ROZMÍSTĚNÍ VODY NA ZEMI VODSTVO Voda je nejdůležitější složkou přírodního prostředí. Voda má v krajinné sféře funkci látky umožňující nejen pohyb hmoty, ale i její nepřetržitě probíhající výměnu. Je i velmi významným přírodním zdrojem, který zaujímá klíčové postavení v životě a činnosti člověka, a její úloha roste s mírou rozvoje společnosti. Rozmístění celosvětových zásob vody 1. Hydrosférou rozumíme (vyberte nejsprávnější tvrzení): a) veškerou sladkou vodu na Zemi b) veškerou pitnou vodu na Zemi, oceány a moře c) prostor na povrchu, pod povrchem i v zemské atmosféře, kde se vyskytuje a pohybuje voda v různých skupenstvích d) oceány a moře, pitnou vodu a vodu v řekách, jezerech a v ledovcích 2. Vyjmenuj všechny formy, ve kterých se vyskytuje voda: a) pevná – led b) kapalná – voda c) plynná – vodní pára 3. Převážná část sladké vody je vázána: a) b) c) d)
v jezerech v bažinách v ledovcích pod zemským povrchem
4. Značnými rezervoáry vodstva na Zemi jsou bažiny. Nejrozsáhlejší oblastí bažin na Zemi je území: a) b) c) d)
v Evropě v Rusku a Kanadě v bezodtokých územích tropů v Jižní Americe
5. Vysvětli pojmy: a) malý oběh vody – výměna vody nad oceány nebo nad pevninou b) velký oběh vody – výměna vody mezi oceány a pevninou
ROZMÍSTĚNÍ VODY NA ZEMI 6. Vysvětli pojmy: a) oceánologie – nauka zabývající se oceány a moři b) potamologie – nauka zabývající se povrchově tekoucími vodami c) limnologie – nauka zabývající se stojatými vodami (jezera, přehrady) d) kryologie – nauka zabývající se výskytem a pohyby ledovců 7. Doplň do obrázku základní složky malého a velkého oběhu vody.
zu
Obr. 1: Oběh vody na Zemi
8. Ledovce jsou největší zásobárnou sladké vody na Zemi. Doplň, ve kterém pohoří a ve kterém státě se nachází ledovec: LEDOVEC
POHOŘÍ
STÁT
Fedčenkův
Pamír
Rusko
Aletschský
Alpy
Švýcarsko
Vatnajökull
-
Island
9. Jak se dá získat voda v poušti? V pouštích se voda získává pomocí slunečních destilátorů. Tyto destilátoru využívají k odpařování vody tepelnou energii slunce (např. fólie pokrývající písečnou jámu, v níž se Moře a nachází oceány sklenice, do které bude vypařená voda odkapávat)
ROZMÍSTĚNÍ VODY NA ZEMI Moře a oceány Všechna moře a oceány tvoří světový oceán, ve kterém je převážná část z celkových zásob vody na Zemi. Z plochy povrchu Země připadá na světový oceán 71% a na souši jen 29%. Rozdělení oceánů a pevnin na povrchu Země je velmi nerovnoměrné, neboť na severní polokouli tvoří souše asi 39% a oceány 61%, kdežto na jižní polokouli je celková plocha pevnin pouze 19% a plocha oceánů 81%. 10. Vysvětli pojmy: a) světový oceán – vodní obal Země (všechny oceány, moře a veškeré vodstvo, které je přímo s ním spojené) b) moře – velké plochy slané vody, které jsou propojeny s oceánem c) poloostrov – část pevniny vybíhající do moře či jezera (z 3 stran je ohraničen vodstvem) d) průliv – zúžená část oceánu nebo moře, která je sevřena pevninou (je dán přírodou) 11. Vyjmenuj tři typy moří a uveď příklad: MOŘE okrajové
PŘÍKLAD Severní moře
vnitřní
Středozemní moře
vnitrozemské
Kaspické moře
12. Jaké jsou příčiny těchto pohybů mořské vody: a) vlnění – vliv větru, mořské proudy, zemětřesení b) příliv a odliv – vliv přitažlivé síly Měsíce c) oceánské proudy – rozdílná teplota a slanost vody, vliv pasátů 13. Která moře spojuje / odděluje: a) Bospor – Černé a Marmarské moře b) Beringův průliv – Beringovo a Čukotské moře c) Drakeův průliv – Atlanský a Tichý oceán d) Bab al Mandab – Rudé moře a Adenský záliv 14. Úžina Dardanely se nachází mezi: a) Marmarským mořem a Černým mořem b) Egejským mořem a Thráckým mořem c) Egejským mořem a Marmarským mořem d) Egejským mořem a Krétským mořem
ROZMÍSTĚNÍ VODY NA ZEMI
15. Barevně zakresli a popiš do mapky nejznámější teplé a studené mořské proudy:
Obr. 2: Slepá mapa světa
16. Které oblasti Asie ohrožují vlny tsunami? Dokázal/a bys popsat jejich činnost od okamžiku vzniku? Nejvíce ohroženými oblastmi Asie jsou Japonsko a Indonésie. Tsunami vzniká při silném zemětřesení pod hladinou moře, při podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře. Poté následuje jedna nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které dosahují obrovských výšek.
17. Podle tematické mapy ve školním atlase světa porovnej slanost oceánské vody v oblasti Perského zálivu a Korejského poloostrova. Vysvětli případné rozdíly. Slanost vody v Perském zálivu se pohybuje okolo 40 % promile - patří k nejslanějším vodám na Zemi (velký výpar, málo vody se vrací zpět). Naopak vody u Korejského poloostrova mají nízký obsah soli – asi 33% promile (malý výpar, do moře teče velké množství sladké vody z řek).
