04-ORP V Brně dne 29. března 2004

„Proti tomuto rozhodnutí byly podány rozklady.“

Č.j.: S 72/01-1810/04-ORP

V Brně dne 29. března 2004

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 14.8.2001 z vlastního podnětu dle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 téhož zákona s účastníky řízení, společnostmi: 1. AGIP Praha, a.s., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 41694058, jehož právním nástupcem se dne 31.10.2003 stal Agip Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 40764176, ve správním řízení právně zastoupená JUDr. Petrem Novotným, advokátem advokátní kanceláře Rödl & Partner, v.o.s., Platnéřská 2, Praha 1, PSČ 110 00, 2. Aral ČR a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 14, IČ 64948978, jehož právním nástupcem se dne 3.2.2003 stal Aral ČR, a.s., se sídlem Praha 4, V Parku 2294/2, PSČ 148 00, IČ 45241384, ve správním řízení právně zastoupená JUDr. Pavlem Svobodou, advokátem advokátní kanceláře WEINHOLD LEGAL, v.o.s., se sídlem Karlovo nám. 10, Praha 2, PSČ 120 00, 3. BENZINA a.s., se sídlem Praha 7, Dělnická 12, PSČ 170 04, IČ 60193328, ve správním řízení právně zastoupená prof. JUDr. Irenou Pelikánovou, DrSc., advokátkou advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol., Dlouhá 39, Praha 1, PSČ 110 00, 4. ConocoPhillips Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 14/628, PSČ 155 00, IČ 45799920, ve správním řízení právně zastoupená Mgr. Luďkem Vránou, advokátem advokátní kanceláře Linklaters, v.o.s.. Na Příkopě 19, Praha 1, PSČ 117 19, 5. OMV Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Budějovická 3, PSČ 140 00, IČ 48038687, ve správním řízení právně zastoupená Mgr. Karolinou Horákovou, advokátkou advokátní kanceláře WEIL, GOTSHAL & MANGES v.o.s., Křížovnické nám. 1, Praha 1, PSČ 110 00,

6. Shell Czech Republic a.s., se sídlem Praha 9, Pod Pekárnami 2/878, IČ 15890554, ve správním řízení právně zastoupená Mgr. Danielem Čekalem, advokátem advokátní kanceláře Linklaters, v.o.s., Na Příkopě 19, Praha 1, PSČ 117 19, vydává toto rozhodnutí: I. Společnosti: 1. AGIP Praha, a.s., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 41694058, 2. Aral ČR a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 14, IČ 64948978, 3. BENZINA a.s., se sídlem Praha 7, Dělnická 12, PSČ 170 04, IČ 60193328, 4. ConocoPhillips Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 14/628, PSČ 155 00, IČ 45799920, 5. OMV Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Budějovická 3, PSČ 140 00, IČ 48038687, 6. Shell Czech Republic a.s., se sídlem Praha 9, Pod Pekárnami 2/878, IČ 15890554, tím, že v období od 28.5.2001 do konce měsíce listopadu roku 2001 určovaly ve vzájemné shodě prodejní ceny automobilového benzínu Natural 95 u svých čerpacích stanic, porušily v období od 28.5.2001 do 30.6.2001 zákaz jednání ve vzájemné shodě uvedený v § 3 odst. 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a v období od 1.7.2001 do konce měsíce listopadu roku 2001 porušily zákaz takového jednání uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů. Uvedeným jednáním ve vzájemné shodě narušily v období od 28.5.2001 do konce měsíce listopadu roku 2001 hospodářskou soutěž na trhu automobilových benzínů dodávaných spotřebitelům prostřednictvím čerpacích stanic. II. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, se za porušení zákazu jednání ve vzájemné shodě při určování prodejních cen automobilového benzínu Natural 95 u čerpacích stanic, popsaného v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí, ukládá pokuta ve výši: • Společnosti Agip Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 40764176, jako právnímu nástupci společnosti AGIP Praha, a.s., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 41694058, pokuta ve výši 20 000 000,Kč, slovy dvacet milionů korun českých, • společnosti Aral ČR, a.s., se sídlem Praha 4, V Parku 2294/2, PSČ 148 00, IČ 45241384, jako právnímu nástupci společnosti Aral ČR a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 14, IČ 64948978, pokuta ve výši 40 000 000,- Kč, slovy čtyřicet milionů korun českých, • společnosti BENZINA a.s., se sídlem Praha 7, Dělnická 12, PSČ 170 04, IČ 60193328, pokuta ve výši 98 000 000,- Kč, slovy devadesát osm milionů korun českých,

2/89

• společnosti ConocoPhillips Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 14/628, PSČ 155 00, IČ 45799920, pokuta ve výši 22 000 000,- Kč, slovy dvacet dva milionů korun českých, • společnosti OMV Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Budějovická 3, PSČ 140 00, IČ 48038687, pokuta ve výši 68 000 000,- Kč, slovy šedesát osm milionů korun českých, • společnosti Shell Czech Republic a.s., se sídlem Praha 9, Pod Pekárnami 2/878, IČ 15890554, pokuta ve výši 65 000 000,- Kč, slovy šedesát pět milionů korun českých. Pokuty jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky, pobočka Brno, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konst. symbol 1148, jako var. symbol se uvede IČ účastníka řízení. Odůvodnění Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zahájil v měsíci červnu r. 2001 šetření na trzích automobilových benzínů a motorové nafty. Podnětem k šetření se staly informace z médií o růstu cen automobilových benzínů a motorové nafty u čerpacích stanic, poukazující na to, že tyto neodpovídají vývoji cen ropy a na snahy prodejců pohonných hmot udržet vysoké hrubé marže. Podnětem k šetření byly rovněž stížnosti občanů poukazující na shodnost, popř. blízkou podobnost, prodejních cen automobilových benzínů a motorové nafty u čerpacích stanic (vč. shodného nebo podobného trendu změn těchto cen) zejména významných soutěžitelů - prodávajících pohonné hmoty prostřednictvím čerpacích stanic. K prošetření situace Úřad od měsíce června r. 2001 postupně vyžádal od nejvýznamnějších soutěžitelů (prodávajících pohonné hmoty spotřebitelům prostřednictvím čerpacích stanic) informace umožňující posoudit zejména vývoj průměrných měsíčních nákupních a prodejních cen automobilových benzínů a motorové nafty a vývoj průměrných měsíčních hrubých marží z prodeje tohoto zboží u čerpacích stanic (u automobilových benzínů za r. 2000 a r. 2001, u motorové nafty za r. 2000 a za měsíce 1 – 8 r. 2001). Z podkladů získaných v rámci předběžného šetření (vedeného pod č.j. P 285/01) byla zjištěna silná indicie, nasvědčující možnému koordinovanému postupu významnějších soutěžitelů při určování prodejních cen pohonných hmot (dále též jen „PHM“). Průběh řízení Po zhodnocení provedených zjištění zahájil Úřad dne 14.8.2001 z vlastního podnětu správní řízení ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále též jen „zákon“) s účastníky řízení, v té době označenými jako: AGIP Praha, a.s., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 41694058, Aral ČR a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 14, IČ 64948978, BENZINA a.s., se sídlem Praha 8, Trojská 13a, PSČ 182 21, IČ 60193328, CONOCO Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 14/628, PSČ 155 00, IČ 45799920, OMV Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Budějovická 3, PSČ 140 00, IČ 48038687 a Shell Czech Republic a.s., se sídlem Praha 9, Pod Pekárnami 2/878, IČ 15890554. Možné porušení § 3 odst. 1 zákona Úřad spatřoval v postupu účastníků řízení při stanovení prodejních cen pohonných hmot (zejména Naturalu 95 a motorové nafty) u čerpacích stanic (dále též jen „ČS“). V uvedené věci vydal Úřad dne 4.9.2002 prvoinstanční rozhodnutí čj. S 72/01­ 1842/02-VO II, které bylo na základě rozkladů podaných uvedenými účastníky řízení zrušeno rozhodnutím předsedy Úřadu čj. R 60-65/2002 ze dne 16.6.2003 a věc byla vrácena

3/89

prvostupňovému orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem byly zejména procesní námitky účastníků řízení týkající se nezpřístupnění některých podkladů pro rozhodnutí Úřadu účastníkům řízení s poukazem na jejich označení za obchodní tajemství. Druhostupňový orgán ve svém rozhodnutí poukázal na závěry rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č.j. 2 A 4/99-46 ze dne 30. srpna 1999 k údajům spisové dokumentace označeným za obchodní tajemství s tím, že interpretaci tohoto rozsudku však nelze chápat natolik extenzivně, že správní orgán je povinen zpřístupnit vždy všechny údaje označené za obchodní tajemství. Postup správního orgánu je individuální a závisí na charakteru dokumentace. Zmínil konkrétní podklady spisové dokumentace (zejména grafické znázornění cenového vývoje u účastníků řízení) s tím, že jejich zpřístupnění závisí také na součinnosti účastníků řízení, přičemž ani na straně účastníka řízení nelze spravedlivě trvat na právu nahlédnout do obchodního tajemství jiného, nedá-li souhlas k témuž ve vztahu ke své osobě. V rámci nového projednání provedeného po vydání rozhodnutí předsedy Úřadu z 16.6.2003 Úřad ověřil, že došlo k zániku společnosti Aral ČR a.s., se sídlem Praha 4, Na Pankráci 14, IČ 64948978 (dále též „Aral I“), sloučením bez likvidace se společností BP Czech Republic, a.s., IČ 45 24 13 84, která je nástupnickou společností (doklady o zániku této společnosti viz spis č. 12, str. 846-969). Právní účinky sloučení nastaly ke dni 3.2.2003 a k témuž dni byla zapsána změna názvu společnosti BP Czech Republic, a.s., IČ 45 24 13 84, na Aral ČR, a.s. (dále jen „Aral II“); současně byl proveden výmaz zaniklé společnosti. Vzhledem k zániku společnosti Aral I, pozbyl tento procesní postavení účastníka řízení; společnost Aral II Úřad nepřibral jako procesního nástupce zaniklého Aralu I vzhledem k vymezenému předmětu daného řízení. V řízení tak bylo pokračováno se společnostmi BENZINA a.s., IČ 60193328, která v průběhu řízení změnila dne 7.7.2003 sídlo a působí na adrese Praha 7, Dělnická 12, PSČ 170 04 (dále jen „Benzina“), CONOCO Czech Republic s.r.o., se sídlem Praha 5, Pekařská 14/628, PSČ 155 00, IČ 45799920, u které došlo v průběhu řízení dne 2.4.2003 ke změně názvu na ConocoPhillips Czech Republic s.r.o. (dále jen „Conoco“), OMV Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha 4, Budějovická 3, PSČ 140 00, IČ 48038687 (dále jen „OMV“), Shell Czech Republic a.s., se sídlem Praha 9, Pod Pekárnami 2/878, IČ 15890554 (dále jen „Shell“) a AGIP Praha, a.s., se sídlem Praha 4, Pod Chodovem 1267/7, PSČ 149 00, IČ 41694058 (dále jen „AGIP Praha“). V průběhu řízení upřesnil Úřad dne 21.8.2003 předmět správního řízení (viz spis č. 12, str. 1092-1106) v tom smyslu, že možné porušení § 3 odst. 1 zákona je spatřováno v postupu účastníků řízení při stanovení prodejních cen automobilových benzínů, zejména Naturalu 95 (dále jen „N 95“), v roce 2001 u čerpacích stanic, neboť nebylo zjištěno jednání ve vzájemné shodě účastníků řízení při stanovení prodejních cen motorové nafty. •

Naplnění závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 60-65/2002 ze dne 16.6.2003 týkajících se obchodního tajemství.

K naplnění předmětných závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 60-65/2002 ze dne 16.6.2003 vyzval Úřad účastníky řízení ke spolupráci za účelem zpřístupnění maximálního objemu informací, označených jimi za obchodní tajemství. Informoval o své připravenosti zpřístupnit účastníkům grafické vyjádření jejich postupu při určování prodejních cen N 95 i grafické vyjádření vývoje jejich nákupních cen tohoto zboží (křivky vývoje průměrných měsíčních/denních nákupních a prodejních cen N 95), v anonymizované podobě – viz spis č. 12, str. 767, 782, 785, 788 a 791. Požádal je o sdělení, zda lze grafické vyjádření jejich chování (dále jen „grafický vývoj“) popsaným způsobem ostatním účastníkům řízení vzájemně zpřístupnit. 4/89

Společnosti Conoco, OMV, AGIP Praha a Shell nadále považovaly za své obchodní tajemství naprostou většinu údajů, které v průběhu řízení označily, některé z těchto údajů však zpřístupnily ostatním účastníkům řízení (viz spis č. 12, str. 976, 982, 989, 1059). Se zpřístupněním grafického vývoje ostatním účastníkům řízení souhlasily za podmínky reciprocity ze strany všech účastníků řízení (viz spis č. 12, str. 799, 802, 805-806, 809-810). Benzina namítla (viz spis č. 12, str. 795 - 796), že její ochota zpřístupnit uvedené údaje by nutně znamenala, že přestanou být jejím obchodním tajemstvím a rozhodnutí Úřadu, zda uvedené údaje zpřístupní či nikoliv, není závislé na souhlasu účastníka řízení s takovým zpřístupněním. Otázku zpřístupnění obchodního tajemství účastníkům řízení nelze řešit ovlivněním vůle účastníků řízení k utajení těchto skutečností. Uvedla též, že zpřístupnění grafického vývoje výše popsaným způsobem umožňuje jejím konkurentům velmi přesně odhadnout, za jaké ceny nakupuje N 95 u svých dodavatelů a také její reakce na změny nákupních cen, což mohou konkurenti využít při určování vlastní obchodní strategie. Anonymizace křivek pak pravděpodobně nesníží jejich informační hodnotu pro ostatní účastníky řízení, neboť ti znají na základě svého cenového monitoringu prodejní ceny Benziny a budou schopni určit, která je její cenová křivka a doplnit (na základě těchto údajů a údajů o vlastních cenách a marži) použité měřítko grafického vyjádření a dopočíst konkrétní hodnoty v každém bodě křivky (spis č. 12, str. 819). Při ústním jednání u Úřadu dne 7.8.2003 Benzina k dotazu Úřadu, jak by mohli ostatní účastníci řízení znát z monitoringu cen konkurence průměrnou měsíční prodejní cenu z celé sítě ČS Benziny, jestliže tato měla kolem 330 ČS a rozsahem své sítě ČS nejbližší účastník řízení měl pouze cca 91 ČS (v jejichž okolí mohl ceny Benziny monitorovat), vysvětlila, že přesto konkurent získá z monitoringu cen PHM (včetně N 95) z okolí svého (nižšího) počtu ČS, cenný statistický vzorek, s nímž již lze pracovat při zjišťování trendu vývoje chování Benziny. Poukázala dále na to, že sama neprovádí jen pasivní monitoring cen u ČS konkurence ve svém okolí, nýbrž aktivně zjišťuje prodejní ceny u ČS konkurence i v místech, kde nemá umístěnu svou ČS. Pokud ostatní účastníci řízení obdobně aktivně monitorovali ceny konkurence, mohlo by to zvýšit rozsah jimi hodnoceného statistického vzorku ČS Benziny. K dotazu Úřadu potvrdila, že prodejní ceny N 95 u ČS jsou známé a zjistitelné a lze je bez vynaložení větších nákladů komplexně monitorovat za celou síť soutěžitele, i např. za všechny ČS sítě Benziny. Předpokládá však, že ten, kdo si takto prodejní ceny zjišťuje, je neuchovává. Prodejní ceny zjištěné Úřadem ve správním řízení jsou z minulého období a dnes již nejsou zjistitelné standardní cestou (tzn. objetím ČS, nafocením prodejních cen PHM na tzv. totemech). Z uvedeného důvodu se domnívá, že ve smyslu obchodního tajemství tyto údaje nejsou dnes veřejně dostupné. (Sama Benzina archivuje ceny u ČS konkurence cca týden.) K tomu, jak s ohledem na uplynutí určité doby od r. 2001 (kdy Úřad zpracoval vývoj prodejních cen účastníků řízení) může popsané zpřístupnění grafického vývoje ohrozit v dnešní době podnikání Benziny, uvedla, že na základě zkoumání datové základny vývoje prodejních cen z minulosti lze dospět k predikci chování společnosti při úpravách prodejních cen PHM v budoucnosti. Poté, co ostatní účastníci řízení za podmínky reciprocity souhlasili se zpřístupněním svého grafického vývoje (viz výše), souhlasila s tímto také Benzina za předpokladu, že ostatní účastníci předtím podepíší prohlášení, že takto získané informace využijí výlučně pro účely správního řízení a nikoliv pro formování své obchodní strategie a jsou si vědomi odpovědnosti spojené s porušením této povinnosti (spis č. 12, str. 996). Následně všichni účastníci řízení na podpis prohlášení přistoupili (spis č. 12, str. 1128, 1129, 1091, 1137 a 1143). OMV žádala (spis č. 12, str. 1041), aby Úřad u grafů změnil měřítko, případně jejich osy x a y tak, aby nebylo možné konkrétní hodnoty ze strany ostatních účastníků řízení ani

5/89

odvodit srovnáním s grafy vycházejícími z jejich vlastních údajů. Taková úprava by však dle názoru Úřadu již neumožnila postihnout hodnocené trendy vývoje chování účastníků řízení. Po podepsání zmíněného prohlášení Úřad zpřístupnil účastníkům řízení grafické vyjádření trendu vývoje jejich průměrných měsíčních nákupních a prodejních cen N 95 (v anonymní podobě a bez konkrétních údajů o hodnotách jednotlivých položek) za celý rok 2000 a 2001 a trendu vývoje jejich průměrných denních nákupních a prodejních cen N 95 za období od 20.4. 2001 do 30.6.2001. Dále zpřístupnil vývoj hodnot průměrných měsíčních prodejních cen jednotlivých účastníků řízení za r. 2000, r. 2001 a měsíců 5 až 9 r. 2002 a vývoj průměrných denních prodejních cen N 95 za období od 20.4.2001 do 30.6.2001 v grafické podobě (s hodnotami prodejních cen a identifikací účastníků řízení), dtto i v tabulkové podobě. (Obdobně byl zpřístupněn vývoj průměrných měsíčních prodejních cen nafty za r. 2000, za měsíce 1-9 roku 2001 a měsíce 5-9 roku 2002). Rovněž Úřad zpřístupnil konkrétní údaje, u nichž účastníci řízení s odstupem doby již netrvali na obchodním tajemství. Ke zpřístupnění bilancí chování účastníků řízení ve výše uvedených letech považuje Úřad za podstatné, že každý účastník byl seznámen s kompletními bilancemi vývoje jeho chování při úpravách prodejních cen u ČS, zpracovanými Úřadem z jeho podkladů, včetně vývoje nákupních cen a marže na jednotku zboží, i se svým podílem na relevantním trhu; bilance byly jednotlivě všemi účastníky odsouhlaseny. U ostatních údajů a informací (jako jsou zejména číselné údaje o tržbách, objemy prodaných litrů, dosažená marže, způsob rozhodování a schvalování změn cen, výdaje na nákup pohonných hmot, přehled dodavatelů, zjištěná výše tržního podílu, jména pracovníků odpovědných za stanovení prodejních cen PHM, kriteria, jimiž se v rámci své strategie jednotlivá společnost řídí při úpravách prodejních cen a interní údaje účastníků, vč. zápisů z porad jejich orgánů) pak účastníci řízení nadále trvali, že jsou jejich obchodním tajemstvím. Pokud jde o prodejní ceny PHM (N 95 a nafty) u ČS dospěl Úřad k závěru, že tyto nejsou údajem způsobilým být obchodním tajemstvím. Byly a jsou veřejně dostupné a jsou zjistitelné kýmkoli, kdo by měl zájem je monitorovat, a to jednotlivě i systematicky, tj. komplexně v celé síti ČS konkrétního soutěžitele. Předpoklad Benziny, že prodejní ceny za celou síť konkrétního soutěžitele z minulého období nejsou archivovány, není ničím podložen. Např. společnost Conoco ve svém rozkladu podaném proti původnímu prvostupňovému rozhodnutí doložila dne 25.9.2002 Úřadu monitoring cen konkurence od 10.9.2001, který tak měla k dispozici s odstupem jednoho roku od jejich zveřejnění. K naplnění výše uvedených závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 16.6.2003 a ke splnění povinnosti stanovené správním orgánům v § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), tak Úřad vynaložil veškeré možné úsilí, aby účastníkům řízení byl zpřístupněn maximální objem informací o jejich posuzovaném chování, které jsou součástí podkladů pro rozhodnutí Úřadu ve věci, při současném naplnění ochrany obchodního tajemství účastníků řízení, přičemž u nezpřístupněných podkladů je popsáno čeho se týkají a od koho pocházejí. K námitkám vzneseným opětovně některými účastníky při seznámení s podklady pro toto rozhodnutí k nezpřístupnění celého rozsahu spisové dokumentace S 72/01, odkazuje Úřad na závěr druhostupňového orgánu, že ani na straně účastníka řízení nelze spravedlivě trvat na právu nahlédnout do obchodního tajemství jiného, nedá-li souhlas k témuž ve vztahu ke své společnosti, dále též na judikaturu evropských soudních institucí. Např. v případě týkajícím se výrobců cementu (Cimenteries CBR and others v. Commission) Evropský soud první instance ve svém rozsudku z 15.3.2000 (T 25/95) vymezil podmínky, za kterých může vést nezpřístupnění plného rozsahu spisové dokumentace účastníkům řízení k závěru o porušení jejich práva na obhajobu. Soud výslovně uvedl, že skutečnost, že žalobce neměl v průběhu 6/89

správního řízení přístup do části spisové dokumentace, nemůže být sama o sobě důvodem ke zrušení rozhodnutí Komise z důvodu, že bylo porušeno právo na obhajobu účastníků řízení. Zopakoval, že při nahlížení do spisu se nezpřístupňují účastníkům dokumenty s obchodním tajemstvím či informace jinak důvěrné povahy a interní dokumenty Komise; zpřístupňuje se pouze obsah bez obchodního tajemství (nedůvěrná verze) a je-li to u dokumentu obtížné zajistit, pak je třeba zprostředkovat účastníkům, čeho se týká, aby mohli posoudit, zda by mohl mít význam pro jejich obhajobu. Ani poměrně značný rozsah nezpřístupněných dokumentů sám o sobě nemůže vést k závěru o porušení práv účastníků řízení na jejich obhajobu. Vždy je třeba zkoumat, zda konkrétní nezpřístupněné dokumenty také objektivně s námitkou týkající se napadeného rozhodnutí souvisí. Tzn. posoudit, zda nezpřístupněný dokument (pokud by jej účastník řízení mohl použít na svou obranu) by ve vztahu k předloženým důkazům o porušení také vedl k jinému výsledku řízení. V průběhu řízení Benzina namítla, že Úřad zpřístupnil účastníkům řízení neanonymizované grafy jejich průměrných denních a měsíčních prodejních cen i přes to, že tyto své údaje Benzina označila za obchodní tajemství. K tomu Úřad poukazuje na veřejnou dostupnost prodejních cen PHM, kdy i na základě informací účastníků řízení samotných nepřisvědčil tvrzení Benziny, že prodejní ceny N 95 (včetně cen z let minulých), jsou obchodním tajemstvím. K další námitce např. Benziny, že zpřístupněním anonymizovaných grafů vývoje průměrných nákupních a prodejních cen účastníků řízení způsobem, s níž byli účastníci řízení seznámeni, ztratily tyto veškerou vypovídací hodnotu (nebyly v podobě křivek), Úřad uvádí, že nebylo obtížné doplnit v převzatém grafickém vyjádření spojnice mezi body grafu a získat křivky. Hodnoty průměrných prodejních cen PHM (denních, měsíčních) pak byly účastníkům řízení zpřístupněny. Pokud jde o trend vývoje průměrných nákupních cen všech účastníků řízení, tento je z předloženého grafického vývoje jasně patrný. Hodnoty svých nákupních cen pak účastníci řízení (včetně Benziny) nezpřístupnili ostatním účastníkům řízení. Úřad byl proto nucen zvolit takový postup, který maximálně zohlednil jak povinnost Úřadu zpřístupnit účastníkům podklady pro rozhodnutí, tak povinnost Úřadu chránit obchodní tajemství účastníků řízení. Skutečnost, že někteří účastníci řízení zpřístupněných grafů využili ke zpracování analýz s vlastními závěry nasvědčuje, že pro ně bylo grafické vyjádření doplněné o hodnoty prodejních cen dostatečně srozumitelné. Úřad tak považuje námitky účastníků řízení týkající se údajného nezpřístupnění všech podkladů spisové dokumentace S 72/01, za vypořádané. Dne 6.10.2003 vydal Úřad nové prvoinstanční rozhodnutí čj. S 72/01-5000/03-ORP, v němž deklaroval porušení § 3 odst. 1 zákona výše zmíněnými 5 účastníky řízení a za toto porušení jim uložil sankce. V části IV. výroku rozhodnutí Úřad dle § 30 správního řádu zastavil řízení se společností Aral I. K rozkladům účastníků řízení podaným proti rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2003 předseda Úřadu rozhodnutím čj. R 29-33/2003 ze dne 5.2.2004 citované rozhodnutí Úřadu z procesních důvodů zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí. Důvodem byl nesprávný postup Úřadu v řešení otázky procesního nástupnictví společnosti Aral I. Druhostupňový orgán poukázal ve svém rozhodnutí na skutečnost, že v případě zániku Aralu I sloučením bez likvidace dle § 69a obchodního zákoníku došlo k universální sukcesi. Úřad se měl zabývat otázkou přechodu odpovědnosti za jednání, jež je předmětem daného správního řízení. Na sukcesora přecházejí i práva a povinnosti dosavadního subjektu (účastníka řízení) s uplatňováním nebo bráněním postoupených práv spojené, včetně práv a povinností procesních. Universální sukcese má proto nejen hmotněprávní důsledky; má za následek i procesní nástupnictví a analogicky i správní orgán (Úřad) je povinen k ní 7/89

přihlédnout z úřední povinnosti. Uvedl, že Aral II se tak stal právním nástupcem zaniklého Aralu I, jak z hlediska hmotněprávního, tak i procesního a Aral II je tedy účastníkem tohoto správního řízení. Na základě skutečností, uvedených v rozhodnutí druhostupňový orgán vyslovil závěr, že v řízení má být pokračováno s právním nástupcem zaniklého Aralu I, neboť fúzí přešla na právního nástupce zaniklé společnosti všechna práva a povinnosti, včetně správní odpovědnosti za případný správní delikt. Tento závěr není v rozporu s postupem Komise ES (dále jen „Komise“) či evropských soudních institucí dle práva ES. Současně druhostupňový orgán připustil, že přechod odpovědnosti v případě dobrovolného zániku právnické osoby na právního nástupce nastává pouze v tom případě, když právní nástupce nejpozději v okamžiku vzniku právního nástupnictví věděl nebo vzhledem k okolnostem a ke svým vnitřním poměrům mohl vědět, že se právnická osoba dopustila jednání, jež je předmětem šetření pro možné porušení zákona ze strany správního orgánu. Za správní delikt je pak postižen právní nástupce, který právním nástupnictvím přebírá odpovědnost za protiprávní jednání, jakoby jej také sám spáchal. Obdobný názor zaujal druhostupňový orgán i ve vztahu k právnímu nástupnictví v případě účastníka řízení AGIP Praha, který zanikl dne 31.10.2003 (tj. až po vydání rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2003) sloučením se společností Agip Česká republika, s.r.o. (dříve Agip Česká republika, s.r.o., člen koncernu), IČ 40764176, kdy Agip Česká republika, s.r.o. se stala nástupnickým subjektem (dále jen „Agip ČR“). Ve svém rozhodnutí pak druhostupňový orgán uložil Úřadu napravit výše uvedený procesní nedostatek, přičemž při rozhodování o druhu a výměře trestu přihlédne Úřad též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného deliktu a k tomu, zda pokračuje v činnosti při které byl delikt spáchán. Současně Úřad vezme na zřetel již vznesené námitky účastníků řízení a případné nedostatky, nepřesnosti či nesprávnosti v novém rozhodnutí odstraní. •

Naplnění závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 29-33/2002 ze dne 5.2.2004 týkajících se procesního nástupnictví.

Ve smyslu § 59 odst. 3 správního řádu je správní orgán právním názorem vysloveným odvolacím orgánem vázán. Pouze v případě, že by v dalším prvostupňovém řízení k danému problému vyšly najevo nové skutečnosti vyžadující aplikaci odlišné právní úpravy (než z jaké vycházel odvolací orgán), musí nové prvoinstanční rozhodnutí vycházet z nově zjištěného skutkového stavu. V prvoinstančním řízení pokračujícím po vydání rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 5.2.2003 Úřad po posouzení skutečností týkající se zániku dvou účastníků řízení, provedl následující úkony. Dopisem ze dne 17.2.2004 čj. S 72/01-1235/04-ORP (spis č. 13, str. 2115) vyrozuměl Úřad Agip ČR (IČ 40764176) o okruhu účastníků řízení S 72/01, mezi kterými uvedl i tuto společnost jako právního nástupce AGIPU Praha. Připojil kopie rozkladů ostatních účastníků řízení podaných proti rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2003, včetně jejich doplnění, připojených odborných posudků a vyjádření k nim (důvodem byla skutečnost, že tyto dříve zaslané dokumenty byly Úřadu vráceny právním zástupcem zaniklého AGIPU Praha zpět s poukazem, že tento se k nim již nemůže vyjadřovat). Dopisem ze dne 17.2.2004 čj. S 72/01-1240/04-ORP (spis č. 13, str. 2121) vyrozuměl dále Úřad Aral II o tom, že je jako právní nástupce zaniklého Aralu I účastníkem správního řízení S 72/01, v jaké věci je řízení vedeno, v čem je spatřováno porušení zákona a vyrozuměl ho též o okruhu účastníků řízení. Seznámil ho také s dosavadním průběhem řízení a připojil rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2003, kopie rozkladů účastníků řízení podaných proti tomuto 8/89

rozhodnutí, včetně jejich doplnění, připojených odborných posudků a vyjádření k nim. S ostatními dokumenty shromážděnými v průběhu správního řízení umožnil Aralu II se seznámit ve dnech 25.2. - 27.2.2004, což právní zástupce nevyužil a se spisovou dokumentací se seznámil v dodatečném termínu dne 2.3.2004. Úřad dále písemně vyrozuměl ostatní účastníky o okruhu účastníků řízení S 72/01 vedeného po vydání rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 5.2.2004, mezi kterými uvedl i Agip ČR jako právního nástupce zaniklého AGIPU Praha a Aral II, jako právního nástupce zaniklého Aralu I. Agip ČR zaslal dopisem ze dne 24.2.2004 Úřadu svůj nesouhlas s vyrozuměním Úřadu o tom, že je účastníkem řízení (spis č. 13, str. 2175). Namítl, že postup Úřadu, kdy Agip ČR byl pouhým „vyrozuměním“ informován o tom, že vůči němu bude nadále vedeno řízení namísto zaniklého účastníka AGIP Praha, považuje za věcně i formálně nesprávný a neodůvodněný, který zásadním způsobem porušuje jeho základní práva, zejména právo na spravedlivý proces. Nesouhlasí se závěry druhostupňového orgánu o universální sukcesi a o přechodu odpovědnosti za případný správní delikt na nástupnický subjekt. Uvádí, že pokud se Úřad v souladu se závazným právním názorem předsedy Úřadu rozhodl vést s Agipem ČR správní řízení, mělo tak být učiněno formou řádného procesního rozhodnutí, s reálně zajištěným právem na podání opravného prostředku. Jestliže Úřad, resp. druhostupňový orgán vycházel analogicky z úpravy dané v § 107 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), pak měl postupovat ve smyslu § 107 odst. 1 OSŘ a v zájmu ochrany dotčeného subjektu rozhodnout formou procesního rozhodnutí o tom, s kým bude v řízení pokračováno, s právem opravného prostředku. K tomu Úřad uvádí, že dle § 21 odst. 8 zákona se v řízení u Úřadu postupuje dle správního řádu, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. Zákon obsahuje vymezení okruhu účastníků v řízeních před Úřadem (§ 21 odst. 1 a 2 zákona), neřeší však otázky procesní formy jejich vstupu do řízení zahájených z vlastního podnětu Úřadu. S ohledem na skutečnost, že jak zákon, tak i správní řád nepožadují výslovně pro přibrání účastníka řízení formu rozhodnutí, učinil tak Úřad svým písemným vyrozuměním v jehož rámci informoval Agip ČR, že je účastníkem daného správního řízení, v jaké věci je vedeno, dále též o jeho dosavadním průběhu i účastnících. Úřad konstatuje, že ten, kdo se cítí být nesprávně Úřadem označen za účastníka řízení, má dostatek právních prostředků k obraně (oprávnění podat rozklad proti rozhodnutí Úřadu ve věci či správní žalobu proti druhostupňovému rozhodnutí Úřadu). Také Aral II zaslal dopisem ze dne 16.3.2004 Úřadu svůj nesouhlas s vyrozuměním Úřadu ze 17.2.2004 o tom, že je účastníkem řízení (spis č. 13, str. 2302). Namítá rovněž porušení správního řádu tím, že Úřad nevydal o přibrání Aralu II za účastníka řízení procesní rozhodnutí a neposkytl mu tak možnost se bránit (přičemž vyrozumění Úřadu ze 17.2.2004 za „rozhodnutí“ nelze považovat). Rozporuje právní závěry rozhodnutí druhostupňového orgánu týkající se právního nástupnictví v daném řízení a přechodu veřejnoprávní odpovědnosti za možné porušení zákona na nástupnický subjekt. Namítá, že nelze při universální sukcesi slučovat přechod soukromoprávních a veřejnoprávních povinností. Protože v otázce procesního nástupnictví žádné ustanovení ve správním řádu není, není možno v duchu principu uvedeného v nálezu Ústavního soudu čj. ÚS 31/97-35 nahradit českou normu normou evropskoprávní (kdy Smlouva o založení EHS neupravuje otázku procesního nástupnictví). Argumentuje dále, že nelze uvedený postup opírat o Asociační dohodu. Navrhuje, aby Úřad v daném řízení posoudil otázku procesního nástupnictví Aralu II ve světle jím namítaných skutečností a vůči Aralu II řízení zastavil.

9/89

K námitce nevydání procesního rozhodnutí o přibrání společnosti Aral II za účastníka řízení Úřad odkazuje na své vyjádření k obdobné námitce Agipu ČR. Pokud jde o ostatní námitky Aralu II, jejich podstatou nejsou nesprávná skutková zjištění o naplnění institutu universální sukcese z hlediska soukromého práva, nýbrž právní závěry druhostupňového orgánu vyslovené v souvislosti s tímto institutem pro oblast veřejného práva. Právními závěry druhostupňového orgánu je však Úřad v dalším řízení vázán (viz výše). Procesní nástupnictví společnosti Agip ČR Dopisem ze dne 30.10.2003 (spis č. 12, str. 1824) oznámil právní zástupce účastníka řízení AGIP Praha Úřadu, že došlo k zániku této společnosti, a to sloučením bez likvidace podle § 69a odst. 1 obchodního zákoníku se společností Agip ČR (předtím pod názvem Agip Česká republika s.r.o., člen koncernu), IČ 40764176, s tím, že právní účinky sloučení nastaly k 31.10.2003. K tomu Úřad uvádí, že se společností AGIP Praha jednal jako s účastníkem řízení, tato společnost podala také proti rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2003 rozklad (k jejímu zániku došlo před vydáním rozhodnutí druhostupňového orgánu z 5.2.2004). Z notářského zápisu o sloučení obou společností (spis č. 13, str. 1959) Úřad ověřil, že byla uzavřena smlouva o fúzi formou sloučení dle § 153b a násl. obchodního zákoníku mezi společností AGIP Praha (zanikající společnost), jejímž jediným akcionářem byla společnost ENI International B.V. a společností Agip Česká republika s.r.o., člen koncernu (nástupnická společnost), jejímž jediným společníkem byla AGIP Praha. Dle notářského zápisu se zanikající společnost ruší bez likvidace a soubor jejího majetku a závazků (obchodní jmění) včetně práv a povinností s pracovně právních vztahů přechází na nástupnickou společnost, a to s účinností ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku. Jediným společníkem nástupnické společnosti se po právní moci zápisu fúze do obchodního rejstříku stal ENI International B.V. Rozhodným dnem fúze byl stanoven 1. leden 2003; od tohoto dne se jednání zanikající společnosti považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti. V obchodním rejstříku (dále jen „OR“) byla dne 15.10.2003 zapsána změna názvu obchodní firmy Agip Česká republika s.r.o., člen koncernu, na Agip ČR. Dle zápisu sloučení v OR přešlo jmění zanikající společnosti AGIP Praha na Agip ČR s právními účinky ke dni 31.10.2003 a tímto dnem došlo také k zániku společnosti AGIP Praha (a jejímu výmazu z OR). Došlo tedy k universální sukcesi. K tomu je třeba objasnit, že předchozí název společnosti Agip Česká republika s.r.o., člen koncernu, byl TAMOIL PRAHA, spol. s r.o.; tato společnost provozovala 23 ČS. V r. 2002 získala společnost AGIP Praha 100 % jejího obchodního podílu a dne 4.11.2002 došlo ke změně názvu firmy TAMOIL PRAHA, spol. s r.o. na Agip Česká republika s.r.o., člen koncernu; od téhož data je až dosud jediným jednatelem této společnosti Mgr. Richard Jenic, který byl v AGIPU Praha členem představenstva a generálním ředitelem. Obě slučované společnosti byly v době sloučení společně (přímo a nepřímo) kontrolovány shodným subjektem (ENI International B.V.), který jak před, tak i po spojení ovlivňuje chování těchto soutěžitelů na trhu. Z ústního jednání uskutečněného dne 1.3.2004 a předložených podkladů vyplynulo, že sloučením AGIPU Praha s Agipem ČR došlo m.j. k propojení do té doby odděleně spravovaných sítí ČS obou společností (fungujících na trhu pod označením AGIP), pracovníci zaniklé společnosti přešli v souvislosti se sloučením na Agip ČR, mezi nimi také 9 pracovníků, kteří v zaniklé společnosti byli pověřeni úkoly v souvislosti s provozem ČS (zpracováním dat, marketingem, rozvojem sítě ČS, inspekcí ČS, komunikací s nájemci apod.), včetně pracovníka odpovědného za navrhování a schvalování cen PHM u ČS zaniklé 10/89

společnosti. Všech 9 pracovníků zaniklého AGIPU Praha působí v nástupnické společnosti v úseku provozu a obchodu ČS a táž osoba, která v zaniklé společnosti navrhovala a schvalovala ceny PHM u ČS odpovídá za tvorbu prodejních cen PHM u ČS i ve společnosti Agip ČR. Ke dni sloučení provozoval AGIP Praha 49 ČS a všechny tyto ČS přešly na Agip ČR; před jejich převedením nedošlo k odprodeji žádné ČS třetímu subjektu. (Pozn. Úřad: k 31.12.2001 AGIP Praha provozoval 47 ČS). Kontinuitu působení ČS AGIP na trhu v rámci zaniklé i nástupnické společnosti reprezentuje shodná osoba ve statutárních orgánech a také totožný ovládající subjekt. Tomu přispívají také shodní pracovníci (včetně pracovníka odpovědného za cenotvorbu PHM u ČS) zajišťující maloobchodní prodej PHM u ČS jak v zaniklém subjektu, tak provádějící tuto činnost v Agipu ČR. Nebyla zjištěna zásadní změna v působení ČS AGIP na trhu. Lze tak uzavřít, že Agip ČR plně převzal soubor věcných i osobních složek, jimiž se zaniklý AGIP Praha účastnil na podnikání v maloobchodním prodeji u ČS a v tomto podnikání kontinuálně pod stejnou značkou (včetně strategie působení ČS na trhu) dál na trhu soutěží. Není také pochyb, že Agip ČR měl povědomí o tom, že chování AGIPU Praha bylo předmětem šetření Úřadu pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona a tento byl účastníkem správního řízení S 72/01 (povědomost je zajištěna v osobě statutárního orgánu/jeho člena Mgr. Jenice a nejméně i v osobě pracovníka odpovědného za cenotvorbu u ČS, s nimiž Úřad v řízení jednal a kteří poskytovali Úřadu podklady a informace za AGIP Praha; tito pracovníci jsou činní i v nástupnickém subjektu). Povědomí o řízení vedeném s AGIPEM Praha pak prokazuje i zobrazení možného budoucího závazku - jako možného důsledku vedeného správního řízení s AGIPEM Praha, v účetnictví Agipu ČR (viz vyjádření Agip ČR spis 13, str. 2210 – obchodní tajemství). Úřad konstatuje, že v průběhu řízení nebyly zjištěny odlišné skutečnosti, než z jakých vycházel ve svém rozhodnutí ze dne 5.2.2004 druhostupňový orgán. V souladu z právním názorem druhostupňového orgánu je tedy Agip ČR procesním nástupcem zaniklého AGIPU Praha, na něhož přechází právní odpovědnost za případné porušení zákona, jehož se dopustil zaniklý účastník řízení. Právní nástupnictví společnosti Aral Již v rámci správního řízení pokračujícího po vydání rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 16.6.2003 zjistil Úřad z OR, že došlo k zániku účastníka řízení Aral I (IČ 64948978), a to sloučením bez likvidace se společností s BP Czech Republic, a.s., IČ 45241384, s právními účinky ke dni 3.2.2003, která k témuž dni změnila název firmy na Aral II. Z vyžádaného notářského zápisu (spis č. 12, str. 846) Úřad ověřil, že byla uzavřena smlouva o fúzi formou sloučení dle § 220a násl. obchodního zákoníku mezi společností Aral I (zanikající společnost), jejímž jediným akcionářem byla společnost BP Holdings International B.V. a společností BP Czech Republic, a.s. (nástupnická společnost), jejímž jediným akcionářem byla rovněž společnost BP Holdings International B.V. (Pozn. Úřad: Obě slučované společnosti byly kontrolovány týmž vlastníkem v důsledku předchozí fúze v zahraničí, při níž získala společnost BP p.l.c. postupně výlučnou kontrolu nad společností Veba Oel AG, do jejíž skupiny patřil zaniklý Aral I. Dopady těchto spojení podniků na tuzemský trh Úřad posuzoval v r. 2002.) Dle notářského zápisu se zanikající společnost ruší bez likvidace a obchodní jmění včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů přechází na nástupnickou společnost, a to

11/89

s účinností ke dni zápisu fúze do OR. Jediným akcionářem nástupnické společnosti je nadále BP Holdings International B.V. Rozhodným dnem fúze byl stanoven 1. květen 2002; od tohoto dne se jednání zanikající společnosti považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti. Dle zápisu v OR právní účinky sloučení nastaly dne 3.2.2003, tímto dnem došlo také k zániku společnosti Aral I (a jejímu výmazu z OR). Došlo tedy k universální sukcesi. V době sloučení byly Aral I i Aral II společně kontrolovány shodným subjektem ze skupiny BP, který jak před, tak i po spojení ovlivňuje chování těchto soutěžitelů na trhu. Z ústního jednání uskutečněného dne 3.3.2004 s Aralem II a předložených podkladů vyplynulo, že nástupnická společnost - BP Czech Republic, a.s. (nově pod názvem Aral II), v době před sloučením neprovozovala žádné čerpací stanice; koncern BP opustil podnikání v maloobchodním prodeji PHM u ČS v r. 1998 (ČS spol. BP byly odprodány OMV). Písemně bylo doplněno, že tato společnost před sloučením neprovozovala žádné aktivity, jednalo se o společnost holdingového typu (viz spis č. 13, str. 2257). Před sloučením nedošlo ze strany Aralu I k odprodeji části sítě ČS na třetí subjekt; nástupnický subjekt převzal shodný počet ČS, jaký ke dni sloučení provozoval Aral I. (Pozn. Úřad: k 31.12.2001 Aral I provozoval 64 ČS). K převzetí ČS Aralem II došlo k rozhodnému dni fúze, tj. k 1.5.2002, přičemž činnosti pro tyto ČS zajišťovali dál až do konce roku 2002 zaměstnanci Aralu I. Aral II převzal také veškeré činnosti (včetně maloobchodního i velkoobchodního prodeje PHM) prováděné zaniklým Aralem I pod značkou ARAL. Následně pracovníci zaniklého Aralu I nepřešli na nástupnickou společnost (Aral II), nýbrž na jinou společnost skupiny BP, a to od 1.1.2003 na BP ČR s.r.o., IČ 25145606, se sídlem na shodné adrese, jakou má nástupnická společnost – tj. Praha 4, V parku 2294/2, PSČ 14 800 (dále jen „BP ČR“). Tato společnost neprovozovala ČS ani velkoobchodní činnost jako dodavatel PHM (viz spis č. 13, str. 2257). Jejím 100 % akcionářem je rovněž BP Holdings International B.V. Dle předloženého přehledu pracovníků (spis 13, str. 2184) přešli do BP ČR všichni pracovníci (s výjimkou 9 pracovníků) činní v zaniklém Aralu I (celkem 60 pracovníků vč. gen. ředitele). Přešli tak rovněž pracovníci zajišťující v Aralu I úsek maloobchodního prodeje u ČS, včetně osoby, která odpovídala za navrhování a schvalování (tzv. standardních) změn prodejních cen u ČS a také osoby, které příslušelo v případech tzv. nestandardních situací na trhu konečné rozhodnutí o prodejních cenách PHM u ČS. Při ústním jednání s Aralem II bylo sděleno, že v novém systému řízení ČS ARAL je osobní zodpovědnost za prodejní ceny PHM u ČS stanovena stejně. Provozování převzatého majetku Aralu I (včetně ČS) si Aral II zajišťuje pomocí pracovníků BP ČR (do které přešli pracovníci zaniklého Aralu I), a to na základě Smlouvy o poskytování služeb uzavřené v souladu s § 269 odst. 2 obchodního zákoníku dne 4.12.2002, mezi BP ČR a Aralem I (která přešla na Aral II). Předmětem smlouvy je poskytování služeb ze strany BP ČR Aralu II ve všech oblastech souvisejících s podnikáním Aralu II. Bylo vysvětleno, že Aral II sám nedisponuje s výjimkou jednoho pracovníka žádnými vlastními zaměstnanci (statutární orgán je pak ve smluvním vztahu k této společnosti). Členy představenstva Aralu II jsou Ing. Bahenský, Ing. Švácha a p. Lacinová a p. Durčák. V Aralu I byly ke dni zániku (k 3.2.2003) členy představenstva tytéž osoby (Ing. Švácha pak zastával pozici předsedy představenstva a generálního ředitele), (v dozorčí radě zaniklé i nástupnické společnosti je shodnou osobou p. Wood). Jednateli BP ČR jsou Ing. Bahenský, Ing. Karásek, Ing. Švácha a p. Lacinová. Kontinuitu působení ČS ARAL na trhu v rámci zaniklé i nástupnické společnosti reprezentují shodné osoby v představenstvu a také totožný ovládající subjekt. Tomu přispívají 12/89

také shodní pracovníci (včetně pracovníka odpovědného za cenotvorbu PHM u ČS), zajišťující maloobchodní prodej PHM u ČS jak v zaniklém subjektu, tak provádějící smluvně tuto činnost pro Aral II. Nebyla rovněž zjištěna zásadní změna v působení ČS ARAL na trhu. Lze tak uzavřít, že Aral II plně převzal soubor věcných složek, jimiž se zaniklý Aral I účastnil na podnikání v maloobchodním prodeji u ČS a k tomuto podnikání si zajistil také soubor personálních složek, jejichž prostřednictvím realizoval zaniklý Aral I podnikání u ČS ARAL. V tomto podnikání Aral II kontinuálně (včetně strategie působení ČS na trhu) dál pod stejnou značkou na trhu soutěží. Není také pochyb, že Aral II měl povědomí o tom, že chování Aralu I bylo předmětem šetření Úřadu pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona a tento byl účastníkem správního řízení S 72/01. Povědomost je zajištěna prostřednictvím osoby Ing. Šváchy – generálního ředitele a předsedy představenstva zaniklého Aralu I, který přímo řídil a odpovídal za všechny úseky společnosti, p. Durčáka – člena představenstva, dále osoby pracovníka odpovědného za cenotvorbu u ČS, s nimiž Úřad v řízení jednal a kteří poskytovali Úřadu podklady a informace; tito pracovníci jsou činní i v nástupnickém subjektu. Povědomí o řízení vedeném Úřadem s Aralem I pak prokazuje i text Přílohy k zahajovací rozvaze sestavené k rozhodnému dni fúze (1.5.2002), kapitoly 6. “Události po datu zahajovací rozvahy“. V této kapitole je uvedena informace o probíhajícím řízení S 72/01 u Úřadu a o rozhodnutí Úřadu ze dne 4.9.2002, včetně deklarovaného porušení zákona a výše pokut uložených účastníkům řízení, včetně výše pokuty Aralu I s tím, že k podaným rozkladům nebylo v té době vydáno konečné rozhodnutí. V závěru je uvedeno, že v dané době není možné odhadnout případný dopad této záležitosti do účetnictví (spis č. 12, str. 926 spisu). Úřad konstatuje, že v průběhu řízení nebyly zjištěny odlišné skutečnosti, než z jakých vycházel ve svém rozhodnutí ze dne 5.2.2004 druhostupňový orgán. V souladu s právním názorem druhostupňového orgánu je tedy Aral II procesním nástupcem zaniklého Aralu I, na kterého přechází právní odpovědnost za případné porušení zákona, jehož se dopustil zaniklý účastník řízení. Charakteristika posuzovaných subjektů Účastníci řízení AGIP Praha/Agip ČR, Conoco, OMV, Shell a Aral I/Aral II jsou součástí významných nadnárodních skupin, v jejichž rámci existuje vertikální integrace od zpracování (případně i těžby) ropy a výroby ropných produktů, přes velkoobchodní prodej PHM až po maloobchodní prodej PHM pro konečné spotřebitele u ČS. V rámci nadnárodních skupin jsou jejich ekonomické výsledky obvykle hodnoceny v širším, nejméně středoevropském, či celoevropském měřítku (kde trh ČR je jednou ze součástí při hodnocení těchto výsledků) – viz např. bilance výsledků prodeje za I. Q/2000 získaná u společnosti AGIP Praha (ENI Group) zahrnující konkrétní evropské země včetně ČR – spis č. 3, str. 19, obdobně, Conoco – spis č. 6, str. 73, obdobně u společnosti Aral I – spis 4, str. 39, 41. Na tuzemském trhu pak účastníci řízení působí ve velkoobchodním prodeji PHM (v různém rozsahu) a dále v maloobchodním prodeji PHM konečným spotřebitelům prostřednictvím ČS. Účastník řízení Benzina je součástí tuzemského holdingu kapitálově propojeného s tuzemským zpracovatelem ropy a dodavatelem ropných produktů společností ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Benzina rovněž působí ve velkoobchodním i maloobchodním prodeji PHM u ČS, disponuje ze všech účastníků řízení (a také v rámci celého tuzemském trhu) nejrozsáhlejší sítí ČS. Všichni účastníci řízení tedy působí na horizontální úrovni trhu (a to jak ve velkoobchodním prodeji, tak i v maloobchodním prodeji PHM u ČS). Z hlediska kvality soutěžního prostředí jde o nejvýznamnější soutěžitele působící na tuzemském trhu PHM.

