012345

}w !"#$%&'()+,-./012345
M ASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY

Vizuáln´ı informaˇcn´ı systém metra Brno ˇ A´ PR ACE ´ B AKAL A´ RSK

Adam Hadraba

Brno, 2012

Prohlásˇ en´ı ˚ Prohlaˇsuji, zˇ e tato bakalárˇ ská práce je mym ım autorskym ´ puvodn´ ´ d´ılem, které jsem vypracoval samostatnˇe. Vˇsechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem pˇri vypracován´ı pouˇz´ıval nebo z nich cˇ erpal, v práci rˇ a´ dnˇe cituji ´ s uveden´ım upln´ eho odkazu na pˇr´ısluˇsny´ zdroj.

Vedouc´ı práce: MgA. Jana Mal´ıková ii

Podˇekován´ı Dˇekuji MgA. Janˇe Mal´ıkové za cenné rady a ochotu bˇehem celého proˇ akové cesu tvorby bakalárˇ ské práce. Velké d´ıky patˇr´ı také Romanˇe Jurin´ (http://ruby-fish.blogspot.com/) za neskonalou pomoc s poˇrizován´ım fotografi´ı.

iii

Shrnut´ı V teoretické cˇ a´ sti práce se zabyv´ ´ am pojmy, jako je piktogram, p´ısmová rodina a typografie, abych pak mohl popsat kvalitn´ı vizuáln´ı informaˇcn´ı systém a zhodnotit systémy jiˇz funguj´ıc´ı. V praktické cˇ a´ sti se zamˇerˇ uji na tvorbu vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému metra Brno od myˇslenky celkového konceptu po vytvárˇ en´ı elementárn´ıch cˇ a´ st´ı.

iv

Kl´ıcˇ ová slova vizuáln´ı informaˇcn´ı systém, piktogram, piktogramová rˇ ada, p´ısmo, typografie, graficky´ design, graficky´ manuál

v

Obsah 1

2

3

4

´ Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Teoretické c´ıle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Praktické c´ıle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1 Základn´ı kvality informaˇcn´ıch systému˚ . . . . . . . . . . . 2.1.1 Standard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Hierarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Kvantita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 2.1.4 Citelnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Stavebn´ı kameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 P´ısmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Piktogramová rˇ ada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.4 Typografie a layout . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Aplikace a nosiˇce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Znaˇcka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Identifikaˇcn´ı znaˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 Mapy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.4 Smˇerové znaˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.5 Informaˇcn´ı panely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.6 Ostatn´ı a doˇcasné cedule . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.7 Grafika pro pokladny a automaty na l´ıstky . . . . . 2.3.8 Plochy pro reklamu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.9 Znaˇcen´ı pro obchody a sluˇzby . . . . . . . . . . . . 2.3.10 Ostatn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.11 Rétorika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zahraniˇcn´ı informaˇcn´ı systémy podzemn´ıch drah . . . . . . . 3.1 Newyorské metro . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Londynsk´ e metro . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 3.3 Praˇzské metro . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vizuáln´ı informaˇcn´ı systém metra Brno . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Analyza ´ vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému brnˇenské MHD

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 3 3 4 4 5 5 5 6 6 6 8 9 10 12 12 13 13 14 14 15 15 16 16 16 16 17 17 23 32 38 38 1

4.2

5

Tvorba vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému metra Brno 4.2.1 P´ısmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Piktogramová rˇ ada . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.3 Typografie a aplikace . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.4 Barvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.5 Schéma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.6 Znaˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Závˇer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

. . . . . . . .

43 43 44 50 52 53 54 59

2

Kapitola 1

´ Uvod Vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy jsou univerzáln´ım médiem v dneˇsn´ı globalizované spoleˇcnosti. Jejich tvorba je sloˇzitou discipl´ınou. Uspokojitelná realizace je vˇzdy vysledkem spojen´ı mnoha oboru˚ a proto je samotny´ návrh ´ takového systému nároˇcnou vyzvou. ´

1.1

Teoretické c´ıle

Za teoreticky´ c´ıl bakalárˇ ské práce jsem si vytyˇ ´ cil popsán´ı funkce, stˇezˇ ejn´ıch ˚ Poznatky kvalit a základn´ıch kamenu˚ vizuáln´ıch informaˇcn´ıch systému. jsem pouˇzil na analyzu tˇr´ı funguj´ıc´ıch vizuáln´ıch informaˇcn´ıch systému˚ ´ podzemn´ıch drah.

1.2

Praktické c´ıle

Praktická cˇ a´ st se zabyv´ ´ a tvorbou vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému metra v Brnˇe. Zhodnotil jsem souˇcasny´ stav vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému mˇestské hromadné dopravy v Brnˇe a navrhnul komplexnˇejˇs´ı rˇ eˇsen´ı, zahrnuj´ıc´ı i podzemn´ı dráhy.

3

Kapitola 2

Vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy Vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy jsou ucelené rˇ ady grafickych ´ ” ˚ které vykazuj´ı obsahovou a formáln´ı (stylovou) jedznaku, notu.“ [1] Vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy slouˇz´ı jako komunikaˇcn´ı platforma pro velké ˚ a ruznorod´ e skupiny lid´ı. At’ uˇz jsme v Tokiu, New Yorku nebo Praze, ˚ ymi setkáváme se s miliony cestuj´ıc´ıch. Tito pasaˇze´ rˇ i mluv´ı ruzn jazyky, ´ ˚ ych ˚ pocházej´ı z ruzn ´ zem´ı a maj´ı rozd´ılné zvyklosti, pˇresto vˇsak maj´ı svuj c´ıl cesty, do kterého se chtˇej´ı co nejefektivnˇeji dostat. Kvalitn´ı vizuáln´ı informaˇcn´ı systém je takovy´ systém, ktery´ co nejˇsirˇs´ımu spektru uˇzivatelu˚ pˇredává informace srozumitelnˇe, bez pˇrekázˇ ek, jednoduˇse a nejlépe i co nejrychleji a nezávisle na okol´ı. Vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy jsou nasazovány na letiˇst´ıch; zˇ elezniˇcn´ıch, autobusovych ´ a metro stanic´ıch, na festivalech, v zábavn´ıch parc´ıch, v muze´ıch, galeri´ıch a podobnˇe.

2.1

Základn´ı kvality informaˇcn´ıch systému˚

Problém navigován´ı cestuj´ıc´ıch ve vˇetˇs´ım mˇerˇ´ıtku vyvstal na konci 19. stolet´ı, a to s nástupem zˇ elezniˇcn´ıch trat´ı. V té dobˇe byly zˇ elezniˇcn´ı stanice navrhovány tak, aby pasaˇze´ ra dovedly jednoduˇse po tehdy jediné existuj´ıc´ı ˚ linii vstup – nástupiˇstˇe. Na zaˇca´ tku 20. stolet´ı vˇsak zaˇc´ınal byt ´ tento zpusob ˚ nedostaˇcuj´ıc´ı, pˇredevˇs´ım d´ıky nárustu transportn´ıch spoleˇcnost´ı, pˇribyv´ ´ an´ı ˚ druhu˚ a poˇctu linek, ale i jako dusledek snahy o integraci zˇ eleznice do vˇetˇs´ıho, hromadného odbavovac´ıho systému. Jiˇz tehdy bylo nutno pouˇz´ıt jiné rˇ eˇsen´ı, které uˇz sama architektura nedokázala zastoupit. T´ım rˇ eˇsen´ım byl právˇe kvalitn´ı vizuáln´ı informaˇcn´ı systém. [4] Tvorba efektivn´ıho vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému dopravn´ıho podniku, tj. pˇredán´ı správné informace pasaˇze´ rovi v nejsrozumitelnˇejˇs´ı a nejjednoduˇssˇ´ı formˇe je sloˇzity´ problém, ktery´ se dá rozloˇzit na pˇet základn´ıch kamenu˚ – kvalit, které by mˇel takovy´ systém ct´ıt: [4] 4

ˇ Í SYST E´ MY ´ Í INFORMA CN 2. V IZU ALN 2.1.1

Standard

˚ Standardy (pouˇzit´ı specifickych um´ıstˇen´ı pa´ barev a rodin p´ısma, zpusoby ˚ . . ) vytvárˇ ej´ı klientovu identitu a zajiˇst’uj´ı, aby byla pasaˇze´ rovi adnelu. ´ cinnym resována správná informace od správné spoleˇcnosti. Také jsou uˇ ´ nástrojem, jak do jisté m´ıry udrˇzet“ systém v jednotném vizuáln´ım stylu. ” [3]

2.1.2

Hierarchie

Efektivn´ı informaˇcn´ı systém obsahuje jak hierarchii vertikáln´ı, tak i horizontáln´ı. Ve vertikáln´ı hierarchii my, coby pasaˇze´ rˇ i, nejprve identifikujeme hlavn´ı prvky systému (vizuáln´ı styl budov, vchody, stoˇza´ ry. . . ), posléze z´ıskáváme dalˇs´ı informace (název stanice, oznaˇcen´ı trasy. . . ) a postupujeme v hierarchii dolu˚ k detailnˇejˇs´ım, specifiˇctˇejˇs´ım informac´ım. Naproti tomu horizontáln´ı hierarchie oddˇeluje napˇr´ıklad pˇricházej´ıc´ı a odcházej´ıc´ı ˚ ych ˚ ymi pasaˇze´ ry, cestuj´ıc´ı na ruzn ´ linkách nebo osoby pˇrepravované ruzn ´ spoleˇcnostmi. [4]

Obrázek 2.1: Pˇr´ıklad horizontáln´ı hierarchie (oddˇelen´ı barevnost´ı) na letiˇsti ve Stutgartu. [3]

2.1.3

Kvantita

Známe rˇcen´ı, zˇ e ménˇe cˇ asto znamená v´ıce, plat´ı i v navrhován´ı vizuáln´ıch ˚ Nadmˇerné mnoˇzstv´ı informac´ı vede sp´ısˇ e k ignoinformaˇcn´ıch systému. rován´ı celého systému a designér by se tedy mˇel pˇrevázˇ nˇe zamˇerˇ it na informace postavené vyˇ ´ se ve vertikáln´ı hierarchii, tj. na ty, které uspoko˚ a koncentrovat je do m´ıst, kde se uˇzivatel juj´ı okamˇzité potˇreby pasaˇze´ ru, systému rozhoduje. [4] 5

ˇ Í SYST E´ MY ´ Í INFORMA CN 2. V IZU ALN ˇ 2.1.4 Citelnost Cedule a jiné informaˇcn´ı plochy by mˇely byt ´ tak cˇ itelné a viditelné, jak velkou hraj´ı roli pro uˇzivatele onoho systému. V nˇekterych ´ pˇr´ıpadech je dokonce neˇza´ douc´ı, aby pˇritahovaly pˇr´ıliˇs pozornosti (napˇr´ıklad nˇekterá muzea a galerie). V pˇr´ıpadˇe navigaˇcn´ıch a dopravn´ıch informaˇcn´ıch systému˚ by tomu mˇelo byt ´ naopak – zde je zˇ a´ douc´ı, aby se informace dostala k cestuj´ıc´ım co nejjednoduˇseji – a to v nutném pˇr´ıpadˇe i za cenu m´ırné kolize s okoln´ı architekturou. [4] ˇ Pátym e komponenty“, tj. pravidla pˇrevázˇ nˇe ´ kamenem jsou doplnkov´ ” pro architekty ohlednˇe vytvoˇren´ı správného prostˇred´ı pro znaˇcen´ı a reklamu. Reklamn´ı plochy by mˇely byt ´ um´ıst’ovány po stranách vzhledem ˚ k pohybu pasaˇze´ ra – jejich um´ıst’ován´ı ve smˇeru pˇr´ımém zpusobuje sˇ um a ´ cinnost okoln´ıch informaˇcn´ı cedul´ı. Tento soubor pravidel dále zeslabuje uˇ obsahuje napˇr´ıklad vlastnosti osvˇetlen´ı v budovˇe tak, aby byly informaˇcn´ı cedule cˇ itelné. [4] Z tˇechto pˇeti bodu˚ lze pro designéra vyvodit postupy a doporuˇcen´ı, kterymi by se mˇel rˇ´ıdit pˇri vytvárˇ en´ı stavebn´ıch kamenu˚ vizuáln´ıho in´ formaˇcn´ıho systému. Spojuje je schopnost vˇz´ıt se do cestuj´ıc´ıho, do jeho chován´ı a potˇreb.

2.2

Stavebn´ı kameny

2.2.1

P´ısmo

P´ısmo je cˇ asto, coby hlavn´ı pˇrenaˇseˇc informace, nejzákladnˇejˇs´ım stavebn´ım kamenem a tud´ızˇ vytvárˇ en´ı celého systému na základˇe konkrétn´ı rodiny p´ısma nebyv´ ´ a neobvyklou praktikou. Pod´ıváme-li se na pouˇzité rodiny p´ısem v dneˇsn´ıch vizuáln´ıch informaˇcn´ıch systémech, zjist´ıme, zˇ e se jedná témˇerˇ vyhradnˇ e o lineárn´ı bezpatková statická p´ısma. Pouˇzitelnych ´ ´ rodin p´ısma je poskrovnu (Akcidenz Grotesk, Avenir, DIN, Frutiger, Helvetica a ˚ e modifikace), a to kvuli ˚ vysokym ˚ jejich ruzn´ které ´ a specifickym ´ nárokum, jsou na nˇe kladeny: Zvolené p´ısmo by samozˇrejmˇe mˇelo v prvn´ı rˇ adˇe disponovat vynikaj´ıc´ı cˇ itelnost´ı. Bav´ıme se zde o cˇ itelnosti ve velkych ´ velikostech a v rámci krátkych ´ sdˇelen´ı – patková p´ısma nejsou na takové zvˇetˇsen´ı konstruována a jejich patky pˇridávaj´ı k informaci neˇza´ douc´ı sˇ um. Dalˇs´ı negativn´ı dopad patek je rozebrán n´ızˇ e v sekci Typografie a layout“. Jednotlivé ” litery mus´ı co nejbl´ızˇ e pˇripom´ınat naˇs´ı mentáln´ı pˇredstavu odpov´ıdaj´ıc´ıch znaku˚ a jakékoliv dekoraˇcn´ı prvky jsou zbyteˇcné. [3] [4] [10] [14]

6

ˇ Í SYST E´ MY ´ Í INFORMA CN 2. V IZU ALN

Obrázek 2.2: Vytvárˇ en´ı vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému pomoc´ı prefabrikátu˚ z´ıskanych ´ dekompozic´ı p´ısma (letiˇstˇe Kol´ın). [3]

