číslo 5 n ročník 4 n listopad 2006
hlavní téma:
O B N O V I T E L N É Z D R O J E E N E R G I E
Boží elektrárna ■ Větrný den ■ Jeden komín pro všechny ■ Tráva – kůň – pohyb Nafta z polí ■ Ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš a další osobnosti v anketě Elektrický detektiv ■ Tip pro němčináře: Terratec 2007 ■ Člověk jako recyklovaná hvězda Energie a spravedlnost ■ Active Learning ■ Pasivní dům na vlastní kůži Příloha: Vy ovládáte změny klimatu!
Město čisté energie se často přezdívá rakouskému městu Wels. Na zdejším obrovském výstavišti každoročně v březnu probíhá největší evropský veletrh úspor energií a obnovitelných zdrojů Energiesparmesse. Veletrh s dvacetiletou tradicí ovlivňuje i běžné dění ve městě. Dokonce má dopad na zdejší duchovní život... Šetrné zacházení s přírodními zdroji se stalo mottem výstavby církevního centra sv. Františka ve Welsu: „V souladu s Bohem, v souladu s přírodou.“ Ukázkový projekt nového římsko-katolického kostela, fary a dalších přilehlých objektů nepočítal se žádnými fosilním zdroji. Po dlouhodobé přípravě a diskusích byl 31. srpna 2003 položen základní kámen stavby. Na Vánoce 2004 už se farníci sešli v nových prostorách. St. Franziscus ve Welsu je také cílem odborných exkurzí zaměřených na solární energetiku a úspory. O projektu vyšla dokonce samostatná publikace. Zdrojem energie pro budovy je totiž Slunce a biomasa. K vytápění užitné plochy 1 320 m2 slouží solární kolektory, při nedostatku slunečního svitu pomáhá kotel na biomasu. Areál má být soběstačný v zásobování elektřinou. K tomu účelu jižní fasádu kostela z velké části pokrývá fotovotaický systém o ploše 200 m2. Představuje nejen techniku budoucnosti, navíc je krásný, jak vidíme. Fotografie ale nedokáže plně zachytit mysteriózní třpyt fotovoltaických destiček, které dar slunečního svitu převádějí na elektrickou energii univerzálně využitelnou pro lidské potřeby. Energetické zisky centra sv. Františka ve Welsu odpovídají standardům pasivního domu. Zasloužila se o ně také vhodná orientace staveb, výtečné tepelně-izolační vlastnosti četných oken i zateplení vnějších stěn. Vše doplňuje systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Spotřebu energie minimalizují i různé další technologické prvky. Také promyšlený interiér s efektním přístupem přirozeného venkovního světla umožňuje nesvítit zbytečně a navozuje atmosféru k soustředění mysli. Fara prostor kostela otevírá i pro koncerty nebo sympozia, jako bylo setkání dětí s odborníky při diskuse o životním prostředí. St. Franziskus přitahuje nejen místní a nejen věřící. Je to boží elektrárna, jako se mu také začalo říkat, která osvobodila kostel od velkých centralizovaných zdrojů typu uhelných či jaderných elektráren. S využitím materiálů Ligy ekologických alternativ a http://www.dioezese-linz.at/pfarren/wels-stfranziskus/ Hana Kolářová Foto Jana Plamínková a http://www.dioezese-linz.at/pfarren/wels-stfranziskus/
ZÁŽITEK >>> KOSTEL SV. FRANTIŠKA VE WELSU
BOŽÍ
ELEKTRÁRNA
EDITORIAL Vážení čtenáři, V OBLASTI VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE LIDSTVO STOJÍ DNES NA KŘIŽOVATCE stejně jako v jiných oborech. Přesnější popis toho obrazu by možná byl, že lidé přišli po široké cestě a teď přešlapují a opatrně pokukují po několika nepříliš zřetelných pěšinkách. Jednoduchá cesta dál nevede. Asi nezbude nic jiného než se rozdělit a zkusmo vydat po všech těch menších pěšinách. Hlavou nám přitom běží spousta otázek. Ta hlavní: Může lidstvo vystačit s obnovitelnými zdroji energie? Doufáme v to. Jaké jsou možnosti? Jaké všechny zdroje máme nyní k dispozici? Co jaderná energetika – obnovitelný zdroj to není, alternativa ke zvažování ano? A vodíková energetika? Máme se soustředit rovnou na rozvoj čistých zdrojů, nebo aspoň přechodně vkládat um a peníze do jaderné energetiky? Do kterých obnovitelných zdrojů investovat, aby se rychle staly ekonomicky efektivní? Jak moc můžeme snížit svou spotřebu úsporami? Dají se předjímat nečekané technologické zvraty? Jak s produkcí a spotřebou energie souvisí systém distribuce? Směřuje svět k propojené decentralizované energetické síti ve svém oboru obdobné té, jakou známe pod názvem internet? Jaká je vůbec role energetiky v současné civilizaci? Ač se to nezdá, tyto otázky se týkají každého, ať je politik nebo byznysmen na vrcholné úrovni nebo učitel v Zapadlé Lhotě, kterého ze všeho nejvíc baví, když se dětem ve škole dobře daří. Odpovědi dnes nikdo nezná. Nabízíme tedy aspoň dostupnou nápovědu a řadu pozoruhodností, jako je třeba článek Boží elektrárna o hypermoderním energeticky soběstačném kostelu sv. Františka v rakouském Welsu, který slouží i jako společenské a vzdělávací centrum. Budovy škol představují objekty mimořádně vhodné pro podporu rozvoje alternativních energetických zdrojů, zejména pro přímé využívání sluneční energie. Mohou se z nich dokonce stát uzlíky zdrojů na budoucím elektrorozvodném internetu. Jak by se vám například líbilo: Sluneční elektrárna ZŠ TGM Hrádek nad Nisou? Tak to už je vlastně skutečnost. Přesvědčte se, prosím, v rubrice Inspirace. Solární energie, to je naše nejlepší perspektiva, shodují se účastníci ankety Bedrníku, a nejen oni. Její potenciál mnohonásobně převyšuje současnou spotřebu lidstva. Poučíme se o tom dobře i v jedinečné, čtivé, a přesto navýsost seriózní encyklopedii Oheň – energie ze série Živly, kterou vydala Agentura Koniklec. Více v rubrice Nabídka. Větrný den 2006, to byla smršť. Podívat se na vlastní oči na větrné elektrárny, které u nás teď rostou jako houby po dešti, přišly nečekané tisíce lidí. Někde dokonce větrné elektrárny chtějí. Protože vědí... že netřeba se jich bát. Leč: „Jde o celkem marginální a krátkodobou záležitost,“ soudí Ing. Karel Srdečný, autor s výbornými technickými znalostmi i vypravěčským talentem, jehož článek shrnující současnou situaci v oblasti využívání obnovitelných zdrojů v rubrice Proměny se vám určitě bude dobře číst. „Musíme ukončit závislost na ropě,“ k překvapení mnohých prohlásil (nejen environmentálně) konzervativní americký prezident George Bush jr. ve své poslední Zprávě o stavu Unie. „I ty ovládáš změny klimatu!“ kontruje Evropská unie a hned také odpovídá na otázku: Dobře, ale co s tím? EU na to: „Ztlum. Vypni. Recykluj. Choď. Změň se.“ Nebude to bolet, bude vás to dokonce bavit! Návod najdete v příloze Bedrníku a také v rubrikách Didaktika nebo Nabídka pod heslem Active Learning neboli, jazykem 21. století, Komenského „škola hrou“. Napovíme také, jak si postavit finskou pec, sofistikované, a přece zemité zařízení, které zajistí teplo domova bez jediného wattu z uhlí nebo ropy. Ropa vůbec je zpředmětněním moci v současné končící době fosilní energetiky. Skutečnou cenu černého zlata a s ním spojeného dobra i zla zkoumali, a to úspěšně, nezávislí čeští filmaři. Natočili o tom snímek Zdroj, který vám spolu s Nepříjemnou pravdou bývalého amerického vice prezidenta Al Gora doporučujeme nejen ke shlédnutí, ale také jako možné příjemné a inspirativní doplnění výuky. Slunečný, ale nepřehřátý svět přeje Hana Kolářová
O B S A H n Boží elektrárna .............................2 INSPIRACE n Slunce ve školách........................4 n Událost podzimu: Větrný den .....................................6 n Škola za pecí .................................8 n ZŠ Komenského I Vymysli, jak zlepšit svět.............9 n ZŠ Velký Ořechov Nežije i u vás někdo jako pan Bernátek? .... 10 PROMĚNY n Co jsou a kde se vzaly Obnovitelné zdroje energie .... 11 NÁZORY n Anketa: Obnovitelné zdroje? Nevyhnutelnost!....................... 17 DIDAKTIKA n Elektrický detektiv ................... 19 n Fyzika: Obrázek z učebnice 21 n Jak na vzdělávací programy – diskuse: I ty ovládáš změny klimatu ... 23 KALENDÁŘ ....................................... 25 NABÍDKA........................................... 26 n Odvážný Zdroj........................... 31 Titulní strana: Andrea Uhliarová (14 let, ZŠ Soběslav, Edvarda Beneše) – Závislost lidstva na Slunci. Výtvarná soutěž pro Základní školy Čistá energie pro modrou planetu, organizátor Calla – sdružení pro záchranu prostředí, České Budějovice. První místo v kategorii Způsob výroby energie, který považujete za šetrný k životnímu prostředí (jednotlivci). Fotografie na zadní straně obálky: Petr Kutáček
Příloha: n VY OVLÁDÁTE ZMĚNY KLIMATU Symbolická zkratka lidského otisku doputovala do Bedrníku kuriózní cestou z Íránu,ve spolupráci
4/2006
3
s Českou unií karikaturistů, autorem je Rumun Pavel Constantin.
INSPIRACE SLUNCE VE ŠKOLÁCH SOLÁRNÍ LIGA V listopadu 2003 odstartovala Solární liga ČR, projekt občanského sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) a jeho partnerů. Organizátoři se inspirovali obdobnou soutěží, která pod názvem Solární bundesliga probíhala v té době již čtvrtým rokem úspěšně u našich německých sousedů. Cílem je zvýšit zájem veřejnosti o využívání obnovitelného čistého zdroje – energie slunce, a tím zlepšování místního (a domyšleno i globálního) klimatu, zejména při náhradě topenišť na fosilní paliva, dále zpřesnit kusé statistiky o četnosti solárních zařízení u nás, urychlit výměnu zkušeností i informací o možnostech financování a zesílit publicitu o tomto perspektivním a u nás zatím nedoceňovaném oboru ekoenergetiky. Na konci roku 2006 vrcholí už třetí ročník české Solární ligy. Na konci předchozího ročníku se jí účastnilo 386 obcí a měst s téměř 14 000 m2 solárních panelů, z toho bylo přes 12 000 m2 kolektorů na ohřev vody, zbytek připadal na fotovoltaické panely k výrobě elektřiny. Titul Solární mistr ČR 2005 zůstal v dosud nepřekonané Rusavě na Zlínsku. Solární liga ČR pokračuje i v roce 2007. Zúčastnit se může každý, kdo do soutěže přihlásí funkční solární systém s hodnověrnými daty. Formulář je spolu s pravidly dostupný
na www.solarniliga.cz. Sídla získávají body za plochu kolektorů v případě systémů pro ohřev vody nebo přitápění. U fotovoltaických projektů na výrobu elektřiny je hlavním kritériem výkon v kWp. Kilowattpeak (kWp) je jednotka výkonu solárního panelu. Města a obce soutěží ve společné hlavní kategorii. Podle typu instalací se mohou utkat i v samostatné kategorii sídel s termickými systémy či sídel s fotovoltaickými systémy. Zejména hlavní kategorie nahrává zviditelnění menších obcí. Aby měla šanci i velká města, o slunečné body se hraje i ve třech subkategoriích podle velikosti sídel – do 5 000 obyvatel, 5 000 až 50 000 obyvatel a nad 50 000 obyvatel. Doplňkově LEA sleduje solární ligu i v rámci krajů. Jednou z cen, které se rozdávaly v rámci Solární ligy 2005, byla například solární kuchyně pro město s nejlepší propagací sluneční energetiky ve vztahu k veřejnosti. Dalšími atraktivními dárky byly modely helikoptérky poháněné fotovoltaikou a stejně koncipované modely větrné elektrárny. V Solární lize se často uplatňují i solární systémy ve školách. PRAŽSKÁ SOLÁRNÍ JEDNIČKA První den školního roku 2005/2006 a zároveň na oslavu 100. výročí založení prvního gymnázia v Praze na Vinohradech
zahájil ministr životního prostředí Libor Ambrozek spolu s kardinálem Miloslavem Vlkem provoz nově instalovaného solárního systému na střeše školy. Zařízení významně rozšířilo kolekci instalací v hlavní městě, kde se stalo největším solárním teplovodním systémem. Zřizovatelem církevního osmileté gymnázia je Arcibiskupství pražské, majitelem a investorem úprav budovy jsou Školské sestry sv. Františka, Česká provincie. Této kongregaci patří i sousední Křesťanský domov mládeže. Projekt vznikl v reakci na seminář Kde mohou církve najít pomoc, který se konal dva roky předtím a byl věnován využívání obnovitelných zdrojů energie. Budova gymnázia byla před rekonstrukcí kotelny a instalace alternativního zdroje tak mohla přinést nejen ekologický a ekonomický přínos v podobě finančních úspor a ochrany ovzduší, ale i zabezpečení provozu obou zařízení. Kongregace proto v roce 2004 požádala Státní fond životního prostředí o podporu projektu. Solární systém k přípravě teplé užitkové vody pro gymnázium a vedlejší internát byl definován jako demonstrační projekt, fondem kladně vyhodnocen a ministrem poté schválen k realizaci s dotací 4,8 mil. Kč, což představovalo 100 % investičních nákladů. Na střeše školy se sklonem zhruba 10° a orientací k jihu je na speciálních konstrukcích instalováno 60 plochých kolektorů. Řešení zároveň umožňuje rozptýlení váhy do nosných konstrukcí střechy. Jeden kolektor má plochu 2 m2 , takže celková rozloha činí 120 m2. Kolektory nahřívají přes trubkový výměník tři zásobníky, každý o objemu 2 000 litrů. Solární systém je řízený elektronickou regulací. Záložním zdrojem teplé vody pro nepříznivé počasí je nová výměníková stanice řízená stejnou regulací. Dva sériově propojené zásobníky slouží k ohřevu vody pro domov mládeže, který je přes léto i hotelem, a pro jídelnu komplexu. Třetí zásobník ohřívá vodu gymnáziu.
≈ Solární kuchyň a model helikoptéry na fotovoltaický pohon předvádí Karel Merhaut z Ligy ekologických alternativ.
4
5/2006
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Přestřižením pásky uvedli do života systém využívající sluneční energii v Arcibiskupském gymnáziu na pražských Vinohradech ministr životního prostředí Libor Ambrozek a kardinál Vlk Pole 60 kolektorů při pohledu z ulice v historické části Prahy neruší a za příznivého počasí bez nároku na dodávku energie ohřívá vodu pro několik objektů
Systém vznikal při rekonstrukci střechy a kotelny. Původně ohřívaly vodu šesti zásobníků o 1000 litrů plynové kotle. Dnes strojovna solárního systému leží v suterénu a pod ní je ještě kotelna plynová. Projekt je unikátní i v tom, že tato velká instalace se nachází v památkové zóně centra Prahy. Demonstrační projekt má přispět k výchově a osvětě ve prospěch využití obnovitelných zdrojů energie a ukázat cestu úspor a ozdravění životního prostředí nejen církevním organizacím a studentům jejich škol, ale i široké veřejnosti. HOŘEPNÍK SKOKANEM ROKU O malý finálový blesk z čistého nebe v Solární lize ČR 2005 se postaral Hořepník u Pelhřimova přihláškou tří systémů. Baterie kolektorů na ZŠ v Hořepníku na Vysočině, přihlášená v říjnu do solárního klání, vystřelila s dalšími dvěma instalacemi tuto obec na šesté místo mezi nejmenšími sídly i v celkovém pořadí. Zároveň se Hořepník stal v Solární lize skokanem roku. O překvapení se postarala obec díky nové škole se 36 kolektory a solárním zásobníkem na 1 300 litrů, který ohřívá vodu a přitápí, na staré škole ohřívá 600 litrů vody pro jídelnu a od dub-
FOTOVOLTAIKA – ENERGIE BUDOUCNOSTI Dnes je podíl fotovoltaiky (FV nebo také PV) na celkovém vyráběném množství energie zanedbatelný. Nachází se ve stejném stádiu jako počítače sedmdesátých let. Fotovoltaické systémy jsou podobně sofistikované jako počítačová technika a mohou být využívány rovněž v široké řadě aplikací. Dnes je ještě velmi obtížné uvěřit, že fotovoltaika má na to, aby převzala velký a viditelný díl zdrojů v budoucnosti. Proč je takový vývoj reálný a proč je čas s fotovoltaikou začít právě dnes? Největší předností fotovoltaiky je univerzální použití. FV systémy je možné používat v široké řadě výkonů, od zlomků wattů až po megawattové elektrárny, prakticky kdekoli na povrchu Země i ve vesmíru, a to v celé řadě domácích, průmyslových a komunálních aplikací. Podobně jako moderní telekomunikační systémy dovolují spojení i s nejzapadlejším koncem Země, bez použití drátů, fotovoltaika dává podobnou možnost – energii kdekoli. Předpokládá se, že se obě tyto techniky stanou nejdůležitější základnou pro vývoj rozvojových zemí, které potřebují jak přístup k informacím, tak energii v decentralizované formě, bez nutnosti výstavby drahé konvenční struktury. Fotovoltaika, podobně jako mikroelektronika, má obrovský potenciál ke snížení spotřeby materiálů na vlastní výrobu, a tím ke snížení výrobních nákladů. Dosavadní vývoj potvrzuje tuto schopnost.
