1. ČÍSLO
DUBEN 2012
MK ČR E 19419
DISTRIBUOVÁNO ZDARMA
Postní regenerace Před časem jsem četl zajímavou informaci o tom, že se buňky našeho těla stále regenerují, takže asi po sedmi letech se z velké části obnovují. Tento proces se však s postupujícími léty zpomaluje, a tak se na naší tváři začnou objevovat vrásky – známky přicházejícího stáří. Bohatě rozvinutý kosmetický průmysl se sice snaží tento proces obelstít, ale zcela přelstít se mu to nepodaří. Sám Pán však dal najevo, že mu nevadí naše snaha udržet si co nejdéle síly tělesné i duševní. Svědectvím jsou všechny druhy léčivých bylin a také velké množství zřídel léčivých pramenů, které jsou schopny regenerovat naše tělesné síly. Sv. Pavel v listu Korinťanům píše: „…tělo nám sice chátrá, ale duše se zmlazuje stále znova….“ (2 Kor. 4,15) Chce nám připomenout, že přes veškeré snahy zůstat mladými všichni stárneme a postupně zakoušíme ubývání sil. Měli bychom investovat nejen do regenerace těla, ale také naší nesmrtelné duše. Postní doba je obdobím, ve kterém nás církev upozorňuje na nutnost věnovat se více regeneraci života duše. Sv. Pavel konstatuje, že i duše se může regenerovat, ba dokonce zmlazovat. Stačí vzpomenout na matku Terezu z Kalkaty, zakladatelku Dcer misionářek Boží lásky, která ke konci života přes svou vrásčitou tvář vyzařovala naději a lásku. Všichni jednou ztratíme svou tělesnou schránku a nepomůže nám už žádná omlazovací kúra. Měli bychom se tedy snažit o to, aby se i na nás naplnila slova sv. Pavla o tom, „že duše se může zmlazovat stále znova.“ Postní doba nám ukazuje, jaká cesta k tomu vede. První předpoklad je, že máme chuť a odvahu se do toho pustit.
Požehnané Velikonoce a krásné jarní dny přeje redakce a vedení obce Odvahu udělat si na začátku postu svůj soukromý duchovní program. Ptát se sám sebe, kde nás „bota tlačí.“ Když si lidé dělají novoroční předsevzetí, tak málokdy v něm vytrvají a splní ho, protože celý rok je přece jen dlouhá doba. Postní doba však trvá jenom 6 týdnů, a to se přece dá vydržet. Přeji vám tedy, ať si každý najdeme tu svou parketu, na které chceme letošní půst prožít k posílení a omlazení své duše a také radosti našeho Pána. A pro povzbuzení malý příklad ze života. Stalo se to v listopadu 1943 při bombardování. Lidé
seděli ve sklepě a najednou přišel do protiletadlového krytu člověk a volal: „Kdo se chcete zachránit, musíte ven! Náš dům hoří a brzo se zřítí!“ Ale většina myslela, že je ve sklepě bezpečno, proto za mužem šlo jenom pár lidí. Nebylo to lehké. Museli lézt dírou ven, prodírat se plameny. Jen mokrá deka přes hlavu je uchránila před nejhoršími spáleninami. Konečně vylezli, byli zachráněni. Neudělali ani sto kroků, když ohlušující rána oznamovala, že dům se zřítil. Všichni, kteří neměli odvahu riskovat průchod plameny, zahynuli. P. Antonín Kupka
Vyvážený rozpočet obce – základ jejího hospodaření po celý rok Období konce předcházejícího roku a první měsíc roku nastupujícího je pro činnost každé organizace dobou tvorby nástrojů pro své hospodaření. Nejinak je tomu i v činnosti všech obcí, naši nevyjímaje. Správně sestavený rozpočet pak tvoří základní páteř pro její činnost a následně pro život obce jako celku. Základní obrysy rozpočtu obce Hradčovice na rok 2012 začalo její vedení tvořit již v prosinci před-
cházejícího roku. Následně ve spolupráci s finanční komisí připravilo návrh rozpočtu, který byl i s rozpočtovým výhledem na období 2013–2014 vyvěšen na úřední desce obce. Těmito základními dokumenty hospodaření obce na tento rok se zabývalo zastupitelstvo obce na svém 11. zasedání dne 24. ledna 2012. Ze schváleného rozpočtu vyplývá, že v letošním roce jsou v naší obci plánovány tyto hlavní investiční stavby:
1. rekonstrukce místní komunikace Padělky v hodnotě díla 1 700 000,– Kč 2. rekonstrukce veřejného osvětlení Padělky ve výši 200 000,– Kč 3. výstavba parkoviště u hřbitova v hodnotě 1 000 000,– Kč 4. předláždění chodníku v části Dolní konec za 450 000,– Kč (pokračování na třetí straně)
ROZPOČET OBCE HRADČOVICE NA ROK 2012 PŘÍJMY Daňové příjmy Správní poplatky Poplatky ze psů Poplatky za využívání veřejného prostranství Poplatky za likvidaci komunálního odpadu Sběr a svoz komunálního odpadu (podnikatelé a příspěvek EKO-KOMu) Poplatky za hlášení Hřbitovní poplatky Bytové hospodářství – nájemné Nebytové hospodářství – nájemné Pronájem vodovodu Příjmy z lesního hospodářství Neinvestiční dotace ze st. rozpočtu (obecní úřad – 444 000,–, školství – 164 000,–) Investiční dotace kompostéry + štěpkovač Investiční dotace na vybudování hřiště u MŠ Příspěvek na žáky od obce Drslavice Příspěvek na žáky od obce Veletiny Pronájem a prodej pozemků Úroky a dividendy Pronájem víceúčelového hřiště Nahodilé příjmy Odvody PO - MŠ, ZŠ Půjčka MS Hradčovice PŘÍJMY CELKEM