ˇ P´ısmo by mˇelo také splnovat vysoké estetické kvality, v prvé rˇ adˇe atraktivitu v kontextu okol´ı, ve kterém je pouˇz´ıváno – jde-li o ostatn´ı prvky vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému, obklopuj´ıc´ı architekturu nebo o celkovy´ koncept projektu. Nˇekteré rodiny p´ısem vypadaj´ı lépe v kapitálkách neˇz ostatn´ı, nˇekteré jsou lépe cˇ itelné z dálky a ve vysokych ´ rychlostech, a proto ˚ se vyuˇz´ıvaj´ı u dopravn´ıho znaˇcen´ı; jiné pusob´ ı stabilnˇeji na vertikálnˇe orientovanych pikto´ formátech a dalˇs´ı vytvárˇ ej´ı pˇr´ıjemny´ kontrast s urˇcitymi ´ gramy. Nen´ı proto neobvyklym ´ jevem, zˇ e jsou p´ısma upravována tak, aby ˚ ruzn ˚ ych vyhovovala charakteristickym ´ poˇzadavkum ´ zadán´ı. [3] [12] [14] Modifikace rodin p´ısma vznikaj´ı také na objednávky jednotlivych ´ mˇest. V Paˇr´ızˇ i napˇr´ıklad mˇela modifikace Helvetici nazvaná Parisine zachovat cˇ itelnost a vzduˇsnost, ale byt ´ co do sˇ´ırˇ ky ekonomiˇctˇejˇs´ı (názvy stanic jsou ve Francii obecnˇe mnohem delˇs´ı neˇz v USA). Vysledn´ e p´ısmo je tedy v´ıce ´ otevˇrené, aby kompenzovalo menˇs´ı prostrkán´ı. [12] V posledn´ı rˇ adˇe by mˇela byt ´ rodina p´ısma pouˇzitelná pro cely´ vizuáln´ı ˚ ˚ ˚ informaˇcn´ı systém. Toto kritérium v dusledku zpusobuje velky´ poˇcet rˇ ezu, ktery´ daná rodina obsahuje, a které jsou uˇziteˇcnym ´ nástrojem pro dosaˇzen´ı zˇ a´ douc´ı hierarchie. Obecnˇe ale v´ıce funguj´ı tuˇcné varianty, jsou totiˇz v´ıce ´ udern´ e a vystupuj´ı proti ruˇsnému pozad´ı. Nˇekteré rodiny p´ısma dokonce nab´ız´ı rozd´ılné rˇ ezy pro tmavy´ text na svˇetlém pozad´ı a svˇetly´ text na tmavém pozad´ı – ten se totiˇz oproti inverzi jev´ı tuˇcnˇejˇs´ı (toto pravidlo je ˚ Vˇsechny tyto nároky platné obecnˇe a vyuˇz´ıvá se napˇr´ıklad u piktogramu). na kvalitn´ı p´ısmo vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému jsou samozˇrejmˇe relativn´ı – dokonce existuj´ı systémy, u kterych je vyhodnˇ ejˇs´ı pouˇz´ıt patková ´ ´ p´ısma. [3] [20] Pod´ıvejme se bl´ızˇ e na p´ısmo v systémech pouˇz´ıvanych ´ ve spˇechu nebo za pohybu (znaˇcen´ı v MHD, silniˇcn´ı znaˇcen´ı. . . ) Tvary liter takového p´ısma mus´ı byt, ´ jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, velice obecné – bez zbyteˇcného sˇ umu – a unifikované, aby zachovaly jednotny´ styl, ale na druhou stranu je vyˇzadována 7


Obrázek 2.3: Porovnán´ı fontu Parisine s Helveticou. [12]

odliˇsitelnost a unikátnost jednotlivych ´ liter. Na francouzskych ´ dopravn´ıch cedul´ıch je napˇr´ıklad obt´ızˇ nˇe rozliˇsitelné O“ od Q“. Kvalitn´ı p´ısmo pro ” ” znaˇcen´ı má vˇetˇsinou otevˇrenou kresbu – proto se Helvetica tak cˇ asto modifikuje, jej´ı uzavˇrená kresba cˇ in´ı obt´ızˇ nym ´ zdálky rozeznat nˇekteré znaky ˇ ı ( e“ od o“). Stˇredn´ı vyˇ ´ ska a sˇ´ırˇ ka tahu jsou dalˇs´ımi faktory, které ovlivnuj´ ” ” ˚ tuˇcné rˇ ezy nebo p´ısma s n´ızkou stˇredn´ı diferenciaci jednotlivych znaku: ´ ˇ ı ideálnˇe vyniknout jednotlivym ˚ vyˇ [14] ´ skou obvykle neumoˇznuj´ ´ detailum. 2.2.2

Barvy

Barvy hraj´ı v informaˇcn´ım systému stˇezˇ ejn´ı roli, jejich pouˇzit´ı by mˇelo byt ´ ´ ˚ ymi opodstatnˇené a zárovenˇ by mˇel designér vz´ıt v uvahu kolize s ruzn ´ konvencemi. Mezi známé asociace napˇr´ıklad patˇr´ı sytˇe cˇ ervená barva reprezentuj´ıc´ı zákaz nebo zˇ lutá jako varován´ı; v evropskych ´ zem´ıch je problematické ’ ´ vyuˇzit´ı zelené barvy, nebot tou jsou oznaˇcovány unikov´ e vychody. Pokud ´ pˇredˇeláváme funguj´ıc´ı informaˇcn´ı systém, a je-li to moˇzné, snaˇz´ıme se ponechat zavedená barevná schémata (v pˇr´ıpadˇe podzemn´ıch drah napˇr´ıklad barvy jednotlivych ´ tras). [10] Zaj´ımavou skuteˇcnost hraje obecná lidská neschopnost zapamatovat si barvu, at’ uˇz se jedná o zapamatován´ı si urˇcitého odst´ınu a následné zpˇetné ´ identifikace, ale i coby dekodov´ an´ı funkce barvy v rámci vizuáln´ıho in8


Obrázek 2.4: Porovnán´ı kritickych ´ páru˚ liter mezi p´ısmem Wayfinding Sans (modry) ´ a p´ısmem na nˇekterych ´ evropskych ´ dopravn´ıch znaˇckách (Fran´ cie nahoˇre, Nizozemsko dole). Vˇsimnˇeme si umysln´ eho zveliˇcen´ı chvostu u p´ısmene Q“ a horizontáln´ıho tahu p´ısmene G“ u Wayfinding Sans. [20] ” ”

formaˇcn´ıho systému. Proto samotné oznaˇcen´ı barvou nenapomáhá k nalezen´ı cesty, ale aˇz jej´ı kombinace s urˇcitou formou dokázˇ e vytvoˇrit zapamatovatelny´ obraz. [3] ˚ zité dosaˇzen´ı ideáln´ı viditelPro následován´ı zm´ınˇenych ´ kvalit je duleˇ nosti a cˇ itelnosti, proto je nutné vytvoˇrit dostateˇcny´ kontrast barev mezi ˚ ci barvˇe p´ısmu. Plat´ı obecná pravidla, a to, zˇ e sebou a barev pozad´ı vuˇ práce s barevnym ´ p´ısmem je problematiˇctˇejˇs´ı, nejlepˇs´ıho kontrastu je dosahováno pomoc´ı b´ılého a cˇ erného textu. Nejvdˇecˇ nˇejˇs´ı barvou se v tomto ˇ ohledu jev´ı barva b´ılá, protoˇze cˇ erná barva má tendenci zaˇspinovat“ po” zad´ı. [3] Pozornost by se mˇela vˇenovat i vztahu k materiálu, osvˇetlen´ı, ar´ um ˚ pohledu. [10] Pˇresto, zˇ e v dneˇsn´ı dobˇe je jiˇz vˇetˇsina machitektuˇre a uhl teriálu˚ tisknuta v barevném proveden´ı, mˇela by byt ´ zajiˇstˇena dobrá cˇ itelnost ˇ i ve stupn´ıch sedi – dobry´ informaˇcn´ı systém by mˇel myslet i na uˇzivatele ˚ ym s ruzn ´ zrakovym ´ postiˇzen´ım. 2.2.3

Piktogramová rˇada

˚ kde: Piktogramová rˇ ada je sloˇzena z jednotlivych ´ piktogramu, Piktogram je stylizovany´ obraz reálného pˇredmˇetu.“ [1] ” Na piktogramy v jedné piktogramové rˇ adˇe je kladen spoleˇcny´ poˇzadavek, a to je stejny´ typ a stupenˇ stylizace – taková rˇ ada se pak nazyv´ ´ a vyrovnaná. 9


˚ e barevného textu na rozd´ılném pozad´ı. [3] Obrázek 2.5: Demonstrace ruznˇ

Pˇr´ıkladem piktogramové rˇ ady mohou byt ´ piktogramy zobrazuj´ıc´ı jednotlivé sporty na urˇcitych ´ olympijskych ´ hrách. V komplexn´ıch informaˇcn´ıch ˚ ze vyskytovat v´ıce piktogramovych systémech se muˇ ´ rˇ ad (smˇerové sˇ ipky, druhy vozidel, sluˇzby. . . ), v rámci jednoho systému je vˇsak zˇ a´ douc´ı, aby byly provedené v totoˇzném vizuáln´ım stylu. [1]

Obrázek 2.6: Piktogramová rˇ ada – dopravn´ı prostˇredky (Museum of Modern Art, New York). [3]

2.2.4

Typografie a layout Typografie je organizace p´ısma v ploˇse.“ [2] ”

Typografie ve vizuáln´ıch informaˇcn´ıch systémech je specifická t´ım, zˇ e pracuje s relativnˇe malym ´ mnoˇzstv´ım textu. Na rozd´ıl od kniˇzn´ı sazby nevn´ımáme sazebn´ı obrazec jako obdéln´ık, ktery´ tvarovˇe kop´ıruje okoln´ı 10


Obrázek 2.7: Rozd´ıl v optickém rozdˇelen´ı plochy mezi bezpatkovym ´ (Univers) a patkovym ´ (Times New Roman) p´ısmem. [3]

stranu, ale jako soubor jednotlivych ´ tahu˚ p´ısma. Bezpatková p´ısma jsou, na ˚ tvoˇrena pˇrevázˇ nˇe z (opticky) pravidelnych rozd´ıl od patkovych ´ protˇejˇsku, ´ ˚ tvaru˚ a proto na znaˇcen´ı pusob´ ı estetiˇctˇeji. [3] Velice tˇesnˇe spjaty jsou s typografi´ı i piktogramy. V tomto smˇeru bereme typografii jiˇz jako souˇca´ st grafického designu. Pro udrˇzen´ı hierarchie a unifikované formy zavád´ıme specifické layouty. (Layout, z anglického ”plán”, rozvrˇzen´ı prvku˚ grafického designu na stránce nebo jiném nosiˇci.) Tyto layouty jsou detailnˇe zpracovány a kodifikovány tak, aby se zajistil konzistentn´ı standard. To zahrnuje mimo samotného rozloˇzen´ı textu a ˚ e piktogramu˚ i podrobné popsán´ı hodnot, jako je stupenˇ p´ısma pro ruzn´ vzdálenosti znaˇcen´ı, jeho odpov´ıdaj´ıc´ı rˇ a´ dkovy´ proklad, prostrkán´ı aj. [3] [4] [9]

˚ e velikosti cedul´ı na letiˇsti ve Stutgartu a jejich cˇ lenˇen´ı Obrázek 2.8: Tˇri ruzn´ ˚ [3] na osm rˇ a´ dku.

11


Obrázek 2.9: Layout letiˇstn´ıho znaˇcen´ı (letiˇstˇe Shiphold, Amsterdam). [3]

2.3

Aplikace a nosiˇce

Sama aplikace pˇrinásˇ´ı kromˇe vybˇ ´ eru vhodnych ´ materiálu˚ i dalˇs´ı problémy, ´ zba. Podobnou pot´ızˇ ´ı je i jako je napˇr´ıklad jejich zavˇesˇ en´ı a následná udrˇ ˚ [4] U letiˇstn´ıch vhodné rozm´ıstˇen´ı samotnych ´ cedul´ı a informaˇcn´ıch panelu. hal jsou kupˇr´ıkladu cedule instalovány ke stropu, aby byly dobˇre viditelné pˇres procházej´ıc´ı davy. V rovinˇe estetické vede nesprávné um´ıst’ován´ı tˇechto komponent k ruˇsivému optickému rozdˇelen´ı prostoru a zd´ı – proto jsou cedule vˇetˇsinou u horizontáln´ıch lini´ı, kolem dotyku“ zdi a stropu, ” popˇr. zdi a podlahy. [3] U sloˇzitˇejˇs´ıch prostor je potˇreba vytvoˇrit takzvany´ passenger flow di” ˚ ych agram“, ktery´ zobrazuje cesty pasaˇze´ ru˚ v ruzn ´ situac´ıch (pˇricházej´ıc´ı, odcházej´ıc´ı. . . ), nejenom pro pˇr´ıpadnou logistickou agendu, ale i jako vhod˚ nou pomucku pˇri rozm´ıst’ován´ı stˇezˇ ejn´ıch prvku˚ systému. [4] [13]

2.3.1

Znaˇcka

Stejnˇe jako jakákoliv jiná spoleˇcnost, i dopravn´ı spoleˇcnost mus´ı m´ıt svoj´ı ˚ zité dohodnout se s klientem na firemn´ı korporátn´ı identitu. Proto je duleˇ ideologii a podle toho vytvoˇrit znaˇcku a vizuáln´ı styl. [4] 12


Obrázek 2.10: Ukázka zjednoduˇsené mapy zobrazuj´ıc´ı newyorské metro. [11]

2.3.2

Identifikaˇcn´ı znaˇcen´ı

Jedná se o monumentáln´ı nápisy na budovách, ale v pˇr´ıpadˇe podzemn´ıch ˚ Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpadu˚ je znaˇcka drah nejˇcastˇeji o konzistentn´ı znaˇcen´ı vchodu. ˇ ıc´ı p´ısmo aplikováno na stoˇza´ ry nebo cedule t´ım zpusobem, ˚ a doplnuj´ aby byla zajiˇstˇena maximáln´ı viditelnost. [4] 2.3.3