Obyčejná základní škola v obyčejné obci
Jan Bártek v publikaci České energetické agentury
Hořepník se rázem stala celostátně známá jako
Fotovoltaika a fotovoltaické systémy v podmínkách ČR a jejich navrhování, www.ceacr.cz
5/2006
5
skokan roku v Solární lize.
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Největší fotovoltaickou elektrárnu v ČR zprovoznila firma Nelumbo v roce 2006 na střeše ZŠ TGM v Hrádku nad Nisou.
na šetří 30 % elektřiny. Další je na budoucím penzionu. Starosta Aleš Petrák vysvětluje: „Věděl jsem o programu Slunce do škol, a tak jsme to zkusili. Vyšlo to. Malý systém slouží od dubna 2005, větší od září. Už se inspirovali občané a nejméně dva si přichystali žádost na Státní fond životního prostředí.” ŠKOLA COBY SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNA Rok 2006 se zařadil k nadprůměrným v intenzitě slunečního záření. Díky vyšším výkupním cenám za solární elektřinu v ČR nebývale narostl také instalovaný výkon fotovoltaických systémů. Dosud největší solární fotovoltaický systém o výkonu 61 kWp u nás zprovoznili v září v Hrádku nad Nisou. Systém se nachází na ploché střeše Základní školy TGM v Hrádku nad Nisou. Na konstrukci, která zajišťuje ideální sklon panelů, nainstalovala dodavatelská firma 300 solárních panelů z nedaleké montážní továrny v Kadani. Vznikla tak solární elektrárna, která je schopná vyrobit množství elektřiny odpovídající celoroční spotřebě deseti rodinných domů. Jak informuje web solarniliga.cz, přestože se instalace nachází v severní části republiky, dosavadní výroba elektřiny mile překvapila. Zájemci o podrobnější
data budou moci informace o aktuálních výkonech systému sledovat i na speciální webové stránce, kterou připravuje investor – občanské sdružení Via Regia. Co se týče investic, v tuzemských podmínkách lze mluvit o návratnosti solárních elektráren od 13 let výše, pokud se nepodaří sehnat na projekt dotaci ze strukturálních fondů EU. Firma Nelumbo, která je dodavatelem „školní“ elektrárny v Hrádku nad Nisou, připravuje další, ještě větší systémy s výkonem v řádu stovek kilowattpeaků, tedy třikrát větší, než je hrádecká fotovoltaika. Rekord ale udrží jen stěží. Nejpozději na jaře 2007 by uherskohradišťská firma Hitech-solar měla začít instalovat elektrárnu, jejíž výkon by měl v konenčné fázi dosáhnout až 1,5 MWp. Ani tento projekt, který je již alespoň trochu srov-
natelný se světovou elitou, není osamělý. Snahu o instalaci ještě většího systému ve středočeských Lešanech oznámila i firma FVI. Solární dostihy jsou již v plném proudu. Dnem, který Liga ekologických alternativ zvolila k vyhlášení mistrů Solární ligy ČR 2006, je pátek 26. ledna 2007. Vyhlášení LEA spojila se seminářem Alternativní podílové financování solárních instalací po Německu i u nás. Seminář je věnován předávání zkušeností o perspektivní formě investování do solárních systémů za účasti občanů, obcí apod.
zhruba pro 2000 domácností. V Evropské unii větrné elektrárny vyrábějí více energie, než činí kompletní výroba České republiky, včetně exportu. Cena větrné energie rapidně klesá: během posledních dvaceti let se snížila na pětinu. Čistý proud z větrných elektráren bude zároveň vítaným zdrojem peněz i pracovních míst pro řadu obcí. Projekty, se kterými lze v naší zemi reálně počítat do roku 2010, by měly snížit emise oxidu uhličitého o množství, jaké vzniká provozem půl milionu osobních aut. Výzkum veřejného mínění ukázal vy-
sokou podporu pro tyto projekty: zastánci u nás čtyřikrát převažují nad odpůrci. Den otevřených dveří byl užitečný zvláště pro lidi, které například v blízkosti jejich domova čeká výstavba a provoz větrné elektrárny. Mohli sami posoudit, jak probíhá provoz elektrárny, jak stavba působí v krajině. Připraven byl ale také informační program – provozovatelé jednotlivých větrných elektráren přímo na místě odpovídali na dotazy. K dispozici byly letáky se základními údaji o daném projektu a zdarma byla i čerstvě aktualizovaná publikace Větrné elektrárny: mýty
Připravili Karel Merhaut, Jiří Dvořák, Hana Kolářová www.solarniliga.cz Foto Jana Plamínková a www.solarniliga.cz, www.nelumbo.cz
UDÁLOST PODZIMU
VĚTRNÝ DEN Velký úspěch zaznamenal první český Den otevřených dveří ve větrných elektrárnách 14. října 2006. Pořádalo ho Hnutí Duha ve spolupráci s energetickými firmami a Nadací Heinricha Bölla. Na devíti místech se přišlo podívat neuvěřitelných 3 500 zájemců. Davy předčily i nejdivočejší očekávání organizátorů. V Nové Vsi v Krušných horách dokonce den museli protáhnout až do neděle. Účastníci si mohli prohlédnout větrné elektrárny a přesvědčit se na vlastní uši, že moderní typy nezpůsobují prakticky žádný hluk. Jedna turbína vyrobí energii
6
5/2006
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Publikaci Větrné elektrárny – mýty a fakta autorů Edvarda Sequense a Petra Holuba vydalo v září 2006 sdružení Calla a Hnutí Duha. Brožura nabízí vysvětlení řady předsudků na základě faktů ze zemí, které mají mnohem větší zkušenosti s realitou větrných turbin. K dispozici je také online na webu www.calla.ecn.cz.
MÝTUS: VYUŽÍVÁNÍ VĚTRNÉ ENERGIE JE NEEKONOMICKÉ V současných ekonomických podmínkách je u nás výroba větrné elektřiny asi třikrát dražší než z uhelných nebo jaderných elektráren. Proto stát musí podporovat čistou energii dlouhodobě garantova-
a fakta vydaná ekologickými organizacemi Hnutí Duha a Calla. Výhercům soutěže na internetových stránkách Hnutí Duha byl v případě příznivých povětrnostních podmínek umožněn výstup na gondolu. Větrné elektrárna v Pavlově u Jihlavy, Břežan u Znojma, Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku, v Protivanově a Drahanech na Prostějovsku, v Hraničných Petrovicích na Olomoucku, v Nové Vsi v Horách u Litvínova, v Petrovicích u Ústí nad Labem a v Žipotíně na Svitavsku se tak staly například cílem podzimních rodinných výletů. Hnutí Duha stavbu větrných elektráren podporuje, ovšem ne bezhlavě a za každou
cenu. Petr Holub, vedoucí programu Energie Hnutí Duha, řekl: „Lidé z obcí v sousedství zahraničních větrných farem potvrzují, že jejich obavy z poškození krajiny, z hluku nebo odlivu turistů se po zahájení provozu většinou rozplynuly. Moderní větrné technologie mají také daleko lepší výsledky než starší projekty. Přitom pomohou podstatně snížit exhalace a devastaci uhelnými či uranovými doly. Den otevřených dveří umožnil, aby se o tom lidé přesvědčili na vlastní oči.“
nými zvýhodněnými výkupními cenami, aby se vyplatilo do ní investovat. Zdánlivě jde o ekonomické zvýhodnění obnovitelných zdrojů. Ve skutečnosti se však jedná o narovnání podmínek na trhu s různými zdroji energie. Do ceny uhelné a jaderné elektřiny nejsou započítány další náklady, například znečištění životního prostředí či poškozování lidského zdraví. Studie Univerzity Karlovy a Vysoké školy ekonomické spočetla, že na českou výrobu elektřiny v hodnotě 50 miliard korun připadají
S využitím materiálů Hnutí Duha (kvá)
ekologické a zdravotní škody za dalších
Další fakta: http://www.hnutiduha.cz/vitr
60 miliard. Pokud by se započetly, bude spravedlivá cena nynější „levné“ elektřiny minimálně dvakrát vyšší.
V PAVLOVĚ CHTĚJÍ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY
Přitom konvenční zdroje dostávají také dotace, a daleko větší. Jaderné technologie
Ve větru na Zemi je obsaženo pětařicetkrát více energie, než spotřebovává celé lidstvo. Část jí
v zemích OECD obdržely mezi lety 1974 –
může být využívána pomocí větrných elektráren. Větrná energetika prožívá celosvětově obrov-
2002 sedmkrát vyšší podporu na vědu a vý-
ský rozmach, nárůstem výrobní kapacity patří mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví energetiky.
zkum než obnovitelné zdroje. Provozovatel
Instalovaný výkon větrných elektráren na celém světě na konci roku 2005 dosáhl 59 322 MW.
atomové elektrárny také například neručí
U nás v Evropě bylo na konci roku 2005 již 40 504 MW. Nejvíce v Německu, které patří v tomto
v plné výši za škody způsobené případnou
oboru k průkopníkům. Větrné elektrárny zde pokrývají 5,5 procent spotřeby elektřiny. Cíl Ev-
jadernou havárií, stát navíc platí policejní
ropské komise dosáhnout v Unii do roku 2010 instalovaného výkonu 40 000 MW již byl pře-
a vojenskou ochranu. Uhelná energetika
kročen.
má nepřímé subvence v podpoře útlumo-
I v České republice jsou vhodné podmínky pro provoz větrných elektráren všude tam, kde je
vého a rekvalifikačního programu.
roční průměrná rychlost větru vyšší než 4,5 m/s ve výšce 10 m nad terénem. Jedná se obvykle
Cena větrné elektřiny rychle klesá s rozvo-
o lokality s nadmořskou výškou nejméně 500 m nad mořem, zejména pak pohraniční pohoří
jem této technologie. Náklady na výrobu
a Českomoravskou vrchovinu, ale také jižní Moravu. Větrné elektrárny prodělaly velmi rychlý
jedné kilowatthodiny se během posled-
technický rozvoj. Ještě v polovině devadesátých let, byly pro vnitrozemské podmínky České re-
ních dvaceti let snížily na méně než pěti-
publiky dostupné elektrárny o výkonu maximálně okolo 600 kW. Dnes jsou běžné výkony 1 až
nu. Tento trend pokračuje.
2 MW na jeden stroj.
Někdy se také tvrdí, že konstrukce a stavba
Dvě největší větrné elektrárny stojí od letošního července v obci Pavlov. Průměr třílistého ro-
větrné elektrárny spotřebuje tolik energie,
toru je 90 m. Za rok by zde měly obě elektrárny vyrobit nejméně 7 tisíc MWh čisté elektřiny.
kolik sama nedokáže vyrobit ani za něko-
Starosta Pavlova p. Šťastný vysvětluje roli obce a postoj místních obyvatel: Je na rozdíl od ně-
lik let. Není to pravda. Měření ukázala, že
kterých českých a moravských obcí příznivý. Ještě během zimy nedaleko odsud přibudou další
energetická návratnost elektrárny (tedy
dva menší stroje. V místní hasičárně na Den otevřených dveří ve větrných elektrárnách připravi-
doba, za kterou větrná turbína vyrobí tolik
li zajímavou výstavu fotografií ze stavby. Na návštěvu Pavlova si v ten den našel čas také ministr
energie, kolik bylo potřeba na její výrobu)
životního prostředí Petr Jan Kalaš, který se vyvezl i do gondoly elektrárny. Později na schůzce
se podle typu stroje a větrného potenciálu
společně s představiteli obce a dodavatelem větrné elektrárny diskutoval o systémových změ-
místa pohybuje od tří do šesti měsíců.
nách v podpoře obnovitelných zdrojů energie u nás. Calla a Hnutí Duha,
elektronický měsíčník pro členy a přátele sdružení Calla, kráceno a upraveno (red)
České Budějovice a Brno 2006
5/2006
7
Zdroj: Větrné elektrárny – mýty a fakta, Edvard Sequens, Ďáblík, listopad 2006,
I
N
S
P
I
R
A
C
E
ŠKOLA ZA PECÍ
FINSKÁ PEC
Na samotě Prádelna pod hradem Veveří se v květnu 2006 stavěl tradiční sporák – nízkorozpočtový s ekologickým spalováním. Nebylo to poprvé a asi ani naposled, co se takový zajímavý a užitečný seminář v Brně konal. Členové česko-slovenského občanského sdružení Permakultura (CS) totiž už předchozí léto zorganizovali Týden permakultury pro ekologické vytápění. Pojem permakultura vychází ze slov permanent kulture, tedy volně přeloženo udržitelný život.
Udržitelný pohled na život provokuje otázky: Potřebujeme vůbec topení? Dá se totiž výrazně omezit úspornými opatřeními, jako je zateplení, pasivní využití slunce, využití odpadního tepla
Celá řada lidských činností by z hlediska udržitelnosti při kritickém pohledu ekologa neuspěla. Vytápění budov k nim zcela jistě patří. Většina z nás, kdo jsme řešili či řešíme problém topení například v rodinném domě, se patrně nezamýšlela nad jeho dopady na životní prostředí. Přitom Česká republika patří k největším znečišťovatelům ovzduší v Evropě. Každý Čech vypouští do ovzduší bezmála 12 tun emisí CO2 za rok. Budeme tedy brát Kjótský protokol jako nezávaznou teorii nebo jeho ujednání přijmeme za vlastní i my sami? Skupina nadšenců z občanského sdružení Permakultura (CS) se rozhodla upozornit laickou i odbornou veřejnost na netradiční možnost ekologického vytápění objektů. Inspirováni obdobnou akcí v maďarském Mariahalom zorganizovali praktický seminář pod názvem Týden permakultury pro ekologické vytápění v Brně-Bystrci. Program semináře zahrnoval nejen teoretické vzdělávání účastníků, ale především výstavbu různých spalovacích systémů na dřevo, jako je hliněná pec, valašská pec, výtvarně pojatá pokojová kamna a finská protiproudá akumulační pec. Nejcennější
však byla příležitost stavbu kamen si osobně vyzkoušet pod dohledem na slovo vzatých odborníků. Lektorské obsazení semináře bylo exkluzivní. Teorii a praktickou výstavbu finských pecí vedli vývojář a konstruktér Heikki Hyytiainen (Finsko) a Johannes Riesterer (Německo-Švédsko). Pokojová kamna budoval praktik a autor několika knih o krbech, kamnech a kozubech, Akad. arch. Vladimír Institoris (Slovensko). Na venkovních pecích se podíleli Tom Trout (USA) a Marek Vlček (ČR) spolu s Janem Bukvišem (Slovensko). Informace o ekologických a nízkoenergetických stavbách poskytl v rámci večerních přednášek Akad. arch. Aleš Brotánek. Ing. Bronislav Bechník seznámil účastníky s výrobou tepla pro domácnosti kompostováním biomasy. Semináře se zúčastnila přepestrá skupina třiadvaceti aktivních účastníků, která samotné organizátory překvapila profesní i národnostní skladbou. Pedagogové, architekti, redaktorka, kameník, kamnář, majitel stavební firmy, zahradníci, zemědělci i studenti přijeli nejen z Čech, Moravy a Slovenska, ale i z Německa, Belgie a Irska. V závěru akce padl návrh na další setkání, při němž budou vystavěna klasická kamna – sporák na vaření za spoluúčasti členů kamnářského cechu a kamnářských učedníků, což potvrdilo úspěšnost tohoto netradičního semináře. A to už jsme zpátky u úvodní zprávy o stavbě pece v Prádelně... Velký dík patří významným partnerům tohoto ojedinělého semináře. Jsou to zejména Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání (Brno), Wood Heat Finland LTD (Finsko), Keramika Letovice, ecoShop.cz (Syrovice u Brna), Rigi – nízkoenergetické domy (Hradčany u Tišnova), Mátl & Bula (Rajhrad), o. s. Sdružení hliněného stavitelství (Brno).
(rekuperace, odpadní teplo spotřebičů nebo odpadní teplo obyvatel domu). Jaké máme alternativy pro vytápění? Dostatek
energie
z
obnovitelných
zdrojů, jako je slunce, voda a vítr, se časově nemusí krýt s naší každodenní potřebou. Navíc průmyslově vyráběné akumulační systémy jsou dosud značně nákladné. Zkusme uvažovat o využití biomasy. Ta je akumulačním systémem sama o sobě, lze ji skladovat snadno a dokonce beze ztrát energie. Skladováním a vyschnutím se výsledná výhřevnost ještě zvýší. V našich podmínkách bývá zpravidla snadno dostupné dřevo. Je to obnovitelný zdroj a jeho promyšleným používáním buď přinejmenším ušetříme vlastní finance, pokud máme zdroje například ze zahrady, od sousedů, z okolí, nebo jeho nákupem pomůžeme místní ekonomice. Není vyloučeno, že se regionální firma na produkci a nabídku tohoto zdroje později zaměří. Produkcí dřeva (zalesňováním) pro krytí vlastních energetických potřeb podpoříme přirozený uhlíkový koloběh v přírodě, a tím můžeme příznivě ovlivnit dokonce i lokální mikroklima. Jak to dělají v severských zemích? Pokud vás do tohoto okamžiku naše řádky nepobouřily, pak vás zcela jistě zaujme informace o řešení u nás dosud málo známém. Je to finská akumulační protiproudá pec, topný systém, který minimálně zatěžuje životní prostředí a má vysokou účinnost spalování i topení. Díky těmto vlastnostem představuje významný potenciál pro budoucnost; organizátoři semináře věří, že i v českých podmínkách. Účinné akumulační pece mají velkou tradici zejména v severských zemích. Účinné
František Kurtin a Dana Kellnerová, Lipka – pracoviště Rozmarýnek. Redakčně upraveno.
topení znamená méně spáleného dřeva, což se rovná menšímu množství práce na jeho přípravu a nižším nákladům na jeho
www.permakultura.cz, www.permakultura.sk
8
5/2006
I
N
S
P
I
R
A
C
E
pořízení. Akumulační systém pece se stará
množství dřeva, aniž přetopíte dům. Teplo
uložení dřeva do hranice ve vlastním to-
o komfort tím, že dlouhou dobu dodává tep-
se akumuluje v cihlách, poté pomalu proniká
peništi a místo zapálení. Bohužel, české
lo, přestože průběžně nepřikládáte, a dům
stěnou a vyzařuje desítky hodin do prosto-
předpisy zatím nepočítají s takovýmto
tak rychle nepromrzá. Tyto pece nacházejí
ru. Regulovat výkon, čili dodávku tepla, lze
principem topení.
stále vyšší oblibu v okolních evropských
dvěma způsoby. Buď můžete měnit množství
Náklady na materiál pece nemusí být vyso-
státech, kde se uplatňují jako topné systémy
dřeva nebo interval mezi topením.
ké. Můžete využít staré pálené cihly i staré
především v nízkoenergetických domech.