7 214 000,– 25 000,– 14 000,– 7 000,– 375 000,– 92 000,– 6 000,– 50 000,– 147 000,– 63 000,– 22 000,– 220 000,– 608 000,– 621 000,– 225 000,– 28 000,– 10 000,– 140 000,– 101 000,– 10 000,– 30 000,– 105 000,– 146 000,– 10 259 000,–
VÝDAJE Lesy – pěstební činnost Komunikace a chodník Padělky, předláždění chodníku Dolní konec, parkoviště u hřbitova Odpadní vody Sběr a svoz komunálního odpadu (popelnice) Sběr a svoz nebezpečného odpadu Sběr a svoz tříděného odpadu Bioodpad – kompostéry + štěpkovač MS Hradčovice – půjčka Předškolní zařízení Základní školství (provoz) Knihovna (provoz + regály) Kultura (jubilanti, beseda s důchodci, hody, Den obce, …) Zachování a obnova památek – sousoší Sv. Cyrila a Metoděje Nový územní plán obce Tělovýchovná činnost (Sokol, odměna správce hřiště) Požární ochrana (výstavba můstku u zbrojnice Hr., SDH Lhotka 200 000,–) Pohřebnictví (odvoz odpadu, opravy, voda) Sdělovací prostředky ( bezdrátový rozhlas – 340 000,– , Hradčovské listy) Veřejné osvětlení (pasportizace veřejného osvětlení 150 000,– Kč, veřejné osvětlení Padělky 200 000,– Kč, provoz, opravy) Provoz veřejné silniční dopravy (dotace kraji) Vzhled obce a veřejná zeleň Zdravotní středisko (opravy a udržování) Bytové hospodářství – opravy bytů Ochrana obyvatelstva – krizový stav Vodní díla – rybníky Nákup pozemku Stroje – odklízecí technika Mzdy zaměstnanců OÚ (platy, odvody, …) Odměny členům zastupitelstva (starosta a zastupitelé, odměny a odvody) Činnost místní správy Platba daní za obec Příspěvky mikroregionu, sdružení Služby peněžních ústavů VÝDAJE CELKEM Příjmy roku 2012: Výdaje roku 2012:
10 259 000,– Kč 11 371 000,– Kč
Schodek rozpočtu: Zůstatek z roku 2011:
251 000,– 3 232 000,– 59 000,– 450 000,– 20 000,– 55 000,– 680 000,– 146 000,– 325 000,– 501 000,– 238 000,– 141 000,– 140 000,– 154 000,– 228 000,– 345 000,– 30 000,– 370 000,– 507 000,– 72 000,– 160 000,– 10 000,– 28 000,– 10 000,– 15 000,– 70 000,– 300 000,– 1 242 000,– 770 000,– 619 000,– 172 000,– 19 000,– 12 000,– 11 371 000,– -1 112 000,– Kč 9 858 490,01 Kč
Kulatá výročí obce a příprava na jejich oslavy v roce 2012 Rok 2012 bude v životě naší obce a některých organizací a spolků zde působících i rokem významných výročí. Letos uplyne 765 let od první písemné zmínky o obci Hradčovice a 15 let od doby prvního veřejného vystoupení Mužského pěveckého sboru, jenž v naší obci působí. Obě tato historická výročí zamýšlí zastupitelstvo obce oslavit v rámci Dnů obce, které plánuje na dny 15.–17. června 2012, a to obdobným způsobem, jak byly zorganizovány a jak proběhly Dny obce v roce předcházejícím. Mají-li to však být Dny celé naší obce, každého z nás, je nezbytně nutné zapojit již do jejich příprav a následně i do jejich uskutečnění co největší počet spolků a organizací a také zájemce z řad samotných občanů. Proto se vedení obce již počátkem tohoto roku obrátilo na všechny spolky a organizace, na základní školu a školu mateřskou, s požadavkem vlastního příspěvku k zabezpečení průběhu plánovaných oslav a jejich naplnění. Vize oslav rozdělená do tří dnů počítá jednak s akcemi kulturního, společenského i duchovního rozměru. Organizátoři očekávají, že se podaří i letos uskutečnit darování krve na počest Dnů obce v nemocnici v Uh. Hradišti a že počet dárců nebude menší, než tomu bylo v roce 2011. V neděli 17. června plánujeme sloužit mši svatou za farníky a odpoledne požehnat nově obnovenému sousoší sv. Cyrila a Metoděje – jako základní počin obce v době příprav na oslavy 1150. výročí jejich příchodu na Moravu, které si plánuje celá země připomenout v následném roce. Bohatá škála nastíněných plánovaných akcí vyžaduje i důkladnou přípravu. Proto i prostřednictvím tohoto článku se vedení obce obrací na všechny, kteří chtějí svým dílem přispět k naplnění daného díla, za což si dovoluje předem poděkovat. Jan Popelka, starosta obce
Zápis do 1. třídy pro školní rok 2012/2013 Jednou z prvních velkých zkušeností pro každého žáčka je zápis do 1. třídy. Ten na naší škole proběhl v úterý 17. ledna 2012. Celkem 18 dětí (Hradčovice a Lhotka 14, Drslavice 2, Veletiny 2) se nám snažilo předvést, co všechno už umí a dovedou. Potěšila nás jejich dobrá nálada, ochota spolupracovat i nadšení, kterým nás ujistily, že se do školy skutečně těší. Prozatím bylo přijato 14 budoucích prvňáčků. ZŠ Hradčovice
