1 ks jasanu ztepilého Fraxinus excelsior Linné rostoucího v Satalické oboře v Praze - Satalicích

Protokol o tahové zkoušce přístrojem Picus TreeQinetic:

1 ks jasanu ztepilého Fraxinus excelsior Linné rostoucího v Satalické oboře v Praze - Satalicích

1 Výchozí údaje Zadavatel: Objednávka č.: Zhotovitel: Datum měření: Datum zpracování:

Marek Žďárský

Lesy hlavního města Prahy, Práčská1885, 106 00 Praha 10 - Záběhlice IČO: 45247650, DIČ: CZ45247650 958/16-40020-VS ze dne 7. 10. 2016 k rámcové smlouvě CESD 128/2015 Arbonet, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, IČ: 282 01 906, DIČ: CZ 28201906, e-mail: [email protected], www.arbonet.cz 29. 9. 2016 22. 11. 2016 Digitálně podepsal Marek Žďárský DN: c=CZ, cn=Marek Žďárský, o=Arbonet, s.r.o., serialNumber=ICA - 10340356 Datum: 2016.11.22 08:29:31 +01'00'

…………………………..…………………………………………… Ing. Pavel Wágner, Ing. Marek Žďárský, Arbonet, s.r.o.

Ing. Pavel Wágner, zahradní inženýr (obor Zahradní a krajinářská architektura, ZF MZLU Brno) znalec v oboru Zemědělství, odvětví Ovocnářství a zahradnictví, specializace arboristika, tel.: 603 816 296 Certifikovaný Evropský arborista ETW viz http://www.arboristika.cz/certifikovani-arboriste/index.php Ing. Marek Žďárský – jednatel společnosti, zahradní inženýr (obor Zahradnická výroba ZF MZLU Brno), znalec v základních oborech Ochrana přírody a Zemědělství, specializace hodnocení stromů a dendrologie, Český certifikovaný arborista Konzultant viz http://arborista.mendelu.cz/, tel.: 603 465 612 Certifikovaný Evropský arborista ETW viz http://www.arboristika.cz/certifikovani-arboriste/index.php

2 Stručný popis tahové zkoušky přístrojem Picus TreeQinetic® Tahová zkouška, prováděná přístrojem TreeQinetic® německé firmy Argus electronic gmbh, je nedestruktivní a přesná přístrojová metoda měření odolnosti stromů vůči vývratu nebo zlomu kmene. Jediným mechanickým poškozením stromu, ke kterému při správném měření dochází, je poškození několika málo letokruhů dřeva pod kůrou kmene tenkými ostrými hřeby, jež stabilizují ke kmeni a kořenovým náběhům citlivé měřicí přístroje. Tahová zkouška TreeQinetic se skládá ze čtyř na sebe navzájem navazujících částí: • • • •

terénního šetření vlastní tahové zkoušky zátěžové analýzy výpočtu odolnosti stromu proti vývratu či zlomu v měřených částech kmene či větví 2.1. Terénní šetření Před vlastní tahovou zkouškou provede odborník detailní průzkum stanoviště, na kterém se sledovaný strom nachází. Významné jsou zejména informace o stanovišti stromu, včetně nadmořské výšky, klimatických charakteristik (zejména směru, nárazovitosti a rychlosti větru a s ním spojeném větrném pásmu stanoviště dle ČSN EN 1991-1-4, v němž se strom nachází), drsnosti terénu, je-li strom solitérně rostoucí či v porostní skupině apod. Dále odborník provede detailní prohlídku stromu, při níž zaznamená veškeré důležité defekty stromu (tlaková větvení, přítomnost otevřených dutin a trhlin, řezné rány, trhliny kmene i větví apod.), případně zjistí přítomnost a lokalizaci dřevokazných hub a pěstební zásahy provedené v minulosti (řez, vazby aj.). Následně získá základní dendrometrické charakteristiky stromu a pořídí pro účely zátěžové analýzy a vyhodnocení stability stromu v programu ArboStat odpovídající fotodokumentaci. 2.2 Vlastní tahová zkouška Další část tahové zkoušky spočívá ve zjištění mechanického chování stromu. Strom je na velmi krátkou a pro měření nezbytně nutnou dobu uměle namáhán silou (pomocí lana a lanového navijáku), která je tak nízká, že nezpůsobí poškození měřeného stromu. Tato uměle vyvolaná síla je měřena pomocí snímače (digitálního siloměru) a je okamžitě převáděna do počítačového programu TreeQinetic Measure. Na stromě jsou na předem vybraných staticky důležitých místech (zpravidla nejvíce mechanicky namáhaných či staticky nejslabších) upevněny citlivé přístroje (zpravidla 2 náklonoměry a 3 snímače posunutí - extenzometry). Tyto přístroje snímají reakci stromu na uměle vyvolanou a pro strom minimální zátěž a údaje z měření, které zaznamenávají, jsou také průběžně přenášeny do počítačového programu TreeQinetic Measure. Takto naměřená data jsou následně zpracována v softwarovém programu ArboStat, který umožňuje zjistit požadovanou stabilitu stromu (odolnost stromu vůči zlomu či vývratu). Náklonoměry umístěné na bázi kmene u země snímají náklon báze kmene a kořenového talíře. Náklon báze kmene při měření nesmí přesáhnout hodnotu 0,25°. Snímače posunutí (obrázek vlevo) jsou umístěny na kmeni měřeného stromu pomocí dvou hřebů vzdálených od sebe 200 mm v různých výškách a měří tahem lana způsobené deformace obvodových dřevních vláken kmene. Max. deformace dřevních vláken při měření nesmí být větší než 0,200 mm (= 200 µm). Stránka 2 z 20

