}w !"#$%&'()+,-./012345
M ASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY
N´avrh a ovˇerˇen´ı dom´enovˇe specifick´eho modelu internetov´eho obchodu ´ D IPLOMOV A´ PR ACE
Jiˇr´ı Dosoudil
Brno, jaro 2012
Prohl´asˇ en´ı ˚ Prohlaˇsuji, zˇ e tato diplomov´a pr´ace je mym ım autorskym ´ puvodn´ ´ d´ılem, kter´e jsem vypracoval samostatnˇe. Vˇsechny zdroje, prameny a literaturu, kter´e jsem pˇri vypracov´an´ı pouˇz´ıval nebo z nich cˇ erpal, v pr´aci rˇ a´ dnˇe cituji ´ s uveden´ım upln´ eho odkazu na pˇr´ısluˇsny´ zdroj.
ˇ acˇ ek Vedouc´ı pr´ace: RNDr. Jaroslav Z´ ii
Podˇekov´an´ı ˇ acˇ kovi za metodick´e pokyny a rady, Dˇekuji vedouc´ımu RNDr. Jaroslavu Z´ kter´e mi dopomohly k vypracov´an´ı t´eto diplomov´e pr´ace a RNDr. Pavlu ˚ Minaˇr´ıkovi za pomoc s pˇrekon´an´ım jejich problematickych ´ momentu.
iii
Kl´ıcˇ ov´a slova internetovy´ obchod, srovn´avaˇc zboˇz´ı, B2B, XML, HTML, datov´e modelov´an´ı, HIT
iv
Shrnut´ı Pr´ace se ve sv´e prvn´ı cˇ a´ sti zabyv´ ´ a problematikou internetov´eho obchodov´an´ı, analyzuje souˇcasny´ stav jeho prezentace a distribuce. Pomoc´ı obecnˇe zamˇerˇ en´eho E-R modelu nab´ıdky internetovych obchodu˚ ´ pˇredstavuje obecny´ pohled na dom´enu a tento d´ale vyuˇz´ıv´a k n´avrhu ˚ Pouˇzitelnost tohoto syst´emu pro srovn´an´ı nab´ıdky internetovych ´ obchodu. ˇ ´ syst´emu, ktery´ je zamˇeren na co nejobecnˇejˇsı vyuˇzit´ı, je ovˇerˇ ena v z´avˇereˇcn´e cˇ a´ sti pr´ace pomoc´ı programu, ktery´ je na modelu postaven, implementov´an a otestov´an.
v
Obsah 1 2
3
4
5
´ Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Struktura pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Metody internetov´e prezentace a distribuce zboˇz´ı . . . . . . . 2.1 Prezentace a distribuce zboˇz´ı v B2C vztaz´ıch . . . . . . . . 2.2 Prezentace a distribuce zboˇz´ı v B2B vztaz´ıch . . . . . . . . 2.2.1 Elektronick´a vymˇ ´ ena dat . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 XML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Datov´e zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.4 Webov´e sluˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.5 Internetov´a trˇziˇstˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Souˇcasny´ stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Internetov´e vyhled´avaˇce . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Internetov´e katalogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.3 N´akupn´ı port´aly a srovn´avaˇce . . . . . . . . . . . . 2.4 Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obecny´ model nab´ıdky internetov´eho obchodu . . . . . . . . . 3.1 Konceptu´aln´ı model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Entitn´ı a deskriptivn´ı sorty . . . . . . . . . . . . . . 3.1.2 E-R model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Logicky´ model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3 Fyzicky´ model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´avrh syst´emu pro srovn´an´ı nab´ıdek internetovych ´ obchodu˚ 4.1 Existuj´ıc´ı sluˇzby srovn´av´an´ı zboˇz´ı . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Google N´akupy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.2 Zbozi.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.3 Heureka.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.4 Ostatn´ı sluˇzby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.5 Shrnut´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Poˇzadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 ER model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Datovy´ XML zdroj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ovˇerˇen´ı modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3 4 5 5 7 8 10 11 13 14 15 15 16 17 20 21 22 22 24 28 29 32 32 32 33 34 34 35 35 36 39 42 1
5.1 5.2
6
N´avrh fyzick´eho modelu a jeho aplikace Aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Uˇzivatelsky´ pˇr´ıstup . . . . . . . 5.2.2 Lokalizaˇcn´ı podpora . . . . . . . 5.2.3 Hierarchick´a kategorizace zboˇz´ı 5.2.4 Srovn´avac´ı sluˇzba . . . . . . . . 5.3 Uk´azka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Z´avˇer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Vyhledov´ a rozˇs´ırˇ en´ı . . . . . . . . . . . ´ 6.2 Z´avˇer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
42 43 43 44 45 45 46 47 47 48
2
Kapitola 1
´ Uvod Masivn´ı rozˇsiˇrov´an´ı internetu, kter´e doprov´azelo pˇrelom minul´eho tis´ıcilet´ı ˚ a pokraˇcuje po cel´em svˇetˇe i dnes, ovlivnilo nebyval mnoho ´ ym ´ zpusobem oblast´ı kaˇzdodenn´ıho zˇ ivota. Obchodnictv´ı, kter´emu se vˇenuje tato pr´ace, ˚ s rychlym pˇredstavuje jeden z nejl´epe pozorovatelnych pˇr´ıkladu: ´ ´ a sta˚ biln´ım rozvojem uˇz´ıv´an´ı internetu pˇr´ımo souvis´ı i zmˇena zaˇzit´eho zpusobu nakupov´an´ı, jehoˇz virtu´aln´ı podoba (e-commerce) se ve spoleˇcnosti st´av´a st´ale obl´ıbenˇejˇs´ı. Jestliˇze v roce 2007 byla ve 32 zem´ıch svˇeta m´ıra pronik´an´ı internetu do spoleˇcnosti vyˇssˇ´ı neˇz 50%, v roce 2011 jiˇz bylo takovych ´ zem´ı 58 (internetworldstats.com); dle ITU (itu.int) pˇripadaly v roce 1997 mezi stovkou obyvatel svˇeta na uˇzivatele internetu 2%, zat´ımco o deset ˚ let pozdˇeji to jiˇz bylo 22% (ve vyspˇelych zem´ıch 11%–62%). Z n´arustu ´ t´eto celosvˇetov´e m´ıry na 30,8% v roce 2010 se zd´a byt ´ tento trend st´ale pokraˇcuj´ıc´ım. Podobnˇe tak, jako st´ale obl´ıbenˇejˇs´ı se ukazuje byt ´ i online obˇ chodov´an´ı, kter´e rozvoj internetu umoˇznuje. Mezi lety 2009 a 2010 vzrostl celkovy´ poˇcet online objedn´avek zboˇz´ı v Evropˇe o 18% a v n´asleduj´ıc´ıch letech je oˇcek´av´an dalˇs´ı podobnˇe rychly´ vyvoj, takˇze pro rok 2015 je ´ ˚ poˇctu online z´akazn´ıku˚ v evropskych odhadov´an n´arust zem´ıch ze 157 ´ ˚ ˚ zeme tak´e pozorovat, zˇ e na 205 milionu[1]. Z odkazovanych statistik muˇ ´ ˚ nen´ı nejm´enˇe v Evropˇe zpusoben ˚ tento n´arust pouze pronik´an´ım internetu do spoleˇcnosti: kromˇe celkov´eho poˇctu lid´ı s pˇr´ıstupem k online ˚ nakupov´an´ı m´a vzrustaj´ ıc´ı tendenci i obl´ıbenost t´eto cˇ innosti mezi nimi (oproti 54% v roce 2009 je pro rok 2015 tato hodnota odhadov´ana na 68%). ´ ˚ zity´ trend, ktery´ je Zejm´ena tento posledn´ı udaj poukazuje na duleˇ ˚ zit´e reflektovat. N´arust ˚ celkov´eho v oblasti internetov´eho obchodov´an´ı duleˇ poˇctu nakupuj´ıc´ıch jiˇz nen´ı d´ale nesen st´ale stejnou c´ılovou skupinou, kter´a se pouze poˇcetnˇe rozˇsiˇruje: navyˇsov´an je tak´e jej´ım rozˇsiˇrov´an´ım (ˇci sp´ısˇ e ˚ jejich rozˇsiˇrov´an´ım) co do vymezen´ı, at’ uˇz se tak dˇeje v dusledku mˇen´ıc´ıho ˚ se spoleˇcensk´eho pˇr´ıstupu zpusoben´ eho pokrokem v moˇznostech informaˇcn´ıch technologi´ı, novych ´ marketingovych ´ strategi´ıch cˇ i pˇrirozen´eho 3
´ VOD 1. U 1 . V t´ spoleˇcensk´eho vyvoje eto situaci pak pˇrich´az´ı potˇreba st´ale vˇetˇs´ı ´ ˚ diverzifikace zpusobu prezentace zboˇz´ı, jeho kategorizace a jemnˇejˇs´ıho zamˇerˇ ov´an´ı na jednotliv´e z´akaznick´e skupiny. Uv´azˇ ´ıme-li, zˇ e zvyˇsuj´ıc´ı se obl´ıbenost nakupov´an´ı prostˇrednictv´ım internetu znamen´a v praxi vyˇssˇ´ı popt´avku, kter´a se v trˇzn´ı spoleˇcnosti mus´ı nutnˇe odrazit v rozˇsiˇrov´an´ı ´ nab´ıdky, stoj´ı internetov´e obchodnictv´ı pˇred vyznamn ym st´ale ´ ´ ukolem: se zvyˇsuj´ıc´ı se rozmanitosti sortimentu poskytovat st´ale specifiˇctˇejˇs´ı ˚ zpusoby jeho prezentace. V dobˇe globalizace a vˇseobecn´eho propojov´an´ı ´ pak nen´ı sporu o tom, zˇ e takovyto pˇredstavuje ve sv´em rozsahu ´ ukol kromˇe n´aroˇcnych marketingovych n´aroku˚ tak´e netrivi´aln´ı n´aroky tech´ ´ nick´e.
Na z´akladˇe t´eto skuteˇcnosti vid´ıme, zˇ e t´ema zobecnitelnosti datovych ´ modelu˚ internetov´eho ochodnictv´ı a vyplyvaj´ ´ ıc´ı diskuze o moˇznostech automatizace je t´ematem ryze aktu´aln´ım. Je pˇritom zˇrejm´e, zˇ e se v praxi nejedn´a o oblast zcela novou – vzhledem ke stabilitˇe rozvoje internetu a sluˇzeb internetov´eho obchodov´an´ı lze pˇredpokl´adat, zˇ e provozovatel´e se v n´ı jiˇz delˇs´ı dobu pohybuj´ı. Snahou t´eto pr´ace je tedy vhled do tohoto pr´avˇe prob´ıhaj´ıc´ıho a nikdy nekonˇc´ıc´ıho procesu, ktery´ m´a za c´ıl pˇrispˇet k teoretick´emu uchopen´ı konceptu internetov´eho obchodu a na jeho z´akladˇe pak tak´e pˇredstavit konkr´etn´ı moˇznosti, jak na nov´e poˇzadavky jeho uˇzivatelu˚ reagovat zase o nˇeco flexibilnˇeji a rychleji.
1.1
Struktura pr´ace
Vlastn´ı text pr´ace zaˇc´ınaj´ıc´ı druhou kapitolou uv´ad´ı cˇ ten´arˇ e do oblasti internetov´eho obchodov´an´ı, struˇcnˇe popisuje jeho souˇcasnou podobu ˚ s durazem na vymˇ ´ enu podnikovych ´ dat a na z´akladˇe analyzy ´ souˇcasn´eho stavu pˇredkl´ad´a n´avrh metody pro komplexn´ı zpracov´av´an´ı nab´ıdky ˚ N´asleduj´ıc´ı kapitola vytv´arˇ´ı k tomuto uˇ ´ celu internetovych obchodu. ´ za pomoc´ı HIT metodiky obecny´ E-R model internetov´eho obchodu, ktery´ je d´ale vyuˇzit ve cˇ tvrt´e kapitole navrhuj´ıc´ı syst´em pro srovn´an´ı ˚ P´at´a kapitola ovˇerˇ uje prostˇrednictv´ım nab´ıdky internetovych obchodu. ´ speci´alnˇe vyvinut´eho programu zˇ ivotaschopnost obou navrˇzenych ´ modelu˚ z pˇredch´azej´ıc´ıch cˇ a´ st´ı a v sˇ est´e, z´avˇereˇcn´e kapitole jsou zhodnoceny dosaˇzen´e vysledky pr´ace a navrˇzeny nˇekter´e n´amˇety k jej´ımu rozˇs´ırˇ en´ı. ´
˚ ych 1. O trendech a specifik´ach pˇr´ıstupu ruzn ´ soci´aln´ıch skupin k online obchodov´an´ı viz ˚ napˇr. pruzkum L. Zhou a kol.[2]
4
Kapitola 2
Metody internetov´e prezentace a distribuce zboˇz´ı ´ K vytyˇ optimalizace internetov´eho obchodov´an´ı pˇristoup´ıme ´ cen´emu ukolu z vnˇejˇsku: shrneme st´avaj´ıc´ı metody prezentace a distribuce zboˇz´ı, aby˚ chom jim pak v dalˇs´ıch kapitol´ach pˇrizpusobili obecny´ model internetov´eho obchodu a syst´emu pro srovn´an´ı zboˇz´ı. K t´eto cˇ innosti si nejprve vymez´ıme segment, kterym ´ se budeme v r´amci internetov´eho obchodnictv´ı zabyvat. ´ Obecnˇe je moˇzn´e dˇelit cˇ innost internetov´eho obchodnictv´ı z v´ıce ´ castn´ıky, hledisek. My si z nich vybereme krit´erium vztahu˚ mezi uˇ nebot’ n´am umoˇzn´ı nejl´epe charakterizovat skupinu zboˇz´ı naˇseho z´ajmu, v t´ematice internetov´eho obchodov´an´ı pravdˇepodobnˇe tu nejintuitivnˇejˇs´ı: produkty bˇezˇ nˇe distribuovan´e obchodn´ı spoleˇcnost´ı smˇerem ke koncov´emu z´akazn´ıkovi. Sem patˇr´ı zejm´ena produkty dostupn´e z interne˚ kter´e je objednavateln´e prostˇrednictv´ım tovych ´ vyhledavaˇcu˚ a srovnavaˇcu, ˚ webovych e-shop u fyzickou nebo pr´avnickou osobou. To je prvn´ı oblast ´ naˇseho z´ajmu; v souladu se zavedenym ´ n´azvoslov´ım pro ni budeme uˇz´ıvat oznaˇcen´ı B2C, tj. Business to customer. Vedle n´ı budeme reflektovat tak´e produkty spadaj´ıc´ı do kategorie B2B (Business to business), kter´a oznaˇcuje vztahy mezi obchodn´ımi spoleˇcnostmi bez zahrnut´ı koncov´eho uˇzivatele. N´avaznosti naˇs´ı analyzy na dalˇs´ı skupiny vztahu˚ (B2G, B2E, C2C ) jsou ´ volnˇejˇs´ı a prim´arnˇe se na nˇe nebudeme zamˇerˇ ovat.1
2.1
Prezentace a distribuce zboˇz´ı v B2C vztaz´ıch
˚ Vyˇ sv´e ´ se shrnut´e charakteristiky obou odvˇetv´ı proˇsly ve zpusobech ˚ e dlouhym realizace ruznˇ Vˇenujme nejprve pozornost ´ a cˇ lenitym ´ vyvojem. ´ B2C: zde je typickym ´ z´astupcem asi nejzn´amˇejˇs´ı a nejrozˇs´ırˇ enˇejˇs´ı koncept ˚ elektronick´eho obchodov´an´ı vubec, klasicky´ internetovy´ obchod v podobˇe ´ castn´ıky ob1. Dalˇs´ı moˇzn´a dˇelen´ı internetov´eho obchodnictv´ı, skupiny vztahu˚ mezi uˇ chodov´an´ı i jejich vz´ajemn´e z´avislosti viz napˇr. v pˇr´ıpadov´e studii o elektronick´em obchodov´an´ı.[3]
5
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I webov´e str´anky. Jeho prvn´ı statick´e verze spjat´e pˇredevˇs´ım s prvn´ı polovinou devades´atych ´ let dvac´at´eho stolet´ı (napˇr. dell.com, amazon.com cˇ i ebay.com z let 1994-95) brzy vystˇr´ıdaly dynamick´e podoby obchodu˚ zaloˇzen´e na rychle se rozˇsiˇruj´ıc´ıch relaˇcnˇe datab´azovych ´ technologi´ıch[4], kterymi bylo pˇrekon´ano a postupnˇe nahrazeno statick´e uchov´av´an´ı ´ ˚ ych produktu˚ v ruzn textovych cˇ i tabulkovych procesorech a jinych ´ ´ ´ ´ lok´alnˇe um´ıstˇenych souborech. Model typick´e datab´azov´e architektury ´ ˚ zeme rˇ´ıci, zˇ e tento velky´ webov´e prezentace pˇredstavuje obr´azek 2.1. Muˇ trend pˇretrval a jeho zmˇena nen´ı ani v dohledn´e budoucnosti: hlavn´ı vyhodou nasazen´ı relaˇcnˇe datab´azovych syst´emu˚ je kromˇe spolehlivosti, ´ ´ ˚ a vykonnosti sˇ k´alovatelnosti, dostupnym tak´e nez´avislost da´ n´astrojum ´ tov´e vrstvy na prezentaˇcn´ı a dobr´a propojitelnost s okoln´ımi obchody[5]. Zejm´ena posledn´ı vlastnost pˇredstavuje pro internetov´e obchodnictv´ı velky´ technicky´ potenci´al k rozvinut´ı B2B aktivit. Pozn´amka o dominuj´ıc´ım postaven´ı webov´eho internetov´eho obchodu ˚ pro poskytovan´e vyhody v oblasti B2C vztahu, zaloˇzen´em na relaˇcnˇe ´ datab´azovych technologi´ıch, ukazuje na podstatny´ rys dneˇsn´ıho interne´ tov´eho obchodnictv´ı: zat´ımco prezentace zboˇz´ı koncov´emu uˇzivateli je jiˇz v´ıcem´enˇe velmi typizovan´a cˇ innost, od kter´e jsou z´akazn´ıkem oˇcek´av´any zaˇzit´e standardy a techniky (vzhled webov´e str´anky, jej´ı cˇ lenˇen´ı, n´azvoslov´ı apod.) a jako takov´a je prov´adˇena v´ıce cˇ i m´enˇe individu´alnˇe koncovym ´ ˚ tedy distributorem, to podstatn´e“ a se odv´ıj´ı ma rovinˇe B2B vztahu, ” ´ na urovni pohybu zboˇz´ı mezi koncovymi B2C distributory. N´asleduj´ıc´ı ´ ˚ cˇ a´ st t´eto kapitoly bude vˇenov´ana jim a budou v n´ı diskutov´any zpusoby, kterymi je moˇzn´e je realizovat. ´
