Geografie dopravy a spojů ů 3. ročník, LS, 1/0, kolokvium
1. Úvod - definice a pojetí dopravy, význam a postavení dopravy 2. Vnitřní členění dopravy, její vývoj, základní termíny a jejich význam 3. Typy dopravních systémů 4. Vliv geogr. podmínek na dopravu, lokalizace dopravních zařízení, typy komunikačních sítí a jejich hodnocení 5. Typy komunikačních sítí a jejich hodnocení 6. Přehled dopravních p odvětví - železniční a automobilová doprava 7. Přehled dopravních odvětví - vnitrozemská vodní a námořní doprava p 8. Přehled dopravních odvětví - letecká doprava a speciální druhy dopravy 9. Spoje 10. Doprava ve městech a ve venkovských oblastech 11. Dopravní systém ČR 12 Doprava v EU - současný stav a priority do budoucnosti 12. 13. Doprava a životní prostředí - trvalá udržitelnost v dopravě
Literatura: základní: Brinke, J.: Úvod Ú do geografie dopravy, Př F UK Praha, 1992, 1999, 107s. doporučená: Dopravní politika v Evropě z pohledu NGO´s, sborník příspěvků Haack Atlas - Weltverkehr Řehák,, S.: Aktuální p problémy y ČR - 6. díl - Doprava, p , Schola forum Ostrava 1997 Tolley, R., Turton, B.: Transport systems, Policy and Planning: A Geographical g p Approach, pp , Longman g 1995 časopis Doprava Ročenky dopravy www.mdcr.cz - internetové stránky Ministerstva dopravy
doprava p = cílevědomé p přemísťování osob,, nákladů a energií v prostoru spoje = odesílání a přijímání zpráv a informací základní složky: •dopravní dopravní prostředky •dopravní cesty •dopravní zařízení •Studiem se zabývá celá řada disciplín, i geografie (důraz na prostorové aspekty) aspekty), jinak technické technické, ekonomické a historické vědy •jedna jedna ze základních disciplín SEG
členění: •všeobecná •dopravních odvětví •regionální spolupráce s negeografickými i ostatními dílčími geogr. disciplínami
Význam a postavení v národohospodářském komplexu: •jedna z nejvýznam. sfér ekonomiky (rovnocenná k prům. a zeměď.) •v čase se role d. zvyšuje („just in time“, globalizace ekon. činností), nezbytný y ýp prostředek dělby yp práce ((meziodvětvové vazby) y) •její výroba a spotřeba probíhá současně, nutná pro fung. ekonomiky •podíl EAO v dopravě = odraz vyspělosti státu (4-5% je průměr, vysp. státy 7-10%) 7 10%) •podíl na zákl. fondech: 1/8, z toho 38% dopr. park, 62% d. síť a zařízení, z toho 80% ve vysp. zemích, 3/4 zf aut. a námoř. doprava •podíly: 9/10 svět. motor. parku, 1/4 spotřeby paliv, 1/3 el. energie, kovů, mazacích olejů, 3/4 kaučuku •roste spec. p spotř. p p práce/1 tunu p produktu = ekonomická vzd. p přepravy p y od r. 1945 vzrostla 2x, ve vysp. státech 4x, v USA 8x
Vnitřní členění dopravy: •nákladní - ve sféře výroby, oběhu a spotřeby •osobní b í - cestující t jí í = bezprostřední b tř d í spotřebitelé tř bit lé produkce d k •z hlediska geosfér: pevninská, vodní, vzdušná (vesmírná), zvláštní •základní odvětví dopravy: železniční, automobilová, námořní, vnitrozemská vodní, letecká, potrubní, el. energie •podle povahy dopr. svazků: ů mezinárodní (tranzitní), ( ) vnitrostátní (místní-MHD, vnitrooblastní, mezioblastní)
Stručný přehled vývoje dopravy: pěší, animální, říční doprava (průplavy - Egypt, Čína), pobřežní dopr. (Středozem. a Rudé m. - Féničané) rozvoj silniční sítě v centraliz. starověkých státech (Řím, ale i Čína, Indie a Persie) námořní plavba - kompas se dostal do Evr. přes Araby z Číny - velké geografické objevy - da Gama, El Cano, Columbus, Magalhaes od 17. 17 st. st - s rozvojem manufaktur rozvoj říční d. d - kanály v SZ Evropě Evropě, výstavby státních silnic (u nás „císařských“ podle franc. vzoru za MarieTerezie a Josefa II.) - vojensko-strateg. význam 1769 - J. Watt - vynález parního stroje: 1807 - 1. paroplavební linka - R- Fulton na Hudsonu v USA J Ressel - vynález lodního šroubu (rodák z Chrudimi) J. 1825 - Stephenson - Stockton-Darlington - první železnice, transport uhlí (SV Anglie), masový rozvoj železnic během 19. st. 1886 - vynález výbušného motoru - Daimler, Benz, po 1. sv. válce nástup automobilismu