2.3. Zátěžová analýza Při zátěžové analýze je pomocí speciálního softwarového programu ArboStat zjištěna skutečná náporová plocha stromu při větrné zátěži. Na základě zadaných údajů z terénního šetření (zejména fotografie a dendrometrických parametrů stromu) je programem vypočteno zatížení větrem, které na daném místě bude na náporovou plochu koruny stromu působit, a to s ohledem na jeho polohu, nadmořskou výšku, expozici a případné působení okolních objektů (včetně sousedních stromů). Vypočtené zatížení stromu větrem je hodnota stanovená z výchozí základní rychlosti větru vb,0 konkrétní větrné oblasti ČR, na níž strom roste (definované normou ČSN EN 1991-1-4), dále z kategorie terénu dle téže normy a ovlivněná konkrétním faktorem blízkosti objektů a expozice koruny stromu na stanovišti. Výchozí základní rychlost větru vb,0 je dle české normy ČSN EN 1991-1-4 charakteristická desetiminutová střední rychlost větru nezávislá na směru větru a ročním období, měřená ve výšce 10 m nad zemí v kategorii terénu II. Jedná se o základní hodnotu rychlosti větru s roční pravděpodobností překročení 0,02 odpovídající střední době návratu 50 let. Sílu, která je výsledkem působení rychlosti větru na náporovou plochu koruny stromu, lze vyjádřit pomocí následující rovnice: F = 0,5 × Cw × A × ρ × v kde je Cw … koeficient aerodynamického odporu A … náporová plocha stromu ρ … hustota vzduchu V … rychlost proudění

2

náklonoměr na bázi kmene

Hustota vzduchu závisí na nadmořské výšce, teplotě a barometrickém tlaku, který je na lokalitě, v níž strom roste, očekáván při silné vichřici, nicméně pro účely výpočtu větrné zátěže na strom je použita normou -3 ČSN EN 1991-1-4 doporučená hodnota hustoty vzduchu 1,25 kg.m . Výsledkem zátěžové analýzy je stanovení velikosti a charakteru větrné síly působící na měřený strom. Moderní zátěžová analýza stromu počítačového programu ArboStat respektuje doporučené postupy výpočtů větrné zátěže mezinárodního standardu ISO 4354:2009 a ČSN EN 1991-1-4. Analýza větrné zátěže dle ČSN EN 1991-1-4 (obrázek vlevo) je vždy prvním listem protokolu o měření tahovou zkouškou. Na tomto listu lze nalézt velké množství důležitých skutečností, zejména údaje o měřeném stromu a lokalitě, použité materiálové konstanty, směr umělé zátěže na měřený strom a výpočet náporové plochy stromu. Ve spodní části listu nalezneme Analýzu větrné zátěže s vypočteným zatížením kmene stromu větrem v kNm (tzv. ohybový moment kmene stromu) a Analýzu zatížení stromu se základní hodnotou stability měřeného stromu (číslo udávající teoretickou odolnost ideálního kmene stromu vůči zlomu – pokud je hodnota stability stromu nižší než 1, může být odolnost kmene vůči zlomu nízká). Pod těmito dvěma parametry nalezneme stručné zhodnocení skutečné stability měřeného stromu a návrh potřebných pěstebních opatření (toto hodnocení stability vychází z výsledků dalších listů protokolu – Vypočtené odolnosti vůči vývratu a Vypočtené odolnosti vůči zlomu z tahové zkoušky).

