05. Čínská cesta vzhůru s mnoha riziky strana 4 8. Dohoda s USA slibuje růst ekonomiky

Kresba: David Böhm

červenec 2013/05

Byznys v Číně Čínská cesta vzhůru s mnoha riziky strana 4–8

Objevte potenciál Japonska Dohoda s USA slibuje růst ekonomiky

Sourcing days spojují zahraniční nákupčí s českými dodavateli

strana 24

strana 29

HN044182

Český exportér Obsah:

4

Pohled na region

9

Česká republika láká kromě japonských turistů i japonské firmy

Bonton Polibkem nebo objetím dámy na uvítanou způsobíte v Číně faux pas

Rozhovor S napálenými českými podnikateli se v Číně setkáváme často

Státy v číslech Za pár let největší ekonomika světa

Úspěšný exportér V Číně přibývají bohatí lidé, kteří touží po luxusním evropském zboží

Obchodní politika

20

Ministerstvo pomáhá vývozcům s prezentací v čínských regionech Japonská šance pro české podniky Čína jako příležitost, ne jako hrozba Dohoda s USA slibuje růst ekonomiky Společná obchodní politika

Informační servis

Akcelerujte své podnikání do světa! Zahraniční podnikatelské mise Další příležitosti pro české exportéry Čína otevírá nebe pro soukromé lety investiční příležitosti v Mexiku a indii

26

bývalý ministr průmyslu a obchodu

Téma

Čínská cesta vzhůru s mnoha riziky

4

Martin Kuba

Kalendář akcí

Zahraniční veletrhy s českou účastí Slovníček/Kvíz

tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Editor: Ondřej Luštinec Foto: HN – Václav Vašků, Reuters, ČTK/AP, ČTK, Shutterstock, Thinkstock, archiv Technistone Group, Jan Ďurove, CzechTrade, LAA ČR, www.4ne.ru Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Michal Vocel, Kristýna Kněžková inzerce: [email protected] tisk: SEVEROTiSK s.r.o. Samostatně neprodejné

10 12 16 18 20

26

33

V

ážení exportéři, čtenářky a čtenáři, v tomto vydání Českého exportéra se ministerstvo rozhodlo věnovat pozornost Číně a Japonsku – státům, jejichž ekonomiky v regionu Asie hrají vedoucí roli a ve světovém měřítku zaujímají po USA druhou a třetí pozici. Význam obou zemí pro Česko spočívá jak v bilaterálním kontextu, tak v rozšíření spolupráce po linii EU. Pokud jde o bilaterální rovinu, v současné Exportní strategii České republiky na léta 2012–2020, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s podnikatelskou sférou, jsou obě tyto země zařazeny mezi státy, kterým je věnována zvláštní pozornost. Jde zejména o snahu posílit existující kontakty či podpořit hledání dalších možností pro nové projekty českých firem a rozvoj jejich komerčních aktivit. V tomto kontextu je posilována i síť zastoupení ministerstva o novou kancelář v Číně. Pokud jde o problematiku EU, podporuje ministerstvo současné iniciativy, které mají za cíl usnadnit vzájemný obchod a investování s ohledem na zájmy českých podniků. Nyní jde zejména o přípravu jednání o investiční dohodě mezi EU a Čínou a v případě Japonska o dobrý start do vyjednávání o Dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem. Přeji mnoho úspěchů všem exportérům a celé České republice.

český exportér červenec 2013, číslo 5

3

Téma

Čínská cesta vzhůru s mnoha riziky Vláda v Pekingu chce „přepnout“ hospodářský růst z vývozu a investic na spotřebu. Je to pokus o transformaci s mnoha neznámými.

N

ejlidnatější zemi světa se nepochybně podařilo to, o čem kdysi snil její „kormidelník“ Mao Ce-tung: velký hospodářský skok. Čína v polovině minulého desetiletí podle hodnoty hrubého domácího produktu (HDP) zaujímala šesté až sedmé místo na světě, dnes je druhá hned za Spojenými státy americkými. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že už v roce 2016 bude čínský HDP, přepočtený s ohledem na paritu kupní síly, větší než americký. Čínští komunisté na svém listopadovém sjezdu zvolili nejen nové, omlazené stranické a státní vedení na dalších deset let, ale také stanovili „strategické úkoly“. Čínská ekonomika se podle sjezdových závěrů do roku 2020 stane tou nejmohutnější na světě. Krátkodobé vyhlídky čínské ekonomiky jsou podle Asijské rozvojové banky i Mezinárodního měnového fondu poměrně příznivé. Tempo hospodářského růstu by se mělo letos a příští rok pohybovat mezi 7,7 až 7,8 procenta. Ale to je optimistický prognostický scénář. Počítá s tím, že bude pokračovat hospodářské zotavování USA, které jsou největším odbytištěm čínského zboží (loni za skoro 352 miliard dolarů). A krize v eurozóně by se neměla dále prohlubovat.

Zapřáhnout nového tahouna bude těžké

Personální výměna na nejvyšších stranických a státních postech proběhla koncem minulého roku hladce. Další hospodářský vzestup už tak jednoduchý nebude. Už proto, že Čína, jejíž vývoz odpovídá zhruba 28 procentům HDP, se stala mnohem citlivější na globální konjunkturu. To se ukázalo i v posledních letech. Tempo růstu čínského HDP loni zpomalilo na 7,8 procenta ve srovnání s 9,3 procenta v roce 2011. Jak uvádí 4


Václav Lavička [email protected]

Čína

(vybraná fakta za rok 2012) Počet obyvatel: 1354 milionů, z toho ve městech 52,6 procenta Počet zaměstnaných: 767 milionů, z toho ve městech 371 milionů Hodnota HDP: 51,93 bilionu jüanů (meziroční růst o 7,8 procenta) Vývoz zboží: 2,04 bilionu dolarů (meziroční růst o 7,9 procenta)

Dovoz zboží:

1,84 bilionu dolarů (meziroční růst o 4,3 procenta) Počet osobních aut*: 53 milionů (meziroční růst o 20,7 procenta) Uživatelé mobilních telefonů: 1,11 miliardy Uživatelé internetu: 564 milionů čínský jüan je zhruba 3,2 Kč, dolar 19,8 Kč * pro soukromé účely Zdroj: Čínský statistický úřad

Meziroční změny HDP (v procentech) Čína jde nahoru mnohem rychleji než svět

14,2

15 Čína

svět

12 9

8,2 8,4

6

4,0

4,7 3 0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013** 2014**

-3

Asijská rozvojová banka, bylo to nejméně za uplynulých 13 let, ale pořád více než „směrné číslo“ vlády (7,5 procenta). Číňané v minulosti sázeli hlavně na export, pro který pracovaly miliony levných dělníků. Později se k exportnímu motoru, podporovanému i podhodnoceným kurzem jüanu, přidaly mohutné investice. Takový růstový model docela fungoval. Zvláště když se pramálo dbalo na ochranu životního prostředí. Hospodářství v období 1990 až 2008 rostlo v průměru o 10 procent ročně. Podíl obyvatel žijících v krajní chudobě za posledních 30 let klesl z 80 na 13 procent, uvádí ve své analýze ruský peněžní ústav Sberbank.

-0,6

** předpověď MMF Zdroj: Mezinárodní měnový fond

Závažné vnitřní disproporce

Avšak zmíněný model má také vady na kráse. Vyústil v hlubokou nerovnováhu v čínském zahraničním obchodě, která se projevuje dlouhodobě velmi vysokými přebytky. To vyvolává velkou nelibost u zahraničních partnerů, hlavně pak ze strany USA. Jsou zde však i četné „vnitřní“ disproporce a problémy. Rostoucí míra špatných půjček v peněžním sektoru. Zhoršující se demografická situace jako důsledek „politiky jednoho dítěte“ v čínských městech. Existují i politická rizika. Nelze vyloučit, že sílící střední vrstva bude požadovat větší podíl na rozhodová-

Téma Dveře do Kremlu má letos zvolený nový čínský prezident Si Ťin-pching otevřené. Jak prohlásil, Rusko je pro Čínu „nejdůležitějším strategickým partnerem“. Podle některých západních expertů ale Rusové sledují čínský ekonomický růst se závistí a nedůvěrou, mimo jiné kvůli rostoucímu vlivu Číny v bývalých sovětských republikách Střední Asie. Fotografie je z březnové návštěvy čínského prezidenta v Moskvě. FOtO: rEUtErS

ní. Dnes je to tak, že úspěšná kariéra v byznysu i veřejné správě těsně souvisí s členstvím v komunistické straně. Její členové (asi 80 milionů) tvoří šest procent obyvatel. Ročně se přijímá zhruba milion nových členů. Vysoké školy každý rok opouští kolem sedmi milionů absolventů, kteří chtějí být úspěšní... Překážkou v další výstavbě „socialismu s čínskými rysy“ může být i velice silný vliv státu v hospodářství. Firmy s jeho majetkovou účastí mají ve srovnání s menšími soukromými podniky mnohem snazší přístup k bankovním úvěrům.

Hlavním pilířem růstu se má stát spotřeba

Čína se vyznačuje mimořádně vysokou mírou investování ve vztahu k HDP. Tím v podstatě opakuje to, co v minulosti dělaly Japonsko a Jižní Korea. Ale míra investování v Číně, která v roce 2011 dosáhla 48 procent HDP, překonala maximální úroveň, kterou Jižní Korea zaznamenala v roce 1991, když v ní vrcholila industrializace (40 procent HDP). Japonský „investiční doping“ vyvrcholil v roce 1973, kdy míra investování činila 37 procent. O tom, že Čína musí vyměnit pomyslný motor hospodářského růstu, nikdo nepochybuje. Západní experti v této souvislosti hovoří o začátku transformace, která bude dlouhá a bolestivá. Je to úkol s mnoha neznámými. Už s ohledem na to, že čínské firmy ani vláda si nemohou dovolit podněcovat soukromou spotřebu tím, že se budou nominální mzdy zvyšovat dvouciferným tempem. To by se nutně projevilo na slabší konkurenční schopnosti čínského zboží. Vláda v Pekingu se snaží podpořit spotřebu zvyšováním sociálních výdajů. Ale ty zůstávají podle hodno-

cení Asijské rozvojové banky nadále nízké a systém sociálního zabezpečení je stále nedostatečný. To je důvod, proč si Číňané zvykli hodně spořit, hlavně na stáří. Domácnosti měly koncem minulého roku na bankovních účtech zhruba 41 bilionů jüanů, což byl ve srovnání se závěrem roku 2008 skoro dvojnásobek. Vláda sází na to, že domácnosti začnou díky velkorysejším sílícím sociálním transferům méně spořit, zato více nakupovat. Taková politika by ale znamenala zvyšující se tlak na veřejné rozpočty. Vláda ale ujišťuje, že více peněz na sociální účely jí přinese

lepší výběr daní, další liberalizace cen energií. Kromě toho budou zavedeny ekologické daně a větší část dividend vyplácených státními podniky půjde na sociální účely.

evropa: nepřívětivá, ale žádaná „nevěsta“

Čína se díky své rostoucí hospodářské síle na globální scéně stále více prosazuje jako přímý investor. V žebříčku, který letos v červnu zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), jí s 84 miliardami dolarů (údaj za rok 2012) patří třetí příčka za druhým Japonskem a za vedoucími Spojenými státy.


5

Téma

Továrna Volkswagenu v Šanghaji vyrobila v červenci už miliontý vůz značky Škoda. Jubilejním autem je Škoda Rapid. Čína je pro Škodovku největším trhem, ze všech prodaných vozů automobilky jich lidé v Číně loni koupili čtvrtinu. FOtO: ČtK/AP/WAnG ZhUO

Hlavní obchodní partneři Číny

Dynamika česko-čínského obchodu

(rok 2012, v miliardách dolarů)

(v miliardách korun)

Evropská unie

212,1 132,9 18,0 195,8

168,6 44,1 18,8 132,2

6,8 2003

323,5

Hongkong

Japonsko

4,8 2002

351,8

USA

204,3

ASEAN

177,8

3,1 2001

334,0

44,1

Indie

47,7

Tchaj-wan

36,8

Vývoz z Číny Dovoz do Číny

Zdroj: Čínský statistický úřad

7,0 2004

91,0

7,2 2005

94,1

13,2

2008

15,9

2009

23,2

2010

29,5

2011

32,7

2012

Čisté disponibilní příjmy na člena domácnosti

3587 2006 města

6

4761

4140 2007 venkov

185,7 212,5 199,9 295,8 334,3 305,2

2008


24 565 19 109

17 175

15 781

13 786

128,2

Zdroj: Český statistický úřad

(jüanů ročně, čínský jüan je zhruba 3,2 Kč)

11 759

75,2

14,0 2007

87,7

Rusko

Dovoz do ČR Vývoz z ČR

61,3

9,0 2006

151,6

Jižní Korea

40,6

5153 2009

5919

2010

21 810

6977

2011

7917

2012

Zdroj: Čínský statistický úřad

Mnohé čínské společnosti, které se chystají investovat v Evropě nebo už jsou na jejím trhu přítomny, jsou toho názoru, že starý kontinent není vůči nim zdaleka tak vstřícný jako Afrika, Blízký východ nebo Latinská Amerika. Vyplývá to z průzkumu, který na počátku letošního roku zveřejnila newyorská analytická společnost Rhodium Group. Číňanům podle ní v Evropě nejvíce vadí byrokratické průtahy při rozhodování, spletité právní normy i vysoké náklady. Poukazují také na potíže se získáváním víz a pracovních povolení pro čínské zaměstnance. Svou roli sehrávají také kulturní rozdíly a odlišný manažerský styl. Číňané přitom společný trh EU pokládají za otevřený. Evropu – přes zmíněné výhrady – vidí jako bezpečnou a spolehlivou destinaci pro přímé investice. Skoro tři čtvrtiny (72 procent) čínských přímých investic v období 2004 až 2010 směřovaly do Asie, do Evropy jenom pět procent, uvádí newyorská analytická společnost Rhodium Group s odkazem na oficiální údaje Pekingu. Význam Evropy v investičních plánech čínských společností ale stoupá. Zatímco před rokem 2008 do Evropské unie přitékaly jejich přímé investice za méně než miliardu dolarů ročně, během dvouletého období 2009 až 2010 to celkem bylo šest miliard dolarů. A v následujících dvou letech (2011–2012) více než 10 miliard dolarů. Krize v Evropě nabídla čínským investorům dobré nákupní možnosti, zvláště když nejvíce zadlužené státy nabízejí své majetkové podíly v zajímavých firmách. Číňané získávají aktiva nejenom v sektoru veřejných služeb, ale stále více je zajímají ty oblasti, které jim umožní modernizovat vlastní technologie a zvýšit přidanou hodnotu v zásobovacím řetězci. Na akvizice v evropském strojírenství a automobilovém průmyslu Číňané do konce roku 2012 vynaložili šest miliard dolarů. Jde například o převzetí švédského Volva nebo o majetkový vstup do německé firmy Putzmeister (největšího světového výrobce autočerpadel betonu a dalšího stavebního zařízení) či italského stavitele jachet Ferretti Group. Uvedené firmy získaly od čínského partnera dodatečný

Nechte většinu rizik zahraničního obchodu na Citi. Citi jako jedna z prvních bank v České republice zajistila v červnu 2012 prostřednictvím Citi Čína vystavení bankovní garance na území Číny, v čínštině a v lokální měně renminbi (RMB). Tento produkt je dalším z mnoha, kterým Citi demonstruje svoji inovativnost, náskok na trhu a vysokou přidanou hodnotu pro klienty v České republice. Uvedený produkt umožní klientům Citi vystavovat, přijímat a vypořádávat akreditivy a garance v RMB s jejich obchodními partnery z Číny. Současně nabízíme klientům alternativní řešení v oblasti dokumentárního platebního styku pokrývající mnohá rizika zahraničního obchodu.

