1. ČÍSLO
DUBEN 2011
MK ČR E 19419
Požehnané velikonoční svátky a nadějí naplněné jarní dny přeje redakce
Z činnosti zastupitelstva obce Zastupitelstvo naší obce, ustanovené v podzimních volbách, zasedalo od svého zvolení až do března 2011 celkem čtyřikrát. Z těchto zasedání vzešlo 39 bodů usnesení, z nichž k těm nejdůležitějším patřilo projednání a schválení rozpočtu obce na rok 2011, schválení záměru nového územního plánu obce a přijetí nových obecně závazných vyhlášek o místních poplatcích. Důležitou oblastí činnosti a zájmu vedení obce se stala i oblast dotací, která nejenže pomáhá posilovat rozpočet obce, ale je i vítaným nástrojem pro financování řady investičních a dalších akcí v obci. Pro činnost vedení obce byla v tomto období důležitá i řada jednání kolem závěrečné etapy pozemkových úprav katastrálních území Hradčovic a Lhotky u Hradčovic. O hlavních údajích rozpočtu obce na rok 2011 je v tomto vydání Hradčovských listů pojednáváno v samostatné části. K těm nejdůležitějším ukazatelům, které by neměly uniknout pozornosti čtenáře, patří zejména stav běžného účtu obce k 31. 12. 2010, a to ve výši cca 8 540 000,- Kč, stejně jako i plánovaný předpoklad příjmů v roce 2011, cca 9 775 000,- Kč, a výdajů ve výši cca 12 520 000,- Kč. Dále pak přehled hlavních plánovaných investičních či jiných akcí tohoto roku, a to: oprava místní komunikace v části Padělky,
vestavba výtahu v budově obecního úřadu, dokončení kanalizace ve Starých Horách, odbahnění rybníků v lokalitě Pod Rovnú horú, výstavba dětského hřiště v zahradě mateřské školy, stavební obnova kaple sv. Barbory ve Lhotce nebo restaurování kříže u Pánového, dále pak oprava fasády na budově bývalé školy ve Lhotce. Realizována již byla v uplynulých měsících výměna oken a dveří na této budově, v části místní knihovny, a pak i na budově zahrádkářů v Hradčovicích. Záměrem zastupitelstva je i posílení technického parku pro zlepšení služeb a péče o veřejnou zeleň, v plánu je koupě křovinořezu a nového automobilu, který bude využíván pro rozvoz obědů a k jiným službám. Stejně tak je v plánu i další zlepšování technického zázemí pro činnost zásahových jednotek SDH. Úkoly jsou nemalé, svědčí o tom nejenom jejich početnost, ale také nutnost částečného finančního pokrytí zejména dotacemi, a to jak z rozpočtu státu, Zlínského kraje, tak i z rozpočtů a příspěvků dalších organizací. Obec v tomto směru podala žádost o dotaci na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR na odbahnění rybníků, na vestavbu výtahu do budovy obecního úřadu a na opravy drobných sakrálních staveb. (dokončení na straně 3)
DISTRIBUOVÁNO ZDARMA
Změny v knihovně Březen je měsícem čtenářů, proto se do aktuálního čísla Hradčovských listů hodí článek o knihovně v naší obci. Místní knihovna Lhotka má dle článku na stránkách obce asi 170 čtenářů. Když jsem v lednu převzala funkci knihovnice, mým prvním velkým úkolem bylo zjistit, kolik lidí chodí do knihovny ve skutečnosti. Ke svému velkému překvapení jsem zjistila, že ačkoliv je mezi občany rozpůjčováno téměř 500 knih (některé výpůjčky se datují do roku 1985), do knihovny si najde cestu jen málokdo, zájem je minimální. Na vině je možná několik faktorů – původní otvírací doba (úterý a pátek od 19.00 do 21.00) nebyla vhodná pro největší cílovou skupinu čtenářů – pro školáky, děti raději jedou do lépe vybavené knihovny do Uherského Brodu, dostupnost z Hradčovic je horší, nebo prostě na čtení není čas. Od minulého týdne se knihovna může pochlubit krásnými novými okny a vstupními dveřmi. Ke zútulnění a zatraktivnění stávajících prostor by zajisté přispělo také podhledové snížení stropu (a bylo by daleko snazší otápění tak velké místnosti), nové vybavení včetně koberce, polic na knihy a nábytku, který by čtenářům umožňoval pohodlné čtení přímo v knihovně. Je jasné, že investice do tak nejistého projektu je riskantní, ale na druhou stranu útulnější prostředí a lepší vybavenost by zajisté přitáhly nové čtenáře, navíc obce s dobře fungujícími knihovnami mají větší šanci získat titul Vesnice roku. Z materiálů, které jsem měla k dispozici, jsem dala dohromady seznam čtenářů, kteří mají již delší dobu doma vypůjčené knihy a to včetně jejich názvů a autorů pro snazší dohledání. V tomto seznamu figuruje 108 jmen a jak jsem zmínila přibližně 500 titulů. Seznam nechám k nahlédnutí na Obecním úřadě. Prosím o pochopení a brzké navrácení i z toho důvodu, že mnoho knih patří do výměnného fondu Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uh. Hradišti. Prozatímní otvírací doba knihovny je v úterý od 16.00 do 18.00, podle zájmu čtenářů samozřejmě otvírací dny přibudou, ale v současnosti není důvod něco měnit. Navíc pokud by někdo opravdu chtěl, v úterý a ve čtvrtek večer je knihovna přístupna stolním tenistům, je tedy možno po domluvě přijít a knihy si vypůjčit. Jakékoliv podněty, dotazy a připomínky pište na mailovou adresu
[email protected] V. Jančová
ROZPOČET OBCE HRADČOVICE NA ROK 2011 PŘÍJMY Daňové příjmy Správní poplatky Poplatky ze psů Poplatky za využívání veřejného prostranství Poplatky za likvidaci komunálního odpadu Sběr a svoz komunálního odpadu (podnikatelé a příspěvek EKO-KOMU) Poplatky za hlášení Hřbitovní poplatky Bytové hospodářství – nájemné Nebytové hospodářství – nájemné Pronájem vodovodu Příjmy z lesního hospodářství Neinvestiční dotace ze st. rozpočtu (obecní úřad – 446 000,–, školství – 155 000,–) Neinvestiční dotace na vyčištění rybníka Investiční dotace na vybudování hřiště u MŠ Příspěvek na žáky od obce Drslavice Příspěvek na žáky od obce Veletiny Pronájem a prodej pozemků Úroky a dividendy Pronájem víceúčelového hřiště Nahodilé příjmy PŘÍJMY CELKEM
7 015 000,– 23 000,– 14 000,– 4 000,– 375 000,– 97 000,– 5 000,– 49 000,– 110 000,– 62 000,– 20 000,– 220 000,– 601 000,– 615 000,– 225 000,– 28 000,– 10 000,– 136 000,– 100 000,– 5 000,– 61 000,– 9 775 000,–
Letošní končinové veselí provázel mimořádně velký počet masek.
I letošní karnevalové veselí přineslo krásné masky a úsměvy dětí.
