0. Vládní návrh zákona o dani z hazardních her

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období

579/0 Vládní návrh zákona o dani z hazardních her

Zástupce předkladatele: ministr financí Doručeno poslancům: 28. srpna 2015 v 14:55

Vládní návrh ZÁKON ze dne ... 2015 o dani z hazardních her Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DAŇ §1 Poplatník daně Poplatníkem daně z hazardních her je a) držitel základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takového povolení potřeba, nebo b) ohlašovatel hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba ohlášení. §2 Předmět daně (1) Předmětem daně z hazardních her je provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry, pokud a) je k provozování této hry potřeba základní povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo b) tato hra má být podle zákona upravujícího hazardní hry ohlášena. (2) V případě sdílené loterie se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž přijímání vkladů ze sdílené herní jistiny a poskytování výher do sdílené herní jistiny. (3) V případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky, se za provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry považuje rovněž provozování pro tuto osobu. §3 Základ daně (1) Základem daně je součet dílčích základů daně, které tvoří částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher a) z loterie v případě dílčí daně z loterií, b) z kursové sázky v případě dílčí daně z kursových sázek, c) z totalizátorové hry v případě dílčí daně z totalizátorových her, d) z binga v případě dílčí daně z bing, e) z technické hry v případě dílčí daně z technických her, f) z živé hry v případě dílčí daně z živých her, g) z tomboly v případě dílčí daně z tombol a h) z turnaje malého rozsahu v případě dílčí daně z turnajů malého rozsahu.

-2(2) Dílčí základ daně v případě hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které účastník hazardní hry hraje proti jiné osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky, tvoří součin a) částky, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a b) poměru úhrnu přijatých a nevrácených vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých a nevrácených vkladů. (3) Hodnota nepeněžních vkladů a výher se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku. §4 Sazba daně a) b) c) d) e) f) g) h)

Sazba daně z hazardních her činí 30 % pro dílčí základ daně z loterií, 25 % pro dílčí základ daně z kursových sázek, 25 % pro dílčí základ daně z totalizátorových her, 30 % pro dílčí základ daně z bing, 35 % pro dílčí základ daně z technických her, 30 % pro dílčí základ daně z živých her, 25 % pro dílčí základ daně z tombol a 25 % pro dílčí základ daně z turnajů malého rozsahu. §5 Výpočet daně (1) Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní.

(2) Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně. (3) Pokud je součin dílčího základu daně z technických her zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně nižší než minimální dílčí daň z technických her, je dílčí daní z technických her minimální dílčí daň z technických her. (4) Minimální dílčí daň z technických her činí součin a) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a b) částky 9 200 Kč. §6 Zdaňovací období Zdaňovacím obdobím daně z hazardních her je kalendářní čtvrtletí. §7 Rozpočtové určení daně (1) Část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her je ze a) 35 % příjmem státního rozpočtu a b) 65 % příjmem rozpočtů obcí.

-3(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) plynoucího ve zdaňovacím období, se určí v závislosti na poměru a) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny na území dané obce k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období, k b) celkovému součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru, které jsou povoleny k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. (3) Ministerstvo financí zveřejní podíl jednotlivých obcí vyjádřený v procentech podle odstavce 2 na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději měsíc před začátkem zdaňovacího období. (4) Celostátní hrubý výnos daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu podle odstavce 1 je ze a) 70 % příjmem státního rozpočtu a b) 30 % příjmem rozpočtů obcí. (5) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podle odstavce 4 písm. b), se určí obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle právních předpisů upravujících rozpočtové určení daní. (6) Příslušenství daně z hazardních her sledující její osud je příjmem státního rozpočtu. ČÁST DRUHÁ SPRÁVA DANĚ §8 Poskytování informací (1) Správce daně poskytuje informace o porušení povinností při správě daně z hazardních her Ministerstvu financí pro účely řízení o zrušení základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry. (2) Obecní úřady poskytují správci daně bezodkladně informace a) o ohlášení hazardní hry, jejíž provozování je předmětem daně z hazardních her, b) o vydání, změně nebo zrušení povolení k umístění herního prostoru a c) další informace získané při výkonu své působnosti v oblasti hazardních her, pokud je správce daně potřebuje pro výkon správy daně z hazardních her. §9 Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání (1) Poplatník je povinen podat daňové přiznání k dani z hazardních her. (2) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání se podává datovou zprávou a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

-4§ 10 Poslední známá daň Poslední známou daní se pro účely daně z hazardních her rozumí daň ve výši odpovídající součtu a) daně vyměřené na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání, b) případného rozdílu doměřeného na základě dodatečného daňového přiznání a c) případného rozdílu pravomocně doměřeného z moci úřední. § 11 Samovyměření a samodoměření daně (1) Daň tvrzená poplatníkem v daňovém přiznání se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to ve výši v něm tvrzené. (2) V případě, že poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč; pokuta za opožděné tvrzení daně se neuplatní. (3) Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou dnem podání dodatečného daňového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslední známé dani; to neplatí, je-li dodatečné daňové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední. (4) V dodatečném daňovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani. (5) Daň vyměřenou podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 3 správce daně předepíše do evidence daní. § 12 Doměření daně z moci úřední (1) Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že poslední známá daň není ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu poslední známé daně a částky nově zjištěné. (2) K doměření podle odstavce 1 správce daně přistoupí rovněž v případě, kdy poplatník nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového přiznání. (3) Výzva k podání dodatečného daňového přiznání nezahajuje doměřovací řízení z moci úřední; doměřovací řízení z moci úřední je zahájeno marným uplynutím lhůty stanovené v této výzvě. (4) Podání dodatečného daňového přiznání v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední nezahajuje doměřovací řízení. Údaje uvedené v takto podaném přiznání se využijí při doměření daně z moci úřední. § 13 Vztah k prekluzivním lhůtám (1) Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné podat po uplynutí 9 let od počátku běhu lhůty pro stanovení daně. (2) U nedoplatku z částky daně, která má být uhrazena na základě dodatečného daňového přiznání, začne lhůta pro placení daně běžet dnem doměření daně na základě tohoto dodatečného daňového přiznání.

-5§ 14 Převod výnosu daně Pro účely převodu podílu na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her určeného obcím se za rozpočtový rok považuje zdaňovací období. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

-6-

Důvodová zpráva I. Obecná část Návrh zákona o dani z hazardních her tvoří spolu s (i) návrhem zákona o hazardních hrách a (ii) návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her, jeden nedílný celek. 1. Zhodnocení platného právního stavu V části 1.1 je uveden platný právní stav zdanění provozovatelů loterií a jiných podobných her, v části 1.2 pak platný právní stav zdanění výherců loterií a jiných podobných her daní z příjmů fyzických osob. 1.1. Zdanění provozovatelů loterií a jiných podobných her S ohledem na to, že právní úprava zdanění provozovatelů loterií a jiných podobných her doznala zásadní změny od roku 2012, je níže popsán platný právní stav jak před rokem 2012, tak od roku 2012. Před 1. lednem 2012 bylo zdanění loterií a jiných podobných her upraveno několika různými ne vždy zcela daňovými nástroji, a to 

odvodem části výtěžku na veřejně prospěšné účely o upraven zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích a jiných podobných hrách“), o odvod se vypočítával z rozdílu, o který příjem provozovatele, tvořený všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných loterií a jiných podobných her, převyšoval výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru, o odvod měl progresivní sazbu 6-20 %, o provozovatel loterie mohl odvod komukoliv (tj. včetně osob soukromého práva) zaslat na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel,



odvodem na státní dozor o upraven zákonem o loteriích a jiných podobných hrách, o odvod se vypočítával z příjmů ze sázkových her snížených o vyplacené výhry, o odvod měl stanovenou sazbu ve výši 1 %, o odvod byl příjmem státního rozpočtu,



správními poplatky o upraveny zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), o některé správní poplatky byly vybírány v případě vydání nebo změny povolení; tyto poplatky měly stanoveny pevné sazby,

-7o některé správní poplatky byly vybírány každoročně s tím, že základem pro výpočet poplatku byl rozdíl mezi vsazenými částkami a výhrami vyplacenými sázejícím; tyto poplatky měly stanoveny poměrné sazby se zastropováním, o správní poplatky byly příjmem státního rozpočtu nebo obecních rozpočtů (podle toho, kdo vydával povolení), 

místním poplatkem za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí o upraven zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o poplatek se platil za každý povolený hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí, o sazbu poplatku určovala obec v rozmezí od 1 000 Kč do 5 000 Kč za tři měsíce, o poplatek byl příjmem rozpočtu obce,



osvobozením příjmů ze vsazených částek od daně z příjmů právnických osob o osvobození bylo upraveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), o osvobozeny byly příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona o loteriích a jiných podobných hrách.

Právní úprava zdanění hazardu vykazovala značné množství nedostatků jak věcného, tak legislativního charakteru. Z věcného hlediska lze na prvním místě jmenovat skutečnost, že odvod části výtěžku na veřejně prospěšné účely nebyl příjmem žádného veřejného rozpočtu a nebyl spravován státem nebo jinou osobou vykonávající veřejnou správu (fakticky neměl správce). Z uvedených důvodů se nejednalo o daň ve smyslu daňového řádu ani ve smyslu teoretickém. Příjemcem odvodu, který měl být určen na jakýkoli veřejně prospěšný účel, mohla být jakákoli osoba, což umožňovalo vyvádění prostředků spřízněným soukromým osobám, tj. vytvářelo prostor pro daňové úniky. Dalším problematickým nástrojem bylo osvobození příjmů ze vsazených částek od daně z příjmů právnických osob, které zakládalo nerovnost mezi daňovými subjekty. Zároveň toto osvobození zvyšovalo administrativní náročnost, neboť provozovatelé loterií a jiných podobných her museli v případě, že dosahovali i jiných příjmů než příjmů z loterií a jiných podobných her, oddělovat výdaje související s příjmy z provozování loterií nebo jiných podobných her (tj. příjmy osvobozenými) a příjmy ostatními (tj. příjmy neosvobozenými). Lze dodat, že mělo-li osvobození od daně z příjmů kompenzovat uvalení odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely na provozovatele loterií a jiných podobných her, pak se z důvodu uvedeného širokého okruhu možných příjemců odvodu části výtěžku spíše než o kompenzaci jednalo o podporu provozovatelů loterií a jiných podobných her Pokud jde o místní a správní poplatky a odvod na státní dozor, měla tato plnění většinou charakter daně, avšak nebyla tak označena, což zastíralo jejich skutečný účel a povahu (např. správní poplatek za vydání povolení číselné loterie, sázkové hry na sportovní výsledky nebo pořadí ve sportovních soutěžích, kursové sázky, dostihové sázky nebo jiné obdobné hry nebo správní poplatek za vydání povolení sázkové hry provozované pomocí zvláštního druhu

-8žetonů s kombinací patnácti čísel v číselné řadě od jedné do devadesáti a sázkové hry provozované ve zvláště k tomu určených hernách (kasinech)). Mezi právní úpravou konstrukčních prvků jednotlivých poplatků (například kombinace pevných a poměrných sazeb správních poplatků) existovaly neodůvodněné rozdíly, které systém komplikovaly. Místní poplatek se jevil jako problematický také z toho důvodu, že v již tak složitém systému zaváděl nejednotnost, když každá obec zakotvila odlišný režim jeho uplatňování. Z legislativně technického hlediska právní úprava vykazovala mnoho nepřesností a chybných odkazů, které byly mnohdy vyvolány právě komplikovaností věcného řešení a jeho změnami. Legislativní nedostatky působily výkladové problémy a výpadky veřejných rozpočtů (např. nejasný předmět místního poplatku, který byl vykládán odlišně od dikce zákona). Lze shrnout, že složitý systém nástrojů sloužících ke zdanění hazardu měl za následek nepřehlednost a netransparentnost právní úpravy, které byly ještě posíleny legislativně technickými nedostatky právní úpravy. Závažným důsledkem této skutečnosti byly nejasnosti a vznik prostoru pro nežádoucí daňovou optimalizaci a obcházení daňových povinností. Od 1. ledna 2012 došlo zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k následujícímu: 

zrušení osvobození příjmů ze vsazených částek od daně z příjmů právnických osob o toto osvobození mělo odůvodnění do konce roku 1998, kdy bylo podmíněno tím, že nejméně 90 % výtěžku z provozování loterie nebo jiné podobné hry provozovatel odvedl na veřejně prospěšné účely, o příjmy ze všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž je povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, nejsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob a jsou zahrnovány do základu daně z příjmů právnických osob a daněny obecnou sazbou daně,



místo správních poplatků daňového charakteru zavedeny pouze dva správní poplatky o upraveny zákonem o správních poplatcích, o výše poplatků je stanovena na 5 000 Kč za žádost o vydání povolení, resp. 3 000 Kč za změnu povolení,



zrušen místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí



zrušen odvod na státní dozor



zaveden odvod z loterií a jiných podobných her o upraven zákonem o loteriích a jiných podobných hrách, o poplatníkem odvodu je provozovatel loterie nebo jiné podobné hry (tj. jen právnická osoba se sídlem na území České republiky, které příslušný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry), o předmětem odvodu je provozování loterie nebo jiné podobné hry, o základem odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení je součet poměrné části (částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn

-9vyplacených výher) a pevné části (počtu dnů, ve kterých byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen), o sazba odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení má upravenu poměrnou složku (20 % z poměrné části dílčího základu odvodu) a pevnou složku (55 Kč denně za každý výherní hrací přístroj a zařízení, tj. cca 20 000 Kč ročně), o výnos odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení je rozdělen mezi stát (20 %) a obce (80 % rozdělovaných podle umístění přístrojů a zařízení v obcích), o základem odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out), o sazba odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je poměrná ve výši 20 %, o výnos odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je rozdělen mezi stát (70 %) a obce (30 %), o od 1. ledna 2014 je možné uplatnit slevu na dílčím odvodu z loterií nebo z kursových sázek ve výši odpovídající hodnotě peněžitých darů poskytnutých poplatníkem v odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, a to až do výše 25 % příslušného dílčího odvodu, o odvod je daňově uznatelný výdaj pro účely zjištění základu daně z příjmů právnických osob podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů, o odvodovým obdobím odvodu z loterií a jiných podobných her je kalendářní rok a platí se tři čtvrtletní zálohy, o správu odvodu vykonávají orgány Finanční správy České republiky. Jak je patrné, nesourodý a složitý systém peněžitých plnění v oblasti loterií a jiných podobných her byl s účinností od 1. ledna 2012 nahrazen pouze nově zavedeným odvodem z loterií a jiných podobných her a správními poplatky. Odvod z loterií a jiných podobných her má základ upraven na principu in-out s jednou sazbou daně ve výši 20 %.  Správní poplatky získaly nově charakter ryzích úkonových poplatků za přijetí žádosti o vydání povolení nebo jeho změnu. K tomu je třeba doplnit, že je-li provozovatel loterie či jiné podobné hry plátcem daně z přidané hodnoty, je podle § 60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“) provozování loterií a jiných podobných her, s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami, osvobozeno od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně. Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace. 1.2. Zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob Podle současné právní úpravy jsou příjmy z výher, soutěží, loterií, sázek a jiných her podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) zákona o daních z příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob ostatním příjmem. Pokud jde o daňové rezidenty, zdaňují se u nich veškeré tyto příjmy. U daňových nerezidentů se zdaňují v České republice jen příjmy mající zdroj na území České republiky. Výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování,

- 10 ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží mají podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 8 zákona o daních z příjmů zdroj na území České republiky, pokud jde o úhrady od daňových rezidentů České republiky nebo od stálých provozoven daňových nerezidentů. Tyto úhrady, pokud plynou daňovým nerezidentům, se zdaňují v České republice. Uvedená pravidla mohou být v konkrétním případě modifikována příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor. K tomu lze doplnit, že podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen také příjem v podobě 

ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů, a



ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v úhrnné hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč.

Uvedené příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (jak rezidentům České republiky, tak nerezidentům), které nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny (fakticky jde o příjmy z reklamních soutěží a reklamních slosování a příjmy z hazardních her provozovaných v tuzemsku mimo rámec zákona o loteriích a jiných podobných hrách), jsou samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní ve výši 15 % (srov. § 10 odst. 8 věta třetí ve spojení s § 36 odst. 2 písm. k) a l) zákona o daních z příjmů). V případě, že jde o neosvobozené příjmy ze zdrojů v zahraničí (rezidentů České republiky), jsou tyto příjmy nesnížené o výdaje součástí dílčího základu daně podle § 10 zákona o daních z příjmů (srov. § 10 odst. 4 věta třetí zákona o daních z příjmů). V takovém případě může docházet k tomu, že výhra z hazardní hry sice převýší sázku, nicméně po odečtení daně, která nezohledňuje žádné výdaje (tj. ani sázku), je nižší než sázka. Tyto příjmy zahrnuje poplatník do daňového přiznání za dané zdaňovací období. Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace. 2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy 2.1. Zdanění provozovatelů Ohledně zdanění provozovatelů hazardních her se navrhuje převzít dosavadní systém zdanění s určitými modifikacemi (viz níže). Zdanění provozovatelů hazardních her tak bude spočívat na těchto hlavních principech: 

zachování zdanění příjmů z provozování hazardních her daní z příjmů právnických osob o upraveno zákonem o daních z příjmů, o provozovatelé hazardních her budou i nadále příjmy z provozování těchto her danit obecnou sazbou daně z příjmů právnických osob, o žádné příjmy z provozování hazardních her nebudou osvobozeny od této daně,

- 11 

zachování a modifikace správních poplatků o upraveny zákonem o správních poplatcích, o i nadále bude zpoplatňováno přijetí žádosti o vydání základního povolení k provozování hazardní hry (5 000 Kč) a o jeho změnu (3 000 Kč), o zákonem o hazardních hrách nově zavedené povolení k umístění herního prostoru bude zpoplatněno tak, že sazby za přijetí žádosti o vydání tohoto povolení a jeho změnu budou nižší (4 000 Kč a 2 500 Kč) oproti základnímu povolení,



zachování stávající právní úpravy zdanění provozovatelů hazardních her daní z přidané hodnoty o upraveno zákonem o dani z přidané hodnoty, o provozování hazardních her, s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami, bude osvobozeno od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně,



odvod z loterií a jiných podobných her bude nahrazen daní z hazardních her o upravena zákonem o dani z hazardních her; s ohledem na to, že všechny daně (v užším smyslu) v České republice jsou upraveny v samostatném zákoně 1, navrhuje se i daň z hazardních her upravit v samostatném zákoně a ctít tak tuto legislativní zvyklost, o v souladu s teorií daňového práva je dosavadní odvod z loterií a jiných podobných her označen nově jako daň z hazardních her, neboť jde o nenávratné, nedobrovolné, neekvivalentní a nesankční peněžité plnění ukládané na základě zákona, spravované státem, které je veřejným příjmem veřejných rozpočtů, a to příjmem neúčelovým, řádným, pravidelným a plánovaným, tj. naplňuje veškeré obligatorní i fakultativní znaky daně v užším slova smyslu, o poplatníkem daně je ten, kdo provozuje hazardní hry, ať už je z tuzemska nebo ze zahraničí a ať už je držitelem základního povolení nebo ohlásil hazardní hru, nebo hazardní hru provozuje, aniž by byl držitelem základního povolení nebo hru ohlásil; tím se napravuje dosavadní nevyhovující stav, kdy osoby nelegálně provozující hazardní hry jsou daňově zvýhodnění oproti legálním provozovatelům, o předmětem daně je obecně provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníky hazardní hry; předmětem daně není provozování tombol s herní jistinou ve výši 100 000 Kč a méně, o reaguje se na rozvoj internetových her, proto je specificky řešeno, pro koho musí být hazardní hra provozována, aby byla předmětem daně; u těchto her bude nově zdaněno v zásadě pouze provozování těchto her pro účastníka hazardní hry, kterým se v souladu se zákonem o hazardních hrách v případě internetových her rozumí fyzická osoba, která se k hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a zároveň má bydliště na území České republiky; jde o režim, který směřuje k principu zdanění internetových her v místě, kde dochází k jejich spotřebě a kde se projevují jejich negativní následky,

1

Výjimku tvoří energetické daně, které jsou nesystémově upraveny v částech 45. až 47. zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

- 12 o zachovává se dosavadní valorický základ daně; základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out), o sazba daně zůstává poměrná lineární, ovšem oproti současné jednotné sazbě ve výši 20 % je stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %; výše sazeb v návaznosti na programové prohlášení vlády, které požaduje vyšší zdanění hazardu, reflektuje hlavní cíl nové právní úpravy, a to zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochranu hráčů, a tím zároveň dochází ke zvýšení daňových výnosů; blíže k sazbám viz část 7, o zavádí se minimální daň z technické hry, která nahrazuje dosavadní pevnou část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení, je určena podle počtu povolených herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení a svou výší (9 200 Kč/herní pozice/čtvrtletí, tj. cca 100 Kč/herní pozice/den) odpovídá téměř dvojnásobku dosavadní pevné části dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení; tento krok je učiněn s ohledem na rozvoj internetových hazardních her, protože lze v budoucích letech očekávat pokračování současného trendu rozvoje hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu na úkor „kamenných provozoven“, o není upravena žádná sleva na dani, neboť celý výnos daně je neúčelový, o zdaňovacím obdobím bude nově namísto kalendářního roku kalendářní čtvrtletí; tato změna umožní opuštění institutu záloh, čímž dojde ke snížení administrativní náročnosti a zamezení obcházení daňové povinnosti, o ohledně rozpočtového určení daně z hazardních her se přebírá současný systém rozpočtového určení odvodu z loterií a jiných podobných her v případě dílčí daně z ostatních her jiných než technických her, tj. nadále je výnos rozdělován mezi státní rozpočet a obecní rozpočty v poměru 70:30 ve prospěch státního rozpočtu; o modifikuje se právní úprava rozpočtového určení části výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her tak, že nově je navrženo tuto část výnosu rozdělit v poměru 65:35 ve prospěch rozpočtů obcí oproti současnému poměru 80:20 ve prospěch rozpočtů obcí, přičemž pro účely rozdělení příslušného podílu na části tohoto výnosu mezi jednotlivé obce bude rozhodující poměr povolených herních pozic v dané obci k celkovému počtu povolených herních pozic na území České republiky; lze předpokládat, že tato změna nebude mít výrazný vliv na celkové příjmy rozpočtů obcí (blíže viz část 7), o změna se dále navrhuje u rozpočtového určení příslušenství sledujícího osud daně z hazardních her (např. úrok z prodlení nebo penále), které bude z důvodu lepší spravovatelnosti nově příjmem státního rozpočtu, o explicitně se upravují informační povinnosti obecních úřadů vůči správci daně s cílem zajistit potřebné informace pro správu daně, o daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání k dani z hazardních her se bude podávat pouze elektronicky, a to datovou zprávou, o z důvodu opuštění záloh a lepší spravovatelnosti daně z hazardních her se zavádí princip tzv. samovyměření a samodoměření daně tvrzené poplatníkem. Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

- 13 2.2. Zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob Ohledně zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob se navrhuje převzít dosavadní systém zdanění s určitými modifikacemi (viz níže). Zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob bude spočívat na těchto hlavních principech: 

zachovává se osvobození výher z hazardních her plynoucích od provozovatelů, kteří jsou držiteli povolení podle zákona o hazardních hrách v České republice, hazardní hru řádně ohlásili nebo provozují tombolu s herní jistinou do 100 000 Kč, která podle zákona o hazardních hrách povolení ani ohlášení nepodléhá, nebo kteří provozují hazardní hru podle právních předpisů obdobných zákonu o hazardních hrách ve státech Evropské unie nebo státech tvořících Evropský hospodářský prostor,



sjednocuje se režim zdanění výher z hazardních her plynoucích od tuzemských osob provozujících hazardní hry bez tuzemského povolení a od provozovatelů z třetích zemí, a to tak, že všechny příjmy z těchto výher budou zdaňovány v obecném základu daně,



v návaznosti na výše uvedené sjednocení režimu zdanění výher se navrhuje, aby u příjmů z těchto výher byl u poplatníka základem daně (dílčím základem daně) příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení,



ruší se nezapočítávání bezúplatných plnění odpovídajících uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her do limitu omezení odpočtu bezúplatných plnění, protože se ruší sleva na dílčím odvodu.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace. 3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy V souvislosti s komplexní změnou právní úpravy provozování hazardních her, kterou přináší nový zákon o hazardních hrách, a z důvodu zrušení stávajícího zákona o loteriích a jiných podobných hrách, je třeba podrobit revizi rovněž současný systém zdanění provozovatelů hazardních her a zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob a přijmout novou právní úpravu, která bude plně reflektovat věcné změny oproti dosavadnímu stavu provedené v zákoně o hazardních hrách. Přitom je třeba dbát hlavního cíle nové právní úpravy, a to zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochrana hráčů. V důsledku navrhované právní úpravy dochází v souladu s programovým prohlášením vlády ke zvýšení daňových výnosů. Zvýšení příjmů státního rozpočtu zavedením daně z hazardních her (jedná se o cca 1,9 až 2,3 mld. Kč) namísto zvyšování sazeb daně z příjmů právnických osob nebo sazeb daně z přidané hodnoty bylo navrženo z důvodu snahy zachovat v České republice stabilní podnikatelské prostředí s racionálním daňovým zatížením. Dodatečný výnos daně z hazardních her oproti odvodu z loterií a jiných podobných her bude sloužit především k navýšení financování sportu. Navrhovaná právní úprava rovněž reaguje na závěry kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 13/35 – Příjmy státního rozpočtu související s provozováním loterií a jiných podobných her, která byla prováděna od října 2013 do května 2014. V souvislosti s otevřením českého trhu hazardních her právnickým osobám se sídlem na území Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor je nutné přijmout takovou právní úpravu zdanění uvedeného trhu, která tuto skutečnost zohlední. Rovněž je třeba reagovat na rostoucí využívání veřejné sítě internet k provozování hazardních her

- 14 a změnit právní úpravu daně z hazardních her (resp. dosavadního odvodu z loterií a jiných podobných her) tak, aby bylo možné i takové provozování podrobit zdanění. Nová právní úprava by měla zároveň odbourat dosavadní nevyhovující stav, kdy na českém trhu hazardních her provozují hazardní hry subjekty bez příslušného povolení podle zákona o loteriích nebo jiných podobných hrách (často se jedná o zahraniční provozovatele, kteří nabízejí své služby prostřednictvím internetu rovněž v České republice), kteří však nejsou poplatníky odvodu z loterií nebo jiných podobných her. Z neoprávněného provozování hazardních her neplyne do veřejných rozpočtů žádný výnos z odvodu z loterií a jiných podobných her, čímž dochází k nežádoucímu zvýhodnění osob neoprávněně provozujících hazardní hry oproti provozovatelům s příslušným povolením. Dílčí změnou, kterou by měla nová právní úprava přinést, je vynětí některých tombol ze zdanění daní z hazardních her. Jde o dlouhodobě diskutované téma, kdy s ohledem na nízkou společenskou nebezpečnost provozování tombol s relativně malou herní jistinou například při slavnostech či zábavách obcemi, školami, různými spolky či jinými obdobnými subjekty, a s ohledem na skutečnost, že se v zásadě jedná o nepodnikatelské provozování, při kterém jsou výhry získávány převážně z věcných darů nebo při kterém jejich hodnotu pokrývá samotný výnos z tomboly, není vhodné, aby jejich provozování podléhalo dani z hazardních her. Rovněž zákon o hazardních hrách pro provozování tombol s herní jistinou ve výši 100 000 Kč a méně stanovuje mírnější podmínky než pro provozování jiných hazardních her. V souvislosti s provozováním tombol je třeba zmínit rovněž právní úpravu správních poplatků za přijetí žádosti o vydání, resp. změnu povolení k provozování tomboly podle zákona o správních poplatcích, která je v současné době modifikována rozhodnutím ministra financí podle ustanovení § 260 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „daňový řád“), o prominutí části tohoto správního poplatku, jde-li o tomboly uvedené v ustanovení § 2 písm. b) zákona o loteriích a jiných podobných hrách. K prominutí části správního poplatku dochází z důvodu aplikačních nesrovnalostí, které lze spatřovat 

v nepřiměřené finanční zátěži, kterou výběr správního poplatku ve stanovené výši představuje pro subjekty provozující tomboly,



ve výši poplatku, která není zcela odpovídající jeho uhrazovací funkci, a



v tom, že nepřiměřená výše správního poplatku může vést k porušení principu daňové neutrality podněcováním pořadatelů tombol k tomu, aby místo tohoto typu hry zvolili substitut, který nepodléhá poplatkové povinnosti.

S ohledem na výše uvedené je vhodné přistoupit ke změně právní úpravy a ohlášení tomboly správními poplatky nezpoplatňovat. Dílčím problémem, na který je třeba reagovat, je rozpor dosavadní slevy na dílčím odvodu z loterií nebo z kursových sázek ve výši odpovídající hodnotě peněžitých darů poskytnutých poplatníkem v odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, a to až do výše 25 % příslušného dílčího odvodu, se Smlouvou o fungování Evropské unie. Uvedená sleva totiž, jak vyplývá ze stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, může představovat veřejnou podporu neslučitelnou s vnitřním trhem, neboť podpora je selektivní a může docházet prostřednictvím Českého olympijského výboru k zvýhodnění určitých subjektů vykonávajících hospodářskou činnost na tomto trhu a naplnění ostatních podmínek nedovolené veřejné podpory.

- 15 V neposlední řadě by nová právní úprava měla zajistit lepší plynutí informací potřebných pro efektivní správu daně z hazardních her ze strany obcí, neboť za současného stavu je správce odvodu z loterií a jiných podobných her nucen potřebné informace získávat ad hoc žádostmi od jednotlivých obcí, což se v praxi jeví jako velmi problematické. Informace od jednotlivých obcí by nově mohly být získávány prostřednictvím tzv. informačního systému provozování hazardních her. 4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem Základní meze pro uplatňování daňových zákonů stanoví Ústava České republiky (dále jen „Ústava“) a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy slouží státní moc všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Dle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daňové oblasti uplatní ještě ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny, které stanoví, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Kromě toho je nutno dbát i mezí vyplývajících z ústavně zajištěné nedotknutelnosti vlastnictví. Přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění se Ústavní soud věnoval již mnohokrát, např. v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02, Pl. ÚS 12/03 či Pl. ÚS 7/03 (vyhlášeném pod č. 512/2004 Sb.). Z této judikatury vyplývá, že: 

Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy), plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost.



Ústavní přezkum daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění zahrnuje posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny. K principu rovnosti Ústavní soud ve své konstantní judikatuře uvádí, že se nejedná o kategorii absolutní, nýbrž relativní (srov. Pl. ÚS 22/92).



Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k vyloučení majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti, nepředstavuje-li daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění případný zásah do práva vlastnického (čl. 11 Listiny), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivce státu, vůči majetkovému substrátu jednotlivce, nabývá škrtícího (rdousícího) působení. Jinými slovy ke škrtícímu (rdousícímu) působení dochází, má-li posuzovaná daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce.

V případě navrhované právní úpravy jsou splněna výše uvedená ústavní hlediska pro ukládání povinných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, neboť 

zákonodárce využívá širokého prostoru pro rozhodování o míře a rozsahu daně z hazardních her; fakticky jde pouze o nahrazení dosavadního odvodu z loterií a jiných podobných her daní z hazardních her s tím, že jsou provedeny dílčí úpravy konstrukčních prvků a správy daně,

- 16 

z hlediska neakcesorické a akcesorické rovnosti nedochází ke svévolnému odlišování daňových subjektů, neboť navrhovaná právní úprava nečiní neodůvodněné rozdíly mezi subjekty, na něž se vztahuje,



z hlediska vyloučení majetkové diskriminace, resp. z hlediska posouzení skutečnosti, nepředstavuje-li daň z hazardních her případný zásah do práva vlastnického, se nejedná o případ, kdy je možné hovořit vůči majetkovému substrátu jednotlivce o škrtícím (rdousícím) působení či o konfiskačních dopadech na jednotlivce.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. Jelikož daň z hazardních her je daní přímou, uplatní se pravidlo, že legislativa přímých daní zůstává v pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni Evropské unie celkové harmonizaci. Nicméně i v daňové oblasti platí čl. 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), jenž stanovuje, že "Rada na návrh Komise [...] přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu." Vzhledem k absenci jiných ustanovení SFEU, která by Evropské unii svěřovala pravomoc v oblasti legislativy zdanění příjmů, je zde pravomoc Rady přijímat směrnice podle čl. 115 SFEU dána pouze v rozsahu, v jakém je nezbytné odstranit překážky při vytváření nebo zajištění fungování vnitřního trhu. Kromě článku 115 SFEU jako základu pro harmonizaci v oblasti přímých daní jsou členské státy povinny při výkonu svých pravomocí respektovat principy dané SFEU (zejména články 19, 45, 49, 56 a 63 SFEU) a dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo neodůvodněnému omezování volného pohybu osob, služeb a kapitálu nebo svobody usazování, jak bylo opakovaně potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie. Navrhovanou právní úpravou budou tyto principy plně respektovány. Co se týká regulace hazardu, tedy v důsledku i daně z hazardních her, z textu odůvodnění a čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu je patrné, že této oblasti se harmonizace netýká a hazardní hry jsou z věcné působnosti této směrnice vyňaty („(25) Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny hazardní hry včetně loterií a sázkových her vzhledem ke zvláštní povaze těchto činností, která vyžaduje, aby členské státy prováděly politiky v oblasti veřejného pořádku a ochrany spotřebitele.“). Z procesního hlediska se pak navrhovaná úprava dotýká sekundárního práva Evropské unie ve vztahu k mezinárodní spolupráci při správě daní a mezinárodní spolupráci při vymáhání některých finančních pohledávek. Jmenovitě jsou dotčeny tyto sekundární akty práva Evropské unie: 

směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (transponována do českého právního řádu zákonem č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, ve znění pozdějších předpisů) a



směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (transponována do českého právního řádu samostatným zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

- 17 Daň z hazardních her bude daní podle čl. 2 odst. 1 písm. a) výše uvedené směrnice Rady 2010/24/EU a daní podle čl. 2 odst. 1 výše uvedené směrnice Rady 2011/16/EU. Vzhledem k výše uvedenému pak lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a respektuje všechny závazky, které pro Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají. 6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána (tzv. prezidentské mezinárodní smlouvy) mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Vztah tzv. prezidentských mezinárodních smluv vůči vnitrostátním právním předpisům je vymezen v čl. 10 Ústavy, kde je princip aplikační přednosti těchto mezinárodních smluv výslovně stanoven. Stanoví-li tedy tzv. prezidentská mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se tato mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s tzv. prezidentskou mezinárodní smlouvou musí být respektována tzv. prezidentská mezinárodní smlouva. Mezinárodní smlouvy upravující daně přitom mají vždy povahu tzv. prezidentských mezinárodních smluv (čl. 49 písm. e) Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). 6.1. Úmluva o ochraně lidských práv Pokud jde o aplikaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz sdělení č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) v oblasti daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, je třeba zajistit soulad daňových předpisů s touto úmluvou hned v několika oblastech. 6.1.1. Právo na spravedlivý proces Pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces, které je zaručeno ustanovením čl. 6 odst. 1 Úmluvy, lze poukázat na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ferrazzini proti Itálii. Podle tohoto rozhodnutí daňové záležitosti dosud tvoří součást tvrdého jádra výsad veřejné moci, přičemž veřejný charakter vztahu mezi daňovým poplatníkem a daňovým úřadem nadále převládá. Ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy se tak podle názoru Evropského soudu pro lidská práva na samotné daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a stanovení daně, nevztahuje, neboť se nejedná o řízení o občanských právech a závazcích. Jelikož však za nedodržení daňových povinností hrozí daňovému subjektu sankce, na hmotněprávní i procesní aspekty s ní související se použijí ustanovení Úmluvy, která se vztahují na trestní obvinění. Je proto třeba při posuzování souladu navrhované právní úpravy v oblasti daňových předpisů s Úmluvou přihlédnout i k trestním aspektům článku 6, ale i k článku 7 Úmluvy nebo k článku 2 a 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Tento přístup byl potvrzen i Evropským soudem pro lidská práva např. v rozsudku ve věci Jussila proti Finsku. Článek 6 odst. 1 Úmluvy sice hovoří o trestním obvinění, nikoliv o řízení o uložení sankce za nesplnění povinnosti, jde však o autonomní pojem práva Úmluvy, který může mít (a také má) jiný obsah než obdobný pojem vnitrostátního práva. Slučitelnost s tímto, ale i dalšími ustanoveními Úmluvy, zejména s požadavkem na uložení trestu (v tomto případě sankce) jen na základě zákona nebo na právo nebýt souzen nebo potrestán (sankciován) dvakrát v téže věci, je přitom zajištěna možností daňového subjektu domoci se soudní ochrany, a to ve správním soudnictví. V případě, že dojde k vyčerpání všech opravných prostředků podle daňového řádu, může se tedy daňový subjekt obrátit na soud s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65

- 18 a násl. soudního řádu správního. Takové soudní řízení přitom v zásadě respektuje základní principy uvedené v článku 6 Úmluvy. Přestože tedy na daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a stanovení daně, není možno aplikovat ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, v řízení o sankci za nesplnění daňové povinnosti naopak musí být všechny aspekty práva na spravedlivý proces zachovány. S touto oblastí úzce souvisí zákaz sebeobviňování, který byl dovozen z čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Dle rozsudku ve věci Saunders proti Spojenému království nelze proti obviněnému z trestného činu použít důkazy, které byly získány donucením nebo nátlakem na vůli obviněného, ledaže by takové důkazy existovaly i nezávisle na vůli obviněného. Evropský soud pro lidská práva však neuznal dokumenty vyžadované správcem daně v souvislosti se stanovením daně (např. účetní doklady) za existující nezávisle na vůli obžalovaného (případy J. B. proti Švýcarsku, Chambaz proti Švýcarsku a Marttinen proti Finsku). Na druhou stranu ale Evropský soud pro lidská práva ve věci Allen proti Spojenému království dovodil, že právo neobviňovat sama sebe nezahrnuje právo odmítnout podat daňové přiznání (a to i když je jeho nepodání sankcionováno) a v rozporu s článkem 6 Úmluvy není ani postih za nepravdivé daňové přiznání (např. penále). Obdobně Evropský soud pro lidská práva rozhodl v kauze Rodriguez-Porto Perez proti Španělsku, kde dovodil, že povinnost přiznat své příjmy není možné považovat za opatření takové povahy, které by stěžovatelku nutilo přispět k vlastnímu sebeobvinění. V tomto směru ohledně osoby nelegálně provozující hazardní hry platí, že pokud taková osoba nepodá daňové přiznání, poruší tím povinnost jej podat, za což jí může být uložena sankce podle daňového řádu. Správce daně však musí v takovém případě zjistit detaily o její činnosti sám, případně v součinnosti s dozorovými orgány na úseku hazardních her. Takovou osobu však ani tak nelze postihnout za trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, protože by tím byla nepřímo nucena k oznámení své trestné činnosti (rozsudek Nejvyššího soudu publikovaný pod č. R 53/1974). Zjistí-li ale dozorový orgán takovou osobu a oznámí její existenci správci daně, může správce daně vyzvat tuto osobu k podání daňového přiznání. V případě, že osoba nelegálně provozující hazardní hry sama podá daňové přiznání, platí ve vztahu k nelegálnímu provozování hazardních her pro správce daně mlčenlivost podle daňového řádu. Tato mlčenlivost je prolomena v případě informací o neplacení daně z hazardních her provozovatelem, který má základní povolení k provozování hazardní hry, a to za účelem, aby dozorový orgán (Ministerstvo financí) mohl takové povolení zrušit. Mlčenlivost je rovněž možné prolomit v dalších situacích vyjmenovaných v obecné úpravě § 53 daňového řádu. V ostatním navrhovaná právní úprava směřuje jen k nahrazení dosavadního odvodu z loterií a jiných podobných her daní z hazardních her s tím, že jsou provedeny pouze dílčí úpravy základních konstrukčních prvků a správy daně. Lze tedy říci, že navrhovaná právní úprava je v souladu s požadavkem Úmluvy na zajištění práva na spravedlivý proces. 6.1.2. Ochrana majetku Z výše uvedeného rozhodnutí ve věci Ferrazzini proti Itálii dále vyplývá, že článek 1 Protokolu č. 1, týkající se ochrany majetku, vyhrazuje státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní. Státům je tedy umožněno přijmout zákony, kterými ukládají povinnost platit daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, avšak s určitým omezením vyplývajícím z požadavku na respektování samotné podstaty vlastnického práva, do kterého je uložením