Mapy

Mapy, které dnes v´ıdáme v metru, jsou rozd´ılné od tˇech, které byly k dispozici na zaˇca´ tku minulého stolet´ı. Tyto mapy byly koncipovány tak, aby se do nich veˇslo co nejv´ıce informac´ı. Na jejich studován´ı byl dostatek cˇ asu a uˇzivatel si mohl mapu pˇrevracet a otácˇ et. Konstrukce map v rámci in˚ formaˇcn´ıho systému se ale mus´ı podb´ızet odliˇsnym Takové ´ poˇzadavkum. mapy jsou cˇ teny v rychlosti a ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpadu˚ se s nimi nedá manipulovat, mus´ı byt ´ tedy jednoduché, snadno pochopitelné, zapamatovatelné a mus´ı byt ´ schopny adresovat tu správnou informaci. [4] ˚ ˚ tvrd´ı, zˇ e Jeffry Corbin, tvurce mnoha vizuáln´ıch informaˇcn´ıch systému, bychom mapy mˇeli vidˇet jako dalˇs´ı a obˇcas i redundantn´ı cˇ a´ st informaˇcn´ıho systému. Z toho vyplyv´ ´ a, zˇ e by taková mapa mˇela zachovávat alesponˇ do jisté m´ıry standardy onoho systému – pouˇzit´ı stejnych ´ barev, p´ısma, znaku˚ a stejné rétoriky. Vˇse ale mus´ı byt ´ poplatné funkci – tiˇstˇené mapy urˇcené do 13

ˇ Í SYST E´ MY ´ Í INFORMA CN 2. V IZU ALN ruky budou m´ıt jemnˇejˇs´ı kontrast barev, neˇzli pozornost poutaj´ıc´ı cedule a nápisy. [4] Designér prvn´ı modern´ı mapy metra ve Spojenych ´ státech (New York), Massimo Vignelli, postavil svoj´ı filozofii tvorby map na tvrzen´ı, zˇ e by zˇ a´ dná mapa nemˇela obsahovat vˇsechny potˇrebné informace pro vˇsechny uˇzivatele naráz. Rozdˇelil tedy onu absolutn´ı mapu“ na cˇ tyˇri menˇs´ı mapy, kaˇzdá ” ˚ ych urˇcená pro pasaˇze´ ra v ruzn situac´ıch. Prvn´ı mapa obsahovala pouze ´ ´ jednotlivé linky a tarifn´ı zony, byla velmi zjednoduˇsená a pouze orientaˇcnˇe odpov´ıdala geografickému uspoˇra´ dán´ı. Druhá mapa pokryvala vˇsechny ´ geografické informace v budovˇe dané stanice, plán budovy a pˇrestupy na jiné linky. Tˇret´ı mapa ukazovala okol´ı stanice pro pˇesˇ´ı, vˇcetnˇe kulturn´ıch památek, parku˚ a jinych ´ zaj´ımavost´ı. Koneˇcnˇe posledn´ı mapa, cˇ istˇe lineárn´ı, tzv. verbáln´ı mapa, obsahovala pouze textovy´ návod doplnˇeny´ piktogramy, jak se z vybrané stanice dostat do jakékoliv jiné. [4] [11] [13] 1

2.3.4

Smˇerové znaˇcen´ı

Skládá se z cedul´ı na stˇenách, na stojanech pˇripevnˇenych ´ k zemi, ke stropu apod. Smˇerové znaˇcen´ı je obvykle komponováno z kombinace piktogramu˚ a textu – bˇezˇ nˇe je pouˇz´ıváno i k identifikaci sluˇzeb, jako jsou napˇr´ıklad veˇrejné záchody nebo telefonn´ı budky. [4] ˚ zeme naj´ıt mnoho pˇr´ıpadu, ˚ kdy byla role inV dneˇsn´ıch budovách muˇ formaˇcn´ıch a smˇerovych znaˇcen´ı architekty a inˇzenyry ´ ´ pˇrehl´ızˇ ena cˇ i za˚ nedbávána. At’ uˇz to bylo zpusobeno obavami, zˇ e by takové znaˇcen´ı ruˇsilo celkovy´ vzhled, nebo pˇresvˇedˇcen´ım, zˇ e ho dobry´ design nepotˇrebuje, trp´ı ˚ t´ım nejenom návˇstˇevn´ıci, ale v koneˇcném dusledku i samotn´ı architekti. Asi kaˇzdy´ uˇz nˇekdy vidˇel amatérsky dolepené nápisy v m´ıstech, kde by radˇeji mˇela byt ´ cˇ a´ st konzistentn´ıho informaˇcn´ıho systému. Podobné dodateˇcné ˇ an´ı jen tˇezˇ ko lichot´ı jakékoliv stavbˇe. [4] doplnov´

2.3.5

Informaˇcn´ı panely

Nejˇcastˇeji se vyskytuj´ı v kombinaci tiˇstˇeného j´ızdn´ıho rˇ a´ du a elektronickych ´ ˚ ukazuj´ıc´ıch plánované pˇr´ıjezdy vozidel (na stanic´ıch) nebo stanice, panelu, které budou následovat (uvnitˇr vozidla). [4]

ˇ ım. New York se 1. Tento systém se uchytil ve mˇestech jako je Washington, D.C. nebo R´ ´ celum. ˚ pozdˇeji vrátil k jediné mapˇe, která slouˇz´ı vˇsem uˇ [4]

14


˚ se kterymi Obrázek 2.11: Jako pˇr´ıklad specifickych se designér ´ poˇzadavku, ´ ˚ ze setkat, uvád´ım pˇr´ıklad metra ve Washingtonu, D.C. – jehoˇz archimuˇ tekt Harry Weese trval na cedul´ıch postavenych ´ tak, aby nebyly pˇripojeny ˇ sen´ı bylo realipˇr´ımo ke stˇenám budov nebo s nimi jinak nekolidovaly. Reˇ ˚ které nesly vˇsechny potˇrebné informace. [11] zováno pomoc´ı pylonu,

2.3.6

Ostatn´ı a doˇcasné cedule

Zapom´ınat se nesm´ı ani na regulaˇcn´ı cedule (varován´ı a zákazy – Zákaz ” ˚ ych kouˇren´ı“, Pouze pro zamˇestnance“. . . ) a nosiˇce ruzn ´ doˇcasnych ´ infor” ´ zby, zmˇena sluˇzeb apod.) [4] mac´ı (plány udrˇ

2.3.7

Grafika pro pokladny a automaty na l´ıstky

´ Grafické rˇ eˇsen´ı pokladen, automatu˚ na l´ıstky (které uˇz jsou na ustupu) a ˚ cˇ ipovych prezentován´ı korporátn´ıho ´ karet je mnohdy jedinym ´ zpusobem stylu zákazn´ıkovi. Mimo graficky´ design samotnych ´ pokladen (ktery´ mus´ı byt ´ zkonzultován s designérem staraj´ıc´ım se o korporátn´ı identitu, pokud existuje) se napˇr´ıklad dále jedná o návrh cedul´ı na pˇrepázˇ kách (otev´ırac´ı doba), formát pokynu˚ pro cˇ ekaj´ıc´ı ve frontˇe, tabule s informacemi o jednotlivych jsou vymezovac´ı sloupky ´ tarifech a i takové maliˇckosti“, kterymi ´ ” s páskou pro oddˇelen´ı a navádˇen´ı cestuj´ıc´ıch ve frontách. [4] 15

ˇ Í SYST E´ MY ´ Í INFORMA CN 2. V IZU ALN 2.3.8

Plochy pro reklamu

ˇ Castou souˇca´ st´ı metra jsou i reklamn´ı plochy pro tˇret´ı strany. Vymezen´ıch ˚ ´ takovych prostor a zpusob pˇripevnˇen´ı cˇ i zavˇesˇ en´ı by mˇelo brát v uvahu ´ standardn´ı velikosti reklamn´ıch materiálu˚ v dané zemi. Zapom´ınat by se nemˇelo ani na kreativnˇejˇs´ı kampanˇe zab´ıraj´ıc´ı vˇetˇs´ı plochu. [4] 2.3.9

Znaˇcen´ı pro obchody a sluˇzby

˚ V pˇr´ıpadˇe podzemn´ı dopravy jde pouze o zaveden´ı jednotného zpusobu um´ıstˇen´ı a vzhledu cedul´ı vˇcetnˇe jejich orámován´ı, které inzeruj´ı jednotlivé sluˇzby (toalety, obˇcerstven´ı) nebo navádˇej´ı do nˇekterych obchodu˚ cˇ i ´ obchodn´ıch domu˚ (v praˇzském metru napˇr´ıklad obchodn´ı centrum Palladium). Kaˇzdopádnˇe tyto komponenty jsou vyuˇz´ıvány sp´ısˇ e v jinych in´ formaˇcn´ıch systémech, jako napˇr´ıklad na letiˇst´ıch, kde je poˇcet sluˇzeb a obchodu˚ mnohem vyˇssˇ´ı. [4] 2.3.10 Ostatn´ı ˚ ze obsahovat samozˇrejmˇe jeˇstˇe dalˇs´ı komVizuáln´ı informaˇcn´ı systém muˇ ˇ c muˇ ´ ˚ ze ponenty, které uplnˇ e nespadaj´ı do nˇekteré z uvedenych ´ kategori´ı. Reˇ byt prvc´ıch interiéru stanic, vod´ıc´ıch barevnych linkách na ´ o grafickych ´ ´ podlaze chodeb, které koresponduj´ı s barvou konkrétn´ı trasy, grafického designu vlakovych ´ souprav apod. [3] 2.3.11 Rétorika Charakter informac´ı, které vizuáln´ı informaˇcn´ı systém pˇredává, lze mˇenit formou vzhledu tˇechto informac´ı, ale samozˇrejmˇe i samotnym ´ obsahem, ktery´ by mˇel respektovat jiˇz poukázané kvality. Správná rétorika by mˇela odrázˇ et ideologii transportn´ı spoleˇcnosti, ale hlavnˇe mus´ı byt ´ jednoznaˇcná, jednoduchá a neutráln´ı. Pod´ıváme-li se na nˇekteré souˇcasné nápisy v hromadné dopravˇe v Brnˇe, ˇ najdeme napˇr´ıklad negativnˇe varovny´ Cern´ a j´ızda, drahá varianta!“ nebo ” dokonce m´ırnˇe ironicky´ Dobrou chut’?!“, doprovázeny´ obrázkem j´ıdlem ” zneˇciˇstˇené podlahy tramvajového vozu. Takové jednán´ı se zákazn´ıkem je ˇ nepˇr´ıpustné, nijak cestu neulehˇcuje ani nezpˇr´ıjemnuje, ale vede ke sˇ patné image spoleˇcnosti.

16

Kapitola 3

Zahraniˇcn´ı informaˇcn´ı systémy podzemn´ıch drah Tyto teoretické základy je nutno pouˇz´ıvat vzhledem ke konkrétn´ımu projektu a samozˇrejmˇe vˇsechna pravidla lze poruˇsit, je-li to pˇr´ınosem. V této kapitole ilustruji rˇ eˇsen´ı tˇr´ı vizuáln´ıch informaˇcn´ıch systému˚ podzemn´ıch drah svˇetovych metropol´ı a ilustruji, zˇ e kaˇzdy´ systém je ve své podstatˇe ´ specificky´ a je nutno k nˇemu pˇristupovat individuálnˇe.

3.1

Newyorské metro

Labyrint – I tak se pˇrezd´ıvá newyorskému metru. A nen´ı se co divit, jedná se o rozsáhly´ systém, ktery´ dnes obsahuje pˇres tis´ıc kilometru˚ kolejnic a neuvˇerˇ itelnych ´ 468 stanic. Oficiálnˇe vzniklo v roce 1940 spojen´ım tˇr´ı transportn´ıch spoleˇcnost´ı. Prvn´ı podzemn´ı zˇ eleznice byla vybudována v roce 1904, avˇsak nejstarˇs´ı nadzemn´ı cˇ a´ sti se datuj´ı aˇz do roku 1885. Coby systém, ´ u˚ cestuj´ıc´ıch, je z pohledu tvorby ktery´ dennˇe pˇreprav´ı kolem cˇ tyˇr milion vizuáln´ıch informaˇcn´ıch systému˚ tˇezˇ ko uchopitelny´ a na rozd´ıl od vˇetˇsiny evropskych ´ podzemn´ıch drah postrádal po dlouhy´ cˇ as ucelenou identitu. [13] Pˇred rokem 1940 pˇredstavovalo cestován´ı po New Yorku mnohdy noˇcn´ı ˚ – jednotlivé stanice spoleˇcnost´ı nebyly dostateˇcnˇe propojeny, mapy muru zámˇernˇe neukazovaly ciz´ı linky a rozmanitost cedul´ı byla závratná v tom nejhorˇs´ım slova smyslu. Jen pro pˇredstavu: tehdejˇs´ı metro obsahovalo dnes jiˇz klasické mozaikovité tabule s nápisy stanic, b´ılé glazované porcelánové ˚ e variace litinovych cedule s cˇ ernym p´ısmem, ruzn´ ´ (ruˇcnˇe psanym) ´ ´ cedul´ı a mnohé dalˇs´ı. Vˇetˇsina tˇechto znaˇcen´ı byla jak smˇerového, tak i informativn´ıho charakteru, nˇekteré nápisy byly malovány pˇr´ımo na zdivo a v celém ˚ a p´ısma v rozd´ılnych systému jsme mohli zahlédnout ruzn´ barvách a na ´ ˚ ruznobarevn ych ´ podkladech. Tato neuspokojuj´ıc´ı situace se zaˇcala pomalu rˇ eˇsit aˇz na konci padesátych ´ let. . . [13] V roce 1958 totiˇz oficiálnˇe vyˇsla prvn´ı mapa newyorského metra obsahuj´ıc´ı cely´ systém. Byla inspirována vyborn ym ´ ´ Beckovym ´ schématem 17

ˇ Í INFORMA CN ˇ Í SYST E´ MY PODZEMNÍ CH DRAH 3. Z AHRANI CN

Obrázek 3.1: Mozaikovité tabule s nápisy stanic a pokyny pro cestuj´ıc´ı ˚ ymi ˚ ejˇs´ıch grotesku˚ po variace na rˇ´ımskou vysázené ruzn ´ p´ısmy – od nejruznˇ kapitálu. [13]

Obrázek 3.2: Porcelánové cedule, konzistence v pouˇz´ıván´ı p´ısma nen´ı stále zachovávána. [13]

18


´ Obrázek 3.3: Cedule znaˇc´ıc´ı vychod udajnˇ e navrˇzená Ladislavem Sutna´ rem. [13]