VÝDAJE Lesy – pěstební činnost Silnice (cesta Padělky) Odpadní vody (dokončení kanalizace Staré Hory, udržování a opravy) Sběr a svoz komunálního odpadu (popelnice) Sběr a svoz nebezpečného odpadu Sběr a svoz tříděného odpadu Předškolní zařízení (provoz + dětské hřiště – 300 000.–) Základní školství (provoz) Knihovna (provoz) Kultura (jubilanti, beseda s důchodci, hody, …) Zachování a obnova památek – kaple Sv. Barbory, kříž na Staré cestě Nový územní plán obce Tělovýchovná činnost (Sokol, odměna správce hřiště) Požární ochrana (úprava dvoru has.zbrojnice Hr., SDH Lhotka 200 000,–) Pohřebnictví (odvoz odpadu, opravy, voda) Sdělovací prostředky ( bezdrátový rozhlas – 340 000,– , Hradčovské listy) Veřejné osvětlení (provoz, opravy) Provoz veřejné silniční dopravy (dotace kraji) Vzhled obce a veřejná zeleň Zdravotní středisko (opravy a udržování) Bytové hospodářství – opravy bytů Vodní díla – rybníky – vyčištění Obecní budovy-údržba, opravy, zhodnocení (Lhotka 62, zahrádkáři, výtah v budově OÚ) Stroje – odklízecí technika, vozidlo pro rozvoz obědů Mzdy zaměstnanců OÚ (platy, odvody, …) Odměny členům zastupitelstva (starosta a zastupitelé, odměny a odvody) Činnost místní správy Platba daní za obec Příspěvky mikroregionu, sdružení Služby peněžních ústavů Vratky do státního rozpočtu (2× volby 2010) VÝDAJE CELKEM Příjmy roku 2011: Výdaje roku 2011:
9 775 000,– Kč 12 520 000,– Kč
Schodek rozpočtu: Zůstatek z roku 2010:
200 000,– 2 100 000,– 200 000,– 450 000,– 20 000,– 70 000,– 625 000,– 528 000,– 78 000,– 105 000,– 150 000,– 254 000,– 228 000,– 337 000,– 30 000,– 380 000,– 145 000,– 72 000,– 150 000,– 10 000,– 100 000,– 700 000,– 2 180 000,– 520 000,– 1 250 000,– 770 000,– 658 000,– 150 000,– 19 000,– 12 000,– 29 000,– 12 520 000,– -2 745 000,– Kč 8 540 327,04 Kč
Vegetačního klidu bylo využito k údržbě zeleně v obci.
Letos na Smrtnou neděli dětem počasí přálo.
Ples „břišních tanečnic“ byl atraktivním zážitkem, který připomenul užitečnost zdravého pohybu.
I letos se škola zapojila vyvěšením tibetské vlajky k akci za svobodu národů.
Hospodaření v lesích v roce 2010 Nejdůležitějším úkolem v tomto deceniu bylo v souladu s lesním hospodářským plánem provedení výchovných zásahů v porostech do 40 let věku. Odborný lesní hospodář i se svými spolupracovníky si plně uvědomuje, že již v mladém věku je stromům poskytován dostatek půdního a vzdušného prostoru sečemi plecími, prořezávkami a probírkami. Proto jsme do roku 2010 téměř splnili decenální plán. Ze stanovené výměry celkem 17 ha již zbývá do r. 2013 plnit pouze 0,96 ha. Můžeme však, pokud to bude zapotřebí, některé porosty pročistit znovu, nedostaneme však na násobný zásah dotace. Někteří vlastníci lesů hlavně v listnatých lesích toto provádí na své náklady. Zalesnění jsme provedli na ploše 0,57 ha a vysázeli jsme 2050 smrčků a 930 lip. Probírku porostu nad 40 let věku jsme provedli na ploše 5,57 ha s vytěženou dřevní hmotou 188 m3. Při likvidaci nahodilých zlomů po vichřici bylo vytěženo 133 m3. V těžbě mýtníobnovní byla skácena plocha 0,57 ha a vytěženo 124 m3. Do konce decenia a platnosti LHP máme z plánu těžby umístěné 6 114 m3 možnosti těžit 3 050 m3 dřevní hmoty. Situace na trhu s dřevem je však špatná a dřevaři by nejraději nakupovali kulatinu dubovou za 1 500 Kč/m3, zatímco vysušené řezivo – fošny stojí 16 000 až 21 000 Kč/ m3. Že by měli tak vysoké ztráty nebo náklady na pořez a vysoušení se mně nechce věřit. Když jsem si porovnával zásoby dřevní hmoty na stojatě v hradčovském obecním lese v r. 1934 oproti roku 2004, zjistil jsem, že při 30leté době obmýtí, kterou tehdy uplatňovali, jsou nyní zásoby nesrovnatelně vyšší, a z toho samozřejmě se odvozují i těžební etáty. V roce 1934 byl stanoven těžební etát 23,55 ha s hmotou dřevní výtěže 2063 m3 na 10 roků, avšak v roce 2004 to bylo 11,58 ha s předepsanou výtěží 3002 m3 a těžby předmýtní 3112 m3 celkem 6114 m3. Zhotovitel lesního hospodářského plánu v roce 1934 ing. Franěk kritizuje obecní lesní hospodářství a vyzývá k zamezení pastvy a hrabání steliva v lese, rovněž tak poukazuje na to, že jak těžební, tak i pěstební práce jsou špatné, kromě přikoupené části zvané Bukovina. Upozorňuje zastupitelstvo na nutnost odborného dozoru získáním hajného, jelikož odborný lesní hospodář Selinger a později Vojtek ze Lhotky jsou zaměstnanci velkostatku, takže dohledy při pracích provádět nemohou. Velmi zajímavý je i dopis starosty obce lesní inspekci, který ve zkratce uvedu: „Obecní rada sděluje a žádá: v našem lese se nachází dle vašeho plánu porost 2A o výměře 5 ha les listnatý, kde se každých 10 roků vyrubuje chábí, dub, hrab, klenec, jíva. Z toho chábí se dělají oklešky, které jsou u nás vzácností. U nás není poblíže les, ze kterého by se takového chábí prodávalo. Zdejší obecní rada k takovému lesnímu plánu podotýká, že je pro nás nemožné nechati tento les růsti, jak v novém lesním plánu uvedeno, neboť druh dřeva tomu neodpovídá, a za druhé, když se za 30 let toto chábí vyrube, přinese to obci o 1/3 více zisku. Žádáme proto, aby naše žádost byla vzata v úvahu a bylo nám v listopadu t. r. 1935 ve zmíněném lese dovoleno chábí vyrubati.“ Lesní inspekce jim to samo-
zřejmě nepovolila, protože si mohla snadno zjistit, že je tam ze 70 % dub. V současné době je tam 75letý převážně dubový porost. Při zásobě na 1 ha 295 m3 a z jednoho vrchu skáceného dubu je tolik klesti, že by měl občan i na 50 otépek, jen kdyby je chtěl dělat. V selských lesích na obou katastrech v roce 2010 těžilo 11 vlastníků. Probírky provedli na ploše 0,45 ha a vytěžili 8,5 m3 dřeva, likvidací zlomů a vývratů se vytěžilo 21 m3. Při pozemkových úpravách se nám podařilo na obecním lesním majetku dát do pořádku evidenční holiny, které nás strašily dlouhá desetiletí. Naopak jsme zajistili zařazení pozemků do lesní půdy, které mají charakter lesa. Jak to
dopadne s lesy drobných vlastníků, uvidíme. Upozornil jsem geodety přímo v terénu, co je fyzicky les a co nikoliv. Pokud to takto udělají, jak slíbili, tak by se vlastníci tzv. ostatních ploch nemuseli obávat vyššího zdanění těchto pozemků, protože by to měly být pozemky vedené na katastru jako ostatní plochy neplodné, za které se daň neplatí. Alois Martinec, odborný lesní hospodář Spec. lesní názvosloví Decenium – 10 let platnosti lesního hospodářského plánu Doba obmýtí – údobí života stromů, kdy se kácejí a obnovují Etát – stanovené množství dřevní hmoty.