6
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I
Obr´azek 2.1: Uk´azka webu zaloˇzen´eho na datab´azov´e architektuˇre. Prezentovan´a data zde pˇredstavuj´ı samostatny´ zdroj (datov´a b´aze), ze kter´eho je d´ale generov´ana jejich dokumentov´a podoba (typicky XHTML) tvoˇr´ıc´ı spoleˇcnˇe se vzhledovymi styly (CSS) webovou str´anku. U typick´eho ob´ ˚ zeme pˇredpokl´adat jeˇstˇe n´astroj CMS (Content Management Syschodu muˇ tem, syst´em pro spr´avu webu), ktery´ slouˇz´ı k administraci obsahu datov´e b´aze. U tohoto i dalˇs´ıch obr´azku˚ budeme pouˇz´ıvat cˇ ervenou barvu ˇ ıc´ı z´apis dat do c´ılov´e entity a zelenou pro sˇ ipky pro sˇ ipky zn´azornuj´ ˇ ıc´ı smˇer naˇc´ıt´an´ı. zn´azornuj´
2.2
Prezentace a distribuce zboˇz´ı v B2B vztaz´ıch
Potencion´al souˇcasnych ´ internetovych ´ obchodu˚ pro B2B typ aktivit vych´az´ı z form´aln´ı uchopitelnosti datab´azov´eho relaˇcn´ıho kalkulu, na kter´em je typicky´ internetovy´ obchod vystavˇen – v praxi to znamen´a pˇredevˇs´ım ˚ jako je pˇrenos moˇznost automatizace z´akladn´ıch podnikovych procesu, ´ produktovych ´ nab´ıdek, synchronizace jejich obsahu˚ nebo obecnˇe migrace dat, at’ uˇz jednor´azovˇe mezi dvˇema cˇ i v´ıcef´azovˇe mezi v´ıce obchodn´ımi partnery. Vzhledem k tomu, zˇ e trend propojov´an´ı nejen samotnych in´ ˚ ymi ternetovych obchodu˚ mezi sebou, ale tak´e s ruzn ekonomickymi cˇ i ´ ´ ´ 7
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I informaˇcn´ımi syst´emy a srovn´avaˇci se zd´a dnes byt ´ velmi rozˇs´ırˇ eny´ 2 , zamˇerˇ´ıme se na ni zejm´ena pˇri n´avrhu srovn´avac´ıho syst´emu ve cˇ tvrt´e kapitole. Pˇristupme proto nyn´ı k teoretick´emu rozpracov´an´ı oblasti datov´eho propojov´an´ı, tzv. syst´emov´e integrace. Jedn´ım z prostˇredku˚ jej´ıho teoretick´eho uchopen´ı je elektronick´a vymˇ ´ ena dat. 2.2.1 Elektronick´a vymˇ ´ ena dat Elektronickou vymˇ ´ enu dat (Electronic Data Interchange, EDI ) je moˇzn´e ˚ definovat jako zpusob komunikace mezi dvˇema nez´avislymi subjekty, pˇri ´ ” kter´e doch´az´ı k vymˇ ´ enˇe standardn´ıch strukturovanych ´ obchodn´ıch a jinych ´ dokumentu˚ elektronickou formou.“[6]. Technicky se jedn´a o skupinu ˚ kter´e stanovuj´ı proces vymˇ nadn´arodn´ıch standardu, ´ eny informac´ı a dokumentu˚ tak, aby pˇri nˇem doch´azelo k co nejmenˇs´ı lidsk´e interakci, anebo byl v ide´aln´ım stavu byla plnˇe automatizovan´a. Jejich implementaˇcn´ı ˇ nez´avislost umoˇznuje, aby byly pouˇz´ıv´any prostˇrednictv´ım jak Internetu, tak priv´atn´ıch s´ıt´ı – pˇrestoˇze druh´a varianta pˇredpokl´ad´a s´ıt’ s pˇridanou hodnotou (Value-Added Network, VAN ), k jej´ımu nahrazen´ı Internetem a jeho technologiemi FTP, SMTP a HTTP doposud plnˇe nedoˇslo. Historicky zasahuje vyvoj EDI standardu˚ jiˇz do sˇ edes´atych let, kdy ´ ´ ˚ byly vyuˇz´ıv´any pˇrev´azˇ nˇe v automobilov´em prumyslu, postupnˇe se vˇsak ´ ˇ Pro kaˇzd´e odvˇetv´ı jejich vyuˇzit´ı rozˇs´ırˇ ilo na dneˇsn´ı mezioborovou urove n. ˚ e vz´ajemnˇe nekompatibiln´ı standardy, nejdˇr´ıve postupnˇe vznikaly ruzn´ ˚ napˇr. ODETTE v automobilov´em prumyslu nebo SWIFT v bankovnictv´ı, ´ pozdˇejˇs´ı snahy o sjednocen´ı oborovych ve vznik ´ standardu˚ vˇsak vyustily spoleˇcn´e normy EDIFACT (v severoamerick´em prostˇred´ı tak´e ANSI X12). V jej´ım r´amci pak vznikaj´ı konkr´etn´ı aplikaˇcn´ı normy pro jednotliv´a odvˇetv´ı. Pro oblasti obchodu se spotˇrebn´ım zboˇz´ım je touto aplikaˇcn´ı normou syst´em EANCOM. Pˇrestoˇze specializovan´e s´ıtˇe s pˇridanou hodnotou, kter´e, jak jiˇz bylo zm´ınˇeno, st´ale existuj´ı, mezi obchodn´ımi partnery vyuˇz´ıvaj´ıc´ı ke stan˚ zeme pozorovat jako obl´ıbeny´ dardizovan´e EDI komunikaci Internet muˇ ˇ implementaˇcn´ı jazyk XML. Ten umoˇznuje kromˇe samotn´eho pˇrenosu ˚ zpr´av ve form´atu EDIFACT tak´e jejich snadnou pˇrizpusobitelnost. Typicky´ ˚ ˚ ze byt zpusob propojen´ı EDI a XML muˇ ´ pops´an takto[7]:
2. Mezi mnohymi dalˇs´ımi je propojen´ı s internetovymi obchody souˇca´ st´ı ekonomickych ´ ´ ´ ´ celu pˇr´ımy, syst´emu˚ POHODA nebo QI, syst´em MONEY S3 nab´ız´ı k tomuto uˇ ´ obecnˇe pouˇzitelny´ n´astroj; podobnˇe jsou na cˇ esk´em trhu dohledateln´e cˇ etn´e nab´ıdky proveden´ı syst´emov´e integrace.
8
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I •
XML jako pˇrenosovy´ form´at
•
XSL jako prezentaˇcn´ı form´at
•
XML/EDI jako form´at pro konverzi do/z EDIFACTu
•
XML/EDI jako form´at proch´azej´ıc´ı webem (t.j., schopny´ vyuˇz´ıt standardu TCP/IP a protokolu HTTP)
Obl´ıbenym ´ rˇ eˇsen´ım pro nasazen´ı EDI je zapojen´ı tˇret´ı strany, poskytovatele, ktery´ je s obˇema komunikanty propojen prostˇrednictv´ım internetu. V takov´em pˇr´ıpadˇe poskytovatel zajiˇst’uje, aby byly kaˇzd´e z komunikuj´ıc´ıch stran pˇr´ıchoz´ı zpr´avy pˇrekl´ad´any do form´atu odpov´ıdaj´ıc´ıho j´ı pouˇz´ıvan´e technologii. Tento model pˇredstavuje obr´azek 2.2 za pouˇzit´ı XML. Zm´ınkou o jazyku XML se dost´av´ame k dalˇs´ımu t´ematu, jeho pozici v datov´e komunikaci mezi obchodn´ımi partnery obecnˇe, nebot’ jeho pouˇzitelnost r´amec standardizovan´e EDI komunikace vyznamnˇ e ´ pˇresahuje.
Obr´azek 2.2: Komunikace ve standardu EDI prostˇredkovan´a poskytovatelem za pouˇzit´ı XML. Zdroj: [8].
9
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I 2.2.2 XML Extensible Markup Language (XML, rozˇsiˇritelny´ znaˇckovac´ı jazyk ) je ˇ obecny´ meta-jazyk, ktery´ umoˇznuje vytv´arˇ en´ı konkr´etn´ıch znaˇckovac´ıch ˚ e uˇ ´ cely a typy dat. Jedn´a se o aplikaci starˇs´ıho jazyka SGML jazyku˚ pro ruzn´ (ekvivalentn´ı normˇe ISO 8879), ktery´ se rozˇs´ırˇ il bˇehem osmdes´atych ´ let; v druh´e polovinˇe devades´atych ´ let vznikla tato jeho modifikace na z´akladˇe zkuˇsenost´ı z´ıskanych ´ z nasazen´ı SGML na internetu. Jej´ı masivn´ı uˇz´ıv´an´ı zaˇcalo po roce 1998, kdy se stala doporuˇcovanou ze strany World Wide Web Consorcia (W3C). Z SGML pˇreb´ır´a XML kromˇe dalˇs´ıho logick´eho cˇ lenˇen´ı tak´e oddˇelen´ı datov´e cˇ a´ sti od specifikaˇcn´ı, kter´a urˇcuje datov´e cˇ a´ sti strukturu a obsah. Je-li tato specifikaˇcn´ı cˇ a´ st k XML souboru pˇriloˇzena, je to ve zvl´asˇ tn´ım ˚ ze obsadokumentu zvan´em Document Type Definition (DTD ), ktery´ muˇ hovat tak´e definice pouˇz´ıvanych znaˇcek. D´ıky n´ı pak lze ovˇerˇ it validitu ´ datov´e cˇ a´ sti. Novˇejˇs´ı podobou DTD jsou tzv. sch´emata, oznaˇcovan´a tak´e ˚ jako XSD (XML Schema Definition), kter´a jsou oproti sv´emu pˇredchudci ˇ ı tak´e jemnˇejˇs´ı popis rozˇs´ırˇ ena o bohaty´ syst´em datovych ´ typu˚ a umoˇznuj´ logick´e struktury dokumentu. Aˇckoliv ze strany W3C byl jako n´astupce DTD pˇredstaven pr´avˇe jazyk XSD, existuj´ı i dalˇs´ı sch´ematick´e jazyky, jako napˇr. RELAX NG, Schematron, Examplotron aj.3 ˚ existuje nˇekolik Pˇrestoˇze samotn´e XML nijak neurˇcuje vzhled prvku, ˚ kter´e jejich zobrazen´ı definuje. Takovym ˚ stylovych jazyku, souborum ´ ´ pravidel nebo pˇr´ıkazu˚ se rˇ´ık´a styly. Vyuˇz´ıt je moˇzn´e bud’ tzv. kask´adov´e styly (CSS ), nebo pro XML speci´alnˇe vytvoˇreny´ stylopis XSL (eXtensible Stylesheet Language). K pˇrevodu dat a jejich stylopisu slouˇz´ı transformace XSLT (eXtensible Stylesheet Language Transformations), kter´a vytv´arˇ´ı form´at s nˇejakou formou grafick´e reprezentace dat (napˇr. HTML, PDF, popˇr. prosty´ text). Vztah vˇsech zm´ınˇenych komponent vyjadˇruje ´ obr. 2.3 demonstraˇcnˇe na vystupu ve form´atu HTML. ´ ˚ Puvodn´ ı XML 1.0 z roku 1998 dnes existuje v p´at´e revizi, aktu´aln´ı verz´ı je vˇsak 1.1 z roku 2006. Hlavn´ı zmˇenu v n´ı pˇredstavuje rozsah povolenych ´ znaku˚ z tabulky UNICODE, kter´a je v nov´e verze povolena v cel´em sv´em ˚ rozsahu, pouze s vyjimkou speci´aln´ıch rˇ´ıd´ıc´ıch znaku[10]. ´ Uˇzit´ı XML je velmi sˇ irok´e – podobnˇe jako SGML je urˇceno pˇredevˇs´ım ˚ pouˇz´ıv´a pro vymˇ ´ enu dat mezi aplikacemi a pro publikov´an´ı dokumentu, ˚ ych se vˇsak tak´e napˇr. pro serializaci dat nebo popis ruzn ´ datovych ´ struktur, jako jsou webov´e sluˇzby, nˇekter´e datov´e form´aty (napˇr. SVG nebo SMIL) cˇ i datov´e zdroje. Kl´ıcˇ ovou pˇrednost´ı XML je pro B2B komunikaci 3. Pro bliˇzsˇ´ı popis a porovn´an´ı jmenovanych ´ jazyku˚ viz [9].
10
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I
Obr´azek 2.3: Vztah XML a souvisej´ıc´ıch dokumentu˚ demonstrovany´ na HTML vystupu. ´ kromˇe sˇ k´alovatelnosti4 tak´e prezentaˇcn´ı nez´avislost na platformˇe nebo softwarov´em n´astroji, at’ uˇz editoru, textov´em cˇ i tabulkov´em procesoru nebo informaˇcn´ım syst´emu a snadn´a prov´azatelnost s relaˇcnˇe datab´azovymi ´ ˚ syst´emy5 . Z tˇechto i dalˇs´ıch duvod u˚ 6 , kter´e z XML dˇelaj´ı velmi vhodny´ B2B komunikaˇcn´ı prostˇredek, byv´ ´ a v internetov´em obchodnictv´ı s oblibou vyuˇz´ıv´an ke generov´an´ı webovych ´ map obchodu˚ a zejm´ena pak datovych ´ zdroju˚ popisuj´ıc´ıch jejich sortiment. ´ celum ˚ Pˇrestoˇze XML je k tˇemto uˇ ve srovn´an´ı s EDI levnˇejˇs´ı ´ a v´ıce uˇzıvan´a varianta, nezd´a se, zˇ e by ji v dohledn´e budoucnosti mˇela plnˇe nahradit, ale sp´ısˇ e, zˇ e se obˇe technologie stanou komplement´arn´ımi[13][11]. 2.2.3 Datov´e zdroje ˚ Vˇenujme nyn´ı pozornost datovym zdrojum jako prostˇredku datov´e ´ vymˇ ´ eny v B2B vztaz´ıch. O datovych ´ zdroj´ıch v kontextu datov´e vymˇ ´ eny mluv´ıme, m´ame-li na mysli souborovou prezentaci kolekce dat s pevnˇe ´ cely jsme zm´ınili danou strukturou. Obl´ıbenost technologie XML pro tyto uˇ jiˇz vyˇ ´ se – nejm´enˇe v cˇ esk´em prostˇred´ı je jej´ı vyuˇzit´ı pro automatizovanou ˚ 4. Pˇribude-li novy´ partner, hostuj´ıc´ı spoleˇcnost nemus´ı vubec pˇrij´ıt do kontaktu se ” syst´emem t´eto nov´e spoleˇcnosti. Nutn´e pouze je, aby se tato nov´a spoleˇcnost rˇ´ıdila protokolem (XML slovn´ıkem)“[11] 5. Ke zprostˇredkovan´ı datovych toku˚ mezi SQL a XML byv´ ´ ´ a cˇ asto pouˇz´ıv´an jeˇstˇe tˇret´ı jazyk, existuj´ı vˇsak napˇr. i moˇznosti pˇr´ım´eho pˇrevodu mezi nimi za pomoc´ı SQL, viz [12] 6. Argumenty pro nasazen´ı XML v online obchodov´an´ı z hlediska prodejce i odbˇeratele shrnuj´ı napˇr. Kamthan a Pai [11]
11
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I mezipodnikovou vymˇ ´ enu dat jiˇz nepsanym ´ standardem. ˚ zeme rozdˇelit na dvˇe Pˇrenosy dat pomoc´ı XML datovych zdroju˚ muˇ ´ z´akladn´ı skupiny: standardizovan´e a nestandardizovan´e, resp. standardizovan´e ad hoc. Prvn´ı skupinu tvoˇr´ı zdroje generovan´e podle pˇredem smluven´eho standardu, odv´ıj´ıc´ıho se vˇetˇsinou od typu cˇ innosti: tak odpov´ıd´a napˇr. elektronick´emu obchodnictv´ı standard xCBL (Common Business Library), ktery´ z technick´eho hlediska tvoˇr´ı kolekce XML a DTD specifikac´ı. Do druh´e skupiny pak intuitivnˇe spadaj´ı vˇsechny ostatn´ı typy da˚ kter´e se neˇr´ıd´ı nˇejakym tovych ´ pˇrenosu, ´ ofici´alnˇe zastˇreˇsenym ´ standardem. ˚ zeme vidˇet, zˇ e tento pˇr´ıstup je zcela dominuj´ıc´ı nejm´enˇe na cˇ esk´em inMuˇ ˚ e ternetu: n´ahradu za existuj´ıc´ı standard tvoˇr´ı v takovych ´ pˇr´ıpadech ruznˇ ˚ kter´e ud´av´a prakticky kaˇzdy´ form´aln´ı popisy struktury datovych ´ zdroju, poskytovatel srovnavac´ıch cˇ i katalogovych ´ sluˇzeb. Nedostatkem t´eto situace je fakt, zˇ e tyto ad hoc standardy jsou, at’ uˇz v´ıce cˇ i m´enˇe, navz´ajem nekompatibiln´ı. ´ celem zjednoduˇsen´ı zpracov´an´ı XML datovych Za uˇ zdroju˚ v oblasti ´ internetov´eho obchodnictv´ı jiˇz bylo vyvinuto tak´e nˇekolik softwarovych ´ ˚ kter´e zajiˇst’uj´ı prubˇ ˚ eh celych frameworku, z´akladn´ıch transakc´ı – ´ z mnohych ´ jmenujme napˇr. cXML nebo BizTalk7 . Dalˇs´ı vyznamnou cˇ innost´ı, ke kter´e jsou XML datov´e zdroje cˇ asto ´ vyuˇz´ıv´any, je tzv. online syndikace. Jedn´a se o opˇetovn´e zas´ıl´an´ı dat standardizovanym ´ form´atem datov´eho zdroje, nejˇcastˇeji pr´avˇe XML souboru ˚ (z puvodn´ ı anglick´e terminologie se jiˇz i v cˇ esk´em prostˇred´ı uˇz´ıv´a oznaˇcen´ı feed ), ktery´ je pˇr´ıjemcem prezentov´an za pomoc´ı tzv. cˇ teˇcky nebo agregaˇcn´ıho webu. Pˇrestoˇze pravdˇepodobnˇeji nejtypiˇctˇejˇs´ı zastoupen´ı t´eto cˇ innosti pˇredstavuje zas´ıl´an´ı novinek ze zpravodajskych serveru˚ cˇ i ´ ´ vyznamnˇ diskuzn´ıch for, e je online syndikace vyuˇz´ıv´ana pr´avˇe v in´ ternetov´em obchodnictv´ı, kde slouˇz´ı k distribuci obsahu, napˇr. pˇrenosu nab´ızenych produktu˚ a jejich charakteristik. Znaˇcnou vyhodou tohoto ´ ´ ˚ rˇ eˇsen´ı je flexibilita, d´ıky kter´e je napˇr. moˇzn´e pˇrizpusobovat na z´akladˇe ˚ nejˇcastˇeji vyhled´avanych kl´ıcˇ ovych slov odbˇer sortimentu nebo zpusob ´ ´ jeho prezentace.[14] Mezi nejzn´amnˇejˇs´ı standardy v oblasti sd´ılen´ı dat prostˇrednictv´ım XML 1.0 patˇr´ı standard RSS (Really Simple Syndication) ˚ a na nˇej navazuj´ıc´ı ATOM, ktery´ sv´eho pˇredchudce doplnil o specifikaci ˚ ych modelu pˇred´avan´eho obsahu, podporu ruzn form´atu˚ data a jazyku˚ ´ ˚ a poskytl modularitu pouˇzitych ´ syntaktickych ´ prvku.