˚ ych londynsk´ eho metra, avˇsak vysázena ve cˇ tyˇrech ruzn p´ısmech a s ba´ ´ ´ ˚ revnym pojet´ ı m linek, kter´ e spoˇ c ı valo pouze v odliˇ s en´ ı linek puvodn´ ıch ´ tˇr´ı transportn´ıch spoleˇcnost´ı. I tak se ale jednalo o krok kupˇredu, ktery´ ˚ ˚ ze byt spustil dalˇs´ı sled událost´ı. Dukazem muˇ ´ i snaha zdokonalit znaˇcen´ı – ´ v tomtézˇ roce byl na tento ukol angaˇzován cˇ esky´ designér Ladislav Sutnar, avˇsak j´ım navrhované cedule nebyly nikdy rˇ a´ dnˇe implementovány. Dalˇs´ı detaily o zakázce nejsou známy. [13] V následuj´ıc´ı dobˇe, pˇresnˇeji v roce 1964, byla vyhlásˇ ena soutˇezˇ na novou mapu, ta ale nekorunovala zˇ a´ dného v´ıtˇeze. Zaˇc´ınalo byt ´ stále jasnˇejˇs´ı, zˇ e neexistuje vyhovuj´ıc´ı mapa pro systém, kterému chyb´ı logicky´ rˇ a´ d. Situace vypadala jeˇstˇe kritiˇctˇeji v porovnán´ı s londynsk ym ´ ´ nebo milánskym ´ metrem, jehoˇz navigaˇcn´ı systém zkonstruoval Bob Noorda. Právˇe on byl, ˇ spolu s napˇr´ıklad jiˇz zminovan ym ´ Massimem Vignellim, souˇca´ st´ı Unimark International, designové spoleˇcnosti, která byla poˇza´ dána tehdejˇs´ı newyorskou dopravn´ı autoritou o radu ohlednˇe vizuáln´ıho systému. Unimark zpracoval zprávu, obsahuj´ıc´ı návrhy modulárn´ıch cedul´ı, ale i m´ısta jejich um´ıstˇen´ı (Noorda strávil tˇri tydny studován´ım pˇeti nejruˇsnˇejˇs´ıch stanic, aby ´ sestavil pˇr´ısluˇsné rozhodovac´ı stromy, ve kterych ´ uzly pˇredstavuj´ı cedule v reálném svˇetˇe.) Cedule mˇely byt ´ provedeny b´ılou barvou s groteskem Standard (jiny´ název pro známy´ Akzidenz-Grotesk) v cˇ erné barvˇe. Návrh samozˇrejmˇe poˇc´ıtal s barevnym ´ oznaˇcen´ım jednotlivych ´ linek. [13] Nicménˇe na realizaci kompletn´ıho manuálu Unimarkem nebyly zdroje, m´ısto toho si dopravn´ı spoleˇcnost objednala znaˇcen´ı pouze na základˇe do˚ Vysledkem danych byla sada cedul´ı, které nerespek´ pˇredbˇezˇ nych ´ návrhu. ´ tovala doporuˇceny´ modulárn´ı systém, s nesprávnˇe vyloˇzenym ´ grafickym ´ ˚ prvkem cˇ erného obdéln´ıku v horn´ı cˇ a´ sti (puvodnˇ e zobrazuj´ıc´ı m´ısto pro ´ ˚ Tyto kovovy´ uchyt) a s p´ısmem sázenym ´ s neideáln´ım prostrkán´ım znaku. 19


Obrázek 3.4: Porovnán´ı p´ısma Akzidenz-Grotesk (Standard) a dnes pouˇz´ıvané Helvetici. Akzidenz-Grotesk nemá tak charakteristické rysy a jeho kresba u jednotlivych ´ p´ısmen nen´ı tak estetická jako u jeho nástupce“. ” Pˇresto vˇsak v jednotlivych ´ slovech funguje a je d´ıky své neutrálnosti dodnes cˇ asto pouˇz´ıvanou rodinou p´ısma v informaˇcn´ıch systémech.

cedule byly cˇ asto instalovány vedle tˇech starych a pˇrisp´ıvaly tak k jeˇstˇe ´ vˇetˇs´ımu zmaten´ı. [13] Pod t´ıhou dalˇs´ıho rozˇsiˇrován´ı podzemn´ıch drah nakonec vyvstal druhy´ kontrakt s Unimarkem, jehoˇz vysledkem byl tentokrát kompletn´ı manuál ´ (City Transit Autority Graphic Standards Manual, 1970), rozˇsiˇruj´ıc´ı jiˇz dˇr´ıve vypracovanou zprávu. Tento manuál obsahoval dopodrobna kodifikované ˚ znaˇcen´ı vˇcetnˇe zpusob u˚ jeho vyroby a instalace, vˇcetnˇe smˇelého poˇzadavku ´ ˚ na zruˇsen´ı a nahrazen´ı vˇsech pˇredchoz´ıch znaˇcen´ı (z finanˇcn´ıch duvod u˚ avˇsak nerealizovatelny). ´ Zvolenou rodinou p´ısma byl opˇet Standard, konkrétnˇe v rˇ ezu Medium, ´ ktery´ podle manuálu nab´ızel ”nejlepˇs´ı cˇ itelnost z jakéhokoliv uhlu pˇri stán´ı, ˚ nebo za j´ızdy.”Cely´ manuál byl zpracován do nejmenˇs´ıho detailu v chuzi vˇcetnˇe velikosti rˇ a´ dkového prokladu, maximáln´ıho poˇctu rˇ a´ dku˚ pro jednotlivé typy cedul´ı a hodnot prostrkán´ı p´ısmen a slov. Onen chybnˇe vyloˇzeny´ cˇ erny´ obdéln´ık byl jiˇz ned´ılnou souˇca´ st´ı vizuáln´ı identity. [13] Ani tento koncept vˇsak nebyl plnˇe následován; nejen zˇ e byla v roce 1979 ˚ pˇredstavena nová mapa metra, ale i puvodn´ ı manuál z roku 1970 doznal ´ casti Unimarku nˇekolika reviz´ı. Cedule jiˇz nebyly b´ılé s cˇ ernym jiˇz bez uˇ ´ ´ ˚ lepˇs´ı cˇ itelnosti, p´ısmem, ale naopak cˇ erné s b´ılym e kvuli ´ p´ısmem – udajnˇ kaˇzdopádnˇe poskytuj´ıc´ı lepˇs´ı ochranu pˇred toho cˇ asu rozmáhaj´ıc´ım se graf20


Obrázek 3.5: City Transit Autority Graphic Standards Manual z roku 1970 a jeho aplikace. [13]

21


Obrázek 3.6: Dneˇsn´ı podoba informaˇcn´ıch cedul´ı vysázená v Neue Helve˚ tica 65. Symbol trasy J“ byl vubec prvn´ım vyskytem této rodiny p´ısma ´ ” ˚ v informaˇcn´ım systému newyorského metra. Duvodem bylo vyraznˇ ejˇs´ı za´ hnut´ı chvostu u p´ısmene J“ oproti dˇr´ıve pouˇz´ıvanému Standardu. [13] ”

´ fiti. Pomineme-li dalˇs´ı menˇs´ı upravy, znatelné bylo postupné nahrazován´ı Standardu Helveticou (pˇresnˇeji rˇ ezem Neue Helvetica 65 a odpov´ıdaj´ıc´ımi vyznaˇcovac´ımi variantami), pro kterou je dneˇsn´ı newyorské metro pro˚ slulé. Nejvˇetˇs´ım duvodem zaveden´ı této p´ısmové rodiny byl fakt, zˇ e v dobˇe uveden´ı souˇcasného manuálu v roce 1989, podporovala jako jediná vˇsechny techniky sazby v nˇem uvedené. [13] I dnes, navzdory veˇskeré snaze zavádˇen´ı nového systému, je moˇzné ˚ zpozorovat na nˇekterych stanic´ıch jak puvodn´ ı mozaiky s nápisy stanic, ´ tak i Unimarkové“ b´ılé cedule z sˇ edesátych ´ let. Nˇekteré znaˇcen´ı je stále ” vysázeno Standardem a d´ıky nástupu novych ´ technologi´ı, konkrétnˇe LCD ˚ zeme spatˇrit i dalˇs´ı ruzn´ ˚ e rodiny p´ısma. [13] obrazovek, muˇ Newyorské metro má od roku 1979 témˇerˇ stejnou mapu, navrˇzenou Michaelem Hertzem, tato mapa nahradila mapu Massima Vignelliho (viz mapy). Jde o souboj dvou filozofi´ı: Nynˇejˇs´ı mapa se snaˇz´ı obsáhnout cely´ systém vˇcetnˇe geografického kontextu na jedné stránce, je pˇreplnˇená informacemi a obsahuje obrovské mnoˇzstv´ı sˇ umu. Starˇs´ı mapa, která byla kriti˚ opaˇcnému pˇr´ıstupu, vyuˇz´ıvá princip, ktery´ byl vyuˇzit zována právˇe kvuli prve v londynsk´ em metru Henry Beckem, a ktery´ zasazuje dopravn´ı linky ´ do geometrické mˇr´ızˇ ky. Stanice jsou od sebe stejnˇe vzdáleny, protoˇze pokud jedete v metru, nepotˇrebujete znát reálnou vzdálenost. Jedná o mimoˇra´ dnˇe funkˇcn´ı a krásnou grafickou práci, která se bohuˇzel dostala do konfliktu se specifickym, ´ jiˇz zabˇehnutym ´ logickym ´ uspoˇra´ dán´ım New Yorku (na rozd´ıl 22

ˇ Í INFORMA CN ˇ Í SYST E´ MY PODZEMNÍ CH DRAH 3. Z AHRANI CN od londynsk´ eho protˇejˇsku, ktery´ ve své dobˇe vnesl rˇ a´ d do nepravidelnych ´ ´ londynsk ych ´ ´ ulic.) [13] [17]

3.2

Londynsk´ e metro ´

Nejstarˇs´ı metro na svˇetˇe, londynsk´ e, které je v provozu jiˇz od roku 1863, je ´ na rozd´ıl od newyorského ukázkou vynikaj´ıc´ıho vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému. Samozˇrejmˇe zaˇca´ tky nebyly, stejnˇe jako u zaoceánské alternativy, ˚ jednoduché – na trhu pusobilo nˇekolik konkuruj´ıc´ıch spoleˇcnost´ı a celá do’ ˚ pravn´ı s´ıt nepusobila koherentnˇe jak fyzicky, tak ani ve formˇe informaˇcn´ıho systému. [5] Tento stav trval do roku 1902, kdy byla zaloˇzena Underground Electric Railways Company of London, pod kterou byly sjednoceny vˇsechny stávaj´ıc´ı spoleˇcnosti (kromˇe do roku 1933 samostatnˇe funguj´ıc´ı) Metropolitan Railway. Od té doby se londynsk´ e metro zaˇcalo koneˇcnˇe prezento´ ˇ vat jako jeden celek. Cerven y´ kruh s b´ılym ´ p´ısmem UNDERGROUND na modrém obdéln´ıku proˇsel do dneˇsn´ı doby nˇekolika drobnymi ´ promˇenami a je dnes jednou z nejrozeznatelnˇejˇs´ıch znaˇcek souˇcasnosti. Tato znaˇcka byla dokonce jiˇz nˇekdy kolem 1918 pouˇz´ıvána (s jinym ´ nápisem) i pro povrchovou dopravu. [16] Pˇremˇena se ale nezastavila na samotné znaˇcce a brzy byl najat Edward ˇ Johnston na tvorbu nové abecedy, která by splnovala charakteristické vlast˚ nosti, tedy aby byla cˇ itelná rychle a jednoduˇse za pohybu. To v dusledku znamenalo, zˇ e kaˇzdy´ znak abecedy mus´ı byt ´ ´ silnym ´ a nezamˇenitelnym ” symbolem na vysokém stupni individuality.“ Jako jedno z prvn´ıch p´ısem napˇr´ıklad obsahovalo zakonˇcen´ı p´ısmene l, které vzbuzovalo v oˇc´ıch tehdejˇs´ıch kritiku˚ skepsi. P´ısmo také muselo m´ıt nezamˇenitelny´ charakter, aby se rozliˇsovalo od rozliˇcnych p´ısem na okoln´ıch reklamách, a muselo byt ´ ´ navrˇzeno s ohledem na pouˇzit´ı v tmavych chodbách a na lesklych ma´ ´ teriálech. P´ısmo spatˇrilo svˇetlo svˇeta v roce 1916 pod názvem Johnston Sans a bylo nahrazeno aˇz aktualizovanou verz´ı New Johnston v roce 1979. [18] I design mapy pˇredbˇehl svoj´ı dobu, i kdyˇz pˇres mnoho pˇrekázˇ ek. Po sjednocen´ı dopravn´ıch podniku˚ pod jednu autoritu byly k vidˇen´ı mnohé pokusy o zachycen´ı tak komplexn´ı dopravn´ı s´ıtˇe, ale aˇz návrh Harryho Becka uspˇel. Harry Beck nemˇel zˇ a´ dné umˇelecké sklony, pˇresto vˇsak tvorbˇe dokonalé mapy zasvˇetil zˇ ivot. Jeho návrhy byly mnohokrát odm´ıtnuty, pa˚ pˇr´ıliˇsné revoluˇcnosti“, on vˇsak vytrval a svoje schéma mnoradoxnˇe kvuli ” hokrát pˇrekreslil, aby koneˇcnˇe byla mapa v roce 1933 schválena a s malymi ´ ´ upravami vydrˇzela dodnes. [17] 23


Obrázek 3.7: Porovnán´ı Vignelliho mapy, pˇripom´ınaj´ıc´ı rˇ eˇsen´ı mapy londynsk´ eho metra, se souˇcasnou mapou zachovávaj´ıc´ı topografické de´ taily. [11] [6] 24


Obrázek 3.8: Prvn´ı rˇ ada: vyvoj znaˇcky londynsk´ eho metra (vˇcetnˇe inspirace ´ ´ znaˇckou spoleˇcnosti General) do dnes jiˇz klasického cˇ erveného mezikruˇz´ı s modrym ´ pruhem uprostˇred. Druhá rˇ ada: Variabilita znaˇcky v plné své kráse. Znaˇcky zleva: Transport for London, nadzemn´ı dráha, rˇ´ıcˇ n´ı doprava, metro. [16] [5]

ˇ a korporátn´ı identita zajiˇst’uje, zˇ e znaˇcka vypadá legitimnˇe Obrázek 3.9: Cist´ ˚ em prostˇred´ı. Vlevo: barevné kompozice pˇripom´ınaj´ıc´ı tvorbu Vasiv ruzn´ lije Kandinskiho na Euston Station (David Hamilton a Robert Cooper). Uprostˇred nahoˇre: Tottenham Court Road – v pozad´ı lze zpozorovat nové elektronické informaˇcn´ı tabule Uprostˇred dole: Charing Cross Station a jej´ı dekorace inspirovaná dˇrevoˇrezy z 13. stolet´ı (David Gentleman). Vpravo nahoˇre: Barevné panely odkazuj´ıc´ı na okoln´ı architekturu nad Marble Arch Station (Annabel Grey). Vpravo dole: Znaˇcka provedená v modern´ı 3D podobˇe, lad´ıc´ı k supermodern´ı high-tech architektuˇre Jubilee line. [16]