1908 - L. Blériot - první letadlo, 1911 - přeletění La Manche Po 1 1. ssv. válce álce nejpr nejprudší dší ro rozvoj oj dopra dopravy - proces rozšiřování ro šiřo ání územní dělby práce a vznik globálního trhu vzniká potřeba mez. úmluv: o řekách, o teritor. vodách, o vzduš. prostoru… po 2. sv. válce - lety do kosmu, intenzifikace dopravy, rozvoj především ř d ší jejích j jí h „nových“ ý h“ d druhů, hů vč. č telekomunikací l k ik í
Základní pojmy a termíny používané v geografii dopravy: Dopravní cesta - pás v terénu spojující dva body a bezpočet mezilehlých il hlý h b bodů dů Komunikace - d.c. včetně pevných zařízení Dopravní komunikační linka - dopr. spojení konkrétním dopr. prostř. ř v obou b směrech, ě h podle dl JŘ po existující i jí í dopr. d cestě ě Dopravní (komunikační) tah - svazek dopr. linek -tah neúplný x tah komplexní Dopravní (komunikační) body - stanice, ale i zastávky, letiště ... t.j. zpravidla vč. pevných zařízení Dopravní (komunikační) uzly - stejného, nebo nestejného druhu Dopravní (komunikační) síť - stejného, nebo nestejného druhu Dopravní svazky a přepravní proudy:
Dopravní svazky a přepravní proudy: -objem přepravy (tuny, počet osob) -přepravní výkon (tunokilometry, osobokilometry) - tkm, oskm -mobilita bilit (h (hybnost) b t) - celk. lk počet č t jízd jí d na 1 ob/rok b/ k -přepravní proudy - úhrn přepravy na dopr. cestě nebo dopr. lince za čas. jedn., důležité je geogr. rozlož. p.p. a jeho ek., hi t spol. hist., l aj. j souvislosti i l ti a jjeho h ččas. vývoj ý j ((př. ř SRN d do r.1990 1990 a poté) -- intenzita přepr. proudů - zatížení přísluš. dopr. cest -oskm nebo tkm/km - důl. časové rozděl. rostou s rozlohou , sledování podle jednotl. substrátů
průměrné ů ě é přepr. ř vzdálenosti dál ti podle dl jjednotlivých d tli ý h druhů dopravy:
námořní z toho kabotážní vnitrozemská vodní železniční automobilová letecká potrubní
8400-8800 1200 530 585 26 1300 757
-vlastní náklady přepravy - částka na 1 os(t)km, závisí na SG i FG faktorech -- tvorba tarifů - cen dopr. produkce (je to účinný nástroj dopr. politiky) -frekvence dopravy -počet spojů v urč. úseku dopr. linkyy -frekvence přepravy - množství přepr. osob, materiálu z nebo jedn. stanic -rychlost y dopravy p y - u dopr. p p prostř. v určitém úsekum d.c. -maximální (jízdní, technická, cestovní), průměrná cestovní rychlost -rychlost rychlost přepravy - celková doba od odeslání k doručení zboží, u os. d. vč. přestupů, čekání ap. Dopr. poloha a zázemí -d.p-.bodová, Dopr -d p- bodová širší - a to vzhledem k exist. síti a vzhl. k podm. jejího vzniku zázemí - oblast působnosti dopr. uzlu,stanice, d.c. zvláště u přístavů a letišť
Typy dopravních systémů I. a II. typ - severoamerický a západoevropský --mnohostrannost a vysoký stupeň rozvoje --větší větší důraz na kolejovou a veřejnou dopr dopr. v ZE -vysoký stupeň ind. automobilizace, hustá síť kvalitních komunikací -důležitá role námoř. dopr. III. typ - Austrálie, Japonsko, JAR, Nový Zéland -blíží se I. a II., ale větší jednostrannost rozvoje jednotl. druhů dopr. IV. typ - postkomunist. země stř. Evropy (Visegrad a Slovinsko) - ovlivněny spol. a ekon. vývojem v minulosti, celková zanedbanost i f t tlaky infrastr., tl k na přibliž. řibliž ú úrovně ě ZE ze strany t EU V. typ - ostatní postkom. státy včetně SNS - velmi heterogenní skupina, rozdílná úroveň, větší role žel. a vod. dopr., méně automobil. a letecké dopr. ( v Rusku i letecká), nízká úroveň a i využití infrastr.
