1-2. leden - únor 2007

1-2 leden - únor 2007

Ročník XVI Cena 5,- Kč

Ctihodní pánové na vysokých kolech. Jejich snímky jsou dominantou výstavy fotografií Drahuše Šmídové, kterou můžete navštívit v Infocentru Čerčany do 23.2.2007.

Čerčanský zpravodaj 1-2/2007

ZPRÁVY ZASEDÁNÍ RADY A ZASTUPITELSTVA OBCE Vážení spoluobčané, v období dvou měsíců od vydání prosincového čísla Čerčanského zpravodaje byly řešeny tyto nejdůležitější problémy života obce: 1) Dopravní poměry v ulici Sokolské před základní školou - Pro objektivní zjišťování nejenom počtu vozidel projíždějících touto ulicí, ale i řidičů překračujících předepsanou rychlost 50 km/h, byl zakoupen a nainstalován radar. V období od 5. října do 6. listopadu 2006 překročilo povolenou rychlost 22193 řidičů. To je 14% z 157547 automobilů, které v tomto období projely Sokolskou ulicí. 11 výtečníků se dokonce Sokolskou ulicí řítilo rychlostí vyšší než 100 km/hodinu! Proto bylo rozhodnuto, že v prostoru před školou bude vybudován osvětlený zvýšený přechod pro pěší (retardér). Podle dohody s Policií ČR bude u školy probíhat v nepravidelných intervalech měření rychlosti s následnými postihy řidičů podle příslušného zákona. 2) Bankomat - Snaha donutit některou z bank k instalaci bankomatu v obci se datuje již od konce 90. let. Banky údajně nepovolí instalaci bankomatu, pokud z něj nemají zaručeno 2700 výběrů za měsíc. A naše obec s cca 2700 obyvateli jim tuto jistotu nezaručuje. Začátkem ledna přišla na obecní úřad nabídka firmy KINGSTON Consulting s.r.o. s nabídkou instalace bankomatu. Firmě by stačilo 1300 výběrů za měsíc, finanční rizika pro obec po jeho instalaci jsou sice neúměrně vysoká a spočívají v platbách za počet neuskutečněných výběrů pod 1300 a sankce (až 130 tis.) při žádosti o ukončení smlouvy na bankomat dříve než za 5 let. Ale to nejsou všechny rozhodující argumenty pro odmítnutí nabídky. Nejsou žádné pozitivní reference a odkaz firmy na obec Hranice u Aše je nepravdivý. Dotazem u firmy – v návrhu smlouvy o tom není ani zmínka – bylo zjištěno, že každý výběr by byl zpoplatněn jako výběr z „cizího“ bankomatu. Každý vlastník platební karty, který vybírá peníze z bankomatu jiné banky než té, u které má účet, ví, že musí za tento výběr zaplatit poplatek ve výši až 50 Kč. Vedení obce nevzdává snahu o instalaci bankomatu, budeme pokračovat v oslovování jednotlivých bank, hlavně České spořitelny, která měla kdysi v obci expozituru. Řešením pro každého občana by bylo otevřít si účet u Poštovní spořitelny – pošta má otevřeno i v sobotu a za výběr peněz u přepážky se neplatí. 3) Zubařská ordinace ve zdravotním středisku - MUDr. Martina Scheifele ukončila činnost zubařské ordinace ve zdravotním středisku. Vedení obce vyvíjí snahu o obsazení této ordinace jiným zubařem. 4) „Večerka“ v budově pošty - Nájemní smlouva stávajícího nájemce končí 28. 2. 2007. Bylo již vyhlášeno výběrové řízení na nového nájemce s podmínkami – zachovat prodej sortimentu potravin a preferovat rozšířenou provozní dobu obchodu. 5) Druhý sjezd z komunikace I/3 – „brejle“ na Vysoké Lhotě - Podle sdělení ŘSD probíhá stavební řízení. 6) Územní plán a jeho změny - Místostarostka Ing Tomášková přijímá podněty občanů do změny č. 6 Územního plánu obce. Za Radu obce Ing. Jan Tupý Připomínáme, že do 31. března 2007 je nutné uhradit poplatek za odvoz odpadů v obci; rovněž tak poplatky za psy.

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA PRONÁJEM NEBYTOVÝCH PROSTOR Obec Čerčany vyhlašuje výběrové řízení na pronájem nebytových prostor v č.p. 200, ul. Sokolská, prodejna potravin o velikosti 54 m2, voda + WC, provozovna bude k dispozici od 1.3.2007. Podmínky výběrového řízení: 1. Výše nájmu je stanovena 27.000,- Kč ročně + skutečné provozní náklady. 2. Obec má zájem pouze o provozování prodeje potravin a potravinářského sortimentu, vítána bude rozšířená provozní doba. 3. Zájemce předloží zároveň s nabídkou živnostenský list (kopii) na požadovanou činnost. Nabídky zasílejte doporučeně v zalepené obálce na adresu: - Obecní úřad Čerčany, Václavská 36, 257 22 Čerčany do 20. 2. 2007 (rozhodující je datum podání – nejpozději do 20. 2. 2007) - nebo osobně předejte do podatelny OÚ do 20. 2. 2007 Vyhodnoceni nabídek bude provedeno do 26. 2. 2007 Obálku označte v levém horním rohu značkou „VŘ – č.p. 200“

UKRADENÝ RELIÉF JE NA SVĚTĚ! Zřejmě cena tepaného reliéfu (skoro 100.000,- Kč) ze vstupního prostoru čerčanského kulturního domu a medializace případu odradila zloděje zpeněžit jej v některé sběrně surovin a raději jej diskrétně vrátil. O následujícím víkendu po krádeži se totiž objevil reliéf pohozený za kulturním domem. Po opravě bude plastika opět zdobit vstup do KD Čerčany. Obec tímto zároveň děkuje spřízněným médiím za informování veřejnosti o krádeži. To totiž asi nejvíce přispělo k tomu, že se reliéf vrátí na své původní místo. Na snímku pracovník KD Čerčany p. Chlumský prohlíží poškození plastiky. -ou-2-


ZUBAŘ V ČERČANECH Se zubaři a s vládou je to opravdu v této republice problém. Tak jako za totality nebyly banány a pomeranče, teď nejsou zubaři. Odchodem MUDr. Maškové (Scheifele) do zahraničí se rázem ocitlo několik stovek obyvatel Čerčan bez svého zubaře. Situace pro osiřelé pacienty i obec neřešitelná. Připomeňme, že sama paní doktorka už minimálně dva roky hledala za sebe do Čerčan náhradu. Bezvýsledně. Když se pak definitivně odstěhovala do zahraničí, začala intenzivně shánět nového zubaře i obec. Nikdo ale moc velké naděje nedával. Nicméně, zdá se, že se zablýsklo na lepší časy. Na základě článečku v MF Dnes, kde paní redaktorka Bušková popisovala svízelnou situaci se zubaři v okrese Benešov, potažmo i v Čerčanech, přinesl záblesk naděje. O zubní praxi v Čerčanech projevila po přečtení tohoto článku seriózní zájem mladá lékařka. Obec s ní už dokonce uzavřela budoucí nájemní smlouvu na ordinaci po paní doktorce Maškové. Takže když vše dopadne, od června by se mělo opět ordinovat. Proto, a teď mám na mysli všechny bývalé pacienty MUDr. Maškové, nemáte-li v současné době akutní potřebu zubního ošetření, vydržte do června nebo července. -mn-

CHCEŠ SE STÁT POLICISTOU? Policie ČR správa Středočeského kraje přijímá do služebního poměru nové příslušníky Policie ČR. Po úspěšném vykonání přijímacího řízení nabízí: zajímavou práci ve státní službě profesní růst i získání vysokoškolského vzdělání dobré platové podmínky a další sociální výhody Základní požadavky: bezúhonnost dobrý zdravotní stav ukončené středoškolské vzdělání Bližší informace: Personální pracoviště Policie ČR správy Středočeského kraje tel.: 974 861 751, 974 861759 nebo přímo na OO Policie ČR Čerčany v Sokolské ul. č.p. 200, tel.: 317 776 230, další informace: www.mvcr.cz/nabor

STATISTIKA DOPRAVNÍCH NEHOD NA BENEŠOVSKU ZA ROK 2006 VE SROVNÁNÍ S ROKEM 2005 za rok dopravní nehody úmrtí těžké zranění lehké zranění DN pod vlivem alkoholu příčiny: nedodržení rychlosti nesprávné předjíždění nedání přednosti nesprávný způsob jízdy zavinění: technickou závadou vozidla lesní zvěří, domácím zvířectvem

2006 1856 9 44 332 95 342 57 210 1064 32 121

2005 1968 15 67 387 130 448 61 231 1045 20 138

KINO ZAHÁJILO DALŠÍ SEZÓNU V NOVÉM KABÁTĚ Po měsíc trvající přestávce se divákům opět otevřely dveře čerčanského biografu, který se během plánované zimní dovolené dočkal nemalé proměny. Nejnápadnější a také nejnákladnější změnou jsou sedadla v promítacím sále. Ta stará, dřevěná a vrzající, nahradily nové, pohodlné, polstrované sedačky původně z benešovského kina, kam se nedávno instalovaly nové. Výměna sedadel přišla obecní úřad na šedesát tisíc korun, přičemž se jedná pouze o náklady spojené s jejich montáží a demontáží, protože samotná sedadla byla poskytnuta zdarma. Původní obavy některých pracovníků kina z toho, že si nové posezení diváci neoblíbí, se nevyplnily. Lidé, kteří přišli na první lednová promítání, si je pochvalovali. „Jsou příjemně měkká a pohodlnější než ta, co tu byla předtím,“ ohodnotila změnu jedna ze stálých divaček. Oficiální otevření kina se konalo v sobotu 20. ledna při příležitosti promítání dětského filmu Lovecká sezóna. Každý malý návštěvník dostal při vstupu do sálu od filmových klaunů sladkou pozornost, kdo si s sebou přinesl svého plyšového medvídka, na toho čekala odměna větší. -tm-3-

rozdíl - 112 -6 - 23 - 55 - 35 - 106 -4 - 21 19 12 17 nprap. Zuzana Stránská


DÍKY PŘÍZNIVÉ ZIMĚ STAVEBNÍ PRÁCE POKRAČUJÍ I V LEDNU V průběhu prosince loňského roku byly v rámci zakládání objektu hospice realizovány ležaté rozvody kanalizace. S ohledem na značnou četnost svislého odpadního potrubí v objektu vznikl mezi základy složitý pavouk těchto rozvodů, které byly vyvedeny nad úroveň budoucí podlahy suterénu. Po zasypání těchto rozvodů a celého prostoru mezi základovými pasy se v prosinci podařilo realizovat celou základovou desku, na které bude následně natavena hydroizolace. A pak již může začít stavba nosných zdí. Protože v lednu nic nenasvědčovalo tomu, že bychom měli být v období panování paní Zimy (mezi věřícími šly dokonce domněnky, že by to mohlo souviset s intenzivními modlitbami lidí, kteří podporují stavbu čerčanského hospice), začala v druhém lednovém týdnu po vyzrání základové betonové desky realizace izolace pod nosnými zdmi a brzy na to i jednotlivých nosných zdí. Na straně vyššího zářezu a pod budoucím atriem jsou zdi železobetonové, ostatní zděné. Kromě toho během chvilky vyrostly i šachty pro dva lůžkové výtahy a pro jeden menší výtah, který je určen k distribuci jídla z kuchyně do pater. Před vichřicí, která se prohnala naším krajem, byly ze staveniště prozíravě všechny neupevněné věci odklizeny, takže silný vítr se vyřádil pouze na připravené armatuře vnitřní zdi, která ještě nebyla obehnána bedněním. Její osazení na původní místo však nepůsobilo žádné větší problémy, ale práce na bednění musela být kvůli silnému větru o několik dní odložena. Na čtvrtý lednový týden bylo předběžně naplánováno osazení základového kamene do zdi v místnosti posledního rozloučení. Připomínám, že se jedná o kámen z mračského lomu, který byl slavnostně požehnán již 5.4.2003. Tehdy jsme věřili, že ministerskou dotaci na rok 2003 určitě dostaneme. Od té chvíle byl dočasně umístěn na místě stavby pod ochrannou konstrukcí (té nezvyklé „psí boudy“ jste si jistě všimli). Po sundání konstrukce se stavbyvedoucím značně orosilo čelo, neboť velikost kamene vyžaduje jeho přemístění pomocí velkého jeřábu. Před definitivním osazením byl jeho povrch i celkový tvar ještě opracován zručným kameníkem – byly z něj odstraněny zejména výstupky, které by zabíraly zbytečné místo nebo by bránily řádnému osazení do zdi. Kámen bude osazen v čele místnosti a bude vystupovat ze zdi přibližně o 60 cm, výška je 80 cm a šířka 250 cm. Domnívali jsme se, že do konce ledna by suterén mohl být pod stropem. Sněhová nadílka a teplota pod bodem mrazu koncem ledna nakonec přece jen stavbu zastavily, takže stavební práce byly přerušeny. Z předpovědi počasí však lze usuzovat, že stavba bude brzy pokračovat, takže pohled na celé staveniště nebude již možný ani z panelové cesty nad polem, jak tomu bylo dosud. Ing. Jiří Pech, koordinátor stavby

„SMRÁDEK, ALE TEPLOUČKO...“ Všimli jste si letos jedné věci? Možná, že ti, kdo sledují stav ovzduší v Čerčanech delší dobu, tak ti si všimli. Totiž, že se tu v zimě večer téměř nedá dýchat. Jste zvyklí před spaním pořádně vyvětrat ložnici, aby se vám lépe spalo? To jste si dali, co? Navětrali jste si dovnitř pekelný smrad a zadělali si tak na „noční můru“. Zhruba od 17.00 hod, kdy se lidi vracejí z práce a začínají zatápět v kotli, se z komínů valí dýmy různé hustoty a barev (čímpak se asi v těch kotlech topí?). Žijeme v malebném Posázaví. Člověk by řekl, jak zdrávo tady je. Možná, že opak je pravdou. Trávíme nejen sebe, ale hlavně své děti. A jak se zdá, je nám to vcelku jedno. Po nás potopa. A nebo po vojensku - „smrádek, ale teploučko“? Chtělo by se doplnit „jedovatý smrádek“. Jistě někoho napadne z principu jakési „preventivní podezřívavosti“: „Když někdo kritizuje, Ilustrační foto, které do redakce Čerčanského zpravodaje přišlo podívejme se na něj. Má „zameteno před vlastním z obecního úřadu, nejspíš nepotřebuje žádný komentář. prahem“? Myslím, že v tomto případě „zameteno“ máme. Topíme již 16 let elektřinou bez možnosti kombinovaného kotle, protože jsme to považovali za v té době nejekologičtější způsob topení. Že je elektřina a plyn čím dál dražší? Ano, to je pravda. Na druhé straně, spočítal někdo, kolik každá rodina vydá ročně peněz v lékárnách za léky, které mají udržet případně navrátit zdraví? A to, co dýcháme má přímý vliv na kvalitu našeho zdraví. Koho zajímají podrobnosti, nalistujte si Čerčanský zpravodaj č. 1-2/2006 článek pí Věry Zikové „Proč sami sebe zabíjíme?“ Pokud ho nemáte, rádi Vám ho vyhledáme v archivu Čerčanského zpravodaje v Infocentru. Renata Frídová -4-


NEDEJTE STROMY Vážení přátelé, možná jste v posledních dnech zaznamenali reportáže a ohlasy v České televizi, případně i v dalších médiích, týkající se hromadného kácení dřevin v bezprostřední blízkosti silnic I. třídy na Vysočině. Podnětem pro tuto činnost se stal zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, dle kterého „na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy kácet dřeviny na silničních pozemcích“. Tento problém se netýká zdaleka jen kraje Vysočina a pod záminkou ohrožení účastníků silničního provozu jsou káceny zcela zdravé vzrostlé stromy i celé aleje. Jak toto zbytečné ničení zeleně zastavit? Pravomoc mají starostové obcí, v jejichž katastru se zásah plánuje. Podle § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny musí být kácení dřevin, které má být provedeno v souladu s § 15 zákona o pozemních komunikacích, oznámeno orgánu ochrany přírody minimálně 15 dní předem. Orgán OP může oznámené kácení omezit, pozastavit, zakázat, a to ve správním řízení. Bohužel zákon nemá ustanovení o tom, že je oznamovatel povinen se zamýšleného kácení zdržet, jakmile je takové řízení zahájeno. Orgán OP tedy může zahájit a vydat předběžné opatření podle § 61 správního řádu. Důvodem pozastavení je, pokud záměr vybočuje nad rámec zvláštního zákona, který obsahuje zmocnění ke kácení, nebo je v rozporu s požadavky na ochranu dřevin. Jinými slovy, pokud kácení není skutečně opodstatněné. Oznámení o zamýšleném kácení musí mít podle vyhlášky stejné náležitosti, jako má žádost o povolení kácení. V praxi to zejména rozvodné závody, ale i správci silnic většinou nedělají, nemají v oznámení přesně určen počet, druh, rozměry, zákresy umístění dřevin. Ve všech těchto případech je pak sporné, zda bylo řádně oznámeno. Zároveň je ve všech těchto případech dán důvod pro pozastavení. Požadujte proto od svých starostů, aby postupovali výše uvedeným způsobem a neumožnili zbytečnou likvidaci stromů! Martin Dušek, ředitel Kanceláře ÚVR ČSOP

NAVRHUJTE BLANICKÉ RYTÍŘE V roce 2007 bude již podeváté uděleno ocenění Blanický rytíř fyzické osobě, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. Ocenění udělují třem navrženým kandidátům neziskové organizace Podblanicka, konkrétně Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim (administrátor ceny), občanské sdružení Chlum Čerčany, Vlastivědný klub P. A. N. Vlasáka Vlašim, Vlastivědný klub Votice, Vlastivědný klub Český Merán, o. p. s. Český Merán, Klub mladých Sedlec-Prčice, Sdružení Přátel Chotýšan, Český svaz ochránců přírody Benešov, Český svaz ochránců přírody Kladruby, Český svaz ochránců přírody Sázava, Český svaz ochránců přírody Střítež, Český svaz ochránců přírody Votice, občanské sdružení Podblanickem, Vlastivědný klub Šternberk, Vlastivědný klub Týnec nad Sázavou a okolí, Podblanický vědeckotechnický klub železniční, Podblanické infocentrum, Vlašimské hudební mládí a Vlašimská astronomická společnost. Návrhy lze podávat do 12. března 2007. Nominována může být fyzická (nikoli tedy právnická) osoba, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. A to za mimořádný čin v uplynulém roce (popř. dokončený v uplynulém roce) nebo za celoživotní dílo (ve výjimečných případech může být ocenění uděleno i in memoriam). Nominaci může podat kdokoli, tedy jednotlivý občan, obec, zájmový spolek písemně na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim. Nominace musí obsahovat titul, jméno a příjmení kandidáta, datum jeho narození, odůvodnění nominace a jeho kontaktní adresu popř. telefon. Ocenění bude uděleno na Velký pátek 6. 4. 2007 ve 13.00 h. v obřadním síni zámku Vlašim. Jan Urban

CO SE DO PUBLIKACE NEVEŠLO

---

Po přečtení posledního čísla Čerčanského zpravodaje jsem se rozhodl, že bych mohl také já přispět se svou troškou k diskuzi o knize o Čerčanech. Musím předeslat, že jsem byl stejně jako mnozí mí známí texty některých příspěvků v prvním okamžiku trochu překvapen (zaskočen? možná i zklamán?). Teprve po chvíli jsem si uvědomil, že nedržím v rukách odbornou knihu, ale živé svědectví svých současníků, kteří dle své nejlepší paměti dali na papír své vzpomínky na doby, které si my mladší již nepamatujeme a o nichž se dozvídáme z různých útržkových informacích. Omlouvám se tedy za svůj první postoj a vyslovuji svůj obdiv všem členům redakční rady a jednotlivým přispěvatelům, kteří ve svém volném čase vynaložili velké úsilí, aby světlo světa spatřila zmiňovaná publikace. Teprve s patřičným odstupem jsem si uvědomil, co to muselo dát za práci shromáždit od různých lidí potřebné materiály, vše zredigovat a sestavit do logického rámce, aby kniha měla nějaký řád. Pravdou je, že některé informace jsem v knize marně hledal. Abych to formuloval přesně: v paměti mám více či méně zasunuté určité vzpomínky, o nichž jsem doufal, že se mi po přečtení knihy oživí. Marně jsem například hledal nějaké informace o čerčanském přívozu: vždyť je po něm pojmenovaná i jedna ulička a do dnešního dne po něm zřejmě zůstal zachován sjezd pro hasiče k Sázavě. Ale kdy byl vlastně v provozu? Nebyl důležitým dopravním spojením obou břehů před vybudováním železničního mostu sdruženého s lávkou pro chodce? Jak to vypadalo na pravém břehu Sázavy? Kdo jej využíval a co dělal, když velká voda nebo ledy na Sázavě bránily jeho využití? Zřejmě se jedná o historii značně minulou, takže pamětníků tohoto přívozu už dnes asi mnoho nebude. Další oblast vzpomínek patří krámkům v Čerčanech. Z těch zaniklých mi v paměti utkvěly drogerie pana Čáky, cukrárna nad dnešním obchodním domem a maso-uzeniny pana Jiříka na návsi. Je zajímavé, jak v mé paměti uvízly jiné detaily, než na které vzpomínají manželé Musilovi. -5-


