1. MAKROEKONOMICKÁ DATA
slide 0
Předmětem přednášky jsou… … tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory:
Hrubý domácí produkt (HDP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u)
slide 1
1.1. Hrubý domácí produkt
slide 2
Hrubý domácí produkt
Definice z malýho Mankiwa: Tržní hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených v ekonomice za dané časové období.
slide 3
Hrubý domácí produkt: výdaje a důchody Dvě definice HDP:
Celkové výdaje na doma vyrobenou finální produkci.
Celkové důchody vydělané domácími výrobními faktory.
Výdaje se rovnají důchodům, protože každá koruna utracená nakupujícím se stává důchodem prodávajícího. slide 4
Ekonomický koloběh Důchody (Kč)
Výrobní faktory
Firmy
Domácnosti
Statky Výdaje (Kč) slide 5
Přidaná hodnota Definice: přidaná hodnota (firmy) je hodnota jejího výstupu mínus hodnota meziproduktů, které firma použila k výrobě výstupu.
slide 6
Příklad: Farmář vypěstuje obilí a prodá ho mlynáři za $1.00. Mlynář semele obilí na mouku a prodá ho pekaři za
$3.00. Pekař použije mouku na upečení chleba, který prodá ekonomovi za $6.00. Ekonom chleba sní.
Vypočítejte přidanou hodnotu na každém stupni produkce a porovnejte s HDP
slide 7
Finální statky, přidaná hodnota a HDP HDP = hodnota finálního statku = součet přidaných hodnot na každém stupni produkce
Hodnota finálních statků již zahrnuje hodnotu mezistatků, takže započítání mezistatků a finálních statků do HDP by znamenalo dvojité započtení
slide 8
Výdajová skladba HDP
spotřeba investice vládní nákupy čisté exporty
slide 9
Spotřeba (C) Def: Hodnota statků a služeb nakupovaných domácnostmi
V US rozlišují: durable goods (statky dlouhodobé spotřeby)
např. auta, domácí spotřebiče nondurable goods (statky krátkodobé spotřeby) např. jídlo, benzín services (služby) např. úklid, cestování letadlem
slide 10
Investice (I) Def 1: výdaje na kapitálové statky (výrobní faktory) Def 2: výdaje na statky nakoupené pro budoucí užití
business fixed investment (tvorba hrubého
fixního kapitálu) výdaje na budovy a stroje, které firmy používají na výrobu statků a služeb residental fixed invetment (investice do bydlení) nákup nemovitostí domácnostmi Změna zásob změna hodnoty zásob firem slide 11
Stav x Tok Tok
Stav
Stav je množství měřené v určitém časovém okamžiku. Např: “Zásoba kapitálu k 1.1. 2010 byla 3000 mld. €”
Tok je množství měřené za určité časové období. Např: “Investice během roku 2009 činily 500 mld. €”
slide 12
Stav vs. tok - příklady stav
tok
osobní bohatství
roční úspory
počet lidí s vysokoškolským vzděláním
počet nových absolventů VŠ tento rok
vládní dluh
vládní deficit
slide 13
Stav nebo tok?
Zůstatek na bankovním účtu Čas strávený učením se makroekonomie HDP Míra inflace Míra nezaměstnanosti
slide 14
Vládní výdaje (G) G zahrnuje všechny vládní výdaje na statky a služby
G nezahrnuje transferové platby (např. výplata dávek v nezaměstnanosti), protože ty nepředstavují výdaj na statek nebo službu (žádná protihodnota)
slide 15
Čisté exporty: NX = EX – IM def: hodnota exportů (EX) mínus hodnota importů (IM). 200
2%
0
0%
-200
-2%
-400
-4%
-600
-6%
-800 1950
-8% 1960
1970 NX ($ billions)
1980
1990
percent of GDP
billions of dollars
U.S. Net Exports, 1950-2007
2000
NX (% of GDP) slide 16
Makroekonomická identita
Y = C + I + G + NX Agregátní výdaje Celkový produkt
slide 17
Otázka… Předpokládejme, že firma
vyrobí produkci v hodnotě 10 miliónů Kč, ale prodá produkci pouze za 9 miliónů Kč Představuje tato situace porušení identity „produkt = výdaje“?
slide 18
Proč „výstup = výdaje“?
Neprodaný výstup se dostane do zásob a je započítán jako „investice do zásob“, přičemž nezáleží na tom, zda toto zvýšení zásob bylo úmyslné či nikoliv.