- 19 daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění zasahováno. Takový zásah do vlastnického práva proto musí odpovídat požadavkům zákonnosti, legitimity a proporcionality. Požadavek zákonnosti je naplněn tehdy, pokud je zásah umožněn právním předpisem, který je v souladu s ústavním pořádkem, je dostupný, předvídatelný a obsahuje záruky proti svévoli.  Posouzení ústavnosti navrhované právní úpravy je provedeno v části 4. Z hlediska Úmluvy přitom hraje roli jen zjevná neústavnost, případně neústavnost potvrzená příslušným orgánem (Ústavním soudem), jehož rozhodnutí nejsou právním předpisem respektována (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva R & L, s. r. o., a ostatní proti České republice).  Dostupnost daňových předpisů (v širokém slova smyslu) je zajištěna vyhlášením ve Sbírce zákonů. Vzhledem ke skutečnosti, že daně a poplatky (resp. jiná obdobná peněžitá plnění) lze ukládat pouze na základě zákona, což je zaručeno i na ústavní úrovni čl. 11 odst. 5 Listiny, resp. čl. 4 odst. 1 Listiny, lze konstatovat, že všechny základní povinnosti daňového subjektu jsou dnes upraveny na zákonné úrovni, a požadavek dostupnosti je tudíž naplněn.  Otázka předvídatelnosti tuzemských daňových předpisů (v širokém slova smyslu) byla v minulosti opakovaně řešena Evropským soudem pro lidská práva (např. věci AGRO-B, spol. s r. o. proti České republice nebo CBC-Union, s. r. o. proti České republice), kde byla jejich předvídatelnost potvrzena. Předvídatelnost daňového předpisu souvisí s tím, nakolik je povinnost v právním textu jednoznačně formulována. Znění návrhu zákona o dani z hazardních her odpovídá požadavkům kladeným na daňové předpisy, neboť jsou zde vymezeny základní konstrukční prvky daně a dále je zde obsažena speciální úprava správy daně. Požadavek předvídatelnosti je tedy naplněn.  Záruku proti svévoli a účinnou obranu proti nesprávnému postupu správce daně představují primárně řádné opravné prostředky, tedy odvolání, popř. rozklad podle ustanovení § 109 a násl. daňového řádu. Povinností správce daně je přitom v souladu s ustanovením § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu uvést ve svém rozhodnutí poučení o tom, zda je možné proti danému rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává a zároveň upozornit na případné vyloučení odkladného účinku. Pokud by toto poučení bylo nesprávné, neúplné nebo by zcela chybělo, je to spojeno s důsledky ve prospěch daného daňového subjektu (srov. § 261 daňového řádu). Vedle řádných opravných prostředků lze využít i mimořádných opravných prostředků dle daňového řádu, upravených v § 117 a násl. Kromě toho připouští daňový řád i jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: námitku (srov. § 159 daňového řádu), stížnost (srov. § 261 daňového řádu) a podnět na nečinnost (srov. § 38 daňového řádu). Teprve tehdy, dojde-li k vyčerpání všech řádných opravných prostředků podle daňového řádu, může se daňový subjekt obrátit na soud s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Riziko svévole je tak díky existenci opravných prostředků, ale i díky možnosti obrátit se na soud, eliminováno v nejvyšší možné míře, což platí obecně pro všechny daňové předpisy. Lze tedy konstatovat, že i v případě správy daně z hazardních her, která se subsidiárně řídí daňovým řádem, je situace stejná, a tím je zajištěna slučitelnost návrhu úpravy s tímto požadavkem Úmluvy. Požadavek legitimity znamená, že je nezbytné zajistit, aby zásah, ke kterému má na základě právního předpisu dojít, sledoval legitimní cíle ve veřejném nebo obecném zájmu. Aby byl požadavek legitimity naplněn, je třeba tyto cíle specifikovat. Legitimním cílem je přitom každý cíl, který zákonodárce za cíl prohlásí, neboť neexistuje žádný, ani příkladný výčet

- 20 takových cílů, jež by zákonodárce omezoval. V tomto případě je hlavním cílem navrhované úpravy zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochranu hráčů s tím, že zároveň dochází ke zvýšení příjmů státního rozpočtu, což odpovídá cílům vyjádřeným v koaliční smlouvě na volební období 2013–2017 a je v souladu i s Programovým prohlášením vlády České republiky. Proporcionalita (přiměřenost) jako poslední požadavek se na poli článku 1 Protokolu č. 1 váže k tomu, že jednotlivec nesmí být nucen nést nadměrné individuální břemeno, typicky takové, které ohrožuje samotnou jeho existenci v rovině majetkových poměrů (hrozba ukončení podnikání či úpadku u osoby), včetně zabezpečování obživy pro sebe a pro rodinu v případě fyzické osoby. Sazby daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, stejně jako výše případných pokut, by proto neměly být likvidační (viz Mikrotechna, s. r. o. proti České republice nebo ORION Břeclav, s. r. o. proti České republice). To, zda navrhovaná právní úprava nepovede k tzv. škrtícímu (rdousícímu) efektu, je přitom třeba posuzovat i ve vztahu k ústavnímu pořádku (viz část 4). Navrhovaná právní úprava sice směřuje ke zvýšení zdanění hazardních her, nicméně byla připravena tak, aby byla pro subjekty únosná, a proto je plně slučitelná s požadavkem proporcionality. 6.1.3. Další dotčená ustanovení S požadavkem záruky proti svévoli, uvedeném v předchozím bodě, úzce souvisí ustanovení článku 13 Úmluvy, které deklaruje právo na účinný vnitrostátní prostředek nápravy v případě porušení práva zaručeného Úmluvou. Ten je při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění zajištěn možností využít řádné i mimořádné opravné prostředky a kromě toho i další prostředky, jako jsou námitky, stížnost nebo podnět na nečinnost, popř. možností domáhat se soudní ochrany, a také právem domáhat se náhrady škody a nemajetkové újmy, která byla porušením základního práva chráněného Úmluvou způsobena. Z tohoto hlediska je tedy soulad navrhované úpravy s Úmluvou zajištěn. Zákaz diskriminace vyjádřený v článku 14 Úmluvy směřuje proti takovému zacházení, kdy by s osobami, které jsou ve stejném nebo obdobném postavení, bylo zacházeno nerovně, nebo naopak, kdy by s osobami, které se nacházejí v odlišném postavení, bylo zacházeno stejně. Pokud by tento přístup neměl žádné opodstatnění, tedy pokud by nebyl opřen o žádný legitimní a objektivní důvod, byl by diskriminační. Navrhovaná právní úprava počítá se zvýšením sazeb daně z hazardních her oproti odvodu z loterií a jiných podobných her, ale také s diferenciací sazeb daně v závislosti na druhu hry. Současná právní úprava je založená na principu jednotného zdanění všech loterií a jiných podobných her, kdy výše sazby činí 20 %. Jedinou výjimku tvoří výherní hrací přístroje a jiná technická herní zařízení, u nichž je stanovena pevná část odvodu a poměrná sazba je stanovena na 20 % stejně jako v případě ostatních her. Tato diferenciace zůstane v principu zachována i nadále. Právě diferenciace sazeb by mohla být veřejností vnímána jako diskriminační vůči provozovatelům různých druhů her. Rozdílnost sazeb je však odůvodněna zejména různou mírou rizikovosti jednotlivých her, a to při zohlednění dalších faktorů, jako je ziskovost dané hazardní hry nebo mezinárodní srovnání. Rozdílná míra rizikovosti jednotlivých her vyplývá ze závěrů studií zabývajících se škodlivostí hazardních her. Tímto tématem se zabývá např. studie Společenské náklady na hazardní hraní v České republice 2. Smyslem diferenciace sazeb je předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním loterií 2

Psychiatrické centrum Praha při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy: Společenské náklady na hazardní hraní v České republice

- 21 a jiných podobných her a ochrana hráčů. Se zdravím hráčů se totiž pojí i náklady na léčbu patologicky závislých. Podle studie Společenské náklady na hazardní hraní v České republice souvisí riziko vzniku závislosti u sázejícího s druhem hazardní hry. Z důvodu potřeby úhrady nákladů společnosti, které vznikají z konkrétního druhu hry, je možné zatížit rizikovější hry vyšší sazbou daně. Zároveň je však třeba zohlednit i ziskovost jednotlivých druhů hazardních her na trhu, aby nedošlo k tzv. rdousícímu efektu daně. S ohledem na uvedené z hlediska provozovatelů hazardních her nelze diferenciaci sazeb daně považovat za diskriminační. Návrh zákona nerozlišuje účastníky hazardních her podle jejich pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství, politického a jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava je tak v souladu s požadavkem Úmluvy zakazujícím diskriminaci. Na závěr lze konstatovat, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je navrhovaná právní úprava plně slučitelná s Úmluvou. 6.2. Úmluva o vzájemné správní pomoci Co se týče souladu navrhované právní úpravy s Úmluvou o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 (č. 2/2014 Sb. m. s., dále jen „Úmluva“), lze daň z hazardních her považovat za v „…zásadě podobnou daň…“ (čl. 2 odst. 4 Úmluvy) odvodu z loterií a jiných podobných her. Po přijetí zákona tedy Česká republika musí nahlásit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy nebo generálnímu tajemníku OECD změnu v Příloze A, kde jsou uvedeny daně, na které se Úmluva vztahuje. Daň Česká republika navrhne zařadit do kategorie daň z příjmů nebo zisku. Podle klasifikace OECD kód 1210 - Levy on lottery revenue – má ČR pod touto položkou zařazen dnešní odvod z loterií a jiných podobných her (1000 Taxes on income, profits and capital gains, 1200 Corporate). 3 Změna v Příloze nabyde účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí tří měsíců od data přijetí oznámení depozitářem. Ačkoli je tedy materiálně návrh zákona s Úmluvou v souladu již nyní, formálně tomu tak bude od data uvedeného v předešlé větě. 6.3. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění Specificky se považuje za nutné zohlednit problematiku vztahu navrhované právní úpravy ke smlouvám o zamezení dvojího zdanění. Působnost norem obsažených v těchto smlouvách je obvykle limitována vztahem k dani z příjmů fyzických osob a k dani z příjmů právnických osob. Daň z hazardních her však není daní z příjmů fyzických osob ani daní z příjmů právnických osob. Nadto se nicméně ve vymezeném druhu smluv vyskytují typová ujednání o „nástupnické dani“, obsažená mimo jiné ve vzorové smlouvě OECD o zamezení dvojího zdanění, typicky např. v mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem č. 31/2007 Sb. m. s. ve znění: „Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech.“ Obdobná formulace se vyskytuje i ve starších smlouvách o zamezení dvojího zdanění, např. ve smlouvě č. 18/1984 Sb. uzavřené se Spolkovou republikou Německo. Daň z hazardních her však není ukládána 3

Toto zařazení nicméně platí pouze pro OECD a nelze z něj usuzovat na povahu předmětné daně. Co se týče Evropské unie, Eurostat naopak v současnosti zařazuje hazardní hry do skupiny D21 Taxes on Products, přesněji D214 Taxes on lotteries, gambling and betting. Nelze tedy učinit jednoznačný závěr o tom, jaká je povaha daně z hazardních her.

- 22 namísto daně z příjmů fyzických osob ani daně z příjmů právnických osob a nemá tedy povahu „nástupnické daně“ ve smyslu těchto ustanovení. Nadto se považuje za nutné zdůraznit, že z pohledu smluv o zamezení dvojího zdanění daň z hazardních her nelze považovat ani za daň podobného druhu jako daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Předmětem daně z příjmů fyzických osob je v kontextu znění zákona o daních z příjmů příjem (viz § 3 odst. 1 u poplatníků daně z příjmů fyzických osob a § 18 u poplatníků daně z příjmů právnických osob) a obecným základem pro výpočet daně pak částka (rozdíl), o kterou příjmy (ve smyslu zákona o daních z příjmů) převyšují výdaje (ve smyslu zákona o daních z příjmů). Oproti tomu je podle § 2 odst. 1 zákona o dani z hazardních her předmětem daně z hazardních her provozování hazardní hry stanoveného druhu a za stanovených podmínek, nikoliv příjem, přičemž pro výpočet daně je užit základ vzniklý odečtením vyplacených výher (tedy pouze specifické části obsahu pojmu „výdaje“ ve znění zákona o daních z příjmů) od přijatých a nevrácených vkladů (tedy obdobně pouze specifické části pojmu „příjmy“ ve znění zákona o daních z příjmů). Ujednání sjednaná v rámci smluv o zamezení dvojího zdanění tak na navrhovanou právní úpravu z výše uvedených důvodů nedopadají. Vybraná partikulární ustanovení těchto smluv dopadající na daně všeho druhu a pojmenování platná ve státech, jež jsou smluvními stranami, tj. ujednání o daňové nediskriminaci, o výměně informací a popř. o pomoci při vybírání daňových pohledávek, nejsou navrhovanou právní úpravou dotčena. Nová právní úprava tak bude zajišťovat plnění všech závazků, které se na upravovanou oblast vztahují a které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů. Lze konstatovat, že návrh zákona o dani hazardních her je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy 7.1. Zhodnocení současného stavu trhu hazardních her S ohledem na to, že právní úprava zdanění provozovatelů loterií a jiných podobných her doznala zásadní změny od roku 2012, lze vývoj současného systému zhodnotit pouze podle vývoje v letech 2012, 2013 a 2014. Jsou využity souhrnné údaje z odvodových přiznání od provozovatelů za kalendářní rok 2014 poskytnuté Generálním finančním ředitelstvím k 13. květnu 2015. Analýza struktury trhu hazardních her je založena na tomto roce. 7.1.1. Objem finančních prostředků na trhu hazardních her Celkově největší objem vložených prostředků na trhu hazardních her za rok 2014 nastal v kategorii technických her, kde jejich celková výše činila 84,2 mld. Kč. Druhou nejvýznamnější kategorii tvoří kursové sázky s vloženou částkou 35,6 mld. Kč. Dále následují, co se týče objemu vložených prostředků, rovnocenné kategorie, a to loterie (9,2 mld. Kč) a živé hry (8,9 mld. Kč). Méně významný podíl na celkově vložených prostředcích zaujímají bingo, totalizátorové hry a tombola. Agregovaná data za provozovatele hazardních her v českých korunách za jednotlivé hry v roce 2014 jsou uvedena v následující tabulce. Jednotlivé dílčí základy odvodu z loterií a jiných podobných her byly nově uspořádány do skupin tak, aby jejich struktura odpovídala navrhovaným dílčím základům daně z hazardních her. V úvodu této kapitoly je nutné definovat čisté příjmy. Čistý příjem je tvořen rozdílem vložených (vklady) a vyplacených (výhry) prostředků z jednotlivých kategorií her.

- 23 V porovnání s objemem vložených částek v roce 2014 je struktura čistých příjmů odlišná. Z hlediska objemu čistých příjmů dosahují s 20,3 mld. Kč nejvýznamnějšího příjmu technické hry. Dále následují kursové sázky a loterie (shodně cca 5 mld. Kč). Nejnižších čistých příjmů ze hry dosahují bingo, totalizátor a tombola. Poměrné hodnoty zobrazuje následující tabulka v Kč. Tabulka 1: Trh 2014 Druh hazardní hry Číselné loterie Okamžité loterie Peněžité a věcné loterie Loterie celkem Dostihy Internetové kursové sázky Kursové sázky Kursová sázka celkem Karetní turnaje v kasinu Ostatní loterie a sázkové hry Sázkové hry provozované v kasinu Živá hra celkem Bingo Bingo celkem Elektromechanické rulety Interaktivní karetní turnaje nebo hry Interaktivní videoloterní terminály Kostky Lokální loterní systémy Výherní hrací přístroje Technická hra celkem Tomboly Tombola celkem Totalizátorové hry Totalizátor celkem Celkem

Zdroj: Generální finanční ředitelství 4

Vklady 7 735 261 389 1 510 452 711 32 109 480 9 277 823 580 28 911 220 29 404 670 155 6 202 645 984 35 636 227 359 947 941 015 36 733 554 7 925 398 893 8 910 073 462 22 486 020 22 486 020 6 006 103 679 142 096 516 58 708 392 020 16 810 315 3 711 572 061 15 614 396 648 84 199 371 239 6 179 866 6 179 866 10 992 518 10 992 518 138 063 154 044

Výhry 3 831 938 351 841 697 076 14 976 882 4 688 612 309 18 498 841 26 078 338 291 4 445 660 229 30 542 497 361 905 866 617 28 533 510 6 571 364 967 7 505 765 094 16 368 441 16 368 441 5 229 076 556 97 314 518 42 733 484 781 10 966 272 2 692 813 446 13 158 952 553 63 922 608 126 3 496 256 3 496 256 6 641 901 6 641 901 106 685 989 488

Základ odvodu 3 903 323 038 668 755 635 17 132 598 4 589 211 271 10 412 379 3 326 331 864 1 756 985 755 5 093 729 998 42 074 398 8 200 044 1 354 033 926 1 404 308 368 6 117 579 6 117 579 777 027 123 44 781 998 15 974 907 239 5 844 043 1 018 758 615 2 455 444 095 20 276 763 113 2 683 610 2 683 610 4 350 617 4 350 617 31 377 164 556

Podle celkové výše vkladů lze usoudit, které hry jsou v České republice nejpopulárnější. Z uvedených dat byly vypočteny podíly vložených vkladů do jednotlivých druhů hazardních her, které přehledně prezentuje následující obrázek Z poměrů vyplývá, že největší podíl finančních prostředků byl vsazen do technických her (61 %) a do kursových sázek (26 %). Podíl jednotlivých hazardních her na celkovém objemu vložených prostředků je zachycen na následujícím obrázku:

4

Data jsou veřejně přístupná na webových stránkách Ministerstva financí; http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/regulace/loterie-a-sazkove-hry/vysledky-z-provozovani-loterii/2014/hodnoceni-vysledku-provozovaniloterii-21720

- 24 Obrázek 1: Podíl jednotlivých her na celkovém objemu vložených prostředků

Zdroj: Ministerstvo financí

Z grafu je patrné, že největší objem finančních prostředků je vložen do technických her, a to v poměru 61 %. Dalšími významnými hrami jsou kursové sázky (26 %), loterie a živé hry (7 a 6 %). Pokud by byla data za rok 2014 porovnána s daty roku 2013 zveřejněnými na webových stránkách Ministerstva financí 5, bylo by možné dospět k závěru, že objem vložených prostředků zaznamenal meziroční růst o cca 11 % z celkového objemu vložených prostředků v roce 2013 ve výši 124 mld. Kč na 138 mld. Kč v roce 2014. 7.1.2. Struktura odvodu z loterií a jiných podobných her Pro účely dalších analýz je nutné předeslat, že celých 70 % výnosu z odvodu loterií a jiných podobných her plyne z poměrné a pevné části dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Zajímavé je porovnání tohoto podílu s objemem vložených částek do technických herních zařízení (61 %). Tento rozdíl je dán především existencí pevné části odvodu u technických herních zařízení. Ostatní poměry lze vyčíst z následujícího obrázku.

5

Data jsou veřejně přístupná na webových stránkách Ministerstva financí; http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/monitoring/vysledky-z-provozovani-loterii/2013/hodnoceni-vysledku-provozovani-loterii-18429

- 25 Obrázek 2: Podíl na odvodu z loterií a jiných podobných her

Zdroj: Ministerstvo financí

7.1.3. Ziskovost jednotlivých hazardních her Pro stanovení výše sazeb je důležitým ukazatelem ziskovost v rámci jednotlivých kategorií hazardních her. Ziskovost v rámci jednotlivých dílčích kategorií lze poměřit podílem čistých příjmů na celkových vložených prostředcích pro danou kategorii. Srovnání ziskovosti jednotlivých skupin za rok 2014 je uvedeno na následujícím obrázku:

- 26 Obrázek 3: Srovnání ziskovosti hazardních her

Zdroj: Ministerstvo financí

Z uvedených dat vyplývá, že nejvyšší (procentuální) ziskovost je na loteriích a tombolách. Na loterii je poměr mezi čistými příjmy a vloženými prostředky 49 % a na tombole 43 %. Vysokou ziskovost ve výši 40 % má také totalizátor. V pásmu ziskovosti mezi 20 – 30 % se nachází technická hra a bingo. Je třeba poznamenat, že s technickými hrami se ze zákona pojí náklady v podobě pevné části odvodu ve výši 55 Kč/den. Marže z technické hry bude tudíž ve skutečnosti nižší. Živá hra dosahuje ziskovosti 16 %. Nejnižší ziskovost má kursová sázka. Na vypsané kursy je možné vsadit online, což je prostředí, kde figuruje velké množství vzájemně si konkurujících provozovatelů. Konkurence pak tlačí na výši kurzů. Vysoká či nízká ziskovost však nevyjadřuje, ze které hry plyne absolutně nejvyšší a nejnižší zisk (výnos). 7.1.4. Výsledek zhodnocení současného stavu Analýzou provedenou v předchozích kapitolách bylo identifikováno, které typy hazardních her nesou nejvyšší potenciál pozitivně ovlivnit příjmovou stranu veřejných rozpočtů. Byly také identifikovány hry, na které je třeba aplikovat odlišnou sazbu daně z hazardních her z jejich podstaty (marže na hře). Takovou hrou jsou kursové sázky, a to zejména provozované prostřednictvím internetu. Z důvodu nízké marže u kursových sázek je třeba na tyto hry uplatnit nižší sazbu daně. Lze dodat, že s ohledem na malý podíl tombol, bing a totalizátorových her na trhu by vysoké zdanění provozování těchto her nemělo významný efekt na veřejné rozpočty. 7.2. Celkové rozpočtové dopady zavedení daně z hazardních her 7.2.1. Výchozí skutečnosti Východiska Podle návrhu zákona o dani z hazardních her je plánováno, že základ daně z hazardních her bude rozdělen na několik dílčích základů daně. V kalkulacích a odhadech výnosu daně jsou data seskupena do skupin odpovídajících novým dílčím základům daně.

- 27 Základ daně a dílčí základy daně Stejně jako při stanovení základu odvodu z loterií a jiných podobných her, dílčí základ daně z hazardních her tvoří částka rozdílu mezi přijatými a nevrácenými vklady a vyplacenými výhrami. Každý dílčí základ se bude vztahovat na přesně vymezenou skupinu hazardních her a součet těchto dílčích základů tak bude celkovým základem daně z hazardních her. Konstrukce dílčích základů daně umožní selektivně stanovit sazbu daně na konkrétní skupinu hazardních her tak, aby výše sazby zohledňovala míru sociálně negativních důsledků těchto hazardních her a další důležité faktory. Sazby a efektivní daňová zátěž Navrhované sazby daně z hazardních her pro jednotlivé dílčí základy daně z hazardních her jsou vyšší než sazby stávajícího odvodu z loterií a jiných podobných her. Nejvyšší sazba daně z hazardních her činí 35 % a bude aplikována na dílčí základ daně z technické hry. Předmětné hazardní hry jsou vnímány jako nejvíce škodlivé s největším rizikem vzniku patologického hráčství. Z důvodu jistoty výběru daně z velmi rizikové hazardní hry, bylo navrženo zavedení minimální dílčí daně z technických her. Tato minimální daň je vybírána z herní pozice a činí 9 200 Kč na kalendářní čtvrtletí (cca 100 Kč/den). Z uvedeného je patrné, že minimální sazba daně z dílčího základu daně z technických her je přibližně dvakrát vyšší, než je současná pevná část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení (sazba činí 55 Kč/den). Tímto mechanismem je zajištěno vyšší zdanění hazardních her způsobujících nejzávažnější sociální škody. Sazba ve výši 30 % se navrhuje pro dílčí základ daně z živých her, loterií a bing. Nejnižší sazbou daně z hazardních her ve výši 25 % jsou zatíženy dílčí základy daně z kursových sázek, totalizátorových her, turnajů malého rozsahu a tombol s herní jistinou převyšující 100 000 Kč. Jedná se o hazardní hry s nižším škodlivým efektem na sázející a společnost, nebo o hry s nízkou marží. Blíže viz odůvodnění k ustanovení upravujícímu sazby daně ve zvláštní části důvodové zprávy a příloha důvodové zprávy (studie RIA). V celkovém efektu zavedení stanovených sazeb dochází k vyššímu efektivnímu zdanění provozovatelů hazardních her. Zvýšením daňové zátěže pravděpodobně dojde k omezení nabídky hazardu jako celku, a tím i k naplnění stanoveného cíle, kterým je ochrana spotřebitelů. Zvýšení daňového zatížení provozovatelů hazardních her je také v souladu s obecným záměrem vlády zvýšit zdanění hazardu. Turnaje malého rozsahu Turnaj malého rozsahu je novou hazardní hrou a je definován v návrhu zákona o hazardních hrách. Základními definičními prvky je, že se jedná o turnaj v karetní hře, které se účastní 3 až 90 účastníků a úhrnný vklad jednotlivého účastníka nesmí převýšit 500 Kč za 24 hodin. Provozovatelem turnaje malého rozsahu může být pouze právnická osoba, jejímž předmětem hlavní činnosti není podnikání (takovými právnickými osobami jsou zejména spolky nebo nadace). Byla analyzována struktura sázek vsazených do karetních turnajů v kasinu, aby bylo možné stanovit poměr, ve kterém bude část karetních turnajů v kasinu nově považována za turnaje malého rozsahu. Poměr byl stanoven na základě výše vkladů jednotlivých hráčů na pořádaných karetních turnajích. Turnaje malého rozsahu podle výše vkladů tvoří 10 % na karetních turnajích v kasinu.

- 28 Ekonomická a právní východiska V modelech jsou postupně zohledňovány následující skutečnosti:  příchod (v současnosti) nelegálních provozovatelů na český trh;  vyšší daňová sazba bude znamenat snížení nabídky hazardních her a v důsledku také snížení spotřeby; zohledněna je proto únosnost sazby pro provozovatele;  omezující opatření zákona o hazardních hrách se projeví v poklesu trhu zejména u technických her. V predikcích je zohledněno, že návrh zákona o hazardních hrách umožní provozování některých online hazardních her. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (kontrolní akce č. 13/35) dosavadním nepovolením online her přicházela Česká republika orientačně o 600 mil. Kč ročně. Nejvyšší kontrolní úřad při svém odhadu vycházel ze Zelené knihy o online hazardních hrách na vnitřním trhu 6, kterou vydala Evropská komise, a kde jsou uvedeny údaje o hrubých ziscích (sázky minus výhry, včetně bonusů) online hazardních her v celé Evropské unii a některých vybraných státech. V odhadu Nejvyšší kontrolní úřad již zohlednil příjmy, které Česká republika již nyní získává z internetových her, částka 600 mil. Kč se tak týká pouze těch online hazardních her, které nejsou v současné době v České republice povolené (za předpokladu, že se skutečně podaří zdanit všechny dnes nezdaněné online hazardní hry). Jiné zdroje 7 uvádí, že Česká republika na loterní dani každoročně přichází kvůli nelegálnímu provozování internetového sázení o 716 mil. Kč. Návrh zákona o hazardních hrách zavádí tři opatření k omezení osob nelegálně provozujících hazardní hry online. Těmito opatřeními jsou: omezení reklamy, blokování finančních transakcí z účtu a na účet těchto osob, blokování jejich webových stránek. Dále je nutné zohlednit vyšší sazby daně z hazardních her. Z těchto důvodů se odhaduje celkový dodatečný výnos daně z hazardních her až ve výši cca 1 mld. Kč. S touto částkou je kalkulováno ve statickém modelu. Je nutné dodat, že výnos daně bude snížen z důvodu citlivosti na daňovou sazbu, zaváděných omezujících opatření obsažených v zákoně o hazardních hrách a bude závislý na efektivnosti uvedených opatření. Z tohoto důvodu se odhaduje dodatečný výnos plynoucí od online provozovatelů ve výši cca 700 mil. Kč. S touto částkou je kalkulováno v dynamickém modelu. Je třeba předeslat, že nosičem věcných úprav týkajících se trhu s hazardními hrami jsou zákon o hazardních hrách a zákon o dani z hazardních her. Oba tyto zákony mají vliv na trh hazardních her, proto jsou důsledky právní úpravy hodnoceny společně. Struktura této kapitoly je v tomto smyslu koncipována. Nejprve je trh zhodnocen z hlediska citlivosti na daňovou sazbu (Lafferovy křivky). V případě různých sazeb daně z hazardních her napříč jednotlivými dílčími základy bude docházet ke změně preferencí sázejících zprostředkovaně přes změnu nabídky hazardních her provozovateli. Po tomto je zohledněn pokles trhu z důvodu omezujících opatření (plynoucích ze zákona o hazardních hrách). Předpokládá se pokles herních pozic koncových zařízení pro provozování technických her ze současných cca 56 000 na cca 40 000 v roce 2017, a to zejména z důvodu vyšších sazeb daně a zavedení omezujících opatření v zákoně o hazardních hrách. Minimální daň je již počítána na tento snížený počet herních pozic. Nicméně je nutné zdůraznit, že v roce 2014 i v roce 2015 obce začaly výrazněji než dříve omezovat nabídku hazardu (zejména technických her) na svém území. Pokud bude tento trend pokračovat, výnos daně z hazardních her může poklesnout v závislosti na dobrovolném rozhodnutí jednotlivých obcí zakázat provozování 6 7

SEK (2011) 321 v konečném znění ze dne 24. 3. 2011 KPMG: „Analýza trhu sázkových a loterijních společností v ČR a ve světě ve vazbě na podporu sportu“, 2014

- 29 všech nebo některých hazardních her na svém území. Takový případný pokles však je třeba považovat za důsledek volby obcí mezi přínosy a negativními důsledky, které jim z provozování hazardních her na jejich území plynou. Výchozí stav trhu Výchozím stavem, se kterým jsou výsledky porovnávány, je výnos odvodu z loterií a jiných podobných her za rok 2014. Toto číslo je považováno za současný stav. Výnos odvodu z loterií a jiných podobných her pro veřejné rozpočty a Český olympijský výbor 8 za rok 2014 je cca 7,4 mld. Kč. Statický výpočet Pro výpočet výnosu je třeba vyjít ze statického výpočtu, který nezohledňuje pokles trhu (rozdílu vkladů a výher) v důsledku zvýšení sazby daně a omezujících opatření zaváděných zákonem o hazardních hrách. Model tak zobrazuje hypotetický výnos podle tohoto statického výpočtu ze zavedení daně z hazardních her. Podrobně jsou data uvedena v tabulce (v Kč): Tabulka 2: Statický model Daň Technická hra Loterie Kursová sázka Živá hra Tombola Totalizátor Bingo Turnaje malého rozsahu Noví online provozovatelé Daň celkem v tom minimální daň

7,096,867,090 1,376,763,381 1,273,432,500 420,030,278 670,903 1,087,654 1,835,274 1,051,860 1,000,000,000 11,171,738,939 1,472,000,000

Zdroj: výpočet Ministerstva financí

Z důvodu zrušení pevné části dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení není počítáno s tímto výnosem. Výnos z technické hry je nově zajištěn mechanismem minimální daně a sazbou daně z dílčího základu daně z technických her ve výši 35 %. Z uvedeného vyplývá, že hypotetický výnos daně z hazardních her podle tohoto statického výpočtu za kalendářní rok 2017 je částka cca 11,2 mld. Kč. Pokles trhu v závislosti na daňové sazbě Podle obecné ekonomické teorie je tržní prostředí závislé na výši daňové sazby. Tato závislost je zobrazována Lafferovou křivkou. Pro účely analýzy dopadů regulace byly zachyceny dopady zvýšení daňové sazby z důvodu vysoké specifičnosti na trhu technických her a trhu ostatních hazardních her odděleně. Na základě finančních analýz jednotlivých provozovatelů, byl vyvozen tvar Lafferovy křivky pro provozovatele technických her, na jejíž vodorovné ose je vyznačena efektivní daňová zátěž. 8

Z důvodu zjednodušení a zachycení ekonomické reality jsou dary poskytované provozovateli loterií a kursových sázek považovány za transfer výnosu z odvodu z loterií a jiných podobných her, neboť snižují výnos, který se dále dělí mezi veřejné rozpočty.

- 30 Obrázek 4: Výnos daně v závislosti na sazbě - technická hra

Zdroj: Ministerstvo financí

V Lafferově křivce ostatních hazardních her, na jejíž vodorovné ose je vyznačena efektivní daňová zátěž, jsou zohledněny připomínky provozovatelů hazardních her provozovaných prostřednictvím sítě internet. Z diskusí vyplynulo, že někteří zahraniční online provozovatelé na český trh nevstoupí při sazbě daně vyšší než 25 %. Křivka ostatních hazardních her je plošší, než křivka her technických. Tuto skutečnost je možné vyvodit z faktu, že především provozovatelé loterií pracují s velmi vysokou marží a i při vysoké daňové sazbě budou hazardní hry provozovat. Obrázek 5: Výnos daně v závislosti na sazbě – hazardní hry mimo technickou hru

Zdroj: Ministerstvo financí

Výše uvedený pokles trhu může způsobit, že někteří provozovatelé hazardních her budou muset omezit či ukončit svou činnost, na druhou stranu z výsledků analýzy vyplývá, že trh jako celek významně nepoklesne a naopak dojde k nárůstu trhu u hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu.

- 31 Vliv na provozovatele hazardních her Ve spolupráci s provozovateli hazardních her byly provedeny finanční analýzy hospodaření některých provozovatelů, při kterých se vycházelo z detailního interního účetnictví těchto provozovatelů. Celkově mělo v době přípravy Ministerstvo financí k dispozici podrobné informace týkající se provozovatelů představujících 50 % trhu. Ministerstvo obdrželo od šesti provozovatelů souhlas ke zveřejnění některých informací anonymizovaně z důvodu ochrany obchodního tajemství. U jednoho provozovatele byla použita podrobná data z výroční zprávy. Těchto sedm provozovatelů tvoří 45 % trhu. Při sazbách daně 35 % pro dílčí základ daně z technické hry, 30 % pro dílčí základ daně z živé hry a 25 % pro dílčí základ daně z kursové sázky bylo zjištěno, že 6 ze 7 provozovatelů, budou v zisku na úrovni provozního výsledku hospodaření a trh jako celek bude výdělečný. Je také třeba rovněž zohlednit prostor pro optimalizaci nákladů, který provozovatelé využijí. Tabulka 3: Dopad daňových sazeb na provozovatele A

B

Vsazeno (IN)

8 913 301

16 972 066

Tržby z loterií (RES)

2 271 133

2 265 009

z toho Technické hry

C

D

E

F

G

6 807 936

6 391 220

2 003 769

1 620 384

2 109 211

8 395 149

12 144 000

561 336

1 179 322

1 519 831

2 165 664

1 841 128

1 901 578

1 620 384

561 336

0

0

z toho Hry v Kasinu

67 683

423 881

2 048

0

0

0

0

z toho Kurzové sázky

37 786

0

100 143

0

0

1 179 322

1 435 101

z toho Číselné loterie

0

0

0

0

0

0

84 730

787 734

771 559

691 202

567 134

196 468

294 831

384 194

321 969

28 013

101 817

16 905

59 540

48 174

4 174

1 322 336

1 163 722

1 169 685

917 078

284 107

674 628

578 320

-160 906

301 715

41 065

119 267

21 221

161 690

557 317

161 063

329 728

142 882

136 172

80 761

209 864

561 491

Daň z hazardních her Odpisy investičního majetku Další provozní náklady Provozní zisk Zisk před odpisy a daní z příjmů

Zdroj: Účetní závěrky a výroční zprávy jednotlivých provozovatelů a data poskytnutá provozovateli

Pokles trhu z důvodu zavedení omezujících opatření Zákon o hazardních hrách zavádí omezující opatření, která vedou ke snížení negativních dopadů hazardu na společnost. O tomto tématu pojednává např. důvodová zpráva k předmětnému zákonu. Na základě diskusí vedených s odborníky z praxe byl identifikován pravděpodobný pokles trhu. Tento je uveden v následující tabulce: Tabulka 4: Pravděpodobné dopady opatření na technickou hru Omezení

Vliv (%)

Omezení hraní v restauracích

-2%

Omezení hráčů pobírajících dávky v hmotné nouzi

-2%

Přerušení hry

-9%

Zavření heren

-4%

Maximální sázka

-5%

Ostatní - sousedství, atd.

