0100

2 / 2 0 1 0

Vyhlašujeme veřejnou sbírku na pomoc lidem postiženým povodní

Číslo účtu je 19-5766830297/0100 Sbírka probíhá od 25. 5. 2010 do 31. 8. 2010

Biblické zamyšlení „Toto praví Hospodin: Říkáte:´Toto místo leží v troskách. V judských městech není člověka ani dobytka. Jeruzalémské ulice jsou zpustošené, bez člověka, bez obyvatele, bez dobytka.´ Opět zde však bude slyšet hlas veselí, hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas těch, kteří vybízejí: ´Chválu vzdejte Hospodinu zástupů, protože Hospodin je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.´“ (Jeremiáš 33, 10-11)

Představte si člověka, který stojí na střeše nejvyššího mrakodrapu světa a chce napodobit let ptáka. Není sebevrahem, ani kouzelníkem, pouze člověkem plným touhy létat jako pták. Když skočí, zdá se mu, že opravdu létá. Plachtí vzduchem a má pocit, že si může dělat, co se mu zlíbí. Je naprosto svobodný a nemusí nikoho poslouchat. Tento člověk je spokojený a užívá si ten šťastný pocit. Ani na úrovni třicátého patra si nevšímá hrozícího nebezpečí. Vždyť přeci letí jako pták! Co by se mu mohlo stát? Za několik okamžiků se však přiblíží k desátému patru a zjistí, že nebude trvat dlouho a on spadne na zem. Čeká ho jistá smrt a on s tím nemůže nic dělat. Nemá žádný padák, který by ho snesl a nezbývá mu nic jiného, než se připravit na smrt. Stejně tomu bylo i s Židy v době proroka

Jeremiáše, tedy asi v 6. století před Kristem. Cítili se svobodní a podle toho také vypadalo jejích jednání. Lidé žili bez Boha a užívali si. Padali dolů, ale neviděli na konci tohoto nebezpečného „letu“ jistou smrt. Jejich počínání trvalo do doby, než vzal král Nabukadnesar II. všechny do Babylónského zajetí. Najednou bylo vše zničeno, svoboda ukončená a Židé se museli podřídit zlému králi a jeho rozkazům. Ani v takové situaci však Hospodin neopustil svůj lid. Přestože zcela na Boha zapomněli, On je se svými věrnými i v zajetí a dokonce ústy proroka Jeremiáše dává svému lidu zaslíbení. My sice nejsme Židy, ale díky Božímu Synu, Ježíši Kristu, patříme do Boží rodiny. Ježíš zaplatil za nás svou krví a díky Němu jsme Božími dětmi. Hospodin povzbuzoval svůj lid v zajetí, ale také pozvedá nás v našich problémech, těžkostech. Je s námi i v dobách pracovního vypětí, během prázdnin, v dobách radostných, ale také smutných. Nikdy na nás nezapomene a my bychom neměli zapomínat na Boha ani na Jeho syna Ježíše. Náš nebeský Otec nechce, abychom díky naší nepozornosti a touze zkoušet světské věci, padali a blížili se jisté smrti, ale skrze Ježíše mění náš pád na let k nebesům, let do nebeského království.

Ježíš nabízí svou probodnutou ruku na kříži za naše hříchy všem, bez rozdílu. Je pouze na nás, jestli se s Ním na ten nový let a cestu životem vydáme nebo podlehneme naším touhám a vášním a budeme padat střemhlav dolů, neuvědomujíc si blížící se konec. Natálie Bialoňová pastorační pracovnice

Vybíráme z obsahu Domácí násilí je drahý problém...................2 Gruzinská pracovní stáž.................................3 Dobrovolnice z Ukrajiny.................................5 Prý doplatím na své mateřství. Jak je to možné?...............................................7 Pomoc obětem znásilnění a jejich blízkým.................................................8 Gratulace k jubileím.....................................10 Ranč Nebory....................................................11 Slezská diakonie si výstavou připomíná 20 let od svého vzniku.................................12

Domácí hospicová služba ve Slezské diakonii? Je těžké najít sociální či sociálně zdravotní schválen a finančně podpořen. Našimi službu, která by ve Slezské diakonii nenašla zahraničními partnery se stala Ekumenická své zastoupení. Diverzita poskytovaných sociální stanice Heidenheim, Německo služeb v naší organizaci je opravdu vysoká a Centrum Misji i Ewangelizacji, Dzięgielów, a péči v rámci jednotlivých středisek mohou Polsko. Od září 2009 tedy probíhají akce obdržet potřební klienti všech věkových kav rámci projektu na úrovni národní a mezinátegorií – od malých dětí až po seniory. A možrodní. Mezinárodní akce představují tzv. moná právě tam, na samotném konci životní bilitu účastníků projektu do jedné z partpouti člověka, nám chybí pokrýt poslední nerských zemí, akce v rámci úrovně národní si úsek pomoci a doprovázení osob, kteří často definuje každý partner sám dle svých potřeb. umírají osamoceni, v izolaci a také v bolesti. V prosinci 2009 navštívili čeští a polští Péče a doprovázení osob umírajících hraje účastníci projektu německého partnera, stejně důležitou roli jako zcela automatický který má jako jediný projektový partner více a přirozený doprovod odborníků a těch než dvacetileté zkušenosti s poskytováním nejbližších v době, kdy se člověk na tento domácí hospicové péče, a to především svět rodí. s doprovázením umírajících lidí v domácnosSekce zahraničních vztahů Slezské diakoti. Pestré týdenní školení v Německu se sounie se, mimo jiné, snaží navazovat, udržovat středilo nejen na teoretické znalosti, ale nava rozvíjet vztahy s mezinárodními partnery štívili jsme rovněž poskytovatelé sociálních a obrovskou výsadou partnerství je přijímání služeb pro seniory (domovy důchodců, a odevzdávání odborných znalostí a zkuČervený kříž), kamenný hospic, setkali se šeností. Protože domácí hospicová péče je s odborníky, ale i vyškolenými dobrovolníky, ve Slezské diakonii prozatím listem nepopsakteří se účastní sezení u lůžek umírajících. ným, chtěli jsme využít vzájemné učení se Protože projekt má rozměr evropský, zúčastevropských partnerských organizací v této nili jsme se poslední den konference, u jejíž oblasti. V únoru 2009 sekce podala projekt příležitosti byl prezentován náš projekt, kde Partnerství u Národní agentury pro evropské jsme mohli rovněž prezentovat činnost vzdělávací programy Grundtvig na téma Slezské diakonie a vyslechnout si odborné Domácí hospicové péče a tento projekt byl příspěvky členky Evropského parlamentu

Domácí násilí je drahý problém Dne 20. dubna 2010 se v Senátu Parlamentu ČR uskutečnila konference s názvem „Kolik stojí domácí násilí?“. Záštitu nad pořadatelstvím převzala 1. místopředsedkyně Senátu PaedDr. Alena Gajdůšková (ČSSD) a organizace proFem, o. p. s. Konference se zúčastnila řada zástupců ze státního i neziskového sektoru a nechyběli ani zaměstnanci Slezské diakonie, konkrétně poradny Elpis Třinec, Sociální asistence Třinec, Český Těšín a FrýdekMístek a Azylového domu pro ženy v Třinci. Na úvod lze pochvalně říci, že ČR udělala v rámci prevence a řešení domácího násilí značný pokrok oproti letům minulým. Uskutečnila se řada osvětových kampaní pro veřejnost i pro odborníky a taktéž legislativa upravující domácí násilí prošla v posledních letech významným vývojem. Byly schváleny zákony, které usnadňují život lidem, a především pak ženám, které bývají domácím násilím postiženy nejvíce (uvádí se, že z celkového počtu obětí je asi 92-98% žen). V roce 2004 byl v novelizovaném Trestním zákoníku zakotven trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě či domě. Od ledna 2007 funguje v ČR tzv. institut vykázání, který dává policistům pravomoc vykázat násilnou osobu na 10 dní ze společného obydlí. Určitého zastání se dostává i obětem pronásledování (stalkingu), které je velmi častým průvodním jevem odchodu oběti ze společné domácnosti. V souvislosti s vykázáním fungují v ČR intervenční centra. Intervenční centra jsou jednou ze služeb sociální prevence podle § 60 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a v těchto centrech je osobám ohroženým násilným chováním

2

vykázané osoby nabídnuta pomoc, a to nejpozději do 48 hodin od doručení kopie úředního záznamu o vykázání. Služby intervenčního centra ale mohou využívat všechny osoby ohrožené domácím násilím, bez ohledu na to, zda bylo vykázání uplatněno, nebo nikoli. Těchto center je v ČR v současné době zaregistrováno 18, každý kraj musí mít minimálně jedno intervenční centrum. Avšak i přes pozitivní vývoj v posledních několika letech není ochrana před domácím násilím v ČR dostatečná. V ČR prakticky chybí systematická práce s agresory, po odchodu ze společné domácnosti mají oběti problémy s hledáním náhradního bydlení, s finanční otázkou a nezřídka se ocitají na hranici chudoby. Obětem rovněž chybí možnost

a významných osobností spolkové země Baden-Würtenberg, kteří působí v oblasti péče o staré osoby a jsou zaangažováni v hospicovém hnutí. Do pracovní skupiny hospicové péče ve Slezské diakonii patří vedoucí oblastí Těšínsko a Ostrava, Havířov a dále vedoucí středisek Eden, Betania, Elim a DPS Stonava. Na národní úrovni se tyto pracovnice zúčastnily Konference na téma Lidé s demencí doma a v komunitě, včetně prohlídky hospice Citadela ve Valašském Meziříčí, absolvovaly dvoudenní stáž v Domu léčby bolesti s hospicem v Rajhradě (kapacitně největší hospic v České republice), navštívily hospic svaté Alžběty v Brně, zorganizovaly přednášku na téma domácí hospicové péče na území města Ostravy a na konci května proběhne seminář na stejné téma pro pastory a pastorační pracovníky SCEAV. Více o projektu, včetně fotografií, se můžete dovědět na webových stránkách: www.sdfd.cz. Letos chceme ještě zorganizovat odbornou přednášku pro pracovníky Slezské diakonie a v listopadu se zúčastnit mobilitního setkání u polského partnera. Projekt bude ukončen na konci června 2011. Ivana Andrýsková Sekce zahraničních vztahů

bezplatné právní ochrany, na což upozornily zástupkyně právního projektu AdvoCats Women – pražské právní poradenské centrum pro ženy-oběti násilí. Tyto právničky poskytují obětem domácího násilí bezplatnou právní pomoc. Na konferenci bylo rovněž poukázáno na fakt, že neexistuje dostatek řádně proškolených pracovníků ve státních institucích (policistů, soudců, státních zástupců, lékařů a sociálních pracovníků), kteří vstupují do procesu řešení domácího násilí a většinou uskutečňují prvotní kontakt s obětí, resp. agresorem. Senátor Miroslav Antl (bezpartajní) vidí problém např. v tom, že orgány činné v trestním řízení se mnohdy snaží oběti domácího násilí zbavit, což může mít i smrtelné následky. >>>