Lesní hospodářství na katastrech obcí Hradčovice a Lhotka v roce 2011 V probírkách a obnovných těžbách obec vytěžila 460 m3 dřevní hmoty. Probírky v porostech + 40 let jsme provedli na ploše 9 ha. Prořezávek se provedlo 0,59 ha. Zalesňování umělou sadbou se neprovádělo. Vykazovalo se zajištění kultur z přirozeného zmlazení na ploše 0,54 ha, na které dotace 20 000 Kč/ha. V lesích drobných vlastníků se prováděly probírky v porostech + 40 let na ploše 1,31 ha s výtěží 8,61 m3. Porost přirozeně zmlazen na ploše 0,04 ha. nejmenší počet vlastník les. vlastníků pozemků les. pozemků Hradčovice 140 33 m2 Lhotka 64 52 m2 sousední vesnice pro srovnání Veletiny 102 48 m2 Popovice 367 104 m2 obec
cely neoznačila, i když stabilizace měřických bodů je dle zákona povinnost vlastníka pozemku. Mám zkušenosti z jedné obce, kdy paní bydlící ve městě svou parcelu prodala firmě, která tam bez povolení vykácela téměř všechny silné duby, a co je nejhorší, ještě káceli u souseda. Les byl také kdysi vyměřen, řádné označení si však v lesíku se 60 parcelami provedl jen jeden. Co pomůže, že již před časem bylo na pozemek nařízeno synovské zástavní právo. Pochybuji, že firma učiní lesopěs-
největší průměrná vlastník les. výměra na pozemku 1 vlastníka 1,77 ha 0,86 ha
0,38 ha 0,19 ha
počet vlastníků lesních parcel 258 103
0,60 ha 1,20 ha
0,09 ha 0,19 ha
182 915
K pozemkovým úpravám, které se kromě fyzického rozměřování v podstatě skončily. Domníval jsem se, že nejdříve se bude fyzicky vyměřovat a potom se budou tvořit mapy. Toto však mně vyvrátil přímo terénní geodet s tím, že projektant také nejdříve nakreslí projekt, podle něhož se staví. Letecké snímky, které tvořily určitý základ nových pozemkových map, jsou v současnosti dostatečně přesné pro tuto potřebu. Chybou však myslím je, že snímky nerozeznávají skutečný lesní porost dle definice lesního zákona. Pozemek se dvěma duby, planou trnkou, bezem nemůže být označen jako les, takže si myslím, že geo firmy by měly zaměstnávat vysokoškolsky vzdělané lesníky, kteří by znalecky předem dle snímků posuzovali, zda se skutečně jedná o lesní pozemek. Snažil jsem se, aby projektant takové pozemky do LPF nedával, případně stávající vyjmul. Na lhotském katastru se podařilo z lesa odstranit soukromé parcelky při obecním akátí v Čupech ze zadní strany. Na hradčovském katastru evidenční holiny v trati Jamný, výběžky, které fyzicky neexistují v lesíku Boří směrem k hradčovskému potoku. V lesíku Boří zase nešťastně přibyla jedna obecní parcela ze strany SV a soukromá z JV strany. Zásluhou pana starosty a jeho osobní návštěvy u ředitelky pozemkového úřadu se po 75 letech fyzicky vyměřily a zařadily do odpovídající kultury pozemky v Dřínovci a horním Březí, i když se jednalo o oblast mimo pozemkové úpravy. Nedal se do pořádku celý okraj selského lesa zv. Zamaršovčí, i když se to při předchozím vyměřování lesů slibovalo. Lesníkům to bude v budoucnu ztěžovat službu. Pro lesníka je nejlepší přirozená hranice parcel. Terénní rýhy, které neustálým dědičným dělením pozemků ztratily svůj význam, dále správně uvedené lesní cesty na mapách, a hlavně okraje lesa, jeho výběžky do polí. Ale nemůže být jeho šířka dle mapy např. 21 m, když má ve skutečnosti jenom 14 m. Více jak polovina vlastníků si před léty vyměřené par-
průměrná výměra 1 parcely
0,05 ha 0,08 ha
0,21 ha 0,12 ha
titelská opatření, když je v exekuci. Nevím a nepochopím, proč někteří vlastníci nechávají vyměřit úzké parcely orné půdy, jestli mají představu, že se někdy v budoucnu bude na polích znovu obdělávat kravkami. Já si to nemyslím, takováto doba je překonána historickým vývojem, nikoliv politickou změnou systému. Rozpadnou-li se současná zemědělská družstva, pronajme si pole farmář a pomalu je bude skupovat. Musím vzpomenout, jak se zemědělství vyvíjelo v našem kraji
v minulosti. O stabilitě selských rodů není v 16. až do poloviny 17. století ještě ani potuchy. Až povstání nevolníků urychlilo rozhodnutí o pozemkové reformě a vydání patentu Marií Terezií, kterým byly zrušeny mimořádné robotní povinnosti a rozsáhlá pozemková reforma nařízená ředitelem komorních statků Raabem, která spočívala v přidělení většiny panské půdy nevolníkům. Před tímto údobím byly sice také svobodné pozemky, většinou vinohrady. Vlastnictví vinohradů bylo zapisováno v tak zvaných horenských knihách. Například takto: Zápis r. 1736. „Jan Bartůšek oznámil právu horenskému, že odkoupil za 18 zl. 20 kr. 4 achtely panských vedle Jury Šimka.“ Jak se orientovali, kde mají pozemky: „1 louka svobodná, vedle Volara 1 louka u Okrouhlice mezi duby, 1 svobodná role u Cukrové studánky“ atd. Parcely se nečíslovaly. Mapy však již existovaly, hlavně panské půdy, což dokazuje spor Veleťanů o les Hradovce, který obec s panstvem prohrála. Soudili se o majetek i dříve, což dokazuje spor buchlovských a napajedelských pánů s velehradským klášterem o užívání lesů. Grunty se nesměly až do roku 1868 dělit. Mnohá děvčata ze statku se proto ani nevdala, aby jejich bratr zachoval grunt celistvý. p vydání zákona v roce 1868 o svobodné dělitelnosti pozemků nastává nešťastné dělení parcel. A z této doby pocházejí i názvy „Čtvrtky“, „Čtvrťa“ a někde „Čtvrtňa“. A jak říká Franta Hruboš, byl to pozemek široký na 1 pokos ruční kosou. Alois Martinec