VI. typ - vyspělé země LA, VI LA NIZ - velké vnitrostátní rozdíly a dominance jednoho z odvětví dopr. VII. typ - země s centrálním plánováním v Asii a Kuba - zvláštní ekon ekon. a spol spol. podmínky podmínky, jednostrannost a zaostalost systémů, velký rozvoj žel. dopr. v Číně, zde i nejlepší úroveň ve srov. s ostatními VIII typ VIII. t - ostatní t t í rozvojové j é země ě - velmi l ih heterogenní t í skup., k ale l celkově velmi nízká úroveň, neúplné dopr. tahy
Vli geografických Vliv fi ký h faktorů f kt ů na d dopravu -určující vliv společensko-ekonom. podmínek (vytvářejí poptávku po dopravě) Fyzickogeografické faktory - stále významný vliv, různý podle jjednotl. druhů dopravy p y
1. námořní doprava: existence přiroz. zátok, nezamrzání moře, malý výskyt ý y bouří a mlh,, využití y mořs. proudů, p , přílivu, p , odlivu 2. říční doprava: možnost východu na moře, dostatečná hloubka plaveb. dráhy bez mělčin a skalních prahů, rozvětvení přítoků a možnost stavby průplavů, odpovídající spád ř. a rychlost proudu, malé kolísání vodních stavů 3. suchozemská doprava: příznivý reliéf, nepřítomnost přiroz. překážek a kvalita geol geol. podloží, podloží nevyskyt. nevyskyt sněh. sněh lavin lavin, lijavců a závějí, dostatečné zdroje surovin pro stavbu, nezamrzání půdy 4. letecká doprava: reliéf, síla převlád. větrů, atmosfér. situace ( mlhy, sníh magnet sníh, magnet. bouře) a stále důlež důlež. i neobtěžování hlukem -v čase slábne vliv FG podmínek, ale u některých druhů dopr. je limitující Socioekonomické faktory hospodářská struktura oblasti (úroveň rozvoje, podíl sektorů), rozmístění výroby a spotřeby spotřeby, rozmístění obyvatelstva, obyvatelstva intenzita intenzita, charakter a geografická orientace vněj. ek. vztahů obl, doprav. poloha vzhledem k jiným oblastem, politické a vojenskostrategické faktory
Lokalizace dopravních zařízení -princip p p minimalizace nákladů na výstavbu ý a provoz, p , příklad p spojení dvou uzlů - A a B -při budování rozhodující poměr fixních a variabilních nákladů p=f/v p f/v (liší se podle drůhů d.) -ty druhy dopr., kde f>>v - delší trasa a opačně, ale v důsledku tech. pokroku klesá role f
spojení tří uzlů - buď síť deltovitá, nebo ypsilonovitá, a to podle délky a fixních a variabilních nákladů - tren směrem k déltovité síti (př. železnice ve Francii, i TGV)
Deltovitá a ypsilonovitá síť
Přechod od ypsilonovité k deltovité síti na příkladu železniční dopravy ve Francii
Typy komunikačních sítí a jejich hodnocení A)) strukturně morfologické g znaky y sítě 1. deviatilita (klikatost) (deviare=odbočit, vybočit) ds =l k /l p ds 1 vlivy působící na d: velikost, atraktivita uzlů, reliéf, vlastnické poměry 2.hustota -uvnitř nebo vně států, ů závisí na ek. rozvoji, jeho struktuře, struktuře osídlení, hist. fakt, tvaru území udává se vůči území vůči počtu obyvatel - obojí zkresluje, proto obvykle kombinace obou h= l/ (s.p) (s p)1/2 důležitý je i objem přepravy - potom se použ. Uspenského koeficient ku= l / (s.p.q)1/3 3. spojitost (konektivita) -stupeň 3 stupeň propojení uzlů sítě, sítě čím vyšší, vyšší tím lepší propojení sítě K= Sd / Smax poměr skutečného a maximálního počtu spojení obecně p počet spojení: p j Smin = u-1 Smax = 1/2. u . ((u-1)) 4. akcesibilita (komunikační dostupnost uzlů) -uzly vyznačující se vysokou dostupností vytv. dobré podm. pro lokalizaci ek. činností -zvyšováním akcesibility lze usměrňovat i ek. a popul. vývoj -úzká propojenost mezi akcesibilitou a hierarchií uzlů a sídel
Spojitost (konektivita sítě)
Akcesibilita sítě
Vývoj komunikační sítě - komunikační síť není neměnná, lze pozorovat několik vývojových stádií -obvykle 4 stádia vývoje: a) lokalizovaných spojení b) integrace c) intenzifikace d) selekce - rozdílnost stádií vývoje jak podle druhu dopravy, dopravy tak podle vyspělosti regionu
Charakteristika světové dopravy -zaměstnává ě t á á >100 100 mil. il lidí, lidí objem bj d dopr. operacíí roste t rychleji hl ji nežž počet ob. a výroba -stará x nová (autom., letec., potrubní) odvětví dopravy podle tempa růstu - neustále se mění poměr -nerovnoměrné rozlož. svět. dopr. sítě - 30 mil. km, z toho 6 mil km. let. trasy, sil. 88%, žel. 5,5%, potrubí 4,4%, vnitr. vod. cesty 2,1% - automob. park 640 mil.ks a 36 250 lodí (1995) -svět. nákl. dopr. 45 tril. tkm, 70 % ve vysp. zemích, v os. dopr. 200 cest/ob/rok na vzd. 33km, tj. 10 tril. oskm, 3/4 cestujících MHD, 1/4 meziměst., vysp svět: 3/4 cest. je přepr. automobily, vých. Evropa: po 1/3 žel., hrom. autob. a individ. autom. mobilita: USA 17 tis oskm/rok X stovkyy oskm v rovník. Africe postupující specializace jednotl. druhů dopravy -nám. dopr. 3,2% obj., ale 70% výkonu X automob. 82% objemu, ale 6% výkonu, ý , žel. 10% obj. j resp. p 14,3% , výkonu ý - tonáž: 1,1 , mld. tun 42% nám. lodě, 25% nákl. autom., 18% žel. vag.