Dřevo je čistým palivem, pokud se spaluje při
kování. Dále jsou potřeba šamotové cihly,
Konstrukce finské pece umožňuje dodávku
optimálních podmínkách. To konstrukce fin-
desky a lupek na vyzdívku jádra. Pokud
tepla, dále umožňuje zabudování teplovod-
ské pece umožňuje vícenásobným přívodem
veškeré materiály koupíte nové, počítejte
ního výměníku pro ohřev užitkové vody či
vzduchu. Dávka paliva shoří do jedné hodiny.
s cenou materiálu do 40 000 Kč. Je to však
teplovodní vytápění dalších místností stejně,
Pokud byste se pokoušeli spalovat dřevo po-
ošidné číslo. Bude záležet například na tom,
jako nabízí i možnost pečení chleba, pizzy či
malu, sníží se spalovací teplota, a dramaticky
jaké použijete kování a z jakého materiálu
masa. Mnohé překvapí nízká povrchová
se pak zvyšuje podíl nevyhořelých spalin, což
vystavíte vnější plášť pece. V případě inte-
teplota tělesa pece do 50 oC. Při stavbě se dá
se projeví kouřením. Tím, že spaliny nevyhoří,
riérového topidla, budete chtít dvířka prav-
využít recyklovaný materiál (cihly) a vzhled
snižuje se také účinnost energetického využití
děpodobně prosklená. Plášť pece také ne-
pece můžete do značné míry přizpůsobit
paliva a zvýší se znečišťování atmosféry.
musí být jen z cihel, oblíbené jsou například
vlastnímu vkusu. Významnou výhodou fin-
Účinnost spalování v těchto pecích je kolem
kachle. Počítejte však s náklady na projekt,
ských pecí je dlouhá životnost a to, že i 30
99 %. Světový rekord stále drží zděné aku-
zkušeného kamnáře, zedníka či kominíka.
let nepotřebuje údržbu. Jednoduchá kon-
mulační pece, a to i bez elektronického řízení
S těmi se pak domluvte na možné míře
strukce bez elektronických prvků zaručuje
spalovacího procesu. Účinnost topení je
svépomocné výstavby či výstavbě na klíč.
vysokou spolehlivost.
zhruba 80 %. Podmínkou je však, stejně jako
Rozhodně se do stavby topidla nepouštějte
Pec umožňuje akumulovat obrovské množ-
u jiných topidel, spalování suchého dřeva
bez dostatku znalostí a informací. Mohl by
ství tepla. Můžete najednou spálit velké
a dodržování postupu. Důležité je například
to být značně nejistý experiment.
ZŠ KOMENSKÉHO I
VYMYSLI, JAK ZLEPŠIT SVĚT
5/2006
ekologické soutěže družstev ke Dni Země pořádané Ekocentrem Čtyřlístek. V přírodopise v 6. ročníku provádíme celoroční projekt Biologické odbourávání odpadů, vytypováváme v něm organismy – reducenty, destruenty a jejich využití v praxi. V minulém školním roce se naši šesťáci účastnili projektu Vymysli, jak zlepšit svět pořádaného společností Veolia a UNESCO.
Ve škole máme odpadové nádoby na plasty a baterie. Na školní zahradě kompostujeme listí a posekanou trávu i z okolí školy, které žáci pomáhají udržovat zejména v podzimním a jarním období. Milena Lednická, koordinátor EVVO, ZŠ Komenského I, Zlín
[email protected]
9
Pro ekologickou výchovu se nám velmi osvědčily projektové dny: Den jablka, Den zdraví, Den naruby, Den Země. Ve Dnu naruby vyučují své spolužáky naši deváťáci a vybírají si témata podle zájmu a objevily se i hodiny ekologie. Při Dnu Země děti recyklovaly papír, měly hodiny o skleníkovém efektu, ubývání ozónu, seznamovaly se s ekoznačkami. Pravidelně se účastníme
I
N
S
P
I
R
A
C
E
ZŠ VELKÝ OŘECHOV
NEŽIJE I U VÁS NĚKDO JAKO PAN BERNÁTEK? V 8. ročníku je součástí osnov výuky v zeměpisu průmysl paliv a energetiky České republiky a v 9. ročníku v přírodopisu je to ochrana přírody. Žáci se zde seznamují jak s využitím tradičních zdrojů energie, což je zejména těžba uhlí, ropy a zemního plynu a jaderná energie, tak i s využitím netradičních a ekologických zdrojů, jako je větrná, vodní a sluneční energie a energie biomasy. Máme to štěstí, že přímo v našem regionu bydlí pan Vojtěch Bernátek, který se získávání ekologické energie věnuje již řadu let. Navíc dostal v této oblasti ocenění v historicky prvním ročníku Solární ligy ČR 2004. Díky němu se obec Hřivínův Újezd umístila v této soutěži na třetím místě a důstojně obhájila barvy zlínského regionu. Kromě sluneční energie získávané slunečními kolektory vyrábí pan Bernátek energii i pomocí malé větrné elektrárny a kotle na biomasu. Pana Bernátka proto pravidelně zveme do naší základní školy, aby dětem přiblížil problematiku získávání energie netradičními způsoby. Žáci se vždy dozvědí množství nových a zajímavých informací. Například, že současné sluneční kolektory mají tvar trubky, že lze topit šťovíkem nebo slámou, aniž by se do ovzduší dostávaly nebezpečné zplodiny, jak si vhodně v našich podmínkách zkombinovat ekologické zdroje pro domácnost a že je možné z domácnosti elektřinu do sítě i dodávat, a ne ji jenom odebírat. Pan Bernátek naopak zve děti i učitele k sobě domů na prohlídku ekologického bydlení, kde vypráví o udržitelném způsobu života na Zemi, ekologické stopě člověka, o skleníkových plynech a slunečním záření, jaderné energii, o fosilních palivech. Ukazuje fotky z uhelných dolů v Ostravě, kde dříve pracoval, a přidává i vzorky černého uhlí. Věnuje se také chovu včel a dětem trpělivě vysvětluje a prakticky ukazuje veškeré včelařské práce. Některé z nich si pak žáci mohou vyzkoušet. Při svých vyprávěních učí pan Bernátek děti přemýšlet o věcech, o přírodě a vztahu člověka k ní. S dětmi se podílí i na oslavách Dne Země při úklidu okolní přírody. Svými články přispívá i do Školního zpravodaje určeného veřejnosti. Třeba jako v rámečku na této stránce
„DĚDO PROČ ROSTOU STROMY?“ Zeptala se pětiletá vnučka, když jsme si vyprávěli před spaním. O čem všem přemýšlejí tyto mozečky školou ještě nedotčené. „Pokud by na Zemi nerostly stromy, nemohl by na Zemi žít ani člověk. Nejdříve tu byly stromy, potom člověk. To máš, jako když sedíme u ohně a foukne vítr směrem na tebe, tak nedýcháš nebo se stěhuješ na jiné místo. To se budeš učit až ve škole, co uniká do ovzduší, když něco hoří, a co si oheň bere ze vzduchu, aby hořel. Něco podobného bylo kdysi na Zemi, ale stromy svým růstem nám vzduch vyčistily.“ Jednou, když se mne na něco podobného ptala, jsem jí odpověděl, že je na to ještě malá. To už teď říkat nemůžu. „Dědo, já už jsem přece velká“, odporovala mi. „Je to v tom, jak se kdo cítíme. Aby stromy rostly, berou si vodu z půdy pomocí kořenů a ta proudí jako míza až do listů. Listy tvoří velkou plochu, z které se voda odpařuje do vzduchu a ten pak dýcháme. Také tím ovlivňují počasí. Čím více stromy zadrží vody v půdě, třeba i stínem, je lépe pro nás i pro přírodu. V zimě stromy spí. Však víš, jak jsme chtěli na jaře udělat píšťalku, tak nešla. Říkal jsem, že musíme ještě počkat, až bude míza. Až začne voda proudit stromem nahoru a strom se probudí.“ „Proč v zimě spí?“ „Protože potřebuje hodně světla ze slunce a v zimě je den krátký. Jakmile se slunce na jaře zvedne výš na oblohu, je tepleji a probudí se pupeny, ze kterých narostou lístky. Listím strom dýchá a čistí nám vzduch. Říká se tomu fotosyntéza, ale to se budeš učit až ve škole. To, co my vydechujeme, strom potřebuje k růstu a strom nám vrací zase to, co my potřebujeme na dýchání. Příroda má všechno dokonale vyřešeno, ale před námi taky dobře utajeno. Proto ani nevíme, že pro svoje pohodlí přírodě a stromům škodíme. Však víš, že když jdete s babičkou do obchodu na Velký Ořechov, kolik ořechů uschlo kolem silnice. Ani je ještě neumíš spočítat. Stromy umírají vestoje, protože voda stékající ze silnice je otrávená. Sbíráte láhve, které pohodlní řidiči vyhodí z auta do příkopu. Stromům ubíráme půdu betonováním velkých ploch pro silnice, supermarkety, továrny. Voda nevsakuje do půdy, rychle odtéká a potom jsou častější záplavy. Když jsem ti ukazoval, kde jsem po mezích a v lese narouboval stromy nebo nasadil nové, zdálo se ti, že některé stromy, buky, jsou tak vysoké, že rostou až do nebe. Ty vysázel ještě můj děda. Jsou velmi důležité také pro naše včelky. Také se jeden bez druhého neobejdou. A ještě – jak ti chutná med z lesa? Proto si musíme stromů vážit. Každý člověk by měl mít svůj strom, o který by se měl starat, když potřebuje zalít, ošetřit, a těšit se z toho, jak roste. Vždy si pod ním ve stínu odpočineme, on nám dá sílu. Stromy poslouchají, co si o nich povídáme, jak je chválíme, že nám dělají radost svou krásou.“ Děkuji Alence za pěkné otázky, samotného by mě nenapadly. O takové jednoduché věci se my dospělí už nezajímáme. Ani jsem jí všechno nedořekl a spokojeně usnula. Pro školu, která má ve svém znaku strom, napsal Vojtěch Bernátek
Za toto všechno patří panu Bernátkovi naše velké poděkování. Svým příkladným životem napomáhá výchově mladé generace. I díky němu se děti budou k přírodě chovat šetrněji a ohleduplněji. Panu Bernátkovi přejeme hodně dalších krásných zážitků v přírodě, spoustu dalších zlepšováků a poznatků chtivé posluchače a čtenáře. Mgr. Marta Holbová, ZŠ Velký Ořechov, Zlínsko. Foto Jan Skopal a Miroslava Balajková
Kdoví, třeba i poblíž vaší školy žije podobná osobnost, jako je Vojtěch Bernátek, kdo má moudrost, čas, a trpělivost, které může věnovat dětem...
10
5/2006
P R O M Ě N Y CO JSOU A KDE SE VZALY
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Obnovitelné zdroje energie poháněly lidskou civilizaci milióny let – od jejího vzniku až po průmyslovou revoluci v 17. století. Není náhoda, že prudký rozvoj techniky byl postaven na uhlí a později na ropě. Právě tady vidíme základní rozdíl: Energie ve fosilních palivech je koncentrovaná, zatímco energii obnovitelných zdrojů musíme „sklízet“ z velké plochy území, což je nákladné a pracné. V minulosti ovšem ještě mnohem pracnější než dnes. Energie Slunce Téměř všechny druhy obnovitelné energie pocházejí ze Slunce. Koloběh vody, vítr, biomasa by bez slunečního záření nevznikly, tepelná čerpadla vesměs také využívají nízkopotenciální teplo ze slunečního záření. Výjimkami jsou geotermální energie, pocházející ze žhavého nitra Země, a energie přílivu a odlivu poháněná přitažlivostí Měsíce. Sluneční energie je více než dost – na Zemi dopadá každou minutu více energie, než se za celý rok spotřebuje ve formě fosilních paliv. V podmínkách České republiky můžeme počítat s tím, že za rok dopadne na metr čtvereční 800 až 1200 kWh sluneční energie. Kdybychom ji dokázali stoprocentně využít, postačila by pro krytí celorepublikové spotřeby energie (345 mil. MWh) plocha 350 km2, tedy 0,4 % území republiky. Pro srovnání – zhruba stejná plocha je v ČR pokryta asfaltem silnic. Sluneční energii využíváme s různou účinností. Pokud porovnáme množství dopadajícího slunečního záření s energetickým přínosem různých technologií, vidíme že účinnost se liší řádově. Rozdíl je také v tom, zda získáme teplo nebo elektřinu; výroba elektřiny z tepla je vždy spojena s dalšími ztrátami.
cí zrcadel. Stejný systém využívají i solární vařiče, které zejména ve třetím světě mohou pomoci snížit spotřebu dřeva. Za slunných dní fungují i u nás. Nevýhodou slunečního tepla je, že se špatně skladuje. Pokud by dům měl být vytápěn pouze solární energií, je nutný velký sezónní zásobník. Protože zásobník je velmi nákladný, setkáme se s tímto řešením jen výjimečně. Běžně se solární energie používá k přitápění na jaře a na podzim, pro přípravu teplé vody lze využít solární systém devět měsíců v roce.
Pasivní zisk Nejjednodušší je tzv. pasivní využití solárních zisků. To znamená, že sluneční paprsky necháme dopadat do budovy okny. Záření se v interiéru přemění na teplo. Prosklení je třeba navrhnout správně, aby se v létě budova nepřehřívala. Ve středoevropských podmínkách není nutno dobře navrženou budovu aktivně chladit klimatizací. Pasivní zisky mohou ohřívat přímo obytné místnosti domu. Současná kvalitní okna propustí do budovy více energie, než jimi unikne během noci. Jinou možností je vybudovat u domu zimní zahradu, která bude sloužit jako zdroj teplého vzduchu. V bytových domech může zimní zahradu nahradit zasklená lodžie. Má-li však zimní zahrada fungovat jako sluneční kolektor, špatně se v ní bydlí. Naopak, je-li zimní zahrada 1000 kWh/m2.rok
dopadající sluneční záření
600 kWh/m2.rok
solární termální kolektor
účinnost 60 % 120 kWh/m2.rok
fotovoltaický panel
účinnost 12 % energetická biomasa – výnos 15 až 25 t/ha
10 kWh/m2.rok účinnost 1 %
3
středoevropský les – výnos dřeva 6,5 m /ha
1 kWh/m2.rok účinnost0 10 %
Solární teplo
5/2006
11
Využívat teplo slunečního záření umí každá kočka rozvalující se na sluníčku. Není to tedy nic těžkého. Uvědomme si, že většinu tepla potřebujeme pro vytápění budov, kde je 20 °C. Pro ohřev vody na mytí a úklid chceme vyšší teploty 50 až 70 °C. Pro průmyslové aplikace, kde je potřeba teplot ještě vyšších, je už nutno použít náročnější technologie, kde se na malou plochu koncentrují sluneční paprsky pomo-
P
obývána, a to i v zimě, velmi roste spotřeba energie na její vytápění. To je důvod, proč současné nízkoenergetické domy zimní zahradu většinou nemají na rozdíl od nízkoenergetických budov z devadesátých let. Aktivní využití slunečního záření Pro aktivní využití slunečního záření je potřeba solární systém, jehož nejdůležitější součástí je kolektor neboli sběrač slunečního záření. Můžeme se setkat zejména s kapalinovými a vzduchovými kolektory. Vzduchový kolektor se dá napojit přímo na vyhřívanou místnost, takže odpadá potřeba akumulátoru, teplo se akumuluje do stavebních konstrukcí domu. Tato výhoda je však i nevýhodou – teplo nelze využít, pokud slunce nesvítí. Kapalinových kolektorů existuje na trhu celá řada. Liší se zejména účinností a cenou. V těch nejjednodušších systé-
» Pevně umístěné panely roční produkce cca 110 kWh/m2 (100%)
R
O
M
Ě
N
Y
mech se používají kolektory přímo protékané (tj. ohřívaná voda prochází přímo kolektorem). Ty samozřejmě nelze použít v zimě, kdy by zamrzly. Proto se u nás používají jen výjimečně. Většina kolektorů je plněna nemrznoucí směsí (voda, propylenglykol, inhibitory koroze), takže mohou pracovat i v zimě. Každý typ kolektoru má jinou účinnost a hodí se pro něco jiného. Chceme-li ohřát vodu v létě, nemusíme mít žádné hi-tech zařízení, postačí plechový sud natřený načerno. Energie je dost, takže mizerná účinnost tady nevadí. Naopak vysoce účinné vakuové kolektory dokáží ohřát vodu i uprostřed zimy vysoko v horách, uprostřed sněhu a mrazu. Energetický zisk závisí také na orientaci kolektorů vůči světovým stranám a sklonu. Nemá-li dům střechu s orientací na jih, musí se buď zvětšit plochu kolektorů, nebo je umístit např. na konstrukci na terén. Pro celoroční provoz je vhodný sklon kolektorů 35 – 50° od vodorovné roviny. Pro letní provoz (např. ohřev bazénu) lze použít menší sklon, naopak kolektory umístěné svisle (na fasádě) budou mít v létě nižší zisky, což může být výhodné, pokud pro letní energii není využití.