Kromě toho, z jejich popisu jsem si dával místopis jen stěží dohromady - seznam domů s čísly popisnými jsem zrovna neměl k dispozici. A tak jsem došel k následujícímu nápadu, který vám chci tímto předložit a vyzvat všechny obyvatele Čerčan, aby se přidali. Stejně jako mnohé zmiňované stavby již dnes neexistují nebo je po přestavbě jen stěží poznáváme, stejně tak za 50 let naše děti (a možná ani my) budou objekty z našich vzpomínek jen těžko identifikovat. Pojďme tedy systematicky zmapovat jednotlivé ulice Čerčan a jejich historii co nejdůkladněji. Myslím si, že v Čerčanském zpravodaji bychom určitě našli pro tuto činnost prostor. A tak by mohli obyvatelé vždy jedné vytipované ulice včetně případného přilehlého okolí spolu s pamětníky z Čerčan do každého příštího čísla přispět svými vzpomínkami, fotografiemi či jinými údaji, které by se jim podařilo shromáždit. Kdyby se takový materiál doplnil jednoduchou místopisnou mapkou, vznikl by za dva roky obsáhlý materiál, který by byl výborným zdrojem nejen pro případné pokračování již vydané knihy, ale i podkladem pro odborně historickou publikaci, kterou by si Čerčany jistě zasloužily. A ještě něco musím zmínit. Jako obyvatel Vysoké Lhoty jsem si nemohl nevšimnout relativně sporých informací o této části Čerčan. Vždyť vybudováním železničního mostu a následně silničního spojení se Vysoká Lhota stala nedílnou součástí Čerčan. A přitom její historie je jistě též velice zajímavá. Kolik významných a zajímavých lidí zde prožilo nemalou část svého života. Za podrobnější vzpomínku by jistě stál nejen místní statek, ale též hospoda Na Pyšelce, penzión Vesmír, obchod, který byl zbourán díky necitlivému vedení silnice I. tř. prostředkem zástavby a mnohé jiné stavby. Neměli bychom se vyhnout ani tomu, abychom pravdivě popsali poválečnou historii, kdy velké zahrady u rodinných domků byly zabrány a rozparcelovány na malé parcely pro chaty, nad jejichž velikostí dnes často kroutíme hlavou. Pro úplnost dodávám, že do Vysoké Lhoty (vlastně do Pyšel - dle názvu železniční zastávky) jsem pravidelně jezdil od roku 1960 na prázdniny a většinu víkendů, od roku 1988 zde trvale žiji i se svou rodinou, takže na některé věci, které se mi zvláště výrazně vryly do paměti, si pamatuji jen velice mlhavě (např. turnikety u zrušeného žel. přejezdu na Pyšelce), některé znám jen z dobových pohlednic (např. stav dnešní ulice Brigádníků, která původně vedla ve stejné úrovni jako zahrady a protější pole). Rád se proto dozvídám o historii zdejších míst, o důvodech změn a dalších souvislostech. Jíří Pech

---

V knize vydané k 650. výročí obce Čerčany jsem četl i příspěvek pana M. Musila o krejčovském učni z Větrova, který docházel denně ze vzdálené vísky do Čerčan. V článku se neuvádí celé jméno onoho učně; byl to však nepochybně můj vzdálený příbuzný Hájek z Větrova (jeho matka a moje matka byly sestřenice). Jednoho pozdního zimního odpoledne, téměř za šera, za ostré fujavice se sněhem, kdy mráz zalézal pod kůži, a kdy by člověk ani psa nevyhnal, potkala moje matka tohoto chlapce někde u Kampeličky. Když se od něj dozvěděla, že jde domů - na Větrov, zděsila se. Považovala za nelidské a trestuhodné dopustit, aby tento čtrnáctiletý malý hoch šel sám v tom nečase pěšky do Poříčí a odtud liduprázdnou krajinou polními pěšinami ke Svárovskému rybníku a konečně cestičkou vyšlapanou mezi bažinatými loukami až na Větrov. Pro osamělého chodce to byla za toho počasí cesta téměř životu nebezpečná. Nedovolila proto tehdy chlapci, aby v cestě dále pokračoval a dovedla ho k nám. Chlapec se s námi navečeřel a na noc jsme ho uložili do přistýlky, speciálně pro něj ještě téhož večera zhotovené. Byl rád, že si i ráno může trochu přispat. (Tu cestu z Čerčan na Větrov a zpět jsem ještě jako dítě školou povinné absolvoval několikrát a podle mých kritérií to byl vždy výlet na celé nedělní letní odpoledne. Ale chodit tam šestkrát v týdnu? A za každého počasí?) Vraťme se k našemu krejčovskému učni. Nezůstalo u jediného večera. Já jsem získal milého a moudrého staršího kamaráda, s nímž jsme po večerech hráli různé společenské hry, nebo si četli, anebo - společně s dalšími - drali peří. Moje maminka nám k tomu vyprávěla spousty napínavých pohádek. Když zimní příroda slevila trochu ze své krutosti, náš milý host se opět denně vydával na cesty sice krásnou, ale dost drsnou krajinou.

××× Moje první vzpomínky na čerčanskou školu by měly spadat do prvních zářijových dnů roku 1925. Ale nespadají. Z té doby si totiž nepamatuji zhola nic. Jen z vyprávění rodičů vím, že sama paní učitelka mě brávala v těch dnech (a rovněž také později, po celý školní rok 1925/1926) i s kočárkem, doprovázená vždy houfem prvňáčků, na krátké procházky po obci. Když začal pro ony prvňáčky školní rok, bylo mi několik málo dnů přes tři měsíce. V té době se začaly Čerčany rychle rozrůstat a pro školu chybělo to nejdůležitější: místnosti pro výuku žáků. V Čerčanech bylo sice několik poloprázdných vil, ale jejich m a ji t el é p r osb u o bc e

Firma ZLP s.r.o. hledá zaměstnance pro výrobu v Kostelci u Křížků na pozici: ¾

ELEKTROMECHANIK Požadujeme: zkušenost v elektrostrojním oboru, samostatnost, spolehlivost, ochota pracovat ve směnném provozu Dobré platové podmínky. Kontakt: tel.: 323 671 489, mob.: 603 570 677 e-mail: [email protected] -6-


o poskytnutí přístřešku pro školní účely nevyslyšeli s poukazem na to, že si nepřejí být rušeni ve svém soukromí. Moji rodiče, Marta a Josef Šilínkovi, se rozpomněli na svá dětská léta, kdy koncem 19. století navštěvovali evangelickou školu v Soběhrdech (matka tam denně docházela ze Lštění, otec z Přestavlk), vyhověli žádosti obce a pro školní potřeby uvolnili v tehdy čerstvé novostavbě v domě čp. 110 jednu místnost o výměře asi 25 m2. Byli tam umístěni žáci první třídy. Ještě teď se divím a nemohu pochopit, jak se tam všechna ta drobotina vtěsnala. Přesto všichni přečkali první rok svého školního života ve zdraví a navíc, na počest jejich tamního pobytu byla ulice, kde po tu dobu přebývali, pojmenována ulicí Komenského. Pro mne nastal skutečný pevný vyučovací režim ve školním roce 1931/1932. To již v nynější Sokolské ulici byla po dobu téměř dvou let v provozu nově postavená školní budova obdařená čtyřmi vyučovacími místnostmi. Do školy jsem neměl daleko. Nějakých sto metrů ke Kampeličce, která byla v té době dostavována, a odtud v ostrém úhlu do školy vzdálené již jenom dalších sto metrů. Od onoho rohu u Kampeličky nestály po pravé straně široko daleko vůbec žádné domy, po levé jenom dva a silnice sama, pokrytá uválcovaným šutrem, prachem, loužemi a blátem, byla po obou stranách lemována "škarpou". Škola nesla název "dvoutřídní", i když kromě "sborovny" a "kabinetu" nacházejícího se v prvním patře měla celkem čtyři místnosti, sloužící k vyučování. Chlapci měli k dispozici v přízemí jednu místnost pro první až třetí ročník a v prvním patře pro čtvrtý až osmý ročník. Stejné rozdělení platilo i pro děvčata. Vyučování pro chlapce a děvčata, nevím proč, bylo tehdy oddělené. Jen v první třídě jsme se na konci školního roku fotografovali chlapci s děvčaty společně. Třída byla vybavena školními lavicemi sestavenými z masivních bukových ohoblovaných desek určených vždy dvěma žákům. Lavici tvořilo její čelo a vrchní deska, která sloužila jako podpěra pro psaní a byla opatřena dvěma otvory pro uložení kalamáře. Pod deskou se nacházel úložný prostor pro školní brašnu. Snad se nemýlím, ale domnívám se, že každá lavice byla opatřena i trnoží. Další deska sloužila jako sedadlo. Opěradlo pro záda tvořilo čelo zadní lavice. Prvňáčky přivítal pan řídící učitel Souhrada a posadil je do prvních lavic. Žáci byli většinou ukáznění, jen jeden z nás si nemohl ve třídě zvyknout. Najednou se dal o přestávce na útěk k domovu a starší žáci z druhé a třetí třídy měli co dělat, aby ho u Kampeličky dohonili a přivedli zpět do školy. Jednou dokonce vystřelil jako šíp z lavice i při vyučování . Na konci roku onen žák propadl a musel první třídu opakovat. Pak si ale zvykl a učil se dost dobře. S příchodem zimních měsíců se dostalo prvňáčkům ponaučení, že nemají olizovat jinovatku ze železných předmětů. V živé paměti byla ještě příhoda ze "staré školy" u lesa na okraji "Bažantnice", kdy jednomu ze žáků poblíž tamního železničního podjezdu přimrzl k železnému zábradlí jazyk. Nebýt pohotového zásahu pana učitele a teplé vody, byl by asi chlapec zle dopadl. Ale i tak si vytrpěl své. I když snad školské řády povolovaly fyzické trestání žáků, nevzpomínám si, že by některý z vyučujících tohoto trestu v čerčanské škole použil. Stačil mírně zvýšený hlas a přísnější pohled. Vždy koncem školního roku bylo zvykem pořádat školní výlety. První rok nás pan řídící učitel Souhrada vzal na výlet do zámku Konopiště. Když jsme vstoupili branou do zámeckého parku, přivítaly nás vzorně upravené cesty a cestičky vysypané pískem a uhrabané tak, že každá naše šlápota se otiskla na stopách zanechaných hráběmi. Pobíhat po trávníku se nesmělo, nikoho by to ostatně ani nenapadlo. Park byl osázen všelijakými stromy, keři a květinami, které jsme do té doby ještě neviděli. Ve dvojstupu jsme došli až k vlastnímu zámku. Uvnitř nás pak průvodce prováděl různými komnatami, zdobenými zbraněmi a zejména hlavami a parožím zvěře, kterou bývalí vlastníci zámku ulovili na honech v Čechách i v cizině. Zavedl nás i do mučírny, kde poddaní a odpůrci Habsburků byli donucováni k přiznání. Prohlídka zámku se nám zdála být již dost dlouhá a tak jsme byli skoro rádi, když jsme se ocitli na čerstvém vzduchu na břehu rybníka a rozbalili balíček s jídlem, který jsme si přinesli z domova, koupili si citronovou limonádu, a takto posilněni se ubírali nazpět do Benešova na nádraží. Ve druhé třídě nastal pro většinu z nás problém s psaním. Zatímco v prvním ročníku jsme jako psací nářadí používali tužku tvrdosti č.2 (jejíž hrot, díky tatínkově noži vzorně zašpičatělý, se ale stejně ještě během vyučování ulomil), ve druhém ročníku se začalo psát perem a inkoustem. Právě ten inkoust činil problémy. Každý z nás měl na psací desce k dispozici kalamář; do toho se namáčelo do násadky zasunuté kovové pero. Jenže ne vždy žák postřehl, kolik je v kalamáři inkoustu a kam tudíž dosahuje jeho hladina. Při nedostatečné bdělosti namočil do nádobky naplněné až po okraj svoje pero tak, že v černomodré tekutině omočil i vlastní násadku a zapatlal si ruce, případně i sešit. Běžné byly i kaňky, způsobené opět přehlédnutím množství nabrané tekutiny do psacího náčiní. Žák musel rovněž pozorně sledovat, zda s inkoustem nenabírá do pera i všelijaké chuchvalce, které se v kalamáři časem usadily a které přeneseny do sešitu nepůsobily dobrým dojmem. "Druhá obecná" se schylovala k závěru, když nám pan řídící oznámil, že nás vezme na výlet do Svatojánských proudů. Měli jsme štěstí. Počasí bylo pro školní výlet jako vystřižené. Jeli jsme nejprve vlakem do Davle a potom parníkem do Štěchovic. Přístaviště pro parník bylo na levém břehu Vltavy. Tehdy tam nebyl žádný most a protože cesta proti proudu řeky až někam ke Svatému Jánu vedla po pravém břehu, museli jsme se na druhou stranu řeky převézt pramicí. Vltava se od Štěchovic proti proudu kroutila hlubokým údolím se strmými skalnatými stráněmi. Proud řeky působil dojmem nezkrotnosti. V peřejích se objevil občas ostrůvek nebo zrádné skalisko. A tím prudkým nespoutaným proudem byl hnán jeden vor za druhým. To bylo něco pro nás, Čerčaňáky, kluky od vody. Každý z těch vorů jsme sledovali od okamžiku, kdy jsme jej poprvé zahlédli, až do chvíle, kdy nám zmizel v zátočině. A sledovali jsme nejen voraře a vory, ale i kanoisty, kteří v některých místech museli vynaložit veškerý svůj um, aby se "neudělali". Když jsme došli do míst, kde dnes stojí Slapská přehrada, dal pan řídící povel k návratu. Ve Štěchovicích jsme měli objednaný oběd, který nám pochopitelně přišel velmi vhod. Ve třetí obecné jsem již seděl v jedné z posledních lavic. I ten třetí školní rok uběhl jako ta voda v Sázavě či Vltavě, a po jeho "odkroucení" jsme se přesunuli do prvního patra. Tam bylo soustředěno vyučování pro čtvrtý až osmý ročník. Péči o nás převzal pan učitel Pičman. Většina z nás po absolvování čtvrtého a pátého ročníku čerčanskou školu opouštěla, ale několik žáků zde zůstávalo až do dokončení školní docházky. -7-


Není mi znám názor současných pedagogů, ale myslím, že vyučovací systém, v němž jsou v jedné třídě (místnosti) soustředěni žáci několika školních ročníků, má své výhody. Ať chtějí nebo nechtějí, žáci nižších tříd něco "pochytí" z učiva vyšších ročníků a naopak, vyššímu ročníku se utvrzují do paměti vědomosti nabyté v předchozí třídě. Říká se přece, že opakování je matka moudrosti. Nepochybuji ale, že pro učitele systém, kdy v jedné místnosti probíhalo vyučování třeba i osmi školních ročníků, vyžadoval mimořádnou dovednost a téměř nadlidské úsilí. Pan učitel Pičman byl nejen dobrý pedagog, ale i vynikající hudebník a organizátor dětského zpěvu. Jako houslista měl oprávnění užívat titul "virtuos". Téměř denně jsme mohli slyšet jeho přípravu na veřejná vystoupení kvarteta, v němž hrál "první housle". Například v hodině kreslení zadal úkol a pak si zasunul pod bradu polštářek, uchopil do levé ruky housle, do pravé smyčec a přehrával kolem dokola některou pro nás neznámou partii hudebního díla. Celou hodinu do úmoru stále totéž až do bezchybné dokonalosti. Přitom chodil pomalými kroky uličkou mezi lavicemi od stupínku u tabule k zadním lavicím a zpět, takže měl rovněž přehled o "tvůrčí činnosti" svých žáků. "Čerčanští zpěváčci", to byl pojem nejen v Čerčanech, ale i v benešovském sále hotelu "Pošta". Dokonce i v Praze a tím vlastně v celé republice - to když Čerčanští zpěváčci obsadili v rozhlasové soutěži první místo v dětském sborovém zpěvu. Přesto mi v paměti nejvíce uvízla Pilátová ze Lštění, která při tzv. "brumendu" celého sboru zazpívala pevným, nevyumělkovaným, naopak naprosto přirozeným, jasným a lahodným dívčím hlasem píseň..."Pásol Jano tri voly u hája". Pro mne to byl snad nejlepší hudební zážitek všech dob. Někdy jsem se z "brumenda" i "ulil", jen abych mohl lépe vychutnat ten líbezný projev malé pěvkyně. Škoda, že písně v obdobném podání téměř vymizely. Pan učitel Pičman mne jednoho dne pověřil, abych jménem "Čerčanských zpěváčků", k nimž jsem také patřil, krasopisně napsal dopis, který sám stylizoval. Dopis byl pro člena Českého kvarteta, hudebního skladatele mistra Josefa Suka, bydlícího v Benešově, jímž ho zpěváčci zvou k návštěvě Čerčan a jejich školy. Stalo se, ale mistr Suk krátce po odeslání dopisu nečekaně zemřel, takže nebylo jisté, jestli dopis vůbec obdržel a zda jej tudíž četl. Brzy nato jsem pak napsal z podnětu pana učitele Pičmana obdobný dopis pro skladatele dětských písní Petra Křičku. Ten pozvání přijal a zanedlouho potom se mohla čerčanská veřejnost pyšnit jeho návštěvou. Čerčany ale nežily jen školou, hudbou a zpěvem - také sport jim nebyl cizí. Kromě běžných fotbalových utkání na hřišti "za vodou" byla minimálně dvě z nich výjimečná. Jedno takové utkání doprovázel svým komentářem v knize o Čerčanech vzpomínaný pan Mrnka. Zaujal stanoviště u západní "tribuny" a mluvil do mikrofonu, jehož zesilovací zařízení umožňovalo poslech po celém stadionu. Komentář tedy slyšeli nejen diváci, ale i vlastní aktéři fotbalového utkání. To, co se dělo na hřišti a co viděli bezprostředně všichni přítomní, tedy diváci a hráči, neobyčejně vtipným doprovodem karikoval. Zápas doprovázely výbuchy smíchu. Pan Mrnka přitom nikoho nezesměšnil, ani domácí hráče, ani hostující protivníky. Všichni se po devadesát minut dobře bavili. I vlastní aktéři zápasu. Jeden z hráčů byl dokonce tak popletený komentářem, že v rozčilení zaútočil proti vlastní brance. Nikdy později jsem se s obdobným pojetím slovního doprovodu fotbalového zápasu nesetkal. Škoda. Jednoho nedělního odpoledne absolvoval fotbalové utkání proti Čerčanům i proslulý Pepa Bican. Přivezl si ho do Čerčan fotbalový klub odněkud z horního Posázaví, kde snad Bican trávil dovolenou. Protože šlo o "přátelák", neměli čerčanští nic proti tomu, aby za hostující mužstvo nastoupil. Televize tenkrát ještě neexistovala, ale přesto jsme mohli na vlastní oči zblízka vidět Bicanovy kličky, kdy protihráči ve snaze vzít mu míč se zaplétali do vlastních nohou. Viděli jsme, jak obrácen zády k brance umisťoval přes vlastní hlavu přesně mířené kopy do naší, čerčanské sítě. Bican se po celý zápas pohyboval jen na několika čtverečních metrech. Když však uznal za vhodné, dokázal střelhbitě vystartovat a ostrým sprintem být u míče dřív než protivník. Čerčanští tehdy prohráli zápas s dvojciferným rozdílem. Promiňte mi, prosím, že jsem se rozepsal trochu víc, než jsem měl na počátku v úmyslu. S pozdravem JUDr. Josef Šilínek P.S.: V roce 2009 uplyne 90 let od založení obecné školy v naší obci. Historie založení byla podrobně popsána v publikaci "Čerčany". Prosím spoluobčany, kteří mají podobné vzpomínky jako pan JUDr. Šilínek, aby se s námi o ně podělili, a případně zapůjčili i staré školní fotografie ke zdokumentování. Samozřejmě je nepoškozené vrátím. Příspěvky a fota můžete zanechat v Infocentru na jméno Nina Musilová.

