INFORMACE
Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu 06/06
Z evropské politiky: • Evropská rada • Evropský parlament • Regionální politika • Doprava • Rybářství
A navíc: • Numbers One in Interchange • OPEN DAYS 2006 • Stáž a studijní pobyt v Bruselu • a další České regiony v Bruselu uspořádaly ve spolupráci s Výborem regionů 19. června v Bruselu konferenci „Numbers One in Interchange“, jejím smyslem bylo umožnit výměnu zkušeností s přípravou regionálních operačních programů pro období 2007-2013 mezi regiony Cíle Konvergence (současný Cíl 1). Na snímku Pascal Boijmans (DG REGIO) a Petr Zahradník (ČS EU Office), v pozadí zástupci českých krajů – Petr Šebek (Jihočeský kraj), Pavel Branda (Liberecký kraj) a Petr Hnízdo (Středočeský kraj).
EVROPSKÁ RADA Výsledky Evropského summitu komentovalo European Policy Centre (EPC) Na takzvaném „post-summit briefingu“ EPC, jehož členem je i Stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu, se 19. června analyzovaly závěry bruselského summitu z 15. a 16. června[1]. Kromě hlavního analytika EPC pana Antonia Missiroliho v panelu vystoupili i Joachim Fritz-Vannahme, evropský editor Die Zeit, a Nicolas Watt, evropský editor The Guardian. Pan Fritz-Vannahme komentoval vysoká očekávání spojovaná s budoucím Německým předsednictvím v první polovině roku 2007. Předpověděl, že kancléřka Merkelová téměř jistě nebude moci až do poslední chvíle představit recept na řešení krize okolo návrhu Ústavy EU. Přiznal ale, že to nebude významnou překážkou. Markelová je totiž zvyklá čekat na poslední příležitost, aby získala, co potřebuje. Nicolas Watt zmínil, že summit byl spíše „patetickým představením“, zejména s ohledem na návrh Ústavy, kde padlo jediné rozhodnutí ještě o rok prodloužit „období reflexe“. Přesto řekl, že skutečnost, že tomuto jednání chyběl lesk, nelze považovat za selhání Rakouského předsednictví. Nová krev a nové vůdcovství (leadership) je tím, co potřebuje EU, aby byla vyvedena ze stagnace. „Příchod kancléřky Merkelové již měl revitalizující vliv na Evropu,“ řekl a dodal: „těším se na nová vedení (leaderships) ve Francii a Velké Británii, jež by tento trend mohla dále rozvést“. V diskusi Antonio Missiroli uvedl, že jestli je možné vysledovat mezi řádky tohoto jednání nějakou naději na posun, byla by to Smlouva na základě sady společných principů. Pan Fritz-Vannahme souhlasil, že Smlouva by byla lepší než Ústava, a vyjádřil se, že ať bude nový dokument, jež vzejde ze současných diskusí, jakýkoli, proces jeho schvalování musí být kratší, než byl dán při schvalování Ústavy. „Je nutný rychlý pokrok, protože nepodaří-li se docílit ratifikace nejpozději v roce 2009, proces se prodlouží o další čtyři až pět let,“ řekl doslova. Pokud jde o plánovanou „deklaraci o evropských hodnotách“, jež bude přijata v souvislosti s 50. výročím EU příští rok, řekl pan Missiroli, že je otázkou, zda by měla obsahovat odkaz na křesťanské hodnoty Evropy, což je vnímáno jako možná překážka pro příjetí Turecka. V diskusi o novém důrazu na „Evropu výsledků“[2] a o riziku selhání tohoto konceptu stejně jako to potkává Lisabonskou strategii, kdy evropské vlády nedokáží naplnit slova skutky, se panelisté do Lisabonské strategie opřeli kousavými poznámkami. Joachim Fritz-Vannahme řekl, že: „byla postavena na snu o zbohatnutí bez práce“ proto je potřeba preferovat mnohem konkrétnější „Hampton Court Agenda“[3], jež byla přijata za Britského předsednictví v roce 2005. Dále kritizoval Komisi za to, že si bere politické úkoly tam, kde jí chybí kompetence, protože mnoho rozhodnutí v oblasti Lisabonské strategie náleží členským státům. [1] Více na: http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressdata/CS/ec/90115.pdf [2] Více na: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/06/305&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en [3] Více na: http://www.number-10.gov.uk/output/Page8374.asp
EVROPSKÁ RADA Finské předsednictví
Finskému předsednictví se na svém plenárním zasedání ve Štrasburku věnoval i Evropský parlament
V úterý 27. června se konal „Breakfast Policy Briefing“ EPC na téma Finského předsednictví Evropské radě[1]. Mezi jeho priority patří vést další konzultace k budoucnosti Ústavní smlouvy a k budoucímu rozšíření EU. Velvyslanec Finska při Evropských společenstvích Eikka Kosonen dále zmínil, že Helsinky si přejí v říjnu uspořádat neformální summit, během něhož by byla věnována pozornost konkurenceschopnosti a posilování kapacit v oblasti inovací. Velvyslanec dále ve svém vystoupení uvedl, že pro překonání „težkých časů“, jež v Unii panují, je nutné se zaměřit na „obnovení důvěry v EU“. K tomu má vést dosažení konkrétních výsledků, které mají dopad na každodenní život obyvatel Evropy. „Efektivita a fungování EU je blízko našemu srdci,“ řekl Eikka Kosonen.
Evropský parlament 5. července na plenárním zasedání ve Štrasburku projednal priority finského předsednictví Evropské unie, které europoslancům představil ministerský předseda Matti Vanhanen. Helsinky se podle jeho slov chtějí mj. zaměřit na budoucnost Evropy, konkurenceschopnost, vnější vztahy EU, revizi Haagského programu a na zvýšení transparentnosti a efektivnosti rozhodování. Další podrobnosti naleznete na parlamentním webu: http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/004-9476-186-07-27-
V pasáži o rozšíření zmínil, že budoucí rozšíření EU bude na vrcholu agendy Finského předsednictví s tím, že během podzimu se očekává rozhodnutí ohledně přistoupení Bulharska a Rumunska.
