Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
V Brně dne 21. září 2004
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 29.7.2004 podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., na návrh ze dne 27.7.2004 uchazeče – H & B REAL, kom. spol., Smetanova 1484, 755 01 Vsetín, za niž jedná Ing. Petr Hurta, komplementář – na přezkoumání rozhodnutí zadavatele – město Hranice, Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice, zast. starostou PhDr. Vladimírem Juračkou – ze dne 20.7.2004 o námitkách ze dne 12.7.2004 proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30.6.2004 v obchodní veřejné soutěži „Komplexní zajištění prodeje bytů z majetku města Hranic“ vyhlášené podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb., v Obchodním věstníku č. 39/03 pod zn. 180135 39/03 dne 1.10.2003, rozhodl takto: Zadavatel – město Hranice – porušil ustanovení § 38 odst. 1 posledně cit. zákona v návaznosti na ustanovení § 37 odst. 1 písm. h) téhož zákona tím, že o výběru nejvhodnější nabídky, jako nabídky, která nejlépe splňuje kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže, rozhodl na základě neúplné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která neobsahovala výsledek hodnocení jednotlivých nabídek podle kritéria „Reference uchazeče…“ a kritéria „Technické podmínky plnění veřejné zakázky“. Podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb., se rozhodnutí zadavatele – město Hranice – o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30.6.2004 ruší a zadavateli se ukládá provést nové posouzení a hodnocení nabídek, a to do 10 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
Odůvodnění Zadavatel – město Hranice, Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice, zast. starostou PhDr. Vladimírem Juračkou (dále jen „zadavatel“) – vyhlásil dne 1.10.2003 podle části druhé zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č.278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. (dále jen „zákon“), v Obchodním věstníku č. 39/03 pod zn. 180135-39/03 obchodní veřejnou soutěž „Komplexní zajištění prodeje bytů z majetku města Hranic“ (dále jen „soutěž“). Výkonem zadavatelských činností ve smyslu ustanovení § 69 zákona pověřil zadavatel společnost RTS, a. s., Lazaretní 13, 615 00 Brno, a to mandátní smlouvou č. 516/2003 ze dne 22.9.2003. V bodě 5 vyhlášených soutěžních podmínek zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny bodovací stupnicí podle jejich ekonomické vhodnosti na základě následujících podle stupně významu sestupně seřazených kritérií: 1. Reference uchazeče (počet a charakter doposud realizovaných obdobných zakázek za poslední tři roky, reference od objednatelů), 2. Celková nabídková cena v Kč včetně DPH, 3. Technické podmínky plnění veřejné zakázky, přičemž nejvhodnější nabídkou měla být nabídka s nejvyšším počtem bodů. Ohledně bližší obsahové specifikace jednotlivých kritérií odkazuje cit. bod soutěžních podmínek na zadávací dokumentaci, v jejímž bodě 6.8 zadavatel stanoví, že v rámci kritéria č. 1 (Reference uchazeče…) budou hodnoceny následující skutečnosti: a) Vlastní reference (informace o zakázkách realizovaných uchazečem, o jeho postupu vůči objednatelům, o dodržování termínů, ceny a kvality díla – zejména údaje z referenčních listů), b) Počet a charakter a rozsah obdobných zakázek uskutečněných uchazečem v posledních třech letech (i současně realizovaných). V rámci kritéria č. 2 měla být podle bodu 6.7 „Textové části zadávací dokumentace“ hodnocena nabídková cena, a to sestupným pořadím podle její absolutní výše s tím, že nejnižší „nabídnuté“ ceně bude přiřazeno od všech hodnotících členů komise 10 bodů a nejvyšší „nabídnuté“ ceně pak od každého člena komise tolik bodů, kolik odpovídá „odchylce této ceny od průměrné ceny všech nabídek“. Ostatní nabídkové ceny měly být hodnoceny výpočtem (na dvě desetinná místa) ve zvolených mezích, a to podle „absolutní hodnoty jejich odchylky od nejnižší hodnocené nabídkové ceny“. V souvislosti s obsahem kritéria č. 3 (Technické podmínky…) je v zadávací dokumentaci uvedeno, že: „V tomto kritériu bude hodnoceno zejména a) místo a provoz kanceláře pro styk s občany b) stručný popis kampaně seznamující obyvatele vymezených jednotek se zásadami a podmínkami prodeje c) počet osob vyčleněných na plnění této veřejné zakázky d) seznam znalců spolupracujících při realizaci prodeje.“ Zadávací dokumentace ve svém 6. článku podrobněji upravuje také další skutečnosti související se způsobem hodnocení nabídek. Pro hodnocení nabídek zadavatel stanovil
2
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
bodovací stupnici (1-10 bodů) s tím, že nabídka, která v daném kritériu vyhoví ve všech požadavcích zadavatele obdrží 10 bodů, a nabídka, která dané kritérium splní nejhůře, pak 1 bod (bod 6.5 zadávací dokumentace). Při bodování nabídek měly být uplatněny další zásady, stanovené v písm. a) až e) bodu 6.5 zadávací dokumentace (např. žádná z nabídek nemusí v daném kritériu získat 10 bodů pokud podle názoru člena komise nesplňuje kritérium v celém rozsahu, počet získaných bodů se vyjadřuje pouze v celých číslech, při shodném umístění nabídek v celkovém hodnocení rozhodne o jejich pořadí nabídková cena, atd.). S výjimkou nabídkové ceny se měla míra splnění jednotlivých kritérií hodnotit podle předem stanovených kategorií (viz bod 6.3 zadávací dokumentace), které však mají pouze demonstrativní charakter. V bodě 6.4 zadávací dokumentace je dále stanoveno, že stupeň významu kritéria vyjadřuje podíl hodnoceného kritéria na ekonomické vhodnosti nabídky a že stupeň významu je stanoven v procentní stupnici tak, že klesá podle pořadí kritérií. Podle bodu 6.6 zadávací dokumentace měl každý člen komise hodnotit nabídky samostatně s výjimkou nabídkové ceny, která měla být hodnocena matematickou metodou za všechny členy komise celkem. Pořadí nabídky mělo být stanoveno absolutní hodnotou součtu redukovaných hodnot (tj. součtu všech bodů získaných nabídkou v jednom kritériu redukovaného příslušným stupněm významu daného kritéria) za všechna kritéria. V soutěžní lhůtě zadavatel obdržel 6 nabídek, přičemž všechny byly komisí pro otevírání obálek shledány jako úplné, jak vyplývá z „Protokolu o otevírání obálek s nabídkami“ ze dne 14.11.2003. Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek (s tím, že jednotlivým hodnotícím kritériím komise pro posouzení a hodnocení nabídek přiřadila stupně významu 45 % – krit. č. 1, 40 % – krit. č. 2 a 15 % – krit. č. 3) komise stanovila následující pořadí nabídek: 1. H & B REAL, kom. spol., Smetanova 1484, 755 01 Vsetín, za niž jedná Ing. Petr Hurta, komplementář (dále jen „H & B REAL), 2. RK Beskyd spol. s r. o., Dolní 1004, Frenštát pod Radhoštěm, 3. AVAL, spol. s r. o., Sokolská 1267, 757 01 Valašské Meziříčí, za niž jedná jednatel Ing. Alois Martínek (dále jen „AVAL“), 4. BYTASEN, spol. s r. o., Kotěrova 1b, Brno, 5. ISA CONSULT s. r. o., Palackého 129, Frýdek Místek, 6. Realitní kancelář Sever s. r. o., Dvořákova 20, 400 01 Ústí nad Labem, za niž jedná jednatel Ing. Luboš Eliáš (dále jen „Sever“), přičemž doporučila zadavateli k uzavření smlouvy nabídku uchazeče H & B REAL. Z předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky dále vyplývá, že zadavatel dopisem ze dne 29.12.2003 požádal uchazeče H & B REAL ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 zákona o předložení zdůvodnění jím nabídnuté mimořádně nízké nabídkové ceny. Uchazeč H & B REAL poskytl zadavateli požadované zdůvodnění výše jeho nabídkové ceny v přílohách svého dopisu ze dne 9.1.2004. Dne 27.1.2004 proběhlo nové posouzení a hodnocení nabídek (viz Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 27.1.2004), které prováděla zadavatelem nově ustanovená desetičlenná komise, která posoudila zdůvodnění nabídkové ceny uchazeče H & B REAL jako objektivní a navrhla zadavateli ponechat uvedeného uchazeče nadále v další účasti na soutěži. Způsob a metoda hodnocení nabídek až na stupně významu prvních dvou hodnotících kritérií (váha krit. č. 1 byla stanovena ve výši 65 % a krit. č. 2 pak na 20 %) byl podle znění uvedené Zprávy ze dne 27.1.2004 shodný jako při hodnocení provedeném dne 2.12.2003. Po tomto dalším provedeném hodnocení komise dospěla k následujícímu pořadí nabídek: 1. Sever,
3
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
2. BYTASEN, spol. s r. o., Kotěrova 1b, Brno, 3. ISA CONSULT s. r. o., Palackého 129, Frýdek Místek, 4. H & B REAL, 5. RK Beskyd spol. s r. o., Dolní 1004, Frenštát pod Radhoštěm, 6. AVAL, přičemž doporučila zadavateli k uzavření smlouvy nabídku uchazeče Sever. O výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel dne 4.2.2004 v souladu s doporučením „druhé“ komise. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč H & B REAL nejprve námitky, kterým zadavatel nevyhověl, a poté také u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“) návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, na jehož základě bylo orgánem dohledu zahájeno správní řízení, ve kterém orgán dohledu rozhodnutím č. j. VZ/S38/04-153/2422/04-Ne ze dne 18.5.2004 zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a současně zadavateli uložil provést nové posouzení a hodnocení nabídek. Předmětné rozhodnutí orgánu dohledu nabylo právní moci dne 22.6.2004. Po nově provedeném posouzení a hodnocení nabídek, které proběhlo dne 30.6.2004, zadavatel téhož dne schválil následující komisí pro posouzení a hodnocení nabídek doporučené pořadí nabídek na 1. až 3. místě: 1. AVAL, 2. Sever, 3. H & B REAL, a v souladu s jejím doporučením vybral jako nejvhodnější nabídku uchazeče AVAL (viz Usnesení Rady města Hranice č. 1119/2004 – RM 45 ze dne 30.6.2004). Oznámení ze dne 30.6.2004 o uvedeném rozhodnutí obdržel uchazeč H & B REAL dne 2.7.2004, další uchazeči pak ve dnech 2.7.2004 až 7.7. 2004 (dle doručenek). Uchazeč H & B REAL podal proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dopisem ze dne 12.7.2004 námitky, kterým zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele ze dne 20.7.2004 o námitkách (Usnesení Rady města Strání č. 1122/2004 – RM 46) bylo uchazeči H & B REAL oznámeno dopisem ze dne 21.7.2004, který jmenovaný uchazeč převzal dne 22.7.2004. Vzhledem k tomu, že uchazeč H & B REAL nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za správné, využil svého práva a podal u orgánu dohledu návrh ze dne 27.7.2004 na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém konstatuje následující. Hodnocení nabídkové ceny (krit. č. 2) bylo podle uchazeče H & B REAL prováděno v rozporu se zadávací dokumentací (konkrétně jejím bodem 6.7), čímž došlo k porušení ustanovení § 35 odst. 1 zákona, neboť „komise nehodnotila nabídky podle zveřejněného způsobu hodnocení“. Uvedené skutečnosti podle uchazeče H & B REAL nasvědčuje již samotné „odůvodnění“ hodnocení příslušného kritéria obsažené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30.6.2004, ze kterého vyplývá, že bodové hodnocení nejvyšší nabídkové ceny neodpovídalo odchylce této ceny od průměrné ceny všech nabídek (39,80 %), neboť nabídce uchazeče s nejvyšší nabídkovou cenou mělo být přiřazeno pouze „zaokrouhleně 40 %“, nikoliv tedy 50 % možných bodů. Uvedenou skutečností jsou dle uchazeče H & B REAL zpochybněny všechny ostatní výpočty v rámci hodnocení předmětného kritéria.