7. Pro shrnut´ı a srovn´an´ı z´akladn´ıch frameworku˚ viz [13]
12
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I 2.2.4 Webov´e sluˇzby Popsan´e metody B2B komunikace je vˇsak moˇzn´e provozovat tak´e v r´amci obecnˇejˇs´ıho konceptu, tzv. webov´e sluˇzby. Jedn´a se o softwarovy´ syst´em, ˇ ktery´ na z´akladˇe webov´eho rozhran´ı umoˇznuje pˇr´ıstup k aplikaˇcn´ım funkcionalit´am bez z´avislost´ı na jejich platform´ach (prog. jazyk, CPU, OS). N´avrh syst´emu webovych sluˇzeb poˇc´ıt´a se tˇremi komponentami ´ – zˇ adatelem o sluˇzbu, jej´ım poskytovatelem a zprostˇredkovatelem, kteˇr´ı spolu komunikuj´ı pomoc´ı komunikaˇcn´ıch protokolu˚ konsorcia W3C. Vlastn´ı cˇ innost aplikac´ı zajiˇst’uje technologie pro vzd´alen´e vol´an´ı procedur (RPC, Remote Procedure Call ). ´ Toto rozˇclenˇen´ı je moˇzn´e popsat i pomoc´ı urovn´ ı cˇ i vrtstev: objevovac´ı (discovery), popisuj´ıc´ı (description) a obalovou (packaging). Objevovac´ı vrstvˇe odpov´ıd´a z pˇredchoz´ıho vyˇ ´ ctu komponent zprostˇredkovatel sluˇzby s vyuˇz´ıt´ım protokolu UDDI (The Universal Description, Discovery and ˇ ˚ jednoduˇse a dynaIntegration), ktery´ umoˇznuje aplikac´ım a uˇzivatelum ” micky vyhled´avat webov´e sluˇzby na internetu“ a obsahuje tak´e mecha” ˚ ych nismy, jak prov´adˇet operace nad registry v ruzn ´ kontextech“[15]. T´ım jsou zajiˇstˇeny pˇredpoklady k vlastn´ımu vyuˇzit´ı webov´e sluˇzby. ˇ Zadateli a poskytovateli sluˇzby, resp. komunikaci mezi nimi, odpov´ıdaj´ı vrstvy popisuj´ıc´ı a obalov´a. Popisuj´ıc´ı vrstva ud´av´a z´akladn´ı technick´e informace o sluˇzbˇe (jak ji kontaktovat, spoutˇet, pˇred´avat j´ı data, jak´e ´ pˇrenosov´e, kodovac´ ı cˇ i s´ıt’ov´e protokoly pouˇz´ıvat), k cˇ emuˇz je zde vyuˇzity´ protokol WSDL (Web Service Description Language) popisuj´ıc´ı s´ıt’ov´e sluˇzby jako sadu koncovych ´ bodu˚ komunikuj´ıc´ıch mezi sebou bud’ pomoc´ı dokumentu˚ nebo procedur. Vlastn´ı pˇrenos dat je prov´adˇen v transportn´ım form´atu zaloˇzen´em na XML. Procesu pˇrevodu dat do transportn´ıho form´atu se rˇ´ık´a marshalling nebo serialization a je realizov´an pomoc´ı SOAP (Simple Object Access Protocol ), ktery´ je obecnym na ´ protokolem pro vymˇ ´ enu zpr´av zaloˇzenych ´ ’ XML pˇres s´ıt , hlavnˇe pomoc´ı HTTP. Situaci n´azornˇe pˇredstavuje obr´azek 2.4. Pˇrestoˇze samotny´ koncept webovych sluˇzeb je navrˇzeny´ pro sc´en´arˇ ´ A2A (Application to Application), zejm´ena v oblasti B2B je vyuˇz´ıv´an ´ castnˇenych i k v´ıcen´asobnym vazb´am, kde spolu komunikuje v´ıce zuˇ ´ ´ stran (aplikac´ı). V oblasti internetov´eho obchodnictv´ı zaˇc´ınaj´ı webov´e sluˇzby zast´avat z´akladn´ı operace, jejichˇz implementaci si dˇr´ıve prov´adˇel typicky kaˇzdy´ internetovy´ obchod zvl´asˇ t’. Jedn´a se zejm´ena o finanˇcn´ı transakce, kter´e mohou naˇc´ıtat informace od v´ıce oddˇelenych ´ poskytova13
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I
Obr´azek 2.4: Architektura webov´e sluˇzby. Zdroj: [16] ˚ pˇrihlaˇsov´an´ı do vzd´alenych telu, ´ syst´emu˚ anebo komponentu virtu´aln´ıho n´akupn´ıho koˇs´ıku, kter´a je jiˇz dlouholetou a tradiˇcn´ı souˇca´ st´ı internetov´eho obchodov´an´ı. Prostˇrednictv´ım webovych ´ sluˇzeb je moˇzn´e prov´adˇet ’ ´ i pˇrenosy bin´arn´ıch dat, at uˇz pomoc´ı zakodovan ych ´ sekc´ı XML souboru, nebo pomoc´ı pˇr´ıloh, kter´e je k nim moˇzn´e pˇripojovat. Pˇrestoˇze webov´e sluˇzby pˇredstavuj´ı pro internetov´e obchodnictv´ı a obecnˇe B2B komunikaci velkou pˇr´ıleˇzitost, stoj´ı pˇred nimi tak´e mnoh´e ´ ukoly. Z povahy z´akladn´ı architektury webovych ´ sluˇzeb typu klient-server vyplyv´ ´ a potˇreba vyˇssˇ´ı abstrakce sluˇzby zejm´ena pro moˇznosti snaˇzsˇ´ıho managementu distribuovanych ´ transakc´ı a jejich lepˇs´ı bezpeˇcnost. Mnoh´e z tˇechto probl´emu˚ se snaˇz´ı rˇ eˇsit nov´a generace webovych ´ sluˇzeb zaloˇzen´a na technologii servisnˇe orientovan´e architektury, SOA.[17] 2.2.5 Internetov´a trˇziˇstˇe ˇ Na z´avˇer t´eto sekce zminme alesponˇ jeˇstˇe jednu aktivitu, kter´a r´amec B2B vztahu˚ dobˇre charakterizuje – tzv. internetov´a trˇziˇstˇe. Ta pˇredstavuj´ı ˚ prostˇredkuje obchodn´ı interakce, virtu´aln´ı trˇzn´ı prostor, ktery´ podnikum ale nab´ız´ı jim tak´e dalˇs´ı sluˇzby, jako jsou informaˇcn´ı port´aly, on-line e-katalogy, automatizovan´e zˇ a´ dosti o nab´ıdky/reference, aukce, aj. [18]. Obecnˇe je moˇzn´e identifikovat tˇri generace B2B trˇziˇst’:[19] •
prvn´ı generace, pro kterou jsou charakteristick´e sluˇzby on-line katalogu a informaˇcn´ıho port´alu
•
druh´a generace rozˇsiˇruje sluˇzby pˇredch´azej´ıc´ı o moˇznosti auto” matizovat zˇ a´ dosti o nab´ıdky“, budovat a provozovat priv´atn´ı s´ıtˇe ” pro elektronick´e zprostˇredkov´an´ı obchodu a vymˇ ´ enu informac´ı“ 14
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I
•
a aukˇcn´ı syst´emy“ ” st´avaj´ıc´ı, tˇret´ı generace pak pˇredch´azej´ıc´ı zachov´av´a sluˇzby pˇredch´azej´ıc´ıch dvou a rozˇsiˇruje je o clearing a vypoˇra´ d´an´ı“, ” ˚ management dodavatelskych kontinu´aln´ı obchodov´an´ı“, ´ rˇ etˇezcu“, ” ” komunikaˇcn´ı centr´alu“ a webov´e sluˇzby s pˇridanou hodnotou“ ” ”
˚ vlastn´ı rozvoj internetovych Podobnˇe jako u internetovych ´ obchodu, ´ trˇziˇst’ je spjat s prvn´ı polovinou devades´atych ´ let, pˇriˇcemˇz pomyslny´ zlaty´ vˇek jejich rozvoje pˇredstavuje druh´a polovina dek´ady. Pˇrestoˇze celkovy´ objem ˚ B2B obchodov´an´ı dnes B2C aktivity vyznamnˇ e pˇrevyˇsuje, puvodn´ ı nekri´ ticky optimistick´a oˇcek´av´an´ı z devades´atych ´ let se vˇsak obecnˇe nenaplnila ˚ ´ esˇ nych a mnoho puvodnˇ e uspˇ ´ trˇziˇst’ selhala. I pˇresto je vˇsak v t´eto oblasti dnes moˇzn´e zaznemenat rozvoj.[20]
2.3
Souˇcasny´ stav
Jak jiˇz bylo uvedeno vyˇ ´ se, kl´ıcˇ ovou oblast pohybu dat a jejich strukturov´an´ı pˇredstavuje v internetov´em obchodnictv´ı B2B komunikace, ke kter´e je zejm´ena v tuzemsk´em prostˇred´ı vyuˇz´ıv´ana technologie online syndikace prostˇrednictv´ım jazyka XML. Zm´ınili jsme tak´e, zˇ e tato syndikace prob´ıh´a t´emˇerˇ vyhradnˇ e prostˇrednictv´ım nestandardizovanych form´atu˚ ´ ´ ˚ resp. standardizovanych ´ cel XML dokumentu, jednor´azovˇe pro tento uˇ ´ mezi dodavatelem a odbˇeratelem. Pˇristupme nyn´ı k jeˇstˇe bliˇzsˇ´ımu pohledu ˚ na zpusoby souˇcasn´e distribuce zboˇz´ı a pod´ıvejme se na konkr´etn´ı metody, kter´e jsou na z´akladˇe uvedenych technologi´ı vyuˇz´ıv´any v souˇcasnosti. ´ Budeme si pˇritom vˇs´ımat i nˇekterych ´ teoretickych ´ pˇr´ıstupu˚ spjatych ´ s jed˚ notlivymi metodami, zejm´ena zpusob u˚ kategorizace, kter´e budeme analy´ zovat v n´asledn´e diskuzi. 2.3.1 Internetov´e vyhled´avaˇce ˚ Z´akladn´ım zpusobem distribuce nab´ıdky internetovych ´ obchodu˚ je sd´ılen´ı odkazu˚ v internetovych vyhled´avaˇc´ıch. Protoˇze internetov´e vyhled´av´an´ı ´ je technologi´ı, kter´a nespad´a pˇr´ımo do naˇseho z´ajmov´eho pole, zm´ın´ıme jen takov´e jej´ı technick´e aspekty, kter´e n´am ji pomohou zaˇradit do sˇ irˇs´ıho teoretick´eho r´amce distribuce dat. Pˇrestoˇze internetov´e vyhled´avaˇce samotn´a data v prav´em slova smyslu d´ale nepˇred´avaj´ı (sp´ısˇ e prostˇredkuj´ı jejich danou prezentaˇcn´ı podobu, tj. jejich webovou podobu v jazyce HTML), doch´az´ı i zde, i kdyˇz z hlediska uˇzivatele skrytˇe, k procesu vymˇ ´ eny informac´ı s pevnˇe stanovenymi ´ 15
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I pravidly a cˇ a´ steˇcnˇe tak´e strukturou komunikaˇcn´ıho form´atu. Konkr´etnˇe se tento proces nazyv´ zdro´ a indexace a doch´az´ı pˇri nˇem k analyze ´ ´ jov´eho kodu internetov´e str´anky, ktery´ vyhled´avaˇc zav´ad´ı do datab´aze – nejˇcastˇejˇs´ı postup je extrakce vˇsech slov, vypoˇcten´ı jejich v´ahy a korelace s adresou str´anky[21]. Pr´avˇe rozezn´av´an´ı v´ahy u jednotlivych slov in´ ˇ ternetov´e str´anky umoˇznuje vyhled´avaˇci str´anku pˇriˇradit k dan´e oblasti vyhled´av´an´ı (z´ajmu). Odtud pak vyplyv´ ´ a provozovateli moˇznost zaˇrazen´ı sv´eho sortimentu do j´ım zvolenych kategori´ı: totiˇz vloˇzen´ım z´astupnych ´ ´ kl´ıcˇ ovych slov pro danou kategorii na m´ısta webov´e str´anky obchodu ´ s nejvyˇssˇ´ı oˇcek´avanou v´ahou. Jak je vˇsak zˇrejm´e, toto zaˇrazen´ı je pouze r´amcov´e a jeho pˇresn´a podoba z´avis´ı na vyhodocen´ı vyhled´avaˇcem. Hlavn´ım vyhled´avac´ım principem je pro internetov´e vyhled´avaˇce bl´ızkost kl´ıcˇ ovych ´ slov jednotlivych ´ str´anek dom´eny. 2.3.2 Internetov´e katalogy Kategorizace jednak znaˇcnˇe explicitnˇejˇs´ı, jednak hierarchick´e, lze ˚ Z´akladn´ı odliˇsnost tˇechto dos´ahnout v r´amci tzv. internetovych ´ katalogu. online syst´emu˚ pro sd´ılen´ı odkazu˚ od vyhled´avaˇcu˚ spoˇc´ıv´a totiˇz pr´avˇe ˚ ve zpusobu logick´eho cˇ lenˇen´ı cel´eho syst´emu. Kategorizaˇcn´ım kl´ıcˇ em u internetovych ´ katalogu˚ nejsou kl´ıcˇ ov´a slova kaˇzd´e zvl´asˇ tn´ı str´anky, ale explicitnˇe pˇriˇrazen´e textov´e sˇ t´ıtky popisuj´ıc´ı kategorie a podkategorie, do nichˇz spad´a obsah cˇ i t´ematika cel´e webov´e dom´eny. Tak´e zaˇrazov´an´ı prob´ıh´a do internetov´eho katalogu odliˇsnym ´ ˚ zpusobem: zat´ımco internetovy´ vyhled´avaˇc v kr´atk´e dobˇe najde a zaindexuje d´ıky opakovan´emu proch´azen´ı internetu (tzv. crawlingu) str´anku dan´e dom´eny automaticky (staˇc´ı, existuje-li na ni z jak´ekoliv jiˇz zaindexovan´e str´anky alesponˇ jeden odkaz), do internetovych ´ katalogu˚ pˇrid´av´a vlastn´ık svoji dom´enu s´am. Tuto n´aslednˇe nezaˇrazuje do st´avaj´ıc´ı hierarchie kategori´ı stroj pomoc´ı algoritmu, ale v r´amci snahy o zajiˇstˇen´ı kvality obsahu fyzick´a osoba administr´atora na stranˇe provozovatele katalogu. ˚ Posledn´ı z vyznamnˇ ejˇs´ıch odliˇsnost´ı obou syst´emu˚ je zpusob rˇ azen´ı od´ ˚ Oproti vyhled´avaˇcum, ˚ kazu. kter´e vyhodnocuj´ı poˇrad´ı vysledk u˚ pro dany´ ´ dotaz na z´akladˇe pevnˇe danych algoritmu˚ pro odhad kvality (pˇrestoˇze ´ ˚ a m´ıra moˇznost´ı komerˇcn´ıho zviditelnˇen´ı vybranych i zde existuje ruzn´ ´ ˚ pro internetov´e poloˇzek prostˇrednictv´ım tzv. sponzorovanych odkazu), ´ katalogy je takov´e komerˇcnˇe zaloˇzen´e rˇ azen´ı standardn´ı. O pozice v internetovych kataloz´ıch tak prob´ıhaj´ı napˇr. i draˇzby zn´am´e jako bidding ´ for position.
