06

ZPRAVODAJ SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PRAZE 5

10/06

O TOM, JAK TO LUTHER PROHRÁL Úvodník ke dni reformace, který si církev připomíná vždy poslední den v říjnu Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. Je psáno: zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu. Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím?…Bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé. (1 Kor 1,18-20.25)

L

uther byl takový zemitý člověk, velmi emocioná lní, jadrné mluvy a poctivý v hledání Boží pravdy. V jeho životě se střídaly světlé okamžiky s tmavými. Nebyl typem zidealizovaného světce. Leckdy se dopouštěl tragických omylů. To když se např. postavil proti selskému povstání a na sklonku života i proti Židům. Dnes si však připomeňme prohru poněkud jiného typu, prohru, která na čas znamenala společenskou újmu, ale v posledu se obrátila ve vítězství. Dříve však, než k tomu vůbec došlo, Luther, coby augustiniánský mnich, prožíval hluboký existenciální neklid duše. Usilovně hledal spásu a smíření s Bohem. Nenašel ji na své poutní cestě do Říma, ale v Písmu svatém: „Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.“ (Ř 3,28) Mladý doktor theologie nalezl klid duše a na wittenberské universitě kázal spasení z milosti pouhou vírou. Jeho učení nevzbudilo žádný rozruch až do doby, nežli se na dálku utkal s dominikánským mnichem Tetzlem, který byl živou reklamou na prodej odpustků. Luther nemohl snést pomyšlení, že by si člověk mohl odpuštění hříchů koupit. Odpuštění je přece Božím činem v Kristu Ježíši. Celou vahou své osobnosti se postavil proti svatokupectví. Napsal svých známých 95 tezí proti odpustkům. Psal se rok 1517 a den 31. října. Netušil, jak moc se podobal Mistru Janovi, kacíři z Čech.

2 A stejně tak netušil, jaký rozruch jeho teze způsobí nejen mezi obyčejnými lidmi. Tetzlovo úsilí sice vzalo za své, ale stížnosti a udání do Říma na sebe nenechaly dlouho čekat. Z politických důvodů byly klatba a inkviziční řízení odloženy. Římská kůrie si tehdy více hleděla toho, kdo se stane císařem po zesnulém Maxmiliánovi, nežli německého kacíře. Jakéhosi mezidobí využil vzdělaný profesor bohosloví Dr. Johann Mayer Eck a vyzval Luthera k veřejné disputaci na lipské universitě, která vznikla v roce 1409 poté, kdy němečtí profesoři ztratili převahu hlasů na Universitě Karlově v Praze. Dr. Eck (Luther ho nazýval posměšně Dreck) správně tušil, že v Lipsku nebude mít wittenberský reformátor mnoho příznivců. Disputace to byla ostrá, každému šlo o to, aby svými argumenty přesvědčil druhého i přítomné posluchače. Luther byl Eckem označen jako český kacíř, což Luther rázně odmítal. Dne 5. července 1519 ale došlo k rozhodujícímu zvratu. Luther si nechal přinést v polední přestávce opisy z kostnického koncilu. S překvapením zjistil, že koncil odsoudil i následující Husovo tvrzení: „Jediná je svatá církev obecná jakožto shromáždění předurčených.“ Načež se odpoledne přiznal k Husovi! Dr. Eck triumfoval, slavil vítězství, zatímco Luther prohrál. Eck Luthera dotlačil přesně tam, kam potřeboval a německý reformátor nemohl jinak. Pravda evangelia byla přednější nežli jeho osobní renomé a byla přednější i než jeho osobní bezpečí. Přihlásit se k Husovi znamenalo riskovat život stejně, jak ho před sto lety riskoval kacíř z Čech. Hus i Luther v určitém okamžiku svého života prohráli a stali se tak následovníky Krista, který také prohrál na golgotském kříži. Alespoň se to tak všem tehdy zdálo. Ukázalo se však, že teologie kříže je mocnější než učenci, řečníci a vládci tohoto světa. Bronislav Matulík