901-20060628IPR09340-05-07-2006-2006-false/default_cs.htm
Posláním říjnového neformálního summit by mělo být zamyšlení nad tím, jak zvýšit evropskou konkurenceschopnost. Podle vyjádření pana Kosonena cíle Lisabonského summitu z roku 2000 se v současné době nedaří naplňovat, zejména v důsledku politických a ekonomických těžkostí členských států. Velká pozornost bude dále věnována trans-atlantickým vztahům a vazbám na Asii a Latinskou Ameriku, což jsou rovněž oblasti velkého zájmu evropských obchodníků. [1] Více zde: http://www.eu2006.fi
Finský ministerský Vanhanen
předseda
Matti
EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament schválil Strukturální fondy na léta 2007-2013
Evropský parlament – dvě plenární zasedání ve Štrasburku
Evropský parlament 4. července schválil strukturální fondy na léta 2007-13. Na Fond soudržnosti (CF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a nové Evropské sdružení pro územní spolupráci (EGTC) je v sedmiletém rozpočtu Unie vyčleněno 308 miliard eur (35,7 % celkového rozpočtu). Schválená legislativa definuje cíle, kritéria pro způsobilost k čerpání fondů a pro jejich distribuci v rozšířené EU. Europoslanci o legislativě hlasovali v rámci postupu spolurozhodování resp. souhlasu.
Během posledního měsíce se Evropský parlament dvakrát sešel na plenárních zasedání ve Štrasburku, a to ve 25. a 28. týdnu. Během jednání projednal například:
Další podrobnosti naleznete na parlamentním webu: http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/059-9473-185-07-27-91020060628IPR09333-04-07-2006-2006-false/default_cs.htm
Schválení fondů přivítala i Evropská komise vyjádřeními Danuty Hübner a Vladimíra Špidly. Vladimír Špidla přímo ve Štrasburku uvedl, že „se jedná o vývoj, který nejvíce uspokojí evropské regiony a že navíc se jedná o výstup tvrdé práce prostřednictvím demokratických, všem přístupných a transparentních procedur.“ Komisařka Hübner řekla, že tento den „je koncem dlouhé a složité, ale také vysoce plodné procedury, kde všechny zúčastněné strany tvrdě pracovaly, aby poskytly dobrou službu evropským regionům a nakonec i Unii samotné. Zároveň je to ale předznamenáním období plného výzev, které bude následovat. Dva roky poté, co Komise presentovala svůj návrh na reformu Kohezní politiky 2007-2013, díky intenzivní práci Evropského parlamentu, Rady a Komise před sebou dnes máme kohezní politiku ušitou na míru tvorbě pracovních míst a růstu.“ Více o nařízeních: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/newregl0713_en.htm Dalším krokem v přípravě Kohezní politiky 2007-2013 bude přijetí Strategických směrnic Společenství. Tyto směrnice stanoví rámec pro nové programy financované z ERDF, ESF a CF. Jejich přijetí Radou je plánováno na říjen, zatímco návrh Komise bude vydán již v červenci. Více o směrnicích: http://ec.europa.eu/regional_policy/funds/2007/index_en.htm
Navrhované 7. rámcové programy pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace resp. pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie. První program je hlavním nástrojem unijní podpory vědy a výzkumu a na léta 2007–13 je pro něj vyhrazeno 50,862 miliard eur. Na podporu atomového výzkumu v letech 2007–11 se v unijním rozpočtu počítá s částkou 2,751 miliard eur. Další podrobnosti naleznete na parlamentním webu: http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/052-8884164-06-24-909-20060608IPR08812-13-06-2006-2006false/default_cs.htm Směrnici o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních. Jelikož skoro čtyři pětiny evropských řek protékají přes státní hranice a pobřeží jsou beztak společná, vyzývají europoslanci členské státy EU ke koordinovanému přístupu. Oproti návrhu Evropské komise klade Parlament větší důraz na prevenci a zásadu subsidiarity a naléhá na vytvoření map povodňových rizik. Další podrobnosti naleznete na parlamentním webu: http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/064-8883164-06-24-911-20060608IPR08811-13-06-2006-2006-true/default_cs.htm Legislativu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně má Evropanům zajistit větší podíl na rozhodování. Nařízení ukládá všem unijním institucím povinnost řídit se pravidly Aarhuské úmluvy z roku 1998. Europoslanci ve druhém čtení podpořili 4. července nedávné ujednání dohodovacího výboru Parlamentu a Rady EU. Další podrobnosti naleznete na parlamentním webu: http://www.europarl.europa.eu/news/expert/infopress_page/064-9492185-07-27-911-20060629IPR09377-04-07-2006-2006false/default_cs.htm
REGIONÁLNÍ POLITIKA Evropská komise zveřejnila svou již Čtvrtou zprávu o pokroku v oblasti regionální politiky Evropská komise 13. června 2006 vydala Čtvrtou zprávu o pokroku v politice hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), který EU učinila v loňském roce. Podle zprávy přetrvávají velké rozdíly mezi jednotlivými regiony EU, a to i navzdory hospodářskému růstu v nejméně rozvinutých státech Unie. Zpráva zdůrazňuje, že se nepodařilo snížit rozdíly mezi jednotlivými regiony především v oblasti moderní infrastruktury a inovací. Podle zjištění Komise 47 regionů z celkových 254 nevěnuje dostatečnou pozornost výzkumu a vývoji, na které vynakládá pouhých 0,5% HDP. Dokládá také, že v regionech, jejichž HDP je nižší než 75% průměru Unie, počet domácností s přístupem k Internetu nedosahuje ani 15%. V ostatních regionech je to dvakrát více. V chudých regionech žije podle zprávy 10% obyvatel EU. Komise ve zprávě poukazuje na skutečnost, že v loňském roce byly zaznamenány rekordní výdaje na politiku hospodářské a sociální soudržnosti, které dosáhly výše 38,3 miliard eur. Srovnává také řízení pomoci ze strukturálních fondů nových členských zemí se starými a dochází k závěru, že noví členové EU se potýkali s obdobnými problémy v roce 2004 jako staré členské země o čtyři roky dříve, kdy bylo zahájeno současné programovací období. Evropská komisařka pro regionální politiku Danuta Hübner vyzdvihla čtyři hlavní oblasti, ve kterých byl v loňském roce zaznamenán úspěch: • přijetí důležitých opatření na reformu regionální politiky EU a schválení rozpočtu na tuto politiku ve výši 308 miliard eur pro období 2007 - 2013 • vedení intenzivních rozhovorů s regionálními úřady v roce 2005 • formální ustavení regionální politiky jako nástroje revidované Lisabonské strategie • úspěšná příprava v nových členských státech, v Bulharsku a v Rumunsku na zvýšení regionální podpory v nadcházejícím programovacím období 2007 - 2013 Danuta Hübner ke zprávě uvedla: "Evropa potřebuje růst ze spoda a všechny regiony musí přispět, jestliže chceme uspět v posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v EU jako celku. Dnešní zpráva ale odhaluje znepokojující nerovnosti v moderní infrastruktuře, výzkumu a vzdělání, které omezují naši kapacitu být výborní a inovativní. Regionální politika bude i nadále hrát důležitou roli v další dekádě ve snižování rozdílů a v pomoci evropské ekonomice, aby naplnila svůj skutečný potenciál." Více na: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/reports/interim4_en.htm.