» Panely s natáčením kolem jedné osy se zrcadlem roční produkce cca 170 kWh/m2 (156%) pozn. produkce závisí na ploše zrcadla, je-li zrcadlo příliš velké, hrozí “spálení” článků » Panely s natáčením ve dvou osách roční produkce cca 150 kWh/m2 (136%)
» Pevně umístěné panely na fasádě roční produkce cca 75 kWh/m2 (68 %)
Důležitý je akumulátor Další velice důležitou součástí solárního systému je akumulátor. Pro několikadenní akumulaci se používají tlakové nádoby s vodou. Může jít o vodu přímo ze systému ústředního vytápění. Tlakové nádoby jsou poměrně nákladné a také je nutno doplnit je expanzními nádobami, protože voda zahříváním zvyšuje svůj objem. V akumulační nádrži je výhodné využít stratifikaci – výškové rozvrstvení vody s různou teplotou. Zásobník je tedy dobré umisťovat na výšku. Teplota vstupní vody do kolektoru by měla být co nejnižší, pak roste účinnost. Kolektor by měl ohřívat vodu u dna nádrže, v horní části nádrže je vhodné umístit výměník pro ohřev vody. Akumulátory na bázi štěrku, betonu nebo jiných pevných látek se příliš nepoužívají, protože voda je levné a dostupné médium, s velkou tepelnou kapacitou (vztaženo na objem). Slunce ještě nikdo nezdanil Slunce svítí zadarmo a zatím ho ani nikdo nezdanil, ale solární systém něco stojí a jeho morální životnost je 15 až 20 roků. Samotný kolektor vydrží obvykle mnohem déle, ale čerpadla, potrubí, regulaci, nádrže aj. je nutno obměňovat. Pokud cenu zařízení vydělíme počtem kilowatthodin, které systém dodal, vyjde nám skutečná cena získané energie. V současnosti je to 1 až 2 Kč/kWh. Ve srovnání s cenou tepla z elektráren nebo plynového kotle je to hodně, což je asi důvod, proč se solární systémy uplatňují u nás tak málo. V Rakousku, kde jsou ceny energií vyšší, najdeme solární systém pomalu na každém druhém domě. Protože sluneční energie je více v létě, často pro letní přebytky není využití. Tím klesá energetická výtěžnost kolektorů. Kvalitní kolektor je schopen získat za rok 500 až 800 kWh/m2 tepla. Jako ekonomickou úsporu lze započítat ale jen teplo, které bychom jinak skutečně museli dodat třeba z kotle. Pokud přebytky použijeme třeba pro ohřev bazénu, jde jen o zvýšení komfortu, ale ne skutečnou úsporu. Elektřina ze slunce Sluneční záření můžeme přeměnit i na elektřinu, která je univerzálně použitelná a žádaná. Nečastěji se elektřina získává pomocí
12
5/2006
P
fotovoltaických článků. Ty pracují na principu fotoelektrického jevu: částice světla – fotony – dopadají na článek a svou energií z něho „vyrážejí“ elektrony. Polovodičová struktura článku pak uspořádává pohyb elektronů na využitelný stejnosměrný elektrický proud. Stejné základní stavební prvky – solární články – se používají pro aplikace s nepatrným výkonem (napájení kalkulačky) i pro velké elektrárny s megawattovými výkony. Výkon článků pochopitelně závisí na intenzitě dopadajícího záření, proto se udává jako tzv. špičkový, tedy při dopadajícím záření s intenzitou 1 000 W/m2. To odpovídá přibližně slunečnímu záření v poledne při jasné obloze. Například článek s účinností 19 % má při ploše 1 m2 špičkový (peak) výkon 190 Wp. Výkon článků s věkem klesá, většina výrobců dnes garantuje, že během 20 let poklesne výkon max. na 80 % původní hodnoty. Výkon klesá i s rostoucí teplotou. Protože na elektřinu se přemění jen část dopadajícího záření, článek se zahřívá. Při instalaci je tedy třeba dbát na dostatečné odvětrání zadní plochy článků – zejména při integraci do střešní krytiny nebo do fasády. Vyvíjejí se i kombinované články chlazené vodou, která slouží pro ohřev užitkové vody nebo pro vytápění. Fotovoltaika pro chudé i nejbohatší Cena fotovoltaických zařízení stále klesá, nicméně nadále je to velmi drahý způsob, jak získávat elektřinu. V současnosti je poptávka tak velká, že továrny nestačí vyrábět. Rozvinuté země totiž různými způsoby podporují fotovoltaická zařízení, takže stavba elektrárny už nepřitahuje jen nadšence, ale i investory, kteří chtějí prostě jen dobře zhodnotit svůj kapitál. Poptávka roste i ve třetím světě, kde fotovoltaické panely nahrazují provozně drahé a nespolehlivé dieselagregáty v oblastech bez elektrické sítě. Protože cena panelů je vysoká, nabízí se myšlenka „sbírat“ sluneční záření z větší plochy pomocí zrcadel nebo čoček. Zde je ale problém s přehříváním panelů, v nejhorším případě se mohou i spálit. Přesto se již používá i tato technologie. Jinou možností jak zvýšit energetický zisk, je použití natáčecího systému. Panely
R
O
M
Ě
N
Y
se otáčí a naklápí tak, aby na ně sluneční záření dopadalo vždy kolmo. Natáčecí systém je ale také nákladný a vyžaduje místo – na střechu domu ho umístit nelze. Fotovoltaika se uplatňuje i v architektuře – můžeme vidět fasády, střechy i fotovoltaické žaluzie. Protože svisle umístěný panel má výnos asi o třetinu menší, než kdyby byl orientován šikmo a přímo na jih, deklaruje tak vlastník budovy kromě ekologického cítění svou mohovitost a lehce přezíravý vztah k penězům. Energie vody Vodní mlýny, hamry, pily mají u nás dlouhou tradici. Většina z nich byla během let osazena vodní turbínou, takže před druhou světovou válkou fungovalo na našem území více než jedenáct tisíc malých vodních elektráren. Většina z nich byla později zrušena, zato se však vybudovalo několik velkých vodních elektráren, zejména vltavská kaskáda. S jistou nadsázkou můžeme říci, že mnoho prostoru pro stavbu nových elektráren už není. Výhodné lokality jsou již dávno obsazené. Vybudovat novou elektrárnu včetně vodního díla je velmi nákladné a návratnost bývá mnoho desítek roků. Potenciál se skrývá v použití modernějších technologií ve stávajících elektrárnách. Jde zejména o náhradu letitých turbín novými turbínami s lepší účinností, podobně se dá zvyšovat účinnost v převodech a generátorech. Další možností je instalace nových turbín, které umožní využít dosud nevyužívané sezónní průtoky vody. Ve vodárenských zařízeních lze nahradit škr-
tící armatury vodní turbínou. Využije se tak energie vody, která se dosud maří. Současné technologie umožňují použít turbíny i v systémech pitné vody. Aby přehrada měla smysl... Existují projekty velkých vodních děl, které by se daly využít i pro výrobu elektřiny. Primární účel je však jiný, například ochrana před povodněmi. Stavba nové přehrady je vždy značný zásah do krajiny, ekosystému i života místních lidí. Jen zřídka se dá označit za ekologickou. Příkladem z poslední doby může být projekt jezů na Labi odmítaný ochranáři i veřejností. Součástí projektu byla i elektrárna s výkonem okolo 10 MW, která však nemohla vyvážit negativa jezů. Aby byla vodní elektrárna skutečným přínosem pro životní prostředí, je třeba dodržovat některá pravidla již při výběru lokality, přípravě projektové dokumentace, provádění stavby a hlavně při provozu. Správně provozovaná elektrárna přispěje v lokalitě a jejím okolí k revitalizaci místního říčního systému, protože čistí a provzdušňuje tok. Nejčastější potíže při provozu malých vodních elektráren nastávají při nedodržování minimálního sanačního průtoku v původním korytu. Ten je předepsán v rámci vodoprávního řízení. Jeho nedodržování vyvolává konflikty s rybáři. V extrémním případě koryto původního toku zarůstá náletem. Problém se dá řešit kvalitní regulací, ale hlavně osobním přístupem provozovatele. Samozřejmostí je, že do vody nesmí unikat olej.
V ČR se za malou vodní elektrárnu považují zařízení s výkonem pod 10 MW, v EU pod 5 MW. Je elektrárna na vltavské přehradě Hněvkovice
5/2006
13
(9,6 MW) malá nebo ne?
P
Symbolická síla větru Větrné elektrárny jsou dnes nejvýraznějším symbolem ekologické výroby elektřiny. Mají nadšené zastánce i stejně zapálené odpůrce. Přitom jde o celkem marginální a krátkodobou záležitost. V České republice není potenciál pro výstavbu větrných elektráren příliš velký, odhaduje se, že v roce 2010 se u nás vyrobí z větru 930 GWh. To je asi 1,1 % výroby elektřiny v roce 2005. Ve srovnání třeba s Anglií, kde je potenciál větru několikanásobně vyšší než celková spotřeba státu, je to opravdu malé číslo. V poslední době se u nás větrné elektrárny staví hlavně proto, že díky výhodným výkupním cenám jde o zajímavý byznys. Možnost získat dotaci na výstavbu ji činí ještě výhodnější. Lokality pro větrnou elektrárnu se v ČR hledají ponejvíce v oblastech s nadmořskou výškou přes 600 m n.m. Často jsou v chráněných územích, kde je stavba v konfliktu s ochranou přírody. Dalším omezením mohou být územní plány obcí, ochranná pásma letišť nebo vojenských prostorů atd. Elektrárna by rozhodně neměla být ani v místě tahu ptáků, například čápů. Vnitrozemská elektrárna se musí vyrovnat i s horšími klimatickými podmínkami, které způsobují námrazu na lopatkách, časté změny směru větru, výraznější kolísání rychlosti větru, turbulence a obecně i nižší rychlosti větru než v přímořských oblastech. Trendem je neustále velikost větrných elektráren zvětšovat. V současnosti se staví elektrárny s výkonem 1 MW a více, s výškou stožáru okolo 100 m a průměrem rotoru až 90 m. V ČR se tak můžeme setkat s nabídkou repasovaných elektráren, tedy strojů, které byly demontovány a nahrazeny větším a výkonnějším strojem. Liché či oprávněné výtky? Větrným elektrárnám se vytýkají různá negativa, vesměs však neopodstatněně. Hluk současných strojů je poměrně nízký, navíc elektrárny jsou stavěny v dostatečné vzdálenosti od obydlí. V praxi za větrného počasí hluk elektrárny zaniká v akustickém šumu pozadí, jako je šumění stromů, trávy atd. Hluková studie bývá součástí dokumentace nutné ke stavebnímu povolení. Stroboskopický efekt neboli vrhání pohyblivých stínů, je-li slunce nízko nad obzorem, není v praxi závažný, pokud elek-
R
O
M
Ě
N
Y
trárna stojí dost daleko od lidských obydlí. Podobně i odraz slunce na lopatkách je díky matným nátěrům již minulostí. Rušení televizního signálu může nastat, ale opět jen v blízkém okolí. K rušení zvěře podle praktických zkušeností nedochází. Dokladem jsou ovce a krávy, ale i divoká zvěř pasoucí se v těsné blízkosti elektráren. Podle některých studií se v okolí elektráren zvýšil i počet hnízdících ptáků. Ke kolizím dochází, ale poměrně vzácně, zejména v noci a za mlhy. Výjimkou byly případy, kdy elektrárna stála např. v místě tahu migrujících ptáků. Nejproblematičtější je zřejmě narušení krajinného rázu. Někomu se elektrárny líbí, někomu ne. V české krajině, kde jen stěží najdeme panorama nerušené stožáry elektrického vedení, představují větrné elektrárny další, nezvyklý prvek. Paradoxně se někdy dostává do konfliktu požadavek státní ochrany přírody na „nenápadnost“ elektrárny s požadavkem bezpečnosti leteckého provozu, tedy umístění zábleskového zařízení na vrchol stožáru kvůli viditelnosti. Trend stavět stále větší stroje vede k tomu, že elektráren může být méně, ale současně budou více vidět. Elektrárny však mohou také umožnit snížení množství různých stožárů v krajině, když se na ně umístí několik různých telekomunikačních zařízení, zejména vysílače mobilních telefonů, které jinak mají každý svůj vlastní stožár. Životnost větrné elektrárny je 20 let, takže v krajině budou strašit poměrně krátce. Tisíce elektráren do rezervy Jedním z argumentů proti větrným elektrárnám je nepředvídatelnost jejich provozu. Výkon se musí zálohovat tepelnými elektrárnami, aby žárovky svítily, i když vítr nefouká. Ve skutečnosti se věrné podmínky dají poměrně dobře předpovídat na několik dní dopředu. V České republice byl v roce 2005 instalovaný výkon elektráren 17 400 MW, zatímco odběrová špička je 10 880 MW. Rezerva výkonu je tedy více než dostatečná pro mnoho tisíc elektráren. Energetická soustava si dnes bez problémů poradí s výpadkem 1000 MW temelínského bloku, takže výpadek několika MW větrných elektráren téměř nezaznamená. Větrná energie fascinuje i mnohé kutily. Postavit malou elektrárnu není až tak těžké, na trhu jsou i různé návody na svépomocnou stavbu.
Tepelná čerpadla Tepelné čerpadlo ochlazuje vzduch v okolí budovy nebo půdu pomocí zemních kolektorů či hlubinných vrtů, může ochlazovat i odpadní vodu nebo vzduch odváděný ventilačním systémem budovy. Získaným teplem vytápí budovu. I když se o tepelných čerpadlech mluví jako o ekologickém zařízení, je třeba si uvědomit, že spotřebovávají nemalé množství elektřiny, jejíž výroba významně zatěžuje životní prostředí. Jsou tedy velmi vhodnou alternativou tam, kde nahrazují elektrické vytápění nebo ohřev vody. Nasazení tepelných čerpadel tam, kde by bylo možno použít zemní plyn je velice sporné. A pokud by měla nahradit topení dřevem, jde zcela jistě o neekologické chování, protože emise CO2 jsou u zemního plynu nižší a u dřeva nulové. Zásadním parametrem tepelného čerpadla je topný faktor (ε). Vyjadřuje poměr dodaného tepla k množství spotřebované energie. Topný faktor se pohybuje od 2 do 5. Závisí na vstupní a výstupní teplotě, typu kompresoru a dalších faktorech. Dodavatelé obvykle uvádějí topný faktor při různých teplotách vstupního a výstupního média. Někdy se „zapomíná“ započíst i spotřebu oběhových čerpadel, respektive ventilátorů, která jsou nutná pro provoz tepelného čerpadla. Konečná spotřeba elektřiny pak může být mnohem větší, než jsme čekali. Při volbě tepelného čerpadla je třeba najít nejvýhodnější poměr mezi investičními a provozními náklady. Čerpadla s vysokým topným faktorem, která mají nejnižší spotřebu, vyžadují obvykle nákladnější zdroj tepla, jako jsou hlubinné vrty nebo půdní kolektor. Naopak vzduchová tepelná čerpadla jsou investičně méně náročná, protože teplo ze vzduchu odebírají pomocí relativně levných ventilátorů a výměníků. Jejich topný faktor je horší než v předchozím případě, ale neustále se zlepšuje. Energie v biomase Biomasa je termín pro hmotu organického původu, ze které je možno získat energii. Z obnovitelných zdrojů má biomasa největší potenciál. Je to pochopitelné, vždyť hlavně dříví pohánělo celou lidskou civilizaci až do poloviny 19. století. Energie biomasy je vlastně energie Slunce uložená do organické hmoty. Kusové dřevo, štěpky, kůra, sláma i seno mají v su-
14
5/2006
chém stavu podobnou výhřevnost – 14 až 18 MJ/kg. Kilogram slámy však zabírá dvakrát větší objem než kilo pilin a čtyřikrát větší než kilo bukového dřeva. Pro různá paliva tedy potřebujeme nejen jiné skladovací prostory, ale hlavně jiná spalovací zařízení s dostatečně velkou spalovací komorou. Dalším problémem je obsah vody. Syrové dřevo hoří špatně. Štěpky a dřevní odpad je však možné pálit i s vyšší vlhkostí, ovšem ve speciálních zařízeních. Před několika lety se objevilo nové palivo – peletky lisované z pilin. Hodí se pro kotle s automatickým přikládáním paliva. V Rakousku a Německu jsou velmi populární, Rakousko dokonce zavedlo certifikování jejich kvality. Podobným palivem jsou brikety lisované z dřevního odpadu. Lze narazit i na brikety ze slámy konopí, řepky, šťovíku aj. Brikety nahrazují polenové dřevo a díky vysoké hustotě se při topení chovají jako tvrdé dřevo, které hoří dlouho a pomalu. Jeden komín pro všechny Méně kvalitní biomasa (sláma, štěpky, dřevní odpad) vyžaduje speciální kotle, hodí se tedy pro velká zařízení. Například v obci může být centrální kotelna, z níž se potrubím rozvádí topná voda k jednotlivým objektům. Každý z nich má samostatnou výměníkovou stanici, která umožňuje individuální regulaci i měření spotřeby odebrané energie. Odběratelé napojení na centrální zásobování teplem získají zdroj, který nevyžaduje žádnou obsluhu, žádnou práci s přípravou paliva, vynášením popela atd. Komfort je tedy stejný jako při elektrickém nebo plynovém vytápění. Tento komfort však může přinést i komplikace: Spotřeba tepla v domě se téměř vždy zvýší, zejména nebude-li regulace snižovat teplotu v noci, občanům vzrostou náklady na vytápění; například hnědé uhlí je stále jedním z nejlevnějších paliv, i když je špinavé a vyžaduje spoustu práce. Pro obce může být systém centrálního zásobování teplem z biomasy velmi zajímavou alternativou k plynofikaci. Je v současnosti atraktivní i díky možnosti získat dotace na výstavbu. Dřevo doma Ti, kdo chtějí topit dřevem doma sami, si mohou vybrat z mnoha a mnoha topidel – od jednoduchých „piliňáků“ do dílny přes sporáky, kotle ústředního vytápění, kachlová 5/2006
R
O
M
Ě
N
Y
kamna, krby až po futuristická kamna do nejluxusnějších interiérů. Spalování dřeva v kotlích konstruovaných pro uhlí je málo efektivní, spaluje se s nižší účinností. Kotle na kusové dřevo se vyrábí téměř výhradně jako zplyňovací, tj. spaluje se v nich dřevoplyn, který se ze dřeva uvolní v násypce kotle. Díky tomu je účinnost spalování vysoká a emise jsou nízké. Palivem je polenové dříví, které se může částečně míchat s pilinami a jiným drobným dřevním odpadem. Aby kotel dobře fungoval, musí být palivo suché (vlhkost do 20 %). Zde narážíme na jednu z nevýhod topení dřevem: potřebu skladovacího prostoru. Syrové dřevo by mělo dva roky vysychat složené v hranici. Jestliže neizolovaný rodinný domek spotřebuje za rok 15 – 25 krychlových metrů dřeva, pak potřeba prostoru okolo domu je opravdu velká. Vytápění polenovým dřevem znamená i práci s jeho přípravou. Pro někoho může být taková práce důvodem k přechodu na jiné palivo, pro jiného může být příjemnou relaxací.
votnost kotle. Akumulační nádrž lze také doplnit o ohřev solárním systémem. Nevýhodou je cena akumulační nádrže a potřeba prostoru – pro rodinný domek je potřeba asi 1000 litrové nádrže. Problém s přípravou dřeva a částečně i se skladovacím prostorem řeší peletky. Jsou vždy suché (zvlhnou-li, rozpadají se), mají vysokou výhřevnost a dobře se skladují. Do kotle se peletky dopravují automaticky, šnekovým dopravníkem. Automatika kotle řídí přísun peletek. Konstrukce kotle obvykle umožňuje vybírat popel i za chodu, takže může hořet nepřetržitě od podzimu do jara. Komfort je srovnatelný s vytápěním kapalným plynem nebo lehkým topným olejem. To je patrně spolu s cenou a přínosem pro životní prostředí jeden z důvodů, proč jsou tak oblíbené v Rakousku, kde nahrazují právě topný olej. U nás se peletky také pozvolna prosazují. Jejich cena je dnes nižší než například cena zemního plynu.