ZAMĚSTNANCŮM

Na konferenci vystoupili i dva zahraniční hosté, a to Petra Brzank, vědecká pracovnice na Univerzitě Fulda, obor péče o zdraví (Německo) a Dr. Evelyn David (Rakousko). Ve svých výzkumech z oblasti domácího násilí se zabývali zejména tím, jak vysoké jsou náklady v Německu, resp. Rakousku na řešení problematiky domácího násilí. V Rakousku se odhadem spočítané náklady pohybují kolem úctyhodných 78 353 200 Euro (v přepočtu 1,9 miliard Kč). Z toho největší podíl, cca 25 000 000 Euro ročně, připadá na pomoc dětem, které se stávají svědky domácího násilí svých rodičů. Velmi vysoká částka vychází rovněž na přímou pomoc obětem domácího násilí (intervenční centra, tísňové linky, poradny, azylové domy apod.) – cca 21 000 000 Euro za rok. Zdravotnictví musí vydat zhruba 13 000 000 Euro ročně na lékařská ošetření různorodých tělesných zranění, způsobených během fyzického napadení obětí, dále na pobyt obětí v nemocnicích, na léky, psychoterapie atd. Ušlý zisk způsobený tím, že absence oběti v práci bývá vysoká (např. ze zdravotních důvodů) nebo proto, že oběť je neschopna najít si pracovní místo, byl v Rakousku vyčíslen na cca 12 000 000 Euro

ročně. Nemalé náklady musí stát vynaložit i na výplatu sociálních dávek pro oběti, které po odchodu od partnera většinou nemají vlastní příjem. Odhaduje se, že se jedná o částku zhruba 2 000 000 Euro za rok. Nemalé výdaje kolem domácího násilí má justice, která v Rakousku vydá ročně bezmála 1 300 000 Euro ročně na řešení problematiky domácího násilí. České republice podobné výzkumy, které by uchopili ekonomickou dimenzi domácího násilí, zatím chybí. Faktem také je, že řada evropských i zámořských zemí již vytvořilo systematické plány prevence a boje proti domácímu násilí, zatímco v ČR je, prozatím, pouze v přípravné fázi tzv. Národní akční plán pro prevenci domácího násilí, na němž spolupracuje řada odbornic a odborníků ze státních institucí i z neziskových organizací. Tento akční plán by měl výrazně přispět k lepšímu a hlavně systematičtějšímu a komplexnějšímu řešení problematiky domácího násilí. S oběťmi i agresory je totiž nutné pracovat systematicky a je zapotřebí spolupráce státního a neziskového sektoru při řešení jednotlivých případů domácího násilí. Kvalitnější řešení této problematiky lze rovněž

spatřovat v urychlení práce policie a soudů, popřípadě ve zřízení zvláštních soudů pro případy domácího násilí. Nutností se jeví také poskytování bezplatné právní pomoci a bezplatného právního zastupování oběti v soudním řízení. Oběti domácího násilí by potřebovaly také tzv. procesní doprovod k soudním líčením zajištěný kvalifikovaným advokátem, neboť jsou u soudu velice často bezradné, se spoustou záležitostí si vůbec neví rady a soudní řízení z tohoto důvodu mnohdy úplně vzdají. Dále by se nemělo zapomínat ani na neustále vzdělávání státních i jiných zaměstnanců a stejně tak na vzdělávání dětí již od nejútlejšího věku v problematice domácího násilí. Závěrem lze vyjádřit očekávání, že výsledky konference přispějí k efektivnější pomoci a podpoře obětem domácího násilí, že bude urychlena příprava a schválení Národního akčního plánu prevence pro prevenci domácího násilí a že bude v ČR proveden výzkum zahrnující ekonomické dopady domácího násilí. Miroslava Polášková

Gruzinská pracovní stáž V březnu hostovala Sekce Zahraničních vztahů Slezské diakonie a další organizace v Moravskoslezském kraji gruzinskou pracovnici Nino Khundzakisvili z partnerské organizace NDOBA, která se během 14denní pracovní stáže seznámila s některými metodami a přístupy používanými v oblasti psychosociální pomoci mladým lidem a práci s dětmi. Ze středisek Slezské diakonie takto navštívila Lydii, On-line, Pohodu a Kanaan, z dalších např. Oddělení sociálně právní ochrany dětí v Českém Těšíně a Centrum psychosociální pomoci v Karviné. Problémy dětí a mladých lidí jsou podobné jak v České republice, tak Gruzii. To, co je odlišné, jsou ekonomickosociální faktory. Děti v Gruzii často vyrůstají bez rodičů, protože rodiče jsou v zahraničí za prací nebo se dětem kvůli pracovnímu vytížení nedokážou dostatečně věnovat. Benefitem v této zemi je ovšem rodinné zázemí. Silná rodinná tradice eliminuje nedostatky sociálního systému. V Gruzii neexistují lidé bez domova, v rámci třígeneračních modelů se přibuzní starají o nemocného, nezaměstnaného a jiné, v naší společnosti označované jako sociálně vyloučené. Ekonomické faktory negativně ovlivňují život v Gruzii. Až 50% obyvatel žije pod hranicí chudoby. Rovněž jsou to špatné podmínky ve školách a bydlení. Teprve před 2-3 lety bylo instalováno ústřední topení do škol v hlavním městě. Dalším problémem, s nímž se Gruzie bude muset v budoucnu vypořádat, je rostoucí násilí na školách. Války, ozbrojené konflikty, kterými Gruzie znovu v nedávné době prošla, nemají vliv jenom na ekonomiku země, ale také na obyvatelstvo. Starší lidé chápou krutost válek a pocity, které zažívají, když členové jejich rodiny odcházejí bojovat s tím, že zítra je už možná neuvidí. Neví také, zda se ještě ráno probudí a zda dům nebude v noci

zasažen jednou z bomb. Ovšem mladá generace nechápe ten pocit zodpovědnosti nad blízkými, nedokážou dopředu odhadnout riziko ztráty svých rodičů, a válku a boj berou jako součást života. Není pak výjimkou, že ve třídě jsou děti ozbrojené a dochází k častým rvačkám. Nino Khundzakishvili říká: „Doporučovala bych, aby bylo méně násilných filmů v televizi a zakázala bych všechny druhy násilných počítačových her, jak jen by to bylo možné. Je také nutné, aby se jak škola, ale také rodiče více věnovali dětem. Gruzinský systém nenabízí pro děti volnočasové aktivity zadarmo a chudé rodiny si jej nemohou dovolit. Na školách by také měli působit skutečně odborní sociální pracovníci, kteří by dokázali ovlivňovat správně vývoj dětí.“ Z projektu vzešly návrhy na další spolupráci.

Za všechny jmenuji alespoň návrh na rozvoj komunitní práce.

Sociální asistence Frýdek-Místek

Projekt s názvem Na cestě k šťastné mládeži podporující pracovní stáž byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah tohoto sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejím obsahem.

GŘ pro vzdělávání a kulturu

Program „Mládež v akci“

3

Co si odnáším ze Slezské diakonie Ve středisku Pohoda v Karviné jsem si povídala s dětmi a jedno dítě mi položilo otázku: „Máte v Gruzii Pohodu?“ Byla to snad ta nejdůležitější otázka, která mi byla položena, protože my skutečně nemáme takové zařízení a já si kladu otázku: „Co kdybychom založili „Pohodu“ v jednom z distriktů Tbilisi?.“ Děti byly velmi milé, ptaly se úplně na všechno:„Máte v Gruzii kino? Máte v Gruzii zvířata? Letadla? Metro? Make-up?.“ Občas jsem se cítila, jako bych přišla odněkud z divokého kmene z pralesa, ale tyto děti byly neuvěřitelně sladké, ptaly se na všechno velmi vážně a také tyto otázky braly vážně, neboť nikdy neslyšeli o Gruzii a snažili si udělat obrázek o tom, jak to v takové Gruzii vypadá.

Také jsme byli v denním centru Lydie. Skutečně celá organizace je velmi příjemná a je to útulné prostředí. Pracovníky tohoto zařízení považuji za skutečné hrdiny a oceňuji jejich těžkou a krásnou práci. Nejvíc se mi líbila stáž v On-line středisku. Pracovní pozice zdejších streetworkerů bych označila jako „být starším přítelem dětí a mladých lidí (s určitými pravidly), kteří tráví svůj volný čas mimo domov, stávají se závislými na alkoholu, drogách, cigaretách“. Je to velmi těžká práce, ale přesně to co potřebují mladí kluci v Gruzii. Takový streetwork by se v dnešní Gruzii určitě hodil.“ Také jsme byli v Kanaanu. Zdejší převážně romské děti se svým temperamentem více

Vstávat v 6 hodin ráno – pro Gruzince nemožné!!! Pro Gruzince je Česká republika tak trochu v 8 hodin večer, nebo i později (občas i v je„rodinným příbuzným“ díky obdobné minudenáct večer). Líbí se mi způsob života tady losti, napojení na Sovětský svaz a stejně tak s tím, že máte večer spoustu volného času. současné nezávislosti. Také čeština je podobDalší věcí na kterou jsem si těžce zvykala, ná ruštině a ruština je druhým domácím byl mráz a zima. Poprvé ve svém životě jsem jazykem v Gruzii. Ale na druhé straně se život musela jít ven, když bylo mínus sedm až dev Gruzii v mnohém odlišuje od života v České set. V Gruzii nikdy nemáme tak studené zimy, republice. ale na druhé straně máme zase velmi horká Například začněme už vstáváním a praléta – až 40stupňová vedra a v srpnu i více. covním procesem. Ze začátku bylo pro mne Moje stáž ale byla úspěšná, neboť jsem obtížné vstávat v 6 hodin ráno a pracovat za těchto podmínek nechytla chřipku! od 8 (to už neříkám o těch, kteří chodí do práTaké jsem byla překvapená, kolik továren ce dříve). V Gruzii se začíná nejdříve pracovat a společností je tady v České republice. Češi v 9 hodin (a stejně tak děti ve školách), jsou mnohem více pracovitější než Gruzinci. ale na druhé straně lidé končí například Gruzinci jsou trochu líní a raději věnují svůj

Jak pomoci vyrovnat se s … Ozvala se nám maminka 16letého chlapce. Jednou v létě odjel chlapec na prázdniny se svými přáteli k moři. Při cestě zpátky se jejich autobus srazil s osobním automobilem. Chlapec měl mnohačetnou zlomeninu pravé ruky a dívka, která seděla vedle něho na místě zemřela. Lékařská pohotovost přijela až za dlouhou dobu, neboť nejbližší nemocnice byla daleko. „Ruku je třeba amputovat“, zněl verdikt lékaře. „Já nechci“ snažil se vysvětlit lékaři, že cítí prsty i naproti vážným zlomeninám. Za tři dny šel chlapec na operační sál a jeho ruka byla zachráněna, i přesto, že lékaři nebyli schopni odpovědět, zda jeho končetina bude někdy plně funkční. Po návratu z nemocnice je psychický stav chlapce špatný: pláče, nejí, ubližuje si, je podrážděný… Rodiče odvedli chlapce k psychiatrovi, který mu předepsal léky a pravidelný spánek, ale rodiče cítili, že chlapec potřebuje víc..., proto oslovili naše krizové centrum. Navštívila jsem chlapce v nemocnici v roli psychologa. Byla jsem u něho 4 hodiny. První věta, kterou mne přivítal, byla: „Nechci ublížit mé matce, a proto jsem souhlasil, abych Vás přijal, ale skutečně nepotřebuji tento typ pomoci.“ Stav chlapce byl vážný. Během toho, co jsem u něho byla, několikrát plakal. Řekl mi také, že se mnou nebude o ničem hovořit a nechce už vzpomínat na to, co se stalo. Říkal, že to co se stalo, byla Boží vůle, byl potrestán za bezstarostný život, kterým žil, ale Bůh mu ještě nedovolil zemřít. Vysvětlila