Komisařka pro regionální politiku Danuta Hübner během plenárního zasedání Výboru regionů 14. června naznačila harmonogram další přípravy Kohezní politiky 2007-13 V rámci tzv. „Question Time“ („Čas pro otázky“), nového nástroje, který získali členové Výboru regionů jako možnost předkládat své intervence a dotazy vůči Evropské komisi, navštívila poslední plenární zasedání komisařka Danuta Hübner. Na dotaz Michaela Schneidera (EPP/D) ohledně harmonogramu přijímání dokumentů pro příští programovací období odpověděla Danuta Hübner, že Komise si je vědoma prodlení v přípravě na Kohezní politiku 2007-13, jež je důsledkem zdlouhavého přijímání dohody o finančním výhledu Unie na příštích sedm let. „Naším hlavní metodou je proto paralelní práce. Zároveň s přípravou Nařízení a Směrnic probíhá i neformální projednávání návrhů Národních strategických referenčních rámců a návrhů operačních programů,“ uvedla komisařka a dodala, že DG REGIO už má v této době v pokročilém stádiu předjednány dokumenty s 20 zeměmi Unie. „Proto věřím, že nejpozději do konce tohoto roku bude Komise moci schválit všechny operační programy, které mají sloužit pro čerpání evropských fondů během příštího období,“ uzavřela. Pokud jde o harmonogram dalších kroků, uvedla komisařka: Nařízení ke Kohezní politice: • začátkem července se očekává jejich schválení Evropským parlamentem (splněno – viz zprávy z Evropského parlamentu) Strategické směrnice Společenství ke Kohezní politice: • v polovině července dostane k projednání Evropský parlament, v září se čeká jejich schválení; • v říjnu by měly být přijaty také Evropskou radou. Národní strategické referenční rámce a operační programy • by měly být Komisí schváleny do konce letošního roku.
REGIONÁLNÍ POLITIKA Danuta Hübner přiznává příhraničním regionům klíčovou roli ve strategii tvorby pracovních míst a růstu EU Komisařka Danuta Hübner 5. července na konferenci v německém Saarbrückenu představila svůj pohled na roli přeshraniční spolupráce v naplnění výzvy na vyšší růst a lepší kvalitu pracovních míst v EU. Svou řeč přednesla v rámci konference „Budoucnost příhraničních regionů v Evropě“. „Nyní, kdy hranice v Evropě se stávají méně a méně viditelné stále hrají příhraniční regiony klíčovou roli. Tentokrát je jejich rolí ale spojovat země a přivádět lidi dohromady, přinášet inovativní řešení pro ekonomický a sociální rozvoj, posouvat Evropu dopředu. Dnes jsou příhraniční regiony v mnohém ohledu vepředu v integraci a spolupráci“, řekla Danuta Hübner ve své řeči na uvítanou a požádala účastníky konference o více strategický přístup k budoucí přeshraniční spolupráci. Komisařka dále prezentovala rámec nazvaný European Grouping of Territorial Cooperation (EGTC), který je součástí Nařízení o Strukturálních fondech. Nová pravidla v příštím programovacím období nabídnou regionálním a místním samosprávám možnost utvořit přeshraniční sdružení s právní subjektivitou. Takové sdružení může být ustaveno přímo bez nutnosti bilaterální dohody mezi členskými státy. Hlavním principem EGTC je předcházet jakékoli diskriminaci regionů z důvodů jejich příhraničního charakteru. Spolupráce mezi regionálními samosprávami v různých členských zemích musí být stejně jednoduchá jako spolupráce uvnitř jednoho státu. „EGTC bude moci být řídícím orgánem zodpovědným za implementaci celého operačního programu,“ uvedla jeden z podstatných rysů EGTC komisařka Hübner a přidala: „navíc EGTC bude moci předkládat vlastní projekty. Tento koncept je na úplném začátku, ale Komise předpokládá, že by takový subjekt mohl také organizovat přeshraniční dopravu nebo například zdravotnická zařízení poblíž hranic.“ V příštím programovacím období dostala přeshraniční spolupráce statut jednoho z cílů regionální politiky, který nahrazuje dosavadní iniciativu INTERREG. Silná politická podpora evropské územní spolupráci v období 2007-2013 je také demonstrována nárůstem finančních zdrojů alokovaných (7,75 mld EUR, zatímco v období 2000-2006 to bylo 5.78 mld EUR). „V příštím programovacím období musíme vidět spolupráci na nové úrovni cíle regionální politiky, zatímco v posledních 15 letech měla statut iniciativy Společenství. To je zejména důležitý politický signál, když je spolupráce postavena na roveň konvergenčním programům, nebo programům na posílení konkurenceschopnosti,“ řekla komisařka a doplnila: „čili se zdá, že pro přeshraniční spolupráci máme více politické podpory než dříve, více peněz než dříve a více nástrojů na její uvedení do praxe.“ Dále také zmínila oblasti, kde je především vhodné uplatňovat přeshraniční přístupy: „zlepšení existující dopravní infrastruktury a komunikační infrastruktury a rozvoj nových spojení, kde je to nutné. To jsou předpoklady pro rozvoj přeshraničních kontaktů.“
„Pokud jde o další přípravu přeshraničních programů, jsme teď v klíčové fázi přípravy. Očekáváme předložení okolo 53 přeshraničních operačních programů a dalších 12 mezi členskými státy a kandidátskými zeměmi. Komise doufá, že bude moci schválit programy v počátku roku 2007, aby mohla rychle začít jejich implementace. Proto bych ráda urgovala partnery budoucích operačních programů, aby zvýšily intenzitu přípravu tak, aby programy byly předloženy Komisi před koncem roku 2006,“ zakončila tento blok komisařka a ještě přidala nabídku: „já i můj úřad je připraven podporovat vás v přípravě a implementaci vašich programů. Své vystoupení na konferenci pak uzavřela prohlášením, v němž zaznělo: „přeshraniční spolupráce je svou podstatou záležitost, která přináší přidanou hodnotu evropské úrovni – přivádí sousedy a partnery dohromady, zlepšuje integraci a pomáhá nám pochopit příležitosti a výzvy, jimž čelí druzí“. Více o INTERREG: http://ec.europa.eu/regional_policy/interreg3/ Více o EGTC: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/pdf/2007/gect/ com(2004)496_cs.pdf Celé vystoupení Danuty Hübner: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/06/437&format= HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en