Železniční doprava •přeprava nákladů, především hrom. substr. na střed. a velké vzdál. na vnitro i mezistát. úrovni • ustupuje význam v osobní dopravě (staré dopr. odvětví), důl. role v době industriualizace , po 2. sv. válce ústup automob. a letecké, letecké •buduje se jen v rozvoj. zemích, ve vysp. jen vysokorychl. tratě a rušení lokál. tratí (4.stadium vývoje), délka svět, sítě klesá 1,4 mil 1938, mil. 1938 1,2 1 2 1996 •podíl kontinentů(%): SA 37, EV 22, SNS 11, AS 10, JA 9, AF 6, AUS 5 •celková délka, délka hustota na 10 tis. tis ob., ob na 100 km2 •podíl jedno- a dvoukolej. tratí: 2-kol. 13% délky, z toho vícekolej. 6% podíl 2-k: GB 60 B 60 NL 48 CZ 20 %. rozchod kolejí: 1435 mm (normální) 63 % původem z GB, většina Evr., Čína, Sev. Am. široké: 18%: 1524 mm SNS, SNS Finsko, Finsko 1600 mm irský, irský 1656 mm iberský - E, P, Indie, Pák., Argentina, část. i Braz a Austrálie
střední: 17 % kapský 1067 mm Jap, NZ, JAR, Austr., Afrika metrový 1000 mm Ind. Pák. Braz. Argent. úzký: 2% méně než 1000 mm -čím užší rozchod, tím menší povolené zatížení, důležité i sklonové poměry - do 40, max. 60%o adhezní nebo konvenční běžné lokomotivy a nekonvenční - nad 60 %o (ozubnice, lanové dr.) -trakce : parní, motorová elektrická, - vzrůstá jejich energetická účinnost, 10 - 28 a 52 % -podíl elektrifikovaných tratí 12 % globálně, z toho Evropa 90 % délky CH 99,S 75, NL69, N60, CZ 30 -rychlost y dopravy p y - konvenční X VRT - konv. max. rychl. y do 160 km/h, VRT i nad 300 km/h Hikari, TGV, ICE - nejvíce Evropa a Japonsko - Seikan, Eurotunel - urychlení přepravy
Nejdelší železniční tunely na světě Jméno, země
Rok otevření
Délka (m)
Seikan (Japonsko)
1988
53 850
E t l (Francie Eurotunel (F i – UK)
1994
50 500
Daishimizu (Japonsko)
1982
22 200
Simplon (Itálie-Švýcarsko)
1906
19 731
Apenini (Itálie)
1934
18 159
Saint-Gothard (Švýcarsko)
1882
15 000
Příklady rozchodů žel. tratí a typů nákladních vozů
Vývoj dopravních prostředků na železnici
R hl l k Rychlovlaky • •
• • •
• •
Tokaido/Sanyo Shinkansen The Tokaido Shinkansen, connecting Tokyo, Nagoya, Kyoto and Osaka, was inaugurated in the year 1964 as the first shinkansen line and the world's first high g speed p train. In 1964 the trains already y run with speeds p of about 200 km/h. Nowadays they reach speeds of over 300 km/h. The extension of the Tokaido Shinkansen, the Sanyo Shinkansen to Hakata Station in Fukuoka was completed by 1975. The trains operating p g on the Tokaido/Sanyo y Shinkansen are of the following g three categories: Nozomi: Nozomi trains stop only at the most important stations, and reach Osaka from Tokyo in about two and a half hours. The nozomi is one of the very few trains on the JR network that cannot be used with the Japan Rail Pass. Hikari: Hikari trains stop a little bit more frequently than nozomi trains, and need roughly three hours to reach Osaka from Tokyo. On the Sanyo Shinkansen, the Hikari trains are known as "Hikari Railstar". Kodama: The h slowest l category. Kodama d trains i stop at all ll stations. i
Síť TGV ve Francii a okolních státech
Velkokapacitní TGV Duplex
Španělský systém AVE je v provozu od r. 1992 mezi Madridem a Sevillou, nyní se dokončuje trať z Madridu do Barcelony a propojení do Francie
Německý systém ICE je v provozu od r. 1991 – trať poblíž Würzburgu
Souběžná trať ICE s dálnicí A3 z Frankfurtu do Kolína n.R.