4
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
Zadavatel podle uchazeče H & B REAL porušil také ustanovení § 37 odst. 1 písm. g) zákona, a to tím, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 30.6.2004 chybí konkrétní popis způsobu hodnocení nabídek v prvním kritériu, neboť z ní nevyplývá, jakými postupy se komise řídila, když mu přidělila pouhých 55 bodů ze 100 bodů možných. Uchazeč H & B REAL „má za to“, že hodnocení kritéria č. 1 nebylo provedeno „korektně“, neboť nezohlednilo „řádně a ve všech souvislostech jeho zkušenosti s prodejem bytů a z toho vyplývající reference“. Neobjektivnosti hodnocení nasvědčuje dle názoru uchazeče H & B REAL také „skokově“ rozdílné hodnocení nabídek v rámci předmětného kritéria oproti „prvnímu“ hodnocení provedeném dne 2.12.2003, ve kterém byl uchazeč AVAL v rámci krit. č. 1 hodnocen nejhůře, přičemž při hodnocení nabídek dne 30.6.2004 byla nabídka uchazeče AVAL v předmětném kritériu ohodnocena jako druhá nejlepší. Taktéž hodnocení kritéria č. 3 považuje uchazeč H & B REAL za neobjektivní, neboť přes skutečnost, že jako jediný z uchazečů provozuje v Hranicích vlastní kancelář s vlastními zaměstnanci zaměřenými na činnosti odpovídající předmětu veřejné zakázky a „více než plní“ další části předmětného kritéria, umístil se v rámci hodnocení tohoto kritéria až na posledním místě. Uchazeč H & B REAL dále uvádí, že podle jeho zjištění komise „toto kritérium hodnotila tak, že sčítala počty spolupracujících osob“, přičemž jím uvedený počet osob spolupracujících na plnění veřejné zakázky (kromě externích spolupracovníků a znalců) rovnající se 6 komise považovala za nedostatečný a počet menší než 6 pak za podprůměrný. Z celkového výsledku hodnocení však vyplývá, že celkový vítěz soutěže uchazeč AVAL s pouze 5 externími spolupracovníky byl v rámci tohoto kritéria hodnocen jako třetí a uchazeč BYTASEN, spol. s r. o., se 4 spolupracovníky byl v uvedeném kritériu hodnocen lépe než uchazeč H & B REAL. S odvoláním na body 6.3 a 6.8. zadávací dokumentace uchazeč H & B REAL dále konstatuje, že jednoznačně splnil v plném rozsahu kritérium č. 3 v části týkající se místa a provozu kanceláře pro styk s občany a v části týkající se popisu kampaně. Uchazeč H & B REAL dále nezná důvod, proč byla jeho nabídka hodnocena jako nevyhovující v části seznamu spolupracujících znalců. Taktéž výše uvedené skutečnosti dle názoru navrhovatele prokazují porušení ustanovení § 35 odst. 1 zákona. Závěrem uchazeč H & B REAL navrhuje použít jako důkaz ve správním řízení také stanovisko radního a člena hodnotící komise Jiřího J. K. Nebeského prezentované v regionálním týdeníku „Hranický týden“ dne 9.7.2004 v článku Privatizace městských bytů: třikrát totéž – pokaždé jinak“, jehož kopii přiložil k návrhu, ze které dle tvrzení uchazeče H & B REAL vyplývá, že posuzování a hodnocení nabídek bylo ve vztahu k tomuto uchazeči prováděno „s velkou mírou podjatosti“. Z výše uvedených důvodů považuje uchazeč H & B REAL rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, stejně jako rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za nezákonné, a proto navrhuje, aby orgán dohledu zrušil napadená rozhodnutí a uložil zadavateli provést nový výběr, případně zadání veřejné zakázky zrušil. Dne 6.8.2004 faxem a posléze dne 11.8.2004 poštou obdržel orgán dohledu od zadavatele dopis ze dne 5.8.2004, ve kterém zadavatel ohledně skutečností obsažených v návrhu na zahájení správního řízení pouze odkazuje na své stanovisko uvedené v jeho rozhodnutí ze dne 20.7.2004 o námitkách uchazeče H & B REAL, kde konstatoval, že (zestručněno):
5
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
- Kontrolou postupu komise při hodnocení nabídkové ceny zadavatel zjistil, že toto hodnocení proběhlo plně v souladu s definovaným způsobem hodnocení. Odchylka nejvyšší nabídkové ceny od průměrné ceny všech nabídek (39,80 %) je nižší, než odchylka nejnižší nabídkové ceny od průměrné ceny všech nabídek (58 %), a komise tak dle zadavatele po právu přiřadila hodnocení nejvyšší nabídkové ceny kategorii 5 bodů. Výpočet bodových hodnot ostatních nabídkových cen byl pak již matematickou záležitostí. - V rámci kritéria č. 1 komise dle názoru zadavatele postupovala zcela v souladu se stanoveným způsobem zadání, neboť u uchazeče AVAL v části b) předmětného kritéria (počet a charakter a rozsah obdobných zakázek) byla hodnocena sice pouze jedna zakázka oproti 4 zakázkám u uchazeče H & B REAL, avšak zakázka prezentovaná uchazečem AVAL je svým charakterem „výrazně vhodnější“, neboť přestavuje 2036 prodávaných jednotek, čímž odpovídá povaze závazku, který požaduje zadavatel, kdežto u uchazeče H & B REAL činil počet prodávaných jednotek v rámci jedné zakázky nejvýše 667 jednotek a za všechny referované zakázky pak celkem 1 041 jednotek. - Pochybení vůči zákonu neshledal zadavatel ani v postupu komise při hodnocení kritéria č. 3, neboť ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zjistil, že komise hodnotila všechny části kritéria vymezené v podmínkách zadání, nikoliv pouze počty spolupracujících osob, jak namítá navrhovatel. Názory jednotlivých členů na hodnocení předmětného