DSpace VSB-TUO http://www.dspace.vsb.cz þÿPublikace pracovníko ÚstYední knihovny V`B-TUO
Cestovní zprávy
þÿSlovensko 2016 : zpráva ze zahraniní þÿcesty : 5. 7. 9. 2016 2016-10-18T06:38:39Z http://hdl.handle.net/10084/112166 Downloaded from DSpace VSB-TUO
Slovensko 2016 Zpráva ze zahraniční cesty
Ústřední knihovna VŠB-TUO Zpracovaly: Bc. Lenka Vostalová Bc. Tereza Ševčíková
5. – 7. 9. 2016
Termín:
5. – 7. 9. 2016
Účastníci:
Barnetová, Černíková, Černínová, Daňková, Kolková, Kubicová, Martínková, Motáková, Němcová, Pavlisková, Pohludková, Snídalová, Soláková, Ševčíková, Švidrnochová, Vostalová, Votýpková
Země:
Slovenská republika
Exkurze:
Univerzitná knižnica Technickej univerzity Košice Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Košice (Prírodovedecká knižnica, Právnická knižnica, Filozofická knižnica) Klášterní knihovna Jasov
Úvod Cílem zprávy ze zahraniční cesty je popsat zajímavé rozdílnosti v poskytovaných službách, nastavených knihovních procesech, prostorových možnostech navštívených knihoven, které se liší od postupů a prostorových dispozic ÚK VŠB-TUO.
Univerzitná knižnica Technickej univerzity Košice Exkurze se zúčastnilo 17 pracovníků Ústřední knihovny VŠB-TUO a byla zahájena v Univerzitné knižnici Technickej univerzity v Košicích, průvodcem po jednotlivých pracovištích se stal ředitel knihovny Ing. Ondrej Látka. Knihovna sídlí v nové budově, jejíž výstavba byla zahájena v roce 2005 přímo v areálu Technické univerzity, dokončena byla v roce 2009 a celý projekt, hrazený převážně ze strukturálních fondů Evropské unie, stál 7 200 000 €.
2
Obrázek 1 Obrázek 1 Pohled na budovu Ústřední knihovny Technické univerzity
Samotná budova má 5 podlaží a je koncipována jako otevřený prostor bez větších bariér. Může tak nabídnout svým uživatelům dostatek místa nejen pro jejich studium, ale i odpočinek. Interiér knihovny může působit syrově, což je dáno použitým materiálem (převažuje pohledový beton), nicméně tento stav se pracovníci snažili vylepšit a nosné sloupy v jednotlivých patrech natřeli barevným nátěrem.
Obrázek 2 Pohled na barevné rozlišení knihovny
3
Knihovna je otevřena od pondělí do pátku od 8 hodin, provozní doba budovy ale začíná již v 7 hodin, kdy zájemci mohou využít služby kopírovacího pultu. Provozní doba knihovny: pondělí 8 – 15 // úterý 8 – 19 // středa 8 – 15 // čtvrtek 8 – 15 // pátek 8 – 14 hodin. Univerzitní knihovna rozděluje své uživatele do těchto kategorií: A – pedagogové, vědečtí pracovníci (výpůjční doba 2 roky) B – studenti Technické univerzity (výpůjční doba 1 semestr) C – ostatní zaměstnanci Technické univerzity (výpůjční doba 3 měsíce) D – hostující profesoři, docenti a lektoři (výpůjční doba 1 měsíc) V případě upomínek za pozdní vrácení pedagogové a hostující profesoři, docenti a lektoři oproti Ústřední knihovně VŠB-TUO platí 3. upomínku ve výši 1,50 €, studenti a zaměstnanci Technické univerzity platí 1. upomínku 0,50 € / 2. upomínku 1 € / 3. upomínku 1,50 €. Univerzitní knihovna je organizačně členěna na 5 oddělení: - oddělení knihovního fondu - oddělení výpůjčních služeb - oddělení vědeckých informací - oddělení automatizace - hospodářsko-provozní oddělení Blíže k činnosti dvou oddělení, která jsou svým způsobem specifická: Oddělení výpůjčních služeb - kromě standardně poskytovaných služeb poskytuje i služby reprografické a propagační, referát reprografických služeb funguje pod názvem Copycentrum UK. Toto pracoviště díky svému modernímu technickému vybavení (viz foto a info níže) poskytuje služby reprografické a propagační především pro potřeby univerzity, ale také vyvíjí i svoji podnikatelskou činnost a své služby poskytuje i komerčně. Oddělení vědeckých informací – náplň tohoto oddělení úzce souvisí s platnou legislativou na Slovensku, která jednoznačně vymezuje postup evidence publikační činnosti autorů vědeckých publikací. Na Slovensku se tato činnost řídí směrnicí MŠ SR č. 13/2008 a vyhláškou č. 456/2012 MŠ SR a zároveň knihovním zákonem, z kterého vyplývá univerzitním knihovnám povinnost bibliografické registrace publikační činnosti vysokoškolských pedagogů, výzkumných pracovníků a doktorandů. Směrnice MŠ SR určuje přesný jednotný postup při registraci a 4