nejvýše položené železnice • • • • • • •
Golmud – Lhasa (CHN)(5072 m) – otevřena 11.7.2006 7 2006 Lima-Oroya (Peru) (4829 m) Rio Mulatos-Potosi (Bolívie) (4787 m) Arica – La Paz (Chile-Bolívie) (4620 m) Arequipa – Puno (Peru) (4470 m) Pikes – Peak (USA) – (4260 m)
-využití y sítě - značně nerovnoměrné - 70 % výkonu ý nákl. přepr. p p a 38 % výkonu osobní dopr. býv. soc. státy - nižší tech. úroveň a mnohdy až přetíženost sítě, v SA a ZE 80 % výkonu z ek. vysp. zemí,, hl. USA - rozdělení: 90 % nákl.,, 10 % osob.,, 65% dopr. p výk ý vysp. zemí, dieselová trakce 99 % délky, nižší prům. rychl. než v ZE u rozv. zemí nepatrné výkony, ale relativní vysoký podíl jak v osobní,tak i nákladní dopravě
Automobilová doprava -patří k nejml. a nejdynam. odv. dopravy - operativnost a
rychlost -přeprava nákladů a osob na krátké vzdál., vzdál má rozhodující podíl na objemu svět. os. i nákl. dopr. -u většiny vysp. zemí má i většinu v přepr. výkonech, hlavně vnitrostátní ale stále více i mezinár. vnitrostátní, mezinár dopr. dopr a důležitá souč. souč kombinované dopravy a v některých rozvoj. zemích jediný způsob moder. d. -světová ět á sil. il síť íť - neustálý tálý růst ů t rozsahu, h zvyš. š kvality, k lit ale l velmi l i nerovnoměr. rozdělení: 3/4 sítě v ek. vysp. zemích, podle kontinentů z 22,4 mil.km (%): AM 44,1, EV 24,1, AS 20,4, AF 7,1, AUS 4,3% 4 3% - rychlostní hl t í komunikace: k ik 1 milil km k - z toho t h (tis. (ti km): k ) USA 86,8, D 11, F 7,4, I 7, GB 3,1, CZ 520 km - rozvojové země: 1/3 silnic nemá zpevněný povrch -světový automob. park (mil. ks): 1938 - 42,7 (70% v USA), 1953 92,8, 1976 - 337, 1994 - 635, z toho osobní 464,5 a nákladní a autobusy 144,6 mil. ks
Slavný Fordův model, který vedl k mohutnému rozvoji automobilismu
-rozdíly v využití aut. parku pro veřejnou a ind. dopravu (SA x EV), růst individuální automobilizace -nejvyšší nehodovost - ročně zemře 400 tis. lidí na svět. silnicích -značné zátížení životního prostředí - kombinovaná doprava (Alpy, ROLA - Lovosice – Drážďany – zrušena v r. 2004, přes alpské průsmyky funguje běžně)
Vnitrozemská vodní doprava •„starý“ druh dopravy, prodělává renesanci; je levná ale pomalá, využ. přiroz. vodních cest •přeprava hromadných substrátů na střední a velké vzdál., vzdál většina přepravy ve vysp. zemích, ale na celkovém obj. malý podíl •os. doprava má význam jen v rozv. zemích (3/4 objemu přepr. osob) •nerovnoměrné ě é rozl. l sítě, ítě FG závislost, á i l t 1/10 průplavy ů l ((vysp. země) ě) •3/4 výkonu ve vysp. zemích, kde je jen 1/6 délky •lodní l d í park k - vysp.X X rozv. země; ě systém té Ro-Ro R R 3 oblasti koncentrace: 1)) S Severoamerická - 1/2 / obj., 3/4 / výkonu vysp. zemí - Vel. jezera, řeka Sv. Vavřince, systém Mississippi-Ohio; Chicago, Detroit, Buffalo
2) Západoevropská - 1/3 obj., 1/6 výkonu; •hlavně systém Rýn, Mohan,Neckar, Mosela (po Duisburg mohou lodě do 5 tis. t., po Basilej do 1350 t •Rotterdam, Duisburg-Ruhrort; •Rotterdam Duisburg Ruhrort; nesplnila se očekávání po otevření kanálu Mohan-Dunaj 3) Býv. SSSR - po USA největší objem přepravy; hl. v evr. části (V lh K (Volha, Kama)) - rozsáhlá áhlá soustava t průplavů ů l ů •přístavy: Moskva, Volgograd, Kujbyšev, Niž. Novgorod •sibiřské ibiř ké veletoky: l t k dř dřevo; dlouhá dl há d doba b zámrzu á •vých. Evropa - Dunaj - malý podíl Rozvojové země: málo absolutně absolutně, hodně relativní podíl •malá spojitost sítě, nízká tech. úroveň •Nil, Kongo •Nil Kongo, Niger Niger, Amazonka (Manaus-námořní příst příst.), ) La Plata Plata, Paraná, V a JV Asie