Rekordní odlov černé zvěře v honitbě Hradčovice Lovecká sezóna 2010, a zejména podzimní a zimní období, byla pro MS Hradčovice, co se týká lovu černé zvěře, velmi úspěšná. Odlov této zvěře byl nejúspěšnějším v historii této honitby. Toto mohlo být způsobeno částečným nárůstem početních stavů této zvěře v daném roce, ale spíše se přikláním k názoru, že toto zvýšení odlovu mohlo být způsobeno její častou migrací do polních částí honitby, neboť v lese byl nedostatek přirozené potravy, jako jsou žaludy a bukvice, a aktivním přístupem k členů našeho sdružení. Do konce roku bylo odloveno 21 kusů této zvěře, do dnešního dne dalších 6 ks. Tak, jak je veřejnosti naznačováno ze všech stran z médií, dochází ze strany této zvěře ke škodám na polních kulturách, neboť je přemnožená, a proto jsou všeobecně vyvíjeny tlaky na zvýšený odlov této zvěře a tlumení jejich stavů. V našich podmínkách jsme doposud žádný enormní nárůst stavů u této zvěře nezaznamenali a myslím si, že až na několik lokalit v ČR není tato situace nijak dramatická a spíše se jedná o mediální bublinu a lobby ze strany některých zemědělců. MS Hradčovice jako uživatel honitby se snaží provádět odlov této zvěře, tak jak mu dovoluje dikce příslušného zákona a za přispění okolních sdružení se v lokalitě, ve které se honitba nachází, daří stavy černé zvěře udržet v udržitelných mezích se stabilní populací. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dále. Vše je závislé na průběhu zimy a s tím spojeném metání selat v jarním období, dále na skladbě plodin, které budou v daném roce zasety v polní části honitby a v neposlední řadě na dostatku přirozené potravy pro černou zvěř v lese. Za MS Hradčovice Karel Sedláček
Z činnosti zastupitelstva obce (pokračování z první strany) Na Zlínský kraj se pak obrátila se žádostí o dotaci z fondu kultury na posílení kulturního života v obci, dále na podporu obnovy kulturních památek a na částečné pokrytí nákladů vynaložených na zpracovávání nového územního plánu obce. Právě tato dotace by se pak měla promítnout do účetnictví obce v roce 2012, kdy by tento plán měl být projednán a schválen. Snaha obce je získat dotace od různých nadací, z nichž tou nejčastější je Nadace Děti - Kultura - Sport. Podíváme-li se na práce kolem probíhajících pozemkových úprav v obci, pochvalu jistě zaslouží i činnost členů dohlížejícího výboru, který řeší otázky realizace společných zařízení, změny katastrů či další úkoly. Po jednání, které proběhlo v polovině února 2011, proběhla 23. března v budově obecního úřadu závěrečná valná hromada. Tak mohou být mj. realizována společná zařízení, z nichž prvním krokem bude oprava hlavních polních cest. Následně se zastupitelstvo obce bude opětovně zabývat
i smlouvami o změně hranic katastrů s okolními vesnicemi – s Drslavicemi a Veletinami. Dalším úkolem bylo i provedení inventarizace majetku obce k 31. 12. 2010, což se s ostatními účetními doklady a provedením účetní uzávěrky za minulý rok stalo základem pro následný účetní audit obce, který u nás provede Zlínský kraj v prvním dubnovém týdnu. Vedle těchto oblastí činnosti a života obce nelze nevzpomenout ani dění v oblasti kulturního a společenského života. Doba plesů a zábavy byla v Hradčovicích doplněna plesy organizovanými tanečnicemi orientálních tanců, SDH Hradčovice a farním společenstvím. Ve spolupráci s prakšickými ochotníky bylo zorganizováno divadelní představení a vedení základní školy a mateřské školy uspořádalo dětský karneval. Plesové veselí bylo zakončeno končinovým průvodem maškar naší mládeže, a to za doprovodu DH Hradčovjanky i za přispění Mužského pěveckého sboru. starosta obce
Rozhovor s finalistkou České Miss Dominikou Opplovou Dominiko, kdy Vás napadla myšlenka přihlásit se do soutěže a s jakými nadějemi a očekáváním jste do ní šla? Do České Miss jsem se přihlásila v květnu 2010. Co se týče očekávání, přála jsem si dostat se do semifinále a pořádně si to užít. Jak tak koukám, tak se mi oboje splnilo. Měla jste možnost poznat svět, o kterém většina z dívek jen sní. Jaké jsou vztahy mezi modelkami a lidmi, kteří se pohybují v těchto kruzích? Záleží na tom, kde se pohybujete, i svět modelingu je rozdělen do dalších jednotlivých skupin. Já jsem měla zatím štěstí, co se týče České Miss, byli všichni ochotní a hodní, díky tomu jsem obohacena o spoustu dalších milých lidí.