DOPRAVA V mid-term review Bílé knihy o Evropské dopravní politice Evropská komise mění kurz ve prospěch zapojení všech dopravních modů a využití skrytých potenciálů v dopravě Evropská komise ve čtvrtek 22. června prezentovala svůj návrh na mid-term review Bílé knihy o Evropské dopravní politice do roku 2010 (dále WP). Toto dychtivě očekávané Sdělení, jehož vydání bylo několikrát posouváno, vyvolalo ještě před svým publikováním značné připomínky. Komise se posouvá směrem ke znovunastolení rovnováhy mezi jednotlivými druhy dopravy („modal rebalancing“), když zdůrazňuje roli všech forem dopravy, včetně silniční, a také staví na Lisabonské strategii, nových technologiích a logistice a navrhuje několik sérií aktivit mezi roky 2006-2010. Ve své WP z roku 2001 Komise vybrala velmi (někteří by mohli říci) ambiciózní přístupy upřednostňující intermodální dopravu a přiznávající velký význam revitalizaci železničního sektoru jako protiváhy proti nárůstu silniční dopravy. Ve svém Sdělení Komise říká, že cíle se oproti roku 2001 nezměnily: poskytnout evropským obyvatelům efektivní, udržitelnou a bezpečnou dopravu, která respektuje životní prostředí, garantuje vysoký stupeň mobility a klade dopravní politiku „do jádra Lisabonské strategie“. Co se však změnilo, je kontext evropské dopravy (rozšíření EU, konkurenční mezinárodní průmyslové prostředí, slabý ekonomický růst, závazky vůči životnímu prostředí, terorismus). Opatření z roku 2001 sama o sobě neumožní dosáhnout cílů a už není moudré ani možné předepisovat evropské dopravě preferování určitých forem dopravy či používaných technologií, říká dokument. Ukazuje se, že rozložení dopravy na jednotlivé druhy zůstává poměrně stejné a s nadějí ve zlepšení životního prostředí očekávaný přesun ze silnice na železnici se neuskutečňuje. V tomto kontextu, podle Komise, by bylo lepší využít potenciálů ukrytých v každém z dopravních druhů. Stručně řečeno, tam, kde v roce 2001 Komise jasně preferovala železnici, v roce 2006 cítí, že je lepší využít všech forem dopravy, včetně silniční. Oproti WP z roku 2001, kde bylo předloženo 60 opatření (podložených čísly) pro naplnění na úrovni Společenství, nyní dokument navrhuje spíše obecné aktivity, bez čísel a sází na dialog mezi všemi partnery podle navrženého harmonogramu:
2006 • silniční doprava – vyhodnocení vnitřního trhu; • aktivity k odstranění technických bariér interoperabilitě a vzájemnému uznávání železničního vybavení (equipment) a program na podporu nákladních železničních koridorů; • vyhodnocení opatření na liberalizaci letecké dopravy, vyhodnocení letištních poplatků a kapacit; • strategie nákladní logistiky a široká debata o možných opatřeních na úrovni EU; • identifikace možných budoucích uplatnění pro systém Galileo; • strategie pro bezpečnost nejzákladnější („critical“) infrastruktury; • akční plán pro energetickou efektivitu a návrh cesty k obnovitelným zdrojům. 2007 • Zelená kniha o městské dopravě; • definice akčního plánu pro dopravní logistiku; • konzultace o inteligentním („smart“) zpoplatnění infrastruktury (všechny druhy dopravy); • vyhodnocení legislativních předpokladů pro pracovní podmínky v silniční dopravě; • vyhodnocení vnitřního trhu na železnici; • zahájení implementace NAIADES, akčního plánu říční plavby; • vytvoření evropské přístavní politiky; • dokončení rámce pro „European Single Sky“ a vytvoření SESAR společných závazků řízení letového provozu; • výzkum základních práv cestujících v autobusové dopravě; • první Evropský den bezpečnosti na silnicích; • strategie pro zapojení sousedních zemí EU do vnitřního dopravního trhu; • strategie bezpečnosti veřejné dopravy. 2008 • Bílá kniha v oblasti společné evropské námořní oblasti; • definice EU politiky pro inteligentní zpoplatnění infrastruktury; • pokračování Zelené knihy o městské dopravě; • zahájení programu na zavádění inteligentních silničních dopravních systémů na trh; • vyhodnocení pravidel v letecké a námořní dopravě; • výzkum bezpečnostních systémů pro pozemní a veřejnou dopravu. 2009 • dosažení členství Společenství v mezinárodních organizacích (včetně International Maritime Organisation a International Civil Aviation Organisation); • zahájení koncese pro Galileo; • implementace ERTMS Evropského systému řízení železniční dopravy na některých koridorech. Kontinuálně bude také nutné: • zajistit fungování EU pravidel pro všechny druhy dopravy; • prosazovat dopravní profese a vzdělávání, a dialog se sociálními partnery; • prosazovat bezpečnou dopravu prostřednictvím designu a technologie vozidel, infrastruktury a chování účastníků dopravy; • povzbuzovat a koordinovat financování nové infrastruktury a modernizaci stávající; • investovat do výzkumu a vývoje; • vyvíjet externí vztahy prostřednictvím bilaterálních dohod a rozvinout společné evropské letectví; • konsolidovat evropské agentury pro bezpečnou silniční dopravu a vytvořit pro ně zadání (silniční doprava je jediným sektorem, kde neexistuje evropská agentura).
