1-2. leden - - únor 2006

1-2

leden - únor 2006 Ročník XV

Cena 5,- Kč

V neděli 29. ledna 2006 zase jednou praskalo čerčanské kino ve švech. Před promítáním filmu „Jak se krotí krokodýli“ se uskutečnila beseda, která proběhla ve velmi milé atmosféře. Na fotografii zleva: vedoucí kina Olga Hrzánová, herec Miroslav Etzler a režisérka Marie Poledňáková.

Čerčanský zpravodaj 1-2/2006

ZPRÁVY Z OBCE ČERČANY OCENĚNÉ V SOUTĚŽI „CENA PETRA PARLÉŘE 2005“ V roce 2005 se obec Čerčany přihlásila s tématem úpravy okolí kulturního domu a řešení funkčních vazeb prostor v KD v rámci vyhlašované architektonické soutěže Cena Petra Parléře. A uspěli jsme. Společnost Petra Parléře Téma bylo zadáno: Renesance kulturního domu a okolí. Komplex zahrnuje tyto funkce: kulturní (sál, knihovna + infocentrum), služby a obchod (sběrna šatstva, prodej oděvů, květinářství), restaurační (snach-bar, vinárna) a modlitebnu (dočasně). Úkoly: odstranění bariér objektu, propojení s terasou, zvážit možnost zřízení kina (v sále nebo přístavbou), nově definovat prostory pro stávající funkce, zvážit další rozvojové varianty (možnou variantou je i nová dominanta – věž s výtahem a schodištěm). Dne 8. října 2005 proběhlo zasedání Hodnotitelské rady Ceny Petra Parléře, které rozhodlo o udělení cen za rok 2005. V letošním roce se do soutěže přihlásilo 39 měst, z nichž bylo do 2. kola soutěže vybráno 12. Do soutěže o Cenu Petra Parléře přišlo celkem 14 studií. Z došlých studií byla ze soutěže vyřazena z důvodu nesplnění soutěžních podmínek architektonická studie č.4 (Bílovec) a č.12 (Šumperk). Města Bohumín a Varnsdorf nebyla obeslána žádnou architektonickou studií. Hodnotitelská rada rozhodla, že Cena Petra Parléře za rok 2005 nebude udělena. Současně rozhodla o udělení dílčích cen architektonickým studiím měst Prostějov (30.000 Kč), Čerčan (30.000 Kč) a dvěma studiím města Nová Paka (70.000 Kč pro každou studii). Podle mínění členů Hodnotitelské rady je úroveň zaslaných studií v porovnání s loňským ročníkem vyšší. Soutěžní návrh č.6 ČERČANY, byl ohodnocen takto: Návrh rehabilitace přednádražního prostoru v Čerčanech jako patrně jediný ze všech návrhů, které byly hodnoceny v závěrečném kole soutěže o CPP, řeší nejen úpravu parteru, ale též detailně dispozičně i architektonicky artikulovanou rekonstrukci stávajícího kulturního domu. Přednostmi návrhu jsou odpovídající empatie k paměti a funkčnímu charakteru provozu a pohybu v místě, kultivovanost a nápaditost v práci s parterovými prvky a materiály i reálnost a realizovatelnost návrhu. HR je z těchto důvodů oceňuje dílčí cenou a doporučuje obci spolupracovat s autory na konečném řešení a jeho realizaci. Autoři: David Maštálka, Lenka Křemenová. Studie byla oceněna dílčí cenou ve výši 30.000 Kč. Studii dostala obec pro své potřeby (v digitální podobě), originály zůstávají Společnosti Petra Parléře. Panel, na kterém je studie upravena do výstavní podoby, si obec zakoupila. (Výstava všech architektonických studií zaslaných do soutěže proběhla v Rytířském sále v Senátu ČR 25. ledna 2006. Zúčastnili se ho představitelé měst zařazených do soutěže spolu s architekty-autory studií.) Panel je zatím na obecním úřadě, časem bude patrně vystaven i v prostorách Infocentra v rámci připravované výstavy o Čerčanech. Společnost Petra Parléře Společnost podporuje rozvoj architektury, humanizaci měst a péči o životní prostředí. Pořádá semináře a vzdělávací projekty se zaměřením na rozvoj architektury. Vydává publikace a pořádá architektonické výstavy. Společnost je vyhlašovatelem soutěže o Cenu Petra Parléře.

DOTACE NA PROJEKT VODOJEMU V ČERČANECH V loňském roce se nám podařilo též uspět s žádostí o dotaci na projektovou dokumentaci v rámci účasti obce v Místní akční skupině POSÁZAVÍ o.p.s., a to z evropského programu LEADER+. Důvodem projektování je havarijní stav technologie vodojemu. Obec Čerčany je majitelem vodojemu – automatické tlakové čerpací stanice pitné vody, která zásobuje celou obec Čerčany včetně navazujících částí s vodovodem – Nové Městečko a Vysokou Lhotu. V rozvodech vody se začíná již projevovat stáří čerpací stanice, tj. technologické problémy: nedostatečný tlak a množství, i problémy -2-


s dávkováním chlóru. V roce 2005 dokonce měla úředně skončit životnost jedné z tlakových nádob. Obec si již nechala zpracovat studii k posouzení stavu čerpací stanice a závěry jsou neúprosné: Z hlediska fyzického i morálního opotřebení je stávající technologické zařízení čerpací stanice na hranici životnosti. Tzn. obec musí zajistit patřičnou kvalitu vody i její množství ve stávající síti rozvodů a čerpací stanici tedy v krátké době rekonstruovat, samozřejmě s koncepčním výhledem na budoucí růst obce a případnou novou zástavbu. Bude zpracována projektová dokumentace, na jejímž základě bude případně možné pro obec žádat o podporu na investice spojené s její realizací. Na základě takto stanoveného koncepčního rozvoje bude lépe definován další postup – projektový i realizační. K tomu je tedy třeba mít dokumentaci. Na projekt „Rekonstrukce technologie čerpací stanice Čerčany“ jsme požádali o dotaci 65 000 Kč. Dotace bude proplacena až po úspěšném provedení a vyúčtování celého projektu.

DOTACE NA OSLAVY 650 LET OBCE V loňském roce jsme též podali žádost o dotaci na celoroční akce a oslavy obecního jubilea – 650 let Čerčan, taktéž v rámci účasti obce v Místní akční skupině POSÁZAVÍ o.p.s., a opět z již zmíněného evropského programu LEADER+. Teprve nás sice čekají veřejné obhajoby předkládaných projektů a rozhodování výběrové komise, ale již musíme respektovat budoucí podmínky i komplexní žádost na aktivity spojené s oslavami tak, jak byla podána. Žádost byla předložena na 499 000 Kč. Ing. Jana Tywoniaková

ZIMNÍ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ V KATASTRU OBCE ČERČANY Zimní údržba místních komunikací v Čerčanech je zajištěna smluvně s firmou TOMPO. Postup úklidu sněhu nebo posypu je třeba přizpůsobit dané situaci. Do 30 min. od napadnutí sněhové vrstvy o tl. 5 cm je zahájen úklid sněhu z místních komunikací a to: V 1. pořadí (do 4 hod.) je prováděn úklid a posyp svažitých a nejvíce frekventovaných místních komunikací a to zhruba v pořadí: Na Bulánce, Švermova, Obchodní, Růžkova, K Vodárně, Družstevní, Havlíčkova, Na Svahu, na Vysoké Lhotě ulice Brigádníků, Jericho a Míru, v Novém Městečku ulice Průběžná a část ulice Pobřežní k mostu přes řeku Sázavu. Ve 2. pořadí (do 12 hod.) ulice Mlynářská, k Přívozu, Sukova, část Sázavské ke Lštění, Nad Benďákem, Havlíčkova v sídlišti, Plzákova, Václavská, Mračská, Požárníků, Příkrá, na Vysoké Lhotě ulice Pod Statkem, Růžová, Pod Rybníčkem a Na Výsluní, na Novém Městečku ulice Mostecká, Oblouková, Jižní a Sázavská. Ve 3. pořadí jsou ošetřeny ostatní ulice v katastru obce – nejpozději do 48 hod. Tento postup údržby nelze dodržet při tvoření námrazy, kdy je přednostně prováděn posyp v místech s největší koncentrací chodců a dopravy, dále pak při svozu separovaného nebo komunálního odpadu, kdy je přednostně zajišťována dostupnost stanovišť odpadních nádob nebo v případě sněhové kalamity, jejíž rozsah přesáhne technické možnosti úklidového vozidla. V případě, že vrstva sněhu nepřesáhne 5 cm, není prováděno pluhování sněhu v ulicích, které nejsou svažité a jejichž stav a povrchová úprava efektivní prohrnutí malé vrstvy sněhu neumožní. Rovněž posyp těchto ulic na ujetý sníh (neplatí při náledí) není účelný a nezbytný vzhledem k značným nákladům. Pro ilustraci uvádím, že nákup tuny drtě 4 – 8 mm stojí cca 250,- Kč, uložení této tuny drtě na skládce po úklidu (inertní odpad ) přijde cca na dalších 750,- Kč. Z toho je patrné, že jen pořízení a likvidace 1 tuny drtě přijde zhruba na 1 000,- Kč. K tomu je nutné počítat s náklady na vlastní posyp a jarní úklid. Případné provádění údržby komunikací solením by nepřiměřeně zatěžovalo životní prostředí a prostředky potřebné k jeho realizaci by přesáhly možnosti obecního rozpočtu. Vzhledem ke kritice, které je provádění zimní údržby komunikací v Čerčanech vystaveno, bych chtěl uvést, že zvýšení komfortu této služby by odčerpalo z obecního rozpočtu finanční prostředky, které budou chybět při tolik potřebných opravách a rekonstrukcích místních komunikací v Čerčanech. Zároveň občany upozorňujeme na zákon č. 13/1997 Sb. v platném znění, který v §27 ost. 4 stanoví, že vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit; u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit. Děkujeme za Vaše případné postřehy – upozornění na neošetřené úseky komunikací, nebezpečná místa s náledím atd. Volejte na OÚ Čerčany – tel. 317 776 311. František Pešata, ved, prov. odboru OÚ -3-


UPOZORNĚNÍ NA ZMĚNU PROVOZOVATELE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Upozorňujeme občany Čerčan na změnu provozovatele veřejného osvětlení. Tuto službu bude pro obec Čerčany od 1. 2. 2006 zajišťovat společnost ELTODO-CITELUM, s.r.o. Sdělujeme občanům, že od tohoto data mohou nahlašovat poruchy veřejného osvětlení v Čerčanech na bezplatné tel. lince 800 101 109. Při nahlášení je třeba uvést vždy číslo sloupu veřejného osvětlení. Vzhledem k tomu, že očíslování sloupů veřejného osvětlení bude provedeno až v termínu do 30. 3. 2006, je třeba při nahlašování poruch do tohoto data uvádět nadále název ulice a č.p. domu, u kterého se porucha vyskytuje. František Pešata, ved. prov. odboru OÚ

HLÍDEJTE SI SVÉHO PSA

Satelitní přenos z olympijské haly v Mnichově.

Ulrich Parzany bude hovořit o tématech týkajících se smyslu života a víry. „Ježíš Kristus je skutečností, kterou může každý zakusit! Kulturní dům Čerčany vždy od 18,00

Opravdu neuplyne snad ani měsíc, aby na úřad někdo Srdečně zve Křesťanský sbor Pyšely neoznamoval nález zatoulaného psa. Co následuje? Vedoucí provozního odboru a tajemník vytvoří okamžitě dvoučlennou odchytovou jednotku. Odkládají sebedůležitější rozdělanou práci a jedou lovit pejska. Někdy je to opravdu pejsek, někdy pořádný hafan. Pes je většinou vystresovaný, „lovci“ ještě víc. Když se odchyt podaří, je potřeba psa k někomu ochotnému umístit. Během letošních mrazů jsme si opravdu netroufli nechávat nalezené psy v obecním kotci. Dvakrát za poslední rok se už také stalo, že byl nalezený pejsek zraněný. To znamenalo napřed také zajistit péči zvěrolékaře. Když už je o psa postaráno, musí se jeho nález avizovat do vývěsek, obvolat okolní úřady a zajistit zprávičku v radiu Blaník atd. A pak jen tiše doufat, že se majitel psa přihlásí. Všechno tohle nás ale stojí čas a práci. Kdyby ovšem takový pes měl na obojku spojení na majitele (ono by to tak konec konců mělo správně být), jak by to bylo jednoduché. Stačilo by majiteli zatelefonovat a celé, mnohdy až detektivní pátrání, vyhlašování v rozhlase atd., prostě zbytečná práce, to by odpadlo. Předpokládám, že žádný majitel psa nemůže s čistým svědomím říci, že se mu ten jeho pes nikdy nezatoulal. Co z toho plyne? Nechávejte psovi obojek s tel. spojením nebo adresou. Když se Vám pes zaběhne, okamžitě volejte s dotazem na obecní úřad. Protože především sem směřují zprávy o jeho případném nálezu. Ušetříte tak starosti sobě a hlavně spoustu (zbytečné) práce pracovníkům úřadu. (mn)

ZPRÁVA PRO DLUŽNÍKY, KTEŘÍ DLUŽÍ OBCI ZA POPLATKY ZA ODPADY Seznam dlužníků, kteří neuhradili poplatky za odpady – rok 2005, byl tento měsíc předán soudnímu exekutorovi, s nímž obec zahájila spolupráci. Připomínáme, že poplatky za odpady pro rok 2006 je nutno uhradit do 31.3.2006 ! Na základě vyhlášky č. 2/1999 o vytvoření a použití účelových prostředků Fondu rozvoje bydlení na území obce Čerčany č. IV. odst. 6 vyhlašuje Zastupitelstvo obce Čerčany

VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ Na získání půjčky z Fondu rozvoje bydlení na rok 2006 pro občany trvale žijící v obci Čerčany. Podmínky:

- úplné a přesné vyplnění žádosti - splnění účelu půjčky dle čl. II, odstavce 2 a 3 vyhlášky - dodání žádostí v termínu do 31. 3. 2006 (buď osobně na obecní úřad nebo poštou na adresu Obecní úřad Čerčany, Václavská 36, 257 22 Čerčany. (Rozhodující je datum podání).

Žádosti podávejte v zalepené obálce označené v levém horním rohu heslem „Soutěž FRB“. Tiskopisy a vyhláška jsou k dispozici na obecním úřadě. Karel Bárta, starosta

TĚŠÍME SE A PŘIPRAVUJEME DĚTSKÝ DEN NA 27.5.2005 Prosíme všechny „velké“ kamarády, kteří mají možnost zajistit jakékoliv množství drobností (např. reklamní předměty), které by potěšily naše děti a které by se daly použít jako ceny na připravovaný dětský -4-


den, aby kontaktovali Obecní úřad Čerčany na tel. 317 776 311, 317 776 317, 317 776 301 – M. Šustová. Předem děkujeme za jakýkoliv nápad, dáreček.

SLAVNOSTNÍ SPOLEČENSKÝ VEČER ZAHÁJIL ROK OSLAV 650 LET OBCE Dne 7. ledna 2006 byl Kulturní dům v Čerčanech středem místního dění. V rámci výročí 650 let od založení obce se zde konal společenský večer, který odstartoval obcí naplánované celoroční oslavy. Starosta obce Karel Bárta nám sdělil: „Letošní rok je pro Čerčany opravdu slavným rokem, protože jsme se dočkali 650 let trvání obce, respektive doloženého trvání, protože osídlením je určitě starší. K tomuto významnému roku jsme se rozhodli, že zorganizujeme oslavy, protože se sluší, abychom nadmuli prsa pýchou patriotismu a náležitě toto výročí oslavili.“ Předtančení na hudbu k filmu Shrek znamenitě zvládli žáci taneční školy Salta a večerem hosty provedla osvědčená skupina Horváth Band. „Oslavy se nesoustředí pouze na jeden hlavní víkend, tak jak velice často bývá zvykem, ale rozhodli jsme se, že budeme celý rok aktivní a budeme celý rok něco pořádat. Hlavní téma je přiblížit dětem, mládeži a občanům, kteří zde třeba nejsou starousedlíky, že v obci existují různé spolky, které mají velmi dlouhou tradici, jsou tu různé instituce, které zde opravdu fungují a že se v Čerčanech dá dělat něco zajímavého, nejen tady bydlet a spát.“ Upřesnila místostarostka obce Ing. Jana Tywoniaková. Zahajovací večer podpořilo přes 30 sponzorů z řad podnikatelů a tak mohlo dojít i na bohatou tombolu - vyhrál skoro každý! Společenský večer tak důstojně zahájil rok oslav, ke kterým se s naší kamerou ještě nejednou vrátíme. Multimediální studio Posázaví, www.posazavi.com

PODĚKOVÁNÍ SPONZORŮM ZA ZVLÁŠŤ BOHATOU TOMBOLU Obec Čerčany děkuje všem sponzorům, kteří svými dary přispěli do tomboly Slavnostního společenského večera dne 7. 1. 2006 a přispěli tak k jeho zdárnému průběhu: Akanc - Martin Kovářík Alena Adamcová - kosmetika Bednářová Marcela - VIDEOSAT Devera Josef - Květiny Čerčany Hana Michálková Harvan František Havlíček Miloš Čerčany K+K Kupečkovi Kadeřnictví Jana Studničková Kadeřnictví Simona Honzáková Kadeřnictví Věra Vaněčková Kadraba - dřevo, řezivo, palivo Čerčany Kosmetika A. Čeljusková Lékárna Čerčany - Novákovi Maso-uzeniny Kozmice - M.Eichler Matoušek Petr - PESIMAT Matoušek Václav - Prodej vajec Obec Čerčany Obecní úřad - Kino Čerčany Obecní úřad - Knihovna Čerčany Pařízek - Lahůdky Pyšely Procházková Marta Čerčany Restaurace u Škvorů Sběrna šatstva - Marcela Sládková Simona Straková - masáže Slunečkovi - Čerčany SNACK BAR KD Čerčany Solárium Vlasta Šimková Stavebniny - Dana Kubešová Trafika Na Nádraží Čerčany

Na snímku starosta Čerčan Karel Bárta vítá účastníky Slavnostního společenského večera.

Tutokyová Iva - Obuv 2T Videopůjčovna na Bulánce Vinárna Alexandra - Morávkovi Víno - Jan Zemek WASTECH a.s. Zelenina Čerčany - p. Jiřičková

-5-


KALENDÁŘ AKCÍ K OSLAVÁM 650 LET OBCE V ROCE 2006 Únor

organizace a příprava akcí Vyhlášení vítězů literární soutěže dětí ze ZŠ na téma "Naše obec"

Březen 20. – 25.3. Výstava výtvarných prací dětí z MŠ Čerčany v prostorách MŠ Čerčany na téma „Naše obec“ Den otevřených dveří v MŠ. Duben 3. - 8.4. Výstava výtvarných prací dětí z MŠ Čerčany -„Naše obec“. Infocentrum, KD Čerčany 15.4. Jubilejní jarní úklid na Novém Městečku - místní organizace ČSOP + v průběhu dubna - slavnostní otevření nového hřiště TJ Slavoj 21. - 23.4. Chlumošovy Čerčany (aneb počkáme si na 700…) hudebně-divadelní festival amatérských hudebních a divadelních souborů Posázaví Květen 1. – 6.5. Výstava výtvarných prací žáků základní školy na téma "Naše obec". Jídelna ZŠ 17.5. Koncert bývalých žáků ZUŠ v KD Čerčany, 19.00 h. 19.5. Akademie žáků MŠ v KD Čerčany, 16.30 h. 20. - 21.5. Rybářská soutěž pro děti -MO ČRS – lov ryb v požární nádrži Čerčany 24.5. Den otevřených dveří v ZUŠ Čerčany, 10.00 – 17.00 h. 27.5. Dětský den (s divadlem ) na hřišti u Obecního úřadu v Čerčanech. 28.5. Ekumenická bohoslužba 31.5. Akademie ZŠ Čerčany v KD, 18.00 h. Červen 1.6. 3.6.

Sluníčkový den v MŠ Čerčany - společná oslava Dne dětí Statek EQUI Hanuš Vysoká Lhota – Den otevřených dveří - tradiční akce s pestrým "koňským" programem - kaskadéři, jezdecké dovednosti i s kulturním programem - hudba, hry a divadlo pro děti. 17.6. Výlet rodičů a dětí z MŠ Čerčany okolo Chlumu 19. – 30.6. Výstava výtvarných prací žáků ZUŠ Čerčany v Infocentru 24.6. Jubilejní jízda Posázavského Pacifiku - zvláštní jízda motoráčkem na trati Čerčany – Český Šternberk, zaměřená na rodiče s dětmi Červenec Výstava - foto, obrazy v Infocentru. Výstava obrazů, kreseb, grafik a fotografií s tematikou obce a okolí. Srpen Výstava - foto, obrazy v Infocentru. Výstava obrazů, kreseb, grafik a fotografií s tematikou obce a okolí. Září 9.9. Hlavní den oslav - slavnostní kladení věnců k pomníkům válečných obětí - ukázky hasičské techniky, obecní hasiči, jednotka JPO II, - slavnostní příjezd s novým praporem obce v salónním vozu prezidenta Masaryka a předávání praporu obce starostovi, ve spolupráci s občanským sdružením Posázavský Pacifik - slavnostní doprava povozy taženými koňmi v ulicích Čerčan - vernisáž výstavy o obci a spolcích v Infocentru - slavnostní křest knihy o Čerčanech - zábavné odpoledne s hudbou mladých, zahrada u KD. Dechový orchestr ZUŠ J.Suka Benešov, Benešovské mažoretky, mladá rocková kapela VoCoTiDe z Týnce n. S. - Čerčanské ochutnávání - gastro-trhy, zahrada u KD. Produkty regionálních výrobců lahůdek, pečiva, nápojů, sýrů atp. s prezentací regionálních výrobců - keramiky, skla, šperků, dřevěných, proutěných a textilních výrobků - Společenský večer v KD s hudbou - kapela KLUB, KD Čerčany 10.9. Sportovní den – TJ Slavoj + MO ČRS. Turnaje oddílů TJ Slavoj Čerčany -nohejbal, fotbal, šachový turnaj, pěší pochod, jízda na kolech okolo Čerčan (děti i dospělí). 17.9. Koncert vážné hudby - Husův sbor. Musica Dolce Vita - koncert pro harfu, flétnu a soprán. 23.9. Hasičský den, na parkovišti u nádraží 28.9. Požehnání praporu obce Ochotnický podzim. Přehlídka místních a regionálních ochotnických spolků. Termíny budou stanoveny dle možností ochotníků. Říjen 6.10. Den knihoven – Knihovna Čerčany, 8 - 20 hod. Akce v rámci Týdne knihoven. 9. -13.10. Sportovní soutěže dětí ze ZŠ Čerčany. Týden sportovních utkání a soutěží žáků ZŠ. Ochotnický podzim, přehlídka ochotnických spolků Listopad Volejbalový turnaj - TJ Slavoj Čerčany Ochotnický podzim, přehlídka ochotnických spolků -6-


Prosinec 13.12.