4

jsem mu, jak je důležité, aby si ještě jednou vzpomněl na celou tu nehodu. Chlapec začal vyprávět, když skončil, velmi plakal. Strukturovaná a přímo mířená emoční ventilace přinesla chlapci viditelnou úlevu. Chlapec to nemohl cítit, ale úleva byla viditelná v jeho tváři. Když začal vyprávět fakta, začal být více zaujatý vyprávěním a snažil se zachytit veškeré detaily. Podle příběhu, který vyprávěl, nejsilnějším byl jeho pocit viny. Před nehodou v autobuse usnul a kdyby nebyl spal, a probudil se, mohl by zachránit tu dívku, která seděla vedle něho, ale on to neudělal. Důležitým faktem v tomto příběhu bylo, že ji nemohl zachránit. Byl v takovém psychickém stavu, že člověk si jen těžko mohl představit, že by byl schopen hovořit o budoucnosti (avšak krizový pracovník musí vždycky věřit, že člověk bude schopen probírat plány o budoucnosti již při prvním setkání). Řekla jsem mu, s jakými komplikacemi může v budoucnu počítat, respektive co všechno se může stát, pokud jeho stav bude nadále pokračovat. Chlapec začal pomalu plánovat, co udělá v nejbližší době – lékařské ošetření, rehabilitace a škola. Když jsme skončili, tak mi samozřejmě zopakoval, že skutečně nepotřeboval tento typ služby a že byl a bude schopný překonat tento problém sám. Mamince jsme řekli, že musí počítat s tím, že nejvážnější problémy mohou nastat po 6 měsících. Avšak díky včasné krizové intervenci jsme odbourali komplikace, které by mohly později nastat. Rada pro Vás v roli toho, když budete chtít

podobají gruzinským dětem. Češi jsou v porovnání s Gruzinci velmi tichým a klidným národem. Kromě zařízení Slezské diakonie jsem také byla na Oddělení sociálně právní ochrany dětí, kde pro mě nejpřekvapivějším bylo zjištění, jak silný sociální systém je v ČR. Setkala jsem se rovněž s místostarostou města Český Těšín panem doktorem Peckou, který poukázal na to, že dnešní mladá generace je horší než byla generace jejich prarodičů nebo rodičů a jedním z důvodů je to, že jim chybí křesťanské hodnot y, což se odráží v jejich způsobu života – drogách, alkoholu a dalším.

čas přátelům a příbuzným než práci. Největším rozdílem je asi charakter Čechů a Gruzinců. Češi jsou klidní a tiší ve srovnání s naprosto hlučnými a temperamentními Gruzinci. Nikdy nezapomenu na chuť piva a pocit nepříjemného šimrání mrazu. Nezapomenu na lidi a místa, která jsem zde navštívila. Děkuji všem za přátelskost a podporu. Nino Khundzakishvili NDOBA, Gruzie

Soňa Kotibová Sekce zahraničních vztahů

někomu pomoci: 1. Řekněte mu, že jste tady a že ho budete poslouchat, ať Vám všechno řekne. 2. Ptejte se:„Co se stalo? Kdy a kde? Co se stalo nejdříve? Co potom? Potom? Co viděl? Co slyšel? Co si myslel? Jaké měl pocity?“ Rekonstrukce celé události je velmi důležitá – pomáháme setřídit skutečnosti, pocity, emoce, myšlenky a reakce. Během této fáze se také zeptejte: „Co bylo tím nejtěžším momentem a co by mohlo být tehdy jinak, aby to bylo lepší, aby se to nestalo?“ 3. Následují otázky vedoucí k překonání krize. Zeptáme se, jak se vyrovnal s tím, co se stalo. „Co dělal? Jak to dělal? Dělal vůbec něco? Kdo nebo co mu pomohlo? Měl nějaký pocit viny? Co si oběť myslí o trestu, pomstě?“ 4. Zeptáme se, zda se mu zdají traumatizující sny. Požádáme jej, aby nám je vyprávěl. 5. Dalším krokem je orientace člověka na budoucnost. Je důležité zdůraznit, že to, co se stalo, je ponecháno minulosti a zeptáme se ho, co bude dělat nyní. Požádáme jej, aby naplánoval, co bude dělat dnes, zítra a příští týden. 6. Další fáze se týká zjištění toho, zda existuje ještě něco, co způsobuje stresy. 7. V poslední fázi shrneme to, o čem nám povídal a řekne mu, s čím by mohl počítat v budoucnosti, například s tím, že za půl roku bude situace nejhorší, ale že jste tady pro něj a můžete jej znovu vyslechnout. Nana Agapishvili ředitelka NDOBA, Gruzie

Aktuality z interdiac-u V březnu tohoto roku interdiac uspořádal mezinárodní konferenci „Sociální vyloučení ve střední a východní Evropě – Výzvy pro diakonii a občanskou společnost“, která se konala u příležitosti Evropského roku boje proti sociálnímu vyloučení 2010 a zároveň oficiálně ukončila Pilotní vzdělávací modul interdiac-u. Konference v Bratislavě byla organizována ve spolupráci s partnerskou organizací Evanjelická diakonia ECAV na Slovensku a zúčastnilo se jí téměř šedesát odborníků z patnácti Evropských zemí. Během čtyř pracovních dní konference zazněly příspěvky týkající se situace v jednotlivých regionech střední a východní Evropy a také příklady dobré praxe. Účastníci pracovali ve skupinách, které se věnovaly tématům sociálního vyloučení jak na úrovni regionální - Visegrádský, Balkánský a Baltský, a tak na úrovni sociálních fenoménů a cílových skupin - Strukturální nezaměstnanost, Pracující chudí, Válka a civilní konflikt, Opuštění senioři, Dětská chudoba a rodiny, Osoby s postižením a Menšiny. Závěrem konference získali první studenti interdiac-u z rukou ředitele Slezské diakonie Česlava Santariuse a prorektorky Diak-u Pirjo Hakala certifikát o úspěšném absolvování Pilotního modulu. Stěžejním výstupem konference byla Bratislavská deklarace o diakonii a sociálním vyloučení v regionu střední a východní Evropy. Dokument vyzývá k aktivnímu řešení sociálního vyloučení v regionu a k vytvoření společností a ekonomik, ve kterých již sociální vyloučení nebude tolerováno. V současné době probíhá projekt Mobilních workshopů „Inovativní výcvik pro sociální kohezi pro mládež a společně s mládeží“. Tento projekt se zabývá specifickými potřebami mladých lidí v regionu střední a východní Evropy. Kvůli faktorům jako je nezaměstnanost, postižení, sexuální orien-

Dobrovolnice z Ukrajiny V rámci Evropské dobrovolnické služby (EDS) nyní působí ve středisku Siloe Maryna Khorunzha z Ukrajiny. Rozhovor, který je jistě zajímavým posouzením, ale i srovnáním fungování různých sociálních služeb na různých místech světa, pro Vás připravila Zuzana Nestrojová, koordinátorka mezinárodního dobrovolnictví ve Slezské diakonii. Maryna, co bys chtěla úvodem o sobě čtenářům říci? Odkud jsi, co je tvá profese? Je mi 24 let, pocházím z Ukrajiny, z města Kharkiv a jsem právnička. Jsem bývalá účastnice několika mezinárodních programů jako je například FLEX v roce 2002, CUPP v roce 2008 a AIESEC v roce 2009. Ostatní o mně říkají, že mým největším zájmem je učení se novým jazykům a poznávání nových kultur. Proč jsi se rozhodla přijet do ČR jako dobrovolník? Odejít do cizí země, kde nikoho neznáš? Já jsem vlastně neměla příležitost vybrat si přímo Českou republiku jako mou destinaci pro EDS, přihlásila jsem se do tohoto prog-

tace, národnostní nebo náboženská identita, nebo jejich kombinaci, se až příliš mnoho mladých lidí nemůže plně zapojit do života společnosti a využívat výhody vzdělávání, zaměstnání a sociálního zabezpečení. Tohoto projektu vedeného mezinárodním týmem odborníků se účastní 14 mladých profesionálů i dobrovolníků z 9 zemí regionu (Moldávie, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko, Gruzie, Arménie, České republika, Srbsko a Ukrajina). V rámci projektu se uskuteční dva workshopy, první ve spolupráci s partnerskou organizací NDBOA v červnu v Gruzii a druhý ve spolupráci s partnerskou organizací EHO v říjnu v Srbsku. Cílem je jednak navázat partnerství a spolupráci mezi organizacemi zabývajícími se touto tématikou v regionu, dále sdílet a učit se ze zkušeností druhých a nakonec rozšířit komplexnější chápání a praxi sociálního začleňování mládeže. Jedním z očekávaných výstupů je také příručka inovativních přístupů řešení sociálního vyloučení mladých lidí.

ramu. V té době jsem byla na cestě do Indie, když jsem se dozvěděla, že jsem byla vybrána jako dobrovolník EDS pro ČR. Na druhou stranu jsem však o mezinárodním dobrovolnictví uvažovala již delší dobu. Chtěla jsem posunout své profesionální působení na pozici obchodního právníka tak daleko, jak jen to bylo možné. Mohu říci, že útěk z reálného života do života, kdy budu rok pomáhat jiným, se mi zdál v tu chvíli elegantním řešením. Jsem nadšena novou zemí a výzvou hledat si nové přátelé. Je to tvá první zkušenost s životem v cizí zemi a s dobrovolnictvím? Vůbec poprvé jsem si „ohmatala“ koncept dobrovolnictví jako takového v USA. Žila jsem v této zemi v akademickém roce 2001/2002 v rámci mezinárodního výměnného programu pro studenty, který se nazývá FLEX. Po příjezdu z USA zpět na Ukrajinu jsme se společně s ostatními aktivními členy naší skupiny pokusili být nápomocní lidem v našem okolí, kteří pomoc potřebovali. Začali jsme shromažďovat oblečení, knihy,

Visegrad Fund www.visegradfund.org

„Projekt Mezinárodní konference byl finančně podpořen Mezinárodním Visegrádským Fondem.“

GŘ pro vzdělávání a kulturu

Program „Mládež v akci“ „Projekt Mobilních workshopů je realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Sdělení nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.“ Veronika Raszková interdiac, Koordinátor vzdělávání

hračky. Začali jsme také organizovat různé akce a také aktivity zaměřené na neformální vzdělávání. Má účast v programu EDS je mou první zkušeností na pozici dlouhodobého dobrovolníka. Proč jsi chtěla být dobrovolníkem právě ve středisku Siloe? Jak tvá práce vypadá konkrétně, co děláš každý den? Středisko Siloe jsem si vybrala jako první prioritní místo pro EDS v ČR, protože jsem již měla zkušenosti s prací se seniory právě z USA. Také považuji takovéto středisko pro seniory trpící Alzheimerovou chorobou za nesmírně důležité. Takovéto zařízení by se setkalo na Ukrajině s obrovským zájmem. Ve středisku Siloe jsem nejvíce zodpovědná za vytváření programu pro seniory. Například ráno společně cvičíme, vyrábíme umělecké předměty, čteme a diskutujeme o různých tématech. Musím dodat, že klienty nejvíce zajímají mé cestovatelské příběhy. >>>