13/89

Hlavním předmětem podnikání všech účastníků řízení je provozování ČS, nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, výroba a prodej chemických látek a chemických přípravků. Poslední výše čistých obratů je k dispozici za r. 2002 (za r. 2003 nejsou účetní výkazy u účastníků řízení dosud odsouhlaseny). Společnost AGIP Praha vznikla dne 30.8.1991. Její čistý obrat za rok 2000 činil cca 3,6 mld. Kč (podklady viz spis č. 1, str. 169), za r. 2001 se jí čistý obrat zvýšil na 4 mld. Kč, za rok 2002 činil rovněž cca 4 mld. Kč (viz spis č. 12, str. 1219 – 1220). S účinností od 31.10.2003 tato společnost zanikla bez likvidace a jeho právním nástupcem se stal Agip ČR. Jediným akcionářem Agipu ČR je společnost Eni International B.V., Nizozemí. Společnost Aral I vznikla dne 1.1.1996. Čistý obrat společnosti Aral I za rok 2000 činil cca 6,8 mld. Kč (podklady viz spis č. 1, str. 106 - 107), za r. 2001 se její čistý obrat zvýšil na 7 mld. (viz spis č. 4, str. 414 - 415). Pozn. Úřad: Za r. 2002 nelze relevantně čistý obrat Aralu I zjistit, neboť na její účet byly její výkony účtovány jen za 4 měsíce r. 2002, tj. k rozhodnému dni fúze 1.5.2002 – viz výše. S účinností od 3.2.2003 společnost zanikla bez likvidace a jejím právním nástupcem je Aral II (účetní výkazy právního nástupce pak zahrnují období měsíců 5/2002 – 12/2003, nikoli samostatně rok 2002). Jediným akcionářem Aralu II je společnost BP Holdings International B.V. Společnost Benzina vznikla dne 1.1.1994. Její čistý obrat za rok 2000 činil více než 16 mld. Kč (podklady viz spis č. 1, str. 114), za rok 2001 se jí čistý obrat snížil na 15 mld. Kč a za rok 2002 činil 14 mld. Kč (viz spis č. 12, str. 1205 – 1206). Benzina je kontrolována společností Unipetrol, a.s. Společnost Conoco vznikla dne 17.6.1992. Její čistý obrat za rok 2000 činil cca 3,9 mld. Kč (podklady viz spis č. 1, str. 360 - 361), za rok 2001 se její čistý obrat jen mírně zvýšil a za rok 2002 činil více než 5 mld. Kč (viz spis č. 12, str. 1208 – 1209). Jediným společníkem je společnost Conoco Central and Eastern Europe Holdings B.V., Nizozemí. Společnost OMV vznikla dne 3.12.1992. Čistý obrat společnosti OMV za rok 2000 činil více než 24 mld. Kč (podklady viz spis č. 1, str. 99), za rok 2001 se její čistý obrat zvýšil na 26,7 mld. Kč. Za rok 2002 činil více než 19 mld. Kč (viz spis č. 12, str. 1225 – 1226). Tato společnost má oproti ostatním účastníkům řízení v rámci svého podnikání na tuzemském trhu PHM výrazně vyšší podíl velkoobchodní činnosti. Jediným společníkem je OMV Aktiengesellschaft Wien, která vlastní 100 % obchodního podílu v této společnosti. OMV je významným dovozcem pohonných hmot na tuzemský trh (vyráběných v rafinerii OMV Wien – Schwechat). Společnost Shell vznikla dne 26.4.1991. Čistý obrat společnosti Shell za rok 2000 činil cca 12,6 mld. Kč (podklady viz spis č. 1, str. 32 – 33), za rok 2001 se její čistý obrat zvýšil na 13,7 mld. Kč. V roce 2002 činil téměř 13 mld. Kč (viz spis č. 12, str. 1222 – 1223). Jediným akcionářem je společnost Shell Overseas Investments B.V., Nizozemí. Společnosti ENI INTERNATIONAL B.V., CONOCO CENTRAL and EASTERN EUROPE HOLDINGS B.V. a SHELL OVERSEAS INVESTMENTS B.V. vytvořily konsorcium, které vlastní celkem 49 % akcií tuzemského zpracovatele ropy – společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. (dále jen „ČER“) - cca 16,33 % akcií každá z nich. Zbývajícím akcionářem společnosti ČER je Unipetrol, a.s. (jehož dceřinou společností je Benzina). Vzhledem k přechodu společnosti ČER do tzv. přepracovacího režimu (cca od poloviny r. 2003) se společnosti Conoco, Shell a Agip (účastníci řízení) stávají dodavateli PHM vyráběných v ČER (které ČER dříve vyráběla a prodávala na vlastní hospodářské riziko). 14/89

Obdobný režim bude realizovat prostřednictvím jedné ze svých dceřiných společností i další akcionář ČER – společnost Unipetrol, a.s. (v jehož skupině se nachází Benzina). Žádné další kapitálové propojení mezi účastníky řízení nebylo zjištěno. Mezi některými účastníky řízení jsou uzavírány smlouvy na dodávky PHM v rámci zajištění dodávek od více dodavatelů. Přehled dodavatelů PHM jednotlivých účastníků řízení je obchodním tajemstvím - viz spis č. 1. Zjištěné skutečnosti Pokud se v další části tohoto rozhodnutí hovoří o účastnících řízení, jedná se o společnosti AGIP Praha, Aral I, Benzina, Conoco, OMV a Shell. Účastníci řízení Agip ČR a Aral II jsou pak v rozhodnutí u konkrétních skutečností vždy výslovně označeni. Současně se zahájením správního řízení Úřad provedl v souladu s § 21 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, dne 14.8.2001 u účastníků řízení souběžně šetření, v jehož rámci zajistil řadu písemných podkladů vztahujících se zejména k postupům a strategii toho kterého účastníka řízení při úpravách cen pohonných hmot. Dále též Úřad zajištil písemné podklady o činnosti České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (dále jen „ČAPPO“), v rámci které mají účastníci řízení četné kontakty. V průběhu řízení byla provedena s účastníky řízení též ústní jednání za účelem poskytnutí informací týkajících se předmětu řízení. Při ústních jednáních bylo mj. zjištěno, že více než 80 % celkového objemu automobilových benzínů jimi jednotlivě dodaných v r. 2000 na tuzemský trh bylo dodáváno prostřednictvím ČS. Podíl dodávek automobilových benzínů realizovaný prostřednictvím ČS se pohyboval v r. 2000 u 5 z nich v rozpětí od 83 % až do 96 %, pouze u jednoho byl podíl menší než 50 %. U motorové nafty (dále též jen „nafty“) se podíl dodávek realizovaný jednotlivými účastníky řízení prostřednictvím ČS lišil. (Konkrétní údaje o objemu dodávek PHM jsou obchodním tajemstvím, souhrnný přehled viz spis č. 9, str. 428.). Úřad sledoval chování účastníků řízení při stanovení prodejních cen N 95 a nafty u ČS v jednotlivých měsících roku 2000 a roku 2001 (u nafty jen za část roku r. 2001- do konce měsíce srpna); obdobně sledoval také jejich chování při stanovení prodejních cen N 95 v období měsíců května až září roku 2002. Údaje byly hodnoceny bez DPH. K posouzení chování účastníků řízení Úřad vycházel zejména z těchto údajů: • Celkové tržby z prodeje N 95 a nafty dosažené u ČS v jednotlivých měsících sledovaného období. • Celkové náklady vynaložené na nákup N 95 a nafty pro ČS v jednotlivých měsících sledovaného období, včetně dopravy. • Objem prodaných litrů N 95 a nafty u ČS v jednotlivých měsících sledovaného období. • Celková hrubá marže (zjištěná jako rozdíl mezi celkovými měsíčními tržbami z prodeje uvedeného zboží a celkovými měsíčními náklady vynaloženými na nákup daného zboží vč. dopravy) dosažená v jednotlivých měsících sledovaného období u ČS. • Přehled denních prodejních cen na 1 litr N 95 ze všech ČS jednotlivých účastníků řízení za část sledovaného období – a to za období od 20.4.2001 do 30.6.2001. • Přehled denních nákladů na nákup N 95 pro ČS jednotlivých účastníků řízení za část sledovaného období – a to za období od 20.4.2001 do 30.6.2001 (zvlášť náklady na

15/89

nákup zboží a přepravní náklady), včetně objemu nakupovaného zboží v jednotlivých dnech. • Ceny N 95 na burze v Rotterdamu (Kotace Barges FOB Rotterdam high – sledovaná výrobci PHM při stanovení ceny jejich produktu) v jednotlivých dnech od 20.4.2001 do 22.6.2001 (podklady viz spis č. 1, str. 4 – 6 a 14), rovněž ceny daného zboží na této burze v jednotlivých měsících r. 2001 (spis č. 9 str. 455). Z uvedených údajů byla zjištěna průměrná měsíční prodejní cena připadající na 1 litr N 95 a na 1 litr nafty u ČS v jednotlivých měsících sledovaného období. Dále Úřad zjistil průměrný měsíční náklad (vč. dopravy) připadající na nákup 1 litru N 95 a 1 litru nafty pro ČS v jednotlivých měsících sledovaného období, jakož i průměrnou měsíční hrubou marži připadající na prodej 1 litru N 95 a prodej 1 litru nafty u ČS v jednotlivých měsících sledovaného období. Bylo také možné vyhodnotit, jaká je průměrná roční hrubá marže připadající na prodej 1 litru daného zboží u ČS účastníků řízení v daném roce. Dále byly zpracovány průměrné denní prodejní ceny N 95 z celé sítě ČS jednotlivých účastníků řízení a průměrný denní náklad na nákup 1 litru N 95 pro jejich síť ČS (a to jak bez dopravy, tak včetně dopravy), a to za období od 20.4.2001 do 30.6.2001. Vývoj průměrných denních nákladů na nákup 1 litru N 95 (nákupních cen) a průměrných denních prodejních cen N 95 u ČS účastníků řízení byl též porovnán s vývojem denních cen N 95 na burze v Rotterdamu. Zjištěné údaje byly u každého účastníka řízení zpracovány do tabulek a grafů (k nimž tito dostali možnost se vyjádřit). Zpracované bilance viz spis č. 9, AGIP Praha str. 268 – 281, Aral I str. 282 – 295, Benzina str. 296 – 309, Conoco str. 310 – 323, OMV str. 324 – 337, Shell str. 338 – 351. Vzhledem k tomu, že některé poskytnuté podklady byly označeny za obchodní tajemství, zohlednil Úřad tuto skutečnost i ve svém rozhodnutí (kdy při konkrétních individuálních obchodních údajích je odkazováno na příslušnou stranu spisu, kde se nachází uvedený údaj). Pokud se v následující analýze vývoje uvádí srovnávací údaje v procentech - např. nárůsty, poklesy průměrných nákladů na nákup zboží či prodejních cen, vztahují se uváděné procentní údaje vždy k předchozímu měsíci. Pokud se vztahují k jinému období, je to v textu výslovně uvedeno. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení bylo Úřadem zjištěno porušení zákazu jednání ve vzájemné shodě při úpravách prodejních cen N 95 ze strany účastníků řízení v období spadajícím jak do doby účinnosti zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, tak i v období spadajícím do doby účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (účinnost od 1.7.2001), je v následující části rozhodnutí používána pro porušení zákona zkratka „zákon“, případně „zákon o ochraně hospodářské soutěže“, kterou se rozumí pro období před 1.7.2001 (zejména pak v období od 28.5.2001 do 30.6.2001) zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a pro období od 1.7.2001 se jí rozumí zákon č. 143/2001 Sb. (důvodem je posuzování kontinuálního chování uvedených účastníků řízení, které je správním deliktem dle obou výše uvedených zákonů – viz dále v části rozhodnutí označené „Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona“). Pokud jde o uložení pokuty je pak v rozhodnutí již výslovně zmíněn zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů.

16/89

Vývoj průměrných nákupních a prodejních cen motorové nafty a N 95 u ČS Motorová nafta V r. 2000 ani v r. 2001 nebyly v chování účastníků řízení při stanovení prodejních cen nafty u ČS na trhu zjištěny výraznější anomálie. V r. 2000 vývoj průměrných měsíčních prodejních cen nafty vcelku korespondoval u všech posuzovaných subjektů až do měsíce června r. 2000 s vývojem průměrných měsíčních nákupních cen tohoto zboží. Na výraznější nárůst průměrných měsíčních nákupních cen nafty v srpnu a září r. 2000 průměrná měsíční prodejní cena nezareagovala vždy adekvátním zvýšením (u dvou subjektů došlo např. v měsíci srpnu i k poklesu průměrné měsíční prodejní ceny tohoto zboží, zvýšení průměrných měsíčních prodejních cen v září r. 2000 u všech posuzovaných subjektů ne vždy plně kompenzovalo míru nárůstu průměrných měsíčních nákupních cen v daném měsíci). Obdobně při stanovení prodejních cen nafty v r. 2001 (sledováno bylo období měsíců 1-8/2001), nebyly zjištěny žádné významnější výkyvy ve vztahu k vývoji průměrné měsíční nákupní ceny tohoto zboží. Vývoj průměrných měsíčních hrubých marží dosažených z prodeje nafty u ČS byl v r. 2000 u posuzovaných subjektů odlišný, nevykazoval obdobné tendence. Průměrná roční hrubá marže se v r. 2000 u sledovaných subjektů pohybovala v rozpětí od 2,00 do 2,96 Kč/litr nafty. Průměrná měsíční hrubá marže z prodeje nafty u ČS za období 1-8/2001 se pohybovala u posuzovaných subjektů v rozpětí od 2,85 do 3,53 Kč/litr nafty (za srovnatelné měsíce r. 2000 se průměrná měsíční hrubá marže pohybovala v rozpětí od 2,09 do 3,09 Kč/litr nafty). V chování účastníků řízení na trhu při prodeji motorové nafty u ČS nebyly v roce 2000 ani r. 2001 zjištěny výraznější anomálie, které by zakládaly podezření na vzájemně sladěné postupy při úpravách prodejních cen tohoto zboží. Obdobně nebyla taková anomálie zjištěna ani u vývoje průměrných měsíčních hrubých marží na jednotku daného zboží (z uvedeného důvodu Úřad upustil od vyžadování podkladů za zbývající období r. 2001). (Údaje r. 2000 jsou součástí grafického znázornění - viz spis č. 9, str. 281, 295, 309, 323, 337, 351, souhrnné podklady str. 436, údaje r. 2001 jsou součástí grafického znázornění - spis č. 9, str. 280, 294, 308, 322, 336, 350, souhrnné podklady str. 437).

Odstraněno: (a obdobně to platí pro Aral)

Odstraněno:

N 95 V roce 2000 měl vývoj průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 u ČS u všech posuzovaných subjektů vcelku podobný trend. Průměrné měsíční nákupní ceny od měsíce února až do června rostly, od července následoval pokles těchto nákupních cen až do konce roku 2000 (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k ojedinělému zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny N 95). (V popsaném trendu měly Benzina a Shell pokles průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci dubnu, u Conoca se průměrná měsíční nákupní cena zvýšila až v březnu, v dubnu opět poklesla a teprve v následujících měsících až do konce června došlo k jejímu nárůstu, u Aralu I se průměrná měsíční nákupní cena zvýšila v měsíci listopadu). Průměrné měsíční prodejní ceny N 95 se u posuzovaných subjektů od února až do měsíce července 2000 zvyšovaly (u AGIPU Praha a OMV je v popsaném vzestupném trendu vývoje pokles v měsíci dubnu a u Benziny pak v měsíci březnu r. 2000). Z vývoje průměrných měsíčních nákupních a prodejních cen N 95 v roce 2000 je patrné, že ne vždy se míra zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny plně promítla v témže měsíci ve zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny tohoto zboží. Pokles průměrné měsíční nákupní ceny N 95, k němuž došlo u všech v měsíci červenci r. 2000, se u žádného účastníka řízení neprojevil v témže měsíci poklesem jeho průměrné měsíční prodejní ceny daného zboží (naopak u všech posuzovaných subjektů se projevilo 17/89

Odstraněno: (obdobně to platí pro Aral)

v uvedeném měsíci nepatrné zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny N 95, jehož nejvyšší míra představovala 0,13 Kč/litr N 95). Na pokračující pokles průměrné měsíční nákupní ceny N 95 již všechny posuzované subjekty od měsíce srpna 2000 zareagovaly poklesem svých průměrných měsíčních prodejních cen tohoto zboží (v některých měsících průměrná měsíční prodejní cena u jednotlivých subjektů klesla o nižší míru, nežli byla míra poklesu průměrné měsíční nákupní ceny). Nejvyšší průměrné měsíční prodejní ceny 1 litru N 95 byly v r. 2000 dosaženy u všech posuzovaných subjektů v měsíci červenci r. 2000 (kdy u všech došlo ke snížení průměrné měsíční nákupní ceny N 95) a pohybovaly se v rozpětí od 24,86 do 25,21 Kč/litr N 95; konkrétní výše činila 24,86 Kč, 24,92 Kč, 25,01 Kč, 25,09 Kč, 25,10 Kč, 25,21 Kč/litr N 95 (viz spis č. 9, str. 271, 285, 299, 313, 327, 341, souhrnná bilance str. 434). Vývoj průměrné měsíční hrubé marže na litr N 95 nevykazoval v r. 2000 u účastníků řízení obdobný trend. U AGIPU Praha, Aralu I a OMV měl tento vývoj vcelku vyrovnaný trend, u Conoca docházelo v jednotlivých měsících k výraznějšímu kolísání, u Benziny a Shellu jsou patrné výraznější rozdíly v hodnotách této marže mezi prvním a druhým pololetím r. 2000. Nejvyšších hodnot průměrné měsíční hrubé marže na litr N 95 bylo dosaženo u všech posuzovaných subjektů v měsíci prosinci r. 2000 (kdy došlo k nejvýraznějšímu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny v daném roce, na který průměrná měsíční prodejní cena zareagovala jen nižší mírou poklesu) a pohybovaly se v rozpětí od 3,86 do 4,36 Kč/litr N 95 (3,86 Kč, 4,10 Kč, 4,10 Kč, 4,30 Kč, 4,32 Kč a 4,36 Kč/litr N 95). (Údaje viz spis č. 9, str. 272, 286, 300, 314, 328, 342).

Odstraněno: (podobně u Aralu)

Průměrná roční hrubá marže posuzovaných subjektů se v r. 2000 pohybovala v rozpětí od 2,66 do 3,25 Kč/litr N 95 (2,66 Kč, 3,03 Kč, 3,11 Kč, 3,21 Kč, 3,22 Kč, 3,25 Kč/ litr N 95). Lze konstatovat, že vývoj průměrných měsíčních prodejních cen N 95 v r. 2000 vcelku korespondoval s vývojem průměrných měsíčních nákupních cen N 95, v chování posuzovaných subjektů při úpravách prodejních cen N 95 u ČS nebyly zjištěny výraznější anomálie, které by zakládaly podezření na vzájemně sladěné postupy při úpravách prodejních cen N 95 v daném roce. Obdobně nebyly zjištěny takové anomálie ve vývoji průměrných měsíčních hrubých marží na jednotku tohoto zboží. V dalším řízení se proto Úřad zaměřil na chování účastníků řízení při stanovení prodejních cen N 95 v r. 2001. Vývoj prodejních cen N 95 v r. 2001 A) Vývoj průměrných měsíčních prodejních cen 1 litru N 95 ve vazbě na vývoj průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 v roce 2001 Společnost AGIP Praha Průměrné měsíční náklady na nákup 1 litru N 95 v měsíci lednu r. 2001 oproti prosinci r. 2000 mírně klesly (o 0,36 %). Od února až do května postupně rostly (s výjimkou měsíce března, kdy došlo k jejich mírnému poklesu). V tomto období byl nejvýznamnější nárůst v měsíci dubnu (o 5,98 %). Počínaje měsícem červnem dochází k poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 až do konce roku (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k nárůstu nákladů o 4,14 %). K nejvýznamnějšímu poklesu průměrných měsíčních nákladů došlo v měsíci červenci (o 7,41 %) a dále v říjnu (o 6,86 %). Průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 v měsíci lednu 2001 oproti prosinci r. 2000 klesly o 7,25 %, tedy o vyšší úroveň, nežli činil pokles nákupních cen. Pokles průměrné měsíční prodejní ceny pokračoval ještě v únoru a mírně i v březnu, od dubna až do června (včetně) průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 rostly, největší nárůst zaznamenaly v měsíci květnu (o 6,94 %). Počínaje červencem až do konce roku průměrné měsíční prodejní ceny klesaly, nejvyšší pokles byl zaznamenán v měsíci listopadu (o 5,36 %). 18/89

Odstraněno: (přičemž uvádí také chování společnosti Aral, která v průběhu řízení zanikla, neboť její postup také ovlivnil chování účastníků řízení, jakož i situaci na daném trhu).

Na mírné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci únoru průměrná měsíční prodejní cena nereagovala zvýšením, došlo naopak k jejímu mírnému poklesu. Výrazné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci dubnu se již odrazilo ve zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny (ta se však zvýšila o nižší částku). Na další růst průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci květnu reagovala průměrná měsíční prodejní cena výrazným nárůstem (nejvyšším v daném roce), který výrazně přesáhl zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny. Na výraznější pokles průměrné měsíční nákupní ceny, k němuž došlo v měsíci červnu (o 4,60 %), nebylo reagováno poklesem průměrné měsíční prodejní ceny v témže měsíci, naopak je patrný nárůst průměrné měsíční prodejní ceny o 4,25 %, tj. o 1,01 Kč/litr N 95. Na pokračování poklesu průměrných měsíčních nákupních cen v měsících červenci, srpnu a říjnu již průměrná měsíční prodejní cena zareagovala také poklesem, avšak výrazně nižším, než činil pokles průměrné měsíční nákupní ceny. V měsíci září, kdy došlo v trendu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny k ojedinělému zvýšení, pak průměrná měsíční prodejní cena nevzrostla, došlo naopak k jejímu mírnému snížení (v průměru cca o 0,31 Kč/litr N 95). V listopadu a prosinci již průměrná měsíční prodejní cena klesla o vyšší částku, nežli činil pokles průměrné měsíční nákupní ceny. Celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen za období červen až listopad 2001 však byla nižší nežli celková míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen. Vývoj průměrné měsíční hrubé marže: Oproti prosinci roku 2000 došlo v měsíci lednu 2001 k výraznému snížení průměrné měsíční hrubé marže, přičemž i v následujících měsících došlo k dalšímu propadu, v měsíci dubnu průměrná měsíční hrubá marže dosáhla nejnižší hodnoty daného roku; zvyšovat se začala až od měsíce května. Vývoj nákupních a prodejních cen se projevil ve druhé polovině r. 2001, resp. již od června r. 2001, výrazným nárůstem průměrných měsíčních hrubých marží, s nejvyššími hodnotami v červenci, srpnu a říjnu (které převýšily i hodnotu nejvyšší průměrné měsíční hrubé marže, dosažené v měsíci prosinci roku 2000). Průměrná hrubá marže v měsíci srpnu 2001 byla o 36,94 % vyšší, v měsíci červenci 2001 o 36,01 % vyšší a v měsíci říjnu 2001 o 53,07 % vyšší nežli marže ve shodných měsících roku 2000. Podklady viz spis č. 9, str. 270, 272, graf – str. 277. Společnost Aral I Průměrné měsíční náklady této společnosti na nákup 1 litru N 95 v měsíci lednu r. 2001 oproti měsíci prosinci r. 2000 mírně klesly (o 1,46 %) a mírný pokles pokračoval ještě i v únoru. Od března až do května průměrné měsíční náklady postupně rostly. Nejvýznamnější nárůst v tomto období (i v celém roce) byl v měsíci květnu (o 7,14 %). Počínaje měsícem červnem dochází k poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 až do konce roku (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k nárůstu nákladů o 4,97 %). K nejvýznamnějšímu poklesu průměrných měsíčních nákladů došlo v měsíci říjnu (o 13,64 %) a červnu (o 6,33 %). Průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 v měsíci lednu 2001 oproti prosinci 2000 klesly o 7,64 %, tj. o vyšší úroveň, nežli činil pokles nákupních cen. Pokles průměrné měsíční prodejní ceny pokračoval ještě v únoru a mírně i v březnu. Od dubna až do června (včetně) průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 rostly. Největší nárůst (v daném roce) zaznamenaly v měsíci květnu (o 7,43 %). Počínaje červencem až do konce roku průměrné měsíční prodejní ceny klesaly, nejvyšší pokles byl zaznamenán v měsíci prosinci (o 6,19 %). Na mírné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci březnu průměrná měsíční prodejní cena nereagovala zvýšením, došlo naopak k jejímu mírnému poklesu. Na zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci dubnu a v květnu reagovala průměrná měsíční prodejní cena nárůstem (v květnu nejvyšším v daném roce), který výrazně přesáhl zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny. Na výraznější pokles průměrné měsíční nákupní ceny 19/89

v měsíci červnu (o 6,33 %) nebylo reagováno poklesem průměrné měsíční prodejní ceny v témže měsíci, naopak je patrný nárůst průměrné měsíční prodejní ceny o 5,20 %, tj. o 1,21 Kč/litr N 95. Na pokračování poklesu průměrných měsíčních nákupních cen v červenci a říjnu pak již průměrná měsíční prodejní cena zareagovala také poklesem, avšak výrazně nižším, nežli činil pokles nákupních cen. V měsíci září, kdy došlo v trendu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny k ojedinělému zvýšení, pak průměrná měsíční prodejní cena nevzrostla, došlo naopak k jejímu mírnému snížení (v průměru cca o 0,39 Kč/litr N 95). V měsíci srpnu, listopadu a prosinci již průměrná měsíční prodejní cena klesla o vyšší částku, nežli činil pokles průměrné měsíční nákupní ceny. Celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen za období červen až listopad 2001 však byla nižší nežli celková míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen. Vývoj průměrné měsíční hrubé marže: Oproti prosinci r. 2000 došlo v měsíci lednu 2001 k výraznému snížení průměrné měsíční hrubé marže, přičemž i v následujících měsících došlo k dalšímu propadu, v měsíci březnu průměrná měsíční hrubá marže dosáhla nejnižší hodnoty daného roku; zvyšovat se začala od měsíce dubna. Vývoj nákupních a prodejních cen se projevil ve druhé polovině r. 2001, resp. již od června r. 2001, výrazným nárůstem průměrných měsíčních hrubých marží, s nejvyššími hodnotami v měsíci říjnu, červenci a srpnu (které převýšily i hodnotu nejvyšší průměrné měsíční hrubé marže, jíž bylo dosaženo v prosinci r. 2000). Průměrná měsíční hrubá marže v měsíci říjnu 2001 byla o 66,48 % vyšší, v měsíci červenci 2001 byla o 51,84 % vyšší a v měsíci srpnu 2001 o 31,15 % vyšší nežli marže ve shodných měsících roku 2000. Podklady viz spis č. 9, str. 284, 286, graf – str. 291. Společnost Benzina Průměrné měsíční náklady na nákup 1 litru N 95 v měsíci lednu r. 2001 oproti měsíci prosinci r. 2000 mírně klesly (o 2,54 %). Od února až do května průměrné měsíční náklady postupně rostly. Nejvýznamnější nárůst v tomto období (i v celém roce) byl v měsíci květnu (o 5,77 %). Počínaje měsícem červnem dochází k poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 až do konce roku (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k nárůstu nákladů o 2,19 %). K nejvýznamnějšímu poklesu průměrných měsíčních nákladů došlo v měsíci říjnu (o 6,83 %) a červenci (o 6,05 %). Průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 v měsíci lednu 2001 oproti prosinci 2000 rovněž klesly o 6,27 %, tj. o vyšší úroveň, nežli činil pokles nákupních cen. Pokles pokračoval ještě v únoru a březnu. Od dubna až do června (včetně) průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 rostly. Největší nárůst (v daném roce) zaznamenaly v měsíci květnu (o 6,06 %). Počínaje červencem až do konce roku průměrné měsíční prodejní ceny klesaly, nejvyšší pokles byl zaznamenán v měsíci listopadu (o 4,90 %). Na zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci únoru a březnu průměrná měsíční prodejní cena nereagovala zvýšením, došlo naopak k jejímu poklesu. Na výrazné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci dubnu a květnu reagovala průměrná měsíční prodejní cena nárůstem (v květnu nejvyšším v daném roce, který přesáhl zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny). Na pokles průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci červnu (o 3,62 %) nebylo reagováno poklesem průměrné měsíční prodejní ceny v témže měsíci, naopak je patrný nárůst průměrné měsíční prodejní ceny o 4,31 %, tj. o 1,01 Kč/litr N 95. Na pokračování poklesu průměrných měsíčních nákupních cen v červenci, srpnu, říjnu a listopadu pak již prodejní cena zareagovala také poklesem, avšak výrazně nižším, nežli činil pokles průměrných měsíčních nákupních cen. V měsíci září, kdy došlo v trendu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny k ojedinělému zvýšení, pak průměrná měsíční prodejní cena nevzrostla, došlo naopak k jejímu mírnému snížení (v průměru o 20/89

cca 0,15 Kč/litr N 95). V měsíci prosinci již průměrná měsíční prodejní cena klesla o vyšší částku, nežli činil pokles průměrné měsíční nákupní ceny. Celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen za období červen až listopad 2001 však byla nižší nežli celková míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen. Vývoj průměrné měsíční hrubé marže: Oproti prosinci r. 2000 došlo v měsíci lednu 2001 k výraznějšímu snížení průměrné měsíční hrubé marže, přičemž i v následujících měsících došlo k dalšímu propadu, v měsíci dubnu průměrná měsíční hrubá marže dosáhla nejnižší hodnoty daného roku; zvyšovat se začala od měsíce května. Vývoj nákupních a prodejních cen se projevil ve druhé polovině r. 2001, resp. již od června r. 2001, výrazným nárůstem průměrných měsíčních hrubých marží; nejvyšší hodnoty průměrné měsíční hrubé marže bylo dosaženo v měsíci říjnu a dále též v srpnu a červenci (které převýšily i hodnotu nejvyšší průměrné měsíční hrubé marže, jíž bylo dosaženo v prosinci r. 2000). Průměrná měsíční hrubá marže v měsíci říjnu r. 2001 byla o 32,41 % vyšší, v měsíci srpnu 2001 byla o 43,67 % vyšší, v měsíci červenci o 30,66 % vyšší nežli marže ve shodných měsících roku 2000. Podklady viz spis č. 9, str. 298, 300, graf – str. 305. Společnost Conoco Průměrné měsíční náklady na nákup 1 litru N 95 v měsíci lednu r. 2001 oproti měsíci prosinci r. 2000 mírně klesly (o 0,11 %). Od února až do května průměrné měsíční náklady postupně rostly (s výjimkou měsíce března, kdy došlo k jejich mírnému poklesu). Nejvýznamnější nárůst v tomto období (i v celém roce) byl v měsíci dubnu (o 7,10 %). Počínaje měsícem červnem dochází k poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 až do konce roku (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k nárůstu nákladů o 4,67 %). K nejvýznamnějšímu poklesu průměrných měsíčních nákladů došlo v měsíci říjnu (o 9,65 %) a červenci (o 7,41 %). Průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 v měsíci lednu 2001 oproti prosinci r. 2000 klesly o 7,65 %, tj. o vyšší úroveň, nežli činil pokles nákupních cen. Pokles průměrné měsíční prodejní ceny pokračoval ještě v únoru. Od března až do června (včetně) průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 rostly. Největší nárůst (v daném roce) zaznamenaly v měsíci květnu (o 7,06 %). Počínaje červencem až do konce roku průměrné měsíční prodejní ceny klesaly, nejvyšší pokles byl zaznamenán v měsíci prosinci (o 5,40 %). Na výrazné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci únoru průměrná měsíční prodejní cena nereagovala zvýšením, došlo naopak k jejímu poklesu. Na další výrazné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci dubnu a květnu reagovala průměrná měsíční prodejní cena nárůstem (v květnu nejvyšším v daném roce, který přesáhl zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny). Na výraznější pokles průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci červnu (o 6,42 %) nebylo reagováno poklesem průměrné měsíční prodejní ceny v témže měsíci, naopak je patrný nárůst průměrné měsíční prodejní ceny o 3,95 %, tj. o 0,91 Kč/litr N 95. Na pokračování poklesu průměrných měsíčních nákupních cen v červenci a říjnu pak již průměrná měsíční prodejní cena zareagovala také poklesem, avšak výrazně nižším, nežli činil pokles nákupních cen. V měsíci září, kdy došlo v trendu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny k ojedinělému zvýšení, pak průměrná měsíční prodejní cena nevzrostla, došlo naopak k jejímu mírnému snížení (o 0,33 Kč/litr N 95). V měsíci srpnu, listopadu a prosinci již průměrná měsíční prodejní cena klesla o vyšší částku, nežli činil pokles průměrné měsíční nákupní ceny. Celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen za období červen až listopad 2001 však byla nižší nežli celková míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen.

21/89

Vývoj průměrné měsíční hrubé marže: Oproti prosinci r. 2000 došlo v měsíci lednu 2001 k výraznějšímu snížení průměrné měsíční hrubé marže, přičemž propad pokračoval i v měsíci únoru. Po mírném zvýšení průměrné měsíční hrubé marže v měsíci březnu došlo v měsíci dubnu k jejímu dalšímu poklesu, přičemž v dubnu dosáhla nejnižší hodnoty daného roku; zvyšovat se začala od měsíce května. Vývoj nákupních a prodejních cen se projevil ve druhé polovině r. 2001, resp. již od června r. 2001, výrazným nárůstem průměrných měsíčních hrubých marží; nejvyšší hodnoty průměrné měsíční hrubé marže bylo dosaženo v měsíci červenci, srpnu a říjnu (a tyto převýšily i hodnotu nejvyšší průměrné měsíční hrubé marže, jíž bylo dosaženo v prosinci r. 2000). Průměrná měsíční hrubá marže v měsíci červenci byla o 35,29 % vyšší, v měsíci srpnu 2001 byla o 38,69 % vyšší a v měsíci říjnu 2001 byla o 75,76 % vyšší nežli marže ve shodných měsících roku 2000. Podklady viz spis č. 9, str. 312, 314, graf – str. 319. Společnost OMV Průměrné měsíční náklady na nákup 1 litru N 95 v měsíci lednu r. 2001 oproti měsíci prosinci r. 2000 mírně klesly (o 4,22 %). Od února až do května průměrné měsíční náklady postupně rostly (s výjimkou měsíce března, kdy došlo k jejich mírnému poklesu). Nejvýznamnější nárůst průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 v tomto období (i v celém roce) byl v měsíci květnu (o 6,63 %). Počínaje měsícem červnem dochází k poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 až do konce roku (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k nárůstu nákladů o 4,38 %). K nejvýznamnějšímu poklesu průměrných měsíčních nákladů došlo v měsíci červenci (o 7,78 %) a říjnu (o 6,97 %). Průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 v měsíci lednu 2001 oproti prosinci 2000 klesly o 7,81 %, tj. o vyšší úroveň, nežli činil pokles nákupních cen. Pokles pokračoval ještě v únoru a nepatrně i v březnu. Od dubna až do června (včetně) průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 rostly. Největší nárůst (v daném roce) zaznamenaly v měsíci květnu (o 7,55 %). Počínaje červencem až do konce roku průměrné měsíční prodejní ceny klesaly, nejvyšší pokles byl zaznamenán v měsíci listopadu (o 5,34 %). Na mírné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci únoru průměrná měsíční prodejní cena nereagovala zvýšením, došlo naopak k jejímu poklesu. Na další zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci dubnu a květnu reagovala průměrná měsíční prodejní cena nárůstem (v květnu nejvyšším v daném roce, který výrazně přesáhl zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny). Na výraznější pokles průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci červnu (o 4,29 %) nebylo reagováno poklesem průměrné měsíční prodejní ceny v témže měsíci, naopak je patrný nárůst průměrné měsíční prodejní ceny o 3,53 %, tj. o 0,83 Kč/litr N 95. Na pokračování poklesu průměrných měsíčních nákupních cen v červenci, srpnu a říjnu pak již průměrná měsíční prodejní cena zareagovala také poklesem, avšak výrazně nižším, nežli činil pokles průměrných měsíčních nákupních cen. V měsíci září, kdy došlo v trendu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny k ojedinělému zvýšení, pak průměrná měsíční prodejní cena nevzrostla, došlo naopak k jejímu mírnému snížení (v průměru o cca 0,13 Kč/litr N 95). V měsíci listopadu a prosinci již průměrná měsíční prodejní cena klesla o vyšší částku, nežli činil pokles průměrné měsíční nákupní ceny. Celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen za období červen až listopad 2001 však byla nižší nežli celková míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen. Vývoj průměrné měsíční hrubé marže: Oproti prosinci r. 2000 došlo v měsíci lednu 2001 k výraznějšímu snížení průměrné měsíční hrubé marže, přičemž propad pokračoval i v měsíci únoru, kdy průměrná měsíční 22/89

Odstraněno: ¶

hrubá marže dosáhla nejnižší hodnoty daného roku; zvyšovat se začala od měsíce března (v dubnu setrvala na téže hodnotě). Vývoj nákupních a prodejních cen se projevil ve druhé polovině r. 2001, resp. již od června r. 2001, výrazným nárůstem průměrných měsíčních hrubých marží; nejvyšší hodnoty průměrné měsíční hrubé marže bylo dosaženo v měsíci srpnu, červenci a říjnu (a tyto převýšily i hodnotu nejvyšší průměrné měsíční hrubé marže, jíž bylo dosaženo v prosinci a srpnu r. 2000). Průměrná měsíční hrubá marže v měsíci srpnu 2001 byla o 28,24 % vyšší, v měsíci červenci byla o 61,39 % vyšší a v měsíci říjnu 2001 byla o 32,46 % vyšší nežli marže ve shodných měsících roku 2000. Podklady viz spis č. 9, str. 326, 328, graf – str. 333. Společnost Shell Průměrné měsíční náklady na nákup 1 litru N 95 v měsíci lednu r. 2001 oproti měsíci prosinci r. 2000 mírně klesly (o 1,04 %). Od února až do května průměrné měsíční náklady postupně rostly (s výjimkou měsíce března, kdy došlo k jejich poklesu). Nejvýznamnější nárůst průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 v tomto období (i v celém roce) byl v měsíci dubnu (o 5,84 %.). Počínaje měsícem červnem dochází k poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 až do konce roku (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k nárůstu nákladů o 3,74 %). K nejvýznamnějšímu poklesu průměrných měsíčních nákladů došlo v měsíci říjnu (o 8,98 %) a červenci (o 6,52 %). Průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 v měsíci lednu 2001 oproti prosinci 2000 klesly o 7,69 %, tj. o vyšší úroveň, nežli činil pokles nákupních cen. Pokles průměrné měsíční prodejní ceny pokračoval ještě v únoru a mírně i v březnu. Od dubna až do června (včetně) průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 rostly. Nejvyšší nárůst (v daném roce) zaznamenaly v měsíci květnu (o 7,45 %). Počínaje červencem až do konce roku průměrné měsíční prodejní ceny klesaly, nejvyšší pokles byl zaznamenán v měsíci listopadu (o 5,62 %). Na zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci únoru průměrná měsíční prodejní cena nereagovala zvýšením, došlo naopak k jejímu poklesu. Na výrazné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci dubnu a květnu reagovala průměrná měsíční prodejní cena nárůstem, který v květnu výrazně přesáhl míru zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny. Na výraznější pokles průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci červnu (o 5,64 %) nebylo reagováno poklesem průměrné měsíční prodejní ceny v témže měsíci, naopak je patrný nárůst průměrné měsíční prodejní ceny o 3,53 %, tj. o 0,84 Kč/litr N 95. Na pokračování poklesu průměrných měsíčních nákupních cen v červenci a říjnu pak již průměrná měsíční prodejní cena zareagovala také poklesem, avšak výrazně nižším, nežli činil pokles průměrných měsíčních nákupních cen. V měsíci září, kdy došlo v trendu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny k ojedinělému zvýšení, pak průměrná měsíční prodejní cena nevzrostla, došlo naopak k jejímu mírnému snížení (v průměru cca o 0,26 Kč/litr N 95). V měsíci srpnu, listopadu a prosinci již průměrná měsíční prodejní cena klesla o vyšší částku, nežli činil pokles průměrné měsíční nákupní ceny. Celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen za období červen až listopad 2001 však byla nižší nežli celková míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen. Vývoj průměrné měsíční hrubé marže: Oproti prosinci r. 2000 došlo v měsíci lednu 2001 k výraznějšímu snížení průměrné měsíční hrubé marže, přičemž propad pokračoval i v měsíci únoru; po mírném zvýšení v měsíci březnu došlo k dalšímu propadu průměrné měsíční hrubé marže v měsíci dubnu, kdy dosáhla nejnižší hodnoty daného roku. Zvyšovat se začala od měsíce května. Vývoj nákupních a prodejních cen se projevil ve druhé polovině r. 2001, resp. již od června r. 2001, výrazným nárůstem průměrných měsíčních hrubých marží; nejvyšší hodnoty průměrné měsíční hrubé marže bylo dosaženo v měsíci červenci, v říjnu a srpnu (a tyto převýšily i 23/89

hodnotu nejvyšší průměrné měsíční hrubé marže, jíž bylo dosaženo v prosinci r. 2000). Průměrná měsíční hrubá marže v měsíci červenci 2001 byla o 30,77 % vyšší, v měsíci říjnu 2001 byla o 55,45 % vyšší a v měsíci srpnu 2001 o 27,81 % vyšší nežli marže ve shodných měsících roku 2000. Podklady viz spis č. 9, str. 340, 342, graf – str. 347. Pozn. Úřad: Ojedinělý vzestup nákupních cen ve druhém pololetí roku 2001, k němuž došlo u všech účastníků řízení v měsíci září 2001, byl v médiích odůvodňován nejistou situací na trhu ropy v souvislosti s teroristickým útokem na USA. Shrnutí: Popsaný vývoj chování významných distributorů při stanovení prodejních cen N 95 v roce 2001 ukazuje, že: • Trend vývoje průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 je v r. 2001 u všech účastníků řízení velmi podobný. U všech šesti účastníků řízení tyto náklady rostly od února do května, z nich u čtyř účastníků řízení byl patrný menší pokles v březnu 2001; u všech účastníků řízení se projevil pokles průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 od června 2001 a pokračoval až do konce roku, s výjimkou měsíce září, kdy u všech došlo ke zvýšení těchto průměrných měsíčních nákladů. • Vývoj průměrných měsíčních prodejních cen N 95 byl v první polovině r. 2001, zejména v měsících lednu až dubnu r. 2001, u jednotlivých účastníků řízení odlišný. Obecně je patrné, že míru nárůstu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 se všem účastníkům řízení nedařilo plně promítnout do prodejních cen zboží (docházelo naopak při růstu nákladů na nákup N 95 i k poklesu průměrných měsíčních prodejních cen tohoto zboží). Výraznější nárůst průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95, k němuž došlo v měsíci dubnu r. 2001, se plně nepromítl v úrovni průměrné měsíční prodejní ceny N 95, která v dubnu vzrostla o nižší míru (s výjimkou Aralu I, u něhož vzrostla průměrná měsíční prodejní cena 1 litru N 95 o vyšší částku než průměrná měsíční nákupní cena N 95). Květnový nárůst průměrné měsíční nákupní ceny N 95 však již všichni účastníci řízení plně promítli do nárůstu svých průměrných měsíčních prodejních cen, kdy toto zvýšení prodejní ceny míru nárůstu průměrné měsíční nákupní ceny u všech účastníků řízení ještě i převýšilo. U všech účastníků řízení došlo k nejvyšší míře nárůstu průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v daném roce v měsíci květnu 2001 (nárůst průměrné měsíční prodejní ceny se pohyboval v rozpětí od 6,06 % do 7,55 % proti ceně předchozího měsíce dubna 2001). • Důsledkem popsaného vývoje nákupních a prodejních cen N 95 v období cca prvních 4 měsíců r. 2001 byly kolísavé výše průměrné měsíční hrubé marže u jednotlivých účastníků řízení v uvedených měsících, které dosahovaly zejména v únoru, příp. březnu a též v dubnu r. 2001 nízkých hodnot; tyto hodnoty se pohybovaly pod úrovní hodnot průměrné měsíční hrubé marže srovnatelného období r. 2000. Průměrná měsíční hrubá marže za období měsíců leden až květen r. 2001 se u všech účastníků řízení pohybovala v rozpětí od 1,32 do 2,42 Kč/litr N 95 (pozn.: ve srovnatelném období r. 2000 vykazovala hodnoty vyšší, a to od 2,08 do 3,06 Kč/litr N 95). (Vývoj průměrné měsíční hrubé marže jednotlivých účastníků řízení viz spis č. 9, str. 272, 286, 300, 314, 328, 342; souhrnná bilance str. 442.) •