HN043246-5

www.citibank.cz | [email protected] |+420 233 061 700

Téma

Pohled na čínskou přehradu Tři soutěsky, jejíž součástí je největší vodní elektrárna na světě. Přehrada slouží i jako ochrana před povodněmi. Kvůli stavbě obrovského vodního díla se muselo přestěhovat 1,3 milionu lidí. FOtO: ShUttErStOcK

kapitál a snazší přístup na rychle rostoucí asijské trhy. Číňané se ve svém akvizičním tažení od samotného počátku zajímají o nerostné zdroje. Těžební sektor je láká také v USA, kde se čínský státní ropný koncern CNOOC v březnu roku 2005 pokusil převzít firmu Union Oil Company of California (Unocal). Číňané tehdy v USA vyvolali bouřlivou politickou reakci. Mnozí zákonodárci poukazovali na to, že převzetím Unocalu by byla ohrožena národní bezpečnost USA. Firma CNOOC poté od svého úmyslu ustoupila. Konflikt s americkými politiky ale Číňany neodradil. Po kratší pauze se v USA pustili do akvizic v nekonvenční těžbě ropy a plynu, do které v letech 2010 až 2012 investovali přes pět miliard dolarů. Do evropského ropného a plynárenského průmyslu dokonce sedm miliard dolarů, včetně společných podniků (například čínská společnost Sinopec – britská Talisman v těžbě ropy a plynu). 8


Platební styk a obchodování v Číně a Japonsku Čína – je zemí, jejíž pravidla měnové kontroly patří k nejstriktnějším v Asii. Otevření cizoměnového účtu v Číně už nepodléhá schválení State Administration of Foreign Exchange, kapitálové účty jejímu schválení ale dál podléhají a rovněž trvá omezení týkající se využití účtů pouze pro specifické účely dle jejich typu. Přísně regulovány jsou i cizoměnové toky jak čínských rezidentů, tak nerezidentů. Čínský jüan (RMB) není volně směnitelný, měnové konverze je možné uskutečňovat jen na území Číny. V rámci podpory přeshraničního obchodu uskutečňovaného v jüanech mají od roku 2012 oprávnění obchodovat v jüanech ty společnosti, které jsou držiteli exportní a importní licence. Všechny tyto společnosti mohou využít daňového zvýhodnění, které se vztahuje na RMB úhrady za exportované zboží.

Helena Port

obchodní ředitelka oddělení platebního styku, Citibank

Výše kreditního a debetního úročení je omezena limity stanovenými místní centrální bankou. Rezidenti si mohou v Číně zakládat běžné účty v RMB bez omezení, otevření účtů v cizích měnách podléhá regulacím. U nerezidentů je tomu naopak – cizoměnové účty si mohou otevřít bez problémů, otevření RMB účtu v Číně podléhá komplexním pravidlům. Japonsko – na rozdíl od Číny je v Japonsku možné otvírat rezidentní i nerezidentní účty jak v domácí měně, japonských jenech (JPY), tak v zahraničních měnách bez omezení. Pouze přeshraniční převody, které nesouvisejí s obchodními transakcemi, přesahující ekvivalent 30 milionů JPY a přeshraniční převody kapitálu nad ekvivalent 100 milionů JPY podléhají reportovací povinnosti národní bance Bank of Japan.

Pohled na region

Česká republika láká kromě japonských turistů i japonské firmy Japonci na Česku oceňují kvalifikovanou a vynalézavou pracovní sílu, geografickou polohu i kvalitní subdodavatele.

V

Josef Lébl poradce generálního ředitele, Czechinvest

[email protected]

50. letech minulého století, po válečné odmlce, začalo Československo navazovat s Japonskem kontakty, v roce 1957 došlo k obnově diplomatických vztahů a začala růst vzájemná obchodní výměna. V roce 2012 obrat mezi Českou republikou a Japonskem dosáhl 70 miliard korun. Vývoz z Česka je přitom čtvrtinový oproti dovozu z Japonska, které se dnes řadí na 18. místo v objemu českého zahraničního obchodu. Výrazné zvýšení vzájemného obchodu a investic se očekává po ukončení probíhajících rozhovorů a uzavření Dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem (FTA).

přímé investice z Japonska

Mezníkem v přílivu japonských investic do Česka se v roce 1996 stal projekt firmy Matsushita Electric Industrial (Panasonic), která investovala do závodu na výrobu televizorů na plzeňských Borských polích přes 190 milionů dolarů. Tato investice měla velkou publicitu a ohlas v japonských obchodních kruzích a vzbudila o Česko značný zájem. Výsledkem je skutečnost, že z hlediska objemu přímých zahraničních investic zprostředkovaných a evidovaných CzechInvestem je Japonsko na 2. místě hned za Německem. Pokud jde o objem japonských investic do zpracovatelského průmyslu ve střední a východní Evropě, Česko podle Japan External Trade Organization zaujímá 1. místo. Japonci u nás oceňují zejména kvalifikovanou a vynalézavou pracovní sílu, geografickou polohu v srdci Evropy, průmyslovou tradici, rozvinutou infrastrukturu, kvalitní subdodavatele, jazykovou vybavenost, historii a bohatou kulturu. Pro Česko hovoří rovněž aktualizovaný systém investičních pobídek. Japonci se svými investicemi přinesli do Česka nejen svůj kapitál, moderní

Hlavní budova japonského výrobního závodu Panasonic AVC Networks Czech v Plzni FOtO: ČtK

Důležité kontakty v Japonsku Velvyslanectví České republiky v Tokiu 3-11-5 Hiroo, Shibuya-ku, 150-0012 Tokyo Kateřina Fialková, velvyslankyně Telefon: +813 34 0081 22-3, Nouzová linka: +81 90 7711 8159, pro volání v Japonsku 090 7711 8159 E-mail: [email protected], www.mzv.cz/tokyo Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Tokiu 15th Floor, Cerulean Tower, 26-1, Sakuragaoka-cho, Shibuya-ku, 150 8512 Tokyo Eliška Nováková, vedoucí zastoupení tel.: +81 (0) 3 5456 5282 e-mail: [email protected] www.czechtrade.cz

technologie, významný nárůst českého exportu, ale i svoji kulturu, smysl pro pořádek a bezpečnost práce. Pro české zaměstnance představují také možnost odborného růstu. Dlouhodobým záměrem japonských investorů je postupně předávat vedení organizace nebo výrobního závodu domácím manažerům.

Jak zlepšit investiční prostředí v česku

Japonští manažeři působící ve vedení firem v Česku vyjadřují spokojenost s investičním prostředím u nás. Z dosavadních statistik vyplývá, že žádný japonský investor neodešel z České republiky v důsledku problémů, které by vznikly z české strany. Nicméně některé nové vyhlášky nebo novely zákonů (pracovní povolení, cizinecký zákon) způsobují komplikace pro japonské vedoucí pracovníky firem nebo jejich specialisty, kteří zde žádají o povolení k pobytu. Na zlepšení této situace už pracují zainteresovaná ministerstva. Pro zahraniční investory představuje Japonsko náročný trh, který však nabízí dlouhodobě prosperující podnikání. Podle posledních statistik působí dnes v Japonsku úspěšně pět českých firem v oblastech IT, softwaru, nanotechnologií apod. Tyto firmy i stávající čeští exportéři mohou být příkladem pro další české podniky, aby začaly uvažovat o možnostech navázání obchodních vztahů nebo o investici v Japonsku.


9

Bonton

Polibkem nebo objetím dámy na uvítanou způsobíte v Číně faux pas Čtvrtina čínské populace používá jen tři druhy příjmení. Manželka nepřebírá jméno manžela, takže pokud potkáte pana a paní Wangovi, jsou to celkem často dva cizí lidé.

Martin Kříž sinolog a spolupracovník redakce

[email protected]

N

ení to tak dávno, kdy bylo cestování do Asie výjimečnou událostí. Dnes je ale pro stále rostoucí komunitu evropských a amerických obchodníků rutinou a obávané mezikulturní fenomény zábavnou kratochvílí. Tito lidé už zpravidla vědí, že předávat vizitku se má oběma rukama, stejně jako i vizitku přijímat. Že obdarovat se v Asii sluší při každé schůzce a že nelze darovat tak skandální předměty, jako jsou hodinky (symbol vyprchávajícího života), kapesníčky, nože, nůžky (ostré přerušení přátelství) a navíc dárková balení v bílé (pohřební) barvě. Naopak ideálním dárkem jsou různé druhy kvalitního alkoholu, cigarety nebo velice kvalitní sypaný zelený čaj. Poslední dobou jsou populární i různé zdraví prospěšné potravinové doplňky. To se týká tedy hlavně střední a starší generace. O mladých platí, podobně jako u nás, že nic nerozzáří úsměv obdarovaného víc než poslední model mobilního telefonu iPhone nebo tablet iPad, případně jiné technologické novinky. Jako Evropané jen stále trochu zápolíme s asijskou krajovou zvyklostí zeširoka několik hodin vyprávět při obchodní schůzce na témata jako počasí, rodina, osobní hobby a netrpělivě poposedáváme, dokud se konečně nezačne mluvit k věci. Což se mimochodem může stát až po několika dnech vzájemného oťukávání.

pozdravy a oslovování

Na rozdíl od Japonska, kde se při pozdravu lidé prakticky zlomí v pase, je v čínských podnikatelských kruzích (a také v Jižní Koreji a většině zemí jihovýchodní Asie) takovéto chování u Evropana považované za pomýlené, asi tak 10


Dárkové balení v bílé barvě je v Číně nevhodné, bílá je totiž pohřební barva. Pokud by navíc v balíčku byly hodinky, vnímal by je Číňan jako symbol vyprchávajícího života. ilUStrAČní FOtO: ShUttErStOcK

jako pozdravit arabského obchodníka sepjatýma rukama po vzoru indického pozdravu namasté. Je obvyklé si podávat ruce, snad oproti našim zvyklostem jen s lehkou úklonou, ale pouze hlavy. Lze říci, že Číňané se spíše vyhýbají fyzickým kontaktům. A proto je lépe vyčkat, až podá ruku čínský partner. Toto platí zejména ve vztahu k opačnému pohlaví. Pozor. Ono italské nebo španělské vřelé obětí a vášnivý trojnásobný polibek může nepoučená čínská mladá žena vnímat asi tak podobně, jako by ta naše vnímala žertovné poplácání po pozadí nebo něco ještě více nezdvořilého. Tedy pokud nechceme vidět čínskou manažerku paralyzovanou studem, takové chování se nedoporučuje.

čínská jména

Více než 1,3 miliardy obyvatel Číny požívá pouze na 600 příjmení a podle některých statistik se až 85 procent populace dělí o jen asi 100 příjmení. Čínské příjmení je obvykle složené z jedné slabiky, výjimečně je dvouslabičné. Určitě neprojevujte překvapení, když se setkáte s lidmi téhož příjmení, není to nic neobvyklého. Vždyť jen tři nejčastější příjmení Wang, Li a Zhang používá dohromady více než 25 procent populace. V historických dobách bylo časté, že čínský vládce pojmenovával obyvatelstvo na ovládaném území svým jménem, a tak je dodnes nejrozšířenějším jménem Wang (Král). Počet osobních jmen je ale v Číně na rozdíl

Bonton

Jak si získat respekt

Získat si srdce a dlouholeté přátelství znamená v Asii jedinou záruku společného dlouhodobého kontraktu – mnohem větší než podrobná smlouva o smlouvě budoucí napsaná nejšikovnějším právníkem. A právě pro navázání přátelství jsou důležité znalosti. Je důležité znát podrobnosti a souvislosti reálií a předmětu podnikání, mít úctu k tradici, drobné jazykové dovednosti, případně neotřelé postřehy o partnerově jazyce, zemi, kultuře, tradicích a obyčejích (pozitivní nejlépe, i když nejenom). Právě pokud budete vystupovat tímto způsobem, získá váš čínský partner originální historku k vyprávění doma na téma „Jak nás vidí oni“ – to je v Číně velice žádané zboží při diskusi s přáteli. Další oblíbená témata jsou čínské logické paradoxy, jídlo a nekonečné jazykové dvojsmysly. Z úst cizince zní velice neotřele a rozhodně si díky nim Číňan lépe na veletrhu zapamatuje toho rozverného člověka se směšně modrýma očima a nažloutlými vlasy, když navíc často zaměňuje z jeho pohledu nepatrné země (velikosti většího čínského města), jako jsou Švýcarsko se Švédskem, Slovinsko se Slovenskem nebo Česko s Čečnou.

Zatímco v Japonsku je běžně součástí pozdravu hluboká úklona, v čínských podnikatelských kruzích je takové chování u Evropana považováno za pomýlené. ilUStrAČní FOtO: thinKStOcK

Čínská média, včetně internetu, jsou silně cenzurovaná. V důsledku toho jsme často mnohem více na západě informováni o některých – z našeho úhlu pohledu jednoznačně negativních – společenských jevech (případně přírodních a ekologických katastrofách) než většina Číňanů. To je také jeden

z hlavních důvodů, proč se i dnes hodně vzdělaných a jinak i relativně liberálně naladěných velkoměstských Číňanů stále vyhýbá diskusím s cizinci na některá témata, jako je politická nezávislost Tchaj-wanu a Tibetu. To ale neznamená, že citlivě uchopené téma musí být vždycky absolutní tabu.

inzerce HN044144

od evropských zvyklostí prakticky neomezený. Naprostá většina osobních (tedy „křestních“) jmen u Číňanů obsahuje 1 až 2 slabiky. Dvojslabičná osobní jména jsou dnes častější, asi 80 procent případů, a na vizitce je najdeme vždy až za příjmením, to stojí vždy psáno první. Pokud tedy na vizitce čteme Wang Xiaokang, oslovení nebude pane Xiaokangu, ale správně pane Wangu. A ještě něco. Manželka si v Číně po svatbě zpravidla své příjmení nemění – tedy pozor, žena pana Wanga není paní Wangová. Anebo naopak, paní Wangová nemusí mít a také velice často ani nemá s panem Wangem (tedy samozřejmě kromě příjmení) nic společného. Dnes v době globalizace je běžné, že mnoho Číňanů je v častém kontaktu se západními obchodními partnery, a tak často užívají pro nás uchopitelnější jména, jako například paní Rebecca Zhang. Pokud máme štěstí a narazíme na čínského bohemistu (čeština se vyučuje na jedné z pekingských univerzit jako vedlejší specializace již mnoho let), může nás na jeho vizitce překvapit Čeněk Wang nebo Markéta Li apod.