kritéria se sice lišily, avšak nijak extrémně, a právě různorodost názorů je pro zadavatele „zárukou objektivity hodnocení“. Ve svém vyjádření ze dne 5.8.2004 se zadavatel věcně zabývá pouze otázkou údajné podjatosti při hodnocení nabídek, kterou uchazeč H & B REAL dovozuje z novinového článku týdeníku „Hranický týden“, přičemž uvádí, že v předmětném článku „jde o osobní komentář jednoho z členů Rady města a člena komise pro posouzení a hodnocení nabídek, z něhož podle jeho názoru nelze dovodit jakoukoliv podjatost…“ Všichni členové komise podepsali prohlášení o své nepodjatosti, čímž byly dle zadavatele naplněny zákonné předpoklady jejich účasti v komisi. Zadavatel dále konstatuje, že prezentace osobních názorů, dle jeho mínění, nemůže být slučována s procesem zadání veřejné zakázky, a dále poznamenává, že článek „poměrně přesně mapuje celou anabázi předmětné veřejné zakázky“. Předmětný návrh ze dne 27.7.2004 obdržel orgán dohledu dne 29.7.2004 a tímto dnem bylo podle § 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č. 130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 41/2004 Sb. (dále jen „zákon ve znění pozdějších předpisů“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání rozhodnutí zadavatele o námitkách orgánem dohledu. Zadavatel obdržel jedno vyhotovení návrhu taktéž dne 29.7.2004.
-
Účastníky řízení podle § 58 zákona ve znění pozdějších předpisů jsou: zadavatel, AVAL, jejíž nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, Sever, jejíž nabídka se umístila jako druhá v pořadí, H & B REAL, jejíž nabídka se umístila jako třetí v pořadí.
Zahájení správního řízení oznámil orgán dohledu účastníkům řízení dopisem č. j. VZ/S153/04-153/4156/04-Ne ze dne 12.8.2004. Současně byli účastníci řízení poučeni
6
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
o možnosti vyjádřit se ve stanovené lhůtě ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, jakož i ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout doplnění šetření /§ 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů/, nahlédnout do spisu tohoto řízení a pořizovat si z něho výpisy (§ 23 správního řádu). Kromě výše uvedeného vyjádření zadavatele ze dne 5.8.2004 orgán dohledu žádné další vyjádření či návrhy na doplnění šetření ve smyslu ustanovení § 33 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ze strany účastníků řízení neobdržel. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přezkoumal na základě ustanovení § 57 zákona ve znění pozdějších předpisů případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadání šetřené veřejné zakázky porušil zákon o zadávání veřejných zakázek, neboť o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl na základě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která nebyla komisí zpracována v souladu se zákonnými požadavky. Ke svému rozhodnutí uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti. K porušení ustanovení § 38 odst. 1 zákona Vlastní postup při hodnocení nabídek v rámci obchodní veřejné soutěže je upraven v ustanovení § 35 odst. 1 zákona: „Po posouzení, popřípadě vyřazení nabídek podle § 34 zákona přistoupí komise k hodnocení zbývajících nabídek podle zveřejněného způsobu hodnocení. Na základě hodnocení sestaví komise pořadí nabídek.“ O posouzení a hodnocení nabídek musí zadavatel podle § 37 odst. 1 zákona pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, ve které je povinen mj. uvést stručný popis způsobu hodnocení nabídek /§ 37 odst. 1 písm. g) zákona, výsledek tohoto hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky /§ 37 odst. 1 písm. h) zákona/. Na základě posouzení a hodnocení nabídek komisí je zadavatel podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, pokud si v podmínkách soutěže nevyhradil právo odmítnout všechny předložené nabídky. Nejvhodnější nabídkou se rozumí nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je nutno uvést nejen stručný popis zvoleného způsobu hodnocení (tj. metodu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérii hodnocení) s objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám v jednotlivých kritériích, ale také vysvětlení, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, jak se nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích), tedy výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, a v neposlední řadě také zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky komisí, resp. uvedení důvodů ohledně doporučení konkrétního uchazeče k uzavření smlouvy. Z předložené dokumentace orgán dohledu zjistil, že zadavatel obsah kritéria č. 1 v soutěžních podmínkách, resp. v zadávací dokumentaci vymezil dvěma podkritérii, a to: a) Vlastní reference…, b) Počet a charakter a rozsah obdobných zakázek.... V rámci popisu způsobu hodnocení nabídek podle předmětného kritéria zadavatel ve Zprávě uvádí, že nabídky podle části tohoto kritéria označené v soutěžních podmínkách ad a) (Vlastní reference...) hodnotil každý člen komise „podle údajů z referenčních listů a podle svého osobního odborného názoru, podle zkušeností s jednotlivými firmami, podle znalostí o jejich
7
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