De-facto tak předpokládáme, že si firmy samy nakupují svoji neprodanou produkci.
slide 19
HDP: pružný indikátor Hrubý domácí produkt vyjadřuje současně:
celkový důchod celkový výstup celkové výdaje součet veškeré přidané hodnoty ve všech fázích výroby finální produkce
slide 20
ČR: HDP 2012
3 846 mld. CZK
běžné ceny
Mld. CZK
% of HDP
Spotřeba
1.916
49,8 %
Investice
898
23,3 %
Vládní nákupy
816
21,2 %
Čisté exporty
215
5,5 %
Zdroj: ČSÚ
slide 21
ČR: HDP 1995-2012, 2,500,000
mil CZK, běžné
ceny
2,000,000
1,500,000
C G
1,000,000
I NX
500,000
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
-500,000
Zdroj: ČSÚ
slide 22
ČR: HDP 1995-2011, podíly složek, běžné ceny 0.60
0.50
0.40
C/Y
0.30
G/Y I/Y 0.20
NX/Y
0.10
0.00
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -0.10
Zdroj: ČSÚ
slide 23
ČR: EX a IM 1995-2012, podíl na HDP, běžné ceny) 0.90 0.80 0.70 0.60 0.50
EX/Y IM/Y
0.40
NX/Y 0.30 0.20 0.10 0.00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -0.10
Zdroj: ČSÚ
slide 24
HNP vs. HDP
Hrubý národní produkt (HNP): Celkový důchod vydělaný národními výrobními faktory, bez ohledu na jejich lokalizaci.
Hrubý domácí produkt (HDP): Celkový důchod vydělaný domácími výrobními faktory bez ohledu na jejich národnost. (HNP – HDP) = (příjmy z VF ze zahraničí) - (platby za VF do zahraničí)
slide 25
(HNP – HDP) jako % HDP vybrané země, 2005
ČR: 2010 HNP mld. Kč
3.521
HDP mld. Kč
3.775
Rozdíl % HDP
-6.7
zdroje: World Development Indicators, World Bank Makroekonomická predikce MFČR
slide 26
Reálný x nominální HDP
HDP je hodnota veškeré finální vyrobené produkce.
nominální HDP měří tuto hodnotu pomocí běžných cen.
reálný HDP měří tuto hodnotu pomocí cen základního období.
slide 27
Příklad 2006
2007
2008
P
Q
P
Q
P
Q
statek A
$30
900
$31
1,000
$36
1,050
statek B
$100
192
$102
200
$100
205
Vypočítejte nominální HDP v každém roce. Vypočítejte reálné HDP v každém roce s využitím roku 2006 jako základního období. slide 28
Řešení nominální HDP vynásob P & Q ve stejném roce 2006: $46,200 = $30 × 900 + $100 × 192 2007: $51,400 2008: $58,300
reálné HDP vynásob Q cenami P roku 2006 2006: $46,200 2007: $50,000 2008: $52,000 = $30 × 1050 + $100 × 205 slide 29
Reálný HDP je očištěný o inflaci Změny v nominálním HDP mohou být způsobeny:
změnami v cenách změnami v množství vyrobené produkce Změny v reálném HDP mohou být způsobeny pouze změnami v množství, protože reálný HDP je ohodnocen stálými cenami základního období.
slide 30
USA: Nominální a reálný HDP, 1950–2007 16,000 14,000
(billions)
12,000 10,000 8,000
Reálný HDP
6,000
(v stálých cenách roku 2000)
4,000
Nominální HDP
2,000 0 1950
1960
1970
1980
1990
2000 slide 31
ČR: Růst reálného HDP v % (meziroční změna) 8.00
6.00
4.00
2.00
0.00
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 -2.00
-4.00
-6.00
slide 32
Deflátor HDP
Míra inflace je procentní zvýšení agregátní cenové hladiny.
Jedním z indikátorů cenové hladiny je deflátor HDP, který je definován jako:
Nominální HDP Deflátor HDP = 100 × Reálný HDP
slide 33
Příklad Nom. HDP
Real HDP
2006
$46,200
$46,200
2007
51,400
50,000
2008
58,300
52,000
HDP deflátor
Míra inflace n.a.
Využijte předchozí odpovědi k výpočtu deflátoru HDP pro každý rok
Použijte deflátor k výpočtu míry inflace mezi lety 2006 až 2007, a 2007 až 2008. slide 34
Řešení Nom. HDP
Real HDP
HDP deflátor
2006
$46,200
$46,200
100.0
n.a.
