012345

}w !"#$%&'()+,-./012345
M ASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY

Vizualizace edukaˇcního textu pro pˇredmˇet VV028 Psychologie v informatice v digitální formˇe ˇ B AKALÁ RSKÁ PRÁCE

Dita Dlabolová

Brno, jaro 2008

Prohlášení Prohlašuji, že tato bakaláˇrská práce je mým puvodním ˚ autorským dílem, které jsem vypracovala samostatnˇe. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem pˇri vypracování používala nebo z nich cˇ erpala, v práci rˇ ádnˇe cituji s uvedením úplného odkazu na pˇríslušný zdroj.

Vedoucí práce: doc. PhDr. Josef Prokeš, Ph.D ii

Podˇekování Chtˇela bych podˇekovat vedoucímu své bakaláˇrské práce doc. PhDr. Josefu Prokešovi, Ph.D. za jeho vedení, ochotu a pˇrínosné rady a pˇripomínky, které mi poskytoval.

iii

Shrnutí ˇ Tato práce se zabývá aspekty vytváˇrení elektronické výukové prezentace. Ctenáˇ r je seznámen se strukturou edukaˇcního textu a typografickými pravidly. V práci jsou zhodnoceny jednotlivé formáty vhodné pro prezentaˇcní materiály. Souˇcástí práce je vypracování elektronické prezentace k pˇredmˇetu Psychologie v informatice.

iv

Klíˇcová slova elektronická prezentace, Sribus, DTP, PDF, edukaˇcní text, uˇcebnice, typografie, psychologie

v

Obsah 1 2 3

4

5

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Historie edukaˇcních textu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Struktura webové uˇcebnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Základní funkce uˇcebnice a její struktura . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Porovnání uˇcebního textu klasického a digitálního . . . . . . . . . 3.2.1 Klady a zápory tištˇeného materiálu . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Klady a zápory elektronického materiálu . . . . . . . . . . 3.2.2.1 Multimediální prvky . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2.2 Hypertextové odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2.3 Orientace v elektronických textech . . . . . . . . 3.2.2.4 Interaktivní prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2.5 Dostupnost a životnost elektronických materiálu˚ 3.3 Struktura elektronického dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Struktura výukové prezentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Obsah prezentaˇcních materiálu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vhodné formáty pro promítané prezentace k pˇrednáškám . . . . . . . 4.1 Microsoft Office PowerPoint . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 OpenOffice.org Impress . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 DocBook . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 LATEX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Adobe InDesign . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Scribus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.7 PostScript . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.8 Portable Document Format . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Formáty multimediálních prvku˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Formáty grafiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 JPEG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 GIF (Graphics Interchange Format) . . . . . . . . . . . . . 5.1.3 PNG (Portable Network Graphics) . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Formáty audia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Mp3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 OggVorbis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.3 MIDI (Musical Instrument Digital Interface) . . . . . . . . 5.3 Multimediální kontejnery a formáty videa . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 AVI (Audio Video Interleave) . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 WMV (Windows Media Video) . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 MOV (QuickTime Movie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.4 MP4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.5 Matroska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1 1 2 3 3 3 3 4 4 5 5 5 6 6 7 7 9 10 11 11 12 13 14 15 16 18 19 19 19 19 20 20 20 20 21 21 21 21 21 22 vi

5.3.6 RealVideo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.7 Adobe Flash . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Typografické a grafické zásady pro elektronické prezentace . . . . . . . . . . 6.1 Typografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.1 Typy sazby a vyznaˇcování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.2 Písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.3 Základní pravidla typografie s ohledem na možnosti prezentace 6.2 Barvy a pozadí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.1 Symbolika a vzájemné pusobení ˚ barev . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Tvorba prezentaˇcních materiálu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Volba nástroju˚ a formátu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Grafická podoba prezentací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Varianta materiálu˚ pro tisk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Uspoˇrádání prezentací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Testovací otázky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Závˇer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Další rozšíˇrení práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A Ukázky snímku˚ prezentací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B Testovací otázky k jednotlivý prezentacím . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.1 Psychologie v informatice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.2 World Internet Project . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.3 Kapitoly o psychologii komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.4 Psychopatologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.5 Emoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.6 Sociální vliv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.7 Transakˇcní analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.8 Neurotické poruchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.9 Psychoterapeutické postupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . C Obsah CD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

22 22 23 23 23 24 25 27 27 29 29 30 30 31 31 32 32 35 36 39 39 39 39 40 40 40 41 41 41 42

vii

Kapitola 1

Úvod 1.1

Cíl práce

˚ porovnat tištˇené knihy s elektronicVe své práci zamýšlím popsat vývoj edukaˇcních textu, kými dokumenty a popsat vhodnou strukturu elektronických edukaˇcních textu. ˚ Za praktický cíl své práce si kladu zpracovat materiály a podklady doc. PhDr. Josefa Prokeše, Ph.D k pˇredmˇetu Psychologie v informatice do podoby elektronické prezentace tak, aby texty byly pˇri promítání dobˇre cˇ itelné, smysluplné a poutavé, zárovenˇ doplnˇené odpovídající grafikou. Pro tento úˇcel zhodnotím jednotlivé formáty pro elektronické prezentace a pro multimédia v nich použitá a vyberu z nich ty nejvhodnˇejší pro praktickou aplikaci. Dále bych struˇcnˇe zmínila základní typografická pravidla, která by mˇela být pˇri implementaci dodržena. Materiály k pˇredmˇetu Psychologie v informatice budou umístˇeny na webových stránkách vyuˇcujícího, odkud si je studenti budou moci stáhnout i v podobˇe, která bude vhodná pro tisk. Dalším cílem mé práce je vypracovat ke každé pˇrednášce krátký soubor otázek, které studenti využijí k otestování svých znalostí a na nichž si ovˇerˇ í pochopení látky. Samozˇrejmˇe tˇechto otázek budou moci využít i k pˇrípravˇe na závˇereˇcný test.

1

Kapitola 2

Historie edukaˇcních textu˚ První formy edukaˇcních materiálu˚ byly objeveny již ve starovˇeku tisíce let pˇred naším leˇ e. Jako záznamové métopoˇctem, a to napˇríklad ve starovˇekém Egyptˇe, v Babylonu a v Cínˇ dium byly použity hlinˇené destiˇcky a papyrus. Obsahovaly vˇetšinou pokyny pro astronoˇ ˇ e se uˇcebnice staly mnomická mˇerˇ ení a náboženské rituály. V období antiky v Recku a Rímˇ hem více podobnými tˇem, které používáme dnes, nˇekteré z nich jsou i po tisících let stále aktuální, jako pˇríklad mužeme ˚ uvést Aristotelovu Poetiku. Obdobná díla najdeme i v cˇ eské historii, napˇríklad v období humanismu jazykovˇedné dílo uˇcence Jana Blahoslava Gramatiku cˇ eskou. Didaktické a pedagogické texty psal Jan Ámos Komenský, jež zárovenˇ ustanovil dodnes platné pedagogické a didaktické zásady. V období osvícenství v 18. století vzniká první dílo, které se pokouší shrnout vˇedecké poznatky o svˇetˇe – Velká encyklopedie, jejímiž autory byly Jean d’Alambert a Denis Diderot, ve stejném období nalzeneme v literatuˇre tzv. pedagogický román, nejznámˇejší je Emil aneb o výchovˇe, dílo Jean Jacquesa Rousseaua. Ve stejné dobˇe v cˇ eských zemích probíhá období nazývané Národní obrození, kdy vzniká rˇ ada nauˇcných dˇel, jen pro pˇríklad uvádím Podrobnou mluvnici cˇ eštiny Josefa Dobrovského nebo uˇcebnici Slovesnost Josefa Jungmanna.

2

Kapitola 3

Struktura webové uˇcebnice 3.1

Základní funkce uˇcebnice a její struktura

V pedagogice se bˇežnˇe rozlišují tˇri hlavní funkce uˇcebnice: prezentace vlastního uˇciva, rˇ ízení vyuˇcování a uˇcení a organizaˇcní funkce. Každou z tˇechto funkcí uˇcebnice reprezentují konkrétní prvky, které mohou být tvoˇreny textem, grafickými, pˇrípadnˇe multimediálními prvky u uˇcebnic v elektronické podobˇe. Prezentace uˇciva je primární funkcí uˇcebnic. K tomuto úˇcelu slouží vlastní výklad, doplnující ˇ texty, shrnutí látky, slovníˇcky, definice pojmu, ˚ apod. Z grafické a multimediální cˇ ásti jsou to potom obrázky, video a audio ukázky, které mají funkci bud’ nauˇcnou, nebo pouze doplnkovou. ˇ Z hlediska rˇ ídící funkce muže ˚ být na uˇcebnici pohlíženo jako na osnovu, která pomáhá urˇcovat prubˇ ˚ eh vlastního uˇcení a to jak z pohledu žáka, tak z pohledu uˇcitele. Tato funkce je reprezentována pˇredmluvou, otázkami k uˇcivu, grafickým oznaˇcením jednotlivých cˇ ástí. Organizaˇcní funkce uˇcebnice slouží k zorientování cˇ itatele ve vlastním materiálu. K tomuto úˇcelu slouží obsah a rejstˇrík uˇcebnice, vlastní cˇ lenˇení.

3.2

Porovnání uˇcebního textu klasického a digitálního

Vhodnˇe zpracovaný elektronický uˇcební materiál není pouze papírovou knihou pˇrevedenou do digitální podoby, liší se od ní mnohem více než pouhým zpusobem ˚ uložení dat. Elektronický i klasický edukaˇcní text má své výhody i nevýhody. 3.2.1

Klady a zápory tištˇeného materiálu

Mezi hlavní klady tištˇeného materiálu patˇrí jeho „fyziˇcnost“. Student jej má stále k dispozici, muže ˚ do nˇej vpisovat poznámky a postˇrehy z pˇrednášek, zvýraznovat ˇ duležitá ˚ místa a vkládat záložky. Má nad celým dokumentem nadhled, pˇrehled o jeho rozsahu a struktuˇre, listování je mnohem snazší pohyb v textu než rolování v elektronickém dokomentu. ˇ Ctení textu na papíˇre ménˇe unavuje oˇci než cˇ tení textu na obrazovce, vˇetšinˇe studentu˚ se ˇ s elektronickým textem pracuje huˇ ˚ re, protože je zvyklá na cˇ tení delšího textu na papíˇre. Cást studentu˚ si elektronické dokumenty radši vytiskne a manipuluje následnˇe s jejich tištˇenou podobou. 3

ˇ 3.2. POROVNÁNÍ U CEBNÍHO TEXTU KLASICKÉHO A DIGITÁLNÍHO Tištˇený didaktický text má i svá negativa. Nejvýznamnˇejším z nich je jeho nákladná distribuce, kniha nemusí být k sehnání, její nákup muže ˚ být pro studenty finanˇcnˇe pˇríliš nároˇcný, v knihovnˇe muže ˚ být pouze omezený poˇcet exempláˇru, ˚ který zdaleka nepokryje poˇcet studentu, ˚ kteˇrí tento materiál potˇrebují. Postupem cˇ asu navíc dochází k degradaci papírového materiálu. Vazba se muže ˚ rozpadnout, jednotlivé listy vypadávají cˇ i jsou vytrženy neohleduplnými cˇ tenáˇri. 3.2.2

Klady a zápory elektronického materiálu

Pozbytá pozitiva tištˇeného dokumentu je tˇreba nahradit u elektronického dokumentu možnostmi, které nabízí. Mezi jeho hlavní klady patˇrí využití multimediálních prvku, ˚ provázání dokumentu˚ cˇ i jejich cˇ ástí pomocí hypertextových odkazu˚ a interaktivní prvky. Jednoznaˇcná výhoda elektronických materiálu˚ spoˇcívá v možnosti je kdykoli upravit, opravit chyby a vylepšit. Zatímco chyba v tištˇené uˇcebnici zustane ˚ až do pˇríštího vydání, v elektronickém textu je opravena okamžitˇe, zastaralá informace se obnoví, obsah materiálu se okamžitˇe pˇrizpusobí ˚ požadavkum ˚ konkrétního kurzu. 3.2.2.1 Multimediální prvky Elektronická uˇcebnice muže ˚ obsahovat kromˇe obrázku, ˚ grafu˚ a tabulek i animace, videa a hudební ukázky. Animace nebo videa mohou napomoci snadnˇejšímu pochopení látky cˇ i vysvˇetlení problému. Stejnému úˇcelu poslouží interaktivní applety 1 . Krátké video na zaˇcátku uˇcebního celku muže ˚ vhodnˇe uvést probíranou látku cˇ i studenty inspirovat. Stejným zpusobem ˚ fungují hudební ukázky. Dokument nemusí multimediální prvky obsahovat pˇrímo, ale mohou být odkazovány hypertextovým odkazem, který smˇerˇ uje na soubor nacházející se na Internetu, nebo umístˇený ve stejné lokaci jako vlastní výukový text – napˇríklad na disku CD nebo na pevném disku. Multimediální prvky je však nutné používat s mírou, nesmˇejí cˇ tenáˇre pˇrehltit a znepˇríjemnit mu práci s dokumentem. Zvláštˇe s animacemi by mˇel autor edukaˇcního textu zacházet opatrnˇe, žádná by nemˇela blikat cˇ astˇeji než tˇrikrát za sekundu, což vychází z Pravidel pˇrístupného webu2 . Stejnˇe tak by se na stránce nemˇelo vyskytovat nˇekolik souˇcasnˇe bˇežících nesynchronizovaných animací, které mohou pusobit ˚ velmi nepˇríjemnˇe a rušivˇe. Opatrnˇe by mˇelo být zacházeno s animovanými pˇrechody mezi jednotlivými snímky prezentace. Správnˇe zpracovaný edukaˇcní text by nemˇel obsahovat nadbyteˇcné cˇ ásti, které student nevyužije a takové, které pˇríliš odvádˇejí pozornost studenta od vlastní látky, student by bˇehem pˇrednášky nemˇel vˇenovat víc pozornosti prezentaci než vlastnímu výkladu. Pˇri použití multimediálních prvku˚ nesmí autor zapomínat na fakt, že jejich pˇridáním k vlastnímu textu se zvˇetšuje velikost celého dokumentu, z toho duvodu ˚ by pro nˇe mˇel použít komprimované formáty. Zárovenˇ by se mˇelo jednat o formáty, které lze bez problému˚ 1. Jednoduché cˇ ásti software, které nefungují samy o sobˇe, ale jedinˇe jako souˇcást jiného programu, nejˇcastˇeji webového prohlížeˇce. 2. <www.pravidla-pristupnosti.cz>