11

Rozhovor

S napálenými českými podnikateli se v Číně setkáváme často Tři věci potřebuje firma, když chce uspět na čínském trhu. Světově konkurenceschopný produkt, člověka, který se bude věnovat jen této zemi, a velkou dávku trpělivosti.

U Aleš Červinka vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Šanghaji [email protected]

Vystudoval finance a obchod na brněnském VUT, pak nastoupil do firmy Rieter, která vyrábí textilní stroje. Přes rok působil na její pobočce v Šanghaji jako prodejní manažer, v Číně později pracoval i pro firmu ETA Hlinsko. Krátce působil jako produktový manažer firmy Hannah a od roku 2006 vede kancelář agentury CzechTrade/MPO ve východočínské Šanghaji.

ladislav Graner vedoucí zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Chengdu [email protected]

Studoval mezinárodní obchod ve Velké Británii, USA a Číně, pracoval v dopravní společnosti TranSo Transport, potom pro firmu Freytag & Berndt, vedl projekt prezentace Prahy na světové výstavě Expo v Šanghaji. Od loňska působí na zastoupení CzechTrade v Číně, rok vede kancelář v západočínském Chengdu.

12


spěchaný český manažer s notebookem pod paží a třemi schůzkami za den, kterému už zítra letí letadlo zpátky, v Číně narazí. Obchody tam jdou vlastním tempem, podle jiných pravidel než v Evropě, a často ani po roce intenzivní práce nemusíte vidět výsledky. Ale trh nejlidnatější země světa má stále veliký potenciál, jen je potřeba vědět, jak s ním zacházet. Prosadit se není lehké a chce to ohromnou trpělivost, navíc si české firmy musejí dát pozor na patentovou ochranu a podvodné nabídky, shodují se Aleš Červinka a Ladislav Graner ze zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Číně. Čína je teď takový trend, na tamní trh míří hodně českých firem, další to zvažují. Co potřebují, aby mohly uspět? A. Č.: Musejí mít skvělý produkt, který uspěje ve světové konkurenci. To je základní a nezbytná podmínka, s takovou technologií mají potenciál. L. G.: Číňané už si umějí sami vyrobit mnoho technologicky složitých věcí a mají zájem o to, co nemají nebo neumějí. Vstupovat na čínský trh s výrobkem, který není konkurenceschopný ani na vyspělých trzích ve světě, nemá smysl. Takže pokusy vydělat v Číně vývozem starších technologií neuspějí? A. Č.: Tohle fungovalo tak před pěti lety, že se do Číny prodávaly starší technologie. Teď už je tam tak ostrá konkurence a čínský trh je tak vyspělý, že to nejde. Čína si nyní prostě žádá to nejlepší, pokud chcete uspět v konkurenci špičkových zahraničních firem a také čím dál lepších čínských podniků.

Kristýna Greplová [email protected]

L. G.: Čínský trh si dnes žádá špičkové zboží, s ničím horším neuspějete. Nebojí se české firmy vyvážet do Číny technologie? Kvůli čínským padělkům, porušování patentů… A. Č.: Ta obava tam je a není neoprávněná. Rozhodně se vyplatí zažádat si o registraci ochranné známky či patentu přímo pro čínský trh, protože v Číně mezinárodní patenty moc nepomohou. Pokud máte čínskou ochrannou známku, tak na mezinárodních veletrzích, třeba v Šanghaji, jsou zřízeny speciální stánky, kde můžete podat oficiální stížnost na padělatele, který používá vaši ochrannou známku či známku, kterou máte v procesu registrace. To celkem funguje. Co v případě společných podniků, kde člověk s čínským partnerem sdílí svoje know-how? A. Č.: Když vstupujete s Číňany do joint venture, tak do něj musíte už jít s tím, že se časem tu technologii od vás naučí. Takže je potřeba držet neustálý náskok ve vývoji, pracovat na nových hi-tech strojích, tím budete mít nad svými partnery navrch. Protože jakmile se vám vyrovnají, tak už s vámi dál spolupracovat nepotřebují. L. G.: Čína je ohromně silný konkurent. Zahraniční firmy musejí neustále investovat do výzkumu a vývoje, protože jinak je snadno předběhne. A. Č.: Třeba v komunikačních technologiích už je Čína na špičce, už nikoho nedohání, naopak zbytek světa s ní teď musí držet krok. V jakých oborech se už českým firmám podařilo prosadit? A. Č.: Nejvýraznější stopu v čínském byznyse nyní zanechávají společnosti Škoda

Rozhovor Auto a Home Credit. Pak samozřejmě firmy ze strojírenství, těžká důlní technika, letectví, zdravotnická technika, české sklo a lustry. Ale i biotechnologie, nanotechnologie nebo hudební nástroje, potraviny a nápoje. Na čínském trhu se Čechům podařilo uspět s potravinami? A. Č.: Ano, dovážejí sem třeba společnosti Emco, Marlenka, Budvar, Černá Hora, Zaječická hořká a čeští vinaři. A jsou obory, kam se naopak nevyplatí vůbec vstupovat? L. G.: Spíše se jedná o obory, které jsou omezené či silně regulované pro vstup zahraničních subjektů. A. Č.: V Číně existuje takzvaný katalog zahraničních investic, kde jsou uvedeny podporované obory – například hi-tech, výzkum a vývoj. Tam jsou i různé pobíd-

L. G.: Určitě. To je něco, na co se musejí už dopředu připravit. Čína je ze svojí podstaty úplně jiná, byznys se tam dělá odlišně, způsob obchodního jednání je rozdílný, kultura pro nás úplně cizí, lidé nevyzpytatelní, ohromná byrokracie a vše déle trvá. Nemá smysl pokoušet se proniknout na čínský trh bez někoho, kdo se tomu bude věnovat naplno, kdo se vyzná. Bez toho nejde uspět? A. Č.: To je úplně zásadní, mít člověka nebo tým lidí, kteří mají na starost výhradně Čínu. Někoho, kdo rozumí jazyku i lidem, bude v Číně dlouhodobě nebo tam bude alespoň pravidelně jezdit. Takže vstup na čínský trh rovná se celkem velké výdaje? A. Č.: Je potřeba do tohoto trhu investovat hodně peněz a hodně času

Nestačí zajet na jeden veletrh a poslat dva tři e-maily v angličtině, to k ničemu nepovede a firma pak na čínský trh zanevře. ky a zvýhodnění pro zahraniční firmy. Pak jsou obory omezené pro vstup exportérů a potom obory přímo zakázané – třeba zbrojní průmysl. Čeká české firmy v Číně něco jako kulturní šok?

– a tam se firma musí hned na začátku rozhodnout, jestli oboje má. A potřebuje i odhodlání a vytrvalost. Protože vlastní zastoupení stojí peníze, rozjet obchody na čínském trhu trvá, cesty jsou nákladné – a výsledek se dostaví až v řádu let, rozhodně ne týdnů, jak

Desatero pro obchodování s Čínou podle agentury czechtrade 1. Bez aktivní přítomnosti na čínském trhu neprorazíte. 2. To, co by v Evropě trvalo hodinu, bude v Číně trvat i sedmkrát déle. Nebuďte ve stresu a na obchodní jednání si vyčleňte dostatek času. 3. Čínský partner vám nikdy neřekne ne a zřídka vyjádří otevřeně svůj názor, aby neztratil tvář. 4. Ujistěte se (raději několikrát), že vám obchodní partner skutečně rozumí. 5. Naučte se pár čínských slovíček, nebojte se jídelních hůlek a alkoholu (časté přípitky u jídla). 6. Buďte zdvořilí a trpěliví. 7. Propagační materiály si připravte v čínštině. 8. Mějte na paměti časté cesty do Číny. Osobní jednání je nutností. 9. Vytvořte si pozitivní vztah k Číně, obchodní partner to vycítí. 10. Využijte znalostí a dlouholetých zkušeností pracovníků zahraničních zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu / agentury CzechTrade při obchodování s čínskými partnery.

inzerce

HN044161

www.ceb.cz

Vnímejme vývoj zahraničních trhů Inspirujme domácí výrobce Zvolme cestu partnerství Exportujme!

Rozhovor někdy podniky očekávají. Nestačí zajet na jeden veletrh, rozdat vizitky a pak poslat dva tři e-maily v angličtině, to k ničemu nevede. Firma pak na čínský trh zanevře – řeknou: No Čína, my jsme tam byli, a k ničemu to nevedlo. L. G.: Čínu nejde vyzkoušet jenom tak napůl. A i když jste odhodlaní, musíte mít ještě koňskou dávku trpělivosti. Viděl jsem několik případů, kdy firma poslala do Číny člověka na rok, a pak ho stáhli, protože neměl výsledky. Jenže za rok nejde mít výsledky. Teprve po dvou letech se začne něco rýsovat a po třech letech se začne něco dít. Takže firma by se měla rozmyslet, kolik chce do Číny investovat. Proč je tak složité uzavřít v Číně větší obchody, že to může trvat i dva tři roky? A. Č.: Stává se, že přiletí český manažer, uspěchaný, s notebookem pod paží, má naplánované tři schůzky za den a zítra už mu letí letadlo. To není čínský styl. Tam je jednání v poklidu, pozvání na oběd, na večeři, chtějí vás poznat, vytvořit si vztah, na kterém je pak možné zakládat byznys. Cizí manažeři se snaží prosadit evropský model obchodu v Číně, ale to nejde, tam prostě musíte fungovat podle čínského modelu. A ten je jaký? L. G.: Hodně malých českých firem má tak akorát na jednu letenku do Číny a myslí si, že tam udělají díru do trhu. Jenomže tak to není. První schůzka je jen zdvořilostní. Osobní styk je důležitý, vztahy se budují postupně, jsou závislé na hierarchii. Čínská strana třeba očekává, že s nimi přijede za firmu jednat co nejvýše postavený člověk. A. Č.: Čeští manažeři na Dálném východě narážejí na odlišné kulturní prostředí, bývá to pro ně šok, všechno je příliš odlišné, příliš… čínské. Jiná mentalita, hierarchie společnosti, jiné kulturní prostředí. Ve velkých městech už jsou dnes agentury, které nabízejí různá školení, říkají tomu interkulturní tréninky. Fungují takové kurzy? A. Č.: Pro člověka, který je Čínou nedotčený, to bude celkem přínosné. Protože každý, kdo tu nějakou dobu je, nakonec dostane Čínu pod kůži, zpra-

14


Aleš Červinka FOtO: hn – VáclAV VAšKů

cuje si ty zkušenosti, porozumí – ale trvá to. Tohle je takový rychlokurz. Na co ještě se musí čeští byznysmeni připravit, kromě těch kulturních odlišností? A. Č.: Na hodně složité právní prostředí a časté změny vyhlášek, předpisů. Všechno samozřejmě v čínštině. Takže když se v tom pak firmy mají vyznat, je to pro ně frustrující. L. G.: Že nesmí zapomínat na materiály v čínštině, i když jednají s anglicky mluvícími Číňany. České firmy často vozí jenom materiály v angličtině či jiných jazycích, jenže ty se pak postupně dostanou až k výrobnímu řediteli, který často umí jen čínsky, a tak je hodí do koše.

A. Č.: Taky na tvrdé a složité vyjednávání. A i když se předpokládá, že za českou stranu přijede nejvyšší vedení, může trvat i několik kol jednání, než se setkáte se svými čínskými protějšky. Proč? A. Č.: Pro Číňany je hierarchie hrozně důležitá a často ukazuje, jak moc má čínská strana o obchod zájem. Může se stát, že v několika kolech jednání vůbec nepřijdete do styku s vedením, šéf se pak objeví třeba jen na chvilku, řekne nějakou částku a zase jde pryč. Dává tak najevo svoji důležitost. Zároveň ale když přijde šéf firmy, tak už to znamená, že ta zakázka má naději na realizaci.

Rozhovor Důležité kontakty v Číně Velvyslanectví České republiky v Pekingu 2 Ritan Lu, Jianguomenwai, 100600 Peking Libor Sečka, velvyslanec Petr Vávra, ekonomický rada tel.: +86 10 853 29 500, 502 fax: +86 10 853 29 590, 588 e-mail: [email protected], [email protected] www.mzv.cz/beijing Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Šanghaji Junling Plaza, No. 500 Chengdu North Rd., Room 1106, Huangpu District, 200003 Shanghai Aleš Červinka, vedoucí zastoupení tel.: +86 21 52 954 251 fax: +86 21 62 593 622 e-mail: [email protected] www.czechtrade.cz Zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Chengdu Representative Office 11/D City, Tower, No. 86, Section One South Peoples Road, 61001 Chengdu Ladislav Graner, vedoucí zastoupení tel.: +86 28 86 202 606 e-mail: [email protected] www.czechtrade.cz Generální konzulát v Šanghaji 808 New Town Center, 83 Loushan Guan Lu, 200336 Shanghai Michal Kuzmiak, generální konzul tel.: +86 21 62 369 925 nouzová linka: +86 13 918 873 144 e-mail: [email protected] www.mzv.cz/shanghai Ladislav Graner FOtO: hn – VáclAV VAšKů

Jak taková jednání probíhají? L. G.: I u menších obchodů třeba za 50 tisíc eur je běžné, že se napřed několik týdnů vše domlouvá po e-mailu, pak to vyžaduje několik návštěv, na které je čínská strana dokonale připravená, má experty na dané téma. Uzavřít i menší obchod trvá nejméně půl roku. A čím vyšší je částka, tím delší jsou jednání. A.Č.: Podle toho taky firmy celkem spolehlivě poznají falešné poptávky podvodných firem – vše je příliš snadné a rychlé, nic není problém. Tak poctivá čínská jednání neprobíhají. Takové podvody jsou časté? L. G.: Řešíme podobné věci i několikrát do týdne. České firmě přijde od čínského

podniku e–mailem poptávka po výrobcích třeba za milion eur. Manažeři pak jedou do Číny, jednají se svými protějšky, všechno je růžové, hned domluvené. Pak si Číňané řeknou o nějakou menší částku, pár tisíc eur. Na marketing, na pohoštění, pro celníky – a často to Češi bohužel zaplatí. Protože přiletěli přes půl světa a pár tisíc eur na takové výdaje s vidinou smlouvy za miliony eur vypadá jako malá částka. Jenže obchod se pak neuskuteční a peníze už Češi zpátky nedostanou, do soudní pře se jít nevyplatí. A. Č.: Proto nabízíme českým podnikům prověřování podezřelých poptávek, které vykazují podobné znaky. Pokud se na nás včas obrátí, můžeme jim tím zachránit peníze.