-2%

Celkem pokles způsobený omezujícími opatřeními

-24%

Zdroj: Odhad Ministerstva financí

- 32 7.2.2. Celkové dopady regulace Sleva na odvodu z loterií a jiných podobných her Zákon o loteriích a jiných podobných hrách podle § 41da umožňuje poplatníkovi uplatnit slevu na dílčím odvodu z loterií a na dílčím odvodu z kursových sázek. Slevu na dílčím odvodu může poplatník uplatnit do hodnoty poskytnutých peněžitých darů v odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, a to nejvýše do výše 25 % dílčího odvodu z loterií a dílčího odvodu z kursových sázek. Ustanovení zavádějící slevu na dílčím odvodu nabylo účinnosti dne 1. ledna 2014. Podle dat zveřejněných na webových stránkách Českého olympijského výboru dne 7. ledna 2015 9, provozovatelé loterií a sázkových her poskytli Českému olympijskému výboru dary na tělovýchovné a sportovní účely a využili slevu na odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši 444 mil. Kč. Zákon o dani z hazardních her nepředpokládá zachování možnosti uplatnit slevu na odvodu z loterií a jiných podobných her. Do této chvíle bylo předpokládáno, že výnos odvodu z loterií a jiných podobných her a příjem státního rozpočtu je stejný. Z důvodu existence slevy na odvodu tomu tak není a tato skutečnost bude dále zohledněna při posuzování inkasa daně z hazardních her. Zhodnocení analýzy Provedenými analýzami bylo zjištěno, že trh hazardních her po změně daňových sazeb vynese hypoteticky maximálně na dani cca 11,2 mld. Kč. Maximální výnos je vypočítán pomocí lineární funkce. Jsou známé údaje z přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her od provozovatelů za odvodové období 2014. Maximální výnos nezohledňuje předpokládané pokračování trendu růstu trhu, pokles trhu v důsledku zavedení vyšších sazeb (Lafferovy křivky) ani vlivy zákona o hazardních hrách (omezující opatření). Dynamický model změny trhu reflektuje. Od lineálního modelu je odečten pokles trhu z důvodu zavedení omezujících opatření zákonem o hazardních hrách (- 24 % pro technické hry) a pokles trhu v důsledku vyšších daňových sazeb (pro technické hry – 6 %, pro ostatní hazardní hry v závislosti na sazbě 0 až - 5 %). Naopak je přičten předpokládaný růst trhu ostatních hazardních her v důsledku pokračování stávajícího trendu růstu trhu. Odhaduje se, že po započtení těchto vlivů lze předpokládat výnos na dani z hazardních her za rok 2017 ve výši cca 8,8 až 9,2 mld. Kč. Tabulka 5: Zhodnocení analýzy

Technická hra Loterie Kursová sázka Živá hra Tombola Totalizátor Bingo Turnaj malého rozsahu Online provozovatelé Výnos celkem

Sazba daně 35 30 25 30 25 25 30 25 x x

Odhadovaný růst trhu (4%/rok) 0.00% 12.49% 12.49% 12.49% 12.49% 12.49% 12.49% 12.49% x x

Pokles sazba -6% -5% 0% -5% 0% 0% -5% 0% x x

Pokles omezení -24% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% x x

Pokles celkem Výnos lineární -30% 7 096 867 090 -5% 1 376 763 381 0% 1 273 432 500 -5% 420 030 278 0% 670 903 0% 1 087 654 -5% 1 835 274 0% 1 051 860 x 1 000 000 000 x 11 171 738 939

Výnos dynamický 4 967 806 963 1 471 237 986 1 432 438 375 448 853 092 754 674 1 223 463 1 961 212 1 183 199 700 000 000 9 025 458 964

Zdroj: Ministerstvo financí

9

Český olympijský výbor: http://www.olympic.cz/text/108--odvody-z-loterii-do-sportu, dostupné dne 7. ledna 2015

- 33 -

Tabulka 6: Finanční dopady regulace Výnos 2017 lineární - Technická hra Výnos 2017 lineární - Ostatní Výnos 2017 lineární celkem Výnos 2017 dynamický - Technická hra Výnos 2017 dynamický - Ostatní Výnos 2017 dynamický celkem Výnos 2014 Rozdíl 2017 - 2014 Rozdíl pro veřejné rozpočty oproti 2014

7,096,867,090 4,074,871,850 11,171,738,939 4,967,806,963 4,057,652,001 9,025,458,964 7,399,632,911 1,625,826,053 2,069,826,053

Zdroj: Ministerstvo financí

Z uvedené tabulky vyplývá, že veřejné rozpočty by měly získat navíc cca 1,9 až 2,3 mld. Kč, a to s ohledem na zrušení slevy na odvodu z loterií a jiných podobných her. V roce 2014 provozovatelé uplatnili slevu ve výši 444 mil. Kč. Vliv na ostatní daně Pro úplnost je možné uvést, že v souvislosti se změnou sazeb daně z hazardních her dojde i ke změně výnosu daně z příjmů právnických osob. Zaplacená daň z hazardních her bude daňově uznatelným nákladem, a tudíž bude snižovat daň z příjmů právnických osob. Vzhledem ke splatnosti daně z příjmů právnických osob by se měl rozpočtový dopad z titulu zavedení daně z hazardních her projevit až v následujícím kalendářním roce po zavedení daně z hazardních her (při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, čili v roce 2018). Za rok 2013 bylo podle automatizovaného daňového informačního systému zjištěno, že provozovatelé heren, kasin a sázkových kanceláří (NACE 92) vykázali daň z příjmů právnických osob ve výši 653 mil. Kč. Při současné sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 19 % bude docházet k nelineární změně výše daně z příjmů právnických osob v závislosti na předpokládaném zvýšení daně z hazardních her oproti stávající výši odvodu z loterií a jiných podobných her. Byla použita data za rok 2013, neboť výše daně z příjmů provozovatelů za rok 2014 v současné době (srpen 2015) není známá, protože někteří provozovatelé využívají služeb daňového poradce a podávají daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob k 1. červenci. Až poté je daň vyměřena správcem daně. 7.3. Rozpočtové dopady zavedení daně z hazardních her na jednotlivé veřejné rozpočty Rozpočtové určení odvodu za rok 2014 Výnos odvodu z loterií a jiných podobných za rok 2014 činí 7,4 mld. Kč. Tento výnos se po odečtení slevy na odvodu v současnosti rozděluje podle § 41i zákona o loteriích a jiných podobných hrách mezi státní rozpočet a rozpočty obcí. Výše rozpočtového určení se liší podle dílčích základů odvodu. Část odpovídající 80 % výnosu z dílčího odvodu z technických her (tj. 80 % pevné i variabilní složky) připadá do rozpočtů obcí, kde je hra provozována, zbývající část ve výši 20 % náleží rozpočtu státnímu. U všech ostatních dílčích odvodů náleží 70 % výnosu do státního rozpočtu a 30 % do rozpočtů obcí. Jakým způsobem se rozděluje předpokládaný výnos odvodu z loterií a jiných podobných her za rok 2014 souhrnně řazených podle navrhovaných dílčích základů daně uvádí následující tabulka (v Kč):

- 34 Tabulka 7: Rozpočtové určení odvodu 2014 Druh hry Technická hra - variabilní Technická hra - pevná Ostatní loterie a jiné podobné hry Výnos celkem Pro veřejné rozpočty 2014 (odečtena sleva)

RUD (stát:obce) 20:80 20:80 70:30

Celkem 4 055 352 623 1 124 200 000 2 220 080 289 7 399 632 911 6 955 632 911

Stát 811 070 525 224 840 000 1 554 056 202 2 589 966 727 2 279 166 727

Obce 3 244 282 098 899 360 000 666 024 087 4 809 666 185 4 676 466 185

Zdroj: Ministerstvo financí

Z tabulky je patrné, že po zohlednění slevy na dílčím odvodu, by mělo být do státního rozpočtu odvedeno za rok 2014 cca 2,3 mld. Kč a do rozpočtů obcí cca 4,7 mld. Kč. Rozpočtové určení daně za rok 2017 Cílem je celý dodatečný výnos daně z hazardních her přesunout do státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je nutné změnit poměry rozpočtového určení daně oproti rozpočtovému určení odvodu podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Změna rozpočtového určení daně se navrhuje pro dílčí daň z technických her. Nově bude dílčí daň z technických her rozdělena mezi státní rozpočet a rozpočty obcí v poměru 35:65 ve prospěch obecních rozpočtů. Je třeba upozornit, že celkový výnos plynoucí obcím i přes změnu rozpočtového určení daně je přibližně stejný, jako při současném výnosu z odvodu z loterií a jiných podobných her. Tabulka 8: Rozpočtové určení daně 2017 Druh hry Technická hra Ostatní Celkem 2017 Pro veřejné rozpočty oproti 2014

RUD (stát:obce) 35:65 70:30

Celkem 4,967,806,963 4,057,652,001 9,025,458,966 2,069,826,055

Stát 1,589,698,228 2,840,356,401 4,430,054,630 2,150,887,903

Obce 3,378,108,735 1,217,295,600 4,595,404,336 ‐81,061,849

Zdroj: Ministerstvo financí

Z porovnání kalkulace rozpočtového určení odvodu (za rok 2014) a kalkulace rozpočtového určení daně (za rok 2017) vyplývá, že příjem státního rozpočtu se v důsledku zavedení daně z hazardních her zvýší ročně o cca 1,9 až 2,3 mld. Kč s tím, že tato změna nebude mít výrazný vliv na celkové příjmy rozpočtů obcí. Je nutné opětovně zdůraznit, že celkový výnos daně z hazardních her plynoucí do rozpočtů obcí může poklesnout v závislosti na dobrovolném rozhodnutí jednotlivých obcí zakázat provozování všech nebo některých hazardních her na svém území. Takový případný pokles však je třeba považovat za důsledek volby obcí mezi přínosy a negativními důsledky, které jim z provozování hazardních her na jejich území plynou. 7.4. Náklady spojené se zavedením zákona o dani z hazardních her Zavedení zákona o dani z hazardních her s sebou nese náklady na straně správce daně. Generální finanční ředitelství identifikovalo nutnost upravit formuláře, software a procesy. Realizace nového zákona o dani z hazardních her v systému ADIS:  zavedení interního registru provozovatelů, jejich provozoven, herních povolení  nové EPO – přiznání k dani z hazardních her  kompletní nová úloha daně z hazardních her v ADISu  realizace převodů výnosu daně z hazardních her Generální finanční ředitelství odhaduje výši nákladů vyvolaných potřebou uvedených změn na celkových cca 40 mil. Kč. Nastavení úlohy v systému ADIS musí být funkční nejpozději od 1. ledna 2017, neboť je potřeba funkční informační systém již k prvnímu dni účinnosti zákona.

- 35 Napojení systému ADIS na informační systém provozování hazardních her:  přebírání karty provozovatele – informací o provozovatelích, provozovnách, povoleních, povoleních vydaných obcemi a zrušených povoleních  přebírání informací pro převody výnosu daně z hazardních her  on-line kontrola pro účely daňových přiznání k dani z hazardních her  předávání informací ze systému ADIS do informačního systému provozování hazardních her o kontrolách a signálních informacích  přebírání informací z informačního systému provozování hazardních her o nelegálních provozovatelích  přístup k údajům do informačního systému provozování hazardních her o internetových hrách pro kontrolní činnost správce daně. Generální finanční ředitelství odhaduje výši nákladů vyvolaných potřebou uvedených změn na celkových cca 10 mil. Kč. Napojení systému ADIS na informační systém provozování hazardních her bude realizováno v průběhu roku 2016. Je třeba, aby na rok 2016 došlo k uvolnění finančních prostředků v celkové výši 50 mil. Kč do rozpočtové kapitoly Ministerstvo financí pro rok 2016 na výdaje Generálního finančního ředitelství spojené se zavedením zákona o dani z hazardních her - realizace technické podpory pro správu daně z hazardních her. Zavedení zákona o dani z hazardních her s sebou nese administrativní náklady i na straně provozovatelů hazardních her. Jde zejména o nutnost seznámení se s novou právní úpravou a případnou úpravu softwaru. Tyto náklady není možné exaktně vyčíslit, nicméně s ohledem na podobnost odvodu z loterií a jiných podobných her s daní z hazardních her lze předpokládat, že uvedené náklady nebudou nepřiměřeně vysoké. 7.5. Shrnutí rozpočtových dopadů Celkové dopady  výnos daně z hazardních her za rok 2017 se předpokládá cca 8,8 až 9,2 mld. Kč ročně, což je cca o 1,9 až 2,3 mld. Kč více než stávající výnos odvodu z loterií a jiných podobných her. Dopad na státní rozpočet  příjem daně z hazardních her za rok 2017 se předpokládá cca 4,3 až 4,5 mld. Kč ročně, což je o cca 1,9 až 2,3 mld. Kč více než dosud. Dopad na obecní rozpočty  příjem obecních rozpočtů z daně z hazardních her za rok 2017 se předpokládá cca 4,5 až 4,7 mld. Kč ročně, což v zásadě odpovídá současnému stavu. 8. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Daň z hazardních her se bude spravovat podle daňového řádu. Tento právní předpis obsahuje osvědčené postupy a opatření pro ochranu soukromí a osobních údajů. Jde o povinnost mlčenlivosti úředních osob správce daně a taxativně upravené výjimky z této povinnosti při poskytování informací a údajů správcem daně jiným orgánům a osobám. Zákon o dani z hazardních her rozšiřuje tyto výjimky, neboť podle § 8 odst. 1 zákona o dani z hazardních

- 36 her správce daně poskytuje informace o porušení povinností při správě daně z hazardních her Ministerstvu financí, a to pro účely řízení o zrušení základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry. Takové rozšíření je však odůvodnitelné, neboť je nezbytné pro naplnění ustanovení zákona o hazardních hrách, podle kterého Ministerstvo financí zruší základní povolení z moci úřední, pokud provozovatel poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnosti stanovené zákonem o dani z hazardních her, a okruh údajů, které jsou poskytovány, je zákonem taxativně omezen na informace o porušení povinností při správě daně z hazardních her. Bez takového oprávnění by realizace zrušení základního povolení v uvedeném případě byla znemožněna. 9. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA) Obecně lze k navrhované úpravě daně z hazardních her ve vztahu ke vzniku korupčních rizik uvést následující: 9.1.

Přiměřenost

Po stránce věcné představuje navržená právní úprava regulaci práv a povinností v oblasti daní, které lze ukládat pouze na základě zákona. Práva a povinnosti v daňové oblasti musí být regulovány právním předpisem o síle zákona jako jediným přiměřeným nástrojem. Jedním z hlavních cílů návrhu zákona je jednoznačnost a vnitřní bezrozpornost jednotlivých ustanovení, neboť jedině jednoznačné a jasně formulované ustanovení je méně náchylné z hlediska zneužití ke korupčnímu jednání, protože jeho výklad připouští minimální pochybnosti. Z důvodu jednoznačnosti a vzájemné provázanosti legislativních textů navrhovaný zákon o dani z hazardních her přejímá pojmosloví ze zákona o hazardních hrách. Pokud jde o rozsah působnosti správního orgánu, je rozhodující jak zákonný okruh působností, tak míra diskrece, kterou zákon při výkonu jednotlivých působností správnímu orgánu umožňuje, resp. jakou míru diskrece zákon předpokládá. Jakýkoli normativní text zakotvující určitou míru diskrece sám o sobě představuje potenciální korupční riziko. Proto se při přípravě takového ustanovení vždy poměřuje nezbytnost zavedení takové diskrece daného orgánu s mírou zásahu do individuální sféry subjektu, o jehož právech a povinnostech by se v rámci této diskrece rozhodovalo. 9.2. Efektivita Z hlediska efektivity lze k předložené úpravě uvést, že k uložení i k vynucování splnění povinnosti při správě daní je věcně a místně příslušný správce daně (§ 13 a násl. daňového řádu). Správce daně obvykle disponuje podklady pro vydání daného rozhodnutí, ale i potřebnými odbornými znalostmi, čímž je zaručena efektivní implementace dané regulace i její efektivní kontrola, případně vynucování. Nástroje kontroly a vynucování jsou v oblasti správy daní upraveny jako obecné instituty daňového řádu. Vzhledem k tomu, že správci daně z hazardních her jsou orgány Finanční správy České republiky, lze hovořit o vysokém stupni plošného zajištění a kontrolování plnění zákonem uložených povinností. Orgány Finanční správy České republiky jsou soustavou orgánů, jejichž působnost je rozložena na celé území České republiky. Orgány Finanční správy České republiky jsou soustavou třístupňovou, což zajišťuje rovněž optimální vertikální rozložení výkonu zákonné působnosti. Vnitřní organizační struktury těchto orgánů jsou pak uspořádány tak, aby rozsah působnosti, která jim byla zákonem svěřena, byly schopny plně a efektivně zajišťovat. Efektivita správy daně z hazardních her je posílena ustanoveními, která upravují samovyměření a samodoměření daně a rozpočtové určení příslušenství daně. Podle těchto

- 37 ustanovení je navržen efektivnější způsob stanovení daně oproti stávajícímu způsobu správy odvodu z loterií a jiných podobných her a příslušenství daně je příjmem státního rozpočtu nehledě na rozpočtové určení daně stanovené v zákonu o dani z hazardních her. Efektivita implementace navržené právní úpravy je rovněž dána okruhem daňových subjektů, vůči nimž regulace směřuje a jimž jsou práva a povinnosti stanovovány na principu rovnosti. 9.3.

Odpovědnost

Z hlediska odpovědnosti lze ke zvolené právní úpravě uvést, že z úpravy příslušnosti v rámci výkonu správy daní je vždy zřejmé, jaký konkrétní správce daně je v daném případě příslušný (§ 13 a násl. daňového řádu). Zvolená právní úprava vždy jasně reflektuje požadavek čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož musí být působnost správního orgánu stanovena zákonem. Odpovědnou osobou na straně správce daně je v daňovém řízení vždy úřední osoba (např. zaměstnanec v příslušném orgánu Finanční správy České republiky, srov. § 12 daňového řádu). Určení konkrétní úřední osoby je prováděno na základě vnitřních předpisů, resp. organizačního uspořádání konkrétního správního orgánu, přičemž popis své organizační struktury je správní orgán povinen zveřejnit na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Totožnost konkrétní úřední osoby je přitom seznatelná zákonem předvídaným postupem (§ 12 odst. 4 daňového řádu). Úřední osoba je povinna se při výkonu působnosti správního orgánu prokazovat příslušným služebním průkazem. Při tvorbě právní úpravy se z hlediska koncentrace, resp. dekoncentrace, respektuje struktura daných orgánů, jimž je působnost svěřována. V dané oblasti se jedná o strukturu orgánů Finanční správy České republiky. Uvedená soustava orgánů je přitom koncipována na klasickém hierarchickém principu nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých orgánů, které soustavy tvoří, vlastní orgány jakož i soustavy jako celek fungují na obvyklém monokratickém principu řízení. Působnost správce daně prvního stupně je tak svěřována finančnímu úřadu, aby v rámci hierarchie byl zajištěn devolutivní účinek opravných prostředků a efektivní mechanismus vnitřní kontroly. Ustanovení § 102 odst. 1 daňového řádu stanoví, že každé rozhodnutí musí obsahovat jak označení správce daně, který rozhodnutí vydal, tak podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení a otisk úředního razítka, případně uznávaný elektronický podpis úřední osoby. Tím je vždy možno původce rozhodnutí jasně a osobně identifikovat. 9.4.

Opravné prostředky

Z hlediska opravných prostředků existuje možnost účinné obrany proti nesprávnému postupu správce daně v první řadě v podobě řádného opravného prostředku, kterým je odvolání, resp. rozklad (srov. § 109 a násl. daňového řádu). V souladu s § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu má správce daně povinnost v rozhodnutí uvést poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku. Neúplné, nesprávné nebo chybějící poučení je spojeno s důsledky ve prospěch daného subjektu uvedenými v § 110 odst. 1 daňového řádu. Existuje také možnost užití mimořádných opravných prostředků dle daňového řádu (srov. § 117 a násl. daňového řádu). Vedle opravných prostředků daňový řád připouští rovněž jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: námitku (srov. § 159 daňového řádu), stížnost (srov. § 261 daňového řádu), podnět na nečinnost (srov. § 38 daňového řádu). Obdobná je situace též v režimu správního řádu.

- 38 9.5. Kontrolní mechanismy Z hlediska systému kontrolních mechanismů je nutno uvést, že oblast daňového práva se pohybuje v procesním režimu daňového řádu, jenž obsahuje úpravu kontroly a přezkumu přijatých rozhodnutí, a to primárně formou opravných prostředků. Proti rozhodnutím je možno podat odvolání anebo v určitých případech užít mimořádných opravných prostředků či jiných prostředků ochrany (viz předchozí bod). Vedle toho lze využít rovněž dozorčí prostředky, čímž je zaručena dostatečná kontrola správnosti a zákonnosti všech rozhodnutí vydávaných v režimu daňového řádu. Soustavy orgánů vykonávajících správu daní současně disponují interním systémem kontroly v rámci hierarchie nadřízenosti a podřízenosti včetně navazujícího systému personální odpovědnosti. V případě vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu je s odpovědností konkrétní úřední osoby spojena eventuální povinnost regresní náhrady škody, za niž v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu odpovídá stát. Z hlediska transparence a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Při správě daní se uplatňuje zásada neveřejnosti. Informace o poměrech daňových subjektů jsou tak chráněny povinností mlčenlivosti pod hrozbou pokuty do výše 500 tis. Kč a nemohou být zpřístupněny veřejnosti. Tím ovšem nemůže být dotčeno právo samotného daňového subjektu na informace o něm soustřeďované. Toto právo je realizováno prostřednictvím nahlížení do spisu a osobních daňových účtů. Získání informací je daňovým subjektům umožněno také prostřednictvím daňové informační schránky podle § 69 daňového řádu. 10. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) je přílohou důvodové zprávy.

- 39 -

II. Zvláštní část 1 Daň V části první označené „Daň“ (jde o obvyklé označení v daňových zákonech - viz zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí) jsou upraveny základní konstrukční prvky daně z hazardních her, a to subjekt daně (poplatník), předmět daně, základ daně, sazba daně, výpočet daně, zdaňovací období a rozpočtové určení daně, a ostatní konstrukční prvek daně z hazardních her, a to minimální dílčí daň z technických her. K § 1: V § 1 se upravuje subjekt daně z hazardních her jako první základní konstrukční prvek daně z hazardních her. Subjekt daně z hazardních her je označen jako poplatník, neboť daň z hazardních her je přímou daní. K písmeni a) V písmeni a) jsou řešeny osoby, které provozují hazardní hry, jejichž provozování vyžaduje základní povolení podle zákona o hazardních hrách (jde o loterie, kursové sázky, totalizátorové hry, bingo, technickou hru a živou hru). Na rozdíl od dosavadní právní úpravy poplatníka odvodu z loterií a jiných podobných her k tomu, aby se osoba stala poplatníkem daně z hazardních her, postačí, aby tato osoba naplnila alespoň jednu z těchto dvou podmínek (osoba může splňovat i obě podmínky zároveň): 1) osoba má (je držitelem) základní povolení podle zákona o hazardních hrách, 2) osoba hazardní hru vyžadující základní povolení provozuje. Základní povolení je podle zákona o hazardních hrách rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování druhu hazardní hry, o jehož vydání rozhoduje Ministerstvo financí na žádost. Z hlediska zákona o dani z hazardních her postačí, že osoba má toto povolení, nemusí tak fakticky hru uskutečňovat. Nicméně v případě, že tato osoba nebude uskutečňovat žádnou hazardní hru vyžadující základní povolení, bude její základ daně nulový (s případnou výjimkou u technické hry). Naopak poplatníkem je rovněž každá osoba, která hazardní hru vyžadující základní povolení provozuje, aniž by měla takové povolení (osoby uvedené v § 6 odst. 1 zákona o hazardních hrách) nebo takové povolení mít vůbec nemůže (ostatní osoby, například osoba se sídlem mimo území Evropské unie a států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru). Poplatníkem je tedy jak ten, kdo provozuje hazardní hru podle zákona o hazardních hrách legálně, tak ten, kdo ji podle tohoto zákona provozuje nelegálně. Tím se napravuje dosavadní nevyhovující stav, kdy v případě nelegálního provozování hazardní hry (resp. loterie nebo jiné podobné hry) neexistuje poplatník, protože osoba, která provozuje hazardní hru bez povolení, není provozovatelem, tudíž ani poplatníkem, a není možné stanovit a vybrat odvod z loterií a jiných podobných her. Zejména půjde o případy, kdy orgán dozoru nad dodržováním povinností podle zákona o hazardních hrách (tj. Ministerstvo financí nebo celní úřad), který bude primárně vykonávat vyhledávací činnost, odhalí subjekt, který provozuje hazardní hru bez základního povolení. Orgán dozoru o nelegálním provozování informuje správce daně z hazardních her. Správce daně bude moci v takovém případě přistoupit k doměření daně z hazardních her, pokud osoba nelegálně provozující hazardní hru své daňové povinnosti nebude plnit.

- 40 K písmeni b) V písmeni b) jsou řešeny osoby, které provozují hazardní hry, jejichž provozování vyžaduje ohlášení podle zákona o hazardních hrách (jde o tomboly, u nichž výše herní jistiny činí více než 100 000 Kč, a turnaje malého rozsahu). I v případě ohlašovaných hazardních her postačí k tomu, aby se osoba stala poplatníkem daně, aby tato osoba naplnila alespoň jednu z těchto dvou podmínek (osoba může splňovat i obě podmínky zároveň): 1) osoba ohlásila hazardní hru (je jejím ohlašovatelem), 2) osoba hazardní hru vyžadující ohlášení provozuje. Osoba, která provozuje tombolu, u níž výše herní jistiny činí 100 000 Kč a méně, poplatníkem není, neboť taková tombola není ohlašovanou hazardní hrou. Stejně jako v případě písmene a) budou poplatníky jak osoby provozující ohlašované hazardní hry legálně (tj. ti, kteří je řádně ohlásili, a obecní úřad nerozhodl o zákazu jejich provozování), tak ti, kdo ohlašované hazardní hry provozují nelegálně (tj. hru vůbec neohlásili, nebo ji provozují přes zákaz obecního úřadu v případě, že ji ohlásili). K § 2: V § 2 se upravuje předmět daně z hazardních her jako druhý základní konstrukční prvek daně z hazardních her. K odstavci 1 V odstavci 1 je obecně vymezen předmět daně z hazardních her, a to provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry. Předmět zahrnuje jak hry provozované prostřednictvím internetu, tak hry provozované jinak. Předně musí jít o hazardní hru, ke které je třeba základní povolení podle zákona o hazardních hrách (jde o loterie, kursové sázky, totalizátorovou hru, bingo, technickou hru a živou hru), nebo která má být podle tohoto zákona ohlášena (jde o tomboly, u nichž výše herní jistiny činí více než 100 000 Kč a turnaje malého rozsahu). Provozování jiných hazardních her (jde o tomboly, u nichž výše herní jistiny činí 100 000 Kč a méně) předmětem daně není. Provozováním hazardní hry se podle zákona o hazardních hrách rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku, zejména příjem sázek a vkladů do hazardní hry, výplata výhry, další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry. Předmětem daně z hazardních her je pouze takové provozování uvedených hazardních her, ke kterému dochází na území České republiky. Hazardní hra tedy musí být buď fyzicky provozována na území České republiky, nebo v případě hazardní hry provozované prostřednictvím internetu musí být toto provozování alespoň z části zaměřeno nebo cíleno na český trh. Do návrhu se promítá princip teritoriality zdanění provozování hazardních her. Důvodem je skutečnost, že tuzemští provozovatelé mohou provozovat hazardní hry i mimo území České republiky, a zahraniční provozovatelé mohou provozovat hazardní hry na území České republiky. Ovšem není vhodné, aby příjmy z provozování hazardní hry v zahraničí byly předmětem české daně z hazardních her, protože lze předpokládat, že takové provozování je zdaněno obdobnou daní v zahraničí. Naopak je žádoucí zdanit daní z hazardních her příjmy z hazardních her provozovaných zahraničními provozovateli na území České republiky. Pro hry provozované prostřednictvím internetu se teritoriální princip uplatní v modifikované variantě, protože internet ze své povahy žádné hranice nemá. Proto je nutné v případě internetových her zvolit jiné kritérium pro určení, že hra probíhá na území České

- 41 republiky. Tímto kritériem je bydliště osob, na které se provozovatel hazardní hry alespoň z části při provozování hry zaměřuje nebo na které alespoň z části cílí. Zákon o hazardních hrách, ani zákon o dani z hazardních her pojem bydliště nevymezuje, a tedy se použije úprava zavedená v soukromém právu. Podle § 80 občanského zákoníku je bydlištěm osoby místo, kde se tato osoba zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale. Z výše uvedeného je tedy patrné, že cílem úpravy je regulovat provozování hazardních her, které se orientuje na český trh. Zákon o hazardních hrách nestanovuje kritéria, na základě kterých by šlo orientaci na český trh zjistit, vždy je zapotřebí posoudit každý jednotlivý případ zvlášť. Jako indikační kritéria lze například využít to, zda je stránka v českém jazyce, zda vklady, sázky a výhry jsou prováděny v české měně, zda má provozovatel sídlo v České republice, zda podporuje příjem vkladů a zasílání výher z a do českých bank, zda poskytuje hráčům technickou podporu, kterou je snadné kontaktovat z území České republiky a se kterou je možné se dorozumět v českém jazyce, případně pokud při propagaci odkazuje na české reálie (např. využívá známého českého herce či sportovce). V úvahu také přichází případ, kdy provozovatel výslovně uvede, že se zaměřuje na český trh. Výčet kritérií není a nemůže být konečný, přičemž neplatí, že musí být naplněna všechna zde uvedená kritéria. Kritéria je nutné posuzovat každé jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Při určování, zda se daný provozovatel zaměřuje na osoby s bydlištěm na území České republiky, lze také vycházet z úvah, které nadnesl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudcích C-585/08 a C-144/09 (Pammer a Hotel Alpenhof). Soudní dvůr Evropské unie zde pro účely aplikace nařízení Brusel I posuzoval, jak určit, zda podnikatel, jehož činnost je prezentována na jeho internetové stránce nebo na internetové stránce jeho zprostředkovatelské společnosti, může být považován za podnikatele „zaměřujícího“ činnost na členský stát, na jehož území má spotřebitel své bydliště. Soudní dvůr Evropské unie dovodil indicie srovnatelné s výše popsanými pravidly, přičemž ale zároveň konstatoval, že pouhý fakt, že je internetová stránka v dané zemi dostupná, neznamená bez dalšího, že se podnikatel na tuto zemi zaměřuje. Druhým kritériem pro určení předmětu daně je provozování hazardní hry pro účastníka hazardní hry. Pojem účastník hazardní hry je vymezen v zákoně o hazardních hrách. V případě her, které nejsou provozovány prostřednictvím internetu, jde o libovolnou fyzickou osobu, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad. V případě her přes internet navíc tato osoba musí mít bydliště na území České republiky. Zároveň však platí vyvratitelná právní domněnka, že kdo hraje hazardní hru provozovanou dálkovým přístupem prostřednictvím internetu na území České republiky (tedy hru zaměřenou na český trh), ten má bydliště na území České republiky, pokud provozovatel neprokáže opak. Provozování hazardní hry prostřednictvím internetu na území České republiky bude zdaněno i v případě, že hazardní hra bude provozována bez tuzemského základního povolení v rozporu se zákonem o hazardních hrách, a to bez ohledu na to, zda se tak bude dít provozovatelem s povolením z jiného státu či osobou bez povolení jak z České republiky, tak ze zahraničí. K odstavci 2 V odstavci 2 je upraven speciálně předmět daně z hazardních her pro sdílenou loterii. Sdílené loterie představují institut, který je koncipován jako způsob provozování jednotlivých druhů loterií. Jedná se o spojení více provozovatelů, a to pouze v rámci Evropské unie, resp. Evropského hospodářského prostoru, za účelem sdílení herní jistiny. Slosování vždy probíhá společně pro všechny provozovatele, kteří ke sdílené loterii přistoupili. Všechny povinnosti stanovené zákonem o hazardních hrách včetně vyplacení výhry, má ten provozovatel, u něhož byla sázka přijata.

- 42 Mezi jednotlivými provozovateli sdílené loterie dochází ke kontinuálnímu peněžnímu vypořádání, na které lze nahlížet tak, že dochází k přijímání vkladů prostřednictvím jiných provozovatelů (často ze zahraničí) a k vyplácení výher prostřednictvím jiných provozovatelů (často do zahraničí). Z tohoto důvodu odstavec 2 stanoví fikci řešící vymezení předmětu daně z hazardních her u sdílených loterií. Díky této fikci jsou vklady přijímané prostřednictvím jiných provozovatelů (často ze zahraničí) považovány za vklady od účastníka hazardní hry s bydlištěm na území České republiky, a výhry vyplácené prostřednictvím jiných provozovatelů (často do zahraničí) za výhry vyplácené účastníkovi hazardní hry s bydlištěm na území České republiky. Tím je zajištěno jejich zdanění daní z hazardních her. K odstavci 3 Odstavec 3 fikcí staví najisto význam pojmu „provozování hazardní hry na území České republiky pro účastníka hazardní hry“ v případě hazardních her provozovaných dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při kterých hrají hráči proti sobě. Při těchto hrách (typicky on-line poker a sázková burza) je příjmem provozovatele hazardní hry obvykle tzv. provize, příp. další obdobná plnění (plnění za vstup do turnaje apod.). Cílem ustanovení je, aby vklady i výhry přijaté, resp. vyplacené, osobě, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad a která nemá bydliště na území České republiky (zahraniční hráč) byly považovány za přijaté a vyplacené v rámci provozování hazardní hry provozovatelem, tj. aby vstupovaly do základu daně z hazardních her. Tímto způsobem dojde k tomu, že díky odečtení výher vyplacených kterémukoli z hráčů hrajících proti sobě od vkladů od nich vybraných zůstane pro výpočet základu daně v případě takové hry relevantní pouze provize, příp. obdobná plnění, která zůstanou po skončení hry provozovateli. K samotnému určení základu daně v tomto případě viz důvodová zpráva k § 3. Je třeba zdůraznit, že výše naznačený postup se uplatňuje v případě každé jednotlivé hry a že v případě zahraničních hráčů vstupují do základu daně provozovatele pouze vklady a výhry vložené či vyplacené do této konkrétní hry. Ustanovení se nepoužije v případě, kdy zahraniční hráči hrají výlučně proti sobě u provozovatele, který má i základní povolení podle zákona o hazardních hrách. Z toho důvodu, že plnění hrazené hráči provozovateli nemusí mít vždy charakter provize, ale může jít o jiné obdobné plnění (např. plnění za vstup do turnaje), nebylo zvoleno řešení, že základem daně z hazardních her je v případě jednotlivé konkrétní hry tohoto typu pouze poměrná část této provize, ačkoliv tomu tak fakticky v řadě případů bude. K § 3: V § 3 je upraven základ daně jako třetí základní konstrukční prvek daně z hazardních her, a to jako součet jednotlivých dílčích základů daně. Obecně lze konstatovat, že pro účely určení dílčích základů daně je třeba zohledňovat vždy pouze ty skutečnosti (přijaté a nevrácené vklady, vyplacené výhry), které souvisí s takovým provozováním hazardní hry, které naplňuje podmínky předmětu daně, a to osobou, která je poplatníkem daně. K odstavci 1 V odstavci 1 je upraven základ daně, který se může skládat až z osmi dílčích základů daně pro jednotlivé druhy hazardních her (povolované i ohlašované). Dílčí základ se určuje vždy na tzv. principu in-out, tj. je jím rozdíl mezi přijatými a nevrácenými vklady a vyplacenými výhrami. Princip in-out byl zachován z dosavadní

- 43 právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her, a to na základě zhodnocení jeho výhod a nevýhod oproti principu in (tj. pouze přijaté a nevrácené vklady). Vkladem se podle zákona o hazardních hrách rozumí jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hře, které představuje zejména 1. jedna nebo více sázek nebo, 2. další plnění stanovená provozovatelem, která kromě sázky opravňují účastníka hazardní hry k účasti na hazardní hře. Vklad je nutné odlišovat od sázky, kterou se podle zákona o hazardních hrách rozumí sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hry, včetně 1. rozdílu mezi nabízenou cenou zboží nebo služby a jejich cenou obvyklou, přičemž za cenu obvyklou se považuje cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, a 2. částky převyšující cenu za volání či odeslání textové nebo multimediální zprávy vyplývající ze smlouvy mezi účastníkem hazardní hry a poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Z uvedeného vyplývá, že vkladem jsou nejenom sázky, ale i další plnění opravňující k účasti na hazardní hře (např. částka zaplacená za vstup do kasina). Vkladem je rovněž provize zaplacená provozovateli hazardní hry za to, že umožní hráčům hrát hazardní hru mezi sebou. Pro účely určení dílčích základů daně se zohledňují pouze přijaté vklady, které nejsou účastníkovi hazardní hry vráceny. Důvodem je rozdíl mezi vkladem a sázkou, neboť každý vklad se nemusí stát sázkou, a pokud ty vklady, které se sázkou nestanou, jsou účastníkovi hazardní hry vráceny, je nelogické, aby se zohledňovaly pro účely určení dílčího základu daně. Výhry zákon o hazardních hrách nedefinuje. Je proto třeba vyjít z obecného významu tohoto slova a za výhry považovat vše, co poskytuje provozovatel hazardní hry účastníkovi na základě náhody nebo neznámé okolnosti, kterou musí provozovatel předem stanovit v herním plánu. Uvedené je v souladu s § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, který definuje hazardní hru. V hazardní hře dle tohoto ustanovení o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. Plnění poskytnuté na základě kladně vyhodnocené sázkové příležitosti tedy je výhrou, neboť ze své vlastní podstaty není prohrou a bylo o něm rozhodnuto zcela nebo zčásti na základě náhody nebo neznámé okolnosti. Pro účely dílčích základů daně se zohledňují pouze výhry vyplacené. Nepůjde tak o výhry, které provozovatel hazardní hry dosud nevyplatil, nebo o výhry, na které sázející neuplatnil právo, a toto právo zaniklo. U dílčího základu daně z loterií může být touto loterií podle zákona o hazardních hrách tzv. sdílená loterie, která funguje na principu sdílení herní jistiny s jinými provozovateli a na základě společného slosování. I v případě této loterie je dílčím základem z loterií částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů (jde o vklady, které provozovateli plynou přímo od účastníků hazardní hry i zprostředkovaně od jiných provozovatelů) převyšuje úhrn vyplacených výher (jde o výhry vyplacené provozovatelem přímo nebo prostřednictvím jiného provozovatele). Na rozdíl od odvodu z loterií a jiných podobných her není třeba speciálně upravovat dílčí základ daně z technických her jako kombinovaný, tj. složený z poměrné a pevné části, neboť dosavadní pevná část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických

- 44 herních zařízení je nahrazena minimální daní z technických her. Minimální daň naplňuje stejné funkce jako pevná část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení a zároveň umožňuje ve spojení s poměrnou sazbou dílčí daně z technických her lépe reagovat na rozvoj hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu. Dílčí základ daně z technických her je proto rovněž výlučně určen na principu inout. K odstavci 2 Ustanovení je speciálním vůči odstavci 1 s tím, že upravuje dílčí základ (jakékoli) hazardní hry provozované dálkovým přístupem prostřednictvím internetu, při které mezi sebou hrají tuzemští hráči (účastníci hazardní hry) a zahraniční hráči (osoby, které se k účasti na hazardní hře registrovaly nebo zaplatily vklad a které nemají bydliště na území České republiky). Ustanovení navazuje na úpravu § 2 odst. 3. Cílem ustanovení je zajistit, aby do základu daně vstupovala jen poměrná část tzv. in-outu připadající na tuzemské hráče, čehož je docíleno pomocí poměru vkladů od tuzemských hráčů a všech vkladů do příslušné hazardní hry. Právní úprava se tak přibližuje principu zdanění podle místa spotřeby. V tomto případě se dílčí základ daně vypočte podle vzorce, který tvoří součin, jehož první součinitel je celkový in-out (tj. částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher) a druhý součinitel je podíl, v jehož čitateli je „in“ od tuzemských hráčů (tj. úhrn přijatých a nevrácených vkladů od účastníka hazardní hry) a v jehož jmenovateli je celkový „in“ (tj. úhrn všech přijatých a nevrácených vkladů). S ohledem na to, že obvykle jediným příjmem, který si provozovatel z těchto hazardních her ponechává, je provize, bude dílčím základem daně fakticky poměrná část této provize připadající na tuzemské hráče podle poměru vkladů. Samotná konstrukce základu daně však nezohledňuje, zda provozovatel hazardní hry vybírá provizi z výher, z vkladů nebo paušální částkou či jiným způsobem. K odstavci 3 Protože výhrou u některých hazardních her může být i věcné plnění (např. v případě věcné loterie nebo tomboly), výslovně se upravuje způsob ocenění tohoto plnění pro účely určení základu daně z hazardních her. Hodnota takového plnění se určí podle zákona o oceňování majetku (viz § 2 tohoto zákona). Přestože zákon o hazardních hrách zakazuje provozovateli přijímat nepeněžní vklady, může dojít k situaci, kdy pro účely daně z hazardních her bude třeba určit hodnotu takového vkladu (např. pokud jej přijme osoba nelegálně provozující hazardní hru). Za tímto účelem se upravuje, že i hodnota tohoto plnění se určí podle zákona o oceňování majetku. K § 4: V § 4 je upravena sazba daně jako čtvrtý základní konstrukční prvek daně z hazardních her, a to pro jednotlivé dílčí základy daně. Výše sazeb v návaznosti na obecně stanovený závazek vlády vůči voličům zvýšit zdanění provozování hazardních her potvrzený v programovém prohlášení vlády a v koaliční smlouvě reflektuje hlavní cíl nové právní úpravy, a to zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochranu hráčů. Tím zároveň dochází ke zvýšení daňových výnosů. Pro účely stanovení racionální sazby daně byla vytvořena mezinárodní komparace. V souvislosti s výší zdanění hazardních her bylo zjištěno, že jednotlivé státy Evropské unie