25


Obrázek 3.10: Rodina p´ısma New Johnston, která vznikla v roce 1979 v rámci pˇrepracován´ı identity do modern´ı podoby, zachovává si vˇsechny charakteristické znaky Johnston sans – napˇr´ıklad kosoˇctvereˇcnˇe ladˇené interpunkˇcn´ı znaménka nebo teˇcku nad i“ a j“. [18] ” ”

26


Obrázek 3.11: Zleva nahoˇre: Od prvn´ı skici, pˇres prve odm´ıtnuty´ prezentaˇcn´ı návrh aˇz po schválenou Beckovu mapu. Beckova mapa byla vytiˇstˇena v na svou dobu neuvˇerˇ itelnˇe velkém nákladu. I to svˇedˇc´ı o rozd´ılném pˇr´ıstupu dopravn´ı autority v Londynˇ ´ e. Risk se vy´ ech, zˇ e muselo byt platil, mapa zaznamenala takovy´ uspˇ ´ okamˇzitˇe dotiˇstˇeno ˚ [17] 100 000 vytisk u. ´

27

ˇ Í INFORMA CN ˇ Í SYST E´ MY PODZEMNÍ CH DRAH 3. Z AHRANI CN Geniáln´ı jednoduchost a striktnost principu˚ korunuje mapu metra v ˚ nejznámˇejˇs´ı informaˇcn´ı grafiky na svˇetˇe. Mezi tyto prinLondynˇ ´ e na trun cipy patˇr´ı: •

˚ dusledn´ e odtrˇzen´ı od topografické reality ”

•

vynechán´ı povrchovych Temˇze) ´ detailu˚ (s vyjimkou ´

•

pouˇzit´ı vertikál, diagonál a horizontál

•

vyrazn´ a a systematická barevná kodifikace lini´ı ´

•

cˇ itelná a jednoduchá typografie (Johnston Sans)“ [17]

V sˇ edesátych ´ letech byla spolupráce s Harrym Beckem nepochopitelnˇe ukonˇcena, avˇsak jeho práce pˇretrvává dodnes a slouˇz´ı jako inspirace pro podobné projekty. [17] ˚ Londynsk´ e metro je také nazyv´ ym ´ ´ ano umˇeleckoprumyslov ´ muzeem souˇcasnosti a jeho vizuáln´ı informaˇcn´ı systém dokazuje, zˇ e ho lze ve vˇs´ı ˚ em prostˇred´ı, at’ uˇz se jedná o supermodern´ı archikráse pouˇz´ıvat v ruzn´ tekturu novˇe dostavené Jubilee line nebo historickou Colliers Wood station. Vedle opravdovych ´ architektonickych ´ skvostu˚ je nutno poukázat i na de˚ ktery´ lze srovnávat snad jen s plakáty ruskymi. sign plakátu, [16] [10] ´

28


Obrázek 3.12: Souˇcasná podoba mapy (2012), v horn´ı polovinˇe mapa barevná, v té doln´ı mapa optimalizovaná pro tisk ve stupn´ıch sˇ edi – jednotlivé ˚ ym ˚ linky jsou odliˇseny ruzn sˇ rafován´ı nebo sytost´ı cˇ erné. [5] ´ zpusobem

29


Obrázek 3.13: Kromˇe vynikaj´ıc´ı architektury vytvárˇ ely atmosféru i povedené plakáty. [16]

30


ˇ Obrázek 3.14: Transport for London zveˇrejnuje na svych internetovych ´ ´ stránkách velice obsáhly´ graficky´ manuál, obsahuj´ıc´ı mimo jiné i piktogramovou rˇ adu. Publikován´ı grafickych ´ manuálu˚ bohuˇzel nen´ı obvyklou prax´ı ˚ [5] u ostatn´ıch metropolitn´ıch dopravcu.

31


Obrázek 3.15: Futuristicky´ hlin´ıkovy´ rastr na stanici Flora, jej´ızˇ nápis je vysázen p´ısmem Metron v kovovém proveden´ı. [15]

3.3

Praˇzské metro

Praˇzské metro se poprvé pro veˇrejnost rozjelo v roce 1974 a tehdejˇs´ı pasaˇze´ rˇ i mˇeli mimo jiné moˇznost spatˇrit kvalitn´ı architekturu (pˇrevázˇ nˇe na stanic´ıch linky A“) a dekorativn´ı instalace. Po roce 1989 byly sice nˇekteré instalace ” odebrány, avˇsak cesta praˇzskym ´ metrem je i dnes estetickym ´ poˇzitkem, bohuˇzel vˇsak ne d´ıky informaˇcn´ımu systému, ktery´ je, stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe newyorského metra, znaˇcnˇe nekonzistentn´ı. Systém je na rozd´ıl od newyorského a londynsk´ eho metra tvoˇrem pouze tˇremi linkami a vizuáln´ı in´ formaˇcn´ı systém i pˇres snahy v 80. letech nen´ı aplikován i pro ostatn´ı dopravn´ı sluˇzby. [15] Na p´ısmu Metron pracoval Jiˇr´ı Rathousky´ v letech 1971 aˇz 1972. Vyuˇzil ” pˇritom poznatku˚ o cˇ itelnosti p´ısma v mˇestskych ´ i krajinnych ´ komunikac´ıch. Návrh poˇc´ıtá s uplatnˇen´ım p´ısma v rozmanitych aplikac´ıch: od textové ´ sazby aˇz po plastické, z kovu odlévané litery. Stˇredn´ı obraz p´ısma je otevˇreny, ´ horn´ı a doln´ı pˇretaˇznice jsou zkráceny, verzálky jsou oproti minuskám jen nepatrnˇe nas´ıleny; duktus je zvolen podle vysledk u˚ vyzkum u˚ o vhodné ´ ´ tlouˇst’ce tahu˚ p´ısmaˇcteného na dálku, ukonˇcen´ı litery je kolmé na smˇery ˚ coˇz pˇrisp´ıvá ke zrychlen´ı cˇ ten´ı. Charakteristickym základn´ıch tahu, ´ rysem Metronu jsou hluboké zárˇ ezy v m´ıstech, kde obvykle vznikaj´ı optické slitky.“ [15] Jako nevyhody tohoto p´ısma pro vizuáln´ı informaˇcn´ı systém metra ´ vid´ım hlavnˇe podobnost liter C“ s G“ a Q“ s O“ a krátké horizontáln´ı ” ” ” ” tahy u liter t“ a f“. ” ” 32


Obrázek 3.16: P´ısmo Metron. [15]

Prvn´ı návrh vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému byl zkonstruován Jiˇr´ım Rathouskym. Rathousky´ vytvoˇril soubor jednoduchych ´ ´ piktogramu˚ spolu s p´ısmem Metron, ktery´ lze jeˇstˇe dnes spatˇrit v podobˇe kovovych ´ názvu˚ stanic. Ve své dobˇe se jednalo o mimoˇra´ dnˇe zdaˇrily´ projekt (v porovnán´ı s podobnymi snahami ve Vychodn´ ım bloku), trpˇel mnohymi neˇsvary – dlouhé ´ ´ ´ názvy stanic se musely pˇredevˇs´ım na lineárn´ıch ukazatel´ıch zkracovat nebo ´ lámat do dvou rˇ a´ dku˚ a celková moˇznost upravy doprovodnych ´ textu˚ byla omezená. [15] [10] V osmdesátych letech vyhrál Rostislav Vanˇek soutˇezˇ o sjednocen´ı in´ formaˇcn´ıho systému metra i nadzemn´ı dopravy (vˇcetnˇe autobusu˚ a tram-

Obrázek 3.17: Rathouského sdˇelná a jednoduchá piktogramová rˇ ada. [15]

33


˚ Obrázek 3.18: Ukázka puvodn´ ıho Rathouského rˇ eˇsen´ı. Demonstrace problému˚ jako jsou napˇr. nestejnˇe dlouhé sˇ ipky nebo násilné lámán´ı cˇ i zkra˚ [15] cován´ı názvu.

vaj´ı i lanové dráhy, lodn´ı dopravy a taxisluˇzby). Jeho systém byl cˇ a´ steˇcnˇe realizován jen v prostorech metra a lanové dráhy. Nˇekteré prvky s obmˇenami pˇretrvávaj´ı dodnes – jedná se napˇr´ıklad o piktogramovou rˇ adu. [15] ˚ cnym P´ısmo Metron bylo na nosiˇc´ıch nahrazeno pultuˇ ´ rˇ ezem Helvetici ˚ s upravenymi pˇrece jen ponˇekud ´ akcenty, protoˇze v textové rˇ a´ dce pusobilo ” neklidnˇe“ [15]. Jako nosiˇce slouˇzily tzv. butony“ – prosv´ıcené obdéln´ıkové ” informaˇcn´ı panely se zaoblenymi rohy a s informaˇcn´ı plochou rozdˇelenou ´ ˚ [15] do cˇ tyˇr horizontáln´ıch d´ılu. ˇ Po ukonˇcen´ı spolupráce s Rostislavem Vankem byly butony“ nahra” zovány pozitivn´ımi plastovymi alternativami s informaˇcn´ı rˇ a´ dkou v ne´ vkusné a nepraktické reflexn´ı oranˇzové barvˇe. V potemnˇelych chodbách ´ a v nˇekterych ´ sˇ patnˇe osv´ıcenych ´ stanic lze jasnˇe vidˇet, jak sˇ patná volba materiálu to byla. [15] Stav systému odrázˇ ´ı i mapa, do které se dostalo souˇcasné p´ısmo Do˚ zeme zde nalézt i pravn´ıho podniku hlavn´ıho mˇesta Prahy FF DIN a muˇ Stroudley. Mapa kromˇe nekonzistentn´ı typografie trp´ı i dalˇs´ımi tradiˇcn´ımi ˚ ˚ chybami – duraz na topografickou pˇresnost a pˇrem´ıru detailu˚ zpusobuje nepˇrehlednost v centráln´ı cˇ a´ sti (vysokou hustotu informac´ı dokládá i fakt, ˚ Dezˇ e nˇekteré názvy stanic pˇrekryvaj´ ´ ı ostatn´ı linky) a prázdnost u okraju. koruj´ıc´ı piktogramy po stranách jsou naprosto zbyteˇcné, stejnˇe tak jako dvoj´ı podbarven´ı pˇrestupn´ıch stanic metra. [8] V souˇcasnosti je testován informaˇcn´ı systém zcela novy, ´ ktery´ je zat´ım nasazen pouze na stanici Karlovo Námˇest´ı. Systém obsahuje informaˇcn´ı cedule jak v negativn´ım, tak i v pozitivn´ım proveden´ı v b´ılé, tmavˇe modré a v barvách jednotlivych ´ tras. Nástupiˇstˇe také obsahuj´ı mapy okol´ı stanic 34


ˇ ˚ zeme seObrázek 3.19: Vankovy piktogramy, se kterymi se jeˇstˇe dnes muˇ ´ tkat. Piktogramy trp´ı rˇ adou neˇsvaru˚ – napˇr´ıklad celkovou nekonzistentnost´ı: vyborn y´ kufr s visaˇckou kontrastuje s detailn´ım popisem pouˇz´ıván´ı ´ eskalátoru nebo trojbarevnou zmrzlinou. [15]

ˇ ˚ cnou HelvetiObrázek 3.20: Vankovy podsv´ıcené ”butony”vysázené pultuˇ cou s upravenymi akcenty. Zaj´ımavost´ı je pomlˇcka podobná apostrofu. [15] ´

35


Obrázek 3.21: Stanice Vyˇsehrad a problém dneˇsn´ı podoby vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému: jasnˇe osv´ıcená stanice v kontrastu k tmavym in´ formaˇcn´ım cedul´ım. [15]

Obrázek 3.22: Nekonzistentnost pokraˇcuje i v pˇr´ıpadˇe znaˇcky, která existuje ˚ v pˇeti verz´ıch – pokaˇzdé se vˇsak jedná o p´ısmeno M“ se sˇ ipkou dolu. ” Autoˇri zleva: Jarom´ır Vindsdor, Jiˇr´ı Rathousky´ (nikdy nerealizované), Jiˇr´ı Rathousky, ´ Rostislav Vanˇek, kolektiv, agentura Báze 3 (Daniel Beitl, Petr Novák) a kolektiv. [15] [21]

Obrázek 3.23: Souˇcasná mapa metra a tramvaj´ı. [8]

36


Obrázek 3.24: Ukázka chystaného vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému. Vlevo lineárn´ı ukazatel se zaˇsedlymi stanicemi, které nejsou po smˇeru j´ızdy. ´ Vpravo informaˇcn´ı tabule s sˇ ipkou s optickymi slitky. [21] ´

˚ Vychody vˇcetnˇe navazuj´ıc´ıch spoju˚ a turisticky zaj´ımavych z metra ´ bodu. ´ jsou pro lepˇs´ı orientaci cˇ ´ıslované. Vytvoˇrena byla i nová piktogramová rˇ ada a novym ´ p´ısmem vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému se stal Stroudley. [21] Z mého pohledu se, pokud bude novy´ systém zaveden na vˇsech stanic´ıch, jedná o krok dopˇredu. Bohuˇzel chyb´ı jakákoliv kontinuita a rˇ eˇsen´ı ˚ pusob´ ı chladnˇe a bezcharakternˇe. Rodina p´ısma je sice pro takovy´ projekt ˚ ze zhorˇsit vhodná, avˇsak vysoky´ kontrast spolu s ploˇsnym ´ nasv´ıcen´ım muˇ ˚ cˇ itelnost. Nav´ıc praˇzské metro by mohlo z historickych duvod u˚ navázat ´ na aktualizované p´ısmo Metron, které lze, pro svoje vysoce charakteristické rysy, kvalitnˇe kombinovat s dalˇs´ım groteskem. Scház´ı také napˇr´ıklad informaˇcn´ı cedule na eskalátorech – pasaˇze´ r po nˇejaky´ cˇ as nev´ı, kterym ´ smˇerem se ub´ırat. ´ esˇ ném testovac´ım provozu zaveSystém by mˇel byt ´ po pˇr´ıpadném uspˇ den v celé praˇzské MHD. [21]

37

Kapitola 4

Vizuáln´ı informaˇcn´ı systém metra Brno ´ Mym je vytvoˇrit vizuáln´ı informaˇcn´ı systém metra Brno. Podzemn´ı ´ ukolem dráha sice nebude v horizontu nejbliˇzsˇ´ıch let realizovaná, avˇsak v souˇcasné dobˇe se spekuluje o dvou projektech, které by pod centrum Brna pˇrinesly prostˇredky MHD. Jedná se o projekty Severojiˇzn´ıho tramvajového diametru, ale sp´ısˇ e Severojiˇzn´ıho kolejového diametru, jehoˇz realizace je pravdˇepodobnˇejˇs´ı. Projekt poˇc´ıtá s napojen´ım regionáln´ı vlakové dopravy na dvˇe segregované tratˇe vedouc´ı v centru mˇesta. V samotném historickém centru se plánuje vést dráhy pod zem´ı, na okraj´ıch budou vyvedené na povrch. [22] Je oˇcekávatelné, zˇ e pokud bude v budoucnu nˇejaky´ podobny´ projekt ˚ koncept realizován, bude do znaˇcné m´ıry aktualizován, pozmˇenˇen. Muj vycház´ı ze Severojiˇzn´ıho kolejového diametru, avˇsak je, z vyˇ ´ se uvedenych ´ ˚ ˚ myˇslen tak, aby byl snadno upravitelny, duvod u, ´ rozˇsiˇritelny´ a zárovenˇ byl i aplikovatelny´ na souˇcasnou hromadnou dopravu.