4

ˇ 3.2. POROVNÁNÍ U CEBNÍHO TEXTU KLASICKÉHO A DIGITÁLNÍHO pˇrehrát, ideálnˇe v programech, které jsou k dispozici zdarma ke stažení na Internetu. S ohledem na uživatele, užívající jiný operaˇcní systém než autor publikace, by takové programy mˇely existovat pro nejrozšíˇrenˇejší operaˇcní systémy. Pak skuteˇcnˇe každý bez rozdílu a bez omezení bude mít možnost s materiálem pracovat. Formáty multimédií, které jsou rozšíˇrené mezi uživateli a odpovídají výše uvedeným omezením a požadavkum, ˚ uvádím ve 4. kapitole. 3.2.2.2 Hypertextové odkazy Hypertextové odkazy jsou mocným nástrojem elektronických dokumentu, ˚ jejich vkládání umožnují ˇ všechny formáty bˇežnˇe používané pro elektronické uˇcebnice (nepoˇcítaje prostý text, který není nevhodnˇejším rˇ ešením z výše uvedených duvod ˚ u). ˚ Odkaz muže ˚ vést na jinou cˇ ást stejného dokumentu a propojovat tak vzájemnˇe související cˇ ásti. Odkazy mohou být i jednotlivé položky v obsahu dokumentu cˇ i v jeho rejstˇríku, v takto utvoˇreném dokumentu se stává orientace a pˇrechody mezi jednotlivými stránkami snazší než v tištˇené knize. Jak už jsem zmínila dˇríve, hypertextový odkaz muže ˚ vést i vnˇe vlastního dokumentu. Nemusí odkazovat pouze na multimediální prvek, staˇcí i jednoduchý odkaz na další text, týkající se dané problematiky. At’ už se jedná o další text autora uˇcebnice, zajímavý cˇ lánek na Internetu, vysvˇetlení hesla ve slovníku cˇ i v encyklopedii. Takovýto odkaz muže ˚ fungovat jako rozšíˇrení elektronické uˇcebnice, daný problém muže ˚ studentum ˚ ménˇe sbˇehlým v oblasti podrobnˇeji vysvˇetlit, aby se v následujícím textu neztráceli, nebo naopak muže ˚ látku rozšiˇrovat o dodateˇcné informace pro studenty, kteˇrí se o ni zajímají více do hloubky. Rozšíˇrením o zdroje odkazované hypertextovými odkazy se stává elektronická uˇcebnice nástrojem, který umožnuje ˇ cˇ ásteˇcnˇe smazat rozdíl v úrovni jednotlivých studentu, ˚ a také individualizovaným materiálem, protože každý student si sám vybere, o které další informace má zájem. Pˇri práci s takovouto uˇcebnicí však bývá znevýhodnˇena cˇ ást studentu, ˚ kteˇrí nemají pˇri práci s uˇcebním textem pˇrístup k Internetu. Avšak vzhledem k tomu, že ve školách jsou studentum ˚ pˇrístupné knihovny a poˇcítaˇcové haly s Internetem, dá se tento problém považovat za zanedbatelný a takový student si rozšiˇrující cˇ ást textu, nacházející se na Internetu, muže ˚ vyhledat pozdˇeji. 3.2.2.3 Orientace v elektronických textech Ani pˇrípad, kdy dokument nemá zpracovaný obsah pomocí hypertextových odkazu, ˚ neznamená, že student bude odkázán na rolování stránku po stránce dlouhým textem. Ve vˇetšinˇe dokumentu˚ není problém vyhledat pˇrímo požadovaná slova. Dále napˇríklad vˇetšina prohlížeˇcu˚ formátu PDF umožnuje ˇ pˇrejít na stránku vložením jejího cˇ ísla. Nevýhodou nˇekdy muže ˚ být rozdíl mezi cˇ íslováním stránek v dokumentu a cˇ íslování stránek prohlížeˇcem. 3.2.2.4 Interaktivní prvky Možnost interaktivnosti elektronických textu˚ je jejich další nespornou výhodou. Umožnuje ˇ interakci mezi jednotlivými studenty i mezi studenty a vyuˇcujícím. Vyuˇcující má od stu5

3.3. STRUKTURA ELEKTRONICKÉHO DOKUMENTU dentu˚ zpˇetnou vazbu, muže ˚ jim poradit, studenti mohou spolupracovat, vzájemnˇe si vysvˇetlit složité cˇ ásti. Tyto prvky mohou být zastoupeny diskusním fórem, kde studenti i vyuˇcující rozebírají problémy, dále anketou cˇ i dotazníkem, kterým vyuˇcující muže ˚ prubˇ ˚ ežnˇe i nárazovˇe kontrolovat znalosti studentu˚ a jejich pochopení problematiky. Užiteˇcným interaktivním prvkem muže ˚ být i vzájemná výpomoc studentu˚ sdílením materiálu. ˚ Mnohem ménˇe rozšíˇrenou možností jsou video a audio konference, jejichž šíˇrení zatím brání technická omezení. Nejvˇetší význam mají interaktivní prvky v distanˇcním vzdˇelávání, kde cˇ ásteˇcnˇe nahrazují pˇrímý kontakt studentu˚ a vyuˇcujících ve škole. 3.2.2.5 Dostupnost a životnost elektronických materiálu˚ Díky rozvíjejícím se technologiím a rostoucímu poˇctu studentu, ˚ kteˇrí vlastní notebook, zaˇrízení PDA cˇ i pokroˇcilejší mobilní telefon, který umožnuje ˇ prohlížení textu, se i elektronický text muže ˚ stát pro studenta pˇrístupným prakticky kdykoli a kdekoli, stejnˇe jako kniha. Elektronický dokument neztrácí cˇ asem na kvalitˇe, cˇ astým používáním se neopotˇrebovává. Avšak i tak se muže ˚ stát, že nebudeme schopni pracovat s nˇekolik let starým materiálem. Mohou k tomu vést dva hlavní duvody, ˚ jedním z nich je zvolení nevhodného formátu pro uložení dokumentu, který bˇehem pár let zastaral a pro nˇejž je obtížné sehnat program, který by jej otevˇrel. Dále muže ˚ být dokument uložen na nosiˇci, z nˇejž není možné jej pˇreˇcíst. Napˇríklad dokument uložený na disketˇe nemusí dnes velká cˇ ást uživatelu˚ pˇreˇcíst, protože vˇetšina nových poˇcítaˇcu˚ není vybavena disketovou mechanikou. Dokument muže ˚ být nepoužitelný i pokud je uložen na disku CD a DVD, jejichž cˇ tecí mechaniky jsou souˇcástí témˇerˇ všech poˇcítaˇcu. ˚ Data na discích vytvoˇrených svépomocí vypalováním, nikoli lisovaných v továrnˇe, nejsou stálá a zvláštˇe pˇri nešetrné manipulaci a nevhodném skladování, se mohou stát neˇcitelnými po relativnˇe krátké dobˇe. Životnost dat na vypáleném disku CD bývá uvádˇená pouze v rˇ ádech mˇesícu, ˚ maximálnˇe nˇekolika let. Tyto problémy však mohou být vyˇrešeny zvolením vhodného formátu, který má perspektivu do budoucna, a uložením na vhodném úložišti, jímž muže ˚ být napˇríklad školní server.

3.3

Struktura elektronického dokumentu

Nedílnou souˇcástí rozsáhlejšího elektronického dokumentu by mˇel být jeho obsah. Oproti klasické knize muže ˚ být tento obsah souˇcástí každé strany dokumentu, aniž by ubíral prostor vlastnímu textu. U webových stránek se k tomuto úˇcelu používá rámcu, ˚ pˇrípadnˇe jejich modernˇejší obdoby vytvoˇrené pomocí kaskádových stylu. ˚ Nˇekteré prohlížeˇce formátu PDF umožnují ˇ zobrazení obsahu v podobˇe záložek ve svém oknˇe vedle listu˚ s textem. Uživatel si muže ˚ zvolit, zda obsah zustane ˚ viditelný, nebo zda bude skrytý. Hypertextové odkazy umožnují ˇ okamžitˇe pˇrecházet na vybranou stránku kliknutím na její název v obsahu. Pˇri vytváˇrení elektronického dokumentu muže ˚ autor zvolit jeho strukturu. Nejjednodušší strukturou je struktura lineární, kterou jsou tvoˇreny tištˇené dokumenty. Jednotlivé cˇ ásti jsou rˇ azeny chronologicky za sebou, v pˇrípadˇe delšího elektronického textu to však 6

3.4. STRUKTURA VÝUKOVÉ PREZENTACE vede k horší orientaci. Jako vhodnˇejší se tedy jeví struktura stromová. Z úvodní strany dokumentu vedou odkazy na jeho jednotlivé cˇ ásti – vˇetve, strom se dále muže ˚ libovolnˇe vˇetvit. Pokud bychom jednotlivé vˇetve stromu vzájemnˇe propojili, získali bychom strukturu sít’ovou. Její výhodou pro cˇ tenáˇre je rychlá dostupnost ostatních cˇ ástí dokumentu, stejná skuteˇcnost však muže ˚ vést i k dezorientaci cˇ tenáˇre. Elektronické publikace se vˇetšinou liší od tištˇených množstvím textu. Základem je text vhodnˇe cˇ lenˇený na jednotlivé celky, tyto celky obvykle bývají ménˇe rozsáhlé než kapitoly klasických knih. Elektronický dokument muže ˚ být zkrácen pomocí hypertextových odkazu, ˚ které vedou na dokumenty, kde se nacházejí citace, vysvˇetlení pojmu˚ v encyklopediích a slovnících apod. Lepší pˇrehlednosti dokumentu mohou napomoci rozsáhlejší grafické možnosti, než nabízejí tištˇené texty, jelikož autor (pˇrípadnˇe sazeˇc, grafik) není omezen finanˇcními náklady na tisk. Stejný duvod ˚ vede k vˇetší volnosti pˇri používání obrazových prvku˚ – fotografie mohou být plnˇe barevné, v textu muže ˚ být zobrazen jen jejich náhled, který se po kliknutí zvˇetší do plné velikosti. Další možností je použití multimediálních prvku. ˚

3.4

Struktura výukové prezentace

Výukový materiál i jeho prezentace by mˇely zachovávat jistou danou strukturu. Zaˇcátek tvoˇrí motivaˇcní úvod, který upoutá pozornost studentu. ˚ Motivovat muže ˚ uˇcitel svým výkladem, zmínˇením zajímavého faktu, týkajícího se probírané látky. Také se zde nachází prostor pro multimediální prvek – motivaˇcní video, ukázku z filmu, apod. Po úvodní cˇ ást následuje cˇ ást hlavní, která obsahuje probíranou látku. Vlastní výklad se skládá pˇredevším z klíˇcových informací, které jsou nutné a mohou být doplnˇeny informacemi doplnujícími, ˇ které studenta navedou k samostudiu. Vždy je nutné dbát na to, aby doplnkové ˇ informace nepˇrevažovaly nad informacemi podstatnými. Obsah muže ˚ být doplnˇen stimulaˇcními prvky, které vˇetšinou odlehˇcenou formou znovu upoutají pozornost studentu. ˚ Musí se s nimi však zacházet opatrnˇe, jinak by mohly pusobit ˚ opaˇcnˇe a odvést pozornost studentu, ˚ namísto jejího zamýšleného aktivování. Konec by mˇel být tvoˇren vhodným shrnutím; závˇer lekce cˇ i uceleného celku uˇciva muže ˚ být doplnˇen otázkami, které ovˇerˇ í znalosti studentu, ˚ pˇrípadnˇe je dovedou k opˇetnému prostudování nejasných úseku. ˚

3.5

Obsah prezentaˇcních materiálu˚

Prezentaˇcní materiál, použitý pˇri výkladu, nenahrazuje uˇcebnici, proto neobsahuje všechny informace. Student nezvládne vnímat zárovenˇ výklad uˇcitele, multimediální prvky prezentace a velké množství textu. Stejnˇe jako se musí zacházet s mírou s multimediálními prvky, mˇelo by se s rozmyslem zacházet i s množstvím užitého textu, aby nedošlo k zahlcení studentu˚ informacemi a ke ztrátˇe jejich pozornosti. Text by mˇel tvoˇrit osnovu výkladu, mˇel by být struˇcný a obsahovat jen nejduležitˇ ˚ ejší informace. 7

ˇ ˚ 3.5. OBSAH PREZENTA CNÍCH MATERIÁL U Kromˇe estetických a typografických zásad by pˇri volbˇe grafického zpracování mˇelo být dbáno na to, aby vhodnˇe podtrhlo obsah a usnadnilo studentovi orientaci v nˇem. V první rˇ adˇe by mˇel mít celý edukaˇcní materiál jednotnou grafickou podobu a jednotlivé grafické prvky by mˇely být vždy použity ke zvýraznˇení stejných komponent materiálu.

8

Kapitola 4

Vhodné formáty pro promítané prezentace k pˇrednáškám Volba vhodného formátu pro prezentaci výukových materiálu˚ je velmi zásadní. V pˇrípadˇe, kdy se vyuˇcující rozhodne zpˇrístupnit materiál studentum ˚ pro samostudium, by se mˇelo jednat o formát, který bude vhodný nejen k vlastnímu promítání, ale i k tomuto sekundárnímu úˇcelu. Materiál by mˇel být ve formátu, pro který existují volnˇe dostupné prohlížeˇce a který lze otevˇrít ve všech operaˇcních systémech. Pokud bude umístˇen na Internetu nebo intranetu, nemˇel by být pˇríliš velký. Na otázku výbˇeru formátu mužeme ˚ pohlížet ze dvou pohledu˚ – formát použitý autorem pro vytvoˇrení a formát užívaný pro výslednou prezentaci edukaˇcního materiálu. Existují i formáty, které se používají pro tvorbu i prezentaci edukaˇcního textu, mezi nˇe patˇrí souˇcásti balíku˚ kanceláˇrských programu. ˚ Jedná se pravdˇepodobnˇe o nejjednodušší zpusob ˚ pˇrípravy výukového materiálu, jelikož práce s tˇemito programy bývá snadná a intuitivní, avšak vˇetšinou nenabízejí možnosti kvalitnˇejšího výstupu, zvláštˇe pˇri definici stylu˚ pro rozsáhlejší dokumenty cˇ i série více souboru. ˚ Mezi formáty, sloužící jak pro tvorbu, tak pro následnou prezentaci, bych zaˇradila i formát HTML (pˇrípadnˇe XHTML), tedy nejpoužívanˇejší formát pro webové stránky. Avšak dále o nˇem jako o potenciálním formátu pro prezentaci uvažovat nebudu, jelikož se nabízí rˇ ada formátu, disponující rozsáhlejšími možnostmi. Širší možnosti pro výsledný výstup nabízejí programy desktop publishing (DTP). Tento výraz pochází z angliˇctiny a oznaˇcuje programy používané pro sazbu dokumentu˚ a jejich ˇ úpravu. Radíme mezi nˇe dávkové systémy a programy pracující v režimu WYSIWYG1 . Dokument, vytváˇrený pomocí dávkového systému, je psán pˇrímo v jazyce daného formátu, ˇ což vyžaduje nastudování alesponˇ základních pravidel. Radí se mezi nˇe sázecí systém TEX a znaˇckovací jazyk DocBook. Tyto systémy umožnují ˇ sázení textu vysoké typografické kvality, zárovenˇ oddˇelují vlastní obsah od jeho vzhledu. Jsou vhodné zvláštˇe pro dlouhé texty jako napˇríklad knihy. Existují pro nˇe i WYSIWYG editory, práce s nimi nebývá velmi pˇresná. Mezi systémy DTP pracující v režimu WYSIWYG patˇrí QuarkXpress, Adobe InDesign cˇ i Scribus. Pro dlouhé texty jsou ménˇe vhodné než dávkové systémy, vzhledem k možnosti precizních úprav jejich vzhledu se hodí pro kratší texty, cˇ asto s bohatou grafikou jako letáky, nebo plakáty. Základní práce s nimi není složitá ani pro laika, ale všechny jejich funkce a možnosti ovládají vˇetšinou jen odborníci. Existují i hybridní systémy, které nabízejí propojení výhod obou zmínˇených typu˚ DTP, avšak práce s nimi je nejsložitˇejší a jejich poˇrizovací 1. „What You See Is What You Get“ – takový zpusob ˚ editace, kdy to, co uživatel vidí na obrazovce, odpovídá finálnímu vzhledu dokumentu.