Námořní doprava •přeprava hromad. substrátů na velké vzdál. (8,4-8,8 tis. km) •kabotáž=pobřežní plavba, 1200 km •díky prohlubování mez. dělby práce narůstá objem a vzdál. přepr. ř •ortodromické trasy zajištěné z hled. bezpečnosti (nemá pevné tr.)) •průplavy=významná součást vod. tras; části vnitr. cest •dnes už větš. pravidelná přepr. (nahradila tzv. trampskou) •za posl. 30 zdvojnásobení obch. loďstva, prohlubuje se specializace lod. parku, zvyš. je se rychlost, tonáže, délky (fyzikální omezení dalšího růstu); vznik terminálů •RT=2,83 m3 BRT=veškerý lod. prostor, NRT= prostor jen pro přepravu, dwt (dead weight tons)= váhové množství nákladu po čáru ponoru •34% BRT tankery, 28% rudovce, 22% všeob. nákl., 6% kontejnery
•havárie - ekologické důsledky; záchranný družicový systém KOSPASSARSAT •přístavy: dělení na dovozní a vývozní; světové přístavy-nad 50 mil. tun/ rok 1) Západní Evropa - 30% svět. obratu; Rotterdam-Europort 270 mil tun, Antwerpen, Hamburk, Londýn,Marseille (Lavéra-ropa), Janov, terminály: Dunkerque, Bantry Bay 2) Severní Amerika - 25 % obratu; New York 150 mil. tun, Philadelphia, Baltimore Boston; vývoz Baltimore, vývoz. fce: New Orleans Orleans, Houston Houston, Tampa Tampa, Los Angeles, Vancouver ý ropy: py Ras-Tanura - 400 mil.tun,, Minaal3)) Asie - 25 % obratu;; vývoz Ahmedi, Charag, Bandar Abbas, Fao, Basra, nyní je Singapur největší dovoz: Japonsko - Kobe, Chiba, Nagoja, Jokohama;Singapur, Honkong - reexportt LA - ropa a žel. ruda - Tampico, Maracaibo, AUS - žel. ruda, uhlí
Největší přístavy světa (2005) No.
Země
Přístav
Mil.t. (2005)
1
Nizozemsko
Rotterdam
323,0
2
Singapore
Singapore
312 3 312,3
3
Japonsko
Chiba
164,7
4
Japonsko
Nagoya
133,8
5
Belgie
Antwerpen
130,0
6
Čína
Hong Kong
127,4
7
Japonsko
Yokohama
117,8
8
USA
Long Beach (CA)
107,6
9
Francie
Marseille
94,0
10
Norsko
Bergen
93 6 93,6
11
USA
Corpus Christi (Texas)
88,9
Příklad Ro-ro (roll-on, roll-off) terminálu ve světovém p přístavu X starší způsob Lo-lo (lift-on, lift-off
největším tankerem současnosti je Jahre-Viking, tonáž 564 750t, délka 458,4 m, šířka 69m a ponor 24,6 24 6 m
největší kontejnerovou lodí je Regina Maersk (1996), který pojme 6000 kontejnerů o délce 6 m
Letecká doprava -ve svět. dopr. systému především v přepravě osob na střední a dlouhé vzdálenosti v kontinentálním a mezikont. měřítku -podíl na obj. osobní dopr.: 0,25 %, na výkonu 11 %, prům přepr. vzdál 1300 km vzdál. km, u nákl nákl. 0 0,02 02 % %, resp resp. 1 % %. -rozvoj podmíněn neustálým techn. zlepšováním stavu letadel a dalšího zajištění letišť Největší letecké aliance: ONE WORLD (www.oneworldalliance. (www oneworldalliance com/ ) STAR ALLIANCE (www.staralliance.com) SKY TEAM (www.skyteam.com/ Největší svět. Letiště: www. airports.org
)
-poč. 70. let velkokapac. proudová letadla aerbusy, až 500 cest., 900 km/h, dolet 9 000 km (Boeing, Airbus, sovět. Anteus), 1975- Concorde, Tu-144 Tu 144 - 2200 2200-2500 2500 km/h - drahý provoz -ortodrom. spojení, výška 12-15km, jet-streams - až 350 km/h; provoz na tzv. letových koridorech, nutnost dokonalého tech. zabezpeč.; silná závislost na klimatických podmínkách výkony: silný dynamický růst, 1970- 460 mld. oskm, 1985- 1350 mld. oskm -soustř do vysp. -soustř. vysp států; mezikont. mezikont tahy: SA-ZE SA-ZE, SA-Asie a Aus Aus.,SA-LA, SA-LA Afr.-ZE, ZE-JA, ZE-JV Asie, ZE-býv. SSSR; od r. 1952 lety přes sev. pól (Kodaň-Anchorage-Tokio) 4/5 výkonu uvnitř 3 obl obl.:: 1. 1 SA - 1/2 výkonu, výkonu z toho 3/4 vnitrost. vnitrost linky v USA, hlavně SV 2. ZE - 16 % výkonu 3. býv. SSSR-vnitr. linky, hl. evr. a as. část, mnohdy jediný způsob spoj spoj. síť letišť: 5000 letišť, 1/4 v USA a 1/8 v ZE, velká letiště nad 1 mil. osob/rok: 100, 50 USA, 30 ZE; vel. letiště=komplexy, kde se soustř. výroba sklady výroba, sklady, služby služby, až 20 tis tis. zaměst zaměst. důležité napojení na ost ost. druhy dopr., 300 mez. letišť, 1/2 USA a ZE -narušování ŽP, hluk, spotř. fosil. paliv - lokalizace noých letišť