evidenci, který musí univerzity a jejich knihovny dodržet. Na základě toho Oddělení vědeckých informací zabezpečuje především budování centrální databáze publikační činnosti vědeckých pracovníků TUKE (zabezpečení centrálního sběru, registraci dokumentů, bibliografické zpracování záznamů, digitalizaci dokumentů, verifikaci podkladů od autorů s primárním dokumentem, kontrolu kvality digitálních kopií a záznamů, tvorbu digitálního archivu publikační činnosti univerzity, zpřístupňování databáze v počítačové síti v souladu s platnou autorsko-právní legislativou), rovněž spolupracují na budování souborného katalogu publikační činnosti, tzv. Centrálneho registra evidencie publikačnej činnosti v SR . Dále má toto oddělení na starost mj. i budování centrální databáze kvalifikačních prací, spolupráci při budování souborného katalogu kvalifikačních prací akademické produkce SR a spolupráci při budování mezinárodního digitálního archivu elektronických kvalifikačních prací – ETD NDLTD. Rovněž provozují ediční činnost (přidělují ISBN, zajišťují povinné výtisky a jejich distribuci podle zákona). Knihovníci pracují v automatizovaném knihovním systému Dawinci a nabízí svým uživatelům výpůjční a konzultační služby, zprostředkování knih prostřednictvím MVS, pořádání vzdělávacích seminářů a školení. Knihovna rovněž zajišťuje zpřístupnění licencovaných elektronických informačních zdrojů (EIZ) – do jara 2016 byly pro pracovníky a studenty univerzity EIZ zajištěny díky účasti univerzity v celonárodním projektu NISPEZ. Projekt spolufinancovaný z evropského fondu regionálního rozvoje pokrýval informační potřeby 21 slovenských veřejných vysokých škol přístupem do 16 renomovaných vědeckých databázových kolekcí. Probíhal v letech 2008 – 2015, nyní se čeká na spuštění realizace již značně opožděné další etapy tohoto projektu. Prohlídku knihovny jsme začali v nejvyšším 5. patře, kde jsou umístěné regály s vyřazenými knihami (slouží k prodeji a k nahlédnutí) a kde je umístěno několik studijních míst.
5
Obrázek 3 Pohled z 5. poschodí
Ve 4. patře se nachází vysokoškolské kvalifikační práce studentů a zaměstnanců, nová čísla časopisů. Studenti zde mají možnost využít malé studovny s dataprojektorem a samoobslužným skenerem (nevýhodou však může být otevřený prostor a nedostatek klidu). V celé knihovně je dostatek studijních míst s možností připojení vlastních notebooků. Z tohoto patra se zájemci dostanou do relaxační zóny – tzn. otevřeného prostoru s množstvím sedacích vaků.
Obrázek 4 Relaxační zóna pro uživatele
6
V přízemí budovy se nachází výpůjční oddělení. Knihovna nemá volný výběr, což znamená, že uživatelé si všechny knihy musí objednat ze skladu a tady si je pak vyzvednou. Využívají zde technologie RFID, která knihovníkům umožňuje např. při revizích načítat více knih najednou bez nutnosti pomalého snímání jednotlivých čárových kódů knih. Dále se tu nachází oddělení evidence publikační činnosti zaměstnanců univerzity, kopírovací služby pro studenty a také prostory, které se využívají při pořádání konferencí, výstav apod. Měli jsme možnost prohlédnout si i zázemí knihovny – nejprve jsme navštívili sklad knih, ze kterého se vyřizují všechny objednávky. Sklady jsou vybaveny elektronickými kompaktními regály, které šetří místo.