5

Už jsi zde osm měsíců, jak jsi spokojená s prací ve středisku a s životem v ČR? Musím říci, že jsem začala milovat svůj život dobrovolníka. Cítím se šťastná když mohu vnést klientům do jejich životů něco hodnotného. Mám také hodně volného času ve srovnání s mým pracovním programem coby právničky. Česká kultura a lidé mě fascinují a učení se novému jazyku je jedním z nejdůležitějších aspektů mého působení tady. Bylo pro tebe těžké naučit se český jazyk? Český jazyk je jedním z nejtěžších jazyků na světě, koneckonců to říkají mí čeští kamarádi. V současné době hovořím česky dobře, nemohu však říci, že plynule. Právě teď se

Novojičínsko s Přáteli Slezské diakonie Jako každým rokem zorganizovalo Sdružení Přátel Slezské diakonie i v tomto roce, v sobotu 15. května 2010, pro své členy a sympatizanty zájezd na zajímavá místa v okolí Nového Jičína. Po nastoupení všech přihlášených zahájila farářka Wanda Stanieková zájezd Božím slovem a modlitbou. Poté jsme se s písní vydali na cestu. První zastavení bylo v Tiché, kde jsme si prohlédli domov pro osoby s mentálním postižením. Tento domov funguje od roku 2007 a je jedním ze středisek Slezské diakonie. Následným bodem programu byla Ženklava, z níž pocházel Kristián David a další věřící, kteří odešli v 18. století do německého Herrnhutu, čili Ochranova. Projeli jsme Veřovické vrchy, shlédli vesnice poničené loňskou povodní, ve kterých pomáhali pracovníci a dobrovolníci Slezské diakonie a zastavili jsme se v Hodslavicích. V této vesnici se narodil František Palacký, proto jsme nemohli vynechat jeho muzeum, kde nám paní průvodkyně řekla zajímavosti z jeho života. Její výklad doplnila koordinátorka dobrovolníků ve Slezské diakonii, Dorota Sikorová, o stručný popis pomoci během záplav v minulém roce. Slečna Sikorová celou pomoc koordinovala.

učím pravopis. Nikdy jsem si nevyhledala historické údaje o Mistru Janu Husovi z pohledu lingvistického, avšak v současné době mu nemohu odpustit vytvoření „carek“ a „hacku“. To je to, co mi dělá největší problémy. Myslíš si, že tvůj pobyt v Siloe ti bude přínosem ve tvém budoucím životě? Ze své vlastní zkušenosti vím, že ne vždycky oceníme současné dění a zkušenosti, které si zaslouží být oceněny. A právě až za nějaký čas, někdy to může trvat i několik let, si uvědomíme, že právě tehdy jsme získali a naučili se dané dovednosti a znalosti.

Co je pro tebe absolutně jiné když srovnáš život v ČR a na Ukrajině? Zdali mám být upřímná, tak nezaznamenávám nějaké drastické rozdíly. Ačkoli drobnější rozdíly zde jsou. Musím uznat, že Češí více cestují, což může být vysvětleno faktem, že jste členem EU. Také více sportujete, což je možná umožněno unikátní geografickou pozicí ČR a přírodními podmínkami. Maryna Khorunzha dobrovolnice EDS

Zuzana Nestrojová Sekce zahraničních vztahů

Z Hodslavic nás autobus zavezl do Fulneku – města, které vzniklo již ve 13. století a v letech 1618 až 1621 zde pobýval Jan Ámos Komenský. Posledním zastavením byl evangelický kostel v Suchdole nad Odrou. Zde jsme naše putování po Novojičínsku zakončili a vrátili se domů. I přes to, že se zájezd konal v„období dešťů“, kdy neustále prší, během sobotního dne jsme se s deštěm vůbec nesetkali a dokonce nám na cestu svítilo občas i slunce.

Za všechny účastníky chci poděkovat organizátorům, bratrům Zdeňku Buchtovi a Lumíru Svobodovi, za perfektní přípravu a průběh výletu, rovněž našemu řidiči bratru Waliczkovi za bezpečnou jízdu a všem Přátelům, kteří jeli a vytvořili příjemnou atmosféru. Hlavně chci však poděkovat Pánu Bohu za požehnání a ochranu celého zájezdu.

Pamatujete si na svůj první pracovní den ve Slezské diakonii? Velice dobře. Manžel mě dovezl do Českého Těšína, kde jsem měla strávit své první tři pracovní dny. Kromě toho, že jsem

byla poprvé odloučená od své malé dcery (nastupovala jsem do práce z rodičovské dovolené) a měla jsem jazykový problém, neustále jsem si kladla otázku: „Proč jsi do toho vlastně lezla?“. Nicméně Slezská >>>

Natálie Bialoňová pastorační pracovnice a členka SPSD

Pracovníci Slezské diakonie Jméno: Martina Chlápková Datum narození: 7. října 1966 Funkce: vedoucí Oblasti Bruntál, Krnov, Nový Jičín Rok zahájení pracovní činnosti ve SD: 1998 Jaká je náplň Vaší práce? Náplní mé práce je řídit střediska v oblasti – metodicky i organizačně. Jinak řečeno, společně se svými kolegy usilovně buduji dobré jméno Slezské diakonie (SD) ve východní části Slezska. Proč jste si vybrala právě tohle zaměstnání? Máme to v rodině, téměř všichni jsou učitelé, obecněji řečeno pracují v pomáhajících profesích. Ve SD mám možnost uplatnit nejen svou potřebu pomáhat, ale také neustále něco budovat, rozvíjet a měnit.

6

diakonie mě už při této návštěvě nadchla. Je v historii Vašeho zaměstnání den, na který byste nejraději zapomněla? Takových je určitě hodně a na všechny jsem zapomněla. Pro moji duchovní i duševní pohodu je špatná paměť v tomto ohledu nezbytně nutná. Co Vám ve Vaší práci dělá největší radost? Setkávat se s klienty, kterým se díky Slezské diakonii proměnil život. Dostali příležitost a dokázali se jí s naší podporou chopit. Obec-

ně se dá říct, že je to poznání, že naše práce nese svoje ovoce, i když je náročná, má prostě smysl. Čeho si na organizaci nejvíce vážíte? Slezská diakonie je jedinečná v tom, že umí reagovat na potřeby lidí, umí využívat příležitosti, které se jí nabízejí a dává prostor lidem, kteří chtějí něco dokázat nejen pro sebe, ale hlavně pro ty ostatní.

s kolegou na oběd, na kterém se usilovně snažíme nemluvit o práci. Chtěla byste něco sdělit ostatním zaměstnancům Slezské diakonie? Snad jen popřát jim hodně sil do tak náročné práce! Martina Chlápková vedoucí Oblasti Bruntál, Krnov, Nový Jičín

Jak trávíte své pracovní přestávky? Pokud se „podaří“ zajdu si ráda s některým

Kavárna Empatie a její minigalerie má již jeden rok V návaznosti na činnost střediska Rút – obrazy, grafiky, fotografie – známí i začínající sociální rehabilitace ve Frýdku-Místku, umělci. Ve dnech 1. 3. 2010 – 9. 4. 2010 zde funguje od 23. 1. 2009 Kavárna Empatie. Tato vystavovali svou tvorbu manželé Marie kavárna vytváří klasická či nácviková a Milan Farní. pracovní místa pro osoby se zdravotním Dovolte mi, abych Vám je v krátkosti předpostižením, které zde rozvíjejí nebo získávají stavila a poukázala na jejich osobní aktivitu nové pracovní a sociální dovednosti. V prosa úspěchy, kterých se jim podařilo dosáhtorách Kavárny je umístěn dětský a počítanout, přestože jsou oba osobami s duševním čový koutek, kde je možné využít i bezplatný onemocněním a někdy musí více či méně se přístup k internetu. svou nemocí bojovat. Kavárnu Empatii mimo jiné zdobí minigaPaní Marie Farná se od roku 1992 věnuje lerie, ve které mohou prezentovat svá díla – psaní poezie. Vydala několik básnických

Hana Štěpánová vnější vztahy

sbírek: Výkřiky, Střípky, Květinářství života, Rekvizity lásky a Když jsme trávu kosili. Za svou tvorbu obdržela osm literárních ocenění a v roce 2006 získala Cenu hejtmana Moravskoslezského kraje. Její manžel, Milan Farný, navštěvoval LŠU v Ostravě (kresba u prof. Ruska) a samostatně vystavoval své kresby v Novém Jičíně, Opavě, Šumperku, Piešťanech, Praze, Ostravě, Brně a nyní i ve Frýdku-Místku.

Duhová kulička Kuličko duhová zapomenutá z dětství. Našla jsem tě v rohu temné zásuvky. Jak jsi musela strádat po slunci, ty perlo rosy s obrazem barevného spektra. Či slzo, vytrysklá z oka dívenky, která ztratila svůj první míč. Dětské ruce tě hřály, jiskřila jsi v blátěných důlcích. Byla jsi královnou mezi drahokamy v tom čase, kdy čas měl jiný rozměr. V roce 2010 připravujeme v Kavárně Empatie další zajímavé akce, kterých se mohou účastnit všechny věkové skupiny. Kavárna Empatie založila v roce 2010 Klub Empatie, jehož členem se můžete stát i Vy.

Prý doplatím na své mateřství. Jak je to možné…? Říká se, že těhotenství a mateřství jsou nejkrásnějším obdobím v životě téměř každé ženy. Paní Veronika, která loni v září poslala e-mail do Občanské poradny Karviná, střediska Slezské diakonie, to vnímala stejně. Přesto však z jejího dotazu byla cítit jakási bezmoc, když citovala slova úřednice z úřadu práce, že její těhotenství je chybou, na kterou doplatí… Veronika totiž na začátku léta zdárně zakončila denní studium na vysoké škole a na život bez školních povinností se těšila tím víc, když krátce předtím zjistila, že čeká miminko. To s manželem již nějaký ten měsíc plánovali. Po prázdninách se šla řádně za-

Svým členstvím přispějete na zajištění činnosti Kavárny a taktéž podpoříte myšlenku sociálního začleňování osob se zdravotním postižením. Více informací o členství v Klubu naleznete

na www.kavarnaempatie.cz .Tímto Vás srdečně zveme k návštěvě. Monika Rojčíková Středisko Rút – Sociální rehabilitace Třinec

LEGISLATIVA evidovat na úřad práce. Nikoliv však proto, aby v sedmém měsíci těhotenství nastoupila do zaměstnání, ale z důvodu úhrad zdravotního pojištění státem. A tady se poprvé dozvěděla, že jakožto nezaměstnaná nebude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství, lidově řečeno„mateřskou“. Paní Veronika nás proto poprosila o výklad zákona, který takové rozhodnutí úřadu práce zakládá, a zároveň o radu, jak v této situaci dále postupovat. Poradci poté v odpovědi uvedli následující informace:

žitou pomoc v mateřství, její výši a podpůrčí dobu upravuje Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, resp. jeho §32-§38. Účelem této dávky je ve stanoveném rozsahu nahradit zaměstnankyni započitatelný příjem, který jí uchází z důvodu poslední fáze těhotenství, první fáze mateřství a ve stanovených případech i při převzetí dítěte. Pro vznik nároku musí být současně splněny následující podmínky:

„Okolnosti, za nichž vzniká nárok na peně-

7

>>>

• porod, popřípadě převzetí dítěte, • účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, • ztráta započitatelného příjmu, • podmínka péče o dítě.“ Paní Veronika tedy zjevně nesplnila hned dvě z těchto podmínek. Její účast na nemocenském pojištění totiž v posledních dvou letech nedosáhla 270 kalendářních dní, jelikož studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol nepatří do okruhu nemocensky pojištěných osob. Dále pak neměla žádný započitatelný příjem ze zaměstnání, o nějž by v důsledku těhotenství a mateřství přišla.