Koncert pedagogů ZUŠ Čerčany v KD, 19 h.

Případné změny, doplnění a upřesnění termínů akcí budou včas avizovány. Další podrobnosti najdete na www.cercany.cz.

ZLEPŠENÍ DOPRAVNÍ SITUACE PŘED ZŠ ČERČANY V září loňského roku byla iniciována petice, která si dala za úkol zvýšit bezpečnost žáků před ZŠ v Čerčanech. Mnohé automobily projíždějí kolem školy nebezpečně rychle a ohrožují tím zdraví dětí. V minulosti zde dokonce došlo k vážnému zranění jednoho z žáků kolemjedoucím autem. Petice byla předložena Dopravnímu inspektorátu Policie ČR a MÚ Benešov (odboru dopravy) a následně byla předána i OÚ Čerčany. K naší velké radosti všichni oslovení projevili zájem o řešení situace. Jak npor. ing. B. Rak z dopr. inspektorátu, tak ing. B. Jiráňová z MÚ Benešov jsou velkými zastánci zklidňování dopravy na frekventovaných komunikacích v obcích. Dne 13. ledna 2006 proběhlo za účasti výše uvedených a dále zástupců obce Čerčany, SÚS Benešov (správa silnic) a petičního výboru místní šetření před ZŠ Čerčany. Zde se rozhodlo, že situaci před základní školou je třeba opravdu reálně řešit a bylo navrženo mimo jiné: - zúžení silnice v místě přechodu, - vytvoření parkovacího místa před budovou školy - prodloužení ochranného zábradlí před školou i družinou mládeže - pravidelná přítomnost policistů u přechodu před školou, event. měření rychlosti kolemjedoucích aut. Vše je však závislé na finančních možnostech. Obec Čerčany přislíbila zadání a pořízení projektu. Dále budeme žádat o finance na realizaci na krajském úřadu a na Ministerstvu dopravy ČR. Závěrem je nutno poznamenat, že neshledáváme problém pouze jako jednostrannou záležitost špatného parkování přijíždějících rodičů, jak by se dalo z dosavadního postupu řešení usuzovat. Naopak celou věc pokládáme za složitější, je třeba ji řešit z více úhlů a ve spolupráci se všemi, kteří jsou jí dotčeni (vedení ZŠ, správa silnic, lidé z okolních domů apod.). Pevně doufáme, že celá akce má smysl a že povede ke zvýšení bezpečnosti dětí i všech ostatních účastníků dopravního provozu. Za petiční výbor MUDr. M. Volfová , E. Hemplová, PhDr. R. Jiroušková Pro doplnění předkládáme výtah ze zápisu z místního šetření: Jako návrh pro řešení všech problémů u školy bylo mj. navrženo: - Obec Čerčany požádá MO Policie ČR o spolupráci a dohled nad dopravní situací v ranních hodinách u základní školy. - Obec Čerčany bude informovat vedení školy a školní radu a požádá je o spolupráci při řešení situace (hlídky rodičů u školy). - Dále byly navrženy úpravy prostoru u školy; tyto náměty budou poskytnuty projektantovi pro zpracování projektu. - Přechod u školy by byl upraven pomocí vysazených chodníkových ploch tak, aby byl zkrácený na minimální délku, přechod by byl posunutý směrem ke Lštění o cca 3m tak, aby navazoval na chodník v uličce k činžovním domům(bytovkám). - Doporučujeme nasvícení přechodu ke zvýšení bezpečnosti chodců. - Druhý přechod (ve směru od Lštění) doporučujeme zrušit a nahradit ho tzv. místem pro přecházení pomocí vysazených chodníkových ploch. - V tomto místě navrhujeme zúžení chodníku (případně jeho posun na místo stávajících tújí), zkrácení zábradlí a vytvoření (2-3) míst pro zastavování vozidel. Podobné místo navrhujeme vytvořit i u přechodu u školy. Doporučujeme rekonstrukcí zábradlí usměrnit pohyb chodců. - Obec Čerčany zabezpečí projektovou dokumentaci dle výše uvedených návrhů.

PROČ SAMI SEBE ZABÍJÍME? Z mnoha komínů se každé ráno i večer valí kouřová mračna barvy světle šedé až úplně černé. Čím nižší teploty, tím větší oblaka neproniknutelného dýmu halí celé bloky domů vyskytujících se obzvlášť blízko u "zdroje". Otevřít si před spaním okno? To už je představa téměř z oblasti sci-fi. Ano, řeč je o mimořádně nepříjemném jevu, který s přibývajícími roky v zimním období trápí čím dál víc tuzemských obcí a menších měst a který se nevyhnul ani nám. Ve dnech inverze se celé níže položené Čerčany halí do šedé mlhy. Pokud si v tomto počasí troufnete vyrazit na procházku, riskujete návrat v doprovodu štiplavého odéru, který vzniká hořením čehosi, co si snad ani raději nechcete představit. Toto vše jsou pouhým okem (či nosem) sledovatelné dopady, které má na svědomí nezodpovědné pálení toho, co k pálení určené není. Jenže tohle naše krátkozraké chování má i jiné následky, které pouhými smysly rozpoznatelné nejsou. O to víc jsou ale nebezpečné. Prokázané následky jsou alarmující Bylo například prokázáno, že znečištění ovzduší může mít negativní vliv na zdravotní stav obyvatel. Může jít jak o krátkodobou odezvu na zvýšené koncentrace znečišťujících látek, tak o chronickou, která vzniká v důsledku dlouhodobého pobývání na znečištěném ovzduší. -7-


Výsledkem může být také zvýšený výskyt subjektivních obtíží, kterými jsou kašel, pálení očí či ztížené dýchání. Může docházet ke změnám růstových parametrů, ovlivnění vývoje plodu, ukazatelů imunity, zhoršení obtíží chronicky nemocných a dokonce i ke zvýšení úmrtnosti oslabených osob. A nyní konkrétně. 7 - 10 % respiračních onemocnění (tzn. nemocí dýchacího ústrojí) je pravděpodobně způsobeno znečištěním ovzduší a v nejvíce znečištěných oblastech může tento podíl dosáhnout až 21 %. V oblastech s vyšším znečištěním ovzduší byl nalezen vyšší podíl úmrtnosti na nádory dýchacího systému a také zvýšený výskyt alergických onemocnění. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti, a to především od 1 do 6 let. Znečištění vnějšího ovzduší je příčinou 1,8–6,4 % všech úmrtí u dětí do čtyř let. Těhotné ženy, jejichž těhotenství nebo jeho první měsíce probíhají během topné sezóny, jsou náchylnější k potratům a zdravý vývoj plodu je celkově ohrožen. U mužů se znečištění ovzduší projevuje sníženou schopností reprodukce či úplnou neplodností. Jde o přechodnou změnu, která se objevuje při zvýšených koncentracích škodlivin v ovzduší, t.j. během topné sezóny. U lidí, kteří se dlouhodobě pohybují ve znečištěném prostředí, se pak zvyšuje riziko vzniku nádorového bujení, které se může projevit až za několik desítek let. Pár stovek v kapse nebo zdraví našich dětí? Uvedený výčet negativních dopadů spalování nekvalitního topiva je nepochybně přesvědčivý. Tak proč se každou zimu opakuje a zhoršuje situace popsaná v úvodu článku? Copak nevíme, co způsobuje nezodpovědné spalování? Nebo to spíše nechceme vědět? Ne všichni spálí vše, co doma najdou. Rozhlédněme se po svém okolí. Snadno a rychle lze zjistit, kdo nám všem zamořuje okolí a ohrožuje zdraví naše a našich dětí. Přitom u řady těchto jedinců se nedá říci, že snad na kvalitnější topení nemají. Je škoda, že se takto chováme sami k sobě a k sobě navzájem. Doufejme, že toto chování je způsobeno pouze nevědomostí a věřme v brzkou změnu. Nemůže být pochyb o tom, že investice do kvalitního topení se vyplatí. Vždyť zdraví nás všech, ale především našich dětí, je to nejcennější, co máme! Věra Ziková

VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU REGIONTOUR 2006 BRNO Dne 12. ledna se na Brněnském výstavišti otevřely brány 15. veletrhu cestovního ruchu s názvem REGIONTOUR. V pavilonu V, který byl do posledního místa zaplněn stánky, dominovala expozice Středočeského kraje, v níž byl umístěn i stánek regionu Posázaví, který zde prezentoval tyto mikroregiony a obce: Mikroregion Blaník, Město Votice, Obec Čerčany, Malé Posázaví, CHOPOS, Město Vlašim, Mikroregion Džbány, Město Benešov, Mikroregion Želivka a Město Týnec nad Sázavou. Stánek Posázaví se těšil velkému zájmu a byl doslova v obležení zvědavců nejen z řad laické veřejnosti, ale i odborníků na turistický ruch. Z široké nabídky prospektů si návštěvníci nejčastěji vybírali výborně zpracovanou brožuru Posázaví - tradiční turistický region, kterých se zájemcům rozdalo na 3000 kusů. Hlavním tématem prezentace byla společná propagace regionu Posázaví se zaměřením na jezdectví a koně. Jako turistický produkt byl propagován nově otevřený park vlašimského zámku. V prvních dvou dnech (12. a 13. ledna) určených odborníkům prošlo branami výstaviště 13 770 návštěvníků a VIP hostů. Celkový počet návštěvníků z předběžné statistiky byl 38 500. Při příležitosti Mezinárodního veletrhu průmyslu cestovního ruchu GO 2006 byla udělena Tereze Macháčkové „Zvláštní cena poroty za vynikající ústní projev“ ve čtvrtém ročníku soutěže mladých odborníků v cestovním ruchu TOP GUIDE Junior 2006, pořádaném pod záštitou ministra pro místní rozvoj České republiky Mgr. Radko Martínka. Tereza Macháčková ze Soukromé ekonomické školy v Benešově strávila na veletrhu za město Benešov dva dny, kdy na stánku Posázaví odpovídala všem zájemcům o náš region. Dnes už můžeme říci, že veletrh byl úspěšný. Zájem o stánek potvrdil atraktivnost regionu a co především, došlo zde k navázání mnoha důležitých kontaktů, které jsou příslibem úspěšného rozvoje Posázaví. Multimediální studio Posázaví, www.posazavi.com

ZPRÁVY Z MŠ Hrou připravujeme na školu

Rodiče, kteří mají dítě v předškolním věku, mnohdy s obavami myslí na okamžik, až je povedou poprvé do školy. Často se jim v mysli vynořují otázky: „Bude mít naše dítě ve škole úspěch? Bude rádo chodit do školy a bude dobře plnit své školní povinnosti? Apod. …“ Tím, že děti navštěvují naši mateřskou školu se částečně nebo úplně tyto obavy mohou rozplynout, protože přípravě na školu u 5-6letých dětí se věnuje opravdu velká péče. Uvědomujeme si, že začátek školní -8-


docházky je jistě pro každé dítě první důležitou a náročnou životní zkouškou. Ve škole jsou na ně kladeny zcela nové požadavky: musí být schopno účastnit se společného zaměstnání, musí se učit a pozorně sledovat vyučování, ukázněně se podřizovat učitelovu vedení, opustit dosavadní soustavu životních návyků a vytvořit si novou. To všechno vyžaduje, aby dítě bylo na tyto nové požadavky včas připravováno. Pro školní zralost dítěte není však důležité, zná-li již některá písmena, umí-li trochu psát! Shodujeme se, že mnohem důležitější je, aby dítě, které půjde do školy, bylo tělesně zdravé, mělo vypěstovány základní hygienické návyky, aby bylo samostatné v sebeobsluze, bylo zvyklé udržovat si své věci v pořádku, aby ochotně poslechlo dospělého, bylo zvídavé a zajímalo se o všechno nové ve svém okolí, dovedlo dokončit úkoly, které mu byly uloženy, aby mělo poměrně bohatou slovní zásobu, dovedlo si hrát s jinými dětmi, aby se na školu těšilo. V mateřské škole se toto vše jakoby nenápadně vtěsnává do hry, která má jediný cíl: zábavnou formou pomoci dítěti, aby dosáhlo včas školní zralosti, t. j. aby před vstupem do školy získalo takový stupeň tělesného, společenského a duševního vývoje, který mu pomůže úspěšně plnit všechny školní povinnosti. Nejsou to lehké úkoly v naší práci, protože všechny děti nejsou stejné. Musíme mít na paměti, že se různé duševní funkce dítěte vyvíjí nestejně a rozdílným tempem. Individuální rozdíly v tělesném a duševním vývoji bývají často dosti značné, závisí především na postupu „zrání“. Proto uplatňujeme ve své práci hodně individuálního přístupu k dětem – předškolákům. Proto každoročně spolupracujeme s pedagogicko-psychologickou poradnou při posuzování školní zralosti u těchto dětí. Každý den přináší nespočet podnětů, které děti posouvají dopředu, které rozvíjí jejich vědomosti. Grafomotorickými cvičeními vedeme děti ke správnému držení tužky, přiměřenému tlaku na ni, cvičíme paměť nácvikem básní, rozpočitadel a pod. Předškoláky čeká v těchto dnech zápis do 1. třídy. Věříme, že tam uplatní své „vědomosti“ získané v naší mateřské škole a jsme přesvědčeny, že naši „absolventi“ u zápisu uspějí na výbornou! Jaroslava Bendíková, učitelka mateřské školy

Jak se naše školka připravuje na oslavy 650 let naší obce

Jedním ze vzdělávacích cílů našeho školního programu „Hravá školka“ je vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém dítě žije. Tento cíl se nám konkrétně podaří naplňovat při našich školních oslavách 650 let naší obce. Školka se aktivně zapojí do oslav již v průběhu měsíce března, kdy uspořádáme od 20.3.2006 do 25. 3. 2006 ve školce výstavu výtvarných prací našich malých tvůrců na téma „ Naše obec“. 23. 3. 2006 bude ve školce den otevřených dveří, kde si školku budou moci prohlédnout i noví uchazeči o přijetí do školky pro školní rok 2006/2007. Naše výstava se od 3. do 8. 3. 2006 přestěhuje do Infocentra v KD Čerčany. Všechny tímto srdečně zveme! Na sobotu 6.5.2006 bylo naplánováno pro veřejnost uspořádat slavnostní akademii žáků naší mateřské školy v sále kulturního domu. Tuto slavnost jsme přesunuli na pátek 19. 5. 2006 od 16.30 hodin. Na akademii se budou děti průběžně připravovat a odměnou jim všem bude účast na slavnostním vystoupení. 3. 6. 2006 uspořádáme „Sluníčkový den“ dětem k svátku. Na sobotu 17. 6. 2006 plánujeme společný výlet dětí a rodičů za krásami naší přírody „Okolo Chlumu“. Chybět nebudou soutěže a hry ke zpestření dne. Věřte, že děti pod naším vedením přistupují ke všem přípravám „opravdově“ a moc se těší na společné oslavy. Eva Kočová, ředitelka mateřské školy

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRAVOVÁNÍ VEŘEJNOSTI VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ Jídelna základní školy - kromě stravování žáků - umožňuje také stravování osobám z řad veřejnosti. Cena oběda, který se skládá z polévky, hlavního chodu, nápoje a popř. salátu či ovoce, je 40,- Kč. Oběd je možné si vyzvednout v jídlonosiči nebo ho zkonzumovat přímo na místě, a to v době od 11.00 do 11.30 hodin. Bližší informace na telefonním čísle 317776412 – pí Vašáková.

KALENDÁŘ ZŠ

U příležitosti oslav 650. výročí založení obce Čerčany byla na místní základní škole vyhlášena výtvarná a literární soutěž na téma „Naše obec“. Děti pojaly tuto výjimečnou akci velmi zodpovědně, pod -9-


jejich rukama se za pomoci štětců a temper rodily nápadité výtvarné motivy a ti, kteří dávají přednost spíše psanému slovu, nezůstali nijak ve stínu svých konkurentů a vytvořili nádherné literární práce, jež nešetří stylistickou originalitou ani mnohdy ostřejšími myšlenkami na zvelebení života v obci. Oceněním pro autory těch nejzdařilejších výtvarných prací je jistě to, že právě jejich dílo zdobí stránky „Kalendáře ZŠ Čerčany“. Bylo velmi obtížné vybrat nejzdařilejší obrázky, které nyní zdobí stěny mnoha domácností. Vydání kalendáře však nebylo v žádném případě bezproblémovou záležitostí. Nedostatky technického rázu se nedařilo dlouho odstranit a snaha o urychlenou nápravu stále se objevujících potíží vyžadovala hodně sil a trpělivosti. S výsledkem jsme však všichni velice spokojeni a na nepříjemnosti provázející naše úsilí již pomalu zapomínáme. Tímto bychom chtěli ještě jednou poděkovat všem sponzorům, bez jejichž pomoci bychom nemohli naši myšlenku zrealizovat, a v neposlední řadě vedení školy za obětavou snahu o včasné dokončení. Možnost zhlédnout veškeré práce věnované oslavám obce budou mít občané v květnu, kdy základní škola pořádá tradiční výstavu výtvarných prací. Martina Jirková

Čerčany

Když nálada klesá a vypadá to, že není naděje, neotálím a jdu se projít. Mým častým cílem je kostel na kopci. Ač je před vchodem bývalý kamenný obětní stůl, sama budova husitské církve uklidňuje. Pokud vzhlédnu, naskytne se mi nepopsatelný pohled. Špičky domů, střech a stříšek různých budov. Zdá se, že jsou všechny stejné, ale pokud se zadívám pozorněji, pomalu všechny rozeznávám. V zimě snad jen bílé čepičky a nadýchané chuchvalce sněhu, na podzim je všechno krásně zbarvené. Teď však vidím všechno naprosto zřetelně. Dole na cestě pobíhají lidé a děti. Nikdo si nikoho nevšímá, jen známí se občas pozdraví. Každý si hledí svého. Žije svým životem. Střecha místného kulturního domu a infocentra s knihovnou není téměř vidět. Je to oblíbené místo lidí s vědeckou, či zasněnou duší, kteří zde dokážou trávit i hodiny se svými oblíbenci, knihami. Nízká budova školy, kterou vídáme tak často, že není k přehlédnutí, leží pěkně v klidu mezi ulicemi. Čeká, co se bude dít dál. Následuje řada rodinných domků a silnice, která se plazí jako had mezi stromy a loukami. Když se zadívám trošičku zpět, vidím betonové kostky uprostřed docela pěkné přírody. Ač sem na první pohled nezapadají, patří sem. Bydlí tu tolik lidí, mých kamarádů i úplně cizích. Silnice se dál vine kolem cukrárny, restaurace, kina až k nádraží. Obec je důležitým železničním uzlem. Tam už čeká houf lidí na svůj spoj. Čerčany sice nemají náměstí, ale nahrazuje ho okolí obchodního domu. Je to místo dění. Dveřmi za den projdou desítky lidí. Ač Čerčany nejsou nijak velké, ani nemají hromadu památek, jsou rekreačním střediskem a věřím, že každý si tu najde to svoje oblíbené místečko, na které nedá dopustit Pavla Taterová 9.B

ZPRÁVY ZE ZUŠ NÁRODNÍ SOUTĚŽ ZÁKLADNÍCH UMĚLECKÝCH ŠKOL V ROCE 2005/2006

Školní kolo národní soutěže ZUŠ ve hře na dřevěné dechové nástroje a ve zpěvu se konalo 19.1. a 20.1. 2006 v ZUŠ Čerčany v odpoledních hodinách. Soutěže se zúčastnilo celkem 18 žáků, z toho 11 žáků soutěžilo ve hře na zobcovou flétnu, 1 žákyně ve hře na příčnou flétnu a 6 žáků soutěžilo ve zpěvu. Soutěžící hodnotila tříčlenná porota a do okresního kola postoupili: z II. kategorie Anna Kolomazníková a Kristina Ratajová, z III. kat. Adéla Šindelářová a Markéta Frídová, ze IV. kategorie Veronika Kodetová a Eliška Podroužková, z V. kat. Vít Pilát, Iveta Suchá a Monika Zuberová ze VII. kat. Kateřina Punčochová a Kateřina Schlöglová. V oboru sólový zpěv postupují do okresního kola Erika a Johanka Gallovy, které soutěžily v I. kategorii. Žáci jsou ze tříd A. Masnici, I. Masnicové, C. Sedláčka a E. Gallové. Okresní kolo této soutěže se koná 8.2.2006 v ZUŠ Benešov. Popřejme všem našim soutěžícím mnoho úspěchů!

KONCERT ŽÁKŮ

Ve středu 25.1.2006 se konal v sále KD Čerčany koncert žáků ZUŠ. Vystoupilo 18 dětí se skladbami převážně našich a zahraničních současných autorů. Výkony byly hudebně velmi povedené, škoda jen, že je slyšelo tak málo posluchačů. Kvůli tuhým mrazům nebylo asi pro mnohé jednoduché doklouzat, o to více je třeba ocenit ty, kteří přišli a setrvali až do konce koncertu. Pro ty, kdo mají o hudbu zájem a rádi by si poslechli něco, co neuslyší ani v rozhlase nebo v televizi, uvádíme další termíny připravovaných koncertů: 17.5.06 - Koncert bývalých žáků školy (Z. Hanzlová, C. Sedláček, R. Pošta, M. Novák, sourozenci Horváthovi a další), 14.6.06 – Závěrečný koncert žáků. Budete srdečně vítáni! Za ZUŠ I. Masnicová a L. Žvejkalová

NA KARNEVAL ZAVÍTALO ŠEST DESÍTEK MASEK Tradiční dětský maškarní bál uspořádala v kulturním domě Taneční škola SALTA manželů Jitky a Karla Maršálkových. Mrazivé nedělní odpoledne si nejen místní drobotina zpříjemnila především - 10 -


spoustou tancování a soutěžemi o nemálo lákavých sladkostí. Již tak nabitý program zpestřilo i taneční vystoupení žaček taneční školy na moderní disko melodie, za něž všechny sklidily zasloužený potlesk dětí i rodičů. Letos se na parketě objevilo méně masek a převleků než loni, a tak měli mladí tanečníci dostatek prostoru, aby se předvedli ve své plné kráse. Závěrem jako obvykle vyhlásila porota složená z náhodně vybraných rodičů nejlepší masky a jejich majitelé byli odměněni drobnými hračkami. –tm–

KNIHOVNA-INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE: Otevírací doba knihovny a infocentra (z důvodu nemoci platí od 5.září 2005 do odvolání) Pondělí: 9.00 - 12.30 13.30 – 17.00 Úterý: 12.00 – 17.00 ( pouze děti) Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.30 13.30 – 17.00 Pátek: zavřeno Mimo otevírací dobu je knihovna pro veřejnost uzavřena. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 e-mail knihovny: [email protected] (Helena Ratajová) e-mail infocentra: [email protected] (Mgr. Renata Frídová, Ivana Kronovetrová - zástup v IC), Nezapomeňte sledovat webové stránky Čerčan informací.

www.cercany.cz,

kde najdete spoustu užitečných

Kurzy anglického jazyka

Na jaře, pravděpodobně od března, budou v prostorách Obecní knihovny-Infocentra pod vedením lektorky paní Heleny Parmové pokračovat kurzy angličtiny pro mírně pokročilé. Případní zájemci o výuku se mohou hlásit v knihovně (kontaktní osoba pí. Ratajová, tel.: 317 776 154, e-mail: [email protected]).