Výrazná změna situace ve vývoji chování účastníků řízení při stanovení prodejních cen je patrná od měsíce června r. 2001 (přičemž trvala do konce listopadu daného roku). U všech účastníků řízení bylo zjištěno od června r. 2001 skokové zvýšení průměrné měsíční hrubé marže a také její následný vývoj (ukazující vysoké hodnoty) vykazoval u účastníků řízení velmi podobný průběh. Tento vývoj průměrné měsíční 24/89

Odstraněno: Společnost Aral¶ Postup společnosti Aral při stanovení prodejních cen N 95 v r. 2001 byl obdobný jako u výše popsaných účastníků řízení. Průměrné měsíční náklady této společnosti na nákup 1 litru N 95 v měsíci lednu r. 2001 oproti měsíci prosinci r. 2000 mírně klesly (o 1,46 %) a mírný pokles pokračoval ještě i v únoru. Od března až do května průměrné měsíční náklady postupně rostly. Nejvýznamnější nárůst v tomto období (i v celém roce) byl v měsíci květnu (o 7,14 %). Počínaje měsícem červnem dochází k poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 až do konce roku (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k nárůstu nákladů o 4,97 %). K nejvýznamnějšímu poklesu průměrných měsíčních nákladů došlo v měsíci říjnu (o 13,64 %) a červnu (o 6,33 %). ¶ Průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 v měsíci lednu 2001 oproti prosinci 2000 klesly o 7,64 %, tj. o vyšší úroveň, nežli činil pokles nákupních cen. Pokles průměrné měsíční prodejní ceny pokračoval ještě v únoru a mírně i v březnu. Od dubna až do června (včetně) průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 rostly. Největší nárůst (v daném roce) zaznamenaly v měsíci květnu (o 7,43 %). Počínaje červencem až do konce roku průměrné měsíční prodejní ceny klesaly, nejvyšší pokles byl zaznamenán v měsíci prosinci (o 6,19 %).¶ Na mírné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci březnu průměrná měsíční prodejní cena nereagovala zvýšením, došlo naopak k jejímu mírnému ... [1] Odstraněno: (obdobně i u Aralu) Odstraněno: pěti Odstraněno: (Tentýž vývoj byl zjištěn u Aralu). Odstraněno: (dtto platí pro Aral) Odstraněno: (obdobně to platí pro společnost Aral) Odstraněno: (i u Aralu) Odstraněno: (a obdobně u Aralu) Odstraněno: Uvedená zjištění platí i pro Aral. Odstraněno: , vývoj u společnosti Aral str. 286 Odstraněno: (a také společnosti Aral) Odstraněno: Totéž platí i pro společnost Aral.¶

hrubé marže v období od června r. 2001 do konce měsíce listopadu r. 2001, odlišující se výrazně jak oproti vývoji v měsících 1-5/2001, tak i oproti vývoji průměrné měsíční hrubé marže v celém předchozím roce 2000, byl důsledkem následující reakce účastníků řízení na vývoj nákupních cen N 95: - V měsíci červnu 2001 se všem účastníkům řízení průměrné měsíční náklady na nákup 1 litru N 95 snížily, na což účastníci řízení nezareagovali poklesem svých prodejních cen - nedošlo ke snížení jejich celkové průměrné měsíční prodejní ceny N 95, nýbrž se naopak u všech posuzovaných subjektů projevilo její další zvýšení. V měsíci červnu 2001 tak účastníci řízení dosáhli nejvyšší průměrné měsíční prodejní ceny 1 litru N 95. Tyto průměrné měsíční prodejní ceny se pohybovaly v rozpětí 23,96 až 24,75 Kč/litr N 95 bez DPH (Conoco - 23,96 Kč; OMV - 24,34 Kč; Benzina - 24,46 Kč; Shell - 24,64 Kč; AGIP Praha - 24,75 a Aral I - 24,48 Kč/litr N 95). Nárůst průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v měsíci červnu 2001 (oproti květnu 2001) se u jednotlivých účastníků řízení projevil o 1,01 (AGIP Praha i Benzina); 0,84 (Shell); 0,91 (Conoco); 0,83 (OMV); 1,21 Kč/litr N 95 bez DPH (Aral I). (Údaje u jednotlivých účastníků řízení viz spis č. 9, str. 270, 284, 298, 312, 326, 340; souhrnná bilance str. 435.) - Na pokračující pokles průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 v měsíci červenci 2001 (který byl u všech účastníků řízení s výjimkou Aralu I ještě vyšší, nežli míra poklesu nákladů v měsíci červnu) reagovali všichni účastníci řízení jen mírným poklesem svých prodejních cen N 95 (viz výše), který zdaleka neodrážel míru poklesu průměrné měsíční nákupní ceny tohoto zboží. Obdobné chování bylo patrné rovněž v srpnu 2001 u tří účastníků řízení (AGIP Praha, Benzina a OMV). U tří zbývajících účastníků řízení (Aral I, Shell a Conoco) pak toto platilo v souhrnu dvou měsíců července a srpna 2001, kdy míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen byla za tyto dva měsíce výrazně vyšší, nežli míra poklesu jejich průměrných měsíčních prodejních cen N 95. - V měsíci září r. 2001, kdy se všem účastníkům řízení průměrné měsíční náklady na nákup 1 litru N 95 zvýšily, se u žádného z účastníků řízení neprojevilo zvýšení průměrných měsíčních prodejních cen; došlo naopak k jejich poklesu. (Pozn.: Jde o odlišné chování proti r. 2000, kdy se ojedinělé zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci září r. 2000 projevilo v témže měsíci u všech účastníků řízení též mírným zvýšením průměrných měsíčních prodejních cen N 95.) - Rovněž v měsíci říjnu r. 2001 všichni účastníci řízení na výrazný pokles průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 zareagovali jen nižší mírou poklesu svých průměrných měsíčních prodejních cen N 95; i když v listopadu 2001 většina účastníků řízení na další pokles průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 zareagovala vyšší mírou poklesu svých průměrných měsíčních prodejních cen N 95, v souhrnu dvou měsíců (říjen a listopad) byla celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen N 95 nižší nežli míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen. - Celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen N 95 dosažená za období 6 - 11/2001 byla u všech účastníků řízení nižší, nežli celková míra poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 dosažená ve stejném období daného roku. (Obdobně to platí i za období 6 - 12/2001.) • Teprve v prosinci r. 2001 vývoj změn průměrných měsíčních prodejních cen N 95 u jednotlivých účastníků řízení nasvědčuje jejich tržnímu chování, což se projevilo i v nižší

25/89

Odstraněno: (i Aralu) Odstraněno: a také společnosti Aral Odstraněno: (i společnost Aral) Odstraněno: (a také společnost Aral)

Odstraněno: Odstraněno: u Aralu str. 284,

Odstraněno: (Obdobně reagoval na pokles nákladů v měsíci červenci 2001 Aral.)

Odstraněno: (Pozn.: obdobně toto zjištění platí též u Aralu.) Odstraněno: i společnosti Aral Odstraněno: (ani u společnosti Aral)

Odstraněno: a také u Aralu Odstraněno: a také společnost Aral

Odstraněno: (obdobně to platí pro Aral) Odstraněno: (a také u Aralu)

Odstraněno: a také společnosti Aral

úrovni průměrné měsíční hrubé marže v prosinci r. 2001 (kdy tato také koresponduje s výší marže dosahované u ČS účastníků řízení v roce 2000). • Popsané chování účastníků řízení při úpravách prodejních cen N 95 u ČS vedlo k výraznému zvýšení hodnot jejich průměrných měsíčních hrubých marží v měsících červnu až listopadu r. 2001. Nejvyšší hodnoty průměrné měsíční hrubé marže byly v r. 2001 dosaženy u účastníků řízení v měsících červenci, srpnu a říjnu 2001 a pohybovaly se v rozpětí: červenec od 4,73 do 5,36 Kč/litr N 95, srpen od 4,66 do 5,45 Kč/litr N 95, říjen od 4,53 do 5,81 Kč/litr N 95 bez DPH, přičemž tyto hodnoty převyšovaly i nejvyšší hodnoty průměrné měsíční marže dosažené v r. 2000. (Údaje u jednotlivých účastníků viz spis č. 9, str. 277, 291, 305, 319, 333, 347; souhrnná bilance str. 442.) • Průměrná roční hrubá marže účastníků řízení dosažená ze všech měsíců roku se v roce 2001 u N 95 pohybovala v rozpětí 2,95 až 3,68 Kč/litr N 95 bez DPH (2,95 Kč; 3,44 Kč; 3,51 Kč; 3,55 Kč; 3,60 Kč; 3,68 Kč/litr N 95) a převýšila i hodnoty průměrné hrubé roční marže dosažené jimi v r. 2000. (Zvýšení v r. 2001 představovalo u těchto společností částky od 0,22 do 0,49 Kč/litr N 95 bez DPH.) (Údaje u jednotlivých účastníků - viz spis č. 9, str. 277, 291, 305, 319, 333, 347; souhrnná bilance str. 442.)

Odstraněno: a také společnosti Aral

Odstraněno: i u společnosti Aral

Odstraněno: , údaje Aralu str. 291 Odstraněno: . Odstraněno: (totéž u společnosti Aral)

Odstraněno: u Aralu str. 291,

• Celkem bylo v roce 2001 účastníky řízení prodáno u ČS o 32 571 tisíc litrů N 95 více nežli v roce 2000, tj. nárůst o cca 4% (v r. 2000 dodali prostřednictvím ČS celkem 768 244 tisíc litrů N 95). Ke zmíněnému nárůstu objemu prodaných litrů N 95 v r. 2001 je třeba uvést, že jeden účastník řízení se na tomto nárůstu nepodílel (měl v roce 2001 oproti r. 2000 nižší celkový objem prodaných litrů N 95) a dále, že Aral I se na nárůstu objemu prodaných litrů N 95 v r. 2001 podílel nejnižším dílem. (Viz souhrnná bilance dle podkladů účastníků řízení - spis č. 9, str. 448.)

Odstraněno: s připočtením objemu dodávek Aralu (u kterého rovněž došlo k nárůstu objemu prodaných litrů)

Vzhledem k tomu, že se u všech účastníků řízení shodně projevil nárůst průměrné měsíční prodejní ceny 1 litru N 95 v měsíci červnu r. 2001, kdy současně došlo k výraznějšímu poklesu průměrných měsíčních nákupních cen, zabýval se Úřad tím, kdy provedli účastníci řízení zvýšení svých prodejních cen, zda trend vývoje jejich nákupních cen (včetně vývoje cen na burze v Rotterdamu) toto zvýšení prodejních cen odůvodňoval, a z jakého důvodu nebyl pokles průměrných měsíčních nákupních cen N 95 (k němuž počínaje červnem 2001 docházelo) žádným z uvedených soutěžitelů využit ke zvýšení konkurenceschopnosti jeho zboží.

Odstraněno: a také u společnosti Aral

K tomu účelu vyžádal Úřad za období od 20.4.2001 do 30.6.2001 údaje o denních nákladech na nákup N 95 pro ČS (bez dopravy, k tomu koeficient přepravních nákladů připadající na uvedené období), objemy nakoupených litrů N 95, jakož i denní prodejní ceny 1 litru N 95 platné ve stejném období u jednotlivých ČS účastníků řízení (u Benziny pro četnost ČS pak prodejní ceny platné ve dnech/datech zvyšování prodejní ceny N 95 provedeného v celé síti ČS). Zjištěny byly průměrné nákupní ceny včetně dopravy připadající na 1 litr N 95 v jednotlivých dnech sledovaného období; tyto byly porovnány s průměrnými denními prodejními cenami N 95. Veškeré ceny N 95 jsou uvedeny včetně spotřební daně (u N 95 činila 10,84 Kč/litr), avšak bez DPH (která činí 22 %). Průměrné denní nákupní a prodejní ceny byly zpracovány za účelem posouzení, kdy došlo u jednotlivých účastníků řízení ke zvýšení jejich prodejních cen projevujícím se výrazným zvýšením průměrné měsíční prodejní ceny v měsíci červnu r. 2001, a jaký vývoj bylo možné v uvedených dnech u nákupních cen očekávat. K tomu bylo využito také údajů o vývoji ceny N 95 vyhlašované na burze v Rotterdamu.

26/89

Odstraněno: Odstraněno: společnost Odstraněno: i Aralu

Odstraněno: (a také Aral)

Odstraněno: Totéž bylo vyžádáno od společnosti Aral.

Odstraněno: (jakož i u Aralu)

B) Vývoj průměrných denních prodejních cen 1 litru N 95 ve vazbě na vývoj průměrných denních nákladů na nákup 1 litru N 95 v síti čerpacích stanic účastníků řízení Společnost AGIP Praha V období od 20.4.2001 do 30.6.2001 přistoupila společnost AGIP Praha ke dvěma výraznějším zvýšením prodejních cen N 95 na čerpacích stanicích (z hlediska částky, o kterou se prodejní ceny N 95 na ČS zvýšily, a počtu čerpacích stanic, kterých se toto zvýšení týkalo). První zvýšení prodejních cen proběhlo ve dnech 15.5. a 16.5.2001. Týkalo se 89,2 % všech ČS společnosti AGIP Praha a za oba dny představovalo souhrnné navýšení u těchto ČS v průměru o cca 0,75 Kč/litr N 95 (v průměru prodejních cen v celé síti čerpacích stanic činil souhrnný nárůst 0,62 Kč/litr N 95). Tomu předcházelo zvýšení nákupních cen N 95 dne 8.5.2001 v průměru o 0,60 Kč/litr (následně nastaly cenově nepatrné výkyvy průměrných denních nákupních cen) a dne 15.5.2001 došlo opět ke zvýšení průměrné denní nákupní ceny N 95 o 0,45 Kč/litr. Z vývoje průměrných denních nákupních cen této společnosti lze konstatovat, že zvýšení prodejních cen ve dnech 15.5. a 16.5.2001 reagovalo na vzestup nákupních cen. Po uvedeném zvýšení se průměrná denní prodejní cena v síti ČS dál téměř neměnila (jen postupný nepatrný růst v jednotkách haléřů) až do 28.5.2001. Průměrné denní nákupní ceny N 95 od 16.5.2001 do 29.5.2001 a až do konce měsíce června 2001 (sledovaného období) vykazovaly trvale klesající trend. Ke druhému zvýšení prodejních cen došlo zejména dne 29.5.2001 na cca 3/4 sítě ČS společnosti AGIP Praha. U většiny z nich (53,1 %) společnost AGIP Praha zvyšovala o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH (o 0,82 Kč bez DPH); v průměru prodejních cen celé sítě čerpacích stanic činil nárůst 0,59 Kč/litr N 95. Poté společnost AGIP Praha držela po celý měsíc červen r. 2001 prodejní ceny N 95 na čerpacích stanicích téměř na stejné úrovni (patrný určitý trend snižování jen o jednotky haléřů). Společnost přikročila dne 29.5.2001 ke zvýšení prodejních cen u převážné většiny ČS, přestože vývoj průměrných denních nákupních cen v předchozích dnech (od 16.5.2001) vykazoval pokles (a přímo i 29.5.2001 nákupní cena dále poklesla) a tento trend pokračoval až do konce června. Rovněž vývoj denních cen N 95 na burze v Rotterdamu vykazoval klesající trend a v období kolem 29.5.2001 nebyl signalizován žádný vzestup cen. Lze konstatovat, že na tento trend poklesu průměrných denních nákupních cen (který k 29.6.2001 představoval více než 2,00 Kč/litr oproti výši dne 29.5.2001) pak vývoj průměrných denních prodejních cen až do konce sledovaného období prakticky výrazněji nereagoval. Tento postup AGIPU Praha vedl k výraznému zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny v červnu r. 2001. Podklady viz spis č. 9, str. 273-276, graf – str. 278, souhrnná bilance zvýšení průměrných denních prodejních cen - spis č. 9, str. 444, 445. Společnost Aral I V období od 1.5.2001 do 30.6.2001 provedla tato společnost dvě výraznější zvýšení prodejních cen N 95 na svých čerpacích stanicích (z hlediska částky, o kterou se prodejní ceny N 95 na ČS zvýšily, a počtu čerpacích stanic, kterých se toto zvýšení týkalo). První zvýšení prodejních cen proběhlo dne 14.5.2001 na všech ČS společnosti Aral I v průměru o cca 0,80 Kč/litr N 95. Tomuto zvýšení prodejních cen předcházelo postupné zvyšování průměrných denních nákupních cen N 95, které lze vysledovat zejména počínaje 5.5.2001 (do 13.5.2001 nárůst celkem o cca 0,75 Kč/litr). Lze konstatovat, že toto plošné

27/89

zvýšení prodejních cen N 95 v síti ČS dne 14.5.2001 reagovalo na předchozí vzestupný vývoj nákupních cen. Po uvedeném zvýšení se průměrné denní prodejní ceny N 95 u ČS v následujících dnech výrazněji neměnily až do 28.5.2001. Průměrné denní nákupní ceny N 95 od 14.5.2001 vykazovaly cca do 22.5.2001 mírně vzestupný trend; od 23.5.2001 následuje trvale klesající trend, a to až do konce měsíce června (s nepatrnými výkyvy v jednotlivých dnech, např. 5.6.2001 a 11.6.2001 – zvýšení o cca 0,30 Kč/litr). Ke druhému zvýšení prodejních cen došlo dne 29.5.2001 na všech čerpacích stanicích. Společnost Aral I zvyšovala u všech ČS o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH (o 0,82 Kč bez DPH). Poté společnost Aral I držela průměrnou denní prodejní cenu N 95 až do konce června r. 2001 téměř na stejné úrovni (patrný určitý trend snižování jen o jednotky haléřů). Společnost Aral I přikročila dne 29.5.2001 k plošnému zvýšení prodejních cen u svých ČS, přestože vývoj průměrných denních nákupních cen v předchozích dnech (nejméně od 23.5.2001) vykazoval klesající trend a tento pokračoval až do konce června r. 2001. Rovněž vývoj denních cen N 95 na burze v Rotterdamu vykazoval klesající trend a v období kolem 29.5.2001 nebyl signalizován žádný vzestup cen. Lze konstatovat, že na tento trend poklesu průměrných denních nákupních cen (který ke konci června představoval více než 2,00 Kč/litr oproti výši dne 29.5.2001) pak vývoj průměrných denních prodejních cen až do konce sledovaného období prakticky výrazněji nereagoval. Tento postup Aralu I vedl k výraznému zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v červnu r. 2001. Podklady viz spis č. 9, str. 287 - 290, graf – str.292, souhrnná bilance zvýšení denních prodejních cen spis č. 9, str. 444, 445. Společnost Benzina V období od 20.4.2001 do 30.6.2001 společnost Benzina provedla dvě výraznější zvýšení prodejních cen N 95 (z hlediska částky, o kterou se prodejní ceny N 95 na ČS zvýšily, a počtu čerpacích stanic, kterých se toto zvýšení týkalo). První zvýšení proběhlo dne 15.5.2001 v průměru o cca 0,75 Kč/litr a týkalo se celé sítě ČS. Tomuto zvýšení prodejních cen předcházelo postupné zvyšování průměrných denních nákupních cen, které lze vysledovat zejména počínaje 4.5.2001 (do 14.5.2001 nárůst v průměru o cca 0,47 Kč/litr). Lze konstatovat, že plošné zvýšení prodejních cen dne 15.5.2001 reagovalo na předchozí vzestupný vývoj průměrných denních nákupních cen. Po uvedeném zvýšení se průměrné denní prodejní ceny N 95 u ČS výrazněji neměnily až do 28.5.2001. Průměrné denní nákupní ceny N 95 i dne 15.5.2001 vzrostly a od tohoto dne následuje trvale klesající trend, a to až do konce měsíce června r. 2001 (v některých dnech jen s nepatrnými výkyvy – nejvýše dne 14.6.2001 o 0,42 Kč/litr). Ke druhému zvýšení prodejních cen došlo dne 29.5.2001, týkalo se celé sítě ČS. Benzina zdražovala nejčastěji (u 89,9 % svých ČS) o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH (o 0,82 Kč bez DPH). V průměru v síti ČS o cca 0,79 Kč/litr N 95. Poté hladina průměrných denních prodejních cen nedoznala výraznějších změn (je patrný určitý trend snižování jen o jednotky haléřů). Společnost Benzina přikročila dne 29.5.2001 k plošnému zvýšení prodejních cen u svých ČS, přestože vývoj průměrných denních nákupních cen v předchozích dnech vykazoval (nejméně od 16.5.2001) klesající trend, a tento pokračoval až do konce června r. 2001. Rovněž vývoj denních cen N 95 na burze v Rotterdamu vykazoval klesající trend a v období kolem 29.5.2001 nebyl signalizován žádný vzestup cen. Lze konstatovat, že na tento trend poklesu průměrných denních nákupních cen (který ke konci června 2001 představoval více

28/89

než 2,00 Kč/litr oproti výši dne 29.5.2001) pak vývoj průměrných denních prodejních cen až do konce sledovaného období prakticky výrazněji nereagoval. Tento postup Benziny vedl k výraznému zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v červnu r. 2001. Podklady viz spis č. 9, str. 301 - 304, graf – str. 306, termíny plošného zvýšení cen – viz spis č. 5, str. 324, souhrnná bilance zvýšení denních prodejních cen spis č. 9, str. 444, 445. Společnost Conoco V období od 1.5.2001 do 30.6.2001 provedla společnost Conoco dvě výraznější zvýšení prodejních cen N 95 na čerpacích stanicích (z hlediska částky, o kterou se prodejní ceny N 95 na ČS zvýšily, a počtu čerpacích stanic, kterých se toto zvýšení týkalo). První výraznější zvýšení prodejních cen N 95 proběhlo postupně ve dnech 15.5.2001 až 17.5.2001, týkalo se celkem 96 % ČS Conoco; za tyto dny představovalo souhrnné navýšení prodejních cen u dotčených ČS v průměru o cca 0,88 Kč/litr N 95 (průměrné navýšení prodejních cen v celé síti ČS činilo 0,69 Kč/litr N 95). Tomuto zvýšení prodejních cen předcházelo postupné zvyšování průměrných denních nákupních cen N 95, k němuž došlo zejména od 8.5.2001 a i 15.5.2001 se projevilo další zvýšení průměrné denní nákupní ceny (do 15.5.2001 nárůst v průměru o cca 0,80 Kč/litr N 95). Lze konstatovat, že zvýšení prodejních cen ve dnech 15.5.2001 až 17.5.2001 reagovalo na předchozí vzestupný vývoj průměrných denních nákupních cen. Po uvedeném zvýšení se průměrné denní prodejní ceny N 95 u ČS v následujících dnech výrazněji neměnily až do 28.5.2001. Průměrné denní nákupní ceny N 95 od 15.5.2001 vykazovaly trvale klesající trend, a to až do konce měsíce června r. 2001. Ke druhému zvýšení prodejních cen došlo postupně ve dnech 29.5.2001 až 31.5.2001, týkalo se téměř všech ČS této společnosti. Dne 29.5.2001 provedla zvýšení na 38 % všech svých ČS. Z těchto u třetiny ČS zvyšovala o 1 Kč /litr N 95 vč. DPH (o 0,82 Kč bez DPH). Také v dalších dnech při zvyšování u dalších svých ČS převažovalo zvýšení o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH. Souhrnné navýšení za uvedené dny představovalo u dotčených ČS v průměru cca 0,70 Kč/litr N 95. Poté společnost Conoco držela průměrné denní prodejní ceny N 95 až do konce června r. 2001 téměř na stejné úrovni (je patrný určitý trend snižování jen o jednotky haléřů). Společnost Conoco přikročila ve dnech 29.5.2001 až 31.5.2001 k postupnému zvýšení prodejních cen u téměř všech ČS, přestože vývoj průměrných denních nákupních cen v předchozích dnech (nejméně od 16.5.2001) vykazoval klesající trend a tento pokračoval až do konce června 2001. Rovněž vývoj denních cen N 95 na burze v Rotterdamu vykazoval klesající trend a v období kolem 29.5.2001 až 31.5.2001 nebyl signalizován žádný vzestup cen. Lze konstatovat, že na tento trend poklesu průměrných denních nákupních cen (který ke konci června r. 2001 představoval více než 2,00 Kč/litr oproti výši dne 29.5.2001) vývoj průměrných denních prodejních cen až do konce sledovaného období prakticky výrazněji nereagoval. Tento postup Conoca vedl k výraznému zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v červnu r. 2001. Podklady viz spis č. 9, str. 315 - 318, graf – str. 320, souhrnná bilance zvýšení denních prodejních cen spis č. 9, str. 446, 447. Společnost OMV V období od 1.5.2001 do 30.6.2001 provedla společnost OMV dvě výraznější zvýšení prodejních cen N 95 na čerpacích stanicích (z hlediska částky, o kterou se prodejní ceny N 95 na ČS zvýšily, a počtu čerpacích stanic, kterých se toto zvýšení týkalo). První výraznější zvýšení prodejních cen proběhlo ve dnech 16.5.2001 (týkalo se 24 % ČS a v průměru činilo cca 0,78 Kč/litr) a 17.5.2001 (týkalo se 65 % ČS společnosti OMV a

29/89

v průměru činilo cca 0,79 Kč/litr). Průměrné navýšení prodejních cen v celé síti ČS činilo 0,71 Kč/litr N 95. Tomuto zvýšení prodejních cen předcházel kolísavý vývoj průměrných denních nákupních cen N 95 s celkově vzestupnou tendencí, kterou lze vysledovat zejména počínaje 5.5.2001 (další vzestup pak 12.5.2001, 15.5.2001 a 17.5.2001). Lze konstatovat, že zvýšení prodejních cen ve dnech 16.5.2001 a 17.5.2001 reagovalo na předchozí vzestupný vývoj průměrných denních nákupních cen. Po uvedeném zvýšení se průměrné denní prodejní ceny N 95 u ČS v následujících dnech výrazněji neměnily až do 30.5.2001. Průměrné denní nákupní ceny N 95 po vzestupu dne 17.5.2001 vykazovaly v následujících dnech až do 27.5.2001 kolísavý vývoj, s nejvyšším nárůstem o 0,30 Kč/litr a nejvyšším poklesem o 0,40 Kč/litr. V následujících dnech průměrné denní nákupní ceny vykazují trvale klesající trend, a to až do konce měsíce června 2001, s ojedinělými výkyvy dne 5.6.2001 (+0,44 Kč/litr), 14.6.2001 (+ 0,84 Kč/litr) a ve dnech 16. a 17.6.2001 (+ 0,30 až 0,40 Kč/litr). Ke druhému zvýšení prodejních cen došlo dne 31.5.2001, týkalo se 80 % ČS společnosti OMV. Z nich u většiny ČS (69 % ČS) zvyšovala o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH (o 0,82 Kč bez DPH). Souhrnné navýšení u těchto ČS představovalo v průměru o cca 0,68 Kč/litr. Průměrné navýšení prodejních cen v celé síti ČS činilo 0,54 Kč/litr N 95. (Následující den pokračovalo ještě zvýšení u cca 6 % ČS.) Poté společnost OMV držela průměrné denní prodejní ceny N 95 až do konce června r. 2001 téměř na stejné úrovni (patrný určitý trend snižování jen o jednotky haléřů). Společnost OMV přikročila dne 31.5.2001 ke zvýšení prodejních cen u svých ČS. Vývoj průměrných denních nákupních cen v předchozím období sice kolísal, ale počínaje 28.5.2001 zaznamenal výraznější pokles, jehož trend pokračoval až do konce června r. 2001 (s výše zmíněnými výkyvy). Rovněž vývoj denních cen N 95 na burze v Rotterdamu vykazoval klesající trend a v období kolem 31.5.2001 nebyl signalizován žádný vzestup cen. Lze konstatovat, že na tento trend poklesu průměrných denních nákupních cen (který ke konci června r. 2001 představoval oproti výši dne 31.5.2001 rozdíl cca 1,70 Kč/litr) pak vývoj průměrných denních prodejních cen až do konce sledovaného období prakticky výrazněji nereagoval. Tento postup OMV vedl k výraznému zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v červnu r. 2001. Podklady viz spis č. 9, str. 329 - 332, graf – str. 334, souhrnná bilance zvýšení denních prodejních cen spis č. 9, str. 446, 447. Společnost Shell V období od 1.5.2001 do 30.6.2001 provedla společnost Shell dvě výraznější zvýšení prodejních cen N 95 na čerpacích stanicích (z hlediska částky, o kterou se prodejní ceny N 95 na ČS zvýšily a počtu čerpacích stanic, kterých se toto zvýšení týkalo). První zvýšení prodejních cen proběhlo dne 14.5.2001 na 98,9 % ČS společnosti Shell v průměru o cca 0,74 Kč/litr. Tomuto zvýšení prodejních cen předcházelo zvýšení průměrné denní nákupní ceny N 95 dne 8.5.2001 (přičemž mírně vzrůstající trend je patrný i z předchozího období - cca od 20.4.2001); v následujících dnech (do 14.5.2001) lze hovořit o udržení hladiny průměrných denních nákupních cen (pokles jen o cca 0,08 Kč/litr N 95). Lze konstatovat, že plošné zvýšení prodejních cen dne 14.5.2001 reagovalo na předchozí trend vývoje průměrných denních nákupních cen. Po uvedeném zvýšení se průměrné denní prodejní ceny N 95 u ČS v následujících dnech výrazněji neměnily až do 27.5.2001. Průměrné denní nákupní ceny N 95 od 16.5.2001 vykazovaly trvale klesající trend, a to až do konce měsíce června r. 2001. Ke druhému zvýšení prodejních cen došlo ve dnech 28.5.2001 a 29.5.2001. Zdražení dne 28.5.2001 provedla u 73,7 % všech svých ČS. U nich nejčastěji (39,6 % ČS) zvyšovala o 30/89

1 Kč/litr N 95 včetně DPH (tj. 0,82 Kč bez DPH). (V průměru u těchto ČS o cca 0,79 Kč/litr bez DPH). Dne 29.5.2001 zvýšila ceny na 24,4 % čerpacích stanicích Shell (v průměru u těchto ČS o cca 0,50 Kč/litr N 95). Poté držela úroveň průměrných denních prodejních cen N 95 do 4.6.2001, pak následuje nepatrně klesající trend jejich vývoje v průměru o jednotky haléřů, a to až do konce června r. 2001. Společnost Shell přikročila ve dnech 28. a 29.5.2001 ke zvýšení prodejních cen u svých ČS, přestože vývoj průměrných denních nákupních cen v období od 8.5.2001 do 14.5.2001 vcelku stagnoval a po mírném zvýšení dne 15.5.2001 (+ 0,22 Kč/litr N 95) a dne 16.5.2001 (+ 0,16 Kč/litr N 95) vykazoval v následujících dnech klesající trend a tento pokračoval až do konce června r. 2001. Rovněž vývoj denních cen N 95 na burze v Rotterdamu vykazoval klesající trend a v období kolem 28.5.2001 a 29.5.2001 nebyl signalizován žádný vzestup cen. Lze konstatovat, že na tento trend poklesu průměrných denních nákupních cen (který ke konci června r. 2001 představoval více než 2,00 Kč/litr oproti výši dne 28. a 29.5.2001) pak vývoj průměrných denních prodejních cen N 95 až do konce sledovaného období prakticky výrazněji nereagoval. Tento postup Shellu vedl k výraznému zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny v červnu r. 2001. Podklady viz spis č. 9, str. 343 - 346, graf – str. 348, souhrnná bilance zvýšení denních prodejních cen str. 446, 447. Shrnutí: Analýza vývoje denních cen N 95 ukázala, že ve sledovaném období od 20.4.2001 do 30.6.2001 přistoupili všichni účastníci řízení ke dvěma výraznějším zvýšením prodejních cen N 95, která proběhla na všech, popř. u převážné většiny jejich čerpacích stanic. I. K prvnímu zvýšení prodejních cen N 95 na ČS došlo u všech účastníků řízení ve dnech 14. až 17.5.2001 (mezi prvními společnost Shell a Aral I). I když je provedení zvýšení prodejních cen N 95 v tak krátkém časovém období všemi uvedenými nejvýznamnějšími soutěžiteli na trhu (navíc i o velmi blízké částky zvýšení cen) silnou indicií pro podezření na možné sladěné chování těchto soutěžitelů, lze současně dle zjištěných podkladů konstatovat, že toto jednání lze odůvodnit předchozím bezprostředním trendem vývoje (zvýšení) průměrných denních nákupních cen N 95, k němuž došlo u jednotlivých účastníků řízení; obdobně vykazuje vzrůstající trend i vývoj cen N 95 na burze v Rotterdamu. II. Podruhé zvýšili účastníci řízení své prodejní ceny N 95 v celé síti ČS, příp. u převážné většiny svých ČS, ve dnech 28.5.2001 až 31.5.2001. Jako první zvýšil prodejní cenu Shell dne 28.5.2001 (u části sítě též i 29.5.2001); dne 29.5.2001 přikročily k cenové úpravě společnosti AGIP Praha, Aral I, Benzina a Conoco, přičemž tento účastník řízení pokračoval v cenové úpravě i 30.5. a 31.5.2001 u části svých ČS. Dne 31.5.2001 provedlo zvýšení prodejních cen OMV (přičemž u několika ČS zvyšovalo prodejní ceny již 30.5.2001). Dále Úřad konstatuje, že i když v rámci průměrných částek zvýšení prodejní ceny N 95, uváděných u jednotlivých společností, se jeví určité rozdíly, zvýšení se často pohybovalo u všech o 1 Kč/litr N 95 - viz popis jejich chování výše. Ani jeden z účastníků řízení neměl pro toto zvýšení prodejních cen N 95 u ČS odůvodnění v trendu růstu svých nákupních cen tohoto zboží či jeho důvodném očekávání dle vývoje situace na trhu. Naopak u všech účastníků řízení vývoj průměrné denní nákupní ceny N 95 vykazoval v předchozích dnech klesající trend. Obdobně to platilo i u trendu vývoje denních cen N 95 na burze v Rotterdamu. Ojedinělý výkyv určitého zvýšení nákupní ceny v některých dnech (OMV, AGIP Praha) výrazně neovlivnil celkový trend vývoje průměrných denních nákupních cen tohoto zboží, který vykazoval trvale klesající charakter do konce června r. 2001. Po tomto zvýšení prodejních cen N 95 ve dnech 28.5. – 31.5 2001 (provedeném u 4 účastníků řízení v týž den – a to 29.5.2001) všichni účastníci řízení dále udržovali v průběhu měsíce června 2001 hladinu 31/89

Odstraněno: Společnost Aral ¶ Obdobné chování při úpravách prodejních cen N 95 jako u výše uvedených účastníků řízení bylo zjištěno u společnosti Aral. V období od 1.5.2001 do 30.6.2001 provedla tato společnost dvě výraznější zvýšení prodejních cen N 95 na svých čerpacích stanicích (z hlediska částky, o kterou se prodejní ceny N 95 na ČS zvýšily, a počtu čerpacích stanic, kterých se toto zvýšení týkalo). ¶ První zvýšení prodejních cen proběhlo dne 14.5.2001 na všech ČS společnosti Aral v průměru o cca 0,80 Kč/litr N 95. Tomuto zvýšení prodejních cen předcházelo postupné zvyšování průměrných denních nákupních cen N 95, které lze vysledovat zejména počínaje 5.5.2001 (do 13.5.2001 nárůst celkem o cca 0,75 Kč/litr). Lze konstatovat, že toto plošné zvýšení prodejních cen N 95 v síti ČS dne 14.5.2001 reagovalo na předchozí vzestupný vývoj nákupních cen. ¶ Po uvedeném zvýšení se průměrné denní prodejní ceny N 95 u ČS v následujících dnech výrazněji neměnily až do 28.5.2001. Průměrné denní nákupní ceny N 95 od 14.5.2001 vykazovaly cca do 22.5.2001 mírně vzestupný trend; od 23.5.2001 následuje trvale klesající trend, a to až do konce měsíce června (s nepatrnými výkyvy v jednotlivých dnech, např. 5.6.2001 a 11.6.2001 – zvýšení o cca 0,30 Kč/litr).¶ Ke druhému zvýšení prodejních cen došlo dne 29.5.2001 na všech čerpacích stanicích. Společnost Aral zvyšovala u všech ČS o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH (o 0,82 Kč bez DPH). Poté společnost Aral držela průměrnou denní prodejní cenu N 95 až do konce června ... r.[2] Odstraněno: (a obdobně též společnost Aral) Odstraněno: (jakož i u Aralu) Odstraněno: i u Aralu Odstraněno: a také společnost Aral Odstraněno: Rovněž společnost Aral zvýšila své prodejní ceny N 95 dne 29.5.2001. Odstraněno: (a podobně ani společnost Aral) Odstraněno: (obdobně u Aralu) Odstraněno: 3 Odstraněno: a Aralu Odstraněno: (obdobně to platí pro Aral)

průměrných denních prodejních cen téměř na stejné úrovni; zjištěný jen velmi mírný (v jednotkách haléřů) trend snižování průměrných denních prodejních cen do konce měsíce června r. 2001 pak neodrážel trend výrazného poklesu nákupních cen (přehled vývoje průměrných denních prodejních cen N 95 viz spis č. 9 str. 444 - 447). Průměrná denní prodejní cena N 95 u ČS z celé sítě se po zvýšení provedeném ve dnech 28.5. – 31.5.2001 pohybovala (stav dne 31.5.2001) od 24,19 do 24,75 Kč/litr N 95 bez DPH (Conoco - 24,19; Benzina - 24,54; OMV - 24,57; AGIP Praha - 24,70; Shell - 24,75 a Aral I - 24,52 Kč/litr N 95). Skutečné ceny, za jaké měl spotřebitel možnost nakoupit N 95, tj. včetně DPH, ukazuje následující přehled prodejních cen N 95 v některých lokalitách ČR (pozn. P je označení pro pravou a L pro levou stranu komunikace). Tyto jsou uvedeny z podkladů předložených účastníky řízení – nikoli z informací na internetu. Ukazují na vysoké sjednocení prodejních cen v jednotlivých lokalitách u ČS účastníků řízení. Přehled prodejních cen pro spotřebitele (tj. včetně DPH) – stav dne 31.5.2001: • Dálnice D 1: AGIP Praha: Troubsko - 30,50 Kč/litr N 95.

Benzina: Újezd L – 30,90; Újezd P – 30,90; Střechov P - 30,70; Střechov L – 30,70;

U 9 křížů P – 30,70; U 9 křížů L – 30,70 Kč/litr N 95. Conoco: Velké Meziříčí - 29,60; Vyškov – 29,60 Kč/litr N 95. OMV: Pávov Sever – 30,30; Pávov Jih – 28,90; Brno St. Lískovec – 30,50; Brno Tuřany – 30,50 Kč/litr N 95. Shell: Nupaky P – 30,70; Nupaky L – 30,70; Kalná – 30,70; Měřín - 30,50; Popůvky – 30,90; Velké Meziříčí – 30,90 Kč/litr N 95. Aral I: Mikulášov - 30,30; Naháč – 30,10; Troubsko - 30,50; Rohlenka - 30,50 Kč/litr N 95. • Praha: AGIP Praha:Svatoplukova – 30,70; Liberecká P – 30,70; Liberecká L – 30,70; Ruská ­ 30,70; Podolí – 30,70; Olbrachtova – 30,70; Pankrác - 30,70; Chodov I – 30,70; Chodov II – 30,70; Průmyslová – 30,70; Strakonická - 30,70; Štěrboholská P – 30,70; Štěrboholská L - 30,70; V Korytech – 30,70; Černý Most – 28,90 Kč/litr N 95 (od 1.6. na 29,50 Kč/litr). Benzina : Bělohorská – 30,70; Argentinská I - 30,70; Olšanská - 30,70; Na hroudě ­ 30,70; Poděbradská – 30,70; Horní Počernice – 30,70; Horní Počernice 30,70; Horní Počernice - 30,70; Balabenka – 30,70; Suchdol – 30,20; Petřiny – 30,70; Argentinská II – 30,70; Kolbenova – 30,70 Kč/litr N 95. Conoco: Bohdalec – 30,70; Barrandov – 30,70; Žižkov - 29,20; Horní Počernice I – 29,50; Horní Počernice II – 29,50 Kč/litr N95. OMV: Palác kultury – 30,70; Cínovecká – 30,30; Štěrboholská I – 30,70; Libušská ­ 30,30; Štěrboholská II – 30,70; Barrandov I – 30,70; Švehlova – 30,60; Jižní spojka I – 30,70; Atrium – 30,70; Chodov - 30,60; Barrandov II – 30,70; Jižní spojka II – 30,70; Stodůlky – 30,70; Letňany – 30,70; Argentinská – 30,70; Kačerov – 30,70; CS Řepy – 29,70/30,70; Zálesí – 30,70; Poděbradská – 30,70; Modřany – 30,70 Kč/litr N 95. Shell: Jeremiášova – 30,70; Vrchlického – 30,70; Evropská – 30,70; Horní Počernice - 30,70; U Labutě – 30,70; Českobrodská – 30,70; Bohdalec – 30,70; Frejova – 30,70; Měcholupy – 30,60; Strakonická – 30,70; Barrandov

32/89

Odstraněno: (totéž platí pro ČS Aralu)

Aral I:

– 30,70; Výstavní – 30,70; Prosecká – 30,70; Jižní spojka – 30,70; Švehlova 30,70 Kč/litr N 95. Průmyslová – 30,70; ZPA – 30,70; Kotlářka – 30,70; SDO – 30,70; Modřany - 30,70; Chuchle - 30,70; Slánská – 30,70; Chodovská – 30,70; Záběhlice ­ 30,70; Praha ČTK – 30,70; 3H – 30,70 Kč/litr N 95.

• Ostrava: AGIP Praha: 29,70 Kč/litr N 95.

Benzina: 29,90 Kč/litr N 95.

Conoco: 29,70 Kč/litr N 95.

OMV: 29,70 Kč/litr N 95.

Shell: 29,90 Kč/litr N 95.

Aral I: 29,70 Kč/litr N 95.

• Liberec: AGIP Praha: 29,50 Kč/litr N 95.

Benzina: 29,30 Kč/litr N 95.

Conoco: 29,50 Kč/litr N 95.

OMV: 29,50 Kč/litr N 95.

Shell: 29,50 Kč/litr N 95.

Aral I: 29,50 Kč/litr N 95.

• Brno: AGIP Praha: ČS Kamanova - 29,90; Troubsko (D1) - 30,50; Líšeň - 30,50; Olomoucká – 30,50 Kč/litr N 95. Benzina: ČS Královopolská - 30,50; Slatina – 30,50; Kaštanová – 30,50; Autodrom – 30,90; Vinohrady – 30,50 Kč/litr N 95. Conoco: ČS Olomoucká - 30,30; Heršpická – 30,30 Kč/litr N 95. OMV: ČS Heršpická 1 – 30,50; Heršpická 2 – 30,50; St. Lískovec – 30,50; Tuřany (D 1) – 30,50; Olomoucká – 30,50; Rokytova – 30,50; Hradecká – 29,90 Kč/litr N 95. Shell: ČS Heršpická – 30,50; Opuštěná – 30,50; Jihlavská – 30,50; Hradecká 29,90; Okružní – 30,50; Žarošická – 30,50 Kč/litr N 95. Aral I: ČS Dolní Heršpice – 30,50; Zetor – 30,50; Cimburkova – 29,90; Autonova – 30,50; Troubsko (D1) – 30,50; Modřice – 30,50 Kč/litr N 95. • Chomutov: AGIP Praha: 29,90 Kč/litr N 95.

Benzina: 29,90 Kč/litr N 95.

Conoco: 29,50 Kč/litr N 95.

OMV: 28,90 Kč/litr N 95.

Shell: 29,90 Kč/litr N 95.

Aral I: 29,90 Kč/litr N 95.

• Ústí n. Labem: AGIP Praha: 29,30 Kč/litr N 95.

Benzina: 29,30 Kč/litr N 95.

Conoco: 29,30 Kč/litr N 95.

OMV: 29,50 Kč/litr N 95.

Shell: 29,70 Kč/litr N 95.

33/89

Aral I:

29,30 Kč/litr N 95.

• Č. Budějovice: AGIP Praha: 29,50 (29.5. byla cena 30,50) Kč/litr N 95. Benzina: 30,50 Kč/litr N 95. Conoco: nemá ČS. OMV: 30,50 Kč/litr N 95. Shell: 30,50 Kč/litr N 95. Aral I: 29,50 (29.5. byla cena 30,50) Kč/litr N 95. (Podklady denních cen: AGIP Praha – viz spis č. 3, str. 54 – 139; Benzina – viz spis č. 5, str. 592 – 597; Conoco – viz spis č. 6, str. 285 – 305; OMV – viz spis č. 7, str. 120 – 136; Shell – viz spis č. 8, str. 307 a Aral I – viz spis č. 4, str. 353 – 358.) Všichni účastníci řízení přistoupili ve dnech 28.5. - 31.5.2001 k výraznému zvýšení svých prodejních cen N 95 u všech, či u převážného rozsahu svých čerpacích stanic. Pro toto zvýšení neexistoval na trhu objektivní důvod ve vývoji tržních podmínek; ani jeden z účastníků řízení neměl pro toto zvýšení prodejních cen u ČS odůvodnění v trendu růstu svých nákupních cen N 95 či jeho důvodném očekávání dle vývoje situace na trhu. V následujícím období měsíce června 2001 shodně účastníci řízení na pokles svých nákupních cen nezareagovali poklesem svých prodejních cen N 95, naopak dosaženou hladinu prodejních cen ve své síti ČS shodně udržovali na vcelku stejné úrovni (jen s nepatrným poklesem o jednotky haléřů). Toto jejich chování se projevilo zvýšením průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v měsíci červnu 2001.

Odstraněno: (obdobně také společnost Aral)

V měsíci červenci 2001 pak všichni účastníci řízení shodně zareagovali na pokračující pokles nákladů na nákup N 95 (který se též projevil výraznějším poklesem průměrné měsíční nákupní ceny tohoto zboží) jen mírným poklesem svých prodejních cen N 95, který zdaleka neodrážel míru poklesu průměrné měsíční nákupní ceny tohoto zboží. Obdobně i v měsících srpnu, říjnu a listopadu r. 2001 všichni účastníci řízení realizovali postup při úpravách prodejních cen N 95 spočívající v tom, že v reakci na trvalý trend poklesu nákupních cen tohoto zboží snižovali své prodejní ceny jen v míře výrazně nižší, nežli činila míra poklesu jejich nákupních cen tohoto zboží. Tímto postupem usilovali o zvýšení své průměrné měsíční hrubé marže z prodeje tohoto zboží u ČS a vylepšení/kompenzaci svých nepříznivých výsledků hospodaření z počátečních měsíců r. 2001. Pro toto chování neměl žádný z účastníků řízení odůvodnění ve vývoji svých nákupních cen pohonných hmot, neboť ty vykazovaly trvale klesající trend. Shodné chování je pak u účastníků řízení patrné také při úpravě prodejních cen v měsíci září r. 2001 (viz výše), kdy žádný z nich nezareagoval na ojedinělé zvýšení nákladů na nákup N 95 v tomto měsíci zvýšením své prodejní ceny, všichni naopak přistoupili k mírnému snížení svých prodejních cen. Pozn. Úřad: Na obdobný výkyv zvýšení nákladů na nákup N 95 v měsíci září roku 2000 tito zareagovali zvýšením svých prodejních cen v daném měsíci.