Stránka 3 z 20

2.4. Vyhodnocení odolnosti měřeného stromu vůči zlomu či vývratu programem ArboStat Pomocí počítačového programu ArboStat může zkušený uživatel vyhodnotit na základě získaných údajů z terénního šetření nejen větrnou zátěž na hodnocený strom (viz bod 3), ale po stažení údajů z tahové zkoušky z kompatibilního programu TreeQinetic Measure (viz bod 2) následně vyhodnotit současnou stabilitu měřeného stromu (odolnost stromu vůči zlomu či vývratu). Výsledek vyhodnocení stability stromu v programu ArboStat je znázorněn na dvou samostatných listech protokolu v jednoduchých zelenošedočervených grafech. Ty jsou sestaveny na základě naměřených hodnot z tahové zkoušky a jednoduchým a přehledným způsobem zobrazují pravděpodobnost selhání stromu. Terénním měřením deformace kmene extenzometry (snímači posunutí) lze vypočítat pravděpodobnost selhání kmene stromu zlomem (v listu Vypočtená odolnost vůči vývratu z tahové zkoušky), měřením náklonu báze kmene náklonoměry pak získáváme data pro zjištění odolnosti stromu vůči vývratu (v listu Vypočtená odolnost vůči zlomu z tahové zkoušky). Zobrazení stability stromu v grafu je jednoduché a přehledné: pokud se všechny naměřené údaje nalézají v zelené části grafu, stabilita stromu je dostatečná. To znamená, že bezpečnostní faktor stromu je vyšší než 1,5 (v procentickém vyjádření je jeho stabilita vyšší než 150%). U měřeného stromu není nutné provádět žádná pěstební opatření nutná k posílení jeho stability (např. obvodový redukční řez, instalaci vazeb apod.). Pokud je bezpečnostní faktor nižší - mezi hodnotami 1-1,5 (stabilita stromu je mezi 100 – 150% a naměřené hodnoty se nacházejí v šedé části grafu), měřený strom je považován za staticky více či méně oslabený, přičemž je nezřídka nutné přijmout vhodné pěstební opatření – např. ošetření stromu obvodovým redukčním řezem, instalaci bezpečnostních vazeb nebo dokonce v některých případech zvážit i jeho pokácení. Vliv obvodového řezu na zvýšení stability stromu je možné opět pomocí programu ArboStat předem simulovat. Je-li bezpečnostní faktor stromu menší než 1 (stabilita stromu je nižší než 100% a naměřené hodnoty se nacházejí v červené části grafu), lze hovořit o stromu nestabilním s reálnou možností zlomu kmene (báze kmene) či dokonce možností vývratu - u takového jedince je často nutné doporučit jeho pokácení. U jedinců s bezpečnostním faktorem nižším než 0,5 můžeme mluvit jako o stromech již skutečně havarijních. List protokolu Vypočtená odolnost vůči vývratu z tahové zkoušky nabízí na spodní straně v poznámce k měření informaci o kotvícím stromu, k němuž byl měřený jedinec uměle zatažen ocelovým lanem se siloměrem a též vzdálenost kotvícího stromu od měřeného jedince.

Stránka 4 z 20

Zde jsou detailně znázorněny příklady grafů odolnosti měřeného stromu vůči vývratu a zlomu.

Graf odolnosti stromu vůči vývratu – dle tohoto grafu je strom nestabilní a může se vyvrátit

Graf odolnosti stromu vůči zlomu kmene – dle tohoto grafu je kmen stromu stabilní

Stránka 5 z 20

3 Zjištění mechanické stability jasanu ztepilého tahovou zkouškou ing. Luděk Praus, PhD., ing. Pavel Wágner, ing. Marek Žďárský Měření v terénu provedli: Měření v programu ArboStat vyhodnotili: ing. Pavel Wágner, ing. Marek Žďárský Větrná oblast v místě měření dle ČSN EN 1991- 1- 4: 1 (výchozí základní rychlost větru vb,0 = 22,5 m/s) • • •

Počet směrů zatížení lanem: Směr simulované zátěže: Kotevní objekt:

1 Počet tahů lanem: 2 jih (azimut 174°) báze kmene mladého javoru mléče rostoucího u plotu zahrady vzdálená od měřeného jasanu 32,0 m (kotevní bod je na obrázku níže označen červenou šipkou)

jih – 174°

3.1 První měření jasanu ztepilého v jižním směru (azimut 174°) • • •

Výška ukotvení lana: Úhel tažného lana: Max. zatížení stromu lanem:

Stránka 6 z 20

14,0 m na kmeni v koruně 26,6° 25,0 kN (viz graf níže)

•

Počet extenzometrů: 3 – modrý na tlakové straně kmene ve výšce 1,00 m, žlutý na tlakové straně kmene ve výšce 1,80 m a červený na tahové straně kmene ve výšce 1,00 m nad zemí (viz graf níže)

• Počet náklonoměrů: 2 – oba ve výšce 0,01 m nad zemí na bázi kmene, modrý v úhlu 0° od směru zatížení lanem a žlutý v úhlu 270° od směru zatížení lanem (viz graf níže)

3.2 Druhé měření jasanu ztepilého v jižním směru (azimut 174°) • • •

Výška ukotvení lana: Úhel tažného lana: Max. zatížení stromu lanem:

Stránka 7 z 20

14,0 m na kmeni v koruně 26,6° 25,0 kN (viz graf níže)

•

Počet extenzometrů: 3 – modrý na tlakové straně kmene ve výšce 1,00 m, žlutý na tlakové straně kmene ve výšce 1,80 m a červený na tahové straně kmene ve výšce 1,00 m nad zemí (viz graf níže)

• Počet náklonoměrů: 2 – oba ve výšce 0,01 m nad zemí na bázi kmene, modrý v úhlu 180° od směru zatížení lanem a žlutý v úhlu 90° od směru zatížení lanem (viz graf níže)