9

4.1. MICROSOFT OFFICE POWERPOINT náklady jsou nejvyšší. Ani v jednom z tˇechto formátu˚ DTP není možné dokumenty prezentovat. Mezi formáty, používané pouze pro prezentaci patˇrí PDF (Portable Document Format) a PostScript. Do nich je dokument pˇreveden z nˇekterého z formátu˚ DTP nebo balíku kanceláˇrských programu. ˚ Mají rˇ adu výhod – zaruˇcují jednotný vzhled na všech zaˇrízeních, jsou multiplatformní a jejich prohlížeˇce jsou dostupné každému. V následujícím textu podrobnˇe popisuji vybrané formáty, které by mohly být vhodné pro promítané prezentace k pˇrednáškám.

4.1

Microsoft Office PowerPoint

Pravdˇepodobnˇe nejrozšíˇrenˇejším nástrojem pro tvorbu prezentací je produkt spoleˇcnosti Microsoft – Microsoft Office PowerPoint, souˇcást balíku kanceláˇrských programu˚ Microsoft Office. Tento program byl vyvinut pod názvem Presenter pro spoleˇcnost Forethought, v roce 1987 pod názvem PowerPoint použit pro Apple Macintosh. Následnˇe Forethought i PowerPoint koupila spoleˇcnost Microsoft a roku 1990 se stal souˇcástí jejího balíku kanceláˇrských programu˚ Microsoft Office v první verzi operaˇcního systému Windows. Posléze vzniklo nˇekolik dalších verzí, nejnovˇejší je Microsoft Office PowerPoint 2007. Jedná se o program, který umožnuje ˇ velice snadno vytvoˇrit prezentaci a její grafickou podobu. Pro prezentaci je možné použít pˇripravené šablony rozložení snímku, ˚ barevná a animaˇcní scémata. Microsoft Office PowerPoint dále umožnuje ˇ vkládat do prezentací ruzné ˚ multimediální objekty, porovnávat a sluˇcovat zmˇeny v ruzných ˚ verzích prezentací, ochranu souboru heslem, knihovnu snímku, ˚ která umožnuje ˇ opˇetovné použití jejich obsahu. Zajímavou funkcí je vytvoˇrení balíˇcku pro CD, což umožnuje ˇ automaticky zkopírovat všechny potˇrebné soubory pro prezentaci do jednoho adresáˇre. Soubor vytvoˇrený programem PowerPoint muže ˚ mít nˇekolik ruzných ˚ pˇrípon. Standardní pˇríponou prezentace je .ppt, soubor s pˇríponou .pps se po otevˇrení spouští rovnou v celoobrazovkovém režimu, urˇceném pro pˇredvádˇení prezentace. Pˇrípona .pot náleží šablonám. Nejnovˇejší verze, PowerPoint 2007, umožnuje ˇ ukládání souboru˚ i v XML formátu, soubory pak mají stejné pˇrípony jako jsou uvedeny výše, ale na jejich konec je pˇridáno písmeno x. Instalace doplnku ˇ k programu umožnuje ˇ ukládat výsledný soubor i ve formátu PDF a XPS. Do formátu PDF však lze soubor exportovat i pomocí rˇ ady dalších programu. ˚ Jedná se o komerˇcní software, který však pro prohlížení prezentací není nutné mít zakoupený. Lze použít PowerPoint Viewer 2007, který nabízí Microsoft zdarma ke stažení a který umožnuje ˇ plnohodnotné prohlížení prezentací. Prezentace lze prohlížet i v dalších programech, ale nemusí jít o plnohodnotné zobrazení. Jedná se napˇríklad o program Keynote, vytvoˇrený spoleˇcností Apple nebo Impress, souˇcást kanceláˇrského balíku OpenOffice.org, který je šíˇren jako svobodný software. 10

4.2. OPENOFFICE.ORG IMPRESS

4.2

OpenOffice.org Impress

Rovnocennou alternativou produktu Microsoft Office PowerPoint je program Impress, soucˇ ást kanceláˇrského balíku OpenOffice.org. OpenOffice.org je názvem jak samotného softwarového produktu, tak celého projektu, který vývoj tohoto softwaru zastˇrešuje. Hlavní myšlenka projektu spoˇcívá ve vytvoˇrení plnohodnotného mezinárodního kanceláˇrského balíku programu, ˚ založeného na otevˇreném licenˇcním modelu, fungujícím na všech platformách a vytváˇrejícím dokumenty v XML formátu, který je taktéž otevˇrený a perspektivní do budoucna. Díky svobodné licenci je tento produkt k používání a šíˇrení zdarma, ke stažení je na adrese: <www.openoffice.org>. Kdokoli se muže ˚ pˇripojit ke komunitˇe a pˇrispˇet k vývoji software. Samotná iniciativa vznikla v roce 2000 a první verze kanceláˇrského balíku OpenOffice.org 1.0 vyšla roku 2002. V souˇcasnosti existuje více než 30 ruzných ˚ jazykových lokalizací balíku, všechny jeho souˇcásti otevˇrou a uloží i formáty Microsoft Office. Vytvoˇrené dokumenty se jednoduše exportují (bez pˇrídavných doplnk ˇ u, ˚ nebo jiných dodateˇcnˇe instalovaných programu) ˚ do formátu˚ PDF a SWF (Macromedia Flash). Kromˇe toho možnuje ˇ i transformaci do formátu HTML a XHTML a do ruzných ˚ grafických formátu. ˚ OpenOffice.org Impress, vyvinutý spoleˇcností Sun Microsystems, se svou uživatelskou pˇrívˇetivostí a funkcemi velice blíží PowerPointu. Impress oproti PowerPointu umožnuje ˇ prohlížení prezentace v internetovém prohlížeˇci. Základním formátem souboru˚ je prezentace OpenDocument s pˇríponou .odp, šablona tohoto formátu má potom pˇríponu .otp. Kromˇe tˇechto formátu˚ ukládá OpenOffice.org Impress soubory do formátu˚ OpenOffice.org 1.0, formátu˚ Microsoft Office PowerPoint, StarDraw 5.0 a dalších. S formátem OpenDokument je schopna pracovat celá rˇ ada aplikací, nˇekteré ho dokážou pouze cˇ íst, rˇ ada však umožnuje ˇ dokumenty upravovat a ukládat. Pro ilustraci jmenujme jen nˇekolik z nich: Dokumenty Google, odfReader (plugin pro internetový prohlížeˇc Mozilla Firefox), OpenOpenOffice (doplnˇek pro Microsoft Office, umožnující ˇ práci s OpenDocument) nebo 602Office 2.0 (ˇceský produkt založený na OpenOffice.org).

4.3

DocBook

Formátem spadajícím mezi dávkové systémy je DocBook. Jedná se o formát založený na SGML/XML, který je otevˇrený a nezávislý na platformˇe. Primárnˇe byl urˇcený pro tvorbu softwarové dokumentace, stal se však velmi rozšíˇreným a používá se pro tvorbu všech možných druhu˚ dokumentu: ˚ knihy, cˇ lánky, prezentace, webové stránky, apod. DocBook, konkrétnˇe jeho SGML verzi, vytvoˇrily v roce 1991 firma HaL Computer Systems a nakladatelství O’Reilly & Associates pˇredevším za úˇcelem výmˇeny unixové dokumentace. Pozdˇeji se jeho vývoje ujalo sdružení Davenport Group a DocBook rozšíˇril mezi veˇrejnost, v roce 1997 se zaˇcala diskutovat i XML verze DocBooku. Roku 1999 starost o jeho vývoj pˇrebírá sdružení OASIS a vydává oficiální XML verzi. Mezi jeho uživatele dnes patˇrí velké firmy jako Sun, Novel nebo nakladatelství O’Reilly, 11

4.4. LATEX je v nˇem sepsána dokumentace k PHP nebo operaˇcním systémum ˚ Linux a FreeBSD. SGML i XML jsou znaˇckovací jazyky, jimiž je možné definovat další jazyky, uvést mu˚ žeme napˇríklad HTML, RSS, MathML nebo právˇe DocBook. Znaˇckovací jazyk naprosto oddˇeluje obsah dokumentu od jeho vzhledu, v cˇ emž spoˇcívá pˇrednost DocBooku. Následnˇe je možné z jednoho zdrojového souboru vytvoˇrit pomocí stylu ruzné ˚ výstupní formáty – webové stránky, formáty nápovˇedy (HTMLHelp, JavaHelp), PDF, PostScript a další. Jeden styl lze použít pro více zdrojových souboru. ˚ Mezi další nesporné výhody patˇrí podpora cˇ astých zmˇen v dokumentech, možnost automatického vytvoˇrení rejstˇríku a obsahu apod. Strukturu dokumentu v DocBooku tvoˇrí navzájem vnoˇrené elementy, vˇetšina elementu˚ je oznaˇcena poˇcáteˇcním a koncovým tagem (znaˇckou), takové elementy se nazývají párové, existují i nepárové elementy, tvoˇrené jen jedním tagem. Poˇcáteˇcní tag muže ˚ být rozšíˇren o takzvaný atribut, který urˇcuje vlastnosti konkrétního elementu. Elementy znaˇcí jednotlivé kapitoly, podkapitoly a další složky textu. Speciálních elementu, ˚ pomocí kterých se jednoduše vyznaˇcí napˇríklad poznámka, tip cˇ i rovnice, obsahuje DocBook zhruba cˇ tyˇri sta. Elementy není možné rˇ adit libovolnˇe, musí odpovídat definici typu dokumentu (DTD), pokud ji splnuje, ˇ mužeme ˚ o nˇem rˇ íct, že se jedná o validní dokument. Po vytvoˇrení DocBookového dokumentu, se text spojí se stylem (vytvoˇreným v nˇekterém stylovém jazyce) a pomocí stylového procesoru se vytvoˇrí požadovaný výstupní formát. Jako stylový jazyk je možné použít kaskádové styly, XSL, DSSSL nebo FOSI. Kaskádové styly (CSS – Cascading Style Sheets) se vˇetšinou používají pro definici vzhledu webových stránek. XSL je zkratkou Extensible Stylesheet Language, což se pˇrekládá jako rozšiˇritelný stylový jazyk. Obsahuje rodinu jazyku˚ urˇcenou k pˇrevádˇení dokumentu, ˚ patˇrí do ní XSL Transformer (XSLT) urˇcený k transformaci do HTML, XML nebo neformátovaného textu, a XSL Formátovací Objekty (XSL-FO), který se využívá hlavnˇe pro tištˇený výstup napˇríklad ve formátu PDF a PostScript. DSSSL znamená Document Style Semantics and Specification Language, jedná se o jazyk vytvoˇrený puvodnˇ ˚ e pro SGML, který umožnuje ˇ transformaci do HTML nebo tištˇené podoby, pˇríliš se však nerozšíˇril. Zkratka FOSI znamená Formatting Output Specification Instance, tento jazyk se používá v nˇekterých komerˇcních aplikacích. Pro psaní dokumentu je možné použít v podstatˇe jakýkoli textový editor, nicménˇe práce bude pomˇernˇe nepohodlná, ménˇe namáhavé je použití nˇekterého z XML editoru, ˚ cˇ i speciální editor pro DocBook. Výhodou bývá zvýraznování ˇ syntaxe, možnost validace dokumentu, režim WYSIWYG, pˇredinstalovaná schémata DocBooku, styly pro konverzi dokumentu˚ a další. Kromˇe rˇ ady komerˇcních editoru˚ jako Oxygen (napsán v Javˇe, multiplatformní), XMLSpy (urˇcený pouze pro Windows) nebo Epic (pro Windows a Solaris), existuje velké množství kvalitních freeware editoru, ˚ jmenujme napˇríklad Emacs nebo jEdit, jež jsou oba použitelné na vˇetšinˇe platforem.

4.4

LATEX

Profesionálním nástrojem je sázecí systém LATEX. Stejnˇe jako DocBook oddˇeluje obsah dokumentu od jeho vzhledu, umožnuje ˇ však vysoce kvalitní sazbu, používá se tedy pˇrevážnˇe pro sázení vˇedeckých a matematických prací, pˇredevším z duvodu ˚ podpory pro sázení vzorcu. ˚ 12

4.5. ADOBE INDESIGN Jeho význam však není zanedbatelný ani pro humanitní obory, umožnuje ˇ napˇríklad sázení textu v ruzných ˚ abecedách, nebo sazbu notového zápisu. Vychází ze sázecího jazyka TEX, vzniklého v sedmdesátých letech, který obsahuje sadu pˇríkazu, ˚ pomocí nichž se formátuje text. LATEX je sadou maker, tedy nových pˇríkazu, ˚ založených na TEXových pˇríkazech. Vytvoˇril jej Leslie Lamport roku 1985 pro usnadnˇení práce pˇri dodržení typografických zásad. LATEX využívá TEX jako nástroj pro sázení. LATEX je vyvíjen jako svobodný software, použitelný na všech platformách. Jeho nejnovˇejší verze vyšla v prosinci roku 2005 a nese název LATEX2e, v souˇcasné dobˇe se vyvíjí nová verze s názvem LATEX3. Unixové platformy vˇetšinou mají TEX pˇredinstalovaný. Existuje rˇ ada distribucí, které jsou volnˇe ke stažení, jako napˇríklad multiplatformní TEX Live, MiKTEX urˇcený pro operaˇcní systém Windows, MacTEX pro Mac OS a mnohé další. Práci s LATEXem umožnuje ˇ mnoho editoru, ˚ zminím LyX, nebo WYSIWYG editory TEXmacs a Scientific Word. Nejedná se však o editory, které by nám bˇehem psaní rovnou ukazovaly naformátovaný text v LATEXu. Vytvoˇrit takový editor je, díky vysokým nároku˚ na výpoˇcetní výkon, takˇrka nemožné. Bˇehem editace tak vidíme dokument pouze v podobˇe, která se blíží koneˇcnému dokumentu. Pokud by uživatel potˇreboval svuj ˚ text naformátovat zpusobem, ˚ který LATEX neumožnuje, ˇ muže ˚ využít další balíky maker. Text psaný v LATEXu obsahuje pˇríkazy, které urˇcují jeho logickou strukturu, podle nichž bude dokument následnˇe vysázen. Kromˇe tˇechto pˇríkazu˚ obsahuje soubor i hlaviˇcku, která urˇcuje o jaký typ dokumentu se jedná. Zdrojový soubor není niˇcím jiným než textovým souborem, obsahujícím pouze ASCII znaky, jež muže ˚ být vytvoˇren libovolným textovým editorem. Výsledkem pˇreloženého dokumentu je soubor s pˇríponou .dvi, což je multiplatformní formát. Ten je možné vytisknout, pˇrevést do formátu PDF nebo PostScript, pˇrípadnˇe i do formátu HTML. Pro naformátování výsledného vzhledu dokumentu existují formáty vytvoˇrené profesionály, návrh nového stylu pro dokumenty je však relativnˇe složitý.