Angličtina pro děti

Ve stejné době budou zahájeny i kurzy angličtiny pro žáky 5.-7. a 8.-9. tříd. Zájemci se mohou rovněž hlásit na uvedených adresách (knihovna - kontaktní osoba pí. Ratajová, tel.: 317 776 154, e-mail: [email protected]).

INTERNET – PROVOZNÍ ŘÁD

¾ služby Internetu může využívat každá osoba starší 10 let, mládež do 10 let má k Internetu přístup jen v doprovodu osoby starší 18 let ¾ uživatel musí ovládat práci s osobním počítačem ¾ uživatelé musejí dbát pokynů pracovníka knihovny ¾ uživatel platí sazbu (viz ceník) za jednu stanici, přičemž u jedné stanice mohou pracovat nejvýše 2 lidé ¾ základní doba užívání PC stanice je jedna hodina, není-li další zájemce, je možno tuto dobu prodloužit ¾ uživatelé mohou používat pouze předinstalovaný software, není dovoleno spouštět nebo instalovat jakékoliv vlastní programy a aplikace stažené z Internetu, používat vlastní diskety či CD nebo měnit nastavení software ¾ informace a soubory získané při práci s Internetem si mohou uživatelé stáhnout na diskety či CD zakoupené v knihovně nebo vytisknout na tiskárně ¾ je zakázáno vyhledávat, prohlížet a nahrávat z Internetu stránky nebo soubory s erotickým obsahem, obsahující pornografii, propagující rasismus, nábožensky a národnostně urážející a podněcující k násilí a užívání drog, stejně tak je zakázáno tyto informace šířit v Internetu ¾ elektronickou poštu je možno používat prostřednictvím veřejně přístupných služeb (např. post.cz, hotmail.cz, seznam.cz, volny.cz apod.) ¾ v případě překročení provozního řádu bude uživatel upozorněn na porušení podmínek a při opakovaném porušení vykázán z PC stanice a bude zcela zamezen jeho přístup k Internetu. Vykázáním z PC stanice nezaniká povinnost uživatele zaplatit stanovený poplatek za dobu strávenou u Internetu ¾ uživatel bere na vědomí tento Provozní řád a souhlasí s jeho podmínkami Ceník Internet…………………………………………………………….0,50 Kč/min. Tisk A4 černobílý…………………………………………………5,- Kč/strana Tisk A4 barevný…………………………………………………38,- Kč/strana Disketa……………………………………………………………… 10,- Kč CD………………………………………………………………………..15,- Kč Vážení uživatelé, kopírování je přidruženou aktivitou knihovny. Nabízíme kopírování do 20 stran originálu. Rozsáhlejší materiály je možno v případě volné kopírky kopírovat svépomocí, případně využít kopírovacích zařízení, které mají tuto činnost ve své náplni. Schváleno Radou obce Čerčany - 11 -


NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ Beletrie:

1. Crombie, Deborah – Hlas pomsty Po 12 letech odloučení zavolá superintendantovi Scotland Yardu jeho bývalá manželka Victoria. Při práci na knize o významné cambridgeské básnířce došla k přesvědčení, že tato mimořádná žena byla zavražděna. Než však stihne Kincaid cokoli udělat, je i Victoria nalezena mrtvá. A tak se se svou spolupracovnicí a přítelkyní Gemmou pouští do pátrání. 2. Devátá, Ivanka – Koukám a co nevidím Další kniha vzpomínek a fejetonů oblíbené české autorky. 3. Dömény, Eva – Slečna au-pair aneb Jak jsem pečovala o anglické děti Kniha je výsledkem autorčina patnáctiměsíčního pobytu ve třech rodinách ve Velké Británii. 4. Eben, Marek & Janoušek, Jiří – Na plovárně 2 Dalších 25 televizních rozhovorů Marka Ebena, které vybral a pro knižní vydání zpracoval Jiří Janoušek. 5. Garlock, Dorothy – Osten lásky Těhotná Mary Lee se po smrti svého muže vrací domů. Otec jí odkázal motel u silnice, věčně opilá matka jej však zabydlila neplatiči. Mary se musí pustit do těžkého boje o přežití. Navíc někde číhá tajemný nepřítel, který jí chce ublížit . Dočká se Mary Lee lásky? 6. Germaniová, Sylvie – Tobiáš z blat V románu sleduje autorka osud ženy, která jako mladá dívka odešla z chudého Polska . Židovka Debora, to je celé století se všemi neštěstími, předčasnými úmrtími, válkami a holocaustem. Se svou přívětivou umíněností, s níž zůstává po boku živých, aniž by zapomněla na mrtvé, se Debora stává životní osou, kolem níž se odvíjejí osudy ostatních postav vyprávění. 7. Gillerová, Katarína – Láska si nevybírá Láska si nevybírá. Vtrhne nám do života a neptá se na dovolení. Dominika dychtivě hledá přátelství, lásku a porozumění a naráží jen na zradu a nepochopení… Milostný román autorky označované za slovenskou Danielle Steelovou. 8. Haran, Elizabeth – Západ slunce nad Edenem Jordan Hale se po deseti letech vrací na rodnou farmu, kterou obývá jen starý služebník Neb a volnomyšlenkářská dívka Eve. Hlavním cílem je pomsta majiteli sousední farmy Maxi Courtlandovi. Jordán je totiž přesvědčen, že Max zavinil smrt jeho rodičů. Zákeřný Max nyní usiluje zničit i Jordana, který netuší, že Eve je také dcerou Courtlandových. 9. Harrisová, Lee – Vražda na křtinách Bývalá jeptiška Christine jede na křtiny syna své kamarádky Madie do městečka, které bylo před 30 lety zatopeno kvůli stavbě přehrady. Nyní se kvůli velkému suchu opět objevilo. Když Christine prochází vlhkými zákoutími sklepení kostela, objeví zde ostatky těla mladé ženy. Podaří se jí odhalit dávno pohřbená tajemství a rozluštit zločin? 10. Jamesová, P.D. – Povolání pro ženu nevhodné¨ Dvaadvacetiletá Cordelia se po smrti svého společníka stává jedinou majitelkou soukromé detektivní kanceláře. Jako první si ji najme sir Callender, aby objasnila příčinu smrti jeho syna. Mark odešel v posledním roce ze studií v Cambridgi a přijal místo zahradníka. O necelé tři týdny později byl nalezen oběšený. Cordelia skládá dohromady fakta a odhaluje pečlivě utajovaná rodinná tajemství… 11. Japrisot, Sébastien – Past na Popelku

V době požáru byly v domě jen dvě ženy. Jedna bohatá, druhá chudá. Přežila jen jedna z nich. Má však k nepoznání znetvořenou tvář. Která z obou žen přežila? 12. Lindgren, Torgny – Přerušený příběh Kouzelné vyprávění o svérázném psavci, který přispívá do okresních novin zcela vymyšlenými lokálkami. Když to šéfredaktor odhalí, okamžitě s ním ukončí veškerou spolupráci a dokonce mu zakáže, aby dál cokoli psal. A tak se odhalený podvodník dostane k dokončení svého nedopsaného mystifikačního příspěvku až po půlstoletí, po smrti šéfredaktora. 13. Link, Charlotte – Pěstitelka růží Je druhá světová válka a půvabné Normanské ostrovy se ocitnou pod německou nadvládou. Do zdánlivě prázdného hrdinčina domu se nastěhuje násilnický německý důstojník. Válka končí a jeho mladá vdova zůstává v domě ženy, kterou nazývá přítelkyní. Po mnoha letech je však tato tichá stará dáma nalezena zavražděna... Román se pro svou jedinečnost a lidské poselství dočkal poměrně brzy i filmového zpracování. 14. Longová, Kate – Příručka špatné matky Příběh tří žen tří generací, které se najednou nestačí divit, jaké jejich život nabral obrátky poté, co se historie začala opakovat a na povrch vypluly dosud utajené skutečnosti. 15. Matějka, Jaroslav – Nejrychlejší babička světa Paul Newman, Elton John, Christopher Reeve, Angelina Jolie, Liv Ullmanová, Petra Němcová, Reinhold Messner...44 příběhů odvahy a radosti. 16. Maurier, Daphne du – Duch lásky Cornwall, 19.století. Janet touží cestovat, prožívat dobrodružství a svobodu. Ale dobové zvyky jí to nedovolí, místo toho se vdává za svého bratrance Thomase, stavitele lodí, a všechen svůj zájem věnuje rodině. Ale Janetin duch se přenáší na jejího syna i jeho děti. 17. Mc Ewan, Ian – Dítě v pravý čas Tragický, nezvyklý osud jednoho manželství. Autor, pověstný svým černým viděním světa, nás v této knize překvapí nejen „šťastným“ koncem, ale i přesvědčivým zobrazením lidské naděje a nezlomné vůle k životu. 18. Mehranová, Marsha – Polévka z granátových jablek Obyvatelé malého irského městečka nikdy nepoznali žádné větší kulinářské výstřednosti než mdlá žebírka se zelím. Pak se sem však přistěhovaly tři exotické sestry Aminpúrovy a otevřely si restauraci s názvem Café Babylon. Nejstarší Mardžan je kuchařka od Pána Boha, Lejla je oslnivá patnáctiletá krasavice a prostřední Bahar se děsí vzpomínek na íránskou revoluci a má strach z návratu svého surového manžela… 19. Michaels, Fern – Najít svou tvář Casey je žena bez minulosti. Jako by paměť vymazala hrozné události, které otřásly Caseyiným životem před deseti lety. Dívka se vrací do domova své matky, která žije v luxusním sídle se svým záhadně postonávajícím manželem. Dům je však vším jiným, než bezpečným útočištěm… 20. Možná mi porozumíš Texty známých i méně známých českých autorů, tentokrát na téma (ne)porozumění. 21. Ostravski, Ostravak – Denik Ostravaka Kdo je Ostravak? Tuž taki něnapadny pajtaš z Ostravy, co tu meška a rad piše,

- 12 -

co se mu přyhodilo. Je to taki obyčejny člověk, co si žije ten svuj normalni život, rano na šichtu lokalku, tam buchať osum hodin, odpoledne zpatki dom, jakesyk ty noviny, knižka, dyvidyčko, anebo s partyju na jedno dvě.... 22. Pražáková, Hana – Dobrý den, Brno V roce 2001 vydala autorka memoárový román Nadějí tu žijem, ve kterém vypráví o životě své rodiny v letech 1951 – 1960, kdy byl její otec, spisovatel František Křelina, vězněn v komunistických kriminálech. Kniha Dobrý den, Brno na tuto knihu navazuje. 23. Sa, Shan – Hráčka go Milostný příběh čínské studentky a japonského okupačního důstojníka. 24. Symons, Julian – Slavní detektivové Setkal se někdy Sherlock Holmes se slečnou Jane Marplovou? Dožil se Herkule Poirot 120 let a měl Ellery Queen mladšího bratra, který se s ním střídal v roli detektiva? Zmizel Nero Wolfe mezi horskými hřebeny své údajně rodné Černé Hory? Koho z milovníků detektivní četby by nezajímaly tyto a podobné otázky? Zajímaly i J.Symonse a výsledkem je tato kniha. 25. Tenkrát za totáče Texty známých i méně známých českých autorů se vracejí k období totality. 26. Veselská, Renáta – Lidí psí, kočičí a ničí Máte domácí zvíře? Nemáte domácí zvíře? Ať tak či onak, tato kniha je určena všem milovníkům žertovných i smutných historek. 27. Veverková, Emilie – Znovu bych mu ruku podala! Kniha vzpomínek. 28. Yorkeová, Margareth – Žena na útěku Louisa Widdowsová se údajně zotavuje z autonehody. Ano, porazilo ji auto, ale proč má dojem, že za volantem seděl její manžel a chtěl ji zabít?

Naučná literatura:

1. Hecker, Ulrich – Stromy a keře Přibližně 200 domácích stromů a keřů, rozčleněných podle tvaru listů, s charakteristikou kůry, květů a plodů. 2. Hrdličková, Jitka – Víte, co na sebe? Téměř tisíc speciálně pořízených fotografií, návodných kreseb i zajímavý text pobaví, ale také poučí, jak vypadat vkusně, romanticky, elegantně, stylově či sexy. 3. Kadlec, Václav – Mozilla Firefox. Kompletní uživatelská příručka Internetový prohlížeč Firefox získal v krátké době značnou popularitu jakožto rychlá, spolehlivá a bezpečná alternativa zavedeného, ale poněkud zkostnatělého Internet Exploreru. Stažení, instalace, aktualizace. Odlišnosti a přechod z Internet Exploreru. Konfigurace, zabezpečení a soukromí. 4. Macholdová, Taťjana – Batikujeme a malujeme na textil Návody na batikování a barvení látek od klasických technik, přes méně známé, modernější způsoby barvení a batikování , až po malby na hedvábí. 5. Pavela, Roman – Rostlinné insekticidy. Hubíme hmyz bez chemie Velké množství receptů na výrobu domácích prostředků. 6. Pease, Allan – Řeč těla Jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla. 7. Procházková, Eva – Benešov Z edice Zmizelé Čechy. V této edici vycházejí knihy připomínající zaniklou tvář měst i celých regionů se zřetelem na jejich historický či umělecký význam a na sílu

Čerčanský zpravodaj 1-2/2006 genia loci, na jehož vytváření se podíleli naši předkové. 8. Tůma, Jan – Myčky. Umíte si vybrat? Vyplatí se myčka nádobí? Co by nemělo myčce chybět, jak s myčkou správně zacházet... 9. Von Cramm, Dagmar – Vánoce sladkosti připravené s láskou Jednoduché recepty, tipy a nápady. 10. Weberová-Lorkowská, Edeltraud – Šátky a šály elegantně a originálně 24 rafinovaných i jednoduchých způsobů, jak snadno pozměnit a osvěžit vzhled oblečení. Názorný postup krok za krokem. 11. Zvíře Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů.

Beletrie pro děti a mládež:

1. Dahl, Roald – Obr Dobr Zatímco zlobry, trolly a jinými příšerami se nejrůznější pohádkové příběhy jen hemží, hodného obra aby člověk pohledal. A právě takového potkala malá Sofie. Jejich společný příběh je opět plný kouzelné, originální fantazie, pro kterou Roalda Dahla milují děti na celém světě 2. Kouzlo pohádek Kocour v botách, Červená Karkulka, Sněhurka a Popelka, vlka a sedm kůzlátek, žabí princ a mnozí další se setkali v této pohádkové knize. 3. Lanczová, Lenka – Kapky rosy Sympatická a trochu nesmělá Karolína se, na rozdíl od svých kamarádek vyrážejících na tramp, těší na příjemný klid trávený s knížkami a ostatními koníčky společně s rodiči a sestrou na chalupě. Prázdninový román o letních touhách, snech, láskách a ne vždy jednoduchých cestách k dospělosti. 4. Maufret, Yvon – Jdem domů, pejsku Hnala se bouře a malý Tanguy byl u řeky sám. Strašně sám. Bylo horko a jemu se zavíraly oči. Pak někdo hodil něco do vody. Žbluňk! Podíval se a uviděl malé šedé klubíčko, které se pokoušelo plavat. Tanguy je pomocí udice vylovil a v košili usušil. Zachránil štěně, vzal si je a pojmenoval Mojžíš. 5. Nejkrásnější pohádky o princích Jedenáct pohádek z pokladů našich a světových pohádkářů. 6. Sís, Petr – Tibet. Tajemství červené krabičky Po otevření červené krabičky najde Petr Sís deník, který si jeho otec psal, když v polovině 50.let 20.století zůstal ztracen v Tibetu. Popisuje zde více než dvouletou cestu včetně setkání s tehdy osmnáctiletým Dalajlamou. 7. St.John, Patricia – Poklady pod sněhem Vyprávění o Anette, jejím malém bratříčkovi Danim a jejím velkém nepříteli Lucienovi. Příběh o nenávisti, pomstě a odpuštění. 8. Stránský, Jiří – Perlorodky Román pro kluky (a trochu i pro holky) napsal na pokračování Jiří Stránský svému synovi Martinovi v době, kdy s ním nemohl být, protože byl zavřený ve vězení. Stejně jako své dcerce Klárce napsal Povídačky pro moje slunce. Obě knihy ilustroval Matěj Forman. 9. Šrut, Pavel – Příšerky a příšeři Kniha básniček pro děti.

Naučná literatura pro děti a mládež:

1. Arnold, Nick & De Saulles, Tony – Omračující věda všeho Zbrusu nový pohled na vědecké problémy. Dozvíte se například, jak to, že vdechujeme dinosauří krknutí, který živočich se vám vykálí do postele 20x za

den, co se stane, když proženete králíka středem zeměkoule. Z edice Děsivá věda. 2. Co to je? Jaká je rychlost Země? Jak vznikají mraky? Který pták je nejmenší? Co je kurare? Jak žijí Eskymáci? Kolik číslic používali staří Římané? Kdo vymyslel tenis?... 3. Ganeriová, Anita – Bouřlivé počasí Nechte se unést větrem na místo, kde se konečně něco děje a počasí se mění každým okamžikem. Dozvíte se, kdy padají z nebe zmrzlé želvy, co dokáže způsobit tornádo, čím se zabývají meteorologové a proč létají doprostřed hurikánů a spoustu dalších věcí. 4. Ježková, Alena & Fučíková, Renáta – Karel IV. Vyprávění o císaři i o malém chlapci, o manželovi, otci, vojevůdci, vzdělanci i spisovateli. Kniha je doplněna nádhernými ilustracemi, které jsou inspirované dobovými malbami. 5. Kánský, Alois & Špinková, Martina – Procházka kostelem Kostel není jenom krásná stavba. Když vstoupíme, ocitneme se ve zvláštním světě, který k nám promlouvá řečí symbolů. Chcete jim porozumět? 6. Lněničková, Jitka – Svět dětí Poznejte život dětí, jejich povinnosti a práva, zábavu a způsob vzdělání od pravěku až po současnost! 7. Moje první kniha o letadlech Leporelo. 8. Přijímací zkoušky. Kompletní průvodce přípravou Výběr školy, jak se efektivně připravit, nejlepší učebnice, motivace, vědomosti... Knihu vydalo Scio, které se podílí i na přípravě testů u přijímacích zkoušek. Pro rodiče žáků 5. a 7.tříd ZŠ. 9. Přijímací zkoušky. Kompletní průvodce přípravou Výběr školy, jak se efektivně připravit, nejlepší učebnice, motivace, vědomosti... Knihu vydalo Scio, které se podílí i na přípravě testů u přijímacích zkoušek. Pro rodiče žáků 9.tříd ZŠ. 10. Tanská, Nataša – Co mi řekl semafor Hra na smíš – nesmíš, vpředu – vzadu, vlevo – vpravo. 11. 1000 odpovědí na 1000 otázek Lámali jste si někdy hlavu, proč se plameňáci živí hlavou dolů? Co drží helikoptéru ve vzduchu? Jak dlouho trvá postavení hradu? Kdy byly postaveny pyramidy? Jak stará je Země? Co vyhubilo dinosaury? 12. Umím počítat do 10! Otáčením kostiček v řádcích děti nacházejí číslice a obrázky. 13. Velká ilustrovaná encyklopedie zeměpisu Obsahuje všechny státy světa.

VÝMĚNNÝ FOND

Knihy jsou zapůjčeny na půl roku z regionálního centra v Benešově. Beletrie:

1. Bánk, Zsuzsa – Plavec Toužebné putování dvou sourozenců a jejich otce Maďarskem 50. a 60. let o nemožném štěstí, řeči věcí a světe, který ztratil svůj střed. 2. Bédard, Jean - Komenský. Labyrint srdce a peklo světa Román kanadského spisovatele přináší barvitý příběh Komenského životní pouti zachycený očima jeho dcery Alžběty.

- 13 -

3. Burkeová, Jan – 18 Sbírka detektivních povídek, z nichž mnohé jsou inspirovány skutečnými zločiny, k nimž došlo v 19. století. 4. Cameronová, Stella – Polibek na rozloučenou Když mladá a půvabná Vivian zdědí rodinnou usedlost, rozhodne se ji změnit na prosperující hotel. S napětím očekává příjezd právníka, nedaleko domu však najde jen jeho mrtvé tělo, krví namalovaným znamením polibku a s růží položenou na prsou. Místní šerif spolu s Vivian zahájí pátrání po obsahu právníkovy aktovky – po něm však zjevně pátrá i někdo jiný... 5. Connely, Michael – Poslední šance Po několika letech ve výslužbě se Harry Bosch vrací do řad policie. Má vyřešit sedmnáct let starou vraždu černošské dívky, jejíž původní vyšetřovatelé dnes sedí ve vysokých policejních funkcích a nemají zájem, aby někdo odkrýval jejich tehdejší přehmaty. 6. Corman, Avery – Dokonalý rozvod Karen a Rob spolu prožijí patnáct let života, v jejich manželství však sílí rozpory, až se nakonec rozhodnou pro rozvod. Snaží se rozejít jako dva civilizovaní, inteligentní lidé a také se jim to podaří. Jediný, kdo rozvodem zjevně utrpí, je jejich dospívající syn Tommy... Čtenáři znají autorovu knihu Kramerová versus Kramer, která se stala světovým bestsellerem. 7. Cornwell, Patricia – Poslední útočiště Kay, virginská hlavní soudní lékařka a neúnavná bojovnice proti zlu, je přepadena mezinárodně hledaným sériovým vrahem, který si říká Vlkodlak a vzápětí musí čelit podezření, že zabila vysoce postavenou policistku. Během pátrání se objevují stopy vedoucí k rozvětvené zločinecké organizaci a dochází k dalším vraždám. 8. Hannnah, Kristin – Kouzelná cesta Emmaline je krásná úspěšná a ctižádostivá, ale také bezohledná obchodnice na Wall Street. Náhlý krach na burze vše změní. Emma je náhle na mizině a sama. Vydává se do Nového Mexika za poklady legendárního města. Larence – vůdce výpravy – touží objevit kus krásné historie, Emma jen zlato. Avšak Larencův optimismus je nakažlivý... 9. Higgins Clark, Mary – Dřív než ti řeknu sbohem Zoufalá Nell je odhodlaná zjistit pravdu o smrti svého manžela Adama, který zahynul i s partnery při explozi luxusní jachty. Hlavou jí víří spousta otázek. Byl výbuch na jachtě nešťastná náhoda anebo se stal Adam obětí útoku? Byl skutečně takový, jaký se jí jevil? Čím blíže je pravdě, tím je její život více ohrožen. 10. Howard, Linda – Užívej noci Tři osamělé ženy kolem třicítky spojuje stejná touha: konečně najít skutečnou lásku a štěstí. Všechny se ocitnou v osudové situaci, která by mohla během jediné noci změnit jejich život od základů. Využijí hrdinky kouzelné noci nebo se už nikdy nevymaní z chapadel samoty? 11. Javořická, Vlasta – Matka a dcera Autorka často věnuje pozornost vztahu mezi matkou a dcerou. V tomto rozsáhlém románu jde o vztah téměř ideální. Matka je dceři ve všem rádkyní, oporou i kamarádkou. 12. Javořická, Vlasta – Vyhaslý krb Životní příběh ženy od první zamilovanosti až do stáří. 13. King, Stephen – Čtyři roční doby Příběhy se poněkud vymykají tvorbě světoznámého Mistra hororu. Sám King je označuje za „přirozeně šťastnou knihu“.