Akumulace a peletky
Doby, kdy každý dům potřeboval několik komínů a kamna v každé větší místnosti, jsou pryč. Mnoho novostaveb má ale kromě ústředního vytápění i kamna, kachláky nebo krb na vytápění „pro radost“. Zážitek ze živého ohně je zkrátka velmi příjemný. Někoho hřeje navíc i pocit nezávislosti a šetření peněz. O krbech s otevřeným ohništěm je známo, že jsou málo účinné, málo komfortní a trochu nebezpečné. Proto přišli výrobci s krbovými vložkami, které spalují dřevo efektivně v uzavřeném prostoru a část tepla se může rozvádět do vedlejších místností vzduchovým potrubím nebo radiátory. Podobně existují i vložky do kachlových kamen, které se obezdí podle vkusu zákazníka. Každá kamna tak mohou být originálem, někdy jde doslova o umělecké dílo.
Z konstrukčních důvodů jsou na trhu kotle s výkonem od 18 kW. To je pro dobře izolovaný dům zbytečně moc. Ale i neizolovaný dům potřebuje plný výkon kotle jen několik desítek hodin v roce. Aby se kotel nemusel zbytečně „škrtit“, je vhodné systém ústředního vytápění doplnit akumulační nádrží. Kotel pak pracuje určitou dobu na plný výkon a teplo se akumuluje pro pozdější spotřebu. Podle velikosti akumulační nádrže a venkovní teploty pak stačí přikládat palivo do kotle jen občas. Regulace ústředního vytápění si podle potřeby odebírá teplo z akumulační nádrže, což zvyšuje efektivitu systému. Další výhodou tohoto řešení je dosažení nejvyšší účinnosti spalování při nejnižších emisích. Kromě úspory paliva se tak prodlouží i ži-
Zážitek ohně
15
P
P
Podle typu vložky lze opět využívat teplo z kamen i v jiných místnostech. V malých domech se dvěma nebo třemi vytápěnými místnostmi mohou být taková kamna i jediným zdrojem tepla. Jako palivo se používá kusové dřevo nebo pilinové brikety. Ten, kdo si dá lokální topidlo do obýváku, musí se smířit s trochou nečistoty při nošení dříví a popela, vymetání a zatápění. Pohoda u kamen za to ale určitě stojí. Oblibě se těší také krbové vložky nebo interiérová kamna s teplovodní vložkou. Část jejich tepelného výkonu se odvádí do systému ústředního vytápění, resp. do akumulační nádrže. Kamna v obýváku tak mohou fungovat jako zdroj tepla pro celý dům. Nehořlavá biomasa? Někdy je biomasa příliš mokrá, než aby sama hořela. Může jít o zemědělské odpady, hnůj, kejdu a podobně. V tom případě se hmota nechá fermentovat ve speciálních nádržích, přičemž se z ní uvolňuje bioplyn. Ten obsahuje více než 60 % metanu, takže se dá spalovat podobně jako zemní plyn. Často se bioplynem pohání kogenerační jednotky, které kromě tepla vyrábějí i elektřinu. Protože celá technologie tzv. bioplynové stanice stojí obvykle dost peněz, uvažují o ní jen producenti většího množství odpadů – zemědělské velkochovy, komunální čistírny odpadních vod a podobně. Těm bioplynová stanice pomůže řešit i problém odpadů – řízená fermentace znamená, že odpady budou zlikvidovány rychleji. V principu lze vybudovat malou bioplynovou stanici i pro jeden rodinný dům, ale množství bioplynu pro jeho vytápění rozhodně nepostačí, nebude-li se „přikrmovat“ i další hmotou s původem mimo domácnost. Tráva – kůň – pohyb Po léta využívaný systém tráva – kůň – pohyb je dnes již opuštěn. Pohon automobilů dřevoplynem je pro nás také málo komfortní a pohotový. Ani nízká cena paliva (1 litr benzínu = cca 2 kg dřeva) nemůže vyvážit složitější obsluhu. Před jízdou bylo nutno připravit palivo, rozehřát generátor dřevoplynu, během jízdy občas doplnit zásobu dřeva. Koneckonců, kdyby se po válce nepřestal dřevoplyn používat, byla by dnes evropská krajina asi bez lesů. Nyní je tedy nejperspektivnější cestou bionafta, tj. metylester řepkového oleje.
R
O
M
Ě
N
Y
Celkem bez problémů ji používají náklaďáky a jiné naftové stroje. Pro zemědělce může být řepka jak zdrojem výdělku, tak zdrojem úspor. Můžeme vidět továrničku na bionaftu, do níž vjede traktor s nákladem řepného semínka, za něž vzápětí obdrží několik barelů s bionaftou. Další možností je používat v dieselových motorech olej z běžných zemědělských plodin (experimentuje se i se stolním olejem). Výroba je jednodušší, ale palivo není komfortní a dostatečně odzkoušené. Už dnes se ale dají koupit technologické sady, po jejichž namontování do auta může i běžný diesel jezdit na olej. Jihoamerické země experimentují s použitím lihu v benzínových motorech. Líh získávají z cukrové třtiny, kukuřice a jiných plodin. V České republice se bude líh přimíchávat do běžného benzínu. Teplo nebo elektřina Většina energie, kterou člověk potřebuje, má formu tepla, pomineme-li ovšem jídlo. Teplo pro vytápění domů, pro ohřev vody, pro vaření. K tomu je spalování dříví výborné. Chceme-li elektřinu, je situace složitější. Nejčastějším způsobem je kombinovaná výroba elektřiny a tepla z bioplynu. Dnes je tato technologie komerčně dostupná, technické problémy jako například přítomnost síry v bioplynu, která snižuje životnost některých součástek motoru, jsou již uspokojivě vyřešeny. Další možností je pohánět motor elektrogenerátoru dřevoplynem. Bohužel, tato technologie u nás zatím teprve přechází ze stádia prototypů do komerčního využití. Kromě technických problémů je velkou překážkou i cena zařízení. Jinou cestou je použití Stirlingova motoru, který může být poháněn teplem z libovolného zdroje. Palivo se totiž spaluje mimo motor. Ke komerčnímu použití budou již brzy jednotky s výkonem několika kW, vhodné svou velikostí i pro rodinné domky. Energie pro patrioty Energie z biomasy má ještě další výhodu: peníze, které by jinak odplynuly do kapes energetických gigantů, zůstanou v regionu. Palivové dříví, natož sláma nebo dokonce kejda se až na výjimky nevyplatí převážet moc daleko. Zpracování paliva znamená i pracovní příležitosti na venkově.
Dobře to pochopili třeba rakouští sedláci, kteří mají kromě polí i kus lesa. Několik takových dohromady postaví ve své obci výtopnu, do které vozí štěpku ze svých lesů. Nejen že se tak zbaví nekvalitního dřeva, ale ještě navíc ho prodají ve formě tepla, a tedy s vyšším ziskem. Rakouští politikové to podporují legislativou i dotacemi, protože kromě ekologických přínosů v tom vidí cestu ke zvýšení energetické nezávislosti své země i k rozvoji venkova. V České republice existuje již několik pilotních projektů, které ukázaly praktické možnosti biomasy. Díky různým dotačním titulům je místní využití biomasy stále zajímavější. Nafta z polí Dnes si na biomase ceníme i toho, že nepřispívá ke zhoršování skleníkového efektu. Rostliny při svém růstu pohlcují ze vzduchu CO2, který se pak při spalování opět uvolní. Jde tedy o uzavřený cyklus. Spalování bioplynu dokonce skleníkový efekt zpomaluje, neboť metan, který by při neřízeném vyhnívání unikl do ovzduší, se spálením přeměňuje na vodu a CO2, které z hlediska skleníkového efektu nejsou tak nebezpečné. Dá se čekat, že význam biomasy stále poroste. To ovšem může přinést i komplikace. Jedeme-li začátkem léta českou krajinou, vidíme „bionaftová pole“ plná řepky. Bohužel jde většinou o typickou ukázku konvenčního zemědělství, kde je potřeba velkých strojů na velká pole bez mezí a remízků. Tento způsob není k životnímu prostředí příliš přátelský. Zájem o vytápění dřívím vede i k pokusům o pěstování topolů nebo jiných rychle rostoucích dřevin na plantážích. Ačkoli to může zdálky připomínat les či břehové porosty, jde ve skutečnosti o monokultury, ve kterých může žít jen málo živočichů na rozdíl od skutečného lesa. Těžba palivového dříví z lesů se pod rukama špatných hospodářů může zvrhnout v plundrování; zásady správného hospodaření však jsou léta dobře známy a záleží jen na zodpovědnosti majitelů lesů. Masivnější energetické využívání biomasy může tedy při nevhodném hospodaření vést ke snižování biodiverzity. Doufejme, že nepřevládnou technokratická řešení, ale že se producenti i spotřebitelé budou snažit, aby jejich energie zatěžovala přírodu jen minimálně. Karel Srdečný, EkoWATT
16
5/2006
příloha časopisu Bedrník 5/2006
VY OVLÁDÁTE ZMĚNY KLIMATU! JAK MŮŽETE VY OVLÁDAT ZMĚNY KLIMATU? Změna klimatu je celosvětovým problémem, a přece má každý z nás moc to ovlivňovat. Dokonce i malé změny v našem každodenním chování mohou zamezit emisím skleníkových plynů, aniž by ovlivnily kvalitu našeho života. Ve skutečnosti nám mohou ušetřit peníze. Kampaň Evropské komise I ty ovládáš změny klimatu pomáhá jednotlivcům přispívat k boji proti změně klimatu. V českém jazyce se vše dovíte na http://ec.europa.eu/environment/climat/campaign/index_cs.htm. Z těchto stránek jsou tipy na malé, ale důležité počiny, jak změnit vcelku pohodlně své chování a tím přispět ke vcelku velké pozitivní změně. Na těchto internetových stránkách můžete také vyzkoušet on-line uhlíkovou kalkulačku, získat další informace a využívat bohaté menu aktivit připravených pro školy – pro učitele i pro studenty. Ale bude vás to bavit i doma. Pomohou vám například jednoduše nastavit počítač tak, aby spotřebovával jenom tolik energie, kolik opravdu je nutné. To je přece skvělý nápad. PŘEVEZMI KONTROLU! JAK?
ZTLUM. VYPNI. RECYKLUJ. CHOĎ. ZMĚŇ SE
ZTLUM
Snížením teploty jen o 1°C můžete ušetřit 5 až 10 % rodinných nákladů na energii a zamezit vzniku až 300 kg emisí CO2 na domácnost a rok.
I malými změnami přispějete v boji proti klimatickým změnám – a ještě ušetříte peníze za účty za elektřinu a topení! Zkuste, jak je to jednoduché s následujícími tipy: Æ
Æ
Ztlumte topení. Snížením teploty jen o 1°C můžete ušetřit 5 až 10 %
Přesuňte ledničku nebo mrazák – v případě, že jsou hned vedle
rodinných nákladů na energii a zamezit vzniku až 300 kg emisí CO2 na
vařiče nebo kolte. Tam totiž spotřebují mnohem vice energie, než
domácnost a rok.
kdyby stály samostantě. Když je například postavíte do horké sklepní místnosti, kde je teplota 30 až 35°C, spotřeba energie se téměř zdvoj-
Æ
Naprogramujte termostat tak, aby byl v noci, nebo když nejste
násobí a způsobí navíc dalších 160 kg emisí CO2 v případě chladničky
doma, nastaven na nižší teplotu a v době, kdy se probudíte nebo vrá-
a 320 kg CO2 u mrazáku.
títe domů, byla teplota opět příjemná. Výdaje za vytápění tím můžete Æ
snížit o 7 až 15 %.
Odmrazujte starou chladničku nebo mrazák pravidelně. Ještě lepší je nahradit je novějšími modely, které se automaticky odmrazují a mají
Æ
Vyměňte stará jednoduchá okna za okna s dvojitým sklem. Tento
až dvojnásobně větší energetickou účinnost než jejich předchůdci.
krok vyžaduje počáteční investice, ale ztráty tepla okny se tak sníží
Když kupujete nové spotřebiče (nejen ledničky, ale i pračky, myčky
na polovinu a dlouhodobě se to vyplatí. Pokud se rozhodnete pro to
nádobí atd.) vybírejte si přístroje označené jako evropská třída A+, což
nejlepší, co může trh nabídnout (dřevěné rámy, dvojité sklo s nízkou
znamená, že jsou velmi účinné – ale také porovnejte spotřebu energie
hodnotou prostupu tepla a meziprostor vyplněný argonem), můžete
jednotlivých spotřebičů ve třídě A+, protože se může velmi lišit.
tepelné ztráty snížit o více než 70 %. Æ Æ
Dávejte pozor, jak spotřebiče nastavíte. Pokud nastavíte ledničku
Nenechávejte unikat teplo z bytu dlouhou dobu. Když doma větráte,
na nejchladnější režim, budete spotřebovávat více energie, ale potra-
otevírejte okna pouze na několik minut. Pokud byste celý den nechali
viny vám stejně nevydrží čerstvé déle, protože mohou zmrznout a tím
v okně pootevřenou malou škvírku, pak by energie potřebná k udržení
se zkazit.
tepla uvnitř místnosti během šesti chladných měsíců (venkovní teplota Æ
10°C nebo méně) způsobila vznik téměř 1 tuny emisí CO2.
Nedávejte do chladničky horké nebo teplé potraviny. Energii ušetříte, když je nejprve necháte vychladnout a teprve potom je dáte do ledničky.
Æ
Zařiďte si dobrou izolaci svého domu. Je to jeden z nejúčinnějších Æ
způsobu, jak snížit emise CO2 a dlouhodobě ušetřit energii. Ztráty
Zkontrolujte, zda voda používaná ve vaší domácnosti není příliš
tepla skrze zdi, střechu a podlahu obvykle představují více než 50 %
horká. Termostat bojleru na ohřev vody nemusí být nastaven na více
tepelných ztrát z celého prostoru. Izolujte nádrže s horkou vodou, po-
než 60°C. Totéž platí pro bojler ústředního topení. Pamatujte si, že
trubí ústředního topení, dále všechny dutiny ve stěnách a za radiátory
70 % energie použité domácnostmi v EU se spotřebuje na vyhřívání
nainstalujte hliníkovou fólii.
domů a dalších 14 % na ohřev vody.
Na webu kampaně I ty ovládáš změny klimatu můžete pomocí jednoduchého programu on-line zjistit průměrnou energetickou spotřebu přístrojů ve vaší domácnosti a hodnotu vyprodukovaných emisí CO2.
-I-
příloha časopisu Bedrník 5/2006 VY OVLÁDÁTE ZMĚNY KLIMATU!
VYPNI
Zhasnutím pěti světel na chodbách a v místnostech vašeho domu, když je nepotřebujete, můžete ušetřit přibližně 60 EUR ročně a zamezit vzniku přibližně 400 kg emisí CO2 ročně.
Zdá se jako maličkost, když vypnete světlo, které svítí zbytečně, nebo zavřete kohoutek. Pokud si každý na tyto drobnosti udělá čas, výsledky mohou být překvapivě významné. Zkuste se proto řídit následujícími jednoduchými tipy každý den. Æ
Vypněte světla, když je nepotřebujete. Zhasnutím pěti světel na
Æ
Používejte pračku nebo myčku nádobí jen, když jsou plné. Pokud
chodbách a v místnostech vašeho domu, když je nepotřebujete, mů-
ji musíte použít plnou jen z poloviny, použijte hospodárné nastavení
žete ušetřit přibližně 60 EUR ročně a zamezit vzniku přibližně 400 kg
nebo nastavení pro poloviční náplň. Rovněž není nutné nastavovat
emisí CO2 ročně.
teploty vysoko. Dnešní detergenty jsou tak účinné, že oděvy a nádobí vyčistí i při nízkých teplotách.