4.5

Adobe InDesign

Komerˇcním nástrojem z oblasti DTP pro profesionální návrh a sazbu dokumentu˚ je Adobe InDesign. První verze tohoto produktu firmy Adobe byla vydána v roce 1999 a to pro operaˇcní systém Windows. Roku 2002 vychází jeho verze i pro Mac OS X. Adobe InDesign je souˇcástí balíˇcku produktu˚ Adobe Creative Suite, který obsahuje napˇríklad Adobe Acrobat Professional. Jeho nejnovˇejší verze nese oznaˇcení Adobe InDesign CS3. Firma Adobe vydává tento produkt v rˇ adˇe lokalizací vˇcetnˇe cˇ eské. Adobe InDesign umožnuje ˇ spolupráci s ostatními produkty spoleˇcnosti Adobe a pˇredevším práci s formátem PDF. Nabízí skuteˇcnˇe profesionální nástroje pro vytváˇrení dokumentu. ˚ Podporuje i velmi rozsáhlé dokumenty, umožnuje ˇ definovat styly jednotlivých prvku˚ dokumentu, ukládat je a podle výbˇeru aplikovat na jednotlivé cˇ ásti dokumentu. Pod13

4.6. SCRIBUS poruje spolupráci s aplikacemi Microsoft Office. Pracuje s fonty TrueType2 i s fonty OpenType3 , pro jednotlivé prvky nabízí možnost pˇriˇradit XML tag nebo grafický efekt. Automaticky generovaná data jako cˇ ísla stránek cˇ i datum se do dokumentu vkládají v podobˇe promˇenných. Kromˇe exportu do formátu PDF je možný i export do formátu XML, XHTML, JPEG, formátu pro vektorovou grafiku EPS (Encapsulated PostScript), animace ve formátu Flash. Pro Adobe InDesign je možné napsat scripty4 , které zautomatizují práci s funkcemi programu, urychlí práci a pomohou vyvarovat se chyb, které vznikají pˇri manuálním zpracování. Cena produktu Adobe InDesign je pro vˇetšinu bˇežných uživatelu˚ pˇríliš vysoká. Existují však alternativy, jak tento nástroj používat bez vysoké poˇcáteˇcní investice. Firma Adobe ˇ v Ceské republice novˇe nabízí pro studenty denního studia možnost nákupu celého balíˇcku Adobe Creative Suite za cenu mnohem nižší než je jeho bˇežná nákupní cena (avšak bez možnosti pˇrechodu na vyšší verze). Kromˇe toho existuje možnost EDU licencí pro studenty denního studia a pro uˇcitele. EDU licence však slouží pouze pro úˇcely výuky, v žádném pˇrípadˇe pro komerˇcní úˇcely. Jejich cena je vyšší než dˇríve zmínˇené balíˇcky pro studenty, stále však témˇerˇ poloviˇcní oproti komerˇcním verzím. Kromˇe toho lze program vyzkoušet bˇehem bezplatné zkušební doby v délce tˇriceti dnu. ˚

4.6

Scribus

Scribus je DTP programem šíˇreným pod licencí GNU GPL5 . Autorem tohoto programu, napsaného v jazyce C++, je Franz Schmid, jeho první verze byla vydána v roce 2003 a to pro Linux. S verzí 1.3.0, v roce 2005 pˇrichází jeho podpora i pro Mac OS X a na konci roku 2006 i pro Windows (podporovány jsou pouze verze Windows 2000, Windows XP a vyšší). Souˇcasná nejnovˇejší verze (z 1. ledna 2008) nese oznaˇcení Scribus 1.3.3.11. Je multiplatformní a stává se plnohodnotnou alernativou komerˇcních aplikacích jako Adobe InDesign. Existuje více než 25 jazykových lokalizací, vˇcetnˇe cˇ eské. Pro svuj ˚ bˇeh vyžaduje Ghostscript, interpret jazyka PostScript, ve verzi 8.53 a vyšší. Formát dokumentu˚ vytvoˇrených v tomto programu se nazývá SLA, je plnˇe založen na XML a zcela zdokumentovaný. Fakt, že se jedná o XML dokumenty s sebou nese mnoho pozitiv – dokument muže ˚ být otevˇren a editován v libovolném textovém editoru a poškozený soubor není problém opravit. Kromˇe sazby textu umožnuje ˇ vytváˇret vektorovou grafiku, pracuje s fonty TrueType a OpenType, podporuje import z formátu˚ EPS a SVG a následnˇe i export do tˇechto formátu. ˚ Vektorovou grafiku popisuje pomocí XML. Dále umožnuje ˇ import z formátu XML a OpenDocument. Program správnˇe dˇelí slova, umožnuje ˇ automaticky vygenerovat rejstˇrík a obsah k dokumentu, v pˇrípadˇe potˇreby generuje náhodný text. Ex2. Standard pro popis digitálních písem z 80. let od spoleˇcnosti Apple 3. Standard, vyvinutý spoleˇcností Microsoft, založený na Unicode, díky cˇ emuž má mnohem vˇetší možnosti lokalizací než u fontu˚ TrueType ˇ 4. Cást software, schopná pracovat s programem, napsaná ve scriptovacím jazyce, napˇríklad JavaScript 5. Licence pro svobodný software, což znamená, že zdrojové kódy takového software mohou být svobodnˇe upravovány a šíˇreny, avšak vždy pod touto licencí

14

4.7. POSTSCRIPT port do formátu PDF podporuje pruhlednost, ˚ vkládání formuláˇru, ˚ záložek, ochranu heslem, nastavení práv pro práci se souborem a další. Prozatím neumožnuje ˇ export do formátu HTML a XHTML, nároˇcnˇejší uživatel muže ˚ nalézt i další nedostatky. Jako pˇríklad zminuji ˇ možné nestandartní chování pˇri nˇekterých akcích a omezenou možnost práce s matematickými výrazy, obzvláštˇe v tomto pˇrípadˇe by uživatel mohl postrádat prozatím neexistující filtr mezi LATEXem a programem Scribus. Avšak vzhledem k tomu, že jde o program s otevˇreným zdrojovým kódem, k jehož vylepšení muže ˚ pˇrispˇet každý, dá se oˇcekávat, že jeho nedostatky budou rychle ubývat a program se bude stávat stále kvalitnˇejším. Na webových stránkách projektu (<www.scribus.net>) lze nalézt šablony pro grafický vzhled dokumentu, ˚ vytvoˇrené uživateli a velké množství doplnk ˇ u˚ (plug-inu), ˚ schválených vývojovým týmem.

4.7

PostScript

Formátem, ve kterém by bylo možné prezentovat výsledné materiály, je PostScript. Jedná se o programovací jazyk, který popisuje výsledný vzhled stránky tak, aby byl tento popis naprosto nezávislý na výstupním zaˇrízení. Zdrojový soubor lze upravovat na libovolné platformˇe. Vˇetšina kvalitnˇejších grafických výstupních zaˇrízení – tiskárny a tiskové procesory – jej mají zabudovaný v sobˇe. V prostˇredí operaˇcního systému UNIX se používá témˇerˇ výhradnˇe pro tisk z aplikací. PostScript byl vytvoˇren firmou Adobe v roce 1985, v souˇcasnosti tato firma propracovává verzi PostScript 3. Jeho specifikace byla dána k dispozici zdarma. Zpoplatnˇena je licence pro aplikaci na zpracování PostScriptu, která se zabudovává do výstupních zaˇrízení. Jak už jsem zmínila, PostScript je programovací jazyk. Jedná se o jazyk postfixový, který pracuje se zásobníky a slovníky. Umístˇení jednotlivých prvku˚ v dokumentu je definováno pomocí souˇradnicového systému, nezávislého na výstupním formátu. Základní prvky, se kterými pracuje, jsou cesty, vzorky, písma, rastry a bitové mapy. Dokument se skládá ze dvou cˇ ástí, první z nich je prolog, který obsahuje záhlaví a definici procedur. Druhou cˇ ástí je script, kde jsou popsány jednotlivé stránky. PostScript je interpretovaný jazyk, tudíž ke zpracování výsledného dokumentu (který je vlastnˇe programem) je zapotˇrebí interpret. Ten se obvykle nazývá Raster Image Processor, zkrácenˇe RIP. Pˇrekládá jednotlivé pˇríkazy a provádí vykreslování. RIP muže ˚ být softwarový i hardwarový – zabudovaný pˇrímo ve výstupním zaˇrízením. Pˇríkladem softwarového RIPu je volnˇe šiˇritelný GhostScript s grafickou nadstavbou GhostView, nebo produkt firmy Adobe nazvaný Adobe Distiller. PostScriptové dokumenty vˇetšinou nebývají pˇrímo psány v jeho jazyce, a to kvuli ˚ jeho velké složitosti pˇri tvorbˇe komplikovanˇejšího dokumentu. Editorem nejbližším PostScriptu je Adobe Illustrator, který pracuje s daty v PostScriptové podobˇe. Do tohoto jazyka muže ˚ být také pˇreveden dokument vytvoˇrený TEXem cˇ i v DocBooku. Až na binární data fontu, ˚ bitmapy a podobnˇe, je PostScriptový dokument textovým souborem s pˇríponou .ps, pˇrípadnˇe .eps pro zapouzdˇrený PostScript. Zapouzdˇrený PostScript se používá i jako výmˇenný formát pro vektorovou grafiku. Co se grafiky týˇce, jde o skuteˇcnˇe mocný nástroj, nicménˇe díky své podstatˇe (jednou vykreslený pixel se už znovu neˇcte) nepodporuje pruhlednost. ˚ 15

4.8. PORTABLE DOCUMENT FORMAT

4.8

Portable Document Format

V souˇcasnosti nejrozšíˇrenˇejším formátem pro pˇrenos dokumentu˚ je PDF, neboli Portable Document Format, pˇreloženo jako pˇrenositelný formát dokumentu. ˚ Stejnˇe jako PostScript zajišt’uje jednotný vzhled dokumentu, obsahujícího text i grafiku, nezávisle na hardwaru i na softwaru. Tento formát vznikl v roce 1993, vytvoˇrila ho opˇet firma Adobe. Vychází z PostScriptu, ale nˇekteré jeho prvky jsou zde implementovány odlišnˇe (pˇrípadnˇe nejsou implementovány vubec), ˚ nejedná se o jazyk, ale o formát dokumentu. ˚ Vznikl jako formát, který umožní pˇrenos dokumentu˚ mezi ruznými ˚ platformami a to tak, aby byl vždy zachován jednotný vzhled. Velikost dokumentu v tomto formátu bývá mnohem menší než velikost podobného dokumentu v jiném formátu, což byl jeden z duvod ˚ u, ˚ proˇc se PDF stal nejpoužívanˇejším formátem pro dokumenty na Internetu. Aktuální verzí je PDF 1.7, všechny verze tohoto formátu jsou zpˇetnˇe kompatibilní. Do dokumentu PDF je možné vkládat obrázky v rastrových i vektorových formátech, v plné barevnosti, PDF narozdíl od PostScriptu podporuje pruhlednost. ˚ Umožnuje ˇ vkládat do dokumentu použité fonty, takže mohou být zobrazeny i na zaˇrízeních, kde nebyly nainstalovány. Pro snazší orientaci v dokumentu muže ˚ obsahovat dokument náhledy stránek, záložky, rejstˇrík, vyhledávání v textu. V tomto formátu lze použít formuláˇre, která se podobají HTML formuláˇrum, ˚ data se odesílají ke zpracování na pˇríslušný server. Autor muže ˚ ovlivnit následnou práci cˇ tenáˇru˚ s dokumentem. Soubor je možné zabezpeˇcit heslem, pˇridat elektronický podpis, zašifrovat jej, pˇrípadnˇe zakázat jeho tisk. Produkt Adobe Acrobat umožnuje ˇ sdílení komentáˇru˚ k PDF dokumentum ˚ pomocí e-mailu a online úložištˇe. Jak už jsem zmínila, PDF dokumenty mají relativnˇe malou velikost. Toho je dosaženo systémem komprese. Komprimován je text, obrázky a následnˇe celý soubor, a to komprimaˇcními metodami JPEG, ZIP a LZW. Zpusob ˚ u, ˚ jak vytvoˇrit dokument ve formátu PDF, je celá rˇ ada. Základním z nich je použití produktu firmy Adobe – Adobe Acrobat Professional, jedná se však o komerˇcní, placený produkt. Kromˇe dalších komerˇcních produktu˚ existuje velké množství freewarových aplikací, zminme ˇ PDF Creator pro operaˇcní systém Windows, nebo online pˇrevadˇecˇ PDF Online na <www.pdfonline.com>. Produkty OpenOffice.org mají pˇrevadˇecˇ zabudovaný v sobˇe. Kromˇe vytváˇrení PDF souboru˚ z již hotových elektronických dokumentu˚ v jiném formátu, umožnují ˇ nˇekteré pˇrevadˇecˇ e vytvoˇrit PDF z naskenovaného dokumentu pomocí 6 OCR pˇrevadˇecˇ u. ˚ PDF dokument je možné vytvoˇrit i ze zdroje napsaného v LATEXu cˇ i DocBooku. Z LATEXu napˇríklad pomocí pˇrevadˇecˇ e PdfTEX, sázecího editoru XeTEX, z DocBooku pomocí XSL formátovacích objektu. ˚ Nabídka editoru˚ PDF je relativnˇe omezená, vˇetšina z nich je komerˇcní. Uvádím produkty firmy Adobe: Adobe Acrobat, Adobe FreeHand, Adobe Illustrator (dokáže editovat pouze jednostránkové dokumenty). Pro operaˇcní systémy Linux a UNIX je k dispozici open source editor PDFedit. Je možné využít i online editory jako PDF Hammer na adrese 6.