Chcete kupovat kosmetické a úklidové prostředky se slevou? Nabízím spolupráci nebo případně jen výrobky firem:

AVON EURONA Ing. Jana Norková

-

kosmetické zboží a doplňky ekologické, účinné úklidové prostředky bez fosfátů, formaldehydů a chlóru

605 82 10 55 -8-

[email protected]


Obecní úřad Senohraby vyhlašuje konkurzní řízení na obsazení funkce ředitele/ředitelky příspěvkové organizace Základní a Mateřská škola Senohraby a to jako zástup na dva roky Požadavky: vzdělání a pedag. praxe dle zák.č. 563/2004 Sb. o pedag. pracovnících, občanská a morální bezúhonnost, dobrý zdravotní stav Předpokládaný nástup do funkce 8-9/2007 Obsahové náležitosti přihlášky: info. tel. 323 655 336, 731 009 699 Přihlášky zasílejte doporučeně nejpozději do 30.4.2007 na adresu: OÚ Senohraby, Příčná 61, 251 66 Senohraby s označením obálky „konkurz“

Zveme všechny na

COUNTRY-DISCO PLES JK ATREJ který se uskuteční 17.2.2007 ve 20.00 hod. v KD Čerčany. Hraje skupina Bessoni a dj Michal Pěkný.

ZPRÁVY Z MATEŘSKÉ ŠKOLY Máme rádi zvířata …!

„Já mám koně, vraný koně, to jsou koně mí…“ Tato lidová píseň je velice oblíbená mezi dětmi z naší školky. Rády si ji zpívají a ještě s větším nadšením poskakují a napodobují klusání koníků v rytmu této svižné písně. Kůň je nádherný, ušlechtilý tvor. Ve školce si s dětmi o koních povídáme, prohlížíme obrázky, malujeme je, kreslíme a pozorujeme jejich krásu a chování u ohrady místních stájí. Proto nás velice zaskočilo a zklamalo chování jezdkyně na koni, se kterou jsme se náhodně setkali při dopolední vycházce na silnici směrem ke Chlumu. Děti šly ve dvojicích a tato mladá žena se blížila na koni rovnou k dětem. Varování paní učitelky ignorovala. Kůň zneklidněl a ohrožoval bezpečnost dětí. Naštěstí jsme nezpanikařili a koni ustoupili z cesty. Jednání a nemístné připomínky jezdkyně rozhodně nedaly dětem příklad správného a ohleduplného chování k druhým. Jezdkyně si asi neuvědomila, že ovládá koně sice nádherného, ale velkého a pro děti nebezpečného. Na loukách a polích v okolí má místa dost na zábavu se svým koněm a ne na silnici u dětí. Je zarážející, že žena, která na koních jezdí a tudíž jim asi rozumí, neví, že pod nesprávným vedením může kůň ohrozit bezpečnost druhých! Zvíře za chování svého pána nemůže. Proto si s dětmi na koníky dál budeme hrát a dětem budeme neustále připomínat, že zvířata nemají rozum a že by ho měli mít lidé! Děti a paní učitelky z Hravé školy v Čerčanech

Adventní čas v naší mateřské škole

Když se blížil ten překrásný čas v roce – čas vánoční, uvědomovali jsme si, jak se nás to dotýká. Jak záleží na nás dospělých, kolik předáme dětem citu a prožitků, aby to i pro děti byl nejkrásnější čas v roce, na který se budou vždy každý rok těšit. Na vycházkách v ulicích Čerčan jsme pozorovali, jak si lidé zdobí okna a zahrádky. V očích dětí se nejvíce líbila výzdoba u domu manželů Kolářových. Dětmi vyrobené adventní kalendáře na třídách s „tajemnými úkoly“ nám pomáhaly zkracovat dobu čekání na Ježíška. Jedno z prvních překvapení adventního kalendáře byl „Čert a Mikuláš“. Jako každoročně paní Morávková z Alexandry pozvala Čerta a Mikuláše s nadílkou pro všechny hodné děti. Hlavním naším těšením na Vánoce byly besídky na třídách pro maminky a celé příbuzenstvo. -9-


Myslíme, že vystoupení dětí – v některých případech i první - každého zahřálo u srdíčka a dodalo tu pravou atmosféru Vánoc – radost a štěstí ze svých dětí. Pravou vánoční náladu vykouzlilo i pečené cukroví od maminek. Děkujeme za dobrou hostinu. Další tajemné překvapení bylo, když k nám do školy přišel Ježíšek. Dětem nadělil hodně nových hraček. Díky našim milým sponzorům byl opravdu štědrý. Děkujeme tímto paní Ing. Benešové, manželům Tomkovým a panu Podolanovi. S dětmi jsme také navštívili „Vánoční výstavu“ v místním Infocentru a ještě jednou děkujeme paní Musilové za hezké vánoční průvodcovské slovo. Během adventního času se naše děti naučily hodně vánočních písní, básniček a koled. Některé z nich jsme zazpívaly malému Ježíškovi u jesliček v kostele na kopci. Zimními písničkami jsme stále přivolávaly paní Zimu. Dlouho nepřicházela. Ale stejně jsme zašli do Bažantnice ke krmelci a zvířátkům jsme popřáli hezké Vánoce. Lesní stromek jsme ozdobili dobrotami, které zvířátka mají rády.

„My Tři králové jdeme k Vám …“

Děti převlečení za Tři krále popřály štěstí, zdraví a dlouhá léta všem dětem i dospělým ve školce a zavítaly též na obecní úřad. Pořadatelé „Plesu tříkrálového“ z Ekumenického farního společenství darovali dětem - těm nejmladším občánkům Čerčan - finanční dar na hračky. Děkujeme všem prostřednictvím pana Čeljusky. Dnes už je po Vánocích – ať v nás dlouho doznívají vzpomínky na krásné chvíle setkávání, radosti a štěstí. Jaroslava Bendíková, učitelka, Eva Kočová, ředitelka Prostřednictvím Čerčanského zpravodaje bychom chtěli vyjádřit poděkování Mateřské škole v Čerčanech, zejména paní ředitelce Kočové a paní učitelce Mrázkové za aktivitu, kterou vyvíjejí nad rámec svých povinností. Umožňují dětem, které ještě školku nenavštěvují a pouze se na ni chystají, aby jednou týdně na hodinu přišli v doprovodu rodičů, prarodičů nebo dospělého příbuzného do mateřské školy na tzv. „zvykání“. Je to pro děti velmi vstřícný krok i vzhledem k tomu, že takováto akce není v jiných školkách běžným jevem. Vážíme si této možnosti a ještě jednou – děkujeme. rodiče a prarodiče budoucích předškoláků

Pozvání do mateřské školy

V úterý 27.3.2007 od 13.00 do 17.00 hodin je možné si v Mateřské škole Čerčany podat žádost o přijetí dítěte do mateřské školy pro školní rok 2007/08. Jako žádost poslouží „Přihláška do mateřské školy“, kterou obdrží a podá zákonný zástupce ve výše stanovenou dobu. Rodný list dítěte přineste, prosím, s sebou. Přijďte si společně se svými dětmi prohlédnout naši školku, pohrát si a popovídat o tom, co můžeme Vašim dětem nabídnout a také ochutnat něco z dobrot, které připravují dětem naše paní kuchařky. Těšíme se na Vás v naší HRAVÉ ŠKOLCE. Eva Kočová, ředitelka MŠ

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY PROJEKT PARAGRAF 11/55

Základní škola v Čerčanech se letos zapojila do sedmého ročníku projektu „Paragraf 11/55“, jenž si klade za cíl zvýšení právního vědomí, zvláště Zákona o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, který zakazuje prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let (§ 4, odst. e). Tento zákon však není ze strany prodejců vždy dodržován, proto bylo hlavním záměrem zaměření se na tuto závažnou problematiku. Projekt Paragraf 11/55 je určen žákům druhého stupně základních škol, poutavou soutěžní formou jim chce nastínit svět zákonů a poukázat na jejich časté porušování. V roce 2006/07 se tato postupová soutěž nově realizuje ve dvou krajích (78 škol), do okresního kola mělo šanci se přihlásit pouze šest škol a my jsme samozřejmě nemohli po loňském velkém úspěchu v obdobné soutěži nepřihlásit se. Konkurencí v měření vědomostí, zkušeností a v taktice týmové práce budou žákům 6. – 9. tříd naší školy v oblastním kole protihráči z Postupic, Čechtic, Krhanic, Vrchotových Janovic a vrstevníci z Gymnázia Benešov. Mottem projektu je dodržování zákonů, ochrana dětí před návykovými látkami, u školáků především před nikotinem. Smysl je však kladen na posílení právního vědomí, na důslednost dodržování právního řádu ve společnosti. - 10 -


24. 1. 2007 se Kulturní dům v Čerčanech stal dějištěm vědomostního zápolení šesti pětičlenných týmů tvořených žáky z různých ročníků. Soutěžní dopoledne bylo napínavé nejen pro soutěžící, nýbrž také pro diváky. Místa v sále zaplnili žáci 6. a 7. tříd a možnost povzbuzovat měli i rodiče a příbuzní. Obecenstvo se v žádném případě nenudilo, svým povzbuzováním, potleskem a fanděním, přispěli k výborné atmosféře výjimečného středečního dne. Velkým zpestřením pro ně bylo vyhlášení divácké soutěže, která spočívala v tipování a odhadu věku figurantů na fotografiích. Svým téměř profesionálním výkonem provázeli celým programem moderátoři Barbora Jelínková, Barbora Trojánková a Michael Tutoky. O úspěšnou kulturní část programu se zasloužily tanečnice S. Krajníková a J. Marková, aerobikovým vstupem všechny přítomné příjemně uvolnily dívky M. Tůmová, A. Růžičková, M. Zahradníková a D. Řezbová a v závěru programu pobavili plný sál svým odvážným tanečním číslem M. Kačírek, M. Míka a V. Punčoch. Ovšem nejdůležitějšími, nepostradatelnými a nenahraditelnými účastníky projektu byli členové poroty, jejíž nesnadné hodnocení a odborné posuzování výkonů jednotlivých týmů bylo rozhodující hlavně pro ty, kteří nás pojedou reprezentovat do oblastního kola, jež se uskuteční koncem března v sále benešovského divadla „Na Poště“. Naše pozvání do poroty přijala tisková mluvčí Policie ČR Z. Stránská, pí MUDr. M. Volfová, člen dobrovolných hasičů p. V. Chlumský a koordinátorka projektu I. Křížková. Přítomnost významných členů poroty a novinářů z Benešovského deníku výrazně zvýšila úroveň soutěže a smysl celého našeho úsilí. A nyní k samotné soutěži. V pěti kolech měla družstva možnost za své správné odpovědi získat cenné body, v případě chybné volby naopak body ztrácela. První vědomostní disciplína „Zákon“ byla zaměřena na zvýšení povědomí o tom, že dopouštět se porušování zákonů a pravidel není v demokratické společnosti normální. Ve druhé soutěži „Jak bys to řešil“ byl kladen důraz na rozvoj rétorických dovedností, schopnost smysluplného projevu na veřejnosti, na schopnost argumentovat a obhajovat vlastní názory. Třetí úkol se zasloužil o zatraktivnění celé soutěže. Při stavbě nejvyšší věže se plně zapojili všichni členové družstva, museli dbát i přes soutěžního ducha na týmovou souhru a spolupráci. Ve čtvrtém kole nazvaném „Kdybych byl starostou“ musely týmy po zhlédnutí fiktivního příběhu odhalit špatně formulované zákony a nahradit je vlastními, které by měly vést k nápravě a opětovnému fungování života ve městě. Žáci se i tentokrát přesvědčili o skutečnosti, že vystupovat, ale hlavně prezentovat a obhajovat své názory na veřejnosti, není pro každého snadnou samozřejmostí. V posledním rozhodujícím kole „Porušíš zákon?“ se upozornilo na fakt, že je nutná zvýšená pozornost obchodníků při odhadu věku lidí, kteří nakupují tabákové výrobky. Nutné pečlivé přípravy všech organizátorů a účastníků projektu umožnily mnoha dětem strávit jeden příjemný pracovní den mimo zdi školní budovy. A který tým nás bude reprezentovat v oblastním kole, a bude-li zdokonalovat své právní vědomí, postoupí do krajského a finálového senátního kola? Nejlepší znalosti předvedli a nejvyššího bodového zisku dosáhli Veronika Kodetová, Veronika Koksteinová, Kateřina Martíšková, Ondřej Marek a Ondřej Klauz. Organizátorka školního kola Martina Jirková

ZPRÁVY ZE ZUŠ KONCERT PEDAGOGŮ ZUŠ ČERČANY

Krásnou tečkou za oslavami 650 let od první písemné zmínky o obci byla poslední akce - Koncert pedagogů ZUŠ Čerčany, který se uskutečnil v sále kulturního domu 13.12.2006. Mezi diváky seděly i děti, které tak poznaly, že i jejich učitelé mohou mít trému před vystoupením a o to víc pak mohly ocenit jejich výkony - ředitelky Ludmily Žvejkalové, manželů Ivany a Antona Masnicových, Emy Gallové a Ctirada Sedláčka. Mezi nové tváře pedagogického sboru patří od září slečna Aneta Majerová, která zde vyučuje hru na klavír. Mezi milé hosty patřila paní Alena Schutová, která studuje Konzervatoř pro zrakově postiženou mládež v Praze, pan Jaroslav Fantyš - bývalý profesor hry na kytaru na téže konzervatoři a paní Petra Hladíková - učitelka hry na kytaru, zobcovou flétnu a klarinet na ZUŠ Benešov a Roztoky u Prahy. A program? Ten byl opravdu pestrý. Skladby Scarlattiho, Dowlanda, Schumanna, Dvořáka, Telemanna, Corelliho. Slyšeli jsme krásné kytarové trio, trio zobcových fléten, cembalo, skladbu pro kontrabas a klavír, akordeon, nádherný zpěv Emy Gallové - 11 -


a Aleny Schutové a rozvernou skladbu W.Michela „Gedämpfte Schwingung“ pro zobcovou flétnu v podání Ctirada Sedláčka. Koncert byl doplněn obrazy Dagmar Dvořákové - učitelky hudebního oboru ZUŠ Čerčany. Myslím, že se podařilo vytvořit opravdu příjemnou atmosféru, a o to šlo především. Byla to krásná a důstojná tečka za oslavami, které se jako zlatá nit táhly celým rokem 2006. A nejen to. Bylo by krásné, kdyby se z tohoto koncertu stala tradice a my, posluchači, tak mohli spojit příjemné s užitečným. Hezky se obléct, svátečně naladit a pak třeba i posedět po koncertu za zvuků akordeonu, basy a saxofonu, jako tomu bylo letos. -rf-

KNIHOVNA-INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Otevírací doba Knihovny: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: zavřeno Otevírací doba Infocentra: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: 9.00 - 12.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: 9.00 - 12.00

13.00 – 17.00 12.00 – 17.00 13.00 – 17.00

13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00

Mimo otevírací dobu je Knihovna i Infocentrum pro veřejnost uzavřena. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail knihovny: [email protected] (Helena Ratajová) E-mail infocentra: [email protected] (Mgr. Renata Frídová, Eva Masopustová)

www.cercany.cz

Zpráva o činnosti knihovny a informačního centra Čerčany za rok 2006

Ukazatele mapující činnost knihovny za rok 2006 počet čtenářů 345 z toho dětí 89 počet návštěvníků 4 044 počet výpůjček 11 898 z toho počet časopisů 2 231 počet akcí v knihovně 33 počet návštěvníků během akcí 503

Akcemi v knihovně jsou míněny přednášky, komorní koncerty, výstavy, autorská čtení, besedy s významnými osobnostmi, besedy pro základní a mateřskou školu, ale i odpolední a noční čtení pro děti, dětské soutěže, knihovna poskytuje prostor při tvořivé činnosti dětí pod vedením paní Musilové (zdobení perníkových figurek, tvoření z vizovického těsta, zdobení velikonočních vajíček...) apod.. Během roku 2006 bylo nakoupeno nebo získáno darem (např. každoroční akce MK ČR) 529 nových knih (28% naučná literatura, 42% beletrie, 14% dětská naučná, 16% dětská beletrie). (Za rok 2005 získala knihovna 477 knih). Nákup je limitován rozpočtem. Funguje meziknihovní výpůjční služba (možnost výpůjček z jiných knihoven). Existuje rovněž možnost zapůjčení souborů knih z Regionálního centra v Benešově (tzv. výměnný fond). Během roku 2006 byly zapůjčeny 4 soubory (celkem 200 titulů). Propojením oddělení pro děti a dospělé se zvýšil přehled o pohybu návštěvníků, navíc se rozšířila výpůjční doba pro obě skupiny (původně byla pro děti knihovna otevřena v úterý, dospělí si půjčovali knihy v pondělí a ve čtvrtek). Z grantu Odboru kultury Středočeského kraje získala čerčanská knihovna 20 000,- Kč. Tyto finance byly využity na pořízení stolků, židliček a dřevěného domečku do dětského oddělení. Průběžně probíhá v knihovně ukládání údajů o knihách do počítače. Po uložení veškerého fondu bude možno využívat výpůjční protokol a vyhledávání informací o knihách prostřednictvím počítače. Tím se mnohé knihovnické práce značně zjednoduší a zkvalitní. V roce 2006 z důvodu dlouhodobé nemoci Mgr. Frídové byla tato činnost značně omezena, nicméně v optimálním případě bude zpětné ukládání knih v roce 2007 dokončeno. Navázat by měla revize knihovního fondu (stanovená zákonem) a půjčování knih čtenářům prostřednictvím počítače. Dále knihovna nabízí tyto služby čtenářům: možnost zámluvky momentálně vypůjčených knih (tato služba je hojně využívána), 1x za měsíc informace o nových knihách (v knihovně, Čerčanském zpravodaji a na nástěnce u nádraží, na webových stránkách obce-knihovny). Starším a nemocným občanům (čtenářům knihovny) nabízí knihovna zdarma donášku knih. Přehled akcí knihovny v roce 2006: (v závorce počet návštěvníků) 1. Josef Bartošek – Světová náboženství I. – Judaismus (26) 2. Josef Bartošek – Světová náboženství II. – Křesťanství (10) 3. Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „Německá hudba – 1.část“ (9) 4. Josef Bartošek – Světová náboženství – Islám (18) 5. Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „Německá hudba – 2.část“ (16) 6. PhDr Marta Boučková „Partnerské vztahy“ (27) 7. Nina Musilová - Malování velikonočních vajíček - 12 -


8. Josef Bartošek – Světová náboženství – Hinduismus (7) 9. Nina Musilová – Výroba dárků ke svátku matek 10. Josef Bartošek – Světová náboženství – Buddhismus (14) 11. Josef Bartošek – Světová náboženství – Džinismus (6) 12. Beseda se spisovatelkou Taťánou Kejvalovou (8) 13. Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „Německá hudba – 3.část“ (11) Týden knihoven 14. Pondělí - Internet zdarma (8) 15. Úterý – Ukázka dětských webových stránek (1) 16. Čtvrtek – Dražba vyřazených knih (12) Den s knihovnou 17. Knihovna pro nejmenší (2) 18. Soutěžní kvíz (4) 19. Počítače pro seniory – úvod k desetitýdennímu školení seniorů (9) 20. MUDr. Zuzana Zelená – Prevence dětských nemocí a úrazů (4) 21. Nina Musilová – Zdobení perníkových Mikulášů a čertů (18) 22. Prodejní výstava knih (5) + 11 besed pro ZŚ a MŠ Informační centrum (IC) funguje při obecní knihovně od 31.8.2001 a společně s knihovnou tvoří jednu organizační složku obce. Od 1.1.2003 byla přijata do IC samostatná pracovní síla, v jejíž pracovní náplni je kromě vlastní informační práce také redakce Čerčanského zpravodaje, aktualizace webových stránek obce, pomocné práce pro kroniku obce atd. Z důvodu dlouhodobé nemoci pracovnice IC Mgr. Renaty Frídové (od května 2005 do září 2006) byl provoz IC dočasně omezen, na půl úvazku zde pracovala Ivana Kronovetrová. Od 1.září 2006 byl provoz obnoven v původním rozsahu jednoho pracovního úvazku. Ze zdravotních důvodů nastoupila Mgr. Frídová jen na půl úvazku a zbývající půlúvazek byl doplněn přijetím Evy Masopustové. Občané využívají veřejný internet dále mohou v IC získat informace o vlakovém a autobusovém spojení, ubytování, stravování, o aktuálních kulturních a sportovních akcích, tipy na výlety a využití volného času, lze tady zakoupit publikace (včetně aktuální knihy „Čerčany 1356-2006“), pohlednice, žlutá a černá trička se znakem obce, turistické mapy a cyklomapy regionu. IC je kontaktním místem pro prodej turistické známky Posázavský pacifik a výroční turistické známky „Čerčany 650 let“. Mezi služby IC patří pravidelné elektronické rozesílání Tipů na víkend (informace o aktuálních sportovních a kulturních akcích v Čerčanech a okolí). Tato služba se setkala s velkým ohlasem a k 31.12.2006 bylo v této databázi zaregistrováno již více než 150 e-mailových adres zájemců. V IC sídlí redakce Čerčanského zpravodaje a redakční rada publikace „Čerčany 1356-2006“. K nahlédnutí je Kulturní přehled Prahy, Benešovský kalendář akcí apod. IC spolupracuje i s ostatními informačními centry regionu v rámci smlouvy obce se společností Posázaví o.p.s. a v rámci Strategie rozvoje regionu Posázaví na roky 20072013 (včetně účasti na veletrzích cestovního ruchu Regiontour Brno a Holiday World Praha), pravidelně se účastní společných setkání a snaží se propagovat akce zaměřené na poznání kraje, poukazovat na turistickou přitažlivost Čerčanska a celkově zvyšovat informovanost občanů. IC také intenzivně spolupracuje a prezentuje další organizační složky obce (např. Kino), občanská sdružení působící v místě – Posázavský pacifik, Chlum a Občanské sdružení Tři, dále spolupracuje se ZŠ, MŠ, ZUŠ a dalšími subjekty v obci. Statistika návštěvníků IC za rok 2006 (včetně návštěvníků výstav) Počet návštěvníků IC : 1730 Z toho počet návštěvníků IC cizojazyčných: 24 Vyřízených e-mailů: 854 Vyřízených telefonátů: 197 Rok 2005 (do počtu nebyli zahrnuti návštěvníci výstav): Počet návštěvníků IC z ČR: 591 Počet návštěvníků IC cizojazyčných: 51 Vyřízených E-mailů: 430 Vyřízených telefonátů: 295 Přehled akcí Infocentra v roce 2006, který byl zároveň rokem oslav 650 let obce: Výstavy: • „Naše obec“ – MŠ Čerčany – Hravá školka, výtvarná výstava dětí • „Velikonoční výstava“ • „Výstava obrazů, kreseb, grafik a fotografií s tematikou Čerčan“ nebo čerčanských autorů (v rámci oslav 650 let obce) • výstava „650 let Čerčan – Od minulosti k dnešku“ • „Hrátky s látkou“ – výstava textilních hraček Táni Baštanové • „Vánoční výstava“ Zároveň v prostorách knihovny a IC probíhaly během roku 2006 semináře Reiki a pokračovací kurzy angličtiny pod vedením lektorky Heleny Parmové. Knihovna a Infocentrum tvoří jednu organizační složku s názvem Obecní knihovna. Knihovnice a pracovnice Infocentra jsou v nepřítomnosti vzájemně zástupné.