Vyvážený rozpočet obce – základ jejího hospodaření po celý rok (dokončení z první strany) 5. obnovení sousoší sv. Cyrila a Metoděje za 120 000,– Kč 6. vymalování knihovny a její vybavení novým nábytkem v hodnotě 190 000,– Kč. 7. finanční podpora výstavby hasičské zbrojnice ve Lhotce ve výši 200 000,– Kč 8. podpora úpravy zázemí hasičské zbrojnice v Hradčovicích částkou 50 000,– Kč 9. podpora rekonstrukce myslivecké chaty Bukovina ve výši 189 000,– Kč 10. pořízení kompostérů k likvidaci biologicky rozložitelného odpadu pro domácnosti a štěpkovače pro potřeby obce, vše v hodnotě cca 691 000,– Kč Pro realizaci těchto hlavních i dalších dílčích akcí se výchozím bodem stal zejména výsledek hospodaření obce za rok 2011, který k 31. 12. 2011 vykázal zisk ve výši 9 858 490,– Kč, a také očekávané příjmy obce za rok 2012, a to ve výši 10 259 000,– Kč. Jak vyplývá z finanční nároč-
nosti výše uvedených hlavních investičních akcí a v rozpočtu dále zahrnutých dalších opatření, počítá obec v roce 2012 s výdaji ve výši 11 371 000,– Kč s tím, že tyto vyšší výdaje dostatečně pokryje ze zisku vykázaného k 31. 12. 2011. Nelze opomenout ani to, že záměrem obce je realizovat některé z finančně náročnějších akcí dotací, a to jak z rozpočtu státu, tak Zlínského kraje. Tak by tomu mělo být v případě nákupu kompostérů a štěpkovače (očekávaná výše dotace 621 tisíc Kč), rekonstrukce místní komunikace Padělky a veřejného osvětlení, které se zde nachází (hodnota 630 tisíc Kč) nebo obnovy drobné sakrální památky (70 tisíc Kč). Stejně jako v případě tvorby a schvalování rozpočtu obce na rok 2012 a rozpočtového výhledu na léta 2013–2014 budou občané s naplňováním přijatého rozpočtu průběžně seznamováni, a to jednak na jednotlivých veřejných zasedáních zastupitelstva obce, tak také prostřednictvím Hradčovských listů. starosta obce
Krátce z činnosti MS Hradčovice V roce 2011 byla činnost mysliveckého sdružení Hradčovice velmi bohatá. Mimo hlavní činnost, kterou je bezesporu péče o zvěř a lov, jsme se snažili i o co nejlepší společenské a kulturní vyžití nejen našich členů, ale i pozvaných hostů a našich manželek. Mezi takové akce určitě patřil i Štěpánský „babský“ hon, který se konal dne 26. 12. 2011. Na srazu, který byl u farmy ZD v Hradčovicích, se sešli nejen myslivci, ale i jejich manželky, případně přítelkyně, pozvaní honci a jejich manželky a to v hojném, až překvapivém počtu. Byla to v našich podmínkách premiéra a podle mého subjektivního názoru velmi vydařená. Chtěli jsme našim ženám ukázat nejen krásu myslivosti při společném honu,
ale i to, že taková činnost je i fyzicky namáhavá a v neposlední řadě jim naznačit, že si vážíme jejich podpory, bez které by tato činnost nešla provozovat. Další akcí za účasti našich manželek a pozvaných hostů byl již tradiční večírek na ukončení roku, který se konal 28. 12. 2012 na odchovně Lhotka. K tanci a poslechu hrála skupina Systém z Bánova, k občerstvení byly připraveny myslivecké speciality. I tato akce byla velmi vydařená, což dokládají ohlasy zúčastněných. I nadále bychom chtěli v takových činnostech pokračovat, neboť akce takového typu nejen doplňují naši činnost v kulturní oblasti, ale zejména utužují kolektiv a přispívají k jeho
stmelování. Také v roce 2012 nás čeká hodně úkolů. Zejména je před námi oprava mysliveckého zařízení Bukovina, na kterou jsme získali dotaci z dotačního programu Obnova venkova. V současné době probíhá výběrové řízení. Stavební práce by měly být zahájeny v co nejkratší době tak, aby jejich realizace byla ukončena do konce května 2012. Dovolil bych si touto cestou poděkovat Obci Hradčovice za poskytnutí půjčky na realizaci projektu do doby vyplacení dotace a poskytnutí finančního příspěvku, kterým se žadatel na projektu musí podílet. Zejména bych chtěl poděkovat starostovi obce za vstřícnost a podporu při společných jednáních a celé realizaci. Karel Sedláček, předseda MS
Změny na a v knihovně V průběhu loňského října dostala hradčovská knihovna se sídlem na Lhotce krásný nový kabát. Původní omšelou fasádu vystřídala jásavě zelená a spolu s novými okny a dveřmi tak navozuje dojem dobře udržované budovy, která jako by zvala k návštěvě a posezení. Další výzvou je probíhající zpracování a zútulnění stávajících vnitřních prostor knihovny. Nová výmalba, bytelné police na knihy i malý čtenářský koutek pro děti jsou téměř hotovy, zbývá už jen dovybavit zastaralý knižní fond a přitáhnout čtenáře všech věkových kategorií. Je jasné, že v dnešní době, kdy lidé obrátí každou korunu v ruce dvakrát, nepůjde o změnu okamžitou, ale postupně by se knihovna na Lhotce mohla stát místem, kam se lidé rádi