PŘÍBĚH MAMINKY MODLITEBNICE Moje vzácná maminka, kterou vidíte na fotografii, se tehdy nechala vyfotografovat s manželem, s mým bratrem a se mnou na památku, protože byla nemocná a myslela, že brzy zemře. Díky Bohu, nestalo se tak a nám dětem zůstali oba rodiče. Maminka pocházela z evangelické rodiny, spasení však dosáhla až ve smíchovském sboru tehdejší Jednoty českobratrské za kazatelů Marka a Bílého. Provdala se a na konci světové války se jí narodil můj bratr. Po několika letech pak i já. To už ale otec pracoval v Kutné Hoře u firmy Koukol a Michera čokoláda Lidka. My jsme se v mých dvou letech stěhovali za ním. Tam byla právě dobudována ve velké zahradě krásná moderní modlitebna, kam jsme pravidelně docházeli do shromáždění. Dvakrát v neděli a dvakrát v týdnu. My děti jsme chodily do besídky.

Foto rodiny Ondruškových z roku 1923

3 První kazatel, Ondřej Šrámek, byl brzy odvolán do nebeské slávy a až po delší době se nás ujali kazatelé Cvrček, Mikulecký a po nich Štifter. Doma nám otec večer četl z Bible a modlil se s námi. Před každým jídlem jsme děkovali Pánu. První modlitbička, kterou mě maminka naučila, byla ona známá Karafiátova: „V podvečer tvá čeládka, co k slepici kuřátka, k ochraně tvé hledíme, laskavý Hospodine.“ Když jsem pak byla schopná naučit se víc, naučila mě Modlitbu Páně, kterou jsme každý večer před spaním nesli k nebeskému Otci. Maminka pak uzavírala modlitbou přímluvnou. Často, když jsem se v noci vzbudila, klečela maminka u svého lůžka na kolenou. Při každé návštěvě u nás vyzvala hosty k modlitbě. Kazatel Mikulecký jí jednou řekl: „Sestro, když jdu za kazatelnu, já vás nevidím, ale cítím vaši přímluvnou podporu.“ Často ji vyzýval k veřejné modlitbě. Do památníku, který jsem od ní dostala, mi na první list napsala: „Bůh není jako člověk, aby klamal a jako syn člověka, aby želel. Což by řekl, zdaliž neučiní? Což by promluvil, zdaliž neutvrdí toho?“ (4 M 23,19) A k tomu doplnila slova Áronova požehnání: „Drahá dcero! Požehnejž tobě Hospodin a ostříhejž tebe. Osvěť Hospodin tvář svou nad tebou a buď milostiv tobě. Obratiž Hospodin tvář svou k tobě a dejž tobě pokoj. Tvá maminka.“ Na poslední stránku pro případ, kdyby ji Pán odvolal, vepsala: „Hvězdičko! Neplač! Aj zvítězil Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův. (Zj 5,5) Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec, první i poslední.“ (Zj 22,13) Když mi bylo dvacet let, Všemohoucí ukončil pozemskou pouť našeho otce a já i bratr jsme museli z domova za zaměstnáním. Maminka zůstala sama. Po čtrnácti letech si ji Pán vzal k sobě domů, což bylo pro mě velmi smutné údobí, které jsem překonávala jistotou, že co Bůh činí, dobře činí. Poslední maminčina slova byla: „Sbohem, drahé děti!“ V závěti mě žádala, abych na náhrobek nechala vyrýt: „I za mne drahá krev Pána Ježíše tekla. Haleluja!“ Což jsem splnila. Dále v závěti stojí: „Bůh žehnej mým dětem! Pozdravy a díky za lásku všem ve sboru Jednoty zde i všem mým osobním přátelům.“ Při rozloučení na kutnohorském evangelickém hřbitově, které řídil kazatel Štifter, se zpívalo: „Slož co srdce tísní, péči světu nech, Pánu pověz v písni o svých strastech všech. V temné noci žele pospěš k Ježíši, věř a doufej směle, bouř se utiší. Zná Pán, co tě tíží, zná tvé prosby hlas, s pomocí svou v kříži dostaví se včas. Slunko v zlatém lesku vzejde poznovu, ozáří tvou stezku k nebes domovu.“ Po letech mi dcera kazatele Šrámka řekla týden před svou smrtí: „Na modlitby tvé maminky není možné zapomenout.“ A tak děkuji, vzácná maminko, že jsi nás s naším prvním nadechnutím vložila do rukou Božích a celý život nás podpírala na modlitbách. V náručí Boží, odkud jsme vyšli, večer se všichni sejdeme zas! Dobromila Ondrušková