16
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I Mezi nejvyznamnˇ ejˇs´ı internetov´e katalogy patˇr´ı DMOZ (tak´e Open Di´ rectory Project, ODP ), ktery´ je zaloˇzen na nekomerˇcn´ım principu dobro˚ z komerˇcn´ıch katalogu˚ muˇ ˚ zeme uv´est napˇr. voln´e spolupr´ace editoru; Yahoo! Directory. Obsahy tˇechto i dalˇs´ıch internetovych ´ katalogu˚ jsou do˚ opaˇcnˇe to vˇsak, z duvod ˚ stupn´e z vyhled´avaˇcu, u˚ popsanych vyˇ ´ ´ se, neplat´ı. Hlavn´ım vyhled´avac´ım principem je tak pro internetov´e katalogy t´ematick´a bl´ızkost pˇriˇrazen´e kategorie. 2.3.3 N´akupn´ı port´aly a srovn´avaˇce ˚ Pˇridrˇz´ıme-li se v dˇelen´ı B2B datovych pohybu˚ krit´eria zpusobu katego´ rizace, dalˇs´ım vyznamn ym ´ ´ typem agreg´atoru obchodn´ıch dat jsou n´akupn´ı ´ port´aly a s nimi uzce souvisej´ıc´ı srovn´avaˇce zboˇz´ı. V nejobecnˇejˇs´ım pojet´ı ˚ ymi pˇredstavuje n´akupn´ı port´al rozhran´ı mezi nakupuj´ıc´ım a ruzn doda´ vateli, prezentuje jednotnou formou jejich obchodn´ı nab´ıdku a prostˇredkuje nakupuj´ıc´ımu moˇznost tuto nab´ıdku objedn´avat. Z uˇzivatelsk´eho hlediska se typicky jedn´a o webovou dom´enu, kter´a prostˇrednictv´ım hypertex˚ tovych odkazu˚ smˇerˇ uje na produktov´e str´anky jednotlivych dodavatelu. ´ ´ Jedn´a se tedy o jak´asi agregaˇcn´ı centra, v r´amci kterych ´ je moˇzn´e pˇrehlednˇe a na jednom m´ıstˇe proch´azet dostupnou nab´ıdku na online trhu cˇ i jeho segˇ mentu. Internetovy´ srovn´avaˇc pak tuto funkcionalitu intuitivnˇe doplnuje ˚ ych o moˇznosti ruzn nab´ıdkami stejn´e nebo ´ srovn´av´an´ı mezi jednotlivymi ´ ˚ podobn´e kategorie produktu. N´akupn´ı port´aly a srovn´avaˇce jsou velmi vyznamn ym ´ ´ prvkem interne´ esˇ n´e provozov´an´ı pˇredstavuj´ı jiˇz jakysi tov´eho obchodnictv´ı a pro jeho uspˇ ´ nepsany´ standard – budeme se jimi zabyvat i d´ale pˇri n´avrhu obecnˇejˇs´ıho ´ ˚ ktery´ z konceptu syst´emu pro srovn´av´an´ı nab´ıdek internetovych ´ obchodu, srovnavaˇce vych´az´ı a d´ale jej co do moˇznost´ı nasazen´ı rozˇsiˇruje. Z toho ˚ duvodu nyn´ı pˇribl´ızˇ ´ıme princip jejich fungov´an´ı. Budeme-li tedy v d´ale mluvit o vztaz´ıch mezi internetovym ´ obchodem a n´akupn´ım port´alem, budeme m´ıt pˇritom na pamˇeti, zˇ e uveden´e se tyk´ ´ a tak´e internetovych ´ ˚ srovn´avaˇcu. Z´akladn´ı odliˇsnost´ı n´akupn´ıch port´alu˚ od v pˇredchoz´ıch odstavc´ıch disku˚ ˚ tovanych distribuce dat a zpusob ´ online vyhledavaˇcu˚ a katalogu˚ je zpusob jejich uchov´av´an´ı. N´akupn´ı port´aly totiˇz z´ıskan´a data pouze nepˇred´avaj´ı ˚ d´ale v jejich puvodn´ ı podobˇe, ale zpracov´avaj´ı je a n´aslednˇe ukl´adaj´ı do vlastn´ı datov´e b´aze, odkud je v r´amci jednotn´eho datov´eho modelu produktu˚ prezentuj´ı na webov´e dom´enˇe. Z hlediska toku dat zde doch´az´ı k du˚ coˇz plicitn´ımu ukl´ad´an´ı tˇechtyˇ ´ z dat na stranˇe dvou obchodn´ıch partneru, 17
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I
ˇ ıc´ı komunikaci mezi internetovym Obr´azek 2.5: Diagram zn´azornuj´ ´ obchodem a n´akupn´ım port´alem (srovn´avaˇcem). Sekce reprezentuj´ıc´ı internetovy´ ˚ e formy uˇzivatelskych obchod a n´akupn´ı port´al lze jeˇstˇe doplnit o ruzn´ ´ rozhran´ı pro administraci obsahu datovych ´ b´az´ı (CMS). je moˇzn´e pˇrev´est na model hlavn´ı a vedlejˇs´ı pamˇeti (datov´a b´aze internetov´eho obchodu a n´akupn´ıho port´alu), mezi kterymi je nutn´e jednostrannˇe ´ udrˇzovat koherenci. Situaci ilustruje obr´azek 2.5. Popsany´ probl´em zn´ame z oblasti cacheov´an´ı, cˇ a´ steˇcnˇe souvis´ı napˇr. modely pouˇz´ıvanymi v mikroprocesorovych syst´emech8 , metodami we´ ´ bov´e komunikace mezi klientem a serverem prostˇrednictv´ım protokolu HTTP[23] a dalˇs´ıch. Model uˇz´ıvaj´ıc´ı cache pamˇeti jako doˇcasn´eho obrazu hlavn´ı pamˇeti pˇr´ıstupn´eho komunikuj´ıc´ı stranˇe a koncepty rˇ eˇsen´ı z nˇej vyplyvaj´ ´ ıc´ı, ktery´ bychom aplikovali na trojici nakupuj´ıc´ı, internetovy´ ob´ cely chod a jako cache pamˇet’ n´akupn´ı port´al, vˇsak nen´ı vhodn´e pro naˇse uˇ pouˇz´ıt, protoˇze dostupn´a rˇ eˇsen´ı pro tento model poˇc´ıtaj´ı se snadnym, ´ nebo alesponˇ nepˇr´ıliˇs n´aroˇcnym ´ srovn´av´an´ım odpov´ıdaj´ıc´ıch cˇ a´ st´ı obou pamˇet´ı, ˇ 8. Srov. s write-trough, write-back, zneplatnovac´ ımi nebo aktualizaˇcn´ımi strategiemi; v´ıce viz napˇr. [22]
18
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I kter´e by umoˇznilo flexibiln´ı selekci novych cˇ i pozmˇenˇenych dat. Tento ´ ´ pˇredpoklad vyznamnˇ e poruˇsuje fakt, zˇ e prezentace obchodu i port´alu jsou ´ zpracov´any v odliˇsnˇe strukturovanych HTML form´atech a komunikace ´ mus´ı byt datovymi zdroji. Ty byvaj´ ´ mezi prostˇredkov´ana generovanymi ´ ´ ´ ı nav´ıc tvoˇreny daty jak textov´eho, tak multimedi´aln´ıho charakteru, a vzhledem k rozs´ahlosti souˇcasnych ´ internetovych ´ obchodu˚ mnohdy tak´e velmi datovˇe objemn´e. ´ cel se jako nejpˇrijatelnˇejˇs´ı Z vyˇ ´ se uveden´eho tedy vid´ıme, zˇ e pro dany´ uˇ rˇ eˇsen´ı jev´ı prost´e zas´ıl´an´ı cel´eho obsahu internetov´eho obchodu, ktery´ v opakuj´ıc´ıch se cyklech zpracov´av´a agregaˇcn´ı syst´em a aktualizuje j´ım ˚ obraz nab´ıdky dan´eho internetov´eho obchodu. Tohoto rˇ eˇsen´ı se svuj drˇz´ı vˇsechny vyznamn´ e cˇ esk´e srovn´avaˇce – heureka.cz, zbozi.cz, shop´ mania.cz, Google n´akupy 9 aj. Ve vˇsech zm´ınˇenych ´ pˇr´ıpadech zajiˇst’uje pro˚ ezˇ n´eho naˇc´ıt´an´ı dat port´al; dodavatel poskytne pouze webovou ces prubˇ adresu, ze kter´e jsou v pravidelnych cˇ asovych intervalech naˇc´ıt´ana XML ´ ´ data povaˇzovan´a za aktu´aln´ı nab´ıdku obchodu (za re´alnost odpovˇednost tohoto pˇredpokladu skuteˇcnosti ruˇc´ı tedy dodavatel). N´akupn´ı port´aly pˇredstavuj´ı zvl´asˇ tn´ı pˇr´ıstup ke kategorizaci zboˇz´ı, ˚ jakousi tˇret´ı cestu, odliˇsnou od internetovych vyhled´avaˇcu˚ a katalogu. ´ Pomineme-li Google n´akupy, kter´e vyˇzaduj´ı rozˇclenˇen´ı zboˇz´ı do pˇredem ˚ osdan´e hierarchie zboˇz´ı (podobn´e, jako existuje u internetovych ´ katalogu), tatn´ı srovn´avac´ı syst´emy dodavateli nech´avaj´ı definici vyˇ ´ ctu kategori´ı i je˚ zcela na uˇzivateli. Oˇcek´av´a se zde jich pˇriˇrazen´ı k jedotlivym ´ produktum ´ cel uv´adˇeny takov´e, kter´e dodavatel pouˇz´ıv´a vˇsak, zˇ e budou pro tento uˇ ˚ ze v r´amci sv´eho obchodu. Nejednoznaˇcnost pˇrirozen´eho jazyka, kter´a muˇ znamenat, zˇ e prostˇrednictv´ım synonym, homonym nebo jinych ´ jazykovych ´ ˚ ı dodavatel´e vyjadˇrovat stejn´e nebo sluˇciteln´e kategorie, nuanc´ı budou ruzn´ ˚ rˇ eˇs´ı diskutovan´e syst´emy p´arov´an´ım – ke vˇsem slovum, jejichˇz uˇz´ıv´an´ı pro oznaˇcen´ı kategori´ı port´al eviduje cˇ i pˇredpokl´ad´a, existuje pevnˇe dany´ sˇ t´ıtek, ktery´ bude pro vyslednou prezentaci v syst´emu port´alu pouˇzit. ´ Nen´ı-li zˇ a´ dn´a z dodavatelem pouˇzitych kategori´ı u dan´eho produktu ´ nalezena, je tento prezentov´an jako nezaˇrazeny´ a dohledatelny´ tak je po´ u˚ (n´azev, dodavatel, cena apod.) tom v syst´emu pouze podle jinych ´ udaj
˚ 9. Tyto kromˇe toho nab´ızej´ı jeˇstˇe i dalˇs´ı zpusob – spr´avu vzd´alen´eho obsahu pomoc´ı k to´ celu vyvinut´emu API. Google poskytuje jednotn´e uloˇ ´ ziˇstˇe pro vˇsechny sv´e online muto uˇ ˚ anebo klientsk´e knisluˇzby a s t´ımto lze komunikovat bud’to pomoc´ı HTTP poˇzadavku, hovny v jazyce JAVA.
19
2. M ETODY INTERNETOV E´ PREZENTACE A DISTRIBUCE ZBO Zˇ ´I
2.4
Shrnut´ı
˚ Ve druh´e kapitole jsme popsali existuj´ıc´ı zpusoby distribuce zboˇz´ı v r´amci ˚ souˇcasn´eho internetov´eho obchodnictv´ı, struˇcnˇe rozvedli zpusob jejich fungov´an´ı a n´aslednˇe je srovnali s dneˇsn´ımi trendy. V cˇ a´ sti popisuj´ıc´ı ˚ souˇcasny´ stav jsme zm´ınili existuj´ıc´ı zpusoby prezentace zboˇz´ı se zˇretelem k metod´am datov´e vymˇ ´ eny, kter´a n´aleˇz´ı do oblasti B2B obchodn´ıch vzta˚ Zvl´asˇ tn´ı pozornost jsme zde vˇenovali zpusob ˚ ˚ kategorizace zboˇz´ı. hu. um Z rozboru uveden´e faktografie vyplyvaj´ ´ ı dvˇe pozorov´an´ı: •
Souˇcasn´e metody datov´e agregace na webu, at’ uˇz v podobˇe inter˚ katalogu˚ cˇ i n´akupn´ıch port´alu˚ a srovn´avaˇcu, ˚ netovych ´ vyhled´avaˇcu, ˚ jsou t´emˇerˇ vyhradnˇ e zamˇerˇ eny na jediny´ zpusob datov´e vymˇ ´ ´ eny. ˚ Vidˇeli jsme, zˇ e kaˇzd´a z jmenovanych ´ metod vyuˇz´ıv´a vlastn´ı zpusob datov´e vymˇ ´ eny.
•
N´akupn´ı port´aly a srovn´avaˇce, jejichˇz pouˇzit´ı je dnes samozˇrejmym ´ ´ esˇ n´eho provozov´an´ı internetov´eho obchodu, jsou pˇredpokladem uspˇ v tuzemsk´em prostˇred´ı odk´az´any vyhradnˇ e na datovou vymˇ ´ ´ enu ˚ prostˇrednictv´ım datovych ´ XML zdroju.
˚ ze byt Tento stav muˇ ´ vzhledem k jeho zavedenosti i pomˇernˇe nevelk´e technick´e n´aroˇcnosti (obn´asˇ ej´ıc´ı pouze pravideln´e generov´an´ı XML zdroju˚ ze strany dodavatele a jeho pravideln´e naˇc´ıt´an´ı a zpracov´av´an´ı ze strany provozovatele port´alu) akceptovatelnym ´ rˇ eˇsen´ım, avˇsak zejm´ena z hlediska provozovatelu˚ port´alu˚ se zde otev´ır´a velky´ potenci´al: z´avislost na t´eto jedin´e metodˇe opustit a vyuˇz´ıvat kromˇe n´ı i dalˇs´ı techniky, kter´e ˚ by zajistily propojen´ı s mnohem vˇetˇs´ım poˇctem internetovych obchodu. ´ Metoda, kter´a se k tomu nab´ız´ı, je sice jiˇz vyuˇz´ıv´ana, ale pouze v odliˇsnych ´ ´ u˚ inodvˇetv´ıch: dobyv´ ´ an´ı obchodnickych ´ dat (data mining) z HTML kod ternetovych prezentac´ı. Pro jej´ı nasazen´ı, ale tak´e pro dalˇs´ı moˇzn´e pos´ tupy, kter´e souˇcasnou podobu internetovych srovn´avaˇcu˚ posouvaj´ı d´ale, ´ budeme diskutovat, navrhovat a implementovat syst´em pro srovn´an´ı in´ cel ternetov´e nab´ıdky v dalˇs´ıch kapitol´ach. Nejdˇr´ıve vˇsak pro tento uˇ navrhneme obecny´ model internetov´eho obchodu, ktery´ pro pr´aci na tomto syst´emu vyuˇzijeme.
20
Kapitola 3
Obecny´ model nab´ıdky internetov´eho obchodu Obecnym ´ modelem nab´ıdky internetov´eho obchodu, ktery´ budeme formulovat v t´eto kapitole, rozum´ıme takovy´ datovy´ model, kterym ´ lze popsat libovolny´ virtu´alnˇe nab´ızeny´ artikl v r´amci existuj´ıc´ıch internetovych ´ ob˚ chodu. Aˇckoliv se tedy budeme zabyvat dom´enovˇe specifickou analyzou, ´ ´ ´ ˇ Vzhledem k poˇzadavku upln´ ´ omez´ıme n´asˇ pohled na datovou urove n. e ˚ ´ obecnosti popisovanych produkt u a faktu, z e model chceme d´ a le vyuˇ z ı vat ´ ˇ pro komplexnˇejˇs´ı srovn´avac´ı syst´em, zahrneme mezi oblasti naˇseho z´ajmu ˇ ıc´ı informace umoˇznuj´ ˇ ıc´ı tˇr´ıdˇen´ı a klasifikaci produktu. ˚ i nˇekter´e doplnuj´ K dosaˇzen´ı co nejpouˇzitelnˇejˇs´ıch vysledk u˚ vyuˇzijeme tak´e specifikac´ı ´ ˚ zboˇz´ı, kter´e n´am poskytnou datovych zdroju˚ k existuj´ıc´ım srovn´avaˇcum ´ ´ informace o tom, jak´e udaje je vhodn´e o produktech uchov´avat. Poˇzadavky ´ Kromˇe jiˇz zm´ınˇen´eho poˇzadavku˚ upln´ e obecnosti modelovanych pro´ duktu˚ stanov´ıme jeˇstˇe dalˇs´ı vyznamn y´ c´ıl: jejich libovolnou lokalizovatel´ ˚ zeme v cˇ esk´em nost. Pˇri pohledu na st´avaj´ıc´ı sluˇzby srovn´av´an´ı zboˇz´ı muˇ prostˇred´ı vidˇet, zˇ e tyto se soustˇred´ı pouze na tuzemsk´e dodavatele. Naˇsim c´ılem bude tedy toto omezen´ı pˇrekroˇcit a datovy´ model vytvoˇrit i s rozliˇsen´ım lok´aln´ıch n´avaznost´ı na patˇriˇcn´e produktov´e hodnoty. Poˇzadavkem technick´eho charakteru je pak praktick´a vyuˇzitelnost cel´eho modelovac´ıho procesu, tj. takovy´ jeho vystup, ktery´ bude nasa´ ditelny´ v bˇezˇ nˇe uˇz´ıvan´em relaˇcnˇe-datab´azov´em sch´ematu. Metodika ˇ an´ım tvorby datovych V souladu s typickym modelu˚ shora ´ odstupnov´ ´ ” ˚ [24] budeme postupovat ve tˇrech f´az´ıch: nejprve konceptu´aln´ı dolu“ s vystupem v podobˇe E-R modelu vytvoˇren´eho s vyuˇzit´ım metody HIT, ´ d´ale sestaven´ım logick´eho modelu a nakonec prakticky pouˇziteln´eho fy˚ zick´eho modelu pˇrizpusoben´ eho datab´azov´emu syst´emu MySQL. 21
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU
3.1
Konceptu´aln´ı model
Konceptu´aln´ı modelov´an´ı pˇredstavuje proces vybˇ ´ eru pˇredmˇetu˚ z´ajmu ˚ v dan´e dom´enˇe, jejich vymezen´ı a popis jejich vz´ajemnych vztahu. ´ V t´eto f´azi se soustˇred´ıme na porozumˇen´ı modelovan´emu vyseku real´ ity, zjiˇst’ujeme, kter´e informace n´as o kterych objektech v nˇem zaj´ımaj´ı ´ a urˇcujeme, jak´e funkcionality by mˇel modelovany´ syst´em poskytovat. Vysledn y´ konceptu´aln´ı model by mˇel byt ´ ´ zcela nez´avisly´ na implementaˇcn´ıch technologi´ıch a pˇredevˇs´ım jednoduˇse srozumitelny´ jeho ˚ cˇ ten´arˇ um. [25] Standardn´ı notac´ı konceptu´aln´ıch modelu˚ byv´ ´ a tzv. E-R model (Entity-Relationship Model [26]), ktery´ jsme tak´e uvedli jako poˇzadovanou formu vystupu konceptu´aln´ı analyzy. E-R model z´ısk´ame algoritmickym ´ ´ ´ pˇrevodem z HIT modelu, vystupem metody HIT – tu nyn´ı zah´aj´ıme ´ v souladu s metodikou HIT [27] s identifikac´ı a popisem sort. Pro demon´ cely zde nˇekter´e definice rozep´ısˇ eme; dalˇs´ı f´aze modelovac´ıho strativn´ı uˇ procesu pˇreskoˇc´ıme, a to vˇcetnˇe transformaˇcn´ıch procedur, kterymi pak ´ d´ale z´ısk´ame uvedeny´ E-R model. 3.1.1 Entitn´ı a deskriptivn´ı sorty Z´akladn´ım prvkem, pomoc´ı kter´eho budeme nab´ıdku internetovych ´ obchodu˚ prezentovat, je sorta produktu. Ta pˇredstavuje obecnˇe cokoliv, co je prostˇrednictv´ım internetov´eho obchodu nab´ızeno samostatnˇe ke koupi (pˇredstavuje poloˇzku nab´ıdky); pracovat pak tak´e budeme s konceptem ´ u˚ vztahuj´ıc´ıch se produktov´e varianty, kterym ´ budeme m´ınit mnoˇzinu udaj ˇ ıch. Internetovym k urˇcit´emu produktu a informaˇcnˇe jej doplnuj´ ´ obchodem mohou byt ´ produktov´e varianty prezentov´any bud’ jako samostatn´e entity (poloˇzky nab´ıdky), anebo pouze jako sady parametru˚ zobrazen´e u dan´eho produktu. V r´amci zjednoduˇsen´ı budeme oba koncepty reprezentovat spoleˇcnou sortou s rozliˇsitelnym ´ typem. N´azev: Produkt Objektem typu (#Produkt) je kaˇzdy´ artikl, ktery´ je samostatnym ´ pˇredmˇetem nab´ıdky nˇejak´eho internetov´eho obchodu. Vzhledem poˇzadavku pln´e lokalizovatelnosti modelu budeme rozliˇsovat, zda jsou informace o zboˇz´ı, kter´e budeme cht´ıt evidovat, lok´alnˇe z´avisl´e, anebo mohou byt ´ naopak pouˇziteln´e v jednotn´em tvaru nadn´arodnˇe. Za lok´alnˇe z´avisl´e budeme d´ale povaˇzovat takov´e informace, kter´e bud’ 22
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU a) b)
jsou textov´eho charakteru a je jim pˇriˇraditelny´ specificky´ jazyk, anebo jsou cˇ ´ıseln´eho charakteru a je jim pˇriˇraditeln´a specifick´a mˇena.