2007
51,400
50,000
102.8
2.8%
2008
58,300
52,000
112.1
9.1%
Míra inflace
slide 35
HDP deflátor - podrobněji Příklad se 3 statky Statky i = 1, 2, 3 Pit = tržní cena statku i v roce t Qit = množství statku i vyrobeného v roce t NGDPt = Nominální HDP v roce t RGDPt = Reálný HDP v roce t
slide 36
HDP deflátor - podrobněji NGDPt P1t Q1t + P2t Q2t + P3t Q3t GDP deflatort = = RGDPt RGDPt
Q1t = RGDPt
Q2t Q3t P1t + P2t + P3t RGDPt RGDPt
Deflátor HDP je vážený průměr cen. Váha každé ceny odráží relativní význam dotyčného statku v HDP. Tyto váhy se v průběhu času mění. (Paascheho index) slide 37
Zřetězený HDP (chain-weighted)
V průběhu času se mění relativní ceny, a proto by výchozí rok měl být průběžně aktualizován.
Zřetězený reálný HDP aktualizuje stálé ceny každý rok, a proto je více přesný než reálný HDP s fixními stálými cenami.
V rámci kurzu budeme používat převážně reálný HDP s fixními stálými cenami, protože:
oba indikátory jsou silně korelovány reálný HDP s fixními stálými cenami se jednodušeji počítá slide 38
1.2. Index spotřebitelských cen
slide 39
Index spotřebitelských cen (CPI)
Měřítko agregátní cenové hladiny Měřen Českým statistickým úřadem (ČSÚ) Využití: zaznamenává změny v životních nákladech typické domácnosti
pomocí CPI se indexuje mnoho smluv oproti inflaci
umožňuje srovnání korunových částek v průběhu času
slide 40
Jak ČSÚ vypočítá CPI? 1. Průzkum domácností za účelem zjištění skladby
typického spotřebního koše průměrné domácnosti. 2. Každý měsíc se pak zjistí data o cenách všech
položek ve spotřebitelském koši; následně se pak vypočte hodnota spotřebitelského koše. 3. CPI se v libovolném měsíci vypočte jako:
Cena koše v aktuálním období 100 × Cena koše v základním období slide 41
Příklad: výpočet CPI Koš obsahuje 20 pizz a 10 cedéček
2002 2003 2004 2005
pizza $10 $11 $12 $13
ceny: CDs $15 $15 $16 $15
Pro každý rok vypočítejte: Výdaje na koš CPI (použijte 2002 jako základní rok) Míru inflace oproti předchozímu roku
slide 42
Řešení: výdaje na koš
CPI
Míra inflace
2002
$350
100.0
n.a.
2003
370
105.7
5.7%
2004
400
114.3
8.1%
2005
410
117.1
2.5%
slide 43
ČR: Složení spotřebitelského koše Potraviny
2.4% 9.9%
Alkohol, tabák Odívání obuv Bydlení
11.4%
16.0%
5.8%
Bytové vybavení Doprava
16.3% 24.8%
Zdraví; vzdělání Kultura
5.2%
8.2%
Ostatní slide 44
ČR: Míra inflace 1995-2013 (Procentní změna průměrného CPI za 12 měsíců daného roku oproti průměru 12-ti předchozích měsíců.) 12.00
inflace CPI 10.00
8.00
6.00
4.00
2.00
0.00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
slide 45
CPI - podrobně Příklad se 3 statky Pro statky i = 1, 2, 3 Ci = množství statku i ve spotřebitelském koši Pit = cena statku i v měsíci t Et = výdaje na spotřebitelský koš v měsíci t Eb = výdaje na spotřebitelský koš v základním období
slide 46
CPI podrobně P1t C1 + P2t C2 + P3t C3 Et = CPI in month t = Eb Eb
C1 C2 C3 = P1t + P2t + P3t Eb Eb Eb CPI je vážený průměr cen. Váha každé ceny odráží relativní význam tohoto zboží ve spotřebitelském koši. Váhy zůstávají v čase fixní. (Laspeyresův index) slide 47
Důvody, proč CPI může nadhodnocovat inflaci.
Substituční efekt: CPI používá fixní váhy,
proto nemůže zachytit schopnost spotřebitelů substituovat dražší statky levnějšími.
Nové zboží na trhu: Nové zboží na trhu je
pro spotřebitele přínosem a zvyšuje reálnou kupní sílu koruny. Ovšem nesníží CPI, protože CPI používá fixní váhy.