vracejí – ať už pro hezkou knížku nebo jen na kousek řeči. Ve spolupráci s knihovnou B. Beneše Buchlovana se v současnosti nakupují především knihy pro děti, ale jsou zde i některé atraktivní tituly pro dospělé. Knihovna je prozatím otevřena každé úterý v době od 16.00 do 18.00 hod., stolní tenis se hraje každé úterý a čtvrtek od 19.00 do 21.00 hod. V případě zájmu je možno knihy zapůjčit i mimo otvírací dobu – po domluvě prostřednictvím e-mailové adresy
[email protected] Veronika Jančová
Výlet do Kroměříže Když již koncem roku 2011 zvažovali členové Mužského pěveckého sboru, čím a jak završit své celoroční účinkování, padl návrh na výlet do Kroměříže. To proto, že již několikrát před tím se hovořilo o návštěvě zdejších Arcibiskupských sklepů, tak známých po celé jižní Moravě. To proto, že jako průvodce po tomto městě, po jeho památkách i místech víry, nám byl nápomocen náš kamarád, zdejší rodák Otec Pavel Stuška, působící na kroměřížském Arcibiskupském gymnáziu. Návštěvu Kroměříže, za účasti i našich manželek, jsme uskutečnili v sobotu 17. ledna tohoto roku. Zahájili jsme ji již společným obědem s Otcem Pavlem ve známé restauraci Černý orel. Následně jsme pokračovali prohlídkou několika zdejších kostelů, které svou historií i významem patří k duchovním skvostům naší země. Nechyběla ani návštěva Arcibiskupského gymnázia s odborným výkladem našeho průvodce a shlédnutím výstavy vánočních Betlémů v té době vystavovaných v jedné z kaplí této školy. Náš výlet jsme završili návštěvou vinných sklepů. Se zájmem jsme poslouchali slova průvodkyně vyprávějící o historii této stavby. Ocenili důmyslnost jejího řešení i účel užití a ochutnali to, co v sobě skladuje. Nelze nevzpomenout, že potěšením pro naše společníky a průvodce, Otce Pavla i ty další jako i pro nás samotné, byla slova a melodie písní, které jsme na jejich přání i dle vlastního rozhodnutí, po dlouhou dobu příjemného posezení, jak už to při návštěvě vinných sklepů bývá, tam odzpívali. Náš výlet se zdařil. Poděkování za to patří hlavně našemu průvodci, Otci Pavlovi Stuškovi. K zápisu do kroniky sboru tak přibyla nejenom další stránka o činnosti hradčovských mužáků, ale hlavně v každém z nás zůstal skutečný prožitek jednoho sobotního dne života každého z nás. Z kroniky Mužského pěveckého sboru
Aktivním zapojením v projektu Recyklohraní (sběr elektrozařízení, baterií) naše škola nasbírala hodně bodů. Za získané body jsme z katalogu dárků vybrali pro naše žáky pingpongový stůl. Všem, kteří nás podpořili, tímto děkujeme a těšíme se za další spolupráci. ZŠ Hradčovice
Bobové závody Letošní zima byla na sněhovou nadílku skoupá, takže když v půli února začaly poletovat vločky a vše nasvědčovalo tomu, že minimálně ještě jeden den na zemi vydrží, rozhodl se přípravný výbor ze základní školy nemeškat a narychlo uspořádal již tradiční bobové závody. Děti tuto akci vždy vítají s nadšením – schválně zkuste najít žáčka, který raději bude sedět v lavici, než aby se mohl prohánět po zasněžených Škubancích. Čtvrteční dopoledne bylo prosyceno očekáváním, každý tajně v koutku duše doufal, že letos by třeba ty stupně vítězů mohly vyjít… Boje byly urputné, napínavé i zábavné. Počasí nám přálo a na některých fotkách je vidět, jak moc se chtěla paní Zima vytáhnout. Z vítěz-
SBĚR PAPÍRU Základní škola a ml. žáci Lvíčata při SDH Hradčovice se společně zapojili do Ekosoutěže „Sběr papíru s Rudou Sběrňáčkem“ organizovanou Sběrnými surovinami Uh. Hradiště. Pro všechny, kterým není lhostejné životní prostředí, a kteří nás chtějí v soutěži podpořit (a pomoci nám tak získat za sběr finanční odměnu) platí několik informací: •• pevným motouzem musí být svázán běžný papír (noviny, časopisy, letáky, kancelářský papír, knihy bez obalů, sešity) •• zvlášť musí být svázán karton (vlnitá lepenka aj. ) Výkupní cena u tohoto druhu papíru je totiž nižší. •• veškerý papír musí být čistý a suchý! Začínáme již nyní, proto sbírejte a třiďte. V průběhu soutěže, která potrvá do 10. 6. 2012 vyhlásíme sběrné dny – 27. 4., 25. 5. a 8. 6., kdy nám můžete sběr do ZŠ přivézt. Nejbližší sběrný den bude tedy pátek 27. 4. 2012 v době od 12 do 17 hod. Sběr můžete také odevzdat v hasičské zbrojnici a to každé úterý v době od 16 do 18 hod. Všem, kteří nepotřebný papír místo do kontejneru poskytnou nám, děkujeme. žáci ZŠ Hradčovice a ml. žáci Lvíčata SDH Hradčovice
ství ve svých kategoriích se nakonec radovali tito šampioni a šampionky: Anička Omelková, Jana Mošťková, Pavel Řihák, Bětka Světinská a Radek Hlaváč, ale drobnou sladkost si za velké nasazení odnesli všichni mladí sportovci. Bobovým závodům zdar!