Více o WP: http://ec.europa.eu/transport/white_paper/mid_term_revision/assess_en.htm
DOPRAVA Hejtman Jan Zahradník na Výboru regionů poprvé vystupoval v roli zpravodaje k návrhu Evropské komise na mid-term review Bílé knihy o Evropské dopravní politice Na jednání komise COTER Výboru regionů v pátek 23. června v Bruselu bylo prezentováno Sdělení Evropské komise Evropské radě a Evropskému parlamentu s názvem „Keep Europe moving – Sustainable mobility for our continent, Mid-term review of the European Commission´s 2001 Transport White Paper“ („Udržet Evropu v pohybu – udržitelná mobilita pro náš kontinent, Střednědobé vyhodnocení Evropské komise k Bílé knize o dopravě z roku 2001“). Výbor regionů bude k tomuto Sdělení přijímat své stanovisko, jehož zpravodajem (autorem návrhu) se již 5. dubna stal Jan Zahradník. V prezentaci zaznělo, že cíle, s nimiž Evropská komise k mid-term review přistoupila, jsou následující: • Nabízet podnikům i osobám určitý stupeň mobility • Zajistit ochranu životního prostředí, kvalitu života a bezpečnost dopravy • Vytvořit prostor pro tvorbu a využití inovativních přístupů k dopravě – co-modalita, efektivní využívání všech dostupných prostředků K dosažení těchto cílů bude nutné se věnovat následujícím oblastem: • MOBILITA – zajistit trvalost, udržitelnost dopravy; v tomto směru vyhodnotit pravidla vnitřního trhu; zaměřit se na investice v nových členských státech a zavést systém zpoplatnění; v roce 2008 chce Komise vytvořit podmínky pro internalizaci externích nákladů v silniční dopravě; • OCHRANA – zohlednit sociální faktory; práva cestujících; pracovní právo zaměstnanců v dopravy; bezpečnost dopravy – priorita; větší zapojení EU v mezinárodních dopravních asociacích; městská mobilita (a jaká role Společenství v ní); • INOVACE – zelené pohony; inteligentní řízení dopravy; zlepšit účinnost a logistiku (zejména v oblasti „zásobovací“ dopravy). Komise považuje toto Sdělení za východisko pro další práci, která vyžaduje zapojení všech hráčů ještě dříve, než nabude účinnosti v podobě jednotlivých opatření. Hejtman Jan Zahradník (EPP-CZ) se ve svém vystoupení věnoval několika oblastem souvisejícím s jeho pohledem na roli Výboru regionů (respektive místních a regionálních samospráv) v diskusi o budoucnosti Evropské dopravní politiky.
„Mohu říci, že mou představou je, aby si Výbor regionů bral ambici promlouvat do podoby budoucí dopravní politiky EU právě v těchto oblastech,“ uzavřel tento blok Jan Zahradník. Dále se pokusil najít odpověď na to, kde je zdroj neúspěšnosti v dosahování cílů z roku 2001. Mezi nimi zmínil rozšíření Evropské unie, které přineslo do evropské dopravy nová rozsáhlá území s infrastrukturou těžko srovnatelných parametrů se zeměmi EU15 a také rapidní nárůst dopravních objemů v nových zemích. Dále vyjádřil skepsi nad tím, že bychom dokázali evropskou dopravu skutečně efektivně regulovat: „…jsem přesvědčen, že v mnohém si může doprava pomoci sama, pokud jí to nebudeme komplikovat přílišnými zásahy z vnější. Neskrývám tedy přesvědčení, že to, co evropská doprava skutečné potřebuje, je harmonizace podmínek, liberalizace, otevření tržním pravidlům, znovu-nastolení konkurenčního prostředí.“ Dále doplnil, že velký potenciál a nevyužité rezervy ukrývá doprava sama v sobě a že je nutné tyto rezervy využít, čehož je možné dosáhnout tím, že na dopravu přestaneme nahlížet jako na veřejný statek a začneme jej vnímat jako součást trhu. K tématu financování evropské dopravy Jan Zahradník řekl, že není udržitelný stav, kdy dopravní infrastrukturu vnímáme jako základní podmínku pro umožnění volného pohybu, ale na druhé straně tuto oblast v evropském i státních rozpočtech neustále podceňujeme. „Na úrovni Unie i členských států proto musíme mít odvahu prosazovat pro naplnění cílů na poli dopravní politiky odpovídající finanční zdroje do sítí TEN-T a nikoli opačně, přizpůsobovat své ambice finančním možnostem,“ řekl Jan Zahradník. V závěru svého vystoupení pak vyjmenoval priority, které by chtěl ve svém návrhu na stanovisko Výboru regionů k mid-term review dopravní Bílé knihy zdůraznit.
Dále dodal, že přestože mluvíme o trans-evropské dopravě, její pozitivní i negativní projevy jsou výrazné i na regionální a lokální úrovni, a to zejména tam, kde jsou tyto projevy negativní a mají podobu kongescí, úzkých hrdel, tedy podoby zhoršené dostupnosti, nižší mobility, v podobě zhoršeného životního prostředí a nižší kvality života.
Jedná se o: • Lepší vyhodnocení skutečných potřeb a reálných podmínek v zemích EU25; • Budování homogenní TEN-T sítě (docenění významu přeshraničních spojení, odstraňování úzkých hrdel - bottlenecks); • Vytvoření volných a zpoplatněných silničních a železničních cest jako podmínky pro rozvoj kombinované dopravy; • Liberalizace železniční dopravy; • Vytvoření rámce pro integraci v oblasti městské dopravy a renesanci městské kolejové dopravy.
Za další oblast možného zájmu Výboru regionů pak označil oblast městských a regionálních dopravních systémů.
Své vystoupení pak uzavřel výzvou, aby současný podtitul Bílé knihy o Evropské dopravní politice – „čas rozhodnout“ byl nahrazen podtitulem „čas konat“.