4.1

Analyza ´ vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému brnˇenské MHD

MHD v Brnˇe aktuálnˇe nemá ani kvalitn´ı piktogramovou rˇ adu, jednotnˇe pouˇz´ıvané p´ısmo, tak ani pˇrehlednou a sjednocenou sadu map. Piktogramová rˇ ada MHD v Brnˇe postrádá jednotny´ typ a stupenˇ styliˇ zace, konzistentn´ı barevnost, formát a pouˇz´ıván´ı doplnkov´ e typografie. Sa˚ nˇekteré piktogramy motné piktogramy vycházej´ı z nestejnych ´ prefabrikátu, existuj´ı ve dvou naprosto odliˇsnych ´ verz´ıch, jiné jsou (nejenom) na prvn´ı pohled nesrozumitelné. Stejnˇe tak nestandardizovaná je i jejich aplikace. [1] Existuj´ı tˇri oficiáln´ı znázornˇen´ı systému MHD, vydané Dopravn´ım podnikem mˇesta Brna, která se od sebe diametrálnˇe odliˇsuj´ı. Dvˇe topograficky ˇ konkrétn´ı mapy, pˇreplnˇené zbyteˇcnymi informacemi, doplnuje dá se rˇ´ıci ´ zdaˇrilé schéma noˇcn´ıch linek. Tomuto souboru chyb´ı jakákoliv jednotnost, at’ uˇz po stránce barevné nebo typografické. 38

ˇ Í SYST E´ M METRA B RNO ´ Í INFORMA CN 4. V IZU ALN

Obrázek 4.1: Ukázka piktogramové rˇ ady v brnˇenskych ´ tramvaj´ıch. Vlevo ˚ e nahoˇre vid´ıme dva odliˇsné piktogramy koˇca´ rku. V horn´ı rˇ adˇe tˇri ruzn´ ˇ odst´ıny modré a celkem cˇ tyˇri p´ısmové rodiny. Nestabilitu rˇ ady doplnuje perspektivn´ı znázornˇen´ı ploˇsiny se sˇ ipkou, dva typy sˇ ipek a kombinace témˇerˇ realistického stupnˇe stylizace (ruka) s geometricky pokroˇcilou stylizac´ı (koˇca´ rek). Horizontáln´ı cˇ a´ rky nad rukou pravdˇepodobnˇe naznaˇcuj´ı potˇrebny´ poˇcet zmácˇ knut´ı tlaˇc´ıtka. [1]

39


Obrázek 4.2: Interaktivn´ı mapa brnˇenské MHD. Zprava ze shora: horizontálnˇe zdeformovaná cˇ ´ısla; chybˇej´ıc´ı mezera za teˇckou v názvu ˚ e, navzájem neesteticky kooperuj´ıc´ı, pˇrekryvaj´ ´ ıc´ı znázornˇen´ı trasy; dvˇe ruzn´ p´ısmové rodiny (Arial a Verdana). [7]

Prvn´ı z topograficky orientovanych znázornˇen´ı systému, pˇredstavuje ´ interaktivn´ı mapa. Verdana zde pln´ı funkci nosné p´ısmové rodiny, avˇsak nˇekterá cˇ ´ısla jsou vysázena Arialem. Typografická cˇ istota je na velice n´ızké ´ urovni – chybˇej´ıc´ı mezery za teˇckami, nestejné rˇ a´ dkován´ı a odsazen´ı od ostatn´ıch prvku˚ a v nˇekterych ´ pˇr´ıpadech i násilná deformace jednotlivych ´ ˚ Celkovy´ dojem diletantn´ı práce dotvárˇ´ı animace nˇekterych znaku. ´ prvku˚ (napˇr. bagru), zvukové efekty a dˇetské kresby mˇestskych ´ pamˇetihodnost´ı. Uˇzivatel se po mapˇe orientuje posunem, oddalován´ım a pˇribliˇzován´ım. Na ´ nejzazˇs´ı urovni jsou tramvajové linky znaˇceny cˇ ervenˇe, trolejbusové zelenˇe a autobusové modˇre. Pˇri pˇribl´ızˇ en´ı se linky rozvˇetv´ı na velky´ poˇcet ˚ ruznobarevn ych, avˇsak barvy jsou mnohdy nesprávnˇe voleny tak, zˇ e sou´ sed´ıc´ı linky jsou témˇerˇ nerozeznatelné. ˚ zeme naj´ıt pˇr´ımo v doDruhou topograficky orientovanou mapu muˇ pravn´ıch prostˇredc´ıch. Jedná se o mapu ve spˇechu naprosto neˇcitelnou a nesrozumitelnou. Hustá s´ıt’ linek v centru mˇesta je popsána samostatnym ´ vyˇ ´ rezem v rohu. Trasy jsou sjednoceny do jedné reprezentuj´ıc´ı cˇ a´ ry – nen´ı 40


Obrázek 4.3: Mapa vyuˇz´ıvaná v tramvaj´ıch. Zprava ze shora: v pozad´ı lze vidˇet Verdanu verzálkami, ostatn´ı názvy jsou kondenzovanym ´ rˇ ezem Helvetici; nˇekteré cˇ a´ sti mapy jsou vyslovenˇe nepˇrehledné a nefunkˇcn´ı, pokud se studuj´ı v rychlosti a za j´ızdy; nedostateˇcnˇe velké rˇ a´ dkován´ı. [7]

na prvn´ı pohled jisté, kudy a kam tyto trasy vedou. Celou situaci zhorˇsuje malé, cˇ asto nekontrastn´ı p´ısmo s pozad´ım a fakt, zˇ e názvy stanic koliduj´ı s trasami. Plán je vysázen z velké cˇ a´ sti kondenzovanym ´ rˇ ezem Helvetici, ˚ zeme spatˇrit Verdanu. Stejnˇe jako pˇredchoz´ı plán, je i tento v pozad´ı muˇ plny´ typografickych ejˇs´ı povaˇzuji nevhodnˇe zvolené, ´ chyb, jako nejvyraznˇ ´ pˇr´ıliˇs malé rˇ a´ dkován´ı. Posledn´ım a nejzdaˇrilejˇs´ım schématem je plán noˇcn´ı dopravy. Nutno podotknout, zˇ e neobsahuje takové mnoˇzstv´ı informac´ı jako plán pˇredchoz´ı a nedodrˇzuje v takové m´ırˇ e topografické reálie. Pˇresto je vˇsak na nˇekolika m´ıstech pˇrehuˇstˇeny´ a tˇezˇ ko srozumitelny. ´ Nosnym ´ p´ısmem je tuˇcny´ kondenzovany´ rˇ ez Helvetici, nadpis je ale vysázen p´ısmem Avantgarde Gothic a na nˇekterych ´ m´ıstech lze vidˇet pozdˇejˇs´ı násilny´ zásah Verdanou. 41


˚ Zprava ze shora: pravdˇepodobnˇe doObrázek 4.4: Schéma noˇcn´ıch spoju. dateˇcnˇe sázené informace Verdanou; nápis Obˇrany“ nesmyslnˇe a nekon” zistentnˇe (v jinych pˇr´ıpadech je linka graficky pˇreruˇsena) pˇrekryv´ ´ ´ an; ve sloˇzitˇejˇs´ıch situac´ıch nen´ı smˇer linek na prvn´ı pohled zˇretelny. [7] ´

42


4.2

Tvorba vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému metra Brno

4.2.1

P´ısmo

Rozhodl jsem se zaˇc´ıt vybˇ ´ erem p´ısma, protoˇze to povaˇzuji za nejzákladnˇejˇs´ı cˇ a´ st vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému. Chtˇel jsem vytvoˇrit opravdu kompaktn´ı celek, tud´ızˇ pozdˇejˇs´ı zmˇena p´ısma by jiˇz nebyla moˇzná. Volba p´ısma ˚ je znaˇcnˇe omezená, i proto se cˇ asto vytvárˇ ej´ı p´ısma nová, uzpusoben´ ak potˇrebám vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému. To je vˇsak dle mého názoru pro Brno vˇec aˇz pˇr´ıliˇs megalomanská a zbyteˇcná. Volba tedy padla na jiˇz existuj´ıc´ı p´ısmo. Jako prvn´ı kandidát, se jakoˇzto p´ısmo vizuáln´ı identity mˇesta Brna, nab´ızel kvalitn´ı Univers Adriana Frutigera. Ten vˇsak, stejnˇe ´ jako Helvetica, nepˇripadá v uvahu d´ıky uzavˇrené kresbˇe a tud´ızˇ zhorˇsené cˇ itelnosti na dlouhé vzdálenosti. Geometricky´ a charakterem strojovy´ FF DIN je v souˇcasné dobˇe velice pouˇz´ıvany´ jak v korporátn´ıch identitách, tak i v informaˇcn´ıch systémech. ˚ zeme setkat v Praˇzském me(Napˇr´ıklad jedno z p´ısem, se kterym ´ se muˇ tru.) Pˇrespˇr´ıliˇsné pouˇz´ıván´ı tohoto p´ısma, stejnˇe jako Helvetici v 70. Letech (3M, American Airlines, Toyota. . . ), vede k tomu, zˇ e DIN nen´ı jiˇz tak ˚ ˚ svˇezˇ ´ım“ a neokoukanym ı aˇz neosobnˇe – také kvuli ´ p´ısmem. Nav´ıc pusob´ ” této vlastnosti jsem se rozhodl vyˇradit z vybˇ ´ eru Akzidenz Grotesk. Tato ro˚ dina p´ısma je velice univerzáln´ı, jednotlivé litery sice nepusob´ ı samostatnˇe pˇr´ıliˇs esteticky, avˇsak jen ve prospˇech kompaktn´ıho celku. Bohuˇzel v celé své kráse vynikne aˇz v tuˇcnˇejˇs´ıch rˇ ezech, kde z´ıskává stabilitu a perfektnˇe ˇ ˚ drˇz´ı rˇ a´ dku. Neshledávám ho tedy ideáln´ım k doplnkov ym [3] ´ textum. Moje volba tedy padla na lineárn´ı bezpatkovy´ staticky´ Avenir Next, ro˚ dinu p´ısma vzniklou pˇrepracován´ım puvodn´ ıho Aveniru jiˇz zm´ınˇeného autora Universu Adriana Frutigera. Avenir Next je zaj´ımavou alternati˚ vou napˇr´ıklad k Futuˇre, pusob´ ı ale v´ıce humanisticky. Obsahuje sˇ irokou ˚ otevˇrená kresba je ideáln´ı pro cˇ itelnost z velkych sˇ kálu rˇ ezu, ´ vzdálenost´ı a na cˇ eskych ´ ulic´ıch je témˇerˇ k nezahlédnut´ı – zapsal by se tedy jako nezamˇenitelny´ prvek nového vizuáln´ıho informaˇcn´ıho systému v Brnˇe. Skvˇelou vlastnost´ı je fakt, zˇ e se jedná o statickou rodinu p´ısma, tud´ızˇ ´ caˇr´ı. D´ıky p´ısmena jako U“ a O“ jsou symetrická s osou kolmou na uˇ ” ” tomu jde o perfektn´ıho kandidáta pro tvorbu prefabrikátu˚ pˇri vyrobˇ e pikto´ ˚ Problémem Aveniru Next je podobnost liter I“ (velké i) a l“ (malé gramu. ” ” ˚ ve kterych el), avˇsak pˇr´ıpadu, se v cˇ eském jazyce vyskytuj´ı vedle sebe, ´ je minimum. Tato p´ısmová rodina bohuˇzel neobsahuje rˇ ez pro negativn´ı pouˇzit´ı na prosv´ıcenych ´ materiálech, jako tomu je napˇr´ıklad u p´ısmové ro43

ˇ Í SYST E´ M METRA B RNO ´ Í INFORMA CN 4. V IZU ALN diny londynsk´ eho metra (New Johnston). [5] Aplikaci na tyto materiály se ´ tud´ızˇ mus´ı dbát zvyˇ ´ sená pozornost. [3] 4.2.2