dodržování termínů, ceny, kvality apod“. Ve Zprávě však již není uvedeno, jaké konkrétní skutečnosti („zejména z referenčních listů objednatelů“ – jak uvádí zadavatel ve vymezení předmětného podkritéria) byly komisí skutečně hodnoceny, co měla komise na mysli hodnocením podle „osobního odborného názoru, podle zkušeností…, podle znalostí…“ – zda mělo jít o osobní zkušenosti a znalosti členů komise s jednotlivými uchazeči, apod. V části Zprávy věnované podkritériu ad b) (počet obdobných zakázek …) je pak uveden pouze stručný výtah z obsahu jednotlivých nabídek, ze kterého však není zřejmé, zda všechny v něm uvedené zakázky byly považovány za „obdobné“, či nikoliv, a dále následuje tabulka hodnocení kritéria č. 1 obsahující bodové ohodnocení za celé kritérium od jednotlivých členů komise. Ze Zprávy tedy nevyplývá, zda příslušné bodové ohodnocení bylo jednotlivým nabídkám v rámci kritéria č. 1 přisouzeno pouze na základě podkritéria ad b) (počet obdobných zakázek...), či na základě obou podkritérií (popř. zda měla obě podkritéria při hodnocení kritéria č. 1 stejnou váhu), a jak nabídky uspěly v rámci jednotlivých podkritérií; nejsou z ní tedy zřejmé konkrétní úvahy zadavatele, na jejichž základě k jednotlivým bodovým hodnotám dospěl. Zpráva je tak v části popisu výsledku hodnocení nabídek podle kritéria č. 1 zcela nedostatečná a tedy netransparentní. Netransparentní je uvedená Zpráva také z pohledu hodnocení kritéria č. 3 (Technické podmínky …), neboť opět neuvádí konkrétní údaje o tom, jak jednotlivé nabídky uspěly v rámci každého z podkritérií předmětného kritéria ani jakou váhu zaujímala jednotlivá podkritéria z pohledu hodnocení nabídek podle kritéria č. 3 jako celku. Zpráva sice obsahuje stručný přehled informací vztahujících se k obsahu předmětného kritéria, avšak bez jakéhokoliv srovnání, tudíž z ní nejsou zřejmé důvody pro konkrétní komisí přisouzené bodové ohodnocení. Vzhledem k tomu, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, je na něj kladen zásadní význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu (včetně zpracování zákonem požadované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek), ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem, resp. jím ustanovenou komisí zpracováno dostatečně transparentně (musí být tedy průhledné a průkazné), aby bylo možno je přezkoumat. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že číselné údaje (body) do tabulek „dosazují“ členové komise. Právě proto je nezbytné, aby zpráva obsahovala i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek s patřičným písemným slovním komentářem, z něhož bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Podrobné uvedení skutečností, které vedly členy komise k přidělení konkrétního počtu bodů, je nezbytné zvláště u kritérií, která nelze hodnotit jednoznačně a zcela objektivně (jednoznačně lze hodnotit např. výši nabídkové ceny, lhůtu plnění, záruční dobu – tedy numericky vyjádřitelná kritéria) a ve kterých hodnocení nabídek záleží ve značné míře na úvaze a zkušenostech zadavatele, resp. členů komise. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Pokud zpráva náležitě zpracovaný výsledek hodnocení jednotlivých nabídek (a i zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky) neobsahuje, nezbývá než konstatovat, že provedené hodnocení je netransparentní a nepřezkoumatelné. V šetřeném případě sice Zpráva určitý výsledek hodnocení obsahuje (jsou z ní zřejmé bodové hodnoty, které nabídky obdržely od jednotlivých členů komise v rámci každého z hodnotících kritérií), avšak nejsou z ní patrné úvahy komise, na jejichž základě k bodovému hodnocení dospěla. Odpovědnost za hodnocení nabídek, včetně zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, je na zadavateli, neboť komise pro posouzení a hodnocení nabídek je
8
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
pouze jeho poradním orgánem a potřebné podklady pouze zpracovává. Zadavatel tedy musí mít před vlastním rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky k dispozici zákonem požadované dokumenty zpracované v souladu se zákonem, neboť se jedná o listiny, které jsou primárním předpokladem pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. V posuzovaném případě však Zpráva, na jejímž základě zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, neobsahuje dostatečný popis všech skutečností, na základě kterých komise dospěla ke konečnému výsledku hodnocení, neboť v ní není uvedeno vysvětlení konkrétních bodových hodnot přidělených jednotlivým nabídkám v rámci kritérií č. 1 a č. 3 (resp. jejich jednotlivých podkritérií). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, nezbývá orgánu dohledu než konstatovat, že Zpráva ze dne 30.6.2004 vzhledem k tomu, že nesplňuje veškeré náležitosti stanovené v ustanovení § 37 odst. 1 zákona, nedopovídá požadavku transparentnosti, který je jednou ze stěžejních zásad zadávání veřejných zakázek, a nelze ji tedy považovat za listinu zpracovanou v souladu se zákonem, na základě které by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Orgán dohledu tak nemůže přezkoumat, zda zadavatel skutečně vybral nabídku nejvhodnější. Tím, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky na základě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neodpovídající požadavkům stanoveným zákonem v ustanovení § 37 odst. 1 písm. h), porušil ustanovení § 38 odst. 1 zákona, neboť neprokázal, že vybral nabídku nejvhodnější. Ke skutečnostem uvedeným uchazečem H & B REAL v návrhu na zahájení správního řízení týkajícím se „neobjektivního“, resp. „nekorektního“ postupu komise při hodnocení nabídek podle kritéria č. 1 a č. 3 orgán dohledu konstatuje, že v souladu s názorem Vrchního soudu v Olomouci vyjádřeném např. v rozsudku č. 2 A 1/99 (viz správní spis) orgán dohledu neprovádí hodnocení ani nezkoumá vlastní úvahy členů komise a rovněž neposuzuje, jak mají či nemají nabídky uspět v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, avšak přezkoumává především formální postup, kterým k výběru nejvhodnější nabídky došlo, zda byly dodrženy všechny zákonné podmínky a zda byl výběr (hodnocení) proveden transparentně. „Dohledové“ činnosti orgánu dohledu tedy nemůže podléhat vlastní „subjektivní“ akt posouzení a hodnocení nabídek, neboť v něm jde nikoliv o dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí hodnotitelů (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002 ze dne 16.3.2004 – viz. správní spis). Vyjadřovat se tedy k argumentům, kterými uchazeč H & B REAL napadá postup komise při hodnocení nabídek co do přidělovaných bodových hodnot v rámci kritéria č. 1 a č. 3 (tedy nesouhlas s výsledkem hodnocení nabídek provedeného komisí), orgán dohledu považuje vzhledem k cit. názoru a také s ohledem na výrok tohoto rozhodnutí (kterým orgán dohledu ruší rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a ukládá zadavateli provést nový výběr), za irelevantní. K namítanému “skokově“ rozdílnému hodnocení nabídek v rámci krit. č. 1 oproti „prvnímu“ hodnocení provedeném v procesu zadávání předmětné veřejné zakázky pak orgán dohledu uvádí následující. Z předložené dokumentace skutečně vyplývá, že v rámci obou předchozích „hodnoceních“ uskutečněných v rámci předmětného výběrového řízení (dne 2.12.2003 a dne 27.1.2004) byl uchazeč AVAL hodnocen v rámci předmětného kritéria nejhůře, přičemž při „posledním“ hodnocení se v předmětném kritériu umístil na třetím místě. Jak již však orgán dohledu uvedl výše, při své „dohledové“ činnosti není oprávněn posuzovat samotný akt hodnocení nabídek, tedy samotný myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí jednotlivých členů komise. Orgán dohledu může přezkoumat pouze zákonnost a transparentnost formálního postupu zadavatele, resp. jím ustanovené komise při posuzování
9
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
a hodnocení nabídek. Ačkoliv orgán dohledu tedy není oprávněn posuzovat samotný subjektivní proces hodnocení nabídek, považuje v této souvislosti za nutné poznamenat, že skutečnost, že v rámci zadávání předmětné veřejné zakázky zadavatel, resp. jím ustanovená komise provedla opětovně několik hodnocení ekonomické vhodnosti stejných nabídek vždy podle stejných kritérií, avšak s rozdílnými výsledky (odlišné pořadí dotčené nabídky při jednotlivých hodnoceních), taktéž bezesporu nepřispívá k transparentnosti a „objektivnosti“ procesu zadání předmětné veřejné zakázky. Zadavatel by tedy měl v souladu s požadavkem transparentnosti hodnocení věnovat v budoucnu obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek maximální pozornost, a to zejména co do popisu způsobu a výsledku samotného procesu hodnocení nabídek. K namítanému „porušení“ ustanovení § 35 odst. 1 zákona Jak orgán dohledu uvedl již výše, v návrhu na zahájení správního řízení uchazeč H & B REAL poukazuje na „údajné“ porušení ustanovení § 35 odst. 1 zákona zadavatelem, a to konkrétně v souvislosti se způsobem hodnocení kritéria č. 2 (nabídková cena) a kritéria č. 3 (technické podmínky …), která dle názoru jmenovaného uchazeče nebyla hodnocena podle zveřejněného způsobu hodnocení, neboť bodové hodnocení nejvyšší nabídkové ceny neodpovídalo odchylce této ceny od průměrné ceny všech nabídek, a kritérium č. 3 pak bylo komisí hodnoceno tak, že komise „sčítala počty spolupracujících osob“, aniž by v souladu se zadávací dokumentací (bod 6.8 zadávací dokumentace) zohlednila také další obsahové části předmětného kritéria. Podle bodu 6.7 zadávací dokumentace měla být „nabídková cena“ hodnocena sestupným pořadím podle její absolutní výše s tím, že nejnižší „nabídnuté“ ceně bude přiřazeno od všech hodnotících členů komise 10 bodů a nejvyšší „nabídnuté“ ceně pak od každého člena komise tolik bodů, kolik odpovídá „odchylce této ceny od průměrné ceny všech nabídek“. Ostatní nabídkové ceny měly být hodnoceny výpočtem (na dvě desetinná místa) ve zvolených mezích, a to podle „absolutní hodnoty jejich odchylky od nejnižší hodnocené nabídkové ceny“. Z obsahu Zprávy orgán dohledu zjistil, že pro hodnocení kritéria č. 2 byla použita matematická metoda, kdy nejvyšší a nejnižší nabídka tvoří hraniční meze bodového rozpětí (v rámci bodovací stupnice 1 – 10), přičemž nejnižší nabídková cena obdržela 100 bodů (10 bodů x 10 členů komise) a nejvyšší