zpravodaj
2006 / 1 >>> LEDEN
měsíčník stanice Církve bratrské Mladá Boleslav
verze pro web
Klárka Koucká se narodila 27. prosince 2005 v 5:33 ve Vrchlabí. Při narození vážila 3,7 kg.
Nenechám tě klesnout a neopustím tě. Jozue 1,5 - heslo roku 2006
TÝDEN MODLITEB ZA JEDNOTU KŘESŤANŮ v Mladé Boleslavi
Jako každý rok, bude v lednu v Mladé Boleslavi probíhat týden společných modliteb, kterého se účastní téměř všechny křesťanské církve ve městě. Během shromáždění budou probíhat sbírky, jejichž výtěžek bude poslán na konto ADRA a bude použit na podporu postižených v Kašmíru. Shromáždění budou vždy od 17 do 18 hodin. 18. - 20. ledna středa - pátek v budově ČCE (Evangelická církev) v Husově ulici 23. ledna pondělí v katolickém kostele sv. Jana Nepomuckého na Náměstí míru 24. ledna úterý v budově CČSH (Husitská církev) v ulici Boženy Němcové
OZNÁMENÍ Vzhledem k Týdnu modliteb v lednu nebude naše biblická hodina. hesla na rok 2006 pro stanici Církve bratrské v Mladé Boleslavi:
Odlož hněv a zanech rozhořčení, nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého. (Žalm 37,8)
Nenechte nad svým hněvem zapadnout slunce. (Efezským 4,26)
Vystoupení Jitřenky na Vánočním shromáždění v neděli 18. prosince 2005
NC_2006_01_web.doc
strana 2
JAK POZNAT BOHA, ANEB JE PÁN BŮH VOUSATÝ? Každý křesťan se nějak snaží poznat Boha. Malí křesťané – nejenom děti – se ptají, jestli je Bůh na obláčku, starý a vousatý. Pokročilejší křesťané otázky formulují spíše na poznávání Božích vlastností, charakteru, hledání Boží vůle a podobně, aniž by však byla jednoznačně vyřešena otázka Boží vousatosti. Protože v nezodpovězených otázkách tuším skryté nebezpečí, tak se to pokusme společně rozlousknout. Dokážeme poznat člověka? Známe své rodiče někdy jako přísné, někdy hodné, pečující, sportující, spící, hádající se, unavené, vzpomínající. Známe je ze situací rodinného života, méně víme, jak se chovají v práci ke spolupracovníkům, jací byli za mlada, jaké jsou hlubší vztahy mezi nimi. Pokud se jich zeptáme na nepříjemnou věc, tak nám prostě nemusí odpovědět, co je nám do toho? Otce můžeme taky znát jako vousatého, ale taky ne vždy. Jak známe vlastní děti? Zpočátku bedlivě sledujeme každý pokrok v jejich vývoji, první krůčky, slova, dovednosti. Později už nás překvapují tím, co pochytili ve školce a ve škole, a nakonec zjišťujeme, že jejich světu kamarádů, populární hudby, počítačových her a televizních seriálů nerozumíme. Známe sami sebe? Dokážeme sami sobě přiznat své vlastnosti, pohnutky, slabosti? Nebýváme sami sebou zklamáni, nemile překvapeni svými reakcemi, svou slabostí, pohodlností, ješitností? Dokážeme se oholit, když jsme zarostlí, umýt, když jsme špinaví, ale nedokážeme se zbavit vlastní pýchy. U člověka, ani u toho nejbližšího, ani u sebe, nemůžeme očekávat, že bude mít stejné názory od dětství až do stáří. Nemůžeme po svých dětech vyžadovat, aby plnily své slovo a byly kosmonauty a artistkami na visuté hrazdě, jak to kdysi řekly. Nevyžadujeme od svých dětí plnění jejich dětských nápadů, ale čekáme, že zmoudří. Jak zklamáni jsme potom, když vidíme, že velké děti mají sice jiné, ale stejně nerozumné nápady. Jak těžce se loučíme s vlastními nápady, o jejichž nerozumnosti jsme se trpce přesvědčili. Jak dobře tedy známe své děti a sami sebe? Jak vyjadřuje