S 64/04-1884/04
V Brně dne 3. května 2004
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 64/04, zahájeném dne 29. března 2004 podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v souladu s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na návrh účastníka řízení, jímž je společnost Sokolovská těžební, a.s., se sídlem ul. Jednoty 1628, Sokolov, IČ: 26348349, ve správním řízení zastoupená Mgr. Radkem Pokorným, advokátem, se sídlem Karolíny Světlé 301/8, Praha 1, na základě plné moci ze dne 22. března 2004, ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vydává toto rozhodnutí: Spojení soutěžitelů Sokolovská těžební, a.s., se sídlem ul. Jednoty 1628, Sokolov, IČ: 26348349, a Sokolovská uhelná, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, Sokolov, IČ: 49790072, ke kterému má dojít dle § 12 odst. 3 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na základě Smlouvy o koupi akcií, která byla uzavřena dne 29. března 2004 mezi společností Sokolovská těžební, a.s., jako kupujícím, a Fondem národního majetku České republiky, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, IČ: 41692918, a společností PAL a.s., se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha, IČ: 00211222, jako prodávajícími, v jejímž důsledku společnost Sokolovská těžební, a.s. získá akcie představující cca 50% podíl na základním kapitálu společnosti Sokolovská uhelná, a.s., a tím získá možnost tuto společnost výlučně kontrolovat, se dle § 16 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, povoluje.
Odůvodnění: Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku, stanov společnosti Sokolovská uhelná, a.s., se sídlem Staré náměstí 69, Sokolov, IČ: 49790072 (dále jen „Sokolovská uhelná“), zápisů z jednání řádných a mimořádných valných hromad společnosti Sokolovská uhelná konaných v průběhu let 2001 až 2003, výročních zpráv spojujících se soutěžitelů a všeobecně známých skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů a situace na relevantních trzích. Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. 15/04 ze dne 14. dubna 2003. V pětidenní lhůtě stanovené pro podání případných námitek, ani později, Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel. Notifikační podmínky Ke spojení soutěžitelů má dojít na základě Smlouvy o koupi akcií, která byla uzavřena dne 29. března 2004 mezi společností Sokolovská těžební, a.s., se sídlem ul. Jednoty 1628, Sokolov, IČ: 26348349 (dále jen „Sokolovská těžební“), jako kupujícím, a Fondem národního majetku, se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha 2, IČ: 41692918 (dále jen „FNM“), a společností PAL a.s., se sídlem Rašínovo nábřeží 42, Praha, IČ: 00211222 (dále jen „PAL“), jako prodávajícími. V důsledku uvedené smlouvy získá společnost Sokolovská těžební akcie společnosti Sokolovská uhelná, které představují cca 50% podíl na jejím základním kapitálu. V první fázi správního řízení o povolení spojení soutěžitelů bylo nezbytné posoudit, zda je předmětná transakce spojením soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona. Podle ustanovení § 12 odst. 3 písm. a) zákona se za spojení soutěžitelů ve smyslu zákona považuje transakce, kdy jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují již jeden podnik, anebo jestliže jeden nebo více podnikatelů získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiný podnik nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů. Kontrolou se pro účely posuzování spojení soutěžitelů podle § 12 a násl. zákona rozumí možnost určovat nebo ovlivňovat soutěžní chování jiného soutěžitele. Z obsahového hlediska jde o odlišnou konstrukci oproti pojmu ovládání ve smyslu § 66 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola ve smyslu zákona se výslovně vztahuje na určování nebo ovlivňování soutěžního chování jiného soutěžitele, zatímco ovládání předpokládá vliv na celkové řízení nebo provozování jiného podniku, zahrnuje tedy i jiné projevy chování než soutěžní. V této souvislosti zpravidla platí, že subjekt, který drží většinu akcií jiného soutěžitele, má nad takovým soutěžitelem kontrolu. Neexistují-li jiné právní nebo faktické okolnosti spolehlivě vyvracející tento závěr, stačí ke kontrole nadpoloviční akciový podíl na kontrolovaném subjektu. Na druhou stranu je rovněž možné, aby za určitých okolností vykonával kontrolu nad soutěžitelem subjekt, který nedrží akcie představující nadpoloviční podíl na základním kapitálu tohoto soutěžitele. Podle stanov společnosti Sokolovská uhelná uskutečňuje obchodní vedení společnosti a činnosti související představenstvo. Představenstvo je jmenováno valnou hromadou společnosti, přičemž k rozhodnutí valné hromady v této věci je třeba většiny přítomných 2