Odstraněno: (obdobně též společnost Aral)

Odstraněno: (obdobně též Aral) Odstraněno: (a také Aral)

Odstraněno: Shodné chování bylo v uvedeném období zjištěno i u společnosti Aral. Odstraněno: (podobně ani Aral) Odstraněno: (jakož i u Aralu)

Provádění cenových změn Při ústních jednáních s Úřadem uvedli účastníci řízení, jaká pravidla platí v jejich společnosti pro rozhodování o výši prodejních cen a jejich (zejména plošných/rozsáhlejších) změnách. Většina z nich je schopna provést změny kdykoli, k plošným či rozsáhlejším změnám cen (z hlediska počtu ČS) je však často využíváno doby ukončení směny (např. od půlnoci, či mezi 6. – 8. hodinou ráno). Pouze jeden účastník řízení mohl v roce 2001 provést změnu ceny zcela nezávisle na nájemci, a to elektronicky pokynem z centrály změnit výši ceny na pokladně i na totemu. Ostatní dávají pokyn ke změně cen e-mailem či faxem, 34/89

Odstraněno: (a obdobně také Aral)

případně i telefonicky na ČS; často využívají i pomoci oblastních manažerů či inspektorů ČS. Změny cen na převážném rozsahu sítě ČS podléhají schválení vedoucího pracovníka odpovědného za provoz ČS, případně též obchodního ředitele, u některého z účastníků řízení též generálního ředitele. Plošná změna, příp. týkající se převážné části sítě ČS, prodejních cen PHM představuje pro společnost vynaložení určitého zvýšeného úsilí – jak na straně společnosti, tak na straně nájemců ČS, kteří tuto změnu realizují. K takovému kroku je třeba vyrozumění všech nájemců, příp. nájemců dotčených ČS, o změně ceny, provedení změny ceny na pokladně u ČS (čímž se současně vyznačí nová cena v počítači), provedení změny tarifu na stojanech u ČS, zaznamenání stavu registru vytočených litrů z každého stojanu, vložení nové ceny též na terminály CCS, provedení změny cen na totemech a provedení následné zpětné kontroly realizace u nájemců. O změnách je třeba vyrozumět též oblastní manažery či další pracovníky, jimž jsou svěřeny ČS v určitém teritoriu. Nájemce též zpravidla potvrzuje provedení změny centrále společnosti, dále kromě běžné denní uzávěrky většinou vyhotovuje účetní uzávěrku (o celkové bilanci množství litrů daného druhu PHM prodaných za starou cenu), kterou předává do centrály. Zajišťuje též archivaci účtenek z pokladny dokumentující čas provedení změny a množství litrů prodané za „staré ceny“. Dále je třeba prověřit správnost vykázaných dat ze strany nájemců a provést vlastní bilance výnosů z ČS. Z uvedeného je patrné, že jde tedy o rozsáhlejší akci s využitím zapojení týmů inspektorů ČS či oblastních manažerů (byť je řada úkonů prováděna elektronicky), která vyžaduje též na straně soutěžitele vynaložení zvýšeného úsilí. Vyjádření účastníků řízení

Odstraněno: a společnosti Aral

Úřad požádal jednotlivé účastníky řízení při ústních jednáních o poskytnutí informací týkajících se jejich obchodní strategie při rozhodování o prodejních cenách zboží u ČS a vysvětlení jejich konkrétně realizovaného postupu. Všichni označili poskytnuté informace týkající se jejich strategie a způsobu rozhodování o prodejních cenách PHM za své obchodní tajemství. (S ohledem na tuto skutečnost je podstatný obsah jejich vyjádření uváděn v rozhodnutí bez identifikace konkrétního soutěžitele/účastníka řízení, či konkrétních číselných údajů).

Odstraněno: (obdobně i společnost Aral)

• Na otázku Úřadu, z jakého důvodu přikročili ke zvýšení svých prodejních cen N 95 u ČS, přestože se jim nákupní ceny v červnu roku 2001 nezvýšily, nýbrž naopak poklesly, jednotliví účastníci řízení uvedli: 1. Důvodem zvýšení ceny byl záporný hospodářský výsledek z počátku r. 2001. Akcionáři očekávají z finančních prostředků vložených do podnikání v ČR výnos, jejich představa/plán výnosu z vložených prostředků je vyšší, realita je cca poloviční. Zvýšení ceny také neznamená automaticky plnění tohoto plánu, protože může přinést i pokles prodejů. Důvodem pro plošné/rozsáhlejší zvýšení cen v uvedeném období (zejména měsíc květen 2001) byly neustále stoupající nákupní ceny uvedených produktů, dále též záporný hospodářský výsledek firmy (jak provozu ČS, tak téměř nulový hospodářský výsledek podniku jako celku) z prvních 4 měsíců r. 2001. 2. Důvodem tohoto postupu bylo zachování průměrné míry roční marže, která zaručí návratnost vložených investic, přičemž na počátku roku 2001 (leden, únor, březen) marže tuto funkci absolutně nezaručovaly. 3. Důvodem byla konkurenceschopnost ve vztahu ke změnám cen ostatních soutěžitelů, vývoj nákupních cen PHM, se zohledněním záporných marží, které daná společnost v rámci střediska ČS měla u některých svých ČS na jaře roku 2001 (zejména duben byl měsíc největších propadů marží). 35/89

Odstraněno: (též i společnost Aral)

4. Ceny na ČS nejsou nikým regulovány, čili si je společnost může vytvářet, jak chce. Důvodem zvýšení cen byly velmi nízké marže z počátku roku 2001, kdy společnost byla na některých ČS s maržemi v červených číslech, přičemž u některých ČS byla marže tak nízká, že neumožňovala ani reprodukci, zejména pokrýt fixní náklady (zejm. úroky z úvěrů a odpisy). 5. Tento postup (zvýšení prodejních cen i v případě poklesu nákupních cen) byl nutný z důvodu nízkých marží v období únor až květen r. 2001 a nutnosti vykompenzovat ztráty z obchodní činnosti při prodeji PHM za dané období. 6. K jednorázové změně cen v červnu r. 2001 nedošlo, případné postupné změny cen PHM na ČS byly vyvolány změnami cen sledované konkurence. • K dotazu Úřadu, zda nebylo v dané situaci výhodnější naopak prodejní ceny u ČS nezvyšovat resp. snížit a prodat zákazníkům větší objem N 95 na úkor konkurence (s ohledem na nižší prodejní cenu) a získat tak potřebný objem tržeb z navýšeného objemu prodaných litrů PHM, jednotliví účastníci řízení uvedli: 1. Konkurence se chová tak, že společnosti nedaruje ani desetník. Pokud jejich společnost sníží cenu, tak bezprostřední konkurence sníží cenu také. Jejich společnost též nenechává relevantní konkurenci cenovou výhodu a bezprostředně reaguje na snížení cen konkurence. K dotazu Úřadu, zda reagují i na zvýšení cen konkurence, bylo sděleno, že ano, ne však vždy, někdy necítí společnost potřebu zvýšit ceny jako jejich konkurence. K důvodu bylo vysvětleno, že sice mají všichni ekonomiky dost podobné (náklady), ale mohou mít jiný cíl – strategii firmy. Někomu jde o zisk, někomu o počet prodaných litrů. Zájem vytočit co nejvíc litrů může být odůvodněn zájmem na prodeji celé sítě ČS, kdy kupující v první řadě hodnotí výkonnost celé sítě (tj. prodejnost litrů), a objem tržeb je až v dalším pořadí. Primární zaměření na prodané litry rovněž může signalizovat, že firma nežije z prodeje PHM – viz např. některé hypermarkety. Jejich firma však sleduje naplnění plánu zisku. 2. Trh je omezený, má určitý poptávkový limit. Pokud by jejich společnost cenu nezvedla a zůstala na stávající ceně v daném období, došlo by pravděpodobně k navýšení prodaných litrů, ale toto objemové zvýšení by nepřineslo žádoucí finanční efekt. Při vyšších cenových rozdílech oproti konkurenci (pokud by jejich společnost byla levnější až o 1 Kč/litr), konkurence na tuto změnu zareaguje rovněž snížením ceny (tzv. cenové sledování). V konečném důsledku by jejich společnost pravděpodobně prodala stejné (popř. trochu větší) množství litrů za nižší objem tržeb. 3. Cenová elasticita je příliš nízká, nikdy zvýšeným prodejem litrů „nedoženete koruny“ (pozn. Úřad: rozumí se tržby). Trh reaguje tak, že jakmile společnost sníží ceny, konkurence je zpravidla dotáhne. V konečném důsledku společnost prodá stejné množství/stejný podíl z poptávky, ale za nižší marže. 4. Vzhledem k situaci na trhu ČS, tj. ostrému konkurenčnímu prostředí, by společnost konkurenční výhodu ve snížení ceny PHM nezískala; konkurence by ji nedovolila. Společnost by cenu u ČS snížila a konkurence by okamžitě zareagovala snížením také svých prodejních cen u ČS. V konečném důsledku by jejich společnost prodala stejný objem s nižší marží. Mají zkušenost, že konkurence prakticky okamžitě reaguje a upraví ceny v nejbližším okolí jeho ČS. 5. Ceny na ČS společnost nestanovuje na základě nákupních cen PHM. Sleduje ceny konkurence a podle nich upravuje prodejní ceny na ČS. Dále k dotazu Úřadu ohledně zvýšení cen u většího rozsahu ČS ve sledovaném období bylo poukázáno, že jejich společnost nezvýšila cenu dříve než konkurence.

36/89

Odstraněno: a obdobně Aral

• K dotazu Úřadu, jak mohl účastník řízení vědět při rozhodnutí o plošném/ rozsáhlejším (dle počtu ČS) zvýšení cen N 95 u ČS, že zboží bude za tuto cenu prodejné, jestliže konkurence měla u svých ČS obdobnou cenovou úroveň jako jejich společnost před zvýšením, bylo sděleno: 1. Každé zdražení je pokus, zdali prodejní ceny trh/zákazník akceptuje, a pokud po zdražení sledujeme, že zákazníci ubývají, opět cenu snižujeme. 2. Když zvedne společnost cenu, čeká, jak zareaguje trh, tj. konkurence. Nezvýší-li konkurence, vrací společnost cenu zpravidla do 3 dnů zpátky (nemusí se však vracet vždy na úroveň konkurence). 3. Platí obecný princip, že pokud potřebuje společnost navýšit marži, zvýší cenu u ČS. Pokud konkurence nezvýší ceny, společnost to pozná na prodejích. Podle toho pak reaguje - buď sníží cenu, nebo vystačí s vyšší cenou a nižší výtočí, případně společnost udělá marketingovou akci pro zákazníky. 4. V r. 2001 společnost jako první ceny nezvyšovala, vždy reagovala na konkurenci. 5. Společnost podniká za účelem dosažení zisku a ten nezískala vzhledem k prudkému nárůstu nákupních cen PHM, k nimž došlo od února do května 2001. Musela proto zareagovat na tento deficit v marži a na ztrátový hospodářský výsledek a zvýšit prodejní ceny u ČS. • K dotazu Úřadu, jakou měla společnost jistotu, že jí konkurence umožní promítnout zmíněný deficit hospodaření z počátku roku 2001 do prodejních cen v následujícím období – tj. cca v květnu až červnu (příp. červenci) r. 2001, zástupci posuzovaných společností uváděli: 1. Neměli žádnou jistotu, zda to trh absorbuje a konkurence dovolí. 2. Neměli žádnou jistotu. 3. V tomto následném období nedávali jejich postup při úpravách cen PHM u ČS do souvislosti s konkurencí, nýbrž s nárůstem poptávky po PHM a nutností snížit deficit ze zimního období. • K dotazu Úřadu, proč nezvýšila společnost prodejní ceny u ČS v období růstu nákupních cen na počátku r. 2001 (např. v únoru 2001) (pozn. Úřad: kdy naopak došlo ke snížení prodejní ceny), dotázaní účastníci řízení uvedli: 1. V únoru se společnost určitě snažila ceny zvýšit, ale konkurence jí to nedovolila. Určitě u některých ČS společnost zkoušela reagovat na zvyšování nákupních cen. 2. Důvodem byly nízké výtoče v měsících lednu a únoru. 3. V zimním období byla nízká poptávka a ta neumožňovala promítnout toto navýšení nákupních cen ve stejném období do cen prodejních. • K důvodům rozsáhlejšího/plošného zvýšení prodejních cen v termínech jejich provedení – viz výše, níže uvedené společnosti sdělily: (Shell): Většinou to byl rychlý nárůst nákupních cen PHM, dále udržení určité profitability provozu ČS, tzn. udržení marže na určité výši, aby byla zajištěna návratnost vložených investic. (Benzina): Byl to zejména růst nákupních cen od dodavatelů, ovlivněný situací na světových trzích ropy a ropných produktů a vývoj kurzu USD/Kč.

37/89

(Conoco): Plošné změny cen neprovádějí – jen po regionech. Reagovali na změny cen konkurence. (Viz protokoly z jednání a souhrnný přehled odpovědí na dotazy Úřadu viz spis č. 9, str. 450, 451, 452). Dále bylo zjištěno: Mezi prvními zvyšoval prodejní ceny N 95 u ČS dne 28.5.2001 Shell - v 8.00 hod. (pozn. Úřadu: obdobně v období 14.5.2001 až 18.5.2001 byl při zvýšení prodejní ceny mezi prvními spolu s Aralem I).

Odstraněno:

K dotazu Úřadu, zda Shell zvyšoval v uvedeném období jako první, bylo sděleno, že s ohledem na nízké marže z počátku roku se snažili upravit ceny nahoru, a tím i zlepšit své hospodářské výsledky. V měsíci březnu a dubnu 2001 na tato zvýšení konkurence nereagovala a tak cenu vraceli po cca 3 dnech zpět. V měsíci květnu a červnu na zvýšení výtočí konkurence již zareagovala, což je patrné zejména v červnu (dle tabulky hrubých marží). Shell také předložil Úřadu e-mailové vyrozumění provozovatelů svých ČS pro oblast celé ČR („MEMO“) o provedení zvýšení ceny N 95, v němž je vyzývá, aby v pondělí 28.5.2001 nejpozději však v 8.00 hod. ráno zvýšili („bez ohledu na aktuální ceny konkurence“) prodejní cenu v něm uvedených produktů (vč. N 95) o 1,- Kč/litr, přičemž uvedl též maximální cenu N 95, jaká má platit po zvýšení; současně je vyzval k poskytnutí informací o aktuální cenové hladině lokálního konkurenčního trhu do středy do 12.00 hod. (pozn. Úřad: tj. do 52 hod. po změně). Benzina k dotazu Úřadu, jak se zachovala konkurence a jak reagovala na jejich plošná zvýšení cen PHM, uvedla, že konkrétní informace získávají z každodenního monitoringu. Ten ukázal, že konkurence na jejich úpravy zareagovala a ceny rovněž upravila (pokud jejich společnost byla s úpravami první). Současně doplnila, že v období května až července 2001 jejich společnost vždy první při zvyšování cen nebyla. Všichni účastníci řízení pak Úřadu potvrdili, že průměrná hrubá marže na litr N 95 dosahovaná v období měsíců červen a červenec 2001 byla vyšší nežli její hodnota ve stejném období předcházejícího roku 2000. Vyjádření Úřadu: Záměr promítnout zmiňované ztráty vzniklé proti plánovaným výnosům v počátečním období r. 2001 do období následujícího (druhé poloviny roku 2001) účastníci řízení nikterak nepopírají. Úřad konstatuje, že tento záměr, v případě jeho individuálního prosazování jednotlivým účastníkem řízení na trhu v individuálně zvoleném čase, by v konkurenčním prostředí nedeformovaném jednáním ve shodě byl nutně konfrontován s tržními podmínkami. V takovém soutěžním prostředí nemají soutěžitelé při individuálním prosazování svého záměru jistotu dosažení očekávaného výnosu. V tržním prostředí nedeformovaném protisoutěžními praktikami jsou nutným rizikem soutěže ztráty, které dotčeného soutěžitele nutí hledat možnosti zvýšení efektivity podnikání - výkonu sítě ČS (úspory nákladů apod.), případně i opustit trh, není-li toho ve vztahu ke konkurenci schopen dosáhnout. Argument účastníků řízení, že výraznější snížení prodejní ceny PHM (N 95) individuálním soutěžitelem (např. v období poklesu nákupních cen) mu nepřinese výrazně vyšší objem výtoče, neboť ostatní soutěžitelé mu nedovolí využít tuto „konkurenční výhodu“ v jeho prospěch, a proto vzápětí rovněž sníží prodejní ceny N 95 ve své síti ČS, přičemž v konečném důsledku z takového kroku „ztratí“ všichni, neboť vcelku konstantní poptávka se mezi ně rozloží ve zhruba stejném poměru - avšak s nižšími celkovými tržbami, popírá 38/89

Odstraněno: (totéž i Aral)

možnost fungování soutěže v ceně tohoto zboží na daném trhu. Úřad konstatuje, že i při takovéto reakci konkurence je běžné, že nižší cenu neudrží všichni stejně dlouho. Nutně pak soutěžitel, který nemůže konkurovat svou prodejní cenou, má ztráty a je nucen vyvíjet aktivitu ke zvýšení konkurenceschopnosti svého zboží (hledat např. rezervy v efektivitě svých nákladů) a vytvářet tak např. i novou kvalitu prodeje zboží či služeb. Na tomto tržním chování může spotřebitel jedině profitovat. Výše zmíněný argument pak vede k tomu, že se sladěným chováním realizujícím umělé udržování ceny zboží (nikoli na tržních principech) udrží na daném specifickém trhu všichni kooperující soutěžitelé, tedy i ti, kterým by pro nízkou efektivitu jejich sítě ČS např. nezbylo, než trh opustit. Je to zejména charakter zboží, u něhož dosud neexistuje možnost přechodu na alternativní produkt a které je pro poptávkovou stranu zbožím nezbytné potřeby (což vede k nízké cenové elasticitě poptávky – viz dále odůvodnění rozhodnutí v části Charakteristika maloobchodního prodeje PHM u ČS v ČR), což usnadňuje uplatňování popsaných protisoutěžních praktik. K vyjádření jednoho z účastníků řízení, že dochází-li po zvýšení ceny k úbytku zákazníků, opět cenu snižují, Úřad ověřil, jak se v období následujícím po zvýšení cen N 95, k němuž došlo ve dnech 28.5. – 31.5.2001, vyvíjel u účastníků řízení objem prodaných litrů. Porovnal také jejich vývoj objemu prodaných litrů N 95 se shodným obdobím r. 2000. Vývoj prodaných litrů N 95 ukazuje u všech účastníků řízení nárůst objemu prodaných litrů tohoto zboží u ČS v měsíci květnu 2001. V následujícím měsíci červnu 2001 se u tří účastníků řízení objem prodejů N 95 snížil, u dvou z nich pokles prodejnosti pokračoval i v měsíci červenci 2001 a u jednoho z nich ještě i v měsíci srpnu 2001 (vývoj objemu prodaných litrů viz spis č. 9, str. 448). Přesto žádný z nich nezareagoval na tento „úbytek výtoče“ výraznějším snížením svých prodejních cen N 95. Naopak pokles prodaných litrů vyrovnávali vyšší cenovou hladinou tohoto zboží. Porovnání vývoje objemu prodaných litrů N 95 v období měsíců června až listopadu (včetně) r. 2001 se srovnatelným obdobím r. 2000 ukázalo, že pouze dva účastníci řízení (Conoco a Shell) měli v uvedeném období r. 2001 vyšší objem prodaných litrů oproti témuž období r. 2000. Jeden účastník řízení (AGIP Praha) měl zvýšené objemy prodejů pouze v prvních čtyřech měsících uvedeného období; podobně u společnosti Aral I byly prodeje vyšší jen v prvních třech měsících daného období (mírně pak ještě v listopadu 2001). Benzina měla ve všech měsících daného období s výjimkou měsíce října r. 2001 určitý pokles prodejů proti shodným měsícům r. 2000, OMV měl vyšší objemy prodaných litrů proti shodným měsícům r. 2000 pouze v měsících září a říjnu 2001. Také toto srovnání ukazuje, že dotčené společnosti na tento vývoj poptávky nijak výrazněji nezareagovaly svými prodejními cenami daného zboží. K důvodu rozsáhlejšího zvyšování prodejních cen v uvedeném období sdělenému Benzinou (růst nákupních cen od dodavatelů ovlivněný situací na trhu ropy a ropných produktů a kurzem USD/Kč) Úřad konstatuje, že Benzina neměla v době plošného zvýšení svých prodejních cen N 95 na konci května - dne 29.5.2001, důvod ve zvýšení svých nákupních cen (viz též průměrné denní náklady na nákup N 95 v korunách), ani ve vývoji cen tohoto produktu na burze v Rotterdamu. Vývoj prodejních cen N 95 v roce 2002 Úřad ověřil také vývoj chování účastníků řízení při stanovení prodejních cen N 95 v období měsíců května až září následujícího roku, tj. roku 2002. Analýza ukázala, že v měsících květnu až září roku 2002 vývoj průměrných měsíčních prodejních cen N 95 vcelku korespondoval s vývojem průměrných měsíčních nákupních cen N 95. Obdobně jako v roce 2000, nebyly ve sledovaných měsících r. 2002 v chování účastníků řízení na trhu zjištěny

39/89

Odstraněno: (jakož i u Aralu)

Odstraněno: (jakož i u Aralu)

Odstraněno: ( Odstraněno: , jejíž Odstraněno: byly

výraznější anomálie, které by zakládaly podezření na vzájemně sladěné postupy účastníků řízení při úpravách prodejních cen N 95. Z vývoje nákupních a prodejních cen na jednotku N 95 vyplývá, že v měsíci květnu 2002 se marže pohybovaly od 2,40 do 3,04 Kč/litr N 95, v měsíci červnu 2002 od 1,95 do 3,15 Kč/litr N 95, v měsíci červenci 2002 od 2,04 do 3,14 Kč/litr N 95, v měsíci srpnu 2002 od 2,00 do 2,65 Kč/litr N 95, v měsíci září 2002 od 2,16 do 3,12 Kč/litr N 95. Z vývoje marží vyplývá, že počínaje červnem r. 2002 tyto byly výrazně nižší, nežli ve stejném období r. 2001(viz výše marží ve druhé polovině roku 2001 výše). Úřad dále ověřil, že důvodem těchto výrazně nižších marží nebyly vyšší nákupní ceny N 95 v r. 2002: tyto byly naopak oproti srovnatelným měsícům r. 2001 obecně nižší. Prodejní ceny v uvedených měsících r. 2002 pak byly oproti shodným měsícům roku 2001 rovněž nižší a pohybovaly v úrovních: květen 2002 od 20,32 do 20,83 Kč, červen 2002 od 19,57 do 20,57 Kč, červenec 2002 od 19,19 do 20,35 Kč, srpen 2002 od 19,27 do 20,21 Kč, září 2002 od 20,04 do 20,85 Kč/litr N 95 (pouze jeden účastník řízení měl v uvedeném měsíci prodejní cenu výrazně vyšší). Analýza vývoje chování účastníků řízení při stanovení prodejních cen u ČS v uvedených měsících roku 2002 nevykazuje charakteristiky, jaké byly zjištěny Úřadem ve srovnatelném období v r. 2001. Přestože uvedených měsících r. 2002 byly nižší nákupní ceny, marže nedosáhly vysokých hodnot, jaké byly zaznamenány v týchž měsících r. 2001. Podle názoru Úřadu to bylo právě konkurenční chování účastníků řízení, které jim neumožnilo v uvedeném období r. 2002 dosáhnout vyšších úrovní marží. (Údaje u jednotlivých účastníků viz spis č. 11, str. 721, 723, 725, 727, 729 a 731). Vzájemné kontakty účastníků řízení Všichni účastníci řízení jsou (resp. byli do svého zániku) členy asociace ČAPPO založené v r. 1992. Jde o právnickou osobu založenou dle § 20 f a násl. občanského zákoníku, jejímž účelem dle Stanov je ochrana a prosazování obecných etických a hospodářských zájmů jejích členů na úseku nákupu a zpracování ropy, při nákupu, transportu a odbytu ropných výrobků včetně jejich marketingu. K 31.12.2001 sdružovalo ČAPPO 22 členů. Členy ČAPPO byli m.j. tuzemští výrobci pohonných hmot, maziv a topných olejů (ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., PARAMO, a.s., KORAMO, a.s.), dále pak významní distributoři pohonných hmot působící jak na velkoobchodní, tak i na maloobchodní úrovni trhu. Mezi členy ČAPPO - distributory PHM – patřily společnosti AGIP Praha, Aral I, AVANTI CZ spol. s r.o., Benzina (členem byla i Benzina s.p. v likvidaci do 1.1.2002), Conoco, ČEPRO, a.s., ESSO spol. s r.o., OMV, Shell, TOTALFINAELF Česká republika s.r.o., Slovnaft Česká republika, spol. s r.o. (dříve Slovnaft Moravia, spol. s r.o.), LUKOIL PRAGUE, a.s., TAMOIL PRAHA, spol. s r.o. Navenek asociaci zastupuje představenstvo ČAPPO, v němž byli v letech 2000 - 2001 zastoupeni z účastníků řízení Shell, Benzina, OMV (viz podklady převzaté při šetření na ČAPPO dne 2.8.2001 - spis č. 2, str. 670, 671). Plnění výkonné agendy ČAPPO zajišťuje generální sekretář. Dále byli ve výše uvedených letech všichni účastníci řízení zastoupeni v sekci MAZIVA, jejíž pracovní náplní je m.j. výměna informací z výroby, kvality, sortimentu a obchodování s mazivy v ČR a ve světě (Evropě). Účastníci řízení se dále setkávají v pracovních skupinách ČAPPO. Od 1.7.2001 pracovaly tyto stálé pracovní skupiny (spis č. 2, str. 599-605): Pracovní skupina 40/89

Odstraněno: a obdobně společnosti Aral)

č. 1 pro obchod

(vedoucí Ing. Václav Loula, Benzina)

č. 2 pro výrobu, logistiku a jakost (vedoucí Ing. Václav Pražák, ČESKÁ RAFINÉRSKÁ,

a.s.) č. 3 pro legislativu

(vedoucí JUDr. Martin Vlášek, Shell )

č. 4 pro finance a daně

(vedoucí Ing. Stanislava Mladějovská, Shell )

č. 5 pro etiku

(vedoucí Ing. Petr Fáček, POPILKA, s.r.o.)

č. 6 pro mezinárodní vztahy

(vedoucí Ing. Milan Vitvar, ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.)

Stálé pracovní skupiny se scházejí na poradách, řeší širokou škálu problémů - příprava a zajištění odborných a prezentačních akcí, kontrola opatření pro zajištění zásobování motorovou naftou v zimním období, sortimentu pohonných hmot, transformace legislativy zemí EU do českého práva v oblasti nepřímých daní u paliv a maziv, pravidelné hodnocení situace na trhu paliv a maziv a čerpacích stanic apod. Takto se např. sešla dne 27.2.2001 pracovní skupina „Pro finanční otázky“ k projednání návrhu zákona o spotřebních daních. Diskutovány byly navrhované sazby spotřební daně směsných paliv, mazacích olejů a dalších produktů. Dle prezenční listiny se zúčastnili m.j. AGIP Praha, Shell, Benzina a také Aral I, (spis č. 2, str. 628 – 630, prezenční listina str. 632). Při šetření ve společnosti AGIP Praha dne 14.8.2001 byla převzata kopie Zápisu č. 01/2001 ze společného zasedání stálé pracovní skupiny ČAPPO č. 1 pro obchod a č. 2 pro výrobu, logistiku a jakost, konaného dne 7.2.2001. Dle prezenční listiny se jednání zúčastnili m.j. pracovníci společností OMV, Benzina, AGIP Praha a Shell. Pod bodem č. 6 generální sekretář ČAPPO informoval o prodejích benzínů a nafty za r. 2000. V zápisu je uvedeno: „Výkazy obdržely společnosti 2.2.2001“. Dle bodu č. 7.2. zápisu byly projednávány změny ve statistickém sledování prodejů paliv a maziv s tím, že změny ve vykazování budou předloženy představenstvu a valné hromadě (VH) ČAPPO ke schválení v průběhu 1. pololetí 2001. V diskusi k tomuto bodu je zde zaznamenáno: „Ing. Loula (Benzina) – Prioritní je informace o dodávkách paliv na trh“ (spis č. 3, str. 22 a násl.). K řešení aktuálních technických, organizačních, ekonomických a legislativních problémů jsou svolávány „ad hoc“ ustanovené pracovní skupiny. Jejich činnost a složení projednává představenstvo ČAPPO, členské firmy v případě zájmu o projednávanou problematiku delegují své zástupce. Takto byla např. ustanovena představenstvem ČAPPO na 16. řádné poradě dne 26.10.2000 pracovní skupina ad hoc „Statistika dodávek pro trh vybraných ropných produktů“, jejímiž členy jsou m.j. Benzina, Shell a OMV (viz spis č. 2, str. 665). Dále to byly ad hoc pracovní skupiny „Novela statistického sledování ČAPPO“, jejímiž členy byli Benzina, AGIP Praha, OMV, Shell a Aral I (viz zápis s prezenční listinou - spis č. 2, str. 695 703), ad hoc pracovní skupina „Směsná paliva“, která se sešla např. 22.6.2000 k projednání daňových a dotačních otázek výroby MEŘO a směsného paliva; součástí jednání této pracovní skupiny byl 3 stránkový finanční rozbor vlivu dotací výrobcům směsné nafty a MEŘO na ceny směsné nafty ve vztahu k cenám motorové nafty. Členové ČAPPO se také setkávají cca 2x ročně na valné hromadě ČAPPO ( v r. 2001 se uskutečnila výroční VH dne 26.4.2001 a řádná VH dne 29.11.2001). Výroční zpráva za r. 2001 informuje o četnosti jednání orgánů ČAPPO, představenstvo se sešlo v r. 2001 na 8 řádných poradách (uvádí, že se opakovaně zabývalo též kontrolami Úřadu). Stálé pracovní skupiny zasedaly v r. 2001 na 10 řádných poradách, ad hoc pracovní skupiny se sešly na 17 poradách. (Výroční zprávy ČAPPO za r. 2000 a r. 2001 - spis č. 2, str. 592 a 592/1).

41/89

Ze šetření Úřadu na ČAPPO byly m.j. převzaty : 1. Kopie e-mailu odeslaného z ČAPPO dne 19.6.2000 mj. společnostem Benzina a Shell, svolávající mimořádnou poradu představenstva ČAPPO na téma „Publicita cen pohonných hmot na trhu v ČR“ dne 26.6.2000. 2. Pozvánka na jednání 16. řádné porady představenstva ČAPPO 26.10.2000 a zápis připravený dne 6.10.2000 generálním sekretářem ČAPPO pro tuto poradu; v tomto připraveném zápise je v bodě 6.6 – „Vliv změn ceny pohonných hmot na výběr daní“, uvedeno, cit.: „Pracovní skupina ad hoc „ceny rafinérských produktů“ projednala ve smyslu bodu 8.12 porady představenstva dne 31.8.2000 vliv změn cen pohonných hmot na výběr daní. Shrnutí: - spotřební daně jsou konstantní a změny cen na její výši nemají vliv; - změny cen pohonných hmot se promítají do výběru DPH. Zvýšení o 1000,- Kč na 1000 litrů se projeví vyšším odvodem DPH o 220 Kč; - diskuse o poklesu prodejů vlivem růstu cen pro spotřebitele je bezpředmětná. Chybí srovnatelné vstupní údaje. Ministerstvo financí užívá jiné metodiky hodnocení přínosů z daní za paliva. Návrhy, dotazy, připomínky členů představenstva.“ (Konec citace – viz spis č. 2, str. 664). 3. Výkazy ČAPPO: ČAPPO zpracovávalo vlastní informační systém pro členy s měsíční četností, který obsahoval údaje jen za členské firmy. Uvedená statistika monitorovala dodávky zboží pouze členských firem a platila až do 1.7.2001 (viz dále). Jednalo se o: - Formulář A – Celkový obrat členských firem (v hmotném vyjádření), - Formulář B – Dodávky z rafinérií (v hmotném vyjádření). Formulář „A“ – označený „Celkový obrat členských firem“ - zahrnoval měsíční souhrnné údaje od členských firem ČAPPO o sedmi produktech: 1. LPG, 2. primární benzín (naphta), 3. automobilové benzíny, 4. tryskový petrolej, 5. motorová nafta, 6. zbytkový topný olej, 7. ostatní produkty (pozn. u výrobků dle bodu 7. uvádí, že jde pouze o výrobky z přímého zpracování ropy, nikoliv o petrochemické výrobky). Tytéž tiskopisy pro členy jsou označeny STATISTIKA ČAPPO – FORMULÁŘ „A“ a jsou shodného obsahu. U každého produktu členové vykazovali v tunách tyto údaje o výše uvedeném zboží: - počáteční zásoba,

- dodávky z dovozu (dva údaje: horní údaj uvádí objem dodávek za běžný měsíc,

spodní údaj uvádí kumulativně objem dodávek od počátku roku), - dodávky z tuzemska (opět za běžný měsíc a též kumulativně od počátku roku), - dodávky do tuzemska v členění: dodávky přímým spotřebitelům (tj. velkoobchod) a dodávky čerpacím stanicím. U každého distribučního kanálu opět 2 údaje: údaj o dodaném množství za běžný měsíc a objem dodaný kumulativně od počátku roku, - dodávky pro vývoz, - jiné dodávky ČEPRO, - konečná zásoba.

42/89

Měsíční výkaz Formulář „B“ – označený „Dodávky z rafinérií“ - obsahoval u téhož zboží, jaké bilancoval formulář „A“, v bodech 1. až 7. údaje o dodávkách na trh v tunách, v členění: dodávky celkem, dodávky přímým spotřebitelům (VO), dodávky provozovatelům ČS, dodávky organizacím ČEPRO a SSHR (pozn. tj. správa státních hmotných rezerv) a dodávky pro vývoz; přitom u všech produktů je uváděn údaj jak za běžný měsíc, tak i ve spodním čísle kumulativně od počátku roku. Kopie Statistiky ČAPPO - formuláře „A“ - byly např. zajištěny při šetření Úřadu u účastníků řízení dne 14.8.2001, a to: - Conoco – za 1/2001 až 7/2001, vypracovaná Ditou Krumphanzlovou (Conoco) (spis č.6, str. 54 - 60), - Shell – za 1/2001 až 7/2001, vypracovaná Janou Markovou (spis č. 8, str. 95 - 101), - u OMV - za 11/2000, vypracována Helen Mensdorf, adresovaná Ing. Pumrovi (spis č. 7, str. 175), - obdobný statistický výkaz ČAPPO byl zajištěn i u společnosti Aral (za měsíc 12/2000, spis č. 4, str. 18). ČAPPO tyto měsíční výkazy - Formulář „A“ - sumárně zpracovalo za členské firmy a zasílalo jim je k využití (obdobně formulář „B“). Takto byl na šetření ve společnosti Conoco zajištěn sumární výkaz za měsíc únor 2001 – „Celkový obrat členských firem Formulář A“ - zpracovaný ing. Ladislavem Pumrem (ČAPPO). Je v něm v pozn. zmíněno, že tabulka neobsahuje údaje firem AGIP Praha, Conoco (spis č. 6, str. 61). V sumárním výkazu za květen 2001, převzatém dne 2.8.2001 na ČAPPO (spis č. 2, str. 624), je v poznámce uvedeno, že chybí údaje Čepro a Shell. Výkaz „Celkový obrat členských firem - Formulář A“ - má Úřad k dispozici též z ČAPPO od ledna 2001 až do června 2001 (spis č. 9, str. 170 - 175). Pracovní skupina pro statistiku dodávek projednala změny ve vykazování a navrhla představenstvu ČAPPO zrušení vykazování dle formulářů „A“ a „B“ (neboť se týkaly jen členů ČAPPO a zobrazovaly tak jen část trhu, nebyla kázeň respondentů); VH ČAPPO schválila dne 26.4.2001 navrhované zrušení stávajícího statistického vykazování členů ČAPPO (formulář „A“ a „B“) k 1.7.2001 a jejich nahrazení „Měsíčním výkazem o dodávkách pohonných hmot na trh v ČR“, který postihuje celý trh paliv a maziv v ČR. Pro tento nový výkaz ČAPPO přebírá údaje Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) a Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“). (Zápis VH ČAPPO a vzor výkazu platného od 1.7.2001 - viz např. spis č. 6, str. 36 až 53). 4. Pozvánka ČAPPO ze 17.3.1997 na řádné zasedání pracovní skupiny č. IV. pro všeobecné záležitosti, které se konalo 3. dubna 1997, dle níž bodem 1. programu je návrh nového statistického systému zjišťování dat o petrolejářské výrobě a obchodu pro členské firmy ČAPPO (pracovní návrh výkazu je v příloze) – spis č. 2, str. 633. K dokumentům převzatým na ČAPPO. Ad 1/ E-mail svolávající dne 19.6.2000 mimořádnou poradu představenstva ČAPPO na téma „Publicita cen pohonných hmot na trhu v ČR“ na den 26.6.2000. Úřad uvádí, že zápis z této mimořádné porady představenstva Úřad při šetření na ČAPPO nenalezl. Odkazuje na vysvětlení Benziny (člena představenstva), která k obsahu této porady (viz rozklad proti rozhodnutí Úřadu ze dne 4.9.2002) uvedla, že šlo o reakci na mediální kampaň týkající se cen pohonných hmot, na této mimořádné poradě byla diskutována mediální politika ČAPPO a členských firem ve věci komentování cenového vývoje na trhu. Výsledkem byl pouze závěr, že ČAPPO v žádném případě nebude vystupovat ve sdělovacích prostředcích ve věci cenového vývoje paliv na trhu. Shell uvedl, že 43/89

předmětem diskuse nebyly ceny jako takové, ale jen způsob, jakým bude ČAPPO k mediálním kampaním ohledně komentování cenového vývoje na trhu paliv a maziv v budoucnosti přistupovat (viz rozklad proti rozhodnutí Úřadu ze dne 4.9.2002). Úřad poukazuje na skutečnost, že k projednání tématu bylo třeba svolat mimořádnou poradu představenstva, záležitost nebyla zařazena na řádnou poradu představenstva ČAPPO. Konstatuje, že i projednávaný obsah porady představenstva (jak byl účastníky vysvětlen), vyvrací tvrzení účastníků uplatněné v rozkladech (proti rozhodnutí Úřadu ze 4.9.2002), že žádné setkání organizované ČAPPO se netýkalo, či nesouviselo s cenami PHM, či že není pravdou, že by na uvedených jednáních byly projednávány ceny PHM soutěžitelů na trhu nebo jejich obchodní strategie. Dle názoru Úřadu mediální politika soutěžitelů ve věci komentování cenového vývoje je součástí vlastní strategie soutěžitele, jíž se na trhu hodlá prezentovat. Není důvod diskutovat na půdě asociace, jaká má být mediální politika jejích členů - konkurentů na trhu. Nový důkaz, který předložil Shell jako přílohu č. 3 ke svému rozkladu proti rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2000, pak nepotvrzuje výše uvedená tvrzení účastníků řízení (viz dále). Ad 2/ Zápis připravený generálním sekretářem ČAPPO pro 16. řádnou poradu představenstva ČAPPO konanou dne 26.10.2000. Shell předložil nejprve (v rámci rozkladu proti zrušenému prvostupňovému rozhodnutí Úřadu ze dne 4.9.2002) jako listinný důkaz zápis z téhož jednání představenstva ČAPPO s tím, že se v něm žádný bod zabývající se problematikou vlivu spotřební daně na ceny PHM nevyskytuje. Namítl dále (podobně další účastníci v průběhu řízení), že žádné ze setkání organizované ČAPPO podle jeho obsahu nesouviselo s cenami PHM, natož pak s cenami maloobchodními. K této námitce Úřad porovnal oba listinné dokumenty vztahující se k 16. poradě představenstva ČAPPO dne 26.10.2000 a dospěl k závěru, že dokument zajištěný Úřadem při šetření je připraveným zápisem pro zmíněnou 16. poradu představenstva ČAPPO. Vyplývá to z porovnání textů obou dokumentů; v Úřadem převzaté str. 9 a10 připraveného zápisu jsou např. texty usnesení je označeny jako návrh, bez vyplněné diskuse k nim, podobně text v závěru cit.: “předseda poděkuje za aktivní účast na poradě, upozorní na 17. valnou hromadu, která je 30.11.2000… ukončí jednání“. Připravený zápis je podepsán generálním sekretářem ČAPPO Ing. Podrazilem a datován 6.10.2000. Z porovnání je zřejmé, že do takto připraveného zápisu bylo následně provedeno doplnění průběhu porady představenstva ČAPPO a po jejím skončení vyhotoven zápis, který předložil Úřadu Shell. Dle pozvánky na tuto poradu se u bodu 6. „Různé“ odkazuje na písemný materiál. V poznámce je uvedeno, že písemné materiály obdrží představenstvo do 20.10.2000. (Pozn. Úřad: Komunikace ČAPPO s členy - pozvánky, zápisy, materiály k projednání apod., probíhala zpravidla elektronicky). V bodě 6.6 připraveného zápisu pro zmíněnou 16. poradu představenstva ČAPPO je uveden text citovaný Úřadem výše. Naproti tomu bod 6. zápisu předloženého Shellem z téže porady má jiné zněn, nežli připravený zápis a neobsahuje bod 6.6 a informaci o „vlivu změny ceny pohonných hmot na výběr daní“. Úřad konstatuje, že skutečnost, že v oficiálním zápisu z této porady se neobjevil text bodu 6.6 připraveného zápisu, neznamená, že s touto problematikou nebylo představenstvo ČAPPO seznámeno, či se jí nezabývalo. Naopak připravený zápis prokazuje, že představenstvo ČAPPO uložilo jako úkol č. 8.12, tj. aby pracovní skupina ad hoc „ceny rafinérských produktů“ projednala vliv změn cen pohonných hmot na výběr daní a tato pracovní skupina se tímto úkolem také dne 31.8.2000 zabývala, přičemž její stanovisko generální sekretář ČAPPO uvedl do zápisu připraveného pro 16. poradu představenstva ČAPPO. 44/89

K tomuto zjištění (uvedenému také v rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2003) předložil Shell (v rozkladu proti rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2003) další důkazy - viz dále. Pomocí nich vysvětlil rozdíly v připraveném a oficiálním zápisu. Uvedl, že dne 7.8.2000 vyšel v HN článek „Vysoké ceny PHM připravily rozpočet o několik miliard Kč“ (kopie článku spis 12, str. 1611). Jelikož závěr článku, že v důsledku růstu cen PHM a z toho plynoucího poklesu prodejů dochází k propadu spotřební daně, považovalo ČAPPO za zavádějící, neboť se zvyšováním cen dostává stát např. vyšší DPH – což v něm nebylo uvedeno, vypracoval generální sekretář ČAPPO dne 25.8.2000 dokument nazvaný „Informace pro jednání představenstva ČAPPO dne 31.8.2000“ (dále jen „Informace“). Doporučil v něm představenstvu aby pracovní skupina ad hoc připravila argumentační materiál o vlivu cen zdroje PHM a prodaného objemu na výběr daní (Informace - viz spis 12, str. 1613). Informaci předložil na poradě představenstva ČAPPO dne 31.8.2000 – což vyústilo v uložení bodu 8.12. zápisu z této porady (zápis z 31.8.2000 - viz spis 12, str. 1627). Shell uvedl, že následně se tato pracovní skupina problematikou zabývala a 26.10.2000 dopoledne – ještě před konáním 16. porady představenstva ČAPPO, vypracovala dokument označený „Záznam z jednání pracovní skupiny ad hoc „Ceny rafinérských produktů“, z něhož vyplývá, že závěry uvedené v článku v HN jsou nepřesné a není třeba je konzultovat (záznam z jednání - viz spis 12, str. 1645). Dne 6. října 2000 vypracoval generální sekretář ČAPPO „teze“ pro jednání 16. řádné porady představenstva, jejichž bod 6.6 předpokládal diskusi o závěrech výše uvedené skupiny ad hoc „Ceny rafinérských produktů“ (pozn. Úřad: jde o připravený zápis pro 16. řádnou poradu představenstva ČAPPO s bodem 6.6 – spis 12, str. 1643). Shell uvedl, že poté, co se předseda představenstva seznámil se závěry pracovní skupiny uvedené v zápisu z 26.10.2000, rozhodl bod 6.6. z „tezí“ vypustit z důvodu irelevance článku v HN a tato otázka tím byla uzavřena. Shell na základě těchto důkazů namítá nedostatečné zjištění skutečností Úřadem – kdy tento neodstranil nejasnost mezi dokumentem získaným Úřadem k jednání představenstva dne 26.10.2000 a skutečným zápisem předloženým z tohoto jednání Shellem již v původním rozkladu (proti zrušenému rozhodnutí Úřadu ze 4.9.2002). Úřad podrobnějším rozborem těchto nově předložených důkazů dospěl k závěru, že námitce nemůže přisvědčit. Poukazuje na řadu nesrovnalostí vyplývajících z hodnocení těchto důkazů: Článek v HN ze 7.8.2000 hovoří o tom, že roste cena PHM a i přesto, že roste cena PHM u ČS, příjmy státního rozpočtu ve spotřební dani klesají, neboť spotřební daň se neodvíjí od konečných prodejních cen. Vysoké ceny nutí motoristy omezovat cesty autem, čímž klesá objem prodeje PHM a v důsledku tohoto nižšího odbytu poklesl příjem státu ze spotřební daně. Shell a Agip v článku potvrzují, že zaznamenali pokles prodejů, Benzina uvedla, že jej pravděpodobně očekává také. Úřad tak konstatuje, že článek nehovoří o velkoobchodních cenách, nýbrž o vysokých cenách na ČS pro motoristy. V Informaci, která měla dle sdělení Shellu vyvolat uložení úkolu 8.12, doporučuje generální sekretář v závěru připravit materiál o vlivu cen zdroje PHM (pozn. Úřad: tzn. cen výrobce PHM). Pro ilustraci uvádí v Informaci tabulku srovnání cen pro distribuční firmy (benzin a motorová nafta) v prosinci 1999 a červnu 2000, zvlášť uvádí cenu zdroje a cenu pro distributora. M.j. poukazuje na rozdíl ve výběru výše DPH a uvádí výši spotřební daně na každých tisíc litrů. Úřad uvádí, že jestliže pracovní skupina ad hoc „Ceny rafinérských produktů“ projednala úkol 8.12 dne 31.8.2000, jejíž závěry generální sekretář zapsal již dne 6.10.2000 do připraveného zápisu („tezí“) pro jednání 16. porady představenstva, vyvstává otázka, proč bylo nutno, aby se pracovní skupina znovu scházela dne 26.10.2000 a vyhotovovala o tomtéž zápis (předložený Úřadu Shellem). 45/89