Neměřitelné změny kvality:
Zlepšení kvality zvyšují hodnotu koše, ale nejsou často plně promítnuty do CPI. slide 48
Velikost odchylky CPI
V 1995, skupina expertů (v US) odhadla, že CPI nadhodnocuje inflaci asi o 1.1% za rok.
Navrženy úpravy ke snížení odchylky. Nyní je odchylka CPI pravděpodobně pod 1% za rok.
slide 49
CPI x Deflátor HDP Ceny kapitálových statků zahrnuty v deflátoru HDP (pokud jsou produkovány doma) vyloučeny z CPI Ceny importovaného spotřebního zboží zahrnuty v CPI vyloučeny z deflátoru HDP Koš zboží CPI: fixní váhy Deflátor HDP: mění se každý rok slide 50
USA: Deflátor HDP a Index CPI 1950-2007 Procentuální změna oproti hodnotě před 12 měsíci
15% 12% 9% 6% 3% 0% -3% 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005
GDP deflator
CPI slide 51
1.3. Míra nezaměstnanosti
slide 52
Skladba populace
zaměstnaní pracující v placeném zaměstnání
nezaměstnaní ne-zaměstnaní, ale hledající práci
pracovní síla množství práce k dispozici pro produkci zboží a služeb; všichni zaměstnaní plus nezaměstnaní
neaktivní ne-zaměstnaní, nehledající práci slide 53
Tři významné indikátory trhu práce
míra nezaměstnanosti = (nezaměstnaní/pracovní síla)
míra ekonomické aktivity = (pracovní síla/populace)
míra zaměstnanosti = (zaměstnaní/populace)
slide 54
Příklad:
vypočítejte statistiky trhu práce Dospělá populace v US, červen 2007 Počet zaměstnaných = 146.1 milionů Počet nezaměstnaných = 6.9 milionů Dospělá populace = 231.7 milionů
Použijte výše uvedená data k výpočtu Pracovní síly Počtu lidí mimo pracovní sílu Míru ekonomické aktivity Míru nezaměstnanosti slide 55
Řešení:
Data: E = 146.1, U = 6.9, POP = 231.7 Pracovní síla (L) L = E +U = 146.1 + 6.9 = 153.0 Mimo pracovní sílu (NILF) NILF = POP – L = 231.7 – 153 = 78.7 Míra nezaměstnanosti U/L x 100% = (6.9/153) x 100% = 4.5%
Míra ekonomické aktivity L/POP x 100% = (153/231.7) x 100% = 66.0% slide 56
Dvě míry nezaměstnanosti
Registrovaná - podle počtů přihlášených na úřadech práce (MPSV)
VŠPS – výběrové šetření pracovních sil; standardizovaný dotazník ohledně chování na trhu práce
slide 57
ČR: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti
slide 58
Dvě míry nezaměstnanosti ČR čtvrtletní průměry,v tis. osob, v % (pravá osa)
Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR
slide 59
Míra ekonomické aktivity ČR
Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR
slide 60
ČR+USA: Míry zaměstnanosti (%) 2000
2010
ČR (věk 15-64)
65,2
65,0
ČR (věk 15-24)
38,3
25,2
ČR (věk 25-54)
81,6
82,2
ČR (věk 55-64)
36,3
41,5
USA (věk 15-64)
74,1
66,7
USA (věk 15-24)
59,7
45,0
USA (věk 25-54)
81,5
75,1
USA (věk 55-64)
57,8
60,3
Zdroj: OECD Factbook
slide 61
Shrnutí 1. Hrubý domácí produkt (HDP) měří současně jak celkový důchod, tak celkové výdaje na finální produkci zboží a služeb. 2. Nominální HDP oceňuje výstup v běžných cenách; reálný HDP oceňuje výstup ve stálých cenách. Změny ve výstupu ovlivňují oba ukazatele, ale změny v cenách ovlivňují pouze nominální HDP. 3. HDP je součet spotřeby, investic, vládních nákupů a čistých exportů. slide 62
Shrnutí 4. Agregátní cenová hladina může být měřena buď indexem spotřebitelských cen (CPI), cenou fixního spotřebitelského koše nakupovaného typickým spotřebitelem nebo deflátorem HDP, poměrem nominálního a reálného HDP 5. Míra nezaměstnanosti je podíl pracovní síly, která není zaměstnána.
slide 63
Literatura Mankiw (2010): Chapter 2: The Data of Macroeconomics Holman (2010): Kapitola 2: Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita
Powerpoint Slides: Mankiw’s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich)
slide 64