Pomoc obětem znásilnění a jejich blízkým Znásilnění patří v České republice mezi nejčastěji se vyskytující násilné trestné činy. Jen minimální procento tohoto trestného činu bývá nahlášeno na příslušný útvar policie. Jako každý násilný trestný čin, je i znásilnění opředeno řadou mýtů, a to jak v laické, tak i odborné veřejnosti, např.: „znásilnění probíhá formou přepadení na ulici“ – většina znásilnění se odehrává v sociální blízkosti; „znásilnění se dopouštějí nám cizí lidé“ – za více než polovinu znásilnění jsou zodpovědné osoby blízké či známé, tj. kamarád, příbuzný, soused, spolupracovník; „ten, kdo

Zcela bez prostředků však ženy ve stejné životní situaci, v níž se ocitla Veronika, nezůstanou. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře totiž v §30 stanoví, že nevznikneli rodiči nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží mu od doby narození dítěte rodičovský příspěvek, a to v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte, dále pak ve snížené výměře (3 800 Kč) do 48 měsíců věku dítěte. Jde tedy o tzv. variantu pomalejšího čerpání rodičovského příspěvku. Klasickou či rychlejší variantu si pak mohou vybrat pouze ti rodiče, kteří byli oprávnění k čerpání peněžité pomoci v mateřství.

Poradna rané péče Dorea Naši milí přátelé a kolegové. Chceme Vás informovat o tom, že naše Poradna rané péče Eliada v Brně změnila od poloviny března svůj název na Poradna rané péče Dorea. K tomuto kroku jsme se odhodlali, abychom svému okolí usnadnili orientaci v brněnských střediscích Slezské diakonie. Ve dvou z nich figuroval název

8

Lenka Sklenaříková Občanská poradna Karviná

Poradenství poskytované dle zásad bezplatnosti, diskrétnosti, nestrannosti a nezávislosti mohou občané Karviné a okolních

STŘEDISKA se dopouští znásilnění je deviantní nebo duševně nemocný“ – pachatel tohoto trestného činu vůbec nemusí být asociální, na první pohled rozpoznatelný; „oběti vnímají znásilnění jako vynucený sexuální styk“ – oběti vnímají znásilnění jako ohrožení života; „znásilnění mužů neexistuje“ – mezi oběťmi znásilnění jsou i muži. Odborníci uvádějí, že znásilnění muži čelí daleko menšímu porozumění okolí, než ženy. Znásilnění není erotická hra, je jedním z nejsilnějších zásahů do integrity člověka,

Poradna ELPIS Slezské diakonie v Ostravě osmým rokem Poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání užívání. Usiluje o to, aby prostřednictvím odELPIS, jejímž zřizovatelem je Slezská borného sociálního poradenství uživatelé diakonie, poskytuje své služby na území mohli rozpoznat vlastní situaci, nacházet města Ostravy osm let. a realizovat řešení situace, přijmout zodpoPoradna ELPIS je službou odborného socivědnost za vlastní život a začlenit se zpět álního poradenství určenou zejména pro podo společnosti. moc a podporu obětem domácího násilí. Poradna ELPIS Ostrava Slezské diakonie Domácí násilí představuje dlouhodobé, poskytuje následující služby: • sociální poradenství – rozhovor se sociálopakované, stupňující se týrání partnerky/partnera – fyzické nebo psychické, obsaním pracovníkem • odbornou psychologickou péči hující soustavné ponižování, vyhrožování, • konzultace s právníkem zastrašování i sexuální zneužívání. Dochází • poskytování informací k zákazům kontaktů s přáteli nebo rodinou. • kontakty na jiná pracoviště Domácí násilí se týká všech druhů rodin• zprostředkování azylového ubytování ných vztahů – mezi dospělými a dětmi, dětmi • doprovod k lékaři, na policii, úřady, institunavzájem, mezi partnery, mezi dospělými a prarodiči. ce, k soudu (emoční podpora) Posláním poradny ELPIS Ostrava Slezské diakonie je poskytnutí podpory a individuálního provázení obětem násilí, týrání a zne-

obcí využít v sídle Občanské poradny Karviná na ulici Fryštátská 168, a to v úterý a čtvrtek od 8:00 do 12:00 a od 12:30 do 16:00 a ve středu od 8:00 do 12:00. Pondělí a pátek jsou dny vyhrazené pro objednané uživatele. Poradnu lze navštívit osobně, popřípadě se na nás obrátit dopisem, e-mailem na [email protected] nebo telefonicky na čísle 596 323 031.

a mnohdy nese celoživotní následky. Někteří autoři přirovnávají znásilnění k mučení. I toto jsou důvody, které vedly k tomu, že Poradna ELPIS Ostrava rozšířila své služby – dosud se na ni obracely převážně oběti domácího násilí. Od 15. dubna 2010 se však nově zaměřuje také na pomoc obětem znásilnění či nebezpečného pronásledování – tzv. stalkingu. Služby poskytuje pouze osobám starším 18. let. První kontakt vždy poskytuje sociální pracovník. >>>

čtvrtek a pátek je poradna určena pro objednané uživatele. Poradna ELPIS Slezské diakonie sídlí na adrese: 28. října 86, Moravská Ostrava. Poradnu ELPIS Ostrava je možné kontaktovat také telefonicky na čísle: 596 615 935, e-mailem na adrese: [email protected]. Bližší informace o službě poradny ELPIS Ostrava nabízí internetové stránky Slezské diakonie www.slezskadiakonie.cz. Martina Vilimová Poradna Elpis Ostrava

Poradna ELPIS Ostrava nabízí své služby v pondělí a středu v době od 8:00 do 12:00 hodin a od 13:00 do 16:00 hodin. V úterý,

Eliada, což pro některé lidi bylo matoucí. Po důkladném přemýšlení jsme se shodli na novém názvu „Dorea“. Jde o řecké slovo znamenající „dar“. Vnímáme, že každé dítě je darem, ze kterého se můžeme radovat. Děti byly darovány svým rodičům a my jako pracovníci rané péče chceme s rodiči tuto radost sdílet. Z naší strany se pak takovým „darem“ stávají znalosti a schopnosti, které do rodiny přinášíme a kterými chceme rodinu pod-

porovat v její náročné životní situaci. Doufáme, že se s novým názvem rychle sžijete a že Vám jeho změna nezpůsobí jakékoli problémy. Hodně sil a radost z jara Vám přejí Milena, Eliška, Gabča a Daniela Poradna rané péče Dorea

Den pro rodinu Ve dnech 12.–13. května 2010 se uskutečnil již 5. ročník Dne pro rodinu. Den pro rodinu je tradičně organizován, za podpory města Třinec, místními nestátními neziskovými organizacemi. Mezi ně již tradičně patří zařízení Slezské diakonie – Poradna Elpis a Sociální asistence Třinec. V letošním roce nám počasí sice příliš nepřálo, ale i přesto můžeme říci, že se akce vydařila. Pro děti i rodiče byl připraven pestrý program. Všichni návštěvníci akce mohli po celý den hlasovat o nejkrásnější obrázek či esej na téma rodiny. V průběhu prvního dne si děti prověřily svou zručnost v tvořivé dětské dílničce, kde si malovaly, stříhaly a vyráběly koláže. Rodiče spolu se svými dětmi zkusili štěstí v tombole, kde pro výherce byla připravena celá škála atraktivních cen, například badminton, švihadla, fixy, pastelky, míče atp. A pro mlsné jazýčky bylo připraveno bohaté občerstvení.

Den Země na středisku Sára Dne 22. dubna 2010 se uživatelky služeb střediska Sára spolu s dětmi zúčastnily ekologické akce – svátku přírody: Dne Země, který spočíval v čištění a údržbě travnaté plochy a zeleně kolem střediska a přilehlého okolí. Maminky i děti touto cestou projevily zájem a zvýšenou péči o přilehlé okolí, kde právě přebývají a také to, že jim není lhostejná příroda okolo nich. Všichni jsme se nakonec shodli, že tuto ekologickou akci budeme pravidelně opakovat, abychom mohli alespoň touto cestou přispět ke zkrášlení obce Petrovice u Karviné, kde přebýváme. Mezinárodní Den Země je každoročně připomínán již od roku 1970, kdy 22. dubna proběhla demonstrace tisíce Američanů proti znečišťování životního prostředí. Za cíl

Celý den byl završen ukázkou flamengo tanců. Druhý den začal vyhlášením vítězů výtvarné a literární soutěže, po kterém následovalo promítání filmu Kozí příběh. Pro rodiče s dětmi byl vstup zdarma. Tečkou na závěr byl blýskavý ohňostroj.

Děkujeme všem, kteří se podíleli na přípravě a realizaci Dne pro rodinu a také samozřejmě všem sponzorům, bez kterých by nebylo možno akci zorganizovat.

si klade upozornit na stále rostoucí a doposud převážně negativní vliv člověka na planetu. My na středisku Sára budeme každoročně

aktivně propagovat a podporovat tuto výchovně-ekologickou akci. Eduard Strzelec

Poradna Elpis Třinec a Sociální asistence Třinec

Sára

Velikonoce s Asistencí Dne 1. dubna 2010 pořádala služba Sociální asistence Karviná, Orlová akci nazvanou „Velikonoce s Asistencí“. Stejně jako loni, i letos přichystali pracovníci Sociální asistence program pro děti z rodin, kterým je služba SA poskytována. Pro děti tak bylo připravené bohaté pohoštění a program. Děti si mohly kreslit a tvořit za pomocí různých technik výrobky, které si následně odnesly domů. V průběhu dopoledne jsme také navštívili Velikonoční jarmark, který se konal na náměstí v Karviné-Fryštátě. Zde děti mohly zhlédnout divadlo nebo například mistra kováře. Poté se pracovníci spolu i s dětmi přesunuli zpět do kanceláře, kde jim byly předány balíčky se sladkostmi a hračky, které Sociální asistence získala od dárců a sponzorů. Jelikož nám přálo i počasí, děti i pracovníci Sociální asistence si akci užili. Sociální asistence Karviná

9

Slavnostní předávání upletených dek Slavnostní předávání upletených dek pro misii The Leprosy Mission International – Mezinárodní misii směřované lidem trpícím leprou. V pondělí 19. dubna 2010 obyvatelky DPS Stonava spolu s vedoucí pečovatelské služby poz valy pastora Janusze Kožušník a z Prostřední Suché, aby společně se seniorkou paní Dzikovou převzali vyrobené deky, které samy obyvatelky od listopadu 2009 do dubna 2010 upletly. Kromě hostů a obyvatel DPS, byl na akci pozván i štáb místní televize, aby převzetí zdokumentoval. Občanům Stonavy tak bylo možné ukázat to, co obyvatelky dokázaly a také, že materiál, který k výrobě dek lidé darovali, byl plně využit. Na výrobě dek se podílelo celkem 8 obyvatelek. Přidaly k tomu i obvazy, které jsou pro nemocné velmi důležité. Rekordní maximum 6 kusů za den v pletení kostek dosáhla jedna z obyvatelek, přičemž jednu kostku pletla 90 minut. Ostatní obyvatelky pletly v průměru 2, 3 až 4 kostky za den, některé taktéž 90 minut a některé 120 minut. Pletení věnovaly seniorky mnoho svého času i úsilí. V DPS však bydlí i obyvatelé, kteří by velmi rádi taktéž s pletením pro nemocné pomohli. Svou pomocnou ruku do díla proto přidali alespoň finanční podporou na materiál, který chyběl na výrobu.