Čerčanský zpravodaj 1-2/2006 14. Maléřová, Zuzana – Celá viola tvé duše Kniha je výpovědí o touze člověka žít naplněný život, unést svůj úděl. Drsně lyrické texty Zuzany Maléřové a fotografické příběhy Vlada Bohdana jsou neopakovatelným prožitím životů jiných. V knize své nitro otevřeli Petr Čepek, Vlastimil Brodský, Nina Divíšková, Dana Syslová, Stella Zázvorková... 15. Ostravak Ostravski – Denik Ostravaka ...farame dal, no ni? Dalnica v nědohlednu, metro furt neni, už nesněži a neprši černobile a okolo je plno fajnych věcy. Život idě dal... 16. Pavel, Jiří – Blázinec i v mé hlavě Syn Oty Pavla zdědil po svém otci nejen velkou část literárního talentu, ale také truchlivý díl dědičné zátěže – duševní chorobu. Psaní Jiřího Pavla přivádí k potokům a řekám, kde hledá naději a sílu dál žít. 17. Picoultová, Jodi – Je to i můj život Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, transfuzí a injekcí. U její sestry Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. Nemilovaná, nadbytečná, jenom jako stroj, který udržuje sestru při životě. 18. Roth, Philip – Lidská skvrna Strhující příběh univerzitního profesora sraženého jediným drobným přeřeknutím z vrcholu životní dráhy do propasti ponížení a zostuzení. 19. Seierstadová, Asne – Knihkupec v Kábulu Sultán chce dát vytisknout nové učebnice. Ty staré jsou nepoužitelné. Děti v prvních třídách se učily abecedu takto: „ I jako Izrael – náš nepřítel, K jako kalašnikov – naše zbraň, M jako mudžáhedín – náš hrdina. Stejně tak učebnice matematiky. Slovní úlohy zněly třeba takto: Malý Omar má kalašnikov a k němu tři zásobníky. V každém z nich je dvacet nábojů... 20. Slavné letecké příběhy Příběhy o výjimečných lidech, kteří létali a létají na strojích těžších než vzduch. 21. Wallace, Edgar &Cooper, Merian & Lovelace, Delos W. - King Kong Románová podoba klasického příběhu, jehož filmového zpracování se nyní ujal Peter Jackson (Pán prstenů) 22. Martin - Tři lékaři V roce 1974 vstupuje Bruno Sachs na lékařskou fakultu. Okamžitě uzavře pevné přátelství s Andrém, Basilem a Christophem, třemi přáteli oddanými všeobecnému lékařství. Autor napsal svůj román jako parafrázi Tří mušketýrů – i zde jde o velké přátelství, čest, lásku, dobrodružství a neúnavnou obhajobu spravedlnosti.

Naučná literatura.

1. Brýdová, Monika – 100 a jeden nápad na originální tričko

Patříte-li k těm, kteří se v oblékání rádi liší od ostatních, nabízí vám autorka více než sto nápadů na vytvoření originálního trička pomocí různých technik. V závěru knihy nechybí hotové šablony, které stačí jen přenést a začít tvořit. 2. Cavanaugh, Edward Winston – Německý boxer Boxer nabízí svému majiteli všechno, co lze očekávat od psího společníka: ochranu, oddanost, poslušnost, inteligenci i čistou zábavu. Kniha vás zásobí veškerými potřebnými informacemi o chovu tohoto jedinečného psa. 3. Cibulka, Aleš – Zdenka Sulanová Když jako půvabná dívenka Madla zpívala Evropě, nemohla tušit, co všechno ji v životě potká. Na začátku krátký a strhující životní start a pak až do konce dlouhý běh takřka neznámé ženy z malé jihočeské vesničky. 4. Čihař, Jiří – Rodiče a děti Zákon zachování druhu rostlin a živočichů. 5. Duby, Georges – Rytíř, žena a kněz Manželství ve Francii v době feudalismu. 6. Ehrman, Bart D. - Šifra Mistra Leonarda. Pravda a smyšlenky Kniha se snaží uvést informace světového bestselleru na pravou míru a nabídnout věrohodné, vědecky podložené odpovědi na otázky, které se v románu vyskytly. 7. Fořt, Petr – Zdraví a potravní doplňky Encyklopedie potravních doplňků pro racionální výživu a péči o zdraví. 8. Gaare, Jørgen & Sjaastad, Øystein – Pipi a Sókratés. Filosofická hostina ve vile Vilekule Nekonvenční úvod do filosofie pro čtenáře od 14 do 100 let. 9. Gilbert, Martin – První světová válka Na téměř 800 stranách je zmapována úplná historie první světové války. 10. Lišková, Jitka – Kolo a děti Vybavení, výuka jízdy a tipy na výlety. 11. Michalová, Anna – Česká biokuchařka Recepty na pokrmy ze špaldy, pohanky, prosa a cizrny. 12. Murphy, Ann Pleshette – Sedm etap mateřství Rady, jak milovat své děti a neztratit sama sebe. 13. Šmolka, Petr – Nevěra. Pro podváděné i podvádějící Nevěra mužská a ženská – motivace, příčiny, hlavní typy nevěry, prevence a poradenská pomoc. 14. Vondrová, Petra – Výtvarné hrátky pro nejmenší Hry pro děti od jednoho roku. Výtvarná tvorba, modelování a hraní.

Beletrie pro děti a mládež

1. Junková, Šárka – Intimníček aneb přepadla mě puberta! Kniha povídek a rad pro dospívající dívky. 2. Kamov, F.S. - Jen počkej! První z řady příhod o zajíci a vlkovi. 3. Komendová, Jitka – I bez Kláry mám spoustu průšvihů Sympatická Markéta tráví prázdniny opět v Mokrovanech, kde loni natropila se svým fiktivním dvojčetem Klárou spoustu průšvihů. Ty se jí však nevyhýbají ani

letos. Nejvíc ji však znepokojuje, jak to dopadne s Milanem, se kterým se před rokem sblížila. 4. Kouzla a žerty čarodějky Berty Hodné čarodějky? Kdo to kdy slyšel? Kdo na ten nápad přišel? A přece je jich hodně, možná bydlí vedle v domě... 5. Lessmann, C.B. - Kámošky Tři dívky – Jasmína, Laura a Magda – se sejdou v experimentálním domově pro mládež. Mají pro sebe celý byt a pod nenápadným dohledem sympatického vychovatele Filipa a tak trochu upjaté vychovatelky Lily v něm hospodaří. 6. Lhotová, Dagmar – Šťastnou cestu s ježkem Františkem Tři volně na sebe navazující příběhy, jejichž hrdinou je nezkušený, ale odvážný ježek. Rád cestuje a poznává vše nové, ale především rád pomáhá všem, kdo to potřebují. 7. Müllerová, Karin – Na vlastní pěst Neznámý nahání celému kraji strach. Nocí a mlhou se plíží po pastvinách a zabíjí bezbranné ušlechtilé koně. Kamarádky Karla a Kája se rozhodnou přijít na kloub záhadě dřív, než rozparovač znovu udeří. 8. Osbornová, Mary Pope – Výprava do doby ledové Kuba s Aničkou se za pomoci kouzelného domečku přenesou do doby ledové. Jaké je to ocitnout se uprostřed zasněžené krajiny, tváří v tvář jeskynním lidem, mamutovi nebo třeba šavlozubému tygrovi? 9. Osbornová, Mary Pope – Výprava na Měsíc Magický domeček tentokrát přenese Kubu a Aničku na Měsíc – do budoucnosti. 10. Rabinová, Staton – Betsy a císař Čtrnáctiletá Betsy a její rodina mají na bytě velmi neobvyklého podnájemníka: Napoleona Bonaparta, který byl roku 1815 odsouzen k vězení na ostrově Svatá Helena. Přes počáteční vzájemnou nedůvěru tráví Betsy s Napoleonem stále více času a vzájemné přátelství Betsy hluboce ovlivní. Betsy Balcombeová je skutečnou postavou, která na ostrově žila a s Napoleonem se skutečně stýkala. 11. To nejlepší z večerníčků 2 Večerníček přináší další knížku pohádkových příběhů – o Mikešovi, Štuclince a Zachumlánkovi, včelích medvídcích, Rákosníčkovi, Rumcajsovi, opici Žofce...

Naučná literatura pro děti a mládež

1. Augusta, Pavel & Polák, Milan – Praha vznešená i každodenní Ilustrovaná encyklopedie pro mládež plná faktů a zajímavostí 2. Kočky Co to znamená, když kočka flémuje? Jak se dostala kočka do Evropy? Proč byly kočky spojovány s čarodějnicemi? A spousta dalších otázek a odpovědí. 3. Koně Co se rozumí pod pojmem plnokrevník? Jak vypadal předchůdce našeho domácího koně? Proč je dostihový sport tak oblíbený?

ZPRÁVA O ČINNOSTI KNIHOVNY A INFORMAČNÍHO CENTRA ČERČANY Ukazatele mapující činnost Knihovny-Infocentra za rok 2005 ve srovnání s rokem 2004 2005 2004 počet čtenářů 404 394 z toho dětí 103 116 počet návštěvníků 6 648 7 856 počet vypůjčených knih 11 780 12 492 počet vypůjčených časopisů 1899 2 128 počet akcí v knihovně 34 44 - 14 -


Akcemi v knihovně jsou míněny čtenářské besedy, čtení známých osobností dětem ve spolupráci s občanským sdružením Chlum, noci v knihovně, výstavy, přednášky a další akce (vynášení Morany…). Během roku 2005 bylo nakoupeno nebo získáno darem (např. každoroční akce MK ČR) 477 nových knih (29% naučná literatura, 40% beletrie, 16% dětská naučná, 15% dětská beletrie). Za rok 2004 získala knihovna 532 knih. Nákup je limitován rozpočtem. Vzhledem k tomu, že ceny knih rostou, bylo jich v roce 2005 nakoupeno méně. Funguje meziknihovní výpůjční služba (možnost výpůjček z jiných knihoven). Existuje rovněž možnost zapůjčení souborů knih z Regionálního centra v Benešově (tzv. výměnný fond). Během roku 2005 bylo zapůjčeno 5 souborů (celkem 153 titulů), v roce 2004 byly zapůjčeny 3 soubory (134 titulů). Již z roku 2003 máme z Regionálního centra zapůjčen soubor encyklopedií (21 svazků) na dobu dvou let. Martin Šindler byl přijat v září 2005 jako pomocná síla do knihovny a je placen benešovským Úřadem práce. Průběžně probíhá v knihovně ukládání údajů o knihách do počítače. Po uložení veškerého fondu bude možno využívat výpůjční protokol a vyhledávání informací o knihách prostřednictvím počítače. Tím se mnohé knihovnické práce značně zjednoduší a zkvalitní. V roce 2005 z důvodu dlouhodobé nemoci Mgr. Frídové byla tato činnost značně omezena. Dále knihovna nabízí tyto služby čtenářům: možnost zámluvky momentálně vypůjčených knih (tato služba je hojně využívána), 1x za měsíc informace o nových knihách (v knihovně, Čerčanském zpravodaji a na nástěnce u nádraží, na webových stránkách knihovny). Děti mohou navštěvovat knihovnu nejen v úterý, kdy je knihovna pro ně otevřena, ale i v pondělí a ve čtvrtek. Děti si zvykly využívat především výukových CD-ROMů (celkem 50 kusů). Starším a nemocným občanům (čtenářům knihovny) nabízí knihovna zdarma donášku knih. Informační centrum (IC) funguje při obecní knihovně od 31.8.2001. Od 1.1.2003 byla přijata do IC samostatná pracovní síla, v jejíž pracovní náplni je kromě vlastní informační práce také redakce Čerčanského zpravodaje, aktualizace webových stránek obce, práce pro kroniku obce a práce pro knihovnu. Z důvodu dlouhodobé nemoci pracovnice IC Mgr. Renaty Frídové (od května 2005) byl provoz IC omezen, v nutných případech zastupovala Ivana Kronovetrová. Občané využívají veřejný internet, mohou zde získat informace o vlakovém a autobusovém spojení, ubytování, stravování, o aktuálních kulturních a sportovních akcích, tipy na výlety a využití volného času, lze tady zakoupit publikace, pohlednice, turistické mapy a cyklomapy v regionu. IC je kontaktním místem pro prodej turistické známky Posázavský pacifik a rodinné hry Družina knížete Václava. Mezi služby IC patří pravidelné elektronické rozesílání Tipů na víkend (informace o aktuálních sportovních a kulturních akcích v Čerčanech a okolí). V IC sídlí redakce Čerčanského zpravodaje. K nahlédnutí je Kulturní přehled Prahy, Benešovský kalendář akcí apod. IC spolupracuje i s ostatními informačními centry v rámci regionu Posázaví (včetně účasti na veletrzích cestovního ruchu Regiontour Brno a Holliday Praha), pravidelně se účastní společných setkání a snaží se propagovat akce zaměřené na poznání kraje, poukazovat na turistickou přitažlivost Čerčanska a celkově zvyšovat informovanost občanů. IC také intenzivně spolupracuje a prezentuje občanská sdružení působící v místě – Posázavský pacifik, Chlum a Občanské sdružení Tři, dále spolupracuje se ZŠ, MŠ, ZUŠ a dalšími subjekty v obci. Statistika návštěvníků IC za rok 2005 (v porovnání s rokem 2004): Rok 2005: Počet návštěvníků IC z ČR: 591 Počet návštěvníků IC cizojazyčných: 51 Vyřízených E-mailů: 430 Vyřízených telefonátů: 295 Rok 2004: Počet návštěvníků IC z ČR: Z toho cizojazyčných:

510 39

Do počtu jsou zahrnuti pouze ti, kteří přišli cíleně do infocentra, jinak řada návštěvníků služeb infocentra využívá při své návštěvě knihovny a výstav Přehled akcí Knihovny-Infocentra roce 2005: (v závorce počet návštěvníků) Výstava fotografií Bedřicha Procházky „Krajina Posázaví“ Čtení v knihovně – Marcel Vašinka – „Kubula a Kuba Kubikula“ (24) Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „J.S. Bach – 1.část“ (18) Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „J.S.Bach – 2.část“ (13) Velikonoční výstava – manž. Musilovi – (679) Velikonoční dílna – pí. Norková – (13) Vynášení Morany do Sázavy – (60) Výstava fotografií Miroslava Semeráda „Příroda mýma očima“ (242) Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „J.S.Bach – 3.část“ (21) Noční čtení pro děti – Aprílová ruleta (20) Výstava obrazů Slávky Melicharové „Toulky světem a Zlatou Prahou“ (176) Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „J.S.Bach – 4.část“ (15) Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „A. Vivaldi“ (13) Přednáška o lidech z uprchlických táborů – „Žijí také mezi námi“ – Ing. Roubalová (9) Výstava fotografií z uprchlických táborů – Iva Špinlerová (32) Beseda s ilustrátorem dětských knih – Adolfem Dudkem (60) Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „G.P. Telemann – 1.část“ (9) - 15 -


Týden Knihoven: Internet zdarma (10) Ukázka dětských webových stránek Dražba vyřazených knih (12) Noční čtení pro děti – Atsrid Lindgrenová: „Pipi Dlouhá punčocha“ (25) Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „G.P. Telemann – 2.část“ (10) Čtení v knihovně – Petr Nárožný – „Pětka z přírodopisu a jiné macourkoviny“ (65) Hudební poslechový pořad MUDr.Klenovce – „G.P. Telemann – 3.část“ (8) Výstava obrazů Laca Decziho a keramiky M.Fischerové (168) Zdobení perníkových čertů – pí. Musilová – (18) Vánoční výstava – manž. Musilovi + čtenářské besedy Zároveň v prostorách knihovny a IC probíhaly během roku 2005 semináře REIKI, kursy angličtiny a v letních měsících výstava OS Tři. Knihovna a Infocentrum tvoří jednu organizační složku s názvem Obecní knihovna. Knihovnice a pracovnice Infocentra jsou v nepřítomnosti vzájemně zástupné.

INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Kulturní akce Čerčany: 18.2.2006 Ples jezdeckého klubu ATREJ - KD Čerčany 24.2.2006 Hasičský ples - KD Čerčany 17.3.2006 Společenský ples - KD Čerčany 20.-25.3.2006 Výstava výtvarných prací dětí z MŠ Čerčany - v prostorách MŠ Čerčany na téma „Naše obec“, Den otevřených dveří v MŠ 3.-8.4.2006 Výstava výtvarných prací dětí z MŠ Čerčany - na téma „Naše obec“, Infocentrum Čerčany 4.4.2006 Přednáška o vztazích mezi mužem a ženou a jak je řešit - Infocentrum Čerčany. Čas bude upřesněn na plakátech. Kulturní akce Benešov: 10.2.2006 Ples Gymnázia Benešov - Kulturní centrum Na Karlově 15.2.2006 Čechomor s hudebním kritikem J. Černým - dětské odd. městské knihovny Benešov 17.2.2006 Ples VOŠ a SZeŠ Benešov - Kulturní centrum Na Karlově 24.2.2006 Ples Gymnázia Benešov - Kulturní centrum Na Karlově Kulturní akce Benešovsko: 11.2.2006 Týnec n.S.: Hasičský ples - Společenské centrum Týnec, tel.: SDH Pecerady 731 217 218 12.2.2006 Týnec n.S.: Maškarní hasičský ples pro děti - Společenské centrum Týnec, tel.: SDH Pecerady - 731 217 218 12.2.2006 Zámek Štiřín: Koncert M.Nostitz Quartet (1. housle, 2.housle, viola, violoncello), Mozart, Borodin. Sukův sál, 17.00 hod., www.stirin.cz 13.2.2006 Vlašim: Osobákem do Hongkongu - putování vlaky všech tříd 15 000 km přes Ukrajinu, Rusko, Mongolsko a Čínu až k Tichému oceánu. Přednáška Ivo F. Dokoupila s bohatou fotodokumentací. Přednáškový sál Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, v 18.00 hod., vstupné dobrovolné. 17.2.2006 Týnec n.S.: Zájezd do Divadla na Vinohradech - Pokorný Felix - vstupné 60-280,-Kč, zač. v 19.00 hod., odjezd autobusem v 17.30 hod. od spořitelny, info.: 317 701 923, 317 701 431, 724 258 032, [email protected] 17.-19.2.2006 Jablonné nad Vltavou: Víkend s angličtinou - pořádá DDM Benešov, cena 380,-Kč, www.ddm-benesov.com 18.2.2006 Týnec n.S.: III.školní ples - Společenské centrum Týnec, ve 20.00 hod., vstupné: 120,-Kč. 18.2.2006 Pyšely: Masopust - začíná se na náměstí v Pyšelích v 10.00 hod., trasa průvodu bude upřesněna na pláncích. 18.2.2006 Kamenice: Kamenický ples - k tanci a poslechu hraje orchestr Karavel, vstupné: 200,-Kč. Kulturní centrum Kamenice, tel.: 323 672 643, [email protected] 25.2.2006 Pyšely: Sokolské Šibřinky - velkolepý karneval v pyšelské sokolovně, ve 20.00 hod., masky platí poloviční vstupné. 25.2.2006 Týnec n.S.: Rybářský ples - Společenské centrum Týnec, info.: 737 306 035 26.2.2006 Pyšely: Dětský karneval - rej masek se soutěžemi, hudbou a odměnami v pyšelské sokolovně, ve 14.00 hod. 3.3.2006 Vlašim: Vernisáž výstavy „Půlstoletí na Podblanicku“ - příroda, krajina, obce a památky na černobílých fotografiích Václava Zeleného, přednáškový sál Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, v 16.00 hod., vstupné dobrovolné. 4.3.2006 Pyšely: Divadlo pyšelských ochotníků - „Malované na skle“ - pyšelská sokolovna, v 19.00 hod. 4.3.2006 Kamenice: Reprezentační ples podnikatelů a přátel tance. Hraje Horváth Band, vstupné: 200,-Kč.Kulturní centrum Kamenice, tel.: 323 672 643, [email protected]

- 16 -


12.3.2006

Zámek Štiřín: Koncert - Dechové Kvinteto Academia - (flétna, hoboj, klarinet, lesní roh, fagot), Mozart, Haydn, Čajkovskij, Dvořák, Salmův sál, v 17.00 hod. www.stirin.cz 13.3.2006 Vlašim: Izrael a Palestina jak nám o nich nevyprávěli - přednáška Mgr. Zdeňka Krušiny s bohatou fotodokumentací. Přednáškový sál Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, v 18.00 hod., vstupné dobrovolné. 27.3.2006 Vlašim: Den ptactva - prohlídka Stanice pro handicapované živočichy s odborným výkladem- v 16.00 hod., v 17.00 hod. pak proběhne v přednáškovém sále zahájení výstavy „Ptáci Podblanicka“ - fotografie a exponáty Ing. Václava Vilimovského, přednáška o ptácích žijících na Podblanicku a promítání filmu o záchranném programu ledňáčka říčního Alcedo a křest publikace „Ptáci Podblanicka“. 31.3.2006 Pyšely: 2.ples pyšelských ochotníků - v pyšelské sokolovně ve 20.00 hod. 9.4.2006 Zámek Štiřín: Koncert Barok Collegium (hoboj, housle, violoncello, kontrabas, cembalo), Telemann, Bach, Thuri. Sukův sál, v 17.00 hod. www.stirin.cz 14.4.2006 Vlašim: Blanický rytíř - 8.ročník vyhlášení ocenění třem fyzickým osobám, které se významně zasloužily o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka.Obřadní síň Zámek Vlašim, ve 13.00 hod. 21.1.-1.5.2006 Jílové u Prahy: Kde láska má své sídlo, tam štěstí bývá zřídlo - výstava v Regionálním muzeu, textil a jiné předměty potřebné v kuchyni našich babiček Kulturní akce Praha : 23.-26.2.2006 Holiday World - 15.středoevropský veletrh cestovního ruchu v Praze, Areál Výstavištěotevřeno: Čt+Pá: 10.00-18.00, So+Ne: 9.00-18.00, vstupné plné: 100,-Kč, zlevněné 50,-Kč, rodinné 200,-Kč. do 28.2.2006 Jak se Praha bavila (1780-1918) - výstava, Muzeum hl. m. Prahy, Na Poříčí 52, PrahaFlorenc, otevřeno Út-Ne: 9-18 hod. www.muzeumprahy.cz 30.3.-1.4.2006 ISU Mistrovství světa v synchronizovaném bruslení - T- Mobile Arena, www.synchroworld2006.org do 31.3.2006 Zlaté časy médií - výstava v Národním muzeu 2006 průběh Projekt Mozart Praha 2006 - k uctění 250.výročí narození W.A.Mozarta, různé akce v průběhu celého roku - bližší informace na www.mozartpraha2006.cz Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany - zs.cercany.indos.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ MO ČRS - www.sweb.cz/rybari.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz

V

Ý

Z

V

A

V rámci oslav 650 let první písemné zmínky o obci Čerčany proběhne v červenci a srpnu v Infocentru Čerčany výstava fotografií, obrazů, grafik a kreseb s tematikou obce a okolí. Všichni, kdo mají zájem vystavovat své práce, se mohou již teď hlásit v Infocentru Čerčany (pí Ivana Kronovetrová), kde uvedou své jméno, kontakt na sebe a co budou vystavovat.