- 45 pro zdanění hazardních her využívají zvláštní daň. Konstrukční prvky daně se (mezi nimi i základ daně a sazba daně) napříč jednotlivými státy Evropské unie značně liší. Z tohoto pohledu mezinárodní komparace poskytla pouze obecný rámec pro stanovení výše sazeb daně z hazardních her. Z mezinárodní komparace oproti tomu jednoznačně vyplynulo, že sazby daně z hazardu jsou diferencované podle jednotlivých druhů hazardních her. Kritériem pro stanovení výše sazby daně z hazardních her byla dále především škodlivost konkrétního druhu hazardní hry. Diferenciace sazeb daně podle jednotlivých druhů her, která je běžně užívána ve členských státech Evropské unie, je možností, jak docílit ochrany spotřebitelů a společnosti před negativními vlivy hraní hazardních her. Stanovená výše sazeb jednotlivých dílčích základů daně z hazardních her reflektuje závěry studií zabývající se škodlivostí her, na které je odkazováno v obecné části důvodové zprávy. Lze shrnout, že různé typy her mají různou míru společenské škodlivosti a škodlivosti pro samotné hráče. U relativně snadno dostupných technických her je riziko vzniku patologických jevů u hráče velmi vysoké. Tyto hry jsou velmi snadné na ovládání, vizuálně a zvukově přitažlivé, relativně snadno dostupné, dynamické (s vysokou frekvencí sázek), jednoduše ovládatelné a okamžitě informují o výsledku hry. „Vyšší rizikovost her vyplývá především z jejich tzv. strukturních charakteristik a z faktorů prostředí, kde se hry hrají – tyto faktory podněcují vtažení do hry, pohlcení hrou, rychlé a časté opakování sázek, hraní v jednom tahu, překračování původní zamyšlené maximální výše sázek apod. Z tohoto hlediska jsou právě EHZ [elektronická herní zařízení] a live sázky velmi rizikové.“ (MRAVČÍK, Viktor et al. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Praha: Úřad vlády České republiky, 2014. ISBN 978-80-7440-111-4). Dle této studie se technické hry podílí z 83 % na nutnosti vyhledat odbornou pomoc v souvislosti s hraním hazardních her. Pro 56,3 % hráčů navíc technické hry představují první setkání s hazardními hrami. U živých her je riziko vzniku patologických jevů nižší, i když také není zanedbatelné. Jak vyplývá ze studie provedené pro Evropskou komisi Švýcarským institutem komparativního práva, „[ž]ádná forma gamblingu není bez rizika, ale lze dovodit, že hry v kasinu jsou rizikovější než sázení na sportovní a jiné události, a že sázení na události je rizikovější než týdenní nakupování tiketů do loterie. Hraní v kasinech je bezpečnější, pokud je nabízeno na takovém místě, kde lidé musí před návštěvou učinit vědomé rozhodnutí, než když pouze spatří příležitost hrát, zatímco provádí jinou aktivitu, příkladem může být hraní na automatech v baru. Méně bezpečné je v místech, které je blízko míst, kde lidé bydlí nebo pracují. Jsou také méně nebezpečné v místech, jako jsou supermarkety nebo bary, kam lidé přijdou za jiným účelem a mohou být jednodušeji sváděni k impulsivnímu hraní.“ (SWISS INSTITUTE OF COMPARATIVE LAW. Study of gambling services in the internal market of the European Union: Final Report. Lausanne: European Commision, 2006). Oproti tomu v případě loterií, binga a kursových sázek je toto riziko výrazně nižší. V případě kursových sázek bylo navíc vzato v úvahu i to, že jejich ziskovost (viz část 7 obecné části důvodové zprávy) je cca poloviční (u internetových cca čtvrtinová) než u loterií, a proto mají nižší sazbu daně než loterie. To samé platí i pro totalizátorové hry (které jsou velmi podobné kursovým sázkám). Co se týká tombol, jejich společenská škodlivost se jeví jako zanedbatelná, a to s ohledem na četnost a charakter jejich provozování. Rovněž u turnajů malého rozsahu je společenská škodlivost nízká, protože je omezen okruh jejich provozovatelů na subjekty, jejichž hlavní činností nemůže být podnikání, počet účastníků a výše maximálního vkladu. Z toho důvodu byly hazardní hry rozděleny do tří skupin podle jejich škodlivosti, s tím že byly zohledněny i další faktory, jako je ziskovost dané hazardní hry nebo mezinárodní srovnání. V první skupině, kterou tvoří nejškodlivější hry, jsou technické hry. Ve druhé

- 46 skupině, obsahující hry méně škodlivé, jsou živé hry, binga a loterie. Konečně ve třetí skupině jsou jak hry s nízkou škodlivostí i ziskovostí, tedy kursové sázky a totalizátorové hry, tak hry se zcela mizivou škodlivostí, tedy tomboly a turnaje malého rozsahu. Sazba daně je poměrná lineární, je stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %. K § 5: V § 5 je upraven výpočet daně jako pátý základní konstrukční prvek daně z hazardních her. Výpočet daně z hazardních her se od obvyklého výpočtu daně (součin základu daně a sazby daně) odlišuje, a to s ohledem na existenci dílčích základů daně a dílčích daní. Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní. Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a příslušné sazby. Vůči druhému pravidlu je speciální ustanovení odstavce 3, které platí pro dílčí daň z technických her. V tomto případě se nejdříve vypočte součin dílčího základu daně z technických her zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně a tento součin se potom porovná s minimální dílčí daní z technických her podle odstavce 4. Je-li tento součin nižší než minimální dílčí daň z technických her, uplatní se při výpočtu daně z hazardních her jako dílčí daň z technických her minimální dílčí daň z technických her. Je-li tento součin roven nebo vyšší než minimální dílčí daň z technických her, je sám dílčí daní z technických her a minimální dílčí daň z technických her se již dále při výpočtu daně z hazardních her nebude zohledňovat. Dílčí základy daně se při výpočtu daně zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru. Zaokrouhlování základu daně na celé stokoruny je v daních obvyklé (srov. např. daň z příjmů fyzických osob nebo daň z nabytí nemovitých věcí) a umožní lepší spravovatelnost rozpočtového určení daně z hazardních her. V dalším se zaokrouhlování při výpočtu daně řídí ustanovením § 146 daňového řádu, tj. výsledná daň z hazardních her se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. V odstavci 4 je upravena minimální dílčí daň jako ostatní konstrukční prvek daně z hazardních her. Tento konstrukční prvek nahrazuje dosavadní pevnou část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Minimální dílčí daň se uplatní výlučně pro technickou hru. Minimální dílčí daň z technických her naplňuje stejné funkce jako pevná část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení a zároveň umožňuje ve spojení s poměrnou sazbou dílčí daně z technických her lépe reagovat na rozvoj trhu hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu. Bude-li dílčí daň z technických her vypočtená standardním způsobem jako součin dílčího základu daně z technických her zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně nižší než minimální dílčí daň z technických her, bude dílčí daň z technické hry rovna této vyšší minimální dílčí dani. Konstrukce minimální dílčí daně z technických her vychází z konstrukce dosavadní pevné části dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení, avšak doznává některých změn. V souvislosti se změnou zdaňovacího období na kalendářní čtvrtletí (§ 6) za účelem snížení administrativní náročnosti pro určení minimální dílčí daně z technických her již nebude rozhodující počet dnů, ve kterých byly povoleny jednotlivé herní pozice jednotlivých povolených koncových zařízení, ale skutečnost, zda tyto herní pozice byly povolením k umístění herního prostoru povoleny alespoň jeden den v daném zdaňovacím období (kalendářním čtvrtletí). Postačí, že je provozování herní pozice povoleno alespoň

- 47 jeden den zdaňovacího období, neboť i v tomto případě je splněna podmínka, že jde v daném zdaňovacím období o povolenou herní pozici. Koncovým zařízením je technické zařízení, které je funkčně nedělitelné a programově řízené mechanické, elektromechanické, elektronické nebo jiné podobné technické zařízení přímo obsluhované sázejícím (např. výherní hrací přístroj) a dále zařízení přímo obsluhované sázejícím, které spolu se serverem tvoří funkčně nedělitelný celek označovaný jako technické zařízení a při odpojení od serveru není funkční a nelze je použít samostatně (např. interaktivní videoloterní terminál). Jednotlivá koncová zařízení mají vždy určitý počet herních pozic (přístupové místo k technické hře, jehož prostřednictvím lze hazardní hru ovládat a které je součástí koncového zařízení; koncové zařízení může disponovat více herními pozicemi současně). S ohledem na skutečnost, že herní pozice, které se při výpočtu minimální dílčí daně z technických her zohledňují, musí být v daném zdaňovacím období uvedeny v povolení k umístění herního prostoru, je zřejmé, že vliv na určení minimální dílčí daně z technických her nemají nepovolené herní pozice provozované v rozporu se zákonem o hazardních hrách. Rovněž není možné v rámci určení minimální dílčí daně z technických her zohlednit provozování hazardní hry prostřednictvím internetu, neboť pro tyto hazardní hry se herní pozice podle zákona o hazardních hrách nepovolují. To je ostatně důvodem, pro který dochází k nahrazení pevné části dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení minimální dílčí daní z technických her ve spojení se zvýšením poměrné sazby daně pro tuto hru. S ohledem na rychlý růst trhu s hazardními hrami provozovanými prostřednictvím internetu, který lze předpokládat i v dalších letech, dochází ke změnám struktury trhu hazardních her v neprospěch tzv. land based hazardních her. Při zachování dosavadní právní úpravy zdanění technických her, která klade velký důraz na pevnou část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení vázanou na povolená herní místa těchto přístrojů a zařízení, by uvedené změny na trhu s hazardními hrami mohly znamenat výrazný pokles inkasa daně z hazardních her. Z tohoto důvodu se jeví jako nezbytné pro zachování, resp. zvýšení příjmů veřejných rozpočtů z daně z hazardních her zvýšit význam poměrné sazby daně pro dílčí základ daně z technické hry vůči konstrukčnímu prvku daně vázanému na povolené herní pozice. Zvýšení poměrné sazby daně pro dílčí základ daně z technické hry na 35 % a související nahrazení pevné části dílčího odvodu z loterií a jiných podobných her minimální dílčí daní by mělo umožnit zvýšení příjmů státního rozpočtu a zachování příjmů rozpočtů obcí, a to i při pokračování dosavadního trendu rychlého růstu trhu s hazardními hrami provozovanými prostřednictvím internetu. S uvedeným souvisí i skutečnost, že podíl části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her, který plyne do rozpočtů obcí, bude mezi obecní rozpočty rozdělován podle poměru herních pozic povolených v dané obci k celkovému počtu povolených herních pozic v České republice. Vzhledem k tomu, že dílčí daň z technických her bude aplikována i na nelegální provozování hazardních her a provozování hazardních her prostřednictvím internetu, a to ve výši 35 % z dílčího základu daně z technických her, bude část celostátního hrubého výnosu daně z takových her příjmem rozpočtů těch obcí, které na svém území mají povoleno provozování hazardních her. Obci, která bude uplatňovat nulovou toleranci vůči technickým hrám, podíl na části celostátního hrubého výnosu daně z takových her nepoplyne. Je však nutno dodat, že i těmto obcím poplyne podíl na části celostátního hrubého výnosu daně z jiných než technických her (např. loterií). Kromě čistě fiskální funkce naplňovala dosavadní pevná část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení funkce další, které by měla naplnit

- 48 rovněž nová minimální dílčí daň z technických her. Mezi tyto funkce patří jednak zamezení obcházení zdanění provozování hazardních her daní z hazardních her účelovým snižováním dílčího základu daně, pro který se aplikuje poměrná sazba daně, a jednak funkce koncentrační, kdy by minimální daň z hazardních her měla motivovat provozovatele hazardních her, aby provozovali pouze takové herní pozice, které jsou výdělečné. Tím by mělo dojít ke koncentraci geografické, což by mělo vést ke snížení škodlivých dopadů technických her na společnost. Výše minimální dílčí daně z hazardních her byla stanovena jako 9 200 Kč na každou povolenou herní pozici v daném zdaňovacím období, což odpovídá cca 100 Kč na každou povolenou herní pozici denně, tj. zhruba dvojnásobku dosavadní sazby pro pevnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. K § 6: V § 6 je upraveno zdaňovací období jako šestý základní konstrukční prvek daně z hazardních her, neboť daň z hazardních her není daní jednorázovou. Na rozdíl od odvodu z loterií a jiných podobných her je zdaňovacím obdobím daně z hazardních her kalendářní čtvrtletí. Tato změna povede ke snížení administrativní náročnosti daně, neboť není nutný institut záloh na daň. Opuštěním institutu záloh se rovněž předchází možnosti jejich obcházení za účelem oddálení placení daně až po skončení zdaňovacího období. K § 7: V § 7 je upraveno rozpočtové určení daně jako sedmý základní konstrukční prvek daně z hazardních her. Stejně jako v případě odvodu z loterií a jiných podobných her se výnos daně z hazardních her pro účely rozpočtového určení rozděluje na dvě části, a to na část odpovídající dílčí dani z technických her (dosud dílčí odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení) a na část odpovídající ostatním dílčím daním. Rozpočtové určení daně z hazardních her se realizuje prostřednictvím rozdělování tzv. celostátního hrubého výnosu daně, resp. jeho částí. Celostátním hrubým výnosem daně je nutné rozumět celostátní hrubý výnos daně podle zákona o rozpočtovém určení daní, tj. peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku správcem daně, snížené o vrácené prostředky (srov. § 2 písm. a) zákona o rozpočtovém určení daní), a to přesto, že tento pojem je zákonem o rozpočtovém určení daní vymezen pouze pro jeho účely. Důvodem je skutečnost, že s ohledem na specifičnost tohoto pojmu mu není možné přisuzovat jiný obecný význam, než ten, který odpovídá výše uvedené definici. Způsob rozdělení celostátního hrubého výnosu dílčí daně z technických her se od rozdělení celostátního hrubého výnosu ostatních dílčích daní liší ze dvou důvodů: (i) s ohledem na jiný poměr, ve kterém se výnos těchto dílčích daní rozděluje mezi státní rozpočet a rozpočty obcí, a (ii) s ohledem na jiný způsob rozdělení části určené do rozpočtů obcí mezi jednotlivé obce, který je u dílčí daně z technických her vázán na počet povolených herních pozic v jednotlivých obcích. K odstavci 1 Upravuje se rozpočtové určení části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her. Tato část je sdílena státním rozpočtem a rozpočty obcí. Způsob, jakým se na této části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podílejí jednotlivé obce, je upraven v odstavci 2. Modifikuje se právní úprava rozpočtového určení části výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her tak, že nově je

- 49 navrženo tuto část výnosu rozdělit v poměru 65:35 ve prospěch rozpočtů obcí oproti současnému poměru 80:20 ve prospěch rozpočtů obcí. Lze předpokládat, že tato změna nebude mít výrazný vliv na celkové příjmy rozpočtů obcí. K odstavci 2 Ustanovení upravuje způsob, jakým se na části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her podílejí jednotlivé obce. Rozdělení závisí na počtu povolených herních pozic v jednotlivých obcích. Stejně jako v případě určení minimální dílčí daně z technických her (§ 5 odst. 4) platí, že se zohledňují pouze herní pozice jednotlivých povolených koncových zařízení uvedené v povolení k umístění herního prostoru. Pro rozdělení výnosu mezi jednotlivé obce není rozhodující nelegální provozování technické hry, nýbrž pouze faktická existence povolení (povolení v právní moci), tj. legální provozování technické hry. Výše podílu jednotlivé obce je tak přímo úměrná počtu povolených herních pozic umístěných na území dané obce. I výnos daně z hazardních her ve výši dílčí daně z nelegální technické hry bude rozdělen mezi jednotlivé obce, ovšem obec, na jejímž území k nelegálnímu provozování dochází, nebude z tohoto nelegálního provozování mít takový příjem, jaký by měla v případě provozování legálního (její podíl na výnosu se nezvýší). Vzhledem k tomu, že dílčí daň z technických her je aplikována i na provozování hazardních her prostřednictvím internetu, bude část celostátního hrubého výnosu daně z takových her příjmem rozpočtů těch obcí, které na svém území mají v povolení k umístění herního prostoru uvedené herní pozice jednotlivých povolených koncových zařízení. Obci, která bude uplatňovat nulovou toleranci vůči technickým hrám, podíl na části celostátního hrubého výnosu daně z takových her nepoplyne. Z důvodu snížení administrativní náročnosti správy daně a zajištění dostatečného časového prostoru pro určení procent, kterými se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně, která plyne do rozpočtů obcí, je rozhodující existence povolení k prvnímu dni zdaňovacího období bezprostředně předcházejícího tomu zdaňovacímu období, ve kterém příslušné peněžní prostředky celostátního hrubého výnosu plynou. Z toho vyplývá, že např. pro peněžní prostředky plynoucí ve zdaňovacím období odpovídajícím prvnímu čtvrtletí kalendářního roku, je rozhodným dnem 1. říjen předcházejícího kalendářního roku, a např. pro peněžní prostředky plynoucí ve zdaňovacím období odpovídajícím třetímu čtvrtletí kalendářního roku, je rozhodným dnem 1. duben téhož kalendářního roku. Na rozdíl od současné právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her se rozpočtové určení daně z hazardních her nerealizuje prostřednictvím rozdělování a převodu části výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her konkrétního poplatníka, nýbrž se realizuje prostřednictvím rozdělování a převodu celostátního hrubého výnosu. K odstavci 3 Z důvodu právní jistoty a informovanosti správce daně z hazardních her a obcí jako příjemců části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her je stanovena Ministerstvu financí publikační povinnost týkající se procent, kterými se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b). Ministerstvo financí je povinno tato procenta zveřejnit 4krát ročně vždy podle stavu povolených herních pozic k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku. Z důvodu zajištění dostatečného časového prostoru pro určení těchto procent a pro seznámení se adresátů s nimi tak Ministerstvo financí musí učinit vždy nejpozději měsíc předem, tj. v případě procent podle stavu k 1. lednu, který je určující pro převody celostátního hrubého

- 50 výnosu plynoucího ve zdaňovacím období odpovídajícím druhému kalendářnímu čtvrtletí, do konce února. Obdobně v případě procent podle stavu k 1. dubnu do konce května, v případě procent podle stavu k 1. červenci do konce srpna a v případě procent podle stavu k 1. říjnu do konce listopadu. V souladu s obvyklou praxí (viz např. § 56 odst. 2 daňového řádu nebo § 39 odst. 2 zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí) při správě daní zveřejní Ministerstvo financí procenta, kterými se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b), na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. K odstavci 4 Upravuje se rozpočtové určení celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu ve výši dílčí daně z technických her upraveného v odstavci 1. Tento celostátní hrubý výnos je rovněž sdílen státním rozpočtem a rozpočty obcí. Způsob, jakým se na této části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her podílejí jednotlivé obce, je upraven v odstavci 5. Zachovává se poměr, v jakém se odvod z loterií a jiných podobných her s výjimkou části odpovídající dílčímu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení dělí mezi státní rozpočet a rozpočty obcí, tj. 70 % ku 30 % ve prospěch státního rozpočtu. K odstavci 5 Ustanovení upravuje způsob, jakým se na celostátním hrubém výnosu daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu ve výši dílčí daně z technických her podílejí jednotlivé obce. Při dělení mezi jednotlivé obecní rozpočty je použit stejný vzorec jako při dělení výnosu daně z příjmů právnických osob podle zákona o rozpočtovém určení daní a jeho prováděcí vyhlášky. Prováděcí vyhláška nabývá účinnosti vždy 1. září, tj. pro výnosy rozdělované před tímto dnem se postupuje podle vyhlášky účinné před tímto dnem, podle nové vyhlášky se postupuje u výnosů rozdělovaných od tohoto dne. Lze upozornit, že s ohledem na to, že podle zákona o rozpočtovém určení daní se celostátním hrubým výnosem rozumí peněžní prostředky vybrané v průběhu celého rozpočtového roku správcem daně, snížené o vrácené prostředky, je při absenci speciálního ustanovení v zákoně o dani z hazardních her zřejmé, že způsob, jakým se na celostátním hrubém výnosu daně z hazardních her s výjimkou celostátního hrubého výnosu ve výši dílčí daně z technických her podílejí jednotlivé obce, není vázán na zdaňovací období. K odstavci 6 Ustanovení nově mění rozpočtové určení některých příslušenství daně z hazardních her. Podle dosavadní právní úpravy platilo, že rozpočtové určení úroku z prodlení, penále a pokuty za opožděné tvrzení daně sleduje rozpočtové určení daně (resp. odvodu z loterií a jiných podobných her), a to na základě ustanovení § 2 odst. 5 daňového řádu. S ohledem na to, že takové věcné řešení je nehospodárné, neboť spočívá v převádění nízkých objemů peněžních prostředků obcím, navrhuje se nově upravit rozpočtové určení těchto druhů příslušenství daně tak, aby byly příjmem státního rozpočtu. 2 Správa daně V části druhé je upravena správa daně z hazardních her, resp. ta ustanovení, která jsou lex specialis vůči daňovému řádu, který se při správě daně z hazardních her použije subsidiárně (viz § 4 daňového řádu ve spojení s § 1, § 2 odst. 1 a 3 písm. a) daňového řádu).

- 51 Správci daně z hazardních her budou orgány Finanční správy České republiky (viz § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů). K § 8: K odstavci 1 Ustanovení zajišťuje tok informací od správce daně vybraným orgánům působícím v oblasti hazardních her. Jde o Ministerstvo financí jako dozorující a povolovací orgán, které může zrušit povolení v případě neplnění daňových povinností provozovatelem. Není nutné upravovat tok informací od správce daně k obecním úřadům, neboť to není potřebné. Ustanovení doplňuje § 53 daňového řádu, který upravuje výjimky z povinnosti mlčenlivosti úředních osob správce daně. Ovšem i pro toto prolomení mlčenlivosti platí § 54 odst. 1 a 2 daňového řádu. Správce daně z hazardních her poskytne informace k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem o dani z hazardních her, tj. jde jen o ty informace, které Ministerstvo financí potřebuje pro účely řízení o zrušení základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry. Správce daně z hazardních her může poskytovat informace postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi ním a Ministerstvem financí. S ohledem na to, že data získaná při správě daní neslouží primárně jako zdroj informací pro orgány vyšetřující správní delikty nebo trestné činy, s výjimkou nejzávažnější kriminality (viz § 53 odst. 2 daňového řádu), bylo přistoupeno k restriktivnímu pojetí prolomení mlčenlivosti. Lze tedy poskytnout data o tom, že při správě daní došlo k porušení povinností ze strany poplatníka, ale nelze například poskytnout orgánům Celní správy České republiky informace o tom, že se k dani přiznala osoba nelegálně provozující hazardní hru. Podle zákona o hazardních hrách zruší Ministerstvo financí základní povolení, pokud dojde k opakovanému nebo závažnému porušení povinností stanovených zákonem o dani z hazardních her. Posouzení, zda jde o opakované nebo závažné porušení povinností, však nevyhodnocuje správce daně, ale Ministerstvo financí. Správce daně proto Ministerstvu financí poskytuje, v souladu se vzájemnou dohodou těchto orgánů, zásadně všechny informace o porušení povinností. K odstavci 2 Ustanovení navazuje na § 57 a 58 daňového řádu a blíže upřesňuje podmínky informační povinnosti obecních úřadů vůči správci daně z hazardních her. Obecní úřady budou povinny poskytovat správci daně zejména informace o ohlášení hazardní hry a informace o vydání, změně nebo zrušení povolení k umístění herního prostoru. Tyto informace jsou pro správce daně nutné z hlediska získání povědomí o poplatníkovi daně z hazardních her a dalších skutečnostech důležitých pro správu daně z hazardních her. Dále budou obce poskytovat jakékoli další informace získané při výkonu své působnosti v oblasti hazardních her, pokud je správce daně potřebuje pro výkon správy daně z hazardních her. Například by mohlo jít o informaci o tom, že na území obce je provozována neohlášená nebo nepovolená hazardní hra. Zákonem se ukládá plnění uvedené povinnosti bezodkladně, tj. bez zbytečného odkladu po získání dané informace (např. ohlášení tomboly). Tak je zajištěno, že správce daně může po skončení příslušného zdaňovacího období očekávat od poplatníka podání daňového přiznání. I v případě této informační povinnosti obcí se použije § 58 odst. 1 a 2 daňového řádu. Obecní úřady jsou povinny informace poskytnout bezúplatně a v souladu se zásadami

- 52 hospodárnosti, dobré správy a spolupráce orgánů veřejné moci si správce daně a obecní úřad mohou dohodnout rozsah a způsob poskytování informací. Sankcí za neplnění uvedené povinnosti obecními úřady je pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (srov. § 247a daňového řádu). Pro Ministerstvo financí a orgány Celní správy České republiky platí ohledně jejich informační povinnosti § 57 a 58 daňového řádu. I tyto orgány tak budou povinny poskytnout bezúplatně informace získané při výkonu své působnosti v oblasti hazardních her správci daně, pokud je tento potřebuje pro výkon správy daně z hazardních her. Opět platí, že v souladu se zásadami hospodárnosti, dobré správy a spolupráce orgánů veřejné moci si správce daně a tyto orgány dohodnou rozsah a způsob poskytování těchto informací. K § 9: Ustanovení upravuje speciální pravidla vůči daňovému řádu o daňovém přiznání a dodatečném daňovém přiznání. K odstavci 1 Ustanovení odstavce 1 upravuje povinnost poplatníka podat daňové přiznání. Pro další povinnosti týkající se daňového přiznání se subsidiárně uplatní ustanovení § 135 daňového řádu. V ustanovení § 135 odst. 3 daňového řádu je rovněž upravena obecná lhůta splatnosti daně, která se bude vztahovat i na daň z hazardních her. Daň z hazardních her bude splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. S ohledem na to, že zdaňovacím obdobím daně z hazardních her je kalendářní čtvrtletí (§ 6), platí § 136 odst. 4 daňového řádu, podle kterého se daňové přiznání podává nejpozději do 25 dní po uplynutí zdaňovacího období. Lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z hazardních her nelze prodloužit. K odstavci 2 Daňové přiznání a rovněž dodatečné daňové přiznání se bude nově podávat elektronicky, což koresponduje s úsilím o maximální digitalizaci správy daní a snížení administrativních nákladů. Jelikož jde o daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, platí pro ně § 72 odst. 1 a 3 daňového řádu, tj. jde o formulářová podání a je možné je učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Ustanovení odstavce 2 je speciální k § 71 daňového řádu a nahrazuje ho v plném rozsahu. Nelze tedy zejména užít tzv. e-tiskopisu, tedy podání dle § 71 odst. 3 daňového řádu, ale podání nelze učinit ani písemně nebo ústně do protokolu. Aby správce daně nebyl nucen jako dosud vkládat údaje z daňového přiznání (resp. dodatečného daňového přiznání) do informačního systému (např. v případě přílohy k odvodovému přiznání, v níž jsou uváděny výherní hrací přístroje a jiná technická herní zařízení v jednotlivých obcích, se nyní jedná o stovky až tisíce údajů), zužuje se okruh způsobů, jakými lze datovou zprávu odeslat. Je totiž vhodné, aby správce daně obdržel potřebné údaje způsobem umožňujícím automatizované zpracování. Půjde jen o datovou zprávu, která je buď podepsána uznávaným elektronickým podpisem, která je odeslaná prostřednictvím datové schránky, nebo je ověřena identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky (srov. § 71 odst. 1 písm. a) až c) daňového řádu). Formát a struktura daňového přiznání, resp. dodatečného daňového přiznání, musí být správcem daně zveřejněna v dostatečném předstihu, s ohledem na nutnost přípravy počítačových systémů, jak na straně poplatníka, tak na straně správce daně. Formát a struktura

- 53 daňového přiznání, resp. dodatečného daňového přiznání, bude zveřejněna centrálně na internetových stránkách finanční správy, tak jak je tomu i u jiných formulářových podání. K § 10: Ustanovení pro účely daně z hazardních her vymezuje poslední známou daň, jejíž úprava je nutná pro doměření daně z hazardních her. Jde o speciální ustanovení vůči § 141 odst. 1 daňového řádu. Nutnost speciální úpravy plyne z konstrukce samovyměření, resp. samodoměření daně z hazardních her. V případě, že daň nebyla doměřena, je poslední známou daní daň samovyměřená na základě podaného nebo nepodaného daňového přiznání. Tou může být daň poplatníkem tvrzená v daňovém přiznání (§ 11 odst. 1), nebo daň, která se považuje za tvrzenou ve výši 0 Kč v případě, že daňové přiznání nebylo ve lhůtě podáno (§ 11 odst. 2). Pokud již daň byla samovyměřena a dochází k doměření daně, poté je poslední známou daní v případě, že jde o samodoměření, součet daně samovyměřené a samodoměřeného rozdílu (§ 11 odst. 3). Jde-li o doměření z moci úřední (§ 12), pak o součet samovyměřené daně a správcem daně pravomocně doměřeného rozdílu (§ 143 odst. 2 daňového řádu). Pokud již daň byla doměřena (ať už samodoměřením či správcem daně) a dochází k dalšímu doměření daně, poté je poslední známou daní v případě, že jde o samodoměření součet daně samovyměřené, doměřeného rozdílu (ať už samodoměřením či správcem daně) a dalšího samodoměřeného rozdílu. Jde-li o doměření z moci úřední, pak o součet samovyměřené daně, doměřeného rozdílu (ať už samodoměřením či správcem daně) a dalšího správcem daně pravomocně doměřeného rozdílu. Vždy se tak bude jednat o výslednou daň, tzn. celkový součet vyměřené daně a všech doměřených rozdílů bez ohledu na to, zda jde o rozdíly kladné (tj. doměření daně vyšší než je poslední známá daň), nebo záporné (tj. doměření daně nižší než je poslední známá daň). Z povahy daně z hazardních her, která se stanoví za jednotlivé zdaňovací období, se i poslední známá daň bude vztahovat vždy k určitému zdaňovacímu období daně z hazardních her. Důvodem pro popsanou právní úpravu je potřeba pojmenovat veličinu, vůči níž se poplatník vymezuje v rámci svého dodatečného daňového přiznání, resp. vůči níž se správce daně vymezuje při doměření daně z moci úřední. V případě doměření daně z moci úřední je z hlediska určení poslední známé daně rozhodující až okamžik právní moci rozhodnutí o doměření daně z moci úřední (tj. dodatečného platebního výměru), nikoli jeho účinnost. Dokud není řízení o doměření daně pravomocně ukončeno, nemůže dojít k samodoměření daně na základě dodatečného daňového přiznání. K § 11: Toto ustanovení zavádí institut samovyměření (resp. samodoměření) daně z hazardních her. Tento způsob stanovení daně již je v právním řádu použit u záloh na pojistné na důchodové spoření a u daně z přidané hodnoty v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa. Podstata samovyměření spočívá ve vyměření daně bez vydání individuálního právního aktu správce daně (tj. rozhodnutí). K vyměření nebo doměření dochází ze zákona (ex lege) na základě podání daňového tvrzení, ve kterém je tvrzena výše daně. Cílem této konstrukce je snížení administrativní zátěže na straně správce daně, který nebude nucen vydávat platební výměry, které by se zakládaly do spisu, popřípadě doručovaly jako je tomu v případě

- 54 standardního vyměření nebo doměření podle daňového řádu. Výhodou je i právní jistota poplatníků, kteří jsou obeznámeni s výší poslední známé daně bez nutnosti nahlížet do spisu. K odstavci 1 Ustanovení odstavce 1 stanoví, že daň tvrzená poplatníkem ve včas podaném daňovém přiznání je vyměřena dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání (tj. k uplynutí 25 dnů po zdaňovacím období - viz § 6 ve spojení s § 136 odst. 4 daňového řádu), a to ve výši, která je v něm tvrzena. Daň je vyměřena ex lege bez jakéhokoli autoritativního potvrzení správce daně. Daňový subjekt, který výši daně vypočítává, si ji de facto vyměří sám (odtud název samovyměření), byť de iure jde o vyměření ze zákona (ex lege). Pokud se správce daně domnívá, že výše tvrzené daně je nesprávná, bude postupovat podle § 12. Pakliže poplatník jím tvrzenou daň (která mu bude samovyměřena) nezaplatí, vznikne mu nedoplatek, ke kterému bude v souladu s § 252 a násl. daňového řádu vznikat úrok z prodlení. Exekučním titulem zde bude v souladu s § 176 odst. 1 písm. a) daňového řádu výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní. K odstavci 2 Ustanovení odstavce 2 stanoví, že pokud poplatník nepodá daňové přiznání v zákonem stanovené lhůtě, má ex lege daň vyměřenu dnem uplynutí této lhůty, a to ve výši nula. Ačkoli daň fakticky netvrdil, zákon stanoví právní fikci, že uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání tvrdil daň ve výši nula. Znamená to, že jeho poslední známá daň (§ 10) bude mít hodnotu nula. Každé další tvrzení je činěno prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, a daň tak bude už vždy doměřována vůči nulové hodnotě. Obdobné platí pro situaci, kdy dojde k doměření z moci úřední. Daňové přiznání, které bude podáno opožděně, bude vždy dodatečným daňovým přiznáním. Také z tohoto důvodu nebude zpoždění při podání daňového tvrzení z povahy věci sankcionováno prostřednictvím pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Současně je vyloučena pokuta za opožděné tvrzení daně i pro případ nepodání daňového přiznání, neboť se uplatní právní fikce tvrzené nuly. Sankci, která poplatníkovi hrozí, představuje penále (§ 251 daňového řádu). K jeho vzniku však dojde pouze v případě, kdy správce daně doměří daň z moci úřední. Při doměření daně na základě podaného dodatečného přiznání penále nevzniká (viz § 251 odst. 4 daňového řádu). Pokud zároveň dojde k prodlení s platbou daně, vznikne úrok z prodlení podle § 252 a násl. daňového řádu. K odstavci 3 Ustanovení odstavce 3 upravuje samodoměření daně. Daň tvrzená poplatníkem v dodatečném daňovém přiznání se považuje za doměřenou ke dni jeho podání. Správce daně nebude ani na základě dodatečného daňového přiznání vydávat autoritativní rozhodnutí a daň bude doměřena ze zákona. Výše doměřené daně je odvozena od poslední známé daně a tvoří ji rozdíl mezi daní tvrzenou v dodatečném daňovém přiznání a poslední známou daní. Výsledná částka, která vznikne součtem rozdílu daně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání a dosavadní poslední známé daně, se pak stane novou poslední známou daní (viz § 10). Část věty za středníkem v odstavci 3 vylučuje samodoměření daně na základě dodatečného daňového přiznání podaného v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední. Tato situace nastane tehdy, pokud správce daně v souladu s § 91 daňového řádu učiní první úkon ve věci doměření z moci úřední, nebo v souladu s § 12 odst. 3 uplyne lhůta stanovená ve výzvě k podání dodatečného daňového přiznání podle § 145 daňového řádu. První ze situací nastane zpravidla v důsledku daňové kontroly, nebo na základě postupu

- 55 k odstranění pochybností k předchozí tvrzené dani, tj. k daňovému přiznání nebo dodatečnému daňovému přiznání. Ustanovení navazuje na § 12 odst. 4, podle kterého podání dodatečného daňového přiznání v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední nezahajuje doměřovací řízení. Údaje uvedené v takto podaném přiznání se využijí při doměření daně z moci úřední. Doměřovací řízení zahájené z moci úřední je možné považovat za skončené až nabytím právní moci dodatečného platebního výměru, kterým je stanovena daň z moci úřední; nedojde-li mezitím k zastavení řízení v souladu s § 106 daňového řádu. Do té doby, než rozhodnutí o doměření daně z moci úřední (tj. dodatečný platební výměr) nabude právní moci, nelze podat dodatečné daňové přiznání s účinky samodoměření. Důvodem pro to je skutečnost, že poplatník, který s tímto rozhodnutím nesouhlasí, může proti dodatečnému platebnímu výměru brojit odvoláním, které má faktický odkladný účinek. V odvolání může poukázat na nové skutečnosti ve svůj prospěch, které nebyly dříve uplatněny. Do okamžiku právní moci dodatečného platebního výměru nelze považovat daň doměřenou z moci úřední za definitivní. Tomu odpovídá i konstrukce obsažená v § 10 písm. c), která za poslední známou daň označuje až pravomocně doměřenou daň. K odstavci 4 Ustanovení odstavce 4 se vymezuje vůči § 141 odst. 5 daňového řádu, který upravuje skutečnosti, jež se uvádějí v dodatečném daňovém přiznání. Dodatečné daňové přiznání tak nebude obsahovat den zjištění rozdílu oproti poslední známé dani. Důsledkem toho, že nebude vyžadováno uvedení dne zjištění rozdílu oproti poslední známé dani, je absence subjektivní lhůty podle § 141 odst. 1 daňového řádu, resp. lhůty podle § 141 odst. 8 daňového řádu. Daňový subjekt tak bude vázán toliko objektivní lhůtou pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu. K odstavci 5 Ustanovení odstavce 5 upravuje předepisování samovyměřené nebo samodoměřené daně do evidence daní, jejíž úprava je obsažena v § 149 a násl. daňového řádu. Pro předepsání daně doměřené správcem daně z moci úřední do evidence daní platí § 143 odst. 2 daňového řádu. Předpis se vyznačuje na debetní straně osobního daňového účtu. V této souvislosti je třeba odlišit okamžik faktického předepsání, který nastane momentem, kdy příslušná úřední osoba provede zápis do evidence, od okamžiku právního předepsání, který v případě samovyměření nebo samodoměření nastane ke dni právní fikce vyměření podle odstavce 1, resp. doměření podle odstavce 3. K § 12: Ustanovení upravuje doměření z moci úřední správcem daně z hazardních her. K odstavci 1 Ustanovení odstavce 1 určuje, v jakých případech správce daně doměří daň z moci úřední (ex offo). Z povahy samovyměření vyplývá, že správce daně bude daň vždy doměřovat a nikdy ne vyměřovat, protože daň se považuje za vyměřenou dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, a to buď ve výši tvrzené v daňovém přiznání, nebo ve výši nula, pokud přiznání podáno nebylo (viz § 11). K doměření daně z moci úřední dojde na základě postupu k odstranění pochybností (viz § 89 a 90 daňového řádu), nebo na základě daňové kontroly (viz § 85 až 88 daňového řádu). Další situaci, kdy může dojít k doměření daně z moci úřední, upravuje odstavec 2.

- 56 Předpokladem zahájení postupu k odstranění pochybností je podání daňového přiznání či dodatečného daňového přiznání. Správce daně, který má pochybnost o tom, že daň samovyměřená nebo samodoměřená na základě těchto tvrzení nebyla ex lege stanovena ve správné výši, může prostřednictvím výzvy k odstranění pochybností tuto skutečnost vůči poplatníkovi deklarovat. Musí přitom respektovat požadavek dostatečné míry konkrétnosti při formulaci této výzvy. V případě, že postup k odstranění pochybností nepovede k odstranění pochybností, které správce daně ve výzvě uvedl, může dojít k doměření daně dodatečným platebním výměrem. Může též dojít k transformaci postupu k odstranění pochybností v daňovou kontrolu (viz § 90 daňového řádu). Daňovou kontrolu lze využít jak v případě pochybností týkajících se podaného daňového tvrzení, které není vhodné řešit prostřednictvím postupu k odstranění pochybností, tak v případě, kdy daňové tvrzení nebylo vůbec podáno (tím pádem došlo k samovyměření daně ve výši nula) a postup k odstranění pochybností je tak z povahy věci vyloučen. Daňová kontrola může být vedena rovněž z čistě preventivního hlediska, tj. nikoli na základě existujících pochybností či podezření. Daň se doměřuje ve výši rozdílu poslední známé daně (§ 10) a částky nově zjištěné. Doměřená částka tak může mít kladnou či zápornou hodnotu a výsledná daň, která se po nabytí právní moci rozhodnutí stane novou poslední známou daní, tak může být vyšší i nižší než dosavadní poslední známá daň. Správce daně rozhodne o doměření daně z moci úřední rozhodnutím, které se v souladu s § 147 odst. 1 daňového řádu označuje za dodatečný platební výměr. Jako odůvodnění rozhodnutí poslouží v souladu s § 147 odst. 4 daňového řádu zpráva o daňové kontrole, popřípadě protokol o projednání výsledku postupu k odstranění pochybností. V případě, kdy k doměření dojde na základě skutečnosti, že poplatník nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového přiznání, musí být tato skutečnost popsána v odůvodnění rozhodnutí. Proti rozhodnutí o stanovení daně z moci úřední je možné v souladu s § 109 odst. 1 daňového řádu brojit odvoláním. Odvolání má faktický odkladný účinek. Z hlediska určení poslední známé daně je tak rozhodující až okamžik právní moci rozhodnutí, nikoli jeho účinnost (viz § 10 písm. c)). Dokud však není rozhodnutí pravomocné, dodatečné daňové přiznání nezahajuje doměřovací řízení s tím, že údaje uvedené v takto podaném přiznání se využijí při doměření daně z moci úřední. Daň dodatečně doměřená z moci úřední je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která činí 15 dnů ode dne, kdy dodatečný platební výměr nabyl právní moci (§ 143 odst. 5 daňového řádu). Náhradní lhůta splatnosti představuje překážku vykonatelnosti rozhodnutí. Tzn. dodatečný platební výměr je vykonatelný až po jejím uplynutí. Od původního dne splatnosti se odvozuje délka prodlení a s tím související úroky (viz § 252 daňového řádu). Součástí dodatečného platebního výměru bude vždy i rozhodnutí o uložení penále (§ 251 odst. 3 daňového řádu). K odstavci 2 Podle odstavce 2 k doměření dojde rovněž v případě, že správce daně podle § 145 odst. 2 daňového řádu vyzval poplatníka, aby podal dodatečné daňové přiznání, a ten na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval. K vydání této výzvy správce daně přistoupí v případě, kdy je evidentní, že poslední známá daň nebyla stanovena správně (typicky v případě zjevných chyb v daňovém přiznání, v důsledku nichž dojde k samovyměření nesprávné výše daně). Tím se institut výzvy podle § 145 daňového řádu odlišuje od institutu výzvy k odstranění pochybností podle § 89 daňového řádu.