´ Mezi ty, kterych se tyto podm´ınky netykaj´ ´ ´ ı, zaˇrad´ıme produktovy´ kod EAN1 (EAN) a entitn´ı sorty oznaˇcuj´ıc´ı obr´azek produktu2 (#Obr´azek) a vyrobce (#Vyrobce). Zbyvaj´ ´ ´ ıc´ı informace budou m´ıt jednu z vyˇ ´ se uve´ denych ´ charakteristik – definujeme tedy: N´azev: Jazyk Objektem typu (#Jazyk) je kaˇzd´e oznaˇcen´ı form´aln´ıho gramatick´eho syst´emu mezilidsk´e komunikace, postiˇziteln´e v textov´e podobˇe. N´azev: Mˇena Objektem typu (#Mˇena) je kaˇzd´e oznaˇcen´ı mezin´arodnˇe uzn´avan´eho platidla. Jako lok´alnˇe podm´ınˇen´e produktov´e informace budeme uvaˇzovat cenu produktu (#Cena) a d´ale pak informace textov´eho charakteru, kter´e je ˚ ych ´ celu moˇzn´e rozliˇsovat v ruzn pˇrekladovych variant´ach. K tomuto uˇ ´ ´ zavedeme jednotnou entitn´ı sortu #Text, cˇ ´ımˇz umoˇzn´ıme efektivn´ı asociaci libovoln´eho poˇctu pˇrekladovych variant k dan´emu produktu cˇ i je´ jich skupin´am. Jednotliv´e, s´emanticky odliˇsn´e skupiny popisu˚ vyj´adˇren´e pomoc´ı sorty #Text (n´azev, popis, dostupnost) budeme k produktu v´azat asociativn´ı entitou #Popis produktu. S´emantickou skupinu tˇechto vazeb vyj´adˇr´ıme deskriptivn´ı sortou Typ popisu. Vˇsechny ostatn´ı parametry, kter´e lze obecnˇe u zboˇz´ı rozezn´avat, pop´ısˇ eme pomoc´ı zvl´asˇ tn´ıho typu sorty, parametru (#Parametr). Budeme j´ım m´ınit dvojici textovych ´ hodnot ud´avaj´ıc´ıch n´azev a hodnotu a rˇ adit sem vˇsechny informace o zboˇz´ı, kter´e jsou z´avisl´e na nˇekter´e z kategori´ı asociovanych ´ k produktu, avˇsak jejich pˇr´ıtomnost u produktu pˇredpokl´adat ´ ˚ Obecnˇe jsou tyto kody ´ 1. Kodov ych oznaˇcov´any ´ oznaˇcen´ı produktu existuje v´ıce druhu. jako GTIN (Global Trade Item Numbers) a spad´a pod nˇe kromˇe evropsk´eho EANu napˇr. v americk´em prostˇred´ı rozˇs´ırˇ eny´ UPC nebo japonsky´ JAN. Pˇrestoˇze diskuse nad ´ vyhodnost´ ı povolen´ı zaˇrazen´ım toho kter´eho druhu kodu by byla sp´ısˇ e marketingovym ´ ´ ´ cely hloubˇeji t´ematem (z teoretick´eho hlediska nav´ıc trivi´aln´ım), nebudeme se j´ım pro naˇse uˇ zabyvat a produkty budeme oznaˇcovat pomoc´ı v Evropˇe nejrozˇs´ırˇ enˇejˇs´ıho tˇrin´actim´ıstn´eho ´ ´ kodu EAN-13. 2. V´ıce cˇ i m´enˇe vyjimeˇ cn´e pˇr´ıpady, kdy je tˇreba prezentovat v odliˇsnych jazykovych cˇ i ´ ´ ´ ˚ ymi kulturn´ıch oblastech produkt ruzn grafickymi daty, nyn´ı pomineme. Pˇr´ıpadn´a budouc´ı ´ ´ zmˇena tohoto pˇredpokladu by byla konceptu´alnˇe i implementaˇcnˇe snadn´a.
23
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU ˚ zeme (napˇr. ISBN u knih, pouˇzity´ materi´al nebo barvu u obleˇcen´ı aj.). nemuˇ N´azev: Parametr Objektem typu (#Parametr) je kaˇzd´a dvojice textovych hodnot ´ ud´avaj´ıc´ı n´azev nˇejak´e zobecnˇen´e vlastnosti zboˇz´ı a jeho hodnotu. Aˇckoliv pˇredstaveny´ koncept produktov´eho parametru s jeho atributy je moˇzn´e aplikovat na n´avrhovy´ vzor atributu jako izolovan´e entity[28], tento vzor nepˇrevezmeme a budeme se drˇzet jednoduˇssˇ´ıho rˇ eˇsen´ı, kdy zˇ a´ dn´a z textovych ´ hodnot neposkytuje zˇ a´ dnou informaci o tom, k jak´emu ´ celu je pouˇz´ıv´ana. N´azev parametru i jeho hodnotu budeme dohled´avat uˇ vˇzdy zvl´asˇ tn´ım odkazem do entity #Text. Protivahou jednoduchosti a univerzality, kterou toto rˇ eˇsen´ı poskytuje, je nutnost integritn´ıho omezen´ı ´ u˚ – jeho realizace je vˇsak z implezajiˇst’uj´ıc´ıho shodny´ jazyk obou udaj mentaˇcn´ıho hlediska trivi´aln´ı. S odkazem nˇekterych ´ entit na entitu #Text tak´e souvis´ı ot´azka, jakym ´ ˚ zpusobem budeme evidovat informaci o vz´ajemn´e souvislosti mezi tˇemito ´ odkazy3 . Z neojbecnˇejˇs´ıho pohledu se nab´ızej´ı dvˇe rˇ eˇsen´ı: bud’to na urovni ´ konceptu´aln´ı, anebo urovn´ ıch niˇzsˇ´ıch (fyzick´e a logick´e). Abychom nemuseli zmnoˇzovat entity a neˇcinili tak model sloˇzitˇejˇs´ım, vybereme si druhou variantu a informaci zaznamen´ame formou entitn´ıho atributu. Uveden´e sorty spoleˇcnˇe s vazbami a grafem nyn´ı definujeme v r´amci form´aln´ıho E-R modelu. 3.1.2 E-R model Popis dom´eny Internetovy´ prodej zboˇz´ı prob´ıh´a prostˇrednictv´ım samostatnych ´ logickych ´ jednotek nazyvan ych jako produkt. O tˇechto byvaj´ ´ ´ ´ ı uv´adˇeny informace jak univerz´aln´ıho charakteru, tak takov´e, jejichˇz pouˇzitelnost je omezena pouze na urˇcit´a prostˇred´ı. U kaˇzd´eho produktu lze pˇredpokl´adat dostup´ nost n´azvu, popisu, obr´azku, platn´e n´akupn´ı ceny, oznaˇcen´ı vyrobce, kodu ´ EAN, odpov´ıdaj´ıc´ıch t´ematickych ´ kategori´ı a pˇr´ıpadnych ´ dalˇs´ıch textovych ´ ´ u˚ s odpov´ıdaj´ıc´ım oznaˇcen´ım jejich typu. Produkty mohou existovat udaj ve v´ıce odliˇsnych ´ proveden´ıch, kter´e jsou nazyv´ ´ any variantami a charakterizuj´ı je nˇejak´e kombinace produktovych ´ hodnot. 3. Odkazujeme-li napˇr. z nˇekter´e kategorie na text ’Poˇc´ıtaˇc’ a z dalˇs´ı na text ’Computer’, ´ poˇzadujeme, aby model poskytoval udaj, zˇ e se jedn´a o souvisej´ıc´ı kategorie.
24
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU Diagram
Obr´azek 3.1: Diagram E-R modelu obecn´e produktov´e nab´ıdky. Entity N´azev: Produkt Typ: Kernel Objektem typu (#Produkt) je kaˇzdy´ artikl, ktery´ je objednatelnym ´ pˇredmˇetem nab´ıdky nˇejak´eho internetov´eho obchodu. N´azev: Jazyk Typ: Kernel Objektem typu (#Jazyk) je kaˇzd´e oznaˇcen´ı form´aln´ıho gramatick´eho syst´emu mezilidsk´e komunikace, postiˇziteln´e v textov´e podobˇe. N´azev: Text Typ: Kernel Objektem typu (#Text) je kaˇzd´a rˇ etˇezcov´a hodnota smyslupln´a v nˇekter´em jazyce. N´azev: Mˇena Typ: Kernel Objektem typu (#Mˇena) je kaˇzd´e oznaˇcen´ı mezin´arodnˇe uzn´avan´eho platidla.
25
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU N´azev: Cena Typ: Kernel Objektem typu (#Cena) je kaˇzd´a cˇ ´ıseln´a hodnota s pˇriˇrazenou mˇenou. N´azev: Obr´azek Typ: Kernel Objektem typu (#Obr´azek) je kaˇzd´a samostatnˇe prezentovateln´a kolekce grafickych ´ dat pˇredstavuj´ıc´ı vzhled zboˇz´ı. N´azev: Vyrobce ´ Typ: Kernel Objektem typu (#Vyrobce) je kaˇzdy´ podnikatelsky´ subjekt s regis´ trovanou obchodn´ı znaˇckou, ktery´ je producentem nˇejak´eho zboˇz´ı nab´ızen´eho v r´amci internetov´eho prodeje. N´azev: Kategorie Typ: Kernel Objektem typu (#Kategorie) je kaˇzd´a skupina sortimentu podobn´eho ´ celu a spoleˇcnymi uˇ rysy. ´ N´azev: Popis produktu Typ: Associative Objektem typu (#Popis produktu) je kaˇzd´a reprezentace vazby mezi produktem a pˇrekladovou variantou textu s vyznamem: ´ Text s pˇrekladovymi variantami (#Text)-s popisuj´ıc´ı jakoˇzto ´ (Typ popisu) pˇriˇrazeny´ (#Produkt). N´azev: Parametr Typ: Associative Objektem typu (#Parametr) je kaˇzd´a reprezentace vazby mezi produktem a pˇrekladovou variantou textu s vyznamem: ´ Informace s pˇrekladovou variantou (#Text), kter´a odpov´ıd´a typu informace s pˇrekladovou variantou (#Text) popisuj´ıc´ı (#Produkt).
26
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU Vazby 1.
Produkt (#Produkt), od kter´eho je odvozena dan´a produktov´a varianta (#Produkt). / 0,1 : 0,M
2.
Mˇena (#Mˇena), ve kter´e je uvedena dan´a cena (#Cena). / 1,1 : 0,M
3.
Jazyk (#Jazyk), ve kter´em je vyj´adˇrena dan´a pˇrekladov´a varianta textu (#Text). / 1,1 : 0,M
4.
Produkty (#Produkt)-s, kter´e jsou zaˇrazeny v dan´e kategorii (#Kategorie). / 0,M : 0,M
5.
Pˇrekladov´a varianta textu (#Text), kter´a pojmenov´av´a danou kategorii (#Kategorie). / 1,1 : 0,M
6.
Cena s mˇenovymi variantami (#Cena)-s dan´eho produktu (#Pro´ dukt). / 0,M : 0,M
7.
Vyrobce (#Vyrobce) oznaˇceny´ jako producent dan´eho produktu ´ ´ (#Produkt). / 0,1 : 0,M
8.
Obr´azky (#Obr´azek)-s pˇredstavuj´ıc´ı vzhled dan´eho produktu (#Produkt). / 0,M : 0,M
Deskriptivn´ı sorty pouˇzit´e ve vazb´ach N´azev: Typ popisu Typ: Descriptive Objektem typu (Typ popisu) je kaˇzdy´ rˇ etˇezec nabyvaj´ ´ ıc´ı jedn´e z hodnot ’name’, ’description’ nebo ’availability’. Integritn´ı omezen´ı •
Kaˇzd´a instance (#Parametr) P = (produkt, typ parametru, hodnota parametru) mus´ı odkazovat na takov´e hodnoty typ parametru a hodnota parametru, kter´e jsou vyj´adˇreny ve stejn´em jazyce (#Jazyk).
27
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU
3.2
Logicky´ model
V r´amci popisu logick´eho modelu poskytneme na modelovanou oblast bliˇzsˇ´ı a detailnˇejˇs´ı pohled. U jednotlivych ´ entit z konceptu´aln´ıho modelu uvedeme kompletn´ı vyˇ obecnˇe otypovanych popisnych ´ cet takovych ´ ´ ´ ˚ kter´e nˇejak rozˇsiˇruj´ı modelovanou oblast, zat´ımco ty ostatn´ı, atributu, ˚ kter´e pˇredstavuj´ı technicky´ zpusob realizace modelu (vazebn´ı N:N tabulky, vazebn´ı atributy, ...) budeme prezentovat aˇz ve fyzick´em modelu. V logick´em modelu se budeme podobnˇe jako v konceptu´aln´ı analyze ´ ˚ soustˇredit na to, co je pˇredmˇetem probl´emu, zat´ımco zpusob jak probl´em rˇ eˇsit ponech´av´ame stranou.[25] S vyhledem k dalˇs´ımu nasazen´ı modelu budeme evidovat tak´e nˇekter´e in´ formace, kter´e se samotnymi produkty souvisej´ı sp´ısˇ e druhotnˇe – jedn´a se ´ zejm´ena o lokalizaˇcn´ı entity jazyka a mˇeny. K poskytnut´ı prezentaˇcn´ıch moˇznost´ı produktu˚ zaznamen´ame jejich n´azev a zkratku, u mˇeny tak´e symbol4 . ´ celem snaˇzsˇ´ı maEntity, kter´e uchov´avaj´ı textov´e informace, cˇ erpaj´ı za uˇ nipulace s pˇrekladovymi variantami sv´e rˇ etˇezce z entity Text. Budeme ´ ´ uchov´avat dva cˇ asov´e udaje vloˇzen´ı, zvl´asˇ t’ u entity Text a zvl´asˇ t’ u en˚ tit na ni se odkazuj´ıc´ıch: duvodem je zde poˇzadavek jedineˇcnosti vyskyt u˚ ´ jednotlivych ´ textovych ´ rˇ etˇezcu˚ v entitˇe Text a s t´ım souvisej´ı v´ıcen´asobn´a vazba mezi jedn´ım textem a instancemi popisnych ´ entit, kter´e se na nˇej odkazuj´ı.
4. Napˇr. pro americky´ dolar zaznamen´ame zkratku ’USD’ a znak $.
28
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU
Obr´azek 3.2: Diagram logick´eho modelu obecn´e produktov´e nab´ıdky.
3.3
Fyzicky´ model
Zat´ımco v pˇredchoz´ıch dvou modelech jsme n´avrh obecn´eho internetov´eho produktu popisovali, at’ uˇz s vˇetˇs´ı cˇ i menˇs´ı m´ırou detailu, vyhradnˇ e ´ abstraktnˇe a bez z´avislosti na konkr´etn´ıch datab´azovych technologi´ıch, ´ pˇri popisu fyzick´eho modelu se zamˇerˇ´ıme na informace relevantn´ı pro zvolenou platformu. Souˇca´ st´ı fyzick´eho modelu budou implementaˇcn´ı specifika natolik detailn´ı, aby bylo na jejich z´akladˇe v dan´e technologii moˇzn´e cely´ n´avrh implementovat a pouˇz´ıvat. ´ cely, dobrou n´astrojovou podporu i nejsnaˇzsˇ´ı srozumitelPro demostraˇcn´ı uˇ nost zvol´ıme k vytv´arˇ en´ı fyzick´eho modelu technologii MySQL. Jelikoˇz tato ˚ budeme entity z konspad´a do kategorie relaˇcn´ıch datab´azovych ´ syst´emu, 29
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU ceptu´aln´ıho a logick´eho modelu zobrazovat jako tabulky, parametry jako otypovan´e sloupce tabulek a vazby mezi nimi jako ciz´ı kl´ıcˇ e5 . Model je navrˇzen pro MySQL verze 5 a vyˇssˇ´ı; otestov´an byl na verzi 5.0.44. V souladu s poˇzadavkem libovoln´e lokalizovatelnosti budeme ´ kodovat vˇsechny texty v datab´azi ve znakov´e sadˇe UNICODE, ktery´ ´ n´am v kombinaci s kodov´ an´ım UTF-8 (v n´ami uˇz´ıvan´e verzi MySQL hodnota ’utf8 unicode ci’) zajist´ı snadn´e uchov´av´an´ı textu˚ v origin´aln´ıch znakovych sad´ach, stejnˇe jako evidenci speci´aln´ı symbolu˚ ´ ˚ ych ´ ruzn an´ı nastav´ıme jak pro ´ penˇezˇ n´ıch mˇen. Uvedenou hodnotu kodov´ samotn´a uchov´avan´a data v datab´azi, tak komunikaci s n´ı na klientsk´e stranˇe. Protoˇze n´asˇ model zahrnuje tak´e integritn´ı omezen´ı v podobˇe ciz´ıch ˇ ´ ziˇstˇe vˇsech tabulek kl´ıcu˚ (FOREIGN KEY), jako form´at pro datov´e uloˇ zvol´ıme InnoDB, ktery´ tuto funkcionalitu poskytuje. Implementace pˇredloˇzen´eho modelu je dostupn´a jako SQL skript na pˇriloˇzen´em CD, v souboru product - mysql db schema.sql.