4

OHLÉDNUTÍ ZA POBYTEM MLÁDEŽE Milá sestro a milý bratře! Jak asi víte, vyjela jsem si od 26. srpna do 2. září do Červeného Hrádku u Sedlčan. Ubytovaná jsem byla na skautské základně v chatkách a částečně v budově. V extra domku tam byla prostorná kuchyň, kde jsem si vařila, a vedle záchody, kde … to nebylo moc pěkný. Přes den jsem hrála hodně fotbal a volejbal, taky chodila na procházky a od chvíle, co jsem u Vrby našla badmintonový pálky, tak si taky pinkala. Bez pohybu se moc venku nedalo být, byla dost zima. Měla jsem se ale dobře, zůstala jsem živá a až na pár bolení v krku a zvýšených teplot zdravá. Co jsem ale hlavně dělala, bylo paření (hraní) stolních her. Někdy jsem hrála Osadníky z Katanu, Dračí doupě a Dostihy a sázky, večer občas Mariáš či kostky. Častěji pak Scrabble a prakticky bez ustání Bang. To je hra, při které do sebe navzájem střílím, aniž bych věděla kdo jsem a proč to dělám. Jinak jsem psychicky v pořádku. Večer jsem se vždycky snažila přemýšlet nad vážnými věcmi, nejčastěji nad otázkami, které mně přicházejí na mysl a třeba si s nimi nevím rady, nebo mě prostě zajímá, jakými způsoby je možné se s nimi vypořádat. Jeden večer jsem si taky četla svědectví několika křesťanů, kteří toho v životě dost prožili. Jednou jsem se dívala na video. A v neděli jsem si udělala shromko, četla jsem si kázání přes sto let starý. Při těchto programech i mimo ně jsem zpívala za zvučného doprovodu dvou a více kytar. Málem bych zapomněla, že jsem taky byla na pěším výletě u Slap a že to bylo super. Jo a taky jsem hrála hru, kdy jsem v podobě holky s různými kusy oblečení chodila po okolí a navštěvovala kulturní akce. Ale to bylo jen jako a aby to nevyznělo, chodila jsem slušně oblečená a ta technopárty taky nebyla doopravdy. Tak, to už je snad všechno. Jen vás ještě může zajímat, že jsem se v maximu skládala z 48 částí. Myslim, že se mi ten týden opravdu vydařil. Posílám pozdrav! Vaše mládež

TEXT: Anna Chrásková, FOTO: Tomáš Majzlík, David Vrba

5

BIBLICKÉ HODINY V ŘÍJNU NA SMÍCHOVĚ 5. 10. 2006 Sedmero zamyšlení na smrt nemocného člověka – podle Komenského knihy Praxis pietatis 12. 10. 2006 Epištola Filipským 1,27-2,18 – společný rozhovor nad Písmem 19. 10. 2006 Epištola Filipským 2,19-30 – společný rozhovor nad Písmem 26. 10. 2006 Otázky a odpovědi – s Biblí v ruce budeme hledat odpovědi na všelijaké libovolné otázky, které nás zajímají

SVATBA V sobotu 21. 10. 2006 ve 14.00 hodin budou v modlitebně na Smíchově oddáni snoubenci Viktor Glier a Michaela Klemešová. Všichni jsme pozváni na společné shromáždění a následné svatební pohoštění v modlitebně našeho sboru.