Plánované akce

Rádi bychom v knihovně uspořádali čtyřhodinový kurz MUDr. Judity Hofhanzlové „Domácí homeopatická lékárnička a přírodní léčba běžných nemocí“. MUDr. Judita Hofhanzlová je autorkou knih „Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky“, „Domácí lékárnička“, „Polévky a kašičky pro nejmenší“ a „Nastávající a kojící maminky si vaří chutně a zdravě“. Podmínkou konání kurzu je dostatečný počet závazně přihlášených účastníků. Předpokládaná - 13 -


cena 200-250 Kč (záloha 100,- Kč). Proto prosíme všechny případné zájemce, aby se přihlásili v čerčanské knihovně (osobně nebo na tel. čísle 317 776 154, případně e-mailem: [email protected].) Přednáška bude na téma:

"Jak sobě pomoci při poranění, nemoci"

- základní homeopatická lékárnička, obklady, zábaly, hojivé oleje, léčivé tinktury, Bachova krizová esence, reflexní bod "C" první pomoci. Seznámení se s 20 základními homeopatickými léky, které se naučíme používat sami u běžných akutních onemocnění nebo zranění (chřipka, nachlazení, kašel, nevolnost, teplota, bodnutí hmyzem, popáleniny, řezné rány, odřeniny, pohmožděniny, podvrtnutí, zlomeniny atd.) Tato léčba je vhodná zejména při léčení a domácím ošetřování dětí. Naučíme se zevně ošetřovat různé druhy zranění, popáleniny, připravovat a přikládat obklady a zábaly. Dozvíme se něco i o souvisejících příčinách nemocí. Možnost využití doma i na cestách, při nemocech a poraněních. Absolvování kurzu podstatně posílí vaši sebedůvěru. Rovněž bychom na jaře (pravděpodobně od března) rádi znovu uspořádali počítačový kurz pro seniory pod vedením p. učitele Jana Pošty. Kurz by se konal v počítačové učebně základní školy, kurzovné 300,- Kč. Zájemci se mohou hlásit v knihovně (kontakty viz výše). Helena Ratajová

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ - LEDEN Beletrie:

1. Bellemare, Pierre & Nachmias, JeanFrancois – Přežijí? 45 příběhů, kdy život visel na vlásku. 2. Bondyová, Ruth – Víc štěstí než rozumu Ruth Bondyová se narodila r. 1923 v Praze. Po příchodu nacistů byla nucena opustit obchodní školu a později byla deportována do terezínského ghetta. Až do konce války byla vězněna v koncentračních táborech. Koncem roku 1948 odjela s brigádou čs. dobrovolníků do právě vyhlášeného Státu Izrael, aby bojovala za jeho nezávislost. V Izraeli se usadila natrvalo... 3. Dahl, Roald – Další příběhy nečekaných konců Kniha obsahuje devět příběhů (pět z nich je nyní do češtiny přeloženo poprvé), které nás znovu uvádějí do příznačně dahlovského světa - světa vybudovaného na tenké, přeludné hranici mezi možným a neskutečným, realistickým a fantastickým, očekávaným a překvapivým či (zvláště v poslední povídce) pravdivým a fiktivním. 4. Francis, Dick – Rozkazem Bývalý špičkový žokej Halley zná všechna rizika závodění a ví, že smrt na závodišti není, bohužel, ničím neobvyklým. Ovšem tři úmrtí během jednoho odpoledne a skutečnost, že pouze v jednom z případů šlo o smrt koně, to už je trochu moc. 5. Fieldingová, Joy – Řekni, kde ji najdu Ralph Fisher strávil rok ve vězení a na svůj první večer na svobodě si udělal velmi přesné plány: nastal čas odplaty. Nezastaví se ani před vraždou, aby získal adresu své bývalé manželky - ženy, kterou považuje za původkyni všech svých potíží a které přísahal pomstu. 6. Herbert, Frank – Cesta k Duně Během práce na své slavné sáze o planetě Arrakis napsal Frank Herbert, a poté i jeho syn Brian spolu s K. J. Andersonem, mnoho příběhů, jež nakonec v jednotlivých dílech nenašly uplatnění, ale i samostatných povídek s motivy Duny. Nyní vychází výběr těch nejlepších textů, jež se zatím ke čtenářům Duny nedostaly, a které nejen přinesou nové příběhy protagonistů ságy, ale které také fascinujícím způsobem dokumentují vznik tohoto ohromujícího díla. 7. Howard, Linda – V náruči snů Paris, nadaná malířka prožije vášnivý románek, během něhož se začnou dít děsivé věci, dívka se ocitá v ohrožení... 8. Christie, Agatha – Němý svědek Příbuzní už se nemohou dočkat tučného dědictví po tetičce Emily, ale ta jako na potvoru ne a ne umřít a za života nechce pustit ani chlup. A to přitom všichni peníze tak zoufale potřebují! Nakonec se do toho vloží pes Bob a nastraží na milou Emily past v podobě míčku zapomenutého na schodech. Anebo to nebyl pes, kdo ho tam nechal? A byl to vůbec míček? 9. Kubátová, Táňa – Známá neznámá Dana je rozená optimistka a na nelehkou dobu před dvaceti lety vzpomíná s úsměvem.

Bylo jí tehdy šestnáct, právě se smiřovala s tím, že nedostala šanci studovat svůj vysněný obor, a navíc se až po uši zamilovala do souseda, který si jí sotva všiml. Dnes Dana žije přesně podle svých představ. Jenže co se stane, když se náhle objeví zákazník, pro něhož je Dana cizí zajímavou ženou, zatímco ona v něm poznává svou první nešťastnou lásku? 10. Legátová, Květa & Kaprálová, Dora – Návraty do Želar Je to téměř neuvěřitelný příběh. Autorka objevená až ve svých více než osmdesáti letech se takřka přes noc stává jednou z nejúspěšnějších a nejpřekládanějších českých spisovatelek. Za povídkový soubor Želary získává Státní cenu za literaturu a podle novely Jozova Hanule je natočen veleúspěšný film, který je nominován na Oskara. Kdo však je Květa Legátová (vlastním jménem Věra Hofmanová)? Jaké byly její osudy předtím, než se stala slavnou? Co dnes prožívá a o čem přemýšlí? Kniha rozhovorů. 11. Lessing, Doris – Tráva zpívá Psychologický román s kriminální zápletkou v závěru je situován do jihoafrické Rhodesie. Na pozadí hospodářského úpadku a ztroskotaného manželství zadluženého a nemocného farmáře se rozvíjí milostná hra farmářovy ženy a černého sluhy, hra, v níž je černoch pro rasové ponižování dohnán k vraždě této ženy. 12. Ludlum, Robert – Amblerova výstraha Na nepřístupném ostrově u amerického pobřeží stojí utajená psychiatrická klinika. Skrytí před zraky veřejnosti se tam léčí bývalí agenti s narušenou duší, kteří se stali bezpečnostní hrozbou pro zemi, jíž kdysi sloužili... 13. Mayle, Peter – Dobrý ročník Max Skinner má už po krk intrik londýnského finančního světa, a tak využije možnosti přestěhovat se do slunné Francie, kde zdědil po svém strýci venkovský dům. Krásnou idylu mu však překazí nebezpeční podvodníci, kteří pančují víno. A na scéně se nečekaně objeví krásná mladá Američanka Christie, která má na část dědictví také nárok. Jediný, kdo může Maxovi pomoci, je londýnský přítel Charlie, velký znalec vína. 14. McCall Smith, Alexander – Srdce africké krásky Zakladatelka První ženské detektivní kanceláře má opět plné ruce práce. Tentokrát s ní odhalíme, kdo otrávil významného státníka nebo jak vypadá pozadí soutěže krásy v Africe. 15. Michaels, Fern – Vzdušné zámky Helen by nikdy neopustila přepychový dům, kdyby manžel neusiloval o její život. Po strašném zážitku je nucena změnit identitu a odstěhovat se na druhý konec země. Poté, co se seznámí se Samem, málem uvěří na pohádky. Jenže minulost jí šlape na paty... 16. Murakami, Haruki – Na jih od hranic, na západ od slunce Komorní milostný příběh, v němž hraje roli

- 14 -

tajemství a osudovost, příběh ztrácení a nalézání, návratů k téže ženě, dilema muže, který má vše, o čem dřív mohl jen snít, a přesto tápe v domnění, že skutečnost je jiná, než jak se jemu či nám jeví… 17. Pavlát, Leo – Od Chanuky do Chanuky Výběr z radiofejetonů pro českou redakci BBC z let 2000-2004. 18. Pexidr, Karel – Jak žít Ústřední postavu knihy představuje žena, matka tří dětí, inteligentní a harmonická osobnost, která umí darů života právě tak užívat, jako je i vytvářet a která dovede při své životní pouti překážky jen zřídka trpně snášet; raději a častěji je překonává. 19. Siegel, James – Spirála zla Paulovi a Joanně se rozhodnou adoptovat dítě z Kolumbie. V sirotčinci jim předají krásnou holčičku Joelle, ale spirála zla se teprve roztáčí... Lidé z drogového kartelu unesou Joannu s holčičkou a Paul dostane nůž na krk: buď splní jejich úkol, nebo žena i dítě zemřou. Při splnění úkolu riskuje Paul vlastní život. Jak daleko je člověk ochoten zajít, aby zachránil ty, které miluje? 20. Suzuki, Kodži – Temné vody Autor slavného Kruhu přichází s knihou, v níž dokazuje, že mu kromě rozsáhlejších románů není vzdálen ani žánr hrůzostrašné povídky. Ač má všech sedm próz , zařazených do tohoto svazku, nejrůznější námět i zpracování, to hlavní, co je spojuje, je vodní živel. Kodži Suzuki píše své povídky v nejlepší tradici Edgara Allana Poea, aby nás přesvědčil, že život v moři nejenom začal - ale že tam často také končí… 21. Uhlman, Fred – Shledání Je málo knih na světě, které tak dokonale, téměř symetricky a s neúprosnou vyvážeností odměřují protichůdné emoce. Zázrak osudového přátelství mezi příslušníkem prastaré aristokratické rodiny von Hohenfels a Hansem Schwarzem, synem židovského lékaře. Lyrický svět mladistvého zanícení a vpád nacismu. A samozřejmě neúprosný osud. I dokonalé přátelství je bezmocné vůči kolektivnímu šílenství, jež se zmocnilo Německa.

Naučná literatura:

1. Barfuss, Matto – Mezi horskými gorilami Poutavé líčení fascinujících zážitků z pozorování goril horských v jejich přirozeném prostředí doprovázejí jedinečné fotografie. 2. Fenby, Jonathan – Zkáza lodi Lancastria 17. června 1940 tisíce britských vojáků a letců, kteří zůstali ve Francii po evakuaci z Dunkirku, zahynuly poté, co jejich transportní loď, Lancastrii, zasáhl německý bombardér. Při katastrofě zahynulo téměř 3000 lidí, tedy dvakrát více než s sebou do studených mořských hlubin strhl Titanic. Námořní katastrofa, kterou Churchill utajil. 3. Horák, Jiří – Kniha o staré Praze Poutavé, většinou málo známé příběhy z dějin Prahy, které nenajdeme v učebnicích dějepisu, ačkoliv jsou součástí historie,

Čerčanský zpravodaj 1-2/2007 výpovědí o své době, o jejích zvycích a mravech, o společenské atmosféře. 4. Janča, Jiří – Praktické kalendárium alternativní medicíny Kniha je vrcholem literární tvorby nejuznávanějšího českého léčitele. Její členění vychází z orientálních kalendářů, které mají 24 období a šest tzv. kroků, představujících vždy dva měsíce se stejnými typickými symboly nebo barvou. Každému měsíci dominuje několik bylin, jejichž charakteristiky jsou popsány v jednotlivých kapitolách knihy. Přírodní prostředky, postupy, léčebné návody a přípravky jsou zařazeny s ohledem na období nebo v souvislosti s tzv. hlavní nemocí příslušného měsíce. 5. Obůrková, Eva – Kam v Praze Více než 500 tipů na výlety pro jednotlivce i rodiny po celé Praze, tematické řazení do 10 zájmových okruhů, ověřené kontakty – telefony, internetové stránky, e-maily, přes 400 fotografií a 100 ilustrací, přehledné mapy s podrobným rejstříkem pro snadnou orientaci a výběr výletu 6. Po Židoch Cigáni První díl souboru, který poprvé souhrnně publikuje desítky svědectví slovenských romských pamětníků o jejich osudech za 2. světové války. 7. Porebská, Hana & Strýčková, Jana & Teslíková, Kamila – Pod pokličkou 2 Cibule, hrušky, jablka, jogurty, kakao, lilek, luštěniny, olivy, petržel, rýže, těstoviny, uzeniny, víno...zajímavosti z historie, využití, léčebné účinky... 8. Šlosar, Dušan & Steklík, Jan – Otisky Výklady o původu zajímavých slov. Čeština uchovává slova, která jsou starší než ona sama, a vedle toho má i pojmenování, která vznikla docela nedávno. Čtenář tu najde třeba vysvětlení názvů některých našich velkých řek, dočte se, který měsíc byl hruden, proč se posvícení na Moravě říká hody a ve Slezsku krmaš, co to je hural, co má granát společného s granátovým jablkem, co to je šukati, odkud mají Brňáci slovo šalina a tak dále.

Beletrie pro děti a mládež:

1. Daltonová, Annie – Na křídlech Melanie není žádný obyčejný anděl. Jak by

bylo vám, kdybyste skončili v nóbl Andělské akademii a měli se učit o aurách a týmové práci, když se ve skutečnosti zajímáte jen o módu a kluky? Jasně, její andělský šatník je bezvadný, ale když je jednou anděl, má snad nárok vypadat božsky, ne? To, co ji děsí, je všechna ta práce. Když však Mel vyrazí na svou první záchrannou výpravu do Londýna za druhé světové války, uvědomí si, že možná poprvé přišla na něco, v čem je skutečně dobrá... 2. Denková, Melita - Smutná hola hledá kluka. Zn: Aby nebyl debil První z řady deníků čtrnáctileté Maxi. Svět teenagerů nahlížený s humorem a nadsázkou obsahuje i pěknou porcí romantiky, protože taková je hrdinka knížky Maxi - citlivá holka s pěkně proříznutou pusou. 3. Faltová, Věra &Lhotová, Dagmar & Slabý, Z.K. – Velká kniha kocoura Vavřince Kocour Vavřinec spolu s kamarády – rozmazlenou psí holčičkou Otylkou, nerudným kozlíkem Spytihněvem a prasátkem-snílkem Mojmírem – prožívají celou řadu napínavých i veselých dobrodružství. Dozvíte se o nich v knížce, která je souborným vydáním těch nejlepších příběhů Vavřince a jeho přátel. 4. Malý, Radek – František z kaštanu, Anežka ze slunečnic Lyrická podzimní pohádka o dvou bezdomovcích z holých polí – Františkovi vyloupnutém z kaštanu a Anežce ze slunečnic je vlastně podobenstvím o životním putování a o tom, že někdy se musíme rozejít, abychom se zase mohli setkat. 5. Oomen, Francine – Jak přežít svou maličkost? První ze série humorných příběhů o typické dívce dnešní doby. 6. Peřinová, Iva – Zápisky křídlem a kopyty Události pozemské i nadpozemské, podsvětní i podmořské bájným koněm zaznamenané. 7. Šmalcova abeceda Poznávat roztodivný svět skrze Abecedu se děti učily odedávna. Sekorovy štafličky coby A a Bábu břichatou si při psaní velkých liter nejeden z nás vybaví. Petr Šmalec nám konečně nabízí novou verzi. Děti se formou zábavné a nikdy nekončící hry naučí nová slova i nové situace. Hádanky na každé

stránce rozvádějí či doplňují příběhy, které autor rozehrává v obrazech. 8. Žáček, Jiří & Miler, Zdeněk – Krtek a zvířátka Novou řadu poznávacích leporel Krtek a jeho svět lze nazvat první "učebnicí" pro nejmenší čtenáře. První svazek je věnován zvířátkům. Děti se o nich díky veselým obrázkům Zdeňka Milera a vtipným veršům a zvídavým otázkám Jiřího Žáčka dozvědí mnoho zajímavostí.

Naučná literatura pro děti a mládež:

1. Dickinsová, Rosie – Kniha o výtvarném umění pro děti Zábavný a poučný průvodce po nejslavnějších obrazech světa. 2. Dougall, Alastair – James Bond. Tajemný svět agenta 007 Nejznámější světový superagent James Bond přitahuje po desetiletí miliony filmových diváků na celém světě. Teprve nyní však čtenáři dostávají jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí Tajné služby Jejího Veličenstva i do života jejího nejlepšího agenta a seznámit se s některými dosud neznámými fakty. 3. Gálová, Irena – Život není peříčko Povídání o ptácích. Proč ptáci zpívají? O čem si povídají? Ptačí námluvy... 4. Gemmel, Kathy & Tyler, Jenny – Němčina Zábavný a nenáročný úvod do studia německého jazyka pro mladší děti. Sympatická rodina Strudlových pro děti připraví doma, na prázdninách a ve škole řadu zajímavých her, vtipů a veselých písniček. 5. Jezdí to, lítá to, pluje to Leporelo. 6. Lange, Harald – Pouště Neotřelý průvodce po nehostinných i mírnějších pouštích světa. Obsahuje skvělé barevné fotografie jejích obyvatel - rostlin, živočichů i lidí, kteří musí přežít obrovské teplotní výkyvy. Z Edice Co – jak – proč. 7. Vrak Vyplujte s námi do tajuplného světa ztroskotaných lodí, potopených pokladů i strhujících příběhů o jejich objevování.