Obsah závěrů dle zápisu z jednání pracovní skupiny ze dne 26.10.2000 se zcela neshoduje se závěry pracovní skupiny uvedenými generálním sekretářem v připraveném zápisu pro 16. poradu představenstva. Připravený zápis hovoří cenách pro spotřebitele (viz „diskuse o poklesu prodejů vlivem růstu cen pro spotřebitele je bezpředmětná“). Zápis z jednání pracovní skupiny datovaný 26.10.2000 hovoří velkoobchodní ceně - resp. o spotřební dani (SD) na ropné výrobky vyráběné v ČR a dovážené do ČR a dále se v něm uvádí cit.: „Změny velkoobchodních cen (VC) se promítají do výběru DPH, neboť daň se počítá ze součtu VC a SPD. Tudíž není pravdou tvrzení uváděné v článku HN. Diskuse o poklesu prodejů vlivem VC je bezpředmětná. Chybí srovnatelné údaje, MF používá jiné metodiky výpočtu přínosu z daní. Pracovní skupina je toho názoru, že údaje v článku HN jsou nepřesné a nebude je konzultovat“. V Informaci generálního sekretáře ČAPPO k článku v HN se rovněž hovoří o velkoobchodní ceně – viz „vliv cen zdroje PHM“ (přitom motoristé za velkoobchodní ceny netankují). Za významný z hlediska námitek účastníků řízení ke kontaktům v rámci ČAPPO (např., že žádné ze setkání na ČAPPO nesouviselo podle jeho obsahu s cenami, natož cenami maloobchodními, apod.) považuje Úřad právě závěr Informace generálního sekretáře, označený jako „Doporučení“. Uvádí se v něm (spis 12, str. 1614) cit.: „V rámci pracovní skupiny „ad hoc“ ustavené sekretariátem připravit argumentační materiál o vlivu cen zdroje pohonných hmot a prodaného objemu na výběr daní. Materiál projednat v představenstvu ČAPPO a vhodně jej využít při argumentaci o cenách ropných produktů (viz mimořádná porada představenstva dne 26.6.2000)“. Úřad konstatuje, že se zde výslovně odkazuje na mimořádnou poradu představenstva ze dne 26.6.2000, rozebrané Úřadem výše pod bodem 1/. Jestliže dle tvrzení účastníků řízení Shell a Benzina byl již dne 26.6.2000 na mimořádné poradě představenstva ČAPPO přijat závěr, (cit.), „ČAPPO v žádném případě nebude vystupovat ve sdělovacích prostředcích ve věci cenového vývoje paliv na trhu“, pak v uvedené písemné Informaci doporučuje generální sekretář ČAPPO za dva měsíce po přijetí tohoto závěru o nevyjadřování se ČAPPO k cenovému vývoji, jeho představenstvu zpracovat argumentační materiál o vlivu cen zdroje pohonných hmot a prodaného objemu na výběr daní – a ten vhodně využít při argumentaci o cenách ropných produktů. Představenstvo na základě tohoto doporučení pak uložilo úkol pracovní skupině ČAPPO. Jsou tak dle názoru Úřadu vyvráceny námitky účastníků řízení, že žádné ze setkání na ČAPPO nesouvisela s cenami PHM a zpochybněna tvrzení účastníků řízení k obsahu zmíněné mimořádné porady představenstva ČAPPO. Ad 3/ Pokud jde o statistiku ČAPPO (Formulář „A“ a „B“), tato byla zpracovávána pouze za členy ČAPPO; poskytovala jejím členům velmi aktuální údaje o vývoji obchodování členů ČAPPO. S ohledem na skutečnost, že členy ČAPPO jsou (vedle tuzemských výrobců PHM) všichni významnější distributoři PHM, pak zejména Formulář „A“ poskytoval účastníkům řízení velmi jasný a kontinuální přehled, jak se u členů ČAPPO vyvíjely dodávky PHM mj. též automobilových benzínů za běžný měsíc a rovněž kumulativně od počátku roku, a to zvlášť i do každého distribučního kanálu (velkoobchod i maloobchodní prodej u ČS), včetně informace, jaký podíl benzínů a nafty pocházel z dovozu a z tuzemské výroby a informace o stavu zásob. Tyto agregované údaje bylo též možno porovnat s celkovým objemem dodávek daného zboží na tuzemský trh. Každý účastník řízení si tak mohl po uplynutí měsíce dle vývoje dodávek PHM všech členů ČAPPO na ČS porovnat vcelku aktuálně svou pozici ve vztahu ke své nejvýznamnější konkurenci na trhu. Dle názoru Úřadu tak bylo možné při dlouhodobějším sledování údajů výkazu z vývoje dodávek a znalosti cenové hladiny N 95 na trhu (úrovně nákupních a prodejních cen) vysledovat, že také všichni účastníci řízení měli

46/89

nízké prodeje automobilových benzínů u ČS (výnosy z nich) v počátečním období r. 2001 a tím předpokládat jejich zájem na kompenzaci ztrát z tohoto poklesu v následujícím, poptávkově silnějším období cca druhé poloviny roku 2001. Ad 4/ Návrh výkazu ČAPPO z r. 1997. V pracovní skupině č. IV pro všeobecné záležitosti byli m.j. v té době dle rozdělovníku (spis č. 2, str. 634) zastoupeni všichni účastníci řízení (Aral I, AGIP Praha, Benzina, Conoco, OMV a Shell). Ze zápisu (spis č. 2,str. 636 a násl) vyplývá: Pracovní skupina projednala návrh nového statistického systému zjišťování dat o petrolejářské výrobě a obchodu pro členské firmy ČAPPO. Vedoucí prac. skupiny (Aral I) byl hodnotil pozitivně zpracovávání stávajících výkazů a zdůraznil potřebu statistiku udržovat v aktuální podobě. Účastníkům jednání byl předán návrh výkazu s tím, aby jej posoudili a sdělili připomínky do 30.4.1997 sekretariátu ČAPPO (zkušebně bude zaveden od 1. čtvrtletí 1997 a důvěrnost interních dat bude zachována). V závěru je zapsáno, že členové pracovní skupiny vzali návrh novely výkazu na vědomí a zpracují k němu své připomínky. Na straně 3 zápisu k bodu 3.3. „Spolupráce ČAPPO s masmédii“ je v závěru uvedeno (cit.): „Dále bylo konstatováno, že prohlášení členských firem by mělo být zaměřeno na vlastní podnik. Komentář by se měl vyhnout hodnocení jiných členských firem ČAPPO. Byla diskutována i otázka zveřejňování cen PHM výrobci a distributory. V připojeném novém statistickém výkazu (spis č.- 2, str. 641) je v úvodu uvedeno, že představenstvo ČAPPO projednalo zásady nového statistického systému a uložilo jeho rozpracování do formy vhodné pro členské firmy. V bodě 2. a) textu je jako jeden z vykazovaných údajů uvedeno (cit.) „ceny základních rafinérských produktů (maloobchodní). Výkaz byl navržen s měsíční četností - viz bod 2. c). Výkaz m.j. monitoruje pod bodem 7. (73) Prodej základních pohonných hmot u ČS (benzíny olovnaté, bezolovnaté, motorová nafta, LPG, bionafta ) a to celkem a průměr na ČS. Pod bodem 8. (82) jsou vykazovány Ceny pohonných hmot u ČS (BA 91C, BA 96C, BA 95D, BA 98 Super plus, motorová nafta). V poznámce je uvedeno: „v Kč/l měsíční průměr, nebo max. a min. cena“ (spis č. 2, str. 649). K návrhu výkazu byl připojen seznam příloh č. 1, 2 a 3. Příloha č.1 uvádí respondenty a zpracovatele dílčích položek výkazu. K bodu 8. výkazu je zde uvedeno – Respondenti: “Benzina *)“ a u odkazu dále: „členské firmy ČAPPO, Svaz majitelů čerpacích stanic a další“ (spis č. 2, str. 659). Pozn. Omluven dle prezenční listiny z jednání prac. skupiny byl Shell a Conoco, v zápisu je však uvedeno, že omluvení členové obdrží výkaz jako součást zápisu (a vyjádří se k němu do 15.5.1997). K tomu Úřad uvádí, že i když jde o podklady z r. 1997, dokládají skutečnost, že jednání na ČAPPO dlouhodobě souvisela s cenami PHM (již v té době byl zájem monitorovat i prodejní ceny u ČS a průměrné výtoče na ČS). Rovněž uvedený podklad tvrzení Conoco, např. že nikdy nebylo členem žádného orgánu ČAPPO. Shrnutí: V rámci ČAPPO prokazatelně docházelo k četným a vcelku pravidelným kontaktům mezi účastníky řízení (jejich zástupci či pracovníky) při nejrůznějších i výše popsaných příležitostech. Tyto se neomezovaly jen na r. 2000 (viz též bilance oficiálních jednání orgánů, prac. skupin apod. např. z výroční zprávy ČAPPO i za r. 2001). Podklady získané při šetření ČAPPO a u účastníků řízení potvrzují, že jednání v rámci ČAPPO rovněž souvisela s cenami PHM – viz obsah důkazů zmíněných výše.

47/89

K námitkám účastníků, že kontakty v rámci ČAPPO, o nichž má Úřad k dispozici podklady, časově nesouvisely se sledovaným obdobím, případně, že ne všech schůzek na ČAPPO o nichž má Úřad podklady, byli přítomni všichni účastníci řízení, Úřad především uvádí, že předmětem řízení není zakázaná dohoda uzavřená na konkrétním jednání ČAPPO. Úřad ověřil, že mezi nejvýznamnějšími soutěžiteli na trhu (účastníky řízení), jejichž chování při úpravách prodejních cen N 95 ve sledovaném období nápadně nekorespondovalo se soutěžními podmínkami na trhu, probíhaly četné kontakty v rámci ČAPPO. Při těchto kontaktech docházelo k diskusím přinejmenším souvisejícím i s maloobchodními cenami PHM. Dle vnitřních předpisů ČAPPO pak jsou členové informováni o obsahu projednávaných otázek, o činnosti a závěrech stálých i pomocných orgánů ČAPPO (viz též obsah zápisu pod bodem 4/, pokud jde o zprostředkování informací nepřítomným členům pracovní skupiny). K vlivu výkazů ČAPPO na chování účastníků řízení ve sledovaném období účastníci řízení v jeho průběhu též namítali, že se nejedná o nedovolenou výměnu citlivých informací, agregované údaje nemohly mít relevantní vypovídací hodnotu využitelnou v údajném jednání ve shodě (viz např. např. Conoco), agregované údaje cca 13 soutěžitelů byly zasílány s určitou prodlevou a nepředstavovaly tedy aktuální informaci o stavu dodávek; poukazovali např., že ve výkazu za květen 2001 chybí údaje za Čepro a Shell – pokud by měl výkaz sloužit k provádění zakázané dohody, je nepochybné, že by účastníci řízení neopomíjeli předávat svá data a nesnižovali tak účinnost tohoto nástroje, výkazy pak sahaly pouze do 1. července 2001 (tj. 34 dny od období údajného narušení soutěže (viz např. Benzina a Agip). K tomu Úřad uvádí: Jak je již výše uvedeno, výkazy ČAPPO (formulář A) poskytovaly velmi aktuální údaje (měsíční periodicita) o vývoji dodávek členů ČAPPO zahrnujících nejvýznamnější soutěžitele na daném trhu, nikoli tedy o vývoji dodávek všech soutěžitelů působících na daném trhu. Na trhu neexistovaly (a dosud neexistují) informace o dodávkách PHM v tak podrobném členění (tj. objemy dle obou distribučních kanálů, jaký podíl pochází z tuzemské výroby, jaký z dovozu, stav zásob, apod.) a v takové periodicitě. MPO sleduje pololetně a navíc od všech soutěžitelů působících na maloobchodním trhu PHM údaje o identifikaci firmy, počtu ČS soutěžitele (z toho vlastní, pronajaté, jinak vázané zahrnuté do vlastní sítě), jejich umístění (kolik je u dálnice, u rychlostní komunikace, u komunikace tř. E, atd.). Dále pak sleduje pololetně výtoče - nově v členění na Special, naftu, jiná kapalná paliva, dále výtoče bezolovnatých benzínů celkem a bionafty. V r. 2001 MPO zjišťovalo pouze souhrnné výtoče všech druhů PHL soutěžitele. Výkaz MPO tedy uvádí skutečně „historická data“ oproti údajům výkazům ČAPPO a za mnohem širší počet soutěžitelů, nežli je úzký počet těch, kteří jsou členové ČAPPO. ČSÚ pak měsíčně monitoruje vývoj cen v rámci spotřebního koše – (výkaz E 2-12 o spotřebitelských cenách PHM u ČS), který sleduje prodané objemy litrů PHM podle jednotlivých druhů PHM a průměrnou (aritmetický průměr v síti ČS) cenu daného druhu PHM u vzorku provozovatelů a ČS. Dále jsou to pak měsíční výkazy ČSÚ týkající se ropy a ropných produktů. Dle podkladů ve spise byly výkazy zpracovávány i za červenec 2001 (i když měly být nahrazeny od 1.7.2001 novým výkazem) – viz výkaz zajištěný u společnosti Conoco za 7/2001 (spis 6, str. 54 - 60), dtto Shell (spis 8, str. 95 - 101). Skutečnost, že byly zpracovávány jen do června, resp. července r. 2001, nemá na posouzení věci vliv. Podstatné je, že do té doby zprostředkovaly výkazy informaci, že také ostatní významní soutěžitelé na trhu měli v počátečních měsících r. 2001 nízké výnosy, přičemž údaje v červnu r. 2001

48/89

umožnily účastníkům řízení ověřit přínos sladěného chování, jehož základem bylo nekonkurovat si v ceně. K tomu Úřad uvádí, že je rozdíl, zda soutěžitel srovnává měsíčně svou pozici vůči agregovanému údaji o dodávkách automobilových benzínů relevantní trh zjištěnému od všech (cca 344) soutěžitelů na trhu, nebo jen vůči objemu dodávek zjišťovaných cca od 13 členských firem ČAPPO, mezi nimiž např. ČEPRO provozovalo jen 14 ČS (pozn. Úřad: později převzalo cca 187 ČS sítě státního podniku Benzina v likvidaci, o jejíž koupi pro zastaralost a neefektivnost neprojevil žádný distributor zájem). Vývoj objemu dodávek automobilových benzínů v I. pololetí r. 2001 dle výkazů ČAPPO (viz spis 9, str. 170 - 175) ukazuje, že přiřazením úrovně nákupních a prodejních cen automobilových benzínů na trhu objemům dodávek na ČS z výkazů byl nepříznivý vývoj jasně patrný. Jednotliví účastníci řízení viděli tento nepříznivý vývoj jednak dle svých dodávek (tržeb i marží) a současně z výkazu ČAPPO mohli ověřit, že propad/stagnace prodejů postihuje i jejich konkurenty. Pokles tržeb bylo nutno vyrovnat zvýšením prodejní ceny (viz květen 2001) a dosáhnout tak zvýšení marží. Aby zvýšení cen mohlo přinést požadovaný efekt, museli tak učinit všichni účastníci řízení, neboť jeden každý z nich mohl tento záměr zvrátit setrváním na nižší ceně (což účastníci potvrdili – viz jejich neprodlené snížení ceny, učiní-li tak, či nepřipojí-li se ke zvýšení cen relevantní konkurent). K námitkám týkajícím se uvedených výkazů ČAPPO Úřad uzavírá, že s ohledem na popsaný charakter soutěžního prostředí a jeho charakteristické rysy nelze obsah výkazů i jejich periodicitu považovat za zcela neškodnou a pro soutěž irelevantní výměnu informací. Výkazy přispěly k odstranění/snížení nejistoty o budoucím chování nejvýznamnějších konkurentů na trhu. Informace uveřejněné v tisku Úřad dále z monitorování médií zaznamenal, že dochází ze strany některých účastníků řízení k poskytování informací tisku o jejich zamýšleném budoucím chování, pokud jde o úpravy prodejních cen PHM. Např. v Plzeňském deníku z 9.5.2001 byl uveřejněn článek nazvaný „Natural zdražuje, nafta zůstává“, v němž se objevuje informace – cit.: „Plány prodejců se liší, zatímco Aral (pozn. Úřad: jedná se o Aral I) se chystá v tomto týdnu kvůli vyšším nákupním cenám zdražovat, OMV počítá jen s malými úpravami“ (spis č. 9 str. 370). V elektronickém průběžníku České noviny (vydávaném společností Neris spol. s r.o., která je dceřinou společností ČTK) - www.ceskenoviny.cz, byl dne 14.5.2001 uveřejněn článek redaktora ČTK (Radek Pokorník, mha) nazvaný „Podle prodejců benzín v tomto týdnu podraží, nevědí však o kolik“. V článku redaktora ČTK se uvádí, cit.: Podle Miroslava Zmeškala z Aralu (pozn. Úřad: jedná se o Aral I) by prodejci potřebovali nyní zdražit Natural zhruba o korunu, aby drželi krok s růstem cen velkoobchodu od minulého pondělí a nepřicházeli tak o ziskovou marži. „Nákupní ceny v průměru proti minulému týdnu vzrostly o 70 haléřů bez daně, tedy o asi 85 haléřů s daní,“ uvedl Zmeškal. „Otázka sezónních cen to opravdu není, je to kvůli nákupu,“ vysvětlil potřebu zvýšit ceny. Zdražení by podle něj bylo nejrozumnější celoplošné. „Zda to uděláme, ale nevím. Bude záležet na konkurenci,“ dodal. V článku se dále uvádí – Zvýšit ceny v tomto týdnu se chystá i Shell. „Budeme asi zvyšovat, ještě se rozhodujeme, o kolik,“ řekl Vladimír Vacek z firmy. „Tentokrát to bude asi celoplošné,“ dodal. Ve zmíněném článku se též uvádí, cit.: Na rozdíl od předchozích prodejců se OMV tento týden hýbat s cenami benzínu nechystá. „Zdražovali jsme místy benzíny o 40 haléřů na konci minulého týdne, nafta zůstala,“ vysvětlil Jiří Holovač z OMV.

49/89

Tento týden proto s žádným pohybem cen nepočítá. Obdobné informace otiskl dne 15.5.2001 Večerník Praha („Benzín bude zase dražší“), dále téhož dne Severočeské noviny („Benzín v tomto týdnu podraží“) a Rovnost („Ceny benzínů opět porostou“); rovněž dne 17.5.2001 České slovo („Benzín míří až k 31 korunám“) – viz spis 9, str. 371-374. K tomu Úřad uvádí, že ke zvýšení cen N 95 došlo u všech účastníků řízení ve dnech 14.5.-17.5. 2001 (předcházel mu růst nákupních cen - viz výše). V následujícím období, tedy před druhým zvýšením prodejních cen N 95 provedeným účastníky řízení ve dnech 28.5.2001 až 31.5.2001, zaznamenal Úřad tato vyjádření v tisku (přičemž tam, kde je uváděn Aral, vyznačuje Úřad Aral I): V elektronickém průběžníku České noviny - www.ceskenoviny.cz, byl dne 21.5.2001 uveřejněn článek redaktora ČTK (Radek Pokorník, jw) nazvaný „Natural za týden podražil o 90 haléřů a přiblížil se 30 Kč/litr“. V článku se uvádí, že cit.: Prodejci nyní předpokládají spíše růst cen motorové nafty než benzínů. Nafta by mohla místy podražit až o 40 haléřů. „U nafty asi zvýšíme ceny o 20 až 40 haléřů. Regionálně, ne celoplošně,“ uvedl Jiří Holovač z OMV. „Benzíny tentokrát zůstávají,“ dodal. Dále je uvedeno: „Růst nákupní ceny u benzínů se teď zastavil,“ potvrdil Vladimír Vacek ze Shellu k velkoobchodním cenám. „Nehodláme teď dělat žádné změny, malinko se zdráhám u nafty,“ podotkl. „Přiznám se, že nevím, co budeme dělat,“ sdělil Miroslav Zmeškal z Aralu I. Dodal, že by ceny na čerpacích stanicích měly ještě růst, aby odpovídaly vývoji cen velkoobchodních. Zmeškal však odmítl odhadnout o kolik. (Viz spis č. 9 str. 376). Obdobné vyjádření firmy OMV – jako se objevilo ve shora uvedeném článku redaktora ČTK, otiskl dne 22.5.2001 i Moravskoslezský den v článku „Cena nafty šplhá nahoru“. Dále téhož dne periodika pro střední Čechy v článku „Ceny nafty se zvednou rychleji než benzínu“ otiskla vyjádření OMV a Shellu (obdobná jako v článku redaktora ČTK) a Právo v článku „Natural dražší o 90 haléřů“, uveřejnilo vyjádření OMV, Shell a Aral I - obdobná jako je uvedeno v článku redaktora ČTK z 21.5.2001; článek navíc uvádí, že cit.: A.s. Benzina vývoj cen pohonných hmot nekomentovala. (Viz spis č. 9, str. 377). Dne 25.5.2001 uveřejnilo České slovo článek s názvem „Ceny benzínu opět letí vzhůru a lámou rekordy“. Mj. se v něm uvádí, cit.: „Magickou hranici 30 korun nikdo nechce překročit, protože se bojí odlivu zákazníků. V příštích týdnech však určitě prolomena bude, protože cena ropy a hlavně ropných produktů stále roste a také koruna vůči dolaru klesá. Proto i my v příštím týdnu chystáme další zvýšení cen, ale zatím nevíme o kolik,“ vysvětlil Vladimír Vacek z firmy Shell. Vacek však nechtěl spekulovat o tom, zda cena benzínu překročí historické maximum.“(Viz spis č. 9 str. 381). K tomu Úřad uvádí, že ve dnech 28.5.2001 až 31.5.2001 všichni účastníci řízení přistoupili k dalšímu výraznému zvýšení prodejních cen N 95 u svých ČS. - I když nelze formulace uveřejněné ve zmíněném tisku považovat za zcela autentická vyjádření pracovníků jmenovaných firem, nezaznamenal Úřad v rámci monitorování tisku, že by uvedené firmy informace o svých záměrech uveřejněné v tisku např. jakkoli dementovaly či korigovaly. Vyjádření pracovníků jmenovaných účastníků řízení v tisku pak dle názoru Úřadu zvyšují míru jistoty o jejich záměrech ohledně úprav cen PHM a budoucím chování v tomto směru. Nelze pak přisvědčit námitkám účastníků řízení, že tyto informace nebyly dostatečně konkrétní a spíše svědčí o nedostatku jakéhokoliv srozumění mezi jednotlivými účastníky řízení, neboť i samotná informace významných soutěžitelů na trhu o tom, že chystají upravit (zvýšit) prodejní ceny, zvyšovaly u konkurentů míru jistoty o budoucím chování těchto významných soutěžitelů ohledně cen PHM na relevantním trhu.

50/89

Vymezení relevantního trhu Pro posouzení jednání soutěžitelů je nutno vymezit relevantní trh, na němž se jeho případné protisoutěžní účinky projeví. Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona je pak relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Pro účely vymezení trhu z hlediska výrobkového vycházel Úřad z následujících skutečností: Pohonné hmoty jsou obecně prodávány konečným spotřebitelům jednak prostřednictvím velkoobchodu a jednak prostřednictvím čerpacích stanic (maloobchod). Typické pro oba tyto distribuční kanály je odlišný okruh zákazníků - odběratelů PHM. Prostřednictvím velkoobchodu nakupují na základě dlouhodobého smluvního vztahu pohonné hmoty např. některé velké podniky a instituce, podobně i odběratelé nakupující pohonné hmoty za účelem dalšího prodeje. Cena PHM ve velkoobchodním prodeji je upravena smlouvou a nepodléhá takovým výkyvům, jako je tomu u cen PHM u ČS. Ve velkoobchodním prodeji není neobvyklé poskytování např. množstevních slev odběratelům. Pro maloobchodní prodej pohonných hmot u ČS je pak charakteristické, že je provázen poskytováním dalších služeb zákazníkům - mytí aut, prodej potravin a doplňkového motoristického sortimentu v shopu, apod. Dodávky PHM prostřednictvím obou distribučních kanálů probíhají za odlišných podmínek. Vzhledem k uvedenému je tedy maloobchodní prodej PHM prostřednictvím čerpacích stanic samostatným trhem (vyznačujícím se odlišným charakterem nabídky a poptávky). Zákazníci u čerpacích stanic poptávají řadu druhů PHM k zajištění provozu motorových vozidel. Jednotlivými druhy PHM jsou motorová nafta, automobilové benzíny a LPG (propanbutanové směsi). Pro účely užití k provozu (pohonu) motorových vozidel nejsou automobilové benzíny, motorová nafta a LPG navzájem zastupitelné, neboť vyžadují jinou konstrukci spalovacího agregátu. Posuzování míry zastupitelnosti motorové nafty a bionafty pak z hlediska účelu tohoto řízení není významné, neboť dopady chování účastníků řízení byly zjištěny na trhu automobilových benzínů (viz dále). U LPG je pak dána velmi omezená míra zastupitelnosti s automobilovými benzíny, limitovaná potřebou dalších úprav motorového vozidla k užití LPG (např. řídící a regulační jednotka, úprava vstřikování, tlaková nádoba apod.). Uvedené druhy PHM neplní podmínku zastupitelnosti též z hlediska ceny. Vzhledem k tomu, že protisoutěžní jednání účastníků řízení bylo zjištěno u prodejních cen N 95 pro spotřebitele u ČS vymezuje se relevantní trh z hlediska poptávky. Nelze proto za trh, na kterém se protisoutěžní účinky zakázaného jednání projeví, považovat trh PHM jako celku u ČS (zahrnujícího různé druhy PHM z pohledu spotřebitelů navzájem nezastupitelné). Dále Úřad posuzoval vzájemnou zastupitelnost jednotlivých typů automobilových benzínů. Nejčastěji užívaným automobilovým benzínem je Natural 95, který představuje na tuzemském trhu z hlediska poptávky spotřebitelů také největší objem spotřeby v rámci všech typů automobilových benzínů (u jednotlivých účastníků řízení se dodávky N 95 na celkovém objemu automobilových benzínů dodaných jimi na ČS pohybovaly od 70,37 % do 89,06 %). Na tuzemský trh jsou dodávány i další automobilové benzíny např. Natural 91, Natural 96, Natural 98, dále automobilové benzíny s vyšším oktanovým číslem než 98 nebo s přidáním určitého aditiva. Tyto jednotlivé typy automobilových benzínů se liší výší oktanového čísla, která má vliv na výkon motoru, příp. spotřebu pohonných hmot, příp. užitím určitých aditiv, která mají vliv např. na pročištění motoru, životnost motoru, spotřebu pohonných hmot, výkon motoru apod. (Pozn. Úřadu: K 1.1.2001 došlo k ukončení výroby a 51/89

tím i distribuce olovnatých benzínů; v současné době je může spotřebitel získat pouze přidáním příslušného aditiva k některému z automobilových benzínů nabízených na trhu.) Z hlediska poptávky spotřebitelů vykazují automobilové benzíny vysokou míru vzájemné zastupitelnosti, kdy i pro motory vozidel, u nichž výrobce pro optimální výkon doporučuje automobilové benzíny vyšších oktanových hodnot lze k zajištění provozu vozidla užít benzíny nižších oktanových hodnot (byť je provázeno urč. omezením výkonu motoru). Na základě výše uvedených skutečností Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil z hlediska výrobkového relevantní trh jako trh automobilových benzínů dodávaných konečným spotřebitelům prostřednictvím ČS, v jehož rámci Úřad sledoval chování účastníků řízení u nejvýznamnějšího reprezentanta automobilových benzínů, jímž je z hlediska nabídky i poptávky N 95. Vzhledem k tomu, že na trhu motorové nafty dodávané konečným spotřebitelům prostřednictvím ČS nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující sladěnému postupu účastníků řízení při určení cen, Úřad tento trh jako relevantní danému případu nevymezil. Z hlediska geografického jde pak o trh celostátní, neboť účastníci řízení disponují celostátní distribuční sítí ČS, jejímž prostřednictvím prodávají automobilové benzíny konečným spotřebitelům. Pro tuto síť také zajišťují z centra jednotné nákupy zboží, jakož i jeho dodávky na jednotlivé ČS, stanoví z centra také prodejní ceny tohoto zboží (často s úpravami pro celou, případně významnou část své sítě ČS). Z centra určují strategii působení jejich sítě ČS na trhu, provádějí i marketingové akce (věrnostní karty atd.) týkající se celé sítě jejich ČS v ČR (nikoli pouze ČS vybraných regionů). Rovněž nebylo zjištěno, že by se podmínky nabídky a poptávky po automobilových benzínech u ČS na některé části území republiky trvaleji odlišovaly do té míry, že by byly důvodem pro jiné geografické vymezení trhu, nežli je trh celostátní (na tom nic nemění kolísavá úroveň cenové hladiny v různých lokalitách v průběhu roku – viz dálnice, příhraniční oblasti - v nichž je běžnou cenovou strategií získání blízké přeshraniční poptávky apod., neboť je běžným projevem daného trhu). Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný pravidelně se opakujícími dodávkami uvedeného zboží v průběhu celého roku. Postavení účastníků řízení na tuzemském trhu automobilových benzínů Úřad nejprve zkoumal, jak významnými soutěžiteli jsou účastníci řízení na trhu automobilových benzínů (dodávaných oběma distribučními kanály). Bylo využito údajů ČSÚ za r. 2000 - statistika dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh, v členění na olovnaté a bezolovnaté (prostřednictvím obou distribučních kanálů). (Pozn.: bylo odhlédnuto od dodávek LPG na tuzemský trh, s ohledem na jeho jen omezenou míru zastupitelnosti s automobilovými benzíny, dále pak pro přítomnost ČS, které nabízejí výlučně LPG.) Dle ČSÚ celkový objem dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh v roce 2000 činil 2 477 334 tisíc litrů (viz spis č. 9, str. 156). Dle objemu dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh jednotlivé podíly u 4 účastníků řízení nepřevyšovaly 10 %, podíl jednoho byl do 20 % a u jednoho účastníka řízení podíl mírně převyšoval 20 % celkového objemu dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh. Z podkladů vyplývá, že účastníci řízení se podíleli na celkovém objemu dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh v r. 2000 celkem 63,21 % (souhrnně dodali prostřednictvím obou distribučních kanálů 1 565 819 tisíc litrů tohoto zboží). (Konkrétní výše podílů je obchodním tajemstvím účastníků řízení; souhrnná bilance viz spis č. 9, str. 429, podklady viz spis č. 9 - AGIP Praha str. 268, Aral I str. 282, Benzina str. 296, Conoco str. 310, OMV str. 324, Shell str. 338.)

52/89

Shrnutí: Z uvedeného vyplývá, že účastníci řízení byli v roce 2000 významnými soutěžiteli na trhu automobilových benzínů. Postavení účastníků řízení na relevantním trhu Postavení účastníků řízení na relevantním trhu Úřad hodnotil -

z hlediska jejich podílu na distribuční síti ČS,

-

z hlediska celkového objemu automobilových benzínů dodaných prostřednictvím ČS.

-

Podíl účastníků řízení na distribuční síti ČS

Celkový počet čerpacích stanic na tuzemském trhu nelze přesně zjistit, protože není celostátně evidován. ČAPPO, sdružující m.j. nejvýznamnější výrobce a distributory pohonných hmot, udává ke konci roku 2000 celkový odhadovaný počet „živých“ veřejných čerpacích stanic 1 884 (spis č. 2, str. 594). MPO sdělilo, že zpracovává výkazy zahrnující 1 927 ČS, v tom je 146 ČS prodávajících pouze LPG (spis č. 9, str. 164). Úřad pro celek trhu vyšel z údajů ČAPPO – tj. celkem 1884 ČS provozovaných v r. 2000 v ČR. Počet ČS provozovaných jednotlivými účastníky řízení a jejich podíl na maloobchodní distribuční síti ČS v roce 2000. AGIP Praha – 46 ČS (tj. 2,44 %), Aral I – 63 ČS (tj. 3,34 %), Benzina - 337 ČS (tj. 17,89 %), Conoco – 50 ČS (tj. 2,65 %), OMV - 97 ČS (tj. 5,15 %) a Shell – 91 ČS ( tj. 4,83 %). Účastníci řízení tak v roce 2000 provozovali souhrnně 684 ČS, což je cca 36,31 % distribuční sítě všech ČS. Zbývajících cca 1 200 čerpacích stanic, tj. cca 63,69 % celostátní distribuční sítě ČS, připadá na cca 338 subjektů (pozn.: s využitím údajů MPO, které uvádělo údaj celkem 344 subjektů provozujících ČS – šanon č. 9, str. 164). Podklady viz spis č. 9, souhrnná bilance str. 433, AGIP Praha str. 269, Aral I str. 283, Benzina str. 297, Conoco str. 311, OMV str. 325, Shell str. 339. -

Podíl účastníků řízení na celkovém objemu automobilových benzínů dodaných prostřednictvím ČS

Relevantní trh byl vymezen jako trh automobilových benzínů dodávaných konečným spotřebitelům prostřednictvím ČS. K tomu Úřad uvádí, že žádným orgánem nejsou evidovány údaje o celkovém objemu automobilových benzínů dodaných za daný rok všemi soutěžiteli na tuzemský trh prostřednictvím distribučního kanálu ČS. MPO sledovalo pouze pololetně od provozovatelů ČS souhrnný údaj o dodávkách PHM u ČS (tj. souhrnně automobilové benzíny, motorovou naftu včetně bionafty a LPG). Údaje zjišťuje od vysokého počtu provozovatelů ČS (odhadem více než 90 % objemu distribučního kanálu ČS). Z těchto podkladů lze vyjádřit postavení účastníků řízení na trhu maloobchodního prodeje u ČS pouze dle souhrnného objemu dodávek uvedeného zboží (PHM) na trh. Pro potřeby správního řízení vycházel Úřad z údajů za rok 2000. Dle MPO činil objem dodávek všech druhů PHM (bez LPG) na tuzemský trh prostřednictvím ČS v roce 2000 celkem 3 582 466 tisíc litrů (viz šanon č. 9, str. 159 a 183/2). Dle objemu dodávek PHM vykázaných účastníky řízení na ČS (celkem automobilové benzíny, motorová nafta, bionafta) jednotlivé podíly u 4 účastníků řízení nepřesahovaly 10 %, u jednoho podíl mírně převyšoval 10 % a u jednoho účastníka řízení jeho podíl nepřesahoval 20 % celkového objemu PHM dodaných na tuzemský trh prostřednictvím ČS. Účastníci řízení se tak podíleli na celkovém objemu PHM dodaných v r. 2000 konečným spotřebitelům prostřednictvím ČS souhrnně cca 49,19 % (souhrnně dodali 1 762 469 tisíc 53/89

litrů PHM). (Konkrétní výše podílů je obchodním tajemstvím, souhrnná bilance viz spis č. 9, str. 430, podklady AGIP Praha str. 269, Aral I str. 283, Benzina str. 297, Conoco str. 311, OMV str. 325, Shell str. 339.) Pokud jde o stanovení podílu účastníků řízení na relevantním trhu (dodávky automobilových benzínů prostřednictvím ČS), vyšel Úřad z výše uvedeného údaje ČSÚ (o dodávkách automobilových benzínů na tuzemský trh celkem) a podíl stanovil (vzhledem k neexistenci statistických údajů o dodávkách automobilových benzínů prostřednictvím ČS) s využitím kvalifikovaného odhadu. Bylo přitom využito údaje ČAPPO, které ze svého dlouhodobého sledování trhu odhaduje, že podíl automobilových benzínů prodaných u ČS představuje cca 98 % celkového objemu dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh (viz spis č. 9, str. 424). Tento údaj koresponduje s celkovou charakteristikou soutěžního prostředí na daném trhu (viz dále), kdy jen několik soutěžitelů realizuje i velkoobchodní dodávky a naprostá většina ostatních malých soutěžitelů působících na daném trhu dodává na trh PHM jen prostřednictvím ČS. Dle tohoto odhadu bylo (s využitím základního údaje ČSÚ) v r. 2000 prodáno u ČS celkem 2 427 787 tis. litrů automobilových benzínů. Dle vykázaných objemů automobilových benzínů dodaných prostřednictvím ČS jednotlivými účastníky řízení v r. 2000 u 5 účastníků řízení kvalifikovaný odhad jejich podílu na relevantním trhu nepřevyšoval 10 % a u jednoho pak podíl nepřevyšoval 20 % celkového objemu automobilových benzínů dodaných na tuzemský trh prostřednictvím ČS (konkrétní výše podílu je obchodním tajemstvím). Z uvedeného vyplývá, že účastníci řízení se v roce 2000 podíleli na celkovém objemu automobilových benzínů dodaných na relevantní trh souhrnně cca 45,65 %, souhrnně dodali 1 108 065 tisíc litrů automobilových benzínů. Konkrétní výše dodávek automobilových benzínů a Úřadem stanovené podíly účastníků řízení viz spis č. 9, str. 431, podklady AGIP Praha str. 269, Aral I str. 283, Benzina str. 297, Conoco str. 311, OMV str. 325, Shell str. 339. Charakteristika maloobchodního prodeje PHM u ČS v ČR Především je třeba uvést, že zde působí vysoký počet soutěžitelů prodávajících PHM prostřednictvím ČS. Jsou zde zastoupeni soutěžitelé – silné nadnárodní společnosti, které své ekonomické výsledky obvykle hodnotí v mnohem širším, nejméně středoevropském, případně celoevropském, měřítku (kde trh ČR je jednou ze součástí při hodnocení těchto výsledků). Tito soutěžitelé mají větší počet ČS pokrývajících území celé republiky. Své čerpací stanice provozují soutěžitelé prostřednictvím nájemců (často na principu franchisingu), přičemž nájemce ČS provozuje na svůj účet a hospodářské riziko shop a doplňkové služby poskytované u ČS (myčka), avšak PHM prodává tzv. agenturním způsobem – není vlastníkem PHM v okamžiku jejich prodeje na ČS, prodej realizuje nájemce za provizi dle objemu prodaných litrů. PHM zůstávají v okamžiku jejich prodeje ve vlastnictví společnosti (vlastníka ČS) a ta také určuje jejich prodejní ceny. Všichni nájemci mají povinnost monitorovat prodejní ceny PHM u ČS své nejbližší lokální konkurence a tyto pravidelně nahlašovat do centra společnosti a oznamovat také změny těchto cen. Společnost pak rozhodne, zda a k jaké úpravě prodejní ceny PHM v dané lokalitě přistoupí. Tímto způsobem prodávají PHM všichni účastníci řízení. Účastníci řízení souhrnně v roce 2000 provozovali cca 36,30 % distribuční sítě všech ČS v ČR. Všichni disponují sítěmi ČS s celostátním pokrytím (nikoli jen ČS v některé části republiky), působí tak svými ČS na celostátním trhu. Účastníci řízení v roce 2000 souhrnně realizovali cca 45,65 % celkového objemu automobilových benzínů dodaných

54/89

prostřednictvím ČS na tuzemský trh (a téměř 50 % celkového objemu všech druhů PHM dodaných na tuzemský trh přes ČS). Své ČS se pak snažili budovat (či koupit) v poptávkově atraktivnějších lokalitách, primárně svůj zájem nesoustřeďují na venkovské lokality, případně na silnice nižší třídy (poněkud odlišnější situace v tomto směru platí pro Benzinu, která v rámci privatizace převzala dosud v ČR nejrozsáhlejší síť ČS, zahrnující jak ČS umístěné v poptávkově atraktivních lokalitách, tak i ČS v oblastech s nižší poptávkou). Prostřednictvím celostátní sítě ČS tak mohou účastníci řízení lépe diverzifikovat rizika hospodářské soutěže, v porovnání se soutěžiteli, kteří disponují jen jedinou či několika ČS, navíc jen místně situovaných. O zbývající podíl prodeje PHM u ČS, tj. cca o 50 % celkového objemu všech druhů PHM prodaného prostřednictvím ČS, se v roce 2000 dělil značný počet – cca 338 soutěžitelů, na které připadalo cca 1 200 ČS. Dle podkladů MPO většina z těchto ostatních soutěžitelů (cca 92 % všech soutěžitelů daného trhu) provozovala jednu až čtyři čerpací stanice, přičemž pouze jedinou čerpací stanici provozovalo cca 70 % soutěžitelů (spis č. 9, str. 164). V počtu (338) ostatních soutěžitelů je i několik menších soutěžitelů nadnárodního charakteru, např. Slovnaft, Total, Esso, účastnících se rovněž soutěže na celostátním trhu – byť v menším rozsahu (z hlediska tržního podílu, počtu ČS či jejich rozložení). Jsou zde zahrnuti i někteří soutěžitelé disponující větším počtem ČS (např. PAP Oil, ROBIN Oil), tyto ČS jsou však často umístěny spíše v lokalitách poptávkově méně atraktivních (menší města, silnice nižší třídy apod.), nepokrývají celé území republiky apod. Na uvedený počet ostatních soutěžitelů připadalo v roce 2000 cca 54 % všech automobilových benzínů prodaných u ČS. Z toho je zřejmé, že podíl připadající na jednotlivé ostatní soutěžitele je velmi nízký oproti podílům dosahovaným účastníky řízení. Zmíněná vysoká četnost ostatních soutěžitelů působících na trhu (s ohledem na jen nepatrné podíly většiny z nich na trhu a dále i jejich často jen lokální působnost) není schopna významněji přispět k akceleraci hospodářské soutěže na celostátním trhu. Tito menší soutěžitelé mohou jen obtížně ovlivňovat cenovou hladinu PHM na celostátní úrovni a uplatňovat konkurenční cenovou nabídku uvedeného zboží (neboť nemají možnost rozložit případná rizika soutěže na více ČS, často též nemají takový přístup ke kapitálu, kterým by pokryli byť krátkodobé ztráty s riziky hospodářské soutěže spojené). V lokalitách, kde jsou vystaveni konkurenci nejvýznamnějších distributorů PHM, se tak tito menší soutěžitelé nejčastěji svou cenou PHM přizpůsobují cenám nejvýznamnějších soutěžitelů. Výjimku představují pouze soutěžitelé, kteří prodej PHM v dané lokalitě nerealizují jako svou hlavní hospodářskou činnost – viz např. některé firmy provozující též autobusovou či silniční nákladní dopravu, dále společnosti provozující hypermarkety s doplňkovým prodejem PHM, apod. I tito soutěžitelé jsou však schopni ovlivnit úroveň cen PHM jen v dané lokalitě, nikoli na celostátním trhu. Na celostátním trhu tak mezi sebou soutěží zejména významní distributoři PHM disponující sítěmi ČS s celostátní působností a dostatečným přístupem ke kapitálu, což jim umožňuje nejen pořizovat ČS v poptávkově atraktivních lokalitách, ale i celkově lépe eliminovat rizika hospodářské soutěže. Dále lze konstatovat, že na trhu nebyly zjištěny indicie o jednoznačné existenci tzv. cenového lídra, jehož chování se ostatní soutěžitelé přizpůsobují. I když Benzina disponuje oproti ostatním soutěžitelům výrazně rozsáhlejší sítí ČS, i vyšším podílem na trhu, není soutěžitelem upravujícím ceny PHM nezávisle na konkurenci a např. v roce 2001 v rozhodujících obdobích plošných zvýšení cen nezvyšovala ceny N 95 jako první. Iniciativa v tomto směru byla zaznamenána spíše ze strany účastníků řízení – nadnárodních společností, disponujících sítí ČS menšího rozsahu (avšak výkonově často efektivnější). 55/89