Speciální druhy dopravy potrubní a rozvod el el. energie POTRUBNÍ - od 70. let 19. st. v USA, v glob. měř. ve 20. st.; dopr. na velké vzdál. -ropovody, p y p plynovody, y y p produktovody y ((sypké yp i p pevné hmoty y smíš.s vodou) přednosti:rychlost, malé riziko havárie při pravidel. kontr., plynulost, levnost (p (př.:potr. p op prům. 80 cm ročně 20 mil. t. ropy-srovnání py sp přepr. p tankery, vlakem); nutné kompresn stanice po 80-120 km (podle terénu), někde nutné ohřívací stanice rozsah a rozmístění v glob. měř.: většinou jen části přepr. tras; rozvoj. z. - do vývoz. příst., ve vysp. do míst zprac. 60 % délky ropo- a produktovodů (často benzín, kerosin) a 70 % plynovodů v USA, USA magistrální roporopo a plynovody = mezistátní a mezioblastní - více než 1 mil. km, 1/2US, 1/3ZE prům. přepr. vzd. 670 km u ropy, výkony: 40 % USA, 20 % VE, SSSR
systémy té ropovodů: dů 1) D Družba žb - Kama-stř. K tř E Evr., 5 5,5 5 titis. kkm 2) Kanadský - sev. Alberta - JV Kan., a Vancouver, 4,5 tis. y km 3)) Texas-New York 2,75 tis. km 4)) Texas-Pensylvánie, další podle délky: Marseille-Ingolstadt, Terst-Ingolstadt, Wilhelmshafen-Wesseling, Rotterdam-Kolín-Frankfurt, Le Havre-Paříž; rozv rozv. z: Saud Saud. A A.-Libanon -Libanon 2 2,5 5 tis tis. km techn techn. náročnost budování ropovodů, např. přes Aljašku plyn - 850 km prům. vzd., 3/4 výkonu vysp. země, z toho 60 % USA 1) Albera-Montreal 3,4 tis. km, 2) Orenburg-ZE, plyn. Alžír.-It. nejhustší j síť kolem Sev. moře
Stávající síť a nové plynovody v Evropě
Ropovod Družba - Rusko - západní Evropa
ROZVOD EL EL. ENERGIE specifikum: EE nelze skladovat skladovat, tedy čas. čas disproporce mezi výr a spotř. lze řešit jen rozvodem EE; jednak vedení, ale i vysokovoltáž. kabely v zemi i pod mořem dělení rozv. rozv sítí podle velik. velik území a množst množst. energie energie,kt. kt přepr.: -izol. sítě s výr. do 50 MW a 20 kV, sítě zarnující rozsáhlejší obl., až do úrovně menších států o výk. 200 MW a do 120 kV, mezistátní sítě, stovky MW, napětí 400800 kV -3 systémy mají 70 % kapacity výroby na světě (a obsluhují obl o rozl. 10 mil. km2): 1) Západoevropský - 30 % svět svět. kapacity 2) Severoamerický - 40 % svět. kapacity 3) Východoevropský (“Mír”) - 20 % kapacity
POŠTA Š -nejstarší a nejrozšířenější forma spojů se starou hi t ií u nás historií, á od d r. 1743 státní tát í síťpošt íť št -hierarchická úroveň pošt. úřadů, jejich propojení systém y distribuce p poštu v ČSFR - mapka p -hustota pošt. úřadů (počet km2 na 1 pošt. úř.) - G, CH, D i ČR, nebo počet ob na 1 pošt. uřad - Ch, CZ, Aus NZ,CAN, Aus., NZ CAN USA - 1500-2500 -pošta: listovní, balíková, peněžní 4 typy pošt: západoevropský, východoevropský, severoamerický, i ký rozvojových j ý h zemíí
TELEKOMUNIKACE Telekomunikace -přenos zpráv pomocí elektromagnetických vln - telefon, telegraf, rozhlas a televize A) TELEGRAF - nejstarší, nejstarší Morse-vynálezce Morse vynálezce, první linka v roce 1844 (Washington-Baltimore), u nás 1846 Vídeň - Praha, 1851 - první podmoř. kabel pod La Manche 1862 . Evropa - Indie - Srí Lanka Manche, 1866 - spojení mezi Evr. a SA, 1873- Londýn - Adelaide, 1902 - transpacifický kabel. VancouverNZ, Aus. - v souvislosti s rozvojem telefonu ústup podílu telegrafu, hl. po 2. sv. válce, v současnosti cca 2 mil. km, z toho 400tis. v USA, nejhustší síť v GB FOTOTELEGRAFIE - po 1. sv. válce - přenos obrázků využ obrázků, využ. hlavně pro noviny, noviny TELEX - účastnická dálnopisná služba -před 2. sv. v., hlavně pro podniky a úřady, není veřejný