3.3 Analýza větrné zátěže 38 m vysokého jasanu s náporovou plochou koruny 531 m2 Analýza větrné zátěže 38 m vysokého jasanu dle ČSN EN 1991-1-4 provedená počítačovým programem 2 ArboStat (ve verzi 2.2.013) vypočítala náporovou plochu jeho koruny na 531,0 m (viz obrázek obrysu koruny na následující straně) a stanovila poměrně nízkou hodnotu odolnosti jasanu vůči zlomu kmene ve větrné oblasti I a v terénu kategorie III (předměstí) při výchozí základní rychlosti větru vb,0 22,5 m/s - základní hodnota stability jasanu je 1,3 (min. základní hodnota stability je 1,0). Vypočtené zatížení báze kmene jasanu u země (jehož těžiště se nachází ve26,0 m nad zemí a 1,28 m od středu báze kmene) ve výchozí základní rychlosti větru vb,0 22,5 m/s je vysokých 2 482 kNm (jedná se o ohybový moment kmene při průměrném tlaku laminárně proudícího větru na těžiště stromu 43,0 kN a faktoru vlivu turbulence 2,22 – výsledný tlak větru v těžišti jasanu je 43,0 kN * 2,22 = 95,5 kN). Z této analýzy lze teoreticky usuzovat, že by jasan se zdravým kmenem bez hnilob, otevřených dutin a defektů byl na daném stanovišti stále ještě poměrně stabilním jedincem, který by silnému větru o výše uvedené rychlosti bez problémů odolal. Větru o výše zmíněné rychlosti a tlaku by měla báze kmene jasanu teoreticky odolat i v případě, že zbytková stěna její případné uzavřené dutiny ve kmeni bude 220 mm a uzavřená dutina ve kmeni nepřesáhne 61% celkové plochy kmene (podrobně viz analýza větrné zátěže jasanu v příloze tohoto protokolu). Nutno podotknout, že analýza větrné zátěže jasanu je pouze teoretický matematický výpočet ohybového momentu na bázi kmene u země, který není schopen analyzovat odolnost stromu vůči vývratu a slouží pouze jako podklad pro následnou praktickou tahovou zkoušku stromu. Proto je nutné věnovat mnohem větší pozornost výsledkům skutečné tahové zkoušky, provedené dne 29. 9. 2016 – viz následující kapitola 3.4.

Stránka 8 z 20

3.4 Vyhodnocení odolnosti jasanu vůči vývratu či zlomu kmene Měření jasanu tahovou zkouškou provedené dvěma tahy lana z jižního směru (s azimutem 174°) prokázala, že skutečná odolnost měřeného jedince vůči zlomu kmene je nižší než výše uvedený teoretický propočet jeho stability v rámci analýzy větrné zátěže (viz předchozí kapitola).

3.4.1 Odolnost jasanu vůči vývratu z kořenů při prvním měření • •

bezpečnostní faktory vypočtené dle vývratové křivky: 1,01 – 1,55 (stabilita stromu 101% - 155%) nejnižší stabilita - žlutý náklonoměr na bázi kmene u země v úhlu 270° od zatížení stromu lanem

Při laminárním proudění větru o síle 22,5 m/s (80 km/h) a při vzniklých větrných turbulencích o síle až 28,750 m/s (104 km/h) je odolnost měřeného jasanu vůči vývratu z kořenů nízká. Stránka 9 z 20

3.4.2 Odolnost jasanu vůči vývratu z kořenů při druhém měření • •

bezpečnostní faktory vypočtené dle vývratové křivky: 0,91 – 1,97 (stabilita stromu 91% - 197%) nejnižší stabilita - žlutý náklonoměr na bázi kmene u země v úhlu 90° od zatížení stromu lanem

Při laminárním proudění větru o síle 22,5 m/s (80 km/h) a při vzniklých větrných turbulencích o síle až 28,750 m/s (104 km/h) je odolnost měřeného jasanu vůči vývratu z kořenů velmi nízká.

3.4.3 Odolnost jasanu vůči zlomu kmene při prvním měření • •

bezpečnostní faktory: 0,99 – 1,06 – 1,22 (stabilita stromu 99% - 106% - 122%) nejnižší stabilita - žlutý snímač posunutí na kmeni ve výšce 1,80 m nad zemí na tlakové straně

Při laminárním proudění větru o síle 22,5 m/s (80 km/h) a při vzniklých větrných turbulencích o síle až 28,750 m/s (104 km/h) je odolnost měřeného jasanu vůči zlomu kmene velmi nízká.

Stránka 10 z 20

3.4.4 Odolnost jasanu vůči zlomu kmene při druhém měření • •

bezpečnostní faktory: 1,01 – 1,05 – 1,24 (stabilita stromu 101% - 105% - 124%) nejnižší stabilita - žlutý snímač posunutí na kmeni ve výšce 1,80 m nad zemí na tlakové straně

Při laminárním proudění větru o síle 22,5 m/s (80 km/h) a při vzniklých větrných turbulencích o síle až 28,750 m/s (104 km/h) je odolnost měřeného jasanu vůči zlomu kmene velmi nízká.