- 57 K odstavci 3 Ustanovení odstavce 3 stanoví, že uplynutím lhůty, kterou správce daně ve výzvě k podání dodatečného daňového přiznání stanovil, je ex lege zahájeno doměřovací řízení z moci úřední. Při stanovení lhůty musí mít správce daně na zřeteli ustanovení § 32 daňového řádu, který zakotvuje pravidla pro určení lhůty k provedení úkonu. Tato norma navazuje na úpravu obsaženou v odstavci 2 a vymezuje se vůči § 91 odst. 2 daňového řádu (podle kterého „…řízení je zahájeno dnem, kdy byl správcem daně vůči osobě zúčastněné na správě daní učiněn první úkon ve věci“). Bez navržené speciální úpravy, by vydání výzvy podle § 145 daňového řádu bylo prvním úkonem ve věci doměření daně z moci úřední. Tím by došlo k zahájení doměřovacího řízení, které by znamenalo překážku pro samodoměření na základě podaného dodatečného daňového přiznání (viz § 11 odst. 3). Bez ohledu na to, zda by došlo k vyhovění výzvě, by byla daň doměřena z moci úřední spolu se sankcí v podobě penále. Aby byla poplatníkovi dána možnost na výzvu správce daně účinně reagovat, je zahájení doměřovacího řízení z moci úřední po výzvě k podání dodatečného daňového přiznání posunuto až na okamžik uplynutí lhůty stanovené správcem daně ve výzvě. K odstavci 4 Úprava obsažená v odstavci 4 navazuje na úpravu navrženou v § 11 odst. 3. Tato konstrukce vychází z toho, že je nutné vytvořit dostatečně účinnou motivaci pro dobrovolné plnění povinnosti tvrdit daň ve správné výši, není možné připustit, aby daňový subjekt mohl s podáním daňového tvrzení vyčkávat až do momentu, kdy je mu zřejmé, že doměřovací řízení zahájené správcem daně z moci úřední (typicky v rámci daňové kontroly) povede k doměření daně a tedy i vzniku sankce v podobě penále. Pokud bylo doměřovací řízení zahájeno z moci úřední, nemůže k doměření daně dojít na základě podaného dodatečného daňového přiznání, nicméně pokud je takové daňové přiznání podáno, bylo by v rozporu se základním cílem správy daní, aby správce daně uvedené údaje ignoroval. Je proto stanoveno, že údaje obsažené v podaném tvrzení správce daně využije při doměření daně z moci úřední (srov. § 141 odst. 7 daňového řádu). K § 13: K odstavci 1 Ustanovení odstavce 1 se vymezuje vůči maximální možné délce lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu, která činí 10 let. Důvodem pro zamezení možnosti podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, v posledním roce absolutní lhůty pro stanovení daně je nutnost předejít situaci, kdy poplatník podá dodatečné daňové přiznání například s nulovou daňovou povinností krátce před vypršením této desetileté lhůty, která ohraničuje možnost správce daně výslednou daň případně korigovat. Ze strany poplatníka by tak mohlo dojít ke zneužití této situace, neboť v režimu samodoměření je daň doměřena okamžikem podání dodatečného daňového přiznání. Při podání dodatečného daňového přiznání krátce před uplynutím desetileté lhůty pro stanovení daně by správce daně měl velice omezenou možnost na takové přiznání reagovat. Pokud by údaje uvedené v tvrzení neodpovídaly realitě, neměl by správce daně prostor vyvrátit poplatníkem tvrzené skutečnosti. Toto ustanovení dává správci daně alespoň roční časový prostor k provedení nezbytných kroků. Výše zmíněná úprava má zejména preventivní charakter. V ideálním případě dojde ke stanovení daně v základní tříleté lhůtě a k maximální desetileté hranici se tak délka daňového řízení nepřiblíží. Pokud v průběhu prvních tří let nedojde ke skutečnosti presumované v § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu, uplyne lhůta pro stanovení daně posledním dnem tříleté lhůty a norma zakotvená v odstavci 1 se nebude muset aplikovat.

- 58 Nadto lze dodat, že úprava směřuje i k ochraně práva subjektu podat daňové tvrzení na daň vyšší. Pokud tedy subjekt zjistí i po 9 letech (lhůta pro stanovení daně však musí běžet), že jeho daň má být vyšší než poslední známá daň, ustanovení odstavce 1 mu v podání takového tvrzení nebrání. Aplikuje se obecné pravidlo zakládající povinnost subjektu podat dodatečné daňové přiznání v případě, kdy subjekt zjistil, že daň má být vyšší než poslední známá daň. Není žádoucí připustit situaci, kdy by subjekt ze svého zjištění věděl, že má daň být vyšší, a limitace pro podání dodatečného daňového přiznání podle odstavce 1 by mu zamezovala toto tvrzení podat. Nejenom, že by tento postup byl v rozporu s principem správného stanovení daně a základním cílem správy daní, ale mohlo by dojít i k tomu, že by správce daně v této situaci doměřil subjektu daň z moci úřední a vznikla by tak subjektu sankce v podobě penále (viz § 251 daňového řádu), která by zde v případě, kdy by subjekt měl možnost sám podat dodatečné daňové přiznání, vůbec nefigurovala. K odstavci 2 Ustanovení odstavce 2 vymezuje vztah ke lhůtě pro placení daně upravené v § 160 daňového řádu pro případ podání dodatečného daňového přiznání. Lhůta pro placení daně je časový úsek, ve kterém je možné realizovat dobrovolnou i nedobrovolnou úhradu daně (§ 160 daňového řádu). Je to lhůta prekluzivní (propadná), což znamená, že jejím uplynutím zaniká právo nedoplatek vybrat, zajistit a vymáhat. Pokud k úhradě daně nedojde ve stanovené lhůtě, výkon rozhodnutí již nelze vykonat, a nedoplatek tudíž zaniká. Základní délka lhůty pro placení daně je šestiletá a její běh je vymezen primárně okamžikem splatnosti daně. Dojde-li k doměření daně, počítá se běh šestileté lhůty od okamžiku náhradní lhůty splatnosti, tj. okamžiku, kdy má být podle dodatečného platebního výměru uhrazena doměřená daň. S ohledem na to, že navrhovaná konstrukce samodoměření nepředpokládá vydání dodatečného platebního výměru, ve kterém by byl náhradní den splatnosti stanoven, je nutné toto specifikum zohlednit i pro běh lhůty pro placení daně tak, aby byl garantován stejný časový prostor pro realizaci platební roviny daňového řízení, jako je tomu v případě standardního doměření. Za tím účelem je navrhována konstrukce předpokládající znovuzapočetí běhu lhůty pro placení daně v případě, že poplatník podá dodatečné daňové přiznání. Okamžikem podání dodatečného daňového přiznání tak počíná běžet nová šestiletá lhůta pro placení daně. Výsledný efekt odpovídá tomu, jako by ke dni samodoměření byl stanoven náhradní den splatnosti (k čemuž de facto dojde), tj. režim je obdobný jako u doměření daně z moci úřední. K § 14: Procesní ustanovení § 14 se týká převodu části výnosu daně z hazardních her a navazuje na § 7 upravující rozpočtové určení daně z hazardních her. Jelikož je daň z hazardních her daní sdílenou (tj. její výnos je rozdělen mezi státní rozpočet a rozpočty obcí), použije se § 257 a 258 daňového řádu. Podle § 257 odst. 1 daňového řádu pak platí, že převod výnosu daně z hazardních her obcím se bude řídit § 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Ustanovení § 14 zavádí fikci, že rozpočtovým rokem je zdaňovací období, tj. kalendářní čtvrtletí, a to pro účely aplikace § 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, na část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her určeného obcím. Důsledkem této fikce je, že správce daně převádí tuto část celostátního hrubého výnosu nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodu vyšší než 500 Kč. Částku určenou k převodu v posledním měsíci zdaňovacího období převede správce daně obci, i když tato částka nepřesahuje 500 Kč, tak, aby bylo možno využít i nejzazšího termínu k provádění platebního styku stanoveného bankou, která vede účty správce daně, a tato částka

- 59 byla připsána na účet obce v témže rozpočtovém roce. Částku určenou k převodu v posledním měsíci zdaňovacího období, která již nemohla být z časových důvodů připsána na účet příjemce v témže zdaňovacím období, převede správce daně na účet obce neprodleně po skončení zdaňovacího období jako operaci následujícího zdaňovacího období. Pro zbývající část celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her platí § 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, bez dalšího. 3 Účinnost K § 15: Účinnost zákona o dani z hazardních her musí nastat současně se zákonem o hazardních hrách a jejich změnovým zákonem. Tyto zákony nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2017. Ohledně přechodu stávajícího odvodu z loterií a jiných podobných her na daň z hazardních her lze poukázat na to, že součástí zákona o hazardních hrách je obecné přechodné ustanovení, které stanoví, že pro odvodové povinnosti u odvodu z loterií a jiných podobných her, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jinými slovy pro určení a správu odvodů z loterií a jiných podobných za odvodová období před rokem 2017 se použije i nadále zákon č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Naopak na daň z hazardních her se nová právní úprava použije od 1. ledna 2017, a to jak pro nové provozovatele, tak pro stávající provozovatele loterií a jiných podobných her, na které dopadnou přechodná ustanovení zákona o hazardních hrách. Tato skutečnost například znamená, že Ministerstvo financí je povinno podle § 7 odst. 3 poprvé zveřejnit procenta pro jednotlivé obce podle § 7 odst. 2 na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do konce února 2017. Odlišnou účinnost má § 8 odst. 2, který stanoví obecním úřadům povinnost poskytovat správci daně informace o vydání, změně nebo zrušení povolení k umístění herního prostoru. Dle zákona o hazardních hrách bude možné žádat o vydání povolení k umístění herního prostoru bezprostředně po vyhlášení zákona o hazardních hrách. Proto je třeba zajistit, aby správce daně získal od obecních úřadů bezodkladně informace, které bude potřebovat pro výkon správy daně z hazardních her (tj. informaci o tom, že bylo vydáno povolení k umístění hry na území dané obce, a to na určitý počet herních pozic.) Vzhledem k tomu, že zákon o hazardních hrách bezprostředně souvisí se zákonem o dani z hazardních her a se zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her, lze předpokládat, že tyto tři zákony budou schváleny a vyhlášeny současně. Z toho důvodu se navrhuje stanovit účinnost § 8 odst. 2 dnem vyhlášení zákona o dani z hazardních her, tedy od stejného okamžiku, od kdy budou moci žádat žadatelé o povolení podle zákona o hazardních hrách.

- 60 V Praze dne 29. července 2015

předseda vlády Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

1. místopředseda vlády a ministr financí Ing. Andrej Babiš, v.r.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Příloha důvodové zprávy k zákonu o dani z hazardních her

-2-

1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: zákon o dani z hazardních her a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her

Zpracovatel / zástupce předkladatele: Ministerstvo financí

Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte 1. ledna 2017 s výjimkou ustanovení upravujícího poskytování informací obecními úřady správci daně, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení

Implementace práva EU: Ne 2. Cíl návrhu zákona Zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochrany hráčů. Zvýšení daňových výnosů. Reakce na vývoj technologií - online provozování. Reakce na zavedení zákona o hazardních hrách. 3. Agregované dopady návrhu zákona 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano Je odhadováno, že příjmy veřejných rozpočtů se v souvislosti se zavedením daně z hazardních her zvýší cca o 1,9 až 2,3 mld. Kč ročně, přičemž se odhaduje, že o tento příjem bude navýšen státní rozpočet. Lze předpokládat, že nová právní úprava nebude mít výrazný vliv na celkové příjmy rozpočtů obcí. Dále se předpokládají výdaje státního rozpočtu na realizaci technické podpory pro správu daně z hazardních her ve výši cca 50 mil. Kč. 3.2 Dopady na podnikatelské subjekty: Ano Navrhuje se v souladu s cíli navrhované úpravy zvýšit zdanění hazardních her. Vzhledem k tomu, že poplatníkem daně z hazardních her je osoba provozující hazardní hry, tedy nejčastěji podnikatelský subjekt, budou touto změnou podnikatelské subjekty přímo ovlivněny. 3.3 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje) Ano Lze předpokládat, že nová právní úprava nebude mít výrazný vliv na celkové příjmy rozpočtů územních samosprávních celků. 3.4 Sociální dopady: Ano Zákon o dani z hazardních her zavádí diferencované daňové sazby pro jednotlivé typy her. Vyšší zdanění nebezpečných her na zdraví jedince by mělo snížit sklon ke spotřebě. Předpokládá se, že vyšší zdanění nebezpečných her přinese pozitivní dopad na společnost. 3.5 Dopady na životní prostředí: Ne

-3-

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7  1  Popis problému................................................................................................................... 7  2  Metodika řešení .................................................................................................................. 7  3  Cíle ................................................................................................................................... 10  4  Popis existujícího právního stavu..................................................................................... 10  A  Zdanění osob provozujících hazardní hry zvláštní daní................................................... 12  1  Důvod předložení a cíle.................................................................................................... 12  1.1  Název ......................................................................................................................... 12  1.2  Definice problému ..................................................................................................... 12  1.2.1  Zdanění provozovatelů ve vybraných zemích.................................................... 12  1.3  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti....................................................... 15  1.4  Identifikace dotčených subjektů ................................................................................ 15  1.5  Popis cílového stavu .................................................................................................. 16  1.6  Zhodnocení rizika ...................................................................................................... 16  2  Návrh variant řešení ......................................................................................................... 16  2.1  Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování........................................................ 17  3  Vyhodnocení nákladů a přínosů....................................................................................... 17  3.1  Identifikace nákladů a přínosů................................................................................... 17  3.2  Náklady...................................................................................................................... 17  3.3  Přínosy ....................................................................................................................... 18  3.4  Vyhodnocení variant.................................................................................................. 18  4  Návrh řešení ..................................................................................................................... 20  4.1  Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení ........................................... 20  B  Poplatník a předmět daně z hazardních her...................................................................... 21  1  Důvod předložení a cíle.................................................................................................... 21  1.1  Název ......................................................................................................................... 21  1.2  Definice problému ..................................................................................................... 21  1.2.1  Odhad velikosti trhu a výnosu daně ................................................................... 21  1.3  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti....................................................... 22  1.4  Identifikace dotčených subjektů ................................................................................ 22  1.5  Popis cílového stavu .................................................................................................. 22  1.6  Zhodnocení rizika ...................................................................................................... 22  2  Návrh variant řešení ......................................................................................................... 23  2.1  Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování........................................................ 23  3  Vyhodnocení nákladů a přínosů....................................................................................... 23  3.1  Identifikace nákladů a přínosů................................................................................... 23  3.2  Náklady...................................................................................................................... 24  3.3  Přínosy ....................................................................................................................... 24  3.4  Vyhodnocení variant.................................................................................................. 24  4  Návrh řešení ..................................................................................................................... 26  4.1  Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení ........................................... 26  C  Základ daně z hazardních her........................................................................................... 27  1  Důvod předložení a cíle.................................................................................................... 27  1.1  Název ......................................................................................................................... 27  1.2  Definice problému ..................................................................................................... 27  1.3  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti....................................................... 27  1.4  Identifikace dotčených subjektů ................................................................................ 27  1.5  Popis cílového stavu .................................................................................................. 27 

-41.6  Zhodnocení rizika ...................................................................................................... 27  Návrh variant řešení ......................................................................................................... 28  2.1  Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování........................................................ 28  3  Vyhodnocení nákladů a přínosů....................................................................................... 28  3.1  Identifikace nákladů a přínosů................................................................................... 28  3.2  Náklady...................................................................................................................... 28  3.3  Přínosy ....................................................................................................................... 29  3.4  Vyhodnocení variant.................................................................................................. 29  4  Návrh řešení ..................................................................................................................... 29  4.1  Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení ........................................... 29  D  Sazba daně z hazardních her ............................................................................................ 30  1  Důvod předložení a cíle.................................................................................................... 30  1.1  Název ......................................................................................................................... 30  1.2  Definice problému ..................................................................................................... 30  1.2.1  Nelegální trh a výše daně ................................................................................... 30  1.2.2  Výnosový potenciál jednotlivých druhů hazardních her.................................... 33  1.2.3  Společenská škodlivost a náklady jednotlivých her ........................................... 35  1.2.4  Vliv daňové sazby na trh.................................................................................... 36  1.2.5  Výše sazeb daně ................................................................................................. 38  1.2.6  Konkrétní dopad na provozovatele .................................................................... 38  1.3  Pokles trhu z důvodu zavedení omezujících opatření ............................................... 39  1.3.1  Celkové finanční dopady regulace ..................................................................... 39  1.3.2  Vliv na ostatní daně............................................................................................ 40  1.4  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti....................................................... 40  1.5  Identifikace dotčených subjektů ................................................................................ 41  1.6  Popis cílového stavu .................................................................................................. 41  1.7  Zhodnocení rizika ...................................................................................................... 41  2  Návrh variant řešení ......................................................................................................... 41  3  Vyhodnocení nákladů a přínosů....................................................................................... 42  3.1  Identifikace nákladů a přínosů................................................................................... 42  3.2  Náklady...................................................................................................................... 42  3.3  Přínosy ....................................................................................................................... 42  3.4  Vyhodnocení variant.................................................................................................. 43  4  Návrh řešení ..................................................................................................................... 43  4.1  Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení ........................................... 43  E  Pevná část u technických her ........................................................................................... 45  1  Důvod předložení a cíle.................................................................................................... 45  1.1  Název ......................................................................................................................... 45  1.2  Definice problému ..................................................................................................... 45  1.2.1  Očekávaný základ daně z technických her......................................................... 45  1.3  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti....................................................... 45  1.4  Identifikace dotčených subjektů ................................................................................ 45  1.5  Popis cílového stavu .................................................................................................. 46  1.6  Zhodnocení rizika ...................................................................................................... 46  2  Návrh variant řešení ......................................................................................................... 46  2.1  Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování........................................................ 46  3  Vyhodnocení nákladů a přínosů....................................................................................... 47  3.1  Identifikace nákladů a přínosů................................................................................... 47  3.2  Náklady...................................................................................................................... 47  3.3  Přínosy ....................................................................................................................... 47  2 

-53.4  Vyhodnocení variant.................................................................................................. 48  Návrh řešení ..................................................................................................................... 50  4.1  Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení ........................................... 50  F  Rozpočtové určení výnosu daně z dílčí daně z technických her ...................................... 51  1  Důvod předložení a cíle.................................................................................................... 51  1.1  Název ......................................................................................................................... 51  1.2  Definice problému ..................................................................................................... 51  1.2.1  Rozpočtové dopady zavedení daně z hazardních her na veřejné rozpočty a státní rozpočet 51  1.2.2  Problematika řešená v dílčí studii ...................................................................... 52  1.3  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti....................................................... 52  1.4  Identifikace dotčených subjektů ................................................................................ 52  1.5  Popis cílového stavu .................................................................................................. 53  1.6  Zhodnocení rizika ...................................................................................................... 53  2  Návrh variant řešení ......................................................................................................... 53  2.1  Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování........................................................ 54  3  Vyhodnocení nákladů a přínosů....................................................................................... 54  3.1  Identifikace nákladů a přínosů................................................................................... 54  3.2  Náklady...................................................................................................................... 55  3.3  Přínosy ....................................................................................................................... 55  3.4  Vyhodnocení variant.................................................................................................. 55  4  Návrh řešení ..................................................................................................................... 58  4.1  Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení ........................................... 58  G  Financování sportu ve vztahu k dani z hazardních her .................................................... 59  1  Důvod předložení a cíle.................................................................................................... 59  1.1  Název ......................................................................................................................... 59  1.2  Definice problému ..................................................................................................... 59  1.3  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti....................................................... 59  1.4  Identifikace dotčených subjektů ................................................................................ 59  1.5  Popis cílového stavu .................................................................................................. 60  1.6  Zhodnocení rizika ...................................................................................................... 60  2  Návrh variant řešení ......................................................................................................... 60  3  Vyhodnocení nákladů a přínosů....................................................................................... 60  3.1  Identifikace nákladů a přínosů................................................................................... 60  3.2  Náklady...................................................................................................................... 61  3.3  Přínosy ....................................................................................................................... 61  3.4  Vyhodnocení variant.................................................................................................. 61  4  Návrh řešení ..................................................................................................................... 62  4.1  Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení ........................................... 62  H  Zdanění výherců hazardních her ...................................................................................... 63  1  Důvod předložení a cíle.................................................................................................... 63  1.1  Název ......................................................................................................................... 63  1.2  Definice problému ..................................................................................................... 63  1.3  Popis existujícího právního stavu v dané oblasti....................................................... 63  1.4  Identifikace dotčených subjektů ................................................................................ 63  1.5  Popis cílového stavu .................................................................................................. 63  1.6  Zhodnocení rizika ...................................................................................................... 64  2  Návrh variant řešení ......................................................................................................... 64  3  Vyhodnocení nákladů a přínosů....................................................................................... 65  3.1  Identifikace nákladů a přínosů................................................................................... 65  4 

-63.2  Náklady a nevýhody .................................................................................................. 65  3.3  Přínosy a výhody ....................................................................................................... 67  3.4  Vyhodnocení variant.................................................................................................. 68  4  Návrh řešení ..................................................................................................................... 68  4.1  Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení ........................................... 68  Přezkum účinnosti a zdroje ...................................................................................................... 69  1  Implementace doporučené varianty a vynucování ........................................................... 69  2  Přezkum účinnosti regulace ............................................................................................. 69  3  Konzultace a zdroje dat .................................................................................................... 69 

-7-

Úvod 1

Popis problému

Hlavním problémem v oblasti provozování hazardních her je, že současná legislativa v některých aspektech zaostává za požadavky společnosti a vývojem technologií. Jedním z dílčích problémů například je, že v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o loteriích a jiných podobných hrách“) absentuje úprava hazardních her provozovaných prostřednictvím sítě internet, a zákon nereaguje na neustálý vývoj v oblasti informačních technologií. Stejně tak zákon o loteriích neumožňuje provozování hazardních her jinými než tuzemskými provozovateli s platným povolením k provozování loterie a jiných podobných her. Jedním z důsledků je nezdanění (většinou zahraničních) osob provozujících loterie a jiné podobné hry zejména osob provozujících hazardní hry prostřednictvím sítě internet. Skutečností je, že hmotněprávní úprava a praktické zkušenosti s procesními postupy při správě odvodu z loterií a jiných podobných her byly v minulosti kritizovány nálezem Nejvyššího kontrolního úřadu i Evropskou komisí. Současná právní úprava sice umožňuje komunikaci mezi správcem odvodu z loterií a jiných podobných her a dalšími orgány s působností v oblasti loterií a jiných podobných her, avšak v praxi dochází k procesním nedostatkům. Regulace loterií a jiných podobných her, která je v současné době upravena v zákoně o loteriích a jiných podobných hrách (včetně odvodu z loterií a jiných podobných her), má být z těchto, ale i mnoha dalších, důvodů změněna a nahrazena zcela novou modernější regulací hazardních her.

2

Metodika řešení

Celá problematika je řešením dílčích rozhodovacích problémů, které lze zobrazit schematicky v podobě rozhodovacího stromu. Dílčí problémy jsou jednotlivými kapitolami této studie. V prvním kroku bylo třeba rozhodnout, zda je vhodné a žádoucí podrobit provozovatele hazardních her odvodu, a pokud ano, tak zda v podobě stávajícího odvodu z loterií a jiných podobných her, nebo v podobě daně z hazardních her. Po této dílčí analýze se otevřely další otázky, které se dají shrnout do tří tematických celků. Prvním tématem byla otázka, kdo bude poplatníkem daně z hazardních her. V tomto bodě bylo třeba vyjasnit, zda se právní úprava bude dotýkat pouze domácích provozovatelů, nebo bude cílit i na osoby provozující hazardní hry bez českého povolení. Nejširším tematickým celkem byly úvahy nad způsobem zdanění. Bylo potřeba racionálně zhodnotit a rozhodnout ohledně stanovení základu a sazby daně. S tímto tématem se pojí i specifika zdanění technických her. Také bylo třeba stanovit mechanismus, jímž se výnos daně rozdělí. Konečně bylo nutné vyřešit, zda pokračovat v současném způsobu financování části sportovních aktivit prostřednictvím slevy na odvodu z loterií a jiných podobných her. Proto další část studie je úvahou nad racionalitou současného způsobu financování sportu a zamyšlením se nad jeho systémovostí v kontextu zásad daňového práva.

-8Samostatně stojí téma zdanění výherců hazardních her. Bylo potřeba uvážit, zda by zdanění výherců bylo realizovatelné a jak zdanění dosáhnout při zachování efektivity správy daně. Jednotlivé dílčí rozhodovací problémy byly vyhodnoceny různými metodami hodnocení užitými v dílčích studiích. Postup řešení je graficky zachycen na následujícím schématu:

Obrázek 1: Schéma studie

- 10 -

3

Cíle

Obecným cílovým stavem je: 

vytvoření právního rámce, který zavede systém zdanění hazardních her v reakci na zrušení zákona o loteriích a jiných podobných hrách,



reakce na povolení provozování hazardních her prostřednictvím internetu a stanovení jasných pravidel pro zdanění hazardu zprostředkovaného přes tuto veřejnou síť (tj. reakce na vývoj technologií),



zdanění rovněž osob, které provozují hazardní hry bez příslušného povolení nebo ohlášení (tj. odstranění zvýhodnění nelegálního hazardu),



stanovení specifických postupů při správě daně přímo v navrhovaném zákoně a dále realizace správy daně subsidiárně podle daňového řádu (tj. zachování systematizace právního řádu České republiky),



odstranění nedostatků ve výměně informací mezi institucemi, které se podílejí na správě daně nebo vykonávají působnost v oblasti provozování hazardních her - orgány Finanční správy České republiky, Ministerstvo financí, orgány Celní správy České republiky a obecní úřady (tj. odstranění komunikačních bariér)



zvýšení příjmů státního rozpočtu (tj. naplnění cíle daní).

4

Popis existujícího právního stavu

Od 1. ledna 2012 došlo zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k zavedení odvodu z loterií a jiných podobných her. Tento odvod je upraven zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Posouzení toho, zda je tento stav koncepční, je obsaženo v samostatné kapitole (RIA A). 

Poplatníkem odvodu je provozovatel loterie nebo jiné podobné hry (tj. jen právnická osoba se sídlem na území České republiky, které příslušný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry). Předmětem odvodu je provozování loterie nebo jiné podobné hry (RIA B).



Základem odvodu u většiny loterií a jiných podobných her (s výjimkou výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení) je částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out) (RIA C).



Sazba odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení má upravenu poměrnou složku (20 % z poměrné části dílčího základu odvodu) a pevnou složku (55 Kč denně za každý výherní hrací přístroj a zařízení, tj. cca 20 000 Kč ročně). Sazba odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je jednotná, a to poměrná ve výši 20 % (RIA D).



Základem odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je součet poměrné části (částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher) a pevné části (počtu dnů, ve kterých byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen) (RIA E).

- 11 

Výnos odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je rozdělen mezi stát (20 %) a obce (80 % rozdělovaných podle umístění přístrojů a zařízení jednotlivých poplatníků v obcích). Výnos odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je rozdělen mezi stát (70 %) a obce (30 %) (RIA F).



Od 1. ledna 2014 je možné uplatnit slevu na dílčím odvodu z loterií nebo z kursových sázek ve výši odpovídající hodnotě peněžitých darů poskytnutých poplatníkem v odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, a to až do výše 25 % příslušného dílčího odvodu (RIA G).



Odvodovým obdobím odvodu z loterií a jiných podobných her je kalendářní rok a platí se tři čtvrtletní zálohy.



Správu odvodu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.



Odvod je daňově uznatelný výdaj pro účely zjištění základu daně z příjmů právnických osob podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).



Podle současné právní úpravy jsou příjmy z výher, soutěží, loterií, sázek a jiných her podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) zákona o daních z příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob ostatním příjmem. Podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Pokud jde o daňové rezidenty, zdaňují se u nich veškeré tyto příjmy. Uvedené příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny (fakticky jde zejména o příjmy z hazardních her v tuzemsku provozovaných mimo rámec zákona o loteriích a jiných podobných hrách - nelegální provozování), jsou samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní ve výši 15 % (srov. § 10 odst. 8 věta třetí ve spojení s § 36 odst. 2 písm. k) a l) zákona o daních z příjmů) V případě, že jde o neosvobozené příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou tyto příjmy nesnížené o výdaje součástí dílčího základu daně podle § 10 zákona o daních z příjmů (srov. § 10 odst. 4 věta třetí zákona o daních z příjmů). Tyto příjmy zahrnuje poplatník do daňového přiznání za dané zdaňovací období (RIA H).

- 12 -

A Zdanění osob provozujících hazardní hry zvláštní daní 1

Důvod předložení a cíle

1.1

Název

Zdanění osob provozujících hazardních her zvláštní daní.

1.2

Definice problému

Problém spočívá především v tom, že zákon o hazardních hrách sám o sobě neupravuje zdanění ani jiný způsob plnění do veřejných rozpočtů. Je tak nutné rozhodnout, zda a jak zdaňovat osoby provozující hazardní hry, tak jako jsou nyní zdaněni provozovatelé loterií a jiných podobných her.

1.2.1 Zdanění provozovatelů ve vybraných zemích Analýza mezinárodní komparace V rámci přípravy studie RIA byla provedena mezinárodní komparace. Detaily daňového zatížení v jednotlivých zemích Evropské unie obsahují následující tabulky. Tabulka 1: Mezinárodní komparace 1 Země IN Slovensko

Polsko Rakousko

Bulharsko Dánsko

Estonsko

5 % turnaje her náhody (ne dovednostní)

Finsko

Francie

2 % online živá hra

Živá hra a technická hra IN-OUT Fixní poplatek 29 % kasina 2.100 EUR/rok hrací přístroje 4.800 EUR/rok ostatní technické hry (rulety apod.) 5.000 EUR/rok videoterminály 50 % kasina 50 % technické hry 30 % kasina 10 – 25 % technické hry s licencí v Rakousku 30 % technické hry bez licence v Rakousku 15 % hry provozované přes telefon 1000 EUR/rok hrací přístroje; apod.; 20 % on-line hry 45000 EUR/rok stůl pro ruletu; 10000 EUR/rok ostatní zařízení Kasinové hry 45 % + dalších 30 % z částky převyšující 4.000.000 DKK/rok Technická hra 41 %+30 % z částky nad 30.000/250.000 DKK/rok podle umístění (restaurace/herna) Online kasino 20 % 5% on-line hry 5400 EUR/rok hrací přístroje; 15300 EUR/rok hrací stoly (ruleta apod.); 400 EUR/rok hrací přístroje pro dovednostní hry 12 % kasina i technická zařízení (monopol se státním vlivem); 1,5 % u technických zařízení na nepeněžní výhry Kasina: 10 - 80 % (dle vyhlášky)

- 13 (hráč proti hráči) Nizozemí

Španělsko Švédsko

Velká Británie

29 % kasina (20 % online kasina u provozovatelů registrovaných v Nizozemí - preferenční sazba) 29 % VHP 25 % (autonomní oblasti mohou zvýšit na 30%) 36 % pro VHP mimo kasina (mají pouze žetonové VHP)

Kasina: 15 % - prvních £ 2.302.000 20 % - dalších £ 1.587.000 20 % - dalších £ 2.779.000 30 % - dalších £ 5.865.500 50 % - nad £ 12.533.500 Technická hra: 5 – 25 % - v závislosti na max. výši sázky a výhry

kasina: - státní monopol (nepodléhají dani, veškerý zisk státu) speciální kasina (hotely, restaurace): 2.532 EUR/rok/stůl

- 14 Tabulka 2: Mezinárodní komparace 2 Země Slovensko Polsko Rakousko

Bulharsko Dánsko Estonsko Finsko

IN 15 % peněžitá a věcná loterie 20 % číselná loterie 4 - 4,5 % bingo 15 % peněžitá loterie 20 % číselná loterie 25 % bingo 18,5 % nebo 27,5 % loterie (státní provoz.) 17,5 % okamžitá loterie 17,5 % číselné loterie 27,5 % bingo 15-20 % off-line loterie Státní provozovatel Det Danske Klasselotteri 6 % nad rámec sazby daně inout 18 %; spotřebitelská loterie 18 % z OUT 1,5 % nepeněžní charitativní loterie

Francie

Loterie a bingo IN-OUT 20 % okamžitá loterie

Sázení OUT

IN 6 % kursové sázky 1 % dostihové sázky

IN-OUT

12 % veškeré sázky (vyjma zvířat) 2,5 % na zvířata 18,5 nebo 27

20 % on-line loterie 15 %

15-20 % off-line sázení

20 % on-line sázení 20 % 5%

12% (monopol se státním vlivem) 45-75 %

5 % bingo

12 % (monopol se státním vlivem) 9,3 % 29 % sportovní sázky (monopol) (20 % online sázky u provozovatelů registrovaných v Nizozemí) 25 % u ostatních

Nizozemí

25% 36 % všechny loterie (monopol)

Španělsko Švédsko Velká Británie

12 %

sportovní sázky - státní monopol (nepodléhají dani, veškerý zisk státu) - Svenska Spel, ATG 15 %

- 15 -

Závěr Výstupem komparace je potvrzení domněnky, že mezi členskými státy Evropské unie není zdanění provozovatelů hazardních her harmonizováno, ovšem každý ze států určitým speciálním způsobem takové zdanění upravuje. Systém zdanění se v jednotlivých státech liší a velmi často se ani nepodobá. V některých státech, např. v Belgii, Německu nebo ve Velké Británii, jsou některé kompetence na straně jednotlivých územních samospráv a systém zdanění se uvnitř státu liší podle přístupu konkrétní municipality. Z mezinárodní komparace tak jednoznačně nevyplývá, jakým způsobem je vhodné zdanit provozovatele hazardních her.

1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Viz úvodní část.

1.4

Identifikace dotčených subjektů

Osoby provozující hazardní hry Osoba, která bude postihnuta navrhovanou regulací, by měla být vždy osoba provozující hazardní hry. Správce odvodu Správu odvodu z loterií a jiných podobných her vykonávají orgány Finanční správy České republiky. Správce daně V případě zavedení daně z hazardních her, správu této daně mají vykonávat orgány Finanční správy České republiky. Orgány dozoru nad provozováním hazardních her Dozor nad provozováním hazardních her budou vykonávat Ministerstvo financí a orgány Celní správy České republiky. Obce Obce jsou dotčeným subjektem, protože jim v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her. V případě zavedení daně z hazardních her jim bude plynout část výnosu této daně a budou povinny bezodkladně poskytovat správci této daně informace. Stát Stát je dotčeným subjektem, protože mu v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her, jejíž výše je závislá na pevné části odvodu. V případě zavedení daně z hazardních her to bude obdobné. Český olympijský výbor Český olympijský výbor je v současné době příjemcem darů, na základě kterých poplatníci uplatňují slevu na odvodu z loterií a jiných podobných her.

- 16 Sportovní kluby a asociace Český olympijský výbor rozděluje výnos z darů mezi sportovní kluby a asociace.

1.5

Popis cílového stavu

V této části studie je třeba především rozhodnout, zda je vhodné provozování hazardních her zatížit daní nebo odvodem, a pokud ano, jakou formu by mělo toto plnění mít.

1.6

Zhodnocení rizika

Je třeba zohlednit možná rizika s cílem jejich eliminace nebo alespoň jejich snížení. U výčtu rizik je uveden komentář, jakým způsobem je s rizikem nakládáno, v souladu se snahou riziko eliminovat. Rizikem je především: Výnos daně Ministerstvo financí při každoroční agendě související s přípravou státního rozpočtu na další kalendářní rok počítá s příjmy z výběru odvodu z loterií a jiných podobných her. Také rozpočty obcí jsou ovlivněny výnosy z předmětného odvodu. Je pravděpodobné, že by tento výpadek musel být hrazen ze státního rozpočtu České republiky a negativně by ovlivnil veřejné finance. Vliv na příjmovou stranu veřejných rozpočtů je kritériem hodnocení variant.

2

Návrh variant řešení

Varianta 0 – Zachování odvodu z loterií a jiných podobných her Za známých okolností reálně chybí možnost zachování současného stavu, aniž by byla nutná zákonodárná činnost. Je tomu tak z toho důvodu, že se již na počátku myšlenkového procesu musí zohlednit fakt, že právní úprava daně nebo odvodu z hazardních her bude v rámci legislativního procesu navázána na zákon o hazardních hrách. Zachování faktického stavu si žádá významný legislativní zásah v podobě novely zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Varianta 0 je faktickým zachováním současného stavu, ovšem ten je možný, jen pokud bude novelizován zákon o loteriích a jiných podobných hrách. Varianta, která by představovala nečinnost, je faktickým zrušením odvodu z loterií a jiných podobných her (varianta 1). Varianta 1 – Zrušení odvodu z loterií a jiných podobných her bez náhrady Varianta 1 byla navržena na základě snahy o maximální jednoduchost systému a harmonizaci míry zdanění s ostatními podnikatelskými subjekty. Varianta 1 nepředpokládá existenci speciální daně ani odvodu z hazardních her. Pokud nedojde k žádné zákonodárné iniciativě, pak dojde k faktickému zrušení odvodu z loterií a jiných podobných her, a to s nabytím účinnosti zákona o hazardních hrách. Varianta 2 – Zavedení daně z hazardních her Varianta 2 představuje zavedení nové koncepce zdanění hazardních her v České republice. Je to varianta, ve které je potřeba připravit zcela nový zákon. Ten by byl navázán na zákon o hazardních hrách.

- 17 -

2.1

Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování

Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, v dalším průběhu analýz bude uvažováno se všemi variantami.

3 3.1

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů

Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:   

Dopad na společnost Systematika, jednota a přehlednost právního řádu Administrativní a související náklady

Dále pak z analýzy rizik vyplynulo další kritérium: 

3.2

Výnos daně

Náklady

Administrativní a související náklady Obecně platí zásada, že při přípravě zákonů je třeba dbát na minimalizaci administrativní zátěže (při současném naplnění stanovených cílů a respektování náležitostí a kvality legislativního textu). Subjekty nesoucí náklady jsou soukromé subjekty a orgány veřejné správy, především orgány Finanční správy České republiky. Na straně poplatníků bude nákladovost velmi obtížně kvantifikovatelná, protože významnou část nákladů bude tvořit čas, který musí poplatník věnovat seznámení se s novou právní úpravou, a následná implementace do vnitropodnikových procesů. Pro účely splnění povinností plynoucích ze zákona o hazardních hrách bude poplatník evidovat objem vkladů a vyplacených výher. Pro účely odvodu nebo daně jsou tato data využitelná a lze je spravovat pomocí účetního softwaru. Pro účely daně nebo odvodu je potřeba takový systém rozšířit o modul, který vypočítá výši odvodu nebo daně. Pro jednoho poplatníka by tento modul neměl výrazně navýšit cenu software. Zavedení zákona o dani z hazardních her s sebou nese náklady na straně správce daně. Generální finanční ředitelství identifikovalo nutnost upravit formuláře, software a procesy. Realizace nového zákona o dani z hazardních her v informačním systému správy daní (ADIS) nese náklady ve výši cca 40 mil. Kč. Dále se pak napojení systému ADIS na informační systém provozování hazardních her odrazí v nákladech ve výši cca 10 mil. Kč. Generální finanční ředitelství odhaduje náklady na úpravy a rozšíření ADIS v důsledku zavedení daně z hazardních her nebo odvodu na cca 50 mil. Kč.

- 18 -

3.3

Přínosy

Dopad na společnost Na téma sociálních dopadů hazardu byly publikovány různé odborné studie. Autoři studií se shodují na existenci korelace mezi patologickým hráčstvím a společensky nežádoucím chováním. Patologičtí hráči mají např. vyšší tendenci krást 1 nebo vyšší riziko sebevraždy či pokusu o sebevraždu 2. Autoři doporučují hazardní hry regulovat nebo zcela zakázat. Ačkoli primárním cílem existence daní není ovlivňování chování subjektů, je faktem, že daň nebo odvod má za následek zmenšení trhu s hazardními hrami. Je pravděpodobné, že některé potenciální provozovatele odradí fakt, že by byla (kvůli existenci daně nebo odvodu) menší marže v odvětví a některé provozovny by nebyly rentabilní. Systematika, jednota a přehlednost právního řádu Zvažovaným kritériem musí být systematika navrhovaného řešení, jeho jednota se zbytkem právního řádu a přehlednost nové úpravy pro adresáty. Z hlediska teorie má daň specifické charakteristiky. Daně jsou nenávratná, nedobrovolná, neekvivalentní a nesankční peněžitá plnění ukládaná na základě zákona spravovaná státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu, která jsou veřejnými příjmy veřejných rozpočtů, a to příjmy zpravidla neúčelovými, řádnými, pravidelnými a plánovanými 3. Z hlediska teorie finančního práva není žádoucí, aby platba, která naplňuje všechny znaky daně, byla označována v zákoně jiným označením např. slovem odvod. V případě nezohlednění tohoto kritéria by právní úprava přispěla k tomu, že by se právní řád stával v průběhu času spíše nepřehledným a bez koncepce. Daň by rovněž z hlediska jednoty a přehlednosti právního řádu měla být upravena samostatným zákonem s odpovídajícím označením.