ROZMÍSTĚNÍ VODY NA ZEMI 18. Urči, ve které oblasti Asie se nachází Hormuzský průliv. Proč má tato úžina strategický význam nejvyššího řádu? Projevila se tato skutečnost v posledním desetiletí? Nachází se na jihozápadní části Asie mezi Perským a Ománským zálivem. Hormuzský záliv je významnou strategickou námořní cestou, po které je přepravována část světové těžby ropy z Perského zálivu (export 40% světové ropy). V současnosti velitelé Iránu vyhrožují, že pokud by došlo k americkému útoku, zablokují námořní dopravu vedoucí přes Hormuzský průliv, který spojuje Perský záliv s Indickým oceánem.
19. Načrtni a pak popiš dno oceánu.
20. Vysvětli příčiny, proč má Rudé moře největší a Baltské moře nejmenší salinitu. Salinita vody souvisí s podnebím. V oblasti Rudého moře dochází k velkému vypařování vody a minimálnímu návratu vody zpět do moře. Naopak v oblasti Baltského moře dochází k malému vypařování mořské vody a navíc do něj teče mnoho sladké vody z řek a ledovců.
21. Vysvětli geografické rozložení salinity v oceánu. R Subtropická moře rozkládající se kolem obratníků obsahují větší koncentraci soli než moře polární. Salinita je také ovlivněna prouděním mořských proudů (slaná voda je těžší, klesá ke dnu a vytlačuje sladkou vodu vzhůru).
ROZMÍSTĚNÍ VODY NA ZEMI Řeky, říční síť Mimořádný význam pro život na Zemi mají řeky. Zajišťují odtok vody z kontinentů do oceánu a tvoří základní část oběhu vody na Zemi. Rozdělují se podle délky a velikosti plochy povodí. 22. Do obrázku dopiš názvy jednotlivých typů říční sítě:
Obr. 3: Přehled typů říčních sítí
23. Uveď tři nejdelší řeky každého kontinentu: a) Evropa – Volha, Dunaj, Ural b) Asie – Chang Jiang (Jang c'-t'iang), Jenisej, Huang He c) Afrika – Nil, Kongo, Niger d) S. Amerika – Mississippi, Mackenzie, Yukon e) J. Amerika – Amazonka, Paraná, Purus 24. Vytvoř správné dvojice: 1. pramen 2. ústí 3. ron 4. povodí 5. rozvodí 6. úmoří 1–C
A) nesoustředěný odtok srážkové vody B) hranice mezi dvěma povodími C) místo, kde podzemní voda vyvěrá na zemský povrch D) území, ze kterého všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře, oceánu E) místo, kde se řeka vlévá do jiné řeky, jezera, moře či oceánu F) území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou a podpovrchovou vodu
2–E
3–A
4–F
5–B
6–D
ROZMÍSTĚNÍ VODY NA ZEMI 25. Obrázky A – G znázorňují jednotlivé režimy odtoku řek.
K obrázkům A – G přiřaď správné odtokové režimy: a) alpské řeky – b) západoevropské řeky – c) rovníkové řeky – d) jihoevropské řeky – e) monzunové řeky – f) východoevropské řeky – g) středoevropské řeky Uvedené řeky přiřaď správně k jednotlivým odtokovým režimům: 1) Volha 2) Amazonka 3) Temže 4) Tajo 5) Rhôna 6) Kongo 7) Odra 8) Tibera 9) Mekong 10) Rýn 11) Dněpr 12) Vezera 13) Iravadi 14) Seina A- …- … B - …- … C - …- … D - …- … E - …- … F - …- … G - …- … 26. Nejvyšší odtokovou výšku ze všech kontinentů má: a) Evropa b) Austrálie c) Oceánie d) Jižní Amerika Zdůvodněte. 27. Nejnižší odtokovou výšku ze všech kontinentů má: a) Austrálie b) Evropa c) Oceánie d) Severní Amerika
ROZMÍSTĚNÍ VODY NA ZEMI
28. Ke kterému úmoří patří většina vodstva Jižní Ameriky? úmoří Atlantského oceánu 29. Názvem creek se v Austrálii označují: a) zdroje podzemní vody vyvěrající pod tlakem na povrch b) zdroje podzemní vody, které je nutno čerpat na povrch c) občasné říční toky v období dešťů d) stálé vodní toky na západním a jižním pobřeží Austrálie 30. Ke každé řece přiřaď moře / záliv, do kterého se vlévá. Pracuj s atlasem. Yukon Niger Parana Jenisej Dněpr Mekong Brahmaputra
Bengálský záliv Karské moře Atlantský oceán Guinejský záliv Beringovo moře Černé moře Jihočínské moře
31. Ruské řeky mají nejen významný energetický potenciál, ale jsou i významným předpokladem pro vodní vnitrozemní dopravu. Silně omezujícím aspektem je však skutečnost, že: a) převážná část těchto řek s výjimkou nejzápadnějších a nejjižnějších oblastí zamrzá, na Sibiři na 7-8 měsíců b) převážná část těchto řek je silně znečištěna průmyslovou činností a těžbou nerostných surovin c) většina řek má nevyrovnané vodní stavy v průběhu roku d) většina řek je pro nákladní vnitrozemskou vodní dopravu mělká a málo vhodná 32. Které oblast v Evropě je nejvíce protkána kanály a průplavy mezi velkými řekami? Proč? Území Holandska a Německa. Nachází se zde velmi důležité evropské přístavy – obchod, doprava.