Optical Character Recognition – optické rozpoznávání znaku˚

16

4.8. PORTABLE DOCUMENT FORMAT <www.pdfhammer.com>, jehož použití je zdarma. Nejrozsáhlejší rˇ adu produktu˚ najdeme mezi prohlížeˇci PDF. Oficiálním prohlížeˇcem od firmy Adobe je Adobe Acrobat Reader v nejnovˇejší verzi Adobe Reader 8.1.2, který je ke stažení zdarma pro vˇetšinu platforem. Kromˇe nˇej zminuji ˇ freeware prohlížeˇc Foxit Reader pro Windows a Linux, online prohlížeˇc Vuzit na adrese , internetový prohlížeˇc od firmy Apple Safari, který umožnuje ˇ prohlížet PDF dokumenty. Nˇekteré prohlížeˇce otevírají PDF soubory pˇrímo v oknˇe internetového prohlížeˇce v poˇcítaˇci a uživatel tak muže ˚ cˇ íst PDF soubory na Internetu, aniž by se mu otevíralo okno dalšího programu.

17

Kapitola 5

Formáty multimediálních prvku˚ Multimediální prvky jsou významným prvkem elektronického edukaˇcního textu, považuji proto za duležité ˚ zmínit jejich vhodné formáty. Na úvod bych vysvˇetlila nˇekolik základních pojmu˚ pro jednoznaˇcné pochopení následujícího textu. •

Rastrová (bitmapová) grafika – obrázek popisují jednotlivé body (pixely). Pˇri zmˇenˇe velikosti obrázku (roztažení na vˇetší plochu, zmenšení) dochází ke zhoršení kvality a zkreslení. Rastrová grafika se získá naskenováním, fotografováním nebo nakreslením v témˇerˇ libovolném grafickém programu.

•

Vektorová grafika – obrázek popisují vektory, tedy kˇrivky, pˇrípadnˇe výplnˇe mezi nimi. Velká výhoda vektorové grafiky spoˇcívá v nemˇenné kvalitˇe obrazu pˇri libovolné zmˇenˇe velikosti, soubory mají mnohem menší velikost než soubory rastrové grafiky. Vektorová grafika vzniká složitˇeji než grafika rastrová, k jejímu vytvoˇrení je zapotˇrebí speciálního programu jako Adobe Illustrator, Adobe Flash a OpenOffice.org Draw. K tvorbˇe komplikovanˇejších obrazu˚ jsou nutné netriviální znalosti. Pˇríliš složité soubory ve vektorové grafice však mohou dosáhnout mnohem vˇetší velikosti než v rastrové grafice.

•

Komprese – úprava dat takovým zpusobem, ˚ který vede k menší velikosti. Rozlišujeme kompresi bezeztrátovou – z dat, na nˇež byla komprese aplikována, lze získat zpˇet puvodní ˚ data, a kompresi ztrátovou – puvodní ˚ data již nelze znovu zrekonstruovat.

•

Kodek – jednoduchý program cˇ i zaˇrízení, sloužící ke kódování a dekódování audio nebo video datového toku. Název vznikl ze spojení slov „kódovat“ a „dekódovat“. Vzhledem k tomu, že název kodeku se cˇ asto shoduje s názvem formátu pro audio a video, bývají nˇekdy tyto pojmy zamˇenovány. ˇ Formát je zpusob, ˚ kterým jsou data uložena, kodek s tˇemito daty pouze pracuje.

•

Multimediální kontejner – umožní uložení zvukových a video stop, pˇrípadnˇe stop s titulky, menu a dalšími daty do jednoho souboru. Audio i video mohou být uloženy v ruzných ˚ formátech. Nejrozšíˇrenˇejším kontejnerem je v souˇcasnosti AVI.

•

Stream – pˇrenos toku dat po síti takovým zpusobem, ˚ kdy pˇríjemce nemusí cˇ ekat, až bude kompletní download celého souboru, ale data jsou stahována ze serveru prubˇ ˚ ežnˇe, zatímco uživatel pˇrehrává již staženou cˇ ást. 18

5.1. FORMÁTY GRAFIKY

5.1

Formáty grafiky

5.1.1

JPEG

Jedná se o formát pro rastrovou grafiku se ztrátovou kompresí, v souˇcasnosti nejpoužívanˇejší formát pro šíˇrení fotografií na Internetu. Zkratka JPEG znamená Joint Photographic Experts Group, což je název komise, která jej vytvoˇrila. Formát umožnuje ˇ uložit grafiku v plné hloubce 24 bitu, ˚ nehodí se však pro obrázky s ostrými hranami a pˇrechody. Zpusob ˚ komprese formátu JPEG vychází z faktu, že lidské oko je velice citlivé na zmˇeny v oblastech jasu, kdežto na zmˇeny sytosti a odstínu barvy je jeho citlivost mnohem menší, proto muže ˚ být na tˇechto složkách provedena silná komprese, aniž by lidské oko vidˇelo rozdíl, a to i pˇri pomˇernˇe vysokých stupních komprese. Výsledná velikost souboru je relativnˇe malá, záleží však na použitém stupni komprese a na povaze puvodního ˚ obrázku – obrázky s velkým množstvím drobných barevných pˇrechodu˚ mají po komprimaci výslednou velikost vˇetší. Jedná se o široce podporovaný formát, existuje rˇ ada komerˇcních i nekomerˇcních aplikací pro prohlížení, tvorbu a editaci souboru˚ v tomto formátu, podporují jej i internetové prohlížeˇce. Soubory mají pˇrípony .jpg (nejobvyklejší), jpeg, .jpe, .jfif, .jfi a .jif. 5.1.2

GIF (Graphics Interchange Format)

GIF, formát pro rastrovou grafiku, rozšíˇrený na Internetu, narozdíl od formátu JPEG používá bezeztrátovou kompresi. Nejširší využití má pro loga a ikony. Barevnou informaci ukládá pouze do osmi bitu, ˚ tudíž v jednom obrázku muže ˚ být zobrazeno najednou maximálnˇe 256 barev. Jedná se o barvy, které má daný soubor uložené ve své barevné paletˇe, každý soubor GIF tedy muže ˚ obsahovat paletu s kombinacemi ruzných ˚ barev. Jedná se o formát podporující pruhlednost ˚ – autor obrázku ji nastaví u jedné barvy. Velikost výsledného souboru závisí na množství barev a barevných ploch. Tento formát se také využívá pro jednoduché animace, které tvoˇrí rˇ ada obrázku˚ v jednom souboru. Vzhledem k tomu, že se jedná o formát stejnˇe široce podporovaný jako JPEG, takto vytvoˇrená animace se dá velmi snadno otevˇrít. Formát GIF byl patentovˇe chránˇený, dnes už jsou jeho patenty prošlé. Soubory tohoto formátu pozná uživatel podle pˇrípony .gif. 5.1.3

PNG (Portable Network Graphics)

PNG vznikl puvodnˇ ˚ e jako náhrada zpoplatnˇenou licencí zatíženého formátu GIF. Opˇet se jedná o formát pro rastrovou grafiku s bezeztrátovou kompresí, podporuje barevnou hloubku 24 bitu˚ a transparenci, která je však odlišná od jednobitové transparence u formátu GIF, kde pixel bud’ je, nebo není pruhledný. ˚ U formátu PNG muže ˚ mít každý pixel nastaven hodnotu transparence, jež se ukládá v osmi až šestnácti bitech. PNG neumožnuje ˇ ukládání animací. Pro nˇe byly vytvoˇreny jeho dva rozšiˇrující formáty APNG a MNG. Barevná hloubka konkrétního souboru se dá nastavit a tím ovlivnit jeho výsledná velikost. Opˇet se jedná o jeden z nejrozšíˇrenˇejších formátu˚ pro grafiku na Internetu, podporovaný rˇ adou programu, ˚ kromˇe nejstarších verzí Internetových prohlížeˇcu. ˚ Soubory mají pˇríponu .png. 19

5.2. FORMÁTY AUDIA

5.2

Formáty audia

5.2.1

Mp3

Zkratka mp3 vznikla ze spojení MPEG-1 Audio Layer 3. Tento formát byl schválen jako ISO standard v roce 1992 v rámci skupiny standardu˚ MPEG (Moving Picture Expert Group). Jedná se o ztrátovou kompresi zvuku. Její princip vychází z faktu, že lidské ucho není schopno vnímat zvuky o všech frekvencích, proto ty neslyšitelné mohou být odstranˇeny, aniž by posluchaˇc zaznamenal pokles kvality. Tento princip funguje u hudby, u mluveného slova ke slyšitelnému zhoršení kvality docházet muže. ˚ S formátem mp3 nejˇcastˇeji pracují kodeky LAME, FhG (Fraunhofer-Gesellschaft), Blade a Xing. Díky velmi malé velikosti výsledných souboru˚ se tento formát stal nejrozšíˇrenˇejším formátem pro pˇrenos zvuku na Internetu. Pro formát mp3 existuje na Internetu rˇ ada pˇrehrávaˇcu˚ ke stažení zdarma, za všechny jmenuji Winamp pro Windows, QuickTime pro MacOS a Windows a Amarok pro Linux. Tento formát je podporován napˇríklad programem PowerPoint Microsoft Office, je souˇcástí balíku kanceláˇrských programu˚ Microsoft Office. Soubory uložené v tomto formátu rozeznáme podle pˇrípony .mp3.

5.2.2

OggVorbis

Vorbis je kompresní audio technologie, jež je souˇcástí projektu Ogg neziskové korporace Xiphophorus Organization, jehož cílem je vytvoˇrit multimediální kontejner (nazývaný ogg) svobodného software, který by mohl nahradit v souˇcasnosti používané a rozšíˇrené proprietární formáty. Vorbis stejnˇe jako mp3 využívá ztrátové komprese, díky použití odlišných matematických principu˚ dosahuje však až poloviˇcní velikosti souboru˚ pˇri zachování kvality. Není zatížen licencí, autor souboru v tomto formátu tedy nemusí platit poplatky za jeho použití. Ogg Vorbis podporuje rˇ ada komerˇcních i nekomerˇcních pˇrehrávaˇcu, ˚ zminme ˇ opˇet Winamp a Amarok. Soubory mají pˇríponu ogg. Projekt ogg používá kromˇe kodeku Vorbis ještˇe další kodek – Speex pro práci s nahrávkami s lidskou rˇ eˇcí.

5.2.3

MIDI (Musical Instrument Digital Interface)

Formát MIDI funguje na naprosto odlišném principu než pˇredchozí dva uvedené. Neuchovává totiž informace o uloženém zvuku, ale o jednotlivých použitých hudebních nástrojích, pˇríslušných notách a jejich délce. Tento formát tedy není schopen uložit lidský hlas a hodí se výhradnˇe pro instrumentální hudební skladby. Soubory mají pˇríponu .mid. Z pˇrehrávaˇcu˚ opˇet zminím Winamp, QuickTime, MidiPlayer pro Linux. 20

5.3. MULTIMEDIÁLNÍ KONTEJNERY A FORMÁTY VIDEA

5.3

Multimediální kontejnery a formáty videa

5.3.1

AVI (Audio Video Interleave)

Jedná se o multimediální kontejner, vyvinutý firmou Microsoft na poˇcátku 90. let jako formát pro pˇrehrávání videa, založený na formátu RIFF (Resource Interchange File Format). V souˇcasnosti je AVI považovaný za pˇrekonaný, jelikož pˇri manipulaci s moderními kodeky standardu MPEG-4 (Xvid, DivX) nepracuje efektivnˇe. Pˇresto zustává ˚ stále velmi rozšíˇrený a hojnˇe používaný, a to hlavnˇe díky široké softwarové podpoˇre. Z pˇrehrávaˇcu˚ zmíním opˇet Winamp pro Windows, Quick Time pro Mac OS a Windows, MPlayer pro Linux. Soubory mají pˇríponu .avi. 5.3.2

WMV (Windows Media Video)

Formát vytvoˇrila spoleˇcnost Microsoft, jako formát pro video pro Windows. Bývá uzavˇren v multimediálním kontejneru ASF (Advanced Systems Format), vˇetšinou používá pro komprimaci kodeky WMV (Windows Media Video) pro kompresi videa a WMA (Windows Media Audio) pro kompresi audia, pak má soubor pˇríponu .wmv. Mohou být použity i odlišné kodeky, pak se použije pˇrípona .asf, stejnˇe tak muže ˚ být použit i odlišný kontejner, a to bud’ AVI (pˇrípona .avi) nebo Matroska (pˇrípona .mkv). Video ve formátu WMV na platformˇe Windows pˇrehraje Windows Media Player, který je její souˇcástí, a který má verzi i pro Mac OS. Na všech operaˇcních systémech muže ˚ být pˇrehrán napˇríklad pomocí multiplatformního pˇrehrávaˇce VLC, avšak pro Linux musí být doinstalovány kodeky pro práci s WMV a WMA, jejichž legalita muže ˚ být sporná, proto bych se použití tohoto formátu radˇeji vyhnula. Tento formát umožnuje ˇ i pˇrehrávání streamovaného videa, a to pˇrímo v oknˇe internetového prohlížeˇce. 5.3.3

MOV (QuickTime Movie)

Tento formát vyvinula firma Apple jako standardní formát videa pro Macintosh. Pro video jej používá také rˇ ada digitálních fotoaparátu. ˚ V souˇcasnosti firma Apple však od QuickTime Movie upouští a pˇrechází na formát MP4, tudíž se MOV dá považovat za zastarávající. Soubor tohoto formátu má pˇríponu .mov a pˇrehraje jej opˇet multiplatformní pˇrehrávaˇc VLC. 5.3.4

MP4

Jedná se o multimediální kontejner, který je souˇcástí MPEG-4 standardu, byl vyvinut na základˇe výše zmínˇeného kontejneru MOV jako alternativa již zastaralého kontejneru AVI. Oproti nˇemu umožnuje ˇ uložení nˇekolika zvukových stop a nˇekolik stop titulku, ˚ menu a 3D objekty, užívá se též pro stream videa. Pracují s ním video kodeky standardu˚ MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 (tyto tˇri jsou zatím jediné standardizované), dále kodeky h.263 a Theora1 . Z audio kodeku˚ jsou to kodeky standardu˚ MPEG-1 layer 2 (MP2), MPEG-1/2 layer 3 1.