nabídková cena pak 50 bodů (tedy 5 bodů x 10 členů komise). V rámci těchto mezí byly jednotlivé nabídkové ceny, resp. jejich vzájemné odchylky srovnávány k nejnižší nabídkové ceně. Bodová hodnota těchto ostatních nabídkových cen tedy byla stanovena podle poměru jednotlivé nabídkové ceny a nejnižší nabídkové ceny v rozmezí 50 – 100 bodů. Výsledná hodnota pak byla redukována stupněm významu předmětného kritéria. Ze Zprávy dále vyplývá, že při stanovení bodového ohodnocení nejvyšší nabídkové ceny bylo komisí přihlédnuto k velikosti odchylek (v absolutní výši) nejnižší (58 %) a nejvyšší nabídkové ceny (39,80 %) k „průměrné ceně všech nabídek“. Vzhledem k tomu, že průměrná cena nabídek (jako objektivní statistická veličina) se blíží více k vyšším nabídkovým cenám, rozhodla komise o tom, že hodnocení nejvyšší nabídkové ceny bude stanoveno v kategorii „vyhovuje pouze v omezené míře“ a ohodnotila jej 5 body od každého člena komise. V této souvislosti orgán dohledu poznamenává, že zákon předepisuje zadavateli vyhlásit jako součást zveřejněných podmínek soutěže pouze údaje uvedené obligatorním výčtem v ustanovení § 5 odst. 1 zákona, které dále doplňuje demonstrativním výčtem
10
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
v odst. 2 citovaného ustanovení zákona. Mezi těmito údaji není stanovena povinnost zadavatele popsat konkrétní mechanismus výpočtu bodových hodnot v jednotlivých kritériích. Podle ustanovení § 5 odst. 3 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti, uvede v podmínkách soutěže jednotlivá kritéria hodnocení v sestupném pořadí podle stupně významu, který jim přisuzuje. Tuto svou zákonnou povinnost zadavatel splnil. Ustanovení § 6 odst. 1 zákona pak ukládá hodnotit nabídky v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže, přičemž v obchodní veřejné soutěži ukládá ustanovení § 35 odst. 1 zákona tuto povinnost komisi pro posouzení a hodnocení nabídek. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel vymezil v bodu 6.7. zadávací dokumentace pouze hranici 10 bodů, které mají být přiřazeny od každého člena komise nejnižší nabídkové ceně, stanovila až komise pro posouzení a hodnocení nabídek na svém jednání, že maximální cena bude každým členem komise hodnocena 5 body. Komise provedla hodnocení nabídek zcela v souladu se zadávací dokumentací, neboť dodržela požadavek zadavatele přiřadit nejnižší nabídkové ceně 10 bodů, přičemž bodovou hodnotu nejvyšší nabídkové ceny zadávací dokumentace neobsahovala, a proto bylo její určení v pravomoci komise pro posouzení a hodnocení nabídek. K tomuto orgán dohledu uvádí, že podle ustanovení § 6 odst. 2 písm. e) zákona zadavatel při hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti přihlédne podle charakteru veřejné zakázky mimo jiné k výši nabídkové ceny. Jak vyplývá z předložené dokumentace, zadavatel při hodnocení nabídek nepochybně výši nabídkových cen jednotlivých uchazečů zohlednil. Zákon zadavateli nepředepisuje konkrétní postup při přepočtu výše nabídkových cen na bodové hodnoty, které je nutné stanovit k provedení srovnání hodnocení nabídek v kritériu výše nabídkové ceny s ostatními kritérii hodnocení. Je tedy zcela v kompetenci zadavatele, aby si určil, jakým způsobem bude nabídkové ceny hodnotit. Jak je patrné z předložené dokumentace, zadavatel provedl hodnocení nabídek podle kritéria č. 2 dle předem zveřejněného způsobu hodnocení, předmětnému kritériu přiřadil jeho váhu v sestupném pořadí podle stupně významu, který mu přisuzoval, a v jeho rámci pak nabídka, která tomuto kritériu vyhovovala nejlépe, dostala nejvyšší počet bodů. Nejnižší nabídková cena nabídnutá uchazečem H & B REAL tedy získala nejvyšší počet bodů a nejvyšší nabídková cena získala bodů nejméně, přičemž rozdíly v nabídkových cenách ostatních uchazečů odpovídali rozdílům v bodových hodnotách, které jim byly přisouzeny komisí. Hodnocení nabídek podle kritéria č. 2 proto proběhlo v souladu se zákonem a argumentaci navrhovatele v tomto bodě orgán dohledu považuje za bezpředmětnou. Způsob hodnocení nabídek podle kritéria č. 3 (Technické podmínky…) zadavatel vymezil v bodě 6.8. zadávací dokumentace tak, že v tomto kritériu mělo být hodnoceno zejména: a) místo a provoz kanceláře pro styk s občany b) stručný popis kampaně seznamující obyvatele vymezených jednotek se zásadami a podmínkami prodeje c) počet osob vyčleněných na plnění této veřejné zakázky d) seznam znalců spolupracujících při realizaci prodeje.“ Zpráva ze dne 30.6.2004 v části věnované popisu hodnocení nabídek podle předmětného kritéria uvádí, že v tomto kritériu byl hodnocen nejen „počet osob vyčleněných na plnění této veřejné zakázky“, jak namítá navrhovatel, ale také další skutečnosti, o kterých se zadavatel zmiňuje v bodě 6.8 zadávací dokumentace (viz předchozí odstavec). Zpráva taktéž obsahuje stručný „výtah“ z údajů jednotlivých nabídek týkajících se vždy příslušné části předmětného kritéria (tedy jednotlivých podkritérií) a dále kromě posledního podkritéria (znalci) také krátký text obecně komentující způsob hodnocení příslušného podkritéria. Hodnotící tabulka vtahující se k předmětnému kritériu ani individuální hodnotící tabulky