Průběh sítě podmořských telegrafních kabelů
B) TELEFON - nejrozšířenější obor telekomunikací, tel. sítě a ústředny, 1876. A. G. Bell, zdokonalil Edison, zpočátku jen místní význam význam, 1882 - první mez mez. hovor Paříž - Brusel, u nás 1885-Praha - Vídeň 1929 - první transkontinentální kabel New York-San Francisco, v Evropě spojení metropolí -po 2. sv. v. - koaxiální kabely (velké množství hovorů) a podmořské kabely, 1950-USA-Kuba, 1950 USA Kuba, 1956 - USA USA-GB, GB, nejdel. kabelové pevnin. vedení: Moskva - Tokio 13 000 km, státy podle stupně telefonizace – dnes už nehraje větší roli (mobilní sítě) analogová síť X digitální síť - u pevných sítí mobilní sítě - od r. 1985 v USA, v ČR od r. 1991 - v souč. 2. generace - systém přenosu GSM v Evropě, -MS 3. generace - v Japonsku, Norsku, jinde po r. 2005 -využívání využívání satelitů pro přenos dat
Průběh sítě podmořských telefonních kabelů
C) RADIOKOMUNIKACE - radiotelegraf, radiotelefon, rozhlas, hl ttelevize l i - bezdrátový b d át ý přenos ř signálu i ál (dat), mnohem širší použití než klasický telefon nebo telegraf g ((vědecké účelyy - meteorologie, g řízení letec. dopr. - radiomajáky), FAX, 1895 - Marconi, nejdříve pro lodě, později i pro spojení pevných bodů, mezikontinent spoj mezikontinent. spoj. 1912 1912, důležité pro navigaci navigaci, bezpečnost v lodní a letecké dopravě Rozhlas - po 1. sv. v., Čro 1923, 1935 již 1300 vysílacích íl í h stanic t i sd dosahem h až ž 20 titis. kkm, pruměrně ě ě 380 abonentů na 1000 ob., ve vyspělých až nad 1000 ab./1000 ob. , CR - podprůměrně, klesá počet -vysílání na různé vlnové délce - mez. úmluvy
Televize - pokusy v 30. letech, v USA pravidelně od pol. 30. let, 1940 - 6 států států, 1960 . 67 států států, 1970 více než 100 států, barevné vysílání: USA od r. 1956, ZE - 1967, počty abonentů na 1000 ob.: nejvíce j í USA 813 813, JJap. 585 585, ČR 290 290, nejméně j é ě subsaharská Afr., Indie 6,5 -vysílače y -p pokrytí y do 200 - 300 km,, nutnost doplňovat p sítí vykrývacích vysílačů -pro všechny telekomunikace má značný význam používání telekomunikačních družic od 60 60. let let,. hl hl. boom ale až v 80. letech (mobilní telefony, satelitní přenosy televize atd.)
-eliptické eliptické (sklon od roviny rovníku podle potřeb potřeb, u nás 64 stupňů, výška v perigeu 500 km. v apogeu 40 000 km, délka použ. signálu nad obzorem 8 hod., vypouštějí štějí se 3 3, aby b pokryly k l celý lý d den)) - stacionární (oběž. dráha v rovině rovníku, 36 OOOkm, stejná úhlová rychlost jako Země, dnes je jich cca 200) -životnost družic 5 - 7 let, potomse dostávají do tzv. pohřebiště družic (60 ss. Š Š. a 112 zz. d d.)) -5 druhů družic:a) pro přenos tel. hovorů, faxu, televize b) počítač. dat c) pro námořní a letecké telekom d) SARSA T e) radioamatérské; systém telekom. Intelsat -systém pozemských stanic (vysílacích a přijímacích)profesionální přijem-retranslační stanice skupinový příjem
Doprava a životní prostředí •NEGATIVNÍ VLIVY: •negativní externality = nepřímé vlivy •přímé vlivy: •exhalace •hluk a vibrace •zábor ploch •znečišťování znečišťování vod •ostatní
•pozitivní p vlivy: y •zpřístupnění oblastí •zlepšení mez. dělby práce •zvýšení živ. úrovně
Plán výstavby sítě dálnic a rychlostních komunikací v ČR
Městská hromadná doprava
Bludný kruh individuální dopravy