Z podkladů v řízení dále vyplynulo, že v maloobchodním prodeji PHM u ČS je pro účastníky řízení automobilový benzín mnohem citlivější komoditou v porovnání s naftou (jejíž největší objemy jsou obchodovány ve velkoobchodním prodeji), neboť převážná část veškerých automobilových benzínů dodávaných na tuzemský trh je prodávána prostřednictvím ČS. V ČR neexistuje v oblasti maloobchodního prodeje PHM žádná regulace např. v podobě určení minimálního odstupu vzdálenosti mezi budovanými ČS, ani předpisy bránící umísťování totemů s aktuálními cenami např. u dálnic či významnějších komunikací, či jakákoli cenová regulace. Je vcelku běžné, že u významnějších komunikací existuje vedle sebe více ČS různých soutěžitelů, a to v obou dopravních směrech. Maloobchodní prodej PHM u ČS se dále vyznačuje určitou vyšší cenovou transparentností, což platí z hlediska spotřebitelů typicky pro dílčí lokální informace o cenách; obtížněji již může spotřebitel získat aktuální komplexní přehled o prodejních cenách v celé síti konkrétního soutěžitele v daném časovém okamžiku. Prodejní ceny lze sledovat jak na totemech ČS umístěných u dopravních tras, tak také v nejrůznějších rozhlasových relacích, informujících motoristy o aktuálních prodejních cenách u ČS na konkrétních – např. významných trasách, dále v tisku apod. Samotní distributoři PHM, jejichž ČS se nacházejí v bezprostřední blízkosti (zejména v poptávkově atraktivních lokalitách), intenzivně monitorují ceny své konkurence. Účastníci řízení provádějí monitorování prodejních cen konkurence pomocí nájemců ČS a svých pracovníků. Nájemci ČS mají povinnost bezprostředně hlásit do centra prodejní ceny konkurence nacházející se v okolí jejich ČS. Vlastník ČS pak rozhodne, zda a jak bude jejich prodejní cena na tyto změny reagovat. Monitoring cen konkurence je prováděn v pravidelných intervalech určených centrálou, ale i operativně kdykoli některá konkurence změní ceny u ČS. Prováděním aktivního monitoringu cen konkurence tak účastníci řízení (významní soutěžitelé) uměle pro sebe zvyšují cenovou transparentnost na relevantním trhu. To zhoršuje podmínky pro jejich soutěž v ceně PHM, neboť jim to umožňuje provést okamžité vyrovnání prodejních cen na sníženou cenu PHM jejich relevantní konkurence. Tím dochází k utlumení cenového soutěžení a posunování soutěže do „necenové“ roviny. Dále platí, že poptávku spotřebitelů po automobilových benzínech stále ovlivňuje především cena. Prosté zveřejnění prodejních cen, které je obecně z hlediska spotřebitelů prospěšné, však takový účinek - tj. okamžitou reakci soutěžitelů na změny cen konkurence, nezpůsobuje. Právě v důsledku aktivního monitoringu prodejních cen konkurence mají prodejci možnost získat informace o snížení cen u konkurence podstatně dříve, než má významná část spotřebitelů možnost na toto snížení reagovat a změnit dodavatele PHM. Na trzích s charakterem soutěžního prostředí jaký platí pro daný relevantní trh, kde soutěžitelé (distribuující homogenní produkt) pro sebe aktivně zvyšují cenovou transparentnost, aby eliminovali na minimum rizika cenové soutěže, existuje vyšší riziko vědomého paralelního jednání a protisoutěžní spolupráce. (Zdroj: OECD 2001, Price Transparency). Platnost tohoto negativního vlivu umělého zvyšování cenové transparentnosti trhu na soutěž (cestou aktivního monitoringu ze strany prodejců PHM) potvrzuje i vyjádření Benziny, která v rozkladu proti zrušenému rozhodnutí Úřadu ze dne 6.10.2003 zdůvodnila, proč distributoři PHM při zvýšení ceny jedním z nich tohoto konkurenta následují: uvedla – cit. „každý z účastníků trhu přitom ví, že případným nenásledováním zvýšení cen (egoistická varianta) nezíská žádnou signifikantní výhodu, protože toto jeho chování bude odhaleno velmi brzy…a ostatní účastníci trhu tak sníží své ceny zpět dříve, než spotřebitelé vůbec zjistí, že daný účastník trhu je levnější“. Dalším charakteristickým rysem trhu PHM u ČS je rozdílná úroveň poptávky v zimním a letním období roku, kdy v letním období (tzv. motoristické sezóně, která dle vývoje objemu 56/89

prodaných litrů N 95 u ČS začíná cca v měsíci březnu a trvá až do října včetně) poptávka výrazněji roste. - V r. 2001 se průměrný objem prodeje N 95 u účastníků řízení připadající na 1 měsíc v období „motoristické sezóny“ pohyboval od 5 415 tis. litrů N 95 do 18 295 tis. litrů N 95, zatímco průměrný objem prodeje N 95 připadající na 1 měsíc v období měsíců leden, únor, listopad a prosinec 2001 se pohyboval od 4 720 tis. litrů N 95 do 14 896 tis. litrů N 95. Tato skutečnost je pravidelným, cyklicky se opakujícím rysem trhu PHM (obdobně je tomu i na jiných trzích - např. v létě klesá poptávka po zimním sezónním vybavení (lyžích apod.), v zimním období dochází k poklesu poptávky u stavebních činností a pod. Z hlediska časového je to pravidelná změna rozsahu poptávky po PHM v průběhu roku a tento charakteristický poptávkový rys ještě nezakládá odlišné časové vymezení relevantního trhu – na období tzv. motoristické sezóny a ostatní měsíce kalendářního roku (letní a zimní sezóny). Charakteristickým rysem trhu je, že jednotlivé druhy PHM jsou homogenními produkty. Spotřebitelé považují v rámci poptávky jednotlivé produkty (např. N 95), různých dodavatelů z hlediska účelu užití za zastupitelné. Tato vysoká míra zastupitelnosti platí i pro automobilové benzíny navzájem; použití benzínů nižšího oktanové čísla pro motorová vozidla, pro něž je z důvodu optimálního výkonu doporučen benzín s vyšším oktanovým číslem, nezpůsobuje nemožnost užití vozidla (i když může mít vliv na výkon motoru). Homogennost produktu vede distributory PHM k tomu, že se vůči spotřebitelům snaží odlišit (zvýraznit) při prodeji daného zboží – poukazováním na vyšší kvalitu svých produktů např. v souvislosti s aditivy (viz reklama) a zejména rozšiřováním svých služeb a zvyšováním jejich kvality. Obecně pak platí, že rozhodování spotřebitelů o koupi homogenního zboží od různých dodavatelů (a platí to i pro PHM) významně ovlivňuje cena tohoto zboží. Pro PHM současně platí, že se s rozvojem ekonomiky staly zbožím nezbytné potřeby, které se nepodařilo dosud v potřebném rozsahu nahradit alternativními zdroji. Závislost fungování ekonomiky na dodávkách PHM pak limituje míru poklesu poptávky, která i při uplatnění úsporných opatření nemůže klesnout pod určitou úroveň. Poptávková strana je tak do určité míry nucena odebírat PHM i při zvyšujících se cenách (nemá možnost přejít na alternativní zboží uspokojující stejný účel užití), přičemž se snaží (podnikatelská sféra i veřejný sektor) tyto zvýšené ceny přenést do svých nákladů, což se projevuje ve zvyšování cen dalšího zboží a služeb a negativním dopadem na spotřebitele. Pro prodej PHM je tak charakteristická nízká cenová elasticita poptávky, kdy spotřebitelé nijak výrazně nereagují na pokles ceny PHM na trhu výraznějším zvýšením své poptávky. Poptávka vykazuje určitou úroveň bez ohledu na výši ceny PHM, rozdíly v poptávce jsou pak dány zejména sezónností prodeje. Nízká cenová elasticita poptávky se projevila i u vývoje cen N 95 v r. 2001, kdy např. v měsíci květnu 2001 všichni účastníci řízení zvýšili své prodejní ceny N 95, což vedlo k celkovému zvýšení průměrné měsíční ceny tohoto zboží v rozpětí od 1,34 Kč/litr do 1,65 Kč/litr N 95 (bez DPH) oproti měsíci dubnu 2001; na toto zvýšení spotřebitelé nezareagovali snížením poptávky. S ohledem na výše popsanou kvalitu soutěžního prostředí na relevantním trhu lze konstatovat, že daný trh má některé rysy oligopolního trhu, což však nelze vykládat tak, že u relevantního trhu jde o oligopolní trh jako takový. Takovému zjednodušenému závěru odporuje celá řada objektivních faktorů. Je to značný počet soutěžitelů působících na relevantním trhu a také stupeň koncentrace daného trhu vyjádřená hodnotou Herfindahl Hirschmanova Indexu, kdy pro oligopolní trh je stupeň koncentrace dán od hodnoty 2 000 do 7 000 bodů, zatímco na daném relevantním trhu je hodnota koncentrace výrazně pod 1000 bodů. Jde tedy o trh nekoncentrovaný. Dále je to také skutečnost, že pro oligopolní trh by souhrn tržních podílů čtyř největších soutěžitelů na trhu měl být trvaleji vyšší nežli 40 %, což 57/89

v daném případě rovněž není naplněno. Aby trh vykazoval zákonitosti oligopolu, musí také tyto charakteristické rysy oligopolu na trhu dostatečnou dobu platit, aby byly sto vyvolat zákonitosti s nimi spojené (doba např. jednoho roku by k tomu nebyla dostatečným základem). Na tuzemském trhu PHM činil souhrnný podíl čtyř největších soutěžitelů činil v r. 2000 cca 38 %, v r. 2001 však již jen cca 34 %. Pro oligopolní trh je pak charakteristické, že soutěžitelé mají stejnou úroveň nákladů, což neplatí v daném případě. Soutěžitelé na relevantním trhu mají rozdílné náklady, vlivem rozdílných nákladů na provoz ČS, na vynaložené investice do rozvoje své sítě, na ekologii, reklamu, mzdy atd. Lze dále konstatovat, že přes vysokou četnost soutěžitelů na trhu maloobchodního prodeje PHM u ČS nefunguje na daném trhu dostatečně účinně hospodářská soutěž a je patrná tendence ke sjednocování cenové hladiny jednotlivých druhů PHM v celé úrovni trhu. Dopady chování účastníků řízení na relevantní trh Účastníci řízení byli v roce 2000 nejvýznamnějšími soutěžiteli působícími na relevantním trhu, nepůsobí jen v úzce vymezeném místním regionu, nýbrž disponují sítí ČS pokrývající území celé republiky; souhrnně provozovali v roce 2000 cca 36,31 % všech ČS působících na tuzemském trhu. Souhrnný podíl účastníků řízení na celkovém objemu relevantním trhu činil cca 46 %. Svým postupem při stanovení cen automobilových benzínů tak nepochybně ovlivňují hladinu cen automobilových benzínů v distribuční síti ČS v republice. U všech účastníků řízení (s výjimkou OMV) je převážný objem jejich celkových dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh realizován prostřednictvím ČS (viz výše). Z přehledu dodávek PHM jednotlivých účastníků řízení prostřednictvím ČS (r. 2000) je patrné, že u ČS převažoval objem prodeje automobilových benzínů nad objemem prodeje motorové nafty. Na celkovém objemu PHM dodaných prostřednictvím ČS se automobilové benzíny v roce 2000 podílely u jednotlivých účastníků řízení v rozpětí od 57,50 % do 69,64 %. Z uvedeného je zřejmé, že v distribučním kanálu ČS jsou automobilové benzíny pro účastníky řízení z hlediska jejich podnikání citlivějším zbožím, ve srovnání s naftou. Nejvýznamnějším reprezentantem automobilových benzínů z hlediska objemu dodávek je N 95. Platilo to i v roce 2000, kdy ještě byly realizovány dodávky i olovnatých benzínů. V roce 2001 (ukončení dodávek olovnatých benzínů) představoval N 95 rovněž největší podíl v celkovém objemu bezolovnatých benzínů dodaných na ČS; u jednotlivých účastníků řízení se dodávky N 95 na celkovém objemu automobilových benzínů dodaných jimi na ČS pohybovaly od 70,37 % do 89,06 %. V průměru představovaly jejich dodávky N 95 cca 80 % celkového objemu jejich dodávek automobilových benzínů na relevantní trh. Sladěný postup účastníků řízení při stanovení prodejních cen N 95 u ČS, který byl Úřadem zjištěn v období od 28.5.2001 až do konce listopadu r. 2001 - viz odůvodnění tohoto rozhodnutí v části ad B) – Shrnutí, bod II., se projevil u všech účastníků řízení zvýšením hladiny prodejních cen N 95 v uvedeném období, dále skokovým výrazným zvýšením jejich průměrné hrubé marže v červnu 2001 a následným trvajícím, výrazným zvýšením hodnot jejich průměrných měsíčních hrubých marží z prodeje N 95 ve druhé polovině r. 2001 až do konce listopadu r. 2001. Současně je třeba uvést, že účastníci řízení v uvedeném období svým sladěným chováním při stanovení prodejních cen N 95 způsobili zvýšení cenové hladiny N 95 na celém tuzemském trhu (neboť jedním z charakteristických rysů relevantního trhu je přizpůsobování prodejních cen malých soutěžitelů úpravám prodejních cen PHM prováděných nejvýznamnějšími soutěžiteli na trhu). Dále Úřad uvádí, že jednotliví účastníci řízení dodávají na relevantní trh významné objemy zboží (výtoče v síti jejich ČS jsou výrazně vyšší, nežli jsou výtoče menších 58/89

soutěžitelů), přičemž i dle úrovně jejich služeb pro spotřebitele jsou považováni za nejvýznamnější soutěžitele na tuzemském trhu. Výše uvedený podíl N 95 jimi jednotlivě dodávaný prostřednictvím ČS byl zjištěn z celé sítě jejich ČS, pokrývající území celé republiky (tedy z ČS nacházejících se v různých oblastech z hlediska poptávky). Podíl jejich dodávek N 95 na celkovém objemu automobilových benzínů dodaných jimi prostřednictvím ČS na trh tak lze považovat za dostatečně reprezentativní pro kvalifikovaný odhad Úřadu o výši podílu N 95 na celkovém objemu relevantního trhu. Úřadu není známa žádná skutečnost, která by vedla u ostatních soutěžitelů k závěru, že tito v celkovém objemu automobilových benzínů dodávaných jimi souhrnně prostřednictvím ČS na tuzemský trh, dodávali jako zásadně převažující jiný druh tohoto zboží (nežli N 95) – např. Natural 91, příp. Natural 98. Na základě všech uvedených skutečností dospěl Úřad s využitím kvalifikovaného odhadu k závěru, že zvýšení cenové hladiny N 95 k němuž došlo v důsledku sladěného chování účastníků řízení v období od 28.5.2001 do konce listopadu r. 2001 se projevilo nejméně u 80 % celého relevantního trhu. Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže Podle § 3 odst. 1 zákona dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí svým rozhodnutím nebo vyhláškou z tohoto zákazu výjimku. Podle § 3 odst. 2 zákona jsou zakázány m.j. zejména dohody, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, popř. o jiných obchodních podmínkách, o rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů atd. Ustanovení § 3 odst. 1 zákona plně dopadá jak na horizontální, tak i vertikální dohody. Horizontální dohody jsou dohody soutěžitelů (konkurentů), kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, tj. kartely v pravém slova smyslu. Kartelové dohody, zvláště ty o cenách, jsou považovány za nejzávažnější narušení soutěže. Legislativní zkratka „dohody narušující soutěž“ zahrnuje veškeré společné postupy či podnikatelské praktiky soutěžitelů, jejichž výsledkem je nebo může být narušení hospodářské soutěže. Společné postupy soutěžitelů narušující soutěž mohou mít formu dohod, rozhodnutí jejich sdružení či jednání ve vzájemné shodě. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů nabyl účinnosti 1.7.2001. Ochrana hospodářské soutěže na trhu zboží v době před účinností tohoto zákona byla zajištěna zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (ve znění změn a doplňků, provedených zákonem č. 495/1992 Sb., zákonem č. 286/1993 Sb. a zákonem č. 132/2000 Sb.). Uvedený zákon č. 63/1991 Sb. nabyl účinnosti 1.3.1991 a platil až do 30.6.2001; s účinností od 1.7.2001 byl tento zákon zrušen a nahrazen zákonem č. 143/2001 Sb. Obě citované právní normy shodně stanovily zákaz dohod mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže. V demonstrativním výčtu dohod (viz legislativní zkratka dále jen „dohody“) zejména zakázaných a neplatných jsou na prvním místě uvedeny dohody obsahující ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, případně o jiných obchodních podmínkách. Správní delikt zjištěný v tomto řízení Úřadem časově spadal do doby, na kterou se vztahoval jak zákon č. 63/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (doba od 28.5.2001 do 59/89

30.6.2001), tak současně platný zákon č. 143/2001 Sb. Za podstatné Úřad považuje, že uvedené jednání účastníků řízení (tj. společností AGIP Praha, Aral I, Benzina, Conoco, OMV a Shell,- popsané v předchozí části odůvodnění – viz „Zjištěné skutečnosti“) je protisoutěžním jednáním a tedy porušením zákona dle obou citovaných právních norem, na této skutečnosti se vydáním nového zákona účinného od 1.7.2001 nic nezměnilo. (Pozn.: Rovněž dle obou norem je takové jednání soutěžitelů postižitelné pokutou, a to ve shodně stanoveném rozsahu.) Z uvedeného důvodu Úřad ve výroku rozhodnutí deklaroval v období od 28.5.2001 do 30.6.2001 porušení v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v období od 1.7.2001 do konce měsíce listopadu uvedeného roku porušení zákona č. 143/2001 Sb. Pokud jde o uložení pokuty, ukládá se za porušení zákona č. 143/2001 Sb., který je účinný od 1.7.2001 (což bylo zdůrazněno i ve zrušeném prvoinstančním rozhodnutí). K porušení zákona jednáním účastníků řízení, se dále uvádí: Jednání ve vzájemné shodě je taková forma koordinace mezi soutěžiteli, kteří, aniž by dosáhli uzavření právně závazné (a tedy vynutitelné) dohody, nahrazují rizika soutěže vzájemnou kooperací. Obecně soutěžní právo za zakázané jednání ve vzájemné shodě pokládá určitý společně koordinovaný postup soutěžitelů, jemuž předcházely přímé nebo nepřímé vzájemné kontakty a kdy jejich nezávislé podnikatelské chování, resp. rizika soutěže, byla nahrazena jejich praktickou kooperací. Cílem kooperace či koordinace je odstranění nejistoty o budoucím chování těchto konkurentů, popř. jiných soutěžitelů na trhu, tedy aktivní eliminace rizik, která jsou jinak spojena s nekoordinovaným chováním soutěžitelů na trhu. To, že nejsou získány přímé důkazy takovéto kooperace či koordinace, nevylučuje, aby tato byla prokázána pomocí důkazů nepřímých. Nepřímým důkazem může být i takové chování soutěžitelů na trhu, jehož příčinu nelze vysvětlit jiným způsobem (jako například důvody vyplývajícími z charakteristiky daného trhu či působení ekonomických podmínek), nežli předchozím vzájemným ovlivněním. Důsledek se projeví na trhu sladěným příp. uniformním jednáním subjektů, které jsou jinak vůči sobě navzájem konkurenty, jež nekoresponduje se standardními soutěžními podmínkami na daném trhu. Naplnění skutkové podstaty jednání ve vzájemné shodě předpokládá existenci kontaktů mezi soutěžiteli, v jejichž rámci dochází k výměně informací přinejmenším umožňujících každému ze soutěžitelů stanovit své vlastní tržní chování v souladu se svými konkurenty (a to takových informací, které nejsou dostupné pouhým vnějším pozorováním trhu), dále projevy chování těchto soutěžitelů na trhu (např. stejnými časovými okamžiky zvýšení cen, příp. zvýšením cen u konkurentů v krátkém časovém okamžiku, či zvýšením cen na stejnou úroveň, apod.), které nasvědčují eliminaci rizik soutěže, přičemž tyto projevy chování nejsou odůvodněny fungováním charakteristických soutěžních podmínek na trhu a nelze je vysvětlit jinak, nežli jako důsledek předchozího vzájemného kontaktu. Jednání ve vzájemné shodě postihující prodejní ceny zboží patří mezi nejzávažnější porušení zákona - tzv. hard core cartels; vede k růstu cen zboží nad soutěžní úroveň a v konečném důsledku ke snížení konkurenčního tlaku na zvyšování efektivity nákladů a inovace. Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě došlo ke sladěným postupům nejvýznamnějších konkurentů na trhu při úpravách prodejních cen u nejvýznamnějšího reprezentanta automobilových benzínů, jímž je N 95 (přičemž jde o zboží nezbytné potřeby). Došlo k nim na trhu, kde s ohledem na kvalitu soutěžního prostředí se o významný podíl dělí jen několik silných soutěžitelů, přičemž zbývající díl trhu je rozmělněn mezi vysoký počet převážně malých/drobných soutěžitelů, z nichž 70 % provozuje pouze jedinou ČS (viz charakteristika trhu). Jednou z charakteristik relevantního trhu je, že jednání několika

60/89

významných soutěžitelů následuje většina velkého počtu těchto nepoměrně menších či drobných soutěžitelů na trhu. V daném případě všichni účastníci řízení (reprezentující nejvýznamnější soutěžitele na celostátním trhu automobilových benzínů) přistoupili ve dnech 28.5. - 31.5.2001 k výraznému zvýšení prodejních cen N 95 u svých ČS. Sladěný postup je doložen tím, že zvýšení prodejní ceny N 95 činilo u všech účastníků řízení blízkou částku, často zvyšovali o 1 Kč/litr N 95 (vč. DPH); v řadě zejména poptávkově atraktivních lokalit upravili účastníci řízení prodejní cenu N 95 na shodnou výši, příp. se jejich ceny jen nevýrazně lišily – viz též přehled cen v jednotlivých lokalitách výše. Sladěný postup je dále doložen tím, že všichni provedli zvýšení prodejních cen v krátkém časovém období 4 dnů, většina - 4 účastníci řízení, ve stejný den, ostatní účastníci jen s velmi omezeným časovým odstupem. Pro toto zvýšení prodejních cen neexistoval na trhu objektivní důvod ve vývoji vstupů. Rozhodující složkou prodejních cen N 95 jsou nákupní ceny tohoto zboží. Vývoj průměrných denních nákupních cen N 95 již v období před zmíněným zvýšením prodejních cen vykazoval klesající trend a na trhu nebyly žádné indicie pro možné očekávání opačného vývoje těchto nákupních cen (což také vývoj nákupních cen tohoto zboží v následujícím období potvrdil). V průběhu měsíce června r. 2001 všichni účastníci řízení dál tuto dosaženou hladinu prodejních cen N 95 na trhu udržovali (vývoj jejich průměrných denních cen ukázal jen zcela nepatrný, postupný trend poklesu cen v jednotkách haléřů) i přesto, že prokazatelně u všech účastníků řízení pokračoval trend poklesu průměrných denních nákupních cen N 95, a to výrazný. Žádný z účastníků řízení nevyužil tento výraznější pokles nákupních cen k efektivní soutěži uplatněním konkurenční cenové nabídky svého zboží. Toto chování se u všech účastníků řízení projevilo v měsíci červnu r. 2001 nárůstem průměrné měsíční prodejní ceny N 95 a rovněž skokovým, výrazným zvýšením průměrné měsíční hrubé marže na litr N 95 v daném měsíci. Průměrné měsíční nákupní ceny N 95 účastníků řízení v následujících měsících, a to červenci, srpnu, říjnu a listopadu r. 2001 vykazovaly výrazný a trvale klesající trend. Ani tento další pokles nákupních cen žádný účastník řízení nevyužil k efektivní soutěži. Naopak všichni účastníci řízení při svých úpravách prodejních cen N 95 tyto začali počínaje červencem 2001 snižovat jen v míře výrazně nižší, nežli činil pokles nákupních cen (viz vývoj průměrné měsíční prodejní ceny ve vazbě na vývoj průměrné měsíční nákupní ceny N 95 u jednotlivých účastníků řízení). Přitom účastníci řízení jsou významnými soutěžiteli na celostátním trhu (i s ohledem na rozložení jejich distribuční sítě ČS), kdy jeden každý představuje důvodné riziko, že v době snižování nákupních cen nemusí reagovat vzrůstem svých prodejních cen zboží, případně jejich dalším udržováním na zvýšené úrovni a namísto toho bude usilovat o zvýšení svého podílu na trhu vlastním individuálním způsobem jednání – stanovením nižší ceny svého zboží (čímž současně zabrání ostatním zvýšit ceny a tím i zvýšení cenové hladiny N 95 na trhu). Jako zcela atypický lze hodnotit v popsaném trendu poklesu nákupních cen ojedinělý vzestup nákupních cen N 95 v měsíci září r. 2001, kdy všem účastníkům řízení se oproti trvajícímu celkovému trendu poklesu průměrných měsíčních nákupních cen N 95 průměrná měsíční nákupní cena tohoto zboží výrazněji zvýšila. Reakce účastníků řízení na tento výkyv zvýšení nákupních cen pak i v tomto měsíci vykazuje nápadnou shodu chování, neboť u žádného účastníka řízení nedošlo ke zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny (ač její mírný trend poklesu v předchozím měsíci červenci a srpnu r. 2001 přinejmenším umožňoval zvýšení prodejní ceny N 95 v měsíci září r. 2001, příp. návrat na úroveň prodejní ceny N 95

61/89

v předchozích měsících). U všech účastníků řízení naopak došlo ke snížení průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v září r. 2001. Zatímco v období od ledna r. 2001 do dubna r. 2001 je na trhu u účastníků řízení patrný odlišný vývoj jejich chování nasvědčující individuálnímu stanovení prodejních cen N 95, čemuž odpovídá také rozdílný a u jednotlivých účastníků řízení diferencovaný vývoj průměrné hrubé měsíční marže na jednotku zboží, v následujícím období je na trhu patrná výrazná změna projevů chování, počínaje 28.5.2001 až do konce listopadu r. 2001 (výrazné zvýšení hladiny prodejních cen N 95, skokové zvýšení průměrných měsíčních hrubých marží počínaje měsícem červnem r. 2001 a jejich obdobný vývoj u všech účastníků řízení). Tento zcela atypický vývoj chování účastníků řízení na trhu (odlišný od jejich chování v r. 2000 i chování po část srovnatelného období r. 2002 – viz výše) prokazuje, že v období od 28.5.2001 do konce měsíce listopadu roku 2001 upravovali ve vzájemné shodě prodejní ceny N 95 u svých čerpacích stanic a realizovali tak na trhu shodný zájem zvýšit svou průměrnou měsíční hrubou marži připadající na jednotku daného zboží u ČS a kompenzovat tak své předchozí nízké výsledky hospodaření u ČS z počátečních měsíců (zejména měsíců ledna až dubna) r. 2001. Úřad uvádí, že shora uvedené období od 28.5.2001 do konce měsíce listopadu roku 2001 obsahuje prokazatelně signifikantní změny chování účastníků řízení. Popsaným postupem tak účastníci řízení pro sebe eliminovali rizika hospodářské soutěže (která jsou obvykle obsažena v jakékoliv nezávislé změně jednání soutěžitelů na trhu a která stojí v cestě dosažení shody v jednání soutěžitelů i profitu z takového jednání). Toto sladěné chování přineslo všem účastníkům řízení výrazné zvýšení jejich průměrné měsíční hrubé marže na litr N 95 v měsících červnu r. 2001 až listopadu r. 2001, převyšující úroveň jejich průměrné měsíční hrubé marže ve srovnatelných měsících r. 2000 a v měsících červenci, srpnu a říjnu r. 2001 převyšující též nejvyšší hodnotu průměrné měsíční hrubé marže dosaženou v prosinci r. 2000 (která se pohybovala od 3,86 do 4,36 Kč/litr N 95 bez DPH – viz výše). Jednání ve shodě o úpravách prodejních cen N 95 dále přineslo v r. 2001 všem účastníkům řízení zvýšení celkové výše průměrné hrubé roční marže z prodeje N 95 u ČS oproti výši průměrné hrubé roční marže v r. 2000, a to v rozpětí od 0,22 Kč/litr N 95 do 0,49 Kč/litr N 95, a to i přes kolísavé výše průměrné měsíční hrubé marže v počátečním období r. 2001 (zejména měsíců 2/2001 až 4/2001), které dosahovaly u všech účastníků řízení výrazně nižší hodnoty oproti srovnatelnému období r. 2000 (pozn.: jedinou výjimkou je měsíc březen r. 2001 u Benziny, která měla mírně vyšší marži v r. 2001 oproti výši v měs. březnu r. 2000). Hodnoty průměrné měsíční marže na litr N 95 v měsících červnu až září r. 2001 u všech účastníků řízení rovněž výrazně převyšovaly hodnoty průměrné měsíční hrubé marže dosažené jimi z prodeje N 95 ve shodných měsících (červen až září) r. 2002. Skutečnost, že Shell oznámil elektronicky provozovatelům svých ČS s platností pro oblast celé ČR, aby v pondělí 28.5.2001, nejpozději v 8.00 hod. ráno zvýšili („bez ohledu na aktuální ceny konkurence“) prodejní cenu N 95 o 1,- Kč/litr, přičemž uvedl též maximální cenu N 95, jaká má platit po zvýšení a vyzval je k poskytnutí informací o aktuální cenové hladině lokálního konkurenčního trhu do středy do 12,00 hod. (pozn. Úřad: tj. do 52 hod. po změně cen) – viz „MEMO“ spis č. 8, str. 125, potvrzuje zjištění Úřadu, že hospodářská soutěž byla narušena jednáním účastníků řízení při úpravách prodejních cen ve vzájemné shodě. S ohledem na všechny zjištěné skutečnosti nelze chování účastníků řízení hodnotit jako cenové následování tohoto soutěžitele. Zmíněná výzva dle názoru Úřadu nasvědčuje vysoké předchozí jistotě společnosti Shell, že významná konkurence se k jeho chování připojí. Jde o výzvu k provedení plošné změny ceny v celé síti ČS Shell. Plošná změna prodejní ceny vyžaduje vynaložení zvýšeného úsilí na její realizaci (popis úkonů viz výše); pokud by jednotlivý soutěžitel chtěl tzv. „testovat“ chování konkurence (zda mu zvýšení ceny umožní tím, že bude jeho aktivitu následovat), pak stěží bude provádět 62/89

rozsáhlou operaci (zvýšení ceny) v celé síti, nýbrž např. zvýší cenu jen v některém regionu. Požadavek zpětné informace od nájemců o reakci lokální konkurence až po 2,5 dnech nasvědčuje vysoké jistotě, že Shell nebude mít ztráty na výtočích (zákaznících) případným „marným pokusem o zvýšení ceny“, který by konkurence „neumožnila“. Úřad má k dispozici více takových „ MEMO“ z různých období. Ne ve všech je dán tak velký časový prostor pro zpětnou informaci o reakci konkurence. Např. je to „MEMO“ z 23.4.2001 (pondělí), týkající se 22 ČS v moravské oblasti s výzvou o neprodlené zvýšení prodejní ceny vyjmenovaných produktů (vč. N 95) na stanovené částky, aniž by v ní bylo uvedeno „bez ohledu na aktuální ceny konkurence“, kde informace o cenové hladině lokálního konkurenčního trhu jsou očekávány v úterý dopoledne do 11,00 hod. (tedy v mnohem kratším časovém intervalu) – spis č. 8, str. 121. Obdobně „MEMO“ z 10.5.2001 (čtvrtek) (spis č. 8, str. 123) pro týž okruh ČS s výzvou změny prodejních cen ihned (do 12,00 hod.), přičemž informace o cenové hladině lokálního konkurenčního trhu jsou očekávány v pátek 11.5.2001 do 14,00 hod. (opět za významně kratší dobu). Ve svých závěrech k předloženým odborným posudkům a námitkám účastníků řízení (viz dále) Úřad vysvětlil, že popsané chování účastníků řízení s ohledem na všechny zjištěné skutečnosti nelze hodnotit jako nevědomý paralelismus, neboť na trhu neexistovala žádná vnější příčina, která by takové nevědomky shodné chování účastníků řízení vyvolala či odůvodňovala. Relevantní trh není oligopolním trhem, pro který bývá cenové sledování uváděno jako jeden z projevů daného trhu. Nejedná se rovněž o cenové následování společnosti Shell; tato společnost nebyla „cenovým lídrem“ na tuzemském trhu, tj. soutěžitelem, který by měnil své prodejní ceny nezávisle na ostatní konkurenci a ovlivňoval tak soutěžní chování ostatních účastníků trhu (k tomu neměla samostatně dostatečný tržní podíl ani rozsah distribuční sítě ČS). Úřad rovněž s ohledem na své závěry k předloženým odborným posudkům účastníků řízení nepovažuje Shell za tzv. barometrickou firmu. S těmito skutečnostmi souvisí také materiál, který Úřad zajistil při šetření ve společnosti Benzina, zaslaný dne 15.2.2001 e-mailem ředitelem úseku pro jakost a vnější vztahy tehdejšímu generálnímu řediteli Miroslavu Debnárovi, který se týká srovnání vývoje cen v r. 2000 u ČS „u rozhodujících komodit“, a to N 95 a diesel (spis č. 5, str. 229). V bodě 3. závěrů se zde v souvislosti s nárůstem cen uvádí – cit. „konkurence čeká na nás“ - (pozn. Úřadu: tedy zda, případně jak na aktivity ostatních Benzina zareaguje). Úřad konstatuje, že aby účastníci řízení dosáhli potřebného záměru zvýšení svých výnosů, museli na převážné části relevantního trhu (který ostatně též v souhrnu zaujímají) vyloučit působení nedeformovaných ekonomických podmínek hospodářské soutěže a fakticky si na daném trhu přestat konkurovat. Cenová soutěž by negarantovala příp. by přímo zmařila dosažení jimi sledovaného záměru. Vývoj jejich jednání při úpravách prodejních cen N 95 v období od 28.5.2001 až do konce měsíce listopadu r. 2001 nekorespondoval s přirozenými tržními podmínkami v daném období. Vývoj nákupních cen N 95 měl u všech účastníků řízení již od druhé poloviny května r. 2001 a dál od měsíce června r. 2001 do konce r. 2001 trvale klesající trend (s jedinou výjimkou v měsíci září r. 2001 – viz výše). K tomu Úřad uvádí, že ve sledovaném období r. 2001 docházelo prokazatelně k postupnému poklesu cen ropy na světových trzích. Cena ropy (Londýn - ropa brent) v měsíci červnu 2001 činila 27,95 USD/barel a postupně se snižovala na hodnotu 19,13 USD/barel v listopadu 2001 – což je pokles cca o 30 % (v celkovém trendu poklesu cen ropy ve sledovaném období je patrné pouze výraznější zvýšení její ceny v jediném měsíci, a to v září r. 2001 proti předchozímu měsíci). Viz též údaje ČSÚ. Ve sledovaném období posiloval kurz české koruny ve vztahu k euru, ve vztahu k americkému dolaru začal postupně v uvedeném období výrazně posilovat (viz spis 9 str. 457 63/89

- 458). Celkové importy týkající se tohoto sektoru zůstaly v porovnání s předchozím obdobím shodné. Výše spotřební daně, stanovené u benzínu Natural 95 na základě zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, nebyla v tomto období změněna, nemohla tedy poznamenat vývoj ceny tohoto benzínu pro spotřebitele. Meziroční úhrnná míra inflace zveřejňovaná ČNB měla v tomto období dlouhodobě klesající trend (červen 5,5 %, listopad 4,2 %). Trendy vývoje vnějších makroekonomických ukazatelů nebyly tedy takového charakteru, aby vyvolávaly tlak na udržování vysoké cenové hladiny N 95, naopak vytvářely příznivé prostředí pro otevření konkurence. Úřad zdůrazňuje, že náklady na nákup N 95 dokládali účastníci řízení Úřadu již v korunách a tyto náklady na pořízení zboží se účastníkům řízení v průběhu popsaného období r. 2001 prokazatelně snižovaly (výjimkou je pouze měsíc září 2001). Ze všech důvodů popsaných v tomto rozhodnutí Úřad konstatuje, že chování účastníků řízení při úpravách prodejních cen N 95 u ČS ve sledovaném období není vysvětlitelné jinak, nežli předchozím vzájemným ovlivněním na základě jejich předchozích kontaktů. Ke zprostředkování si zájmu na společném postupu (jednání ve shodě) měli účastníci řízení mezi sebou řadu předchozích prokazatelných kontaktů v rámci ČAPPO, při nichž bylo dle zjištění Úřadu jednáno i o otázkách velmi úzce souvisejících s cenami PHM (viz diskuse k výši připravované spotřební daně, či k vlivu dotací na produkty, případně mimořádná porada představenstva ČAPPO z 26.6.2000 týkající se publikování cen PHM). Rovněž předávání téměř aktuálních (měsíčních) informací o vývoji jejich postavení v dodávkách automobilových benzínů zvlášť do obou distribučních kanálů - zejména pak na ČS, jim umožňovalo získat informaci o nepříznivém vývoji u jejich relevantní konkurence v počátečních měsících roku 2001 a tím o jejich možném budoucím chování na trhu. Míru jistoty o svém budoucím chování při úpravách prodejních cen automobilových benzínů pak navíc někteří účastníci řízení zvyšovali prostřednictvím vyjádření v tisku ohledně svých záměrů týkajících se chystaných úprav prodejních cen PHM. Vzhledem ke kvalitě soutěžního prostředí na relevantním trhu nejsou účastníci řízení vystaveni podstatné soutěži ze strany zbývajícího velkého počtu malých soutěžitelů. Tito přizpůsobují své chování chování významných konkurentů. Dopad porušení zákona na relevantním trhu se tak v důsledku specifik daného soutěžního prostředí projevil zvýšením cenové hladiny automobilových benzínů (u nichž je N 95 nejvýznamnějším reprezentantem), v rozsahu nejméně 80 % celého relevantního trhu (viz Dopady chování účastníků řízení na relevantní trh), k němuž došlo bez zřetele k relevantním ekonomickým podmínkám. Porušování zákazu jednání ve shodě o určení prodejních cen N 95 trvalo od 28.5.2001 do konce měsíce listopadu 2001. Projevilo se výrazně negativním dopadem na soutěž i na spotřebitele, přičemž přineslo účastníkům zvýšené výnosy v podobě výrazného zvýšení průměrných měsíčních hrubých marží připadajících na litr N 95 v uvedeném období (viz výše). Úřad dále pro celkové dokreslení chování účastníků řízení zpracoval odhad výnosu, kterých účastníci řízení mohli dosáhnout sladěným postupem při úpravách svých prodejních cen. Vyšel z nárůstu průměrné měsíční hrubé marže na litr N 95 v jednotlivých měsících – červnu r. 2001 až listopadu r. 2001 oproti shodným měsícům roku 2000, a zohlednil navíc míru inflace (která v jednotlivých měsících činila: červen – 5,50 %, červenec 5,90 %, srpen – 5,50 %, září 4,70 %, říjen 4,40 % a listopad 4,20 %). Důvodem je skutečnost, že růst inflace by mohl být důvodným impulsem ke zvýšení ceny PHM. Na základě objemu prodaných litrů N 95 v uvedených měsících r. 2001 byl zjištěn finanční výnos jednotlivých účastníků řízení, který se pohyboval v rozpětí od 38 mil. Kč až po 110 mil. Kč. V souhrnu činil výnos zjištěný u účastníků řízení cca 450 mil Kč (viz souhrnná bilance spis č. 9, str. 453 - 454). Úřad vzal 64/89

přitom v úvahu, že jde pouze o hrubý a čistě orientační odhad finančního výnosu účastníků řízení oproti shodnému období r. 2000 (přičemž žádný z účastníků řízení na základě výsledků svého podnikání na relevantním trhu dosažených v r. 2000 tento trh neopustil). S ohledem na výše popsané trendy vývoje vnějších ekonomických vlivů (které nebyly negativní) lze považovat vyčíslený výnos z posuzovaného jednání narušujícího hospodářskou soutěž za minimální a je tedy zřejmé, že výše výnosů účastníků kartelu mohla být ve skutečnosti ještě vyšší. Na základě všech provedených zjištění dospěl Úřad k závěru, že účastníci řízení AGIP Praha, Aral I, Benzina, Conoco, OMV a Shell porušili § 3 odst. 1 zákona tím, že ve vzájemné shodě určovali v období od 28.5.2001 do konce měsíce listopadu roku 2001 prodejní ceny Naturalu 95 u svých čerpacích stanic a realizovali tak společný zájem zvýšit své průměrné měsíční hrubé marže z prodeje tohoto zboží. Dále se Úřad zabýval naplněním subjektivní stránky porušení zákona ze strany účastníků řízení, tj. zda k porušení zákona došlo ze strany účastníků řízení úmyslně či z nedbalosti. Dospěl k závěru, že ze strany všech účastníků řízení došlo k úmyslnému porušení zákona (ve formě úmyslu přímého). Účastníci řízení chtěli porušit zájem chráněný tímto zákonem, jímž je zájem na fungování férové hospodářské soutěže na základě tržních podmínek a způsobit tento následek, neboť bez tohoto porušení zákonem chráněného zájmu by neměli žádnou jistotu dosažení zamýšleného cíle (zvýšení výnosů z prodeje N 95), tj. dosažení prospěchu z tohoto sladěného postupu. K tomu, aby účastníci řízení dosáhli v uvedeném období (viz výše) vyšších výnosů, potřebovali navzájem mezi sebou vyloučit působení podmínek férové hospodářské soutěže, tzn. eliminovat prostřednictvím vzájemně sladěného chování při stanovení prodejních cen rizika pro své podnikání, která s sebou nekoordinované soutěžní podmínky obvykle přinášejí. Chtěli tedy vědomě vyloučit soutěž mezi sebou, nešlo o pouhé srozumění se s následkem, který na trhu způsobí. Praxe v EU Ve smyslu čl. 81/1 Smlouvy o založení ES jsou zakázané veškeré dohody mezi soutěžiteli, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Pod pojem dohody jsou řazena veškerá písemná ujednání, jednání ve vzájemné shodě, rozhodnutí nejrůznějších sdružení podnikatelů. Výklad pojmu jednání ve vzájemné shodě (concerted practices) pak obsahuje řada rozhodnutí orgánů EU. Např. rozsudek Evropského soudního dvora ze 14.7.1972 ve věci Komise v. Imperial Chemical Industries Ltd. potvrdil rozhodnutí Komise, že výrobci barviv porušili čl. 85 odst. 1 (dnešní čl. 81/1) Smlouvy o založení ES tím, že při zvyšování cen barev jednali ve vzájemné shodě. Dle rozhodnutí ESD bylo prokázáno, že podniky se předem vzájemně informovaly o postupu, který zamýšlejí provést tak, aby každý z nich mohl regulovat své chování s předpokladem, že stejně se bude chovat i jeho konkurent. V důsledku tohoto jednání konkurenti eliminovali veškerou nejistotu o budoucím chování ostatních a tím současně i značnou část rizika obvykle obsaženého v jakémkoli nezávislém rozhodnutí o změně chování na trhu. Komise stanovila 3 znaky, jež musí vykazovat jednání ve vzájemné shodě. Musí být na trhu patrná určitá míra kooperace nebo koordinace chování podniků, která nahradila jejich nezávislé chování. Cílem jednání ve shodě je preventivní odstranění pochybností o budoucím chování konkurentů. Konečně, koordinace musí být dosaženo pomocí přímého nebo nepřímého kontaktu mezi soutěžiteli. Nestačí pouze náhodné nebo nevědomky shodné chování podnikatelů vynucené změnami na trhu. Z rozhodovací praxe Komise i Evropského soudního dvora tedy vyplývá, že, pokud dochází ke shodnému cenovému chování na trhu a je prokázán úzký kontakt mezi soutěžiteli (nebo např. výměna důvěrných informací mezi soutěžiteli), lze konstatovat jednání ve

65/89

vzájemné shodě, je-li toto jediným přijatelným vysvětlením tohoto chování a neexistuje pro ně alternativní vysvětlení vyplývající z působení tržních sil a dalších podmínek charakteristiky daného trhu (viz např. rozsudek ESD C – 89/85 a násl. – A. Ahlstrom Osakeyhtio v. Commission, případně též rozhodnutí Komise IV/29.021 BP Kemi/DDSF, OJ 1979 L 286/32). V rozhodnutí týkajícím se např. případu Imperial Chemical Industries Ltd bylo konstatováno, že lze dovodit jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě tam, kde je zřejmé, že podmínky na relevantním trhu nejsou výsledkem volné soutěže (a nejsou důkazy o dohodě). Ačkoliv pojem jednání ve vzájemné shodě předpokládá kontakt mezi stranami, lze dovodit, že k takovému kontaktu došlo - i když přímé důkazy nejsou dostatečné, pokud je nepochybné, že jednání podniků může být pouze výsledkem sladěného postupu. Úřad konstatuje, že obdobný přístup při posuzování zakázaných dohod včetně jednání ve vzájemné shodě mezi soutěžiteli platí také dle českého zákona o ochraně hospodářské soutěže. Pokud jde o praxi Komise při přechodu odpovědnosti na nástupnický subjekt v případech zániku účastníka řízení bez likvidace (universální sukcese) v průběhu řízení, odkazuje Úřad na případy zmíněné v druhostupňovém rozhodnutí ze dne 5.2.2004. Námitky účastníků řízení v průběhu řízení V průběhu řízení, zejména též v rozkladech podaných proti zrušenému prvoinstančnímu rozhodnutí Úřadu, vznesli účastníci řízení řadu námitek, z nichž některé Úřad zohlednil při vydání tohoto rozhodnutí (námitky týkající se zpřístupnění podkladů označených za obchodní tajemství, zpřesnění popisu relevantního trhu, kontaktů na ČAPPO, vliv výkazů ČAPPO, vyjádření některých účastníků řízení v tisku, diferenciace pokut apod.) K dalším - z hlediska závěrů tohoto rozhodnutí - zásadním námitkám účastníků řízení, zaujímá Úřad toto stanovisko: •

Námitky k vymezení trhu z hlediska výrobkového

Účastníci řízení namítali, že z hlediska výrobkového měl být trh vymezen jako maloobchodní trh s pohonnými hmotami (zahrnujícími automobilový benzín, naftu a LPG). Poukazovali přitom jak na evropskou praxi – např. rozhodnutí Komise v případě BP/Mobil, tak na rozhodnutí Úřadu – č.j. S 35/02, S 137/02 nebo S 111/01. K tomu Úřad uvádí, že všechna rozhodnutí, na která účastníci řízení odkazují, jsou rozhodnutími o fúzi – a to i pokud jde o rozhodnutí Úřadu (2 fúze EON x BP p.lc. a dále převzetí ČS státního podniku Benzina v likvidaci Čeprem). K vymezení trhu z hlediska výrobkového Úřad uvádí, že v případech fúzí, kdy předmětem je převod podniku či nabytí kontroly nad ním, je trh vymezován zpravidla šířeji, nežli je tomu v případech řízení dohod narušujících soutěž. U protisoutěžních jednání je třeba zkoumat, na jakém trhu se jeho negativní účinky projeví. Protisoutěžní jednání bylo zjištěno u maloobchodního prodeje N 95 u ČS spotřebitelům. S ohledem na výše popsanou vzájemnou nezastupitelnost jednotlivých druhů PHM (benzínů, motorové nafty a LPG) pro účely užití z hlediska spotřebitelů nemůže být relevantním trhem „trh PHM“. V expertním posudku „Mechanismus tvorby cen a tržního chování na trhu s automobilovými benzíny v České republice“ předloženém společností OMV se uvádí, že relevantní trh lze vymezit výrobkově nejpřesněji jako trh automobilových benzínů (dokonce jen za předpokladu časového vymezení v délce 1 rok), a nikoli jak jej vymezil Úřad jako trh automobilových benzínů dodávaných konečným spotřebitelům prostřednictvím ČS.