Obrázek 5 Ukázka objednávkového lístku
Pro vybavení Copycentra se knihovně podařilo získat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU na nákup nové techniky – takto zakoupila např. finančně náročný skenovací robot Treventus, který dokáže naskenovat až 2 500 stránek za hodinu.
7
Obrázek 6 Skenovací robot Treventus
Z projektů se knihovně také podařilo zakoupit tiskárnu na velkoformátový tisk, dále zde pro zájemce tisknou za zvýhodněné ceny reklamní předměty univerzity (trička), reklamní tabule, roll-up systémy, bannery, fotoobrazy, vizitky a řadu dalších.
Univerzitná knižnica Univerzity Pavla Jozefa Šafárika Navštívily jsme tři z pěti oddělení knihovny – Právnickou knižnicu, Prírodovedeckou
knižnicu a Filozofickou knižnicu. Na rozdíl od nás používá knihovna UPJŠ pro řazení knih metodu Konspektu. Protože knihovna nemůže nakupovat knihy v mnoha výtiscích, zaměřuje se především na prezenční výpůjčky. Odpovídalo tomu i prostředí jednotlivých poboček, které na první pohled připomínaly spíše studovny. V době naší návštěvy sice spíše zely prázdnotou, ale to bylo nejspíše způsobeno naším příjezdem před začátkem semestru. Knihovnice přiznaly, že často i knihy určené k prezenčnímu půjčování poskytují studentům absenčně přes noc. Vždy až na konci otevírací doby a knihy musí přinést hned ráno. Prozatím mají se službou dobré zkušenosti, bez problémů probíhá vrácení knih v dohodnutou dobu. Protože jsou pro ně prioritou jejich uživatelé, a jak bylo zmíněno, zřídka mají dokument ve více výtiscích, mnohdy odmítají požadavky jiných knihoven na meziknihovní výpůjční službu.
8
Obrázek 7 Studovna Prírodovedecké knižnice
Pokud je kniha k dispozici k absenční výpůjčce, mohou si ji různé kategorie uživatelů půjčit na různě dlouhou dobu, maximálně však na rok s možností jednoho prodloužení. Rozdíl činí mezi beletrií, studijní a odbornou literaturou. Zatímco první zmíněná se půjčuje pouze na týden, studijní a odborná se půjčuje v řádech měsíců. Podoba navštívených poboček se velmi lišila. Prírodovedecká knižnica sídlí v kapli bývalého kláštera Uršulinek. Poskytuje také prostor pro pořádání oblíbených předvánočních koncertů. Naše průvodkyně se nám sdělila, že již potřebuje rekonstrukci omítky, ač to na první pohled nebylo viditelné. Většina míst k sezení byla uspořádána k samostatnému studiu.
Právnická knižnica je z části umístěna do sklepních prostor, které původně nebyly určeny pro knihovnu, a tak nejsou příliš vhodným prostředím pro celodenní práci. Slíbená náprava je zatím v nedohlednu. Po lékařské knihovně je nejvíce využívanou knihovnou a skutečně jsme na této pobočce potkaly nejvíce studentů. Zajímavé bylo, že pokud uživatelé potřebovali něco vyřídit, přicházeli do místnosti s pultem jednotlivě, na zaklepání, a řadili se venku, což není obvyklý způsob, ale prostory místnosti ani neumožňovaly nahromadění více studentů.
9
Obrázek 8 Prostory Právnické knihovny
Filozofická knižnica se jako jediná z navštívených poboček nachází spolu s ředitelstvím v nových prostorách. Pobočka totiž vznikla nedávno, sama fakulta totiž po určitou dobu na univerzitě chyběla a znovu vznikla relativně taktéž nedávno. Nová budova byla knihovně přidělena na popud bývalého prezidenta Rudolfa Schustera. Velkou část fondu tvořily české knihy, a to dokonce i mezi cizojazyčnými slovníky. Knihovna v nedávné době převzala do své gesce oblast publikační činnosti univerzity, díky čemuž se jí více daří přesvědčovat univerzitu o své důležitosti, nicméně i tak bojuje o finanční prostředky na zmíněné rekonstrukce svých poboček. Součástí knihovny je i ediční oddělení a referát evidence publikační činnosti.