Jaký máte nejpříjemnější zážitek z celé soutěže a co bylo naopak nejtěžší? Nejkrásnější zážitky mám z Mexika, a dovolím si mluvit za všechny, že to bylo nezapomenutelné. A co bylo nejtěžší? Nedokáži to posoudit, vše spojené s Miss jsem si tak užívala, že jsem náročnost ani nevnímala. Máte přátele mezi účastnicemi soutěže a máte společné plány? Ano, našla jsem mezi účastnicemi přátele, i nadále se budeme scházet jak profesně tak i soukromě. Stejně tak ve štábu České Miss a lidí okolo, kteří se o nás starali, jsem si našla kamarády a doufám, že tím, že Miss skončila, naše přátelství neskončí. Co si myslíte o soutěžích miss, je to vyzdvi-
žení ženské krásy a ducha, nebo je to převážně byznys, na kterém vydělají jiní? Všeobecně nemůžu odpovědět, byla jsem pouze v České Miss. Můj názor ovšem je takový, že nelze provádět tyto i jiné soutěže bez byznysu, ten je v této době všudypřítomný. Myslím že naopak se Česká Miss snaží vyzdvihovat své finalistky v nejlepším světle, a i to přeci něco stojí. Hrdě jste se hlásila k tomu, že jste z Hradčovic. Co pro Vás tato vesnice znamená? Hradčovice jsou pro mě místo, kde jsem prožila svá nejbouřlivější léta, bydlí tam moji rodiče a jsou tam šťastní, a převážně je to místo, kam se vždy ráda vracím – mám tu přece domov. Dominice poděkoval Petr Zemek
Svaz včelařů obcí Hradčovice, Drslavice a Veletiny Pro nás včelaře nastává nejvýznamnější období včelařského roku, který právě vchází do své druhé poloviny. Včelařský rok totiž nezačíná stejně jako kalendářní, ale už na podzim: přípravou včelstev na zimu, zakrmením včel dostatkem zásob pro přečkání dlouhé zimy, udržováním dobrého zdravotního stavu včel a zateplením úlů. V zimě se včely udržují v chomáči, vzájemně se zahřívají a očekávají příchod jara. Včelaři v tomto období nezahálí. Musí si pro včely připravit nové voskové mezistěny, opravit rámky, opravit nevyužité úly a naplánovat rozvoj včelstev v jejich nejaktivnějším období. Teď v březnu se ukáže, jak jsme pracovali v podletí (tak se nazývá začátek včelařské sezóny, kalendářní podzim). Včelstva v dobré kondici v prvních teplých dnech vylétají pro první pyl, vodu a sladinu, včely se rychle množí a sílí, aby bylo v době největší hojnosti v úle i více než 50 000 včel. Zimní včely se toho bohužel nedočkají. Poté
co splnily svou úlohu vychovat na jaře mladé včelky, se upracují a hynou. My můžeme udělat první jarní prohlídky včel a bilanci úspěšnosti přezimování teprve až zima definitivně skončí, a později rozšířit včelám prostor pro ukládání čerstvého medu. Letošní jaro bude mimořádně významné pro naše mladé včelaře z kroužku. Jistě se už nemůžou dočkat okamžiku, kdy budou mít první svoje včely v nových vlastních úlech. Ty si během zimy ve škole v Hradčovicích připravili, natřeli a vybavili rámky. Do prázdnin vychováme pro děti nová včelstva. Ta společně s novými úly umístíme do Chrástky na pozemek, o který se stará, čistí jej a udržuje obecní úřad. Do kroužku dnes dochází deset stálých členů. Mají za sebou první sezónu na včelnici vedoucího kroužku Miloše Čudy, kde získali první zkušenosti, ztratili prvotní zábrany a obavy ze včelích žihadel. Na ochranu před případným pobodáním máme pro děti připra-
veny nové kvalitní ochranné pomůcky. Občasnému bodnutí se ale žádný včelař nevyhne. Myslím, že děti budou chtít do svých včelstev zvědavě nahlížet, což je obvyklá začátečnická chyba – časté, zbytečné rušení včel. Proto mají jejich úly zezadu speciální pozorovací okno. Ve vylepšování vybavení kroužku chceme ještě dále pokračovat, chybí nám zázemí na připravovaném stanovišti. Rádi bychom k úlům pořídili zahradní domek, kde by bylo uskladněné nářadí, kde by děti pracovaly nebo se schovaly před deštěm, a hlavně by zde vytáčely med. Budeme se v tom ale muset obrátit na okolní obce a firmy se žádostmi o finanční pomoc. Zmíním se také o připravované akci – prezentaci a ochutnávce medových výrobků, pečiva, medového piva a medoviny, která se uskuteční na dni obce 18. června v areálu obecního sklepa v Hradčovicích. Na ochutnávku Vás tímto zvu. Za ZO ČSV Hradčovice Jan Weiser
Bilancování činnosti hradčovských mužáků za rok 2010 Josefovské posezení členů zdejšího mužského pěveckého sboru, které se letos konalo v předvečer svátku hrdého mužského jména – Josef, bylo věnováno nejenom této tradici, ale i hodnocení činnosti hradčovských zpěváků za uplynulý rok. Byl to rok bohatý nejenom co do akcí kulturního a společenského života sboru, ale také rok smutných událostí a následných změn. Aktivní činnost sboru započala již počátkem roku 2010, kdy jeho členové ladili své hlasy na účinkování při tradičním průvodu maškar, konaném v obci v neděli 14. února 2010 v rámci fašankového veselí. Následně 28. února na oslavách 40tých narozenin zdejšího duchovního správce Otce Pavla Vichlendy sbor zazpíval píseň, kterou napsal jeho tehdejší vedoucí, pan MUDr. Josef Gregůrek. Tehdy nikdo netušil, že zanedlouho, a to 10. března zastihne i členy sboru smutná zpráva o náhlém úmrtí jeho vedoucího a že pondělí 15. března bude dnem posledního rozloučení s ním. Ve složitém období těchto událostí tak vyvstal před sborem úkol vyrovnat se s danou situací a najít svého nového vedoucího. Tohoto úkolu se chopil jeden z nás, Jaroslav Šilhavík. Pod jeho vedením sbor již 18. dubna vystoupil na vernisáži organizované obcí k životním výročím zdejšího rodáka, akademického malíře Emila Holuba, následně pak 23. dubna na předhodovém zpívání v Dolním Němčí. Bylo to v době, kdy se novým členem sboru stal Tonda Ondrůšek a kdy již 8. května společně s ostatními členy sboru zazpíval ve Zlíně na 7. výročí posvěcení Chrámu Panny Marie Pomocnice křesťanů v kostele na Jižních Svazích. V daných dnech nebylo skoro týdne, kdy by hradčovští mužáci zůstávali o víkendech doma a nevyjížděli ke svému zpívání do širokého okolí. Bylo tomu tak na jarmarku v Popovicích, na jízdě králů ve Vlčnově, v lázních v Ostrožské Nové Vsi nebo při kosení trávy v Ostrožské Lhotě.
Sbor zpíval i při výletech v Drslavicích, odkud se opětovně vrátil ke svému vystoupení doma a obohatil slavnost požehnání kříže ve Chráste, konanou v polovině července 2010. Další prázdninový měsíc sbor opětovně zpíval venku, tentokrát koncem srpna na předhodovém zpívání v nedalekých Sadech.
