomprimované soubory nelze běžně používat. Před jejich použitím musíte nejdříve provést dekomprimaci (navrácení souboru do původního stavu). Účinnost komprese je různá, záleží na typu a nastaveních použitého programu. Na komprimaci se používají speciální programy, od jednoduchých jednoúčelových až po rozsáhlé komfortní programy. Tyto programy jsou nejčastěji typu shareware nebo freeware. Nejznámější z těchto programů je WinZIP, WinRAR se zabudovanou podporou jiných formátů (umí i ZIP), WinZIP, PowerArchiveru a mnoho dalších. Jedna z možností, o které budeme dále hovořit, je využití vestavěné funkce přímo v programu Total Commander. Výhodou je, že s archívy pracujeme stejně jako s adresáři. V programu Total Commander je přímo vestavěn archivátor ZIP a s dalšími umí pracovat, pokud jsou v operačním systému nainstalovány. Pro dekomprimaci souborů nemusí být všechny typy archivátorů nainstalovány, protože tyto funkce jsou už vestavěny přímo v programu Total Commander.

10


Při komprimaci souborů můžete postupovat například takto: 1. 2. 3. 4. 5.

Do jednoho z oken nastavíte disk a adresář, ve kterém chcete soubory komprimovat. Označíte požadované soubory, které chcete komprimovat (například klávesou Insert). Z menu Soubor zvolíte funkci Komprimovat... nebo použijeme kombinaci kláves Alt + F5. Zobrazí se dialogové okno, ve kterém můžete zadat jméno archivu (včetně cesty, kam se má archiv uložit), zvolit typ archivátoru a další parametry. Stisknete klávesu Enter nebo zadání potvrdíte levým tlačítkem myši na tlačítku OK.

Pokud potřebujete vytvořit vícemédiový archiv, zvolíte tuto položku v dialogovém okně Zkomprimovat soubory. Vícemédiový archiv lze vytvořit pouze na disketách. Při zvolení položky Uložit soubory i s cestou se přímo do vytvářeného archivu zapíše cesta ve stávající stromové struktuře adresářů. To má za následek, že při dekomprimaci je vytvořena i původní adresářová cesta k souborům, které byly v archivu. Z dalších možností je například funkce Vytvořit samorozbalovací archiv SFX. Vytvoří se soubor s příponou EXE, který obsahuje nejen požadované soubory, ale i programový kód, který zajistí automatickou dekomprimaci při spuštění tohoto souboru. Tlačítkem Nastavení můžete zvolit například i stupeň komprese. Čím vyšší stupeň komprese zvolíte, tím delší čas bude zapotřebí ke komprimaci zvolených souborů.

11

Nadstavba operačního systému S již vytvořeným archivem můžete pracovat jako s adresářem. To znamená, že do archivu můžete přikopírovávat další soubory a ty se automaticky zkomprimují a zařadí do archivu. Pokud potřebujete z archivu vymazat nějaký soubor, postupujete stejným způsobem jako při mazání souborů. Pro kontrolu funkčnosti archivu můžete provést test archivu, zvolením menu Soubor a funkce Test archivu…, nebo stiskem kombinace kláves Alt + Shift + F9. Program Total Commander umožňuje přímo z archivu spustit (otevřít) libovolný soubor. Dekomprimace se provede automaticky sama v paměti počítače. Po ukončení používání souboru můžete případné změny uložit přímo do stávajícího archivu.

1.2.10 Dekomprimace souborů Tato funkce zajistí navrácení zkomprimovaného souboru do původního stavu, v jakém byl před komprimací. Pokud jste uložili komprimované soubory i s adresářovou cestou přímo do vytvářeného archivu, tak se tato adresářová cesta automaticky vytvoří na aktuálním paměťovém médiu. Při dekomprimaci souborů můžete postupovat například takto: 1. 2. 3. 4. 5.

Do jednoho z oken nastavíte archivní soubor (např. s příponou ZIP, ARJ apod.), který chcete dekomprimovat. Otevřete tento soubor klávesou Enter nebo pomocí dvojitého kliknutí levého tlačítka myši. Označíte požadované soubory, které chcete dekomprimovat (například klávesou Insert). Stisknete klávesu F5 (kopírování). Zobrazí se dialogové okno, ve kterém bude implicitně nastavena cesta do druhého okna (v případě potřeby ji lze změnit). Stisknete klávesu Enter nebo zadání potvrdíte levým tlačítkem myši na tlačítku OK.

nebo 1.

12

Do jednoho z oken nastavíte archivní soubor (např. s příponou ZIP, ARJ apod.), který chcete dekomprimovat.

Nadstavba operačního systému 2. 3.

4.