naše jednání, mluvení a myšlení naši osobnost? Jak působíme navenek a jací jsme uvnitř v srdci, pod krunýřem vytvořeným trpkostí našich nenaplněných nerozumných nápadů? Lze poznat srdce člověka? Něco tak nestálého, uhýbajícího tlaku okolností a zase planoucího novým nadšením pro nové věci? Kdo z lidí dokáže odkrýt upřímně své srdce, aby je druhý mohl poznávat každý den, pravdivě a hluboce? A jaký užitek bychom z toho měli, kdybychom to dělali jen pro toto samotné poznání? Pokusil jsem se ukázat, že u člověka tápeme tím více, čím hlouběji se k jeho nitru (nebo ke svému vlastnímu nitru) dostáváme. „Nejúskočnější ze všeho je srdce a nevyléčitelné. Kdopak je zná?“ (Jr17,9) Je to Bůh sám, který se nám chce dávat poznat. Na jeho straně je prvotní aktivita. On sám nás stvořil ke svému obrazu (Gn1,26). Schopnost poznávat našeho Stvořitele je naší přirozenou schopností i základní potřebou. Adam byl dobrým obrazem Stvořitele, ale hřích tento obraz pokřivil, takže hledíce na hříšného člověka nemůžeme již správně poznat dokonalého Stvořitele. Proto jsme tak zmateni při poznávání druhých lidí i sama sebe, protože jsme hříšnými lidmi a hřích nás znetvořil. K poznání Boha máme však člověka Ježíše, Božího syna, který je bez hříchu. Člověk nejenom jako obraz Boží, ale člověk a Bůh současně. „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.“ (J1,1) „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ (J1,14a) Je pravdivé a užitečné přikázání nezobrazovat si Boha ničím pozemským (Dt5,8), nedělat si bohy z tělesných věcí. Ježíš ale není zobrazením Boha, je originálem Boha, je NC_2006_01_web.doc
strana 3
jedné podstaty s Otcem. I ve své proměněné podobě je Ježíšovo tělo schopné mluvit, chodit, lámat chleba, jíst ryby, je hmatatelné, jak to poznali jeho učedníci po jeho vzkříšení (J20 – Sk1). Ježíšovo nepomíjitelné proměněné tělo je skutečné, skutečnější než naše těla pomíjitelná. My jsme pouhým obrazem či stínem, kdežto Ježíš je skutečný. Můžeme poznávat Boha prostřednictvím Ježíše, který měl na zemi stejné tělo jako my, byl zrozený z matky, kojený, hrál si, rostl, pracoval, spal, jedl, pil… Byl tělesně stejným mužem, jako ostatní muži jeho doby. Tehdy bylo běžné nechávat si růst vousy a můžeme předpokládat, že aspoň po většinu času byl Ježíš vousatý. Nebyl nazírem, kterého by se nesměla dotknout břitva a který by nesměl pít víno. Takže i oholit se mohl. Když po Ježíši učedníci chtějí, aby jim ukázal Otce (J14,8-9), jasně jim říká, že kdo vidí jeho, ten vidí i Otce. Nemusíme se proto bát říci, že Bůh je vousatý. Nikde není psáno, jestli měl Ježíš vousy a modré oči. Jsou to věci, které měl Ježíš úplně stejné jako spousta lidí. Je však mnoho napsáno o Ježíšově vztahu s Otcem. A to je věc, kterou můžeme poznávat pouze u Ježíše. Je důležité poznávat Ježíše a žít podle poznaného, nebýt teoretikem ale praktikem následování Ježíše. Naše pozemské poznání je omezené, ale je plně dostačující pro poznání Ježíše jako Spasitele a pro jeho následování. Všemu, co říká Bůh, můžeme naprosto důvěřovat. U lidí je vždy možnost, že něco zatají, něco vylepší, něco popletou. U Boha tomu tak není. Jestli o sobě říká, že je věrný, tak se na to dá 100% spolehnout, že nás nikdy neopustí a vyplní všechno, co slíbil. Nemohou mu v tom zabránit žádné politické poměry, žádná