Sbor v uplynulém roce spojil svá veřejná vystoupení se zpěvem při různých významných životních jubileích svých členů i ostatních spoluobčanů. Líbivé se stalo zpívání při oslavách 100. narozenin paní Marie Janoškové či oslavách 60. narozenin jednoho ze svých členů, pana Jaroslava Javora. Bylo to počátkem září, kdy celé účinkování sboru již směřovalo k jednomu z vrcholů uplynulého kulturního roku, a to ke Slováckým slavnostem vína v Uherském Hradišti. Stejně jako v minulých letech ani v roce 2010 nemohli hradčovští mužáci na této prezentaci celé naší obce chybět. A jako správní zpěváci a dobří přátelé zorganizovali pro své kamarády a pěvecké sbory z okolí a hlavně pro všechny spoluobčany vlastní předhodové zpívání u nás v Hradčovicích. To se konalo 16. října. O jeho věhlasu svědčí nejenom obecné uznání, kterého se hradčovskému sboru dostalo, ale i různá sdělení zaznamenaná v kronice sboru návštěvníky předhodového zpívání ze širokého okolí. „Hradčovice, Hradčovice, dost bylo vína i jídla a sli-
Pletení obvazů v Hradčovicích Chtěla bych Vás, čtenáře Hradčovských listů, informovat o činnosti seniorek, která se týká pletení obvazů pro malomocné. Je to nemoc vyskytující se stále ještě v různých částech světa. Před několika roky jsme byly osloveny Charitou, zdali bychom se také do této činnosti nezapojily. Převážná část seniorek tuto výzvu přijala. Ze začátku nám byl potřebný materiál k pletení poskytován ze zásob Charity Uh. Brod. Protože se ale Charita stále potýká s finančními prostředky, tak jsme se musely postarat samy. Oslovily jsme OÚ Hradčovice. Naše žádost byla vyslyšena, a tak jsme mohly v této činnosti pokračovat dál. Brzy jsme finance „propletly“ a s dovolením duchovního správce jsme v kostele umístily pokladničky (celkem 2×). Musím se také zmí-
nit o jednotlivých dárcích, kteří na tuto oblast lidské pomoci štědře přispívali. V současné době se tato akce prozatímně ukončuje. Napletlo se neuvěřitelných 600 ks obvazů. Charita Uh. Hradiště se nyní obrátila na nás s prosbou – pletení ponožek, šálů, svetrů, které budou určeny pro potřebné na Ukrajinu. Na nákup vlny nám opět přispěl OÚ Hradčovice a obdržely jsme i finanční částku na tento účel z farního plesu. Ze srdce bych chtěla za všechny potřebné poděkovat. Jak obětavým seniorkám, které nezištně svojí ruční prací pomáhají úplně neznámým lidem, tak také těm, kteří na tuto činnost finančně přispívají. Všem srdečné Pán Bůh zaplať. za seniorský klub Anežka Buráňová
vovice. Pěkné zpívání, zábava k tomu, za což děkujeme a vyrážíme k domu“, stálo v jednom z nich. Konec roku 2010 pak už byl v činnosti sboru obdobím příprav na předvánoční vystoupení. Ta loňská se odehrála zejména ve Velké nad Veličkou, kam sbor zavítal za účasti dalších 20 mužských a ženských sborů 11. prosince. Před tím ještě zazpíval sbor při rozsvícení vánočního stromu obce a následně v neděli 12. prosince hradčovští mužáci spoluúčinkovali na adventním zpívání ve Lhotce. Své vánoční koledování zakončil sbor tradičně na vánočním zpívání v Drslavicích a ve Veletinách, kde si každoročně zazpívá i v domě svého člena pana Miloslava Buráně při dobrém pití a bohatém pohoštění. To vše bylo tentokrát bráno jako příprava na novoroční zpívání a koledování doma v Hradčovicích, ale to už je historie činnosti mužského pěveckého sboru roku 2011. Je třeba připomenout, že každé toto své účinkování a zpívání si hradčovští mužáci hradili z vlastních peněz, kromě příspěvku, kterého se jim dostalo v roce 2010 od obce na zorganizování předhodového zpívání v Hradčovicích. Posloužila jim k tomu zejména brigádnická činnost či sběr druhotných surovin a vlastní příspěvky. A tak, jak zní i jeden verš z motta kroniky sboru, kdy „zpívat, znamená žít“, popřáli si členové mužského pěveckého sboru na svém letošním josefovském setkání vedle všeho nejlepšího všem přítomným Josefům i vše dobré do svého dalšího účinkování pro blaho své a všech spoluobčanů. Jan Popelka
Bobové závody Slunečné, ale mrazivé zimní ráno nás neodradilo a v pátek 28. 1. 2011 jsme se místo výuky přesunuli na Škubance. Konal se zde totiž již 3. ročník „Bobových závodů“. Pár zkušebních jízd terén doladilo a zároveň naše sportovce na netrpělivě očekávaný závod připravilo. Ti, co právě nezávodili, hlasitě povzbuzovali nebo popíjeli výborný horký čaj, který nám zajistila kuchyň mateřské školy. Na vítěze čekaly medaile, drobné ceny a sladká odměna, kterou získal každý závodník. Spokojené a usměvavé tváře našich žáků byly odměnou pro nás dospělé a také přesvědčením, že závody v příštích letech určitě zopakujeme. ZŠ Hradčovice
Protinacistický odboj v Drslavicích a Hradčovicích v letech 1939 až 1942 Události roku 1939 postupně skoncovaly s představami lidí po roce 1918, kdy všichni věřili, že již nic horšího nemůže přijít. Od počátku okupace v březnu 1939 se očekávalo konečné vypuknutí války s nadějemi, že je jenom otázkou času, kdy bude Německo spojenci poraženo. Stejně jako na jedné straně sílí odhodlání k přípravě celonárodního povstání a posílení národní rezistence, zahajují Němci zatýkací údery, které jsou namířeny zejména proti veřejným funkcionářům, představitelům obcí, bývalým členům Obce legionářské, Sokola, Sociální demokracie, komunistům a kulturním pracovníkům. V tzv. kartotéce „A“ měli Němci soustředěna jejich jména. Podle údajů gestapa jenom na Moravě bylo k 1. 9. 1939 pozatýkáno na 800 osob. I přes represivní útoky nacistů až do roku 1941 stále sílilo odbojové hnutí, které zpočátku války nabývalo masového charakteru. Nejvýznamnější složkou našeho domácího odboje se stala Obrana národa. Základ položili důstojníci i vojáci v záloze bývalé československé armády. Zemskému velitelství v Brně podléhalo mimo jiné i krajské velitelství v Uherském Hradišti v čele s pplk. Vladimírem Štěrbou. Během jara a léta 1939 bylo v kraji organizováno 46 praporů a celkový počet se odhaduje na 18 až 20 tisíc zapojeným osob, i když u mnoha to bylo pouze na papíře. Cílem ON byla zejména příprava celonárodního protiněmeckého vystoupení v průběhu války. Okresní velitelství ON v Uherském Brodě, které podléhalo ppl. Štěrbovi, zahrnovalo oblast od Drslavic na západě až po Starý Hrozenkov, Strání-Květnou a celé Bojkovsko na východě. Hradčovská farnost patřila pod služebnu německé polní policie, umístěnou ve Veletinách v hostinci u Němečků, která prováděla kontroly dodržování všech nařízení, a zejména pod četnickou stanici protektorátní policie ve Vlčnově. V Uherském Brodě bylo sídlo protektorátní kriminální policie a v Uherském Hradišti úřadovna gestapa. Tak malé území bylo tedy ze všech stran v zorném úhlu různých policejních složek, což bylo dáno zejména tím, že Uherskobrodsko bylo příhraniční oblastí, kde se právem ze strany Němců předpokládalo ilegální přecházení zelené hranice se Slovenskem. Přímo v Drslavicích bylo vytvořeno samostatné družstvo ON, které mělo napojení přes Hradčovice, Veletiny až na Vlčnov. Napojení na Vlčnov, který pat-