Æ
Používejte energeticky úsporné žárovky. Jen jedna může snížit náklady na osvětlení až o 60 EUR a zabránit vzniku 400 kg emisí CO2
Æ
Æ
Bubnovou sušičku používejte pouze tehdy, když je to absolutně
během doby své životnosti a navíc mají desetkrát delší životnost než
nezbytné – každý cyklus sušení produkuje více než 3 kg emisí CO2.
běžné žárovky. Energeticky úsporné žárovky jsou při nákupu dražší,
Sušit oděvy přirozenou cestou je zdaleka nejlepší způsob: šaty vám
ale během doby své životnosti vyjdou levněji.
vydrží déle a potřebná energie je zdarma a bez znečišťování!
Nenechávejte zařízení v pohotovostním režimu – používejte
Æ
Vařte méně vody. Pokud si budete vařit pouze množství vody
funkci „zapnout/vypnout“ přímo na přístroji. Televizní přijímač, který
nezbytné pro šálek čaje, můžete ušetřit spoustu energie. Pokud by
se zapíná na 3 hodiny denně (průměrná doba, kterou Evropané vě-
všichni Evropané vařili pouze tu vodu, kterou potřebují, ušetřili by
nují sledování TV), je během zbývajících 21 hodin v pohotovostním
1 litr zbytečně vyvařené vody každý den a uspořená energie by mohla
režimu, přičemž v pohotovostním režimu spotřebuje přibližně 40 %
napájet jednu třetinu pouličního osvětlení Evropy.
energie. Æ Æ
Zakrytím hrnce při vaření jídla můžete ušetřit hodně energie po-
Vypojte ze zásuvky nabíječku na mobil, když ji nepoužíváte.
třebné k přípravě pokrmu. Ještě lepší jsou tlakové hrnce a pařáky:
I když není nabíječka zapojena do telefonu, stále spotřebovává ener-
mohou ušetřit okolo 70 % energie!
gii. Odhaduje se, že když necháte nabíječku v zásuvce nepřetržitě, Æ
promrhá se 95 % energie.
Místo koupání se sprchujte. Můžete spotřebovat až čtyřikrát méně energie. K maximální úspoře energie nepoužívejte tlakové sprchy,
Æ
Používejte ventilátory místo klimatizace. Klimatizace je skuteč-
ale používejte sprchové hlavice s nízkým průtokem, které jsou levné
ným hltounem energie - průměrná klimatizační jednotka v místnosti
a poskytují stejné pohodlí.
pracuje na 1000 wattů, což způsobuje přibližně 650 gramů emisí CO2 za hodinu a během této hodiny stojí přibližně 0,10 EUR. Alternativou
Æ
Æ
Zavírejte kohoutky. Pokud zavřete kohoutek při čištění zubů, může-
mohou být ventilátory; jinak používejte klimatizace zřídka a hledejte
te ušetřit několik litrů vody. Kapající kohoutek může měsíčně promr-
model s nejlepším využitím energie.
hat plnou vanu vody, proto se přesvědčte, že jsou kohoutky zavřené.
Používejte “zelenou elektřinu”. Pomůžete tím posílit obnovitelné zdroje energie. V současné době se v Evropě z obnovitelných energetických zdrojů příznivých ke klimatu – například z větru, vody, dřeva, bioplynu, sluneční energie atd. – vyrábí pouze 14 % elektřiny; a poptávka vytváří nabídku! Možná se také budete chtít zamyslet nad instalací solárních panelů na střeše svého domu.
Další náměty:
- II -
příloha časopisu Bedrník 5/2006 VY OVLÁDÁTE ZMĚNY KLIMATU!
RECYKLUJ
Jedna láhev o objemu 1,5 l vyžaduje méně energie a vyprodukuje méně odpadu než tři láhve o objemu 0,5 l.
S tím, jak se jednotlivé evropské vlády snaží podporovat recyklaci, se třídění odpadu stává jednodušší. Naučte se nové a jednoduché způsoby, jak jak se zbavovat odpadu s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Æ
Použité sklo odnášejte do kontejneru na skleněné odpadky,
Æ
Výběrem výrobků, které se dodávají s malým množstvím obalo-
třiďte papír a lepenku, plasty a plechovky oddělujte od zbytku
vého materiálu, a koupí náhradních náplní, kdykoliv to lze, rovněž
odpadu. Recyklace jedné hliníkové plechovky ušetří 90 % energie
snížíte vznik odpadu a spotřebu energie!
potřebné k vyrobení nové - 9 kg emisí CO2 na kilogram hliníku! 1 kg recyklovaných plastů ušetří 1,5 kg CO2, u 1 kg recyklovaného skla je to
Æ
300 g CO2 a při recyklaci 1 kg papíru namísto jeho uložení na skládku
Nakupujte inteligentně: jedna láhev o objemu 1,5 l vyžaduje méně energie a vyprodukuje méně odpadu než tři láhve o objemu 0,5 l.
se zabrání vzniku 900 g emisí CO2 a dále emisím metanu. Æ Æ
Recyklujte organický odpad – skládky odpadů produkují přibližně
Snižujte objem odpadu. Většina výrobků, které kupujeme, způsobu-
3 % emisí skleníkových plynů EU díky metanu, který se uvolňuje při
je emise skleníkových plynů tak či onak, např. během výroby a distri-
rozkladu biologicky rozložitelného odpadu. Recyklací organického
buce. Když si vezmete oběd do svačinové krabičky, kterou můžete po-
odpadu nebo jeho kompostováním, pokud máte zahradu, můžete
užít opakovaně, místo abyste si ho dali do krabičky, kterou vyhodíte,
tento problém pomoci odstranit! Jen zajistěte, aby se odpad kom-
ušetříte energii potřebnou k výrobě nových krabic na přepravu jídel.
postoval správně, aby se rozkládal za dostatečného přístupu kyslíku, jinak bude kompost produkovat emise metanu a zápach.
Æ
Nákupní tašky používejte opakovaně. Při nákupu ušetříte energii a odpad s taškami na vice použití místo toho, že si v každém obchodě vezmete jednu na jednorázové použití. Odpad nejen že uvolňuje do atmosféry CO2 a metan, ale také může znečišťovat vzduch, podzemní vody a půdu.
Další náměty:
- III -
příloha časopisu Bedrník 5/2006 VY OVLÁDÁTE ZMĚNY KLIMATU!
CHOĎ
Let z Berlína do Budapešti a zpět (vzdálenost 1400 km) způsobí 200 až 250 kg emisí CO2 na osobu.
Chůze je prospěšná nejen vašemu zdraví, svědčí i životnímu prostředí. Pokud se tedy potřebujete od někud někam přepravit, je důležité, abyste zvážili jednotlivé možnosti a porovnali jejich emise CO2. Æ
Æ
Vyzkoušejte následující způsoby jak se dostat do práce: cyklistika,
Æ
Nenechávejte na autě prázdný střešní nosič. Spotřeba paliva
chůze, společné využívání auta, jízda veřejnou dopravou, práce z do-
a emise CO2 se mohou zvýšit až o 10 % díky odporu větru a hmotnosti
mova pomocí internetu. Každý litr paliva spáleného v motoru vozidla
navíc – lepší nápad je nosič sundat. (Když je střešní nosič plně naložen,
představuje průměrně uvolnění dalších více než 2,5 kg CO2.
může spotřeba paliva vzrůst až o 20-30 %).
Snažte se vyhnout zejména krátkým cestám autem, protože spo-
Æ
Nespěchejte. Spotřebujete méně benzínu a vypustíte méně CO2.
třeba paliva a emise CO2 jsou nepoměrně vyšší, když motor zůstává
Jízda rychlostí větší než 120 km za hodinu zvyšuje spotřebu paliva
studený. Výzkum ukazuje, že jedna ze dvou cest autem po městě je na
o 30 % ve srovnání s jízdou rychlostí 80 km/h. Z hlediska spotřeby
kratší vzdálenost než tři kilometry – jde přitom o vzdálenost, kterou
paliva jsou nejhospodárnější 4., 5., a 6. rychlostní stupeň.
lze snadno ujet na kole nebo ujít pěšky, což je také mnohem zdravější Æ
než sezení v autě!
Slyšeli jste o ekologickém řízení? Může snížit spotřebu paliva o 5 %. Auto rozjíždějte bez sešlápnutí plynu, řaďte na vyšší rychlost co
Æ
Æ
Snažte se umývat auto ručně nebo pomocí trysky s tlakovou vodou
nejdříve (při 2000 - 2500 otáčkách za minutu) udržujte stálou rychlost
namísto v myčce aut. Myčky aut spotřebují více elektřiny a vody než
a sledujte situaci, abyste se vyhnuli náhlému brždění a zrychlování.
starý způsob.
Nezapomínejte vypnout motor i při krátkých zastávkách!
Pokud budete vůz měnit, přemýšlejte o spotřebě paliva svého
Æ
Klimatizaci používejtě uváženě. S klimatizací se zvyšuje spotřeba
nového auta. Uvažujte takto: pokud ujedete 15 000 km za rok (evrop-
paliva a emise CO2 přibližně o 5 %. Když máte auto rozpálené, jeďte
ský průměr) a vyberete si model, který spotřebuje 5 litrů na 100 km
několik minut se zcela otevřenými okny, pak okna zavřete a zapněte
namísto 7 litrů, ušetříte 300 litrů za rok. To má cenu 300 až 400 EUR
klimatizaci. Tím ušetříte palivo potřebné ke snížení počáteční teploty.
a nevznikne 750 kg emisí CO2. Podle evropské legislativy musí výrobci automobilů uvádět v autosalónech a v reklamách informace o emi-
Æ
sích CO2 a spotřebě paliva nových aut.
Zkuste jezdit vlakem! Jedna osoba cestující sama autem produkuje třikrát více emisí CO2 na kilometr, než kdyby tato osoba cestovala vlakem. I když vlaky jezdí na elektřinu vyráběnou většinou z fosilních
Æ
Nenechte zahřívat auto, když stojí – množství paliva, které zahřívání
paliv, stále vypouštějí méně skleníkových plynů na přepraveného
spotřebuje, je větší než to, co ušetříte při zahájení cesty se studeným
cestujícího.
motorem. Æ Æ
Hledejte alternativy k cestování letadlem. Létání je nejrychleji ros-
Ujistěte se, že máte správně nahuštěné pneumatiky. Pokud tlak
toucím zdrojem emisí CO2 na světě. Pokud létáte, přemýšlejte o „kom-
poklesne o 0,5 baru, auto spotřebuje o 2,5 % více paliva na překonání
penzování“ svých uhlíkových emisí. Jsou organizace, které spočítají
odporu a uvolní tak o 2,5 % více CO2.
emise, jež jste způsobili, a investují peníze do obnovitelné energie, úspor energie nebo projektů zalesňování, které ušetří ekvivalentní
Æ
Zvažte používání motorového oleje s nízkou viskozitou. Ten maže
množství emisí.
pohyblivé části motoru lépe než obyčejné oleje, snižuje tření. Nejlepší oleje dokáží snížit spotřebu paliva a emise CO2 o více než 2,5 %. Další náměty:
Zdroj: Evropská společenství, http://ec.europa.eu/environment/climat/campaign/index_cs.htm
- IV -
N Á Z O R Y ANKETA
OBNOVITELNÉ ZDROJE? NEVYHNUTELNOST! Na otázky Bedrníku na téma obnovitelné zdroje energie odpověděli: Jan Beránek, pracuje pro Greenpeace jako koordinátor kampaní zaměřených na energetiku a klimatické změny, je ředitelem energetického informačního servisu Wise Brno. Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., ředitel sdružení EkoWatt, energetický auditor a konzultant. EkoWatt je nezávislá poradenská organizace, která od roku 1990 pomáhá občanům, obcím, podnikům a dalším organizacím se zaváděním energetických úspor a s využíváním obnovitelných zdrojů energie. Ing. Petr Jan Kalaš, ministr životního prostředí. Ing. Ivo Slavotínek, ředitel a předseda představenstva Enesa, a. s. Enesa je společnost zaměřená především na realizaci projektů metodou EPC (projekty s garantovanou úsporou energie). Může lidstvo v budoucnosti vystačit s obnovitelnými zdroji energie? Jan Beránek: Začal bych tím, že dokonce musí. V perspektivě jedné nebo několika málo generací budou totiž neobnovitelné zdroje – ropa, plyn, uran i uhlí – spotřebovány. Takže v budoucnosti lidem nic jiného ani nezbude. Dobrou zprávou ale je, že už dnes je úplný přechod na obnovitelné zdroje technologicky možný. Existují dobře propracované scénáře, které ukazují, že do roku 2050 lze s využitím již dnes osvědčených a komerčně dostupných technologií stoprocentně pokrýt energetické potřeby všech lidí obnovitelnými zdroji energie. Z globálního pohledu má nejlepší perspektivu solární energetika, jejíž potenciál mnohonásobně převyšuje současnou spotřebu lidstva. Následuje vítr a v menší míře biomasa či geotermální energetika. Jiří Beranovský: Otázkou není, jestli může, ale spíše jestli nebude muset, pokud nebude v nějaké historicky krátké době (50–100 let) vyvinut a uveden do provozu nějaký jiný než klasický zdroj energie. Petr Jan Kalaš: Význam obnovitelných zdrojů energie v budoucnu nepochybně poroste. Cílem je ale také snížit energetickou náročnost produkce v rozvi-
nutých zemích a pomoci rozvojovým zemím, aby nemusely využívat zastaralé a neefektivní technologie a podpořit využívání obnovitelných zdrojů tak, aby na energetickém trhu obstály. Ivo Slavotínek: Asi bych nejprve začal otázkou. O jak vzdálenou budoucnost se jedná? Jestliže o velmi vzdálenou, tak jsem přesvědčen, že ano. Mám za to, že mezi obnovitelnými zdroji v té době budou i takové, které nyní neznáme nebo jsou známé, ale nemáme technologie jak je nyní využívat. Co se týká blízké budoucnosti, vidím největší přínos v úsporách energie a efektivním využívání obnovitelných zdrojů v místech jejich výskytu. Do čeho bychom měli nyní v oblasti energetiky, včetně například distribuce elektřiny, přednostně investo-
vat, aby se obnovitelné zdroje mohly více prosadit v globálním tržním prostředí? Jan Beránek: Zmiňovaný přechod pochopitelně nelze uskutečnit ze dne na den. Je ale potřeba k němu nasměrovat vývoj v energetice. Například jen v Evropě budou energetické korporace v příštích dvou desetiletích investovat přes bilion euro do výstavby nových zdrojů. Jejich skladba rozhodne o podobě energetiky pro příští jednu až dvě generace. Stát by měl vytvořit pravidla a motivační mechanismy k tomu, aby rozhodující část těchto investic směřovala do obnovitelných zdrojů energie a do decentralizace rozvodných sítí – ta totiž může přispět k podstatnému snížení spotřeby primárních zdrojů energie. Skvělým příkladem tohoto typu je projekt starosty Londýna Kena Livingstona, který chce do roku 2025 decentralizovat komunální energetiku, a tak výrazně snížit skleníkové emise i závislost na dovozech zdrojů a současně se chce vědomě vyhnout pasti jaderné energetiky. Jiří Beranovský: Jednoznačně do systémových opatření, která nastaví tržní podmínky tak, aby obnovitelné zdroje, jakožto šetrnější k životnímu prostředí, mohly konkurovat. Například zavést da-
∆ Ministerstvo životního prostředí zelenou elektřinu nejenom podporuje, ale také vyrábí. Koncem roku 2006 byla umístěna solární elektrárna v horní části průčelí budovy MŽP. Integrace panelů do fasády je originálním architek-
5/2006
17
tonickým řešením ing. arch. Jana Storcha.
N
ňovou reformu založenou na zpoplatnění využívání přírodních neobnovitelných zdrojů a znečišťování životního prostředí včetně emisí CO2 nebo nějakou jinou formou internalizovat externality, tedy náklady spojené s poškozením životního prostředí, které neplatí jejich původce, ale my všichni. Petr Jan Kalaš: Musíme investovat zároveň ve třech oblastech: 1. do úspor energií, 2. do nových instalací obnovitelných zdrojů a 3. do výzkumu v oblasti obnovitelných zdrojů tak, aby byly stále více konkurenceschopné vůči zdrojům neobnovitelným.
Á
Z
O
R
Y
Ivo Slavotínek: Rozvoji investic do obnovitelných zdrojů a efektivního hospodaření s energií by prospělo transparentní prostředí, tj. jasná legislativa a dlouhodobé stabilní ekonomické prostředí. Proto bych se před tím, než začnu investovat, soustředil na vytváření transparentního prostředí pro investory. Konkrétně si myslím, že nejvhodnějším domácím obnovitelným zdrojem je veškerá biomasa, která bude využívána v malých a středních zdrojích na výrobu tepla a elektřiny. Využíváte vy osobně už dnes nějaké obnovitelné zdroje energie?