4 Hodnocení stavu stromu a návrh pěstebních opatření Začlenění hodnoceného stromu do porostu rostlin, druhů zeleně a její přístupnosti pro veřejnost, jakož i forma výsadby stromu byla zhodnocena v souladu s Českou technickou normou ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice (červen 1999). Větrná oblast stanoviště, na němž hodnocený strom roste, jakož i výchozí základní rychlost větru vb,0 a kategorie terénu jsou převzaty z České technické normy ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem (květen 2013). Hodnocení stromu bylo provedeno ze země. Strom byl zhodnocen v souladu s pravidly a pokyny Standardu péče o přírodu a krajinu SPPK A01 001:2015 Hodnocení stavu stromů (tento Standard byl odborné veřejnosti poprvé představen na odborném semináři konaném 26. – 27. 1. 2015 na ÚND LDF Mendelu v Brně a v současné době prochází pod garancí AOPK ČR veřejným připomínkovým řízením). Metodika hodnocení fázového modelu růstu výhonů byla převzata z publikace pana prof. Andrease Rollofa. (Rollof, A.: Baumkronen. Ulmer Stuttgart 2001, 164 s.)Popis stupňů vitality stromu dle tohoto fázového modelu byl plně převzat od pana prof. Miloše Pejchala ze skript Vyšší odborné školy zahradnické a střední zahradnické školy v Mělníku (Pejchal, M.: Arboristika I. VOŠZa Mělník 2008). Návrh pěstebního zásahu vychází ze Standardu péče o přírodu a krajinu SPPK A01 001:2015 Hodnocení stavu stromů (dle kap. 6 a přílohy č. 9). Níže jsou vysvětleny některé zkratky použité v protokolu o hodnocení stromu. č. –evidenční číslo stromu v Ústředním seznamu ochrany přírody AOPK ČR štítek – identifikační štítek stromu s nezaměnitelným číslem a popř. i čárovým kódem (RFID) umístěný na kmeni ve výšce cca 2 m nad zemí ZP – základní plocha dle SPPK A01 001:2015, na němž strom roste SPPK – Standard péče o přírodu a krajinu vydaný a aktualizovaný Agenturou ochrany a přírody krajiny ČR (viz webové stránky http://standardy.nature.cz) Pro klasifikaci výsledků vizuálního hodnocení je většinou použita tří až šesti bodová stupnice. Rozsah bodového klasifikátoru je uveden u každé položky zvlášť v závorce (např. 1-5).

Stránka 11 z 20

4. 1 Protokol o hodnocení stromu č.: 1

štítek: není

Fraxinus excelsior Linné – jasan ztepilý

Taxonomické a dendrometrické údaje stromu dle SPPK A01 001:2015 Výška stromu Obvod kmene v 1,3 m

38,00 m 3,66 m

Výška nasazení koruny Šířka koruny (S-J/ Z-V)

11,00 m 20,00 m

28,00 m

Lokalizace stromu a základní údaje o pozemku, na němž strom roste Souřadnice WGS-84 (GPS): Evidenční číslo v mapě: Parcelní číslo, kat. území: Vlastník parcely i stromu: Způsob využití: Způsob ochrany nemovitosti: Větrná oblast (dle ČSN EN 1991-1-4)

Kategorie terénu

(dle ČSN EN 1991-1-4)

50°07'38.33"N, S-JTSK Y 731232.46 X 1040120.54 14°34'34.13"E 1 Hodnoceno dne: 29. 9. 2016 925, Praha – Satalice HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 Druh pozemku: Lesní pozemek Plnění funkce lesa I

Výchozí základní rychlost větru vb,0:

Seznam BPEJ: 22,5 m/s

Nemá evidované BPEJ

Nadmořská výška:

270 m. n. m.

III – předměstí, průmyslové a nákupní zóny, les, městský les a parky: oblasti rovnoměrně pokryté vegetací, pozemními stavbami nebo izolovanými překážkami, jejichž vzdálenost je maximálně 20násobek výšky překážek

Zařazení vegetačního prvku dle ČSN 83 9001

Porost rostlin

8.1.3 lesní porost: porost rostlin, zejména dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa 8.3 zapojený porost: stav porostu, kde se nadzemní části rostlin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají

Druh zeleně

11.1.12 přírodě blízká zeleň: samovolně vzniklé nebo uměle založené porosty rostlin, zpravidla se schopnosti udržovat rovnovážný stav druhového složení a zastoupení, typického pro dané stanoviště (např. staré opuštěné lomy, rokliny, mokřady, louky)

Přístupnost zeleně

12.1 obecní zeleň: zeleň v majetku obce (města, vesnice) 12.3 veřejná zeleň: starší název pro různé druhy zeleně volně přístupné veřejnosti bez ohledu na majetkové vztahy k pozemku 12.4.1 zeleň veřejnosti volně přístupná: zeleň přístupná veřejnosti bez omezení, např. zeleň na veřejném prostranství nebo na pozemku ve vlastnictví právnické nebo fyzické osoby, která k takovému způsobu využívání objektu zeleně dala souhlas