Kodek, jež je souˇcástí projektu Ogg, používán v kontejneru MP4 zatím jen experimentálnˇe

21

5.3. MULTIMEDIÁLNÍ KONTEJNERY A FORMÁTY VIDEA (MP3) kodek , MPEG-4, (tyto jsou standardizované), dále kodeky AMR a Vorbis, využívaný zatím pouze experimentálnˇe. Do budoucna má tento formát pravdˇepodobnˇe velký potenciál. Pˇrehraje jej napˇríklad opˇet pˇrehrávaˇc VLC. 5.3.5

Matroska

Jedná se o otevˇrený standard multimediálního kontejneru, který má, stejnˇe jako MP4, ambice nahradit kontejner AVI. Zatím však není pˇríliš hardwarovˇe podporován, své uplatnˇení prozatím nachází pˇredevším v nekomerˇcní sféˇre. S Matroskou pracují video kodeky standardu MPEG-1/2/4 a Theora, ze zvukových kodeku˚ naˇríklad Dolby AC3, MPEG-1 Layer 3, MPEG-1 Layers 1/2 a Vorbis. Soubory mají pˇríponu .mkv, pˇrípadnˇe .mka, pokud se v kontejneru nachází pouze zvuková stopa. Softwarová podpora Matrosky je mnohem lepší než hardwarová, opˇet zminuji ˇ napˇríklad pˇrehrávaˇc VLC. 5.3.6

RealVideo

Jedná se o nejstarší formát, používaný pro stream videa na Internetu, vyvinula jej spoleˇcnost RealNetworks. RealVideo je formát videa, který se používá v multimediálním kontejneru RealMedia, pro zvuk je použit formát RealAudio, používané kodeky jsou RV30 a RV40. RealVideo má výbornou multiplatformní podporu, oficiální pˇrehrávaˇc spoleˇcnosti RealNetworks RealPlayer je k dispozici v základní verzi zdarma pro nejrozšíˇrenˇejší operaˇcní systémy. Soubory mají pˇríponu .rv. Pomocí Real Time Streaming Protocol2 , muže ˚ být video pˇrenášeno pˇres sít’ a pˇrehráno nejen v pˇrehrávaˇci, ale i pˇrímo v oknˇe internetového prohlížeˇce. RealVideo se však nevyvíjí pˇríliš progresivnˇe, tudíž jej v souˇcasnosti zastinují ˇ jiné technologie jako Flash. Pˇrestože RealVideo je proprietární formát, nˇekteré jeho zdrojové kódy byly uvolnˇeny, což vedlo ke vzniku projektu Helix, pod kterým je vyvíjen open-source pˇrehrávaˇc a server. 5.3.7

Adobe Flash

Jednou z možností pro krátká videa, umístˇená ve webových stránkách, je použití formátu Flash, urˇceného puvodnˇ ˚ e pˇredevším pro animace, interaktivní animace a hry. Tento formát, jehož soubory mají pˇríponu .swf, používá vektorovou grafiku (muže ˚ však obsahovat i obrázky rastrové grafiky) a vlastní programovací jazyk ActionScript. Použití vektorové grafiky namísto rastrové vede k malé velikosti výsledných souboru, ˚ což pˇrispˇelo k velkému rozšíˇrení tohoto formátu na Internetu. Internetové servery pro šíˇrení videa jako YouTube (<www.youtube.com>) využívají tento formát pro stream svých videí. YouTube umožnuje ˇ video, které je na nˇem umístˇeno, zobrazit na jiné stránce. Což se dá využít jako možnost pro zobrazení videa ve výukovém materiálu, je-li tímto materiálem webová stránka umístˇená na Internetu. V tomto pˇrípadˇe však autor musí mít na mysli fakt, že toto video lze pˇrehrát pouze online (video stále zustává ˚ umístˇeno na zdrojovém serveru). 2.

RTSP, volnˇe pˇreloženo jako protokol pro stream v reálném cˇ ase

22

Kapitola 6

Typografické a grafické zásady pro elektronické prezentace 6.1

Typografie

Na elektronické materiály bývá z typografického hlediska pohlíženo ménˇe pˇrísnˇe než na materiály tištˇené. Jednak bývá nˇekdy z technických duvod ˚ u˚ u elektronického textu obtížné až nemožné tato pravidla dodržet. Další pˇríˇcinou muže ˚ být celkový úpadek typografie v souˇcasné spoleˇcnosti. Sázení textu již totiž nenáleží jen malému poˇctu jedincu, ˚ kteˇrí jsou tomu rˇ ádnˇe vyuˇceni, ale sazeˇcem se stává kdokoli, kdo má poˇcítaˇc vybavený textovým editorem a tiskárnou. Takový cˇ lovˇek typografická pravidla obvykle nezná, pˇrípadnˇe ani netuší, že nˇejaká existují. O to duležitˇ ˚ ejší mi pˇripadá tato pravidla dodržovat ve výukovém materiálu, alesponˇ v mezích, které prezentace na snímcích umožnuje. ˇ Typografie je název oboru, který se zabývá písmem a jeho uspoˇrádáním. Nad typografickými pravidly by však vždy mˇela stát pravopisná pravidla jazyka, v nˇemž je text sázen, protože každý jazyk muže ˚ mít pravidla lehce odlišná. Pˇríkladem je rozdíl mezi psaním cˇ eských a anglických uvozovek. 6.1.1

Typy sazby a vyznaˇcování

Rozlišují se dva typy sazby. První z nich se nazývá hladká, neboli chlebová sazba. Takový text je vysázen jedním druhem písma, jeho základním rˇ ezem a jedním stupnˇem. Neobsahuje tedy žádné vyznaˇcování a pro úˇcely prezentace není vhodný, protože v ní je potˇreba odlišit a zvýraznit text s vˇetším významem. Vhodnˇejší typem sazby tedy bude sazba smíšená, která obsahuje jednak ruzné ˚ rˇ ezy a stupnˇe písma, ale i jeho ruzné ˚ druhy. Na jedné stránce by se však nemˇelo ruzných ˚ typu˚ vyznaˇcování vyskytovat mnoho, text pak pˇrestává pusobit ˚ esteticky a ztrácí i na pˇrehlednosti, které se mˇelo vyznaˇcováním dosáhnout. Dlouhé úseky textu by mˇely být vysázeny základním rˇ ezem písma. Pˇri použití verzálek, tuˇcného duktu apod. se zbyteˇcnˇe namáhá oko cˇ tenáˇre. Kromˇe toho se v elektronické komunikaci zažilo pravidlo, že text napsaný verzálkami pusobí ˚ jako kˇrik cˇ i zvýšený hlas mluvˇcího. Nadpis cˇ i titulek muže ˚ být sázen odlišným typem písma, tento typ písma muže ˚ naznaˇcovat povahu následujícího textu. Bˇehem vyznaˇcování ve vlastním textu by se zmˇeny typu písma využívat nemˇelo, vhodnˇejší jsou ruzné ˚ varianty téhož písma. V sazbˇe se bˇežnˇe vyznaˇcuje: •

Sklonem – pravá kurzíva (kresbou se liší od základního písma), italika (nepravá kurzíva, od základního písma se kresbou neliší). 23

6.1. TYPOGRAFIE •

Variantami téhož písma – stínování, duté (obrysové), zúžené, široké.

•

ˇ Rezem písma – minusky (minuskule, písmena malé abecedy), verzálky (majuskule, písmena velké abecedy, doporuˇcuje se používat je spíše výjimeˇcnˇe), kapitálky (písmena velké abecedy stˇrední výšky).

•

Duktem – slabý, tuˇcný, polotuˇcný.

•

Pˇridáním, pˇrípadnˇe zúžením mezer.

•

Barevným podtiskem, rámeˇcky.

•

Za nevhodné bývá považováno vyznaˇcování podtržením. Kromˇe estetického hlediska podtržený text muže ˚ v elektronickém textu cˇ tenáˇr považovat za hypertextový odkaz. Vyznaˇcují se takto hypertextové odkazy na webových stránkách, odtud se toto pravidlo pˇreneslo i do ostatních elektronických materiálu. ˚

6.1.2

Písmo

Pˇri tvorbˇe elektronického dokumentu je autor pˇri volbˇe druhu písma omezen tím, co má k dispozici v operaˇcním systému a hlavnˇe tím, co má k dispozici cˇ tenáˇr. Pokud se nepoužije písmo standardní, s velkou pravdˇepodobností se cˇ tenáˇri nezobrazí to, co si autor pˇredstavoval. Shodného zobrazení na všech zaˇrízeních muže ˚ být dosaženo použitím formátu PDF, který umožnuje ˇ uložit do dokumentu i použitý font. Pˇriložení fontu však navýší velikost dokumentu a ne vždy je formát PDF pro dokument vhodný. ˇ Podle Ceskoslovenské klasifikace tiskových písem, jejímž autorem je Jan Solpera, se rozlišuje jedenáct klasifikaˇcních skupin latinkového písma. Toto je však pouze klasifikace uzpu˚ sobená našim podmínkám, ve svˇetˇe se obvykle písma tˇrídí podle klasifikace Mezinárodní typografické asociace (ATYPI). Pro úˇcely této práce bych se však omezila na dˇelení nejjednodušší a nejzákladnˇejší, a to na písma – patková (serifová) a bezpatková (bezserifová). Pro tištˇený text se doporuˇcuje používat písmo patkové, protože na papíˇre je pro cˇ lovˇeka lépe cˇ itelné, patky totiž ohraniˇcují písmeno. Nicménˇe na obrazovce poˇcítaˇce muže ˚ u patkových písem docházet ke slévání jednotlivých znaku, ˚ proto bývá huˇ ˚ re cˇ itelné. Pro elektronické materiály se tedy doporuˇcuje písmo bezpatkové. Mužeme ˚ nalézt i ruzná ˚ ozdobná písma, zvaná akcidenˇcní, taková písma není vhodné používat kvuli ˚ jejich horší cˇ itelnosti pro delší texty, hodí se pro nadpisy a titulky. Otázka vhodné velikosti písma se u prezentací pravdˇepodobnˇe nejvíce odlišuje od ostatních bˇežných textu, ˚ at’ už uvažujeme klasické knihy, cˇ i webové stránky. Prvotním požadavkem na prezentaci totiž bývá její dobrá cˇ itelnost pˇri promítání na stˇenu nebo plátno. Prezentace vˇetšinou obsahuje relativnˇe malé množství textu a její obsah je spíše heslovitý. I zde by se však mˇelo dodržet pravidlo, že písmena malé abecedy v nadpisu by mˇela být vˇetší než velká písmena následujícího textu. V hierarchii nadpisu˚ mˇelo platit, že velikost každého nadpisu je 120 % toho pˇredchozího. 24

6.1. TYPOGRAFIE 6.1.3

Základní pravidla typografie s ohledem na možnosti prezentace

Jako první bych zmínila skupinu pravidel, která se týkají vlastní sazby textu, tedy zjednodušenˇe mužeme ˚ rˇ íct, že se jedná o pravidla, urˇcující umístˇení jednotlivých znaku. ˚ Zde cˇ erpám pˇrevážnˇe z [23], [24], [25], [6] a [26]. •

Spojovník (divis) – dˇelící znaménko o velikosti jedné cˇ tvrtiny cˇ tverˇcíku, není oddˇelen mezerami, používá se ve spojených jménech (Saint-Exupéry), v souˇradných názvech (proban-butan), pˇripojení cˇ ástice „li“ a dalších.

•

Pomlˇcka (pauza) – velikost jednoho cˇ tverˇcíku, pˇrípadnˇe jedné poloviny cˇ i tˇrí cˇ tvrtin cˇ tverˇcíku, oddˇeluje se mezerami. Je možné ji použít místo uvozovek v pˇrímé rˇ eˇci, k oznaˇcení odmlky v textu, vsuvky, nebo u výˇctu˚ jako opakovací znaménko. Dále nahrazuje spojky a, až, proti a podobné, pˇri tomto použití se ale sází zásadnˇe bez mezer a nesmí vyjít na konec rˇ ádku, v takovém pˇrípadˇe je ho nutné nahradit slovním výrazem.

•

Mínus (záporné znaménko) je umístˇeno výše než pomlˇcka a to na stejné úrovni jako znaménko plus, jeho velikost je jedna tˇretina cˇ tverˇcíku.

•

Uvozovky znaˇcí pˇrímou rˇ eˇc, nejsou nijak oddˇelené mezerami. Podle zásad cˇ eské typografie mají tento tvar: „text“. Umístˇení teˇcky na konci vˇety záleží na tom, jestli uvozovky uvozují vˇetu celou – pak se teˇcka umístí uvnitˇr uvozovek, pokud uvozují jen jedno slovo, pˇrípadnˇe cˇ ást vˇety, teˇcka se umístí vnˇe.

•

Apostrof se sází bez mezery v závislosti na významu na zaˇcátek, pˇrípadnˇe na konec slova.

•

Závorky se neoddˇelují mezerou od textu uvnitˇr závorky, od textu vnˇe se však mezerou oddˇelují. Pokud se rˇ ez textu odlišuje od textu v závorce, závorka se rˇ ídí rˇ ezem okolního textu. Umístˇení teˇcky na konci vˇety se rˇ ídí stejnými pravidly jako u uvozovek.

•

Interpunkˇcní znaménka se pˇrisazují tˇesnˇe ke slovu, za nimi následuje mezera.

•

Teˇcka – v pˇrípadˇe, že poslední slovo ve vˇetˇe konˇcí teˇckou, další teˇcka se už nepˇridává. Nikdy se teˇcka nepíše za nadpisem nebo titulkem.

•

Procenta, promile, stupenˇ – bˇežnˇe jsou tyto znaky od cˇ ísla oddˇeleny mezerou, ale v pˇrípadˇe, že jde o slovní spojení (napˇr. desetiprocentní), mezera mezi cˇ íslem a znakem není. Stupenˇ se nikdy nenahrazuje písmenem O, o, nebo nulou v podobˇe horního indexu. V pˇrípadˇe, že se jedná o stupnˇe Celsia, mezera mezi znakem stupnˇe a písmenem C není: ◦ C. Pokud se jedná u údaj o úhlu, kde jsou kromˇe stupnˇ u˚ i minuty cˇ i vteˇriny, sází se celý výraz bez mezer. 25

6.1. TYPOGRAFIE •

Lomítko (šikmá zlomková cˇ ára) – v pˇrípadˇe, že se používá v cˇ íslech, jednotkách, sází se bez mezery. V bˇežném textu, napˇríklad k oddˇelení rˇ ady názvu, ˚ jmen, jsou mezery po obou stranách znaku.

•

Kˇrížek, hvˇezdiˇcka – tyto znaky se používají jako symbol narození a úmrtí, sázejí se se zúženou mezerou.