K výročí 650 let obce již byla vydána výroční turistická známka (25,-Kč), žlutá a černá trička s výšivkou znaku obce v různých velikostech (150,-Kč) a výroční razítko (vše k dispozici v Infocentru Čerčany).

Multimediální studio Posázaví

Formou krátkých reportáží mapuje kulturní, společenské a sportovní dění regionu Posázaví včetně regionálních historických památek. Tyto reportáže jsou vysílány na www.posazavi.com v sekci internetové televize. Jednou měsíčně budou zpracovány do půlhodinového magazínu S kamerou regionem, který odvysílá regionální kabelová televize. Magazín bude též distribuován na DVD nosičích do Infocenter, knihoven a na městské úřady regionu Posázaví.

VÁNOČNÍ VÝSTAVA V ČERČANECH

Chtěla bych se vrátit několika řádky k vánoční výstavě, kterou pořádala Knihovna a Infocentrum ve spolupráci se Základní školou a ZUŠ v Čerčanech. Mým úkolem byla organizace této výstavy. Mám hřejivý pocit, že se docela podařila, což dokazuje i velký počet spokojených zápisů v návštěvní knize. Ukázalo se, že v Čerčanech a okolí je hodně lidí – hračičků, kteří se dovedou na největší svátky v roce podívat také trošičku jinak, než jen přes obří nákupy v obchodních domech a supermarketech. Ať už - 17 -


jsou to ti, kteří vytvořili tu vánoční nádheru vlastníma rukama, nebo ti, kdo pomohli s technickým provedením nebo třeba s organizací a hlídáním na výstavě. Ráda bych se zmínila alespoň o některých. Na organizaci se podílela především paní Helena Ratajová z knihovny a paní učitelka Blanka Škvorová, na materiálním zabezpečení paní Markéta Šustová z Obecního úřadu a Základní škola v Čerčanech. Technickou pomoc při aranžování výstavy a dopravu materiálu si vzal na starosti můj muž, s hlídáním vypomáhal pan Martin Šindler. Žáci některých tříd základní školy si vyzdobili své malé stromečky vlastnoručně vyrobenými ozdobami. Základní umělecká škola donesla neobyčejná výtvarná dílka, ať už malířská nebo keramická – vévodil jim keramický betlém paní učitelky Dagmar Dvořákové. Přáníčka k Vánocům a Novému roku v mnoha provedeních dodala Základní škola v Benešově – Konopišťské ulici. Malí občánci z Mateřské školy v Čerčanech se pochlubili drobnými výrobky z papíru. Paní Jitka Jircová namalovala dva krásné betlémy na sklo a zapůjčila další tři papírové. Zástupcem starých tradičních domácích betlémů byl i Alšův betlém paní Marie Pospíšilové. (Téma betlémů bylo na výstavě zpracováno celkem šestatřicetkrát, v různých technikách: vystřihované, vyřezávané, keramické, malované na papíru i na skle, v perokresbě, jako tituly kalendářů, jako skládačky, atd.). Paní Hana Kolářová ozdobila okna svými, jako vždy nádhernými, vánočními vazbami a slečna Lenka Semínová přidala i aranžované stromečky a adventní věnce z přírodních materiálů, na výstavě velmi obdivované. Paní Jana Matoušková se nám představila překrásnými háčkovanými ozdobami, kterým úspěšně sekundovaly háčkované dečky paní Věry Frídové a ozdoby paní Ivany Chlistovské. Petr Musil naznačil vánoční využití netradičních materiálů při tvorbě drátovaných ozdob. Velký vánoční strom se slaměnými ozdobami dokázal, že může být krásný i při použití jen přírodních materiálů – přesvědčily nás o tom paní Ivana Růžičková a paní Jitka Pernetová z Benešova i paní Markéta Šustová z Čerčan. Paní ing. Lenka Šenková vystavovala moc hezký vánoční věnec z přírodních materiálů, jemně zdobený perníkový betlém a vánoční stromeček i dřevěné vyřezávané ozdoby. Alena Chlistovská uměla využít starodávný hmoždíř úplně jinak, než na drcení koření – byl z něho nevšední svícen na vánoční stůl. Pečlivě ozdobené perníky paní Ivany Chlistovské, Blanky Vaněčkové a konečně i perníčky z mojí rodiny – to byly tradiční výrobky, které provoněly celou místnost. Děti z kroužku v knihovně vytvořily pro výstavu svoje vlastní peklo – košík, plný perníkových čertovských příšer s ohnivými jazyky. Stromeček z přírodních materiálů přinesla paní Jarka Šedivá, neobvyklá paličkovaná PF přáníčka paní Vanišová a ukázku svého aranžérského umění přidal i malý Jakub Sládek. × × × Vánoční výstava byla pro mne tak trochu tečkou za mojí organizační prací v tomto směru. Přece jen cítím určité zdravotní problémy a potřebu nové, mladší krve i nových inspirací. V duchu uvažuji, kdo z mých „spolupracovnic“ převezme v Čerčanech štafetu do budoucnosti. Snad paní ing. Lenka Šenková, nebo manželé Kolářovi či paní učitelka Blanka Škvorová – nebo někdo úplně jiný? Byla bych ráda, kdyby se tradice vánočních a velikonočních výstav v Čerčanech udržela – šikovných lidí je tu opravdu dost. Ať už to bude kdokoliv, ochotně mu pomůžu jak svými zkušenostmi, tak i nějakými svými výrobky a do budoucnosti mu přeji hodně zdaru a mnoho radosti, kterou tato práce kromě starostí rozhodně přináší. Moje díky patří také těm, kteří zapůjčili na výstavu různé předměty – starou keramiku, originální skleněné krkonošské vánoční ozdoby, papírové betlémy atd. – a všem ostatním, kteří k úspěchu výstavy přispěli třeba i jen malým podílem. A nemenší dík náleží samozřejmě také návštěvníkům výstavy, kteří si jistě – jak doufám – odnesli i trochu té vánoční pohody s sebou domů. Přeji hezký a úspěšný celý nový rok. Nina Musilová

Bolí Vás... ...Hlava... ...Záda... ...Celé tělo ???

je pro Vás řešením sportovní masáže rekondiční masáže reflexní terapie regenerační služby tel : 728 481 174 , 317 777 185

MASÁŽNÍ SALÓN HaNa-Ki Hana Lázničková, Masarykova 335, Čerčany 257 22 - 18 -


STAV PROJEKTU V ČERČANECH“

„ZÁCHRANA

VODÁRENSKÉ

VĚŽE

Jménem občanského sdružení Posázavský Pacifik si Vás dovoluji informovat o stavu přípravných prací na záchranu historické vodárenské věže „u Sekalů“ a jejího budoucího využití. V loňském roce se nám konečně podařilo splnit všechny předepsané náležitosti a získali jsme finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie z operačního programu Zemědělství – rozvoj venkova a podpora turistického ruchu (LEADER +) na vypracování kompletní projektové dokumentace. Dle našeho názoru velmi zdařilý projekt, kdy krása dobově zachované vodárenské věže kontrastuje s moderně a účelně pojatou přístavbou, vypracovala osvědčená firma INTERPROJECT z Českých Budějovic, pro níž při výběru hovořily kladné reference z podobných realizovaných staveb. Nebylo jednoduché do stísněných prostor vhodně zakomponovat restauraci, sociální zařízení, malé železniční muzeum i sídlo společnosti a zároveň splnit přísné technické a hygienické normy. Teď nás čeká druhá fáze přípravných prací - získání veškerých podkladů potřebných pro udělení stavebního povolení. To nebude lehká záležitost, neboť objekt se nachází v ochranném pásmu železnice. Držte nám proto palce, ať se nám podaří vše v letošním roce zvládnout a v roce příštím již konečně začít s rekonstrukcí. Lumír Běhal

STROM PLNÝ DUKÁTŮ Ano, je to tak. Kráčíte zimním lesem a najednou slunce ozáří kmeny listnáčů (dubů, olší nebo osik). Na jednom z nich zazáří snad stovka penízků opravdu zlatých. Vidíte je už z dálky a nevěříte svým očím. Přijdete blíž a v trhlině kůry roste obrovský trs penízovky sametonohé (Flamulina velutipes). V této roční době bývá těžko zaměnitelná a říká se jí taky „vánoční houba“. Za vlhka má lepkavé kloboučky žluté barvy až do oranžova a třeň u mladých plodnic pod kloboučkem světle žlutý a níže už sametově hnědý. Je to vynikající houba na omáčku (bez masa), do polévek i na zimní čerstvou smaženici. Roste též na buku, jilmu i javoru. Doba růstu je říjen-duben, ovšem na podzim rostou ještě jiné houby a opravdu jejich nejlepší čas je obleva o Vánocích. Já jsem na ně vyrazil na Štědrý den, aby mi trochu vyhládlo na štědrovečerního kapra. Byla to prostě nádhera, kolem sebe slyšíte jen to zimní ticho, sem tam pípne sýkorka a nebo vyplašíte stádo srnčí zvěře. Prostě veškerej přepych je ten tam a jste zase sví. A jak tak brouzdám po lese, cesta necesta, přede mnou najednou leží vyvrácenej dub a v jeho kořenech spousta penízovek. Zůstal jsem stát jako opařenej, byla to prostě úroda. Vesměs všechny tyto zimní houby mají příhodná jména. Další z nich je třeba Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). To proto, že se podobá její tvar ulitě mořské ústřice a roste též v zimním čase na kmenech či pařezech listnáčů. Podobný hlívě je Pařezník pozdní (Panelius serotinus). Je menšího vzrůstu a má oproti hlívě výrazný třeň až šupinkatě hnědý. Moje žena je umí perfektně upravit, jak hlívu, tak pařezník jako řízky. A nebo spolu s Jidášovým uchem, když jsou ještě mladé, malého vzrůstu jako bezvadnou dršťkovou polévku a nebo zimní bramboračku, kde opravdu nesmí chybět houby! Takže další zimní houbou je již zmíněné Jidášovo ucho (Hirneola auricula judae) tmavohnědé, někdy i světlejších odstínů. Tyto plodnice rostou na větvích černého bezu prakticky celý rok, záleží ovšem na vláze. Nejlepší je pro tuto houbu ale zimní obleva. A proč to jméno? Jidáš Iškariotský se údajně oběsil na černém bezu a druhý název „ucho“ no, přesvědčte se sami. Opravdu se podobá lidskému uchu. Žena udělala z těchto hub tak výborného kubu, že to vonělo po celým paneláku... vždyť byly Vánoce. Rudolf Kaiser

NA ČERČANY Z DRUHÉ STRANY (DOSLOVA) aneb výlet do poloviny minulého století

„Za tři měsíce jedeme do Čerčan", říkával otec každoročně prvního dubna, což pro mne, školáka, nebyl apríl, ale vize blížících se prázdnin. Chata, kde jsem - nejen jako kluk - trávil veškeré volno, sice tehdy vůbec neležela na území Čerčan, ale protože jsme vystupovali z vlaku na čerčanském nádraží, jezdili jsme prostě „do Čerčan". Pozemek nad Sázavou v Novém Městečku koupili těsně před válkou rodiče od majitelky mlýna ve „starém" Městečku a patřil správou k Nespekám. Tam jsme se měli vždy po příjezdu přihlásit a nechat - 19 -


potvrdit zápisy v domovní knize, kam jsme – jako všichni ostatní majitelé chat - měli zaznamenávat nocleh jakéhokoliv hosta či člena rodiny, abychom nepřechovávali nějakého zakukleného agenta imperialismu. Na nespeckém Národním výboru jsem byl s tátou jednou (bylo mi asi deset) a hned jsem tam dostal „nadosmrti zaracha". Úřad byl kousek za „Lauřímem" směrem na Prahu, ve vile naproti cestě k Sázavě. Šlo se tam po schodech a když otec zmizel v úřadovně, já jsem před dveřmi objevil jakýsi podivný flašinet s nádhernou klikou, která mě fascinovala tak, že jsem s ní zatočil. Pořádně! Počáteční hluboké vrnění se během okamžiku proměnilo v ohromující jekot, který nepřerušila ani rozlícená tajemnice, snažící se tuto ruční poplachovou sirénu zastavit. Nešlo to. Klika táhla jen vpřed, zpátky byl volnoběh. Nevím, jak otec zmákl hasiče (kteří tam byli během okamžiku), aby to zaevidovali jako cvičný poplach, ale já byl pro MNV v Nespekách odtehdy evidentně brán jako persona non grata. Nejsem sice tak domýšlivý, abych se domníval, že jsem byl příčinou toho, že se později Nespeky Nového Městečka zbavily a přepinkly ho na Čerčany, ale... kdo ví... „Motorový vlak do Samechova, Sázavy, Ledečka, Kácova, Zruče, Ledče a Světlé nad Sázavou stojí na slepé koleji za nádražní restaurací, připraven k odjezdu...“ „Má úcta, pane Hruška,“ oplatila matka pozdrav pánovi v modrém, stojícímu ve výchozí uličce mezi nádražím a restaurací. Měl na prsou zářící mosaznou placku s nápisem VRÁTNÝ a mně bylo divné proč, když tam nikdy žádná vrata nebyla. Byly tam však ještě dva - daleko příjemnější způsoby, jak opustit nádraží. Jedním z nich byla průchozí „Dolečkova nádražní restaurace", čehož využívala spíše mužská část přibyvších cestujících, zatímco my, zdaleka neplnoletí, jsme své mamky rafinovaně usměrňovali do té sladší možnosti, mající dveře jak na peron, tak i směrem ke stanovišti drožky pana Gabriela. Byla to cukrárna slečny Slávinky, jejíž vítací otázce „tak Zdeněčku, jakou?" se nedalo v žádném případě odolat. Převážně šlo o 2 kopečky míchané malinové s vanilkovou. Větší množství by můj megašetrný otec nepřekousl. I tak to stálo bůra - po měnové reformě v r. 1953 to bylo ovšem za korunu (pro ty mladší upřesňuji, že v této „reformě“ nešlo v žádném případě o nějaké pětinásobné zlevnění, ale naopak, o zlikvidování našetřených úspor obyčejných lidí). Otec zamířil vpravo proti nádraží po schůdkách do trafiky pana Nerada pro jedny Zorky. Matka ho zaúkolovala vyzvednutím zaletovaného hrnce u Lehovců (dnes je to úsměvné, ale tehdy se prostě propálený smaltovaný kastrůlek donesl ke klempíři, který příslušnou díru v jeho dně zacelil mosaznou záplatou a vařilo se dál). Já pak musel doprovázet mamču, abych jí pomohl s nákupem (za tu zmrzlinu). Hned za hotelem Šnajberk naproti nádraží (bylo v něm tehdy i kino) jsme zahnuli do ulice vlevo, kde jsme dali podrazit mé sandály k ševci panu Šilínkovi (vpravo – asi uprostřed ulice), pak jsme koupili ještě teplý chléb u paní Horáčkové (vlevo za zatáčkou). Vozil ho sem pan Ježek, který měl pekárnu ve Vysoké Lhotě. O kus dál vpravo měl řeznictví pan Cestr. Tam jsme koupili nějaké buřtíky k táboráku a vrátili se uličkou mezi ploty k přejezdu a okolo domu s nápisem „CEMENTÁRNA JANa NEKVASILa“ - přes most k nám na „Guberna". Když už jsem uvedl některé obchody, šmátrám v paměti ještě po dalších: V objektu dnešní pošty prodávali pečivo a chléb Barkovi, kteří ale pekli nahoře „na návsi", což pro nás z druhého břehu bylo moc daleko. Vzpomínám, že „nahoru" se chodilo ještě pro maso k panu Bohabojovi, pak tuším k Jiříkům. Vlevo za rohem v domě dnešní pošty byl železniční konzum, což bylo smíšené zboží - snad s výhodami pro železničáře, kterých bylo v Čerčanech nemálo. Dalším obchodem na čerčanském bulváru za zmíněnou křižovatkou byla vpravo Čákova drogerie s benzinovou pumpou. Pan Čáka měl výrazný hlas a ochotně každému poradil. Vedle také pamatuji oficínu (později přemístěnou k poště) pana Helebranta - veselého holiče a přísného porybného (jako porybné pamatuji ještě pana Kolmana a pana Krejcárka). Dále vlevo přes ulici byl „normální" konzum, nadepsán „Bratrství", naproti němuž byla mlékárna pana Šilínka s neodmyslitelným černým kloboukem. Mléko nabíral z konví malými odměrkami do přinesených bandasek (dle přídělového lístkového systému mělo dítě nárok na 1/2 l, dospělí pak na 1/8 l mléka). Posledním obchodem byl (rovněž vpravo) koloniál rozšafného pana Nepraše, uzavírající čerčanské obchodní centrum mého dětství. V čerčanské etapě mládí nemohu vynechat místo, kam to v sezóně táhlo jak ty, co bydleli v krásných vilách či v pokojích hotelu Škvor, tak i nás „obyčejné". Tímto společensky-sportovním místem byla čerčanská „koupadla". V místech dnešních tenisových kurtů se mezi koši hrával basketbal, jehož kvalitu zaručovala jména Heger, Bečka a j. Volejbalový kurt byl severněji. Mimo sportu, kterým jsme tehdy žili, nás zajímal i limonádový kiosek pana Turka, kde byl na verandě tinkes. Tinkes byl malý stolní fotbalohokej. Hrací kuličkou se pomocí tyčinek s terčíkem na konci střídavě střílelo na branky mezi pevně rozestavenými hráči obou mužstev. Za hrajícími byla vždy permanentní fronta dalších zájemců o hru. Co se týče počáteční rivality mezi místními kluky a Pražáky, zvítězilo nakonec - navzdory některým zarputilým sabotérům - kamarádství a zdravý rozum těch vstřícných, mezi něž (snad se nikoho nedotknu) patřila jména: Povolný, Adamec, Kváča, Bejček, Pokorný, Holub, Svoboda, Morávek, Habětínek... ti výše nejmenovaní mi snad prominou mou pauzírovanou paměť... Letní hosté si předpláceli kabiny, už ani nevím, zda se vybíralo vstupné. My - z druhé strany, jsme chodili přes jez, ke kterému vedl z koupadel přes náhon do mlýna dřevěný můstek se schůdky. Když se mlelo, byl v náhonu takový proud, že pro ty slabší nebylo jednoduché, ubránit se stažení ke mlýnu, kde nebylo zrovna příjemné skončit „na mřížích". Když se někdo méně zdatný „utrhl", skákali jsme pro něj samozřejmě s patřičným „tyátrem". Ti starší a nejodvážnější skákali do náhonu někdy dokonce i z mostu. Plovárna byla i na „naší" protější straně jezu, před fotbalovým hřištěm. Byly tam též kabiny a dokonce pamatuji nad jezem i mola s bazénem ve stylu pražských plováren (tuším, že tuto plovárnu provozovali Vavřinovi). Na ohradě plovárny byly z mostu vidět velké reklamní nápisy „Reality Mrnka" a „Josef Bockstefl, čalouník". Pár metrů nad jezem byl - dnes už téměř zarostlý oboustranný nájezd na prám, který tady kdysi převážel povozy přes Sázavu (americký „UNRRA“ most ve Čtyřkolech byl postaven až po válce). - 20 -


Pod jezem byly ryby, pod mostem v písku i raci. Byla tam i cedule „Trdlo od mostu k jezu", což se mezi námi pak ujalo jako měrná jednotka velikosti nadávky. Samozřejmě jsme soutěžili, kdo chytí víc ryb do ruky pod kameny. Čerčanští porybní nás sice párkrát honili, ale cožpak oblečený dospělý chytí u řeky kluka v plavkách? Rošťárnami jsme občas trápili i místního „četníka" pana Brabence, ale protože naše prohřešky byly jen klukovinami, měl pro ně i pochopení (a doma téměř stejně starého kluka), takže v podstatě nikdy o nic moc nešlo. Jeden příklad: Závory na „Pyšelce" (dnes je tam podjezd) byly propojeny s mechanickým zvoncem, takže při stahování „zvonily". Tento hlučný efekt, fungující i při pouhém pohnutí s nimi, se pánům klukům náramně zamlouval. Nikoliv ovšem té paní, co je obsluhovala, takže při našem rumplování s „klacky" volala čerčanské eSeNBé. Přijel pan Brabenec na červené služební Jawě 250, zvané Pérák, jenže to už jsme jukali za kuželníkem hotelu Prokop, co bude. Po obchůzce kolem „šraňků" strážce pořádku zase odjel, což bylo signálem k opětovnému cinkání. Přijel znovu, ale to už jsme vyklidili bojiště do uctivé vzdálenosti cesty k Borové Lhotě. Když jsme se mu po nějakém čase sami „práskli", napřed nám oficiálně vynadal a pak se tomu s námi (sice neoficiálně, ale s chutí) zasmál. No a zbývá snad ještě připomenout, že směr větru se od nás - z druhé strany, dal přesně určit podle větrného pytle na čerčanském letišti. Že jsem se zbláznil, nebo jsem měl divoké sny? Nikoliv - v Čerčanech bylo skutečně někdy v padesátých letech letiště. Sice jen bezmotorové, pro větroně, ale bylo. Na jižní straně Chlumu, která byla holá, nezalesněná, přistávaly a pomocí gumového lana startovaly větroně a byl tam opravdu stožár s pruhovaným ukazatelem větru. No, dlouhým vzpomínáním na mládí bývají dědkové nudní, je dobré umět přestat, což tímto činím. Laskavého čtenáře prosím o omluvu případných nepřesností či chybně uvedených jmen. Předpokládám také, že jsem snad nikoho neurazil. Něco se po 60 letech už nemusí v paměti tak přesně vybavovat, takže pokud by někomu připadlo, že ve výše uvedených vzpomínkách popisuji úplně jinou obec, pak jsem je možná vůbec nepsal já. Zdeněk Nossberger