Forma výsadby stromu

14.3.7 porost dřevin: ucelený soubor velkého počtu dřevin, z nichž většina roste uvnitř tohoto souboru; toto pravidlo nemusí platiti u liniového porostu, kdy délka porostu je výrazně převládajícím rozměrem a pak může většina dřevin tvořit jeho obvodový plášť

(dle 8. kapitoly ČSN 83 9001)




Stránka 12 z 20

Hodnocení základní plochy stromu dle SPPK A01 001:2015

(dle kap. 2.1.3)

2. Průměrné nároky na péči u všech ploch zeleně, pokud nejsou zařazeny do 1 třídy. Typicky zpravidla zahrnuje zeleň bydlení jako funkční typ zeleně s nejvyšším podílem v systémech zeleně sídel.

Hodnota cíle pádu dle frekvence provozu (1-6)

3. provoz osob mezi 1 až 10 za hodinu

Intenzitní třída údržby ZP (1-4)

(dle kap. 2.1.6)

Hodnota cíle pádu dle typu komunikace (1-6)

5. silnice bez obecného přístupu (firemní, soukromé), zemědělské cesty

(dle kap. 2.1.6)

Hodnota cíle pádu dle hodnoty majetku (1-6)

2. riziko vzniku škod na majetku mezi 500.000 Kč a 2.000.000 Kč

(dle kap. 2.1.6)

Sklonitost terénu ZP (1-3) (dle kap. 2.1.7)

1. rovina – sklon do 1:5

Kvalitativní atributy stromu dle kap. 5 SPPK A01 001:2015 Fyziologické stáří (1-5)

4 - dospělý jedinec - s většinově ukončenou fází výškového přírůstu

Vitalita (1-5)

1 - výborná až mírně snížená • hustě olistěná kompaktní koruna • bez známek prosychání na periferii (možné výjimky při růstu v částečném zástinu) • ve vrcholové partii dlouhodobý vývoj makroblastů z vrcholového i postranních pupenů (bez výjimky u jedinců s fyziologickým stářím 13) • bez vývoje sekundárních výhonů (možné výjimky při výrazné změně poměrů osvětlení – redukce koruny, uvolnění z porostu apod.) • vývoj kalusu a ránového dřeva (druhově specifické), event. reakčního dřeva

Zdravotní stav (1-5)

3 - výrazně zhoršený • mechanická poškození kmene se symptomy aktivně probíhající infekce dřevními houbami • rozsáhlejší dutiny, významnější výskyt výletových otvorů ve více úrovních • rozsáhlejší symptomy infekce po délce kosterních větví • odlomená část koruny • vyvinuté tlakové vidlice v kosterním větvení či ve větvení silných větví • podezření na zásah do mechanicky významného kořenového talíře • jednotlivé zásadní defekty se nevyskytují ve vzájemné kombinaci

Stabilita (1-5)

4 - silně narušená • zjištěný souběh několika vyvinutých staticky významných defektů • nutná realizace speciálního stabilizačního zásahu s alternativou kácení stromu • stabilizační zásahy je nutné realizovat v takovém rozsahu, že sekundárně často negativně ovlivňují perspektivu jedince

Perspektiva (a-c)

b) krátkodobě perspektivní strom na stanovišti dočasně udržitelný, případně ve stavu, kdy nelze očekávat dlouhodobou perspektivu

(dle kap. 5.1 a přílohy č. 5)





Stránka 13 z 20

Fázový model růstu výhonů (dle Rollof, A.: Baumkronen. Ulmer Stuttgart 2001, 164 s.)

Stupně vitality dle architektury koruny (0-3) (popis fází dle Pejchal, M.: Arboristika I. VOŠZa Mělník 2008)

1 - fáze degenerace: z terminálního pupenu se ještě každoročně tvoří dlouhé výhony (i když poněkud kratší), ze všech postranních pupenů však již vznikají, prakticky bez výjimky, pouze krátké výhony (brachyblasty). Tím se ochuzuje zřetelně větvení a vznikají „rožně“. Koruna je na okraji roztřepená (vyčnívají z ní jednotlivé „rožně“). Ve vnitřku koruny je větvení, a tím i olistění, poměrně husté. Až do tohoto stupně vitality převažují na okraji koruny ještě přímé a průběžné hlavní osy vrcholových výhonů.

Defekty a ostatní charakteristiky stromu dle metodiky Arbonet, s.r.o. Kořeny a báze kmene Kmen

Koruna

Ostatní

VKN

výrazné kořenové náběhy

PŘE NAS NZR

přeštíhlený kmen náklon kmene přirozený, boj o světlo nezahojené rány po řezu či přirozeném zlomu větve

KSS NZR CHK PKV PSV VNK NVV PPV SVP

koruna v konfliktu se sousedním stromem či stromy Viditelné nezahojené / nezavalené rány Chybějící kosterní větve (odlomené ve větru) velká mechanická poškození či praskliny na kosterních větvích Vysoká pravděpodobnost pádu kosterní větve Výrazně nevyvážená koruna Nadměrná váha větví Předpoklad pádu větví či jejich částí Velké suché větve či pahýly (s průměrem u větvení nad 50 mm)

NUS SEL ŽIV

Nedávno uvolněný / odkrytý strom možnost selhání stromu či jeho části Poškození přírodním živlem

Návrh pěstebního zásahu Pěstební stav stromu (1-3) (dle metodiky Arbonet, s.r.o.)