•

ˇ Císla – nižší cˇ ísla s výjimkou letopoˇctu, ˚ dat a jednotek je vhodnˇejší psát slovy, desetinná cˇ ísla by mˇela být po trojicích oddˇelena zúženou mezerou, tou by se mˇelo oddˇelit i cˇ íslo od jednotek, není však možné dˇelit cˇ íslo, pˇrípadnˇe cˇ íslo a jednotky, do dvou rˇ ádku. ˚

•

Datum – mˇesíc je možné zapsat jak slovy, tak arabskou cˇ i rˇ ímskou cˇ íslicí, rok se nezkracuje pouze na koneˇcné dvojˇcíslí, s výjimkou v pˇrípadˇe, kdy jde o dva letopoˇcty spojené pomlˇckou cˇ i lomítkem, pˇrípadnˇe souˇcást názvu. Mezi den, mˇesíc a rok se vkládá mezera o velikosti jedné cˇ tvrtiny cˇ tverˇcíku. Datum se nedˇelí do dvou rˇ ádku. ˚

•

ˇ Casový údaj – mezi hodiny a minuty se vkládá teˇcka, mezi minuty a sekundy dvojteˇcka, mezi sekundy a jejich setiny cˇ árka, vždy bez mezery. Nedoporuˇcuje se sázet minuty k hodinˇe jako horní index. V pˇrípadˇe sportovních výkonu˚ se všechny složky cˇ asového údaje oddˇelují dvojteˇckami.

•

Zkratky – interpunkce se za nˇe sází tˇesnˇe, i když konˇcí teˇckou. Na zaˇcátku vˇety se místo zkratky použije celý výraz.

Další duležité ˚ pravidlo rˇ íká, že vˇeta by nemˇela zaˇcínat cˇ íslicí (v pˇrípadˇe, že vˇeta zaˇcíná datem, je vhodnˇejší pˇridat slovo „dne“, tedy: „Dne 27. bˇrezna. . . “), zkratkou ani znakem ˇ paragrafu (znak paragrafu mužeme ˚ nahradit slovem). Rádek nesmí konˇcit pˇredložkou nebo spojkou, která se skládá jen z jednoho písmene. Dodržení typografických pravidel by mˇelo vést k vytvoˇrení materiálu, který bude puso˚ bit vyrovnanˇe a opticky vyváženˇe. Text a další stˇežejní prvky (tabulky, grafy), by se nemˇely tísnit v jedné cˇ ásti plochy. Mˇelo by být dodrženo pravidlo, že stˇežejní bod obsahu by se mˇel nacházet nad geometrickým stˇredem formátu. Skuteˇcný optický stˇred se totiž nachází zde kvuli ˚ pusobení ˚ optických klamu˚ a podvˇedomému vnímání gravitace. Na tento bod se soustˇredí nejvíce pozornosti, zatímco objekty umístˇené v geometrickém stˇredu vnímá lidský pozorovatel jako klesající. Vzdálenost objektu˚ od okraju˚ stránky by mˇela být vˇetší než mezera mezi jednotlivými slovy i rˇ ádky. Všechny rˇ ádky textu by mˇely zaˇcínat na stejné úrovni, oko je pak ménˇe namáháno a zárovenˇ text pusobí ˚ více esteticky. Zaˇcátky rˇ ádku˚ by se však nemˇely krýt s okrajem podkladu, oko se pak zbyteˇcnˇe namáhá. V krátkém textu, který slajdy vˇetšinou obsahují, není vhodné dˇelit slova na konci rˇ ádku. ˚ V delším seznamu položek je z duvodu ˚ lepší pˇrehlednosti vhodnˇejší jednotlivé odrážky cˇ íslovat. Zlepšit cˇ itelnost a lépe udržet pozornost cˇ tenáˇre muže ˚ i volná rˇ ádka vložená mezi odstavce. 26

6.2. BARVY A POZADÍ

6.2

Barvy a pozadí

Volba vhodného pozadí a celkového barevného vzhledu prezentace muže ˚ ovlivnit zájem studentu˚ sledovat prezentovanou látku. Nejen proto, že barvy a grafika na cˇ lovˇeka ruznˇ ˚ e pusobí, ˚ ale také proto, že nevhodným zvolením barev a grafiky se dokument muže ˚ stát špatnˇe cˇ itelným. U prezentací je dobrá cˇ itelnost zvláštˇe duležitá. ˚ Její „ˇctenáˇri“ nemají žádnou možnost, jak si text pˇriblížit cˇ i zvˇetšit. Snímky by mˇeli bez problému pˇreˇcíst i posluchaˇci sedící vzadu. Muže ˚ se stát, že prezentace bude probíhat v místnosti bez zatemnˇení, což by mohlo prezentaci ještˇe cˇ itelnou pˇri zatemnˇení uˇcinit naprosto neˇcitelnou. Všeobecnˇe platí, že grafický vzhled materiálu by nemˇel pˇrebíjet vlastní obsah. Grafika by nemˇela být pˇríliš výrazná, aby neodvádˇela pozornost cˇ tenáˇre od vlastního sdˇelení dokumentu. V žádném pˇrípadˇe by nemˇela ubírat textu na cˇ itelnosti. Nejduležitˇ ˚ ejším pravidlem ohlednˇe dobré cˇ itelnosti je dostateˇcný kontrast mezi pozadím a textem. Duležité ˚ je nezapomínat ani na cˇ ást cˇ tenáˇru, ˚ kteˇrí trpí barvoslepostí, pro nˇe je nejduležitˇ ˚ ejší kontrast v jasu mezi jednotlivými barvami, nestaˇcí tedy použít barevný kontrast, který ovšem ani pro zdravé oko není nejvhodnˇejší. Pro webové stránky existují nástroje na ovˇerˇ ení dostateˇcného kontrastu, které se podle mého názoru dají využít i pˇri pˇrípravˇe prezentace, napˇríklad nástroj konzorcia W3C na adrese <www.w3.org/TR/AERT#color-contrast>, nebo jeho cˇ eská obdoba na <www.pravidla-pristupnosti.cz/nastroje/kontrast.php>. Pˇri tvorbˇe elektronického materiálu je dobré vyhnout se použití pˇríliš jasných barev, zvláštˇe do pozadí. Jasné barvy jednak oko namáhají a zárovenˇ pusobí ˚ rušivˇe, hodí se nanejvýše pro zvýraznˇení duležitého ˚ prvku. Z duvodu ˚ dobré cˇ itelnosti a co nejmenšího namáhání oka není nejlepším rˇ ešením svˇetlý text na tmavém pozadí. Je-li takový text delší, namáhá lidské oko, protože jas bílé plochy bývá výraznˇejší než její vlastní tvar. 6.2.1

Symbolika a vzájemné pusobení ˚ barev

Bˇehem vývoje lidské civilizace a kultury získala každá barva jistou symbolickou hodnotu. Tyto symboly se mohou lišit v ruzných ˚ dobách a v ruzných ˚ kulturách, stejnˇe tak muže ˚ barva pusobit ˚ na každého naprosto individuálnˇe. Pˇresto bych však jednoduchou symboliku základních barev, tak jak je vnímáme v souˇcasnosti v naší krajinˇe, uvedla. Vycházím ˇ ˇ z pruzkumu, ˚ který v roce 2006 provádˇela v Ceské republice Ceská marketingová spoleˇcnost ˇ (CMS) a OKI Printing Solutions, pruzkum ˚ nesl název „Co rˇ íkají barvy o firmách“. Dotazovanými byli malí a stˇrední podnikatelé a novináˇri. Data z tohoto pruzkumu ˚ jsem si vybrala ˇ z toho duvodu, ˚ že odrážejí (alesponˇ cˇ ásteˇcnˇe) skuteˇcné vnímání barev v souˇcasnosti v Ceské republice, nejde tedy o všeobecnˇe používanou symboliku, která nemusí být aktuální. Následující údaje jsou pˇrevzaty z [27]. •

ˇ Cervená – akˇcní, veselá, odvážná, dráždivá.

•

Oranžová – pozitivní, optimistická, hˇrejivá.

•

Žlutá – teplá, pozitivní, radostná. 27

6.2. BARVY A POZADÍ •

Modrá – seriózní, chladivá, klidná.

•

Zelená – cˇ erstvá, uklidnující, ˇ stabilní.

Kromˇe vlastní symboliky barev musíme také vzít v úvahu jejich vzájemné pusobení. ˚ V pˇrípadˇe, kdy chceme pro materiál použít víc barev, je zapotˇrebí vybrat jejich kombinace tak, aby spolu vzájemnˇe ladily. Mˇelo by být bráno v úvahu i to, jak na sebe jednotlivé barvy pusobí, ˚ což je dáno pˇredevším fyziologií oka. Napˇríklad stejná barva na svˇetlém pozadí vypadá tmavší než na pozadí tmavém, jasnˇejší barvy se zdají být víc vpˇredu než barvy ménˇe jasné.

28

Kapitola 7

Tvorba prezentaˇcních materiálu˚ Hlavním cílem této práce bylo vytvoˇrit materiály k prezentacím pˇredmˇetu Psychologie v informatice, jež patˇrí na naší fakultˇe k velmi oblíbeným. Každoroˇcnˇe je velmi rychle vyˇcerpána jeho kapacita, která byla kvuli ˚ žádostem studentu˚ postupnˇe bˇehem let navyšována z puvod˚ ních dvaceti studentu˚ na souˇcasných šedesát. Doplnˇení takto žádaného a pro studenty velmi zajímavého pˇredmˇetu o promítání kvalitní a reprezentativní elektronické prezentace se tedy jeví jako naprosto nezbytné.

7.1

Volba nástroju˚ a formátu˚

Jako výsledný formát pro prezentaci jsem zvolila PDF, protože zachovává jednotný vzhled pˇri zobrazení na ruzných ˚ zaˇrízeních, patˇrí k velmi rozšíˇreným, jeho prohlížeˇce jsou ke stažení zdarma na Internetu, k jeho tvorbˇe lze využít rˇ adu nástroju, ˚ nabízí mnoho možností pro ovlivnˇení chování dokumentu, umožnuje ˇ vkládání grafických prvku, ˚ aniž by byly ukládány mimo dokumenty, do souboru lze pˇriložit použité fonty, a je možné u nˇej pˇredpokládat používání i v budoucnosti. Oproti formátu PostScript s obdobnými vlastnostmi dosahuje menší velikosti souboru. ˚ Další velmi zásadní otázkou byla volba nástroje pro vytvoˇrení materiálu. ˚ Nakonec jsem zvolila program Scribus. Oproti aplikacím z balíku˚ kanceláˇrských programu˚ Microsoft Office PowerPoint a OpenOffice.org Impress nabízí širší typografické a grafické možnosti a pˇresnˇejší definici šablon a formátu jednotlivých prvku˚ dokumentu. DocBook a LATEX podle mého názoru neumožnují ˇ dostateˇcnˇe individuálnˇe upravit vzhled jednotlivých snímku, ˚ pˇri tvorbˇe materiálu˚ tohoto typu je nˇekdy vhodnˇejší ustoupit striktnˇe definovanému vzhedu a upˇrednostnit požadavky konkrétního obsahu pˇred grafikou. Navíc editace zdrojových textu˚ v tˇechto formátech vyžaduje alesponˇ minimální znalost jejich jazyka, což by mohlo omezovat aktualizace materiálu˚ k celému kurzu. Adobe InDesign nabízí prakticky shodné možnosti jako Scribus, volba Scribusu byla pro mˇe pˇredevším otázka principu. Upˇrednostnˇení open source aplikace pˇred komerˇcní je fenomén, který mužeme ˚ sledovat v posledních letech i v administrativˇe Evropské unie. Navíc tato volba opˇet pˇrispívá ke snadnˇejší aktualizaci obsahu materiálu. ˚ Vyuˇcující nemusí materiály editovat pouze na poˇcítaˇci, kde je nainstalován drahý komerˇcní software. Stejnˇe tak, pokud by zdrojové soubory byly zpˇrístupnˇeny studentum, ˚ staˇcí jim stáhnout si zdarma z Internetu program a mohou si do prezentací vpisovat poznámky a vytváˇret si tak individualizovaný studijní materiál. 29

7.2. GRAFICKÁ PODOBA PREZENTACÍ Pro grafiku jsem volila formáty zminované ˇ v mé práci v závislosti na povaze konkrétních prvku. ˚ Prezentace obsahují schematické kresby, které byly v puvodních ˚ materiálech kreslené rukou. Pro nˇe jsem vytvoˇrila jejich digitální ekvivalenty a uložila jsem je do formátu PNG. Dále jsou v materiálech obrázky a fotografie ve formátu JPEG, naskenované z knižních pˇredloh, které bohužel nebyly pˇríliš zˇretelné, a pˇrestože jsem vˇetšinu z nich po naskenování ještˇe digitálnˇe upravila, výsledek není pˇríliš kvalitní. Nˇekteré z nich jsou pˇrímo fotografie z psychologických pokusu, ˚ není tedy možné použít alternativní obrazový materiál. Prezentace týkající se World Internet Project obsahuje grafy pˇrevzaté z webových stránek projektu (<www.isdn.cz>) ve formátu GIF. Kromˇe tˇechto grafických prvku, ˚ jež jsou primární souˇcástí prezentace a nejsou nahraditelné, obsahují nˇekteré z materiálu˚ i obrázky doplnující, ˇ plnící ilustraˇcní a aktivaˇcní funkci.

7.2

Grafická podoba prezentací

Pro všechny prezentace kurzu jsem zvolila jednotnou grafickou podobu. Jednotlivé snímky se liší na základˇe svého obsahu, avšak vždy je použit jednotný typ zvýraznˇení a oddˇelení celku. ˚ Pro pozadí snímku˚ jsem zvolila bílou barvu v kombinaci se svˇetle zelenou. Zelená barva by mˇela na základˇe dˇríve zmínˇených údaju˚ pusobit ˚ cˇ erstvˇe, pro tento úˇcel je to barva pomˇernˇe neobvyklá, díky cˇ emuž by materiály mˇely vypadat zajímavˇe a originálnˇe, aniž by byly pˇríliš kˇriklavé. Pro vˇetšinu textu jsem použila cˇ ernou barvu, pro zápatí a jeden typ zvýraznˇeného textu je použita zelená barva, další barevný text jsou popisky, související s obrázky a barevnˇe korespondující s nˇekterým z jejich prvku. ˚ Kvuli ˚ dobré cˇ itelnosti pˇri promítání i na monitoru poˇcítaˇce jsem se rozhodla zvolit bezpatkové písmo, zárovenˇ jsem však chtˇela vybrat takové, které nepusobí ˚ fádnˇe a nabízí dostateˇcné množství rˇ ezu˚ pro vytvoˇrení vhodné hiararchie vyznaˇcování. Nakonec jsem zvolila písmo Cronos, které není bˇežnou souˇcástí operaˇcních systému, ˚ muselo tedy být pˇridáno k PDF dokumentum, ˚ avšak požadavky bez výhrad splnuje. ˇ Pro bˇežný text je použit jeho základní rˇ ez, pro vyznaˇcování a nadpisy italika a polotuˇcný dukt, kombinovaný s barevným zvýraznˇením. Pro další odlišení textu používám stínování a ruzné ˚ velikosti písma. Ukázky nˇekolika vybraných snímku˚ úvádím v pˇríloze A.