3.4

Vyhodnocení variant

Varianta 0 – Zachování odvodu z loterií a jiných podobných her Dopad na společnost. Varianta má za následek oproti variantě 1 zmenšení nabídky hazardních her a s tím i pozitivní vliv na jednotlivce i společnost. Administrativní a související náklady. Varianta je zatížena administrativními náklady na straně poplatníků a náklady na systém na správu daně. Je zřejmé, že náklady varianty 0 budou vyšší, než ve variantě 1, a zároveň nižší, než ve variantě 2. Systematika, jednota a přehlednost právního řádu. Varianta není z hlediska systematiky, jednoty a přehlednosti právního řádu vhodná. Výnos daně. Lze obecně říci, že novelizace zákona o loteriích a jiných podobných hrách zvýší příjem státního rozpočtu oproti variantě 1, výše příjmů je závislá na konstrukčních prvcích odvodu (především základ a sazba odvodu) a na jejich parametrech (např. výše sazby odvodu). S ohledem na neprovázanost právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her 1

Např. FISHER, Susan. A prevalence study of gambling and problem gambling in British adolescents. Addiction Research & Theory, 1999, 7.6: 509-538. 2 3

Viz důvodová zpráva k návrhu zákona o hazardních hrách.

BOHÁČ, Radim. Daňové příjmy veřejných rozpočtů. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 329 s. ISBN 978-807478-045-5.

- 19 se zákonem o hazardních hrách lze předpokládat, že výnos odvodu bude nižší než výnos daně z hazardních her (varianta 2), která je se zákonem o hazardních hrách ve vzájemném souladu. Varianta 1 – Zrušení odvodu z loterií a jiných podobných her bez náhrady Dopad na společnost. Varianta 2 jednoznačně podporuje rozvoj hazardu, což lze vnímat negativně. Administrativní a související náklady. V případě realizace dojde k úspoře nákladů orgánů Finanční správy České republiky, které jsou spjaty s agendou správy odvodu z loterií a jiných podobných her. Varianta není zatížena žádnými náklady na straně poplatníků. Systematika, jednota a přehlednost právního řádu. Je na úvaze zákonodárce, jaká služba nebo statek bude zatížen daní v širším slova smyslu. Varianta je vhodná z hlediska systematiky, jednoty a přehlednosti právního řádu. Výnos daně. Kritérium vlivu na veřejné rozpočty (rozpočet a rozpočty obcí) zohledňuje výši výnosu plynoucího do veřejných rozpočtů a nákladů souvisejících se správou daně. V současném systému výnosy z odvodu z loterií a jiných podobných her mnohonásobně převyšují náklady na správu odvodu. Důsledkem realizace varianty 1 - zrušení odvodu z loterií a jiných podobných her bez náhrady, by byl významný negativní dopad na příjmovou stranu veřejných rozpočtů oproti současnému stavu (výnos odvodu za rok 2014) ve výši cca 7 mld. Kč. Z důvodu zřejmé iracionality zavedení speciální daně bez pozitivního vlivu na veřejné rozpočty je pro hodnocení zbylých variant stanoven předpoklad, že existence daně z hazardních her bude mít na příjem veřejného rozpočtu pozitivní vliv. Konkrétní výše čistého výnosu plynoucího z daně z hazardních her je závislá na konstrukčních prvcích odvodu/daně. Ty jsou parametrem, který se může v čase měnit. Obě zbylé varianty představují nástroj, který nese potenciál ve svém důsledku pozitivně ovlivnit příjem veřejných rozpočtů. Realizace varianty by měla za následek výpadek příjmů veřejných rozpočtů a Českého olympijského výboru ve výši cca 7,4 mld. Kč ročně. Varianta 2 – Zavedení daně z hazardních her Dopad na společnost. Varianta má za následek zmenšení nabídky hazardních her a s tím i pozitivní vliv na jednotlivce i společnost. Administrativní a související náklady. Varianta je zatížena administrativními náklady na straně poplatníků a náklady na systém na správu daně ve výši cca 50 mil. Kč. Systematika, jednota a přehlednost právního řádu. Varianta zavádí nový zákon, který stanoví způsob zdanění specifického odvětví. Zákon o dani z hazardních her je možné právně napojit na novou regulaci. Je možné specifickou daň spravovat prostřednictvím správce daně a podle dobré praxe upravené daňovým řádem. Varianta je vhodná z hlediska systematiky, jednoty a přehlednosti právního řádu. Výnos daně. Lze obecně říci, že zavedení daně z hazardních her zvýší příjem státního rozpočtu oproti nečinnosti (varianta 1), výše příjmů je závislá na konstrukčních prvcích daně (především základ a sazba daně) a na jejich parametrech (např. výše sazby daně).

- 20 -

4

Návrh řešení

4.1

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3). Tabulka 3: Vyhodnocení navržených variant Dopad na společnost

Systematika, jednota a přehlednost právního řádu

Administrativní a související náklady

Výnos daně

V0

1-2

3

2

2

V1

3

1-2

1

3

V2

1-2

1-2

3

1

Na základě vzájemného porovnání jednotlivých variant optikou zvolených kritérií vyplynula jako nejvhodnější varianta 2, která je vhodná z hlediska dopadů na společnost, systematiky, jednoty a přehlednosti právního řádu a výnosu daně. Jedinou nevýhodou jsou náklady na straně poplatníků a správce daně.

- 21 -

B Poplatník a předmět daně z hazardních her 1 1.1

Důvod předložení a cíle Název

Poplatník a předmět daně z hazardních her.

1.2

Definice problému

Poplatník a předmět daně jsou jedny ze základních konstrukčních prvků daně. Tyto konstrukční prvky musí být vyjádřeny přímo v zákoně, a to zcela určitě, jasně a srozumitelně. Stanovení poplatníka nebo předmětu daně nemůže být delegováno na podzákonný předpis. Poplatník daně je osoba, která je daní primárně zatížena, tedy osoba, která je povinna platit daň a má další s tím související povinnosti. Předmět daně určuje hospodářskou skutečnost, na základě které poplatníkovi vzniká daňová povinnost. Kvantifikací předmětu daně je pak určen základ daně. Na základě zákona o hazardních hrách je možné oprávněně provozovat hazardní hry ve třech režimech: 1) Na základě základního povolení v případě loterie, kursové sázky, totalizátorové hry, binga, technické hry a živé hry. 2) Na základě ohlášení v případě tomboly, jejíž výše herní jistiny přesahuje 100 000 Kč, a turnaje malého rozsahu. 3) Bez základního povolení a ohlášení v případě tomboly, jejíž herní jistina je 100 000 Kč a méně. Hazardní hry však, v rozporu se zákonem, může fakticky provozovat kdokoliv, ať už je k tomu oprávněn nebo ne. V této části studie je třeba jasně stanovit poplatníka a předmět daně z hazardních her. Bez určení těchto konstrukčních prvků daně by zákon o dani z hazardních her nemohl vzniknout.

1.2.1 Odhad velikosti trhu a výnosu daně Podle informací Generálního finančního ředitelství bylo za rok 2014 podáno 397 odvodových přiznání (k datu 13. května 2015). Lze předpokládat, že počet legálních provozovatelů je stejný (nicméně je možné, že některý provozovatel je ve zpoždění s podáním řádného odvodového přiznání; odvodových přiznání za rok 2013 bylo podáno 399). Z hlediska právní formy jsou provozovateli výlučně akciové společnosti. Pokud jde o trh nelegální, tak by, podle odhadů Ministerstva financí, činily při zvažované výši sazeb daně z hazardních her (viz část D studie RIA) daňové úniky způsobené nelegálním provozováním hazardních her cca 1 miliardu korun. Data o poměru příjmů z tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč k příjmům ze všech tombol nejsou k dispozici. Výnos daně z tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč však lze odhadnout shora. Pokud by všechny provozované tomboly spadaly do této kategorie

- 22 tombol, tak by očekávaný výnos daně z těchto her, při zvažované výši sazeb daně z hazardních her (viz RIA D), činil cca 671 tisíc korun. 4

1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Viz úvodní část.

1.4

Identifikace dotčených subjektů

Osoba provozující hazardní hry Osoba, která bude postihnuta navrhovanou regulací, by měla být vždy osoba provozující hazardní hry. Správce daně V případě zavedení daně z hazardních her, správu této daně mají vykonávat orgány Finanční správy České republiky. Orgány dozoru nad provozováním hazardních her Dozor nad provozováním hazardních her budou vykonávat Ministerstvo financí a orgány Celní správy České republiky. V případě zdanění osob provozujících hazardní hry nelegálně bude s těmito orgány dozoru při vyhledávání poplatníků spolupracovat správce daně. Obce Obce jsou dotčeným subjektem, protože jim v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her. V případě zavedení daně z hazardních her jim bude plynout část výnosu této daně. Zvolené řešení tedy ovlivní příjmovou stránku rozpočtu obcí. Stát Stát je dotčeným subjektem, protože mu v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her. V případě zavedení daně z hazardních her mu bude plynout část výnosu této daně. Zvolené řešení tedy ovlivní příjmovou stránku státního rozpočtu.

1.5

Popis cílového stavu

Stanovené cíle jsou:  

1.6

Vyrovnat zatížení oprávněných a neoprávněných osob provozujících hazardní hry Zvýšit výnos daně

Zhodnocení rizika

Navrhovaná právní úprava musí zohlednit možná rizika a cílit na jejich eliminaci nebo alespoň jejich snížení. U výčtu rizik je uveden komentář. Tímto rizikem je zejména:

4

Agregátní data za rok 2014. Data jsou veřejně přístupná na webových stránkách Ministerstva financí; http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vysledky-z-provozovani-loterii/2014/hodnoceni-vysledkuprovozovani-loterii-21720http://www.mfcr.cz/cs/soukromy-sektor/monitoring/vysledky-z-provozovaniloterii/2014/hodnoceni-vysledku-provozovani-loterii-21720

- 23 Soulad s ústavním pořádkem Navržení úprava nesmí vést k narušení zákazu sebeobvinění dle čl. 6 Úmluvy ve vztahu ke správním deliktům podle zákona o hazardních hrách. Osobám provozujícím hazardní hry nelze uložit povinnost, která by de facto vedla k povinnosti přiznat se k tomu, že spáchali správní delikt.

2

Návrh variant řešení

Varianta 0 – Zdaňovat pouze legální provozovatele (zachování stávajícího stavu) Poplatníkem daně by zůstali pouze provozovatelé hazardních her, kteří mají základní povolení, ohlásili hazardní hru, nebo bez základního povolení a ohlášení provozují tombolu, jejíž herní jistina je 100 000 Kč a méně. Předmětem daně z hazardních her bude provozování hazardní hry. Varianta 1 – Zdaňovat legální i nelegální provozování a osoby provozující hazardní hry legálně i nelegálně, ale vyjmout z předmětu daně tomboly s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč Poplatníkem daně z hazardních her budou jak oprávnění provozovatelé (tj. ti, kdo mají povinnost mít základní povolení a jsou držiteli tohoto povolení nebo ti, kdo mají povinnost ohlásit hazardní hru a tuto povinnost splnili), tak osoby provozující hazardní hry neoprávněně (tj. kdo povinnosti uvedené výše nesplnili). Předmět daně tak bude zahrnovat oprávněné i neoprávněné provozování hazardních her. Z předmětu však budou vyňaty tomboly s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč. Varianta 2 – Zdaňovat legální i nelegální provozování a osoby provozující hazardní hry legálně i nelegálně Poplatníkem daně z hazardních her budou jak oprávnění provozovatelé (tj. ti, kdo mají základní povolení, ohlásili hazardní hru, nebo bez základního povolení a ohlášení provozují tombolu, jejíž herní jistina je 100 000 Kč a méně), tak osoby provozující hazardní hry neoprávněně. Předmět daně tak bude zahrnovat oprávněné i neoprávněné provozování všech hazardních her.

2.1

Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování

Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, v dalším průběhu analýz bude uvažováno se všemi variantami.

3 3.1

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů

Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:   

Náklady na materiální a personální zajištění vyhledávání poplatníků Náklady osob provozujících hazardní hry Rovné podmínky na trhu hazardních her

- 24  Výnos daně Dále pak z analýzy rizik vyplynulo další kritérium: 

3.2

Soulad s ústavním pořádkem

Náklady

Náklady na materiální a personální zajištění vyhledávání poplatníků Správce daně má přístup k seznamu oprávněných provozovatelů hazardních her, ať už jde o provozování na základě základního povolení nebo na základě ohlášení. Osoby provozující hazardní hry nelegálně však z povahy věci v žádném registru uvedené nejsou. Správce daně by je tedy musel vyhledávat, a to primárně na základě podnětu od orgánů dohledu nad hazardními hrami (Ministerstvo financí, orgány Celní správy České republiky). Správce daně tedy musí personálně i materiálně tuto agendu zabezpečit. Náklady osob provozujících hazardní hry Vypracování daňového tvrzení je u poplatníků daně z hazardních her spojeno se souvisejícími náklady, jako jsou například náklady na ocenění vyplacených výher, které ovlivňují výši základu daně.

3.3

Přínosy

Rovné podmínky na trhu hazardních her Osoba provozující hazardní hry by neměla být zproštěna daňových povinností pouze proto, že provozuje hazardní hry bez oprávnění. Takový postup by vedl k nedůvodné diskriminaci oprávněných provozovatelů. Oprávněný provozovatel musí splnit řadu povinností, které na něj klade zákon o hazardních hrách, aby se vůbec oprávněným stal. Osoba provozující hazardní hry neoprávněně takový postup nepodstoupila, za což jí sice hrozí sankce za správní delikt, ale ta je neproporcionální k výhodě, kterou by mohla získat, kdyby jí provozovaná činnost nepodléhala zdanění. Výnos daně Daně jsou základním zdrojem příjmů veřejných rozpočtů. Měly by tedy reflektovat potřeby těchto rozpočtů a jejich výnos by v souhrnu měl odpovídat souhrnu výdajů z těchto rozpočtů. Zároveň by mělo platit, že náklady spojené se správou daně nesmí být neproporcionálně vysoké k předpokládanému výnosu příslušné daně.

3.4

Vyhodnocení variant

Varianta 0 – Zdaňovat pouze legální provozovatele (zachování stávajícího stavu) Náklady na materiální a personální zajištění vyhledávání poplatníků. Tato varianta je lepší než varianta 2, protože správce daně nemusí vyhledávat osoby provozující hazardní hry neoprávněně. Zároveň však správce daně musí vyhledávat poplatníky, kteří povinnost získat oprávnění nemají (provozovatele tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč). Náklady osob provozujících hazardní hry. Tato varianta je horší než varianta 1, ale srovnatelná s variantou 2. Provozovatelé tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč (jde ve velké míře o tomboly pořádané na plesech a vesnických zábavách) musí zajišťovat ocenění výher v souladu se zákonem o oceňování majetku. Pro stanovení výše nákladů

- 25 jednotlivých osob provozujících ostatní hazardní hry není rozhodné, zda jde o osoby provozující tyto hry legálního nebo nelegálního, náklady na vypracování daňového tvrzení jsou stále stejné. Rovné podmínky na trhu hazardních her. Tato varianta vychází jako nejhorší. Zatímco osobě provozující hazardní hry neoprávněně hrozí sankce za neoprávněné provozování hazardních her (pokud bude odhalen), tak oprávněný provozovatel má pravidelnou povinnost hradit daň z hazardních her. Navíc musí oprávněný provozovatel splňovat mnoho dalších povinností k tomu, aby oprávnění získal a udržel si ho. Z pohledu osoby provozující hazardní hry se tak může jevit neoprávněné provozování hazardních her jako ekonomicky výhodnější. Soulad s ústavním pořádkem České republiky. Tato varianta je v souladu s ústavním pořádkem. Výnos daně. Tato varianta je nejhorší. Očekávaný výnos daní je nižší než v případě varianty 1, protože nebudou zdaňovány osoby provozující hazardní hry nelegálně. Varianta 1 – Zdaňovat legální i nelegální provozování a osoby provozující hazardní hry legálně i nelegálně, ale vyjmout z předmětu daně tomboly s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč Náklady na materiální a personální zajištění vyhledávání poplatníků. Tato varianta je lepší než varianta 2, protože správce daně nemusí vyhledávat poplatníky, kteří povinnost získat oprávnění nemají (provozovatelé tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč). Správce daně však musí personálně a materiálně zajišťovat vyhledávání osob provozujících hazardní hry nelegálně s tím, že může využít spolupráce s orgány dozoru na úseku hazardních her. Náklady osob provozujících hazardní hry. Tato varianta je nejlepší. Provozovatelé tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč (jde ve velké míře o tomboly pořádané na plesech a vesnických zábavách) nemusí zajišťovat ocenění výher v souladu se zákonem o oceňování majetku. Náklady osob provozujících ostatní hazardní hry jsou srovnatelné, ať už jde o provozování hazardních her legální či nelegální. Rovné podmínky na trhu hazardních her. Tato varianta je lepší než varianta 0, ale je horší než varianta 2. Osoby provozující hazardní hry nelegálně nejsou zvýhodněni proti provozovatelům legálním. Provozovatelé tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč ale nejsou zdaněni. Rozdíl mezi variantami 1 a 2 ale není významný, protože tento typ hry je poměrně specifický. Soulad s ústavním pořádkem. Tato varianta je v souladu s ústavním pořádkem, pokud nebude prolomena povinnost mlčenlivosti správce daně. Správce daně tedy nesmí na základě podaných daňových přiznání učinit oznámení orgánům dohledu nad hazardními hrami. Výnos daně. Tato varianta je lepší než varianta 0, ale horší než varianta 2. Očekávaný výnos daní je vyšší než v případě varianty 0, protože budou zdaňovány osoby provozující hazardní hry nelegálně. Zároveň bude ale výnos daně nižší, protože nebudou zdaňováni provozovatelé tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč. Varianta 2 – Zdaňovat legální i nelegální provozování a osoby provozující hazardní hry legálně i nelegálně Náklady na materiální a personální zajištění vyhledávání poplatníků. Tato varianta je nejhorší. Správce daně musí personálně a materiálně zajišťovat vyhledávání poplatníků, kteří mají povinnost získat oprávnění k provozování hazardních her. Navíc ale musí vyhledávat

- 26 poplatníky, kteří povinnost získat oprávnění nemají. Správce daně by tedy mohl využít spolupráce s orgány dozoru na úseku hazardních her pro vyhledávání pouze části poplatníků, ale provozovatele tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč by musel vyhledávat sám. Náklady osob provozujících hazardní hry. Tato varianta je nejhorší. V případě tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč jde ve velké míře o tomboly pořádané na plesech a vesnických zábavách. Protože předmětem výhry tomboly mohou být pouze nepeněžité výhry (věci nebo služby), je nutné tyto výhry pro účely daní ocenit v souladu se zákonem upravujícím oceňování majetku. Subjekty, které mohou tomboly provozovat, nejsou žádným způsobem omezeny – mohou jimi být spolky (například dobrovolnický hasičský sbor), společnosti podle občanského zákoníku (například sdružení rodičů a přátel školy), ale i jednotlivé fyzické osoby. Náklady osob provozujících ostatní hazardní hry jsou srovnatelné, ať už jde o provozování hazardních her legální či nelegální. Rovné podmínky na trhu hazardních her. Tato varianta je nejlepší. Osoby provozující hazardní hry nelegálně nejsou zvýhodněni proti provozovatelům legálním. Na rozdíl od varianty 1 jsou zdaněni i provozovatelé tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč. Rozdíl mezi variantami 1 a 2 ale není významný, protože tento typ hry je poměrně specifický. Soulad s ústavním pořádkem. Tato varianta je v souladu s ústavním pořádkem, pokud nebude prolomena povinnost mlčenlivosti správce daně. Správce daně tedy nesmí na základě podaných daňových přiznání učinit oznámení orgánům dohledu nad hazardními hrami. Výnos daně. Tato varianta je nejlepší. Výnos daně je vyšší než v případě varianty 0 (kvůli zdanění osob provozujících hazardní hry nelegálně) a rovněž vyšší než v případě varianty 1 (kvůli zdanění provozovatelů tombol s herní jistinou nepřevyšující 100 000 Kč).

4 4.1

Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3). Náklady na materiální a personální zajištění vyhledávání poplatníků

Náklady osob provozujících hazardní hry

Rovné podmínky na trhu hazardních her

Soulad s ústavním pořádkem

Výnos daně

V0

1-2

2-3

3

1-3

3

V1

1-2

1

2

1-3

2

V2

3

2-3

1

1-3

1

Na základě vzájemného porovnání jednotlivých variant optikou zvolených kritérií a identifikovaných rizik vyplynula jako nejvhodnější varianta 1. Ačkoliv totiž varianta 2 znamená nejvyšší výnos daně a nastoluje zcela rovné podmínky na trhu, jsou tyto výhody negovány vysokými náklady na materiální a personální zajištění vyhledávání poplatníků a vysokými náklady provozovatelů.

- 27 -

C Základ daně z hazardních her 1 1.1

Důvod předložení a cíle Název

Základ daně z hazardních her.

1.2

Definice problému

Předmětem této studie je navrhnout a vyhodnotit možnosti stanovení základu daně z hazardních her. Základ daně musí zohledňovat specifika jednotlivých hazardních her a způsob jeho stanovení musí být jasný, srozumitelný a pokud možno jednoduchý. S ohledem na administrativní náklady je na straně daňových poplatníků tento požadavek vítaný při výpočtu daně a podávání daňového tvrzení, na straně správce daně při správě daně.

1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Viz úvodní část.

1.4

Identifikace dotčených subjektů

Osoby provozující hazardní hry Osoba, která bude postihnuta navrhovanou regulací, by měla být vždy osoba provozující hazardní hry. Správce daně V případě zavedení daně z hazardních her, správu této daně mají vykonávat orgány Finanční správy České republiky.

1.5

Popis cílového stavu

Jedním z hlavních cílů této části studie je stanovit základ daně takovým způsobem, aby bylo dosaženo hlavního cíle v oblasti regulace hazardních her, čímž je potlačení negativních zdravotních dopadů hazardu na účastníky a negativních dopadů patologického hráčství na společnost a zajištění výnosu daně pro veřejné rozpočty. Téma stanovení základu daně především ovlivní druhý ze zmíněných cílů regulace. Základ daně je třeba stanovit tak, aby nebylo narušeno provozování hazardních her a aby byl zajištěn výnos daně.

1.6

Zhodnocení rizika

Soulad s ústavním pořádkem Nově navržená legislativa nesmí uvalit na poplatníky daňové břemeno, které by poplatník neunesl, a bylo by ve svém důsledku pro poplatníka likvidační. Hazardní hry jsou ve společnosti historicky zakotveny a budou bezesporu provozovány i v budoucnosti. Pokud bude na legální provozovatele hazardních her, tedy poplatníky daně z hazardních her, uvaleno neúnosné daňové břemeno, hrozí reálné riziko rozmachu nelegálního provozování hazardních her. Největší riziko je jednoznačně v oblasti internetových hazardních her, a to z důvodu

- 28 snadného anonymního poskytování hazardních her nelegálně ze zahraničí. Kritériem hodnocení variant je soulad s ústavním pořádkem, který riziko likvidačního účinku daně zahrnuje.

2

Návrh variant řešení

Varianta 0 – Princip IN-OUT Varianta 0 představuje mechanismus, podle kterého je základem daně (popř. dílčím základem daně) částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher. Takto stanovený základ daně se vypočítá, jako „in“ (komentovaný v odstavci níže) snížený o úhrn vyplacených výher. Vyplacené výhry jsou „výstupem“ ze hry, proto se označují anglickým „out“. Princip stanovení základu tímto rozdílem se nazývá „in-out“. Ve své podstatě jde o zachování současného stavu, pouze se liší nosič právní úpravy (dříve zákon o loteriích a jiných podobných hrách, nově zákon o dani z hazardních her). Varianta 1 – Princip IN Varianta 1 je založena na zdanění ze základu daně (popř. z dílčího základu daně), který tvoří úhrn přijatých a nevrácených vkladů. Přijaté a nevrácené vklady tvoří příjem provozovatele hazardních her. Přijaté a nevrácené vklady hráčů jsou jakýmkoliv plněním opravňujícím účastníka hazardní hry k účasti na hazardní hře hry a z důvodu podobnosti významu slova vklad (fakticky opravňující ke „vstupu“, čili „do“ hry) s anglickým „in“ je tento způsob stanovení základu daně označován jako „in“.

2.1

Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování

Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, v dalším průběhu analýzy bude uvažováno se všemi variantami.

3 3.1

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů

Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle kritérií, která pokrývají klady, zápory (resp. přínosy a náklady) a rizika jednotlivých navržených variant. Jako hodnotící kritérium bylo identifikováno: 

Aplikovatelnost na různé typy hazardních her

Z analýzy rizik vyplynulo kritérium: 

3.2

Soulad s ústavním pořádkem

Náklady

Kromě zanedbatelných administrativních nákladů nebyly identifikovány žádné náklady v souvislosti s navrženými variantami.

- 29 -

3.3

Přínosy

Aplikovatelnost na různé typy hazardních her Kritérium aplikovatelnosti na různé druhy hazardních her odráží skutečnost, že hodnocené modely základu daně nestejně umožňují zohlednit rozdílné ekonomické aspekty jednotlivých druhů her (zejména jejich rozdílnou ziskovost, a to rovněž v porovnání různých způsobů jejich provozování, např. provozování prostřednictvím internetu).

3.4

Vyhodnocení variant

Varianta 0 – Princip IN-OUT Aplikovatelnost na různé typy hazardních her. Varianta 0 umožňuje lépe zohlednit rozdílné ekonomické aspekty jednotlivých her, model je proto vhodnější. Soulad s ústavním pořádkem. Varianta 0 představuje nižší riziko výskytu rdousícího efektu než varianta 1, protože je daň odvedena z čistých výher, tedy částky, ze které již byly vyplaceny výhry. Varianta 1 – Princip IN Aplikovatelnost na různé typy hazardních her. Varianta 1 není příliš vhodná pro paušální použití na všechny druhy her, jejichž provozování bude podléhat zdanění, a při využití principu in by mohlo být nutné pro některé druhy her přesto aplikovat princip in-out, což by znamenalo vyšší administrativní zátěž než použití jednoho modelu základu daně. Soulad s ústavním pořádkem. Existuje riziko rozporu s ústavním právem při zdanění veškerých hazardních her systémem in. Pokud by sazba daně byla nevhodně stanovena, pak můžou některé podnikatelské subjekty utrpět finanční ztrátu, protože by se fakticky jednalo o zdanění tržeb provozovatele. V extrémním případě by provozovatel neměl dostatek prostředků ani na vyplacení výher a byl by v důsledku poškozen i spotřebitel.

4

Návrh řešení

4.1

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 2). Tabulka 4: Vyhodnocení navržených variant

V0

Aplikovatelnost na různé typy hazardních her 1

V1

2

Soulad s ústavním pořádkem 1 2

Na základě vzájemného porovnání jednotlivých variant optikou zvolených kritérií vyplynula jako nejvhodnější varianta 0, která je vhodná z hlediska obou kritérií, tedy aplikovatelností na různé typy hazardních her i souladu s ústavním pořádkem.

- 30 -

D Sazba daně z hazardních her 1 1.1

Důvod předložení a cíle Název

Sazba daně z hazardních her.

1.2

Definice problému

Sazba daně je jedním ze základních konstrukčních prvků daně. Tento konstrukční prvek musí být vyjádřen přímo v zákoně, a to zcela, určitě, jasně a srozumitelně. Stanovení sazby daně nemůže být delegováno na podzákonný předpis. Sazba daně, spolu se základem daně, slouží k výpočtu výše daně. V této části RIA je třeba rozhodnout, zda má být sazba daně diferencovaná, nebo jednotná.

1.2.1 Nelegální trh a výše daně Základním východiskem při stanovení sazby daně je zjištěný fakt, že zvýšení sazby daně nese riziko rozmachu nelegálního trhu. Konkrétně se tato závislost například projevuje na trhu s cigaretami, přičemž lze předpokládat její analogické projevy na trhu s hazardními hrami. Pro účely tohoto zjištění byla vzata do souvislosti data ze dvou studií zabývajících se evropským trhem s cigaretami. Cílem analýzy bylo zjistit, zda existuje korelace mezi výší daně a velikostí nelegálního trhu. Výše daně je přepočítána na absolutní hodnoty (EUR), protože spotřebitele více zajímá, zda při nákupu na černém trhu ušetří nominální částku (např. 100 Kč), než kolik procent činí daň. Cena cigaret a výše daně Prvními vstupy do souhrnné analýzy byly údaje o ceně cigaret a o výši daně v jednotlivých evropských zemích. Tyto údaje obsahuje přehled Evropské komise s názvem Excise Duty Tables, Part III – Manufactured Tobacco. Údaje jsou platné k 1. lednu 2015. Cena cigaret v tomto přehledu byla vypočtena váženým průměrem za 1000 prodaných cigaret v dané zemi. Výše daně je celkový údaj o zdanění cigaret v jednotlivé zemi – data zohledňují DPH i spotřební daně. Velikost nelegálního trhu Další ze vstupních studií byl výzkum společnosti KPMG s názvem Project SUN. Studie se zabývá velikostí nelegálního trhu s cigaretami v Evropské unii. Project SUN je unikátní díky použité metodice - v každé zemi Evropské unie byli najati brigádníci, kteří zapisovali původ vyhozené krabičky cigaret podle kolku. Studie je tedy založena pouze na primárních datech „z terénu“ a nevyužívá žádná data sekundární. Ze studie byla pro účely této studie RIA použita data ohledně velikosti nelegálního trhu v jednotlivých zemích Evropské unie. Cenová hladina Pro účely dosažení výsledků ve studii RIA ohledně závislosti výše daně na velikosti trhu byly dále použity údaje o cenové hladině zveřejněné na webových stránkách Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, platné k 18. červnu 2015.

- 31 Postup výpočtu Vstupními daty byly:    

Průměrná cena 1000 ks cigaret v dané zemi v EUR Podíl daně na průměrné ceně 1000 ks cigaret (DPH + spotřební daně) Velikost nelegálního trhu Cenová hladina v jednotlivých zemích

Výpočet byl složen z těchto kroků:   

Byla vypočtena absolutní výše daně (průměrná cena cigaret × podíl daně na ceně cigaret) Absolutní výše daně byla přepočítána podle cenové hladiny na údaj, který by se dal reprezentovat jako „kolik by daň činila v České republice“ (absolutní výše daně / index cenové hladiny dané země oproti České republice) Byla spočítána korelace mezi absolutní výší daně po přepočtu na cenovou hladinu a velikostí nelegálního trhu.

Výsledek analýzy Závislost absolutní výše daně a velikost nelegálního trhu v jednotlivých zemích je zobrazena v následujícím grafu. Obrázek 2: Velikost nelegálního trhu v závislosti na výši daně

Zdroj: KPMG, Evropská komise, Ministerstvo financí

Výsledkem uvedeného výpočtu je korelace ve výši 0,51. Jak je patrné, z trendu zachyceného v grafu se poměrně vymyká Estonsko. Tento extrém lze objasnit následujícím způsobem. Vzhledem k metodice zjišťování velikosti nelegálního trhu

- 32 je zřejmé, že brigádníci zjišťující původ vyhozené krabičky cigaret podle kolků nejsou schopni rozlišit mezi legálním a nelegálním dovozem. Vzhledem k významnému zastoupení etnických Rusů v populaci Estonska (cca 26 %), je velmi pravděpodobné, že etničtí Rusové dováží do Estonska cigarety legálně v rámci častých turistických návštěv Ruska a že nelegální dovoz je ve skutečnosti menší, než uvádí studie Project SUN. V případě, kdy by ve výpočtu data z Estonska nebyla zohledněna, pak by korelace byla významnější a činila by 0,63. Dále je možné na základě grafu uvažovat, že velikost nelegálního trhu je citlivá na malé navýšení daně tj. i malé zvýšení daně může násobně ovlivnit velikost nelegálního trhu. Závěr Výše sazby ovlivňuje výši nelegálního trhu. Z tohoto důvodu je třeba stanovení její výše věnovat zvýšenou pozornost.

- 33 -

1.2.2 Výnosový potenciál jednotlivých druhů hazardních her Tato kapitola je koncipována na základě vymezeného cíle – zvýšení příjmů státního rozpočtu z hazardu. Struktura trhu hazardních her Trh hazardních her mezi léty 2013 a 2014 rostl. Celkový objem vkladů do hazardních her v roce 2014 činil 138 mld. Kč, což je oproti roku 2013 nárůst o 11 %. Tabulka níže uvádí data provozovatelů z přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her za rok 2014 (aktuálnost dat ke dni 13. května 2015). Tabulka 5: Struktura trhu s hazardními hrami 2014 Druh hazardní hry Číselné loterie Okamžité loterie Peněžité a věcné loterie Loterie celkem Dostihy Internetové kursové sázky Kursové sázky Kursová sázka celkem Karetní turnaje v kasinu Ostatní loterie a sázkové hry Sázkové hry provozované v kasinu Živá hra celkem Bingo Bingo celkem Elektromechanické rulety Interaktivní karetní turnaje nebo hry Interaktivní videoloterní terminály Kostky Lokální loterní systémy Výherní hrací přístroje Technická hra celkem Tomboly Tombola celkem Totalizátorové hry Totalizátor celkem Celkem

Vklady 7 735 261 389 1 510 452 711 32 109 480 9 277 823 580 28 911 220 29 404 670 155 6 202 645 984 35 636 227 359 947 941 015 36 733 554 7 925 398 893 8 910 073 462 22 486 020 22 486 020 6 006 103 679 142 096 516 58 708 392 020 16 810 315 3 711 572 061 15 614 396 648 84 199 371 239 6 179 866 6 179 866 10 992 518 10 992 518 138 063 154 044

Výhry 3 831 938 351 841 697 076 14 976 882 4 688 612 309 18 498 841 26 078 338 291 4 445 660 229 30 542 497 361 905 866 617 28 533 510 6 571 364 967 7 505 765 094 16 368 441 16 368 441 5 229 076 556 97 314 518 42 733 484 781 10 966 272 2 692 813 446 13 158 952 553 63 922 608 126 3 496 256 3 496 256 6 641 901 6 641 901 106 685 989 488

Základ daně 3 903 323 038 668 755 635 17 132 598 4 589 211 271 10 412 379 3 326 331 864 1 756 985 755 5 093 729 998 42 074 398 8 200 044 1 354 033 926 1 404 308 368 6 117 579 6 117 579 777 027 123 44 781 998 15 974 907 239 5 844 043 1 018 758 615 2 455 444 095 20 276 763 113 2 683 610 2 683 610 4 350 617 4 350 617 31 377 164 556

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Podle celkové výše vkladů lze usoudit, které hry jsou v České republice nejpopulárnější. Z uvedených dat byly vypočteny podíly vložených vkladů do jednotlivých druhů hazardních her, které přehledně prezentuje následující obrázek. Z poměrů vyplývá, že zdaleka největší podíl finančních prostředků byl vsazen do technických her (61 %) a pak s velkým odstupem do kursových sázek (26 %).

- 34 Obrázek 3: Podíl vložených prostředků do jednotlivých druhů hazardních her

Zdroj: Generální finanční ředitelství

Výnos odvodu z jednotlivých her Z hlediska zákona o dani z hazardních her je zásadní poznání, jak jednotlivé druhy hazardních her přispívají k výnosům z odvodu z loterií a jiných podobných her. Obrázek níže identifikuje jednotlivé druhy her jakožto zdrojů výnosu veřejných rozpočtů a Českého olympijského výboru z odvodu z loterií a jiných podobných her. Z výpočtu poměrů vyplývá, že nejvýznamnějším zdrojem výnosu z odvodu je jednoznačně technická hra s podílem 70 % na celkové výši odvodu, a to především z důvodu existence pevné části dílčího základu odvodu. Dále je významná částka odvodu z kursové sázky (14 %) a loterie (12 %). Obrázek 4: Poměr jednotlivých hazardních her na celkovém odvodu

Zdroj: Generální finanční ředitelství

- 35 Ziskovost jednotlivých hazardních her Pro stanovení výše sazeb je důležitým ukazatelem ziskovost v rámci jednotlivých kategorií hazardních her. Ziskovost v rámci jednotlivých dílčích kategorií lze poměřit podílem čistých příjmů (tj. rozdílu celkových vložených prostředků a celkových vyplacených výher) na celkových vložených prostředcích pro danou kategorii. Srovnání ziskovosti jednotlivých skupin za rok 2014 je uvedeno na následujícím grafu: Obrázek 5: Ziskovost jednotlivých hazardních her

Zdroj: Ministerstvo financí

Z uvedených dat vyplývá, že nejvyšší (procentuální) ziskovost je na loteriích a tombolách. Na loterii je poměr mezi čistými příjmy a vloženými prostředky 49 % a na tombole 43 %. Vysokou ziskovost ve výši 40 % má také totalizátor. V pásmu ziskovosti mezi 20 – 30 % se nachází technická hra a bingo. Je třeba poznamenat, že s technickými hrami se ze zákona pojí náklady v podobě pevné části odvodu ve výši 55 Kč/den. Marže z technické hry bude tudíž ve skutečnosti nižší. Živá hra dosahuje ziskovosti 16 %. Nejnižší ziskovost má kursová sázka. Na vypsané kursy je možné vsadit online, což je prostředí, kde figuruje velké množství vzájemně si konkurujících provozovatelů. Konkurence pak tlačí na výši kurzů. Vysoká či nízká ziskovost však nevyjadřuje, ze které hry plyne absolutně nejvyšší a nejnižší zisk (výnos). Závěr Je třeba zhodnotit provedené analýzy optikou cíle zvýšení příjmů státního rozpočtu z hazardu. Je zřejmé, že největší výnosový potenciál mají hry, které (i) pracují s vysokou marží a (ii) objem vkladů je významný. Takovými hrami jsou jednoznačně technická hra a loterie. Kursová sázka pracuje s nižší marží, nicméně její podíl na celkovém odvodu je významný. Také ještě živá hra má na skladbě odvodu podíl v řádu jednotek procent. Způsob a výše zdanění tomboly, totalizátoru, binga není pro veřejné rozpočty vůbec zásadní.

1.2.3 Společenská škodlivost a náklady jednotlivých her Tato kapitola je koncipována na základě vymezeného cíle – ochrany spotřebitele a společnosti před nežádoucími vlivy hazardu. Této problematice se především věnuje důvodová zpráva

- 36 k zákonu o hazardních hrách. Na tomto místě je proto možné uvést jen velmi zestručněný závěr ohledně společenských nákladů hazardu. Závěr Následující tabulka zobrazuje podíly jednotlivých druhů hazardních her na celkových společenských nákladech podle studie Psychiatrického centra Praha na Společenské náklady hazardních her v závislosti na typech her: Tabulka 6: Společenské náklady hazardních her Typ hry

Poměr

výherní hrací přístroje (VHP, automaty)

53,1%

videoloterijní terminály (VLT)

26,8%

jiná technická zařízení (např. elektromechanická ruleta, elektronický karetní stůl)

3,1%

sázkové hry hrané v kasinu (např. živá ruleta, karetní hry, kostky)

2,2%

karetní turnaje mimo objekt kasina (např. poker, mariáš)

1,3%

kurzové sázení v kamenných pobočkách sázkových kanceláří (např. na sportovní utkání, dostihové závody) on-line kurzové sázky u těchto provozovatelů: Fortuna, Chance, Sazka, Synot Tip, Tipsport, Victoria-Tip, SLOT Group on-line kurzové sázky u jiných provozovatelů

3,9% 3,9%

on-line „live“ sázení u různých provozovatelů

0,9%

jiné sázkové on-line hry (např. on-line poker, ruleta)

3,5%

Celkem

1,3%

100,0%

Zdroj: Psychiatrické centrum Praha: Společenské náklady na hazardní hraní v České republice

Z uvedené tabulky vyplývá, že největší část nákladů lze přiřadit k technickým hrám v tabulce reprezentovanými elektronickými technickými hrami a jiným technickým zařízením, z čehož největší část nákladů nesou výherní hrací přístroje a videoloterní terminály, které v současnosti dohromady tvoří 79,9 % všech nákladů. Protože technické hry tvoří největší část nákladů, které je potřeba uhradit, je logické uvažovat o zavedení vyšší daňové sazby na tento druh hazardní hry.