Kácení stromu (dle SPPK A02 005 a metodiky Arbonet, s.r.o.)

3. stav neuspokojivý (špatný) - naplnění pěstebního cíle použitím standardních zásahů níže uvedených je prakticky velmi obtížné a v konečném výsledku velmi nejisté (mnohdy i prakticky nemožné) - strom na provedený zásah zareaguje s největší pravděpodobností postupným odumíráním koruny, snížením své vitality a perspektivy na stanovišti (pěstování takového jedince je často neefektivní – proto se často přistupuje k jeho pokácení a nikoli ošetření standardními zásahy) S-KPP postupné kácení s překážkou v dopadové ploše (při kácení je nutné zachovat a mechanicky nepoškodit mladý a vitální podrost listnatých stromů pod káceným jedincem) S-US úprava pařezu seříznutím

PBD Důvody kácení (dle metodiky Arbonet, s.r.o.)

Stránka 14 z 20

PD

provozně bezpečnostní důvody – strom svými vlastnostmi, stavem případně polohou ohrožuje přímo či nepřímo bezpečnost lidí a majetku pěstební důvody – pěstební stav stromu již neumožňuje plnit funkci, kterou měl na daném stanovišti plnit a jeho odstraněním může být posílen pěstební stav okolních (cílových) dřevin.

Řez stromu jako náhradní pěstební opatření ke kácení (dle SPPK A02 002 a metodiky Arbonet, s.r.o.)

Naléhavost zásahu (0-3)

(dle kap. 6.2 a přílohy č. 10 SPPK A01 001:2015)

S-RZ Řez zdravotní S-RLSP Lokální redukce větví o min. 40% jejich současné délky směrem k překážce (ke střeše rodinného domu a nad pěší cestou v oboře) S-RLLR Lokální redukce větví o min. 40% jejich současné délky z důvodu stabilizace S-RO (30%) Redukce obvodová (o 30 % ze současné velikosti koruny) RR-SY redukční řez symetrizační (podpora vyvážení koruny, úprava habitu z kompozičních důvodů) 1 - realizovat v první etapě prací (ideálně do konce roku 2016, nejpozději však do konce března 2017) • zásahy s vysokou prioritou, realizované jak pro zajištění provozní bezpečnosti stanoviště, tak i z pohledu udržení kontinuity pěstební péče

Poznámka

Fázový model růstu výhonů jasanu (dle Rollof, A.: Baumkronen. Ulmer Stuttgart 2001, 164 s.)

5 Přílohy – protokoly z měření tahovou zkouškou Stránka 15 z 20

Analýza větrné zátěže dle ČSN EN 1991-1-4 Strom č. ID Štítek

1 není

Projekt Název projektu Číslo projektu

Lesy hl. m. Prahy 2016-22

Datum měření

29.9.2016

Údaje o stromu Druh stromu Obvod kmene

jasan ztepilý 379 cm

Průměr kmene v 1 m výšky Tloušťka borky Výška stromu

|| _|_

115 120 3 38

cm cm cm m

Lokalita Satalická obora - lesní pozemek parc. č. 925, k. ú. Satalice Praha , ČR Nadmořská výška 270 m Použité materiálové konstanty pro druh Fraxinus excelsior Zdroj Stuttgart Mez úměrnosti v tlaku 26 MPa Modul pružnosti 6250 MPa Deformace na mezi úměrnosti 0,42 % Hustota čerstvého dřeva 0,88 g/cm³

Obrys stromu Směr zátěže

Jih - 174°

Analýza náporové plochy koruny Báze koruny 11 Efektivní výška 27,2 Celková plocha 531 Excentricita koruny 1,28

m m m² m

Použité strukturální parametry Koef. aerodyn. odporu 0,2 Přirozená frekvence 0,35 Hz Tlumící dekrement 0,8 Korekční faktor tvaru kmene 0,8 Použité parametry stanoviště Větrná oblast 1 Větrnou oblastí stanovená rychlost větru 22,5 m/s Hustota vzduchu 1,25 kg/m³ Kategorie terénu Předměstí Exponent profilu větru 0,22 Faktor blízkosti objektů (pro korekci rychlosti větru) 1,2 Faktor expozice koruny 1,00

Zpráva Analýza větrné zátěže Průměrný tlak větru Faktor vlivu turbulence Těžiště Torzní moment Vypočtené zatížení větrem

43 kN 2,22 26 m 122 kNm

Analýza zatížení stromu Hmotnost stromu 26,1 t Kritický rozsah dutin 61 % Potenciální kritická tloušťka 22 cm zbytkové stěny kmene s uzavřenou dutinou