Piktogramová rˇada

Dávno jsou doby, kdy se v hojném poˇctu nasazovaly univerzáln´ı piktogramové rˇ ady na mezinárodn´ı letiˇstˇe a ostatn´ı veˇrejné dopravn´ı sluˇzby. Za zm´ınku stoj´ı napˇr´ıklad piktogramová rˇ ada z roku 1974 od cˇ lenu˚ AIGA (American Institute of Graphic Arts), která je nab´ızena zdarma a kterou je dodnes moˇzno vidˇet napˇr´ıklad v newyorském metru. [23] Snaha sjednotit vˇsechny vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy byla charakteristická pro dobu moderny, ale dnes je trendem vytvárˇ et systémy (a konkrétnˇe ˚ ze daná sluˇzba pˇrizpusobit ˚ piktogramové rˇ ady) vlastn´ı, d´ıky kterym ´ se muˇ okoln´ım podm´ınkám a zvyklostem a potaˇzmo si vytvoˇrit i svoj´ı jedineˇcnou identitu. ˚ Pˇred návrhem piktogramové rˇ ady jsem dukladnˇ e prozkoumal vlastnosti p´ısmového rˇ ezu Avenir Next Demi, ktery´ bude pouˇz´ıván jako rˇ ez primárn´ı. Tento rˇ ez dosahuje vyborn´ eho pomˇeru tuˇcnosti a cˇ itelnosti. Zkou´ ˚ U naprosté vˇetˇsiny bezpatmanym tahu. ´ prvkem byly s´ıly jednotlivych ´ kovych ´ p´ısem, podobnˇe jako zde, jsou horizontáln´ı linie slabˇs´ı neˇz ostatn´ı. Lidské oko je totiˇz pˇri pohybu po rˇ a´ dce vn´ımá silnˇeji. Ale dokonce ani vˇsechny horizontáln´ı tahy nejsou totoˇznˇe silné – pˇri tvorbˇe p´ısma podléhaj´ı ˚ ˚ znaky dusledn ym ı se tak, aby poskytly nejvyˇssˇ´ı ´ korekturám a pˇrizpusobuj´ ˚ ery horizontáln´ıch, vertikáln´ıch a dicˇ itelnost. Stanovil jsem pˇribliˇzné prumˇ ´ agonáln´ıch tahu˚ a tyto jednotky pouˇzil aˇz v dalˇs´ıch fáz´ıch. Udaje jsem volil z verzálek, m´ınusky jsou obecnˇe tenˇc´ı a pro tvorbu prefabrikátu˚ jsem je shledal, aˇz na vyjimky, nevhodnymi (nemaj´ı tak geometrickou kresbu). [19] ´ ´ Jednotlivá p´ısmena a jejich cˇ a´ sti jsem se rozhodl pouˇz´ıt jako prefabrikáty, pokud se horizontáln´ı cˇ i vertikáln´ı linie drobnˇe liˇsily, nahradil jsem ˚ ery. Tento pˇr´ıstup vyˇzaduje jistou je vyˇ stanovenymi prumˇ ´ se zm´ınˇenymi, ´ ´ cˇ istotu vyrazu, nebot’ uˇz jsem omezen zásobou znaku˚ a nejsem schopen j´ıt ´ ˚ Zkomponované prvotn´ı verze piktogramu˚ budu dále do vysokych ´ detailu. ˚ na ruzn ˚ ych podrobovat testum ´ materiálech a dolad’ovat optické vady. Piktogramy jsou motivované znaky, tj. na rozd´ıl od p´ısmen maj´ı urˇcity´ vztah mezi sebou a vˇec´ı, kterou oznaˇcuj´ı. Intuitivnˇe jsou tedy konkrétnˇejˇs´ı, a protoˇze jsem pouˇz´ıval d´ılˇc´ı p´ısmena jako prefabrikáty, musel jsem zvˇetˇsit zobrazovac´ı plochu pro piktogramy. Maximáln´ı velikost piktogramu jsem odvodil ze vˇsech znaku˚ verzálek pˇrekrytych pˇres sebe, tuto plochu jsem ´ dvakrát zvˇetˇsil o zlaty´ rˇ ez, tato heuristicky nabytá plocha je dostateˇcnˇe ˚ velká a zárovenˇ pusob´ ı harmonicky s pouˇzitou velikost´ı p´ısma. [1] 44


˚ Obrázek 4.5: Základn´ı sada prefabrikátu.

Abych dosáhl jednotného stylu, zavedl jsem si pravidla, která jsem pˇri komponován´ı piktogramu˚ dodrˇzoval. Piktogramy mus´ı: •

byt ´ jasné, srozumitelné a cˇ itelné nezávisle na prostˇred´ı a aplikaci;

•

byt ´ vˇsechny na stejném stupni stylizace,

•

byt ´ zkomponovatelné pouze pomoc´ı prefabrikátu˚ a horizontáln´ıch, vertikáln´ıch a diagonáln´ıch cˇ ar;

•

pozbyvat vˇsech zbyteˇcnych ´ ´ detailu˚ a byt ´ jednobarevné;

•

neobsahovat perspektivu.

Protoˇze jsou tyto piktogramy specifické (jsou jednoduˇssˇ´ı, neˇz naprostá ˚ se kterymi ˚ zeme dnes setkat), dovolil jsem si vyvˇetˇsina piktogramu, se muˇ ´ tvoˇrit vlastn´ı metodiku. Tato metodika vycház´ı z tvorby vytvárˇ en´ı p´ısma pro vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy, konkrétnˇe poˇca´ teˇcn´ı fáze, která se snaˇz´ı znaky co nejbl´ızˇ e pˇribl´ızˇ it naˇs´ı mentáln´ı podobˇe, tj. z´ıskat jakousi kostru ˚ Zárovenˇ jsem cˇ a´ steˇcnˇe vycházel z metodiky znaku bez zbyteˇcnych ´ detailu. ˇ docenta Svalbacha:

45


ˇ ri ruzn´ ˚ e piktogramy vychodu, Obrázek 4.6: Ctyˇ od prvn´ı po fináln´ı verzi. ´

˚ které Tvorba piktogramu pˇredpokládá absolvován´ı postupnych ´ kroku, ” se nedaj´ı pˇreházet, natoˇz vynechat: 1.

Volba zadán´ı a sbˇer informac´ı o reálném pˇredmˇetu

2.

Analyza ´

3.

Syntéza tvaru˚ a ploch; konstrukce piktogramu

4.

Typizace; nadsázka

5.

Varianty a vybˇ ´ er definitivn´ı podoby piktogramu“ [1]

Vytvoˇril jsem tedy pomyslny´ most“ mezi metodikami tvorby p´ısma a ” ˚ Koneckoncu˚ p´ısmo i piktogramy jsou znaky, pouze na jiném piktogramu. sémiotickém stupni. [1] Má metodika je intuitivnˇejˇs´ı, protoˇze se snaˇz´ım obraz objektu zjednoduˇsit aˇz na samotnou hranici jasné rozeznatelnosti. Prvn´ım krokem je realizace a analyza ´ mentáln´ı pˇredstavy objektu. Sbˇer informac´ı o reálném objektu je sp´ısˇ e krokem zpˇet do pˇr´ıliˇsné konkrétnosti a pˇristupuje na rˇ adu, aˇz pokud je vysledn y´ piktogram pˇr´ıliˇs obecny´ a ne´ ˚ jasny. ´ Tato mentáln´ı pˇredstava se analyzuje a skládá pomoc´ı prefabrikátu. ˚ zou prob´ıhat ve v´ıce iterac´ıch a muˇ ˚ ze byt Analyza a skládán´ı muˇ ´ ´ i v´ıce ˚ ze kterych vystup u, se nakonec vyb´ırá. Typizace a nadsázka byla prove´ ´ dena jiˇz v prvn´ım kroku – formován´ı mentáln´ı pˇredstavy o objektu. Samozˇrejmˇe pouˇzit´ım vlastn´ı metodiky z´ıskaly piktogramy specifické vlastnosti – napˇr. vypadaj´ı vybornˇ e vedle sebe bez jekéhokoliv ohraniˇcen´ı ´ nebo pozad´ı, témˇerˇ jako kdyby tvoˇrily samostatné slovo. Jednoduchost je ˇ ˇ také pˇredurˇcuje jako vyborn´ e doplnky vizuáln´ı identity a umoˇznuje jejich ´ pouˇz´ıt´ı v rozmanitych aplikac´ıch. Nen´ı divu, podobná rˇ ada piktogramu˚ ´ ´ esˇ nˇe se objevuje i v tiskovinách cˇ i na je nasazena na letiˇsti v Kol´ınˇe a uspˇ webovych ´ stránkách. ˚ pouhym Na druhou stranu velkym ´ problémem je vytvárˇ en´ı zákazu, ´ pˇreˇskrtnut´ım se totiˇz piktogram naruˇs´ı natolik, zˇ e je v mnoha pˇr´ıpadech 46


Obrázek 4.7: Porovnán´ı p´ısmene K“ v rˇ ezu Avenir Next Demi (tmavˇs´ı) ” ´ zen´ı ve spoji tahu. ˚ [19] s variantou bez optického zuˇ

˚ ˚ nerozeznatelny. napˇr´ıklad polopruhledn´ e ´ Mus´ı se tedy zvolit jiny´ zpusob, cˇ ervené pásky apod. Po vytvoˇren´ı prvotn´ı verze piktogramu pˇricházej´ı na rˇ adu optické ko˚ ych rekce. Piktogramy se tisknou v ruzn ´ velikostech a jsou podrobeny detailn´ımu zkoumán´ı. Nˇekteré problémy jsou pˇrenesené z charakteru p´ısma a ˚ jsou rˇ eˇseny odpov´ıdaj´ıc´ım zpusobem. Dalˇs´ı problémy vycházej´ı ze sloˇzitˇejˇs´ı ˚ ze padat“ na stranu nebo se nˇekterá konstrukce, piktogram napˇr´ıklad muˇ ” napojen´ı nejev´ı jako plynulá. ˚ obZnámym ´ problémem je optické zhuˇstˇen´ı v m´ıstˇe spoje sˇ ikmych ´ tahu, jevuj´ıc´ım se napˇr´ıklad u p´ısmen K“ nebo X“. P´ısmo Metron (viz praˇzské ” ” metro) pouˇz´ıvá napˇr´ıklad v m´ıstˇe spoje hluboké zárˇ ezy. Naopak Avenir ´ zen´ı tahu˚ cestou ke spoji. Stejny´ zpusob ˚ Next vol´ı cestu postupného zuˇ jsem ˚ Korekce jsou nejv´ıce znatelné pˇri zmenˇsen´ı vyuˇzil i pˇri korekci piktogramu. piktogramu nebo tisku v n´ızkém rozliˇsen´ı. [19] Po dokonˇcen´ı optickych ´ korekc´ı je nutno vytvoˇrit i piktogramovou rˇ adu pro negativn´ı proveden´ı (tj. svˇetly´ piktogram na tmavém pozad´ı). Svˇetlá cˇ a´ ra se na tmavém pozad´ı jev´ı tuˇcnˇeji, tud´ızˇ je druhá verze piktogramu˚ ´ zenˇejˇs´ı. Tuto hodnotu jsem nalezl experimentálnˇe, porovnáván´ım o 2/13 zuˇ obou verz´ı. ˚ z toho 7 piktogramu˚ Vysledn´ a rˇ ada obsahuje celkem 47 piktogramu, ´ ˚ 8 smˇerovych ˚ ych dopravn´ıch prostˇredku, ´ sˇ ipek a 32 ruzn ´ ostatn´ıch pikto˚ gramu. 47


˚ Vlevo porovnán´ı fináln´ı (tmavˇs´ı) Obrázek 4.8: Optická korekce spoje tahu. a prvotn´ı verze pˇres sebe. Vpravo porovnán´ı vedle sebe pˇri zmenˇsen´ı.

Obrázek 4.9: Vlevo piktogram urˇceny´ pro pozitivn´ı aplikaci. Vpravo negativn´ı verze piktogramu, nejprve na tmavém pozad´ı a posléze v inverzi (ve které je znatelnˇe tenˇc´ı).

48


Obrázek 4.10: Kompletn´ı piktogramová rˇ ada pro pozitivn´ı proveden´ı.

ˇ ast piktogramové rˇ ady pro negativn´ı proveden´ı. Obrázek 4.11: C´

49


Obrázek 4.12: Piktogramy jsou navrˇzeny s ohledem na maximáln´ı cˇ istotu.

4.2.3

Typografie a aplikace

´ celem minimalizace nákladu˚ a standardizace jsem navrhl moduly, ze Za uˇ kterych ´ lze skládat vˇetˇsina jednotlivych ´ prvku˚ aplikace. Takovy´ systém je velice tvarovatelny´ a snadno rozˇsiˇritelny. ´ Základn´ımi kameny jsou dva mo˚ duly, na které jsou tiˇstˇeny, nebo jinym aplikovány informace – ´ zpusobem jeden základn´ı modul a druhy, ´ ktery´ ho rozˇsiˇruje a pˇridává dodateˇcné informace. Vˇsechny rozmˇery jsou odvozeny podle relativn´ı jednotky: stˇredn´ı vyˇ ´ sky p´ısma. Mezi tyto rozmˇery patˇr´ı hlavnˇe odsazen´ı textu od okraju˚ formátu, ˚ samotná velikost piktogramu, ˚ rˇ a´ dkován´ı a piktogramu˚ a ostatn´ıch prvku, ’ tlouˇst ka linek symbolizuj´ıc´ı trasy. Vysledn y´ formát je také závisly´ na veli´ ˚ e velkych kosti p´ısma a lze tak vytvárˇ et napˇr. sadu ruznˇ ´ smˇerovych ´ cedul´ı ˚ e vzdálenosti prohl´ızˇ en´ı. urˇcenych ´ pro ruzn´ ˇ ı dvˇe základn´ı pravidla, která podpoTvorbu celého systému doplnuj´ ruj´ı estetiku a funkˇcnost. Prvn´ım je tzv. pravidlo tˇretin, které rozdˇeluje plo˚ Tyto d´ıly jsou ohodnoceny podle toho, na ktery´ z nich se chu na 9 d´ılu. oko diváka zamˇerˇ´ı nejdˇr´ıve. V západn´ı civilizaci je to horn´ı levá plocha, ˚ zitˇejˇs´ı inv zem´ıch, kde se cˇ te zprava doleva, plocha pravá horn´ı. Nejduleˇ formace by tedy mˇely byt ´ v levém horn´ım rohu. V naˇsem pˇr´ıpadˇe budou nejvyˇ ´ se postavené informace o dopravˇe, pod nimi budou ostatn´ı informace seˇrazeny podle vzdálenosti od c´ıle (napˇr. nejbl´ızˇ e budou WC, tud´ızˇ infor50


Obrázek 4.13: Vysvˇetlen´ı modulového systému, cˇ erveny´ obdéln´ık nalevo od cedule signalizuje vyˇ ´ sku základn´ıho modulu, oranˇzovy´ obdéln´ık rozˇsiˇruj´ıc´ıho.