korupce, inflace, sněhová kalamita, závodní dovolená. Neodbude nás, protože jde zrovna na oběd, nemá u sebe peníze nebo je ospalý. Když říká, že je věrný, tak vždy a ve všem a beze zbytku. Ale pozor! Jediná trhlina této báječné Boží vlastnosti je v naší nedůvěře v jeho absolutní věrnost. Takovým způsobem bychom mohli vzít každou Boží vlastnost, každé zaslíbení, každé varování a zcela se spolehnout na jejich platnost, protože Bůh je věrný ve své lásce, milosrdenství… Bůh se nám dává poznávat, kdykoliv jsme ochotni naslouchat. Nevadí mu opakovat věci stokrát stejně a přitom to říkat mnohými způsoby (na to ani učitelé nemají nervy). Na každé naše upřímné hledání laskavě a jasně odpovídá. Když nám něco říká, tak to opravdu tak myslí a není v tom žádná lest a žádný postranní úmysl. Jaký je to rozdíl oproti zábavným televizním pořadům plným dvojsmyslů. Poznání množství lidí nám nepřinese poznání nějakého ideálního člověka, ani nám to nepomůže v poznání sama sebe. Poznání Ježíše nám přináší pochopení vlastního srdce. Nic jiného, žádná rozkoš, hračka, peníze, kariéra nebo vědecké poznání nemůže zaplnit to prázdno v našem srdci, které po Ježíši zbylo po Adamově pádu. Když dokážeme přijmout vlastní usmrcující zkaženost, bezmocnou potřebu odpuštění, pokořující prázdnotu, potřebu být naplněn Boží láskou, pak budeme schopni chápat a poznávat i srdce druhých lidí. Jejich srdce je na tom totiž úplně stejně jako to naše. Všichni jsme zhřešili a jsme daleko od Boží slávy (Ř3,23). V tom je stejné srdce Čecha, Němce, bělocha, cikána i černocha, dítěte i starce, vědce i popeláře. S naším srdcem naplněným poznáním Ježíše, Boží moudrostí a láskou můžeme přijít i k Indiánovi v pralese a mít jistotu, že známe potřeby jeho srdce. Poznávat Boha není těžké. Jde to mnohem lépe než poznávat jakéhokoliv člověka. Jsme stvořeni, abychom pochopili, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka Boží lásky (Ef 3,18). V poznávání Boha se můžeme spoléhat na jeho pravdivost, neměnnost, věrnost. Teprve poznání Boha nám umožní porozumět druhému člověku a lidské nestálosti, nevěrnosti a hříšnosti. Porozumět a milovat Boha i lidi. Martin Zavadil NC_2006_01_web.doc
strana 4
NOVÉ SBORY A NOVÍ VIKÁŘI V CÍRKVI BRATRSKÉ V ROCE 2005 Tisková zpráva Rady CB
V průběhu roku 2005 mohly být Církví bratrskou založeny tři nové sbory a službou pověřena jejich staršovstva. Při zahajovacích shromážděních promluvili zástupci ekumeny a státní správy. Jeden z těchto sborů vznikl z rostoucí kazatelské stanice ostravského sboru ve Frýdku-Místku a začal svou samostatnou práci pod vedením kazatele Jaroslava Preislera. Druhý nový sbor byl založen oddělením části sborového společenství v Praze 6 - Dejvicích a byl ustaven v obvodu velkého satelitního sídliště Prahy 13. Za kazatele zde byl instalován Marek Šrámek. Třetí sbor byl založen ze stanice v Neratovicích, která dosud patřila pod správu sboru v Praze 1. Pod vedením vikáře Karla Fábera začalo toto společenství novou kapitolu své služby. Nově ustavené sbory se zaměřují na službu dětem, mladým lidem, rodinám i jednotlivcům a snaží se svou prací přispět ke zmírnění mravní devastace naší společnosti. Vzhledem k pronajímání prostor pro bohoslužby a další aktivity během týdne se jedná o finančně náročné projekty, jejichž výdaje jsou hrazeny velkou obětavostí členů. Do kazatelské služby v Církvi bratrské nastoupilo v roce 2005 osm nových vikářů. Na podzim pro ně byla zahájena série vikariátních cvičení, při kterých jsou probírány praktické otázky zvěstování, pastorace, řízení sborové práce, administrativní úkoly, modely misijní služby, evangelizace a rozvíjení praktické diakonie církve. Rada Církve bratrské, 30.12.2005