2482 kNm

Základní hodnota stability

1,3

Obecně Poznámky

Stránka 16 z 20

ARBONET, s.r.o., Dolská 2486/12, 193 00 Praha 9 - Horní Počernice, www.arbonet.cz

© ArboSafe

Vypočtená odolnost vůči vývratu z tahové zkoušky Údaje o stromu Projekt Druh stromu Měřící sestava Výška kotevního bodu Úhel lana

Lesy hl. m. Prahy jasan ztepilý

Strom č. Datum

1 29.9.2016

14 m 26,6 °

Měření č. Směr zátěže

1 Jih - 174°

Grafické zobrazení (naměřená data a regresní přímka náklonu)

80 Y 0°

Měření náklonu Místo měření

81 X 270°

Odolnost vůči vývratu vypočtená podle všeobecné vývratové křivky Bezpečnostní faktor 1,55 1,01 v Kontrolní údaje Standardní odchylka % Zatížení při měření % Směr zatížení pro náklonoměr Obecně k tahové zkoušce Znalec (Odborník) Svědek / Pomocník Poznámky k měření

Stránka 17 z 20

1,42 12,9 y-Osa

1,58 12,9 x-Osa

ing. Marek Žďárský ing. Pavel Wágner kotevní strom: mladý javor mléč u plotu vzdálenost od měřeného jasanu: 32,0 m


© ArboSafe

Vypočtená odolnost vůči vývratu z tahové zkoušky Údaje o stromu Projekt Druh stromu Měřící sestava Výška kotevního bodu Úhel lana


Strom č. Datum

1 29.9.2016

14 m 26,6 °


2 Jih - 174°

Grafické zobrazení (naměřená data a regresní přímka náklonu)

80 Y 180°

Měření náklonu Místo měření

81 X 90°

Odolnost vůči vývratu vypočtená podle všeobecné vývratové křivky Bezpečnostní faktor 1,97 0,91 v Kontrolní údaje Standardní odchylka % Zatížení při měření % Směr zatížení pro náklonoměr Obecně k tahové zkoušce Znalec (Odborník) Svědek / Pomocník Poznámky k měření

Stránka 18 z 20

1,6 12,7 y-Osa

1,15 12,7 x-Osa

ing. Marek Žďárský ing. Pavel Wágner kotevní strom: mladý javor mléč u plotu vzdálenost od měřeného jasanu: 32,0 m


© ArboSafe

Vypočtená odolnost vůči zlomu z tahové zkoušky Údaje o stromu Projekt Druh stromu Měřící sestava Výška kotevního bodu Úhel lana


Strom č. Datum

1 29.9.2016

14 m 26,6 °


1 Jih - 174°

Grafické zobrazení (naměřená data a regresní přímka)

Měření deformací Výška měřeného bodu Místo měření Průměr kmene 1 Průměr kmene 2 Tloušťka borky Část zátěže

v

90

91

92

m

1 kmen tlak 115 120 3 100

1,8 kmen tlak 106 108 3 100

1 kmen tah 115 120 3 100

cm cm cm %

Odolnost vůči zlomu (odvozená ze směrnice přímky nejlepší lineární závislosti) Bezpečnostní faktor

1,06

0,99

1,22

Kontrolní údaje Koeficient determinace R² 0,8485 0,8659 Zbytková tuhost % 73,6 88,2 Potenc. rozsah dutiny % 64,2 49,1 Tlakové napětí v % způsobené těmito parametry Hmotnost stromu % 1,7 1,5 Zatížení při měření % 10,6 10,4 Stránka 19 z 20

0,8666 84,4 53,9 1,4 10,7


© ArboSafe

Vypočtená odolnost vůči zlomu z tahové zkoušky Údaje o stromu Projekt Druh stromu Měřící sestava Výška kotevního bodu Úhel lana


Strom č. Datum

1 29.9.2016

14 m 26,6 °


2 Jih - 174°

Grafické zobrazení (naměřená data a regresní přímka)

Měření deformací Výška měřeného bodu Místo měření Průměr kmene 1 Průměr kmene 2 Tloušťka borky Část zátěže

v

90

91

92

m

1 kmen tlak 115 120 3 100

1,8 kmen tlak 106 108 3 100

1 kmen tah 115 120 3 100

cm cm cm %

Odolnost vůči zlomu (odvozená ze směrnice přímky nejlepší lineární závislosti) Bezpečnostní faktor

1,05

1,01

1,24

Kontrolní údaje Koeficient determinace R² 0,9731 0,9724 Zbytková tuhost % 73,3 89,7 Potenc. rozsah dutiny % 64,4 46,9 Tlakové napětí v % způsobené těmito parametry Hmotnost stromu % 1,7 1,5 Zatížení při měření % 11,6 11,4 Stránka 20 z 20

0,9757 86,2 51,6 1,3 11,8


© ArboSafe

1 ks jasanu ztepilého Fraxinus excelsior Linné rostoucího v Satalické oboře v Praze - Satalicích

Recommend Documents