akcionářů. Pro úplnost je nutno konstatovat, že valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni akcionáři držící akcie s jmenovitou hodnotou přesahující 30 % základního kapitálu. Ze zápisů z jednání řádných a mimořádných valných hromad společnosti Sokolovská uhelná konaných v průběhu let 2001 až 2003 vyplývá, že valných hromad společnosti Sokolovská uhelná se ve sledovaném období účastnili akcionáři společnosti držící akcie s jmenovitou hodnotou cca 85,5 % až 90,5% základního kapitálu společnosti. V souladu s výše uvedeným Úřad konstatuje, že navrhovaná transakce je spojením soutěžitelů podle § 12 odst. 3 zákona, neboť společnost Sokolovská těžební se ziskem akcií společnosti Sokolovská uhelná, představujících cca 50% podíl na jejím základním kapitálu, získá možnost výlučně kontrolovat soutěžní chování společnosti Sokolovská uhelná. V dalším postupu se Úřad zabýval otázkou, zda navrhované spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový celosvětový čistý obrat všech spojovaných soutěžitelů za poslední účetní období je vyšší než 5 miliard Kč, je podmínka dle ustanovení § 13 písm. a) zákona splněna a posuzované spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu. Strany spojení Společnost Sokolovská těžební je českou akciovou společností s akciemi na jméno. Akcie společnosti Sokolovská těžební vlastní tři fyzické osoby, přičemž žádná z těchto osob nevlastní akcie představující majoritní podíl na základním kapitálu společnosti. Společnost Sokolovská těžební byla založena členy managementu společnosti Sokolovská uhelná za účelem získání majetkové účasti ve společnosti Sokolovská uhelná. Realitní činnosti, jež má zapsanou jako předmět podnikání v obchodním rejstříku, ani žádné jiné činnosti se společnost Sokolovská těžební prakticky nevěnuje. Společnost Sokolovská těžební nekontroluje žádného jiného soutěžitele. Společnost Sokolovská uhelná je rovněž českou akciovou společností s akciemi na jméno. Společnost Sokolovská uhelná má před posuzovaným spojením více než 14 tisíc akcionářů, jimiž jsou jednak převádějící subjekty, FNM (cca 48,7% podíl na základním kapitálu) a společnost PAL (cca 1,3% podíl), jednak společnost METALIMEX a.s. (cca 36,3% podíl), další právnické osoby (cca 6,4% podíl), fyzické osoby (cca 5,8%) a obce (cca 1,5% podíl). Společnost Sokolovská uhelná kontroluje následujících [… obchodní tajemství …] českých obchodních společností: [… obchodní tajemství …]. Nabývaná skupina společností, tzn. společnost Sokolovská uhelná a společnosti jí kontrolované, působí zejména v oblastech těžby hnědého uhlí, elektrické energie a tepla. Dopady spojení Za účelem zjištění, zda navrhovaným spojením vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, jež je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 3 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele.
3
Jak již bylo uvedeno výše, společnost Sokolovská uhelná působí v České republice zejména v oblastech hnědého uhlí, elektrické energie a tepla. Společnost Sokolovská těžební byla založena za účelem získání majetkové účasti ve společnosti Sokolovská uhelná a v žádné z uvedených oblastí nepůsobí. V oblasti těžby hnědého uhlí působí v České republice pouze tři subjekty. Kromě společnosti Sokolovská uhelná se jedná o společnosti Mostecká uhelná společnost, právní nástupce a.s. a Severočeské doly, a.s. Roční produkce společnosti Sokolovská uhelná tvoří přitom pouhých cca 20 % celkové roční produkce v České republice. Velkou část vytěženého hnědého uhlí spotřebovává společnost Sokolovská uhelná pro vlastní potřeby. S ohledem na různé koncové uživatele, rozdíly ve výrobě, v kvalitě (výhřevnosti), různé způsoby zásobování konkrétních zákazníků a rozdílné ceny je možné v oblasti hnědého uhlí vyčlenit několik trhů. Jedná se zejména o rozlišení hnědého uhlí na energetické a tříděné. Zásadní část těžby hnědého uhlí přitom tvoří energetické (prachové) uhlí, jde o hnědé uhlí o prachové zrnitosti 0 mm až 40 mm využívané zejména v tepelných elektrárnách, teplárnách a velkých průmyslových kotelnách. Pro úplnost je nutno konstatovat, že i trh energetického uhlí lze dále členit, a to na uhlí určené pro výrobu elektrické energie a na uhlí určené pro teplárny a velké průmyslové kotelny. Energetické uhlí je společností Sokolovská uhelná jednak využíváno ve vlastní tepelné elektrárně, jednak je distribuováno vnějším odběratelům, zejména tepelným elektrárnám Tisová a Mělník patřícím společnosti ČEZ, a.s., teplárnám a průmyslovým kotelnám. Tříděné uhlí, tj. uhlí o prachové zrnitosti 12 mm až 80 mm, je určeno maloodběratelům, spotřebitelům a malým průmyslovým podnikům, jedná se tedy o uhlí převážně pro komunální účely. V této souvislosti je nutno dále konstatovat, že hnědé uhlí těžené společností Sokolovská uhelná dosahuje takové kvality, že je používáno k výrobě hnědouhelných briket, které společnost Sokolovská uhelná vyrábí v České republice jako jediná. V oblasti energetického uhlí v České republice dosahuje společnost Sokolovská uhelná podílu cca [… obchodní tajemství …] %, v oblasti tříděného uhlí dosahuje podílu cca [… obchodní tajemství …] % a v oblasti hnědouhelných briket dosahuje, jak již bylo naznačeno výše, podílu 100 %. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že činnosti spojujících se soutěžitelů se na území České republiky v oblasti hnědého uhlí nepřekrývají, ani na sebe nenavazují, nebylo pro účely předmětného správního řízení nutné vymezit relevantní trhy v této oblasti s konečnou platností. Jak bylo uvedeno výše, společnost Sokolovská uhelná spotřebovává velkou část vytěženého hnědého uhlí pro vlastní potřeby. Hlavními koncovými produkty této spotřeby jsou potom elektrická energie a teplo, které vyrábí společnost Sokolovská uhelná v kogenraci. Elektrickou energii vyrábí Sokolovská uhelná ve vlastní tepelné elektrárně a dále v paroplynové elektrárně. Vyrobenou elektrickou energii dodává Sokolovská uhelná jednak externím odběratelům, z nichž největším je společnost ČEZ, a.s., jednak ji využívá k vlastní spotřebě. V oblasti výroby elektrické energie v České republice dosahuje společnost Sokolovská uhelná cca 4% podílu. Teplo je rovněž významným koncovým produktem vznikajícím při vlastním spalování hnědého uhlí. Vzhledem k této skutečnosti společnost Sokolovská uhelná zásobuje teplem především okolní oblasti své elektrárny, tj. zejména města Chodov, Nejdek, Nová role a především Karlovy Vary. Z geografického hlediska je trh výroby a distribuce tepla trhem lokálním, a to z důvodu síťového charakteru dotčeného odvětví. Nicméně s ohledem na konglomerátní charakter spojení, zejména pak na skutečnost, že nabyvatel nevyvíjí v dotčené oblasti žádnou činnost, ponechal Úřad otázku konečného vymezení relevantního trhu v této oblasti otevřenou. V oblasti výroby a distribuce tepla v Karlovarském kraji dosahuje společnost Sokolovská uhelná cca [… obchodní tajemství …] % podílu. 4
Dalšími vedlejšími produkty, které vznikají při zplyňování uhlí jsou karbochemické produkty a energoplyn. Karbochemické produkty, tj. generátorový hnědouhelný dehet, fenolový koncentrát a surový lehký olej, vznikají pouze jako vedlejší produkty, z tohoto důvodu nedosahují takové kvality jako stejné produkty vyráběné specializovanými chemickými podniky. Jejich odbyt je proto dle tvrzení navrhovatele problematický, a společnost Sokolovská uhelná v současné době přechází k jejich internímu využití, kdy budou v hořákovém generátoru přeměňovány na energoplyn. V důsledku této skutečnosti společnost Sokolovská uhelná v brzké době přestane v této oblasti působit. Energoplyn používá společnost Sokolovská uhelná především pro vlastní spotřebu jako vsázku do vlastní paroplynové elektrárny. Odbyt tvoří pouze cca [… obchodní tajemství …] % z celkového objemu výroby. Společnost Sokolovská uhelná a její dceřiné společnosti dále působí i v některých doplňkových oblastech, vyplývajících z její hlavní činnosti. Jedná se například o nakládání s odpady, nakládání s nebezpečnými odpady a projektovou činnost ve výstavbě, provádění staveb. Ani v oblastech posledně uvedených nebylo vzhledem ke skutečnosti, že činnosti spojujících se soutěžitelů se na území České republiky nepřekrývají, ani na sebe nenavazují, pro účely předmětného správního řízení nutné vymezit relevantní trhy s konečnou platností. Po celkovém zhodnocení situace, která vznikne v důsledku spojení soutěžitelů Sokolovská těžební a Sokolovská uhelná na trzích v České republice, dospěl Úřad k následujícím závěrům. Posuzované spojení, přestože podléhá povolení Úřadu, nepřinese žádné podstatné změny na jakémkoliv trhu v České republice. Situace v žádné z dotčených oblastí se v důsledku předmětného spojení ze soutěžního hlediska nezmění, neboť nejen že se jedná o spojení konglomerátního charakteru, ale navíc nabyvatel, tedy společnost Sokolovská těžební, byl založen členy managementu společnosti Sokolovská uhelná pouze za účelem získání majetkové účasti ve společnosti Sokolovská uhelná a žádné jiné činnosti se prakticky nevěnuje. Spojení nepovede, vzhledem k absenci překrývajících se či navazujících aktivit spojovaných soutěžitelů, ke snížení úrovně konkurenčního prostředí v dotčených oblastech, neboť subjekt vzniklý spojením nebude na tomto relevantním trhu v postavení podstatně odlišném od postavení společnosti Sokolovská uhelná před uskutečněním transakce. V důsledku spojení nedojde ke vzniku ani posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na těchto trzích. Pro naplnění všech podmínek uvedených v § 16 odst. 2 věta třetí zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad rozhodl o povolení navrhovaného spojení. Toto rozhodnutí Úřad ve stanovené lhůtě vydává. Poučení o opravném prostředku Ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru fúzí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
Ing. Martin Vitula pověřený řízením odboru fúzí 5
Rozhodnutí obdrží: Mgr. Radek Pokorný, advokát Pokorný, Wagner & spol. Karolíny Světlé 301/8 110 00 Praha 1
6