Prosba o poskytnutí fotografií Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě shromažďuje fotografický materiál pro připravovanou publikaci Svatba na Uherskobrodsku. I touto cestou prosí občany k zapůjčení starých fotografií s krojovanou svatbou a různých momentek ze svatebního dění. Může se jednat o svatbu v Hradčovicích i jinde v rámci regionu. Uvítáme i staré fotografie Hradčovic a Lhotky, které by byly v budoucnu využity pro knížku věnovanou naší obci. Fotografie můžete přinést na obecní úřad nebo Petru Zemkovi. Děkujeme
řil pod rotu Nivnice, jejíž součástí byla ještě Korytná a Suchá Loz, představoval řídící učitel Josef Mlejnek z Drslavic, který byl již k 1. 7. 1939 přeložen do výslužby a přestěhoval se do Veletin, kde dočasně bydlel u pana Němečka, č. p. 2. Správou školy v Drslavicích byl pověřen zatímní řídící učitel Kadlečík, který se přistěhoval z Hřivínova Újezda. Učitel Mlejnek se stal členem družstva ON Vlčnov a spolupracovníkem učitele, por. let. v záloze Františka Lesáka, nar. 19. 8. 1910 v Přerově, toho času žijícího ve Veletinách. Mlejnek byl zatčen, avšak pro nedostatek důkazů byl propuštěn. Ani nového řídícího učitele Kadlečíka však válka neobešla bez rodinného dramatu. Z neznámého důvodu byl 20. 11. 1941 zatčen Bohumil Slunečka, který měl těsně před sňatkem s řídícího dcerou, Zdenkou Kadlečíkovou. Svatba se již nikdy neuskutečnila. Bohumil Slunečka zemřel 3. 7. 1942 v Osvětimi. Z tříletého věznění se naopak šťastně vrátil jiný člen ON Josef Javor. Pod družstvo Drslavice patřila i buňka vytvořená v Hradčovicích a ve Lhotce. Tvořili ji sedlář Vojtěch Pilka, nar. 24. 5. 1907, ze Lhotky č. p. 88, mlynář Jaroslav Stolař, nar. 6. 7. 1902, z Hradčovic č. p. 51, a spolumajitel pohostinství a palírny v Hradčovicích, č. p. 68, bývalý šikovatel v ruských legiích a člen Sokola, Antonín Holub, nar. 25. 5. 1888. Příchod Heydricha na území protektorátu a zesílení volavčí sítě přineslo svůj výsledek v konečném rozbití ON v průběhu roku 1941. Pilka byl zatčen v březnu 1941 a v květnu 1945 se dožil osvobození koncentračního tábora americkou armádou. Mlynář Jaroslav Stolař, kterého zatklo gestapo již v roce 1940, se osvobození nedožil. Němci ho popravili 8. 10. 1941 na Kounicových kolejích v Brně. Vazbě neunikl ani Antonín Holub. Zatčen byl v roce 1941, avšak po třech dnech byl propuštěn. Hostinský Holub byl hlavním článkem napojení na učitele Františka Lesáka ve Veletinách a zmíněného Vojtěcha Pilku ve Lhotce. Lesák byl pak dále přímou spojnicí na sabotážní oddíl v Uherském Brodě. Podílel se na distribuci protifašistických letáků. K jeho zatčení došlo ve Veletinách 11. 9. 1941. Dne 10. 7. 1942 byl umučen v koncentračním táboře v Mauthausenu. Okrajově zasáhla Drslavice i činnost v ilegalitě pracující KSČ, a to přes předválečného komunistu Františka Buráně z Havřic, který byl zaměstnán jako dělník v drslavském mlýně u Františka Otty. František Buráň se spolupodílel na zakládání ilegální komunistické organizace v Uherském Brodě a účastnil se i jednání ilegální KSČ v Hodoníně. Se zmiňovaným Františkem Buráněm se seznámil v Drslavicích Josef Šobáň, který od 2. 8. 1939 ukrýval ve svém domě neznámého sudetského Němce, kterému posléze dopomohl společně s Buráněm dostat se přes Bojkovice a Pitín na Slovensko. Přes Buráně se Šobáň dostal i k letákům, neboť právě u Buráňů v Havřicích byl na počátku války umístěn cyklostyl. Přímo napojena na havřickou ilegální KSČ však byla obec Hradčovice, a to zejména prostřednictvím Františka Veselého, bytem Hradčovice,
č. p. 155. Z konspiračních důvodů byl cyklostyl častěji přemisťován do Hradčovic, na čemž měla svůj podíl zejména manželka Františka Veselého. Hlavním iniciátorem ilegální komunistické buňky v Hračovicích však byl František Hanuš, vystupující pod krycím jménem Kolek, bytem Hradčovice, č. p. 21. Hanuš řídil tříčlennou ilegální buňku, kterou tvořili od počátku války ještě Josef Dobrůšek, Hradčovice č. p. 23, a Vladimír Kadlčík, Hradčovice č. p. 154. F. Hanuš pracoval v uherskobrodské zbrojovce, a tak se mu postupně podařilo získat spolupracovníky zejména pro sabotážní činnost. Mezi nimi byl např. mladý Rudolf Bedřich z Uh. Brodu, Cyril Smýkal z Vlčnova, František Janča z Veletin, Jan Vráblík z Havřic, Vladimír Šobáň z Újezdce a Josef Zábojník z Prakšic. Je nutno připomenout, že mnohé z uvedených jmen najdeme po válce i v dodatečně zpracovaných seznamech Obrany národa. To jenom dokládá, že počátek okupace byl spojen s velkou touhou zapojit se do odbojové činnosti bez ohledu na stranickou příslušnost. František Hanuš získal důvěru okresního ilegálního výboru KSČ a k jeho přímým spolupracovníkům patřil učitel Jan Rychtalík a zaměstnanec zbrojovky Antonín Michalčík, oba z Uherského Brodu. Hanuš měl mimo předávání ilegálních tiskovin za úkol zajišťovat také destrukční materiál, stejně jako Josef Dobrůšek, který dojížděl denně za prací do zbrojovky v Bojkovicích. Učitel Jan Rychtalík, který od počátku okupace řídil ilegální činnost komunistů na Uherskobrodsku, se díky své neprozřetelnosti napojil na volavku Ferdu Čiháka, který se vydával za parašutistu ze Sovětského svazu. Rychtalík byl zatčen ve vlastním domě v Uherském Brodě 22. 1. 1942 a odvezen do Kounicových kolejí. Pro činnost říši nepřátelskou byl dne 3. 5. 1943 ve Vratislavi (Breslau, Wrocław) popraven. Po jeho zatčení se strhla zatýkací lavina a již 20. 2. byl v Hradčovicích zatčen František Veselý, který byl posléze popraven 7. 10. 1943. Následně druhého dne byl zatčen Vladimír Kadlčík, jenž zemřel po válce na následky věznění. V Havřicích byl zatčen ve stejný den, 21. 2. 1942, František Buráň, Byl odsouzen k osmi letům vězení a 7. 4. 1945 se v táboře v Greusenu dočkal osvobození. Dne 7. 5. 1942 gestapo odvedlo i Františka Hanuše, který věznění přežil, stejně jako další dva zatčení Josef Dobrůšek a Pavel Sopůšek z Hradčovic, č. p. 189. Období rezistence bylo na jaře 1942 zcela ochromeno. Na další vzepětí národně osvobozeneckého hnutí se bude čekat až do roku 1944, kdy s postupem osvobozovacích bojů a s přílivem stále nových paradesantních výsadků na území protektorátu se v lidech opět prolomí bariéra strachu, pasivity a mnohdy i netečnosti k okolnímu dění a civilní obyvatelstvo se opět zapojí do nové ilegální činnosti. Tentokráte však již spojené s partyzánskou činností a vytvářením ilegálních Revolučních národních výborů. Ale to je již další kapitola pohnutého osudu odboje na celém Uherskobrodsku. PhDr. Miroslava Poláková, Ph.D.