1.2.4 Vliv daňové sazby na trh Dopad na trh s hazardními hrami Podle obecné ekonomické teorie je tržní prostředí závislé na výši daňové sazby. Tato závislost je interpretována Lafferovou křivkou. Pro účely analýzy dopadů regulace byly zachyceny dopady zvýšení daňové sazby z důvodu vysoké specifičnosti na trhu technických her a trhu ostatních hazardních her odděleně. Na základě finančních analýz jednotlivých provozovatelů a zkušeností odborníků byl vyvozen tvar Lafferovy křivky pro provozovatele technických her. Na vodorovné ose je vyznačena efektivní daňová zátěž a na vertikální ose je výnos daně.

- 37 Obrázek 6: Výnos daně v závislosti na sazbě - technická hra

Zdroj: Ministerstvo financí

V Lafferově křivce ostatních hazardních her, jsou zohledněny rovněž připomínky provozovatelů hazardních her provozovaných prostřednictvím sítě internet, které byly Ministerstvu financí sděleny v průběhu probíhajícího meziresortního připomínkového řízení. Z diskusí vyplynulo, že zahraniční online provozovatelé budou méně motivováni vstoupit na český trh při sazbě daně vyšší než 25 %. Křivka ostatních hazardních her je plošší než křivka her technických. Tuto skutečnost je možné vyvodit z faktu, že především provozovatelé loterií pracují s velmi vysokou marží a i při vysoké daňové sazbě budou hazardní hry provozovat. Obrázek 7: Výnos daně v závislosti na sazbě – hazardní hry mimo technickou hru

Zdroj: Ministerstvo financí

- 38 -

1.2.5 Výše sazeb daně Z výše uvedeného vyplývá, že (i) jednotlivé druhy hazardních her mají různý potenciál zajistit příjem veřejných rozpočtů a že se (ii) hazardní hry liší podle nákladů společnosti a podle škodlivosti. Na základě uvedených úvah a při zohlednění Lafferových křivek je v další analýze dopadů uvažováno o následujících sazbách:        

30 % pro dílčí základ daně z loterií, 25 % pro dílčí základ daně z kursových sázek, 25 % pro dílčí základ daně z totalizátorových her, 30 % pro dílčí základ daně z bing, 35 % pro dílčí základ daně z technických her, 30 % pro dílčí základ daně z živých her, 25 % pro dílčí základ daně z tombol s herní jistinou přesahující 100 000 Kč a 25 % pro dílčí základ daně z turnajů malého rozsahu.

1.2.6 Konkrétní dopad na provozovatele Aby bylo eliminováno, nebo alespoň minimalizováno riziko rdousícího efektu daně, byly uvedené sazby testovány z hlediska vlivu na konkrétní provozovatele. Ve spolupráci s provozovateli hazardních her byly provedeny finanční analýzy hospodaření některých provozovatelů, při kterých se vycházelo z detailního interního účetnictví těchto provozovatelů. Celkově mělo v době přípravy Ministerstvo financí k dispozici podrobné informace týkající se provozovatelů představujících 50 % trhu. Ministerstvo obdrželo od šesti provozovatelů souhlas ke zveřejnění některých informací anonymizovaně z důvodu ochrany obchodního tajemství. U jednoho provozovatele byla použita podrobná data z výroční zprávy. Těchto sedm provozovatelů tvoří 45 % trhu. Při sazbách daně 35 % pro dílčí základ daně z technické hry, 30 % pro dílčí základ daně z živé hry a 25 % pro dílčí základ daně z kursové sázky bylo zjištěno, že 6 ze 7 provozovatelů bude v zisku na úrovni provozního výsledku hospodaření a trh jako celek bude výdělečný. Je také třeba rovněž zohlednit prostor pro optimalizaci nákladů, který provozovatelé využijí. Tabulka 7: Dopad daňových sazeb na provozovatele A

B

C

D

E

F

G

Vsazeno (IN)

8 913 301

16 972 066

6 807 936

6 391 220

2 109 211

8 395 149

12 144 000

Tržby z loterií (RES)

2 271 133

2 265 009

2 003 769

1 620 384

561 336

1 179 322

1 519 831

z toho Technické hry

2 165 664

1 841 128

1 901 578

1 620 384

561 336

0

0

z toho Hry v Kasinu

67 683

423 881

2 048

0

0

0

0

z toho Kurzové sázky

37 786

0

100 143

0

0

1 179 322

1 435 101

z toho Číselné loterie Daň z hazardních her Odpisy investičního majetku Další provozní náklady Provozní zisk Zisk před odpisy a daní z příjmů

0

0

0

0

0

0

84 730

787 734

771 559

691 202

567 134

196 468

294 831

384 194

321 969

28 013

101 817

16 905

59 540

48 174

4 174

1 322 336

1 163 722

1 169 685

917 078

284 107

674 628

578 320

-160 906

301 715

41 065

119 267

21 221

161 690

557 317

161 063

329 728

142 882

136 172

80 761

209 864

561 491

Zdroj: Účetní závěrky a výroční zprávy jednotlivých provozovatelů a data poskytnutá provozovateli

- 39 -

1.3

Pokles trhu z důvodu zavedení omezujících opatření

Zákon o hazardních hrách zavádí omezující opatření zejména pro technické hry, která vedou ke snížení negativních dopadů hazardu na společnost. O tomto tématu pojednává např. důvodová zpráva k předmětnému zákonu. Na základě diskusí vedených s odborníky z praxe byl identifikován pravděpodobný pokles trhu. Tento je uveden v následující tabulce: Tabulka 8: Dopady zákona o hazardních hrách Omezení

Vliv (%)

Omezení hraní v restauracích

-2%

Omezení hráčů pobírajících dávky v hmotné nouzi

-2%

Přerušení hry

-9%

Zavření heren

-4%

Maximální sázka

-5%

Ostatní - sousedství, atd.

-2%

Celkem pokles způsobený omezujícími opatřeními

-24%

Zdroj: Odhad Ministerstva financí

Je nutné zdůraznit, že jde o pravděpodobný dopad, který v sobě již zahrnuje skutečnost, že některá opatření nebudou působit okamžitě nabytím účinnosti nové právní úpravy, ale třeba až v dalších měsících, a dále není možné zcela určitě predikovat chování jednotlivých provozovatelů hazardních her. Proto je kalkulováno s pravděpodobným poklesem ve výši 24 %, a to již ode dne nabytí účinnosti zákona s tím, že není vyloučeno, že skutečný pokles může být mírně vyšší či mírně nižší.

1.3.1 Celkové finanční dopady regulace Zhodnocení analýzy Provedenými analýzami bylo zjištěno, že trh hazardních her po změně daňových sazeb vynese hypoteticky maximálně na dani cca 11,2 mld. Kč. Maximální výnos je vypočítán pomocí lineární funkce. Jsou známé údaje z přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her od provozovatelů za odvodové období 2014. Maximální výnos nezohledňuje předpokládané pokračování trendu růstu trhu, pokles trhu v důsledku zavedení vyšších sazeb (Lafferovy křivky) ani vlivy zákona o hazardních hrách (omezující opatření). Dynamický model změny trhu reflektuje. Od lineálního modelu je odečten pokles trhu z důvodu zavedení omezujících opatření zákonem o hazardních hrách (- 24 % pro technické hry) a pokles trhu v důsledku vyšších daňových sazeb (pro technické hry – 6 %, pro ostatní hazardní hry v závislosti na sazbě 0 až - 5 %). Naopak je přičten předpokládaný růst trhu ostatních hazardních her v důsledku pokračování stávajícího trendu růstu trhu. Odhaduje se, že po započtení těchto vlivů lze předpokládat výnos na dani z hazardních her za rok 2017 ve výši cca 8,8 až 9,2 mld. Kč.

- 40 -

Tabulka 9: Finanční dopady regulace

Technická hra Loterie Kursová sázka Živá hra Tombola Totalizátor Bingo Turnaj malého rozsahu Online provozovatelé Výnos celkem

Sazba daně 35 30 25 30 25 25 30 25 x x

Odhadovaný růst trhu (4%/rok) 0.00% 12.49% 12.49% 12.49% 12.49% 12.49% 12.49% 12.49% x x

Pokles sazba -6% -5% 0% -5% 0% 0% -5% 0% x x

Pokles omezení -24% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% x x

Pokles celkem Výnos lineární -30% 7 096 867 090 -5% 1 376 763 381 0% 1 273 432 500 -5% 420 030 278 0% 670 903 0% 1 087 654 -5% 1 835 274 0% 1 051 860 x 1 000 000 000 x 11 171 738 939

Výnos dynamický 4 967 806 963 1 471 237 986 1 432 438 375 448 853 092 754 674 1 223 463 1 961 212 1 183 199 700 000 000 9 025 458 964

Zdroj: Ministerstvo financí Tabulka 10: Finanční dopady regulace II Výnos 2017 lineární - Technická hra Výnos 2017 lineární - Ostatní Výnos 2017 lineární celkem Výnos 2017 dynamický - Technická hra Výnos 2017 dynamický - Ostatní Výnos 2017 dynamický celkem Výnos 2014 Rozdíl 2017 - 2014 Rozdíl pro veřejné rozpočty oproti 2014

7,096,867,090 4,074,871,850 11,171,738,939 4,967,806,963 4,057,652,001 9,025,458,964 7,399,632,911 1,625,826,053 2,069,826,053

Zdroj: Ministerstvo financí

Z uvedené tabulky vyplývá, že veřejné rozpočty by měly získat navíc cca 1,9 až 2,3 mld. Kč, a to s ohledem na zrušení slevy na odvodu z loterií a jiných podobných her (viz RIA G). V roce 2014 provozovatelé uplatnili slevu ve výši 444 mil. Kč.

1.3.2 Vliv na ostatní daně Pro úplnost je možné uvést, že v souvislosti se změnou sazeb daně z hazardních her dojde i ke změně výnosu daně z příjmů právnických osob. Zaplacená daň z hazardních her bude daňově uznatelným nákladem, a tudíž bude snižovat daň z příjmů právnických osob. Vzhledem ke splatnosti daně z příjmů právnických osob by se měl rozpočtový dopad z titulu zavedení daně z hazardních her projevit až v následujícím kalendářním roce po zavedení daně z hazardních her (při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, čili v roce 2018). Za rok 2013 bylo podle automatizovaného daňového informačního systému zjištěno, že provozovatelé heren, kasin a sázkových kanceláří (NACE 92) vykázali daň z příjmů právnických osob ve výši 653 mil. Kč. Při současné sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši 19 % bude docházet k nelineární změně výše daně z příjmů právnických osob v závislosti na předpokládaném zvýšení daně z hazardních her oproti stávající výši odvodu z loterií a jiných podobných her. Byla použita data za rok 2013, neboť výše daně z příjmů provozovatelů za rok 2014 v současné době (srpen 2015) není známá, protože někteří provozovatelé využívají služeb daňového poradce a podávají daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob k 1. červenci. Až poté je daň vyměřena správcem daně.

1.4

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Viz úvodní část.

- 41 -

1.5

Identifikace dotčených subjektů

Osoby provozující hazardní hry Osoba, která bude postihnuta navrhovanou regulací, by měla být vždy osoba provozující hazardní hry. Správce daně V případě zavedení daně z hazardních her, správu této daně mají vykonávat orgány Finanční správy České republiky. Obce Obce jsou dotčeným subjektem, protože jim plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her, potažmo bude plynout část výnosu daně z hazardních her. Stát Stát je dotčeným subjektem, protože mu v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her, potažmo bude plynout část výnosu daně z hazardních her.

1.6

Popis cílového stavu

Na základě zákona o hazardních hrách jsou stanoveny jednotlivé dílčí základy daně z hazardních her (loterie, kurzové sázky, totalizátorové hry, binga, technické hry, živé hry, tomboly a turnaje malého rozsahu). Pro tyto jednotlivé dílčí základy je nutné stanovit příslušnou sazbu daně na základě relevantních analýz. Stanovené cíle jsou: 

Reflektovat společenskou škodlivost jednotlivých hazardních her a jejich škodlivost pro hráče tak, aby příslušné daňové zatížení napomáhalo snižovat společenská rizika spojená s hraním hazardních her a kompenzovat náklady vynaložené na odstraňování jejich následků. Zvýšit výnos daně pro státní rozpočet.



1.7

Zhodnocení rizika

Navrhovaná právní úprava musí zohlednit možná rizika a cílit na jejich eliminaci nebo alespoň na jejich snížení. U výčtu rizik je uveden komentář. Tímto rizikem je zejména: Soulad s ústavním pořádkem Navržené sazby daně nemohou být svévolné, a založit tak nedůvodnou nerovnost před zákonem. Případnou nerovnost je tedy nutné racionálně odůvodnit ve vztahu k účelu zákona. 5

2

Návrh variant řešení

Pro všechny varianty platí, že základ daně je členěn na dílčí základy daně podle jednotlivých hazardních her. 5

Např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/03.

- 42 Varianta 0 – Jednotná sazba (zachování stávajícího stavu) Varianta 0 znamená jednotnou sazbu daně z hazardních her, a to ze základu stanoveného na principu in-out. V úvahu je vzata současná jednotná sazba odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši 20 %. Skutečnost, že dnes existuje tzv. pevná část odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení, je zohledněna a řešena v RIA E. Varianta 1 – Diferencovaná, ekonomicky racionální, sazba Varianta 1 znamená rozdělení hazardních her podle určitých kritérií do jednotlivých skupin a přiřazení různých sazeb daně. Jednotlivé hazardní hry lze rozdělit do skupin zejména podle jejich škodlivosti a ziskovosti s tím, že zohlednit je možné mezinárodní komparaci. Při hodnocení dopadů byly zvažovány dopady ekonomicky racionálních sazeb, které byly určeny pomocí provedených analýz v kapitole 1.2.

3 3.1

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů

Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:  

Dopad na společnost Výnos daně

Dále pak z analýzy rizik vyplynulo další kritérium: 

3.2

Soulad s ústavním pořádkem

Náklady

Kromě zanedbatelných administrativních nákladů nebyly identifikovány žádné náklady v souvislosti s navrženými variantami.

3.3

Přínosy

Dopad na společnost Hazardní hry představují riziko škodlivých následků pro společnost i pro samotné jejich hráče. Toto riziko však není u každé hry stejné. Zatímco určité hry jsou vysoce rizikové a je prokázán jejich vliv na rozvoj patologického hráčství (např. technické hry) 6, u jiných hazardních her je toto riziko nepoměrně menší (například turnaje malého rozsahu). Primární funkcí daní je tvorba příjmů veřejných rozpočtů. Na druhou stranu nelze pominout sekundární efekty, které daně mohou přinést, zejména pokud jde o politiku omezování škodlivých následků určitých činností (srov. např. spotřební daně ve vztahu ke konzumaci

6

MRAVČÍK, Viktor et al. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Praha: Úřad vlády České republiky 2014. ISBN: 978-80-7440-111-4.

- 43 alkoholu nebo kouření). Vhodným nastavením sazeb daně by tak bylo možné vyjádřit škodlivost příslušných hazardních her. Výnos daně Daně jsou základním zdrojem příjmů veřejných rozpočtů. Měly by tedy reflektovat potřeby těchto rozpočtů a jejich výnos by v souhrnu měl odpovídat souhrnu výdajů z těchto rozpočtů. Zároveň by mělo platit, že náklady spojené se správou daně nesmí být neproporcionálně vysoké k předpokládanému výnosu příslušné daně.

3.4

Vyhodnocení variant

Varianta 0 – Jednotná sazba (zachování stávajícího stavu) Dopad na společnost. Z hlediska dopadu na společnost u varianty 0 nelze zatížit škodlivé hazardní hry vyšší sazbou daně a tím lépe ochránit zdraví sázejícího. Výnos daně. Varianta 0 znemožňuje zatížení určitých hazardních her vyšší sazbou daně. Z tohoto důvodu bude výnos nižší než u varianty 1. Soulad s ústavním pořádkem. U varianty 0 nedochází ke kolizi s ústavním pořádkem, tato varianta nezakládá nerovnost. Varianta 1 – Diferencovaná sazba Dopad na společnost. Je vhodnější varianta 1, protože umožňuje stanovit různé sazby daně v závislosti na zvolených kritériích. Výnos daně. Varianta 1 umožňuje zatížení určitých hazardních her vyšší sazbou daně. Z tohoto důvodu bude výnos vyšší než u varianty 0. Soulad s ústavním pořádkem. U varianty 1 v zásadě nedochází ke kolizi s ústavním pořádkem. Je však třeba pečlivě a racionálně odůvodnit a popsat kritéria rozdělení jednotlivých hazardních her do jednotlivých skupin sazeb daně.

4

Návrh řešení

4.1

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 2). Tabulka 11: Vyhodnocení navržených variant Dopad na společnost

Výnos daně

Soulad s ústavním pořádkem

V0

2

2

1-2

V1

1

1

1-2

Na základě vzájemného porovnání jednotlivých variant optikou zvolených kritérií vyplynula jako nejvhodnější varianta 1, která je vhodná z hlediska dvou kritérií a v jednom kritériu je stejně vhodná jako varianta 0.

- 44 Varianta 1 umožňuje jak vyšší zdanění společensky škodlivých her, tak her více ziskových. Naopak hry, jejichž společenská škodlivost či ziskovost je minimální, je možné zatížit daní nižší.

- 45 -

E Pevná část u technických her 1 1.1

Důvod předložení a cíle Název

Pevná část u technických her.

1.2

Definice problému

Výše daně je primárně odvozena od výše rozdílu úhrnu přijatých a nevrácených vkladů a vyplacených výher (základ daně). Výši základu daně však je schopen provozovatel ovlivnit jednoduchou činností, kterou je však zároveň velmi těžké dokázat. Poplatník si tak například může sám sobě (resp. spřízněné osobě) vyplácet fiktivní výhry, čímž sníží základ. Pokud takto bude postupovat systematicky, nemusí být možné takový postup prokázat.

1.2.1 Očekávaný základ daně z technických her Na konci roku 2014 bylo podle údajů Ministerstva financí provozováno cca 56 000 zařízení pro technickou hru. Poměrná část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení činila v roce 2014 celkem 20 mld. Kč (viz kapitola 0 studie RIA). Po přepočtení vychází očekávaný základ daně ve výši 362 080 Kč za rok na jedno zařízení pro technickou hru, čili cca 992 Kč za den.

1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Viz úvodní část.

1.4

Identifikace dotčených subjektů

Osoby provozující hazardní hry Osoba, která bude postihnuta navrhovanou regulací, by měla být vždy osoba provozující hazardní hry. Správce daně V případě zavedení daně z hazardních her, správu této daně mají vykonávat orgány Finanční správy České republiky. Obce Obce jsou dotčeným subjektem, protože jim v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her, jejíž výše je závislá na pevné části odvodu. V případě zavedení daně z hazardních her to bude obdobné. Stát Stát je dotčeným subjektem, protože mu v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her, jejíž výše je závislá na pevné části odvodu. V případě zavedení daně z hazardních her to bude obdobné.

- 46 -

1.5

Popis cílového stavu

Stanovené cíle jsou:   

1.6

Omezit daňové úniky Stabilizovat výnos daně Omezit škodlivé dopady technických her na společnost

Zhodnocení rizika

Navrhovaná právní úprava musí zohlednit možná rizika a cílit na jejich eliminaci nebo alespoň jejich snížení. Výčet rizik je zohledněn ve stanovených kritériích, podle nichž je vybrána nejvhodnější varianta řešení. Tímto rizikem je zejména: Rdousící efekt daně Nově navržená právní úprava nesmí uvalit na poplatníky daňové břemeno, které by poplatník neunesl, a bylo by ve svém důsledku pro poplatníka likvidační. Pokud bude na provozovatele uvaleno neúnosné daňové břemeno, hrozí reálné riziko, že by tito provozovatelé přešli do ilegality. Daňové uniky Provozovatel hazardní hry může být schopen ovlivnit funkci přístroje zajišťujícího technickou hru tak, aby ovlivnil výši daňových povinností, například výplatou výher spřízněné osobě. Tímto způsobem může uměle snižovat výši výsledné daně.

2

Návrh variant řešení

Varianta 0 – Zachování pevné části (zachování současného stavu) Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy, kdy by část dílčího základu daně byla určena poměrným způsobem (tedy v závislosti na skutečné výši rozdílu přijatých a nevrácených vkladů a vyplacených výher) a část by byla určena pevným způsobem (tedy v závislosti na počtu povolených herních pozic). Varianta 1 – Zrušení pevné části Ve variantě 1 by byla zrušena pevná část daně a dílčí základ daně z technických her by byl určen pouze poměrným způsobem. Varianta 2 – Nahrazení minimální dílčí daní Ve variantě 2 by byla zrušena pevná část daně a dílčí základ daně z technických her by byl určen poměrným způsobem. Zároveň by byla zavedena minimální dílčí daň z technických her, odvozená od počtu herních pozic.

2.1

Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování

Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, v dalším průběhu analýz bude uvažováno se všemi variantami.

- 47 -

3 3.1

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů

Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:   

Výnos daně Administrativní náročnost Dopad na společnost

Dále pak z analýzy rizik vyplynula další kritéria:  

3.2

Rdousící efekt daně Daňové úniky

Náklady

Administrativní náročnost správy daní Složitost konstrukčních prvků daně se projevuje v administrativní náročnosti správy daní a kontroly údajů uvedených v daňovém tvrzení.

3.3

Přínosy

Výnos daně Daně jsou základním zdrojem příjmů veřejných rozpočtů. Měly by tedy reflektovat potřeby těchto rozpočtů a jejich výnos by v souhrnu měl odpovídat souhrnu výdajů z těchto rozpočtů. Zároveň by mělo platit, že náklady spojené se správou daně nesmí být neproporcionálně vysoké k předpokládanému výnosu příslušné daně. Technické hry podprůměrnou ziskovost, ale zároveň se podílí ze 70 % na celkovém objemu vložených prostředků do hazardních her. Dopad na společnost Technické hry jsou vysoce rizikové a je prokázán jejich vliv na rozvoj patologického hráčství 7, zatímco u jiných hazardních her je toto riziko nepoměrně menší (například turnaje malého rozsahu). Primární funkcí daní je tvorba příjmů veřejných rozpočtů. Na druhou stranu nelze pominout sekundární efekty, které daně mohou přinést, zejména pokud jde o politiku omezování škodlivých následků určitých činností (srov. např. spotřební daně ve vztahu ke konzumaci alkoholu nebo kouření). Vhodným nastavením daňových povinností by tak bylo možné vyjádřit škodlivost technických hazardních her.

7

MRAVČÍK, Viktor et al. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Praha: Úřad vlády České republiky 2014. ISBN: 978-80-7440-111-4.

- 48 -

3.4

Vyhodnocení variant

Varianta 0 – Zachování pevné části Výnos daně. Při zohlednění sazeb popsaných v části D studie RIA vychází tato varianta při roční výši základu daně jednotlivého technického zařízení a) nižším než 47 786 Kč lépe než varianta 1, ale hůře než varianta 2, b) vyšším než 47 786 Kč nejhůře. Při průměrné roční výši základu daně jednotlivého technického zařízení 362 080 Kč (992 Kč za den) je tato varianta teoreticky nejlepší. Viz Obrázek 8 na straně 50. Je však třeba vzít v úvahu to, že při neúměrném daňovém zatížení výnos daně přestane růst, protože vyhýbání se daním začne být ekonomicky výhodnější než jejich placení. Více viz kapitola D1.2 studie RIA. Skutečný výnos tedy bude spíše nižší, a to i proto, že v této variantě je sazba daně ve skutečnosti vyšší (činí nejméně 41 %). Administrativní náročnost. Tato varianta vychází nejhůře. Je nutno sledovat nejen počet povolených herních pozic, ale také dny, ve kterých byla příslušná herní pozice povolena. Dopad na společnost. Tato varianta je teoreticky nejlepší, protože postihuje provozování technických her nejvyšší sazbou, a tedy reflektuje jejich společenskou škodlivost. Na druhou stranu je ale nutno vzít v úvahu to, že v důsledku předpokládaného vyhýbání se daňové povinnosti dojde k rozmachu nelegálního provozování technických her. Tím by však byl zmařen cíl regulace obsažené v zákoně o hazardních hrách, což by ve svém důsledku vedlo k velmi negativnímu dopadu na společnost. Lze tedy shrnout, že tato varianta je spíše horší než varianta 2. Rdousící efekt daně. Tato varianta představuje vysoké riziko způsobení rdousícího efektu. Daňové úniky. Tato varianta je teoreticky srovnatelná s variantou 2. Pevná část daně sice podobně jako ve variantě 2 snižuje riziko manipulace s herním zařízením za účelem zbavení se daňové povinnosti. Na druhou stranu vysoké zdanění naopak riziko daňového úniku významným způsobem zvyšuje. Z tohoto důvodu lze tuto variantu tedy považovat za fakticky horší než variantu 2. Varianta 1 – Zrušení pevné části Výnos daně. Při zohlednění sazeb popsaných v části D studie RIA vychází tato varianta při ročním výnosu z technického zařízení a) nižším než 105 143 Kč nejhůře, b) vyšším než 105 143 Kč hůře než varianta 0 a stejně jako 2. Při očekávaném výnosu 362 080 Kč za rok (992 Kč za den) z technického zařízení je tato varianta teoreticky horší než varianta 0 (viz vyhodnocení kritéria „výnos daně“ u varianty 0) a stejná jako varianta 2. Viz Obrázek 8 na straně 50. Administrativní náročnost. Tato varianta vychází nejlépe. Při výpočtu daně není nutné sledovat ani počet povolených herních pozic, ani dny, ve kterých byla příslušná herní pozice povolena. Dopad na společnost. Tato varianta je horší než varianta 2. Žádným způsobem nezohledňuje společenskou škodlivost technických her. Rdousící efekt daně. V této variantě nehrozí rdousící efekt daně.

- 49 Daňové úniky. Tato varianta je horší než varianta 2. Manipulací s herním zařízením lze dosáhnout libovolného snížení daně, případně ji zcela eliminovat. Varianta 2 – Nahrazení minimální dílčí daní Výnos daně. Při zohlednění sazeb popsaných v části D studie RIA vychází tato varianta při ročním výnosu z technického zařízení a) nižším než 47 786 Kč nejlépe, b) v rozmezí 47 786 Kč a 105 143 Kč hůře než varianta 0 a lépe než varianta 1, c) vyšším než 105 143 Kč hůře než varianta 0 a stejně jako varianta 1. Při očekávaném výnosu 362 080 Kč za rok (992 Kč za den) z technického zařízení je tato varianta teoreticky horší než varianta 0 (viz vyhodnocení kritéria „výnos daně“ u varianty 0) a stejná jako varianta 1. Viz Obrázek 8 na straně 50. Administrativní náročnost. Tato varianta vychází lépe než varianta 0, ale hůře než varianta 1. Je nutno sledovat počet povolených herních pozic, avšak není nutné sledovat zároveň dny, ve kterých byla příslušná herní pozice povolena. Dopad na společnost. Tato varianta je lepší než varianta 1, ale teoreticky horší než varianta 0. Stávající pevná část daně reflektuje společenskou škodlivost technických her. Na druhou stranu je ale nutno vzít v úvahu to, že v důsledku předpokládaného vyhýbání se daňové povinnosti dojde k rozmachu nelegálního provozování technických her. Tím by však byl zmařen cíl regulace obsažené v zákoně o hazardních hrách, což by ve svém důsledku vedlo k velmi negativnímu dopadu na společnost. Z toho důvodu je varianta 2 spíše lepší než varianta 0. Rdousící efekt daně. Tato varianta a priori nezpůsobuje rdousící efekt daně. Přesto je třeba věnovat zvýšenou pozornost stanovení výše minimální daně, aby se předešlo možným negativním efektům. Daňové úniky. Tato varianta je nejlepší. Minimální dílčí daň z technických her snižuje riziko manipulace s herním zařízením za účelem zbavení se daňové povinnosti. Zároveň nepředstavuje neúměrné daňové zatížení, které by zvyšovalo riziko daňového úniku.

- 50 Obrázek 8: Očekávaná daň z průměrného zařízení technické hry za rok v závislosti na výši dílčího základu

Zdroj: Ministerstvo financí

4 4.1

Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3). Tabulka 12: Vyhodnocení navržených variant Výnos daně

Administrativní náročnost

Dopad na společnost

V0

3

3

2-3

3

2-3

V1

2

1

2-3

1-2

2-3

V2

1

2

1

1-2

1

Rdousící efekt daně

Daňové úniky

Na základě vzájemného porovnání jednotlivých variant optikou zvolených kritérií a identifikovaných rizik vyplynula jako nejvhodnější varianta 2. Varianta 2 má nejvyšší výnos daně při zachování rozumné míry administrativní náročnosti. Zároveň napomáhá minimalizovat daňové úniky a má z navržených variant nejlepší dopad na společnost.

- 51 -

F Rozpočtové určení výnosu daně z dílčí daně z technických her 1 1.1

Důvod předložení a cíle Název

Rozpočtové určení výnosu daně z dílčí daně z technických her

1.2

Definice problému

1.2.1 Rozpočtové dopady zavedení daně z hazardních her na veřejné rozpočty a státní rozpočet V části této studie věnované sazbě daně (RIA D), bylo na základě provedených analýz dospěno ke konkrétní výši sazeb daně. V souladu s vítěznou variantou je nyní možné odhadnout výnos daně a jeho možné rozdělení mezi rozpočty obcí a rozpočet státní. Rozpočtové určení odvodu za rok 2014 Výnos odvodu z loterií a jiných podobných za rok 2014 činí 7,4 mld. Kč. Tento výnos se po odečtení slevy na odvodu v současnosti rozděluje podle § 41i zákona o loteriích a jiných podobných hrách mezi státní rozpočet a rozpočty obcí. Výše rozpočtového určení se liší podle dílčích základů odvodu. Část odpovídající 80 % výnosu z dílčího odvodu z technických her (tj. 80 % pevné i variabilní složky) připadá do rozpočtů obcí, kde je hra provozována, zbývající část ve výši 20 % náleží rozpočtu státnímu. U všech ostatních dílčích odvodů náleží 70 % výnosu do státního rozpočtu a 30 % do rozpočtů obcí. Jakým způsobem bude rozdělen předpokládaný výnos odvodu z loterií a jiných podobných her za rok 2014 souhrnně řazených podle navrhovaných dílčích základů daně uvádí následující tabulka (v Kč): Tabulka 13: Rozpočtové určení odvodu 2014 RUD (stát:obce) 20:80

4 055 352 623

Technická hra - pevná

20:80

Ostatní loterie a jiné podobné hry

70:30

Druh hry Technická hra - variabilní

Výnos celkem Pro veřejné rozpočty 2014 (odečtena sleva)

Celkem

Stát

Obce

811 070 525

3 244 282 098

1 124 200 000

224 840 000

899 360 000

2 220 080 289

1 554 056 202

666 024 087

7 399 632 911

2 589 966 727

4 809 666 185

6 959 632 911

2 281 966 727

4 677 666 185

Zdroj: Ministerstvo financí

Z tabulky je patrné, že po zohlednění slevy na dílčím odvodu, by mělo být do státního rozpočtu odvedeno cca 2,3 mld. Kč a do rozpočtů obcí cca 4,7 mld. Kč. Hypotetické rozpočtové určení daně za rok 2017 Požadavkem je celý dodatečný výnos z hazardních her přesunout do státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je nutné změnit poměry rozpočtového určení daně oproti rozpočtovému určení odvodu podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Změna rozpočtového určení daně se navrhuje pro dílčí daň z technických her. Nově bude dílčí daň z technických her rozdělena mezi státní rozpočet a rozpočty obcí v poměru 35:65 ve prospěch obecních

- 52 rozpočtů. Je třeba upozornit, že výnos plynoucí obcím i přes změnu rozpočtového určení daně přibližně stejný, jako při současném výnosu z odvodu z loterií a jiných podobných her. Tabulka 14: Rozpočtové určení daně 2017 Druh hry

RUD (stát:obce)

Technická hra

35:65

Ostatní

70:30

Celkem

Stát

Obce

4,967,806,963

1,589,698,228

3,378,108,735

4,057,652,001

2,840,356,401

1,217,295,600

Celkem 2017

9,025,458,966

4,430,054,630

4,595,404,336

Pro veřejné rozpočty oproti 2014

2,069,826,055

2,150,887,903

-81,061,849

Zdroj: Ministerstvo financí

Z porovnání kalkulace rozpočtového určení odvodu (za rok 2014) a kalkulace rozpočtového určení daně (za rok 2017) vyplývá, že příjem státního rozpočtu se v důsledku zavedení daně z hazardních her zvýší ročně o cca 1,9 až 2,3 mld. Kč s tím, že tato změna nebude mít výrazný vliv na celkové příjmy rozpočtů obcí. Je nutné opětovně zdůraznit, že celkový výnos daně z hazardních her plynoucí do rozpočtů obcí může poklesnout v závislosti na dobrovolném rozhodnutí jednotlivých obcí zakázat provozování všech nebo některých hazardních her na svém území. Takový případný pokles však je třeba považovat za důsledek volby obcí mezi přínosy a negativními důsledky, které jim z provozování hazardních her na jejich území plynou.

1.2.2 Problematika řešená v dílčí studii Rozpočtové určení daně je jedním ze základních konstrukčních prvků daně. Tento konstrukční prvek musí být vyjádřen přímo v zákoně, a to zcela, určitě, jasně a srozumitelně. Jeho úprava nemůže být delegována na podzákonný předpis. Normy týkající se rozpočtového určení daně stanoví, jakým způsobem se finanční prostředky získané zdaněním rozdělují mezi jejich jednotlivé příjemce. Tato část studie se zabývá konstrukcí rozpočtového určení celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her, čímž navazuje na dosavadní rozpočtové určení části odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení, které je odlišné od rozpočtového určení zbylých dílčích základů odvodu z loterií a jiných podobných her. V této části studie je třeba rozhodnout o optimální konstrukci rozpočtového určení celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her tak, aby byly naplněny níže uvedené rozpočtové cíle a aby bylo reagováno na další změny, které komplexní nová právní úprava trhu s hazardními hrami přinese.

1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Viz úvodní část.

1.4

Identifikace dotčených subjektů

Správce daně Správu daně z hazardních her vykonávají orgány Finanční správy České republiky. Stát Stát je dotčeným subjektem jako příjemce finančních prostředků plynoucích ze zdanění provozování technických her.

- 53 Obec Obec je dotčeným subjektem jako příjemce finančních prostředků plynoucích ze zdanění provozování technických her.

1.5

Popis cílového stavu

Stanovené cíle jsou:   

1.6

Zajistit, aby dodatečný výnos daně z hazardních her plynul do státního rozpočtu. Zachovat celkový výnos daně z hazardních her plynoucí do rozpočtů obcí. Přizpůsobit rozpočtové určení daně z hazardních her rozvoji internetových hazardních her a plánovanému zdanění neoprávněného provozování hazardních her.

Zhodnocení rizika

Navrhovaná právní úprava musí zohlednit možná rizika a cílit na jejich eliminaci nebo alespoň jejich snížení. U výčtu rizik je uveden komentář. Tímto rizikem je zejména: Zachování příjmů obcí při změnách na trhu s hazardními hrami Je nezbytné reagovat na současný trend rozvoje hazardních her provozovaných prostřednictvím internetu na úkor „kamenných provozoven“ tak, aby v důsledku těchto změn na trhu nedošlo k ohrožení jednoho z cílů nové právní úpravy, kterým je zachování celkového výnosu daně z hazardních her plynoucího do rozpočtů obcí. Zvolený systém rozpočtového určení proto musí umožňovat rozdělení výnosu ze zdanění neoprávněného provozování a provozování internetových technických her mezi jednotlivé obce, na jejichž území je povoleno provozování technické hry. Důvodem je skutečnost, že právě tento výnos by měl obcím kompenzovat očekávaný postupný pokles výnosu ze zdanění provozování technických her v kamenných provozovnách a odstranit tak výše identifikované riziko. Celkový výnos daně z hazardních her plynoucí do rozpočtů obcí může poklesnout rovněž v závislosti na dobrovolném rozhodnutí jednotlivých obcí zakázat provozování všech nebo některých hazardních her na svém území. Takový pokles však není možné považovat za riziko, neboť se jedná o důsledek volby obcí mezi přínosy a negativními důsledky, které jim z provozování hazardních her na jejich území plynou.

2

Návrh variant řešení

Varianta 0 – Zachování stávajícího stavu s vazbou rozpočtového určení daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her na herní pozici (s drobnými modifikacemi) Varianta 0 spočívá v zachování systému, který využívá odlišných poměrů pro rozdělení části daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her a zbývající části daně z hazardních her mezi státní rozpočet a obecní rozpočty. Rovněž se předpokládá zachování kritéria, podle kterého se příslušná část daně ve výši dílčí daně z technických her dělí mezi rozpočty jednotlivých obcí, kterým je počet povolených herních pozic (dříve tzv. povolené přístroje a zařízení) umístěných na území dané obce. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy je však třeba vzhledem k plánovanému zdanění neoprávněného provozování hazardních her včetně technických her a umožnění provozování internetových technických her zjednodušit systém rozpočtového určení tak, aby se nadále nerozdělovala daň jednotlivých poplatníků, ale celý celostátní hrubý výnos daně. Za účelem administrativního zjednodušení se dále s ohledem na

- 54 zkrácení zdaňovacího období již nebude posuzovat průměrný počet povolených herních pozic v odvodovém nebo zálohovém období, nýbrž bude rozhodující, zda byly tyto pozice povoleny k prvnímu dni bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Varianta 1 – Vazba rozpočtového určení daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her na hernu a kasino Varianta 1 stejně jako varianta 0 zachovává systém, který využívá odlišných poměrů pro rozdělení části daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her a zbývající části daně z hazardních her mezi státní rozpočet a obecní rozpočty. Rovněž na rozdíl od dosavadní právní úpravy vzhledem k plánovanému zdanění neoprávněného provozování hazardních her včetně technických her a umožnění provozování internetových technických her předpokládá zjednodušení systému rozpočtového určení tak, aby se nadále nerozdělovala daň jednotlivých poplatníků, ale celý celostátní hrubý výnos daně. Kritérium, podle kterého se příslušná část daně ve výši dílčí daně z technických her dělí mezi rozpočty jednotlivých obcí, je však v případě této varianty počet heren a kasin, ve kterých je povoleno provozování technické hry, umístěných na území dané obce.

2.1

Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování

S ohledem na plánované zdanění neoprávněného provozování hazardních her včetně technických her a na plánované umožnění provozování internetových technických her není možné zachovat dosavadní systém rozpočtového určení odvodu z loterií a jiných podobných her, u nějž se obce podílejí na části odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení jednotlivého poplatníka při současném zachování vazby na provozování technických her na území jednotlivých obcí, která zajišťuje, aby daň plynula tam, kde nastávají škodlivé důsledky těchto her. Důvodem je skutečnost, že v případě nelegálního provozování nebo provozování hazardních her prostřednictvím internetu nebude vazba na provozování technických her na území jednotlivých obcí existovat, popř. se bude jednat o vazbu související s nelegálním provozováním. Je proto třeba dosavadní systém alespoň mírně modifikovat, přičemž variantou, která přináší tuto nezbytnou modifikaci, je výše uvedená varianta 0.