51


Obrázek 4.14: Vertikáln´ı smˇerové cedule.

mace o WC bude nejvyˇ tud´ızˇ informace ´ se vlevo, nejdále naopak vytah, ´ bude nejn´ızˇ e vpravo atd.) [9] Druhym, cˇ istˇe estetickym ´ ´ pravidlem, je pravidlo optického stˇredu. Opticky´ stˇred nen´ı v matematickém stˇredu formátu, ale troˇsku vyˇ ´ se. Pokud zarovnáváme informace na stˇred, tak za normáln´ıch podm´ınek vˇzdy na ten ˇ ˚ opticky. e zarovnany´ text pusob´ ı neklidnˇe a dojmem, zˇ e padá. [9] ´ Spatnˇ 4.2.4

Barvy

Povrchová doprava v Brnˇe se dnes barevnˇe nese v duchu cˇ ervené korˇ any porátn´ı identity mˇesta Brna. Stejnou barvou jsou na mapách znázornov´ ˚ koncept podzemn´ı dopravy nepoˇc´ıtá se základn´ı bartramvajové linky. Muj vou, nybrˇ ´ z pasaˇze´ ra navád´ı pomoc´ı barev urˇcité trasy. V nadzemn´ı dopravˇe bude pˇrevládat kombinace ve stupn´ıch sˇ edi s novˇe rozliˇsenymi barevnymi ´ ´ linkami tramvaj´ı, v podzemn´ı budou barevné panely podle linky, ve které se pasaˇze´ r nacház´ı. ˚ Barevné odliˇsen´ı je nejbˇezˇ nˇejˇs´ım zpusobem zaveden´ı horizontáln´ı hierarchie. Navádˇet po trase metra budou podsv´ıcené panely v barvˇe trasy s cˇ ernym ´ textem. Informace o dopravˇe nad zem´ı budou na b´ılém podkladu s cˇ ernym ´ p´ısmem – stanice totiˇz ve v´ıce pˇr´ıpadech odbavuj´ı v´ıce linek a ˚ modulárn´ı systém ve v´ıce barvách pusob´ ı zmateˇcnˇe. 52


ˇ ıc´ı sekundárn´ı barevné odliˇsen´ı. Obrázek 4.15: Doplnuj´

Pasaˇze´ r, ktery´ hledá nˇekteré sluˇzby (WC, vytah atp.), bude sledovat ´ sˇ edou barvu s cˇ ernym z metra (kromˇe pouze nouzovych) ´ p´ısmem. Vychody ´ ´ budou oznaˇceny cˇ ernou barvou s b´ılym ´ p´ısmem. Systém obsahuje i dalˇs´ı barevné odliˇsen´ı poplatné dneˇsn´ım zvyklostem – napˇr. oranˇzová barva pro ˇ ıc´ı doˇcasné informace, zˇ lutá pro nebezpeˇc´ı, cˇ erná pro zákazy aj. Doplnuj´ rozliˇsen´ı vˇsak nesm´ı pˇrij´ıt do kolize s hlavn´ı barevnou navigac´ı, je urˇceno hlavnˇe pro nápisy na dveˇr´ıch, lep´ıc´ı sˇ t´ıtky a na provizorn´ı nosiˇce. Projekt Severojiˇzn´ıho kolejového diametru poˇc´ıtá pouze s dvˇema linkami [22], po Brnˇe v souˇcasné dobˇe jezd´ı 13 linek tramvaj´ı. Celkovˇe se tedy ˚ ych dostáváme na 15 ruzn barev, tj. srovnatelné mnoˇzstv´ı s poˇctem linek ´ metra ve velkych ´ metropol´ıch. Povaˇzoval jsem tedy za rozumné, na rozd´ıl od dneˇsn´ı situace, odliˇsit jednotlivé tramvajové i podzemn´ı linky barvami. ´ Vyrazn´ eho zpˇrehlednˇen´ı by tato uprava mˇela dosáhnout hlavnˇe v pˇr´ıpadˇe ´ mapy celého systému. 4.2.5

Schéma

Pasaˇze´ ra pohybuj´ıc´ıho se Brnem bude doprovázet sada schémat. Nejvyˇssˇ´ı m´ısto v hierarchii zab´ırá schéma vˇsech linek tramvaj´ı a podzemn´ıch drah. Potlaˇcen´ım barevnosti tramvaj´ı, popˇr. metra, z´ıskáme mapu pouze pro jeden prostˇredek. Dále kaˇzdá stanice metra (vˇcetnˇe nˇekterych vˇetˇs´ıch sta´ ˚ bude obsahovat topograficky vˇernou nic ostatn´ıch dopravn´ıch prostˇredku) mapu okol´ı, která zobrazuje vychody, pˇrestupy na ostatn´ı linky a nejbliˇzsˇ´ı ´ zaj´ımavé body. Stanice a dopravn´ı prostˇredky budou obsahovat lineárn´ı schémata dané linky s naznaˇcenymi moˇznymi pˇrestupy. ´ ´ Pˇri konstrukci vˇsech tˇechto schémat jsem, stejnˇe jako pˇri konstrukci mo˚ pouˇzil mˇr´ızˇ ku koresponduj´ıc´ı se stˇredn´ı vyˇ dulu, ´ skou p´ısmene, do které jsem zanásˇ el reprezentace linek a popisy stanic. Barvy tras jsou voleny tak, aby vedle sebe nesplyvaly, jako p´ısmo je pouˇzit vyhradnˇ e Avenir Next, ty´ ´ 53


Obrázek 4.16: Vyˇ ´ rez z mapy kompletn´ıho systému.

´ caˇr´ı je vˇzdy horizontálnˇe pografie nepˇricház´ı do kolize s ostatn´ımi prvky a uˇ (uˇzivatel nemus´ı pˇri cˇ ten´ı natácˇ et hlavu). Také jsem se snaˇzil omezit kˇr´ızˇ en´ı linek na naprosté minimum. Lineárn´ı schémata jsou pak derivátem celkové mapy. Pˇrestupy jsou naznaˇceny vedle názvu stanice, a to cˇ ´ıslem linky v barevném kruhu. Pokud se na linku pˇripojuje linka dalˇs´ı, která kop´ıruje stejné stanice, uvád´ı se jako m´ısto pˇrestupu pouze m´ısto prvn´ıho setkán´ı. 4.2.6

Znaˇcen´ı

Pro snadnou a srozumitelnou integraci do celé mˇestské hromadné dopravy jsem jako nejlepˇs´ı rˇ eˇsen´ı znaˇcky povaˇzoval pouˇzit´ı daného piktogramu doˇ ıc´ım textem ( metro“, tram“ atd.) pravn´ıho prostˇredku s vhodnym ´ doplnuj´ ” ” To vˇse aplikované na vyˇ ´ se navrˇzeném modulu. ˇ Pouˇz´ıván´ı modulu˚ znaˇcnˇe usnadnuje celkovou tvorbu a poskytuje dostateˇcné variace (od krátkych ´ informaˇcn´ıch sdˇelen´ı po komplexn´ı smˇerová sdˇelen´ı), kterymi lze snadno doc´ılit kyˇ ´ ´ zené vertikáln´ı hierarchie. Podrobné pokyny pro skládán´ı a pouˇz´ıván´ı tˇechto modulu˚ popisuje graficky´ manuál.

54


Obrázek 4.17: Jednotlivé prvky schématu striktnˇe obkresluj´ı mˇr´ızˇ ku odvozenou od stˇredn´ı vyˇ ´ sky p´ısma.

Obrázek 4.18: Kompletn´ı schéma metra a tramvaj´ı.

55


Obrázek 4.19: Schéma samotného metra.

Obrázek 4.20: Lineárn´ı schéma urˇcené pro pouˇzit´ı uvnitˇr soupravy metra.

Obrázek 4.21: Lineárn´ı schéma urˇcené pro stanici metra.

56


Obrázek 4.22: Topograficky pˇresnˇejˇs´ı mapa nejbliˇzsˇ´ıho okol´ı stanice.

57


Obrázek 4.23: Vertikáln´ı informaˇcn´ı cedule s lineárn´ım schématem, urˇcená na stanice tramvaj´ı. 58

Kapitola 5

Závˇer Kvalitn´ı vizuáln´ı informaˇcn´ı systém a jeho cˇ a´ sti, procház´ı, jako je tomu i u softwaru, svym ´ zˇ ivotn´ım cyklem. V prvn´ı rˇ adˇe jde o vylad’ován´ı chyb, které se nahromad´ı hned pˇri prvn´ım spuˇstˇen´ı. Chyb, které byly opomenuty nebo na které se nedalo pˇripravit. V mnoha pˇr´ıpadech je potˇreba pˇridat nové prvky, at’ uˇz se jedná o piktogramy, nosiˇce informac´ı apod. Nˇekdy je ˇ ı v donutnost´ı obmˇenit prvky staré, protoˇze v ostrém provozu nenaplnuj´ stateˇcném rozsahu pˇredpokládanou funkcionalitu. ˚ ehu cˇ asu se vizuáln´ı informaˇcn´ı systém zajede“, ale doplnov´ ˇ an´ı V prubˇ ” neustává, je nutno pˇridávat nové linky cˇ i stanice a upravovat ty staré. Na ´ ˇ an´ı a vylepˇsován´ı tolik, zˇ e se stane konci zˇ ivotn´ıho cyklu je uprav, doplnov´ nejvyhodnˇ ejˇs´ım cely´ systém navrhnout znovu. ´ ˚ navrˇzeny´ informaˇcn´ı systém nen´ı rozhodnˇe kompletn´ım. Chyb´ı mu Muj mnoho – webové stránky, navigaˇcn´ı aplikace pro chytré mobiln´ı telefony, návrhy elektronickych informaˇcn´ıch tabul´ı, návrhy plakátu˚ dopravn´ı au´ tority. . . Cely´ systém by potˇreboval i uspokojivé rozˇs´ırˇ en´ı map pro noˇcn´ı, autobusové a tramvajové linky. Technická stránka aplikace také chyb´ı, pro tu je nutné nalézt to nejefektivnˇejˇs´ı a co moˇzná nejlevnˇejˇs´ı rˇ eˇsen´ı. Volba materiálu˚ a nasv´ıcen´ı podléhá ˚ ych dlouhému testován´ı za ruzn podm´ınek, a tud´ızˇ by tato cˇ a´ st vyraznˇ e ´ ´ pˇrevyˇsovala rozsah bakalárˇ ské práce. Jde tedy sp´ısˇ e o jakysi ´ koncept, ze kterého by jednou mohl vyvstat funkˇcn´ı vizuáln´ı informaˇcn´ı systém. V teoretické cˇ a´ sti jsem popsal funkce, kvality a prvky vizuáln´ıch in˚ Pomoc´ı teoretického základu jsem posléze hodnotil formaˇcn´ıch systému. newyorské, londynsk´ e a praˇzské metro. ´ Vystupem praktické cˇ a´ sti mé práce je graficky´ manuál, kodifikuj´ıc´ı jed´ notlivé prvky a poskytuj´ıc´ı postupy, jak systém rozˇsiˇrovat. Manuál obsa˚ vytvoˇrenou na bázi p´ısma huje také mnou vytvoˇrenou rˇ adu piktogramu, Avenir Next, systém modulárn´ıho znaˇcen´ı a soubor map.

59

Literatura ˇ [1] Svalbach, V.: Vizuáln´ı informaˇcn´ı systémy. [pˇrednásˇ ka] Brno: MU, 2010. ˇ [2] Svalbach, V.: Typografie. [pˇrednásˇ ka] Brno: MU, 2010. [3] Uebele, A.: Signage systems & information graphics: A professional sourcebook. London: Thames & Hudson, 2007. 335 s. ISBN 978-050051-379-8. [4] Berger, C. M.: Wayfinding — Designing and Implementing Graphic Navigational Systems. Mies: RotoVision SA, 2009. 176 s. ISBN 978-288893-057-0. [5] Transport for London: Design standards. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http://www.tfl.gov.uk/corporate/media/12523.aspx [6] mta.info. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http://www.mta.info [7] Dopravn´ı podnik mˇesta Brna, a. s. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http://www.dpmb.cz/ [8] Dopravn´ı podnik hlavn´ıho mˇesta Prahy. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http://www.dpp.cz/ [9] Ambrose, G.; Harris, P.: Layout: Velky´ pruvodce ˚ grafickou upravou. ´ Brno: Computer Press, a.s., 2009. 192 s. ISBN 978-80-251-2165-8 ˇ Graficky´ design informaˇcn´ıch systému˚ podzemn´ıch drah. [10] Holiˇc, S.: [bakalárˇ ská práce, online, cit. 2012-16-5] Zl´ın: Univerzita Tomásˇ e Bati ve Zl´ınˇe, 2008. Dostupné na http://bit.ly/tuDc9v [11] Vignelli, M.: Vignelli Associates. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http://www.vignelli.com

[12] Porchez, F. J.: Métro type. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http://stbride.org/friends/conference/hiddentypography/ parisine.html

60

´ Eˇ R 5. Z AV [13] Shaw, P.: Helvetica and the New York City Subway System. Cambridge: The MIT Press, 2011. 144 s. ISBN 978-0-262-01548-6 ˇ 42 (zima [14] Blaˇzek, F.: Hledán´ı cesty s Ralfem Herrmannem. Typo, C. ˚ cnˇe. s. 22-30. 2010) Praha: Svˇet tisku, spol. s.r.o., 2010. Vycház´ı pulroˇ ˇ 8 (duben 2004) Praha: [15] Blaˇzek, F.; Zelenka, P.: Praˇzské metro. Typo, C. Svˇet tisku, spol. s.r.o., 2004. Vycházelo jedenkrát za dva mˇes´ıce. s. 2-11. ˇ 8 (duben 2004) Praha: Svˇet tisku, [16] Záruba, A.: Mind the Gap. Typo, C. spol. s.r.o., 2004. Vycházelo jedenkrát za dva mˇes´ıce. s. 18-23. ˇ 8 (duben 2004) [17] Zelenka, P.: Pˇr´ıbˇeh mapy londynsk´ eho metra. Typo, C. ´ Praha: Svˇet tisku, spol. s.r.o., 2004. Vycházelo jedenkrát za dva mˇes´ıce. s. 24-33. ˇ 8 (duben 2004) Praha: [18] Howes, J.: Johnston Sans – souvislosti. Typo, C. Svˇet tisku, spol. s.r.o., 2004. Vycházelo jedenkrát za dva mˇes´ıce. s. 3441. [19] CHENG, K.: Designing type. New Haven: Yale University Press, 2005. 232 s. ISBN 978-0-300-11150-7 [20] Herrmann, R.: Designing the ultimate wayfinding typeface. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http://www.typo.cz/ novy-design-prazskeho-metra-1/

[21] Blaˇzek, F.: Novy´ design praˇzského metra I. [online, cit. 201216-5] Dostupné na http://opentype.info/blog/2009/09/02/ designing-the-ultimate-wayfinding-typeface/

[22] Statutárn´ı mˇesto Brno Severojiˇzn´ı tramvajovy´ diametr. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http://www2.brno.cz/index.php?nav01= 112&nav02=97&nav03=1509

[23] AIGA Symbol signs. [online, cit. 2012-16-5] Dostupné na http:// www.aiga.org/symbol-signs/

61

Pˇr´ıloha Pˇriloˇzené CD obsahuje: •

tuto práci, graficky´ manuál a naskenované optické korekce ve formátu pdf,

•

˚ schémat a znaˇcen´ı ve formátu ai, zdrojové soubory piktogramu,

•

´ celem analyzy. poˇr´ızené fotografie Brna za uˇ ´

62

012345

Recommend Documents