5. Tabulky s jejich n´azvy pˇredstavuj´ı v pˇriloˇzen´em diagramu nadepsan´e obd´eln´ıky, sloupce ˚ Symboly v lev´e cˇ a´ sti rˇ a´ dku˚ maj´ı n´asleduj´ıc´ı tabulek pˇredstavuj´ı rˇ a´ dky tˇechto obd´eln´ıku. vyznam: ´ a) kl´ıcˇ – prim´arn´ı kl´ıcˇ tabulky, b) cˇ erveny´ diamant – ciz´ı kl´ıcˇ , ke kter´emu se vztahuje jedna z propojovac´ıch cˇ ar mezi obd´eln´ıky, c) modry´ diamant – atribut. ˚ ze byt Je-li nav´ıc dany´ diamant pr´azdny, ´ jedn´a se o atribut, ktery´ muˇ ´ nulovy. ´ Notace vazeb mezi tabulkami odpov´ıd´a Crow’s foot notation[29]
30
3. O BECN Y´ MODEL NAB´I DKY INTERNETOV E´ HO OBCHODU
Obr´azek 3.3: Diagram fyzick´eho modelu obecn´e produktov´e nab´ıdky. 31
Kapitola 4
N´avrh syst´emu pro srovn´an´ı nab´ıdek internetovych ´ obchodu˚ Navrˇzeny´ model nab´ıdky internetov´eho obchodu nyn´ı zaˇclen´ıme do rozs´ahlejˇs´ıho syst´emu, ktery´ umoˇzn´ı evidenci co nejˇsirˇs´ıho sortimentu internetovˇe prod´avan´eho zboˇz´ı a takto z´ıskany´ sortiment zpracov´avat, tˇr´ıdit a srovn´avat. V souladu se zaˇzitou terminologi´ı uˇz´ıvanou pro jiˇz existuj´ıc´ı sluˇzby v t´eto oblasti budeme tento syst´em nazyvat internetovym ´ ´ 1 srovn´avaˇcem .
4.1
Existuj´ıc´ı sluˇzby srovn´av´an´ı zboˇz´ı
Fungov´an´ı souˇcasnych internetovych sluˇzeb v oblasti distribuce ´ ´ prod´avan´eho zboˇz´ı, zaveden´e trendy a technick´e protˇredky jsme popsali ve druh´e kapitole. V jej´ım z´avˇeru jsme pak uvedli dvˇe pozorov´an´ı: ˚ za prv´e v´azanost agregaˇcn´ıch webu˚ na jediny´ zpusob datov´e vymˇ ´ eny a za druh´e fakt, zˇ e t´ımto druhem datov´e vymˇ nebo ´ eny je z historickych ´ ˚ ˚ tradiˇcn´ıch duvod u˚ syndikace prostˇrednictv´ım datovych XML zdroju. ´ Neˇz zaˇcneme s n´avrhem srovn´avac´ıho syst´emu, pod´ıvejme se na st´avaj´ıc´ı syst´emy jeˇstˇe nyn´ı podrobnˇeji, abychom vyuˇzili ovˇerˇ enych postupu˚ ´ ˚ ˚ a n´avrh mohli pˇrizpusobit v praxi re´alnym ´ poˇzadavkum. 4.1.1 Google N´akupy Google N´akupy nepˇredstavuj´ı v prav´em slova smyslu srovn´avaˇc zboˇz´ı, ale sp´ısˇ e agregaˇcn´ı port´al, ktery´ distrubuuje zboˇz´ı v souvislostn´ıch skupin´ach. Nab´ızej´ı dvˇe formy datov´e vymˇ ´ eny: prostˇrednictv´ım XML datov´eho zdroje s pˇriloˇzenou specifikac´ı a pomoc´ı aplikaˇcn´ıho rozhran´ı (Content API for Shopping), se kterym ´ je moˇzn´e interagovat bud’ pomoc´ı XML poˇzadavku˚ pˇren´asˇ enych protokolem HTTP, anebo klientsk´e knihovny v jazyce JAVA. ´ 1. Funkcionality a stav souˇcasnych ´ internetovych ´ srovnavaˇcu˚ a dalˇs´ıch agregaˇcn´ıch webu˚ prostˇredkuj´ıc´ıch nab´ıdku zboˇz´ı popisuje sekce 2.3.3.
32
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U ˇ ano pomoc´ı protokolu Google Data Protocol, ktery´ Pˇredchoz´ı je uskuteˇcnov´ Google pouˇz´ıv´a pro komunikaci s jeho datovymi API. ´ Do specifikac´ı obou distribuˇcn´ıch metod se prom´ıt´a fakt, zˇ e Google N´akupy pˇredstavuj´ı nejˇs´ırˇ eji zamˇerˇ eny´ agregaˇcn´ı syst´em, orientovany´ na sortiment z cel´eho svˇeta. Pr´avˇe proto jsou jeho specifikace obsahovˇe ˚ ych nejbohatˇs´ı a v ruzn parametrech cˇ asto region´alnˇe rozliˇseny co do ob´ ´ u˚ GTIN, informac´ı sahu cˇ i nutnosti uveden´ı dodavatelem, at’ uˇz napˇr. u kod ˇ ych o danov ´ poplatc´ıch, n´akupech na spl´atky, dopravˇe aj. Jiˇz vyˇ ´ se jsme zm´ınili, zˇ e zaˇrazov´an´ı zboˇz´ı do kategori´ı zde prob´ıh´a ˚ jinym neˇz v pˇr´ıpadˇe ostatn´ıch srovn´avac´ıch sluˇzeb – nam´ısto ´ zpusobem, zcela voliteln´eho textu mus´ı byt ´ popis kategori´ı sloˇzen z pˇredem pˇripraven´e taxonomie, kter´a definuje jak jednotliv´e kategorie, tak jejich hierarchii. Odes´ılatel zboˇz´ı vol´ı tedy pouze jiˇz existuj´ıc´ı kategorii (popˇr. kategorie), kter´a je jeho produktu t´ematicky nejbliˇzsˇ´ı. 4.1.2 Zbozi.cz Srovn´an´ı cen, z´akaznickych hodnocen´ı a dostupnost´ı jednotlivych pro´ ´ duktu˚ poskytuje cˇ esky´ server zbozi.cz. Jedn´a se tedy jiˇz o skuteˇcny´ srovn´avaˇc zboˇz´ı, ktery´ sv´a data odeb´ır´a od producentu˚ zboˇz´ı pomoc´ı datovych XML feedu˚ odpov´ıdaj´ıch specifikaci dostupn´e na adrese http: ´ //napoveda.seznam.cz/cz/specifikace-xml.html. K tomu, aby bylo moˇzn´e uveden´e parametry jednotlivych ´ nab´ıdek produktu srovn´avat, je nutn´e identifikovat shodn´e produkty napˇr´ıcˇ datovymi ´ ˚ ych ˚ To je prov´adˇeno pomoc´ı p´arov´an´ı – srovn´av´an´ı zdroji ruzn ´ dodavatelu. ´ (v tomto pˇr´ıpadˇe) n´azvu, kodu EAN, n´azvu dodavatele, r´amcovˇe tak´e ceny ´ u˚ pr´avˇe naˇc´ıtan´eho produktu s udaji ´ a dalˇs´ıch udaj produktu˚ jiˇz naˇctenych, ´ ´ ı v internˇe shodn´e oznaˇcen´ı obou n´akupn´ıch kter´e v pˇr´ıpadˇe shody vyust´ poloˇzek. Parametry, kterymi se pak tyto mezi sebou liˇs´ı, jsou vlastn´ım ´ pˇredmˇetem poskytovan´e srovn´avac´ı sluˇzby. Zbozi.cz je server orientovany´ na tuzemsk´e dodavatele, a proto ani ve sv´e specifikaci datov´eho zdroje neobsahuje lok´alnˇe podm´ınˇen´a omezen´ı. ´ u˚ nepoˇc´ıt´a tak´e s pˇrekladovymi V pˇr´ıpadˇe textovych variantami. ´ udaj ´ Specifikace datov´eho zdroje poˇc´ıt´a s variantami zboˇz´ı, kter´e se v datov´em zdroji uv´adˇej´ı v XML objektu produktu jako zvl´asˇ tn´ı parametr, ˚ ze byt v r´amci nˇehoˇz muˇ ´ uvedena libovoln´a mnoˇzina produktovych ´ parametru˚ tuto variantu charakterizuj´ıc´ı. Neuveden´e produktov´e parametry jsou do varianty doplnˇeny automaticky, a to zdˇedˇen´ım z rodiˇcovsk´eho produktu, ke kter´emu se v´azˇ ´ı.
33
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U 4.1.3 Heureka.cz V popisu svych sluˇzeb heureka.cz uv´ad´ı, zˇ e oproti konkurenˇcn´ım ´ srovn´avac´ım sluˇzb´am, kter´e se zamˇerˇ uj´ı pouze na jedin´e krit´erium, a to ” ˚ hled´an´ı podle ceny“, nab´ız´ı uˇzivatelum vˇsechny informace o interne” ˚ hodnocen´ı, dostupnost tov´em obchodu - recenze ostatn´ıch z´akazn´ıku, zboˇz´ı, cenu dopravy.“ Tyto informace poskytuje uˇzivateli jeˇstˇe pˇred t´ım, neˇz se dostane do internetov´eho obchodu. ˚ av´a stejn´a, jako u konkurenˇcn´ıch Aˇckoliv metoda datov´e vymˇ ´ eny zust´ sluˇzeb (prostˇrednictv´ım datov´eho zdroje ve form´atu XML, viz http: //sluzby.heureka.cz/napoveda/xml-feed/), pˇrid´av´a heureka.cz mimo produktov´eho zdroje moˇznost dod´av´an´ı zdroje dostupnostn´ıho, ˇ ktery´ doplnuje jednotliv´e produkty nab´ızen´eho sortimentu informacemi o jejich dostupnosti, aktu´aln´ım poˇctu kusu˚ na skladˇe, dobˇe dod´an´ı aj. Oddˇelen´ı t´eto skupiny informac´ı je zde zˇrejmˇe rˇ eˇsen´ım probl´emu, ktery´ vyvst´av´a s faktem, zˇ e data v produktov´em datov´em zdroji tvoˇr´ı rozs´ahlejˇs´ı kapacitn´ı objemy s netrivi´aln´ı dobou zpracov´av´an´ı a jejich dostupnostn´ı informace jsou promˇenliv´eho charakteru, jeˇz si jako takov´e vyˇzaduj´ı cˇ ast´e aktualizace, maj´ı-li byt ´ prezentov´any s akceptovatelnou m´ırou spolehlivosti. ˚ ze byt Produktovy´ datovy´ zdroj tak muˇ ´ naˇc´ıt´an s menˇs´ı cˇ etnost´ı, zat´ımco podstatnˇe m´enˇe objemny´ dostupnostn´ı zdroj lze odeb´ırat od poskytovatele cˇ astˇeji. Konkurenˇcn´ı srovn´avac´ı syst´emy s natolik detailn´ımi dostupnostn´ımi informacemi nepoˇc´ıtaj´ı (napˇr. poˇctem kusu˚ na skladˇe), a tak je s niˇzsˇ´ı potˇrebou aktualizace naˇc´ıtaj´ı pˇr´ımo v r´amci produktov´eho datov´eho zdroje. ˚ recenze) jsou Dalˇs´ı nadstandardn´ı“ informace (hodnocen´ı produktu, ” jiˇz naˇc´ıt´any mimo datov´e zdroje. Podobnˇe jako zbozi.cz, je i heureka.cz zamˇerˇ ena vyhradnˇ e na tuzemskou mˇenovou a jazykovou oblast. ´ Datovy´ typ produktu je oproti zbozi.cz doplnˇen o parametr cˇ ´ıseln´eho identifik´atoru, d´ıky kter´emu je konkr´etn´ı produkt, byl-li jiˇz naˇcten srovn´avaˇcem dˇr´ıve, snadno identifikovatelny´ v datov´e b´azi srovn´avaˇce. S variantn´ımi produkty je poˇc´ıt´ano, avˇsak v datov´em zdroji jsou vedeny jako samostatn´e poloˇzky nab´ıdky, kter´e jsou spolu spˇraˇzeny parametrem identifikuj´ıc´ım skupinu. 4.1.4 Ostatn´ı sluˇzby Dalˇs´ı moˇznosti srovn´av´an´ı nebo obecnˇe agregov´an´ı internetovˇe prod´avan´eho zboˇz´ı jiˇz z datov´eho hlediska pˇredchoz´ı pˇr´ıstupy neˇ ı, ani nemˇen´ı. Jyxo.cz, podobnˇe jako srovname.cz poˇzaduj´ı velmi doplnuj´ 34
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U jednoduchy´ datovy´ XML zdroj, jehoˇz specifikace obsahuje podmnoˇzinu parametru˚ ze specifikace zdroje pro zbozi.cz, srovnavadlo.cz komunikuje podle datovych XML feedu˚ ve form´atu odpov´ıdaj´ıc´ım bud’ specifikaci ´ serveru heureka.cz, anebo zbozi.cz. 4.1.5 Shrnut´ı Diskutujme nyn´ı vhodnost zde uvedenych k nasazen´ı ´ pˇr´ıstupu˚ s vyhledem ´ ˚ v n´ami navrhovan´em syst´emu. Z uvedenych ´ specifikaˇcn´ıch detailu: •
k usnadnˇen´ı a zefektivnˇen´ı pr´ace s poloˇzkami produktov´e nab´ıdky budeme evidovat u kaˇzd´eho produktu identifik´ator v reˇzii dodavatele, ktery´ n´am bude slouˇzit k identifikaci opakovanˇe naˇc´ıtan´eho zboˇz´ı.
•
´ celem sniˇzov´an´ı objemu davarianty produktu budeme za uˇ tov´eho zdroje evidovat jako parametr odpov´ıdaj´ıc´ıho produktu, ˚ a to s vyuˇzit´ım dˇediˇcnosti prvku.
•
p´arov´an´ı produktu˚ do skupin souvislost´ı budeme prov´adˇet na z´akladˇe n´azvu produktu, fulltextov´eho srovn´av´an´ı kl´ıcˇ ovych ´ ´ slov v produktovych EAN. ´ popisech a tak´e kodu
•
k zajiˇstˇen´ı spr´avnosti prezentovanych informac´ı budeme evidovat ´ ´ pouze takov´e produktov´e udaje, kter´e nepodl´ehaj´ı pˇr´ıliˇs cˇ ast´e zmˇenˇe ´ (pomineme napˇr. udaj poˇctu kusu˚ produktu k urˇcit´e dostupnosti). Vˇsechny produktov´e informace tak budeme pˇred´avat v jedin´em souboru datov´eho zdroje, avˇsak ponech´ame pˇritom moˇznost tyto ´ ˇ ıc´ıho XML souboru. udaje v pˇr´ıpadˇe potˇreby ud´avat ve formˇe doplnuj´
4.2
Poˇzadavky
Vzhledem k rozˇs´ırˇ enosti metody datov´e vymˇ ´ eny pomoc´ı XML datovych ´ ˚ zdroju˚ zahrneme tento zpusob i do n´avrhu naˇseho srovn´avac´ıho syst´emu. Jeho specifikaci uvedeme pˇr´ımo ve strojovˇe zpracovateln´em specifikaˇcn´ım form´atu a vyˇzijeme k tomu pozorov´an´ı shrnut´a v diskuzi vyˇ ´ se. Z povahy webovych port´alu˚ vych´az´ı tak´e poˇzadavek pˇr´ıstupu ´ ´ cty, kter´e budou mimo do syst´emu pod samostatnymi uˇzivatelskymi uˇ ´ ´ ´ ´ jin´e rozliˇseny urovnˇ emi opr´avnˇen´ı. Uˇcty, kter´e budou moci potencion´aln´ı uˇzivatel´e syst´emu sami vytv´arˇ et a ve vlastn´ı reˇzii tak´e spravovat, budou slouˇzit ke vkl´ad´an´ı datovych ´ zdroju˚ (at’ uˇz v podobˇe XML souboru˚ nebo ´ ctu˚ s rozˇs´ırˇ enymi HTML webovych ´ str´anek), aby tyto bylo moˇzn´e pomoc´ı uˇ ´ pr´avy nech´avat zpracov´avat a naˇcten´a data upravovat. 35
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U ˚ poskytovat moˇznost administraSyst´em bude d´ale svym ´ administr´atorum ˚ a to na urovni ´ ce dat z´ıskanych z datovych zdroju, jejich kategori´ı. Jed´ ´ notliv´e kategorie zboˇz´ı bude moˇzn´e hierarchicky uspoˇra´ d´avat a nastavovat jejich prezentaˇcn´ı podobu. Jiˇz vyˇ ´ se jsme zm´ınili nedostatek st´avaj´ıc´ıch syst´emu˚ ke srovn´an´ı sluˇzeb v podobˇe zamˇerˇ en´ı na jedinou jazykovou oblast – n´asˇ n´avrh zobecn´ıme ˚ ymi pro pr´aci nad ruzn jazyky a mˇenami. ´ Syst´em tak´e pˇriprav´ıme k obohacen´ı o moˇznost pˇr´ım´eho dobyv´ ´ an´ı dat ˚ Vzhledem k rozs´ahlosti probz webovych ´ str´anek internetovych ´ obchodu. lematiky nebudeme tuto metodu implementovat, ale v n´avrhu syst´emu budeme s jej´ı pˇr´ıpadnou budouc´ı nadstavbou poˇc´ıtat. Zm´ınˇen´e poˇzadavky propoj´ıme s navrˇzenym modelem internetov´e ´ nab´ıdky z kapitoly 3 a spoleˇcnˇe se z´akladn´ımi entitami pro prezentaci a srov´av´an´ı vytvoˇr´ıme konceptu´aln´ı model syst´emu.
4.3
ER model
Jelikoˇz n´avrh syst´emu chceme postavit na obecn´em modelu nab´ıdky internetov´eho obchodu z pˇredchoz´ı kapitoly, pˇrevezmeme jej a samotn´e syst´emov´e komponenty budeme modelovat jako jeho nadstavbu. J´adro syst´emu tak bude at’ uˇz v diagramu, tak v definic´ıch entit cˇ i vazeb mezi nimi, shodn´e s pˇredchoz´ım modelem – vyjimku bude tvoˇrit definice ´ kategorie, kter´a bude v syst´emu rozˇs´ırˇ ena o hierarchick´e cˇ lenˇen´ı. Abychom ´ u, ˚ v n´asleduj´ıc´ım ER modelu uvedeme se vyhli zbyteˇcn´e duplikaci udaj definice pouze tˇech komponent, kter´e z´akladn´ı model nab´ıdky internetov´eho obchodu rozˇsiˇruj´ı nebo mˇen´ı, zat´ımco ty ostatn´ı budou odkazovat (vˇcetnˇe svych ´ n´azvu˚ i cˇ ´ıselnych ´ oznaˇcen´ı) k pˇredchoz´ımu modelu. Popis dom´eny ´ cty, vkl´adaj´ı produkty Uˇzivatel´e, kteˇr´ı maj´ı v syst´emu zˇr´ızeny sv´e uˇ ˚ Ty mohou pˇredstavovat bud’ XML prostˇrednictv´ım datovych zdroju. ´ ˚ eh naˇc´ıt´an´ı dat z datovych soubory, anebo webov´e str´anky. Prubˇ ´ zdroju˚ je zaznamen´av´an v informaˇcn´ıch pˇrehledech. Kategorizace naˇc´ıtanych ´ dat je rˇ´ızena pomoc´ı kl´ıcˇ ovych ´ slov pˇriˇrazenych ´ ke kategori´ım syst´emu. Popisy ˚ ych rozhran´ı syst´emu i data v nˇem naˇcten´a zobrazuje syst´em v ruzn ´ jazyc´ıch a mˇen´ach, kter´e jsou kombinov´any v lokalizaˇcn´ıch pˇrednastaven´ıch.