Především zdůraznil, že napojení regionů a měst na systém trans-evropské dopravy je klíčovou podmínkou možnosti využít volného pohybu osob a zboží a má přímý dopad na konkurenceschopnost a ekonomickou výkonnost regionů a měst.
RYBÁŘSTVÍ Trvale udržitelný rozvoj je prioritou nového Evropského rybářského fondu ERF Komise uvítala rozhodnutí ze schůzky Rady ministrů pro rybolov, která se konala 19. června v Bruselu, přijmout nařízení o Evropském rybářském fondu (ERF), které předložila v červenci roku 2004. ERF, jehož úkolem je zajistit trvale udržitelný rozvoj evropského rybolovu a odvětví akvakultury, nahradí od 1. ledna 2007 stávající finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR). Rada přijala většinu hlavních návrhů Komise. Výsledkem je fond na podporu tohoto odvětví, který umožní zvyšování konkurenceschopnosti loďstva a zároveň bude podporovat opatření na ochranu a zlepšení životního prostředí. ERF bude také pomáhat diverzifikovat hospodářskou základnu rybářským komunitám, které jsou uvedenými změnami nejvíce postižené. Zintenzívní se podpora u opatření, která budou zajišťovat, aby toto odvětví mělo přístup k nezbytné kvalifikované pracovní síle. ERF bude trvat po dobu sedmi let a k dispozici má celkový rozpočet přibližně 3,8 miliard EUR. Financování bude dostupné všem rybářským odvětvím, tedy mořskému a vnitrozemskému rybolovu, podnikům akvakultury, organizacím producentů, odvětví zpracování a uvádění na trh a také oblastem rybolovu. „Dnešní dohoda představuje správnou rovnováhu mezi pomocí tomuto odvětví v opětovném získání a udržení konkurenceschopnosti a podporou rybolovu a akvakultuře, jež budou udržitelné a šetrné k životnímu prostředí. ERF bude také pomáhat oblastem rybolovu posílit hospodářskou základnu,“ řekl Joe Borg, komisař pro rybolov a námořní záležitosti. Opatření, která byla právě přijata, pomohou splnit hlavní cíle společné rybářské politiky, jak byly dohodnuty reformou společné rybářské politiky z roku 2002, mezi nimi cíl ukončit státní podporu, jež v minulosti vedla ke zvýšení lovné kapacity. Nový fond bude mít pět hlavních priorit: • pomáhat loďstvu přizpůsobovat lovnou kapacitu a intenzitu dostupným rybolovným zdrojům, • podporovat různá odvětví, • podporovat organizace, které reprezentují společné zájmy odvětví, • trvale udržitelný rozvoj oblastí závislých na rybolovu a • technickou pomoc členským státům, která má usnadnit poskytování podpory. O způsobu přidělování finančních prostředků na jednotlivé priority budou rozhodovat samy členské státy. Více na: http://ec.europa.eu/comm/fisheries/news_corner/press/eff_en.htm
NUMBERS ONE IN INTERCHANGE České regiony v Bruselu iniciovaly konferenci o decentralizaci Kohezní politiky 2007-13 – Numbers One in Interchange V pondělí 19. června zněla budovou Výboru regionů čeština, a to do té míry, jak tomu nikdy v minulosti nebylo. České regiony v Bruselu (Jihočeský, Liberecký, Karlovarský, Plzeňský a Středočeský kraj) společně se svými partnery – regiony Cornwall (UK), Sachsen (D), Opolskie Vojvodstvo (PL) a se zastoupením maďarských rozvojových agentur uspořádaly konferenci „Numbers One in Interchange – Czech and European Experience“. Díky ní získaly možnost vyměnit si zkušenosti s přípravou na příští programovací období, jež bude pro české kraje důležité ze dvou důvodů. Prvním z nich je fakt, že se bude pravděpodobně jednat o poslední období, kdy bude Česká republika moci čerpat pomoz z EU fondů v rámci takzvaného Cíle 1 – Konvergence pro nejméně rozvinuté regiony Evropy. Druhým je pak skutečnost, že na rozdíl od let 2004-06 bude čerpání fondů realizováno prostřednictvím regionálních operačních programů, což zajistí možnost lepšího zacílení intervencí, ale zároveň uloží nové povinnosti s řízením těchto programů. Dopolední část konference měla formu kulatého stolu moderovaného analytikem České spořitelny a expertem na problematiku Evropské unie, panem Petrem Zahradníkem. V diskusním panelu dále zasedli regionální politici, pracovníci úseků regionálního rozvoje krajských úřadů, zástupci partnerských regionů, diplomaté Stálého zastoupení České republiky při EU, zástupci Evropské komise – DG REGIO a pracovníci kanceláře Asociace krajů České republiky. V pěti tématických blocích dopolední diskuse pokryli účastníci celou šíři problematiky regionálních operačních programů – Programování, Absorpční kapacitu, Řídící orgán, Monitoring, Finanční řízení a toky, Vývoj projektů. Zajímavé bylo především srovnání postavení regionálních operačních programů v rámci Národních strategických referenčních rámců, dokumentů definujících národní cíle Kohezní politiky. Zatímco například v Německu mají základní roli regionální operační programy a sektorové (centrálně řízené) operační programy jsou pouze doplňkem, v České republice je situace právě opačná. „Dnešní akce pěkně ilustruje rozmanitost Evropy a rozmanitost rolí, které její regiony plní,“ okomentoval tuto situaci Pascal Boijmans, který je v Evropské komisi zodpovědný za realizaci Kohezní politiky v České republice. Dále se pak také dotkl problematiky nízkého čerpání České republiky v období 2004-06, které je podle jeho hodnocení dáno složitostí systému finančního řízení. „Systém plateb v České republice je velmi komplexní, velmi komplikovaný,“ řekl a zdůraznil, že pro příští období je nutné udělat změny. Je velmi vhodné uvažovat například i o poskytování zálohových a průběžných plateb na realizaci projektů. Česká republika dostává od Unie 16% plánované alokace právě na průběžné financování. Tyto peníze by neměly zůstávat na účtu, aby z nich České republice plynuly úroky, tyto peníze musí být používány pro-aktivně,“ řekl doslova.