Jan Beránek: V tuto chvíli využívám především biomasu, na které je ze sta procent založeno vytápění našeho rodinného domu. Výhledově chci investovat do solárního systému na ohřev vody a do deseti let i vybudovat fotovoltaický systém, který by aspoň částečně zajistil nezávislost naší domácnosti na dodávkách elektřiny zvenčí. Jiří Beranovský: Ano, všechny účty za elektřinu, které platím, jsou nastaveny na tzv. zelenou elektřinu, buď od firmy PRE, a. s., sazba Preko, nebo od firmy ČEZ, a. s. A na chatě topíme dřevem. Petr Jan Kalaš: Právě teď v prosinci jsme na Ministerstvu životního prostředí zprovoznili vlastní solární elektrárnu, ministerstvo už téměř dva roky odebírá pouze elektřinu z obnovitelných zdrojů v tzv. zeleném tarifu. Já sám mám na domku instalovaný solární kolektor pro ohřev vody. Ivo Slavotínek: Musím se přiznat, že ve své domácnosti bohužel ne. Nicméně již od počátku devadesátých let pracuji v oblasti efektivního hospodaření s energií. V současné době kromě projektů na snižování energetických a provozních nákladů především ve veřejném sektoru (školách, nemocnicích atd.), připravujeme projekty na využívání biomasy na výrobu tepla a elektřiny. Připravila Hana Kolářová Foto MŽP (František Hrdlička, Jakub Kašpar, Miloslav Vránek) Texty k fotografiím: Tisková zpráva MŽP Elektrárna MŽP je složena z 244 fotovoltaických panelů o celkové ploše 211 m2. Špičkový výkon celého systému je 25,8 kWp. Jednotka Wp, příp. kWp či MWp, udává tzv. špičkový výkon systému, tj. maximální výkon, který je fotovoltaický systém při maximálním slunečním záření a za dalších stanovených podmínek schopen vydat. Za rok tato elektrárna vyrobí 21,3 MWh elektřiny, a ročně tím sníží emise o 25 tun CO2. „Systém zatím dodává elektřinu pouze do vnitřní sítě MŽP, připravujeme ale napojení na veřejnou síť,“ říká ředitel úřadu MŽP Miroslav Jandura. Do provozu uvedl fotovoltaický systém, vyrábějící elektrickou energii ze slunečního záření, instalovaný přímo na budově MŽP, ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš. „Je to náš praktický příspěvek rozvoji obnovitelných zdrojů energií a také ochraně klimatu,“ říká ministr Kalaš. „Je to příspěvek také symbolický, MŽP se tak samo zařazuje mezi ekologické výrobce elektřiny,“ dodává ministr.
18
5/2006
DIDAKTIKA ELEKTRICKÝ DETEKTIV Sdružení Tereza vydalo v rámci projektu Posviťme si na úspory pracovní listy Úsporné spotřebiče. Jejich autorkou je Ivana Hlobilová. Sada obsahuje troje pracovní listy: Energerické štítky, Elektrický detektiv a Domácí průzkum (jaké přístroje používáte doma, kolik se ušetří zakoupením úsporných spotřebičů). Ke každému pracovnímu listu je i metodika pro učitele. V ní najdou učitelé informace k jednotlivým tématům a další náměty. Pracovní listy byly vydány v roce 2003, není v nich zatím zohledněno zařazení do školních vzdělávacích programů. Sdružení Tereza proto v současné době
připravuje nové pracovní listy a metodiku pro učitele na téma energie, které budou součástí projektu Ekoškola. Pro školy budou k dispozici na podzim 2007. Od Terezy si v rámci projektu Posviťme si na úspory můžete půjčit přístrojek EKM 265, který dokáže odhalit, kolik elektřiny spotřebovávají nejrůznější spotřebiče ve škole i v domácnosti. Přístroj dokáže měřit aktuální spotřebu a v režimu záznamu i spotřebu za určité časové období. To je výhodné u spotřebičů, které se zapínají a vypínají průběžně (lednička, pračka, bojler). Můžete si také nastavit tarif, který platíte za elektři-
nu, a přístroj vám rovnou ukáže, kolik za spotřebované kilowatthodiny zaplatíte. METODIKA PRO UČITELE Mnoho spotřebičů mohou děti proměřit ve škole. Děti zpracovávají svá měření do nejrůznějších grafů a tabulek a odhalují zajímavé skutečnosti. V jedné škole např. děti odhalily, že nápojový automat, který byl ve škole ve zkušební lhůtě, spotřebovává významně víc energie, než výrobce udával. Škola nakonec automat odmítla. Učitelé často půjčují přístroj aktivním a spolehlivým žákům domů.
PRACOVNÍ LIST
Určitě nezapomeňte proměřit: STAND-BY REŽIM PŘÍSTROJŮ Mnoho spotřebičů odebírá energii i ve “vypnutém” stavu, to znamená, když nehrají, ale dají se zapnout dálkovým ovladačem. Kolik máte doma takových spotřebičů a jaký mají ve stand-by režimu příkon? Název spotřebiče Příkon ve stand-by režimu (W) Kolik zaplatíte za elektřinu za 1 rok v Kč
4/2006
19
Příklad: Zkuste spočítat, kolik energie by se spotřebovalo za 1 rok, pokud by v každé ze tří miliónů domácností v ČR byly 2 přístroje, které neustále spotřebovávají 4 W. Jaký by byl podíl na celkové spotřebě domácností v roce 2001 (14 204 GWh) a jaké by to bylo procento v roce 1990 (9623 GWh)? Jaké procento tvoří stand-by z výroby elektřiny ve vodních elektrárnách za rok 2001 (2467 GWh)? Kolik se za tuto energii zaplatí při ceně 3,42 Kč za kWh?
D
I
D
A
K
T
I
K
A
POČÍTAČ Zkuste s pomocí přístrojku vyplnit následující tabulky. Pokud máte v síti zapojený monitor společně s počítačem vyplňte jen první tabulku.
POČÍTAČ
zapnutí (prvních 20 vteřin)
nabíhání základních programů při zapnutí
otevírání programů
v nečinnosti
zapnutí (prvních 20 vteřin)
normální provoz
spořič obrazovky
úsporný režim
provoz s vypnutým monitorem
vypnuté pevné disky
Max. okamžitý příkon (W)
MONITOR Max. okamžitý příkon (W)
Pozor: Spořič obrazovky nespoří energii, ale opravdu jenom obrazovku. Pokud by na ní totiž svítil stále stejný obraz, vypalovaly by se stále stejné body, a tím by se obrazovka ničila. Proto se spořič vždycky hýbe. Ve Windows v nastavení ovládacích panelů si ale (většinou u výběru spořiče obrazovky) můžete nastavit po kolika minutách nečinnosti se vám uspí monitor a pevné disky. A tento režim, kdy vám obrazovka úplně ztmavne, už energii výrazně šetří. Můžete se o tom přesvědčit měřením. Pokud si nastavíte uspání asi po 10 minutách, nebudete spořič obrazovky ani potřebovat. RYCHLOVARNÁ KONVICE Kolik energie se spotřebuje na uvaření 1 litru vody v rychlovarné konvici? Pokud máte doma elektrický sporák, změřte si spotřebu energie na uvaření 1 litru na elektrické plotýnce. Který způsob je výhodnější? PRAČKA Srovnejte spotřebu energie na praní při různých teplotách. Porovnejte pračku s vlastním ohřevem teplé vody s tou, která ji ohřívat nemusí. Máte-li na pračce úsporný režim, spočítejte spotřebu energie na 1 kg prádla při plné pračce a při úsporném režimu – co je výhodnější vzhledem k váze prádla? Teplota praní
40°C
60°C
95°C
Množství prádla (kg)
Cena za praní
Spotřeba energie při plné pračce (W) Spotřeba energie při úsporném režimu (W) Spotřeba bez ohřívání teplé vody pračkou (W)
LEDNIČKA Kolik energie spotřebuje lednička za 1 hodinu? A co při různém nastavení termostatu a různé okolní teplotě? ŽEHLIČKA Kolik energie spálí žehlička za 1 hodinu žehlení bavlněných košil? A co když žehlíte na nižší teplotu (např. silonové šátky)? Nemusíte samozřejmě měřit hodinu, pomohou vám výpočty.
Na další náměty přijdete určitě hravě sami, jenom pamatujte na kapacitu wattmetru, aby nedošlo k jeho zničení. Hodně zábavy!
MIKROVLNNÁ TROUBA Kolik energie spotřebuje “mikrovlnka” na ohřátí jednoho oběda? Je energeticky výhodnější ohřev v mikrovlnné troubě nebo na elektrickém sporáku? NÁPOJOVÝ AUTOMAT Nápojový automat je vlastně velká lednička, takže spotřebovává energii neustále. Pokud změříte spotřebu např. za 1 hodinu, můžete spočítat, kolik zaplatíte za jeho provoz za celý rok.
20
4/2006
D
I
D
A
K
T
I
K
A
FYZIKA
OBRÁZEK Z UČEBNICE Ani nás to nenapadne, a přece fotografie v učebnicích zobrazují něco, kolem čeho třeba někdy jdeme. Background dvou obrázků z fyziky pro deváťáky, může oživit vyučování nejen podle této učebnice...
4/2006
fotovoltaického systému, který navázal na stávající průčelí budovy, jsou do zlata zbarvené solární panely. První barevná fotovoltaická instalace ve střední Evropě byla oteřena za účasti komisaře EU pana Obleda a poslanců parlamentu. Po zprovoznění byla na internetu on-line zpřístupněna data o výkonu systému. Prostřednictvím webu solartec.cz se dostanete k tabulkám výkonů této malé solární elektrárny v administrativním a obchod-
S využitím http://server.solartec.cz a dalších odkazů tohoto webu (kvá)
SOLÁRNÍ FASÁDA V PRAZE Solartec, s.r.o., (Rožnov pod Radhoštěm) vyrobil fotovoltaické (FV) solární články, zpracoval projektovou dokumentaci pro instalaci a instaloval FV systém na fasádě hotelu Corinthia Panorama. Zodpovídal za návrh celého systému, jeho instalaci a provoz. Fronius, rakouský výrobce střídačů a svářecí techniky, přispěl návrhem nového střídače pro FV systémy připojené k síti vybaveného dálkovým řízením. WIP-Mnichov (Německo) koordinoval projekt, připravil plán dlouhodobého sledování činnosti systému, definoval a instaloval systém podrobného sběru dat, a prováděl akceptační testy systému a byl odpovědný za vyhodnocování měřených dat. Jožef Stefan Institute (Slovinsko) připravil software pro vizualizaci stavu systému na PC a na internetu a vyvinul systém vizualizace dat v reálném čase s operačním systémem Linux. Společný demonstrační projekt byl spolufinancován z programu Inco-Copernicus Komise EU a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci podpory projektů výzkumu a vývoje.
21
V učebnici Fyzika pro 9. ročník základní školy (Prometheus, Praha 2000) se na stranách 75 a 76 vysvětluje fotovoltaický jev a možnosti, jak získávat elektřinu přímo ze Slunce. Autoři učebnice zde použili jako ilustrační fotografie fotovoltaický článek vyráběný českou firmou Solartec od roku 1993 do roku 1995 a obrázek fotovoltaické fasády nainstalované stejnou firmou na hotelu Corinthia Panorama v Praze v roce 1999. Fotovoltaický systém přeměňuje světlo na elektřinu. Z jednoho nainstalovaného kWp fotovoltaického systému ve střední Evropě můžeme v závislosti na umístění a orientaci fotovoltaického systému očekávat od 800 kWh do 1300 kWh elektrické energie během jednoho roku. Jeden kWp nainstalovaného výkonu odpovídá asi 8 m² plochy fotovoltaických panelů při použití konvenčního typu tmavomodrých solárních článků. Instalace na hotelu Corinthia Panorama byla první fotovoltaickou fasádou v ČR a jednou z prvních barevných fotovoltaických fasád ve světě. Cílem tohoto projektu podpořeného Evropskou unií byl vývoj a instalace inovativních, účinných a spolehlivých fotovoltaických fasádních prvků za účasti českého fotovoltaického průmyslu. Unikátní vlastností tohoto
ním centru v Praze na Pankráci. Fotovoltaický systém o 132 panelech a celkové ploše 66 m2 měl špičkový nainstalovaný výkon 6kW. Solární články z monokrystalického křemíku měly na aktivní straně zlatou barvu Pro on-line prezentaci aktuálního stavu výkonu byl ve vstupním vestibulu hotelu přístupný všem zájemcům informační stojan. Provoz první fotovoltaické fasády na hotelu byl po ukončení nájemní smlouvy ukončen a v srpnu 2006 demontován.
D
I
D
A
K
T
I
K
A
Schéma zapojení systému s aktuálními údaji z 25. července 2006 ve 20 hodin 14 minut. Zdroj: http://panorama.solartec.cz
PRINCIP FOTOVOLTAICKÉHO JEVU Fotovoltaický jev objevil Alexandre Edmond Becquerel v roce 1839. Vzájemným působením slunečního záření a hmoty dochází k pohlcování fotonů a uvolňování elektronů, v polovodiči pak vznikají volné elektrické náboje, elektron-díra, které jsou už jako elektrická energie odváděny ze solárního článku přes regulátor dobíjení do akumulátoru, nebo ke spotřebiči.
ZDROJ NEVYČERPATELNÉ ENERGIE Je to termonukleární reakce, probíhající ve vzdálenosti 150 miliónů
Při průchodu atmosférou se část sluneční energie ztratí. Asi 300 W/m2
kilometrů.
se v atmosféře absorbuje, kolem 100 W/m2 se rozptýlí. Část rozptýle-
Prakticky veškerá energie na Zemi pochází ze Slunce. Lidé dosud doká-
né energie přispívá k celkovému osvětlení jako difuzní záření oblohy
zali využít pouze energii přeměněnou rostlinami v organický materiál
(nebeská modř).
(dřevo), případně dále přeměněnou v jiné formy (uhlí, ropa).
AM0 (air mass) je spektrum slunečního záření v kosmickém prostoru
Uhlí a ropa je materiál, který velmi pomalu vznikal na zemi milióny let
ve vzdálenosti 150 miliónů kilometru od Slunce bez ovlivnění atmosfé-
a pouze díky této dlouhé době, po kterou se ukládal, se může zdát, že
rou. Celková energetická hustota tohoto spektra je 1367 ±7 W/m2.
je ho hodně. Ale jakmile jednou toto palivo dojde, lidstvo nemůže če-
AM1.5 je spektrum slunečního záření po průchodu bezoblačnou atmo-
kat další milióny let na vytvoření dalšího.
sférou. Energetická hustota tohoto spektra je 1 kW/m2, ale silně závisí
Malá část energetické spotřeby lidstva pochází z jiných zdrojů – ze
na průhlednosti atmosféry.
štěpení jader těžkých prvků. Všechny prvky těžší než železo vznikají
Pokud je Slunce přímo v zenitu, ve výšce devadesáti stupňů, prochází
při gravitačním zhroucení hvězd – při výbuchu supernovy. Až i uran
sluneční záření nejmenší možnou vrstvou vzduchu. Takové spektrum
jednou dojde, bude dost obtížné získat další štěpný materiál. Takový
se označuje jako AM1. Většinu doby ale Slunce nebývá tak vysoko
výbuch supernovy není žádná legrace, jde o velmi nebezpečnou zále-
a sluneční záření proto musí procházet větší či menší vrstvou atmo-
žitost. Nehledě na to, že nemáme k dispozici vhodnou hvězdu, kterou
sféry. Pro fotovoltaiku se proto používá spektrum AM1.5, odpovídající
bychom nechali vybuchnout.
výšce Slunce přibližně 45° nad obzorem. Sluneční záření v tomto pří-
Naštěstí nás Slunce zásobuje v každém okamžiku velikým množstvím
padě prochází jeden a půl násobně mohutnější vrstvou vzduchu.
energie. Energie ve Slunci vzniká slučováním vodíkových jader v helium při teplotě okolo 15 miliónů stupňů. Na povrchu Slunce už je teplota jen kolem 6 tisíc Kelvinů. Zářivý výkon celého Slunce je 3,85 . 1023 kW. Většina tohoto výkonu se vyzáří do prostoru a k Zemi dorazí jen asi půl miliardtiny. Ale i tak je to úctyhodný výkon 1,744 . 1014 kW na celou ozářenou polokouli. Pro naše potřeby by stačilo využít jen malý zlomek této energie. Země obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 150 miliónů kilometrů. Energetická hustota slunečního záření v této vzdálenosti je ve vakuu 1367 ±7 W/m2 Tato energie je rozložena do elektromagnetického spektra přibližně odpovídající záření absolutně černého tělesa o teplotě 5 700 K.
22
4/2006
D
I
D
A
K
T
I
K
A
O FOTOVOLTAICE
JAK MĚŘÍME SOLÁRNÍ ČLÁNKY
Bronislav Vahalík 13. 10. 2002 17:27
Každý vyrobený solární (fotovoltaický) článek prochází podrob-
To je pravda, že energie ze Slunce je nejekologičtější, ale na druhou stra-
ným měřením.
nu by mne zajímalo, kolik el. energie se spotřebuje na výrobu solárního
Elektrické parametry se měří při intenzitě osvětlení 1000 W/m2,
panelu o výkonu 100Wp.
při spektrálním složení světla odpovídajícím slunečnímu spektru (AM 1.5 Global) a při teplotě 25°C. Základní sledovaný parametr
Petr Bravenec, Radim Bařinka 14. 10. 2002 15:00
je proud I450, podle kterého se rozdělují články do základních
Výroba čistého polykrystalického křemíku v množství potřebném pro
skupin. Kromě základního parametru I450 měříme na solárním
výrobu 100W panelu spotřebuje asi 25 kWh energie. K tomu je potřeba
článku další elektrické parametry:
připočítat asi 20 kWh na výrobu monokrystalického křemíku. Výroba článků spotřebuje kolem 50 kWh.
I450: Proud tekoucí článkem při napětí 450 mV.
Na nosnou konstrukci panelu a na krytí článků se používá hliník a sklo.
Isc: Zkratový proud, tekoucí fotovoltaickým článkem při napětí
Energii, potřebnou na jejich výrobu, jsme odhadli velmi hrubě na dal-
0 V. Tento parametr lze na solárním článku změřit pouze speciál-
ších 100kWh.
ním přístrojem. Běžným ampérmetry mívají vnitřní odpor kolem
Výsledná spotřeba energie na výrobu jednoho 100Wp solárního panelu
100 miliohmů a napětí na článku při měření takovým ampérme-
tedy může být kolem 200 kWh.
trem může být kolem 300 mV.
Tento solární panel dokáže za rok vyrobit od 70 do 120kWh energie.
Uoc: Napětí na solárním článku naprázdno, bez zátěže.