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – VÝMĚNNÝ FOND Beletrie

1. Cartladová, Barbara – Kristina 2. Cartladová, Barbara – Závod o lásku 3. Clarková, Mary Higgins – Moje kráska spí 4. Crombie, Deborah – Cizí rukou 5. Drábek, Jan- Po uši v Americe 6. Graham-Jones, Oliver – Veterinář ze zoo 7. Jamesová, Phyllis Dorothy – Pachuť smrti 8. Javořická, Vlasta – Bílá laň 9. Javořická, Vlasta – Dočkala se 10. King, Stephen – Pustiny 11. McBain, Ed – Beznadějný případ 12. O´Flanaganová, Sheila – Náhle sama 13. Patterson, James – Druhá šance 14. Petersová, Ellis – Kacířův učeň 15. Pratchett, Terry – Muži ve zbrani 16. Pratchett, Terry – Zloděj času 17. Rendelová, Ruth – Pán vřesoviště 18. Robertsová, Nora – Skryté poklady 19. Robertsová, Nora – Útes 20. Watt, Peter – Pláč ve tmě 21. Zweig, Stephanie – Karibu znamená vítej

Cizojazyčná beletrie

22. Clavel, Bernard – La saison des loups 23. Du Maurier, Daphne – Don´t look now 24. Evans, Nicholas – The Horse Whisperer 25. Hemingway, Ernest – A Farewell to Arms 26. Hoeg, Peter – Reise in ein dunkles Herz 27. King, Stephen – The breathing method 28. Kundera, Milan – L`insoutenable légèreté de l´être 29. Seghers, Anna – Die schönsten Märchen und Legenden

30. Simmel, Johannes Mario - Begegnung im Nebel 31. Verne, Jules – Le secret de Wilhelm Storitz

Naučná literatura

32. Adamová, Linda - Domácí lékař pro vašeho pejska 33. Barriosová - Farfánová, Eva – Peruánské obrázky 34. Barták, Kamil – Rekonstrukce v panelovém domě 35. Blechová, Zdenka – Jak lépe porozumět dětem 36. Brown, Roland – Motocykly od A do Z 37. Buckley, Martin – Klasické automobily 38. Buchar, Jan & Kůrka, Antonín – Naši pavouci 39. Cowart, Robert – Počítač. Kompletní počítačová gramotnost 40. Daloz, Daniele –Lhaní 41. Daloz, Daniele –Žárlivost a rivalita 42. David, Petr & Soukup, Vladimír – Beskydy a Ostravsko 43. De Angelis, Barbara – Tajemství mužů, která by každá žena měla znát 44. Dispezio, Michael A. – Hlavolamy pro rozvoj kritického myšlení 45. Duffack, J.J. & Jensen, M. Lenka – Démon z jiného světa 46. Dvořák, Jaroslav & Hořínek, Stanislav & Špillarová, Lenka – Jižní Amerika 47. Emilian, Cornelia & Schweitzer, Antje – Už nikdy na mizině!

- 15 -

48. Egypt 49. Ekrutt, Joachim – Průvodce noční oblohou 50. Elefteriadu, Martha – Řecká kuchyně 51. Fédorovski, Vladimir – Šedé eminence ruské politiky 52. Gabriel, Richard – Dobré rady do kuchyně 53. Gamon, David & Bragdon, Allen – Mozek a jak ho cvičit 54. Giddens, Anthony – Sociologie 55. Hartink, A.E. – Encyklopedie historických zbraní 56. Hartink, A.E. – Encyklopedie pistolí a revolverů 57. Henschel, Detlev – Plané rostliny k jídlu 58. Hereschová, Elisabeth – Alexej, syn posledního cara 59. Heuerová, Sigrid – Babiččiny pokojové rostliny 60. Chorvatsko 61. Chřibková, Marie – Počítač pro ženy 62. Jazairiová, Pavla – V severní Indii 63. Kavka, František – Čtyři ženy Karla IV. 64. Kýrová, Alena – Keramika pro malé i větší umělce 65. Lancaster, Roy – Oblíbené zahradní trvalky 66. Landman, Wijbren – Encyklopedie motýlů 67. Lindner, Petr & Myška, Miroslav & Tůma, Tomáš – Velká kniha digitální fotografie 68. Lloyd, Christopher & Bird, Richard –

Čerčanský zpravodaj 1-2/2007 Venkovská zahrada 69. Maierová, Corinne – Lenosti, buď pozdravena! 70. Mařík, Libor – 7 světadílů 6 smysly 71. Mrázová, Dája – Domácí pekárna – malý zázrak v kuchyni. 72. Nizozemsko 73. Oberbeil, Klaus & Lentzová, Christiane – Ovoce a zelenina jako lék 74. Pacner, Karel – Velké špionážní operace 75. Piras, Claudia – Opravdová dáma 76. Rankin, Chris – Super trička 77. Rietschel, Siegfried – Hmyz 78. Riedmiller, Andreas – Pelargonie a kakosty 79. Rigon, Emanuelle – Nepořádek 80. Roge, Jan-Uwe & Mählerová, Bettina Páni kluci

81. Sidwells, Chris – Velká kniha o cyklistice 82. Sladká-Ševčíková, Jana – Z deníku bulimičky 83. Schmitt, Gerhard – Holky, braňte se! 84. Smith, Penelope - Zvířata mluví 85. Solomonová, Louise – Jógalates 86. Sundqvistová, Inga-Britta – Vegetariánská kuchařka 87. Szymański, Marek – Říční rybolov 88. Šiška, Miroslav – Historické miniatury 89. Špaček, Bronislav – Nakupování na internetu 90. Thomovi, Zdeněk & Soňa – Japonská mozaika 91. Verhoef – Verhallen, Esther J.J. – Encyklopedie psů 92. Vokáč, Petr – Nevyjasněné záhady 93. Vokáč, Petr – Překvapená minulost

94. Vondrák, Jiří – Legendy folku & country 95. Wagner, Petr & Patlejchová, Eva – Dieta při cukrovce 96. Weissensteiner, Friedrich – Ženy géniů 97. Zakynthos a Keffalonie

Beletrie pro děti a mládež 98. Vojtěchovská, z Hameln

Kateřina

–

Krysař

Naučná literatura pro děti a mládež

99. Bielfeld, Horst – Všechno o velkých papoušcích 100. Seton, Ernest Thompson – Indiáni

OHLÉDNUTÍ ZA VÁNOČNÍ VÝSTAVOU Ve dnech 11.-22.12.2006 jste mohli v Infocentru Čerčany vidět Vánoční výstavu. V loňském roce manželé Musilovi vyzývali ke spolupráci další lidičky z Čerčan, kteří by s přípravou takové výstavy pomohli, protože, i když se to na první pohled nezdá, je to práce namáhavá. Koordinace letošní výstavy se tedy nově ujala profesionální aranžérka paní Jitka Dvořáčková z Nového Městečka, která se své role zhostila opravdu s grácií. V sobotu 9.12. nastalo v Infocentru veliké rojení. Z krásných dekorací, které nanosily šikovné ženy i muži z Čerčan, vytvořil tým ve složení J. Dvořáčková, manželé Musilovi, B. Škvorová s děvčaty ze ZŠ, pí Dolejšová a Terezka Čermínová z Pyšel velice krásnou vánoční výstavu (další fotografie najdete na www.cercany.cz ve Fotogalerii). A co jste mohli vlastně všechno obdivovat? Vánoční dekorace a ozdoby z různých materiálů, keramické i svítící betlémy, paličkované dekorace, ubrouskovou techniku, vyšívané obrázky, adventní věnce, háčkované ozdoby, perníkové dekorace. Perníčků se letos sešlo opravdu hodně a jeden hezčí než druhý. A jak voněly! Při návštěvách dětí ze ZŠ a MŠ přitahovaly zaslouženou pozornost. A kdo se vlastně za těmi krásami skrývá? Bude to dlouhý výčet a doufám, že na nikoho nezapomenu: Jitka Dvořáčková (Nové Městečko), manželé Musilovi, Blanka Škvorová a žákyně ZŠ, Dagmar Dvořáková a děti výtvarného oboru ZUŠ Čerčany, Hana Kolářová, Lenka Šenková, Jana Tupá, Miroslav Semerád, Milan Schlögl, manželé Novákovi-Včelákovi, Zuzana Babinská, Věra Frídová, Jana Matoušková, Hana a Danielka Dolejšovy, Jaroslava Macháčková, Dana Tomášková, Alice a Iva Chlistovských, Lucie Matoušková, Sdružení SRPDŠ Čerčany, Jaroslav Šklíba a Stanislav Bičák (Zlenice), Lucie Mráčková (Mělník), Jana Kulhánková (Hostivice), Lída Strachotová (DDM Benešov), Lenka Semínová (Lštění), Monika Hermanová a děti ZŠ a PŠ (Benešov Konopišťská) Marta Štefková (Počátky), Kristýnka Ratajová (Vysoká Lhota), pí Dostálová (Vlašim), Pavlína Hradečná (Mezihoří), rodina Semínova ze Zlenic, Blanka Vaněčková (Tisem), Eva Masopustová (Zaječice), Věra Obdržálková (Praha). Maminky s dětmi ze Sdružení SRPDŠ Čerčany připravily výborné perníčky. Výtěžek z jejich prodeje jistě přispěje k dalšímu zlepšení školní družiny. A proč jsem zvýraznila výše v článku slovo muži? Protože musím s potěšením konstatovat, že jejich ruka byla na výstavě znát. Betlémy p. Šklíby a Bičáka ze Zlenic očarovaly nejen děti, pozornost budily krásné adventní věnce manželů Včelákových-Novákových, pomocnou ruku přiložil u výroby perníčků také Milan Schlögl. Nesmím zapomenout na spolehlivého p. Miloslava Musila a jeho ženu Ninu, bez kterých si vánoční výstavu už neumím představit. Jejich veselí papíroví čerti a keramický betlém dětí ze ZUŠ zvláště vynikali na lehce opracovaném dřevě rozštíplého ovocného stromu, původně určeného ke spálení. Adventní věnec Miroslava Semeráda byl slavnostně rozsvícen na „dernisáži“ výstavy v pátek 22.12. večer, kdy byla Vánoční výstava zakončena setkáním u stromečku. Nahradili jsme tímto tradiční setkání pod rozsvíceným stromem u nákupního střediska. Byla by škoda nevyužít vánočního interiéru výstavy zvláště, když venku panovalo téměř jarní počasí. Kdo chtěl, mohl si z adventního věnce - 16 -


rozsvítit svoji prskavku a tiše si něco přát do nového roku 2007. Každý dostal na cestu domů perníkový dáreček paní Musilové s červenou mašličkou. I přesto, že se přání, která chceme, aby se splnila, nemají říkat nahlas, tak si jedno dovolím napsat. Přeji nám všem, aby taková setkání jako bylo to na vánoční výstavě, byla v Čerčanech stále početnější, aby si lidé našli cestu k sobě, a aby jim spolu bylo dobře. Renata Frídová

KRÁSY KOLEM NÁS Právě tak se jmenuje výstava fotografií pražské fotografky Drahuše Šmídové v Infocentru Čerčany, která potrvá do 23.2.2007. V neděli 4.2. byla tato výstava zahájena slavnostní vernisáží, na kterou se sjelo na 40 pozvaných hostů z Prahy i Čerčan. Skvěle zahrála kapela Panoptikum – country band, ve které k překvapení místních zahráli i Čerčaňáci Pavel Norek (host) a Pavel Havelka (již stálý člen kapely). Kapelníkem Panoptika je Sváťa Vacek, jeho žena Jarka moc hezky a pohodově zpívá a co mě osobně nejvíc fascinovalo, Irena Báčová, která na housle opravdu UMÍ. A to nebylo všechno! Stoly se doslova prohýbaly pod tíhou mnoha druhů domácích dobrot včetně vyhlášeného zelného salátu od Drahuše. Dobré víno též teklo proudem. Ale vernisáže nejsou jen o jídle a pití a hudbě. Ty jsou hlavně o tom, co se vystavuje. V tomto případě to jsou nádherné fotky Drahuše Šmídové – portréty, zátiší, záběry přírody, Prahy... Dominantou výstavy je kolekce fotografií „Ctihodných pánů na vysokých kolech (velocipédech)“. Český klub velocipedistů byl založen již r. 1880, je to první sportovní klub v Čechách. V 50.letech 20. stol. byl zrušen a znovu obnoven v letech 90. Dnes má asi 40 členů. Věnují se sportu, sběratelství, restaurování a výrobě kol, výletům, zábavám, divadlu a slavnostem. Každým rokem se zúčastňují mistrovství světa pořádaných na celé planetě. V roce 2005 ujel člen klubu Josef Zimovčák na vysokém kole v 19 etapách závodu Tour de France 3.644,8 km! při rychlosti 19,7 km/hod. Vždy první sobotu v listopadu pořádají na Letenské pláni Pražskou míli. Ale můžete je vidět klidně i na cyklostezkách v Posázaví, jak si v bílých košilích a stylových pumpkách razí cestu větvemi stromů na svých vysokých kolech. -rf-

1. PLES TŘÍKRÁLOVÝ pořádalo Ekumenické farní společenství Čerčany – Poříčí nad Sázavou. Konal se 13. ledna v prostorách Kulturního domu v Čerčanech. Ples Tříkrálový - Večer tříkrálový, no to je přece... ano, Shakespeare! Tento velikán světového umění nás provázel první částí večera. Pořadatelé přednášeli úryvky z jeho nesmrtelných her a ten, kdo měl chuť změřit své znalosti, soutěžil. Pravda, nebylo jich mnoho, všichni si však bez rozdílu vychutnávali pohodu večera. Hudba muzikantů Klubu Čerčany sice nebyla shakespearovská, ale tančilo se na ni více než dobře. Večer pokračoval ukázkou tanečního uměmí dvojnásobných mistrů ČR Šárky Koťátkové a Jakuba Davida, ale i výstupem žonglérů s jojem, diabolem a ohnivými řetězy. Mnohé zaujala neobvyklá ukázka židovských tanců, kterou předvedli členové Ekumenistického společenství. A jeden společný nás pak i naučili. Netrpělivě očekávaná půlnoční tombola byla štědrá a jistě udělala radost nejen starším manželům, kteří vyhráli 1.cenu - zájezd do Bibione, ale i dětem z čerčanské školky, protože celý výtěžek byl věnován právě jim. Všem pořadatelům chceme tímto poděkovat za příjemný kulturní večer a přejeme plesu Tříkrálovému mnoho dalších a stejně úspěšných pokračování. A.Z. Děkujeme všem sponzorům za jejich příspěvky na 1. Ples Tříkrálový. organizátoři plesu

INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Kulturní akce Čerčany: 5.2.-23.2.2007

14.2.-2.5.2007

17.2.2007

„Krásy kolem nás“ - výstava pražské fotografky Drahuše Šmídové, Infocentrum Čerčany, otevírací doba: Po, Út, Čt, Pá: 9-12, 13-17, St: zavřeno. Tel.: 317 776 154, [email protected], www.cercany.cz Kurzy Alfa - desetitýdenní cyklus setkání s promluvami a rozhovory nad základy křesťanství pro kohokoliv od mládeže až po seniory, rozhovory nad Písmem, vždy od 19.00 hod. zahájení společnou večeří, asi do 21.45 hod., zdarma, nemusíte absolvovat všechna setkání. Začátek ve středu 14.2.2007 v restauraci Na Pyšelce Čerčany (salonek) v 19.00 hod. Pořádá ŘKC farnost Poříčí n.S.-Čerčany a CČSH Čerčany, vedení kurzu tel.: 736 232 017, www.kurzyalfa.cz, kontakt: 602 314 028, přihlášky v Infocentru Čerčany. Témata přednášek: 14.2.- „Jde v životě o víc?“, 21.2. - „Kdo je Ježíš?“, 28.2. - „Proč Ježíš zemřel?“, 7.3. - „Jak získat víru?“, 14.3. - „Proč a jak se modlit“, 21.3. - „Proč a jak číst Bibli“, 28.3. - „Jak nás Bůh vede?“, 4.4. - „Jak odolat zlému?“, 11.4. - „Proč a jak mluvit o víře s ostatními?“, 18.4. - „Uzdravuje Bůh i dnes?“, 20.-22.4. - víkend: „Kdo je Duch sv.?“, 25.4. - „A co církev?“, 2.5. - Závěrečný slavnostní večer. Pořiďte svým přátelům bydlení za 50,-Kč aneb Zimní stloukání budek a krmítek pro celou rodinu Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim a sbor CČSH Čerčany pořádá v sobotu odpoledne workshop pro všechny věkové kategorie zaměřený na pomoc našemu ptactvu. Husův sbor Čerčany (kostel na kopci). Účastníci si odnesou domů vyrobenou budku či krmítko. Součástí programu je představení Stanice pro - 17 -

Čerčanský zpravodaj 1-2/2007 handicapované živočichy Vlašim, odborný výklad k vyvěšování budek a krmítek a k zimnímu přikrmování ptactca. S sebou vlastní kladívko. Akce je součástí projektu ČSOP Živá zahrada - klade si za cíl motivovat veřejnost k úpravám svých zahrad i pro potřeby volně žijících živočichů. Podrobnosti o projektu: http://csop.ecn.cz/zivazahrada 18.2.2007 Dětský maškarní karneval – zve Taneční škola SALTA Jitky a Karla Maršálkových, Kulturní dům Čerčany, ve 14.00 hod. 4.3.2007 „Posázavský pacifik – legenda, která musí žít“ 14.00 hod. - vernisáž výstavy, Infocentrum Čerčany 16.00 hod. – projekce diapozitivů fotografa Karla Pryla s besedou na železniční téma – Kino Čerčany 18.00 hod. – projekce filmu „Ostře sledované vlaky“ – Kino Čerčany 5.3.–16.3.2007 „Posázavský pacifik – legenda, která musí žít“ – výstava zaměřená na záchranu ohrožených staveb na trati legendárního Posázavského pacifiku. organizace výstavy: Občanské sdružení Posázavský pacifik, Infocentrum Čerčany. Po, Ú, Čt, Pá: 9-12, 13-17, St. zavřeno. 26.3.-6.4.2007 Velikonoční výstava – Infocentrum Čerčany. Tradiční výstava velikonočních dekorací čerčanských i mimočerčanských šikovných žen, i mužů! tel: 317776154, [email protected]

Kulturní akce Benešov:

únor-duben 2007 Elektronická tvorba ze sbírky muzea - výstava. Muzeum umění- Síň Ladislava Šímy, otevřeno: Út-Ne: 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz únor-duben 2007 Rusko dnes - výstava, Kabinet fotografie, Muzeum umění, otevřeno: Út-Ne: 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz únor 2007 Architektura a design Benešovska - přehlídka projektů, realizací a fotografií architektury, designu, oděvní tvorby atd. vzniklých na Benešovsku nebo pro Benešovsko v posledním období., Městská výstavní síň v budově polikliniky na Malém náměstí. 13.2.-27.2.2007 Modelářská výstava - výstavní síň DDM Benešov, Po-Pá: 8.00-16.30, www.ddmbenesov.com 20.2.2007 Robert Křesťan a Druhá tráva - koncert, Městské kulturní středisko - Městské divadlo Na Poště, 19.30 hod. 24.2.2007 Lakomec – ochotnické divadlo souboru Vojan z Libice nad Cidlinou 28.2.2007 Kornelovy vdovy - Ákos Kertész - divadelní hra, 19.30 hod., Městské kulturní středisko - Městské divadlo Na Poště 12.3.2007 Věda a víra – souboj protikladů nebo možnost harmonie? - přednáška benešovského rodáka Prof. RNDr. Jana Bednáře, CSc. (prorektor UK Praha), v 18.00 hod., Muzeum umění Benešov (Malé nám. 1). 5.3.-22.3.2007 Naučná stezka Konopiště - výstava, výstavní síň DDM Benešov, Po-Pá: 8.00-16.30, www.ddmbenesov.com 21.3.2007 Alternativní medicína – přednáška MUDr. Petra Sedláčka, prostory VOŠ a SZeŠ Benešov, od 18.00 hod., vstup zdarma, www.csop-benesov.cz