O partyzánech v lesích za II. světové války Při svých bádáních ve starých spisech kounického velkostatku jsem objevil zajímavou korespondenci lesního personálu s lesním úřadem velkostatku v Uherském Brodě. Lesní rada Wachtel píše podřízeným: „Dne 5. 10. 1943 večer byl zavražděn v lese u Koryčan lesmistr Steinbach, byla mu odebrána zbraň i s náboji. Máme za to, že to udělali uprchlí zajatci. Proto upozorňuji lesní personál na zvýšené nebezpečí při potkávání cizích lidí, aby jich nestihl stejný osud.“ Dne 27. 1. 1945 stojí v dopise adresovaném lesnímu úřadu v Uh. Brodě: „Sdělujeme zdvořile, že jsme opět měli v lese návštěvu. V pátek 26. t. m. přišli partyzáni do myslivny Jalový dvůr a vyzvali lesního, aby s nimi šel k panu Maláčovi, tomu nařídili, aby nechal zapřáhnouti koně do saní a odjeli i s lesním do Nížkovic k vrchnímu hajnému Čechovi. Tomu odebrali kulovnici a musel s nimi jet do Rašovic, kde u trafikanta Šislera vyzvedli všechny zásoby kuřiva a odjeli na Vrčavu, tam řekli revírníkovi Potěšilovi, kde má kulovnici, aby jim ji ukázal. Kulovnici mu odebrali i s náboji a odjeli do hájovny Zlatý jelen, co se dělo dále, nám není známo. O celém průběhu nás informoval telefonicky z četnické stanice v Nížkovicích. Revírník Potešil.“ Dne 7. 2. 1945 další dopis do Uh. Brodu: „Jak nám bylo revírníkem Potěšilem sdělena byla dne 6. t. m. přestřelka v hájovně u Zlatého jelena, při které byl jeden partyzán zastřelen a jeden četník těžce postřelen. Celá událost se sběhla následovně: Kolem 6.00 hod. večer zaklepal někdo na dveře hájovny. Hajný Dunaj chtěl jít otevřít, ale partyzáni, kteří byli uvnitř, mu to zakázali, aby neotvíral až utečou. Hajný Dunaj však otevřel a do hájovny vtrhli četníci a Sicherheitspolizei. Začala velká řežba, při níž byl jeden z partyzánů na dvoře zastřelen a při pronásledování jeden četník těžce postřelen. Partyzánů bylo šest. Hajného Dunaje Sicherheitspolizei odvedla do Uh. Hradiště. Museli jsme zařídit, aby hajný Hanousek konal službu i v revíru Zlatý jelen, protože revírník Potěšil tam zůstal sám.“ O partyzánech v prostředním žlebě v lese Obora u Drslavic není žádných záznamů ve služební korespondenci. Kronikáři však popisují, jak revírník Kučera, který bydlel na zámečku, tak hajný Ondra, asi nebyli tak horliví v podávání zpráv, a proto nebyli partyzáni vyzrazeni. V lese Lipiny v mladé smrčině však byli až moc iniciativní, když našli padák v lese Neraz. A jak píše Petr Zemek ve své knize Nedachlebice dříve a dnes, policejní strážmistr v Bílovicích Pelikán sděluje starostovi z Nedachlebic, že Mistřičané jsou hloupí, že si z padáku měli našít trenky a držet jazyk za zuby. Hajný Marášek z Nedachlebic mně vyprávěl, že kvůli partyzánům byli i s revírníkem Vojtkem dva dny u výslechu na gestapu v Uh. Hradišti. Partyzáni úkryt v Lipinách sami opustili, jelikož tam byl nepřehledný terén a tím pro ně i více nebezpečný. Měli se přemístit na „Větřák“, poblíž katastrální hranice Nedachlebic a Březolup. Obzvláště rád se Marášek chválil, jak společně s hajným Gavalcem z Hradčovic zachránili revírníkovi Vojtkovi ze Lhotky život. A jako důkaz
ukazoval prostřílenou dřevěnou stěnu chaty. Ke konci války totiž seděli všichni tři jmenovaní v nové chatě a vtrhli tam partyzáni, které vedl lesní adjunkt V. H., a chtěli zastřelit revírníka Vojtka, že spolupracoval s Němci. Marášek vždy tvrdil, že V. H. chtěl dělat revírníka na Lhotce. Jaké vypořádání se dělo po válce, dokazuje následující dopis zaslaný dne 20. dubna 1946 lesnímu úřadu dřívějšího velkostatku Josefa Pálffyho v Uh. Brodě i revírníkovi Vojtkovi a zároveň i lesnímu adjunktovi V. H., ve kterém se píše: „Ředitelství státních lesů a statků v Hodoníně hodlá provést novou organisaci lesní služby, při které se uvolní tito zaměstnanci: ing. Jindřich Wachtel, lesní rada [uvolněn – propuštěn]; Metoděj Šimek, výpomocný lesní hajný [zůstal ve službě]; Dominik Vachlík, lesní hajný [nezjistil jsem]. Lesní správa za spoluúčasti závodní rady projedná s výše uvedenými zaměstnanci jejich přeložení. Pokud nebudou ze závažných důvodů souhlasit, mohou být navrženi i jiní zaměstnanci, kteří projeví s přeložením souhlas. Za tímto účelem se dostaví dne 24. dubna do Uh. Brodu navržení zaměstnanci a důvěrníci závodní rady.“ A mezi nimi i náš známý V. H. Asi v roce 1947 však V. H. odchází někam na Brněnsko, kde má nějaké malverzace s dřevem a později byl chycen na hranicích při pokusu o opuštění republiky. Po roce 1989 dle sdělení mého kamaráda, z jehož rodiny měl V. H. manželku, žádal o odškodnění a rehabilitaci. Dopis z 26. 11. 1943 adresovaný lesnímu úřadu v Uh. Brodě dosti dobře dokresluje charakterový profil V. H. „Pokud se týká V. H., nemáme na jeho