STANOVISKO RADY CÍRKVE BRATRSKÉ KE SCHVÁLENÍ REGISTROVANÉHO PARTNERSTVÍ HOMOSEXUÁLŮ Rada Církve bratrské považuje schválení registrovaného partnerství homosexuálů za další těžkou ránu morálnímu vývoji naší společnosti. Tento legislativní čin se stává vstupem na šikmou plochu. Tak jako v zahraničí, homosexuální lobby se budou ve druhém kroku snažit dosáhnout adopce dětí pro tyto páry. Zmíněným krokem dostávají povzbuzení pro své aktivity také pedofilové a příslušníci dalších sexuálně různě orientovaných menšin. Dnešním dnem byla utržena lavina, která se již nedá zastavit a společnost již nemá argumenty, kterými by se mohla bránit proti dalším variantám soužití. Litujeme tohoto kroku našich zákonodárců a vyjadřujeme své obavy o výchovu dětí a mládeže ve školách v době, kdy se homosexuální svazek oficielně stává alternativou manželství a rodiny. Každý stát má vědět, proč určitým způsobem podporuje heterosexuální manželství, reprodukci národa a výchovu dětí pro společnost. Toto vše nyní dostává vážnou ránu přijetím zmíněného zákona. To, co budou někteří oslavovat jako velké vítězství humanity ve jménu politické korektnosti, budou jiní považovat za morální a politicky populistický ústupek na nepravém místě. Rada Církve bratrské, Praha 16. 12. 2005 NC_2006_01_web.doc
strana 5
NEDĚLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ V MLADÉ BOLESLAVI Každou neděli v 16:00 v době zimního času (17:00 v době letního času), ve sboru Českobratrské církve evangelické, Husova 199, Mladá Boleslav. Během shromáždění funguje dětská besídka (nedělní škola). 1.1. 8.1. 15.1. 22.1. 29.1. 5.2. 12.2. 19.2.
vedení
kázání
slovíčko k dětem
Heřmanský Petr Cimala Milda Čančík Koucký Toužimský Heřmanský Čančík
Petr Dvořáček Pavel Hollmann (CB Dejvice) Jan Čančík Peter Cimala Pavel Štifter Petr Dvořáček Peter Cimala Jiří Heřmanský
Apolenka Ramešová Petra Mildová Hela Štechová Drahuška Čančíková Jana Toužimská Iva Heřmanská Dan Kohout Petr Toužimský
SVP
SVP
rozpis v tabulce je pouze orientační, v průběhu může dojít ke změnám
DALŠÍ PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ V MB modlitební biblická hodina dorost setkání rady starších
- každé 2. pondělí v měsíci od 18:00 v budově ČCE - každou neděli 15 minut před shromážděním (v presbyterně) každé 3. pondělí v měsíci v 19:00 v budově ČCE V LEDNU NEBUDE každý čtvrtek od 15:30. (kontakt: T. Dobrkovský - tel: 604 846 608) každé 2. pondělí v měsíci od 19:00 v budově ČCE (po modlitební)
Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává. (Jan 3,36 - heslo na leden)
Zpravodaj NA CESTĚ --->>>
verze pro web
Zpravodaj NA CESTĚ 2006; Vydává Církev bratrská Mladá Boleslav (stanice sboru CB v Benátkách n.J.), http://www.cb.cz/mlada.boleslav, e-mail:
[email protected], číslo účtu u ČSOB - 183 640 448 / 0300; redaktor: Vladimír Rejmon, e-mail:
[email protected]. Neprodejné - zdarma.
NC_2006_01_web.doc
strana 6