Kulturní akce Benešovsko: 2.2.-7.3.2007

Jílové u Prahy: Kateřina Hruschková - výstava originálních ručně malovaných a batikovaných triček, sukní, mikin, šatiček, polštářů. Galerie U Zlatého korálku, Jílové u Prahy. 3.2.-22.4.2007 Jílové u Prahy: Keltové a střední Čechy - Regionální muzeum Jílové. 15.2.2007 Vlašim: Ensemble Martinů a Lukáš Hurník, Muzeum Podblanicka-zámek, hudební průvodce životními milníky, v 19.00 hod. 17.2.2007 Nespeky: Hravé odpoledne pro maminky s dětmi od 3 let, restaurace Prefa v Městečku, vstupné: 20,-Kč 17.2.-25.3.2007 Jílové u Prahy: Z díla ak.sochaře Petra Váni - výstava v Regionálním muzeu Jílové. 18.2.2007 Týnec nad Sázavou: Hodina zpěvu Jaroslava Uhlíře – písničkový pořad pro děti. Společenské centrum Týnec-velký sál, zač. v 16.00 hod., vstupné: 50,-Kč, předprodej: IC Benešov tel.317 726 004, KIS MěÚ tel.: 317 701 923 od 18.2.2007 Soběhrdy: Výstava obrazů a grafik na téma biblických žalmů – Kristýna Pilecká, vernisáž za přítomnosti autorky, evangelický kostel Soběhrdy, v 11.30 hod. 18.2.2007 Štiřín: Sukův hudební Štiřín - Saxofonové Kvarteto Bohemia - soprán, alt, tenor a baryton saxofon). Program: Martinů, Suk, Janáček, Dvořák. info. a předprodej vstupenek: recepce hotelu Zámek Štiřín, tel.: 255 736 111, [email protected] 21.2.2007 Týnec nad Sázavou: Přednáška o Angole s promítáním – zasedací síň MěÚ Týnec, v 17.30 hod., vstupné dobrovolné. 23.2.2007 Týnec nad Sázavou: Kurz výroby šperků – pokročilí. pořádá Městské muzeum společně s Petrou Veselou (šperkařkou), v 17.00 hod., Cena: 500,-Kč, v ceně je zahrnutý veškerý materiál. práce s řetízky, složitější techniky. Přihlášky na tel.: 775 255 949, 602 860 646 23.2.2007 Štiřín: Ondřej Havelka a jeho Melody Makers – „Račte si přát?“ – Zámek Štiřín, v 19.30 hod., Vstupné: 250,- / 350,- /450,-Kč. 24.2.2007 Pyšely: „Na správné adrese“ – repríza divadelního představení pyšelských ochotníků v sokolovně, v 19.00 hod. 24.2.2007 Týnec nad Sázavou: Rock in Tynec – Společenské centrum Týnec-velký sál, vstupné: 70,-Kč, začátek ve 20.00 hod. 24.2.2007 Nespeky: Ozdobte si květník – akce keramické dílny Úsměv, přihl. na tel.: 604 249 104 3.2.2007 Týnec nad Sázavou: Kurz výroby šperků – začátečníci – vede Petra Veselá (šperkařka), od 17.00 hod., Městské muzeum Týnec, Cena: 400,-Kč, v ceně je zahrnutý veškerý materiál. Domů si odnesete hotové výrobky. Přihlášky na tel.: 775 255 949, 602 860 646 9.3. – 5.4.2007 Jílové u Prahy: Michal Kohout – fotografie, portréty, výstava v Galerii U zlatého korálku (Masarykovo nám. 1). 18.3.2007 Týnec nad Sázavou: Josefská zábava s dechovkou – taneční odpoledne s Týnečankou, od 14.00 hod., Společenské centrum Týnec-velký sál, vstupné: 30,-Kč. 18.3.2007 Štiřín: Sukův hudební Štiřín – Pražské klavírní duo (Zdeňka Kolářová, Martin Hršel), na programu Schubert-Dvořák, info. a předprodej vstupenek: recepce hotelu Zámek Štiřín, tel.: 255 736 111, [email protected] 21.3.207 Týnec nad Sázavou: Dva na smetišti – zájezd do Divadla Radka Berzobohatého, divadelní představení od autora Miroslava Horníčka, odjezd v 17.00 hod. od spořitelny v Týnci, vstupné upřesněno při rezervaci vstupenek – 317701 923, 724 258 032 21.3.2007 Kamenice: Cestou necestou – pořad s Miroslavem Donutilem, KC Kamenice, v 19.30 hod., vstupné: 250,-Kč. 1.4.2007 Štiřín: Sukův hudební Štiřín – Josef Suk uvádí mladé talenty Hudební školy Praha a Gymnázia J.Nerudy - 18 -


Kulturní akce Praha : do 26.2.2007

Život je jen náhoda - výstava ke 100.výročí narození Jaroslava Ježka, České muzeum hudby (Praha 1, Karmelitská 2/4), denně mimo Út 10-18 hod. 16.-18.2.2007 Holiday World 2007 - veletrh cestovního ruchu, výstaviště Praha-Holešovice, Pá: 10-18, So: 9-18, Ne: 9-17 hod., vstupné plné: 130,-Kč, rodinné: 300,-Kč. Eurocentrum Praha - pravidelné čtvrteční semináře (Jungmannova 21, Praha 1), vždy od 16.30 - 18.00 hod., účast zdarma. Registrace účasti: [email protected]: 1.3.2007 Europass 8.3.2007 Právo EU a evropský soudní systém 22.3.207 Programy evropských fondů v ČR na léta 2007-13 29.3.2007 Ochrana spotřebitele 5.4.2007 Strukturální fondy a EU - zkušenosti a rady 19.4.2007 Uznávání profesních kvalifikací v rámci EU

Městská sportovní zařízení Benešov:

Krytý plavecký bazén - veřejné plavání: dospělý 35,-Kč/hod 50,-Kč/1,5 hod. děti do 18 let 30,-Kč/hod 40,-Kč/1,5 hod. důchodci ve vymezenou hodinu 23,-Kč/hod. rodinné vstupné 2 dosp.+2 děti do 12 let 110,-Kč/hod 155,-Kč/1,5 hod + možnost permanentních vstupenek pro dospělé a děti do 18 let: 100 hod. vstupenka dospělí 3 300,-Kč (platnost 2 roky) 50 hod. - vstupenka dospělí 1 675,-Kč (platnost 1,5 roku) 20 hod. - vstupenka dospělí 680,-Kč (platnost 1 rok) 10 hod. - vstupenka dospělý 345,-Kč (platnost 1 rok) 100 hod. - vstupenka děti do 18 let 3 000,-Kč (platnost 2 roky) 50 hod. - vstupenka děti do 18 let 1 500,-Kč (platnost 1,5 roku) 20 hod. - vstupenka děti do 18 let 600,-Kč (platnost 1 rok) 10 hod. - vstupenka děti do 18 let 300,-Kč (platnost 1 rok) Zimní stadion - bruslení pro veřejnost: 30,-Kč/90 min. Aktuální rozpis veřejného bruslení na únor najdete na www.mszbenesov.cz

PLESOVÁ SEZÓNA:

Čerčany - Kulturní dům: 17.2.2007 Jezdecký ples JK Atrej Čerčany, 2.country-disco ples, od 20.00 hod., hraje skupina Bessoni a dj Michal Pěkný, bohatá tombola, vstupné: 80,-Kč. 18.2.2007 Dětský maškarní ples 2.3.2007 Hasičský ples: 17.3.2007 Ples ZUŠ Cerčany Kamenice - Kulturní centrum Kamenice - tel.: 323 672 643, [email protected]: 17.2.2007 Kamenický ples 2.3.2007 16. reprezentační ples podnikatelů a přátel tance Pyšely - pyšelská sokolovna 17.2.2007 Sokolské šibřinky – ve 20.00 hod., velkolepý karneval, masky platí poloviční vstupné 18.2.2007 Dětský karneval – rej masek, ve 14.00 hod. 30.3.2007 3. ples pyšelských ochotníků, v 19.30 hod. Týnec nad Sázavou - Společenské centrum Týnec: 17.2.2007 4. školní ples – od 20.00 hod., módní přehlídka svatebních a společenských šatů, předtančení, vstupné: 150,-Kč, předprodej: SRPDS-tel.: 775 255 949 9.3.2007 Rybářský ples, ve 20.00 hod., hraje skupina Horváth Band, info.: Zdeněk Urban, 737 306 035 30.3.2007 Maškarní ples FK Metaz – ve 20.00 hod., info.: p. Janda 721 355 969 Štiřín - Zámek Štiřín 16.3.2007 Zámecký ples – vstupné 350,-Kč, od 19.30 hod. Benešov - Kulturní centrum Na Karlově, www.kckarlov.cz: 16.2.2007 SOU Vlašim Zámek 17.2.2007 SPŠ Vlašim 23.2.2007 SzeŠ a VOŠ Benešov 24.2.2007 EA Neveklov 2.3.2007 Gymnázium Benešov 3.3.2007 SPŠ Vlašim

Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz, http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany - zs.cercany.indos.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ Ochotnický divadelní spolek Nula Morčat - www.cu.wz.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz Husův sbor Čerčany - www.sborcercany.blog.cz Sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz SHŠ Mračtí (šermíři) - www.mracti.cz Zámek Štiřín - www.stirin.cz - 19 -


www.blanicti-rytiri.cz, www.zborenykostelec.cz, www.parnijizdy.xf.cz, www.sdruzeni-ledce.cz, www.laduvkraj.cz, www.csopvlasim.cz, www.mestotynec.cz, www.pysely.cz, www.muzeum-umeni-benesov.cz, www.ddmbenesov.com

VÝZVA

Při přípravě výstavy fotografií a obrazů k příležitosti 650. výročí první písemné zmínky o obci Čerčany jsme zjistili, že mezi námi žije spousta čerčanských občanů, kteří mají šikovné ruce a že by tudíž stálo za to, v roce 2007 uspořádat výstavu prací dalších tvořivých autorů z Čerčan. Můžete se hlásit v Infocentru (adresa, telefon a co byste chtěli vystavovat) nebo zanechte tip na někoho o kom víte, že něco umí (kutit, paličkovat, vyřezávat, malovat, fotografovat, háčkovat, drátovat apod.). Podrobnosti k výstavě budeme včas inzerovat na stránkách Čerčanského zpravodaje.

Multimediální studio Posázaví

Formou krátkých reportáží mapuje kulturní, společenské a sportovní dění regionu Posázaví včetně regionálních historických památek. Tyto reportáže jsou vysílány na www.posazavi.com v sekci internetové televize. Jednou měsíčně jsou zpracovány do půlhodinového magazínu S kamerou regionem, který odvysílá regionální kabelová televize. Magazín je též distribuován na DVD nosičích do Infocenter, knihoven a na městské úřady regionu Posázaví.

OCHRÁNCI PŘÍRODY POŘÁDAJÍ SOUTĚŽ Správa Chráněné krajinné oblasti Blaník a Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim pořádají ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Benešov k nadcházejícímu Dni Země 2007 soutěž na téma „Člověk a příroda v kraji pod Blaníkem“. Svými literárními a výtvarnými pracemi se soutěže ke Dni Země mohou zúčastnit děti ze základních a středních škol okresu Benešov. Soutěž zároveň připomenutím 25. výročí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Blaník. Téma lze zpracovat výtvarně i literárně Soutěž ke Dni Země pořádají Správa CHKO Blaník, Podblanické ekocentrum ČSOP a Dům Dětí a mládeže Benešov již tradičně pro děti ze základních a středních škol okresu Benešov. Soutěž je rozdělena na výtvarnou a literární část. Letošní 17. ročník výtvarné soutěže a 14. ročník literární soutěže má téma „Člověk a příroda v kraji pod Blaníkem“. Svá díla děti za pomoci učitelů zasílají do Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim nejpozději do 2. 4. 2007, kde je v průběhu dubna vyhodnotí odborná porota. Nejlepší práce v jednotlivých kategoriích jsou vyhodnoceny a autoři odměněni věcnými cenami. Letošní téma je připomenutím i výzvou V letošním roce se téma věnuje vzájemnému soužití člověka a přírody na Podblanicku. Děti tak mohou ztvárnit pozitivní příklady – sečení rozkvetlých luk, ošetřování stromů, výlet do lesa i příklady špatného chování člověka – např. černé skládky. Soutěž je zároveň připomenutím 25. výročí vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Blaník, jejímž posláním je právě ochrana krajiny pod Blaníkem. Soutěžní práce budou vystaveny Soutěžní práce budou k vidění na výstavě v Domě dětí a mládeže v Benešově. Výstava bude zahájena slavnostní vernisáží v pátek 20. 4. 2007 ve 13.00 hod. Cílem soutěže je propagace ochrany přírody na okrese Benešov a podpora uměleckého projevu dětí. Ing. Mgr. Martin Klaudys, Správa CHKO Blaník, Vlašimská 8, 257 06 Louňovice pod Blaníkem Tel./fax. 317852654, [email protected]

BÝVALI TRAMPOVÉ... "Tý véé, nevíš ve vokolí vo ňáký jiný putyce, tady v lokále krákaj´ tý véé ňáký kotlíkáři, nebo co to je...", zaslechl jsem (procházeje okolo výčepu) z úst docela pohledné dívenky směrem k její vrstevnici svérázné zhodnocení situace v jedné z oblíbených posázavských osvěžoven o jednom z posledních letních víkendů. Na mou euforii po perfektně vystřiženém sólu v "tuláckém blues" rázem padla jinovatka a během té chvilky postoje nad porcelánem, přišroubovaným na zdi nejmenší místnůstky restauračního zařízení jsem zvažoval, zda být nad věcí, či se o té klasifikaci toho, co znělo z lokálu, zmínit aktérům "krákání" po mém návratu zpět ke stolu. Nechal jsem si posudek toho děvčátka pro sebe s tím, že by to ti krákající kmeti mohli třeba špatně strávit a na to děvče dokonce snad i zanevřít. To upřímné hodnocení hudební produkce místních osadníků od reprezentantky ročníků o více než dvě generace mladších jsem vlastně docela chápal. Byl to zákonitý ventil odvěkého napětí mezi generacemi, kdy staří přitesávají mladé k obrazu svému, zatímco mladí jsou na nekonečné poučky "moudrého stáří" alergickými a spíše silácky demonstrují nezájem o chůvu. Staří se logicky obávají, že si jejich potomci rozbijí hubu, mladí logicky namítají, že jde o jejich hubu. Je to i pochopitelné a pokud se mnou někteří spoluvrstevníci nesouhlasí, museli být dětmi zázračnými či jim už špatně slouží paměť, nebo jsou k sobě poněkud méně upřímnými. Takový je prostě koloběh života a ani my, když jsme v jistém období (u někoho trvajícím podnes) přišli do společenských prostor, neskýtajících zábavu zrovna dle našeho gusta, jsme nekomentovali situaci moc odlišně, někdy (obávám se, že často) i o poznání drsněji. Ale já vlastně vůbec nemínil filozofovat o životě, nýbrž (krásné slovo, co!), tedy nýbrž - připomenout souvislost těch "kotlíkářů" se zdejším krajem. Čerčany měly v minulosti jedno z nejtrampštějších nádraží na světě (on totiž tramping, jako ryze český fenomén jinde ve světě neexistoval, dnes ovšem najdete zejména za oceánem více trampů, než si kdo umí představit, ale všichni hovoří naší mateřštinou, neb jde o české, resp. slovenské emigranty). Bohatstvím trampstvo nikdy moc neoplývalo a pokud nevandrovalo pěšky, jezdilo na své plácky, kempy či osady tím tehdy nejlevnějším dopravním prostředkem, čímž byl vlak. Jak trampové "suchozemští", tak zejména vodáci si oblíbili lokálku lemující "Zlatou řeku" (jak přezdívali Sázavě) a v duchu svých představ ji nazvali Posázavským Pacifikem. Právě čerčanské nádraží, které posázavskou trať rozděluje na horní a dolní větev, bylo - 20 -


vždy spojeno nejen s praktickou - časově i ekonomicky výhodnou přípojí z Prahy, ale bylo zejména důležitým překladištěm lodí pro ty, kteří si tvrdošíjně dřeli dna svých plavidel v rámci téměř permanentně nízkého stavu řeky, i přesto tak oblíbené. A tak se zdejší peron od jara do podzimu hemžil kanoemi (napsané to nevypadá hezky, ale canoemi také ne), pramicemi, pádly, stany, usárnami, teletinami, lodními vaky a dalšími neidentifikovatelnými (zase hezké slovo) schránami pro přežití v terénu - včetně kotlíků, ešusů, bandalírů, kytar a samozřejmě někdy velmi bizarně oblečených majitelů všeho vyjmenovaného. Kdo tento nádražní mumraj o sobotách a nedělích před přibližně padesáti lety nezažil, dnes neuvěří. Čerčany však nesluly jen nádražím, ale jejich okolí po i proti proudu Sázavy bylo plné romantických údolí, roklí a jiných zapomenutých zákoutí (teď mám na mysli samozřejmě období před cca 80 i více lety). To sem nalákalo první trampy, z nichž někteří imigrovali i z míst jako byly Svatojanské Proudy, kde už tehdy bylo snad i přetrampováno. Tak vznikly v blízkém okolí poměrně známé trampské osady (o nichž se dost obšírně zmiňoval posázavský patriot, tramp a spisovatel Josef Peterka alias Bob Hurikán ve své knize Dějiny trampingu). Čerčanům jsou nejblíže dvě z nich. Proti proudu Sázavy v rokli nad lštěnským jezem je to Montána (dnes s přízviskem Sázavská pro odlišení od jiné osady stejného jména) a po proudu - na Benešovském potoce leží osada s rovněž starou tradicí - Ztracená Stopa. Jednou z nejznámějších osad v širším okolí je Měsíční údolí, ležící dále po proudu - na Konopištském potoce nad Poříčím nad Sázavou (pokud by případně existovala nějaká další trampská osada v blízkosti obce, není zde opomenuta úmyslně, ale prostě o ní autor článku neví). Trampskými osadami jsou dnes nazývány skupiny chat v údolích, roklích či na březích potoků a řek, leč označení "trampské" už většinou patří do uvozovek. Dnešní styl rekreace v nich je poněkud odlišný od představ původních osadníků. Jak to v osadách vypadá dnes, může se přesvědčit nejlépe každý sám, faktem ale je, že ten soudržný život, jakým se v osadách žilo v počátcích, to už dávno není a žel - nikdy nebude. Není výjimkou, že dnešní obyvatelé některých osad se mezi sebou ani neznají. Někdy je to i pochopitelné - původní majitelé pro stáří či nemoc (resp. jejich potomci) chatu prodají a nový majitel má naprosto jiné představy o jejím využívání, než třeba jeho sousedé a nemá ani zájem s nimi kamarádit, natož společně "dělat" zábavu. Před těmi třemi čtvrtinami století tomu bylo jinak: Několik chlapců se domluvilo, že si z touhy po romantice společně postaví chatu - hlavně jako úkryt pro nocování při nepřízni počasí. Založili osadu, jejíž jméno pak vytesali či vypálili na štít "novostavby". Když se takto v údolí "sešlo" devět chat, bylo tam prostě devět osad. Platilo - na rozdíl od dneška - co chata, to osada. Když pak se osadníci shodli na názvu údolí, v němž jednotlivé osady (chaty) stály, vznikly ty tajemné názvy jako SOÚH, SOÚS a podobné, což nebylo o Středním Odborném Učilišti Hornickém či Stavebním, ale bylo to zkratkou např. Spojených Osad Údolí Hvězd, resp. Spojených Osad Údolí Slunce... Mloků... Brouků...Pytlíků... Tak se stalo, že např. údolí pod lštěnským Hradištěm se z původního Medvědího stalo údolím Hvězd a jednotlivé chaty - čímž osady - se jmény Good Hope, Montana, Alabana, Tabák ..., se prostě dohromady nazývaly Spojenými Osadami Údolí Hvězd - SOÚH. Tyto osady (chaty) mezi sebou pak soupeřily v různých sportovních kláních a vítěz (nebo i výběr) se pak zúčastňoval soupeření v rámci osad oblasti, kraje, eventuálně celé republiky. Výkony osady Montana např. ve volejbalu nejenže daleko přesáhly místní oblast trampských klání, ale hoši začali vozit vítězné poháry ze všech koutů republiky. Když pak soupeři naopak přijížděli k utkáním na její půdě, říkali, že jedou hrát "na Montánu" a pomalu se ten název vžil pro celé údolí spojených osad. Dnes již název SOÚH téměř nikdo nezná a celému údolí se prostě říká Montana, jejíž název dnes nese i "protější" osvěžovna, které se dříve říkalo po původním majiteli "U Urbana". Pokud někoho napadlo, že výše uvedené jméno chaty Alabana je chybné, kladl si přesně stejnou otázku jako já před padesáti lety, ale to musím zabřednout do mých privátních počátků trampování, ač si nejsem jist, zda tím čtenáře nebudu unavovat. Když jsme s mým - už od kočárku nerozlučným - kamarádem Honzou začali chápat, že víkendy s rodiči nepatří zrovna mezi nejinteresantnější hobby nastávajících mužů, usoudili jsme, že trampování nám nemusí být cizí. Už jako děti jsme občas emigrovali za plot, kde jsme pod plátnem jehlanu (který s dědou kdysi absolvoval bitvu na Piávě) a za malé radosti rodičů hrdinně protrpěli nějakou tu prázdninovou noc. Sice jsme se třásli střídavě zimou, střídavě strachy, ale stálo to za ty obdivné pohledy vrstevníků, když jsme jim ta neohrožená noční dobrodružství, patřičně prošpikovaná dětskou fantazií, pak barvitě líčili. Už mi z pauzírované paměti vypadlo, jak jsme se dostali ke Karlu Mikotovi, tehdejšímu šerifovi SOÚH (jak je výše uvedeno - dnešní Montány), pamatuji ale dobře náš úžas, když jsme stanuli právě před jeho chatou s názvem Alabana. Tenkrát snad ještě neměla ztrouchnivělé sloupky pod verandou nahrazeny prázdnými pivními lahvemi, ale za skly verandy na nás hleděl z obrazu Franz Josef, přibitý na stěnu použitými jehlami z natahovacího gramofonu, jehož skřehotáním (tedy nikoliv císařovým, ale z toho gramofonu) Karel občas lákal do chaty potenciální kandidátky své přízně. Zkrátím to: Na místě jsme rozhodli o založení trampské osady ALABANA, coby dceřinného oddenku SOÚH. Bude to osada putovní, t.j. ta správná trampská, co jezdí do panenské přírody a nocuje pod širákem, maximálně pod kusem celty v případě deště či sněžení (někdy jsme vyrazili - magoři ujařmení - i v zimě). Kdo s sebou tahal stan, byl „měkkejš“, měli jsme domovenky i svou hymnu, bylo nás - kmenových asi deset, pohlaví zprvu mužského, časem smíšeného. Výjezdní základna byla v bývalé dílně po Honzově tátovi, pyšnící se na vratech velkým bílým nápisem ALABANA, doplněným velkou lilií, symbolem skautingu, z něhož se svobodnější tramping rekrutoval (což bylo v padesátých letech dost odvážnou protirežimní provokací). Tak vznikla první a asi poslední trampská osada v Novém Městečku, jako tehdejší odnož dnešní Montany. No, a abych nezapomněl, proč ta Alabana - samozřejmě jsem se Karla zeptal proč n a ne m. "Ale to víš, že tam mělo bejt Alabama, jenže ty volové to zmastili a holt už to tak zůstalo" odvětil popravdě šerif osady. Karel už nějaký čas nežije, ale Alabana zdobí osadu podnes. A jak to bylo dál s naší osadou stejného jména? Poznala ty panensky neopakovatelné chvíle, kdy usínáš za letní noci ve spacáku po boku kamarádů a svit měsíce přerušují jen pohupující se větve smrku nad tebou, občas pípne nějaký probuzený pták a v dálce zavyje... někdy i siréna esenbáků, kteří ti přijdou sdělit, že přespáváš v chráněném území a abys neprodleně po kontrole občanských průkazů přesídlil na nejbližší povolené kempoviště, kterým je fotbalové hřiště v Karlštejně - Budňanech - 21 -