CESTOVÁNÍ V POSÁZAVÍ PO BÝVALÝCH PANSTVÍCH BARONŮ RINGHOFFERŮ Jak začít? Nejlépe přehledem - pohledem do minulosti na rodinu Ringhofferů a zeměpisným přehledem oblasti Posázaví, kterou bychom chtěli procestovat. Rod baronů Ringhofferů a jejich panství v Posázaví Rodina Ringhofferů pocházela původně asi z Vídně, tehdejšího hlavního města Rakousko-Uherské říše. Bylo celkem přirozené, že svoje podnikatelské a průmyslnické aktivity vyvíjela v tehdejším Českém království a jeho hlavním provinciálním městě Praze, neboť Čechy byly v tzv. „širší vlasti“ její průmyslovou základnou. Z rodu baronů Ringhofferů pocházelo několik bratrů - podle dostupných pramenů čtyři nebo pět. Baron František Ringhoffer proslul jako podnikatel a průmyslník zejména v Praze na Smíchově, kde založil r. 1852 význačnou továrnu, největší v té době na Smíchově - s rozlohou téměř 10 hektarů sestávající z výroby kolejových vozidel, strojovny a slévárny. K rozšíření továrny byl přikoupen v r. 1897 bývalý parní mlýn a upraven pro výrobu železářskou a strojnickou. Mimo veliké parní stroje, zařízení pro mlýny a cukrovary dodávala Ringhofferova továrna daleko široko po Evropě železniční vozy i celé dvorní vlaky s reprezentačním vybavením. Továrna zaměstnávala tenkrát - v období kolem r. 1900 - celkem 3118 dělníků, přes 270 úředníků a více než 40 sluhů. Měla vlastní nemocenské pojištění a různé fondy pro vdovy a sirotky. V areálu továrny Ringhoffer - Tatra byl v té době postaven zámeček v secesním stavebním slohu, který stojí dodnes. V zámečku je mramorový krb, památkově chráněný. Z továrny Tatra v Praze na Smíchově na začátku Plzeňské třídy zbylo jen na památku průčelí jedné tovární haly, architektonicky cenné, upravené nedávno jakožto objekt „industriální archeologie“. Pro zajímavost uvádíme, že tento nový vědní obor přednáší na vídeňské univerzitě český inženýr Miloš Kruml. V pozdějších létech se výroba v továrně převážně zaměřila na tramvaje značky „Ringhoffer - Tatra“. Naše tramvaje z nového závodu v Praze na Zličíně se v současné době vyvážejí nejen po Evropě, ale i do celého světa. Poznámka č. 1: Můj strýc Anton působil v továrně Ringhoffer-Tatra po dobu pověření na pozici „přejímací komisař“ Československých státních drah - pro železniční vagóny. Poznámka č. 2: Já jsem pracoval v podniku Tatra pár let na pozici „patentový inženýr“. Podnikatelské a průmyslnické aktivity baronů Ringhofferů se mimo Prahu projevovaly zejména v Kamenici, kde byla tzv. „měďárna“ - hutnická výroba mědi a různých měděných polotovarů a výrobků. Otec Františka Ringhoffera - Josef Ringhoffer - už dávno před tím proměnil zdejší horní mlýn v měděný hamr a začal tu vyrábět měděné kotle aj. Z Ringhofferova závodu v Kamenici se stala významná základna průmyslová, hospodářská a ekonomická i finanční. Podnikatelské úspěchy Ringhofferovy rodiny vedly nejen ke zvětšování provozních objektů, ale i k nákupu nemovitostí a to jak v Praze, tak i zde, kde nakonec patřila Ringhofferovi celá vesnice Kamenice. V pozdějších dobách nesla kamenická továrna název „Strojmetal“ se zaměřením zejména na různé výrobky ze slitin lehkých kovů (např. pro výrobu letadel apod.). Dalším významným podnikatelským úspěchem rodiny baronů Ringhofferů byl a dosud je Velkopopovický pivovar - 21 -


Několik panství baronů Ringhofferů v Posázaví zahrnovalo mnoho zemědělských pozemků, na kterých provozovali Ringhofferové různé druhy zemědělské výroby. Uvedeme zde jen stručný přehled zámků ve vlastnictví rodu baronů Ringhofferů na jejich panstvích v Posázaví: zámek Lojovice, zámek Štiřín, zámeček Olešovice, zámek Kamenice Po našem cestování v této části Posázaví o nich během roku 2006 pojednáme podrobněji i s doporučenými vhodnými možnostmi dopravy. I letos se při turistice budeme řídit naším osvědčeným heslem: Péče o zdraví a tělesnou zdatnost. (Turistické mapy č. 37 „Okolí Prahy-východ“ a č. 40 „Benešovsko“, měřítko 1:50 000, vyd. KČT-Klub českých turistů) Ing. Jaroslav Šidák, CSc., vedoucí turistického oddílu KČT

KROKODÝLI V ČERČANECH Byl to nepochybně milý večer. Nepamatuju, kdy naposledy bylo čerčanské kino vyprodáno do posledního místečka a to dokonce dvakrát po sobě na stejný film. Bavíme se teď samozřejmě o čerčanské premiéře filmu režisérky Marie Poledňákové „Jak se krotí krokodýli“, který v současnosti láme rekordy v návštěvnosti českých kin. Čerčanská premiéra proběhla za účasti samotné paní režiserky a sympatického Miroslava Etzlera. A bylo znát, že si čerčanští jejich přítomnosti považovali. Určitě to bylo setkání pro obě strany víc než příjemné. Nakonec dobré se chválí samo, ale poděkovat by se hodilo. Takže určitě díky paní režisérce, za to že její filmy vždy potěší a léty nestárnou, Miroslavu Etzlerovi za to, jak mile a nehvězdně si získal čerčanské publikum a samozřejmě všem, kteří přišli. Šéfové kina, Olze Hrzánové, se navíc podařil výborný tah, když do rolí moderátorů besedy obsadila mladé čerčaské divadelníky z Nula Morčat, protože ti to zvládli naprosto perfektně. Jo, a všimli jste si těch vstupenek? To zas měli na svědomí Macháčkovi. (mn)

zleva: Filip Nerad, Miroslav Etzler, Marie Poledňáková, Vlastimil Elstner

ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY MOBIL: 723 756 257 11.2. sobota 00

ÚNOR

Doba bude zlá a temná...

2006

TEL: 317 777 280

USA 157 min., české znění, mládeži přístupno

16. a 19. h. HARRY POTTER A OHNIVÝ POHÁR 00

Vstupné 69 + 1 Kč 18.2. sobota

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 24.2. pátek

10.00 h. Vstupné 30 Kč

Dospívající kouzelník Harry má opravdu napilno. Ke slovu se hlásí Harryho úhlavní nepřítel - smrtonosný lord Voldemort. Psychologický thriller USA 99 min., mládeži do 12 let nepřístupno

TAJEMNÝ LET

Jodie Foster exceluje v napínavém thrilleru coby zoufalá matka, které se tisíce metrů nad zemí zcela záhadně ztratilo dítě. DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ

MIKEŠ I.

Dobrodružství populárního kocourka a jeho přátel. - 22 -

ČR 68 min., mládeži přístupno


FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

24.2. pátek

19.00 h.

Smutná komedie road movie

USA 106 min., mládeži do 15 let nepřístupno

ZLOMENÉ KVĚTINY

Donchuan v depresi Bill Murray obráží exmilenky v melodramatu Vstupné 69 + 1 Kč Jima Jarmusche. Velká cena na festivalu v Cannes 2005 ! 25.2. sobota

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Hororová zabijačková orgie

Fr 91 min., mládeži do 15 let nepřístupno

NOC S NABROUŠENOU BŘITVOU

Dvě téměř bezbranné studentky se ocitají v krvavých rukou maniakálního Zla v hororu režiséra Alexandra Ajy.

BŘEZEN 4.3. sobota

16.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 4.3. sobota




19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 31.3. pátek

10.00 h. Vstupné 30 Kč

2006

Dobrodružná fantasy adaptace v českém znění

USA 141 min., mládeži přístupno

LETOPISY NARNIE: LEV, ČARODĚJNICE A SKŘÍŇ

Dětské dobrodružství inspirované knížkou C. S. Lewise právě začíná. Vydejte se skrz starý šatník do světa, kde vládnou láska, odpuštění a digitální lev boží. Kriminální černá komedie ČR, Anglie 90 min., mládeži do 12 let nepřístupno

SKLAPNI A ZASTŘEL MĚ

„Když tě zabiju, necháš mě na pokoji?“ České hvězdy v hlavních rolích malého britského filmečku. Akční thriller USA, Francie 128 min., mládeži do 15 let nepřístupno

DOMINO

Keira Knightley v roli modelky Domino Harvey, která opustila svou kariéru a stala se lovkyní lidí. Kriminální psychothriller USA 108 min., mládeži do 12 let nepřístupno

HRA S NEVĚROU

Hrdinou filmu je obyčejný otec rodiny, který se vinou chvilkového sexuálního vzplanutí vydá na pospas nebezpečnému zločinci - sadistickému protivníku. Komorní drama USA 101 min., mládeži do 12 let nepřístupno

DŮKAZ

V dramatu Johna Maddena se Anthony Hopkins potýká s genialitou a šílenstvím. Největší risk života je neriskovat... DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ ČR 64 min., mládeži přístupno

KUŤÁSEK A KUTILKA Šest pohádek pro nejmenší.


31.3. pátek

19.00 h.

Drama o ztrátě a nalezení smyslu života

USA 105 min., mládeži do 15 let nepřístupno

ŽÍT PO SVÉM

Vstupné 69 + 1 Kč Jennifer Lopez a Robert Redford řeší svůj vztah tchána a snachy v melodramatu Lasseho Hallströma

DUBEN 1.4. sobota

19.00 h.

2006

Psychologický milostný film

ČR, Finsko 85 min., mládeži přístupno

RESTART


Sylva běží o život. Lenka Krobotová v divokém závodě s osudem, náhodou, časem a vlastní hlavou. Ale čí život vlastně zachraňuje? Dobrodružné sci-fi


Vesmírné dobrodružství ve stylu Jumanji. Hra, kterou musíte hrát až do konce. Horor USA 93 min., mládeži do 15 let nepřístupno

17.00 h. 19.00 h.

Vstupné 69 + 1 Kč

ZATHURA: VESMÍRNÉ DOBRODRUŽSTVÍ

USA 88 min., mládeži přístupno

SAW 2

Z téhle show se vypadnout nedá. V téhle show se nehlasuje. V téhle show prostě přežijete, nebo ne.

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů.

POZVÁNKA DO KINA:


pátek 24.2. od 19:00 hod.

ZLOMENÉ KVĚTINY

Jim Jarmusch se řadí mezi největší osobnosti amerického nezávislého filmu. I když se mu do svých posledních snímků daří obsazovat herce zvučných jmen (viz hvězdné Kafe a cigára), zařadit ho mainstreamu lze jen velmi obtížně. Jeho neakční styl plný suchého, místy až minimalistického humoru a neopakovatelné, doslova „jarmuschovské“ atmosféry nesnese srovnání s žádným jiným žijícím umělcem - 23 -


tvořícím za oceánem. Všechny tyto znaky nese i jeho poslední film Zlomené květiny. Jeho hlavní postavou je vyžilý specialista na počítače Don, který už dávno rezignoval na život. Dny tráví v polosedu, pololehu před televizí navlečen do teplákové soupravy s lampasem. Asi by tam i umřel a jeho mrtvola zapadala prachem, kdyby se jednoho dne v jeho schránce neobjevil růžový dopis s oznámením, že má dospělého syna. Don postupně objíždí své bývalé milenky a hledá růžové indicie, které by ho dovedly k jeho údajnému potomkovi. Hlavní postava Don je dalším z řady Jarmuschových osamělých mužů, jaké známe z jeho předchozích filmů Mrtvý muž nebo Ghost dog – Cesta samuraje. Na rozdíl od hlavních hrdinů těchto snímků Dona už život nezajímá, nic od něj už neočekává a chce ho jen dožít. Cesta, na kterou se zčásti nedobrovolně vydá, tak pro něj není jen hledáním matky jeho syna, ale daleko víc hledáním sebe sama. Setkání s bývalými láskami, na která chodí s květinami, na něž odkazuje režisér v názvu, mu proto především ukáží, kým je a byl. Velkou devizou tohoto filmu je herecké obsazení. Sharon Stoneová, Jessica Langeová nebo Tilda Swintnová patří do americké herecké 1. ligy (nebo alespoň na střídačku). Každá z nich dostává sice jen omezený prostor, povedlo se jim ho ale bezezbytku využít. Všechny tyto dámy však zastiňuje Bill Murray, představující hlavního hrdinu, který je od filmu Ztraceno v překladu lepší a lepší a v současnosti asi na druhé straně Atlantiku nenajdete herce, jenž by dokázal sám utáhnout celý film tak, jako to rutinérsky zvládá právě Murray. Už kvůli němu a jeho fantasticky odevzdaným kreacím stojí tento film za vidění. FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

pátek 31.3. od 19:00 hod.

ŽÍT PO SVÉM

Žít po svém je příběh rančerské rodiny, která byla rozdělena a nyní se snaží zhojit staré rány a odpustit. Einar Gilkyson (Robert Redford), zkušený rančer na odpočinku dlouho žije jen ze svých vzpomínek. Stále je zničen ze smrti svého jediného syna, ke které došlo před deseti lety. Nyní tráví svůj čas staráním se o nájemníka na svém ranči - jediného důvěrného přítele Mitche (Morgan Freeman), který byl ošklivě zraněn při střetu s grizzlym. Einarův poklidný život obrátí vzhůru nohama příjezd jeho snachy Jean (Jennifer Lopez), kterou Einar viní ze smrti svého syna. Jean však přijíždí se svou dcerkou Griff (Becca Gardner), o které tvrdí, že je Einarovou vnučkou. Jedenáctiletá dívka je z rančerského života nadšená. Pro Einara, který už na život rezignoval, je zvídavá Griff vytržením ze stereotypu, se kterým se již smířil. (zdroj Bioscop). Filip Nerad

ČERČANSKÁ SPORTOVIŠTĚ A TJ SLAVOJ

Rozhovor s jednatelem TJ Slavoj Čerčany Ing. Ľubomírem Kyselou (36 let, zaměstnán jako stavbyvedoucí Skanska ŽS a.s.). Jak ses vlastně dostal ke sportu? „Pocházím z většího města s vybudovaným dostatečným zázemím pro sport a sportování jsem měl hluboko v krvi. Nebylo v podstatě dne, kdy bych společně se svými spolužáky, kamarády i úplně cizími sportuchtivými lidmi ve věku od 10 – 60 let netrávil část dne kolektivními sporty na volně přístupných basketbalových hřištích, fotbalovém hříšti místního gymnázia a učiliště, atletické dráze s doskočištěm pro skok do dálky, sportovních areálech okolních škol a sportovištích na sídlištích od asfaltových tenisových kurtů až po asfaltové plochy vhodné na bendys, vybíjenou apod. Já a naprostá většina mých vrstevníků hrála kopanou, basketbal, líný tenis, bendys atd. Nebyla to hřiště špičkových parametrů, ale bylo jich dost a hlavně byla volně přístupná.“ Kdy ses zapojil do sportovního dění v Čerčanech? „Jsem tzv. naplavenina, přistěhoval jsem se do Čerčan v roce 1993. Hned po přistěhování jsem se sháněl po možnosti sportovního vyžití. Na základě informací hospodáře TJ jsem se zkontaktoval s oddílem ASPV muži – neboli rekreační kopaná. Perfektní parta kluků a chlapů mně vzala bez nejmenších problémů mezi sebe (dokonce jsem se dostal na hřiště ve dresu čerčanského B-týmu) a díky sblížení s nimi jsem pronikl dále do sportovních aktivit TJ v obci. Po určitém nabourání vztahů uvnitř čerčanské kopané a zrušení soutěže B-týmu jsem přibral k rekreační kopané ještě odbíjenou a zde jsem zakotvil asi už nastálo. V TJ Slavoj aktivně sportuje celá naše rodina. Navštěvovali jsme s manželkou a s oběma dětmi cvičení pro rodiče a děti. Když syn trochu odrostl, okamžitě nastoupil do lyžařského oddílu. V současné době zakotvil v oddílu odbíjené. Dcera chodila později na cvičení pro dívky vedené paní Janou Barkovou, dneska už sem tam zavítá na cvičení žen a dívek a pravidelně navštěvuje míčové hry - jakousi přípravku čerčanského volejbalu. Manželka navštěvuje občas cvičení žen, které v Čerčanech probíhá dvakrát týdně a má velice dobrou úroveň. Perfektní parta lidí podobných zájmů soustředěná okolo čerčanské TJ mě asi nejvíc včlenila do života obce a dala mi pocit, že jsem tady doma. Proto jsem souhlasil také s tím, že budu aktivně pracovat ve vedení TJ jako jeden z členů hlavního výboru. Ve výboru je sedm členů , tři zástupci jsou z oddílu kopané, a po jednom zástupci mají oddíly ASPV (asociace sportu pro všechny), odbíjené, tenisu a lyžařského oddílu - což v současné době odpovídá zastoupení oddílů. Pracuješ jako jednatel ve výboru TJ Slavoj Čerčany. Můžeš čtenářům aspoň krátce popsat, jak TJ Slavoj funguje? „Rád, protože jsem z reakcí lidí na aktivity TJ a z osobních jednání pochopil, že lidé, kteří nejsou přímo zapojení do sportovních aktivit, zřejmě nemají moc jasno, o čem to vlastně všechno je. Takže stručně: Co to je TJ: skupina dobrovolně a zdarma ve svém volném čase pracujících lidí, jejichž cílem je vedení občanů a zejména mládeže ke sportu za účelem dosažení určitých sportovních cílů. Část členů TJ je oficiálně organizována v soutěžích na úrovni okresu, část jsou pouze rekreační sportovci. V minulosti - 24 -


TJ provozovala ještě hospodářskou výdělečnou činnost, ze které byla sponzorována činnost oddílů. Dnes už to neplatí. Jedinou výdělečnou činností TJ je pronájem restaurace Paluba. Veškeré náklady na zajištění provozu TJ je nutno vybrat od členů TJ a sportující veřejnosti. Třeba nájem tělocvičny je od letošního roku pro všechny sportovní oddíly a jakéhokoli dalšího zájemce ze strany veřejnosti bez rozdílu za cenu zhruba 200,-Kč za hodinu. (podrobnější ceník je na internetových stránkách obce). TJ Slavoj má v současné době asi 300 členů. Jaké mají tito lidé prostředky pro svojí bohulibou činnost: tělocvičnu v Sázavské ulici areál Paluba s šatnami pro fotbalisty a s jedinou výdělečnou vedlejší aktivitou TJ – restaurací Paluba fotbalové hřiště za vodou, s trávníkem v perfektním stavu díky práci členů oddílu, ale s chátrajícím oplocením a bez potřebného technického zázemí. od letošního roku konečně i nová víceúčelová venkovní hřiště za tělocvičnou Jaké mají zdroje pro financování provozu těchto zařízení: členské příspěvky členů TJ a příspěvky od okresního tělovýchovného svazu pohybující se řádově ve výši cca 30.000,-Kč. platby za užívání tělocvičny místní školou ve výši cca 100.000,-Kč ročně platby za užívání tělocvičny jednotlivými oddíly a zájemci o sport ze strany veřejnosti ve výši cca 100.000,-Kč ročně v minulých letech v podstatě pravidelný roční „příspěvek obce“ pro oddíl kopané (nejaktivnější oddíl TJ) na zakoupení dresů pro mládežnické oddíly reprezentující obec ve vyšších soutěžích ve výši cca 10.000,-Kč ročně. V posledních třech letech – po volbách do zastupitelstva v roce 2002 - se tato částka podstatně zvýšila, a během roku 2002 – 2005 byla poskytnuta dotace z obecního rozpočtu na sportovní činnost TJ ve výši cca.100.000,-Kč a příspěvek na plynofikaci tělocvičny ve výši cca. 150.000,-Kč. Jaké mají náklady s udržením provozu sportovišť v obci: Zajištění topení v tělocvičně během topné sezóny, uhlí, úklid, elektrický proud, motorová sekačka na trávu, náhradní díly, benzín, oprava oplocení, údržba trávníku na fotbalovém hřišti, oprava osvětlení v tělocvičně, oprava topení, zajištění pravidelných revizí a financování nutných oprav, …..atd., atd., atd., vše ve výši zhruba 300.000,-Kč ročně. Kdo umí trochu počítat, musí pochopit, že z výše uvedených zdrojů je možno velice stěží přežít a to pouze za podmínky realizace všech možných prací formou dobrovolných brigád a svépomocí a za podmínky absolutního vyškrtnutí veškerých příspěvků na vlastní činnost sportovních oddílů. Většinu nákladů, od tenisového míčku po zakoupení volejbalové sítě či zajištění vyprání dresů pro mládežnické oddíly kopané si hradí jednotlivé oddíly samostatně z prostředků vybraných mezi členy nebo z ojedinělých sponzorských darů (v podstatě sami sobě). V těchto podmínkách několik aktivních členů dobrovolně tráví hodiny týdně prací s mládeží a to včetně víkendů. Je důležité uvést, že tuto práci dělají zcela zdarma.“ Dostalo se vůbec někdy těmto lidem veřejného poděkování, které si zcela jistě zaslouží? „Někdy spíše naopak museli čelit různým napadením a nedorozuměním, které možná pramení z neznalosti věci. A pokud v minulosti docházelo k určitým neshodám mezi TJ Slavoj a Obcí Čerčany, pak o jejich příčině my, mladší generace, už nic nevíme. Máme zájem o dobrou spolupráci. Jak už jsem uvedl, přišel jsem do obce v roce 1993, a spousta zlé krve mezi některými lidmi je mi velkou záhadou. Dovolte mi na tomto místě alespoň za sebe všem těm obětavým lidem z TJ Slavoj poděkovat. Za to, co pro mě osobně a pro moji rodinu udělali a za prostředí, které v obci svou činností vytvářejí. Z mého hlediska (a dopředu se omlouvám všem, které nebudu jmenovat z toho důvodu, že neznám všechny aktivity TJ do detailů) by bylo potřeba složit veliký dík zejména těmto lidem: ¾ Panu Janu Dvořákovi za dlouholetou obětavou práci s mládeží v oddílu kopané, za aktivní práci ve výboru TJ, a v neposlední řadě za obrovský přínos k zachování provozu, funkčnosti a odpovídajícího stavu sportovišť. ¾ Paní Janě Proskovcové za dlouholetou práci s dětmi v rámci cvičení rodičů s dětmi a aktivní činnost jako cvičitelky cvičení žen a dívek ¾ Panu Mirkovi Proskovcovi za dlouholetou práci s mládeží v rámci oddílu lyžování ¾ Paní Janě Barkové za vedení oddílu cvičení dívek ¾ Panu Tomáši Gergelitsovi za dlouholetou obětavou práci v šachovém oddílu a zejména za práci s mládeží. V současné době vedení oddílu po něm převzal Petr Procházka, kterému patří stejné uznání. ¾ Panu Ondrovi Zágorovi za dlouholetou obětavou práci ve volejbalovém oddílu a zejména za práci s mládeží. ¾ Manželům Karlu a Petře Punčochovým za nenahraditelnou aktivitu na poli práce s mládeží v rámci volejbalového oddílu. ¾ Panu řediteli místní školy Miroslavu Klenovcovi za veliký přínos k rozvíjení sportovních aktivit v rámci místní školy a spolupráce školy s některými oddíly TJ. ¾ Karlovi Pohunkovi, Jitce Vnoučkové, Vojtěchu Gergelitsovi, paní učitelce Šedivé a několika dalším v celkovém počtu do 20 lidí. ¾ Omlouvám se za neuvedení jmen dalších fotbalových nadšenců do jejichž prostředí jsem zcela nepronikl a kteří tvoří zřejmě nejsilnější skupinu. Bez společného příspěvku každého jednoho z nich by žádné sportovní aktivity v obci nebyly možné. Mým velkým snem je, aby jednou bylo možno udělat podobný podrobný seznam, který by obsahoval alespoň 100 lidí. A aby jednou nebyli lidi posuzováni ve společnosti podle výše svého bankovního konta, honosnosti vily, luxusnosti automobilu a politické příslušnosti, ale právě podle toho, co dělají pro spokojený a plnohodnotný život všech, celé obce a společnosti. Věřím tomu, že se nám pak všem bude žít lépe.“ - 25 -