66/89

Úřad odkazuje na objasnění odlišnosti vztahu nabídky a poptávky v obou distribučních kanálech - velkoobchodním trhu s automobilovými benzíny a maloobchodním trhu s týmž zbožím u ČS, i důvody, proč je relevantní danému případu maloobchodní trh s automobilovými benzíny u ČS. Není přitom jasné, o co posudek své tvrzení opírá, neboť se v něm dále uvádí, že cit.: „Z informací, které nám byly poskytnuty, nelze jednoznačný závěr o konkrétním produktovém vymezení relevantního trhu provést“. •

Námitky k vymezení trhu z hlediska geografickému

Námitky poukazovaly, že z hlediska geografického měl být trh vymezen jako trh místní, dle jednotlivých regionů. Svědčí pro to dle účastníků řízení skutečnost, že prodejní ceny PHM obecně vykazují značné meziregionální rozdíly, konkurence se odehrává v okolí jednotlivých ČS. Z dlouhodobého sledování trhu nezjistil Úřad žádné významné rozdíly v nabídce a poptávce mezi jednotlivými regiony; na všech prodejních místech (ČS) v ČR probíhá nabídka a poptávka za homogenních podmínek. Nabídka PHM na ČS se v žádné lokalitě charakteristicky trvale zásadně neodlišuje z hlediska sortimentu PHM, kvality a dostupného množství od nabídky PHM ČS v ostatních lokalitách v republice, a rovněž poptávka po daném zboží - jeho sortimentu, kvalitě, dostupném množství i ceně k uspokojení účelu jeho užití není v žádném regionu zásadně odlišná od regionů ostatních. Pohyby cen ukazují někdy vyšší, jindy naopak nižší ceny v příhraničí, či Praze, příp. na jiných místech. Kolísavý charakter prodejních cen u ČS na různých místech je běžným jevem daného trhu. V rámci sítě ČS je uplatňována na celostátním trhu jednotná obchodní politika, kdy účastníci řízení vytvářejí své strategie pro národní úroveň a své výsledky srovnávají rovněž s významnými s soutěžiteli, působícími svými sítěmi ČS rovněž na celostátním trhu. Skutečnost, že jednotná (celostátně uplatňovaná) strategie (centrální nákup zboží, jednotné prodejní podmínky pro celou síť atd.) zahrnuje i pružné zohlednění lokální konkurence, neznamená, že se soutěž odehrává na dílčích, mnoha místních trzích. Obdobně je tomu např. u obchodních řetězců, které v rámci svého konkrétního hypermarketu nepochybně přihlížejí k chování ostatních maloobchodních prodejců v jeho okolí, avšak své výkony porovnávají (soutěží v nich) s ostatními obchodními řetězci, disponujícími rovněž sítí prodejen s celostátní působností. •

Námitky k vymezení trhu z hlediska časového

Účastníci řízení nesouhlasí s vymezením časové dimenze trhu jako trhu trvalého, a to především z důvodu výkyvu poptávky v době zimní a letní sezóny, jež podle nich opodstatňuje vymezení trhu samostatně jako trh „letní sezóny“ a trh „zimní sezóny“. Úřad konstatuje, že takové vymezení relevantního trhu z hlediska časového jen proto, že jsou v uvedených obdobích patrné rozdíly v objemu poptávky, není odůvodněné. Časová dimenze trhu nezávisí pouze na nakupovaném objemu zboží. Podmínky, za nichž je dané zboží v průběhu celého roku na jedné straně pravidelně nabízeno a na druhé straně poptáváno k uspokojení požadovaného účelu, jsou totožné. Spotřebitelé nepoptávají v obou sezónách odlišné zboží (kvalitu apod.). Výkyv objemu poptávky v obou obdobích roku se trvale cyklicky každoročně pravidelně opakuje, je to však poptávka po tomtéž zboží po dobu celého roku. Podobně v prodeji řady zboží kolísá zájem spotřebitelů v průběhu roku (stoupá v letním období, klesá v zimním období) a tato skutečnost nezakládá odlišné časové vymezení trhu, neboť jde o nabídku a poptávku téhož zboží probíhající trvale (byť s pravidelnými výkyvy). •

Námitky k okruhu účastníků řízení

Další námitky se týkaly okruhu účastníků řízení, kdy není zřejmé, proč nejsou mezi účastníky řízení také další soutěžitelé působící na trhu a disponující také větším počtem ČS, příp. jakými kritérii Úřad hodnotil účastníky řízení jako nejvýznamnější soutěžitele na trhu. 67/89

K tomu Úřad uvádí, že se v řízení zaměřil na chování účastníků řízení jako nejvýznamnějších soutěžitelů na trhu z hlediska celé řady kritérií: - tržní podíl, velikost a kvalita sítě ČS (v této souvislosti neposuzoval např. chování Benziny s.p., která rovněž disponovala vysokým počtem ČS, avšak často tzv. zastaralého typu bez možností rozvoje služeb pro zákazníky), rozložení ČS v rámci celé republiky, orientace umístění těchto ČS (zda jsou orientovány na tzv. poptávkově atraktivní lokality, případně převažuje umístění u silnic nižší třídy), možnosti přístupu ke kapitálu a investice do rozvoje sítě ČS, do reklamy, zkvalitňování služeb pro zákazníky apod. Vzal přitom v úvahu, že někteří další soutěžitelé na trhu s ohledem např. na jejich tržní podíl (Total, ESSO), počet ČS, případně jejich lokalizace (koncentrace ČS jen na Moravě – viz Slovnaft), příp. umístění ČS převážně v poptávkově méně atraktivních oblastech (u silnic nižší třídy, apod. – viz ROBIN Oil), nemají takovou možnost zasáhnout do hospodářské soutěže na celostátním trhu jako účastníci řízení. • Námitky, že posuzované chování účastníků řízení lze vysvětlit jinak, nežli jejich vzájemným ovlivněním, a to jako důsledek oligopolního charakteru daného trhu. Na oligopolním trhu, vyznačujícím se takovým stupněm cenové transparentnosti, jaká je u daného relevantního trhu, je typickým jevem tzv. cenové následování, tedy nevědomé paralelní jednání. Všichni účastníci řízení obdobně namítali, že jejich chování vyplývá z oligopolního charakteru daného trhu a ze skutečnosti, že na oligopolním trhu, vyznačujícím se takovou cenovou transparentností, jaká je u daného relevantního trhu, je typickým jevem tzv. cenové následování. Soutěžitelé jsou si vědomi, že u daného vysoce homogenního zboží je jedním z nejdůležitějších odlišovacích kriterií z hlediska preferencí spotřebitelů cena tohoto zboží, proto relevantní konkurence těsně sleduje své chování na trhu a to vede k jejich velmi blízkým prodejním cenám daného zboží a snižuje motivaci ke snižování cen, resp. znemožňuje konkurentovi dosáhnout výraznějšího podílu na trhu dlouhodobějším udržováním cen na nižší úrovni. Např. Conoco v rozkladu uvedlo, že žádný ze soutěžitelů nehodlá konkurenci ani na okamžik ponechat soutěžní výhodu nižších cen vedoucí k vyšším prodaným objemům v případě poklesu cen, nebo naopak výhodu vyšších zisků v případě delšího plošného růstu cen, kdy by výhodu získal soutěžitel, který by trend jako první vystihl. Na podporu svých argumentů předložili někteří účastníci řízení odborné posudky (viz dále). Benzina předložila posudek zpracovaný prof. RNDr. Jiřím Hlaváčkem, CSc. Předmětem tohoto posudku je analýza časových řad prodejních a nákupních cen benzinu Natural 95 účastníků řízení v období od konce května do prosince 2001; cílem bylo posoudit, zda se v konkrétním případě jednalo o kartel nebo o cenové následování. Ke zpracování posudku byly použity zejména časové řady denních prodejních cen N 95 jednotlivých účastníků řízení, průměrné měsíční prodejní a nákupní ceny N 95 jednotlivých účastníků řízení (v rozsahu zpřístupněném Úřadem) a veřejně přístupná data Českého statistického úřadu. Analýzou poskytnutých údajů (při využití regresní a korelační analýzy) dospěl prof. RNDr. Jiří Hlaváček, CSc. k závěru, že chování prodejců PHM ve zkoumaném období v zásadě koresponduje s modelem oligopolního trhu, na kterém dochází k cenovému následování. Hypotézu, že zvýšení prodejních cen benzínu N 95 ve zmíněném období r. 2001 bylo projevem cenového následování, však nebyl autor schopen – mimo jiné z důvodu nedostatečné datové základny – dokázat, ani na základě dostupných údajů vyvrátit.

68/89

Posudek hovoří o tom, že maloobchodní trh s pohonnými hmotami lze z mikroekonomického hlediska charakterizovat jako oligopolní - je transparentní, působí na něm pouze několik velkých soutěžitelů, objem jejichž prodejů výrazně převyšuje objem prodejů jiných, drobných soutěžitelů působících na tržním lemu (str. 6 posudku). Dále uvádí, že v situaci oligopolu je pro všechny prodejce výhodnější cenové následnictví než cenová soutěž, přičemž abnormální zisk cenového vůdce je oproti ostatním soutěžitelům (cenovým následníkům) vyšší (str. 6 posudku). V posudku se dále uvádí, že časová řada, kdy Úřad sledoval porušení, není dostatečně dlouhá k prokázání, zda se jednalo o kartel či jednání ve shodě; dostatečným by bylo období nejméně 5 let. Dále, že typickým projevem koluzivního kartelu je, že reakce členů na cenový impuls se výrazně liší od reakce ostatních prodejců působících na trhu, k čemuž v posuzovaném případě s největší pravděpodobností nedošlo (str. 8 posudku). K tomu Úřad uvádí, že úvahy obsažené v posudku jsou založeny na premise oligopolního charakteru trhu maloobchodního prodeje PHM. K tomu je třeba uvést, že účastníci řízení jsou sice nejvýznamnějšími soutěžiteli na trhu, ale nemají tržní sílu požadovanou pro oligopolní trhy. Úřad poukazuje na to, že o oligopolní trh se jedná, převyšuje-li suma tržních podílů 4 největších firem na trhu 40 % (Zdroj: State University of New York, University of North Florida, www.unf.edu). V roce 2000 činil souhrn tržních podílů 4 největších účastníků řízení dle objemu dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh přes čerpací stanice cca 38 %, v r. 2001 poklesl na cca 34 %. Na tuzemském trhu tak podíly 4 největších soutěžitelů v souhrnu nepřesahují 40 %, čímž není naplněn jeden ze znaků oligopolního trhu. Hodnota Herfindahl-Hirschmanova Indexu v roce 2000 pro relevantní trh činila výrazně méně než 1 000 bodů, což nenasvědčuje oligopolnímu charakteru daného trhu. Pro oligopolní trhy se hodnota Indexu HHI pohybuje v rozmezí 2 000 – 7 000 bodů. Nejsou splněny ani další charakteristické rysy oligopolu, jako např. malý počet firem, který při svém rozhodování o výstupu a ceně bere v úvahu reakce konkurentů, přičemž každá z tohoto malého počtu firem je dostatečně velká, aby ovlivnila tržní cenu. Tato struktura soutěžního prostředí není rovněž na relevantním trhu naplněna. Úřad též poukazuje na závěr učiněný v rozhodnutí - Case 48-69 ze dne 14.7.1972, Imperial Chemical Industries, kde ESD dospěl k závěru, že 10 výrobců barev se společným podílem 80 % na trhu nepodporuje závěr o oligopolním trhu. Tyto skutečnosti odporují tvrzení posudku, že jde v daném případě o oligopolní trh. Z uvedeného důvodu nelze u daného relevantního trhu (automobilových benzínů u ČS) hovořit o paralelním chování soutěžitelů při úpravách prodejních cen jako o jeho typickém rysu a vysvětlovat jím Úřadem zjištěné nápadně shodné chování účastníků řízení při úpravách prodejních cen. Paralelní chování bývá důsledkem nejčastěji oligopolní struktury trhu. Tvrzení v posudku, že reakce ostatních soutěžitelů působících na trhu na cenové impulsy by měly být odlišné od členů kartelu, aby se potvrdilo podezření na koluzivní jednání, nerespektuje základní charakteristiku kvality soutěžního prostředí a chování menších a drobných konkurentů (viz výše). K požadavku na sledování chování soutěžitelů za delší časové období Úřad uvádí, že porovnatelnost údajů tak dlouhého období (5 let) se snižuje z důvodu vývoje kvality soutěžního prostředí (viz např. získávání sítí ČS menších soutěžitelů – poslední době např. sítě TOTAL, významnými soutěžiteli) a zdůrazňuje, že chování účastníků řízení analyzoval z hlediska podezření na porušení zákona za dobu cca 2,5 let, což považuje za dostatečně vypovídací časové období. • Námitkám účastníků řízení, že potřebovali ve sledovaném období 2001 (kdy došlo k rozvoji motoristické poptávky) vyrovnat ztrátu z počátečních měsíců r. 2001 a proto 69/89

všichni navzájem nezávisle zvýšili své ceny N 95, což odpovídá chování tržního subjektu orientujícího se na dosahování zisku v soutěži, Úřad nemůže přisvědčit. Poukazuje na skutečnost, že v počátečním období r. 2001 nebyla hospodářská situace všech účastníků řízení stejně nepříznivá – viz vývoj jejich průměrných měsíčních marží; ne každý z nich by např. potřeboval k dosažení své rentability zvyšovat prodejní ceny N 95 v následujícím období v témže čase (v posledních dnech měsíce května r. 2001), či o takovou výši. Ve fungujícím tržním prostředí by žádný z nich neměl záruku, že se mu podaří kompenzovat ztráty z určitého období zvýšenými cenami (a tím tržbami) v období následujícím (a to ani při očekávání rozvoje poptávky). Dále je třeba uvést, že účastníci řízení měli v prvních měsících r. 2001 individuálně různě nízké úrovně průměrných měsíčních marží z prodeje N 95; v případě zvýšení jejich prodejní ceny v té době by spotřebitelé nekoupili podstatně nižší objem tohoto zboží (případný určitý pokles poptávky by byl kompenzován vyššími tržbami). Vývoj prodejních cen v počátečních měsících r. 2001 však nasvědčuje, že docházelo k soutěži v ceně produktu. Potvrzují to i vyjádření účastníků řízení k dotazu Úřadu, proč nezvýšili své prodejní ceny již na počátku r. 2001 (např. v měsíci únoru), kdy nákupní ceny rostly - přičemž prodejní cena naopak klesala (viz výše). Bylo sděleno, že pokus o zvýšení cen byl učiněn, konkurence však toto zvýšení nedovolila. Obdobně OMV ve svém rozkladu zmiňuje, že Shell se již v měsíci březnu a dubnu 2001 snažil o zvýšení svých prodejních cen, na které však konkurence nezareagovala a Shell byl nucen ceny opět snížit. Účastníci řízení si tedy odporují, tvrdí-li na jedné straně, že cenová soutěž na trhu není možná (vede k tomu, že v konečném důsledku z takového kroku ztratí všichni) a na druhé straně argumentují svou nepříznivou situací v důsledku konkurenčního prostředí. Úřad nezpochybňuje, že sníží-li na relevantním trhu významný soutěžitel výrazněji své prodejní ceny, vytváří tlak na ostatní soutěžitele ke snížení cen, neboť jinak jim hrozí odliv poptávky směrem k soutěžiteli, jehož cena je výrazně nižší. Neplatí však, že relevantní konkurent, který zvýší výrazně a plošně své prodejní ceny automobilových benzínů, vytváří tlak na ostatní relevantní konkurenci ke zvyšování jejich cen. Naopak se takový soutěžitel vystavuje nejistotě, že relevantní konkurence (případně jen některý z těchto soutěžitelů) jeho snahu zmaří tím, že setrvá se svými cenami na nižší úrovni; ve fungujícím konkurenčním prostředí nemá žádnou záruku/jistotu dosažení vyšších zisků z takového kroku. Pravděpodobnost jejich dosažení se však významně zvyšuje, zprostředkuje–li si relevantní konkurence navzájem ujištění o připojení se k takovému zvýšení cen jednoho z nich (a nekonkurování si cenou, neboť z takového kroku „ztratí“ všichni). Vzhledem k nízké elasticitě poptávky pak na takovém kroku profitují všichni takto kooperující účastníci, přičemž pro dosažení profitu všech je třeba, aby zvýšení provedli v relativně krátkém časovém úseku, dříve, nežli poptávka zaznamená možnost nákupu za nižší ceny u některého z nich. • Expertní posudek zpracovaný Ing. Alenou Zemplinerovou, CSc. (Národohospodářský ústav Akademie věd) a RNDr. Eugenem Kováčem (CERGE-EI, Univerzita Karlova) předložený OMV. Tento posudek nejprve popisuje základní teoretické poznatky vztahující se k fungování oligopolních trhů, následně aplikuje tyto poznatky na trh s PHM, resp. automobilovými benzíny v České republice, a v závěru odpovídá na konkrétní dotazy položené zadavatelem (tj. společností OMV): 1) K úkolu popsat základní charakteristiky oligopolního trhu, jsou tyto teoreticky rozebrány v části 2.1 posudku (obsahuje předpoklady a charakteristiky oligopolního trhu, modely oligopolních trhů včetně jejich popisu v rámci teorie her). 2) Na otázku, zda trh s PHM (konkrétně s automobilovým benzínem Natural 95) v ČR vykazuje znaky oligopolního trhu, je v kapitole 3 posudku provedena analýza, z níž zpracovatelé uzavírají, že trh s pohonnými hmotami (konkrétně s automobilovým

70/89

benzínem Natural 95) v ČR vykazuje znaky oligopolního trhu s homogenním produktem. Zároveň posudek uvádí, že tento trh splňuje následující předpoklady specifikované Carltonem a Perloffem: - Spotřebitelé přijímají ceny (existuje velmi mnoho spotřebitelů, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu výrobku). - Spotřebitelé považují výrobek, který vyrábí firmy na daném trhu za identický (homogenní). - Počet firem na trhu je konstantní v čase (překážky bránící vstupu na trh jsou ve zkoumaném období významné). - Malý počet firem má agregovanou tržní sílu (tzn. mohou stanovit cenu nad mezními náklady). - Každá firma rozhoduje buď o své ceně nebo o vyrobeném množství (předpoklad, že ostatní proměnné nemají významný vliv na poptávku). Rozhodování o cenách popisuje Bertrandův model, rozhodování o množství Cournotův model; oba lze popsat v rámci teorie her s použitím konceptu Nashovy rovnováhy. K tomu Úřad uvádí. I když spotřebitelé nemají výraznou možnost ovlivnit cenu automobilových benzínů, nejsou z této možnosti absolutně vyloučeni. Jak Úřad ověřil, distributoři PHM ve své strategii také zvažují, zda dle okolností na trhu dají přednost kriteriu tržeb či objemu prodaných litrů. Obecně platí, že rozhodujícím kriteriem o volbě dodavatele daného produktu hraje u spotřebitelů stále cena produktu, jakkoli stále více zohledňují při svém rozhodování i jiná hlediska, jako je úroveň služeb u ČS dodavatele apod. I když výstavba či koupě ekologicky řešené ČS včetně služeb představuje dle sdělení účastníků řízení značkou investici (cca kolem 40-50 mil Kč), vstupují na trh soutěžitelé s nadzemními nádržemi, jejichž vstupní náklady jsou řádově nižší – viz vyjádření Agip ČR, spis 13, str. 2159 a). Dále dochází k rozšiřování počtu soutěžitelů provozujících ČS na velmi dobré úrovni - viz hypermarkety, jichž v posledních letech přibylo a tím i ČS jimi provozovaných. Nelze pak na daném trhu hovořit o „konstantním stavu“ z hlediska počtu firem a neplatí jednoznačně ani vysoké bariéry vstupu na trh. Není naplněno rovněž kriterium agregované tržní síly malého počtu soutěžitelů požadované pro oligopolní trh (viz výše uváděná suma tržních podílů 4 největších firem na trhu, převyšující 40 %). Výše tržních podílů 4 největších účastníků trhu (a současně účastníků řízení) dle objemu dodávek automobilových benzínů na tuzemský trh přes ČS byla v r. 2000 nižší a dalším roce se ještě snížila (viz výše). Z uvedeného vyplývá, že není naplněn další ze znaků oligopolního trhu. Každý soutěžitel pak provádí rozhodování o své ceně nebo vyrobeném množství; není to odlišný znak specifický pro daný relevantní trh. Jakýkoliv model oligopolu však vychází z předpokladu, že oligopolisté mohou ovlivnit rovnovážnou cenu na trhu, protože mají velkou tržní sílu (z toho vychází Bertrandův i Cournotův model). K tržní síle na relevantním trhu – viz výše. Dále Úřad uvádí, že oba zpracovatelem zmíněné modely jsou založeny na předpokladu, že v odvětví existují pouze dvě firmy (tj. jde o duopol); tento předpoklad není na tuzemském trhu s pohonnými hmotami splněn, neboť v roce 2000 působilo na tomto trhu 344 subjektů a i významných soutěžitelů je více, nežli uvažuje modelový případ. Oba zmiňované modely (Bertrandův i Cournotův) dále předpokládají, že na základě historických dat nebo marketingových studií lze určit celkovou poptávkovou funkci a ta je statická a předvídatelná. To však neplatí v okamžiku 71/89

kdy dojde k nepředvídané anomálii (např. ceny prudce vzrostou); pak není možné tyto oligopolistické modely aplikovat a shodný cenový vývoj lze spíše vysvětlit koluzivním jednáním. (Zdroj: Competition Commission Guidelines: Market Investigation). Soutěžitelé na oligopolním trhu musí mít navíc podle předkládaných modelů stejné náklady, což vzhledem k tomu, že každý distributor PHM má náklady odlišné, není pro daný relevantním trh platné. Z uvedeného vyplývá, že na trh maloobchodního prodeje PHM nelze aplikovat žádný z uvedených teoretických modelů oligopolu (nejedná se o oligopolní trh). Rovněž použití teorie her při stanovení cen je v oblasti antitrustu problematické a málo užitečné, protože nenabízí predikce cen do takového stupně, který by byl použitelný pro tvůrce cenové politiky. (Zdroj: Federal antitrust policy, Chapter 1.1 – Price Theory: S. Peltzman – The Handbook of Industrial Organization). 3) K úkolu popsat, co se rozumí cenovým následováním a jednáním spočívajícím v testování trhu metodou „pokus-chyba“, jsou oba koncepty podrobně rozebrány v částech 2.2.2 a 2.3 posudku. Cenové následování je podle autorů posudku možné považovat za normální tržní chování oligopolistů a takové jejich jednání je ekonomicky racionální. Zpracovatelé dále v posudku zmiňují, že pro popis trhu s benzínem lze vedle modelu cenového následování použít další modely, ve kterých firmy rozhodují o cenách (Bertrandův model), model tiché koluze v superhrách a model Maskina a Tirola. Všechny tyto modely jsou postaveny na ekonomicky racionálním uvažování konkurentů, bez jakékoli předchozí dohody či nedovolené výměny informací mezi nimi. K tomu Úřad uvádí: Vzhledem k nemožnosti použití teoretických modelů oligopolu na daný relevantní trh (viz výše) a zejména vzhledem k tomu, že zmíněný trh není oligopolem, nelze uspokojivě vysvětlit zjištěnou nápadnou podobnost cenového chování účastníků řízení jejich legitimním cenovým následováním. Posudek tedy nevyvrací závěr Úřadu o protisoutěžním jednání jako jediném možném vysvětlení chování účastníků řízení ve sledovaném období. 4) Na otázku, zda je pro trhy se znaky oligopolního trhu (konkrétně trh s pohonnými hmotami, resp. N 95) charakteristické tzv. cenové následování, případně testování trhu metodou „pokus-chyba“, autoři posudku uvedli, že na základě dostupných údajů nemohou jednoznačně určit, zda cenové následování je charakteristické pro oligopolní trh PHM, resp. N 95 v České republice. Argument Úřadu, že společnost Shell není cenovým lídrem, považují autoři posudku za nesprávný, neboť Úřad zřejmě uvažuje pouze situaci cenového lídra v dominantním postavení na trhu, kdy cenovým lídrem se lze stát i mimo dominanci. K tomu Úřad uvádí, že Shell nemá s ohledem na svou pozici na tuzemském trhu maloobchodního prodeje automobilových benzínů postavení cenového lídra (odkazuje přitom na postavení Stellu na trhu i velikost sítě jeho ČS – viz výše). K tomu zda (příp. od kdy) by se měl stát Shell cenovým lídrem mimo dominanci, resp. barometrickou firmou, odkazuje Úřad na své vyjádření níže k bodu 6 B). 5) Na otázku, zda lze charakterizovat tuzemský trh s pohonnými hmotami (konkrétně N 95) jako tzv. oligopolní trh s barometrickou firmou, autoři v posudku uvádějí, že není možné jednoznačně říci, jestli je trh N 95 trhem s barometrickou firmou. K tomu Úřad poznamenává, že jelikož daný relevantní trh nevykazuje charakteristiky oligopolního trhu, není možné uvažovat ani o oligopolistickém modelu s barometrickou firmou. 72/89

6A) Na otázku zadavatele posudku, zda je možné na základě předložených dokumentů a veřejně dostupných údajů učinit jednoznačný závěr, že neexistuje jiné racionální vysvětlení pro chování účastníků vedeného správního řízení, než že šlo o zakázanou kartelovou dohodu o cenách (resp. zakázané jednání ve vzájemné shodě), autoři odpovídají, že poznatky současné ekonomické teorie neumožňují jen na základě vývoje cen rozhodnout, jestli jde o zakázanou kartelovou dohodu či zakázané jednání ve vzájemné shodě, nebo o racionální chování firem v rámci výše uvedených konceptů. Pokud by tedy byla existence kartelové dohody dovozována jen z obecného porovnání trendu vývoje průměrných celostátních nákupních a prodejních cen, nemůže být takový závěr podpořen poznatky současné ekonomické teorie, pročež je nutno jej považovat za neodůvodněný. Uvádějí, že k dovození, zda o kartelovou dohodu šlo nebo nešlo, je potřebná podrobná analýza denních údajů, které však autoři posudku neměli k dispozici. K tomu Úřad uvádí: Na jednu stranu autoři uvádějí, že nelze jen z vývoje cen prokázat, zda došlo k zakázanému jednání ve shodě, či nikoliv, na druhou stranu sami požadují pro dané posouzení analýzu vývoje denních cen. Při svém rozhodování nevycházel Úřad pouze z trendu vývoje průměrných měsíčních nákupních a prodejních cen; měl k dispozici i údaje o denních nákupních a prodejních cenách za období od 20.4.2001 do 30.6.2001. Zohlednil pak i celou řadu dalších faktorů - včetně charakteristik trhu, tržních podmínek ve sledovaném období a kontaktů účastníků řízení. Nevyvodil zakázané jednání účastníků řízení jen z vnějšího pozorování nákupních a prodejních cen na trhu, nýbrž hodnotil řadu faktorů ve svém souhrnu. 6B) Na otázku, jaká mohou být alternativní vysvětlení pro chování účastníků řízení, posudek uvádí, že kromě kartelové dohody lze zkoumané chování vysvětlit hned několika alternativními způsoby: 1.) Šlo o kartelovou dohodu jen mezi společnostmi, které následovaly zvýšení cen 29.5.2001 (tj. AGIP Praha, Aral I, Benzina a Conoco); společnost OMV mohla přistoupit na toto zvýšení samostatně až poté, co na něj přistoupily uvedené společnosti. 2.) Společnost Shell byla uznána ostatními společnostmi jako cenový vůdce, konkrétně jako barometrická firma. 3.) Šlo o tichou koluzi bez jakékoli nedovolené výměny informací. K tomu Úřad konstatuje: Skutečnost, že OMV upravovala na konci května 2001 ceny jako poslední, není dostatečným důkazem pro její neúčast na jednání ve shodě. Takovým důkazem by dle názoru Úřadu bylo např. setrvání OMV na nižší ceně. K dalšímu z možných vysvětlení chování účastníků řízení, že „podobný vývoj cen by byl možný v případě, že Shell by byl uznán ostatními za cenového vůdce, resp. barometrickou firmu“ však posudek neuvádí, zda, příp. od kdy by k tomuto uznání Shellu za cenového lídra/barometrickou firmu mělo dojít, jestliže ještě v jarních měsících r. 2001 jej účastníci řízení za „cenového vůdce, resp. barometrickou firmu“ nepovažovali, a jeho snahy o zvýšení cen nenásledovali. Jelikož trh s pohonnými hmotami v ČR nenaplňuje znaky oligopolního trhu, není možné uvažovat ani o typicky oligopolistickém modelu s barometrickou firmou, („dominantní“ cenový vůdce pak nebyl Úřadem na relevantním trhu zjištěn). Závěr o tiché koluzi bez výměny informací pak vyvracejí skutečnosti zjištění v průběhu řízení – kontakty účastníků řízení, jejich obsah i předávání informací o objemu dodávek členů ČAPPO. 73/89

6C) K otázkám, zda lze dokumentu označenému jako Doplňující analýza k vypořádání námitky uvedené v rozkladech účastníků řízení (viz posouzení chování účastníků řízení v měsících 5-9/2002) přikládat nějakou vypovídací hodnotu ve vztahu ke kvalifikaci jednání v rozhodném období, a jakou míru vypovídací hodnoty mají obecně průměrné měsíční údaje, autoři posudku konstatují, že Doplňující analýza Úřadu neuvádí žádné údaje o ziscích účastníků řízení v předchozímch obdobích roku 2002 (pro porovnání s rokem 2001). Dalším důvodem pro nižší marže a ceny ve sledovaném období r. 2002 může být podle Ing. Zemplinerové a RNDr. Kováče právě vedené řízení u Úřadu, kdy účastníci se nechovali z tohoto důvodu „racionálně“, nýbrž „neoptimálně“. Autoři posudku pak dále uvádějí, že obecně průměrné měsíční údaje zakrývají výkyvy cen v průběhu měsíce. K tomu Úřad uvádí: Již sama položená otázka nezadává zpracovatelům provést komplexní hodnocení celého 2 až 2,5letého vývoje chování účastníků řízení, které bylo provedeno Úřadem. Pokud posudek tvrdí, že Úřad neuvádí, jaké byly zisky účastníků řízení v jarním období r. 2002 (aby bylo možno tyto porovnat se zisky v jarním obdobím r. 2001), pak Úřad poukazuje na možnost porovnání jarního období r. 2001 s jarním obdobím r. 2000. Doplňující analýzu Úřad provedl k porovnání vývoje chování účastníků řízení v druhé polovině r. 2000 až 2002 (přičemž měl i údaje o vývoji jejich chování na jaře r. 2000 a 2001). Z vyjádření ostatních účastníků řízení vyplývá, že společnosti Shell i Conoco se s podstatnou částí analýzy i závěry expertního posudku v zásadě ztotožnily (viz vyjádření Shell k doplnění rozkladu společnosti OMV a vyjádření Conoco k rozkladům proti rozhodnutí čj. S 72/01-5000/03-ORP). Dle vyjádření společnosti Benzina k doplnění rozkladu podanému společností OMV byly závěry expertního posudku zcela ve shodě s jejími vlastními argumenty. Posudek dle názoru Úřadu neanalyzuje konkrétní vstupní údaje, ale pouze pracuje s „teoretickými modely a poučkami“, které implementuje na relevantní trh tak, aby vyhověl zadání posudku, avšak bez zřetele ke konkrétním skutečnostem daného trhu. K oběma expertním posudkům lze tedy konstatovat, že závěry v nich obsažené nelze z důvodů Úřadem výše uvedených vztáhnout na relevantní trh (trh maloobchodního prodeje automobilových benzínů u ČS v ČR). Nelze pro něj použít v posudcích uváděné teoretické modely chování, které by vysvětlovaly chování účastníků řízení prostým cenovým následováním. Závěry posudků neprokazují, že tento relevantní trh má oligopolní charakter, a tudíž ani nepodpořily tvrzení účastníků řízení o tom, že jejich chování posuzované Úřadem lze vysvětlit jinak, a to tzv. paralelním jednáním. Sami zpracovatelé ve svých posudcích nebyli vždy schopni na položené otázky dát jednoznačnou odpověď, svědčící ve prospěch tvrzení účastníků řízení. Dle názoru Úřa. du nadále zůstává jediným vysvětlením chování účastníků řízení jednání ve vzájemné shodě. V průběhu řízení předložila Benzina následující posudky: Posudek JUDr. Milana Kindla, CSc., děkana Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Posudek uvádí teoretické problémy spojené s dokazováním, k charakteru trhu rovněž uvádí (s výhradou že fakulta nemá statut znaleckého ústavu pro oblast ekonomie), že vykazuje charakteristiky modelu s barometrickou firmou. Dále odborné stanovisko Prof. JUDr. Petra Hajna, DrSc, který polemizuje s hodnocením důkazů v původním prvoinstančním rozhodnutí Úřadu. V závěru uvádí, že Úřad nezkoumal možné vnější příčiny, ovlivňující chování soutěžitelů. Posudek JUDr. Jaroslava Zachariáše, CSc., ředitele Ústavu státu a práva AV. Také on uvádí, že k ekonomickým aspektům problému se nemůže vyjadřovat, rozebírá právní rámec dokazování 74/89

jednání ve vzájemné shodě. Posudek Ing. Tomáše Ježka, CSc., který rovněž své předpoklady a závěry odvíjí od oligopolního trhu (kde je několik málo nabízejících, jsou nuceni kteří jsou nuceni v oblasti cenotvorby nějakou strategii). K těmto posudkům odkazuje Úřad na závěry platné k výše uvedeným posudkům předloženým OMV a Benzinou (posudek prof. RNDr. Jiřího Hlaváčka, CSc.). Námitky účastníků řízení vztahující se k analýzám chování účastníků řízení V průběhu řízení, zejména též v rozkladech podaných proti zrušenému prvoinstančnímu rozhodnutí Úřadu, vznesli účastníci řízení řadu námitek vztahujících se k provedeným analýzám vývoje průměrných měsíčních/denních prodejních cen 1 litru N 95 ve vazbě na vývoj průměrných měsíčních/denních nákladů na nákup 1 litru N 95 v síti čerpacích stanic účastníků řízení. 1. Účastníci řízení nesouhlasí s porovnáváním chování účastníků řízení v letech 2000 až 2002. Považují toto automatické porovnávání za nepřípustné a málo reprezentativní (pouze období tří let). Jejich chování je dle tvrzení účastníků ovlivněno řadou dalších faktorů. Úřad považuje období cca 2,5 let pro srovnání vzájemného chování účastníků řízení na trhu - ve vazbě na vývoj objemů prodaných litrů a charakteristiky soutěžního prostředí, za dostatečné. K tomu je třeba uvést, že na uvedeném trhu docházelo k častým změnám – v počátečním období svého působení na trhu se významní soutěžitelé soustředili na vybudování dostatečně velké sítě ČS – a to s umístěním ČS zejména v lokalitách, které skýtaly vyšší objem poptávky. Pak následovala v tomto extenzivním rozvoji sítí ČS u soutěžitelů určitá stagnace, kdy byla patrná orientace spíše na kvalitu služeb u ČS. V posledních cca 2 letech je opět patrná snaha zvětšit extenzivně svůj podíl na trhu (nejčastěji získáním novější sítě jiných menších soutěžitelů). Z uvedených změn vyplývá, že sledování chování soutěžitelů za delší – např. pětileté období, by již bylo zatíženo rozdílnou kvalitou soutěžního prostředí v průběhu sledovaného období. 2. Účastníci řízení rovněž namítali, že Úřad porovnával chování účastníků řízení na základě průměrných měsíčních nákupních a prodejních cen PHM za r. 2000, 2001 a u denních průměrných nákupních a prodejních cen však jen za období od 20.4.2001 do 30.6.2001. Takováto agregovaná data neumožňují zjistit obvyklý průběh změny cenové hladiny trhu – zejména v jakém časovém rozpětí přejdou všichni rozhodující soutěžitelé na novou cenovou hladinu, na jak dlouho dochází k rozkmitání jejich pozic a jejich opětovnému ustálení kolem nové cenové úrovně. V inkriminovaném období pak jsou průměrná denní data rovněž nedostatečná, neboť zmíněný časový úsek neodráží krátkodobé změny ze strany některého soutěžitele s následným návratem – tedy k pokusu iniciovat změnu cenové hladiny, který nebyl následován. Existence takového pokusu (testování ceny) přitom představuje jednoznačný důkaz, že v okamžiku tohoto pokusu cenová dohoda na trhu neexistovala – v opačném případě by daný soutěžitel věděl, že ostatní soutěžitelé nemají v úmyslu ceny měnit a k testování by nepřikročil. Navrhovali rovněž zpracování podrobnější analýzy také v obdobích, v nichž Úřad nepojal podezření z existence jednání ve shodě. K tomu Úřad uvádí, že analýza celého období prostřednictvím denních cen by znamenala zpracování značného množství údajů a v konečném důsledku by nemohla ukázat odlišný trend chování účastníků řízení, než jaký Úřad zjistil pomocí průměrných měsíčních cen; průměrné denní ceny by více či méně oscilovaly kolem křivky ukazující hlavní trend vývoje nákupních a prodejních cen. Dvojí zvýšení prodejních cen N 95 v měs. květnu 2001 představuje velmi atypické chování všech účastníků řízení, přičemž přinejmenším pro druhé zvýšení cen již tito neměli objektivní důvod. Vyžádané průměrné denní ceny N 95 75/89

ukázaly, že nákupní ceny měly mírně kolísavý, avšak celkově nikoli vzestupný trend, aby účastníci řízení mohli ke dni 28.-29.5.2001 důvodně očekávat jejich další zvyšování jako impuls pro své druhé zvýšení prodejních cen na konci daného měsíce Na vývoji chování účastníků řízení v r. 2000 a měsících 5 – 9 r. 2002 je patrné, že má odlišný charakter (a to i pokud jde o vývoj a výše dosažených marží). 3. Účastníci řízení namítali, že Úřad pro posouzení vývoje cenových hladin zvolil příliš hrubé měřítko, kdy pro odlišení cenového následování od jednání ve shodě by bylo nutno zkoumat vývoj cen z hlediska přesného okamžiku změny ceny v daných dnech. V této souvislosti navrhovali, aby se Úřad přesnými okamžiky změn cen jednotlivých soutěžitelů podrobně zabýval. K tomu Úřad uvádí, že přesné okamžiky změn cen u jednotlivých ČS účastníků řízení (den a hodina provedení změny) mohou mít určitou vypovídací hodnotu, neukazují však, kdy konkrétní účastník řízení o takové změně rozhodl (schválil její provedení, kdy pokyny účastníka řízení (centrály) nájemcům k provedení změny cen pak často probíhaly telefonicky či faxem). Z uvedeného důvodu a také pro rozsáhlost podkladů (četnost pokladních bloků z ČS všech účastníků řízení, objektivně dokládajících okamžik provedení změny cen), neprovedl Úřad doplnění dokazování o účastníky navrhované přesné časové okamžiky změny cen N 95 v uvedených dnech. 4. Účastníci řízení dále poukazovali na to, že se Úřad nezabýval otázkou případného rozdílného lokálního vývoje cenové hladiny. Vedle rozsáhlých cenových pohybů plošných změn, účastníci řízení prováděli změny i lokálně či regionálně. Tyto zněny se v průměrné denní či měsíční ceně neprojeví (snížení cen v určitém regionu je vyvážen zvýšením cen v regionu jiném). Z podobnosti průměrných cen jednotlivých soutěžitelů tak v žádném případě nelze bez dalšího usuzovat na podobnost jejich cen. K tomu Úřad uvádí: Skutečnost, že vedle plošné úpravy cen v celém rozsahu sítě jsou prováděny i jen lokální úpravy cen N 95 ještě neznamená, že nedochází ke koordinaci mezi účastníky řízení při úpravách prodejních cen na celostátním trhu. Účastníci řízení řešili rozhodující okamžiky zvýšení ceny o významnou částku plošně u všech ČS, či u převážné většiny ČS v jejich síti. Všichni zvyšovali nejčastěji o 1,- Kč, a to vzájemně ve velmi krátkém časovém úseku. Také další trend vývoje jejich prodejních cen byl obdobný (viz popis chování účastníků řízení). Na tomto trendu nic nemění skutečnost, že v některých místech u ČS jednotlivých účastníků řízení ceny kolísaly. Ceny N 95 u vzorku lokalit ze dne 31.5.2001 (viz výše) pak naopak ukazují vysokou míru sjednocení prodejních cen tohoto zboží a změny cen na novou úroveň se pak u účastníků řízení (konkurentů) výrazně shodují. 5. Účastníci řízení dále uváděli, že Úřad z porovnávání vývoje měsíčních nákupních a prodejních cen v období květen 2002 až září 2002 vyvozuje, že prodejní ceny mají tendenci kopírovat ceny nákupní. Zdůraznili, že zvýšení marží v rozhodném období roku 2001 bylo dáno nutností nahradit snížení zisků v předchozím období. Pro vyvozování závěrů týkajících se dlouhodobých zákonitostí vztahu nákupních a prodejních cen jsou údaje získané v době, kdy obdobný tlak (způsobený předchozím poklesem marže) neexistoval, nepoužitelné. Pro nalezení takových zákonitostí by bylo nutno přistoupit k analýze, obsahující případy, kdy takový tlak existoval a navrhovali její provedení. K tomu Úřad uvádí, že nejde o jeho názor ani o závěr o „zákonitosti“ tohoto vývoje. Jde o výsledek porovnání vývoje nákupních a prodejních cen v uvedených měsících r. 2002 a i v průběhu celého roku 2000, který jasně ukazuje, že vývoj prodejních cen vcelku kopíroval 76/89

vývoj cen nákupních. Úřad také ověřil, že vývoj nákupních a prodejních cen na počátku r. 2001 byl odlišný (růst nákupních cen N 95 se plně neprojevoval růstem cen prodejních, naopak docházelo u konkrétních účastníků řízení i ke snížení prodejní ceny). Účastníci řízení sami označovali toto období nízkých marží jako odlišné, s tím, že v následujícím období r. 2001 (sledovaném Úřadem) v jeho důsledku existoval tlak na nutnost nahradit snížené zisky z počátku daného roku (jako důvod, proč došlo k odlišnému vývoji - kdy prodejní ceny nekopírovaly vývoj cen nákupních). 6. Námitkám, týkajícím se nedostatečnosti shromážděných důkazů pro kvalifikaci jednání ve shodě a k neexistenci příčinné souvislosti mezi chováním účastníků řízení a zjištěnými důkazy (kontakty v rámci ČAPPO, výkazy ČAPPO, ujištění o budoucím chování v tisku) Úřad nepřisvědčil. Odkazuje na závěry obsažené v právním hodnocení chování účastníků řízení, včetně právního rámce použití nepřímých důkazů pro prokázání sladěného chování účastníků řízení. 7. OMV namítla nedostatek opory pro jednání ve shodě, neboť zvýšila své prodejní ceny jako poslední dne 31.5.2001, kdy bylo zřejmé, že většímu zisku bude odpovídat (a tedy tržně racionální bude) zvýšit - obdobně jako ostatní soutěžitelé - prodejní ceny. Zdůraznila jen malý rozdíl nárůstu své průměrné hrubé roční marže u N 95 v r. 2001 oproti r. 2000. K tomu Úřad uvádí, že argument o zvýšení cen dne 31.5.2001 neprokazuje její neúčast na jednání ve shodě; takovým důkazem by však mohlo např. být, pokud by setrvala na svých nižších cenách. Zvýšení cen OMV provedla ve velmi blízkém časovém úseku od 29.5.2001, tj. ode dne, kdy upravili své ceny N 95 čtyři účastníci řízení (nebyla tedy nejistým prvkem, zda se ostatním podaří prosadit zvýšené ceny daného zboží na trhu). Úřad ověřil, že OMV by i bez zmíněného rozdílu průměrné hrubé roční marže dosáhla v r. 2001 vyšších tržeb v důsledku vyššího objemu prodeje N 95; namítaný jen „nízký rozdíl průměrných ročních marží“ přinesl OMV další zvýšení tržeb v milionech Kč. 8. Účastníci řízení (např. Shell, OMV) navrhovali provést jednání k objasnění, že jejich posuzované chování bylo možné vysvětlit jinak, nežli jednáním ve shodě. U tohoto jednání navrhovali provést vyslechnutí řady svědků – zejména zástupců účastníků řízení, též pracovníků ČAPPO (Ing. Podrazil, - generální sekretář, Ing. Pumr – zpracovatel výkazů ČAPPO), dále členů pracovní skupiny ad hoc „Ceny rafinérských produktů“ (Ing. Louly – Benzina, Ing. Handlíř), či předsedy představenstva ČAPPO (Ing. Ottis), příp. také zástupců MPO, či ČSÚ, kteří se účastnili konkrétních jednání v rámci ČAPPO. K tomu Úřad uvádí, že se zástupci účastníků Úřad v průběhu řízení jednal a umožnil jim poskytnout vysvětlení k jejich chování (kdy např. za Benzinu jednal též s Ing. Loulou). Rovněž obdržel značný rozsah jejich písemných vysvětlení k popsanému chování i charakteristikám trhu, doplněných též vlastními analýzami; svá vysvětlení poskytovali rovněž v podaných rozkladech a vyjádřeních k nim; v nich se ztotožňovali, případně výslovně opakovali také argumenty uplatněné ostatními účastníky řízení. Účastníci tak dostali v průběhu řízení dostatečný prostor k uplatnění svých práv účastníků řízení. Z uvedeného důvodu neprovedl Úřad další jednání příp. výslechy s těmito zástupci účastníků řízení. K vyslechnutí pracovníků ČAPPO, příp. dalších navrhovaných účastníků jednání na ČAPPO, Úřad uvádí, že tyto úkony by nepřinesly jiné informace – než které již účastníci v řízení na svou obhajobu poskytli. 9. Conoco navrhovalo provedení ústního jednání, při kterém by se Úřad seznámil s fungováním jeho systému monitorování cen konkurence „LOPS“ k prokázání, že jeho chování lze vysvětlit průběžným cenovým monitoringem a důsledným dodržováním své firemní strategie. Tuto strategii také v průběhu řízení podrobně popsalo. K tomu Úřad

77/89

uvádí, že systém LOPS byl Úřadu vysvětlen a také byl výpis z tohoto monitoringu Úřadu zaslán. Další jednání k jeho objasnění by již nepřineslo nové skutečnosti; je třeba také uvést, že tento elektronický systém plně ovlivňuje sám účastník řízení. Úřad poukazuje na skutečnost, že ve sledovaném období Conoco nezvolilo odlišnou strategii úpravy cen, než jakou uplatňovali ostatní účastníci řízení – nezvýšilo např. o významně jinou částku, či nesetrvalo na své původní prodejní ceně N 95. Rovněž pak nezvolilo vlastní cenovou úpravu v jiném čase, než ostatní účastníci řízení. K cenovému paralelismu Úřad odkazuje na vypořádání obdobných námitek účastníků v rozhodnutí. 10. Účastníci řízení též navrhovali, aby Úřad nechal zpracovat znalecký posudek ve vztahu k trhu s PHM a ke způsobu stanovování cen na daném trhu. Úřad má dostatečně prokázanou jak charakteristiku, tak i strukturu relevantního trhu, tudíž zpracování znaleckého posudku v dané věci považuje za nadbytečné. Vyjádření účastníků řízení k podkladům pro toto rozhodnutí Ve dnech 10.3. a 11.3.2004 umožnil Úřad účastníkům řízení seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu k nim a ke způsobu jejich zjištění. Účastníci řízení zaslali poté Úřadu písemně svá vyjádření: Benzina (spis 13, str. 2326) opětovně namítla, že je jí nadále odpírán přístup k valné většině spisové dokumentace a tím jí není neposkynuta možnost relevantně zhodnotit podklady, z nichž bude Úřad vycházet, vyjádřit se k nim a případně navrhnout další důkazy. Podobně také Shell namítl, že účastníci řízení nebyli plně seznámeni s částmi spisu a tyto mohou obsahovat podklady pro rozhodnutí Úřadu. K těmto námitkám Úřad odkazuje na svůj postup naplňující závěry rozhodnutí druhostupňového orgánu ze dne 4.9.2002 a na judikaturu Evropského soudu první instance ke zpřístupnění spisu účastníkům řízení (viz výše). Benzina namítla údajné opakované nevyhovění jejím žádostem o přizpůsobení termínu nahlížení do spisu či seznámení s podklady pro rozhodnutí, což porušuje zásadu uvedenou v § 3 odst. 2 správního řádu (postup orgánu v úzké součinnosti s účastníky řízení), neboť Úřad nevyhověl účastníku řízení o přesunutí termínu seznámení s podklady pro rozhodnutí (stanoveného na 11.3.2004). K tomu Úřad uvádí, že naopak vycházel v řízení účastníkům řízení vstříc v případě jejich důvodných požadavků o úpravy termínů úkonů (viz korespondence založená ve spisu č. 13). Termín seznámení byl právní zástupkyni Benziny doručen dne 5.3.2004, dne 8.3.2004 požádala o přesunutí termínu až na 22.3.2004 z důvodů pracovní nepřítomnosti (jakož i nepřítomnosti zástupce pověřovaného v substituci dílčími úkony v řízení), v ČR. Důvodnosti požadavku na takové prodloužení lhůty nemohl Úřad přisvědčit (m.j. též s ohledem na právo účastníka řízení se následně příp. písemně vyjádřit v přiměřené lhůtě); k účasti u tohoto úkonu mohla právní zástupkyně zajistit svého zástupce v substituci, což také učinila. Benzina trvala na svých předchozích námitkách ke skutkovým zjištěním Úřadu a hodnocení důkazů, na zohlednění závěrů doloženého posudku prof. RNDr. Jiřího Hlaváčka, CSc. a dříve navrženém doplnění dokazování. Namítla, že Úřad se v novém řízení zaměřil jen na otázku právního nástupnictví, aniž by prováděl podrobnější zkoumání skutkového stavu. K tomu Úřad odkazuje na hodnocení důkazů v příslušných částech tohoto rozhodnutí a na vypořádání námitek týkajících se skutkových zjištění – včetně části „Námitky účastníků řízení vznesené v průběhu rozhodnutí“. Benzina dále namítla, že jí není jasné, k jakému účelu bylo vyžádáno stanovisko MPO potvrzující, že tržby soutěžitelů obchodujících se zbožím zatíženým spotřební daní, uváděné 78/89

ve výkazu zisků a ztrát, nezahrnují spotřební daň (viz stanovisko MPO, spis 13, str. 2140 spisu). Odkazuje na svou dřívější námitku, že Benzina obchoduje se zbožím zatíženým spotřební daní a jeho prodejní ceny, které představují výnosy v položce tržby ve výkazu zisků a ztrát, spotřební daň zahrnují (bez ohledu na to, že spotřební daň neodvádí, nýbrž ji odvádí výrobce). Dle jejího názoru čistým obratem (z něhož Úřad vychází při stanovení pokuty) je třeba u takových soutěžitelů rozumět obrat snížený o spotřební daň, neboť odlišný výklad by vedl k tomu, že soutěžitelé obchodující s výrobky zatíženými spotřební daní by při uložení pokuty byli diskriminováni v porovnání s těmi, kteří obchodují se zbožím spotřební daní nezatíženým (a také v porovnání s výrobci PHM, kteří spotřební daň odvádějí). K tomu Úřad uvádí, že zmíněné stanovisko bylo Úřadem vyžádáno právě k této námitce. MPO potvrzuje, že u soutěžitelů odvádějících spotřební daň z jimi vyráběného zboží není spotřební daň zahrnuta v položce tržby ve výkazu zisků a ztrát (tedy ve výnosech sledovaných Úřadem při stanovení výše čistého obratu). Úřad uvádí, že nákupní cena automobilových benzínů je vstupním nákladem distributora PHM (bez ohledu na její členění); obdobně je tomu u i nákupních cen jiných soutěžitelů nakupujících zboží za účelem jeho prodeje. Podle námitky Benziny by jakákoliv firma mohla poukazovat, že má v rámci dosažených tržeb vysoký podíl nákladů vynaložených na pořízení zboží (a to z nejrůznějších důvodů). Tržby jsou jedním z hlavních ukazatelů ekonomické síly a velikosti firmy, velikost tržeb je důležitou informací pro investory, akcionáře, ratingové firmy, banky a další subjekty, s nimiž hodlá podnik navázat potřebnou spolupráci. Distributoři PHM sami zveřejňují velikost obratu jako ukazatel své výkonnosti. Vychází-li Úřad při uložení pokuty v souladu s § 22 odst. 2 zákona z čistého obratu (čistý obrat viz § 20 odst. 2 zákona o účetnictví), pak je jeho zjišťování z účetních výkazů u všech soutěžitelů (a tedy i účastníků tohoto řízení) shodné a nedochází k žádné diskriminaci mezi těmi, vůči nimž byl tento postup aplikován. Agip ČR (spis 13, str. 2300 spisu) rovněž namítl neprovedení jím dříve navrhovaného doplnění dokazování (viz výše). K možnosti přechodu hmotně právní odpovědnosti za správní delikt na případného právního nástupce zaniklého účastníka řízení odkázal Agip ČR na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze 17.2.1995 čj. 6A 15/94-39, dle kterého přechod hmotně právní odpovědnosti je možný ve správním řízení pouze tehdy, pokud v okamžiku přechodu práv tato hmotně právní povinnost (např. zaplatit pokutu za správní delikt zaniklé právnické osoby) skutečně existovala. Jelikož v případě zaniklého AGIPU Praha taková veřejnoprávní povinnost, založená pravomocným rozhodnutím o uložení pokuty za správní delikt neexistovala, nemohla přejít na Agip ČR. Namítl, že postup Úřadu vůči Agipu ČR jako automatickému procesnímu nástupci zaniklého AGIPU Praha nelze odůvodnit ani rozhodovací praxí Evropské komise či judikaturou evropských soudních institucí, kterou je Úřad ve smyslu článku 64 Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a Evropskými společenstvími vázán. Poukázal na to, že článek 64 stanoví závazek ČR a jejich orgánů posuzovat jakékoliv praktiky, které jsou v rozporu s tímto článkem na základě kritérií vyplývajících z pravidel článků 81, 82 a 87 Smlouvy o EHS. Posouzení procesního nástupnictví po zaniklém účastníkovi řízení pak nemá s posuzováním zmíněných „praktik“ na základě uvedených článků Smlouvy o EHS nic společného a Úřad je povinen postupovat výhradně podle českého práva. K tomu Úřad odkazuje na právní závěry druhostupňového orgánu a svá skutková zjištění popsaná v části Právní nástupnictví společnosti Agip ČR. V závěru Agip ČR namítl, že nebylo dosud vydáno procesní rozhodnutí o tom, že Agip ČR je procesním nástupcem zaniklého AGIPU Praha. K tomu Úřad odkazuje na právní závěry v rozhodnutí druhostupňového orgánu ze dne 5.2.2004, k námitce týkající se processního rozhodnutí o přibrání Agipu ČR za účastníka řízení na své vyjádření k téže námitce v části „Naplnění závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 29-33/2002 ze dne 5.2.2003 týkajících se procesního nástupnictví“. 79/89