(skutečně se stalo ve skalách u Srbska). Zůčastňovali jsme se potlachů známých osad v Údolích Děsů (Berounka), Oddechu (Kačák), Hříchů (Křivoklátsko) a dalších, neměli jsme rádi velké osady, nelíbily se nám potlachy na pódiích a poslech Vlajky (trampské hymny) z reproduktorů, pověšených na stromech. Zpívali jsme radši "z huby do ucha", vítězili v písničkových soutěžích, prostě užívali jsme si toho mládí a volnosti... Právě ta volnost a svoboda (čímž i opozice vůči jakékoliv totalitě) byly vždy těmi principiálními trampskými zásadami, což se projevilo zejména po srpnu 1968. Dispozice trampům vrozená - sbalit bágl a bez starostí odjet do dálek - se po poznání zdejší "dočasnosti" projevila jejich obrovským procentem mezi těmi, kteří odjeli za svobodou zejména za moře, kde jsou dodnes velmi početné trampské osady, např. v okolí Toronta, Denveru, Vancouveru, ale i v Austrálii a samozřejmě i v Německu, Švýcarsku a jinde po Evropě (sjíždějí se na tzv. celosvětové potlachy dosud poslední - sedmý - se konal loni v listopadu v Texasu). Následkem emigrace většiny členů naší osady k břehům Ontaria však žel - dotrampovala i ALABANA, ze které jsme tady zůstali jen dva. Protože bývalí trampové, soucitně řečeno pamětníci (jinak už dávno "staří paďouři") pro různá revmatická a jiná možná i nemožná postižení schránek tělesných (převážně následkem těch romantických nocí pod širákem) už ty krásy mladého trampování budou těžko znovu prožívat, nezbývá jim, než si na ně při písničkách, které jim něco říkají či připomínají, někde v hospůdce zavzpomínat. Asi jako v té výše jmenované... viz úvodní odstavec na počátku tohoto článku. Pokud jste vydrželi číst až sem, zdraví Vás Zdeněk Nossberger

PUTOVÁNÍ PO STEZKÁCH ZÁMECKÝCH A PŘÍRODNÍCH PARKŮ Záměrem letošního souboru článků o turistice v širším okruhu Posázaví je přinést čtenářům informace o známých i méně známých zámeckých parcích i s přilehlými lesoparky v okolní přírodě. Je velmi příjemné putovat po jejich cestách i pěšinách v různých ročních obdobích. Jako obvykle se zaměříme na zlepšování vlastního zdraví a udržování tělesné zdatnosti, jak zní heslo pro naše aktivity při pobytu v přírodě. Historickými budovami zámků i jejich překrásnými sbírkami se tentokrát moc zabývat nebudeme. Vydáme se někam, kde většinou nemusíte platit vstupné. Turistické cestování po parcích: - Konopiště – velký zámecký park na okraji města - Vlašim – velký zámecký park v údolí řeky Blanice na Podblanicku - Jemniště – zámecký park (dříve lesopark) - Vrchotovy Janovice – zámecký park, hřbitov psích miláčků a koní - Štiřín – zámecký park, rybníky, lesopark - Český Šternberk – zámecký lesopark, zvláštní a nezvyklý

KONOPIŠTĚ:

Z benešovského nádraží se do zámeckého parku dostaneme po červené turistické značce (asi 3 km), která vede zprvu přes most nad železniční tratí, pak ulicemi mezi domy na kraj města. Přejdeme frekventovanou silnici a staneme u brány parku. Pokračujeme dál po asfaltové cestě stále po červené až na křižovatku cest v blízkosti zámku Konopiště (375 m n.m.). Vpravo uvidíme alej vzrostlých stromů, mezi nimiž vede žlutá turistická značka směrem do Benešova, která se nám bude hodit při zpáteční cestě. Malý kousek od kraje parku vpravo od pěšiny je dřevěný stůl –odpočívadlo. Ve vlhkém prostředí parku je obrostlý lišejníkem a mechem. Vycházkový okruh Konopišťským zámeckým parkem (asi 6 km) můžeme uskutečnit při pěkném počasí. Další možnost je nová naučná stezka, která byla otevřena 4.10.2003. Je značena zeleno-bílými trojúhelníky a jsou u ní instalovány informační tabule s popisy přírodních zajímavostí. Snad bychom měli alespoň krátce připomenout posledního šlechtického majitele zámku Konopiště i s parkem – následníka Rakouskouherského císařského trůnu – arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este, který nechal zámek přestavět v letech 1889 – 1894 a založil Růžovou zahradu roku 1898 a rozšířil zámecký park kolem r. 1900 až do nynější velikosti – 225 hektarů. Po r. 1918 přešel Konopišťský velkostatek do vlastnictví Československého státu. V parku najdeme také několik hájoven, které stojí za zhlédnutí. Ke koupání láká Konopišťský rybník, procházkou můžeme dojít až k žofiinu mostu. Kdo chce jít ještě dál, může zamířit do Měsíčního údolí a pak z Poříčí n. S. vlakem do Čerčan. Jiná možnost prodloužení cesty je cesta na zříceninu hradu Kožlí. (Turistická mapa č. 40 „Benešovsko“, měřítko 1:50 000, vyd. KČT – Klub českých turistů) Mapu si můžete zakoupit v Infocentru Čerčany za 79,-Kč.

ČERČANSKÝ KALENDÁŘ TURISTICKÝCH DÁLKOVÝCH POCHODŮ 24.února 2007: Zimní brdský přechod a Zimní brdská padesátka 15, 25, 35, 50 km Start: Zadní Třebáň žst., Příbram žst. 7.15 – 9 hod., cíl: Zadní Třebáň žst., Příbram žst., Jince žst., Hostomice pod Brdy žst. 11-18 hod., TJ Čechie Karlín, inf. Jan Makovec, 130 00 Praha 3, Slezská 140, tel.: 272 740 911, [email protected], www.cechie.kecnet.cz - 22 -

Čerčanský zpravodaj 1-2/2007 24.února 2007: Kouzlo zimního lesa 12, 16, 21, 25, 35 km Start: Zdice žst. pro 35 km: 7-9.15 hod., ostatní: 7-11.15 hod., cíl: Zdice žst. do 17 hod., OKČT TJ Baník Líně, inf.: František Brabec, 330 21 Líně, ul. SNP 499, tel.: 605 234 797, 377 911 741 10.března 2007: Pochod Dr.Roberta Šumavského okolo Prahy 14, 23 km Start: Praha 6, konečná tramvaje Divoká Šárka 8-10 hod., cíl: Roztoky u Prahy 11-16.30 hod, KČT Praha – Karlov odd. Střelka a 35. střed. Junáka, inf.: Stanislav Zeman, 199 00 Praha 9-Letňany, Ostravská 625, tel.: 268 922 892. 17.března 2007: Zahájení jarní turistické sezóny v KČT Vysočina 10, 20 km Start: Světlá n.S., nám. Trčků z Lípy 9-10.30 hod., cíl: Světlá n.S., zimní stadion v Pěšinkách 16 hod., KČT Sklo Bohemia Světlá n.S., inf. Jaroslav Vála, 582 91 Světlá n.S., Na Hrázi 466, tel.: 569 496 658, [email protected] 10 km 17.března 2007: Pražské zajímavosti Start a cíl podle propozic, start v 9.00 hod,: cíl do 16 hod., KČT AC Sparta odd.moto, inf.: Dagmar Kyzlíková, 147 00 Praha 4-Podolí, Na Sypčině 8, tel.: 606 213 771, [email protected] 24.března 2007: Okolím Říčan 9-40km Start: Říčany nádraží ČD 7-10 hod., cíl: Říčany staré koupaliště do 17 hod., inf. Přemysl Douša, 251 01 Říčany, na Kavčí skále 1696/D, tel.: 606 442 269, [email protected] 24,března 2007: Čertova podkova – Sedlec – Prčice 12, 15, 25, 35 km Start: stadion TJ Prčice 7 hod., Klub přátel dlouhých kilometrů, inf.: Jan Nousek, 257 91 Sedlec-Prčice, Vítkova 197, tel.: 723 792 702, [email protected] 7-50 km 31.března 2007: Za povidlovým koláčem Start: Benešov, Jiráskova ul., jídelna ZŠ od 6 hod., cíl: tamtéž do 23 hod., Odbor KČT Benešov, inf.:Dr. Milan Crhák, 256 01 Benešov, J. Horáka 1667, tel.: 721 712 649, [email protected] 7, 10, 14, 20, 32 km 7.dubna 2007: Vidrholec – Klánovice Start: Klánovice žst. 8-10 hod., cíl: tamtéž 11-17 hod., KČT Dukla Praha, inf.: Ing. Zbyněk Titl, 140 00 Praha 4-Michle, Ohradní 1348, tel.: 606 826 647 14.dubna 2007: Posázavím- Krajem Josefa Lady 14, 24, 35, 50 km Start: Týnec n.S. Bisport u mostu 7-10 hod., TK KČT JAWA METAZ Týnec n.S., inf.: Milan Šípek, 257 41 Týnec n.S., Sadová 129, tel.: 317 701 765 6, 12 km 28.dubna 2007: K pramenům Rokytky Start: Říčany, ZŠ Bezručova 94, 9-12 hod., KČT Říčany-Radošovice, inf.: František Znamenáček, 251 01 Říčany u Prahy, Komenského nám. 1344, 723 466 338, [email protected] Trénujte na pochod Praha-Prčice, který bude 19.května 2007! Informace a propozice pochodů si mohou zájemci vyžádat min. 14 dnů předem na adrese uvedené u každého pochodu (přiložte obálku se známkou na odpověď). Další podrobnosti o turistických dálkových pochodech - Ing. Jaroslav Šidák, CSc., tel.byt 257 325 953.

Ing. Jaroslav Šidák, CSc., vedoucí turistického oddílu KČT

TELEGRAFICKY ZE SLAVOJE O ROCE 2006 STOP venkovní hřišťata zaplavena, vyčištěna, dokončena STOP škody vykázány STOP o dotace z kraje, ČSTV a ČMFS požádáno STOP dotace získány STOP z dotací mnohé prospěšné práce udělány STOP první etapa plynofikace dokončena (narychlo, poněvadž kotle byly na jaře zatopeny a čerpadla zničena) STOP parkety v tělocvičně opraveny - vybroušeny a propadlá místa sanována STOP venkovní hřiště na podzim osvětlena a často využívána STOP celkově je to těžké, dělá to pár lidí, není na to čas, bere to elán do sportovní činnosti STOP - luky-

Z FLOORBALLU 28.prosince se konala v Kulturním domě v Čerčanech výroční schůze floorballového oddílu Česnek Čerčany. Poprvé v historii tohoto oddílu dostal cenu za nejlepšího hráče uplynulé sezóny, hráč z farmy B a to Jan Kleprlík ze Lštění. Po celou dobu trenér tohoto hráče sledoval a i když jeho hra postrádala po většinu sezóny „šťávu“, tak v závěru roku dal hře myšlenku a pomohl tak našemu oddílu k vyšší úrovni hry. Na snímku je šťastný Honza s květinovým darem. Vděční spoluhráči

ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY MOBIL: 723 756 257 16.2. pátek

10.00 h. Vstupné 30 Kč

ÚNOR

DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ

2007

PANE, K PRINCEZNÁM SE NEČUCHÁ 4 pohádky pro nejmenší.

- 23 -

TEL: 317 777 280 ČR 63 min., mládeži přístupno


FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

16.2. pátek

19.00 h.

Drama

Finsko 78 min., mládeži do 12 let nepřístupno

SVĚTLA V SOUMRAKU

Nový film kultovního režiséra Akiho Kaurismakiho o obyčejných lidech, kteří navzdory Vstupné 69 + 1 Kč neutěšeným podmínkám stále věří ve své sny o lepší budoucnosti. 17.2. sobota

Psychologický thriller

PARFÉM: PŘÍBĚH VRAHA

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 24.2. sobota


19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Přivoní si geniální vrah k lásce? V 18. století žil ve Francii muž, který patřil k nejgeniálnějším a zároveň k nejnestvůrnějším postavám této epochy... Animovaná komedie s českém znění Anglie,USA 86 min., mládeži přístupno

SPLÁCHNUTEJ

Hlavní hrdinové jsou krysy., ale fajn krysy! Příběh se odehrává v ulicích britské metropole a překvapivě také pod nimi. Nejlepší komedie roku USA 84 min., mládeži do 15 let nepřístupno

BORAT: NAKOUKÁNÍ DO AMERYCKÉ KULTŮRY NA OBĚDNÁVKU SLAVNOJ KAZAŠSKOJ NÁRODU „Kazachstán je nejlepší země na světě. Všem ostatním zemím šéfují poserové.“ Nebude ušetřen nikdo!

BŘEZEN 3.3. sobota

Francie,Španělsko,Německo 145 min., do 12 let nepřístupno

2007

Dobrodružné fantasy

USA 115 min., mládeži přístupno

ERAGON



19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 16.3. pátek

10.00 h. Vstupné 30 Kč

Až padne temnota, poslední drak si vybere svého jezdce. Po Harrym Potterovi, Pánovi Prstenů přichází další dobrodružné fantasy. Černá komedie ČR 89 min., mládeži do 15 let nepřístupno

PO HLAVĚ DO PRDELE

Jdi do klidu, stíhanej můžeš bejt až od patnácti... Tato provokativní komedie je určena nejen příznivcům černého humoru. Hořká komedie ČR 110 min., mládeži do 12 let nepřístupno

OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE

Neuvěřitelné se stalo skutkem: Jiří Menzel se utkal s „nezfilmovatelným“ románem Bohumila Hrabala. DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ ČR 73 min., mládeži přístupno

KYTICE POHÁDEK I. 9 pohádek pro nejmenší.


16.3. pátek

19.00 h.

Válečné drama

Rusko,Něměcko 100 min., mládeži do 12 let nepřístupno

ZAJATCI MLHY

Vstupné 69 + 1 Kč Drama o nenávisti, lásce, odpuštění a absurditě války se odehrává ve válečném roce 1944. 17.3. sobota



19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Horor

USA 107 min., mládeži do 18 let nepřístupno

SAW III.

Budete omdlévat hrůzou. Psychologicky nejnapínavější a nejděsivější kapitola v historii hororu. Akční thriller USA 127 min., mládeži do 12 let nepřístupno

DÉJÀ VU

Hurikán Denzel bojuje proti terorismu, časoproudu a Ježíšovi v troskách zdevastovaného New Orleansu. Dobrodružné drama USA 130 min., mládeži do 15 let nepřístupno

APOCALYPTO

Velkolepý projekt Mela Gibsona vypráví o starobylé říši Mayů a jejím zániku.

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů.

POZVÁNKA DO KINA


pátek 16. 2. od 19:00 hod.

SVĚTLA V SOUMRAKU

Filmem Světla v soumraku uzavírá známý finský režisér Aki Kaurismäki svou trilogii o mlčenlivých ztroskotancích. Po snímcích Mraky odtáhly a Muž bez minulosti přichází tentokrát s příběhem samotářského nočního hlídače z obchodního domu Koistinena. Na rozdíl od hlavní postavy Muže bez minulosti si sice pamatuje, kdo je, jeho život je však stejně prázdný. S nikým nemluví, kolegové v práci ho ignorují a nevědí ani, jak se jmenuje. Jeho jediným snem je mít vlastní bezpečnostní agenturu, ten ale vezme za své kvůli avantýře s neznámou blondýnkou. Ta ho (obrazně i fakticky) dostane až za mříže a Koistinen nakonec klesá až na úplné dno. Na něm paradoxně najde své životní štěstí, které měl celou dobu před očima. I poslední Kaurismäkiho film má všechny atributy, které zdobily jeho předchozí snímky a vytváří režisérův velmi osobitý styl: minimalistické dialogy, žádná akce, pomalé tempo, jednoduché interiéry ,odepsaní hrdinové. Tento „smrtelný“ koktejl dohromady vykresluje mrazivou atmosféru těch nejnižších pater lidské společnosti, z nichž není cesta nahoru a jen dál dolů. To - 24 -

Čerčanský zpravodaj 1-2/2007 vše dotváří jako vždy typově výborní herci v čele Jannem Hyytiäinenem v roli Koistinena. V menší roličce pokladní v samoobsluze se objevila také Kaurismäkiho dvorní herečka Kati Outinenová, která ztvárnila hlavní role v řadě režisérových předchozích snímků.

pátek 16. 3. od 19:00 hod.

ZAJATCI MLHY

Ruský snímek Zajatci mlhy není typickým představitelem válečných filmů točených v zemi našeho bývalého „velkého bratra“. Žádné masové bojové scény ani hrdinství prostých rudoarmějců, kteří nabili u Buzuluku a zásobník vyhodili před Prahou. Vypráví komorní příběh skupiny sovětských vojáků a německých zajatců, kteří kdesi na Sibiři v zapadlé vesnici Polumgla staví radionavigační věž pro letadla. Že je někde nějaká válka, je patrné pouze z toho, že ve vsi nejsou žádní muži, kteří odešli na frontu, a jednou za čas přijede bláznivý pošťák s úmrtním oznámením. Místní osazenstvo tak tvoří jen ženy, děti a starci. Ti se postupně sbližují se sovětskými, ale i německými vojáky. Válka je totiž válka a mužskou práci doma i v posteli musí někdo zastat. Nalezenou harmonii však násilně přeruší zase válka, kterou lidské štěstí ani trochu nezajímá.