SBOROVÝ DEN A NOVÝ KANCIONÁL Opět se sejdeme jako sbor i se stanicemi na sborovém dnu, který se uskuteční 22. října 2006. 9.30 – Dopolední shromáždění se svatou večeří Páně 11.30 – Společný oběd (na dvě až tři etapy) 14.00 – Odpolední program se zpíváním z nového Křesťanského kancionálu Prosíme sestry, aby s sebou přinesly nějaké pečivo ku zpříjemnění chvil strávených u společného stolu. Děkujeme. Bronislav Matulík

6

UHODNĚTE POHÁDKU Poslední den na sborové dovolené ve Střelských Hošticích mládež předváděla ukázky z pohádek a děti měly uhodnout, o jakou pohádku se jednalo. Své znalosti můžete prověřit i vy a ověřit si je v příštím čísle nebo u mládežníků samotných.

Foto: Zdeněk Seeman

7

INFORMACE ZE STARŠOVSTVA Benefiční klavírní koncert pro Bethesdu – Připravuje se na 24. listopadu 2006 v 19.00 hodin u nás na Smíchově. Hrát bude sestra Heryánová – Máchová. Adventní koncert na Smíchově – Na neděli 17. 12. 2006 v 17.00 hodin připravujeme adventní varhanní koncert. Interprety budou Kšicovi, dva varhaníci a jedna altistka. Bližší informace později. Evangelizační shromáždění – Připravíme na podzim 2007. Jednání s berounským staršovstvem – Celosborové staršovstvo jednalo s berounským o duchovním stavu, směřování a životě berounské stanice. Dlouhá diskuse se vedla také o stavbě berounské modlitebny. Studie, která byla dokončena, prošla schválením. Otázkou nyní zůstává, zda už nastala vhodná doba pro stavbu. Řevnice – Jednání s Řevnicemi nyní neprobíhají, neboť Tom Sampley (vedoucí práce) je v USA a tajemník pro evangelizaci byl mimo republiku a nyní je nemocen. Staršovstvo předalo vyřešení situace jemu a RCB.. Svatba – Svatební shromáždění (21. 10.) a následný program budeme muset koordinovat se sborovým dnem, který následuje (hned na druhý den 22. 10). Korespondence – Přišlo písemné poděkování z Prahy 13, ve kterém staršovstvo sboru děkuje za naše přijetí v letních měsících u nás na Smíchově. Hesla 2007 – Jako i v minulých letech jsme objednali 50 ks Hesel Jednoty bratrské na každodenní čtení. Bronislav Matulík

NAROZENINY V ŘÍJNU A LISTOPADU

Budu zachovávat přikázání svého Boha. Podpírej mě, jak jsi řekl, a budu žít, v mých nadějích mě nezahanbuj. Buď mi oporou a budu spasen, stále budu hledět na tvá nařízení. Ž 119,115-117

8

PRAVIDELNÁ SHROMÁŽDĚNÍ neděle

úterý

Smíchov

Mokropsy

Beroun

Hostomice

8 modlitební chvíle 930 shromáždění

9 shromáždění

9 shromáždění

1500 shromáždění každou 3. neděli v měsíci

45

30

00

1800 mládež 1830 rozhovory nad Biblí (ob týden)

středa

1900 biblická hod. 1900 2. středa v DPS

čtvrtek 1830 biblická hodina pátek

1615 dorost

1630 dorost

1700 biblická hodina

Vydává: Sbor Církve bratrské v Praze 5, Vrázova 4, 150 00; tel: 257 319 839; E-mail: [email protected]; www.cb.cz/praha5 Obsahová stránka: Bronislav Matulík, Jan Kolman, Ondřej Macek Grafická úprava a technická spolupráce: Adam Wichterle a Ondřej Košťák