Generální konzulát v Hongkongu 1204-5 Great Eagle Centre, 23 Harbour Road, Wanchai Jaroslav Kantůrek tel.: +852 2802 2212 nouzová linka: +852 9152 7246 e-mail: [email protected], [email protected] www.mzv.cz/hongkong Praktická telefonní čísla: Policie: 110 Záchranná služba: 120 Požárníci: 119 Dopravní nehody: 122 Cizinecká policie: +86 10-8401 5297


15

Státy v číslech

Za pár let největší ekonomika světa Podle Mezinárodního měnového fondu by mělo dojít k vyrovnání ekonomické síly Číny a USA už v roce 2016.

Petr Zapletal odbor ekonomických analýz, MPO

[email protected]

V

ýkon čínské ekonomiky je dnes ekvivalentem zhruba 70 % výkonnosti hospodářství USA. Dle parity kupní síly Čína předstihla druhou největší ekonomiku světa Japonsko v roce 2002, přičemž ekonomická síla Japonska odpovídá jen 30 % výkonu USA. Poslední zprávy z teritoria ovšem naznačují, že dřívější tempo hospodářského růstu Číny je v dlouhodobém horizontu neudržitelné. Jedním z argumentů, kterým pesimisté tuto skutečnost vysvětlují, je nadměrná závislost čínské ekonomiky na zpracovatelském průmyslu, jehož produkce tvoří asi 90 % celkového exportu Číny. Je zřejmé, že závislost Číny na vývozu v době trvání celosvětové ekonomické krize představuje určité riziko. Mezi další varovné signály patří nedostatečné množství odborných pracovníků, malá kupní síla čínských domácností, nedostatečné zastoupení střední třídy obyvatelstva v čínské společnosti (asi 5 %) či znečištění životního prostředí. Jmenovat však můžeme také nevyřešenou energetickou krizi Číny, nedostatečnou ochranu duševního vlastnictví či vysokou míru korupce. Na druhé straně je jisté, že Čína má značný ekonomický potenciál, který ztělesňuje mimo jiné růst produktivity práce, růst technologické vybavenosti tamějších podniků, možnost rychlého zavádění prorůstových reforem nebo schopnost rychlého budování výhodných hospodářsko-politických spojenectví s některými (na suroviny bohatými) africkými zeměmi. V nich Čína uplatňuje politiku rovnosti, jež má kontrastovat s násilným chováním západních mocností v Africe v koloniální době. Za jeden z prorůstových faktorů čínské ekonomiky je možné považovat také postupné uvolňování bariér zahraničního obchodu, zahrnuté již roku 1978 do první reformní vlny pod názvem „open-door policy“. Důležitou součástí open-door 16


Z centra prosazované reformy v Číně někdy narážejí na velmi rozdílnou vyspělost jednotlivých regionů. Snímek je z provincie Sečuan. FOtO: rEUtErS

policy byl také plán výstavby tzv. speciálních ekonomických zón, vyrůstajících především na východě země. Tyto zóny mají být centry akumulace kapitálu a místem tvorby pracovních míst s dobrými podmínkami pro realizaci zahraničního obchodu. Navzdory skutečnosti, že příliv zahraničních investic do Číny mezi lety 2010 a 2011 poklesl, lze říci, že celkový trend je rostoucí. A to i přesto, že investování do Číny je stále více znevýhodňováno legislativní zátěží, nedostatečnou ochranou duševního vlastnictví či zdražováním pracovní síly zejména na východě země. Ve smyslu struktury ekonomiky se na tvorbě čínského HDP v roce 2011 největší měrou podílel sektor průmyslu (46,6 %) a služby (43,4 %), viz graf. Přestože jako přispěvatel k HDP začíná mít zemědělství v čínském hospodářství minoritní význam (10% podíl na tvorbě HDP), z pohledu úrovně zaměstnanosti v dílčích sektorech hospodářství hraje stále důležitou roli.

Čína patří mezi velké ekonomiky se značně liberalizovaným zahraničním obchodem, což dokazuje podíl obratu zahraničního obchodu na HDP. Indikátor otevřenosti ekonomiky Číny je roven přibližně 50 %, kdežto v případě USA a Japonska odpovídá jen 25 %. Od roku 2005 do roku 2011 ovšem téměř kontinuálně klesala závislost ekonomického růstu Číny na zahraničním obchodu za současného nárůstu důležitosti dvou zbylých komponent HDP – domácí spotřeby a investic. V roce 2011 dosáhl celkový export Číny asi 2,3 bilionu dolarů a import 2 bilionů dolarů (v běžných cenách). Země proto vykázala kladnou obchodní bilanci o velikosti 300 miliard dolarů. Zahraniční obchod Česka s Čínou se vyznačuje záporným saldem obchodní bilance. Nejdůležitější komoditou obchodovanou mezi Českem a Čínou jsou stroje a dopravní prostředky. Dovoz této skupiny výrobků z Číny dosáhl v roce 2012 asi 230 miliard a vývoz toho-

Státy v číslech Podíl dílčích sektorů ekonomiky Číny na tvorbě jejího HDP služby

průmysl

zemědělství

Zdroj: China Statistical Yearbook 2012 (National Bureau of Statistics of China)

100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0

1980

1985

to typu produkce činil zhruba 21 miliard korun. Dalším významným obchodním artiklem je například průmyslové spotřební zboží. Podíl Číny na celkovém vývozu Česka byl v roce 2012 roven 1,1 % (32,7 miliardy korun) a podíl Číny na dovozu Česka odpovídal 11,1 % (305,2 miliardy korun). Dnes je téměř jisté, že se Čínská lidová republika v budoucnu dostane na první příčku žebříčku ekonomické

1990

1995

2000

výkonnosti na světě, a to navzdory faktu, že do budoucna pravděpodobně bude docházet k ochlazování tempa jejího hospodářského růstu. Na otázku, kdy dojde k vyrovnání ekonomické síly Číny a USA, existuje řada názorů, a tedy i odpovědí. Například výzkumná skupina China in the International Financial Crisis uvádí, že k vyrovnání Číny a USA dle parity kupní síly dojde v období mezi lety 2019 a 2021.

2005

2010

Ekonom Zhiwu Chen z Yale School of Management proklamuje, že stav vyrovnanosti obou ekonomik nastane okolo roku 2050. Mezinárodní měnový fond naproti tomu ve své zprávě z roku 2011 píše, že k vyrovnání dojde již v roce 2016, a Světová banka dokonce prohlásila, že nebýt v Číně od roku 1999 vyšší inflace než v USA, vyrovnanost v hospodářských výkonnostech obou států již byla nastolena.

inzerce

HN043130-2

Úspěšný exportér

V Číně přibývají bohatí lidé, kteří touží po luxusním evropském zboží Technistone Group vyváží technický kámen do Číny už 12 let, třeba i pro Casino v Macau – Las Vegas východu.

P

Pavel Vaněk (33)

V roce 2004 absolvoval na ČVUT v Praze elektrotechnickou fakultu a začal působit jako programátor a konzultant IT. Spolu s kolegy založil IT firmu Trivalent a mezi jeho klienty v začátku profesní dráhy byly hned i tak velké společnosti jako například T-Mobile, Vodafone, České dráhy či ČSOB. Ovšem v roce 2010 se rozhodl IT profesi opustit, společníci mu vyplatili podíl a on si hledal jiné zaměstnání v době, kdy v Hospodářských novinách vyšel rozhovor s krizovým manažerem Václavem Novákem. Zaujal jej natolik, že zatoužil u něj pracovat, a tak ho oslovil a dostal práci v jeho firmě Technistone. Od loňska v ní zastává funkci výrobního ředitele. FOtO: ArchiV tEchniStOnE GrOUP

18


rvní dojem je v Číně velice důležitý, proto by se nemělo úvodní setkání českých byznysmenů s čínskými partnery zadrhnout třeba na takové maličkosti, jakou je výměna vizitek. „Zapomeňte na ledabylé podání vizitky jednou rukou, jak jsme zvyklí v Česku, respektive v Evropě,“ doporučuje Josef Valášek, obchodní manažer české firmy Technistone Trade. Je zřejmé, že radí na základě hlubokých zkušeností. Mezi lokality, které má ve firmě, jež vyrábí technický kámen, na starosti, patří mezi jinými také Asie a už dvanáct let Čína. Země, která je proslulá tím, že dokáže téměř každý výrobek napodobit. Takže je samozřejmé, že v Číně vyrábí technický kámen na stejné bázi jako Technistone nespočetně firem. Přesto se daří české společnosti exportovat kameninové desky na obklady, dlažbu a kuchyňské pracovní desky i na čínský trh a konkurovat tam mnohem lacinějším místním produktům. „Jsme proexportně orientovaná firma, 95 procent produkce vyvážíme do 90 zemí světa, pět procent míří do Číny,“ vypočítává Pavel Vaněk, výrobní ředitel Technistone. Nejvýznamnějšími lokalitami, kam Technistone Group exportuje v posledních dvou letech, jsou Velká Británie, Estonsko, Blízký východ, Brazílie, Polsko a Francie. I když zatím nepatří Čína mezi TOP země, vedení firmy očekává, že s nárůstem tamní vyšší střední a vyšší třídy hlad po tomto exkluzivním materiálu poroste. „Jak v privátní, tak i korporátní sféře jsou v Číně zákazníci, kteří požadují importované zboží. Bohatší lidé upřednostňují dovoz z Evropské unie,“ vysvětluje ředitel Vaněk. To ovšem neznamená, že české firmě stačí do Číny jen dovézt luxusní zboží

Marcela Honsová [email protected]

a automaticky opanuje trh. Bez čínských partnerů to prý nejde, tvrdí ze zkušeností zaměstnanci Technistone Group, kteří měli v začátcích tak trochu štěstí. Na mezinárodní výstavě kamene ve Veroně roku 2001 je kontaktovali dva Číňané z firmy Stonetech, která je dosud hlavním partnerem Technistone v Číně. „Začínali jsme s nimi byznys s jedním či dvěma kontejnery ročně. A dnes, když to sečtu, tak jsme jim dodali stovky kontejnerů kamene za stovky milionů korun,“ uvádí obchodní manažer Valášek. Pro představu – do jednoho kontejneru se vejde 20 až 21 tun kamenných desek. Za těch 12 let se ovšem nejenom rozrostl objem zboží, ale také vzájemné vztahy, které jsou v Číně pro byznys velice důležité. Valášek vzpomíná, že mu nedávno Eric Yeoung, majitel firmy Stonetech, poslal zprávu o narození druhého syna i s fotografií. „To je v Číně informace určená jen pro rodinu. Z toho je jasné, jak blízkými přáteli jsme se stali, a to samozřejmě našemu byznysu velice pomáhá,“ míní Valášek.

Férové jednání – základ úspěchu

Jak si ovšem takový vztah lze vybudovat? „Nesmíte obchodního partnera nikdy podrazit. Bez vysvětlení by s vámi nejen přestal spolupracovat, ale všichni v branži by kdekoli v Číně věděli, že jste nespolehliví. Férové jednání je základ. Ani on, ani vy nesmíte takzvaně ztratit tvář,“ vysvětluje Valášek. Odměnou byznysu v Číně je bezproblémová platební morálka. „Za dvanáct let jsme neměli jednu dodávku, která by zůstala nezaplacená. Jediné menší problémy, které čekají na exportéra, jsou s celními úředníky, ale ty dokážou čínští partneři vyřešit,“ tvrdí Valášek. Loni se dokonce začal učit čínsky, což je další důležitý bod pro

Úspěšný exportér technistone Group

Firma na výrobu a obchod technického kamene s vysokým obsahem křemene. Základní křemenná surovina se dováží z dolů v Brazílii, indii a severských evropských zemí. Přestože firma pracuje podle zahraniční technologie breton, věnuje se i vlastnímu vývoji. Příkladem je řada Starlight se zrcadlovými střípky. Technistone Group má tři společnosti – výrobní závod v Hradci Králové, obchodní firmu Technistone Trade v Praze a Technistone Rus, která rozjíždí byznys v Ruské federaci. Celkem zaměstnává holding 163 lidí a exportuje 95 procent produkce. Loni dosáhl obratu zhruba 400 milionů korun a letos očekává desetiprocentní navýšení. Technistone Group patří finanční skupině M.L. Moran podnikatelů Václava Nováka a Zdeňka Šmejkala.

Desky ze společnosti Technistone Group se používají na pracovní stoly v kuchyních, ale také jako dlažba nebo obklady stěn.

FOtO: ArchiV tEchniStOnE GrOUP

to, jak Číňany mile překvapit a získat na svoji stranu. Na základě zkušeností obchodní manažer Technistone také doporučuje při hledání vhodného partnera v Číně využít pomoc agentury CzechTrade. Pro rozšiřování distribuční sítě v Šanghaji a v Chengdu mu česká zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu připravila seznam vhodných kandidá-

pryskyřice a barviva. Oproti přírodnímu kameni, který je porézní, například po červeném víně či kofole nezůstanou na technickém kameni skvrny. Dá se mnohem snadněji udržovat, ale zase třeba pod vysokým teplotním šokem, tedy pod odstaveným rozpáleným hrncem může prasknout. Metr kuchyňské desky přijde na šest až deset tisíc korun, takže průměrná deska na kuchyňskou linku

Nesmíte obchodního partnera nikdy podrazit. Přestal by s vámi nejen spolupracovat, ale všichni v branži budou v Číně vědět, že jste nespolehliví. tů, a dokonce mu dala k ruce čínskou zaměstnankyni, která vypomohla jako tlumočnice právě v oblastech, kde ještě není angličtina tak rozšířená. „Například v Šanghaji jsem objel 12 firem a s jednou se nakonec domluvil. Objednala první tři kontejnery a od té doby spolupracujeme,“ vzpomíná Valášek. Za tříměsíční spolupráci si CzechTrade účtoval 120 tisíc korun, což je podle Valáška cena poloviny jednoho kontejneru technického kamene. Laici jej označují za „umělý“ kámen. Vzniká spojením křemenného písku,

stojí na českém trhu 40 tisíc korun. Výrobní závod Technistone v Hradci Králové produkuje na rozdíl od jiných světových výrobců velké desky o rozměru 3 x 1,4 metru a s využitím speciální technologie tloušťku desky tři až jeden centimetr. Podle přání klienta se pak velké desky řežou na zadané rozměry nejenom kuchyní, ale i dlažeb, obkladů a podobně. Pozoruhodné je také umístění českého technického kamene v Číně. Je třeba připomenout, že čínské domácnosti nemají ve zvyku vybavovat kuchyně

příliš náročně, tento trend tam teprve přichází. Takže vedle bytových projektů a obchodních center lze nalézt desky z Technistone například v kasinu Silver Dargon v Macau, což je takové Las Vegas východu, nebo ve veletržním centru Exhibition and Commercial v Hongkongu.

padělky řeší evropská unie

„Jedině, co nás opravdu trápí, jsou padělky kameninových desek vyráběné v Číně. Zaplavují tamní i evropský trh a jsou výrazně lacinější,“ podotýká Pavel Vaněk, výrobní ředitel Technistone. A právě kvůli dumpingovým cenám vyvolala nedávno skupina A.St.A. Europe, což je sdružení výrobců technického kamene, řízení u Evropské unie. Navíc jsou čínské desky podle některých testů i zdravotně závadné, což ovšem není na čínském trhu směrodatné, protože prý vyhovují tamním normám. Vedle ceny je na čínském trhu složité soupeřit s tamní konkurencí i kvůli termínu dodání. Zatímco čínský výrobce desek dodá zboží za jeden, maximálně dva týdny, kamenina z Česka putuje po moři do Číny až jeden a půl měsíce. Přesto dosáhly loni tržby Technistone Group v Číně 16,5 milionu korun a letos by měly vzrůst na 20 milionů.