Zajímavou inspirací pak také bylo vystoupení Carleen Keleman z regionu Cornwall, v němž české kraje inspirovala ke zřízení tzv. „One-Stop-Shop“, kde by potencionální žadatelé získali na jednom místě informace o všech evropských i národních dotačních programech i o evropské politice v širším slova smyslu. Odpolední část měla formu bloku vystoupení, v němž zazněly příspěvky Gerharda Stahla, generálního tajemníka Výboru regionů, Miroslava Mikulášika, poslance Evropského parlamentu, Michele Pasca-Raymonda, náměstka generálního ředitele DG regionální politika, Pavla Pavla, člena rady Jihočeského kraje, a Petra Zahradníka, analytika EU Office České spořitelny. Michele Pasca-Rayomondo uvedl, že příprava na příští programovací období má tři hlavní milníky – posílení administrativní kapacity na úrovni řízení programů i na úrovni zpracovatelů projektů; silnou koordinační roli Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva financí ČR a zjednodušení finančních toků. V závěru svého vystoupení pak řekl, že velmi oceňuje pracovní atmosféru, která doposud provází neformální projednávání regionálních operačních programů mezi Evropskou komisí a kraji České republiky. Miroslav Mikulášik přinesl na konferenci dobrou zprávu o tom, že Evropský parlament nechce zdržovat schvalování legislativy nutné pro realizaci Kohezní politiky 2007-13 a že věří, že tzv. Strategické směrnice, jež jsou klíčovým předpisem pro budoucí operační programy, schválí pravděpodobně v září 2006. Petr Zahradník se ve svém vystoupení věnoval analýze průběhu čerpání fondů v období 2004-06. Ukázal v něm, že pokud jde o předkládání projektů, jsou zbytečné obavy o to, že v regionech nevzniká dostatečný počet záměrů financovatelných z EU fondů. Pokud jde o schválené projekty, Společný regionální operační program je už z 86,4% rozdělen a je na tom v tomto ohledu ze všech stávajících operačních programů nejlépe, jak vyplývá z jeho analýzy. Horší zprávy pak přicházejí, pokud začneme hodnotit projekty v pozdějším stádiu realizace. Na konci pak můžeme zjistit, že pouhé 4,1% celkové alokace byla skutečně proplacena. V závěrečné části dne zástupci českých i partnerských regionů prezentovali zajímavé projekty, které již byly realizovány, a projekty, které jsou připraveny pro nadcházející programovací období. Na stránkách: http://www.southbohemia.eu/index.php?par[id_v]=733&par[lang]=CS můžete navíc najít i prezentace z konference a fotoarchiv.
NUMBERS ONE IN INTERCHANGE
Andrea Nádravská u kulatého stolu prezentovala přípravu regionálních operačních programů pro období 2007-13
Člen Rady Jihočeského kraje, Pavel Pavel, řekl, že věří, „že české kraje jsou schopny zúřadovat daleko více peněz než doposud.“
„Iniciativu českých krajů jsem velmi přivítal, protože ukazuje opravdové zapálení pro regionální spolupráci. Považuji to za povýšení významu nejen jednotlivých regionálních zastoupení, ale také Výboru regionů jako instituce,“ zhodnotil konferenci generální tajemník Výboru regionů Gerhard Stahl.
STUDIJNÍ POBYT V BRUSELU Studijní pobyt Pavla Pavla, člena Rady Jihočeského kraje a pracovníku úseku regionálního rozvoje pokračoval i po konferenci Delegace ve složení Ing. Pavel Pavel, člen Rady Jihočeského kraje, Mgr. Jan Vodička, vedoucí odboru regionálního rozvoje a evropské integrace, Ing. Andrea Nádravská, vedoucí sekretariátu regionální rady soudržnosti NUTSII Jihozápad, JUDr. Jiří Trnka, vedoucí oddělení řízení grantů a projektů, Ing. Jana Filipová, pracovnice sekretariátu regionu soudržnosti a Ing. Petr Opolcer, pracovník oddělení řízení grantů a projektů se po následující dva dny měli možnost blíže se seznámit s činností evropských institucí, kanceláří zastupujících české subjekty v Bruselu i s některými evropskými politikami. Navazující program začal v úterý dopoledne prezentací činnosti Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu. V další části dne zastoupení českých krajů v Bruselu připravila přednášky Dr. Ivo Šance (CZELO) o roli regionů v naplňování politiky inovací, Dr. Johanna Sollgrubera (EK-DG REGIO) o praktických zkušenostech s realizací PPP projektů a Dr. Jiřího Horníka (Kocián, Šolc, Balaštík) o právních aspektech PPP. Ing. Pavel Pavel absolvoval tříhodinovou konzultaci s Georgiosem Yannoussisem a Pascalem Boijmansem (DG REGIO) o některých aspektech přípravy regionálního operačního programu NUTSII Jihozápad, konkrétně ohledně intervencí do místních komunikací, o urbánní a rurální dimenzi intervencí ROP, o zvyšování absoprční kapacity a o podobě přípravy integrovaného operačního programu.
Pro české účastníky konference Numbers One in Interchange byl v Bruselu připraven navazující program, během něhož mohli vyslechnout prezentaci o činnosti Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu….
Odpoledne byla na programu návštěva kabinetu komisaře Vladimíra Špidly a představení činnosti Evropské komise, jehož se ujala členka kabinetu komisaře Iva Laňová. Na večer pak bylo v prostorách zastoupení Libereckého a Středočeského kraje připraveno neformální setkání s pracovníky české sekce DG REGIO vedené Pascalem Boijmansem. Podávaly se na něm české speciality a Budějovický Budvar. Setkání mělo sloužit k výměně kontaktů a k bližšímu seznámení s těmi, kteří zasedají za opačnou stranu stolu při vyjednávání regionálních operačních programů. Druhý den dopoledne byl na programu Evropský parlament a setkání s poslancem doc. Jaroslavem Zvěřinou, který zmínil některé aspekty práce parlamentu a vyslechl si krátkou zprávu o přípravě regionálních operačních programů. Odpoledne zbyl čas i na krátkou prohlídku historického centra města Brusel. Během studijního pobytu bylo dohodnuto několik nových společných aktivit úseku regionálního rozvoje a Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu: • další vzdělávání pracovníků ve spolupráci se zahraničními regiony zastoupenými v Bruselu • spolupráce při propagaci komunitárních akčních programů mezi potencionálními žadateli z Jihočeského kraje • spolupráce při přípravě delegace Jihočeského kraje na OPEN DAYS 2006 • uspořádání semináře o regionální inovační strategii v Jihočeském kraji a možnostech čerpání prostředků z národních operačních programů, 7. rámcového programu a iniciativy CIP.