36
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U Diagram
Obr´azek 4.1: Diagram E-R modelu srovn´avac´ıho syst´emu. Entity N´azev: Kategorie Typ: Kernel Objektem typu (#Kategorie) je kaˇzd´a skupina sortimentu podobn´eho ´ celu a spoleˇcnymi uˇ rysy. ´ Pozn´amka: Kategorie je moˇzn´e organizovat hierarchicky a umoˇznit tak pˇrech´azet od obecnˇejˇs´ıch skupiny zboˇz´ı ke specifiˇctˇejˇs´ım. Napˇr. fotoapar´aty - digit´aln´ı fotoapar´aty - digit´aln´ı zrcadlovky. 37
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U N´azev: Uˇzivatel Typ: Kernel Objektem typu (#Uˇzivatel) je kaˇzd´a osoba, kter´a m´a pod pˇriˇrazenym ´ jm´enem a heslem pˇr´ıstup do syst´emu. N´azev: Lokalizace Typ: Kernel Objektem typu (#Lokalizace) je kaˇzd´a kombinace v syst´emu evidovan´eho jazyka a mˇeny. N´azev: Datovy´ zdroj Typ: Kernel Objektem typu (#Datovy´ zdroj) je kaˇzdy´ soubor, ktery´ v dohodnut´em form´atu popisuje nˇejak´e produkty. N´azev: Importovac´ı log Typ: Kernel Objektem typu (#Importovac´ı log) je kaˇzd´a kolekce textovych ´ ˚ eh naˇcten´ı nˇejak´eho datov´eho zdroje a cˇ asovych ´ dat popisuj´ıc´ıch prubˇ do syst´emu. N´azev: P´arovac´ı slovo Typ: Kernel Objektem typu (#P´arovac´ı slovo) je kaˇzdy´ rˇ etˇezec, ktery´ je asociovany´ k takov´e v syst´emu uloˇzen´e kategorii, jej´ızˇ n´azev je jeho synonymem. N´azev: Webovy´ popis Typ: Kernel ˚ kter´e jsou Objektem typu (#Webovy´ popis) je kaˇzd´a skupina textu, ˚ ymi vyj´adˇreny ruzn jazyky, s´emanticky spolu souvisej´ı a jsou zobra´ zov´any ve webov´em rozhran´ı syst´emu. Vazby 9.
Datovy´ zdroj (#Datovy´ zdroj) ud´avaj´ıc´ı data o dan´em produktu (#Produkt). / 1,1 : 0,M
10.
Uˇzivatel (#Uˇzivatel), ktery´ evidoval do syst´emu dany´ datovy´ zdroj (#Datovy´ zdroj). / 1,1 : 0,M
38
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U 11.
Datovy´ zdroj (#Datovy´ zdroj), o jehoˇz zpracov´an´ı syst´emem je poˇr´ızen dany´ z´aznam (#Importovac´ı log). / 1,1 : 0,M
12.
Mˇena (#Mˇena) pouˇz´ıvan´a v nˇejak´e oblasti zastoupen´e danou lokalizac´ı (#Lokalizace). / 1,1 : 0,M
13.
Jazyk (#Jazyk) pouˇz´ıvany´ v nˇejak´e oblasti zastoupen´e danou lokalizac´ı (#Lokalizace). / 1,1 : 0,M
14.
Lokalizace (#Lokalizace) zvolen´a danym ´ uˇzivatelem (#Uˇzivatel). / 1,1 : 0,M
15.
Kategorie (#Kategorie), kter´e je hierarchicky podˇr´ızena dan´a kategorie (#Kategorie). / 0,1 : 0,M
16.
P´arovac´ı slovo (#P´arovac´ı (#Kategorie). / 0,1 : 1,M
17.
Webovy´ popis (#Webovy´ popis) sdruˇzuj´ıc´ı do s´emantick´e skupiny dany´ text (#Text). / 0,1 : 1,M
4.4
Datovy´ XML zdroj
slovo)
pˇriˇrazen´e
dan´e
kategorii
˚ Zpusoby, kterymi lze specifikovat form´at XML datov´eho zdroje, jsme ´ spoleˇcnˇe s vysvˇetlen´ım nejz´akladnˇejˇs´ıch pojmu˚ pro pr´aci s n´ım diskutovali v sekci 2.2.2. Jako aktu´aln´ı variantu, kter´a n´am pˇritom poskytne dostateˇcnˇe sˇ irok´e moˇznosti, zvol´ıme XML Schema verze 1.1. Abychom umoˇznili co nejˇsirˇs´ı pouˇzitelnost datov´eho zdroje a zajistili pouˇzitelnost sˇ irok´eho vyˇ ´ ctu ´ abeced, zvol´ıme pro datovy´ zdroj kodov´ an´ı UTF-8. Cely´ datovy´ zdroj uzavˇreme do jedin´eho prvku SHOP a jednotliv´e produkty v nˇem budeme uv´adˇet jako prvek SHOPITEM. Parametry tˇechto produkˇ tovych prvku˚ rozliˇs´ıme na jiˇz dˇr´ıve zminovan´ e dvˇe skupiny: informace, ´ ´ jejichˇz platnost je lok´alnˇe podm´ınˇen´a a univerz´alnˇe platn´e udaje. Prvn´ı ´ ˚ ych skupinu tvoˇr´ı takov´e textov´e udaje, kter´e lze pˇrekl´adat do ruzn ´ jazyku˚ ´ spoleˇcnˇe s udajem o mˇenˇe, ve kter´e je uvedena cena produktu; tyto tedy budeme d´ale strukturovat na vyˇ ´ cet podprvku˚ nesouc´ıch n´azev pˇredem dan´e zkratky jazyka (CZ, ENG, SRB apod.; analogicky tak´e pro mˇenu CZK, USD aj.). V r´amci nich budou koneˇcnˇe uvedeny konkr´etn´ı hodnoty.
39
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U - SHOP - SHOPITEM ID TITLE CZ EN PRICE CZK USD ... - ...
Pˇredpokl´ad´ame-li vˇsak, zˇ e datovy´ zdroj bude uˇz´ıv´an v r´amci jedin´e, napˇr. tuzemsk´e lokalizace, je moˇzn´e opr´avnˇenˇe nam´ıtat, zˇ e toto strukturov´an´ı je zbyteˇcnˇe sloˇzit´e a velikost cel´eho datov´eho zdroje je zvˇetˇsov´ana prvky nesouc´ımi opakovanou (lokalizaˇcn´ı) informaci, kter´a by pˇritom sˇ la vyj´adˇrit ´ podstatnˇe jednoduˇseji a uspornˇ eji. Celkovou strukturu tedy pozmˇen´ıme tak, zˇ e produktov´e poloˇzky bude moˇzn´e uv´adˇet v r´amci prvku˚ definuj´ıc´ıch lokalizaˇcn´ı skupinu: bud’to pro cˇ esk´e, anebo pro mezin´arodn´ı prostˇred´ı. Pˇri volbˇe prvn´ı z tˇechto variant nebudeme u prvku˚ produktovych ´ informac´ı poˇzadovat vyˇ ´ cet pˇrekladovych ´ variant cˇ i mˇen, ale jiˇz pouze konkr´etn´ı hodnoty2 . - SHOP - INTERNATIONAL SHOPITEM ID TITLE CZ EN PRICE CZK USD ... ... - CZECH SHOPITEM ID TITLE PRICE ... ...
2. Jako rˇ eˇsen´ı o stupenˇ elegantnˇejˇs´ı se nab´ız´ı produktov´e prvky do lokalizaˇcn´ıch skupin nerozdˇelovat a bud’to u jejich parametru˚ oˇcek´avat konkr´etn´ı hodnotu (jednalo by se o cˇ esky lokalizovany´ produkt), anebo pˇri uveden´ı lokalizaˇcn´ıch podprvku˚ jazyka cˇ i mˇeny ch´apat produkt jako lokalizovany´ mezin´arodnˇe. Toto rˇ eˇsen´ı vˇsak nar´azˇ ´ı na omezen´ı XML Schematu ˚ obsah vˇsechny pod– konkr´etnˇe zde nen´ı umoˇznˇeno, aby v prvku akceptuj´ıc´ım jako svuj prvky (typ xs:all; v naˇsem pˇr´ıpadˇe prvek produktu) byl jeden z tˇechto podprvku˚ prvek, ˚ obsah akceptuje volbu z moˇznost´ı (typ xs:choice; v naˇsem pˇr´ıpadˇe proktery´ jako svuj ˚ ˚ duktovy´ parametr). Z toho duvodu zustaneme u vyˇ ´ se uveden´eho rˇ eˇsen´ı.
40
´ ´ MU PRO SROVN AN ´ ´I NAB´I DEK INTERNETOV YCH ´ ˚ 4. N AVRH SYST E OBCHOD U Do specifikace zahrneme prvky potˇrebn´e pro popis produktu a jeho vlast´ nost´ı; udaje, kter´e jsou orientov´any markentingovˇe naopak pomineme3 . N´asleduj´ıc´ı tabulka ukazuje pˇrevoditelnost mezi povinnymi parametry ´ n´ami navrˇzen´eho datov´eho zdroje a datovymi zdroji zbozi.cz a heureka.cz. ´ Pro vˇetˇs´ı pˇrehlednost budeme uv´adˇet znaˇcky naˇseho zdroje pro cˇ esk´e prostˇred´ı. N´asˇ n´avrh
Zbozi.cz
Heureka.cz
ID TITLE DESCRIPTION URL
nen´ı PRODUCT DESCRIPTION URL
ITEM ID PRODUCTNAME DESCRIPTION URL
IMAGES → IMAGE
IMGURL
IMGURL a IMGURL ALTERNATIVE
nen´ı
nen´ı
VIDEO URL
PRICE
PRICE VAT nebo PRICE a VAT
PRICE VAT
PRODUCER
MANUFACTURER
MANUFACTURER
CATEGORIES → CATEGORY
CATEGORYTEXT
CATEGORYTEXT
EAN PARAMS → PARAM AVAILABILITY
EAN nen´ı DELIVERY DATE
EAN PARAM DELIVERY DATE
VARIANTS → VARIANT
VARIANT
vazba na jin´y produkt pomoc´ı ITEMGROUP ID
Vid´ıme, zˇ e informaˇcnˇe jsou vˇsechny tˇri datov´e zdroje navz´ajem ˚ pˇrevoditeln´e. Nekompatibilitu mohou zpusobit pouze data popisuj´ıc´ı prezentaci produktu nebo jeho markentigov´e n´avaznosti. Vyjimku tvoˇr´ı ´ videopopis produktu, ktery´ nab´ız´ı heureka.cz – tento jsme z n´avrhu datov´eho zdroje pro jednoduchost vynechali. Jeho doplnˇen´ı by bylo analogi˚ ck´e ke zpusobu evidence obr´azkovych ´ dat. ˚ jejich struktury a datovych Kompletn´ı vyˇ typu˚ je uveden ´ ´ cet prvku, v podobˇe form´aln´ıho XSD dokumentu na pˇriloˇzen´em CD, v souboru schema.xsd. ˚ ˚ a produktov´a cˇ ´ısla aj. 3. Zpusoby a cenu doruˇcen´ı, ruzn´
41
Kapitola 5
Ovˇerˇen´ı modelu Navrˇzeny´ model srovn´avac´ıho syst´emu z pˇredchoz´ı kapitoly nyn´ı ovˇerˇ´ıme na praktick´em pouˇzit´ı. Konceptu´aln´ı model rozpracujeme obdobnˇe jako ´ ve tˇret´ı kapitole na fyzickou, implementaˇcn´ı urove nˇ a vyuˇzijeme jej v a´ celu navrhneme a implementujeme. plikaci, kterou k tomuto uˇ
5.1
N´avrh fyzick´eho modelu a jeho aplikace
Protoˇze fyzicky´ tvar vychoz´ ıho modelu nab´ıdky obecn´eho internetov´eho ´ obchodu jsme jiˇz vypracovali v r´amci tˇret´ı kapitoly, pˇrevezmeme pouˇzit´e technologie i k n´avrhu modelu srovn´avac´ıho syst´emu. Implementaci provedeme v datab´azov´em syst´emu MySQL, v nˇemˇz budeme s ohledem na obecnost pouˇz´ıvanych jazyku˚ a abeced ukl´adat textov´e rˇ etˇezce ´ ´ ve znakov´e sadˇe UNICODE a pˇren´asˇ et je pomoc´ı kodov´ an´ı UTF-8. Entitn´ı sorty konceptu´aln´ıho modelu budou pˇredstavovat jednotliv´e SQL tabulky ˚ a vazby mezi nimi budou realizov´any pomoc´ı c´ız´ıch kl´ıcˇ u. ˚ Z povahy diskutovan´eho syst´emu vyplyv´ imple´ a i technicky´ zpusob mentace. Jako srovn´avaˇc internetovˇe prod´avan´eho zboˇz´ı poˇzadujeme, aby byl tento dostupny´ tak´e prostˇrednictv´ım internetu, k cˇ emuˇz se jako nejvhodnˇejˇs´ı varianta intuitivnˇe nab´ızej´ı HTML webov´e str´anky. Pro dalˇs´ı implementaci tedy oddˇel´ıme datovou cˇ a´ st syst´emu od prezentaˇcn´ı, pˇriˇcemˇz tu prvn´ı bude pˇredstavovat fyzicky´ model syst´emu diskutovany´ vyˇ ´ se, zat´ımco prezentaci zajist´ı vystup ve form´atu HTML. Pro dobrou propojitel´ nost se syst´emem MySQL a sˇ irokou n´astrojovou podporu zvol´ıme pro generov´an´ı tohoto vystupu jazyk PHP. Prezentaci vysledn ych ´ ´ ´ HTML dat dopln´ıme tak´e podporuj´ıc´ımi funkcemi poskytovanymi jazykem JavaScript. ´ ˇ sen´ı popisuje obr´azek 5.1. Reˇ 42
ˇ ´I MODELU 5. O V Eˇ REN
Obr´azek 5.1: Implementaˇcn´ı rˇ eˇsen´ı zaloˇzen´e na jazyce PHP. Z datab´aze je s jeho pomoc´ı naˇc´ıt´an informaˇcn´ı obsah, ze kter´eho jsou s vyuˇzit´ım jazyka JavaScript generov´any DHTML str´anky. Prezentaˇcn´ı styly jsou uloˇzeny ´ str´anky. ve zvl´asˇ tn´ım stylopisu, na ktery´ se odkazuje HTML kod
5.2
Aplikace
Aplikace respektuje stanoven´e poˇzadavky v sekci 4.2. Jejich naplnˇen´ı nyn´ı rozebereme z hlediska uˇzivatelsk´e obrazovky implementovan´eho syst´emu 5.2. 5.2.1 Uˇzivatelsky´ pˇr´ıstup ´ Podstatnym emi opr´avnˇen´ımi ´ rysem syst´emu je uˇzivatelsky´ pˇr´ıstup s urovnˇ urˇcuj´ıc´ımi, kteˇr´ı uˇzivatel´e jsou opr´avnˇeni prov´adˇet kter´e operace: •
V z´akladn´ım stavu je syst´em dostupny´ i bez pˇrihl´asˇ en´ı ´ ctu a umoˇznuje ˇ k uˇzivatelsk´emu uˇ prohl´ızˇ et syst´emem naˇcten´a data.
•
˚ uˇ ´ cet (odkaz regisRegistrovan´ı uˇzivatel´e, kteˇr´ı si sami vytvoˇr´ı svuj trovat nov´eho uˇzivatele v z´apat´ı str´anky), maj´ı pr´avo vkl´adat od˚ kazy k novym sledovat stav jejich zpracov´av´an´ı ´ datovym ´ zdrojum, ´ ctu (odkazy Pˇrehled datovych syst´emem a mˇenit nastaven´ı sv´eho uˇ ´ ´ ctu v lev´em menu str´anky). zdroju˚ a Nastaven´ı uˇ
•
Uˇzivatel´e, kteˇr´ı maj´ı pˇridˇelena administr´atorsk´a pr´ava, maj´ı oproti ˚ se z´akladn´ımi pr´avy nav´ıc moˇznost nechat vloˇzen´e zdroje uˇzivatelum ˇ syst´emem zpracov´avat, odstranovat nebo mˇenit pr´ava ostatn´ım 43
ˇ ´I MODELU 5. O V Eˇ REN
Obr´azek 5.2: Z´akladn´ı obrazovka srovn´avac´ıho syst´emu. ´ ctum ˚ uˇzivatelskym uˇ (dalˇs´ı, dosud nejmenovan´e odkazy v lev´em ´ menu str´anky). Kromˇe toho maj´ı moˇznost nastavovat pravidla pro import dat z datovych zdroju˚ a jejich prezentaˇcn´ı podobu ´ na hlavn´ı str´ance (bude rozvedeno jeˇstˇe pozdˇeji).