Obrázek 9 Lékařská knihovna
10
Klášterní knihovna Jasov Jako poslední na nás v programu čekal premonstrátský klášter v Jasově se svou knihovnou. Historie kláštera sahá až do 12. století, za komunistické diktatury však v jeho prostorách sídlil ústav pro duševně choré, se kterým se řád ještě 10 let po sametové revoluci o prostory dělil. Budova se dnes nachází ve velmi špatném stavu. Postupně je sice opravována, například v době naší návštěvy probíhaly restaurační práce na jednom z oltářů kostela, ale bude to stát ještě mnoho práce, než klášter dosáhne lesku časů minulých. Sama knihovna má svůj počátek v období baroka, čemuž odpovídá fresková výzdoba sálu. V 50. letech sloužil klášter jako internační, tzv. soustřeďovací, a do knihovny byly svezeny fondy z ostatních slovenských klášterních knihoven. Po revoluci byly tyto fondy vráceny původním majitelům, část fondu byla přesunuta do Matice slovenské, Slovenské národní galerie a Slovenského technického muzea. V dnešní době knihovna obsahuje téměř 80 tisíc svazků, beletrii i odbornou literaturu v němčině, maďarštině a latině. Stejně jako klášter samotný i knihovna chátrá a zcela jistě by si zasloužila intenzivní péči restaurátorů. Na ochoz knihovny jsme si sice vyšly, ale s nejistými pocity jsme se dlouho nezdržely. Skryté prostory za regály sloužily k odkládání věcí, které snad dříve zdobily klášter. Nejvíce péče se zatím zcela jistě dostává klášterní zahradě francouzského stylu.
Obrázek 10 Klášterní knihovna (pohled z ochozu)
11
Závěr Ústřední knihovna Technické univerzity v Košicích disponuje kvalitním technickým vybavením, které se podařilo nakoupit z grantů a projektů. Tyto přístroje pak dále slouží studentům (např. knihvazačské práce, vypalování závěrečných prací na CD) a také zaměstnancům (tisk bannerů na propagaci jednotlivých fakult, nebo tisk vizitek a oznámení). Knihovna plně podporuje své absolventy a snaží se některé zajímavé projekty, které byly řešeny v rámci diplomových prací, realizovat v praxi. Ve vestibulu knihovny se např. nachází designová křesla, která navrhl student Technické univerzity a která jsou zajímavým doplňkem v prostoru knihovny. Podobně jako VŠB-TU má svůj závodní stroj, tak i Technická univerzita, potažmo její studenti, sestrojila elektroautomobil, který je k vidění tamtéž. Poslední počin, jehož autorkou je studentka z Fakulty umění, si nechal aplikovat do své pracovny ředitel knihovny Ing. Ondrej Látka. Jedná se o výtvarné polepy umístěné na otevřené skříňce, které se při vstupu do místnosti opticky spojí v jeden celek a vytvoří tak zajímavý obraz. V rámci evidence publikační činnosti zaměstnanců univerzity má knihovna nezastupitelnou roli – jednotliví autoři mají nařízenou povinnost zasílat veškeré podklady pro registraci a archivaci svých publikací, včetně původního dokumentu, příp. jeho části.
Obrázek 11 Designové křeslo ve vestibulu knihovny (návrh řešil student Technické univerzity ve své diplomové práci)
12
Knihovny Univerzity Pavla Jozefa Šafárika, zejména pobočky Přírodovědecká a Právnická mají handicap v prostorech, ve kterých sídlí. Odlišná praxe oproti VŠB-TUO funguje ve výpůjčním oddělení, kdy je absenční výpůjčka doprovázena podepsanou stvrzenkou (tzv. dokladový systém), což může pomoci v případných nedorozuměních s vracenými knihami. Klášterní knihovna v Jasově pak pro nás byla obohacením zejména z důvodu nádherných prostor, rozmanitosti a velikosti fondu. Kolegové ze všech slovenských knihoven byli velmi přátelští a vstřícní a děkujeme jim za umožnění exkurze, která byla velmi podnětná pro další práci v naší knihovně.
Obrázek 12 Účastnice zájezdu
Aktualizace 18.10.2016 Jana Pohludková, Kateřina Daňková, Pavla Rygelová Zpráva uložena do repozitáře DSpace VŠB-TUO: http://hdl.handle.net/10084/112166
13