… aktuální informace o přípravě politiky na podporu inovací, či o nových poznatcích ohledně projektů PPP …
STUDIJNÍ POBYT V BRUSELU
… seznámit se s činností Evropské komise prostřednictvím setkání se členkou kabinetu Vladimíra Špidly, Ivou Laňovou….
… nebo na závěr druhého dne se na českém večírku neformálně setkat se zástupci české sekce DG REGIO (mimo záběr).
Pascal Boijmans ocenil, že české regiony se při přípravě na příští programovací období ukazují jako pracovitý, připravený a otevřený partner a zajímal se o požadavek Asociace krajů ČR na navýšení alokace ROP na 20%.
OPEN DAYS 2006 2006 OPEN DAYS – Evropský týden regionů a měst Přípravy na OPEN DAYS 2006 – Evropský týden regionů a měst, které se uskuteční v Bruselu ve dnech 9. – 12. října, postoupily do posledního stádia a zájemci o účast se již mohou registrovat na celkem 111 seminářů a pracovních setkání. Tento rok se OPEN DAYS zaměřují na investice do evropských regionů a měst, PPP pro růst a pracovní místa a zároveň bude zřízeno tzv. “Investors´Café”, kde se budu setkávat investoři se zástupci místních a regionálních samospráv. OPEN DAYS 2006 také přinesou dalších 70 akcí po celé Evropě. Jsou organizovány Evropskou komisí – generálním ředitelstvím pro regionální politiku, Výborem regionů a 135 regiony a městy. Více na: www.opendays.europa.eu a v příloze newseletteru.
STÁŽ Počátkem července se završila stáž Markéty Pavlovské Historicky první stážistku ve Stálé kanceláři Jihočeského kraje v Bruselu Ing. Janu Filipovou v květnu vystřídala Markéta Pavlovská, pracovnice oddělení řízení grantů a projektů odboru regionálního rozvoje a evropské integrace. Kromě poznatků o bruselském prostředí, v němž se práce kanceláře odehrává, o přípravě legislativy pro Kohezní politiku 2007-2013 a o vyjednávání budoucích regionálních operačních programů si odváží také zajímavé kontakty a zkušenosti s přípravou velkých akcí, když se po odborné i formální stránce významně podílela na organizaci konference „Numbers One in Interchange“. Naopak pro kancelář bylo přínosem, že v této době, kdy se v Bruselu hodně diskutovala otázka absorpční kapacity regionů s ohledem na příští programovací období a také jejich schopnost administrovat samostatné regionální operační programy, naše řady rozšířila kolegyně s bezprostředními zkušenostmi s administrováním grantů a projektů z krajských i evropských zdrojů. První „pilotní“ etapa stáží pracovníků Krajského úřadu Jihočeského kraje se tedy završila a nyní je na řadě vyhodnotit, zda jsou tyto aktivity přínosné a zda a jakou formou v nich pokračovat.
Na programu stáže bylo i setkání s kanceláří zastupující český podnikatelský sektor – CEBRE. Na snímku s Markétou Pavlovskou Blanka Jakubcová a Ondřej Hradil
Markéta Pavlovská na snímku s částí teamu CZELO, české styčné kanceláře pro vědu a výzkum v Bruselu, Marií Kolmanovou a Táňou Perglovou.
DALŠÍ AKCE
V letošním roce velvyslanec České republiky při EU, Jan Kohout, navázal na vloni zahájenou tradici Czech Beer Party. V letošním roce 29. června Jihočeský kraj reprezentoval nejen Budějovický Budvar ze soudku, ale také osobně jeho generální ředitel Jiří Boček. Na snímku s velvyslanecký mradou Janem Vytopilem.
Ve středu 21. června se konalo setkání zástupců českých regionů v Bruselu se členy poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu. Na horním snímku MEPs Hynek Fajmon, Jaroslav Zvěřina a Oldřich Vlasák. Na dolním snímku zprava hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel, který byl v té době pracovně v Bruselu, Werner Hauptmann (zastoupení Karlovarského kraje) a diskutující Pavel Branda (Liberecký kraj). Dvouhodinové setkání poskytlo prostor pro zajímavou a (místy provokativní přesto však) konstruktivní výměnu názorů na roli regionálních zastoupení v Bruselu, na efektivitu decentralizace evropské Kohezní politiky a na výhody a nevýhody uvažovaného společného zastoupení českých regionů v Bruselu.
Příležitost dát si po čase točený Budvar nezahodil ani Marek Mora, jeden z Jihočechů pracujících v Evropské komisi (DG ECOFIN). Na obrázku s Pavlem Černochem (tiskový odbor Stálého zastoupení ČR při EU).
Přílohy Zároveň s informačním newsletterem rozesíláme i přílohu s podrobnostmi o programu OPEN DAYS 2006:
OPEN_DAYS_06.pdf
Upozornění Vzhledem k tomu, že v období července a srpna se Brusel téměř vylidní, euroúředníci následují politiky a hromadně odcházejí na dovolenou, vyschnou informační zdroje a nekonají se téměř žádné akce, chtěli bychom Vás upozornit, že se s našimi informacemi budete moci setkat zase až v září. Věříme, že v nové a interaktivnější podobě, než je tato, která Vás provází právě rok. Odnášíme si to jako domácí úkol na prázdniny – nechte se překvapit. Moc hezké prázdniny a snad s většinou z Vás také nashledanou doma v příštích týdnech.
Stálá kancelář Jihočeského kraje v Bruselu Ředitel: Petr Šebek Asistentka ředitele: Lenka Pavlátková Stážistka: Markéta Pavlovská IP tel. +420 386 720 573 Tel. & fax: +32 2 512 96 13 www.southbohemia.eu
Adresa: The Region of South Bohemia - Permanent Office Rue du Commerce 20-22/6 ét. B-1000 Bruxelles