Conoco (spis 13, str. 2356 spisu) ve svém vyjádření namítlo, že spisový materiál neobsahuje nové důkazy k dříve vzneseným námitkám účastníky řízení, kdy Úřad nedoplnil dokazování o ustanovení navrhovaného znalce k přezkoumání charakteristik trhu (ač by znalecký posudek potvrdil, že základní charakteristikou chování soutěžitelů na trhu PHM je vzájemné cenové sledování, projevující se v praxi tzv. paralelním jednáním) a neprovedl výslech jím dříve navrhovaných osob. Dále Conoco namítlo, že nebylo zastoupeno v žádném orgánu – ani ad hoc skupině ČAPPO, neúčastnilo se jednání na ČAPPO, o nichž má Úřad záznamy ve spisu, a neposkytovalo vyjádření v tisku, k nimž má Úřad podklady. Uvedlo, že Conoco neodevzdalo žádný z formulářů výkazů ČAPPO, naopak z důkazů ve spise jednoznačně vyplývá, že tabulky formuláře A neobsahují údaje Conoco. Navrhlo provedení ústního jednání dne 26.3.2004 za účelem prostudování systému LOPS k prokázání, že cenové úpravy nebyly prováděny neobvykle a cenová strategie je dlouhodobě konstantní. Požádal o písemné potvrzení termínu jednání. K těmto námitkám Conoco Úřad odkazuje na charakteristiku trhu, hodnocení kontaktů účastníků řízení i jejich vyjadřování v tisku, dále na svá vyjádření (i k systému LOPS) v části rozhodnutí označené „Námitky účastníků řízení vznesené v průběhu řízení“. Dále Úřad uvádí, že ojediněle se ve výkazech ČAPPO objevila informace, která firma neodevzdala podklady a není proto ve výkazu zahrnuta. V r. 2001 je pouze výkazu ČAPPO za měsíc únor 2001 poznámka, že neobsahují údaje Conoco (a také AGIP Praha). Není tedy pravdou tvrzení, že neodevzdalo žádný z formulářů výkazů ČAPPO. V r. 2001 Conoco tyto výkazy samo také vypracovávalo (viz výkazy spis 6, str. 54-60). Dopisem ze dne 22.3.2004 (spis 13, str. 2369) jej Úřad vyrozuměl o svém stanovisku k k jeho návrhu na ústní jednání k systému LOPS (spis 13, str. 2367) a k jeho novému vyjádření Úřad opětovně sdělil Conoco své stanovisko. K procesnímu postupu Úřadu Conoco namítlo, že v rámci seznámení s podklady pro rozhodnutí ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu jej Úřad výslovně neseznámil s tím, jaké rozhodnutí hodlá vydat. Spis neobsahuje žádné písemné shrnutí, z něhož by účastník mohl zjistit, jaké rozhodnutí Úřad připravuje. To, že mu nebyla při seznámení s podklady ve spisu předložena „základní osnova“ rozhodnutí, považuje za porušení práva na obhajobu účastníků řízení. Namítá, že druhostupňový orgán opřel své zrušovací rozhodnutí o judikaturu ESD, a proto měl také Úřad vyložit § 33 odst. 2 správního řádu v souladu s evropskou legislativou a v rámci uvedeného procesního úkonu předložit účastníkovi řízení dokument „statement of objection“, který by obsahoval základní zjištěná fakta a jejich interpretaci Úřadem i důvody pro aplikaci § 3 odst. 1 zákona na jednání Conoco; měla mu být poskytnuta lhůta alespoň 4 týdnů k vyjádření (jak je tomu v návrhu Nařízení Komise ES týkajícím se řízení před Evropskou komisí podle čl. 81 a 82 Smlouvy o ES). Nesprávnou aplikací § 33 odst. 2 správního řádu v uvedeném směru Úřad popřel jeho ústavně garantované právo na účinnou obhajobu. Žádá, aby Úřad umožnil Conocu seznámení se spisem ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu tak, že sdělí, jakým způsobem hodlá vůči Conocu rozhodnout. K tomu Úřad uvádí, že v souladu s § 33 odst. 2 správního řádu je povinen umožnit účastníkovi řízení vyjádřit se k podkladu pro rozhodnutí a způsobu jeho zjištění. Informování o obsahu budoucího rozhodnutí v rámci tohoto úkonu není možné už vzhledem k tomu, že účastníci řízení mají právo se k těmto podkladům a způsobu jejich zjištění vyjádřit, příp. navrhnout jejich doplnění. Tato vyjádření mohou přinést do řízení např. významné skutečnosti, do té doby Úřadu neznámé, způsobilé závěry Úřadu ovlivnit. K tomuto požadavku Úřad uvádí, že Conoco má z průběhu řízení i předchozích dvou zrušených rozhodnutí Úřadu nepochybně povědomost o předmětu řízení i o možných důsledcích v případě zjištěného porušení zákona.

80/89

Shell (spis 13, str. 2361) znovu zopakoval své návrhy na doplnění dokazování, které vznesl (podobně jako Conoco) v rozkladech proti dřívějším prvoinstančním rozhodnutím Úřadu a vyjádřeních k nim, a to stanovení znalce Úřadem k posouzení charakteristik trhu PHM (k prokázání, že jednání účastníka řízení je možné vysvětlit jinak, než jednáním ve shodě), provedení výslechů zástupců účastníků řízení, generálního sekretáře ČAPPO, zástupců MF a MPO (účastných u konkrétních jednání na ČAPPO), výslechů členů prac. skupin ČAPPO ad hoc „Ceny rafinérských produktů“ Ing. Louly, Ing. Handlíře, předsedy představenstva ČAPPO Ing. Ottise a Ing. Pumra (zpracovatele statistik ČAPPO). K těmto návrhům na doplnění dokazování odkazuje Úřad na svá vyjádření k nim v části „Námitky účastníků řízení vznesené v průběhu řízení“. Navrhl dále provedení jednání (dne 24.3.2004), na kterém by jej Úřad seznámil s tím, jaké rozhodnutí hodlá ve věci vydat a současně by byly projednány jím výše navrhované důkazy, které jsou způsobilé vyvrátit závěry, jež Úřad dovodil ve svých předchozích rozhodnutích (s provedením výslechu svědků, které žádal k jednání obeslat). Dopisem ze dne 22.3.2004 jej Úřad informoval o svém stanovisku k jeho návrhu na provedení jednání a seznámení s obsahem budoucího rozhodnutí (spis 13, str. 2369). Na doplnění Úřad uvádí, že také Shell má nepochybně z dosavadního průběhu řízení (a předchozích dvou zrušených rozhodnutí Úřadu) povědomost o jeho předmětu i o možných důsledcích v případě zjištěného porušení zákona. OMV (spis 13, str. 2333 spisu) navrhla doplnění dokazování o výslechy zástupců účastníků řízení k existenci tvrzeného jednání a subjektivní stránky deliktu, provedení výslechů shodných osob činných v ČAPPO, jako navrhl v minulosti Shell, analýzu denních nákupních a prodejních cen v rozhodném období s identifikací rozmístění jednotlivých ČS, v souladu s dříve předloženým odborným posudkem (CERGE-EI) a případné zadání vlastního znaleckého posudku Úřadu k charakteru trhu PHM. Znovu odkazuje na závěry dříve předaného odborného posudku (a na přinejmenším 3 alternativní scénáře vysvětlující zkoumané chování účastníků řízení). Rovněž navrhuje provedení ústního jednání, jehož předmětem by měla být cit.: „existence alternativních vysvětlení pro zkoumané chování účastníků řízení a provedení výslechů svědků, nebo zdůvodnění neprovedení důkazních návrhů účastníků řízení ze strany Úřadu“. K jednání by měli být přizváni všichni účastníci řízení tak, aby k němu mohli uplatnit své náměty a připomínky. OMV dále považuje postup Úřadu, který provádí ústní jednání s jednotlivými účastníky řízení bez účasti ostatních účastníků řízení za nesprávný a v rozporu se správním řádem. Neztotožňuje se s právním názorem Úřadu sděleným jí k ústním jednáním nařizovaným dle Úřadem dle § 21 odst. 7 zákona v přípisu ze dne 2.3.2004. K námitkám OMV Úřad odkazuje na svá vyjádření v části „Námitky účastníků řízení vznesené v průběhu řízení“. K provádění ústního jednání dle § 21 odst. 7 zákona Úřad poukazuje na postavení zákona jako lex specialis k obecné procesní normě - správnímu řádu, které je zakotveno v § 21 odst. 8 zákona. Dopisem ze dne 25.3.2004 pak Úřad informoval OMV o svém stanovisku k jeho návrhu na provedení ústního jednání k objasnění alternativních příčin chování účastníků řízení (spis 13, str. 2347). Účastníci řízení byli také Úřadem vyrozuměni ve smyslu § 49 odst. 2 správního řádu, že rozhodnutí nebude vydáno ve lhůtě do 30 dnů z důvodu, že vyjádření účastníků řízení k podkladům pro rozhodnutí obdržel Úřad po uplynutí této lhůty. K tomuto vyrozumění Aral II namítl, že účastníci řízení byli pozváni na seznámení s podklady pro rozhodnutí již po uplynutí lhůty, kdy 30 denní lhůta běží od vydání rozhodnutí druhostupňového orgánu a tato uplynula 5.3.2004. Uvádí, že Aral II nebyl Úřadem seznámen, že by předseda Úřadu tuto lhůtu prodloužil. K tomu Úřad uvádí, že v souladu s výkladem § 49 správního řádu začíná běžet lhůta pro nové prvoinstanční řízení od vrácení věci 81/89

druhostupňovým orgánem orgánu I. stupně; běh lhůty se neváže na datum vydání druhostupňového rozhodnutí – a ani nemůže, neboť toto rozhodnutí musí být k nabytí právní moci řádně doručeno; teprve po prokázání jeho právní moci lze vrátit věc k dalšímu řízení orgánu I. stupně. V daném případě uplynula 30-denní lhůta pro rozhodnutí ve věci dne 17.3.2004. Seznámení účastníků řízení ve smyslu § 33 odst. 2 správního řádu proběhla ve dnech 10.3. a 11.3.2004, tedy před uplynutím 30 denní lhůty. Dva účastníci řízení požádali o posunutí termínu vyjádření do 19.3.2004. Úřad rovněž nemohl vyrozumět Aral II o prodloužení lhůty předsedou Úřadu; předseda Úřadu ve smyslu § 49 odst. 2 správního řádu může prodloužit lhůtu k vydání rozhodnutí, pokud nelze vzhledem k povaze věci rozhodnout ve lhůtě do 60 dnů. Uvedená lhůta nebyla v prvoinstančním řízení překročena. Všichni účastníci řízení shodně navrhli zastavení řízení. Shrnutí Úřad hodnotil zjištěné skutečnosti jednak samostatně, jednak ve vzájemných souvislostech. Na základě posouzení všech shora uvedených skutečností a rovněž se zohledněním námitek a vyjádření účastníků řízení Úřad dospěl k následujícím závěrům: Ve správním řízení bylo prokázáno, že chování účastníků řízení při určování prodejních cen automobilových benzínů počínaje 28.5.2001 až do listopadu roku 2001 vykazovala řádu podobných, ne-li v některých případech přímo shodných rysů. V této souvislosti Úřad poukazuje např. na období měsíce června 2001, v jehož rámci došlo k výraznějšímu poklesu průměrných měsíčních nákupních cen benzínu N 95 u všech účastníků řízení, přičemž na tento pokles nebylo žádným z nich reagováno snížením průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v témže měsíci. Naopak u všech účastníků řízení došlo k vysoké míře sjednocení prodejních cen na trhu, což u nich (a taktéž na trhu) vedlo ke zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny N 95. Na pokračování poklesu průměrných měsíčních nákupních cen N 95 v následujících měsících červen až říjen 2001 účastníci řízení zareagovali snižováním průměrných měsíčních prodejních cen, ale v zásadě výrazně nižším, než činil pokles průměrných měsíčních nákupních cen. V měsíci září, kdy došlo v trendu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny k ojedinělému zvýšení, průměrná měsíční prodejní cena účastníků řízení nevzrostla, došlo naopak k jejímu mírnému snížení. O podobném chování účastníků řízení vypovídá rovněž postup při zvyšování prodejních cen benzínu N 95 ve dnech 28.5.2001 až 31.5.2001. Společnost AGIP Praha zdražila dne 29.5.2001, většinou o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH a následně držela po celý měsíc červen r. 2001 prodejní ceny N 95 na čerpacích stanicích téměř na stejné úrovni. Společnost Aral I zdražila dne 29.5.2001, na všech ČS o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH a následně držela průměrnou denní prodejní cenu N 95 až do konce června r. 2001 téměř na stejné úrovni. Společnost Benzina přistoupila ke zdražení dne 29.5.2001, nejčastěji o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH, přičemž následně nedoznala hladina průměrných denních prodejních cen výraznějších změn. Společnost Conoco zdražila postupně 29.5.2001 až 31.5.2001, kdy velmi často zdražovala o 1 Kč /litr N 95 vč. DPH a poté držela průměrné denní prodejní ceny N 95 až do konce června r. 2001 téměř na stejné úrovni. Společnost OMV přistoupila ke zdražení dne 31.5.2001, kdy zvýšení představovalo nejčastěji 1 Kč /litr N 95 vč. DPH a poté držela průměrné denní prodejní ceny N 95 až do konce června r. 2001 téměř na stejné úrovni. Společnost Shell zdražila ve dnech 28.5.2001 a 29.5.2001, nejčastěji zvyšovala o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH a poté držela úroveň průměrných denních prodejních cen N 95 do 4.6.2001, poté následuje nepatrně klesající trend jejich vývoje v průměru o jednotky haléřů, a to až do konce června r. 2001. V podrobnostech Úřad odkazuje závěry učiněné výše.

82/89

Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda pro jednání účastníků řízení existuje jiné vysvětlení vyplývající z objektivních faktorů či charakteristik trhu, než-li, že došlo, ať už způsobem přímým či nepřímým, k jejich předchozímu vzájemnému kontaktu a ovlivnění. Na základě posouzení všech skutečností dospěl Úřad k závěru, že žádné takové objektivní alternativní vysvětlení vyplývající z tržních podmínek není u účastníků řízení dáno. Nadále tedy zůstává jediným vysvětlením chování účastníků řízení jednání ve shodě. Úřad zohlednil rovněž řadu dalších skutečností, které umožnily realizaci jednání ve shodě, a které ve svém důsledku vyvracejí jakákoliv jiná vysvětlení chování účastníků řízení než ta, založena na vědomé koluzivní bázi. V této souvislosti Úřad konstatuje, že ve správním řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení docházelo k četným vzájemným kontaktům na půdě asociace ČAPPO. Tyto kontakty byly realizovány na řadě úrovní, počínaje poradami orgánů ČAPPO, přes kontakty na úrovni pracovních skupin, případně na úrovni skupin zřizovaných ad hoc. Úřad má dále za prokázané, že projednávaná témata v rámci ČAPPO velmi úzce souvisela rovněž s maloobchodními cenami PHM (včetně automobilových benzínů), kdy např. již v r. 1997 projednávali členové ČAPPO záměr vykazovat i své maloobchodní prodejní ceny PHM u ČS. Tyto kontakty je přitom třeba jednoznačně považovat za „plus faktory“ z hlediska jednání ve shodě, neboť ve svém důsledku představují příležitost k takovému jednání. Obdobně viz např. Antitrust Law Developments (svazek I). Dalšími „plus faktory“ jsou potom bezesporu struktura trhu, jehož charakteristika je popsána výše a aktivní zvyšování již vysokého stupně cenové transparentnosti jednáním účastníků řízení. I z důkazů zajištěných v průběhu správního řízení je přitom dostatečně patrná souvislost chování účastníků řízení s předchozími kontakty. Úřad tedy uzavírá, že ve správním řízení bylo prokázáno naplnění pojmových znaků skutkové podstaty jednání ve vzájemné shodě ve smyslu § 3 odst. 1 zákona. Bylo zjištěno výrazně podobné chování účastníků řízení při určování cen benzínu N 95, přičemž pro toto chování neexistovalo na trhu žádné objektivní a přijatelné vysvětlení než to, že k němu došlo v souvislosti s předchozími vzájemnými kontakty účastníků řízení. Nad rámec předvídaný zákonem a judikaturou, mimo jiné i relevantní judikaturou Evropské komise, Soudu první instance a Evropského soudního dvora, potom Úřad prokázal i další skutečností, které uzavírají okruh důkazů vedoucích k prokázání skutečného stavu věci. V této souvislosti je třeba poukázat zejména na prokázané kontakty mezi účastníky řízení, a to i v oblasti cen automobilových benzínů. Na základě všech výše uvedených skutečností rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Odůvodnění výše pokuty Podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 mil. Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 4 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 tohoto zákona nebo nesplnili povinnosti stanovené v § 15 odst. 2 téhož zákona. Při rozhodování o výši pokuty Úřad přihlédne zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona. Výše pokuty, v mezích stanovených zákonem, je předmětem správního uvážení Úřadu. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že v průběhu správního řízení bylo prokázáno, že ze strany účastníků řízení došlo k porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb.,

83/89

o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, a jsou tedy splněny podmínky pro uložení pokuty stanovené tímto zákonem. Při rozhodování o výši pokuty za zjištěné porušení zákona vzal Úřad v daném případě v úvahu závažnost a délku porušování zákona, dále, že k porušení zákona došlo úmyslným jednáním účastníků řízení, a to v podobě úmyslu přímého, zohledněn byl význam trhu, na němž k porušení zákona došlo, dopad porušení zákona na hospodářskou soutěž na relevantním trhu automobilových benzínů dodávaných konečným spotřebitelům prostřednictvím ČS a závažnost následků, které byly deliktem na relevantním trhu způsobeny. V úvahu byly vzaty rovněž tržní podíly jednotlivých účastníků řízení (jejichž rozpětí je uvedeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí v části „Postavení účastníků řízení na relevantním trhu“). Přihlédnuto bylo dále k tomu, zda u účastníků řízení jde o opakované porušení zákona - viz ustanovení § 22 odst. 2, poslední věta zákona č. 143/2001 Sb. Úřad také ověřil, zda výše pokuty není v současné době pro jednotlivé účastníky řízení likvidační (dle předložených výkazů zisků a ztrát za rok 2001/2002 účastníky řízení). Posuzované jednání ve vzájemné shodě o cenách mezi soutěžiteli působícími na stejné úrovni trhu spadá do kategorie horizontálních dohod o cenách („hard core cartels“), které jsou považovány z hlediska dopadu na hospodářskou soutěž za nejzávažnější porušení zákona. Mají negativní dopad nejen na hospodářskou soutěž, ale rovněž na spotřebitele. Protisoutěžní účinky takových sladěných postupů konkurentů na trhu se pak dále prohlubují, dochází-li k nim na trhu homogenních výrobků, které jsou zbožím nezbytné potřeby a navíc na trhu, kde se s ohledem na kvalitu soutěžního prostředí o nezanedbatelný podíl trhu dělí jen několik (v daném případě 6) silných soutěžitelů, přičemž zbývající díl trhu připadá na vysoký počet převážně menších soutěžitelů. Trh automobilových benzínů u ČS je charakterizován velkým počtem účastníků na straně konečných spotřebitelů. Z pohledu spotřebitelů je trh automobilových benzínů významným trhem z důvodu nezbytné potřeby daného zboží, které se dosud nepodařilo v potřebném rozsahu nahradit alternativními zdroji (což m.j. způsobuje, že spotřebitelé mohou na zvyšování cenové hladiny automobilových benzínů reagovat snížením poptávky jen v omezené míře). Na takovém trhu má protisoutěžní chování účastníků řízení spočívající ve sladěném postupu při určení prodejních cen zboží - automobilového benzínu Natural 95, vyúsťujícím v umělé udržování zvýšené cenové hladiny tohoto zboží, zvlášť závažný negativní dopad na spotřebitele, neboť vede ke zvýšení jejich výdajů a v důsledku toho omezuje uspokojování jejich ostatních potřeb. Porušení zákona se v důsledku specifik soutěžního prostředí daného trhu projevilo zvýšením cenové hladiny nejméně u 80 % celého relevantního trhu. Dále Úřad uvádí, že porušování zákona ze strany účastníků řízení se na trhu projevilo od 28.5.2001 do konce měsíce listopadu 2001, tj. v délce cca 6 měsíců. Pokuta je však ukládána za porušení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti od 1.7.2001, tedy za protisoutěžní jednání od 1.7.2001 do konce listopadu 2001, tj. v délce cca 5 měsíců. K tomu je třeba uvést, že k porušení soutěžních pravidel došlo na zvlášť citlivém trhu, který významně ovlivňuje míru celospolečenské spotřeby. Jde o specifické zboží (viz výše charakteristika trhu), které je na rozdíl od ostatních komodit prodáváno zákazníkům ve značných objemech, typicky navíc v nonstop prodeji. I malá zvýšení cen představují významný finanční přínos pro distributory. Automobilové benzíny patří ke strategickému zboží; specifičnost tohoto zboží pro fungování ekonomiky se odráží též v zájmu státu zajišťovat nezbytné zásoby ropy a ropných produktů, mezi něž patří i automobilové benzíny, v rámci státních hmotných rezerv ke zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku, a to na určité minimální stanovené období v úrovni jejich průměrné denní 84/89

spotřeby. U takto specifického trhu se všechny výkyvy projevují multiplikačními efekty v řadě dalších oblastí (nejen u jedné skupiny spotřebitelů, jimiž jsou přímí odběratelé automobilových benzínů). Zjištěnou dobu trvání porušení zákona je proto třeba hodnotit s ohledem na popsanou specifičnost tohoto zboží i charakteristiku trhu v celkových kontextech jeho dopadů na soutěž a na spotřebitele. Dopad protisoutěžního jednání na takovém trhu v uvedené délce trvání je tedy velmi významný (citelný), a je tak srovnatelný s účinkem způsobeným dlouhodobějším porušováním zákona na méně významných trzích. Dále je třeba konstatovat, že ze strany všech účastníků řízení, tj. AGIP Praha, Aral I, Benzina, Conoco, OMV a Shell došlo k úmyslnému porušení zákona (ve formě úmyslu přímého). K tomu, aby účastníci řízení dosáhli ve sledovaném období vyšších výnosů, potřebovali navzájem mezi sebou vyloučit působení přirozených podmínek hospodářské soutěže, tzn. vědomě eliminovat prostřednictvím vzájemně sladěného chování při stanovení prodejních cen N 95 rizika pro své podnikání, která s sebou nekoordinované podmínky soutěže obvykle přinášejí. Ze všech výše uvedených důvodů je třeba považovat jednání účastníků řízení za zvlášť závažné porušení zákona. S ohledem na tuto skutečnost Úřad nevyužil zákonem č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů stanovené možnosti uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč, ale při jejím stanovení přihlédl k čistému obratu jednotlivých účastníků řízení za rok 2000. Vedle všech výše uvedených skutečností Úřad při svém uvážení o výši pokuty zohlednil výši podílů účastníků řízení na relevantním trhu. Podíly účastníků řízení na relevantním trhu odrážejí, jakou měrou přispěli jednotlivě k celkovému negativnímu dopadu protisoutěžního jednání na trh i v jaké míře si zajistili profit (viz odhad Úřadu) z tohoto jednání. (Konkrétní výše podílů viz spis č. 9, souhrnná bilance spis č. 9 str. 431, dále též viz postavení účastníků řízení na relevantním trhu). Kriteriem výše podílu na relevantním trhu pak Úřad poměřil diferenciaci pokut mezi účastníky řízení. Při rozhodování o výši pokuty vzal Úřad v úvahu rovněž podíl jednotlivých účastníků řízení na maloobchodní distribuční síti ČS (viz odůvodnění v části Postavení účastníků řízení na relevantním trhu). Dále Úřad uvádí, že výši pokut uvážil na základě všech zde uvedených kritérií (jak společně platných pro všechny účastníky, tak individuálně platných pro konkrétního účastníka řízení), vztažených k účastníkům řízení, kteří se porušení zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže dopustili. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení zanikl Aral I sloučením bez likvidace, ukládá Úřad za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, kterého se dopustil Aral I, pokutu jeho právnímu nástupci, společnosti Aral ČR, a.s., IČ 45241384, která převzala v plném rozsahu podnikání zaniklého subjektu (včetně jeho personální složky, kterou si smluvně zajistila) a dál se v něm pod stejnou značkou účastní hospodářské soutěže na relevantním trhu. Obdobně s ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení zanikl AGIP Praha sloučením bez likvidace, ukládá Úřad za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, kterého se dopustil AGIP Praha, pokutu jeho právnímu nástupci, společnosti Agip Česká republika, s.r.o., IČ 40764176, která převzala v plném rozsahu podnikání zaniklého subjektu a dál se v něm pod stejnou značkou účastní hospodářské soutěže na relevantním trhu. Na základě výše uvedeného rozhodl Úřad uložit: Společnosti Agip Česká republika, s.r.o., IČ 40764176, jako právnímu nástupci společnosti AGIP Praha, a.s., za výše uvedené porušení zákona, jehož se dopustil AGIP 85/89

Praha, a.s. (které se na trhu projevilo od 28.5.2001, přičemž AGIP Praha, a.s. zvýšil své prodejní ceny dne 29.5.2001), pro účely uložení pokuty v délce trvání od 1.7.2001 do konce měsíce listopadu r. 2001, pokutu ve výši 20 mil. Kč. Přihlédl k závažnosti a délce trvání porušení zákona, k jeho negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž a k úmyslnému porušení zákona v podobě úmyslu přímého. Úřad přihlédl také k míře, jíž se AGIP Praha, a.s. podílel na negativním dopadu protisoutěžního chování na relevantní trh, vyjádřené velikostí jeho podílu na tomto trhu, viz „Postavení účastníků řízení na relevantním trhu“ (konkrétní výše viz spis 9, str. 269, souhrnná bilance str. 431), k jeho podílu na distribuční síti ČS v ČR (2,44 %) a k jeho čistému obratu, který činil za r. 2000 cca 3,6 mld. Kč (spis č. 1, str. 169). Společnosti Aral ČR, a.s., IČ 45241384, jako právnímu nástupci Aral ČR a.s., IČ 64948978 (Aral I), za výše uvedené porušení zákona, jehož se dopustil Aral I (které se na trhu projevilo od 28.5.2001, přičemž Aral I zvýšil své prodejní ceny dne 29.5.2001), pro účely uložení pokuty v délce trvání od 1.7.2001 do konce měsíce listopadu r. 2001, pokutu ve výši 40 mil. Kč. Přihlédl k závažnosti a délce trvání porušení zákona, k jeho negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž a k úmyslnému porušení zákona v podobě úmyslu přímého. Úřad přihlédl také k míře, jíž se Aral I podílel na negativním dopadu protisoutěžního chování na relevantní trh, vyjádřené velikostí jeho podílu na tomto trhu, viz „Postavení účastníků řízení na relevantním trhu“ (konkrétní výše viz spis 9, str. 283, souhrnná bilance str. 431), k jeho podílu na distribuční síti ČS v ČR (3,34 %) a k jeho čistému obratu, který činil za r. 2000 cca 6,8 mld. Kč (spis č. 1, str. 106). Společnosti Benzina za výše uvedené porušení zákona (které se na trhu projevilo od 28.5.2001, přičemž Benzina zvýšila své prodejní ceny 29.5.2001), pro účely uložení pokuty v délce trvání od 1.7.2001 do konce měsíce listopadu r. 2001, pokutu ve výši 98 mil. Kč. Přihlédl k závažnosti a délce trvání porušení zákona, k jeho negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž a k úmyslnému porušení zákona v podobě úmyslu přímého. Úřad přihlédl také k míře, jíž se Benzina podílela na negativním dopadu protisoutěžního chování na relevantní trh, vyjádřené velikostí jejího podílu na tomto trhu - viz „Postavení účastníků řízení na relevantním trhu“ (konkrétní výše podílu viz spis 9, str. 297, souhrnná bilance str. 431), k jejímu podílu na distribuční síti ČS (17,89 %) a k jejímu čistému obratu, který činil za r. 2000 více než 16 mld. Kč. U tohoto účastníka řízení Úřad přihlédl dále k tomu, že jde o opakované porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Benzina byla v r. 1998 Úřadem postižena za porušení § 3 odst. 1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění změn a doplňků, kterého se dopustila tím, že uzavírala s nájemci ČS zakázané a neplatné dohody obsahující mj. též oprávnění Benziny stanovit nájemci ČS maximální prodejní ceny doplňkového sortimentu, výhradně dodávaného na ČS touto společností (rozhodnutí Úřadu čj. S 89/98-240 ze dne 17.8.1998 ve znění rozhodnutí předsedy Úřadu čj. R 17/98 ze dne 29.7.1999). Ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2, poslední věta, zákona č. 143/2001 Sb., tedy Benzina naplnila opakované porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Za opakované porušení zákona se přitom považuje i naplnění jiné skutkové podstaty v zákoně uvedené. Opakované porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže tímto účastníkem řízení Úřad hodnotil při uložení pokuty jako přitěžující skutečnost. Společnosti Conoco za výše uvedené porušení zákona (které se na trhu projevilo od 28.5.2001, přičemž Conoco zvýšilo své prodejní ceny 29.5.2001), pro účely uložení pokuty v délce trvání od 1.7.2001 do konce měsíce listopadu r. 2001, pokutu ve výši 22 mil. Kč. Přihlédl k závažnosti a délce trvání porušení zákona, k jeho negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž a k úmyslnému porušení zákona v podobě úmyslu přímého. Úřad přihlédl také k míře, jíž se Conoco podílelo na negativním dopadu protisoutěžního chování na relevantní trh, vyjádřené velikostí jeho podílu na tomto trhu - viz „Postavení účastníků řízení 86/89

na relevantním trhu“ (konkrétní výše podílu – viz spis 9, str. 311, souhrnná bilance str. 431), k jeho podílu na distribuční síti ČS (2,65 %) a k jeho čistému obratu, který činil za r. 2000 cca 3,9 mld. Kč (spis č. 1, str. 360 - 361). Společnosti OMV za výše uvedené porušení zákona (které se na trhu projevilo od 28.5.2001, přičemž OMV zvýšil své prodejní ceny 31.5.2001), pro účely uložení pokuty v délce trvání od 1.7.2001 do konce měsíce listopadu r. 2001, pokutu ve výši 68 mil. Kč. Přihlédl k závažnosti a délce trvání porušení zákona, k jeho negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž a k úmyslnému porušení zákona v podobě úmyslu přímého. Úřad přihlédl také k míře, jíž se OMV podílel na negativním dopadu protisoutěžního chování na relevantní trh, vyjádřené velikostí jeho podílu na tomto trhu - viz „Postavení účastníků řízení na relevantním trhu“ (konkrétní výše – viz spis 9, str. 325, souhrnná bilance str. 431), k jeho podílu na distribuční síti ČS (5,15 %) a k jeho čistému obratu, který činil za r. 2000 více než 24 mld. Kč (spis č. 1, str. 99). Při zohlednění výše čistého obratu vzal Úřad v úvahu, že v porovnání s ostatními účastníky řízení je tvořen výrazně odlišným (vyšším) podílem velkoobchodní činnosti. Společnosti Shell za výše uvedené porušení zákona (které se na trhu projevilo od 28.5.2001, přičemž Shell zvýšil své prodejní ceny 28.5.2001), pro účely uložení pokuty v délce trvání od 1.7.2001 do konce měsíce listopadu r. 2001, pokutu ve výši 65 mil. Kč. Přihlédl k závažnosti a délce trvání porušení zákona, k jeho negativnímu dopadu na hospodářskou soutěž a k úmyslnému porušení zákona v podobě úmyslu přímého. Úřad přihlédl také k míře, jíž se Shell podílel na negativním dopadu protisoutěžního chování na relevantní trh, vyjádřené velikostí jeho podílu na tomto trhu - viz „Postavení účastníků řízení na relevantním trhu“ (konkrétní výše – viz spis 9, str. 339, souhrnná bilance str. 431), k jeho podílu na distribuční síti ČS (4,83 %) a k jeho čistému obratu, který činil za r. 2000 cca 12,6 mld. Kč (spis č. 1, str. 32 - 33). Současně Úřad ověřil výši obratu účastníků řízení za r. 2001 a r. 2002 (tj. poslední účetně odsouhlasený rok) k posouzení, zda pokuta nebude mít na podnikání účastníků řízení likvidační dopad. U Aralu I nebylo možné získat čistý obrat za r. 2002, neboť účetní výkaz zahrnuje období od rozhodného dne fúze – 1.5.2002 do 31.12.2003; vzhledem k tomu, že nástupnický subjekt před sloučením nevyvíjel významnou činnost (viz výše), mohl Úřad ověřit orientační výši čistého obratu za 12 měs. r. 2002 vyjádřenou alikvotním dílem. Úřad konstatuje, že výše uložených pokut, které zdaleka nedosahují 1 % čistého obratu, nebudou mít - s ohledem na zjištěné hospodářské výsledky účastníků řízení - likvidační důsledky pro jejich podnikání. Úřad má zato, že pokuty stanovené účastníkům řízení splní jak úlohu sankční, tak i úlohu preventivní. Na doplnění Úřad uvádí, že obdobně postupuje při stanovení výše pokut za nejzávažnější protisoutěžní jednání typu hard core cartels, jako jsou dohody či jednání ve shodě o cenách (nebo rozdělení trhu), mající obzvlášť závažný negativní dopad na hospodářskou soutěž i na spotřebitele, také Komise. V rozhodovací praxi Komise jsou patrné velmi přísné sankce za taková protisoutěžní jednání (jejich výše se zejména v posledních letech výrazně zvýšila a má přispět k posílení odstrašujícího charakteru pokut). Např. u případu British Sugar z r. 1998 (případy IV/F-3/33.708 -British Sugar, IV/F-3/33.709 –Tate & Lyle, IV/F-3/33.710 – Napier Brown & Company, IV/F-3/33.711 – James Budgett Sugars) nejvyšší pokuta (před snížením na základě aplikace leniency programu) představovala 4,5 % celkového celosvětového obratu hlavního účastníka protisoutěžního jednání. V případu COMP/E-1/36.490 – Graphite electrodes z r. 2001 se pokuty (rovněž před snížením na základě aplikace leniency programu) vzhledem k závažnosti dopadu na hospodářskou soutěž pohybovaly u jednotlivých účastníků 87/89

kartelu v úrovni i několika procent zjištěného obratu, přičemž nejvyšší částky dosahovaly cca 9,1 % a 10 % jejich celkového celosvětového obratu. Komise při stanovení výše pokut – včetně pokut za nejzávažnější porušení čl. 81/1 Smlouvy o založení ES, rovněž diferencuje výše pokut m.j. s přihlédnutím k tržním podílům podniků účastnících se porušení této Smlouvy, odrážejícím, jakým podílem přispěli jednotlivě k negativním dopadům na trhu. Přihlíží také k celkovému světovému obratu podniků, neboť ten m.j. indikuje přínos podniku k celkové úspěšnosti kartelu, nebo naopak indikuje nestabilitu kartelu, kterou by způsobila neúčast podniku na kartelu. Viz např. rozhodnutí ve věci Polypropylene č. IV/31.149, nebo výše zmíněný případ Graphite electrodes č. COMP/E­ 1/36.490. Poučení o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podle § 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Mgr. Vítězslav Šemora pověřený řízením odboru

88/89

Rozhodnutí obdrží: 1. Advokátní kancelář Rödl & Partner, v.o.s.

JUDr. Petr Novotný, advokát

Platnéřská 2

110 00 Praha 1

2. Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný a spol..

prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc., advokátka

Dlouhá 39

110 00 Praha 1

3. Advokátní kancelář Linklaters, v.o.s.

Mgr. Luděk Vrána, advokát

Na Příkopě 19

117 19 Praha 1

4. Advokátní kancelář WEIL, GOTSHAL & MANGES v.o.s. Mgr. Karolina Horáková, advokátka Křížovnické nám. 1 110 00 Praha 1 5. Advokátní kancelář Linklaters, v.o.s.

Mgr. Daniel Čekal, advokát

Na Příkopě 19

117 19 Praha 1

6. Advokátní kancelář

Weinhold Legal, v.o.s.

JUDr. Pavel Svoboda, advokát

Charles Square Center

Karlovo nám 10

120 00 Praha 2

7. Agip Česká republika, s.r.o.

Pod Chodovem 1267/7

149 00 Praha 4

8. Aral ČR, a.s.

V Parku 2294/2

148 00 Praha 4

9. BENZINA a.s.

Dělnická 12

170 04 Praha 7

10. ConocoPhillips Czech Republic s.r.o. Pekařská 14/628

155 00 Praha 5

11. OMV Česká republika, s.r.o. Budějovická 3 140 00 Praha 4 12. Shell Czech Republic a.s. Pod Pekárnami 2/878 190 00 Praha 9

89/89

Stránka 24: [1] Odstraněno

Kotoučková

21.3.2004 12:49:00

Společnost Aral Postup společnosti Aral při stanovení prodejních cen N 95 v r. 2001 byl obdobný jako u výše popsaných účastníků řízení. Průměrné měsíční náklady této společnosti na nákup 1 litru N 95 v měsíci lednu r. 2001 oproti měsíci prosinci r. 2000 mírně klesly (o 1,46 %) a mírný pokles pokračoval ještě i v únoru. Od března až do května průměrné měsíční náklady postupně rostly. Nejvýznamnější nárůst v tomto období (i v celém roce) byl v měsíci květnu (o 7,14 %). Počínaje měsícem červnem dochází k poklesu průměrných měsíčních nákladů na nákup 1 litru N 95 až do konce roku (s výjimkou měsíce září, kdy došlo k nárůstu nákladů o 4,97 %). K nejvýznamnějšímu poklesu průměrných měsíčních nákladů došlo v měsíci říjnu (o 13,64 %) a červnu (o 6,33 %). Průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 v měsíci lednu 2001 oproti prosinci 2000 klesly o 7,64 %, tj. o vyšší úroveň, nežli činil pokles nákupních cen. Pokles průměrné měsíční prodejní ceny pokračoval ještě v únoru a mírně i v březnu. Od dubna až do června (včetně) průměrné měsíční prodejní ceny na 1 litr N 95 rostly. Největší nárůst (v daném roce) zaznamenaly v měsíci květnu (o 7,43 %). Počínaje červencem až do konce roku průměrné měsíční prodejní ceny klesaly, nejvyšší pokles byl zaznamenán v měsíci prosinci (o 6,19 %). Na mírné zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci březnu průměrná měsíční prodejní cena nereagovala zvýšením, došlo naopak k jejímu mírnému poklesu. Na zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci dubnu a v květnu reagovala průměrná měsíční prodejní cena nárůstem (v květnu nejvyšším v daném roce), který výrazně přesáhl zvýšení průměrné měsíční nákupní ceny. Na výraznější pokles průměrné měsíční nákupní ceny v měsíci červnu (o 6,33 %) nebylo reagováno poklesem průměrné měsíční prodejní ceny v témže měsíci, naopak je patrný nárůst průměrné měsíční prodejní ceny o 5,20 %, tj. o 1,21 Kč/litr N 95. Na pokračování poklesu průměrných měsíčních nákupních cen v červenci a říjnu pak již průměrná měsíční prodejní cena zareagovala také poklesem, avšak výrazně nižším, nežli činil pokles nákupních cen. V měsíci září, kdy došlo v trendu poklesu průměrné měsíční nákupní ceny k ojedinělému zvýšení, pak průměrná měsíční prodejní cena nevzrostla, došlo naopak k jejímu mírnému snížení (v průměru cca o 0,39 Kč/litr N 95). V měsíci srpnu, listopadu a prosinci již průměrná měsíční prodejní cena klesla o vyšší částku, nežli činil pokles průměrné měsíční nákupní ceny. Celková míra poklesu průměrných měsíčních prodejních cen za období červen až listopad 2001 však byla nižší nežli celková míra poklesu průměrných měsíčních nákupních cen. Vývoj průměrné měsíční hrubé marže: Oproti prosinci r. 2000 došlo v měsíci lednu 2001 k výraznému snížení průměrné měsíční hrubé marže, přičemž i v následujících měsících došlo k dalšímu propadu, v měsíci březnu průměrná měsíční hrubá marže dosáhla nejnižší hodnoty daného roku; zvyšovat se začala od měsíce dubna. Vývoj nákupních a prodejních cen se projevil ve druhé polovině r. 2001, resp. již od června r. 2001, výrazným nárůstem průměrných měsíčních hrubých marží, s nejvyššími hodnotami v měsíci říjnu, červenci a srpnu (které převýšily i hodnotu nejvyšší průměrné měsíční hrubé marže, jíž bylo dosaženo v prosinci r. 2000). Průměrná měsíční hrubá marže v měsíci říjnu 2001 byla o 66,48 % vyšší, v měsíci červenci 2001 byla o 51,84 % vyšší a v měsíci srpnu 2001 o 31,15 % vyšší nežli marže ve shodných měsících roku 2000. Podklady viz spis č. 9, str. 284, 286, graf – str. 291. Pozn. Úřad: Ojedinělý vzestup nákupních cen ve druhém pololetí roku 2001, k němuž došlo u všech účastníků řízení i u společnosti Aral v měsíci září 2001, byl v médiích odůvodňován nejistou situací na trhu ropy v souvislosti s teroristickým útokem na USA. Stránka 31: [2] Odstraněno

Kotoučková

21.3.2004 13:56:00

Společnost Aral Obdobné chování při úpravách prodejních cen N 95 jako u výše uvedených účastníků řízení bylo zjištěno u společnosti Aral. V období od 1.5.2001 do 30.6.2001 provedla tato společnost dvě výraznější zvýšení prodejních cen N 95 na svých čerpacích stanicích (z hlediska částky, o kterou se prodejní ceny N 95 na ČS zvýšily, a počtu čerpacích stanic, kterých se toto zvýšení týkalo). První zvýšení prodejních cen proběhlo dne 14.5.2001 na všech ČS společnosti Aral v průměru o cca 0,80 Kč/litr N 95. Tomuto zvýšení prodejních cen předcházelo postupné zvyšování průměrných denních nákupních cen N 95, které lze vysledovat zejména počínaje 5.5.2001 (do 13.5.2001 nárůst celkem o cca 0,75 Kč/litr). Lze konstatovat, že toto plošné zvýšení prodejních cen N 95 v síti ČS dne 14.5.2001 reagovalo na předchozí vzestupný vývoj nákupních cen. Po uvedeném zvýšení se průměrné denní prodejní ceny N 95 u ČS v následujících dnech výrazněji neměnily až do 28.5.2001. Průměrné denní nákupní ceny N 95 od 14.5.2001 vykazovaly cca do 22.5.2001 mírně vzestupný trend; od 23.5.2001 následuje trvale klesající trend, a to až do konce měsíce června (s nepatrnými výkyvy v jednotlivých dnech, např. 5.6.2001 a 11.6.2001 – zvýšení o cca 0,30 Kč/litr). Ke druhému zvýšení prodejních cen došlo dne 29.5.2001 na všech čerpacích stanicích. Společnost Aral zvyšovala u všech ČS o 1 Kč/litr N 95 vč. DPH (o 0,82 Kč bez DPH). Poté společnost Aral držela průměrnou denní prodejní cenu N 95 až do konce června r. 2001 téměř na stejné úrovni (patrný určitý trend snižování jen o jednotky haléřů). Společnost Aral přikročila dne 29.5.2001 k plošnému zvýšení prodejních cen u svých ČS, přestože vývoj průměrných denních nákupních cen v předchozích dnech (nejméně od 23.5.2001) vykazoval klesající trend a tento pokračoval až do konce června r. 2001. Rovněž vývoj denních cen N 95 na burze v Rotterdamu vykazoval klesající trend a v období kolem 29.5.2001 nebyl signalizován žádný vzestup cen. Lze konstatovat, že na tento trend poklesu průměrných denních nákupních cen (který ke konci června představoval více než 2,00 Kč/litr oproti výši dne 29.5.2001) pak vývoj průměrných denních prodejních cen až do konce sledovaného období prakticky výrazněji nereagoval. Tento postup Aralu vedl k výraznému zvýšení průměrné měsíční prodejní ceny N 95 v červnu r. 2001. Podklady viz spis č. 9, str. 287 - 290, graf – str.292, souhrnná bilance zvýšení denních prodejních cen spis č. 9, str. 444, 445.