Kdo je v současné době takovou sportovní Superstar Čerčan? „Dobrý byl vždycky Sváťa Řezníček ve fotbale, hraje za „Áčko“. Fotbal se bere vážně od všech úrovní. Všichni členové fotbalového oddílu mají registraci ve fotbalovém svazu a platí i členské příspěvky v TJ Slavoj. Co se týká volejbalu, ve kterém se teď pohybuji, patří mezi skalní volejbalisty v Čerčanech Ondra Zágora (ten to tady vede od 15 let). Z nových nadějí jsou to například – Tomáš Gergelits, Adam Pařízek, Honza Štěpánek, Vojta Masnica, Ondra Kysela. Určitě nejlepším volejbalistou v Čerčanech je právě Tomáš Gergelits. Z malého písklete, kterému míč málem urval prsty, protože ho nemohl utáhnout, vychoval Ondra Zágora skvělého hráče. Tenis je také dobrý. Čerčanští hrají v krajské soutěži a díky tomu, že pro Františka Vnoučka se tenis stal také zaměstnáním, je zde na výborné úrovni práce s mládeží. Stolní tenisti mohli dokonce postoupit do krajské soutěže, ale hrají tam většinou chlapi (p. Ševera, Dykast, Šrámek, Kovařík, Tomaševič), kteří na soutěže nemají čas. Bohužel jim chybí mládež. Šachisti se také snaží, i když úspěch Vaška Gergelitse, který se před lety probojoval na mistrovství Evropy asi hned tak překonán nebude.“ Vraťme se však k aktuální záležitosti a tou je výstavba venkovních sportovišť za tělocvičnou TJ Slavoj, o které jsme se zmiňovali v minulých číslech Čerčanského zpravodaje. Kdo dal první podnět k tomu, aby něco takového vzniklo? „Trénovali jsme v tělocvičně a v létě jsme si půjčovali hřiště na Pyšelce. Venkovní hřiště na volejbal chybělo. Za tělocvičnou byl antukový tenisový kurt a ještě tam zbylo dost místa. Byl tam však hrozný nepořádek. Vždycky v pátek po volejbale se chodí do hospody, doplnit tekutiny, pokecat si. Jednou jsme takhle přemýšleli, jestli by se za tělocvičnu nevešlo ještě nějaké hřiště. Chytli jsme se toho, se synem Ondrou jsme vzali pásmo a nivelační přístroj a šli jsme vyměřovat. Dal jsem dohromady první návrh, který jsme spolu s Karlem Punčochem v roce 2001 předložili k posouzení rozšířenému zastupitelstvu obce spolu se žádostí o zainvestování hřiště. Nebyly peníze a kromě toho nebyly ani vyjasněné majetkové vztahy. Zjistili jsme, že pozemky patří Pozemkovému fondu a Slavoj je měl pouze v užívání. Slavoj se s Obcí posléze dohodl, že Obec získá bezúplatným převodem pozemek pro sebe, a Slavoji ho přenechá pro výstavbu hřišť. Když obec pozemek získala, přišel zastupitel Tomáš Povolný za mnou s tím, že by bylo dobré získat pro výstavbu nějakou dotaci, že by bylo dobré zkusit o ni požádat (cesta financováním z obecného rozpočtu se mu jevila jako neprůchodná). Projekt jsme v podstatě měli, takže, proč ne? Byla sepsána nájemní smlouva, na základě které obec pronajala pozemek TJ Slavoj na 20 let za 365,-Kč ročně. Vyplnil jsem všechny formuláře, vypracoval řádnou studii stavby na úrovni projektu pro stavební povolení a v termínu vše odevzdal na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. O dotace žádala TJ Slavoj, obec pouze pronajala potřebný pozemek dle předchozích dohod. Moc jsem tomu nevěřil, že to vyjde. Ejhle, v lednu 2005 přišlo, že jsme byli vybráni a dostaneme 4 miliony na výstavbu hřiště. TJ Slavoj s pomocí odborné poradenské firmy vypsala výběrové řízení na zhotovitele, do kterého se přihlásilo 5 firem. Byla vybrána fa. Sport-technik Bohemia. Peníze jsme museli proinvestovat do konce roku 2005, což se až na drobné nedodělky stihlo.“ Prosinec 2005 – až na drobné nedodělky hotovo.

Kdo pomáhal? Už jen uklidit ten nepořádek muselo chvíli trvat. „Úklidové práce dělali členové TJ dobrovolně, co bylo potřeba (vývoz kontejnerů apod.) zaplatil TJ Slavoj, dělalo to celkem asi 20.000,-Kč. Brigády byly společné, hodně práce odvedli fotbalisti, samozřejmě volejbalisti. Obec celá stavba nestála v podstatě ani korunu. Vše bylo hrazeno z prostředků TJ a ze státní dotace.“ Vidím tady před sebou hodně tlusté složky plné potřebné dokumentace k dotaci. To je všechno Tvoje práce? „Věnoval jsem tomu hodně hodin práce, běhání, vyřizování. Bylo potřeba některé věci upřesňovat, doplňovat, měnit a odevzdávat znovu. Kdo se někdy žádostí o dotaci zabýval, ví, o čem mluvím. Ještě bych chtěl ocenit, že mi všichni členové výboru TJ Slavoj důvěřovali a neztráceli čas pitváním podkladů, které jsem připravoval. Vše bylo bez zbytečného zkoumání podepsáno a odsouhlaseno hlavním výborem. Díky tomu bylo jednání velmi pružné, všechno odsejpalo, a jen díky tomu jsme stihli všechny termíny.“ - 26 -


Kdy se chystá jeho slavnostní otevření? „Slavnostní otevření proběhne asi v dubnu, až bude možné po zimě využívat venkovní sportoviště. Také se ještě do té doby musí vytvořit provozní řád areálu. Věřím, že se nám podaří uskutečnit setkání u kulatého stolu se zástupci Obce a dohodnout se rozumně na způsobu provozování areálu. Nakonec Obec jako samosprávné společenství občanů má ze zákona č. 128/2001 Sb., o obcích (§35), povinnost pečovat o výchovu a vzdělávání a celkový kulturní rozvoj svých občanů. V samostatné působnosti má obec vytvářet předpoklady pro kulturní, sportovní a jinou zájmovou činnost dětí. Je pravda, že ze svého rozpočtu obec vyčleňuje částku na sportovní činnost, ale bude třeba nějakým způsobem podpořit i provoz sportovních zařízení. Většinou přece bývají majetkem obcí a měst.“ A poslední myšlenka na závěr? „Po volbách v roce 2002, kterých jsem se aktivně účastnil, jsem byl nějaký čas členem stavební komise, což je poradní orgán rady obce. Byl jsem plný ideálů a chtěl jsem obci pomoci. Většinou to ale dopadlo jinak, než jaké řešení jsme za komisi navrhovali. Dokonce jsem někdy měl pocit, že mé rady a naléhání v zájmu obce jsou na obtíž – být v obchodním jednání ve věci stavebních zakázek důsledný a tvrdě hájit naše zájmy (zájmy obce), je vždy problém. Přináší to konflikty a každý chce být radši se všemi zadobře. Přišel jsem na to, že nemá smysl radit. Jediné co je efektivní, je udělat něco sám za sebe a proto jsem všechen svůj volný čas věnoval věci výstavby hřišť, což přineslo své výsledky. Tak, jak to udělali třeba další - Iveta Benešová a Regina Židlíková, díky kterým bylo zrealizováno dětské hřiště u obecního úřadu, nebo Tomáš Povolný, který jim pomáhal a pomohl také vystavět nové sportoviště za tělocvičnou. Je za nimi něco vidět. Děkuji za rozhovor Ptala se Renata Frídová

Letošní mrazivá zima přišla vhod všem bruslařům. Krásná plocha pro bruslení vznikla vedle statku za čerčanskou moštárnou.

Poznámka k příloze:

Ručně psaná kronika sportovního klubu Čerčany je v úschově na tabulích v Restauraci u Škvorů. S laskavým svolením p. Svobody ji budeme pravidelně tisknout v příloze Čerčanského zpravodaje.

PO ŠKOLE, V TANEČNÍ ŠKOLE. Závěrečná část

Podzim roku1962 byl nádherný, v září i v říjnu bylo stále teplo, jako by se s námi léto nechtělo ani rozloučit. Pamatuji se velmi dobře, že jsme se koupali ještě počátkem října a voda byla vcelku, co se teploty týče, poměrně snesitelná, i když po hladině řeky plulo stále více spadlého listí a dny se výrazně zkracovaly. O postrkování hodin na letní a zimní čas, tak o tom jsme tenkrát neměli ani páru. Po rozplynutí ranní mlhy, krásný teplý den se sluncem a modrou oblohou, a po škole nebo praxi v továrně, hurá s kamarády ven do přírody, až do tmy. Úkoly nebo výkresy na technické kreslení jsem patlal ještě dlouho do noci k nelibosti svých rodičů. S potěšením jsem konstatoval při pohledu do kalendáře, že dnes je čtvrtek a v sobotu se jde baletit poprvé do tanečních. Moje matka mi ještě ve čtvrtek pozdě večer, než šla spát, řekla, abych si místo lítání kolem vody nezapomněl v pátek přes den připravit věci do tanečních a hlavně si pořádně vyleštit polobotky. Otec jako starý voják a bývalý četník dodal, že „pořádný člověk se pozná hlavně podle vyčištěných bot.“ Nemohl jsem samozřejmě nic namítat. Popravdě řečeno, pro spoustu jiných dle mého „důležitějších činností,“ jsem v této disciplíně s otcem prohrával tvrdě na body. V sobotu jsem byl ve škole jako na trní a nemohl se dočkat konce vyučování. Konečně ve tři čtvrti na dvanáct padla poslední hodina a hurá na vlak do Čerčan.Ve tři čtvrti na jednu jsem byl doma. Kdo by se zdržoval zatápět v koupelnovém kotli, tak jsem se vysprchoval ve studené vodě, no co, stejně bylo venku nádherně teplo a otužovat se na zimu neuškodí. Před půl třetí už jsem stál na nádraží ve vhodném společenském obleku s bílou košilí, kterou jsem si prozatím upravil jako rozhalenku, motýla černé barvy a bílé látkové rukavičky jsem umně složil do kapsy a s lehkým balonovým pláštěm přes ruku jsem očekával příjezd vlaku od Prahy směrem na Benešov. S Vozábem jsem byl dohodnut, že bude ve třetím vagóně na mě vyhlížet s okna, takže jsem postával na jižním konci našeho nádraží. - 27 -


Mezitím přijel od Ledečka motorový vlak „Hurvínek“ s jedním vagónem. Mezi cestujícími, kteří tímto motoráčkem přijeli, jsem viděl i jedno známé děvče z vlaku, které se mnou jezdilo do Benešova do školy. Tato dívka byla z Hvězdonic, chodila na Střední všeobecně vzdělávací školu v Benešově a jela zřejmě také do tanečních, zároveň se svojí maminkou, která jí nesla na ramínku šaty zakryté sešpendlenou látkou. Olina Kovalová, jak se toto děvče jmenovalo, na mě mávlo rukou na pozdrav. Odpověděl jsem jí s úsměvem a mírným úklonem hlavy, abych na sebe zbytečně nepřipoutal pozornost její matky. Konečně přijížděl vlak tažený velkou parní lokomotivou a s čtyřnápravovými dlouhými vagony rychlíkového typu. Ve třetím vagóně, můj kamarád Vozáb, který svojí postavou vyplňoval prakticky celé okénko vagónu a s důstojností společensky oblečeného člověka mi kynul pravicí, jako když kynul na tribuně soudruh prezident Novotný blahé paměti. Když jsem přistoupil do vagónu a podíval se na svého kamaráda blíže, neubránil jsem se dojmu, že přede mnou nestojí bodrý selský synek, ale přinejmenším bankovní úředník od přepážky. „Šaty dělají člověka“, zvolal jsem na celý vagón, až se několik cestujících ohlédlo a poplácal jsem svého přítele po zádech. „Vidíš, jak ti to sluší, máš moc hezké šaty!“ V duchu jsem si ovšem vzpomněl, že ještě před nedávnem zdobily tělo oběšencovo. „Zato ty smrdíš jako Dorota, Jóžine, člověče nešťastná, co sis to na sebe napatlal za voňavku?“ „Ségra měla v koupelně nějakou modrou s květy fialek, tak jsem to na sebe, vole, vylil, abych jaksi u holek zabral.“ „Nó, to zabereš, na to se spolehni! Nejvíc, ale u nějakého téplouše, bambulo! Bože to je smrad, vykloň se z vokná, ať tě vítr s kouřem z mašiny profoukne, určitě to bude lepší.“ Učinil jsem dle rady kamaráda a notně vykloněn z okna jsem dojel až do stanice Benešov. Vystoupili jsme a já se rozhlížel, jestli neuvidím nějaké známé. „Hele pojď, ať nepřídem hned na poprvé pozdě a hlavně ať na nás zbudou nějaký holky!“ Strachoval se Pepan. „Holek je na světě jako s….k! Čéče,.“ uklidnil jsem kamaráda. „A kde to vlastně budeme, vole, tančit?“ dodal s jistou dávkou viditelné nervozity. „Času dost, jé za deset minut tři a v „kravíně“ jsme co by dup. „Co je to za kravín?“ ptal se Pepan a viditelně zrychlil svoji klátivou chůzi po dláždění chodníku a dupal okovanými kramfleky svých polobotek jako kobyla. „Jo, hele Pepan, ty vokovaný podpatky asi nebudou to pravý vořechový na taneční parket. „Kravín“ je, vole, kultůrák, támhle v rohu naproti Báťovi, tady odtud to nejni vidět, je to za rohem a je tam takovej ouzkej průchod s několika schody. Za námi po chodníku cupitala Olinka Kovalová s maminkou a na protějším chodníku jsem uviděl ještě pár dalších adeptů tanečních kurzů, rozeznajíce se snadno od jiných chodců podle společenského oděvu, ať na sobě, či přes ruku, zejména u děvčat. „Halt!“ zvolal Pepan ještě před průchodem ke kulturáku a pravil: „Vím, že jsem vesnickéj buran, ale to neznamená, Jóžine, že půjdu na taneční parket se zaprášenejma polobotkama.“ Vytáhl z kapsy u saka umně složený papírový sáček, ze kterého vytáhl flanelový hadřík a přeleštil si boty. „Ná, pitomče, učiň taktéž!“ Musím uznat,že to byl dobrý nápad. Konečně jsme stanuli před nevysokou nenahozenou budovou nevábného názvu. Kolem bylo již mnoho tancechtivé mládeže. Spatřil jsem a pozdravil pár známých. Do dveří budovy se začala tvořit fronta. Zeptal jsem se známého ze školy, který byl blíže ke vchodu: „Čau, Šampóne, co se to děje, že se to nehejbe?“ „Kontrolujou seznam účastníků a občanky, aby tu nebyl někdo mladší šestnácti let a vydávají průkazky účastníkům kurzu.“ Pravil můj spolužák z benešovské školy, Jirák, který byl z nějaké vesnice od Týnce. „Proč jsi mu, vole, říkal Šampóne?“ vyzvídal Pepan a přitom jsme se zařadili do fronty na vyřízení formalit. „No, já ti to povím, Venca Jirák, jinak zvaný Šampón, přišel ke svý přezdívce za zajímavých okolností. Venca je velkým milovníkem děvčat a drtičem dívčích srdcí, je to o něm všeobecně známo. Chodí se mnou do třídy na strojní obor, ale je o rok starší, opakuje s námi ročník ze zdravotních důvodů. Jak sis jistě všimnul, Šampon je vcelku pohlednej kluk a holky na něj dost letěj, ale má prej jednu vadu. Nevidíš?“ Pepan si opět zpovzdálí prohlédl kolegu Jiráka. „Je vysokej, štíhlej, hezkých blond vlasů…“ „No, a v tom je ta potíž,“ nenechal jsem Pepana domluvit, který na mě dost nechápavě čučel. „Venca měl tady v Benešově namluvenou moc krásnou holku, blondýnu. On blonďák, ona blondýna, pamatuji se, že jim to moc slušelo, když chodili na procházky do Konopiště. Venca, kupodivu neměl pro jiný holky voči a šíleně jí miloval, pokud si pamatuju, a slyšel jsem z vyprávění jinejch, že se chtěl s ní v budoucnu i oženit. No, jenže věc vzala jinej konec, zrovínka tady v tom kultůráku, kde bejvají v neděli vodpoledne taneční čaje a trše se tady twist a rokec, no a jak vidíš, my tady teď čučíme, než na nás příjde řada. No a sem začal Venca tu svoji krasavici vodit a vytáčet, což byla podle mě velká chyba. Jednou nebo dvakrát jsem se tady byl taky podívat. Je to tu plný a samej voják, vždyť jsou tady dvoje kasárna. A Venca sem tu holku do tohoto hnízda nadrženejch vojclů přivedl. Jistě tušíš, jakej to vzalo konec. Blonďatou krasavici mu tady odloudil, prý krásnej černovlasej voják, Slovák, Maďar, či co to bylo zač. Prej to byl nějakej záložní důstojník. Když se jí Venca domáhal zpátky, tak mu tady dali vojáci ještě navíc přes držku. Pak jí prý šel čekat před barák, kde ta holka bydlela, že by se jí to pokusil ještě nějak vymluvit. Voják samozřejmě svoji novou lásku doprovázel až ke dveřím jejího domu. Venca z úkrytu musel pozorovat, jak se holka před domem se svým vojáčkem ještě cumluje. Druhej den za ní navečer přijel, aby se dověděl, proč ho zradila. To víš, nafoukaný tele promluvilo! Prohlásila prý suverénně, že Štefana miluje a že je to její životní láska a že ji slíbil, že si jí, až jí bude osmnáct vezme za ženu a vodvede na Slovensko. Ještě, koza, řekla, že chce za muže jedině černýho a né žádnýho bloňďáka, který prý vypadá skoro jako holka. A jak by asi musely vypadat jejich případné děti. To víš, tohle sebralo i takovýho Dón Juana, jakým Venca nesporně byl. Chodil tenkrát jako v mátohách, utíkal ze školy a podobně. Pak mu prdlo v bedně! Sehnal si vod ňáký báby kořenářky recept na vodbarvení vlasů, že jako tý bláznivý blonďatý Nandě ukáže, že dokáže bejt taky černej! - 28 -