Veřejné projednání projektu na opravu příjezdové komunikace k budově oú a rozšíření parkoviště před obecním úřadem Zastupitelstvo naší obce svým rozhodnutím č. 12/112, přijatým na 12. zasedání, které se konalo 27. března 2012, rozhodlo předložit návrh vedení obce na opravu místní komunikace před budovou OÚ širší veřejné diskuzi. Získat tak podněty od samotných občanů pro další rozhodování o rozsahu prací, případně zda-li daný záměr realizovat nebo jej odložit.
by však mělo být nové parkoviště vybudování je zřejmé, že by to mělo být souběžně i s opravou povrchu vozovky. Předběžné náklady na opravu asfaltového povrchu jsou vyčísleny na cca 330 tisíc Kč. Náklady na rozšíření parkovacích ploch na cca 215 tisíc Kč. Cena zpracování projektové dokumentace na 12 tisíc Kč.
Záměrem projektu je: a) opravit dnes již dosti poškozený asfaltový povrch této komunikace trpící hlavně nedostatečným odvodem dešťové vody, a to hlavně v příjezdové části komunikace. b) doplnit chybějící obrubníky kolem celého prostoru, hlavně v případě výjezdové části komunikace c) souběžně s tím rozšířit i parkovací možnosti, a to tak, že: 1. vybudovat nový parkovací prostor po pravé straně příjezdové komunikace, cca o 9 parkovacích míst, 2. rozšířením příjezdové komunikace cca o 1 m, a do středového travnatého prostoru, uchovat současná místa k parkování vozidel souběžně vedoucích s touto komunikací v celkovém počtu 5 míst. d) odvodnění příjezdové části komunikace a zamýšleného nového parkoviště řešit vsakovací jímkou, vybudovanou uprostřed travnatého prostoru e) v neposlední řadě provést zahradní úpravu daného prostoru, a to výsadbou v přední a zadní části současné středové travnaté plochy. Při Vašem posuzování předloženého záměru lze vše řešit i tak, že lze provést opravu povrchu komunikace bez budování nového parkoviště. Pokud
Rozhovor s Davidem Poláškem
Jak ses k výtvarné a současně technické profesi dostal? Byl to tvůj zájem od dětství, nebo to vyplynulo z nějaké souhry šťastných okolností? Ano, od dětství. Začalo to zvýšeným zájmem o výtvarnou výuku na základní škole, odkud jsem odcházel na částečně restaurátorský a sochařský obor do Luhačovic. Po maturitě
jsem však začal řešit problém s příliš vysokou úrovní tradicionalismu mého oboru a chtěl jsem se věnovat více progresivní specializaci, která je v současnosti více nepostradatelná. Proto jsem se rozhodl pro studium druhé střední školy v Uherském Hradišti – UMPRUM. Zde jsem získal značný individuální program a mohl jsem studovat jen design, angličtinu, technologie a připravovat se tak na přijímací zkoušky na univerzitu do Zlína. Tam jsem po třídenních talentových zkouškách uspěl a čekalo mě 5 let studií na magistra umění. V ateliéru designu u prof. akad. sochaře Pavla Škarky jsem nejprve skládal bakalářské státnice z dějin umění a designu, technologií a samotného projektu, tehdy to byla karosérie sportovního vozu. O 2 roky později jsem absolvoval fakultu s diplomovou prací na téma Design agrární techniky. Ještě v průběhu studií jsem si zařídil živnost a od roku 2010 do dneška pokračuji v podnikatelské činnosti tohoto oboru.
Frustrující to může být pro někoho, kdo od této profese očekává masivní mediální obraz, jako je například viditelný v oblasti hudebního a filmového průmyslu. Taková honba za popularitou často odvádí designéra od samotné podstaty tohoto řemesla – kterou je právě vytvářet takové produkty, které usnadňují a vykreslují soužití mezi člověkem a produktem. Vytváření raritních kusů, či malosériové produkce je často spojeno s osobní touhou vytvářet zcela originální hodnoty pro jednotlivce nebo úzkou skupinu klientů. To jsou díla designérů a studií která jsou zaměřena na vlastní tvorbu a rozvoj vlastní značky. Moje tendence se ubírá tím druhým směrem, a to spolupráce s klienty a firmami na vývoji většinou masově produkovaných věcí, které se dostávají mezi více lidí. Pokud se navíc takový produkt prosadí a vytváří mezi lidmi vysokou hodnotu, přináší právě tento postoj k designu větší satisfakci než uspokojení pouze jednotlivce – protože jste v ten okamžik obstáli před veličinou.
Průmyslový design je snad jediná oblast výtvarné tvorby, jejíž produkt je určen nejširší veřejnosti. Není však pro výtvarníka poněkud frustrující, když netvoří raritní kus a většinou sám zůstává anonymně v pozadí?
Zdá se mně, že v oblasti průmyslového designu je veřejnost více otevřená avantgardním tvarům. Designér si patrně může dovolit více než třeba architekt. Cítíš nějaká omezení, kdy by to už u zákazníků neprošlo?