Při slavnostním předávání si obyvatelky mohly s hosty vyměnit mnoho zkušeností při výrobě dek. Povídaly si o tom, jak dlouho taková práce trvá, kolik času trvá upletení jedné kostky a kolik jich lze za den stihnout. Tímto však práce seniorek zcela nekončí. Slíbily totiž, že budou chtít deky a obvazy vyrábět dál. Během setkání jsme hovořili o tom, co kromě dek a obvazů můžeme pro ostatní lidi dále udělat. Vedoucí pečovatelské služby Uršula Byrtusová také seznámila pastora Kožušníka s dalšími aktivitami, které v DPS

Stonava již probíhají nebo se plánují. Obyvatelé vystřihují například poštovní známky, proběhne také sbírka dioptrických brýlí a v plánu je pletení čepiček a papuček pro miminka v inkubátorech. Kromě toho probíhá sbírka oděvů a jiných věcí pro diakonii Broumov. Při této příležitosti bude oslovena široká veřejnost, aby přinášela známky a dioptrické brýle pro Wiklefovou misii. Uršula Byrtusová Pečovatelská služba Stonava

Gratulace k jubileím Středisko Slezské diakonie Betania v Komorní Lhotce si dovoluje představit Vám své dvě uživatelky, které se v tomto roce dožívají životního jubilea 90 let. Obě se stále těší pevnému zdraví, věnují se svým zájmům a radují se z každého okamžiku svého požehnaného života. Proto jim a také ostatním uživatelům touto cestou přejeme Boží požehnání, pevné zdraví, optimismus a sílu do dalších let. středisko Betania

Emilie Grimmová nar. 14. 5. 1920

Slezská diakonie rozvíjí ve Frýdku-Místku nové služby Slezská diakonie začátkem května 2010 zde pomáhají 3 terapeutky. Kapacita služby slavnostně otevřela v rámci individuálního je celkem 15 osob a již nyní je zcela naplněna. projektu Moravskoslezského kraje „Podpora Služba Podpora samostatného bydlení je a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoposkytována na území města Frýdek-Místek. slezském kraji“ další střediska sociální služby. Jde o službu terénní, která je poskytována Jedná se o službu Sociálně terapeutické dílny přímo v bytech ve vlastnictví uživatelů. Kapaa službu Podpora samostatného bydlení. cita služby je 6 osob s mentálním postižením. Obě střediska působí ve Frýdku-Místku Pracovníci uživatele podporují a zajišťují na třídě T. G. Masaryka. činnosti dle nabídky úkonů, které si uživatel Dílny jsou určeny dospělým osobám zvolí. Poskytování služby zabezpečuje s mentálním či kombinovaným postižením. Bc. Halina Pientoková, DiS. Celkem tato služba provozuje tři různě zaměSlavnostního otevření, které proběhlo řené dílny, kterých mohou uživatelé dle své v prostředí Sociálně terapeutických dílen, se volby využívat. Jedná se o dílnu šicí, dílnu zúčastnili zástupci vedení Slezské diakonie, nácvikovou a dílnu výtvarnou. Uživatelům Moravskoslezského kraje, Magistrátu města

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

10

Amalie Dziková nar. 25. 5. 1920

Frýdek-Místek, dalších spolupracujících organizací, pracovníci Slezské diakonie, ale zejména samotní uživatelé, kteří již službu od 1. března 2010 využívají. Ti si pro „publikum“ připravili krásné divadelně-taneční představení na téma poděkování Zemi. Na to pak svými milými slovy, čtením z Bible a požehnáním navázala i farářka Slezské diakonie paní Wanda Stanieková. Rozjezdem služby, v návaznosti na probíhající transformační proces pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji, byla od samého počátku pověřena Mgr. Ing. Romana Bélová. V současné době proto Slezská diakonie úzce spolupracuje na procesu transformace pobytových služeb s příspěvkovou organizací Náš svět – konkrétně zejména s její pobočkou ve Frýdku-Místku. Hana Štěpánová vnější vztahy

Ranč Nebory Vážení pracovníci a sympatizanti Slezské diakonie, rádi bychom Vás informovali o novém středisku Slezské diakonie, kterým je Ranč Nebory. Středisko poskytuje sociální službu „Podpora samostatného bydlení“ osobám s chronickým duševním onemocněním (s diagnózou schizofrenie a afektivní poruchy) ve věku od 19 do 64 let. Služba funguje od 1. března 2010, je poskytována přímo v bytech uživatelů ve městě Třinec, jeho správních obvodech a také v objektu Slezské diakonie Ranč Nebory. Jedná se o nově zrekonstruovanou dvoupodlažní budovu, která se nachází v Neborech, asi 7 km od centra města Třince, a pro kterou se vžilo označení„Ranč“. Prozatím je k dispozici v 1. NP společná kuchyň a společenská místnost, která rovněž slouží jako prostor pro vedení kurzů a vzdělávacích aktivit. Dále pak kancelář pro pracovníky sociální služby a konzultační místnost k vedení individuálních rozhovorů. Ve 2. NP se nachází 5 bytových jednotek, které tvoří 3 jednolůžkové a 2 dvoulůžkové pokoje, 2 sociální zařízení se sprchou resp. umývárnou a společná otevřená denní místnost. K dispozici všem obyvatelům je rovněž zahrada, kde je možnost posezení. Ubytování má znaky samostatného bydlení v domácnosti, zaručuje soukromí a intimitu (klienti mají klíče od svých pokojů a vstupních dveří domku). Vyžaduje však schopnost uživatele postarat se o své bydlení (úklid, uspořádání místnosti, praní, žehlení), byť s podporou asistenta. Nájemní smlouva je s uživateli uzavírána

na jeden rok (s možností prodloužení) s tím, že po skončení nájmu nemá nájemce nárok na náhradní bydlení, náhradní ubytování ani na přístřeší. V případě, že uživatel má vlastní byt je s ním uzavírána pouze smlouva o poskytování sociálních služeb. V případě, že uživatel bydlí v objektu Slezské diakonie je uzavírána jak nájemní smlouva, tak smlouva o poskytování sociálních služeb. Kapacita služby je 7 osob. Služba střediska Ranč Nebory, Podpora samostatného bydlení, je poskytovaná za úhradu. Informace ohledně ceny za službu zašleme případným

zájemcům na vyžádání. Na další dotazy ohledně poskytované služby vám rádi odpoví naši pracovníci. Adresa střediska je Hraniční 280, 737 61 Třinec. Kontaktními osobami jsou: vedoucí střediska Miroslav Hlaváč, tel: 558 990 410, 737 478 288, e-mail: [email protected], sociální pracovnice střediska Romana Dobšová, tel: 558 329 880, 737 142 714, e-mail: [email protected]. Romana Dobšová středisko Jordán

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Tabita zorganizovala ukázku kompenzačních pomůcek Dne 1. dubna 2010 proběhla v Karviné, kontakty na tuto firmu, která přijede do dov prostorách střediska Pohoda, přednáška mácnosti a nezávazně předvede své výrobky s ukázkou kompenzačních pomůcek firmy, přímo uživatelům, doporučí nejvhodnější která dodává na český trh široký sortiment typ a pomůže s vyřízením příspěvku. těchto pomůcek. Pomůcky pomohou nejen samotným Akci organizovalo středisko Slezské uživatelům, rodinným příslušníkům, ale také diakonie Tabita, jež poskytuje službu Osobní asistence a Odlehčovací služby, pro své pracovníky a uživatele či rodinné příslušníky uživatelů. Dále se akce zúčastnilo šest pracovníků střediska Slezské diakonie Elim a jedna pracovnice ze střediska Hosana. Zástupce firmy podrobně popsal nejen sortiment nabízených výrobků, ale také proces získání pomůcek pro zájemce. Zúčastnění si mohli všechny výrobky nejen „osahat“, ale také vyzkoušet. Pracovníci střediska Tabita předali získané informace svým uživatelům, kteří by některé kompenzační pomůcky využili a které by jim ulehčili život. Dva ze stávajících uživatelů projevili vážný zájem o pořízení některé z nabízených pomůcek, konkrétně zvedací zařízení a pomůcky k bezbariérovému přístupu. Byly předány

Podpora a informovanost uživatelů Terénního programu Kontakt Karviná Od roku 2006 funguje na území města pracovníkům v přímé péči podporu a spoleKarviná registrovaná terénní sociální služba čně s nimi se zúčastňuje terénní práce. Služpod záštitou Slezské diakonie. Hlavní koordiba je poskytována uživatelům, kteří se dlounátorkou je Iveta Kuczerová, která poskytuje hodobě nacházejí v nepříznivé sociální

osobním asistentkám. Ty budou moci provádět bezpečné přesuny, které nemohly dosud bez dané pomůcky vykonávat, což přispěje také ke zkvalitnění života našich uživatelů. středisko Tabita

situaci. Pojem nepříznivá sociální situace lze chápat jako stav, kdy je člověk ohrožen ztrátou >>>

11

bydlení, je dlouhodobě nezaměstnaný anebo se potýká s různými dluhy. S těmito problematickými situacemi se při práci v terénu pracovníci setkávají nejčastěji. Snaží se motivovat a podporovat uživatele ke změně jejich sociálně nepříznivé situace. Hlavním úkolem je poskytovat uživatelům potřebné informace a přispívat k jejich lepší orientaci ve vlastní sociální situaci. Cílem terénního programu je dosáhnout stavu, kdy uživatel dokáže pracovat s financemi a žije bez dluhů, bydlí s platnou nájemní smlouvou a má pravidelný příjem. Efektivita naplňování osobních cílů uživatelů dosáhla v roce 2009 přibližně 50%. Samotná práce probíhá formou individuálních rozhovorů s uživateli v jejich bytech nebo přímo na ulici. Hlavní výhodou poskytované sociální služby pro uživatele je bezplatnost a možnost využít také další služby

v podobě sociálně terapeutických činností (minikurz základů práce na PC, estetických a dekoračních prací, vaření, pečení a stolování a také šití). Největší zájem uživatelé projevují o minikurz základy práce na PC, kde se za podpory klíčového pracovníka nejčastěji věnují vyhledávání práce prostřednictvím internetu. Terénní pracovníci také pořádají besedy s odborníky z jiných oborů (právníky, lékaři, policií ČR). Prostřednictvím těchto besed se pracovníci snaží zvyšovat povědomí a informovanost uživatelů i široké veřejnosti o dané problematice. Od roku 2010 program Kontakt nově působí v lokalitě Karviná-Nové Město, na ulici