ŘÍKALI MU CHLUMOŠ Povídka

„Neříkejte mi, že když se zajímáte o historii vesnic a obcí kolem Chlumu, že jste o nějakém Chlumošovi ještě nikdy neslyšel?“ podivil se před pěti lety v hospodě ve Vranově starý pán, se kterým jsem seděl u stolu. Od té doby uběhlo půl desítky roků, než jsem se odhodlal, moji drazí čtenáři, vám o tomto starém člověku povyprávět. Povím vám, co jsem se tenkrát dozvěděl zajímavého od tohoto dobrého starého muže. A lépe bude, jak se sluší a patří, začít pěkně popořádku! Vyrazil jsem si v létě o dovolené toho roku brzy ráno na houby do lesa, nedaleko hezké vesničky Vranov, asi šest kilometrů východně od Čerčan. Letní žár, krutá žízeň, únava a nepříliš úspěšný úlovek mě brzy z lesa vyhnal. Vidina dobře vychlazeného piva s hustou pěnou a s orosenou sklenicí, po které pomalu stékají kapičky vysrážené vody, to byl hnací motor mé uvadající energie. Z kopce od lesa jsem pospíchal rychlým krokem po silnici, která je zároveň hrází hezkého horního rybníka u výše zmíněné vesničky. Bylo něco kolem jedenácté hodiny, když jsem vstoupil do útulné hospůdky na malé návsi již zmíněné vísky. „Dobré poledne přeji,“ pozdravil jsem tři hosty u stolů a pana hospodského, který něco zapisoval do lejster za výčepním pultem. „Mohu si k vám přisednout, pane, nebude vám to vadit?“ oslovil jsem osaměle sedícího starého muže u stolu v rohu výčepu. „Ale kdepak, jen si sedněte, také nerad sedím sám.“ Sedl jsem si ke stolu ke starému muži drobné postavy, příjemného zevnějšku a na první pohled dobrácké tváře se zvídavýma očima, tmavým obočím a s hustou kšticí úplně bílých vlasů… „ Co si dáte pane?“ zeptal se mě hostinský a odklidil rozepsaná lejstra. „Dal bych si pivo, prosím!“ „Dáte si benešovské, nebo Staropramen?“ „Staropramen!“ „Hned to bude, vašnosti.“ Sledoval jsem hostinského, jak po skle spouští tekoucí proužek zlatavého moku do nablýskané sklenice. S dětskou nedočkavostí, se suchem v ústech a se zbytkem slin jsem si olizoval rozpraskané rty, když mě oslovil starý pán: „Na houbách, mladý muži? Na houbách?“ „ Dá-li se to tak říci, tak ano, ale moc toho nenesu, je v lese sucho, chtělo by to zapršet!“ odvětil jsem a zároveň se pochlubil mizerným úlovkem několika babek a klouzků na dně plátěné tašky. „Na houby je ještě čas, mladý muži, máte teprve začátek července, tady v těchto lesích je nejlíp na houby až v srpnu nebo v září. Některý rok, to si pamatuji jako kluk, když byl pěkný podzim, tak v říjnu a někdy i v listopadu jsme pod spadaným listím nacházeli spousty panských hřibů a jiných podzimních hub. Jo, jo, to už není pravda, mladý pane.“ Zavzpomínal starý muž a dopil svoji sklenici piva. „ Tady je pivečko, vašnosti!“ Hostinský přede mne postavil sklenici piva, která vypadala přesně tak, jak jsem si ji vysnil cestou z lesa. „ Pane hostinský, ještě jedno pivo na mě, tady pánovi!“ „Ano, hned to bude.“ „Ale to jste nemusel!…“ Ještě chtěl něco dodat tento od pohledu bodrý starý muž, když jsem mu skočil do řeči: „To je v pořádku, pane, udělal jste mi kompletní kosmetické služby, ošetření akné, barvení obočí a řas, depilace teplým radost, že mi říkáte mladý muži, voskem, trvalá na řasy, zábaly (léčba celulitidy, zpevnění), parafínové zábaly, masáž když mi bude za pár let šedesát!“ Starý pán se usmál a zamrkal rukou, speciální ošetřovací kúry, líčení, prodej kosmetiky, samoopalovací kůra Fake Bake. šibalsky svýma modrýma očima. Uchopil jsem s nedočkavostí Suché uhličité koupele CO2 malého děcka svoji sklenici a naráz jsem do sebe obrátil celý její komplexně regenerují lidský organismus, pomáhají při srdečních potížích, normalizují obsah. Mohutně jsem vydechl a otřel si kapesníkem pěnu kolem krevní tlak, zlepšují prokrvení končetin, působí proti infarktu, mozkovým mrtvicím, úst. „Pane hostinský, ještě jedno trombózám, embolům, revmatickým nemocím, výrazně aktivují imunitní systém, což se prosím vás,“ a donesl jsem mu projevuje rychlejším hojením pooperačních ran, podporují protizánětlivé a hojivé prázdnou sklenici až k výčepnímu procesy, výrazně léčí kožní nemoci pultu. „Božínku, vy jste ale měl žízeň, pane!“ Alena Čeljusková 602287094 „To vám povím! Už v lese!“ odpověděl jsem s povzdechem a posadil se zpět ke stolu.

Kosmetický Salon Konstance Kulturní dům Čerčany

- 25 -


tácky.

„Tady jsou čerstvá pivečka,“ zahlaholil hostinský a postavil před nás plné sklenice zlatavého nápoje na naše

„Tak na zdraví, dobrý muži,“ uchopil jsem opět nedočkavě své pivo a přiťukl jsem si se svým stolovníkem. Starý pán upil ze sklenice jen trošku, zato já až do poloviny, když se mě starý pán optal: „A kolik si myslíte, že je roků mně?...“ „No, já nevím, nejsem dobrej v odhadech, řekl bych, no tak, … asi sedmdesát šest!“ „No, když mladý muži přidáte ještě sedm, tak to bude přesně za měsíc!“ „Osmdesát tři, letos v srpnu?“ zeptal jsem se udiveně. „Ano!“ odpověděl. „No, mám-li říci pravdu, nikdy bych vám to nehádal. Vypadáte daleko mladší!“ „Jo, a jmenuji se Škvor! Škvor František, pocházím z Petroupimi, ale teď jsem už několik let v domově důchodců v Benešově, tady ve Vranově jsem několik dní na návštěvě u dcery.“ Já jsem se panu Škvorovi také představil jménem a podali jsme si ruce. Byl to příjemný pán, na následný dlouhotrvající rozhovor a zajímavé vyprávění tohoto starého muže velice rád vzpomínám dodnes. Pan Škvor byl velmi dobrý vypravěč. Vylíčil mi své dětství u nich na vesnici v Petroupimi a život na vsi za první republiky. Zajímavě vyprávěl o létech studií na Gymnáziu v Benešově a pár let na vysoké škole v Praze, než ji němečtí nacisté za druhé světové války zavřeli a on zůstal jako nedostudovaný, bez jakékoliv perspektivy do budoucnosti. Pan Škvor se napil, otřel si ústa a počal mi vyprávět velice zajímavý příběh: „ Po uzavření vysokých škol jsem si našel práci jako praktikant v advokátní kanceláři, kterou sice po roce, co jsem tam pracoval, Němci uzavřeli, poněvadž majitelem byl Žid, který po krátkém čase putoval s celou svou rodinou do Terezína. Velice rád na ten rok, co jsem pracoval v advokátní kanceláři u Dr. Hirsche, vzpomínám. Majitel advokátní kanceláře byl hodný a velice vzdělaný člověk. Jako zaměstnanci jsme se u něho, na samém počátku války a na tehdejší počínající válečné poměry, měli vcelku dobře. Protižidovská opatření, která po okupaci Němci zavedli, do značné míry znervózňovala samotného pana Hirsche natolik, že byl stále více a více uzavřenější.“ Pan Škvor se na okamžik odmlčel, zadíval se kamsi do prázdna, jako by si rovnal myšlenky v hlavě a pak zvolna pokračoval: „Víte, mladý muži, bylo nám ho velice líto a tušili jsme, že věci příští budou velmi nepříjemné hlavně pro pana Hirsche, a zároveň také pro nás, poněvadž již arizace židovského majetku probíhala, zatím teda jenom u větších podniků. Že dojde na naši advokátní kancelář, která měla suma sumárum osm lidí: Dr. Hirsche, další dva právníky nežidovského původu, dva koncipienty, jednoho praktikanta a dvě písařky z lidu obecného, jsme si nechtěli připustit. Shánět za války na pracovním úřadě jinou práci bylo velké riziko, poněvadž vás poslali pracovat tam, kam oni chtěli. Leč přituhovalo a nacisté se počali předvádět v celé své kráse. Starší kolega, koncipient , nějaký pan Jedlička, mimo jiné rodák z Pyšel, který u doktora Hirsche pracoval dlouhá léta a působil v naší kanceláři, něco jako přednosta a byl v podstatě „pravou rukou“ pana šéfa, mi vyprávěl, že už před válkou varoval pana doktora, aby odjel ze země i s rodinou dokud je čas. Nestalo se a pan doktor s rodinou zůstal. Jedlička byl již postarší muž, tak něco přes padesát, velice sečtělý, hlavně v dějinách našeho posázavského kraje. Hodně se zajímal o historické památky a své poznatky si pečlivě zapisoval. Sbíral pohlednice, staré fotografie, a sám také hodně fotografoval. Historického materiálu měl spoustu i ve svém psacím stole v naší kanceláři. Velmi jsme se spolu sblížili. Jedlička bydlel se svou rodinou v Praze a pomohl mi také sehnat slušný a laciný podnájem u jedné starší paní učitelky na Královských Vinohradech, nedaleko svého bydliště. Měl jsem pana Jedličku velice rád. Jsem dodnes přesvědčen, že on si mne také oblíbil, zřejmě možná také proto, že jsme pocházeli ze stejného kraje a že jsem se o historii a dějiny také velice intenzivně zajímal. Měli jsme, i přes velký věkový rozdíl, k sobě dosti blízko svými zájmy. Stejné historické romány a toulky po památkách našeho rodného kraje. Jedlička studoval také na Gymnasiu v Benešově jako já, ale samozřejmě o mnoho let dříve, ještě na „c. k. Gymnasiu in Benesau.“ Neměl vysokoškolské vzdělání. Pocházel z nemajetné rodiny a z několika dětí. O vysoké škole si mohl nechat jen zdát. Jeho táta byl v Pyšelích ponocný, matka sloužila na zámku jako služka a pomocnice v kuchyni. Hlad jsme neměli, vyprávěl mi Jedlička, a to hlavně díky mámě, která si mohla ze zámku domů vždy odnést nějaké to zbylé jídlo. Peněz u nás mnoho nebylo. Táta od městského úřadu také moc peněz nedostával. Tenkrát byly Pyšely poměrně známé městečko, jak Jedlička nezapomněl zdůraznit. Táta chodil každou noc po Pyšelích s halapartnou a vytruboval na kravský roh a hlásil:….ódbila dvanáctá hódina, chval každý duch PILA Týnec nad Sázavou hospódina,… jak nám parádně Jedlička v kanceláři předváděl. Jedlička dále vyprávěl: Táta po čase vytruboval nejen na roh, ale Podělusy taky se stále častěji zastavoval v hospodách, zašel zatroubit i do místního lihovaru, kde se někdy pálil líh i v noci, a „vytroubil“ tam většinou značné PŘIJME množství kořalky. Pak se stávalo, že někde venku usnul a nebo se potácel větší počet pracovníků potemnělým městečkem, ztrácel halapartnu, pletl si hodiny a vyřvával po - obsluha rámové pily (katru) nočních Pyšelích nesmysly. - obsluha pásové pily Což nemohlo zůstat bez odezvy. Dozvěděl se to starosta a pořádně - obsluha rozmítací pily tátovi vyčinil, domluvil mu, aby „sekal latinu“, jinak že funkci místního ponocného bude zastávat někdo, kdo si toho bude více vážit! - řidič vysokozdvižných vozíků Táta nebyl zlý člověk, měli jsme ho rádi, a i když přišel ráno domů, - manipulanty napitej jak žok, tak se choval slušně a nikdy nebyl hrubej k nám, k dětem - mistr výroby a ani k mámě, která mu za jeho prohřešky s alkoholem vždy řádně vyčinila, - zámečník, údržbář, a brusič poněvadž se je dozvěděla na zámku z první ruky. Vždy si něco zabrumlal sám pro sebe, zazpíval si svojí oblíbenou, - truhláře Když jsem já chodíval přes ty lesy... šel si lehnout a spal až do odpoledne…“ - pomocné dělníky „Pane hostinský, ještě dvě piva!“ Objednal jsem nápoje za důrazných protestů pana Škvora, že teď je Podmínkou je dobrý zdravotní stav, s objednáním na řadě on, což jsem razantně odmítl s argumentem, že on je chuť k práci a zodpovědnost. důchodce a já, zatím ještě jakžtakž slušně placený zaměstnanec poříční Tel.: 317 701 182 Mob.: 605 240 314 správy, jejíž logo mám přišité, jak je vidno, na mém pracovním oděvu. „Ano, už letím, pánové! Pánům pivečko chutná, že ano? - 26 -


Není divu, když je takové horko,“ pravil hostinský a spěchal doplnit sklenice a zároveň přivítat další hosty restaurace, jelikož se blížil čas oběda a restaurace se počala zaplňovat hosty. Řádně jsme se napili čerstvého piva, poněvadž nám, a hlavně panu Škvorovi, od poutavého líčení příběhů notně vyschlo v krku. Pan Škvor si utřel pěnu a pokračoval ve vyprávění, a já „ hltal“ každičké slovo tohoto vynikajícího vypravěče… „Jelikož vidím, že vás mé vyprávění velice zajímá, musím se vás také něco zeptat. Samozřejmě s vaším dovolením… Jaké jsou vaše zájmy?“ A upřímně se mi svýma modrýma očima zadíval hluboce do mých. „ Myslím, pane Škvore, že jsou velice blízké těm vaším! Četba historických knížek, ale nejen jich, ale láska ke knihám už od mládí všeobecně! Také neustálý pobyt v přírodě, a hlavně na řece, což je také součást mého povolání poříčního dozoru u Povodí Vltavy. Při své práci „poříčňáka“ mám možnost ve svém revíru dolního Posázaví na březích řeky Sázavy nebo spádových potoků vidět historické památky prakticky na každém kroku. Hrady, staré tvrze, zříceniny hradů, zámky a nakonec staré, již zbořené mlýny, které samozřejmě mají také svojí historii, kterou se snažím z dostupné literatury, nebo i z vyprávění lidí, zjistit a tím si doplnit své nijak zvlášť velké vzdělání. Mojí velkou láskou je, to mi věřte, pane Škvore, kopec Chlum, který se tyčí do své výše pěti set třiceti metrů nad mou rodnou obcí a za krásného počasí je z něho na všechny strany velmi krásný pohled. Zejména pak z jeho jižního, jen částečně zalesněného hřbetu, dříve zvaného Holý vrch. Mnohokrát jsem ho navštívil a opět jsem rozhodnut se tam co nejdříve vypravit a udělat si pár krásných fotografií se svým novým japonským fotoaparátem, který jsem dostal ke svým padesátinám. Věříte pane Škvore, že je z Chlumu za velmi jasného počasí vidět i atomová elektrárna v Temelíně?“ „Ano, to věřím!“ „ Nejhezčí jsou panoramata na jih, nebo jihozápad a při krásném počasí to člověka doslova sebere. Vy tam stojíte jako to ubohé člověčí hovádko a díváte se z vršku na tu nádheru, kterou vytvořila příroda bez vašeho přičinění. Hledíte na vesničky, obce i samoty. Na jihu vidíte Benešov, na západ od něho je Konopiště, dále známý kostelík Chvojen. Neštětická hora a Chlum u Přibyšic. Směrem k Neveklovu pak malý kostelík na kopci, který se jmenuje Chvojínek. Takto bych mohl, pane Škvore, citovat historicky známá místa ještě hodně dlouho. To všechno, suma sumárum, je můj rodný kraj, pro který musím být bohu vděčen za to, že žiji a mohu svýma očima vnímat tu krásu.“ „ Vy jste, mladý pane, velice vnímavý a citlivý člověk, viďte ?“ „ No, to nevím a nemohu to posoudit!“ „ Ale ano, vyzařuje to z vás a myslím, že často vedete rozhovor sám se sebou a vyhledáváte spíš samotu pro svoje rozjímání. Vedete v sobě svůj vlastní dialog o nápravě věcí. O boji dobra proti zlu a vnímání krásy přírody vám v tom velice pomáhá! Nemýlím se mladý muži?“… „ To jste mě teda dostal… Jednak nevím, co vám na to odpovědět, a za druhé musím uznat, že jste mne do jisté míry prokoukl. To teda klobouk dolů.“ Pan Škvor se upřímně zasmál a jeho modré oči záhadně a šibalsky zamrkaly. „To je životní zkušenost, mladý pane, k tomu se určitě brzy dopracujete taky.“ „ Tak na zdraví, pane Škvore,“ a zvedl jsem sklenici k dalšímu přípitku, po kterém jsme se oba zhluboka napili. „ Já se musím na chvíli vzdálit, jelikož musím přísun tekutiny někde vypustit.“ A starý pán odešel od stolu. Já jsem zatím potřebu odejít na ono místo necítil, jelikož jsem byl z lesa vysušený jako troud. Když pan Škvor usedal zpět na své místo, tak na mě vyrazil nečekaně se svojí otázkou: „Víte, mladý muži, kdo to byl Chlumoš?“ „Co prosím?“ zeptal jsem se udiveně. „ To jméno je mi zcela neznámé!“ odpověděl jsem. „Neříkejte mi, že když se zajímáte o historii vesnic a obcí kolem Chlumu, že jste o nějakém Chlumošovi ještě nikdy neslyšel?“ „Počkejte, pane Škvore, musím trochu zalovit v paměti.“ Starý pán mě pozorně sledoval při mém přemýšlení, šibalsky se usmíval a pomrkával svýma modrýma očima. „Různá jména odvozená od jména Chlum samozřejmě poznám:…Chlumčanský, Chlumský, Chlumecký, a dokonce i vím, kdo byl kdysi agent Chlum, ale nevzpomínám si, že bych někdy slyšel toto jméno. „ Omlouvám se, vím že je to těžké, byla to postava velkého šprýmaře, taškáře, velkého milovníka děvčat, falešného hráče karet, velkého divadelního ochotníka, dobráckého siláka a do jisté míry i ochránce chudých a utlačovaných v našem kraji v posledním dvacetiletí devatenáctého století. Samozřejmě, a jen těžko byste to mohl vědět, že jméno Chlumoš byla jen přezdívka. Sám jsem slyšel o tomto člověku vyprávět některé jeho příhody a taškařice už jako kluk a později, a to podtrhuji, nejvíce jsem slyšel o Chlumošovi vyprávět, a víte od koho?...“ „ Netuším, … dám se podat!“ „Tak já vám to povím, mladíku! Od pana Jedličky z Pyšel, v té advokátní kanceláři, o které jsem se před chvílí právě zmínil.“ Konec první části

Napsal Josef Šimánek

Poděkování Upřímně děkujeme všem přátelům, sousedům a známým, kteří se zúčastnili 13. ledna 2007 pohřbu našeho drahého zesnulého, pana Jana Plzáka z Čerčan. Děkujeme tímto za hezká slova rozloučení důstojnému panu vikáři, bratru Jiřímu Chválovi, členům sboru hasičů v Čerčanech, hudebníkům pod vedením pana Šusty, a všem za květinové dary i projevy soustrasti. Taktéž Pohřební službě Dvořák a Tušla. Manželka Růžena a dcera Jana s rodinou

- 27 -


Koupím pole, louku nebo malý domek, tel.: 603 442 474

MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“, vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Řádková inzerce (max. 2 řádky) za 50,-Kč. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 cca 425 cm2

170 x 125 mm A5 cca 212 cm2

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč 1000 Kč 650 Kč

85 x 125 mm A6 cca 106 cm2

62 x 85 mm A7 cca 52 cm2

500 Kč 400 Kč

250 Kč 200 Kč

Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

PRAVIDELNÉ

BOHOSLUŽBY

200 Kč

CÍRKVÍ

Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky 8.30 hod. Dům s pečovatelskou službou, Čerčany - Mše svatá středa 17.00 hod. sobota 17.00 hod. Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky 10.00 hod. Farní sbor v Benešově neděle a svátky 10.00 hod. Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále 14.00 hod. čtvrteční posezení nad Biblí ve farní kanceláři 14.00 hod. Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí Obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4 9.30 hod

Redakční uzávěrka příštího čísla 3-4: pondělí 2. dubna 2007, 18:00 h. Distribuce: středa 11. dubna 2007 ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - LEDEN - ÚNOR 2007 ČÍSLO 1-2 ROČNÍK XVI Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 14.2.2007 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 500 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Trafika na nádraží ČD (pí. Čichovská), Prádelna a mandl (Sokolská ul.-KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), Obecní úřad Čerčany - 28 -

1-2. leden - únor 2007

Recommend Documents