Musí být designér vybaven i jistou intuicí? Všechny oblasti a specializace užitého umění i architektury mají stejné možnosti. Vše záleží na společnosti a kapitálu. Nemyslím si, že by design měl mít významněji snazší cestu v prosazování avantgardy než architektura. Pravdou může být ten fakt, že průmyslový a jakýkoli další design pracuje s menším měřítkem a tím pádem i s menšími finančními náklady na realizaci než je výstavba progresivně futuristických staveb á la Future Systems resp. stavby Jana Kaplického – zde už architektura bojuje s názorem společnosti a neduhy byrokracie. Co se týká omezení, to je zde neustále. Je třeba pochopit, že v tom vrcholovém industriálním a transportním designu je návrhář jen jedním článkem z mnoha a mnohdy mají větší pravomoci vývojáři a inženýři, kteří stojí za tím podstatným funkčním dílem a design už dotváří ten vizuální vjem, který potom zákazník zpozoruje jako první. Více tedy designér bojuje s názorem techniků a vedení firmy než s názorem koncového zákazníka. Lidé můžou určit jen částečně předobraz finálního produktu na základě průzkumů veřejného mínění, ke kterým všechny větší firmy mají přístup a znají dobře své zákazníky. Ke zmíněné intuici bych přidal souhlas, že je nutná. Jsou produkty, u kterých se sází na zpracování a tradici, ale jsou i produkty, které mají určovat budoucnost a nové směry v průmyslu. A zde právě musí mít designér odhad na možné potřeby lidí za X let. V tomhle se proslavil Apple. Díky chytrému managementu dokresleným simplicitním minimalistickým designem, který se opírá o pravidla světoznámého designéra Dietra Ramse z 80. let minulého století, vytváří nadčasový produkt.
Je potřeba sledovat i regionální vkus či vkus zákaznické skupiny? Soudím, že např. vyhraněně asijsky vyhlížející asijské auto by v Evropě obchodně propadlo, i když žijeme v globálně propojeném světě. Regionální vkus je podle mého už příliš detailní a neznám žádnou větší industriální firmu která by sázela na vývoj a prodej do jedné oblasti země. Přeci jen se zvyšuje tendence uspět i ve světě a prohlubovat zájem za hranicemi. Regionální vkus a potřeby se týkají především lidových řemesel, které jsou především v malých městech a vesnicích stále zakořeněny. Důležitější je pro firmy a jejich design cílová skupina ve více
jasných rovinách – mládí vs. stáří, bohatí vs. chudí, luxus vs. standard, ekologie vs. „kašleme“ na ekologii, univerzální vs. specifický, uniformní vs. netradiční, atd. Po těchto analýzách si firma stanoví výslednou rovnici = Př. Budeme vyrábět pro starší generaci ve standardních materiálech s důrazem na ekologii a produkt bude charakterizován jasnou specifickou funkcí s jednoduše pochopitelným uniformním designem. Takhle zvolená strategie se potom zacílí na všechny, do této specifikace spadající lidi v zemi nebo i celém světě. Proto nemůže být produkt odvozen z regionální tématiky, protože by nebyl produkt pochopen za hranicemi třeba v Dánsku. Podle toho nemůžu souhlasit, že by asijské auto-
Už v samotném ocenění Red Dot Design Award se nabízí vyšší cíle, které by mně udělaly radost – a to získat tuhle cenu taky za již vyráběný produkt. Traktor je zatím jen koncept, vize jednoho designéra, který si chtěl zpestřit diplomovou práci. Taky bych byl rád, pokud se nám podaří s firmou Zetor v létě postavit modelový prototyp, který by mohl putovat po agrárních a designérských výstavách a veletrzích. Z dlouhodobých profesních cílů mě samozřejmě zajímá růst vlastního design studia a spolupráce se zajímavými a inovativními firmami v Česku i zahraničí, kde můžu uplatňovat a prohlubovat své znalosti z oboru průmyslový a dopravní design. Mám rád výzvy a rád se pouštím i do složitějších projektů, které mě nutí je studovat a spolupracovat s lidmi v jiných oborech. Například v leteckém a elektrotechnickém průmyslu, designu jízdních kol nebo domácích elektrospotřebičů. Nesplněným snem však pro mě nadále zůstává návrh karoserie sportovního vozu pro okruhové závody.
mobily obchodně propadly na evropském trhu, když tomu tak vůbec není. Tradice jednotlivých zemí se začínají v designu stále více uniformovat na základě globálního zájmu a poznat rozdíl mezi evropským, asijským a americkým produktem bude čím dál těžší. Pokud zůstanu u automobilismu, již teď víme o třech asijských značkách, které těm evropským nedají spát. Síly se srovnávají nejenom v technice, ale i designu.
Tvůj úspěch s traktorem měl širokou mediální odezvu. Že pocházíš ze Lhotky si povšimli možná jen ti, kdo tě znají. Jaký máš vztah k rodné vesnici a chtěl bys zde zůstat? Žiji tady již 27 let, a to znamená velkou vazbu, která se těžce přerušuje. Takže vztah velmi pozitivní. V širším měřítku mi celý zlínský kraj vyhovuje a taky proto jsem zde studoval a dále zde zůstávám i s pracovními aktivitami. Jak je známo, Zlín je zakládajícím městem českého designu, a proto pro mě zůstává lukrativní adresou. Jestli na Lhotce zůstanu nastálo, nevím. Vše se vyvíjí od vlastních preferencí, které jsou neustále na pochodu a je příliš brzy určit radikální rozhodnutí. Vše se bude odvíjet od pracovních zájmů tady nebo v zahraničí. Každopádně Morava je pro mě v současnosti jasnou volbou.
Získal jsi v dálném Singapuru prestižní ocenění. Nestalo se tak jistě náhodou. Jistě se před tebou otvírají pro většinu z nás netušené možnosti, čeho bys rád dosáhl?
Hradčovjany a Lhoťany tvůj úspěch jistě potěšil. Určitě ti budou držet palce a těšit se na další podobné zprávy. Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí.