Na Vyhlídce, kde provádí terénní práci v tzv. sociálních bytech. I zde je okruh řešených problémů podobný. Uživatelé se na pracovníky nejčastěji obracejí s dotazy týkajícími se dluhové problematiky, možnosti uplatnění na trhu práce nebo nároků na sociální dávky. I práce v sociálních bytech má prioritně za úkol podporovat obyvatele, motivovat je a poskytovat jim potřebné informace. Terénní pracovníci doufají, že kvalitně poskytována sociální práce je přínosem především pro uživatele, ale i pro celou místní komunitu a společnost. Bc. Vít Goryl, DiS. a Mgr. Mariola Szczerbová Terénní program Kontakt

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Vystoupení dětí NZDM Kanaan v Domově Jistoty Dne 16. dubna vystoupily děti ve věku od 6 do 14 let z Nízkoprahového zařízení Kanaan Bohumín pod vedením dobrovolnice Danky Hanákové a pracovnice v sociálních službách Silvie Rontóové, v Domově Jistoty v Bohumíně. Děti se pro tuto příležitost naučily básničky, říkanky a zpívaly písničky. Pro uživatele Domova Jistoty si děti také nachystaly dárečky, na jejichž přípravě se podílely. Vystoupení mělo v Domově úspěch, již nyní se s dětmi připravujeme na další vystoupení. Vystoupení zanechalo i v dětech výjimečný zážitek, prostřednictvím něhož se naučily nové říkanky, ale také jim přinesl radost z vystupování, což bylo naším záměrem. Uživatelé Domova se připojili k písním, které znali, potěšily je drobnosti, které si děti k této příležitosti připravily. Pro velký úspěch vystoupení, nacvičujeme nyní pohádku Červená Karkulka, šijeme kostýmy prostřednictvím minikurzu šití, máme v plánu vystupovat v sociálních zařízeních nejen v Bohumíně, ale také v Ostravě. Anna Kolajová NZDM Kanaan

Děti z Lydie vykouzlily úsměvy v DPS Stonava Divadelní představení Příběh z kouzelné Lydie. Ta s dětmi divadlo sama nacvičila. Země radosti předvedly seniorům začátkem Vedle postav, jako jsou princezna či loupeždubna v DPS Stonava děti z Denního staník, v příběhu vystupuje i zlý čaroděj…Toho cionáře Lydie. však přátelství a láska překonají, a tím Průvodní slovo příběhem, v němž děti znázachrání celou Zemi před zkázou. Kouzelným zorňují pohádkové postavy, měla Markéta příběhem provází i malý šikovný skřítek, Gączorová, sociální pracovnice ze střediska který hraje na flétničku.

Návštěva Skupiny pro komunitní plánování v Bohumíně Dne 28. dubna 2010 proběhla návštěva Poskytován je zde Terénní program Skupiny pro komunitní plánování v KomuKontakt, který nabízí pomoc uživatelům nitním centru Slezské diakonie v Bohumíně. starším 15 let, kteří se ocitli v obtížné sociální Vedoucí Komunitního centra pro rodinu situaci a Nízkoprahové zařízení pro děti a dítě Bohumín, Bc. Anna Kolajová, seznámila a mládež Kanaan. Toto zařízení poskytuje Skupinu se službami tohoto střediska. služby uživatelům ve věku od 6 do 14 let a nabízí uživatelům efektivní využití volného času. Tím usiluje o prevenci sociálně patologických jevů.

12

Děti během vystoupení daly do pohádky své velké srdce a opravdovou radost. Na tvářích všech diváků tak vykouzlili srdečný úsměv. Uršula Byrtusová Pečovatelská služba Stonava

Uživatelů služby NZDM Kanaan si pro tuto příležitost připravili básničky, písničky a hru o červené Karkulce. Návštěvě se vystoupení líbilo. Komunitní centrum Bohumín

Odborníci v sociální oblasti se sešli na konferenci v Ostravě Více než stovka významných odborníků v sociální oblasti se sešla na konferenci, kterou Slezská diakonie uspořádala 12. května na VŠB – TU v Ostravě u příležitosti 20. výročí svého vzniku a Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Účastníci se zaměřili na vymezení cílů a úloh diakonie a dalších neziskových organizací při budování občanské společnosti a v boji proti sociálnímu vyloučení. Konference se zúčastnilo přes 120 zástupců nevládních neziskových organizací, církví, spřátelených organizací Slezské diakonie, místních samospráv, politického spektra, vzdělávacích institucí a Slezské diakonie. Ředitel Slezské diakonie, Česlav Santarius, v úvodu zmínil: „Tento rok je bilančním rokem. Chceme se nyní zamyslet nad tím, proč vznikla Slezská diakonie. Mělo to význam? Má to význam dnes a bude potřebná i v budoucích letech?“ K účastníkům konference dále promluvili biskup Slezské církve evangelické, a. v. Stanislav Piętak, náměstci hejtmana Moravskoslezského kraje Svatomír Recman a Věra Palková, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové paní Milena Černá a pastor Miroslav Danyś z Německa. Na referáty o významu křesťanské sociální práce a činnosti Slezské diakonie v našem regionu navázaly tři workshopy, do kterých se účastníci mohli aktivně zapojit. Ty se zabývaly aktuálními trendy působení

PR ORGANIZACE

diakonie v církvi i ve společnosti; změnami a směřováním organizací poskytujících sociální služby v příštích desetiletích; a také zapojením České republiky, neziskových organizací a Slezské diakonie v boji proti sociálnímu vyloučení a chudobě. Ve výstupech z jednotlivých workshopů byly specifikovány překážky v legislativě, managementu a financování služeb a zároveň nastíněny možnosti budoucího vývoje s důrazem na kvalitu a efektivitu služeb. Dále byly definovány potenciální skupiny osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, přičemž při řešení by měl být kladen důraz na jejich aktivní zapojení

Slezská diakonie si výstavou připomíná 20 let od svého vzniku „Přinášíme světlo do života potřebným“ Takto zní motto Slezské diakonie – organizace, která lidem od narození až po seniory již 20 let poskytuje potřebnou pomoc, podporu či péči. U příležitosti tohoto významného výročí proto Slezská diakonie připravila pro veřejnost zajímavou výstavu mapující její dynamický rozvoj. Výstava, jejímž cílem je široké veřejnosti přiblížit fungování známé organizace Slezské diakonie, popisuje její počátky, rozvoj jednotlivých částí a středisek, osobnost jejího ředitele Česlava Santaria, současné služby a spolupracující organizace, dosažené úspěchy, ale ukazuje také například fotografie ručních výrobků uživatelů služeb či fotografie z různých akcí. Vernisáž výstavy proběhla 10. června 2010 v Českém Těšíně v rámci Zahradní slavnosti Slezské diakonie. Výstavu zahájil slavnostním přestřižením pásky ředitel Slezské diakonie. Zhlédnout ji tak hned první den mohlo přes 200 hostů, převážně zaměstnanců a přátel Slezské diakonie. Výstava bude půl roku putovat po různých místech Moravskoslezského kraje. V současné době je instalována v budově Městského úřadu v Jablunkově, kde bude k vidění do konce června. V dalších měsících pak bude umístěna kupříkladu ve třinecké Nemocnici Sosna, na Městském úřadě v Bruntále, v Nek vidění v Městské nemocnici v Ostravě. mocnici s poliklinikou v Havířově, na Slezské Všechny zájemce srdečně zveme k prouniverzitě, Obchodně podnikatelské fakultě hlídce této výstavy, a ty, jež Slezskou diakonii v Karviné, a nakonec, v listopadu 2010, bude znají, také k případnému zavzpomínání si.

(tzv. participaci). V závěru konference byl také označen vztah diakonie a církve jako klíčový a nenahraditelný. Daniel Rychlík, vedoucí Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, k péči o potřebné řekl, že „s tématem zodpovědnosti za pomoc lidem, kteří jsou nějakým způsobem ohroženi, se potýkáme nejen v moderní společnosti, ale jde o téma, které patří k základním tématům, které lidstvo řeší již od své podstaty.“ Hana Štěpánová vnější vztahy

Hana Štěpánová vnější vztahy

13

KALENDÁŘ AKCÍ

červen 2010 18. června 2010 – Minikurz vaření, pečení a stolování, Terénní program Kontakt Karviná, Centrum sociálních služeb Karviná 18. června 2010 – Klub zahradnictví, Hosana Karviná: Úprava zahrady, práce na záhoncích. 18. června 2010 – Návštěva divadelního představení „Princezna s dlouhým nosem“, NZDM Pohoda, Karviná

21. června 2010 – Den policie, Hosana Karviná, Ostravský hrad: Návštěva ukázky různých kriminalistických a kriminologických metod. 22. června 2010 – Minigolf ve Stonavě, Hosana Karviná 23. června 2010 – Pravidelné setkání s farářem, Sociálně terapeutická dílna Nový Jičín: V rámci klubového dopoledne proběhne setkání s farářem Prejdou. 23. června 2010 – Návštěva jízdárny, Hosana Karviná, Jízdárna Olšiny 24. června 2010 – Loutka hrou, Hosana Karviná, Nám. T. G. M. Karviná: Výstava kreseb, obrazů a loutek. 24. června 2010 – Setkání u koní, Poradna rané péče Dorea, jezdecký areál U Čapků, Hostěnice: Setkání klientských rodin poradny, které se tentokrát uskuteční v jezdeckém areálu v Hostěnicích u Brna provozovaném občanským sdružením Epona. Děti i rodiče zde budou mít příležitost seznámit se s tím, co se děje na koňském hřbetu při hipoterapii. Odborný výklad bude mít Bc. Vanda Casková, vedoucí terapeut. 25. června 2010 – Hurá prázdniny s Machem a Šebestovou, Eliada: Škola končí a prázdniny volají! Pojď se společně s Machem a Šebestovou rozloučit se školou a přivítat léto a prázdniny. A jak? Společně s rodiči a kamarády budou objevovány přání, které měla Šebestová a Mach pro toto léto. Na konci cesty čeká překvapení. Akce je určena dětem s postižením a jejich rodinám. 25. června 2010 – 3D – Den pro nízkoprahové kluby, NZDM Pohoda, Český Těšín: Občanské sdružení AVE – NZDM Střep organizuje již 2. ročník setkání nízkoprahových klubů Moravskoslezského kraje. Na programu bude soutěž ve vodním fotbale, karaoke, tanci, ping-pongu a další zábava. 28. června 2010 – Klub zahradnictví, Hosana Karviná 29. června 2010 – Návštěva bazénu, Hosana Karviná 30. června 2010 – Návštěva archeoparku v Chotěbuzi, NZDM Pohoda 30. června 2010 – Návštěva zámku Fryštát, Hosana Karviná červen – Divadlo pro všechny, Sociálně terapeutická dílna Nový Jičín: Poslední představení, tzv. zvukové divadlo, které si připravili pro uživatele členové dramatického souboru z řad studentů oderské Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy svaté Anežky České (Církevní střední škola). červenec 2010 2. července 2010 – Návštěva krytého bazénu, NZDM Pohoda 8. července 2010 – Shlédnutí filmu Avatar v letním kině, NZDM Pohoda 13. července 2010 – Výlet na Hukvaldy, NZDM Pohoda: Uživatelé z Pohody navštíví rodiště Leoše Janáčka v období středověkého týdne, kde kromě ukázek z historie proběhne spousta soutěží a her. 15. července 2010 – Kuchtění s Klubem mňam mňam, NZDM Pohoda 29. července 2010 – Výlet do Štramberka, NZDM Pohoda červenec – Výlet do ZOO Ostrava, Sára: Tato výchovně-vzdělávací akce je zaměřena na vytvoření kladného vztahu k živé přírodě a zvířatům, pozorování. Podpořit má vzdělávání, ochranu reálné přírody a propagaci eko-přístupu k současnému způsobu života. červenec – Putovní výstava Slezské diakonie, Nemocnice Třinec Sosna srpen 2010 srpen – Den otevřených dveří, KC Bohumín: Představení služby obyvatelům Bohumína, seznámení s nabídkou poskytovaných služeb, prezentace výrobků uživatelů například z minikurzu šití. srpen – Po stopách historie Karvinska, Sára, Zámek Fryštát v Karviné: V rámci akce navštíví uživatelky a jejich děti empírový zámek Fryštát v Karviné. srpen – Putovní výstava Slezské diakonie, Městský úřad Bruntál