19

Obchodní politika

Ministerstvo pomáhá vývozcům s prezentací v čínských regionech Firmy z českého leteckého průmyslu se představí ve městě Chengdu, v plánu je i strojírenský veletrh v Nanjingu.

Kateřina Ďurove oddělení Afriky, Asie a Austrálie, MPO

[email protected]

S

návštěvou hospodářských představitelů čínských provincií v České republice jako by se roztrhl pytel – a to je dobře. Svědčí to o zájmu partnerů seznámit se s naší zemí a navázat nové obchodní a investiční kontakty s českými firmami. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozšíření kontaktů na této úrovni velmi podporuje. Vidí v něm velký potenciál pro rozšíření výhodné hospodářské spolupráce a zároveň pro zvýšení přítomnosti českých firem v jednolitých regionech Číny. Ministerstvo přitom vychází ze záměrů čínského vedení podporovat proces urbanizace, rozšířit pásmo prosperity do všech částí země a více spoléhat na domácí poptávku. Díky kontaktům z poslední doby jsme například mohli pro české firmy zprostředkovat atraktivní podmínky, jež pro zahraniční investory nabízí město Suzhou. V něm mají sídlo také více než dvě desítky univerzit převážně technického směru. Jednání jsme vedli i s představiteli nejhustěji osídlené provincie Jiangsu, jež se výší HDP řadí v Číně na 2. místo. Možnosti spolupráce obě strany vidí především v oblasti strojírenství, zástupci agentury CzechTrade a provincie proto podepsali memorandum o spolupráci. Se zástupci subtropického jihu, tedy provincie Yúnnán, jsme zase diskutovali, jak využít momentu, že v místě již úspěšně funguje česko-čínský strojírenský podnik. České firmy by se tak mohly prosadit do dalších oborů, například v oblastech energetických zdrojů, vývoje nových materiálů, technologií na ochranu životního prostředí a farmaceutického průmyslu. V jednáních s představiteli západočínské provincie Sečuan, mimochodem páté

20


Město Suzhou, často přezdívané jako čínské Benátky. FOtO: JAn ĎUrOVE

největší a čtvrté nejlidnatější provincie Číny, jsme se shodli, že ne úplně využíváme skutečnosti, že v hlavním městě provincie Chengdu pracuje kancelář ministerstva průmyslu a obchodu (zastupující CzechTrade a CzechInvest) a že místní firmy by se mohly v příštím roce zúčastnit strojírenského veletrhu v Brně. Od představitelů samosprávného města Tianjin, které je považováno za finanční centrum severní Číny, bylo příjemné slyšet slova chvály na českou společnost, jež jako první zahraniční firma získala nebankovní licenci na poskytování finančních služeb, a také zájem o další českou hospodářskou přítomnost v provincii. Ani to však není úplný výčet všech kontaktů, které jsme v posledních týdnech realizovali. Mohli bychom například přidat návštěvu podnikatelské

delegace města Guangzhou a jednání s českými firmami, které proběhlo na ministerstvu. Ministerstvo průmyslu a obchodu organizuje řadu akcí na podporu českého vývozu a investic v jednotlivých provinciích. Příkladem je připravovaná prezentace českého leteckého průmyslu v již citovaném městě Chengdu letos v říjnu, společná účast na veletrhu strojírenských technologií v Nanjingu, hlavním městě provincie Jiangsu (taktéž v říjnu), a prezentace českých společností z oblasti zdravotnictví v září v Šanghaji. Chceme také posílit zastoupení státu v Číně a vedle zastupitelských úřadů v Pekingu a v Šanghaji a zahraničních kanceláří ministerstva průmyslu a obchodu v Šanghaji a Chengdu chystáme další otevření kanceláře v jednom z regionů Číny.

Obchodní politika

Japonská šance pro české podniky V Česku už investovalo přibližně 240 japonských firem, z nichž zhruba stovku tvoří výrobní firmy. Díky těmto investicím našlo práci na 45 tisíc lidí.

Z

ahraniční kancelář agentury CzechInvest působí v Japonsku už od roku 1998, v roce 2012 se stala součástí sjednocené sítě zahraničních zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu. K jejímu původnímu poslání, lákání japonských investic do České republiky, přibyla nyní i podpora českých exportérů. Tým odborníků v Tokiu tak už patnáct let propaguje Českou republiku jako místo vhodné pro investice, spojuje české a japonské firmy, organizuje semináře a konference, zajišťuje prezentaci českých firem na veletrzích a pomáhá jim se zorientovat na japonském trhu.

Japonské investice

Japonské společnosti zakládají své strategické výrobní podniky v České republice a přispívají tak významnou měrou českému exportu. Přes 80 procent vyprodukovaného zboží je exportováno převážně do zemí Evropské unie. Kromě závodů zaměřených na výrobu dopravních prostředků, automobilový průmysl a elektroniku jsou u nás zakládána i technologická a opravárenská centra. Expanze výrobních podniků do R&D center (do center výzkumu a vývoje) a opravárenských podniků se zahraničním přesahem dokazuje, že se japonským firmám v České republice daří a chtějí dále expandovat v rámci regionu. Japonci na České republice oceňují strategickou polohu, dobré investiční prostředí, kvalitní zaměstnance a také širokou dodavatelskou základnu. Celkem už tu investovalo zhruba 240 japonských firem, z nichž přibližně stovku tvoří firmy výrobní (čtvrtý nejvyšší počet japonských firem v rámci Evropy). Japonské investice u nás představují více než tři miliardy dolarů a zaměstnávají více než 45 000 lidí.

podpora českých exportérů

Zájem českých firem o japonský trh v posledních letech významně vzrostl. Proto zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Tokiu uskutečnilo řadu seminářů, veletrhů a výstav, na kterých představilo české inovativní firmy z moderních oborů. Jedním z nich jsou nanotechnologie, které se v Česku slibně a hlavně rychle rozvíjejí. Takové české firmy mají potenciál prorazit v zahraničí a právě Japonsko je pro ně velice atraktivní. Na veletrhu „Nano tech Japan“ v Tokiu se proto český národní stánek ve spolupráci s českými partnery a firmami představuje už několik let po sobě, od roku 2011 do roku 2013. Účast České republiky se plánuje i v roce 2014, akce bude financovaná z projektu Specializovaných výstav a veletrhů 2013–2014 (SVV2). Dlouholeté zkušenosti s dodávkami na východní trhy má například společnost ŽĎAS. Od roku 2005 jsou to i přímé kontakty s japonskou firmou KOBELCO. Metalurgická část firmy ŽĎAS je výrobcem mimo jiné středně velkých ocelových odlitků. „V roce 2012 jsme se rozhodli naše dodávky na japonský trh rozšířit… Dobrou cestou, jak oslovit další partnery v zemi známé svou uzavřenou kulturou, se ukázala spolupráce s agenturou CzechTrade a zahraničním zastoupením ministerstva průmyslu a obchodu v Tokiu. Pomohli nám vytipovat firmy, které mají podobné výrobní programy jako naši stávající zákazníci,“ popsal Marek Petr ze společnosti ŽĎAS. Navazování vztahů mezi univerzitami, výzkumnými institucemi a komerčními subjekty Česka a Japonska se již od roku 2005 dařilo realizovat prostřednictvím Česko-japonských technologických dnů, které se uskutečňovaly střídavě v Praze a Tokiu. Na ně naváže nový projekt Technologická mise, který letos spustila agentura CzechInvest.

Eliška Nováková vedoucí zahraničního zastoupení MPO v Tokiu

[email protected]

Desatero pro obchodování s Japonskem 1. Angličtina je v obchodním styku používána na různé (obvykle dosti nízké) úrovni, zásadní obchodní jednání veďte za pomoci tlumočníka. 2. Při prvním setkání s obchodním partnerem přijměte vizitku oběma rukama a důkladně si ji přečtěte. Dejte najevo, že rozumíte, co je na ní napsáno. 3. Po předání vizitky obvykle následuje úklona. Pokud japonský partner podá ruku, potřeste s ní jemně a řekněte, že vás velmi těší, že ho poznáváte. 4. Na úvod schůzky je vhodné poděkovat za přijetí a poskytnout dostatečné údaje o vlastní osobě a firmě. 5. Během komunikace s japonským partnerem neskákejte nikomu z přísedících do řeči. Mluvte pomalu a srozumitelně. Na vizitky si v průběhu schůzky nedělejte poznámky. 6. Dbejte na připravenost marketingových podkladů, vizitky i propagační materiály by měly být v japonštině. 7. Alespoň jedna reference, resp. zkušenost s místním trhem je velkou výhodou. 8. Přesně dodržte to, na čem se během schůzky domluvíte. Pošlete vše v domluveném termínu. Pokud hrozí zpoždění, upozorněte na tuto skutečnost partnera předem. 9. Pokud se jedná o významnější schůzku (1. kontakt), je dobré dát všem zúčastněným v závěru schůzky malý dárek. Předávejte v pořadí podle významnosti ve firmě. 10. Po návratu do kanceláře pošlete děkovný e-mail. Na veškeré e-maily od japonské strany reagujte promptně, třeba jen krátkou zprávou, že jste e-mail přijali a pracujete na něm.


21

Obchodní politika

Čína jako příležitost, ne jako hrozba Spor o dovoz solárních panelů zastínil plánovanou ambiciózní investiční dohodu mezi EU a Čínou.

N

a konci května Evropská komise požádala členské státy o udělení mandátu pro zahájení jednání o ambiciózní investiční dohodě s Čínou. Jen o necelé dva týdny později komise rozhodla o uvalení prozatímních antidumpingových cel na dovoz solárních panelů, článků a destiček z Číny. Tyto dva kroky, které snad nemohou být odlišnější, velmi rozdílně rezonovaly u veřejnosti. Zatímco pozitivní signál v podobě jednání o investicích prošel téměř bez povšimnutí, negativní signál v podobě antidumpingových cel přitáhl významnou – zejména mediální – pozornost. Čína je bez jakýchkoliv pochyb jedním ze strategických partnerů pro Evropskou unii a její členské státy, partnerem, jehož ekonomická váha je neopomenutelná a potenciál vyžaduje hledání nových možností spolupráce. Evropská unie je po Spojených státech největším obchodním partnerem Číny a klíčovým exportním trhem, obchodní výměna zboží a služeb dosahuje každý den více než jedné miliardy eur.

ochranná opatření

Mluví-li se nicméně v poslední době o obchodních vztazích mezi EU a Čínou, nejčastěji je zmiňováno téma ochranných opatření obchodu. Příkladem z poslední doby je právě uložení zmíněných prozatímních antidumpingových cel. Vzhledem k bezprecedentnímu objemu obchodu, který je tímto opatřením zasažen, je pozornost věnovaná tomuto případu pochopitelná. Dovoz solárních panelů a jejich součástí do EU z Číny dosáhl v roce 2011 hodnoty 21 miliard eur, přičemž dosud největší antidumpingový případ – dovoz obuvi z Číny a Vietnamu – se týkal dovozu v hodnotě jedné miliardy eur. Je třeba si uvědomit, že celkově bylo do EU v roce 2011 dovezeno z Číny zboží v hodnotě 292 miliard eur a veškerá cla ulože22


ná jako ochranná opatření obchodu na dovozy z Číny nepokrývala ani jedno procento celkových dovozů do EU z této země. Jestli bude v případu solárních panelů uloženo konečné antidumpingové či protisubvenční opatření, není v tuto chvíli jasné. Komisař pro obchod De Gucht při návštěvě Číny v červnu jednoznačně potvrdil, že Evropa si přeje smírné řešení.

Jaká je pozice česka?

Proto je namístě se ptát, zda přijímání ochranných opatření nevrhá nezaslouženě negativní světlo na vzájemný vztah obou hospodářských velmocí. Jaká je v tomto ohledu pozice České republiky? Česko, vzhledem ke své

Lukáš Prokeš ředitel sekce Evropské unie, MPO

[email protected]

Světové obchodní organizace přehlíželi její pravidla, kterými jsou vázáni. Z hlediska ekonomického může takový přístup v době propojení ekonomik v rámci globálních obchodních a dodavatelských řetězců narušit oprávněné zájmy mnoha českých subjektů. Velmi proto podporujeme urovnání situace jednáním. S Čínou je podle nás nezbytné soustředit se na pozitivní agendu, se kterou se obě strany ztotožní a která vytvoří nové ekonomické příležitosti pro firmy na obou stranách. Takovou agendou by mohla být právě zmíněná investiční dohoda mezi EU a Čínou, která by podpořila vzájemnou investiční výměnu a vedla k posílení hospodářských vazeb. Vzájemné přímé zahraniční investice jsou, ve srovnání

Evropská unie je po Spojených státech největším obchodním partnerem Číny. Obchodní výměna zboží a služeb dosahuje denně více než jedné miliardy eur. proexportně zaměřené a velmi otevřené ekonomice, dlouhodobě hájí principy volného obchodu a to se pochopitelně odráží i v českém postoji k Číně. Nástroje na ochranu obchodu vnímáme jako legitimní prostředky, které jsou principiálně k dispozici pro situace, kdy nelze dosáhnout nápravy nekorektních obchodních praktik jinou cestou. Příliš časté využívání antidumpingových či protisubvenčních opatření však považujeme za nežádoucí. Pokud je nutné k použití nástrojů na ochranu obchodu přistoupit, musí být jejich využití jednoznačně založeno na objektivních kritériích a postupech. V žádném případě nelze připustit, aby bylo politicky motivované. Zároveň je neakceptovatelný přístup partnera, který ohlašuje v reakci na probíhající vyšetřování přijetí odvetných opatření. Ze systémového hlediska nelze připustit, aby členové

s obchodní výměnou, relativně malé a neodpovídají potenciálu, který ukazuje vzájemný obchod. Evropské investice v Číně se za rok 2011 přiblížily hranici 20 miliard eur, přičemž celkově se pohybují kolem 100 miliard eur. Na druhou stranu čínské investice v Evropské unii se v témže roce blížily třem miliardám eur, dosahují tak celkově přibližně 10 miliard. Jde tak, i při vědomí nepřesností a odlišných statistik, zřetelně o relativně nízká čísla, nicméně tempo jejich růstu patří, ve srovnání s investicemi do ostatních regionů, k nejvyšším vůbec. Podobně investice z České republiky v Číně se neblíží možnostem, které by naznačoval český zájem o čínský trh a obchodní výměna, když dosahují přibližně 1,25 miliardy korun. Právě možná investiční dohoda by mohla být jedním z nástrojů, které by

Obchodní politika přispěly k posílení evropských zahraničních investic v Číně i naopak.