osobě nejmenšího zájmu, tím méně pak na zdržování jeho přeložení. Tlumočili jsme vám jen to, co nám bylo řečeno jeho otcem. Je nám známo, že byl přijat pro Uh. Brod nikoliv pro Slavkov. My jsme jej pro Slavkov nikdy nežádali. Vyřídíme mu, že se musí na stěhování připravit.“ S odstupem času lze s určitostí říci, že nepomáhali protektorátnímu režimu hlavně ti umučení a padlí za II. světové války, kteří jsou napsáni na pomnících v dědinách. Proto závěrem svého pojednání opíšu část dopisu hradčovského občana, zaslaného rodině před popravou. „Sděluji vám poslední smutnou zprávu, že dnes 7. října 1943 v 6. 30 hod. čekám k popravě – jsou dvě hodiny. Všechno, každý dech patří vám, jsem klidný, neboť mám klidné a čisté svědomí – žádnému jsem neublížil ani neučinil nic špatného. Těším se jen tomu, že budete na mne s láskou vzpomínat, mám pevnou útěchu v Boha, že se shledáme tam na věčnosti, kde budu na vás čekati k shledání. Manželko moje nejdražší, kdyby jsi snad měla něco, co snad bylo za našeho manželství mnou zaviněné, odpusť mně to. Nemohl jsem dostati milost, odcházím na věčnost jako dobrý Čech, a pro lásku k pracujícím lidem byl to můj osud od Boha určen. Já se smrti nebojím, ale je mi vás líto, kolik hrozného bolu jsem vám učinil. Zdraví, štěstí, mnoho Božího požehnání, s Bohem buďte živi, zdrávi, to vám přeji z plného srdce. Věřte v Boha, pomodlete se za mou duši, je 5 hod., za chvíli mám... Breslau 10. října 1943“ Zpracoval Alois Martinec
Tvořeníčko Protože ráda tvořím, rozhodla jsem se podělit se o své nápady a zkušenosti. Díky podpoře ze strany pana starosty a hradčovských hasičů, kteří mi nabídli prostory nově zrekonstruované hasičské zbrojnice, jsem mohla otevřít kroužek Tvořeníčko pro šikovné děti od 9ti let. Sama jsem do podobných kroužků musela dojíždět do Uherského Brodu, a proto jsem si myslela, že zájem ze strany dětí bude velký. Natiskla jsem pozvánky, připravila si spoustu hezkých výrobků, ale na první schůzku přišel jen jeden zájemce, což mě velmi zklamalo. Na radu pana starosty jsem vytrvala, změnila den schůzek a ejhle – druhé Tvořeníčko už přitáhlo devět školáků a stále jich přibývá. Poplatek na měsíc činí 50 Kč, což je cena ještě nižší, než za kroužky provozované volnočasovými centry v Uherském Brodě, navíc už děti nemusí nikam dojíždět a jsou ve známém prostředí ve společnosti svých kamarádů. Doufám, že se dětem bude nadále v Tvořeníčku líbit a že naše výrobky budou dělat radost i Vám.
Kdy a kde nás najdete? Každé úterý od 15.30 v hasičské zbrojnici v Hradčovicích. Tereza Mikulcová
Naši jubilanti 19. 5. Vladimír Šuranský, Hr. 49 1. 6.
17. 6. Helena Šobáňová, Hr. 129 Obec má stále nové přírůstky, tentokrát je přivítala 5. března.
85 let
Božena Škrabolová, Hr. 126 80 let 85 let
Společenská kronika roku 2010 Narození
Hasičský ples se odvíjel v rychlém tempu.
Leden Únor Květen Červen Červenec Srpen Listopad
Magdaléna Janků, Hradčovice 175 Vojtěch Šobáň, Lhotka 62 Petr Hřib, Lhotka 111 Matyáš Konečný, Hradčovice 134 Anna Nevařilová, Hradčovice 8 Ondřej Pišoja, Hradčovice 50 Simona Koníčková, Lhotka 79 Marek Matušek, Lhotka 38 Jakub Daněk, Hradčovice 242 Antonín Tihelka, Hradčovice 251 Lukáš Babits, Hradčovice 157 Lukáš Mlynár, Lhotka 92
Úmrtí Zimní čas prohřálo zpívání dětí, mužského sboru a Vlčnovských búdových umělkyň.
Hrůzyplné okamžiky zažívali dne 30. 1. návštěvníci představení Pes Baskervillský v podání Prakšického divadla.
Zápis dětí do 1. třídy
Pro mnohé předškoláčky byl 18. leden 2011 velmi důležitým dnem, konal se totiž zápis do 1. ročníku základní školy. Více než dvě desítky oslovených dětí z Hradčovic, Drslavic a Veletin přišly v doprovodu svých rodičů, aby u zápisu předvedly, co všechno už umí a co se stihly naučit. Nebyla to jejich první návštěva ve škole, tu absolvovali již s předstihem se svými kamarády a s p. učitelkami z jednotlivých mateřských školek. Zjistily, jak to v takové opravdové škole, a obzvláště v první třídě, vypadá. Aby rodiče budoucích prvňáčků neměli pochybnosti o tom, zda jejich děti povinnou školní docházku zvládnou, uspořádalo pro ně vedení základní školy ve spolupráci s Krajskou peda-
gogicko-psychologickou poradnou v Uherském Hradišti v prosinci přednášku o školní zralosti, kde se mohli dozvědět mnoho zajímavých a užitečných informací a zároveň se mohli obrátit se svými případnými dotazy přímo na odborníky. Při zápisu děti předvedly, jak umí plnit nejrůznější úkoly, například zpívat, recitovat, počítat a vystřihovat. U některých dětí rodiče požádali o odklad povinné školní docházky, a proto ředitelství školy rozhodne o jejich přijetí individuálně po doložení zprávy od lékaře, popř. z pedagogicko-psychologické poradny. Na ty, které byly do 1. ročníku přijaty, se budeme 1. září těšit! Jitka Vyskočilová
Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Prosinec
MUDr. Josef Gregůrek, Hradčovice 214 Vladimír Holub, Hradčovice 132 Jaroslav Prchlík, Lhotka 7 Ladislav Matyáš, Lhotka 28 Františka Gášková, Hradčovice 141 Zdeněk Hanáček, Hradčovice 200 Vlasta Šenkýříková, Hradčovice 109 Luka Bonič, Hradčovice 115 Eva Šišáková, Hradčovice 189 František Burša, Hradčovice 82 Františka Šobáňová, Hradčovice 80 Marie Hanáčková, Hradčovice 124 Marie Sopúšková, Lhotka 67
Sňatky Leden Duben Červen Červenec Září
Kristýna Nevařilová, Lhotka 36 – provdala se mimo obec Pavla Zálešáková, Hradčovice 230 – Robert Smejkal Zuzana Juráková, Hradčovice 105 – Juraj Zverbík, Hradčovice 105 Monika Kaňovská, Hradčovice 212 – Pavel Moštěk, Hradčovice 151 Šárka Gažáková, Hradčovice 84 – Miroslav Turzík, Hradčovice 84
Počet obyvatel Hradčovice Lhotka CELKEM
k 1. 1. 2010 698 340 1038
k 31. 12. 2010 686 338 1024
Hradčovské listy, zpravodaj pro občany Hradčovic a Lhotky. Vydává Obec Hradčovice, odpovědní redaktoři Petr Zemek, Josef Hruboš a Pavel Moštěk. Podepsané příspěvky zasílejte e-mailem na adresu
[email protected] nebo odevzdávejte v kanceláři obecního úřadu.