3 3.1

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů

Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:    

Zásluhovost a krytí nákladů na odstraňování negativních důsledků technických her Administrativní náročnost Vhodnost pro přechodný režim Stabilita právní úpravy a jednotnost s konstrukcí minimální dílčí daně z technických her Dále pak z analýzy rizik vyplynulo další kritérium: 

Zachování příjmů obcí při změnách na trhu s hazardními hrami

- 55 -

3.2

Náklady

Administrativní náročnost Pro účely rozdělení příslušné části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her mezi jednotlivé obce je třeba zajistit, aby byla správcům daně dostupná informace o poměru, v jakém se jednotlivé obce o příslušnou část celostátního hrubého výnosu dělí. Zabezpečit zveřejnění této informace bude povinno Ministerstvo financí s tím, že tak učiní na základě zpracování údajů o počtu povolených herních pozic nebo o počtu heren a kasin, v nichž je povoleno provozování technické hry, v jednotlivých obcích. Potřebné údaje bude Ministerstvo financí čerpat zejména od obecních úřadů a dále ze své vlastní činnosti.

3.3

Přínosy

Zásluhovost a krytí nákladů na odstraňování negativních důsledků technických her Rozdělení příslušné části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her odpovídajícího dílčí dani z technických her mezi jednotlivé obce by mělo reflektovat míru, v jaké k provozování technických her na území dané obce dochází. Obce, které jsou vůči provozování technických her tolerantní, by měly získat více finančních prostředků než obce, které na svém území tolerují provozování technických her pouze v omezené míře nebo vyhlásili tzv. nulovou toleranci. S tím souvisí skutečnost, že provozování technických her s sebou v místě, kde se odehrává, přináší škodlivé společenské důsledky. Obcím, kde dochází k provozování hazardních her a k projevům těchto negativních důsledků, by mělo plynout více finančních prostředků, aby je mohly využít k odstraňování těchto negativních důsledků. Vhodnost pro přechodný režim Kritérium pro rozdělení příslušné části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her odpovídajícího dílčí dani z technických her mezi jednotlivé obce by mělo být zvoleno tak, aby bylo použitelné jak v případě zdanění provozování hazardních her výlučně podle zákona o hazardních hrách, tak pro provozování hazardních her v režimu zákona o loteriích a jiných podobných hrách po účinnosti zákona o hazardních hrách na základě jeho přechodných ustanovení. Mělo by proto být aplikovatelné rovněž na tzv. zvláštní provozní režim, tj. na případy, kdy bude technická hra provozována mimo hernu či kasino. Stabilita právní úpravy a jednotnost s konstrukcí minimální dílčí daně Současně s ostatními kritérii je třeba respektovat zásadu legislativní zdrženlivosti a usilovat o stabilitu právních norem v případě, kdy by jejich změna nebyla dostatečně důvodná. Rovněž je žádoucí dbát jejich jednoty a nezavádět neodůvodněné odchylky. Z tohoto důvodu lze uvažovat o sjednocení kritéria pro rozdělení příslušné části celostátního hrubého výnosu daně z hazardních her odpovídajícího dílčí dani z technických her mezi jednotlivé obce s kritériem použitým pro konstrukci minimální dílčí daně z technických her.

3.4

Vyhodnocení variant

Varianta 0 – Zachování stávajícího stavu s vazbou rozpočtového určení daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her na herní pozici (s drobnými modifikacemi) Administrativní náročnost. Zpracování a zveřejnění informace o poměru, v jakém se jednotlivé obce dělí o příslušnou část celostátního hrubého výnosu, na základě získaných údajů o počtu povolených herních pozic v jednotlivých obcích by v případě funkčního

- 56 informačního systému provozování hazardních her a řádného plnění informačních povinností ze strany obcí nemělo být problematické. Určité problémy však mohou nastat v přechodném období po účinnosti nové legislativy, kdy bude třeba zohlednit herní pozice provozované nadále podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách, a to zejména u herních pozic výherních hracích přístrojů povolených obcemi. Na základě přechodného ustanovení v zákoně o hazardních hrách budou obce povinny o těchto herních pozicích Ministerstvo financí informovat, aby Ministerstvo financí mohlo údaje o těchto pozicích zohlednit při výpočtu a zveřejnění poměrů obcí na příslušné části celostátního hrubého výnosu. Vzhledem k tomu, že herních pozic bude více než heren a kasin, bude se jednat o větší množství dat než v případě varianty 1, čímž se mírně zvyšuje riziko chybovosti. Zásluhovost a krytí nákladů na odstraňování negativních důsledků. Dělení příslušné části celostátního hrubého výnosu mezi jednotlivé obce podle počtu povolených herních pozic v jednotlivých obcích je schopno odrážet míru, v jaké k provozování technických her na území dané obce dochází, a v souvislosti s tím i míru škodlivých společenských důsledků projevujících se na území jednotlivých obcí. Posuzované kritérium je tento způsob (varianta 0) schopen naplnit lépe než dělení příslušné části celostátního hrubého výnosu mezi jednotlivé obce podle počtu heren a kasin, v nichž je povoleno provozování technické hry, na území jednotlivých obcí (varianta 1), neboť herny a kasina mohou mít různý počet herních pozic a mohou tak být různě veliké a různě výnosné, a to obzvlášť tehdy, kdy zákon o hazardních hrách stanoví pouze dolní limit pro počet herních pozic v herně a kasinu (např. některá kasina budou mít pouze 30 herních pozic, jiná jich již dnes mají několik set). Vhodnost pro přechodný režim. Kritérium počtu povolených herních pozic v jednotlivých obcích umožňuje zohlednit skutečnost, že na základě přechodných ustanovení zákona o hazardních hrách budou i po jeho vstupu v účinnost po přechodnou dobu nadále existovat herní pozice provozované podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Je tedy aplikovatelné i pro tzv. zvláštní provozní režim, tj. na případy, kdy bude technická hra provozována mimo hernu či kasino. Z pohledu vhodnosti pro přechodný režim je varianta 0 vhodnější než varianta 1. Stabilita právní úpravy a jednotnost s konstrukcí minimální dílčí daně z technických her. Kritérium počtu povolených herních pozic v jednotlivých obcích je pro dělení příslušné části odvodu z loterií a jiných podobných her mezi jednotlivé obce použito již podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách. V případě jeho volby by proto byla zajištěna kontinuita s dosavadním stavem. Toto kritérium bylo rovněž zvoleno pro konstrukci minimální dílčí daně z technických her, a proto jeho využití v systému rozpočtového určení daně zachovává jednotu konstrukce celé daně z hazardních her. Z pohledu stability právní úpravy a jednotnosti s konstrukcí minimální dílčí daně z technických her je varianta 0 vhodnější než varianta 1. Zachování příjmů obcí při změnách na trhu s hazardními hrami. Počet povolených herních pozic v jednotlivých obcích lze využít i pro rozdělení výnosu ze zdanění neoprávněného provozování a provozování internetových technických her mezi jednotlivé obce, na jejichž území je povoleno provozování technické hry, a lze tak reagovat na tržní trend nahrazování hazardních her provozovaných v kamenných provozovnách internetovými hazardními hrami. Varianta 0 proto umožňuje eliminovat výše identifikované riziko poklesu příjmů obcí v důsledku rozvoje trhu s hazardními hrami.

- 57 Varianta 1 – Vazba rozpočtového určení daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her na hernu a kasino Administrativní náročnost. Zpracování a zveřejnění informace o poměru, v jakém se jednotlivé obce dělí o příslušnou část celostátního hrubého výnosu, na základě získaných údajů o počtu heren a kasin, v nichž je povoleno provozování technické hry, na území jednotlivých obcí by v případě funkčního informačního systému provozování hazardních her a řádného plnění informačních povinností ze strany obcí nemělo být problematické. Pro přechodné období po účinnosti nové legislativy, kdy bude třeba zohlednit herní pozice provozované nadále podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách, by bylo nutné vytvořit odlišný režim (viz níže), což by administrativní náročnost zvýšilo. Vzhledem k tomu, že heren a kasin bude méně než povolených herních pozic, bude se jednat o menší množství dat než v případě varianty 0, v důsledku čehož je riziko chybovosti mírně nižší. Zásluhovost a krytí nákladů na odstraňování negativních důsledků. Dělení příslušné části celostátního hrubého výnosu mezi jednotlivé obce podle počtu heren a kasin, v nichž je povoleno provozování technické hry, na území jednotlivých obcí je schopno odrážet míru, v jaké k provozování technických her na území dané obce dochází, a v souvislosti s tím i míru škodlivých společenských důsledků projevujících se na území jednotlivých obcí. Posuzované kritérium je však tento způsob schopen naplnit hůře než dělení příslušné části celostátního hrubého výnosu mezi jednotlivé obce podle počtu povolených herních pozic v jednotlivých obcích, neboť herny a kasina mohou mít různý počet herních pozic a mohou tak být různě veliké a různě výnosné, a to obzvlášť tehdy, kdy zákon o hazardních hrách stanoví pouze dolní limit pro počet herních pozic v herně a kasinu (např. některá kasina budou mít pouze 30 herních pozic, jiná jich již dnes mají několik set). Vhodnost pro přechodný režim. Kritérium počtu heren a kasin, v nichž je povoleno provozování technické hry, na území jednotlivých obcí neumožňuje zohlednit skutečnost, že na základě přechodných ustanovení zákona o hazardních hrách budou i po jeho vstupu v účinnost po přechodnou dobu nadále existovat herní pozice provozované podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Není aplikovatelné pro tzv. zvláštní provozní režim, tj. na případy, kdy bude technická hra provozována mimo hernu či kasino. Pokud by přesto mělo být uvedené kritérium použito, bylo by nutno vytvořit speciální postup pro zohlednění provozování technické hry mimo herny a kasina. Taková nejednotnost by byla komplikovaná a administrativně náročná a mohla by zakládat nerovný přístup. Z uvedených důvodů je z tohoto pohledu kritérium počtu heren a kasin, v nichž je povoleno provozování technické hry, na území jednotlivých obcí, nevhodné. Stabilita právní úpravy a jednotnost s konstrukcí minimální dílčí daně z technických her. Pokud by bylo zvoleno kritérium počtu heren a kasin, v nichž je povoleno provozování technické hry, na území jednotlivých obcí, došlo by k odchylce od právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her i od konstrukce minimální dílčí daně z technických her. Z pohledu stability právní úpravy a jednotnosti s konstrukcí minimální dílčí daně z technických her je varianta 1 nevhodná. Zachování příjmů obcí při změnách na trhu s hazardními hrami. Počet heren a kasin, v nichž je povoleno provozování technické hry, na území jednotlivých obcí lze využít i pro rozdělení výnosu ze zdanění neoprávněného provozování a provozování internetových technických her mezi jednotlivé obce, na jejichž území je povoleno provozování technické

- 58 hry, a lze tak reagovat na tržní trend nahrazování hazardních her provozovaných v kamenných provozovnách internetovými hazardními hrami. Varianta 1 proto umožňuje eliminovat výše identifikované riziko poklesu příjmů obcí v důsledku rozvoje trhu s hazardními hrami.

4 4.1

Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 2). Tabulka 15: Vyhodnocení navržených variant

Vhodnost pro přechodný režim

Stabilita právní úpravy a jednotnost s konstrukcí minimální dílčí daně z technických her

Zachování příjmů obcí při změnách na trhu s hazardními hrami

1

1

1

1-2

2

2

2

1-2

Administrativní náročnost

Zásluhovost a krytí nákladů na odstraňování negativních důsledků

V0

1-2

V1

1-2

Zdroj: Ministerstvo financí

Na základě vzájemného porovnání jednotlivých variant optikou zvolených kritérií a identifikovaných rizik vyplynula jako nejvhodnější varianta 0. Žádné z hodnocených kritérií nesplňuje tato varianta hůře než varianta 1 a naopak výrazně lépe vyhovuje v kritériu zásluhovosti a krytí nákladů na odstraňování negativních důsledků technických her, kritériu vhodnosti pro přechodný režim a kritériu stability právní úpravy a jednotnosti s konstrukcí minimální dílčí daně z technických her.

- 59 -

G Financování sportu ve vztahu k dani z hazardních her 1 1.1

Důvod předložení a cíle Název

Financování sportu ve vztahu k dani z hazardních her.

1.2

Definice problému

V současné době je část možného výnosu z odvodu z loterií a jiných podobných her využívána nepřímo na podporu sportu, resp. Českého olympijského výboru. Poplatník odvodu z loterií a jiných podobných her má možnost část prostředků, které by jinak zaplatil na odvodu z loterií a jiných podobných her, zaplatit přímo Českému olympijskému výboru, a ve výši tohoto daru může uplatnit slevu na dílčím odvodu z loterií nebo z kursových sázek.

1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Viz úvodní část.

1.4

Identifikace dotčených subjektů

Český olympijský výbor Český olympijský výbor byl do současné doby příjemcem darů, na základě kterých poplatníci uplatňovali slevu na odvodu. Sportovní kluby a asociace Český olympijský výbor rozděluje výnos z darů mezi sportovní kluby a asociace. Osoby provozující hazardní hry Osoba provozující hazardní hry bude v závislosti na zvolené variantě buď odvádět celou daň z hazardních her státu, nebo část z ní může dobrovolně darovat Českému olympijskému výboru. Správce daně Správu daně z hazardních her vykonávají orgány Finanční správy České republiky. Obce Obce jsou dotčeným subjektem, protože jim v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her, jejíž výše je závislá na existenci slevy na odvodu. Stát Stát je dotčeným subjektem, protože mu v současné době plyne část výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her, jejíž výše je závislá na existenci slevy na odvodu.

- 60 -

1.5

Popis cílového stavu

Stanovené cíle jsou:  

1.6

systémové řešení financování sportu zjednodušení správy daně z hazardních her na straně státu i daňových subjektů

Zhodnocení rizika

Navrhovaná právní úprava musí zohlednit možná rizika a cílit na jejich eliminaci nebo alespoň jejich snížení. Bylo identifikováno jedno riziko, u kterého je uveden komentář. Tímto rizikem je: Nedostatečná finanční podpora sportu V případě, že by došlo k významným výkyvům ve výši finanční podpory, mohlo by dojít k omezení až ohrožení sportovních aktivit v České republice. Je zcela nesystematické a bezprecedentní ponechat možnost rozdělení části výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her na poplatnících.

2

Návrh variant řešení

Varianta 0 – Zachování slevy na dani z hazardních her V zákoně o dani z hazardních her bude zavedena sleva na dani po vzoru stávající slevy na dílčím odvodu z loterií a z kurzových sázek. Varianta 1 – Zrušení slevy na dani z hazardních her V zákoně o dani z hazardních her nebude sleva na dani jako součást politiky podpory a financování sportu upravena. Tato politika bude řešena na výdajové stránce státního rozpočtu s tím, že je uvažováno o prioritním použití dodatečného výnosu státního rozpočtu na podporu sportovních aktivit mládeže.

3 3.1

Vyhodnocení nákladů a přínosů Identifikace nákladů a přínosů

Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant. Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:  vztah podpory sportu k veřejným rozpočtům  náklady spojené s kontrolou splnění povinností daňových subjektů Dále pak z analýzy rizik vyplynulo další kritérium: 

nedostatečná finanční podpora sportu

- 61 -

3.2

Náklady

Náklady spojené s kontrolou splnění povinností daňových subjektů Správce daně vykonává kontrolu plnění povinností uložených daňovými zákony, a to včetně správnosti a úplnosti podaného daňového tvrzení. Tato činnost správce daně je spojena s náklady na její zabezpečení.

3.3

Přínosy

Vztah podpory sportu k veřejným rozpočtům Veřejná podpora v oblasti určitých politik by měla být primárně řešena na výdajové stránce veřejných rozpočtů. Podstatou tvorby veřejných rozpočtů a schvalování plánu jejich čerpání je právě možnost vážit jednotlivé politiky podporované státem a určovat rozdělení zdrojů. Daně jsou navíc z teoretického hlediska neúčelovými peněžitými plněními, z čehož plyne, že by jejich výnos neměl plynout na podporu určité předem stanovené konkrétní politiky, ale ani by tyto politiky neměly být de facto financovány na příjmové stránce státního rozpočtu formou slev na dani.

3.4

Vyhodnocení variant

Varianta 0 – Zachování slevy na dani z hazardních her Vztah podpory sportu k veřejným rozpočtům. Tato varianta je horší, protože obchází tvorbu veřejných rozpočtů financováním politiky podpory sportu na jejich příjmové straně. Správně mají však být politiky podpory určité činnosti financovány z výdajové strany rozpočtu. Náklady spojené s kontrolou splnění povinností daňových subjektů. Tato varianta je horší, protože je nutné provádět kontrolu pravdivosti tvrzení o poskytnutí daru a kontrolovat, že jsou informace o těchto darech zveřejňovány. Nedostatečná finanční podpora sportu. Tato varianta je rizikovější, protože dary Českému olympijskému výboru jsou nahodilé a zcela závislé na vůli osob provozujících hazardní hry, protože na tyto dary Český olympijský výbor nemá právní nárok. V extrémním případě může být výše finanční podpory sportu závislá na úrovni vztahů konkrétních daňových poplatníků a Českého olympijského výboru. Varianta 1 – Zrušení slevy na dani z hazardních her Vztah podpory sportu k veřejným rozpočtům. Tato varianta je lepší, protože neobchází tvorbu veřejných rozpočtů financováním politiky podpory sportu na jejich příjmové straně, ale ponechává toto financování na výdajovou stranu. Náklady spojené s kontrolou splnění povinností daňových subjektů. Tato varianta je lepší, protože odpadá nutnost provádět kontrolu pravdivosti tvrzení o poskytnutí daru a kontroly zveřejňování informací o těchto darech. Nedostatečná finanční podpora sportu. Tato varianta je méně riziková, protože neponechává financování politiky podpory sportu na vůli osob provozujících hazardní hry.

- 62 -

4

Návrh řešení

4.1

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 2). Tabulka 16: Vyhodnocení navržených variant Vztah podpory sportu k veřejným rozpočtům

Náklady spojené s kontrolou splnění povinností daňových subjektů

Nedostatečná finanční podpora sportu

V0

2

2

2

V1

1

1

1

Zdroj: Ministerstvo financí

Na základě vzájemného porovnání jednotlivých variant optikou zvolených kritérií a identifikovaných rizik vyplynula jako nejvhodnější varianta 1. Je uvažováno o prioritním použití dodatečného výnosu daně z hazardních her plynoucího do státního rozpočtu na podporu sportovních aktivit mládeže.

- 63 -

H Zdanění výherců hazardních her 1 1.1

Důvod předložení a cíle Název

Zdanění výherců hazardních her.

1.2

Definice problému

V souvislosti s komplexní změnou právní úpravy provozování hazardních her, kterou přináší nový zákon o hazardních hrách, je třeba podrobit revizi rovněž současný systém zdanění výher a přijmout novou právní úpravu, která bude plně reflektovat věcné změny oproti dosavadnímu stavu provedené v zákoně o hazardních hrách a v návaznosti na ně činěné změny ve zdanění osob provozujících hazardní hry daní z hazardních her. Přitom je třeba dbát hlavního cíle nové právní úpravy, a to zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochrany hráčů, a tím zároveň zvýšení daňových výnosů.

1.3

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Viz úvodní část.

1.4

Identifikace dotčených subjektů

Výherci hazardních her (fyzické osoby) Některé varianty by zavedly povinnost účastníků uvést výši výher v daňovém přiznání. S tímto by byla spojena administrativa na straně poplatníka. Správce daně z příjmů fyzických osob Příjmy z výher z hazardních her jsou jako jiné příjmy fyzických osob zdaňovány daní z příjmů fyzických osob. Správu této daně vykonávají orgány Finanční správy České republiky. Osoby provozující hazardní hry Osoby provozující hazardní hry vyplácejí výhry účastníkům (fyzickým osobám). Teoreticky lze uvažovat o sražení daně z těchto výher těmito osobami jako plátci daně z příjmů fyzických osob.

1.5

Popis cílového stavu

Cílem je zhodnotit stávající právní úpravu zdanění výher z hazardních her daní z příjmů fyzických osob, posoudit ji v návaznosti na novou právní úpravu daně z hazardních her a navrhnout případné modifikace stávajícího systému. Zdanění výher výherců hazardních her daní z příjmů fyzických osob musí tvořit spolu se zdaněním osob provozujících hazardní hry zvláštní daní z hazardních her a daní z příjmů právnických osob logický a sousledný celek, který musí plnit hlavní cíl nově navrhované

- 64 úpravy, a to zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochrany hráčů, a tím zároveň zvýšení daňových výnosů.

1.6

Zhodnocení rizika

Navrhovaná právní úprava musí zohlednit možná rizika a cílit na jejich eliminaci nebo alespoň jejich snížení. Výčet rizik je zohledněn ve stanovených kritériích, podle nichž je vybrána nejvhodnější varianta řešení. Těmito riziky jsou zejména následující: Spravovatelnost daně Je nutné navrhnout takový systém zdanění výher výherců hazardních her, který bude ze strany správce daně realizovatelný. Jde zejména o to podrobit zdanění ty subjekty, u nichž je předpoklad, že budou plnit své daňové povinnosti. Velmi obtížné či nemožné je například sražení a odvod daně zahraničním plátcem daně, který vyplácí výhru tuzemskému výherci. Likvidační účinek daně Nově navržená právní úprava nesmí uvalit na poplatníky daňové břemeno, které by poplatník neunesl, a bylo by ve svém důsledku pro poplatníka likvidační. Cílem úpravy je omezení patologického hráčství, ale tento cíl má stanoveny mantinely. Hazardní hry jsou ve společnosti historicky zakotveny a budou bezesporu provozovány i v budoucnosti. Pokud bude na výherce uvaleno neúnosné daňové břemeno, hrozí reálné riziko, že by fyzické osoby vyhledávali osoby nelegálně provozující hazardní hry. Největší riziko je jednoznačně v oblasti hazardních her provozovaných prostřednictvím sítě internet z důvodu snadného anonymního poskytování hazardních her nelegálně (tj. bez držení povolení pro provozování hazardních her v České republice) ze zahraničí. Administrativní náročnost Systém zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob musí být pokud možno co nejméně administrativně náročný pro výherce i pro správce daně.

2

Návrh variant řešení

Varianta 0: Zachování současného stavu s úpravami Tato varianta vychází ze současného právního stavu. Zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob tak bude spočívat na těchto hlavních principech: 



zachovává se osvobození výher z hazardních her plynoucích od provozovatelů, kteří jsou držiteli povolení podle zákona o hazardních hrách v České republice, hazardní hru řádně ohlásili nebo provozují tombolu s herní jistinou do 100 000 Kč, která podle zákona o hazardních hrách povolení ani ohlášení nepodléhá, nebo kteří provozují hazardní hru podle právních předpisů obdobných zákonu o hazardních hrách ve státech Evropské unie nebo státech tvořících Evropský hospodářský prostor; důvodem je skutečnost, že v těchto zemích jsou zdaněni provozovatelé zvláštní daní (v České republice odvodem z loterií a jiných podobných her, resp. daní z hazardních her), sjednocuje se režim zdanění výher z hazardních her plynoucích od tuzemských osob provozujících hazardní hry bez tuzemského povolení, od osob provozujících hazardní hry ze zemí Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, a od osob provozujících hazardní hry ze třetích zemí, a to tak, že všechny příjmy z těchto výher budou

- 65 -



zdaňovány v obecném základu daně; s ohledem na níže uvedené nevýhody srážkové daně, není vhodné zachovávat srážkovou daň tam, kde ji není možné reálně vybrat, v návaznosti na výše uvedené sjednocení režimu zdanění výher se navrhuje, aby u příjmů z těchto výher byl u poplatníka základem daně (dílčím základem daně) příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení; v takovém případě by nemělo docházet ke rdousícímu efektu daně.

Varianta 1: Zdaňovat výhry v obecném základu daně jako ostatní příjmy Tato varianta zdanění příjmů (výher) účastníků pocházejících z hazardních her v rámci základu daně výherce spočívá ve zdanění výher podle daňového přiznání jednotlivých hráčů v dílčím základu daně jako ostatní příjmy. Varianta 2: Zdaňovat srážkovou daní všechny kategorie hazardu Administrativně méně náročnou variantou je zdanění výhry výherce (poplatníka) realizované formou srážkové daně odváděné přímo osobou provozující hazardní hru (plátcem daně). Varianta 3: Zdaňovat srážkovou daní pouze specifické formy hazardu Alternativou druhé varianty je zdaňování srážkovou daní pouze specifické formy hazardu – jako jsou např. technické hry.

3

Vyhodnocení nákladů a přínosů

Hlavními vyhodnocovacími kritérii jsou ústavnost, administrativní zátěž, společenské náklady, výnos, aplikovatelnost na různé typy hazardních her, vliv na veřejné rozpočty a společenské náklady. Varianty zdanění byly rovněž posuzovány s ohledem na mezinárodní komparaci v rámci států Evropské unie.

3.1

Identifikace nákladů a přínosů

Subjekty nesoucí náklady mohou být buď osoby provozující hazardní hry, jakožto poplatníci daně z hazardních her, výherci nebo správce daně. Různé varianty zdanění mohou v sobě nést různé druhy nákladů – především administrativních, ale i dalších souvisejících nákladů. V rámci studie RIA byla provedena především identifikace těchto nákladů. Na straně osob provozujících hazardní hry, výherců i státu je kvantifikace těchto nákladů velmi obtížná, jelikož se jedná v rámci některých variant o kompletní změnu současného systému. S ohledem na tyto zvažované změny systému jsou ale administrativní a související náklady významným kritériem hodnocení variant. Přínosem nové právní úpravy je také zvýšení příjem veřejných rozpočtů – v rámci přínosů tedy bude nutné zohlednit vliv zvažovaných variant na tento ukazatel. Mezi další zvažované přínosy patří také snížení negativních důsledků patologického hráčství ve společnosti.

3.2

Náklady a nevýhody

Varianta 0: Zachování současného stavu s úpravami Zachování současného stavu s výše uvedenými úpravami negeneruje dodatečné náklady.

- 66 Varianta 1: Zdaňovat výhry v obecném základu daně jako ostatní příjmy Zvolení formy zdanění příjmů (výher) účastníků pocházejících z hazardních her v rámci obecného základu daně výherce by vyžadovalo radikální změnu zákona v zájmu nastolení povinnosti evidence všech hráčů (a poté i jejich daňových tvrzení). Na správce daně by tak při evidování tvrzení u jednotlivých výherců byla nakládána neadekvátní administrativní náročnost spojená s vysokými finančními náklady v rámci zajištění správy údajů výherců. Navíc pro zpětnou kontrolu přiznaných příjmů (výher) z loterií by bylo nutno vytvořit centrální celostátní databázi, kde by se předpokládala registrace všech hráčů a účastníků hazardní hry u správce daně, neboť bez této registrace by byla následná kontrola neproveditelná. Tato varianta zahrnuje celou řadu rizik. Varianta spočívající v placení daně prostřednictvím daňových přiznání by byla obtížně spravovatelná a vymahatelná, a to vzhledem k tomu, že se jedná o velkou množinu účastníků hazardní hry, jejichž identifikace je v celé řadě případů obtížná, ne-li nemožná (např. hry na výherních hracích přístrojích) – z tohoto důvodu se jeví jako přijatelnější varianta zavedení srážkové daně. Varianta 2: Zdaňovat srážkovou daní všechny kategorie hazardu Zdanění výhry výherce (poplatníka) realizované formou srážkové daně odváděné přímo osobou provozující hazardní hru (plátcem daně), je teoreticky proveditelné, ale naráží na řadu bariér a zakládá předpoklad nesystémových výjimek narušujících snahu o zachování základních principů daňového práva především z následujících důvodů:  plátce daně (osoba provozující hazardní hru) neeviduje (v současné době s výjimkou kursových sázek prostřednictvím sítě internet) výherce (poplatníky) včetně údajů o sázkách a výhrách těchto výherců,  nebylo by možno aplikovat klasický daňový princip založený na zdaňování rozdílu mezi náklady (sázkami) a výnosy (výhrami), a to z toho důvodu, že náklady výherců nejsou známy,  nebylo by možno uplatnit (započítat) ztráty (sázky) z her vůči základu pro výpočet daně v období, kdy došlo k vytvoření zisku (výhry), čímž by bylo zabráněno snížení daňové povinnosti právě o tyto náklady. Pro některé druhy her je srážková daň zcela nevhodná, a to zejména z hlediska obtížné definice základu daně (v rámci jednoho vkladu je realizována řada sázek s tím, že pouze některé z těchto sázek mohou přinést výhru – typicky interaktivní videoloterní terminály, výherní hrací přístroje, elektromechanické rulety). V těchto případech by zřejmě nebylo možné zdanit jen vyplacenou částku na konci hry, ale bylo by možné zohlednit vložené (prohrané) prostředky a zdaňovat tedy pouze skutečnou výhru (rozdíl mezi vloženými a vyhranými prostředky). U některých druhů her by tak v případě nezohlednění vkladů hrozilo i riziko nežádoucího protiústavního rdousícího efektu. U dominantní skupiny hazardních her je problematické definovat pojem „výhra“ (typicky u všech technických zařízení, sázkových her v kasinu, kursových sázek realizovaných prostřednictvím sítě internet), kde dochází po vložení částky (kreditu) k realizaci několika herních cyklů, u nichž je možné průběžně realizovat další sázky a vybírat výhry, přičemž k „výhře“ po skončení celého herního cyklu v celkovém součtu nemusí dojít. Velmi komplikovaná by byla i aplikace srážkové daně u nepeněžních výher. V mezinárodním srovnání zemí Evropské unie tento způsob srážkového zdanění plošně pro všechny hazardní hry neaplikuje žádná z nich.

- 67 Varianta 3: Zdaňovat srážkovou daní pouze specifické formy hazardu Dle vyhodnocení druhé varianty se jeví jako vhodnější zdaňovat srážkovou daní pouze specifické formy hazardu – jako jsou např. technické hry. Tento způsob zdanění by ovšem vyžadoval stabilní daňové prostředí, které nelze v současné době predikovat. V rámci této formy zdanění by bylo nutné upravit všechna technická zařízení, aby bylo možné srážet daň při výplatě výhry. Tato úprava v sobě obsahuje požadavek na technickou úpravu všech současných technických zařízení, což by generovalo vysoké dodatečné náklady u všech osob provozujících hazardní hry. Nehledě na to, že v případě změny sazby daně by každé technické zařízení vyžadovalo opět další zásah. V případě výher velmi nízkých částek by ani nebylo možné nastavit technické zařízení, aby došlo ke sražení daně – to samé by platilo i pro různé výše sazeb. Variantně by se rovněž nabízelo zavést srážkovou daň pouze u některých typů hazardních her (např. číselné loterie), což však není systémové řešení a přineslo by řadu diferencí a rozdílných postupů a nutnost zohlednit tuto skutečnost v právní úpravě daně z hazardních her. U číselných loterií při rezignaci na uplatnění odpočtu vkladů (sázek) by bylo optimálnější především z důvodu snížení administrativní náročnosti zdaňovat výhry pouze od určité stanovené výše (vyšší výhry jsou však dosahovány v menším měřítku) a v rámci takto omezeného základu daně by nebylo realistické očekávat vysoký fiskální výnos. V převážné většině účastníci jednorázově dosáhnou nízké výhry a administrativa spojená se sražením a odvodem daně by nebyla adekvátní k dosaženému profitu. Státu i osobám provozujícím hazardní hry by vznikly další náklady spojené se zavedením a udržováním nastaveného systému. Nepřiměřené zatížení účastníků by mohlo posilovat tendence k obcházení nově zavedené daňové povinnosti a posilovat nežádoucí trend směřující k daleko masivnější účasti na hazardních hrách provozovaných prostřednictvím internetu subjekty, které provozují nelegálně bez platného povolení. Zdanění pouze specifických forem hazardu by přineslo nerovné podmínky účastníků hazardních her. Přestože je vymezení výhry u některých her podle současně platné a účinné legislativy možné, v případě převažujícího segmentu technických zařízení (např. interaktivních videoloterních terminálů), sázkových her v kasinu, okamžitých loterií a tombol, je technicky nerealizovatelné. Srážkovou daní nelze ani vyřešit otázku nerezidentů. V případě, že by se vztahovala na výhry ze zahraničí od osob provozujících hazardní hry mimo Evropskou unii a Evropský hospodářský prostor, tak nelze očekávat, že tyto osoby budou plnit povinnosti plátce daně za poplatníky.

3.3

Přínosy a výhody

Varianta 0 V případě realizace této varianty nelze předpokládat významně negativní nebo pozitivní dopad na veřejné rozpočty, jelikož se jedná o zachování současného stavu s drobnými úpravami. V rámci těchto úprav lze ovšem dovozovat, že s ohledem na navrhované uznání prokazatelně vynaložených nákladů bude dosaženo mírného poklesu příjmů veřejných rozpočtů.

- 68 Varianta 1, Varianta 2 a Varianta 3 Všechny tři výše uvedené varianty znamenají radikální úpravu současného zákona a nesou v sobě celou řadu nákladů a rizik. V rámci Varianty 1 a povinné evidence všech hráčů lze očekávat s ohledem na množství daňových subjektů mírný pokles příjmů veřejných rozpočtů. Varianta 2 je s ohledem na svoji konstrukci téměř nerealizovatelná a nelze tedy očekávat pozitivní dopad na příjmy veřejných rozpočtů. V případě realizace Varianty 3 a zdaňování srážkovou daní pouze specifických forem hazardu a pouze od určité stanovené výše není realistické očekávat růst příjmů veřejných rozpočtů, ale spíše jejich pokles – a to s ohledem na skutečnost, že účastníci v převážné většině případů jednorázově dosáhnou nízké výhry.

3.4

Vyhodnocení variant

Jednotlivé varianty byly vyhodnoceny optikou stanovených kritérií, která vyplývala ze stanovených cílů a identifikovaných výnosů, nákladů a rizik. Kritéria byla zvolena s ohledem na možnost zavedení úpravy do právního řádu České republiky, na dopady návrhu na právní subjekty, rozpočet i společnost, a byl zohledněn právní stav v zahraničí. Argumentace hodnocení je uvedena dále.

4 4.1

Návrh řešení Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Z výše uvedeného srovnání variant a především jejich negativ je jednoznačně zřejmé, že všeobecné zdaňování výher na úrovni výherců je prakticky neuskutečnitelné, při uvážení hlediska efektivity. V úvahu by tento přístup přicházel pouze u vybraných druhů hazardních her a výher přesahujících předem stanovenou výši, nad kterou by celkový fiskální dopad pro veřejné rozpočty předčil administrativní a finanční náročnost správy nově zaváděné daňové povinnosti. Takové řešení však nelze považovat za systémové a zcela spravedlivé a v praxi by mohlo vést k přeskupení hazardního trhu či posilování tendencí účastnit se hazardních her ve státem neregulovaných prostředích. Na základě vzájemného porovnání jednotlivých variant zdanění výher u fyzických osob, vyplynula jako nejvhodnější varianta 0. Proto se navrhuje v rámci zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob převzít dosavadní systém zdanění s určitými modifikacemi.

- 69 -

Přezkum účinnosti a zdroje 1

Implementace doporučené varianty a vynucování

Daň z hazardních her bude spravována podle zákona o dani z hazardních her a dále se bude řídit pravidly správy daní podle daňového řádu. Kompetentním správcem daně jsou orgány Finanční správy České republiky. Správce daně bude vykonávat působnost podle zákona o dani z hazardních her a současně bude disponovat všemi vynucovacími nástroji podle daňového řádu (např. možnost aktivně vyhledávat subjekty, provádět daňovou kontrolu, uložit pokutu za opožděné tvrzení daně). Daň z příjmů fyzických osob (výherců) bude spravována podle zákona o daních z příjmů a dále se bude také řídit pravidly správy daní podle daňového řádu.

2

Přezkum účinnosti regulace

Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami správce daně. Výsledky daného hodnocení provedené Finanční správou České republiky budou součástí Informace o činnosti Finanční správy České republiky za kalendářní rok, která je přílohou každoročně zpracovávané Zprávy o činnosti Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky. Tuto zprávu Ministerstvo financí předkládá vládě v souladu s Plánem nelegislativních úkolů vlády jako informativní materiál. Po schválení vládou je zpráva k dispozici veřejnosti na webových stránkách Ministerstva financí i Finanční správy České republiky. Zrušení slevy na odvodu bude nabývat účinnosti se zákonem o dani z hazardních her. Z podstaty věci vyplývá, že zrušení možnosti uplatnit slevu na odvodu bude v praxi funkční. Tématem je, jakým způsobem naložit s odvedenými prostředky na výdajové stránce státního rozpočtu. Prostředky jsou každoročně rozdělovány na základě zákona o státním rozpočtu, jehož podoba je závislá na vůli politické reprezentace. Výsledky daného hodnocení účinnosti právní úpravy rozpočtového určení daně provedené Finanční správou České republiky budou součástí informace k převodům výnosů z odvodu z loterií a jiných podobných her do rozpočtů obcí České republiky pravidelně zveřejňované na webových stránkách Finanční správy České republiky. Účinnost přijatých změn obsažených v nové právní úpravě daně z příjmů fyzických osob se projeví v reakci poplatníků daně z příjmů fyzických osob (výherců) a bude ověřována v praxi správcem daně.

3

Konzultace a zdroje dat

Návrh řešení byl konzultován s Odborem ostatních nefiskálních agend Generálního finančního ředitelství. V rámci vnějšího připomínkového řízení bylo hodnocení dopadů konzultováno kromě povinných a standardně obesílaných připomínkových míst také s následujícími subjekty: 

Asociace provozovatelů kursových sázek

- 70 

Asociace společností provozujících casina v ČR



Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů



Remote Gambling Associations



Jockey Club ČR



Unie herního průmyslu

Další údaje a podněty byly poskytnuty přímo provozovateli loterií a jiných podobných her. Byla využita data z dokumentu „Analýza trhu sázkových a loterijních společností v ČR a ve světě ve vazbě na podporu sportu společnosti“ KPMG Česká republika, s.r.o. Asociace provozovatelů kursových sázek poskytla věcné podněty obsažené v sektorové analýze zpracované obchodní společností PriceWaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Od stejného zpracovatele byla dále při zpracování studie RIA zohledněna studie s názvem „Analýza nákladovosti loterijního průmyslu ČR“. Data týkající se příčin a vlivů hráčské závislosti byla čerpána z odborných adiktologických studií 

MRAVČÍK, Viktor et al. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Praha: Úřad vlády České republiky 2014. ISBN: 978-80-7440-111-4;



FISHER, Susan. A prevalence study of gambling and problem gambling in British adolescents. Addiction Research & Theory, 1999, 7.6: 509-538;



NOWER, Lia; BLASZCZYNSKI, Alex. Binge gambling: A neglected concept. International Gambling Studies, 2003, 3.1: 23-35;



LESIEUR, Henry R. Costs and treatment of pathological gambling. The Annals of the American Academy of Political and Social Science, 1998, 556.1: 153-171;



GALLAGHER, Timothy, et al. Effects of a video lottery terminal (VLT) banner on gambling: A field study. International journal of mental health and addiction, 2011, 9.1: 126-133;



WIEBE, J. M.; COX, Brian J. A profile of Canadian adults seeking treatment for gambling problems and comparisons with adults entering an alcohol treatment program. Canadian journal of psychiatry. Revue canadienne de psychiatrie, 2001, 46.5: 418-421;



ORFORD, Jim, et al. The role of social factors in gambling: Evidence from the 2007 British Gambling Prevalence Survey. Community, Work & Family, 2010, 13.3: 257-271.

Data ohledně vážené průměrné ceny cigaret v jednotlivých zemích a výše daňové zátěže byla čerpána z přehledu Evropské komise s názvem Excise Duty Tables, Part III – Manufactured Tobacco z ledna 2015 (REF 1042 rev 1). Data ohledně výše nelegálního trhu s cigaretami byla čerpána ze studie Project SUN - A study of the illicit cigarette market in the European Union, 2013 Results, jejíž autorem je společnost KPMG LLP. Data ohledně cenové úrovně v jednotlivých zemích byla čerpána z webových stránek Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, dostupná dne 26. června 2015 na adrese: https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CPL. Agregátní data zahrnující dílčí základy daně a výnos z odvodů z loterií a jiných podobných her byla poskytnuta Generálním finančním ředitelstvím. Návrh řešení byl konzultován

- 71 s Odborem majetkových daní, oceňování a ostatních agend Generálního finančního ředitelství a s Oddělením finanční kontroly a ostatních nefiskálních agend Generálního finančního ředitelství. Ve zpracované studii RIA je odkazováno na informace z kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 13/35. Pro účely mezinárodní komparace byly využity konzultace se správci daně ve vybraných zemích Evropské unie, veřejně přístupné zdroje na internetu, zejména texty relevantních právních předpisů.