Bezpečné investice

Co je tím, co brzdí evropské investice v Číně? Podle OECD, resp. Indexu regulatorních omezení přímých zahraničních investic, je Čína zemí, kde jsou překážky vstupu a působení přímých zahraničních investic na trhu prakticky nejvyšší z významných ekonomik. Budoucí dohoda by tak neměla mít za úkol jen zajištění ochrany již existujících investic a poskytnutí právní jistoty evropským investorům v Číně, ale měla by mít také prvek liberalizace, posilující přístup na čínský trh a odbourávající co největší část překážek vstupu na trh. Je zřejmé, že Čína si, i přes své extenzivní zapojení do mezinárodního obchodu a členství ve Světové obchodní organizaci, udržuje množství různých překážek a omezení, jež pozici zahraničních investorů v mnoha ohledech ztěžují. EU by se v jednáních měla zaměřit zejména na odstranění těch bariér, které jsou kontinuálně ze strany evropských investorů označovány za problematické. Mezi nejčastěji zmiňované problémy patří omezení velikosti podílu zahraničního investora na společnosti, povinnost vytváření joint ventures s čínskými partnery, požadavky na výkon investice či různé licenční, přezkumné a schvalovací procedury. Důležitou otázkou bezesporu budou také pracovní a envi-

Výroba solárních panelů v čínském městě Che-fej.

FOtO: rEUtErS

ronmentální standardy, které se v EU a Číně značně liší. Přesto je třeba poznamenat, že Čína své investiční prostředí postupně, ale velmi cíleně uvolňuje, a to zvláště prostřednictvím aktualizovaného katalogu, který člení jednotlivé sektory na podporovaná, povolená, omezená a zakázaná odvětví. Nebude velkým překvapením, že podpora se soustře-

dí především na budování inovační kapacity, transfer technologií a spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje mezi domácími a zahraničními investory. Evropská unie by tak neměla příliš otálet při snaze získat zvýhodněný přístup na čínský trh pro své investory, zvláště v situaci, kdy se v posledním roce zintenzivnila jednání o investiční dohodě mezi Čínou a USA.

komerční prezentace

Česká banka pro český export

Pro Českou exportní banku je Čína známým teritoriem Evropská ekonomika stagnuje, a tak mnoho českých firem, které dosud obchodovaly jen v rámci Evropy, uvažuje o změně teritoriálního zaměření. Jednu z velmi perspektivních zemí pro ně představuje Čína. I vládní exportní strategie počítá s vyšší podporou vývozu směrem na východ. Mohou ale tuzemské firmy, a především ty ze segmentu malých a středních vývozců očekávat v tomto směru i konkrétní pomoc od státních institucí? Ze strany České exportní banky určitě! Dokladem toho, že tato banka opravdu „umí“ Čínu je fakt, že za dobu své existence podpořila export do Číny za více než 11 miliard korun. Jednalo se přitom o 11 obchodních případů financovaných prostřednictvím 62 produktů exportního financování, převážně ze strojírenského oboru. Své zkušenosti má i s Japonskem, kde podpořila vývoz v objemu 111 milionů korun. Česká exportní banka je dlouholetým partnerem českých vývozců. Rozsah jejich aktivit začíná od financování drobných subdodávek v řádu jednotek milionů korun a končí u složitých

a dlouhodobých investičních kontraktů za miliardy. Česká exportní banka navíc nenabízí jen výhodné úvěrování projektů. Poradí i s dalšími specifickými problémy čínského trhu, který je pro hodně firem zatím nečitelný. Pokud tedy máte co nabídnout čínským partnerům, začněte svoji cestu za úspěchem využitím profesionálních zkušeností odborníků z České exportní banky! Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34 P.O. Box 870 111 21 Praha 1 Česká Republika Telefon: +420 222 841 100 Fax: +420 224 226 162 e-mail: [email protected] www.ceb

HN044162


23

Obchodní politika

Dohoda s USA slibuje růst ekonomiky Odstranění cel, vzájemné uznávání standardů a otevření trhu služeb pomůže i českým firmám.

Edita Šedová

sekce Evropské unie, MPO

[email protected]

N

ení to tak dlouho, co vytvoření zóny volného obchodu EU s USA znělo tak nereálně, jako spatřit motýla v Antarktidě. Nicméně přišlo jaro, ledy se pohnuly a obě strany usedají k jednacímu stolu. Pokud se dohodu podaří uzavřít, bude se týkat poloviny světové produkce, téměř 30 % světového obchodu a 20 % přímých zahraničních investic. A přinést by podle analytiků měla zvýšení HDP, úspory pro firmy v řádu milionů eur a nárůst pracovních míst. Jestliže jde o ekonomické dopady, má tak reálnou ambici takříkajíc strčit všechny ostatní dohody do kapsy. Důchod na hlavu by v České republice podle studie německého Leibnizova institutu mohl díky dohodě vzrůst až o 2,6 procenta. Zároveň by došlo k poklesu nezaměstnanosti o 0,42 % a nárůstu reálných platů o 2,14 procenta. A to navíc bez zátěže státní kasy. Spojené státy jsou již nyní pro domácí firmy významným trhem. Z Česka do USA směřovalo vloni zboží v hodnotě 70 miliard korun, což je zhruba 2,5 % českého exportu. A podíváme-li se na obchodní výměnu optikou přidané hodnoty, je podíl USA ještě zhruba jednou takový. Což v porovnání s nijak pozitivními výsledky nové studie OECD o zapojení Česka do globálních hodnotových řetězců dokládá, že ve vztahu k USA mají české firmy reálně co nabídnout a nevystupují pouze v roli montoven. Studie totiž uvádí, že dle přidané hodnoty je náš podíl na světovém exportu menší, než říká tradiční statistika zahraničního obchodu, a to o více než jednu desetinu.

Dohoda není jen o clech

Dohoda přinese nové možnosti a zlevní a zjednoduší obchod. Úsporu firmám přinese odstranění celních sazeb, ty jsou na straně USA v současné době v průměru 3,5 %. Maximální cla jsou přitom uplatňována právě v sektorech, 24


Vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a Evropskou unií by znamenalo unikátní příležitost na trhu, který se bude týkat poloviny světové produkce. ilUStrAČní FOtO: ShUttErStOcK

kde je ekonomický zájem našich firem největší. Finanční úsporu tak lze očekávat zejména u zpracovaných zemědělských produktů, textilu, oděvů, obuvi a výrobků z kůže. Cla jsou však pouze jedním dílkem do celkové mozaiky ambiciózní dohody. Hlavní benefity jsou očekávány díky odstranění netarifních opatření prostřednictvím vzájemného uznávání standardů a konvergence, a to zejména v automobilovém, chemickém a farmaceutickém průmyslu. V současné době jsou náklady spojené s rozdílnými regulatorními podmínkami srovnatelné s uplatňováním celní sazby 10 procent. Dalším elementem jsou služby. Pro jejich poskytovatele dohoda přinese skutečné otevření trhu díky odstranění překážek a vytvoření nových příležitostí. Omezení jsou nyní největší v sektoru finančních služeb, kde odpovídají clu ve výši až 32 procent. Dohoda zajistí i posílenou ochranu práv k duševnímu

vlastnictví. V oblasti veřejných zakázek by měla umožnit účast českých firem na veřejných zakázkách, a to včetně subfederální úrovně. A celkový balík doplní ochrana investic.

průlomové partnerství

Zelená je národní barvou Irska. A irský Lough Erne byl i místem, kde vrcholní představitelé EU a Barack Obama dali zelenou společnému jednání o vytvoření transatlantického partnerství. Ano zaznělo u příležitosti setkání hlav osmi nejvyspělejších zemí světa, skupiny G8, a tato zpráva okamžitě vyvolala celosvětovou pozornost. „Dohoda by mohla mít větší dopad než všechny dohody, které máme nyní na stole dohromady,“ uvedl britský premiér David Cameron. Vlastní rozhovory začaly v červenci ve Washingtonu a budou probíhat minimálně dva roky. A nebudou snadné. Nicméně pokud jsou ekonomické předpovědi správné, stojí za to jít do toho.

Obchodní politika

Společná obchodní politika: způsob, jak ovlivnit svůj byznys Evropská unie otevírá firmám přístup na trhy třetích zemí.

Alena Vlačihová

ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU

[email protected]

A

ntidumpingová cla na solární panely z Číny, obchodní mise do celého světa či vyjednávání dohod s řadou zemí (USA či Japonsko) spadají do činností Evropské unie. Obchodní politika je v kompetenci EU, což znamená, že pouze unie, nikoliv členské státy samostatně, má právo regulovat tuto oblast a uzavírat mezinárodní dohody. Obecně lze říci, že strategie EU vůči nečlenským zemím zajišťuje výhodný přístup unijního zboží na trhy třetích zemí a otevírá svůj trh nejen pro zahraniční zboží, ale i služby, obchodní aspekty průmyslových práv a přímé zahraniční investice. Mnohdy zasahuje i do oblastí dopravy či pohybu kapitálu. Základ právní úpravy společné obchodní politiky leží v čl. 207 Smlouvy o fungování EU, který definuje tuto politiku jako oblast ve výlučné kompetenci EU. Unie má výhradní právo sjednat preferenční obchodní dohody, stanovit celní sazby, přijímat opatření na ochranu obchodu a odstraňovat překážky přímým zahraničním investicím. Od prosince 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, již nejsou parlamenty členských států zapojeny do ratifikačního procesu obchodní politiky. Toto vyvažuje posílená pravomoc Evropského parlamentu, jenž stojí na stejné úrovni jako Rada EU, a povinnost EU provádět politiku v souladu s cíli a zásadami unie (například hospodářský, sociální a environmentální rozvoj). Rada EU rozhoduje o sjednávání obchodních dohod nebo harmonizaci opatření podle návrhů Evropské komise. Ustavuje poradní výbor pro sjednávání obchodních dohod a nových předpisů. Kromě toho však státy nemají možnost prosazovat své zájmy přímo bilaterálně. Společnou obchodní politiku lze rozdělit na tři části – multilaterální (vztah

Návrhy obchodních dohod předkládá Evropská komise, schvaluje je Evropský parlament. ilUStrAČní FOtO: ShUttErStOcK

cEBrE – Česká podnikatelská reprezentace při EU pomáhá českým podnikatelům zapojit se do legislativního procesu EU včetně vyjednávání o obchodních dohodách. informuje podnikatele o novinkách a iniciativách v oblasti společné obchodní politiky, jako jsou nové kvóty, cla či organizace obchodních misí. CEBRE je společným projektem Ministerstva průmyslu obchodu ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

k mezinárodním organizacím typu WTO), bilaterální (uzavírání dohod se třetími zeměmi či regiony) a autonomní (sjednocování ochranných opatření či celních preferencí). Tato třetí autonomní část má formu interních opatření proti nepříznivým vlivům na ekonomickou situaci v EU a nekalým praktikám v rámci mezinárodního trhu. Evropský parlament spolu s radou přijímají předpisy společné obchodní politiky, na jejichž jednáních, v podvý-

borech a pracovních skupinách mohou státy prosazovat své národní zájmy. Gesci nad pracovními orgány EU drží v Česku převážně ministerstvo průmyslu a obchodu, v oblasti cel ministerstvo financí, dále představitelé gestorských resortů (ministerstva zahraničních věcí, ministerstva zemědělství) či Stálého zastoupení ČR při EU – CEBRE. České firmy mohou podobu společné obchodní politiky ovlivňovat prostřednictvím Rady ministrů či českých europoslanců, především členů Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční obchod. Do vyjednávání jsou zapojeny také české podnikatelské organizace a zaměstnavatelské svazy, jež jsou součástí evropských podnikatelských platforem jako BusinessEurope nebo Eurochambres. Podnikatelé tak mohou své zájmy prosazovat rovněž prostřednictvím Svazu průmyslu a dopravy ČR či Hospodářské komory ČR. V srpnovém vydání Českého exportéra přiblížíme konkrétní dohody ve výše uvedených platformách společné obchodní politiky.


25

informační servis pro podnikatele

Akcelerujte své podnikání do celého světa! Rozvojového programu pro nadějné české inovátory CzechAccelerator se již zúčastnilo na tři desítky firem. Začínalo se ve slavném Silicon Valley.

Adéla Tomíčková ředitelka odboru marketingu a komunikace a tisková mluvčí, Czechinvest

[email protected]

K

de bychom sami přešlapovali na místě, nebo se dokonce vydali nesprávným směrem, tam nás CzechAccelerator nasměroval a během několika týdnů nám otevřel nové obzory. Na tom se shodují účastníci projektu agentury CzechInvest, který podporuje rozvoj českých nadějných inovátorů na trzích v zahraničí. Od svých počátků v kalifornském Silicon Valley projekt „akceleroval“ už tři desítky firem. Pro některé byl pobyt v zahraničním podnikatelském inkubátoru otevřenými dveřmi na zahraniční trh, jiným přinesl strategické partnerství, které se stalo zásadním pro jejich další rozvoj.