Bába mu dobře radila, aby si dal toho sajrajtu na hlavu jen trošku, že se to musí vobarvovat postupně, nechat na hlavě ustát a pak umejt šampónem. Venca zřejmě chtěl bejt négr na to šup, tak si těch sraček nastlal na šišku plnou dávku. Na to, holt, ty jeho blonďatý chlupy nebyly zvyklý, a tak za pomocí šampónu umyl z hlavy i všechny vlasy a hlavu měl rázem jako koleno a ještě s flekama vod tý černý barvy. Když se Venca, ješita, na sebe kouk do zrcadla, tak to s ním řízlo vo zem. Když se z toho ňák probral a zjistil, že s tou holou a flekatou šiškou na tu Nandu moc nezapůsobí, tak spolykal doma nějaký prášky na revma. Měl ale, vůl, kliku, našla ho babička, která u nich bydlela, jak léží na zemi a vedle něho tuba vod těch prášků a zavolala pomoc. Ve špitále byl asi tejden a tam se znovu pokusil se vším skoncovat. Tak ho šoupli na tři měsíce do blázince, kde mu psychiatři tu šišku konečně dali dohromady. Vlasy mu v blázinci narostly nový a vod tý doby se mu říká Šampon.“ Pepan sledoval moje rychlé vyprávění z vodevřenou hubou a nevěřícně kroutil hlavou. To už jsme se ve frontě konečně dobelhali dovnitř, kde nás u stolku obézní soudružka z kulturního střediska zkontrolovala, vydala průkazky a dala ponaučení, abychom se tu chovali mravně a podobný kydy. „Tady vlevo je šatna chlapců, tak se tam jděte upravit a budeme začínat, stejně máme zpoždění, už jste skoro poslední, ale to jinak ze začátku nejde, kontrola a papíry jsou důležitý, viďte soudruhu taneční mistře“, a podívala se na štíhlého černovlasého pána v nejlepších letech, který do chodby v předsálí nakukoval, kdy jako bude moci začít první tři taneční učební hodiny. Vešli jsme do sálu poprvé, a jak tvrdil Pepan, „musíme, vole, pro štěstí vejít pravou nohou!“ Na jedné straně parketu se hrdě a odhodlaně shlukla asi čtyřicetičlenná skupina mládenců a na druhé asi stejně početná skupina dívek štěbetajících a v duchu si už vybírajících tanečníky. Nervozně si zatím všelijak natřásaly škrobené spodničky svých šatiček. Pepan nasával zajímavou a různými vůněmi parfému nasáklou atmosféru a zamyšleně koukal na skupinu dívek. Mě velmi uchvátila atmosféra tohoto prostoru se spoustou děvčat od šestnácti až skoro, dle mého odhadu,do devatenácti let, ale všechny nazdobené jak nejlépe uměly. V duchu jsem si také vybíral, která by se mi líbila. „Hele,Jósef, slepice si už natřásají peří, aby se na nás vrhly!“ zaburácel mi do ucha známý hlas, na který se otočil i Pepan. „Čau, Paprčka, co ty tady?“ pozdravil jsem svého kolegu ze školy, který chodil do vedlejší třídy a dobře jsme se spolu znali. „Chci se také nechat vyučit tanci a společenskému cvrkotu, bych to později uplatnil ve své rodné vísce o osumnácti číslech popisných.“ Odpověděl zvesela tento nesporně zajímavý a svým způsobem zvláštní chlapec. „Antonín Paprčka z vísky Jezero nedaleko Divišova, toho času spolužák tadyhle Pepíka“, a podal ruku mému kamarádovi Vozábovi. „Vozáb Josef, z vísky Vysoká Lhota, toho času zemědělec a též vesnický buran.“ „Ha,ha,ha, výborně, jsem rád, že jsem tě poznal, příteli.“ Otevřela se opona a na jevišti začala hrát čtyřčlenná skupina hudebníků sestavená pro účely tanečních z muzikantů benešovského orchestru „Pacholata,“ kterou vedl kapelník p. Mrázek. Hudba ztišila uvítací skladbu a před mikrofon předstoupil taneční mistr p. Trubač a přivítal účastníky kurzu. Představil nám svoji paní a též svého pomocníka, asi šestadvacetiletého mladíka z nějaké pražské taneční školy. Hudba přestala hrát a mistr tance nás nechal nastoupit do řad podle velikosti. Jeden děvčata a druhý chlapců čelem k sobě, ale mezera mezi děvčaty a chlapci byla asi deset metrů. „Ták, a teď budou holky přidělovat jako v Rusku podle zásluh,“ prohlásil vedle mě stojící mládenec přibližně stejné výšky jako já. Okolo stojící jsme se srdečně zasmáli. „Dámy a pánové,“ pravil mistr, „nyní se vzájemně a prosím nahlas, představíme celým jménem a odkud jsme a vykročíme krok dopředu, zase podle velikosti.“ Asi deset míst doprava ode mne stál samozřejmě a bezkonkurenčně na prvním oznamuje svým klientům místě přítel Vozáb. pracovní dobu na jednatelství v ČERČANECH: „Prosím, mladý muži,“ a ukázal na pondělí: 9-12 hod 13-17 hod Pepana. „Vozáb Josef, Vysoká Lhota středa: 9-12 hod 13-17 hod u Čerčan“, a mohutně vyšlápl jeden krok pátek: 9-12 hod 13-17 hod naproti stojící dívce a málem sebou šlehl tel.: 317/ 777207 mobil: 604168202 paní Martina Jindřichová o zem po svých okovaných podpatcích. mobil: 602856760 pan Ondřej Malý „Alena Malá, Benešov“, a vykročila Služby, kterých zde můžete využít: ladným pohybem naproti Pepanovi. Musím - sjednávání životních a úrazových pojistných smluv: říci, že tato pohledná, štíhlá, ale velice DYNAMIK, SLUNÍČKO, KOMBI aj. - sjednávání pojištění staveb vysoká dívka dlouhých zrzavých vlasů - sjednávání pojištění domácností a dobře vyvinutého hrudníku nedělala - sjednávání pojištění chat, chalup a jiných rekreačních v žádném případě čest svému příjmení. zařízení Jak jsem si všiml, tak od počátku, kdy sjednávání havarijního pojištění /možnost pojištění čelního jsme vyšlápli s Pepanem na nádherně skla a pojištění přepravovaných osob/ vyleštěný parket, nespustila tato dívka - sjednávání povinného ručení z Vozába oči, ale co naplat, mělo to svoji - sjednávání pojištění odpovědnosti z výkonu povolání logiku. Byli oba dva stejně vysocí a ostatní - sjednávání penzijního připojištění u PF ČP a.s. v tomto sále, alespoň o hlavu menší. - pojištění léčebných výloh při cestách do zahraničí - pojištění "ZDRAVÍ" - pojistěte se pro případ ztráty příjmů Tak pokračovalo představování - přepracovávání pojistných smluv postupně až nakonec obou řadů, kde tento - servis k již sjednaným pojistným smlouvám rituál ukončil můj spolužák ze školy. - hlášení pojistných událostí „Antonín Paprčka z Jezera,“ a mohutně se uklonil naproti stojící dívce, která se již Bližší informace Vám na jednatelství ČP a.s. v ulici Nádražní 193 (naproti vlakovému nádraží) před ním představila jako Maruška rádi poskytnou oba naši pracovníci. Provazníková z Benešova. - 29 -


Paprčka, jinak ve škole zvaný Špejbl, Šimpanz, Zevl, Quasimodo, nebo jenom Prčka, sklidil potlesk a úsměv kolem stojících. Asi také pro svoji malou, mírně zavalitou postavu s viditelně ohnutými zády, šišatou hlavou, na ježka střiženými černými vlasy a odstávajícíma ušima. Jeho nezaviněnou neatraktivitu umocňovaly ještě zvětšené nadočnicové oblouky a bambulovitý nos načervenalé barvy. Paprčka byl pravý opak nesmírně ješitného a zamindrákovaného Šampóna. Byl velice chytrý a vzdělaný kluk a ze svých, přírodou mu nadělených nedostatků, si nic nedělal a byl samá legrace. Ve škole jsme měli jen málo děvčat, ale přesto ty, co ho znaly, ho měly rády pro jeho slušnost a poctivost. Nejvíce byl využíván v době písemek, protože jeho výpočty z matematiky, geometrie a fyziky měly pro nás cenu zlata. „Dámy a pánové, nasadíme si rukavičky,“ zvolal mistr tance a sešel se svojí ženou a pomocníkem z jeviště na taneční parket. „Až tlesknu do dlaní, tak se vzájemně zadáte, ale upozorňuji zejména děvčata, a stává se to většinou na každém kurzu, že dochází k pošťuchování při výběru partnerů, protože se někteří vzájemně znáte nebo z nějakých jiných příčin nechcete s tím, či onou tancovat. Upozorňuji, že budeme s mojí ženou a mým asistentem po určitém čase páry střídat a to proto, aby nám tu nikdo nestál v koutě. Bohužel, dnes na prvním kurzu oproti chlapcům nám tu chybí do páru dvě děvčata. Takže bude tančit i moje žena a případně pro děvče můj asistent.“ Uznal jsem, že toto opatření bylo rozumné. Dlaně tleskly, „Dámy a pánové, zadejte se!“ I přes všechna rozumná slova mistra tance vznikl mumraj. Vyhlédl jsem si štíhlou tmavovlasou dívku a vyrazil jsem pro ní, už jsem se chtěl uklánět a požádat o tanec, když mě zleva přepadla Olinka Kovalová a už mě táhla jako kus hadru, jako svoji kořist. To je fajn Pepčo, že jsme tu spolu a že se známe viď?“ „No, to je dobrý“, odvětil jsem známé dívčině, která mě pevně držela za ruku, odhodlaná mě za žádnou cenu nevydat nějaké sokyni. Podle mého předpokladu byl Pepan uloven velkou slečnou Malou. „Hudba, pane kapelníku, bude promenáda, hrajte!“ Srovnali jsme se s partnerkami do štrůdlu a pomalu jsme korzovali okolo parketu. Hudba hrála nějakou pomalou skladbu a my jsme měli jít zhruba do rytmu hudby a konverzovat. Já jsem s Olinou konverzoval zhruba tak, že já mlčel, zatímco ona mlela pantem jako o závod. „Končíme s promenádou. Hudba, stop! Nyní se dámy a pánové postavte čelem k sobě, ukážeme si, jak vypadá základní společenský postoj ke většině párových tanců.“ Taneční mistr předváděl vše na své pohledné štíhlé manželce, „muž ženu drží v pase, ne moc vysoko, ale zase ne moc nízko a za hýždě už vůbec ne!“ Opakoval důrazně poněkolikáté učitel tance a podotkl, že budou neustále kontrolovat vzájemné držení partnerů a ukázal, jak mají držet dámy pána. „Nyní se dámy mírně rozkročí a pánové dají pravou nohu mírně kupředu, směrem ke klínu své partnerky a jen lehce se mohou dotýkat vnitřní stranou stehen, jiný důvod to nemá, než ten, aby při otočkách mohli vzájemně udržovat stabilitu a nebo se nemohli pošlapat.“ Vzpomínám, že první držení s Olinkou vonící dráždivým parfémem, objetí jejího štíhlého pasu, pohled do výstřihu dmoucího se pevnými, leč menšími ňadry, uschovanými v krásné sněhobílé podprsence. Vše bylo pro mě nové, naprosto neznámé, ale nesmírně vzrušující a po těle se mi rozléval dosud nepoznaný nesmírně příjemný pocit. Pohled do jejích očí mi napověděl, že zřejmě má pocity totožné s mými. Jako první tanec jsme nacvičovali valčík. Musím říci, že jsme jej s Olinou zvládli brzo a celkem snadno. Hrála na klavír a měla výborné rytmické cítění. Jako chlapec školou povinný jsem chodil do hudební školy a později jsem se naučil hrát i na kytaru a obveseloval písničkami své kamarády, takže jsme s Olinou oba dva chápali muziku velmi dobře a přetvořit ji společně do tanečního pohybu nebylo těžké. Už v těchto prvních tanečních hodinách se utvořila asi desetipárová skupinka tanečníků, kterým šlo tancování velice dobře, mezi nimi jsme byli i my dva s Olinou. Potom skupina, kterým to šlo pomaleji, a ta byla největší a nakonec pár jednotlivců, kterým to šlo velice mizerně a té bezkonkurenčně kraloval můj přítel Vozáb. Bylo mi to nesmírně líto, poněvadž do tanečních jsem ho přemluvil já a velice nerad bych od něho slyšel nějaké výčitky. Samozřejmě jsem tušil jisté problémy, Pepan neměl hudební sluch a ani smysl pro rytmus. Ale muziku měl nesmírně rád a i v kravíně měl neustále u sebe malý tranzistorák a poslouchal všechny možné písničky, které přede mnou interpretoval. Musím ovšem podotknout, že poslouchat jeho hudební projev vyžadovalo velkou dávku přemáhání. Nejradši měl tehdy písničku „Mám malý stan,“ kterou dokázal svým přednesem tak dokonale zpustošit, že jen podle několika slov se asi dalo vytušit, co to bučí za směsici neharmonických výkřiků. Když jsem se o přestávce v tanečních zeptal: „ Jak to jde, Pepan?“ Dostalo se mi nadšené odpovědi. „Myslel jsem Jóžine, vole, že to bude daleko horší, je to tu fajn, člověče, holky my přímo do ruky posílá sám tancmajstr, zřejmě zkouší, která by mi nejlíp pasovala. Já mu je zase podupaný posílám zpátky. Člověče, tolik navoněnejch pěknejch ženskejch jsem za celej život v ruce neměl a snad ani neviděl! Je fakt, že dou ke mně jako na popravu, ale když se třeba při tanci zapotácíme, tak ji musím honem zachytit, aby nepadla, třeba i za to, co je ruce nejblíž.“ „Takže si to tady v tom koutě parketu určenýho pro tanečníky se zvláštním dozorem užíváš?“ „No to si piš! Ty támhle u jeviště před muzikantama vytáčíš jako magor z jednou Nandou a tady nám posílaj celej harém včetně paní tancmajstrový a i toho mladíka z Prahy. Hele, vole, paní tancmajstrová, člověče, to je kostra, hm…ty boky, hm…a ty žebra, člověče, Jóžine, přímo dostihová kli…!“ „No dost! Jsi tady, vole, vod toho, aby ses naučil tancovat, a né vohmatával ženský! A co valčík, vole?“ „No, zatím bída, ale to se poddá.“ „To pevně doufám!“ Je pravda, že tady v koutě parketu u toalet, těch pár výtečníků zdupávalo kdejakou děvčici, bohužel i ty, co uměly tancovat dobře, které jim tam posílal mistr tance, aby je naučily počítat do tří a jakž takž se otáčet v rytmu valčíku. Přestávka skončila a Olina si mě opět při akci „Dámy a pánové, zadejte se!“ a při vzniklém mumraji, vylovila znovu jak mouchu z umyvadla. Při promenádě konverzovala svým vžitým způsobem, že jsem se opět nedostal ke slovu. Což mně nebylo moc milé, poněvadž sám jsem byl dosti hovorný a dokázal děvčata bavit, ale Olina byla v tomu oboru o dvě třídy lepší. Maminka, která se na svoji dceru dívala z galerie zřejmě měla radost, jak nám to spolu jde, a že nám to spolu sluší, jak moje kamarádka poznamenala, že by mě ráda své matce představila. To jsem odmítl, - 30 -


že na to je dost času, že třeba až příště. Je pravda, že jsme se k sobě postavama velice hodili a i při tanci to bylo znát. Já byl tenkrát vyšší hubené postavy, asi sto sedmdesát osm centimetrů, a to jsem zřejmě ještě rostl, Olina štíhlé postavy, hezky žensky tvarované, ale o půl hlavy menší. Hudba opět zahrála valčík a my s kamarádkou vytáčeli k plné spokojenosti našich instruktorů. Při prudkých otáčkách se Olga ke mně tiskla jako klíště a přímo mi svým klínem naskakovala na stehno, což u mě vyvolávalo jen velmi těžko, ale přesto zvladatelné krásné pocity. Po dotančení byla změna párů, jak předpověděl mistr tance. Partnerka mi byla odebrána, k její velké nelibosti, a předána jednomu „chomoutovi“ do vyhrazeného prostoru k toaletám, kde se pod „kralováním“ mého kamaráda Vozába další dva dřeváci pokoušeli za pomocí již několika zdupaných děvčat jakž - takž se potácet v rytmu valčíku.Tuto povinnost pomoci zaostávajícím tanečníkům jsem Olině nepřál. Na jednu stranu jsem ale byl rád, že vyzkouším i jiné tanečnice. K mému velkému překvapení mě mistr tance představil tanečnici, po které jsem nejméně toužil. Ne, že by nebyla hezká, ba naopak, ale byla více jak o hlavu vyšší, ale také, jak jsem tušil, o dva roky starší než já, byla to už vyspělá žena se vším všudy a o vyvinutém hrudníku slečny Malé, jak jistě ctěný čtenář vytušil, jsem se již zmínil. Při promenádě jsem s ní navázal obligátní hovor dle rad mistra tance. Byl jsem velice překvapen, že tato tanečnice, které jsem se vyhýbal jak čert kříži, je ve skutečnosti velice milé a příjemné stvoření a že je velice laskavá. Konverzace s ní byl požitek a znalosti z různých oborů života zvládala skvěle. Dozvěděl jsem se, že po maturitě na střední škole nastoupila jako úřednice do spořitelny a že bydlí s rodiči a bratrem v Benešově na Spořilově. Načež jsem podotkl, že jistě ze Spořilova mají ve spořitelně určitě nejvíce zákazníků. Upřímně a velice laskavě se na mě usmála. „Máš ty hustý kudrnatý vlasy pravý nebo si je natáčíš?“ „Tak si šáhni a uvidíš!“ Sundala si rukavičku a s chutí prohrábla mojí kštici. „Já mám s těmi svými vlasy trápení, ať je hřebenem natahuji jak chci, stejně je mám za chvíli jak nějaká mulatka, či co. Raději bych je mněl delší a rovný a česal se jako ti kluci z Beatles.“ „Mně i jiným děvčatům se kudrnatý vlasy líbí, co by za ně některá dala! To není žádná tělesná vada a také na tobě žádné nenalézám, víš, jsou lidé, kteří opravdu tělesné vady mají a ty pak jsou opravdu nešťastní. Buď rád, že jsi takový jaký jsi, nemáš důvod si stěžovat!“ Musím říci, že tato slova, které mi tato hodná dívka řekla, si pamatuji dodnes. Hudba opět zahrála valčík a slečna Malá se pustila do tance s velkou vervou. Připadal jsem si v její náruči jako párátko a nebo nedorostlý dorostenec. Tancovala poměrně dobře, ale vzhledem ke své postavě vůči mně, měla tendenci vodit při tanci pána, nikoliv obráceně, jak je všeobecně zvykem. Vrtěla se mnou v rytmu tance jako s čamrdou. Stávalo se každou chvilkou, že do nás některý pár nechtíc vrazil, přičemž si mě velice silně přitáhla k tělu, až se mi nos zaryl hluboko do jejího výstřihu a já prvně v životě ucítil na svém těle zcela zřetelně křivky celého jejího ženského těla i hloubku jejího vyvinutého poprsí. Že to na mně zanechalo nezměrné pocity, není třeba dodávat. Zřejmě si chtěla tanec užít víc, než tomu bylo před tím s mým kamarádem Vozábem, o kterém se při tanci zmínila, že zachází s ženami jako s hovězím dobytkem a že nečekala, že tak důstojně vyhlížející mladý muž je v podstatě dřevák. Okamžitě jsem se ohradil a svého přítele jsem se zastal. Řekl jsem jí, že je to hodný chlapec, ale samotář a že právě proto jsem ho sem přivedl, aby se zde společenským způsobům a tanci naučil. O tom, že práce s hovězím dobytkem je jeho chléb vezdejší, jsem se nezmínil. V náručí tohoto milého děvčete skončily první tři hodiny tanečních. V závěru mého vyprávění je dlužno ještě podotknout, že se nastávající taneční hodiny v podstatě podobaly jak vejce vejci. Mně i Vozábovi se v tanečních nesmírně zalíbilo, což mě velice potěšilo. Pepan se nakonec přeci jenom naučil trochu tancovat, dokonce si tu našel i přítelkyni Anežku, která se učila v Benešově řeznicí a často ji večer doprovázel na autobus. O sobě musím neskromně říci, že jsem v kurzu patřil k velmi dobrým tanečníkům, našel jsem si tady spoustu známých, hlavně děvčat a s některými jsem se seznámil i blížeji, ale to už nepatří do tohoto vyprávění. Závěrečný taneční věneček, který se konal začátkem prosince, byl pro mě i pro Vozába velmi krásným zážitkem i pro naše rodiče a známé, které jsme si mohli přivést. Já i Pepan jsme tam měli naše maminky. Se slzami v očích i po čtyřiačtyřiceti letech na závěrečný věneček vzpomínám. Dostal jsem od děvčat spoustu upomínkových stužek, byl jsem jimi dokonale opentlen, ale co hlavní, taneční byla taková malá brána do dospělosti a slušné společnosti dodržující základní pravidla společenského chování, což tenkrát naší generaci nesmírně prospělo. Josef Šimánek

SPOLEČENSKÁ RUBRIKA Žila mezi námi

Dne 23. ledna zemřela naše spoluobčanka, paní Zdeňka Martínková, rozená Vilímková. Mohli jsme ji potkávat při vycházkách do přírody, při pochůzkách po Čerčanech i při návštěvách kulturních pořadů v obci. Málokdo ale ví, že tato milá a skromná paní byla dlouhou dobu členkou opery Národního divadla v Praze. Vystupovala s legendárními pěvci, jako byl pan E. Haken, Vl. Jedenáctík, I. Žídek, M.Tauberová, L.Domanínská, G. Beňačková atd. Že ráda zpívala již od dětství, dokládá fotografie dětského sboru zvaného „Čerčanští zpěváčci“, vedeného učitelem O. Pičmanem. Pro svůj výrazný pěvecký talent byla přijata ke studiu na konzervatoři v Praze. Po dokončení studia nastoupila jako sólistka do operního souboru v Ústí nad Labem, kde působila dvě sezony. Poté zpívala v armádní opeře při Armádním uměleckém souboru – také jako sólistka. Od roku 1959 do roku 1986 byla členkou opery Národního divadla v Praze, kde setrvala až do zaslouženého důchodu. Se souborem Národního divadla cestovala a šířila slávu české hudby po celé Evropě. Věnujte ji, prosím, tichou vzpomínku. Nina Musilová Dne 15. března letošního roku vzpomeneme 10. výročí úmrtí mého manžela Zdeňka Votradovce. Vzpomíná manželka Anna Votradovcová - 31 -


PRAVIDELNÉ

BOHOSLUŽBY

CÍRKVÍ

Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky Dům s pečovatelskou službou, Čerčany- Mše svatá středa sobota Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky

8.30 hod. 16.00 hod. 17.30 hod. 10.00 hod.

Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále 10.00 hod. čtvrteční posezení nad Biblí ve farní kanceláři 14.30 hod. Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4 9.30 hod UPOZORNĚNÍ: Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Sobotní Mše svatá v 17.30 hod. a středeční v 16.00 hod. jsou přesunuty z modlitebny v Kulturním domě v Čerčanech do Domu s pečovatelskou službou v Čerčanech v Sukově ulici, kde je hezké, milé, teplé a domácí prostředí.

MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“, vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 cca 425 cm2

170 x 125 mm A5 cca 212 cm2

85 x 125 mm A6 cca 106 cm2

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč 500 Kč Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

62 x 85 mm A7 cca 52 cm2

250 Kč 200 Kč

Redakční uzávěrka příštího čísla 3-4: pondělí 3. dubna 2006, 18:00 h. Distribuce: středa 12. dubna 2006 ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - LEDEN - ÚNOR 2006 ČÍSLO 1-2 ROČNÍK XV Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 8.2.2006 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 500 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Trafika na nádraží ČD (pí. Čichovská), Soukromá trafika p. Pěkného, Prádelna a mandl (Sokolská ul.-KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), Obecní úřad Čerčany - 32 -

1-2. leden - - únor 2006

Recommend Documents