11
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
jednotlivých členů komise tvořící přílohu Zprávy sice neobsahují výsledek hodnocení nabídek v rámci jednotlivých podkritérií, což je nutno považovat za jednu ze skutečností způsobujících netransparentnost předmětné Zprávy, resp. hodnocení nabídek v daném případě (viz výše), avšak tato skutečnost sama o sobě nenasvědčuje porušení ustanovení § 35 odst. 1 zákona, jak uvádí uchazeč H & B REAL ve svém návrhu, neboť ze Zprávy vyplývá, že zadavatel při hodnocení kritéria č. 3 zohlednil všechna podkritéria, která si stanovil v zadávací dokumentaci. Skutečnost, že ze Zprávy není zřejmé, do jaké míry a s jakým výsledkem byla tato podkritéria v rámci hodnocení kritéria č. 3 komisí při hodnocení nabídek zohledněna, je tak důvodem pro konstatování porušení ustanovení § 37 odst. 1 písm. h) zákona (viz výše), nikoliv pro porušení ustanovení § 35 odst. 1 zákona. Taktéž argumenty navrhovatele poukazující na porušení posl. uvedeného ustanovení zákona v rámci hodnocení nabídek podle kritéria č. 3 považuje orgán dohledu vzhledem k výše uvedenému za neopodstatněné. K otázce údajné „podjatosti“ zadavatele, resp. členů hodnotící komise vůči navrhovateli Jak již orgán dohledu uvedl výše, uchazeč H & B REAL v návrhu na zahájení správního řízení mj. navrhuje použít jako důkaz ve správním řízení také stanovisko radního a člena hodnotící komise Jiřího Nebeského prezentované v regionálním týdeníku „Hranický týden“ dne 9.7.2004 v článku Privatizace městských bytů: třikrát totéž – pokaždé jinak“, jehož kopii přiložil k návrhu, ze kterého dle tvrzení jmenovaného uchazeče vyplývá, že posuzování a hodnocení nabídek bylo ve vztahu k tomuto uchazeči prováděno „s velkou mírou podjatosti“. V této souvislosti orgán dohledu konstatuje, že v rámci zjišťování podkladů pro rozhodnutí (viz § 32 a násl. správního řádu) po vyhodnocení předmětného důkazu navrženého uchazečem H & B REAL nezjistil skutečnosti, ze kterých by v šetřeném případě prokazatelně vyplývala podjatost v přístupu komise pro posouzení a hodnocení nabídek, resp. jejího člena Jiřího Nebeského, vůči navrhovateli. Z dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky je zřejmé, že všichni členové komise dne 30.6.2004 podepsali čestné prohlášení o své nepodjatosti ve smyslu § 32 zákona a svým podpisem stvrdili také „úplnost a správnost“ údajů uvedených ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek z téhož dne, ze které nevyplývá, že by v průběhu činnosti komise pro posouzení a hodnocení nabídek vznikl důvod k podjatosti některého z jejích členů. Podjatost komise při hodnocení nabídek nelze automaticky dovozovat ani z „prohlášení“ člena této komise Jiřího Nebeského obsažených v předmětném novinovém článku. V této souvislosti orgán dohledu pro úplnost považuje za nutné poznamenat, že v uvedeném článku (který netvoří součást dokumentace o zadání šetřené zadání veřejné zakázky) jmenovaný člen komise prezentuje pouze svůj osobní názor, nejedná se tudíž o vyjádření zadavatele, který podle zákona nese odpovědnost za zákonný průběh zadání veřejné zakázky. Z výše uvedených důvodů nezbývá orgánu dohledu než považovat argumenty uchazeče H & B REAL týkající se podjatosti komise při posuzování a hodnocení nabídek za neopodstatněné. Závěrem orgán dohledu poznamenává, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle rovného přístupu ke všem uchazečům základní zásadou, která musí být za všech okolností zadavateli veřejných zakázek důsledně aplikována. V šetřené případě však hodnocení nabídek, které je stěžejním prvkem v procesu zadávání veřejných zakázek, neproběhlo zákonem stanoveným způsobem a výběr nejvhodnější nabídky tak nebyl proveden transparentním způsobem. Podle § 109 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 437/2004 Sb., se zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto
12
Č. j. VZ/S153/04-153/4993/04-Ne
zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Obdobně se postupuje i v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele orgánem dohledu nebo v řízení o uložení sankce, které na zadávání veřejných zakázek podle věty první navazují. Podle ust. § 59 písm. a) zákona ve znění pozdějších předpisů, je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li porušení zákona a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší. Vzhledem ke zjištěnému porušení zákona musel orgán dohledu vyhovět návrhu uchazeče H & B REAL v části požadující zrušení napadeného rozhodnutí a rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 30.6.2004 zrušit. Po zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky se proces zadávání veřejné zakázky vrátí do stádia před hodnocením nabídek. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Miroslav Šumbera vrchní ředitel
Obdrží: Město Hranice, Pernštejnské náměstí 1, 753 37 Hranice, zast. PhDr. Vladimírem Juračkou H & B REAL, kom. spol., Smetanova 1484, 755 01 Vsetín, zast. Ing. Petrem Hurtou Realitní kancelář Sever s. r. o., Dvořákova 20, 400 01 Ústí nad Labem, zast. Ing. Lubošem Eliášem AVAL, spol. s r. o., Sokolská 1267, 757 01 Valašské Meziříčí, zast. Ing. Aloisem Martínkem
13