Uspět v silicon Valley

Firma Corinth Investment díky loňskému pobytu v kalifornském „křemíkovém údolí“ nyní spolupracuje s Microsoftem. Vyvíjí pro něj aplikace určené pro interaktivní vizuální vzdělávání. Brněnskou společnost IDEA RS zase přihláška do projektu CzechAccelerator 2011–2014 motivovala k tomu, k čemu se dlouho sama odhodlávala. Pro inženýry, projekční kanceláře a stavební firmy vyvíjí software pro statickou analýzu a dimenzování konstrukcí a se svým produktem expandovala na asijský trh. „Chtěli jsme proniknout na mimoevropské trhy nezasažené zdejším poklesem stavebnictví,“ vysvětluje její jednatel Lubomír Šabatka, který se letos v červnu vrátil z podnikatelského inkubátoru Expara IDM Ventures v Singapuru. „Přínosným testem smysluplnosti našeho projektu bylo už samotné výběrové řízení a předodletová školení nám zase pomohla ujasnit si do detailů plán pobytu,“ dodává. 26


Kalifornská technologická líheň Silicon Valley je vysněným startovním místem většiny firem. FOtO: ShUttErStOcK

V pilotní fázi vysílal CzechInvest účastníky projektu CzechAccelerator jen do Silicon Valley na západním pobřeží Spojených států amerických. Nyní mají zájemci na výběr už pět destinací. Kromě Kalifornie mohou získávat zkušenosti, navazovat kontakty a uzavírat partnerství také v Bostonu na východním pobřeží USA, dále ve Švýcarsku, Singapuru a v Izraeli. „Po příjezdu se účastník v rámci jednodenního školení seznámí s místním ,ekosystémem‘ a dostane k dispozici vlastní kancelář,“ říká manažer

projektu CzechAccelerator 2011–2014 Luboš Matějka. Účastník má také možnost najmout si mentora či kouče, který s ním prochází podnikatelský plán a marketing. K dispozici jsou mu také poradci z oblasti práva, lidských zdrojů, daní a podobně. Během svého pobytu se pak účastní seminářů, konferencí, networkingových akcí, jednání s investory a dalšími partnery. „Jak své působení v místě pojme, na co se v rámci svého plánu zaměří, záleží individuálně na každém účastníkovi,“ podotýká Matějka. Pronájem

informační servis pro podnikatele Vrcholem každého inovátora je jistě setkání se šéfem Microsoftu Stevem Ballmerem. Firmě Corinth Investment se to podařilo. FOtO: rEUtErS

se teprve musíte učit. Jakmile se ale zorientujete, otevřou se vám neskutečně široké možnosti, které tohle místo má,“ uvádí Homola. Když se jejich pobyt v inkubátoru US Market Access Centre chýlil ke konci, rozhodli se manažeři z Corinth Investment zůstat, tentokrát už na vlastní pěst. Setkali se s výkonným ředitelem Microsoftu Stevem Ballmerem, který je seznámil s Anthonym Salcitem, viceprezidentem společnosti a vedoucím jejího vzdělávacího programu. Zrodilo se partnerství, v jehož důsledku vznikla série aplikací pro interaktivní vizuální vzdělávání Corinth Micro. V oblasti interaktivního vzdělávání by do budoucna firma ráda spolupracovala také s českými vzdělávacími institucemi.

přihlášky letos končí v září

kanceláře a základní služby jsou hrazeny z projektu. Na služby poradců, mentorů a koučů mohou firmy čerpat příspěvek.

Jakmile se zorientujete, máte široké možnosti

Pro Ondřeje Homolu a Petra Polácha z Corinth Investment představovala

účast v projektu příležitost, jak získat zpětnou vazbu pro jejich práci a zjistit, jak jsou na tom v porovnání s konkurencí. „Očekávání máte samozřejmě obrovská, o to větší je pak logicky vystřízlivění z nich,“ popisuje své první dojmy ze Silicon Valley Ondřej Homola. „Ze začátku se ocitnete v neznámém, nepřehledném prostředí, jehož pravidla

Lidem z IDEA RS stačilo pouhých pár týdnů pobytu v Singapuru, aby nastartovali spolupráci s univerzitami, navázali řadu obchodních kontaktů a zrealizovali první prodeje. Poznali také, jak funguje daný trh nejen v Singapuru, ale také v ostatních zemích regionu. „Podle toho jsme upravili vývojový plán našich produktů pro příští měsíce a roky,“ říká Lubomír Šabatka a vzápětí dodává, že příležitost, kterou díky CzechAcceleratoru dostal, má v úmyslu pořádně využít. Na asijském trhu chce působit dlouhodobě. CzechAccelerator vyslal do světa už 28 firem, dvě z nich dokonce využily možnost zúčastnit se projektu opakovaně. „Další tři firmy, jejichž projekty uspěly ve výběrovém řízení, se do svých destinací rozletí letos v létě,“ říká Luboš Matějka z agentury CzechInvest. „Tou dobou už budeme přijímat přihlášky dalších zájemců,“ dokládá zájem firem o účast v projektu Matějka. Agentura CzechInvest uzavře příjem žádostí do projektu CzechAccelerator 9. září.


27


Zahraniční podnikatelské mise otevírají českým firmám nové trhy Obchodní cesta do Kazachstánu přinesla českým podnikům uznání i cenné kontakty.

Václav Štika

sekce služeb pro exportéry, CzechTrade

[email protected]

P

odnikatelské mise přinášejí výhodu předem dohodnutých prezentací přímo ve výrobních závodech či státních institucích v té které zemi. Navíc je garantovaná účast vrcholového managementu vybraných zahraničních společností. O efektivnosti těchto akcí svědčí nejen reakce zúčastněných podnikatelů, ale i konkrétní obchodní případy, které se podařilo v přímé návaznosti na tyto mise uskutečnit. Tyto akce organizují zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Všechny akce jsou oborově zaměřené a pořádáme je v těch zemích, ve kterých vidíme exportní příležitosti pro české firmy a které jsou současně zájmovými destinacemi firem.

strojový park potřebuje obnovu

V červnu letošního roku jsme uskutečnili prezentaci českých strojírenských firem v Kazachstánu. Města jako Almaty, Usť-Kamenogorsk, Karaganda, Temirtau, ale i Astana jsou místa s tradiční strojírenskou výrobou. České strojírenské firmy mají z minulosti jak v zemích SNS, tak i v Kazachstánu tradici a dobrý zvuk. Od začátku 90. let ale většina z nich v Kazachstánu úplně vyklidila pozice. Kazachstán je značně závislý na importu strojírenských výrobků a tato situace znamená velkou perspektivu dodávek pro české firmy. K největším problémům místního průmyslu patří stupeň opotřebení zařízení ve strojírenských podnicích, který přesahuje 50 %. V převážné míře jsou tato zařízení v provozu 30 až 40 let. Tento stav tedy nutně vyžaduje investice do nákupu nových strojů a zařízení. Akci jsme zaměřili na představení deseti českých firem a samotné České 28


Návštěva české delegace v Almatinskom vagonoremontovnom zavode. FOtO: cZEchtrADE

republiky jako partnerů se špičkovými technologiemi a světovou konkurenceschopností v oblasti strojírenství. Zároveň se nám také podařilo seznámit české exportéry s teritoriem a navázat vzájemné kontakty s tamními partnery. České delegaci jsme zprostředkovali návštěvu v jedenácti významných kazachstánských strojírenských podnicích. Podnikatelé ocenili především možnost prezentovat svoji produkci a dále osobní jednání s managamentem kazachstánských firem. Věříme, že akce pomůže českým firmám se vstupem na nový trh nebo rozšíření dosavadních kontaktů a aktivit v Kazachstánu.

ocenění ze strany podnikatelů

„Celkový dojem z akce Prezentace českých strojírenských firem v Kazachstánu je neočekávaný. Celá organizace byla vedena velmi profesionálně. Výběr firem a jejich zastoupení byl perfektní. Jistě nebylo snadné zajistit tolik

firem s nejvyšší reprezentací. V osobě pana Marčíka, vedoucího zahraniční kanceláře v Almaty, má ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive agentura CzechTrade velmi zkušeného a diplomaticky vyspělého zástupce. Lehkost a dynamika celé akce byla příkladná a je zásluhou celého týmu pod vedením pana Marčíka. Pevně věřím, že mise bude pro naši společnost přínosná a rozvine naše obchodní aktivity v Kazachstánu. Už se těšíme na další podobné akce,“ zhodnotil akci Karel Linert, technicko výrobní ředitel společnosti FERMAT CZ.

Další mise budou na podzim

Na podzim CzechTrade plánuje další podnikatelské mise například České dobývací techniky do Turecka, do Kazachstánu misi energetiků a firem zabývajících se povrchovými úpravami materiálů nebo zdravotnických firem do čínské Šanghaje. Aktuální nabídku sledujte na webu CzechTrade.


Další příležitosti pro české exportéry Sourcingové akce CzechTrade zprostředkovaly kontrakty za stovky milionů korun.

Z

ahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s CzechTrade organizují speciální kooperační akce. V předchozích ročnících umožnily českým firmám nabídnout jejich výrobky například zástupcům skupiny hobbymarketů OBI (LUX Tools Germany), německého maloobchodního řetězce REWE, nadnárodního řetězce TESCO či britské společnosti LAKELAND. Českým firmám se tak podařilo uzavřít řadu kontraktů v řádech stovek milionů korun. Již potřetí se ve Vědeckotechnickém parku v Plzni konalo dodavatelské fórum Sourcing Day Tschechien. Kooperační burza měla za cíl propojit nákupčí německých firem s odpovídajícími dodavateli z České republiky. „Letos se nám pro akci podařilo získat i jednu rakouskou firmu, a dokonce i výrobce užitkových vozů z Japonska,“ uvádí Vít Bruner z düsseldorfské kanceláře ministerstva průmyslu a obchodu. „Akce má jedinečný charakter. Nákupčí definují přesné požadavky, pro jaký typ výrobků hledají dodavatele. Na tomto základě CzechTrade vyhledá odpovídající české výrobce,“ vysvětluje Bohumil Ševčík z CzechTrade.

přitáhnout firemní nákupčí

Letos se v Plzni potkalo více než 80 českých dodavatelů s téměř 20 nákupčími ze 13 zahraničních firem. Rekordní zájem ze strany českých i zahraničních firem svědčí o oblibě tohoto typu akcí. Letos do Plzně přijely významné německé podniky jako výrobce pletacích strojů firma Terrot, zemědělských strojů BBG/Amazone z Lipska, ale i tři firmy z automobilového průmyslu. „Necelé dva týdny po setkání s nákupčími německého koncernu Eisenmann na Sourcing Day v Plzni využila naše společnost příležitosti k osobnímu setkání v hlavním sídle společnosti ve Stuttgartu, při kterém jsme uzavřeli kontrakt v hodnotě asi dvou milionů dolarů na dodávku

Adam Jareš zahraniční zastoupení MPO v Düsseldorfu

adam.jareš@czechtrade.cz

Ředitel firmy Henkelhausen Jan Kocman (vpravo) při jednání s českými dodavateli na akci Sourcing Day 2013. FOtO: cZEchtrADE

radiálních ventilátorů. Ty budou součástí technologie povrchových úprav pro výrobní závod BMW v americkém Spartanburgu,“ vyzdvihuje smysl akce Jiří Malý, ředitel firmy TCF Vzduchotechnika z jihočeských Prachatic. Podnik navrhuje a vyrábí především ventilátory pro průmyslové aplikace.

češi mohou konkurovat kvalitou

Jak uvádí Stephanie Imöhl, ředitelka nákupu německé firmy SIKORA AG z Brém, formát setkání s firmami vyhovuje i zahraničním nákupčím: „Měla jsem příležitost se během jednoho dne potkat s dvanácti dodavateli, za kterými bych musela cestovat řadu dní. Musím přiznat, že jsem vůbec poprvé navštívila Českou republiku. Po získaných zkušenostech budu za novými českými dodavateli jezdit častěji.“ Zahraniční firmy na akci poptávaly různé polotovary z kovů a plastů. „Ale i technologicky náročné produkty s vysokou přidanou hodnotou pro letecký

či automobilový průmysl,“ objasňuje produktové oblasti exportní konzultant CzechTrade Filip Tůma. V pořádání podobných akcí bude CzechTrade nadále pokračovat a lákat nákupčí velkých firem přímo do Česka. Využívá toho, že řada nadnárodně působících řetězců se snaží vyhledávat nové dodavatele ve střední a východní Evropě. České firmy by mohly nahradit dodavatele jak z jihovýchodní Asie, kde roste tlak na ceny a existují problémy s kvalitou i logistikou, tak i západoevropské dodavatele v oblastech, kde jsou české firmy na dobré technologické úrovni. Vít Bruner upozorňuje na další sourcingový projekt a dodává: „Na podzim plánujeme kooperační akci pro německou nákupní centrálu maloobchodního řetězce REWE, který provozuje stejnojmennou síť supermarketů včetně Penny Market a BILLA.“ Rakouské zastoupení MPO ve spolupráci s tamním svazem BMÖ připravuje na konec října sedmý ročník Sourcing day.


29


Čína otevírá nebe pro soukromé lety, poptávka je po letadlech i servisu Soukromé létání je atraktivním tématem a jednou z dalších hnacích sil čínské ekonomiky.

Ladislav Graner vedoucí zahraničního zastoupení MPO v Chengdu

[email protected]

V

zdušný prostor Číny byl ještě donedávna pod přísnou vojenskou kontrolou omezující užívání soukromých a jiných nekomerčních letů. Čínská vláda však začala s postupným otevíráním vzdušného prostoru v nadmořské výšce do 1000 metrů pro lety všeobecného civilního letectví. Změny jsou již zavedeny v několika pilotních městech s plány na následující rozšíření. Postupným otevíráním nebe se razantně zvyšuje koupěschopná poptávka a zájem o spolupráci se zahraničními subjekty. V tomto ohledu se snažíme představit řešení českých společností v leteckém průmyslu za účelem zavedení soukromého létání v daných oblastech. Představení uceleného řešení ale nespočívá „pouze“ v návrhu na prodej a distribuci letadel či produktů vyrobených v Česku, ale ve větší angažovanosti českých společností v teritoriu. Jde například o výstavbu letišť a zázemí, o poskytování produktů a služeb v oblasti řízení leteckého provozu, o údržbu nebo bezpečnost, o školení a trénink pilotů či dispečerů, spolupráci leteckých technologických a vývojových ústavů atd.

politické „požehnání“

Je to právě oblast západní Číny, kde se skrývají největší rezervy v lidských zdrojích, rozvoji infrastruktury anebo technologické základny leteckého průmyslu. Zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu v Chengdu a European Union Project Innovation Centre – Chengdu (EUPIC) začátkem roku podepsaly memorandum porozumění se záměrem o propojení českých a čínských subjektů v rámci Českého leteckého semináře. Ten připravujeme 30


Na okraji Pekingu mohou dnes zájemci o letadla využít i takzvaný „letecký supermarket“. FOtO: rEUtErS

na říjnovém podnikatelském a technologickém veletrhu Evropské unie a Číny ve městě Chengdu, provincii Sečuan. S ambiciózními změnami vznikají nové příležitosti v čínském leteckém průmyslu. V mnoha případech ale ani připravenost, konkurenceschopnost či odhodlanost českých leteckých společností neumožní jejich získání. S ohledem na specifika čínského trhu hraje důležitou roli podpora českého státu v podobě tzv. „politického požehnání“ dané spolupráce.

Nezaspíme na startu?