Společenská kronika roku 2011 SŇATKY Duben
Klára Dostálková, Hradčovice 253 – Ondřej Šobáň, Vlčnov Magdaléna Mikulcová, Hradčovice 236 – Miroslav Bičan, Popovice 191
Červen
Tereza Dvořáková, Hluboš 176 – Karel Bartoš, Hradčovice 217
Petra Hotová, Hradčovice 30 – Martin Ševeček, Hradčovice 30
Srpen
Michaela Josková, Hradčovice 4 – Josef Bartoš, Slavkov 241
Jiřina Štůralová, Lhotka 30 – Michal Krejčí, Hlasivo 54
Tomáš Indra, Hradčovice 252 – Lenka Marková, Vlčnov 247
Dagmar Mikuláštíková, Lhotka 100 – Víctor Ajileas Ugiaros Rodríguez, Španělsko
Září
Jana Tučková, Lhotka 63 – Miroslav Hátle, Lhotka 63 Dana Hrmová, Maršovice – Zdeněk Hruboš, Hradčovice 250
NAROZENÍ Únor Jiří Stuška, Lhotka 119 Březen Julia Michaella Knotková, Lhotka 45 Duben Lucie Kubešová, Lhotka 105 Elen Matějová, Lhotka 31 Lukáš Pöschl, Hradčovice 96 Tobias Šmigura, Hradčovice 241 Červen Tereza Malinová, Hradčovice 241 Červenec Juraj Zverbík, Hradčovice 105 Srpen Dominik Buráň, Hradčovice 249 Veronika Čudová, Hradčovice 195 Září Filip Škarpíšek, Lhotka 97 Říjen Tadeáš Ševeček, Hradčovice 30 Prosinec Martin Stuška, Lhotka 118 Olga Vaverková, Hradčovice 39
ÚMRTÍ Leden Ladislav Čuda, Hradčovice 163 Březen František Chromek, Hradčovice 141 Anežka Pilková, Hradčovice 10 Duben Marie Kadlčíková, Hradčovice 157 Božena Škrabolová, Hradčovice 126 Josef Hruboš, Hradčovice 186 Marie Mikuláštíková, Hradčovice 57 Červen Antonín Černík, Hradčovice 142 Marie Ševčíková, Hradčovice 53 Červenec Libuše Nevařilová, Hradčovice 64 Ludmila Orlovská, Hradčovice 3 Srpen František Šobáň, Hradčovice 207 Září Jiřina Moštková, Hradčovice 203 Prosinec Miroslav Turzík, Hradčovice 84
Naši jubilanti 8. 1. Ladislav Škrabala, Hr. 126
80 let
21. 1. Anežka Buršová, Hr. 82
75 let
25. 1. Rostislav Nevařil, Hr. 64
90 let
26. 1. Marie Horenská, Hr. 219
75 let
28. 1. František Pochylý, Hr. 213
85 let
15. 3. Anežka Vlková, Lhotka 8
75 let
8. 4. Ludmila Matyášová, Lhotka 28 80 let
Divadelní představení Antonín Huvar Host na Malé scéně Slováckého divadla
Ve středu 2. května 2012 od 19.00 hod. proběhne na Malé scéně Slováckého divadla neobvyklý projekt. Ve spolupráci s brněnským Buranteatrem, Slováckým divadlem a uherskohradišťským občanským sdružením Memoria chceme obrátit pozornost k místní věznici. Inscenací Antonín Huvar režiséra Michala Zetela a herce a scenáristy Lukáše Riegera se částečně vrátíme do temných časů stalinismu, kdy se vězení v Uherském Hradišti stalo místem utrpení. Brněnský soubor Buranteatr vytvořil živou činoherní inscenaci, jejímž smyslem není moralizovat či vést zpozdilý politický boj s minulým režimem, nýbrž prostřednictvím
silného
emocionálního
prožitku
se
pokusit
zprostředkovat
osud
Mons. ThDr. Antonína Huvara (1922–2009), dá se říci „hrdiny naší doby“, katolického kněze,
20. 4. František Matěj, Hr. 225
80 let
člena Orla a skautského činovníka, jenž byl pro své náboženské přesvědčení a práci
3. 5. Marie Buráňová, Hr. 113
80 let
života neztrácel víru v pozitivní hodnoty a snažil se posílit své blízké – spoluvězně, přičemž
6. 5. Božena Mikulcová, Hr. 220
80 let
16. 6. Ludmila Dostálová, Hr. 235
80 let
16. 6. František a Marie Chvílovi, Lhotka 90 50 let od uzavření manželství
s mládeží ve skautu deset let vězněn, mimo jiné i v místní věznici. Chceme připomenout tento životní osud skromného a slušného člověka, který i v nejhorších okamžicích svého vycházíme z přesvědčení, že i v dnešní době je třeba tyto hodnoty, víru ve slušnost a dobrotu lidí připomínat. Projekt podpořený městem Uherské Hradiště a Zlínským krajem nese „huvarovské“ motto: „Kde má růst srdce, musí tvrdnout dlaně.“ Předprodej vstupenek v pokladně Slováckého divadla od 10. dubna 2012. Plné vstupné 220 Kč, studentské vstupné 160 Kč. 23. března 2012, Libor Vodička
oficiální webová prezentace inscenace: http://www.buranteatr.cz/repertoar/hrajeme/huvar/
17. 6. Vlasta Macháčková, Hr. 164 80 let 22. 6. Zdenka Smutná, Hr. 181
75 let
Občanské sdružení Memoria | IČ: 22875069 | bankovní spojení: 237692092/0300
POČET OBYVATEL k 1. 1. 2011 k 31. 12. 2011 Hradčovice 686 681 Lhotka 338 340 CELKEM 1024 1021 Hradčovské listy, zpravodaj pro občany Hradčovic a Lhotky. Vydává Obec Hradčovice, odpovědní redaktoři Petr Zemek, Josef Hruboš a Pavel Moštěk za spolupráce Věry Omelkové. Podepsané příspěvky zasílejte e-mailem na adresu
[email protected] nebo odevzdávejte v kanceláři obecního úřadu.