5.2.2 Lokalizaˇcn´ı podpora ´ Syst´em je na urovni textov´e prezentace natolik zobecnˇen, zˇ e je moˇzn´e v z´ahlav´ı obrazovky vˇzdy zvolit poˇzadovany´ jazyk kliknut´ım na odpov´ıdaj´ıc´ı vlajeˇcku v prav´e cˇ a´ sti z´ahlav´ı str´anky. S volbou jazyka je propojena v r´amci lokalizaˇcn´ıch pˇrednastaven´ı tak´e mˇena, ve kter´e se zob˚ Syst´em zobraz´ı na aktu´aln´ı str´ance razuj´ı ceny prezentovanych ´ produktu. data v poˇzadovan´ım jazyku cˇ i mˇenˇe tehdy, jsou-li vloˇzeny v jeho datab´azi, v opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe vyp´ısˇ e varov´an´ı o neexistenci pˇrekladu nebo pouˇzije vychoz´ ı jazyk (ˇceˇstinu). ´ 44
ˇ ´I MODELU 5. O V Eˇ REN 5.2.3 Hierarchick´a kategorizace zboˇz´ı Vˇsechny naˇcten´e produkty jsou rozˇrazeny v r´amci hierarchie kategori´ı, kter´a zobrazov´ana syst´emem na hlavn´ı obrazovce. Protoˇze vˇsak sch´ema datov´eho zdroje pˇripouˇst´ı oznaˇcen´ı kaˇzd´eho produktu do libovoln´eho poˇctu libovolnˇe pojmenovanych ´ kategori´ı (poˇc´ıt´a se zde s uveden´ım kate˚ moˇznost gori´ı pouˇz´ıvanych poskytuje syst´em administr´atorum ´ vyrobcem), ´ pˇriˇradit ke kaˇzd´e existuj´ıc´ı syst´emov´e kategorii libovolny´ poˇcet rˇ etˇezcu˚ (p´arovac´ıch slov). Je-li nˇekter´e z tˇechto slov uvedeno v nˇejak´em datov´em zdroji jakoˇzto kategorie produktu, pouˇzije se pro nav´az´an´ı tohoto produktu do syst´emov´e hierarchie kategorie, ke kter´e je takov´e slovo pˇriˇrazeno. V opaˇcn´em pˇr´ıpadˇe, nen´ı-li nav´ıc uveden´a produktov´a kategorie v syst´emu nalezena, je do nˇej automaticky pˇrid´ana. Pˇrehled p´arovac´ıch slov je dostupny´ v lev´em menu pod volbou P´arovac´ı slovn´ık. Operace upravuj´ıc´ı podobu hierarchie samotn´e, tzn. pˇremist’ov´an´ı podkategori´ı, asociaci grafickych dat ke kategori´ım, pˇresouv´an´ı produktu˚ ´ pod danou kategori´ı do jin´e, zakl´ad´an´ı kategori´ı zcela novych cˇ i jejich ´ ˇ an´ı jsou administr´atorum ˚ pˇr´ıstupn´e pod volbou Pˇrehled kateodstranov´ gori´ı. 5.2.4 Srovn´avac´ı sluˇzba Na hlavn´ı obrazce jsou prezentov´any tak´e jednotliv´e produkty, kter´e jsou zaˇrazeny v aktu´alnˇe proch´azen´e kategorii. Jsou vypisov´any spoleˇcnˇe s podkategoriemi dan´e kategorie jako samostatn´e rˇ a´ dky s n´azvem produktu, popisem, cenou a miniaturou obr´azku, kterou syst´em automaticky poˇrizuje bˇehem prvn´ıho naˇcten´ı dan´eho produktu. Po kliknut´ı na nˇektery´ z tˇechto ´ u˚ je syst´em pˇresmˇerov´an na obrazovku, kter´e zobrazuje kompletn´ı udaj ˚ vypis informac´ı o produktu, vˇcetnˇe obr´azku v puvodn´ ı velikosti, cenˇe, ´ dalˇs´ıch parametru˚ a zejm´ena odkazu na webovou str´anku, kde dany´ produktu nab´ız´ı dodavatel, ktery´ jej do syst´emu dodal. Samotn´a srovn´avac´ı sluˇzba je vˇsak aktivn´ı pouze v pˇr´ıpadˇe, zˇ e prezentovany´ produkt byl pˇri sv´em zav´adˇen´ı do syst´emu detekov´an jako identicky´ s jinym, v syst´emu jiˇz vloˇzenym ´ ´ produktem cˇ i skupinou produktu˚ 1 . V takov´em pˇr´ıpadˇe je na rˇ a´ dku produktu m´ısto jednotn´e ceny zobrazeno cenov´e rozpˇet´ı vˇsech identickych ´ produktu˚ a po kliknut´ı na odkaz vedouc´ı k detailn´ı obrazovce produktu jsou pod vypisem produktovych ´ ´ dat zobrazeny vˇsechny dostupn´e produktov´e ceny. Kaˇzd´a z nich je tak´e 1. Tyto skupiny identickych produktu˚ jsme v kapitole 4 uvaˇzovali jako souvislostn´ı ´ skupiny.
45
ˇ ´I MODELU 5. O V Eˇ REN doplnˇena informac´ı o dodavateli produktu a odkazem na jeho webovou str´anku, kde je produkt moˇzn´e objednat.
5.3
Uk´azka
Implementace syst´emu je i s uk´azkovymi daty dostupn´a na pˇriloˇzen´em ´ CD. Provedena je v n´ı lokalizace uˇzivatelsk´eho rozhran´ı do pˇeti jazyku˚ – cˇ eˇstiny, slovenˇstiny, srbˇstiny, angliˇctiny a nˇemˇciny, administraˇcn´ı cˇ a´ st je implementov´ana pouze v cˇ eˇstinˇe. Lokalizace srovn´avanych produktu˚ ´ z´avis´ı na datech poskytnutych v datov ych zdroj´ ı ch. K syst´ e mu jsou pro de´ ´ ´ cely pˇriloˇzeny tˇri, jejichˇz poloˇzky jsou ruznˇ ˚ e lokalizov´any monstraˇcn´ı uˇ a jsou jiˇz tak´e importov´any do syst´emu. Tyto uk´azkov´e datov´e zdroje jsou naplnˇeny re´alnˇe prod´avanymi produkty a v syst´emu asociov´any ´ s jejich skuteˇcnymi prodejci. Zaloˇzena je tak´e hierarchie kategori´ı doplnˇen´a ´ o grafick´a data. Administraˇcn´ı cˇ a´ st syst´emu je pˇr´ıstupn´a po pˇrihl´asˇ en´ı ´ ctu admin1 s heslem ‘admin1‘. k uˇzivatelsk´emu uˇ ´ Zdrojov´e kody syst´emu jsou na pˇriloˇzen´em CD ve sloˇzce system, tamt´ezˇ je um´ıstˇena i datab´azov´a cˇ a´ st v podobˇe SQL skriptu pod n´azvem system - mysql db schema.sql. Prohl´ızˇ en´ı t´ezˇ e uk´azkov´e podoby syst´emu je moˇzn´e tak´e na webov´e adrese http://www.dosoudil.cz/ dip/.
46
Kapitola 6
Z´avˇer V pr´aci jsme se zabyvali metodami internetov´eho obchodnictv´ı, popsali je´ jich z´akladn´ı podoby a analyzovali dostupn´e technick´e prostˇredky k jejich nasazen´ı. Zvl´asˇ tn´ı pozornost jsme vˇenovali souˇcasn´emu stav v oblasti datov´e B2B vymˇ ´ eny. Na z´akladˇe analyzy ´ teoretick´e cˇ a´ sti jsme navrhli obecny´ model nab´ıdky ´ internetovych obchodu˚ na jeho konceptu´aln´ı, logick´e a fyzick´e urovni. ´ Pouˇzili jsme k tomu metodu HIT a vystup standardizovali do podoby E-R ´ modelu. ´ Navrˇzeny´ model jsme na konceptu´aln´ı urovni d´ale rozˇs´ırˇ ili o komponenty, kter´e umoˇznily agregaci a srovn´av´an´ı produktov´e nab´ıdky ˚ popisovan´e puvodn´ ım modelem. T´ım jsme vytvoˇrili datovy´ model srovn´avac´ıho syst´emu, jehoˇz zˇ ivotaschopnost jsme ovˇerˇ ili implementac´ı a jej´ım naplnˇen´ım re´alnymi daty. ´
6.1
Vyhledov´ a rozˇs´ırˇen´ı ´
Jedn´ım z pozorov´an´ı, kter´e jsme v pr´aci uskuteˇcnili, byla absence metody ´ dobyv´ str´anek mezi souˇcasnymi agregaˇcn´ımi ´ an´ı dat z HTML kodu ´ weby a srovn´avaˇci. Na budouc´ı rozˇs´ırˇ en´ı o tuto analyticky i implementaˇcnˇe n´aroˇcnou funkcionalitu jsme pˇripravili navrˇzeny´ syst´em v p´at´e kapitole pr´ace. Implementace srovn´avac´ıho syst´emu vˇsak k rozˇs´ırˇ en´ı nab´ız´ı tak´e cˇ etn´e implementaˇcnˇe nen´aroˇcn´e n´amˇety – pˇrestoˇze sv´a z´akladn´ı urˇcen´ı, agregaci dat a jejich srovn´an´ı, syst´em pln´ı, pˇribl´ızˇ it ˚ ze doplnˇen´ı jeho jej ke konkurenceschopn´emu komerˇcn´ımu nasazen´ı muˇ rozhran´ı o rozˇsiˇruj´ıc´ı prezentaˇcn´ı funkce filtrov´an´ı zboˇz´ı, sledov´an´ı cen, hodnocen´ı produktu˚ apod. 47
´ Eˇ R 6. Z AV
6.2
Z´avˇer
Teoretick´a cˇ a´ st pr´ace pouk´azala na moˇznosti, kterymi je moˇzn´e obohatit ´ souˇcasn´e tuzemsk´e sluˇzby v oblasti srovn´av´an´ı zboˇz´ı. N´avrhy obou da˚ obecn´e nab´ıdky internetov´eho obchodu a srovn´avac´ıho tovych modelu, ´ syst´emu, tohoto potenci´alu vyuˇzily a byly provedeny na co nejobecnˇejˇs´ı ´ urovni, takˇze je moˇzn´e jimi popsat a srovn´avat libovolnou nab´ıdku ˚ Ovˇerˇ en´ı totuzemskych, ale i zahraniˇcn´ıch internetovych obchodu. ´ ´ hoto tvrzen´ı pˇredstavuje aplikace postaven´a na navrˇzen´em modelu srovn´avac´ıho syst´emu, kter´a korektnˇe pracuje nad re´alnˇe pouˇz´ıvanymi ´ daty a z´arovenˇ tak potvrzuje naplnˇen´ı zad´an´ı pr´ace.
48
Literatura [1] European Online Retail Forecast, 2010 To 2015 [online]. Forrester c Research, Inc., 2012 [vid. 31. ledna 2012, 17:25 CET]. Dostupn´e z: http://forrester.com/rb/Research/european_online_ retail_forecast%2C_2010_to_2015/q/id/58597/t/2. [2] ZHOU, L., L. DAI, a D. ZHANG. Online shopping acceptance model – a critical survey of consumer factors in online shopping. Marketing Journal, 8(1):41–62, 2007. ISSN: 15266133. Dostupn´e z: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi= 10.1.1.93.4939&rep=rep1&type=pdf. [3] WAGNER, P. Elektronick´e obchodov´an´ı – pˇr´ıpadov´a studie. Brno, 2007. Bakal´arˇ sk´a pr´ace. Masarykova univerzita. Ekonomicko-spr´avn´ı fakulta, s. 12-13. [4] Srov. RISPIN, S. Database Resources [online]. The Institute of ´ Certified Public Accountants in Ireland. [vid. 6. unora 2012, 22:04 CET]. Dostupn´e z: http://www.cpaireland.ie/UserFiles/ File/students/Articles/DatabaseITarticle.pdf, s. 3. [5] Srov. SHANMUGASUNDARAM, J., et al. Efficiently Publishing Relational Data as XML Documents [online]. IBM Almaden Research Cen´ ter [vid. 8. unora 2012, 14:42 CET]. Dostupn´e z: http://www.vldb. org/conf/2000/P065.pdf, s. 1. [6] REICHEL, D. Jak na elektronickou vymˇ ´ enu dat? EDI? [onc arˇ´ı 2009 [vid. 7. unora ´ line]. CCV Informaˇcn´ı syst´emy, z´ 2012, 19:43 CET]. Dostupn´e z: http://data.businessworld.cz/ file/elektronicka-vymena-dat.pdf, s. 3. [7] SMITH, G. R. Reshaping the EDI Business Landscape Utilizing XML c ´ [online]. Internet Society, 2011 [vid. 8. unora 2012, 0:35 CET]. Dostupn´e z: http://www.isoc.org/inet99/proceedings/1i/1i_ 1.htm. 49
´ Eˇ R 6. Z AV [8] REICHEL, D. Jak na elektronickou vymˇ ´ enu dat? EDI? [onc arˇ´ı 2009 [vid. 7. unora ´ line]. CCV Informaˇcn´ı syst´emy, z´ 2012, 19:43 CET]. Dostupn´e z: http://data.businessworld.cz/ file/elektronicka-vymena-dat.pdf, s. 10. [9] VAN DER VLIST, E. Comparing XML Schema Languages [online]. c ´ O’Reilly Media, Inc. 12. prosince 2001 [vid. 9. unora 2012, 15:08 CET]. Dostupn´e z: http://www.xml.com/pub/a/2001/12/12/ schemacompare.html. [10] Extensible Markup Language (XML) 1.1 (Second Edition) [online]. c ´ W3C, 29. z´arˇ´ı 2006 [vid. 9. unora 2012, 15:54 CET]. Dostupn´e z: http://www.w3.org/TR/xml11/. [11] KAMTHAN, P., PAI, H. Perspectives of XML in E-Commerce [online]. c prosince 2000 [vid. 8. unora ´ Internet Related Technologies (IRT), 3. 2012, 15:52 CET]. Dostupn´e z: http://www.irt.org/articles/ js215/. [12] Srov. SHANMUGASUNDARAM, J., et al. Efficiently Publishing Relational Data as XML Documents [online]. IBM Almaden Research Cen´ ter [vid. 8. unora 2012, 14:42 CET]. Dostupn´e z: http://www.vldb. org/conf/2000/P065.pdf, s. 1. [13] SHIM, S. S. Y., et al. Business-to-business E-Commerce Frameworks c ´ [online]. Computer, 2000 [vid. 10. unora 2012, 0:39 CET]. Dostupn´e z: http://www.dsc.ufcg.edu.br/˜jacques/cursos/ map/recursos/Business-to-Business%20e-comerce% 20frameworks.pdf, s. 42. [14] Srov. Web syndication: Web syndication and e-commerce [online]. c ´
Wikipedie, posledn´ı aktualizace 11. ledna 2012 [vid. 10. unora 2012, 17:58 CET]. Dostupn´e z: http://en.wikipedia.org/wiki/Web_ syndication#Web_syndication_and_e-commerce. ˇ [15] Srov. PAVLI´CEK, R. Webov´e sluˇzby. Brno, 2003. Bakal´arˇ sk´a pr´ace. Masarykova univerzita. Fakulta informatiky, s. 7. c [16] Srov. Webov´a sluˇzba [online]. Wikipedie, posledn´ı aktualizace 31. ´ rˇ´ıjna 2006, [vid. 28. unora 2012, 01:54 CET]. Dostupn´e z: http://cs. wikipedia.org/wiki/Soubor:Webservices.png. 50
´ Eˇ R 6. Z AV [17] MAHMOUD, Q. H. Service-Oriented Architecture (SOA) and Web Services: The Road to Enterprise Application Integration (EAI) [onc line]. ORACLE, 2005 [vid. 1. bˇrezna 2012, 14:22 CET]. Dostupn´e z: http://www.oracle.com/technetwork/articles/ javase/soa-142870.html. ˇ ˇ I´CKOV ´ N. Elektronick´e obchodov´an´ı se zamˇerˇ en´ım [18] Srov. MATEJ A, ˇ na B2B internetov´a trˇziˇstˇe [online]. Cesk´ e vysok´e uˇcen´ı tech´ nick´e v Praze. Fakulta strojn´ı [vid. 3. unora 2012, 16:31 CET]. Dostupn´e z: http://stc.fs.cvut.cz/History/2008/Sbornik/ DP/Matejickova_Nada_12138.pdf, s. 2. [19] Srov. WAGNER, P. Elektronick´e obchodov´an´ı – pˇr´ıpadov´a studie. Brno, 2007. Bakal´arˇ sk´a pr´ace. Masarykova univerzita. Ekonomickospr´avn´ı fakulta, s. 8-9. [20] Srov. Tamt´ezˇ , s. 7. [21] Srov. RAO, G. H., et al. Web search engine. International Journal of Scientific & Engineering Research, 2(12):1–2, 2011. ISSN: 22295518. Dostupn´e z: http://www.ijser.org/ researchpaper%5CWeb-Search-Engine.pdf. [22] TORRELLAS, J. Cache Coherence [online]. Texas A&M University, Department of Computer Science and Engineering, c Parasol Laboratory, 2003 [vid. 13. bˇrezna 2012, 16:36 CET]. Dostupn´e z: https://parasol.tamu.edu/˜rwerger/Courses/ 654/cachecoherence1.pdf. [23] KELLY, M., HAUSENBLAS, M. Using HTTP Link: Header for Gateway Cache Invalidation [online]. [vid. 13. bˇrezna 2012, 17:24 CET]. Dostupn´e z: http://ws-rest.org/files/03-Link% 20Header-based%20Invalidation%20of%20Caches.pdf. [24] DOLL, S. Create an effective data model for your database [onc line]. TechRepublic, 2002 [vid. 7. dubna 2012, 01:39 CET]. Dostupn´e z: http://www.techrepublic.com/article/ create-an-effective-data-model-for-your-database/ 5035291. ´ M. Logical Foundations of Conceptual and Database [25] Srov. DUZˇ I, ˇ a. Technick´a Modelling [online]. Ostrava, 2001. Vysok´a sˇ kola b´ansk´ univerzita Ostrava, s. 3. 51
´ Eˇ R 6. Z AV ¨ [26] ZAIANE, O. R. The Entity-Relationship Model [online]. Simon c Fraser University. Faculty of Applied Sciences, 1995 [vid. 7. dubna 2012, 17:35 CET]. Dostupn´e z: http://www.cs.sfu.ca/ CourseCentral/354/zaiane/material/notes/Chapter2/ node1.html. ˇ ˇ [27] WINKLER, M., M. OSKERA a Z. STANI´CEK. Conceptual modelling using the HIT method, Practical tutorial [online]. Brno, 2011. Masarykova univerzita. Fakulta informatiky. Lab˚ [vid. 7. dubna 2012, 18:00 CET]. oratoˇr Servisn´ıch syst´emu. Dostupn´e z: http://kirlab.fi.muni.cz/documents/study_ materials/HIT_tutorial_v2.pdf. ˇ [28] Srov. STANI´CEK, Z. General Modeling Principles: Building Blocks of Analysis Patterns [online]. Masarykova univerzita, Fakulta inforc matiky, Service Systems Laboratory, 2010 [vid. 22. kvˇetna 2012, 03:24 CET]. Dostupn´e z: http://kirlab.fi.muni.cz/documents/ study_materials/PA116_DUM_lectures/PA116_L2_Gen_ Model_Principles_Analysis_patterns.pdf, s. 13. [29] BERNAT, J. Crow’s Foot Notation [online]. University of Regina. Department of Computer Science, [vid. 18. dubna 2012, 02:04 CET]. Dostupn´e z: http://www2.cs.uregina.ca/˜bernatja/ crowsfoot.html.
52