„Postupné otevírání vzdušného prostoru pro všeobecné civilní létání představuje unikátní příležitost pro uplatnění českých firem, které mají co nabídnout lačnému čínskému trhu. Podobně se před pár lety zrodila dnešní čínská dominance ve výrobě solárních panelů či větrných elektráren a ti prozíravější, kteří u toho byli včas, získali výhody

a možnosti, jež se opozdilcům již nenabízely,“ říká Petr Vávra, ekonomický rada Velvyslanectví České republiky v Pekingu. V letectví máme silnou tradici, jsme tedy připraveni se prosadit na dynamickém čínském trhu? „Vývozci mají časově omezenou šanci nabídnout své konkurenceschopné výrobky s referencemi z vyspělých trhů vhodným čínským partnerům. Musí být ovšem aktivní a s pomocí velvyslanectví, konzulátu a kanceláří ministerstva průmyslu a obchodu v teritoriu najít tyto firmy a instituce co nejdříve. To předpokládá osobní přítomnost v Číně, přípravu materiálů v čínštině a vzájemnou koordinaci pro dosažení maximálního efektu,“ popisuje Vávra. A dodává, že výrazný úspěch může přinést propojení firem z leteckého průmyslu a navazujících služeb za účelem vytvoření komplexní nabídky od A do Z pro čínský trh.


Možným kandidátem na úspěšné české lehké letadlo v Číně je Sportstar, vyráběný společností Evektor-Aerotechnik. Je jediným českým letadlem, které má potřebný certifikát čínského leteckého úřadu. FOtO: lAA Čr

Jaké jsou perspektivy malého letectví v Číně V rámci spolupráce s Hospodářskou komorou ČR a agenturou CzechTrade jsem se jako zástupce Letecké amatérské asociace ČR mohl loni v listopadu zúčastnit letecké výstavy ve městě Zhuhai. Mým hlavním cílem bylo udělat si obrázek o situaci na čínském trhu lehkých sportovních letadel a eventuálně pro české výrobce získat nějaké zajímavé kontakty. Je nesporné, že budoucnost všeobecného letectví v Číně závisí na otevření spodního vzdušného prostoru. Plánované uvolnění by mělo přinést všeobecně možnost létat do výšky 1000 metrů nad mořem jen s radiostanicí a povinností oznámit, že letím. Do 4000 metrů bude nutné podat letový plán a mít mimo radiostanici i odpovídač. Po kompletním otevření vzdušného prostoru bude

nutné vycvičit velké množství nových pilotů. Zpočátku očekáváme poptávky po letadlech vhodných k výcviku. Problémem pro menší výrobce může být získání potřebných certifikátů. Také české záchranné systémy mohou být v Číně žádané. Podle mých zkušeností ze Zhuhaie je znalost angličtiny velmi omezená, pokud nemáte své materiály v čínštině, ani do Číny nejezděte. Také jsem pochopil, že nic není tak, jak je napoprvé domluveno – v jednání musíte být trpěliví a důslední a bez spolehlivého čínského partnera ničeho nedosáhnete. Ovšem také představa, že budeme do Číny dovážet malá letadla, je dlouhodobě nereálná. Číňané si chtějí letadla vyrábět sami v Číně – a jak dokazují příklady ze současnosti,

Jan Fridrich

viceprezident pro zahraniční záležitosti, průmysl a vnitřní audit, Letecká amatérská asociace ČR

již nemusí kopírovat, prostě si koupí firmu, o kterou mají zájem. Přesto si myslím, že za jistých okolností může být čínský trh pro naše výrobce zajímavý. Myslím si, že by stálo za to pokusit se sdružit, nejlépe pod hlavičkou státu nebo státní organizace, několik firem a předložit komplexní nabídku „made in ČR“ – od výcviku přes výrobu a údržbu. Největší problém vidím v oblasti malých sportovních letadel. Většina potenciálních čínských partnerů tato letadla vůbec nezná, protože je doposud na nic nepotřebovala. Budeme muset čínské straně nejdříve vysvětlit, jak by tato letadla mohla být pro Čínu prospěšná, a pokusit se trh a infrastrukturu malých letadel v Číně ovlivnit v náš prospěch…


31


investiční příležitosti v Mexiku i indii Dita Fabíková centrum informačních služeb, CzechTrade

[email protected]

ilUStrAČní FOtO: ShUttErStOcK

Nová výhoda Mexika

Konkurenční výhodu získává Mexiko díky dovozům poměrně levného břidlicového plynu z USA. Tento dovoz stoupl v roce 2012 o 19 %, čímž uspokojil domácí poptávku z jedné pětiny a dosáhl nového maxima. Mexiko, které se profiluje jako země s potenciálem stát se „továrnou světa“, těží z příležitosti udržet nízké provozní náklady – právě díky levnému plynu z USA. Nižší provozní náklady pomohly zmírnit i dopady nedávného poklesu průmyslové výroby a mají za následek větší flexibilitu ve výrobě a příliv nových investorů. Společnosti Nissan a Honda ohlásily své plány v Mexiku investovat. Nabízí se srovnání s Čínou, kde náklady na pracovní sílu, energie a výrobu stoupají. Čína sice oznámila cíl zvýšit produkci břidlicového plynu do roku 2015 na bezmála sedm miliard m3, ale zdá se, že vzhledem k nedostatečným technologiím se nepodaří tohoto cíle dosáhnout. Naopak v Mexiku lze předpokládat jak zvýšení dovozu levného plynu z USA, především díky nově budovanému plynovodu, tak i nastartování vlastní produkce – prezident Peña Nieto plánuje umožnit vstup zahraničního kapitálu do státní společnosti Pemex za účelem výroby energie z nekonvenčních zdrojů. 32


Japonské oživení ekonomiky

Podle posledních zveřejněných dat se zdá, že japonská ekonomika konečně posiluje. Zvyšuje se domácí spotřeba, roste maloobchodní prodej a nejvíce od prosince 2011 roste průmyslová výroba. Optimismus japonských podniků napříč sektory vzrůstá, což dokazuje index pro velké výrobce TANKAN, který v červnu vzrostl na +4 body oproti -8 bodům v březnu. Zatím se tedy zdá, že prorůstová opatření, zavedená novým premiérem Šinzó Abe, mají na japonskou ekonomiku pozitivní účinek. Například podniky plánují zvýšit kapitálové investice jako reakci na vládou deklarovanou podporu podnikatelských investic. Trend, kdy ekonomika roste tempem 4,1 % ročně, by měl podle některých analytiků vytrvat až do roku 2014. K určitému zpomalení by mohlo vést zvýšení daně z obratu, které vláda plánuje pro tento rok.

Indie: třetí největší trh s chytrými telefony

Po Číně a USA zaujala Indie třetí místo na trhu s chytrými telefony, kdy nahradila Japonsko. Indický trh roste neuvěřitelným tempem 164 % ročně. Světový trh přitom v průměru vzrostl za rok o necelých 40 %. Na rozdíl od svě-

tového trhu je v Indii poměrně rozsáhlý segment off-line aplikací, protože chytré telefony nejsou primárně využívány s připojením k internetu. Díky předpokládanému budoucímu rozvoji tohoto segmentu se on-line aplikace a mobilní připojení k internetu stávají jedinečnou příležitostí pro investice. Podle společnosti KPMG počet připojení k internetu meziročně v Indii stoupl o 41 %, těch bezdrátových o více než polovinu. Z hlediska obratu je však indický mobilní trh stále rozdělen mezi tři hlavní operátory, Airtel, Vodafone a Idea Cellular, kteří si rozdělují 69 % trhu. Jiná situace panuje na trhu chytrých telefonů, kde se poslední dobou daří domácím značkám. Jejich podíl oproti roku 2011 stoupl téměř o 30 %, a to díky účinné obchodní politice nabízející desítky modelů v různých cenových úrovních. Lídrem na trhu je sice stále Samsung, nicméně největší domácí výrobci jako Micromax nebo Karbonn stále velmi výrazně zvyšují své prodeje (prodeje Micromaxu stouply mezičtvrtletně o 67 %). Indický trh proto skýtá zajímavé příležitosti v oblasti mobilních aplikací a chytrých telefonů. Přispívá k tomu nárůst populace a střední třídy i prostředí příznivé pro nové technologie.

Kalendář akcí

Zahraniční veletrhy s českou účastí 10. – 13. 9. 2013

expodrev siberia 2013 Místo konání: krasnojarsk, rusko

Sibiř je známa především těžbou a zpracováním dřeva, proto přitahuje mnoho dodavatelů dřevozpracující techniky. V Krasnojarském kraji působí stovky těžebních a dřevozpracujících podniků, které mají zájem o nákup nových strojů a techniky. Expodrev Siberia patří k nejvýznamnějším akcím federálního významu. Prezentace na veletrhu otevírá možnosti dostat se k zajímavým obchodním případům a nalézt nové partnery nejen v sibiřském regionu Ruska. Kontakt: [email protected].

12. – 14. 9. 2013 reNeWABLe eNerGY INDIA 2013 expo Místo konání: Greater Noida, Indie

Indický trh trpí nedostatkem energetických zdrojů. Zahraničním firmám se tak nabízí možnost zapojit se do tohoto nejrychleji rostoucího oboru. Kromě tradičních zdrojů energie vzrůstá zájem o obnovitelné zdroje. Uplatnění na indickém trhu mohou nalézt mnohé české firmy, spojí-li se s vhodnými partnery. Kontakt: [email protected].

24. 9. 2013 Czech Medical B2B seminar Místo konání: Šanghaj, čína

Čínský zdravotnický trh patří svou velikostí a dynamikou růstu k nejperspektivnějším. Do roku 2015 bude tento trh se zdravotnickým zařízením činit přes 300 miliard jüanů. Proto pořádáme setkání, na kterém se představí nejnovější zdravotnické vybavení a vyspělé zdravotnické technologie z Česka čínské odborné veřejnosti. Na akci navazuje zdravotnický veletrh MEDTEC, na kterém mohou české firmy navštívit další společnosti a získat kontakty. Kontakt: [email protected].

29. – 31. 10. 2013 Wasma Místo konání: Moskva, rusko

Významné investice a zájem o nové

EXPODrEV SiBEriA FOtO: WWW.4nE.rU

technologie v oblastech ekologie a vodohospodářství, konkrétně sběru a likvidace komunálního odpadu, recyklace, výstavby nových čističek, úpraven vody aj., jsou důležitými důvody, proč je dnes Rusko v popředí zájmu. Český průmysl se představí na specializovaném veletrhu WASMA formou společného stánku. Kontakt: [email protected].

12. – 14. 11. 2013 peterFooD 2013 Místo konání: petrohrad, rusko

Severozápadní region, jehož centrem je Petrohrad, dnes patří k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým oblastem Ruska a je druhým největším potravinářským trhem této federace. Účast na veletrhu PETERFOOD otevírá dveře nejen 27 velkých obchodních sítí a 5500 velkoobchodů, ale i více než 10 000 prodejních míst. Kontakt: [email protected].

16. – 20. 2. 2014 euroshop Düsseldorf Místo konání: Düsseldorf, Německo

Celosvětově největší prezentace novinek z oblasti zařízení prodejen, trendů v řešení prodejních prostor, vybavení a všech potřeb pro prezentaci zboží. Veletrh pokrývá potřeby maloobchodu od designu a vybavení prodejny, světelné a chladící techniky, přes marketing

a reklamu až po IT řešení a výstavnictví. Veletrh se koná v Düsseldorfu jen jednou za tři roky! CzechTrade se této významné akce účastní formou vlastního stánku a českým firmám nabízí prezentaci. Kontakt: [email protected].

9. – 12. 3. 2014 eisenwarenmesse 2014 Místo konání: kolín nad rýnem, Německo

Eisenwarenmesse je prvotřídní platformou pro novinky z oboru strojních zařízení a příslušenství, sortimentu železářského zboží pro průmysl, domácnosti i stavební potřeby. Zaměření veletrhu pokrývá železářství od obráběcích zařízení, nářadí, vybavení dílen, přes spojovací a upevňovací techniku, kování až po stavební potřeby a potřeby pro kutily. Veletrh má více než 50letou tradici. Kontakt: [email protected].

Agentura CzechTrade a zahraniční zastoupení ministerstva průmyslu a obchodu nabízejí českým firmám osobní nebo katalogovou prezentaci na společném stánku na vybraných zahraničních veletrzích. Tato forma účasti ušetří firmám nejen náklady, ale i čas. Seznam všech veletrhů najdete na www.czechtrade.cz/kalendar-akci.


33

Slovníček/Kvíz Základní věty a fráze pro Čínu a Japonsko:

Otázky:

ČínA Dobrý den

您好 Nin chao

Jak se (Vy) máte? 您好吗？Nin chao ma? Na shledanou 再见 Caj ťien Promiňte/Pardon

1.

Ahoj 你好 Ni chao Děkuji 谢谢 Še še

Na zdraví! 干杯 Kan pej! Tuej pu čchi/Pao čchien

对不起/抱歉

Nerozumím 我不明白 Wo pu ming paj

Ano 是

Jmenuji se... 我的名字是 Wo te ming cˇ šˇ...

Ne

Dobrý den 今日は

Koničiva

Jak se máte? いかがですか？

A – 100 milionů B – půl miliardy C – jedné miliardy

2.

Šˇ

Na zdraví! 乾杯 Kampaj

Počet automobilů pro soukromé účely v Číně v roce 2012 činil zhruba: A – 10 milionů B – 30 milionů C – 50 milionů

不 Pu

JAPOnSKO

Počet uživatelů internetu v Číně v roce 2012 dosahoval zhruba:

3.

Město na obrázku, přezdívané Čínské Benátky, se jmenuje:

ikaga deska?

Na shledanou さようなら Sajónara

日本語はわかりません Nihongo va vakarimasen

Děkuji ありがとう Arigató Promiňte すみません Sumimasen Jmenuji se (Jan Novák)

Ano Ne

はいいいえ

Haj ie

私は（ヤンノバーク）と申します Vataši va (Jan Novák) to móšimas

V příštím čísle Českého exportéra: Vybrané balkánské země

34


Balkán bude v příštích letech pro investory místem, které nabídne mnoho příležitostí.

A – Nanjing B – Peking C – Suzhou

Další číslo časopisu vyjde v HN 20. srpna a v týdeníku Ekonom 22. srpna.

4.

Kolik japonských firem už v Česku přibližně investovalo? A – 40 B – 80 C – 240

Odpovědi:

1.B, 2.C, 3.C, 4.C

Nerozumím japonsky

HN044183

Váš průvodce zahraničními trhy Využijte naše znalosti a zkušenosti pro své podnikání v zahraničí Sledujeme pro vás dění na světových trzích a vyhledáváme nové exportní příležitosti ● Poradíme vám při rozhodování o výběru vhodného zahraničního trhu ● Vyhledáme obchodní partnery, kteří budou nejlépe vyhovovat vašim požadavkům ● Pomůžeme s prezentací vašeho výrobku nebo firmy v zahraničí ● Po celém světě máme zástupce, kteří znají místní prostředí, obchodní zvyklosti a jsou připraveni vám pomoci při pronikání na zahraniční trhy

www.czechtrade.cz

HN043248-5

●

05. Čínská cesta vzhůru s mnoha riziky strana 4 8. Dohoda s USA slibuje růst ekonomiky

Recommend Documents