7.3

Varianta materiálu˚ pro tisk

Pozadí prezentací tvoˇrí barevná grafika, což však není nejvhodnˇejší pro tisk. Podle mého názoru by bylo zbyteˇcné se pˇri tvorbˇe materiálu˚ omezovat možnostmi tisku a ochudit se tak o výhody elektronických materiálu. ˚ Rozhodla jsem se proto vytvoˇrit dvˇe verze formátu˚ PDF – jednu plnˇe barevnou pro promítání a druhou upravenou pro tisk. Obˇe dvˇe budou umístˇeny na webových stránkách pˇredmˇetu. Verze pro tisk jsem díky možnostem programu Scribus vytvoˇrila velmi jednoduše – vypnula jsem viditelnost vrstvy, ve které je uloženo pozadí, a následnˇe pˇri exportu do PDF jsem zvolila možnost pˇrevést barvy na odstíny šedi. 30

ˇ 7.4. USPO RÁDÁNÍ PREZENTACÍ

7.4

Uspoˇrádání prezentací

Prezentace jsou rozdˇelené na devˇet souboru, ˚ každý z nich odpovídá jednomu tématu. U nˇekterých témat toto rozdˇelení odpovídá i obsahu pˇrednášek. Prezentace by mˇely pokrýt celý semestr, pˇriˇcemž poslední hodina bude vyhrazená pro závˇereˇcný test. Každý PDF dokument obsahuje záložky na jednotlivé cˇ ásti dokumentu, což vede k jednodušší orientaci v obsahu pˇrednášek.

7.5

Testovací otázky

Všechny prezentace jsou zakonˇceny krátkou sadou testovacích otázek. Ty slouží studentum ˚ k zopakování probrané látky, k pˇrípravˇe na závˇereˇcný test i jako podklady k zamyšlení. Odpovˇedi na otázky jsou cˇ ásteˇcnˇe k nalezení pˇrímo v prezentaˇcním materiálu, cˇ astˇeji však jsou zmínˇeny pˇrímo v pˇrednášce. I v pˇrípadˇe, kdy student na pˇrednášce nebyl, nebo si téma, kterého se otázka týká, nezapamatoval, nemˇel by mít problém vyhledat si odpovˇedi samoˇ statnˇe. Cást otázek vyžaduje vlastní iniciativu studentu˚ – jejich zamyšlení, cˇ i vlastní názor na problém. Otázky jsem vytvoˇrila na základˇe podkladu˚ k prezentacím a znalostí z pˇredmˇetu Psychologie v informatice. Všechny otázky byly konzultovány s doc. PhDr. Josefem Prokešem, Ph.D. Otázky jsou obsaženy v pˇríloze B.

31

Kapitola 8

Závˇer Primárním cílem práce bylo vytvoˇrit elektronické prezentace k pˇredmˇetu Psychologie v informatice, což bylo splnˇeno. Pˇri tvorbˇe snímku˚ jsem se snažila splnit všechny požadavky na elektronické materiály a edukaˇcní texty, jejichž dodržení by mˇelo vést ke vzniku kvalitního dokumentu. Tato pravidla jsou v této práci také zmínˇena. Byla bych ráda, pokud by tato práce posloužila jako základní teroretický podklad pro další tvurce ˚ nejen výukových prezentací. Kromˇe základní verze prezentací jsem vytvoˇrila i PDF verzi pro tisk s omezenou grafikou. Souˇcástí práce je pˇriložené CD. Jeho obsah je uveden v pˇríloze C.

8.1

Další rozšíˇrení práce

Prezentace má ještˇe rezervy v oblasti multimédií a obrazových pˇríloh. Pˇrednášky do této doby multimédia neobsahovaly, musela by být vybrána nová vhodná multimédia a zvoleno jejich odpovídající umístˇení. K nˇekterým obrazovým pˇrílohám by mohly být vytvoˇreny kvalitnˇejší alternativy, což by však v pˇrípadˇe nˇekterých fotografií vyžadovalo odbornou spolupráci s psychology.

32

Literatura

Knižní zdroje [1] Weizenbaum, J.: Mýtus poˇcítaˇce: Poˇcítaˇcový pohled na svˇet, Praha: Knihovna ceny nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97., 2002., ISBN: 80-86181-55-3. [2] Toffler, A. a Tofflerová, H.: Nová civilizace: Tˇretí vlna a její dusledky, ˚ Praha: Dokoˇrán., 2001., ISBN: 80-86569-00-4. ˇ [3] Prokeš, J.: Clovˇ ek a poˇcítaˇc aneb svítání digitální kultury, Brno: Sursum., 2000., ISBN: 80-85799-82-0. [4] Blatný, L. a Juva, ˚ V.: Kapitoly z dˇejin pedagogiky, Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1996, ISBN: 80-210-1295-1. [5] Šedivý, P.: K nˇekterým aspektum ˚ tvorby elektronických uˇcebních textu˚ [bakaláˇrská práce], Brno: Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2003. [6] Jan, N.: Zpracování materiálu pˇrednášky "Základy vizuální komunikace" do digitální podoby [bakaláˇrská práce], Brno: Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2003. 6.1.3 [7] Odstrˇcilová, Z.: Grafický návrh elektronických výukových publikací [diplomová práce], Brno: Masarykova univerzita, Fakulta informatiky, 2007. [8] Petty, G.: Moderní vyuˇcování, Praha: Portál, 1996, ISBN: 80-7178-070-7. [9] Prucha, ˚ J.: Moderní pedagogika, Portál, Praha, 1997, ISBN: 80-7178-170-3. ˇ Casopisecké zdroje [1] Gregar, T. a Pitner, T.: Vizualizace dat ve výuce. In Sborník konference Informatika 2006, Brno: PEF MZLU, 2006. Internetové zdroje [1] Aplikace Microsoft Office PowerPoint 2007, Microsoft Corporation, .

2008,

[2] Why OpenOffice.org, OpenOffice.org, 2008, . [3] Koll, K.: Porovnání vlastností OpenOffice.org 2.x a Microsoft Office 2007, OpenOffice.org, bˇrezen 2007, . 33

[4] OpenOffice.org – souˇcásti, OpenOffice.cz, openoffice.cz/soucasti/> .

2008,

[5] Kosek, J.: DocBook, kosek.cz, 2002–2007, . [6] Walsh, N. a Muellner, L.: DocBook: The Definitive Guide, O’Reilly & Associates, Inc., 2003, ISBN: 156592-580-7, . [7] LATEX project: An introduction to LATEX, latex-project.org, 2008, . [8] Adobe – InDesign CS3: Desktop Publishing Software, Page Layout Software, 2008, adobe.com, 2008, . [9] Filipi, M.: Adobe noviny: Adobe InDesign CS3, Amos Software, jaro 2007, . R R scri[10] Scribus, Open Source Desktop Publishing for Linux, MAC OS and Windows , bus.net, 2008, .

[11] Scribus, GPL Desktop Publishing and more, scribus.net, 2008, . [12] Michl, V.: PostScript [roˇcníkový projekt], Univerzita Palackého v Olomouci, cˇ erven 1997, . [13] Adobe: Why PDF?, Adobe Systems Incorporated, 2008, . [14] Toman, M.: O MP3, 2001, . [15] Skˇrivan, J.: GIF, JPEG a PNG – jak a kdy je použít? , Interval.cz, kvˇeten 2002, http://interval.cz/clanky/gif-jpeg-a-png-jak-a-kdy-je-pouzit . [16] Tišnovský, P.: PNG is not gif , Root.cz, záˇrí 2006, . [17] McGowan, J.: AVI Overview, 1994–2006, . [18] Robustní kontejner souboru, ˚ 2008, . 34

[19] Sinnger, D. a Visharam, M.: MPEG-4 File Formats white paper, chiariglione.org, rˇ íjen 2005, . [20] Vorbis.com, Xiph.Org, 1994–2005, . [21] Matroska Official Homepage, matroska.org, . [22] RealPlayer, RealNetworks.com, . [23] Pecina, M.: Typomil, 2004–2005, . 6.1.3 [24] Anderle, J.: Úvod do typografických pravidel, Typo.cz, 2. 2. 2003, . 6.1.3 [25] Janák, R.: Typografie, 2001, . 6.1.3 [26] Lobaz, P.: Materiály k pˇrednáškám pˇredmˇetu DTP1 Zápodoˇceské univerzity, jaro 2008, . 6.1.3 [27] Prezentace závˇeru˚ projektu: „Co rˇ íkají barvy o firmách“, OKI ˇ Printing Solutions a Ceská marketingová spoleˇcnost , 2006, hwww.oki.cz/projekt/top_line_co_rikaji_barvy.pdf . 6.2.1

35

Pˇríloha A

Ukázky snímku˚ prezentací

Obrázek A.1: Ukázka titulního snímku

36

A. U KÁZKY SNÍMK U˚ PREZENTACÍ

Obrázek A.2: Ukázka snímku s nadpisem a ruzným ˚ typem vyznaˇcování

37

A. U KÁZKY SNÍMK U˚ PREZENTACÍ

Obrázek A.3: Ukázka snímku s grafickým prvkem (schematická kresba)

38

Pˇríloha B

Testovací otázky k jednotlivý prezentacím B.1

Psychologie v informatice

•

Jaké tˇri vlny probˇehly ve vývoji naší civilizace?

•

Popište podrobnˇeji tˇretí vlnu.

•

K cˇ emu vede stˇret dvou vývojových vln?

•

Co je ELIZA a kdo je jejím autorem?

•

ˇ Cím byl rozˇcarován autor ELIZY po tom, co se dostala na veˇrejnost? Proˇc?

•

Zamyslete se sami individuálnˇe nad tím, zda mohou poˇcítaˇce nahradit v nˇecˇ em cˇ lovˇeka. V cˇ em ano? V cˇ em ne? Proˇc?

B.2

World Internet Project

•

Jaký je váš názor na budoucnost témat z jednotlivých cˇ lánku? ˚

•

Stanou se virtuálním komunity stˇredobodem spoleˇcenského života?

•

Budou lidé komunikovat pˇres Internet na úkor „živé“ komunikace?

•

Sjednotí se zpusob ˚ používání Internetu ženami a muži, nebo bude vždy odlišný?

•

V cˇ em zmˇenilo pevné pˇripojení k Internetu váš život? V cˇ em kladnˇe a v cˇ em negativnˇe?

B.3

Kapitoly o psychologii komunikace

•

Vysvˇetlete duležitost ˚ zpˇetné vazby v komunikaci.

•

V cˇ em se liší distance prostorová a psychologická?

•

Popište rozdíl mezi horizontální rovinou a vertikální pozicí v komunikaci. U obou uved’te pˇríklad. 39

B.4. PSYCHOPATOLOGIE •

Jaké jsou taktilní rozdíly mezi jednotlivými kulturami? Uved’te pˇríklady.

•

Jak se muže ˚ zmˇenit symetrie a asymetrie bˇehem vyjednávání?

B.4

Psychopatologie

•

Popište rozdíl mezi neurózou a psychózou.

•

Uved’te pˇríklad obsedantnˇe kompulzivní poruchy. Pozorujete nˇejakou (byt’ jen v náznaku) na nˇekom ze svého okolí?

•

Uved’te nˇekolik metod léˇcby duševních poruch a alesponˇ u jedné vysvˇetlete, v cˇ em spoˇcívá.

•

Jaké projevy, vypozorované u cˇ lovˇeka, byste považovali za pˇríznaky duševní poruchy?

•

Kde se podle vás nachází hranice mezi normálním a abnormálním chováním. Je možné tuto hranici stanovit pevnˇe? Proˇc?

B.5

Emoce

•

Pokuste se vysvˇetlit výraz „emoce“.

•

Je mezi motivy a emocemi nˇejaký vztah? Jaký?

•

Zamyslete se nad tím, jaký význam z evoluˇcního hlediska mají fyziologické zmˇeny bˇehem prožívání emocí.

•

Uved’te pˇríklady tˇechto fyziologických zmˇen.

•

Popište na jakém principu muže ˚ fungovat detektor lži a zamyslete se nad jeho spolehlivostí.

B.6

Sociální vliv

•

Uved’te pˇríklad situace, kdy muže ˚ dojít k deindividualizaci. Jaké jsou možné následky?

•

Zamyslete se nad co nejvíce duvody, ˚ které mohou vést k tomu, že cˇ lovˇek, pˇrihlížející nehodˇe, zasáhne s vˇetší pravdˇepodobností, když je sám, než když je ve skupinˇe.

•

Vysvˇetlete vlastními slovy pojem „konformita s vˇetšinou“.

•

Uved’te pˇríklady z historie, nebo z vašich vlastních zkušeností, kdy poslušnost vuˇ ˚ ci autoritˇe mˇela negativní dusledky. ˚

40

ˇ B.7. TRANSAK CNÍ ANALÝZA

B.7

Transakˇcní analýza

•

Popište, jaké složky tvoˇrí osobnost cˇ lovˇeka.

•

V cˇ em spoˇcívá podstata funkˇcních poruch zmínˇených v této pˇrednášce?

•

Zvolte si jednu z uvedených poruch a popište, cˇ ím je zpusobena ˚ a jaké jsou její du˚ sledky.

•

Co vede k zániku komunikace? Proˇc?

B.8

Neurotické poruchy

•

Popište, z cˇ eho vzniká frustrace. Jedná se vždy jen o záporný jev?

•

Vysvˇetlete pojem tenze.

•

Uved’te alesponˇ dva typy adaptace. Jedná se skuteˇcnˇe o adaptaci, nebo maladaptaci? Proˇc?

•

Vyberte si jeden typ neurózy a popište ho.

B.9

Psychoterapeutické postupy

•

Popište vybraný psychoterapeutický postup, v cˇ em spoˇcívá, pˇrípadnˇe k jaké léˇcbˇe se používá.

•

Zamyslete se nad úskalími používání pˇredem daných psychoterapeutických postupu. ˚

41

Pˇríloha C

Obsah CD Souˇcástí práce je CD, které obsahuje následující: •

Text práce ve formátu PDF a DocBook, vˇcetnˇe obrazových pˇríloh.

•

Prezentaˇcní materiály ve formátu PDF.

•

Zdrojové soubory k prezentacím ve formátu SLA, vˇcetnˇe obrazových pˇríloh.

•

Prezentaˇcní materiály ve formátu PDF ve verzi pro tisk (ˇcernobílá).

•

Instalaˇcní soubor programu Scribus 1.3.3.11, cˇ eská verze pro Windows.

42

012345

Recommend Documents