14

Slezská diakonie Na Nivách 7, 737 01 Český Těšín tel.: +420 558 764 333, fax: +420 558 764 301, [email protected]

KONTAKTY

Ing. Česlav Santarius – ředitel Slezské diakonie, tel.: 558 764 300, [email protected] Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. – náměstek pro sociální práci, tel.: 558 764 340, [email protected] Ing. Bronislav Kostka – provozně ekonomický náměstek, tel.: 558 764 303, [email protected] Mgr. Lenka Waszutová – vedoucí Sekce personálního řízení, tel.: 558 764 313, [email protected] Mgr. Ilona Śniegoňová – vedoucí Sekce projektů a racionalizace řízení, tel.: 558 764 346, [email protected] Mgr. Janka Adameová – vedoucí Sekce zahraničních vztahů, tel.: 558 764 341, [email protected] Mgr. Veronika Raszková – koordinátor pro vzdělávání interdiac-u, tel.: 558 764 336, [email protected] Bc. Dorota Sikorová – tuzemské dobrovolnictví, tel.: 558 764 344, [email protected] Mgr. Hana Štepánová – vnější vztahy, tel.: 558 764 345, [email protected] Ing. Veronika Cielecká – fundraising, ekonom ústředí, tel.: 558 764 345, [email protected] Veronika Marková – administrativní pracovník, uchazeči o práci, tel.: 558 764 314, [email protected]

Oblast Těšínsko Mgr. Dagmar Siudová – vedoucí, tel.: 558 736 256, [email protected] Ing. Šárka Kullová – ekonom oblasti, [email protected], mob.: 736 525 555 BETANIA Komorní Lhotka (domov pro seniory), tel.: 558 694 267, [email protected] BETEZDA Komorní Lhotka (domov pro osoby se zdravotním postižením), tel.: 558 694 239, [email protected] BETHEL Český Těšín (noclehárna, denní centrum, terénní program), tel.: 558 711 633, [email protected] EBEN-EZER Horní Žukov (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutická dílna, chráněné bydlení), tel.: 558 748 008, [email protected] EDEN Český Těšín (denní stacionář), tel.: 558 746 844, [email protected] LYDIE Český Těšín (denní stacionář, odlehčovací služby, raná péče), tel.: 558 712 728, [email protected] RÚT (sociální rehabilitace) - Český Těšín, tel.: 558 736 256, [email protected] - Třinec, tel.: 558 990 403, [email protected] - Frýdek-Místek, tel.: 558 639 463, [email protected] - KAVÁRNA EMPATIE, tel.: 558 432 634, [email protected] SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY Frýdek – Místek, tel.:558 433 930, [email protected] TABITA (osobní asistence, odlehčovací služby) - Český Těšín, tel.: 558 713 772, [email protected] - Třinec, tel.: 558 990 404, [email protected] - Jablunkov, tel.: 731 625 187, [email protected] - Karviná, tel.: 737 221 104, [email protected]

Oblast Ostrava, Havířov Lydie Jariabková – vedoucí, tel.: 596 615 937, [email protected] Bc. Alexandra Fryšová – ekonom oblasti, tel.: 596 633 093, [email protected] DORKAS Ostrava (tísňová péče), tel.: 596 613 513, [email protected] ELIM Ostrava (pečovatelská služba), tel.: 596 617 581, [email protected] MATEŘSKÉ CENTRUM RODINKA Ostrava, tel.: 596 633 093, [email protected] PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Stonava, tel.: 596 420 590, [email protected] SILOE Ostrava (denní centrum a odlehčovací služba pro seniory s poruchami paměti), tel.: 596 617 581, [email protected] SALOME Bohumín (denní stacionář, raná péče, odlehčovací služby pro děti), tel.: 596 013 434, [email protected] SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ohroženými sociální exkluzí) - Ostrava, tel.: 596 611 804, [email protected] - Bohumín, tel.: 596 011 520, [email protected] Komunitní centrum pro rodinu a dítě Bohumín KANAAN (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), tel.: 596 011 722, [email protected] KONTAKT (terénní program), tel.: 596 011 722, [email protected] Poradenské centrum Ostrava ELPIS (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 596 615 935, [email protected] OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 596 611 237, [email protected] Sociální služby pro rodinu Havířov ELPIS (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 596 812 764, [email protected] - ELPIS Karviná (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 596 313 460, [email protected] INTERVENČNÍ CENTRUM, tel.: 596 611 239, [email protected] PORADNA PRO RODINU A DÍTĚ Havířov, tel.: 596 810 546, [email protected]

Sekce Brno Mgr. Jan Valer – vedoucí, tel.: 543 210 691, [email protected] ELIADA (osobní asistence, odlehčovací služby pro děti a mládež), tel.: 543 210 691, [email protected] PORADNA RANÉ PÉČE DOREA (raná péče), tel.: 543 212 551, [email protected]

Oblast Bruntál, Krnov, Nový Jičín Mgr. Martina Chlápková – vedoucí, tel.: 605 292 990, [email protected] Veronika Kmentová – ekonom oblasti, tel.: 604 137 337, [email protected] ARCHA Široká Niva (chráněné bydlení), tel.: 737 270 538, [email protected] BENJAMÍN Krnov (denní stacionář), tel.: 554 610 402, [email protected] BETHEL Bruntál, Rýmařov (azylový dům), tel.: 554 719 052, [email protected] DENNÍ STACIONÁŘ Nový Jičín, tel.: 556 729 122, [email protected] DOMOV Tichá (denní a týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením), tel.: 556 858 140, [email protected] ELPIS Bruntál (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 595 532 035, [email protected] CHANA Bruntál (azylový dům pro ženy a matky s dětmi), tel.: 595 178 794, [email protected] NINIVE Krnov (kavárna a čajovna), tel.: 737 226 687, [email protected] NOE Krnov (podpora samostatného bydlení), tel.: 552 304 006, [email protected] TIMOTEI Bruntál (dům na půl cesty), tel.: 595 176 770, [email protected] PORADENSKÉ CENTRUM Krnov (raná péče, odlehčovací služby), tel.: 554 625 900, [email protected] RODINA RODINĚ aneb nejsme na to sami, mob.: 736 758 972, [email protected] RÚT (sociální rehabilitace) - Krnov, tel.: 595 534 568, [email protected] - Bruntál, tel.: 910 806 223, [email protected] SOCIÁLNÍ ASISTENCE Krnov, Rýmařov (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi), tel.: 736 758 972, [email protected] SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÉ DÍLNY - Krnov, tel.: 554 610 402, [email protected] - Nový Jičín, tel.: 733 142 416, [email protected]

Oblast Karvinsko Ing. Bc. Milana Bakšová – vedoucí, tel.: 596 325 622, [email protected] Ivona Pecháčková – ekonom oblasti, tel.: 596 325 621, [email protected] BETHEL Karviná (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program), tel.: 596 318 208, [email protected] - NOCLEHÁRNA A DENNÍ CENTRUM Karviná, tel.: 596 325 700, [email protected] EUNIKA Karviná (denní stacionář, raná péče, odlehčovací služby pro děti), tel.: 596 311 815, [email protected] HANNAH Orlová (azylový dům pro matky s dětmi), tel.: 596 513 207, [email protected] HOSANA Karviná (domov pro osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny), tel.: 596 349 535, [email protected] ON LINE Karviná (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, terénní program), tel.: 596 311 102, [email protected] SÁRA Petrovice u Karviné (dům pro ženy s dětmi v tísni), tel.: 596 361 703, [email protected] Poradenské centrum Karviná OBČANSKÁ PORADNA, tel.: 596 325 631, [email protected] SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) - Karviná, tel.: 596 323 032, [email protected] - Orlová, elokované pracoviště, tel.: 596 512 636, [email protected] Centrum sociálních služeb Karviná POHODA (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), tel.: 596 363 538, [email protected] KONTAKT (terénní program), tel.: 596 363 538, [email protected]

Oblast Frýdek-Místek, Třinec Petr Wiselka – vedoucí, tel.: 558 990 413, [email protected] Bc. Yvona Murasová – ekonom oblasti, mob.: 739 548 858, [email protected] BETHEL Frýdek-Místek (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program), tel.: 558 638 709, [email protected] BETHEL Třinec (azylový dům, sociální rehabilitace, terénní program), tel.: 558 334 861, [email protected] BETHEL Třinec-Kanada (terénní program, noclehárna, soc.rehab.), tel.: 558 990 412, [email protected] DENNÍ CENTRUM A NOCLEHÁRNA Frýdek-Místek, tel.: 558 640 386, [email protected] JORDÁN Třinec (středisko pro osoby s duševním onemocněním), tel.: 558 990 410, [email protected] PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ - Frýdek-Místek, tel.: 558 433 930, [email protected] - Ranč Nebory, tel.: 558 329 880, [email protected] Diakonické centrum EMAUS Třinec AZYLOVÝ DŮM PRO ŽENY, tel.: 558 990 401, [email protected] ELPIS (poradna pro oběti násilí, týrání a zneužívání), tel.: 558 320 300, [email protected] SOCIÁLNÍ ASISTENCE (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi) - Třinec, tel.: 558 990 402, [email protected] - Český Těšín, elokované pracoviště, tel.: 559 990 402, [email protected] - Frýdek-Místek, elokované pracoviště, tel.: 558 431 546, [email protected]

www.slezskadiakonie.cz Vydává Slezská diakonie. Vedoucí redaktor: Mgr. Hana Štěpánová, grafická úprava: Ondřej Czubaj, korektura: Mgr. Hana Štěpánová a redakční rada. Adresa redakce a administrace: Na Nivách 7, Český Těšín, 737 01, tel.: +420 558 764 333, fax: +420 558 764 301, [email protected], www.slezskadiakonie.cz. Číslo účtu u KB v Karviné: 23035-791/0100 Vychází čtyřikrát ročně. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury České republiky, registrační číslo MKČR E 12139.