Z menu Soubor zvolíme funkci Extrahovat... nebo použijete kombinaci kláves Alt + F9. Zobrazí se dialogové okno Rozbalit soubory, ve kterém bude implicitně nastavena cesta do druhého okna (v případě potřeby ji lze změnit). Pokud nechcete, aby se soubory dekomprimovali i s adresářovou cestou, nesmíte zapomenout tuto funkci před potvrzením tlačítka OK vypnout. Stisknete klávesu Enter nebo zadání potvrdíte levým tlačítkem myši na tlačítku OK.

1.2.11 Rozdělení a sloučení souborů Tyto funkce zajistí rozdělení nebo sloučení souborů. Můžete ji využít například tehdy, pokud se zvolený soubor nevejde celý na cílové paměťové médium ani po komprimaci. Pokud chcete s rozděleným souborem opět pracovat, musíte všechny jeho části opět sloučit dohromady. Při rozdělení souboru můžete postupovat například takto: 1. 2. 3. 4. 5.

Do jednoho z oken nastavíte požadovaný soubor k rozdělení. Z menu Soubor zvolíte funkci Rozdělit soubor... Zobrazí se dialogové okno, kde nastavíte požadovanou velikost rozdělených souborů. Dialogové okno automaticky nabídne k uložení druhé okno, než ve kterém jste zvolili požadovaný soubor. Zvolíte tlačítko OK k rozdělení souboru. (Při slučování souborů postupujete obdobným způsobem. Zvolíte funkci Sloučit soubory...)

13


1.2.12 Použití FTP připojení Tato funkce zajistí připojení lokálního počítače k FTP serveru (FTP – File Transfer Protokol). Po navázání spojení se vzdálený server zobrazí v aktuálním okně. Používá se zejména pro kopírování vašich vytvořených internetových stránek na internetový server. Pro navázání spojení s FTP serverem můžete postupovat například takto: 1. 2. 3.

4.

Z menu Síť zvolíte funkci FTP- nové připojení..., nebo zvolíte ikonu URL. Zobrazí se dialogové okno, kde nastavíte jméno požadovaného FTP serveru. Zapnete nebo vypnete anonymní připojení. V případě anonymního připojení bude systém vyžadovat jako vstupní jméno e-mailovou adresu a heslo nebude vyžadováno. Po potvrzení tlačítka OK, zadáte přístupové jméno a heslo. Toto přístupové jméno a heslo vám oznámí správce sítě.

Po správném připojení se v jednom z oken Total Commanderu zobrazí vzdálený disk a složka, se kterou již můžete pracovat běžným způsobem. Pro ukončení práce se vzdáleným počítačem klikněte na tlačítko Odpojení.

Pokud často přistupujete k danému FTP serveru, je vhodné si vytvořit předdefinované připojení k tomuto serveru. Z menu Síť zvolte položku FTP – připojit se.... V zobrazeném dialogovém okně zvolte tlačítko Nové připojení a následně vyplňte požadované údaje. Pro správnou funkci nezapomeňte zaškrtnout položku Použít pasivní režim. 14


1.2.13 Možnosti zobrazení informací v panelech V jednotlivých panelech si můžete nechat zobrazit požadované adresáře a soubory mnoha způsoby. Nastavení provedete z menu Zobrazit. Dále je zde možnost filtrování adresářů. Můžete si nechat například zobrazit pouze programy tzn. spustitelné soubory nebo si třeba nastavit svůj vlastní filtr. Řazení souborů v daném okně se dá ovlivnit také pomocí názvů zobrazovaných nad jednotlivými sloupci. Stačí na tento název kliknout levým tlačítkem myši. Položka Náhled vám zajistí, že se ve druhém okně zvoleného souboru zobrazí vnitřní náhled obsahu souboru. Nejlépe tuto funkci použijete při zobrazování grafických souborů. Pro správné zobrazení všech grafických souborů je nutné tuto interní funkci propojit na externí grafický program např. IrfanView. Všechny konfigurační nastavení můžete provádět pomocí menu Konfigurace a položky Možnosti...

15

Nadstavba operačního systému K programu Total Commander existuje na internetu celá řada dalších doplňků a tzv. pluginů. tyto doplňky přidávají do programu další funkce a vlastnosti. Pluginy jsou typu WCX – archivační, WCL – zobrazovací, WFX – souborový. Nejpoužívanější doplňky. AVI (1,2) – vytváření AVI videa DBX (1,2) – otevírání souborů DNX (Outlook Express) Imagine – prohlížecí plugin Anytag – zobrazování ID3 tagů CD/DVD Burning – vypalování CD/DVD ISO – čte obrazy ISO MSI – otevře Microsoft Installer soubory POP3/SMTP – přístup k poště CAD – zobrazení grafiky z CAD programů Pdfview – zobrazení souborů PDF a další.

16

1 Nadstavba operačního systému Total Commander

Recommend Documents