V nejhorším případě se tedy energie, vložená do výroby panelu, vrátí za
Pm: Maximální výkon, který může článek dodávat. Bod maxi-
tři roky provozu. Za dvacet let provozu (to je doba záruky výkonu článků)
málního výkonu solárního článku je na charakteristice zhruba
panel vyrobí nejméně šestkrát více energie, než se spotřebovalo na jeho
uprostřed ohybu. Zařízení, odebírající energii ze solárních člán-
výrobu. Životnost článků a z nich vyrobených panelů je delší než 50 let.
ků, by mělo zatěžovat fotovoltaický článek takovým způsobem,
Oněch 200kWh je odhad přímých energetických nákladů. Mimo to
aby článek pracoval právě v okolí bodu maximálního výkonu.
je na jakoukoliv činnost nutné vynaložit množství nepřímé energie -
Jen tak může fotovoltaický článek využít sluneční energii op-
v uvedených dvou stech kWh není například započtená energie spotře-
timálně.
bovaná na popojíždění firemním autem, dopravu materiálu nebo také
Im: Proud, při kterém solární článek dodává maximální výkon.
energetické potřeby každého ze zaměstnanců výrobních firem.
Um: Napětí, při kterém solární článek dodává maximální výkon.
Zkoušeli jsme například odhadnout energetické náklady na obyčejný
EEF: Účinnost solárního článku. U fotovoltaických článků vy-
banán (dovezený ze střední ameriky), který koupíte v obchodě. Dostali
robených z monokrystalického křemíku bývá kolem patnácti
jsme se na 1,5kWh. Je banán ekologický produkt?
procent.
Zdroj: http://server.solartec.cz
Zdroj: http://server.solartec.cz
JAK NA VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY – DISKUSE
I TY OVLÁDÁŠ ZMĚNY KLIMATU Zapojila se vaše třída do kampaně Evropské komise I ty ovládáš změny klimatu? Diskutujte a napište nám o tom!
metodu práce než diskusi, to necháváme na vašem zvážení:
V Bedrníku číslo 2/2006 s hlavním tématem Střediska ekologické výchovy byla na straně 29 uveřejněna výzva k zapojení do kampaně Evropské komise I ty ovládáš změny klimatu. Pokud vás výzva zaujala, měli jste společně se svou třídou podepsat závazek, že ve svém chování uděláte malé změny, které přispějí ke snižování emisí skleníkových plynů. Závazky bylo třeba zaslat do Bruselu do 15. prosince 2006. Všechny školní třídy, které se do kampaně zapojily, dostaly, příp. dostanou, certifikát od komisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase. Všechny materiály o klimatických
A. Hlavní otázky: 1) Myslíte si, že současné změny klimatu jsou opravdu důsledkem lidské činnosti? 2) Myslíte si, že jsou probíhající změny klimatu vážným problémem pro budoucnost? 3) Myslíte si, že si člověk dokáže s problémem klimatických změn poradit? B. Doplňkové otázky: 1) Proč jsme se zapojili do kampaně Evropské komise I ty ovládáš změny klimatu? 2) Jak zapojení do kampaně ovlivnilo náš život?
23
4/2006
změnách s formulářem závazku můžete (i v českém jazyce) najít na www.climatechange.eu.com nebo v brožurce Změň se, která byla v souvislosti s kampaní vydána a kterou někteří z vás mají k dispozici. Na následujících řádcích vám chceme nabídnout aktivitu vhodnou pro environmentální výchovu (EV), a tím podpořit realizaci EV na škole, a zároveň využít právě probíhající kampaň a vaše zapojení do ní. Aktivita je postavena na diskusi, jejímž prostřednictvím byste měli řešit alespoň jednu ze tří hlavních otázek. Dále uvádíme dvě doplňkové otázky, u nich můžete využít i jinou
D
Diskusi považujeme ze důležitou a přínosnou metodu práce. Protože vedení diskuse a její využívání ve výuce je náročné, dovolili jsme si předložit několik informací a doporučení, co je diskuse a jak ji vést (viz rámeček). Výstupy z diskuse (či jiné formy práce v případě doplňkových otázek), tj. zajímavé myšlenky, názory, průběh diskuse apod., sepište, zároveň uveďte adresu školy, tří-
I
D
A
K
T
I
K
A
du, počet žáků, kteří se podíleli na diskuzi a jejím zpracování, a vše doručte v tištěné i elektronické podobě na adresu Sdružení středisek ekologické výchovy (SSEV) Pavučina, Senovážné nám. 24, Praha 1, PSČ 116 47 nejpozději do 20. dubna 2007. SSEV Pavučina má k dispozici propagační materiály ke kampani (trička, flash disky, batohy), které poskytne těm třídám,
které se do nabízené aktivity zapojí a budou vylosovány. Zajímavé výstupy budou publikovány Bedrníku. Těšíme se na spolupráci. Mgr. Lenka Daňková, Václav Broukal Poznámka redakce: Některé materiály EU ke kampani, využitelné například na nástěnku, přetiskujeme též jako přílohu uprostřed tohoto čísla Bedrníku.
DISKUSE Diskuse je forma dialogu (česky řečeno rozhovoru). Vznikla v době rozkvětu rétoriky v období starého Řecka. Přeložíme-li si nejdříve slovo dialog, zjistíme, že neznamená „rozhovor dvou lidí“, ale mluvu DIA = skrze, LOGOS = slovo (také můžeme vést mluvu skrze tělo). Rozhovorů „skrze slovo“ máme od doby antiky několik: Diskusi, debatu, besedu, polemiku. Nás při tvorbě efektivního vyučovacího procesu nejvíce zajímá DISKUSE. Co se pod touto dialogickou formu skrývá? Diskuse je druh rozhovoru, ve kterém obvykle vystupují a hovoří odborníci (vědci, specialisté určitých oborů). Jinými slovy je to naučný rozhovor. Odborníci se snaží objasnit dané otázky. Přednesené téma se zde rozvádějí z různých stran, z různých pohledů. Například o záškoláctví může diskutovat učitel, psycholog, policista, sociolog… Každý nahlíží na problém ze svého oboru. DISKUSE MÁ I SVÉ TYPY: Středověká disputace: Začíná otázkou. Podle kladné nebo záporné odpovědi na danou otázku se třída rozdělí na dva tábory. První část diskutujících obhajuje svoji kladnou odpověď, druhá část diskutujících obhajuje odpověď zápornou. Příklad: Učitel se zeptá třídy: „Myslíte si, že by se mělo platit školné?“ Kdo je pro placení školného? Kdo je proti placení školeného? Nyní vytvořte dva tábory. Každý tábor se sejde na určitém místě a připraví se na disputaci – shromáždí si veškeré argumenty, které podpoří jeho názor. Po chvíli učitel ukončí čas přípravy. Obě skupiny si sednou proti sobě a disputace (druh diskuse) může začít. Jednotliví diskutující se hlásí o slovo a snaží se svým názorem vyjasnit, proč by se školné mělo, nebo naopak nemělo platit: „Já souhlasím s placením školného, protože… Já nesouhlasím s placením školného, protože…“
telného problému. Výhodou je, že si žáci mohou vykřiknout do diskuse i ten největší nesmysl a učitel se na ně nedívá jako na hlupáky nebo provokatéry, ale i ty největší „narušitele“ chválí za šikovnost! Na konci brainstormingu je opět nutné shrnutí. Konference: Tento typ diskuse je asi nejnáročnější. Každý diskutující si připraví (doma nebo v určitém čase ve škole) samostatné vystoupení – samostatný příspěvek. Může studovat z různých materiálů, ale jeho příspěvek by měl být odborným přínosem všem účastníkům. Příklad: Téma Třídění odpadu v naší škole. Každý žák by si měl k tomuto hlavnímu tématu vymyslet svoje podtéma: Proč by měli žáci třídit odpad? V jakém věku žáků by se s tříděním odpadu mělo začínat? Jak vysvětlit problematiku třídění odpadu mladším žákům? Jak přimět nejstarší žáky k třídění odpadu? A další. Učitel v určité vyučovací hodině uspořádá konferenci, při které žáci vystoupí se svým příspěvkem (který může být časově limitovaný). Příspěvek musí mít úvod a jasný závěr. Ostatní žáci příspěvky svých spolužáků hodnotí tím, že v závěru uvádějí myšlenky, které je v jednotlivých příspěvcích oslovily. JAK SE DISKUSE NEBÁT A ZAČÍT S NÍ? Nejprve učme žáky zvykat si na jejich hlas znějící ve třídě. Nejde ani tak o zkoušení (opakování) vědomostí, ani o parodii na referát. Jde o jejich skutečný názor na daný problém (později informaci, kterou si sami nastudovali z nějakého zdroje). Učme je, že každý můžeme mít jiný názor. A to není důvod ke kárání, ale k respektování. Zprvu se tato vyučovací metoda může zdát náročná, ale později dokáže vytvořit ve třídě příjemnou (nestresovou) atmosféru. Jednoduchý návod jak začít:
Panelová diskuse: V tomto typu diskuse účastníci vstoupí do předem daných rolí. A v těchto rolích (mnohdy v rolích odborníků) odpovídají na otázku. Příklad: „Jak by měla vypadat škola budoucnosti?“ Učitel spolu s žáky vytvoří několik rolí – několik typů odborníků, kteří by na tuto otázku mohli odpovědět. K této otázce se mohou vyjadřovat: žáci, učitelé, rodiče, podnikatelé. Třída se rozdělí na tyto čtyři skupiny. Každá skupina si vymyslí požadavky, návrhy, které vznesou „ministru školství“ (učiteli). Veškeré požadavky všech skupin se zapisují na tabuli a na závěr se porovnávají.
1. Po každém vyučovacím bloku, po aktivitě položte žákům jednoduchou otázku: Která část vás zaujala? 2. Později přidejte otázku: Která část vás zaujala? A proč? 3. Jindy řekněte rozporuplnou myšlenku a ptejte se, kdo s ní souhlasí a kdo nesouhlasí? 4. A později opět přidávejte otázku: Proč souhlasíte – nesouhlasíte? 5. Nechte žáka připravit si klasický referát a jeho spolužáky požádejte, aby si během referátu dělali poznámky a připravili si doplňující otázky. Po skončení referátu dejte prostor pro odpovědi na tyto otázky.
Brainstorming (v překladu mozková vichřice): I tento druh diskuse začíná otázkou. Příklad: „Jak by měl vypadat Den ekologie v naší základní škole?“ Diskutující zde produkují velké množství nápadů, aniž by se přihlíželo k jejich kvalitě či reálnosti. Ze zprvu chaotických a na první pohled bláznivých nápadů však může vzniknout nová teorie, nové řešení zdánlivě neřeši-
Rolí učitele je diskusi umět připravit a moderovat. Často se učitelům stává, že do diskuse vstupují, žákův názor opravují svým „správným názorem“. Ale přimlouváme se za to, abyste teprve na konci diskusi shrnuli tím, že vyzdvihnete (pochválíte) zajímavé názory a myšlenky. Přejeme vám, abyste byli ve vedení diskusí úspěšní. Mgr. Roman Musil
24
4/2006
KALENDÁŘ
www.solarniliga.cz, tel. 606 453 892 3. únor 2007 DIVOKÁ ŠÁRKA Trasa pražské zimní vycházky provede zájemce romantickým údolím Divoké a Tiché Šárky, po upravených cestách bez velkých převýšení. Účastnický poplatek 60 Kč zahrnuje výklad lektora a obsáhlý písemný materiál. Děti do 12 let zdarma. Možnost ubytování. Koná se za každého počasí. Středisko ekologické výchovy Hl. m. Prahy Toulcův dvůr, Kubatova 1/32, 102 00 Praha 10, tel. a fax 271 750 548,
[email protected], www.toulcuvdvur.cz 13. – 14. únor 2007 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Mezinárodní vědecká konference Ekologické zemědělství 2007 je spojená s odborným seminářem pro praxi určeným i pro veřejnost. K 15. výročí výuky ekologického zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze pořádá ČZU ve svém Studijním a informačním centru v Praze. Z programu: prezentace zahraničních poznatků a zkušeností, postavení ekologického zemědělství v českém zemědělství a jeho význam v rámci koncepce udržitelného zemědělství, praktické a teoretické poznatky z ekologického
4/2006
pěstování rostlin a chovů hospodářských zvířat, kvalita a zpracování bioproduktů. Česká zemědělská univerzita Praha, Perla Kuchtová,
[email protected], http://www.ewenica.org/konference, http://www.af.czu.cz/cz/ 19. únor 2007 MÁME RÁDI ZVÍŘATA Vzdělávací seminář pro pedagogy na téma ochrany hospodářských i volně žijících zvířat pořádá ZO 02/09 ČSOP ve Vlašimi. Podblanické ekocentrum ČSOP, Vlašim, Petra Macháčková,
[email protected], tel. 317 845 169 22. únor 2007 PO JIŽNÍ AFRICE NEJEN ZA UŽITKOVÝMI ROSTLINAMI Přednášku Ing. Kláry Lorencové pořádá Botanická zahrada Praha v KD Krakov v Praze 8 – Bohnicích od 17.30. Součást cyklu přednášek Světem slovem i obrazem. Vstupné 45 Kč opravňuje ke vstupu na přednášku + k prohlídce venkovní expozice Botanické zahrady + k prohlídce tropického skleníku Fata Morgana. Botanická zahrada Praha, tel. 234 148 111 5. – 8. březen 2007 TERRATEC 2007 Tip na výlet pro středoškoláky – němčináře. Mezinárodní odborný veletrh techniky a služeb pro životní prostředí na Novém výstavišti v Lipsku pod záštitou Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a bezpečnosti reaktorů. V tomto roce jediný veletrh životního prostředí v Německu, již podesáté kompletní přehled služeb a techniky pro životní prostředí. Těžištěm veletrhu jsou decentrální řešení. Důležitá veletržní témata: transfer znalostí a technologií mezi západní a východní Evropou; odpady a recyklace – biologické postupy, náhradní paliva, uzavření deponií, produktový charakter odpadů; voda a odpadní voda – decentrální řešení; půda – recyklace ploch, krajina po těžbě; inovativní měřící, řídící, regulační a analy-
zační technika; přestavba měst na východě. Otvírací doba 9 – 16 hodin. Leipziger Messe GmbH,
[email protected], tel. +49 341 678 8298, www.terratec-leipzig.de (též český text) 15. – 20. květen 2007 NÁRODNÍ STRATEGIE ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY V České republice se pravidelně konají konference ve věci Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. Nejbližší se uskuteční v hotelu Horal ve Velkých Karlovicích ve Zlínském kraji. První den proběhne odborná exkurze po cyklotrasách mikroregionu. Další dva dny budou věnovány odborné problematice. Budou představeny aktivity jednotlivých krajů, měst a dalších partnerů; realizace jednotlivých cílů a opatření cyklostrategie. Naprostou novinkou bude od pátku 18. 5. do neděle 20. 5. cyklistická exkurze po cyklostezce Bečva z Velkých Karlovic po Tovačov, kde se napojí na Moravskou stezku a společně se pojede na Slovácko. (Udržitelná doprava a zejména cyklistika byla tématem Bedrníku 6/2003.) Centrum dopravního výzkumu, Ing. Jaroslav Martinek, vedoucí sekce cyklistické a pěší dopravy, Krapkova 3, 779 00 Olomouc, tel. 585 416 618, e-mail
[email protected] www.cyklostrategie.cz 15. – 17. červen 2007 VÍKEND S BYLINKAMI Ve středisku ekologické výchovy Chaloupky na Vysočině na účastníky čeká bohatý program s odborníky. Bylinkář Pavel Váňa, odborník na potraviny: přídatné látky (tzv. éčka) v potravinách jsou dnes velmi rozšířené a zajímá se o ně stále více lidí. Dále bude věnován prostor další civilizační chorobě – poruchám páteře. Celý seminář bude veden v duchu prevence chorob využitím přírodních prostředků a vlastní pomocí. Chaloupky, o.p.s., Kněžice 109, 675 21 pošta Okříšky. Tel. 568 870 434, fax 568 870 359, e-mail
[email protected]
25
26. leden 2007 VÝSLEDKY SOLÁRNÍ LIGY 2006 Liga ekologických alternativ vyhlásí výsledky 3. ročníku soutěže Solární liga ČR v Průmyslovém paláci na Výstavišti v Praze-Holešovicích při veletrhu Střechy. Současně pořádá seminář Skupinové financování solárních projektů – projekce snímku Jak se stát... Solárním mistrem ČR?!, videoprojekce nejnovějších tuzemských instalací, prezentace solárních mistrů ČR všech kategorií a zajímavých projektů, princip podílového financování solárních projektů za účasti občanů, firem, sdružení, veřejné správy, příklady z Německa a Rakouska, které úspěšně oslovily veřejnost v místě projektů.
N A B Í D K A PUBLIKACE Æ
Biomasa
Slunce
Geotermální energie
Vítr
Vodní energie
ŽIVEL OHEŇ – ENERGIE interval poptávky
Agentura Koniklec vydává v rámci Edice Živly knihy, videokazety a CD-ROM na téma oheň – energie, země, voda vzduch. Děti a dospělí otevřou prostřednictvím textů knih Živel oheň – energie, Živel země, Živel voda a Živel vzduch bránu k poznání přírodovědných, vědecko-technických a společenských souvislostí čtyř základních živlů. Studenti z nich mohou čerpat informace pro své studium a pro přípravu na zkoušky. Pedagogové je mohou využít jako pomůcku pro projektové vyučování např. při fyzice, chemii, biologii, hudební i občanské nauce, prvouce a dalších předmětech. Čtivé knihy s pěknými fotografiemi, ilustracemi a obrázky nabízí v širokém pojednání texty o přírodě (fauna, flóra, geologie, atmosféra apod.), ekologii, kulturně-společenských tématech (lidové tradice, divadlo a drama, filosofie, výtvarné umění, hudba atd.) a technických souvislostech (fyzika, chemie, historie, domácnost, sport a rekreace atd.) jednotlivých živlů. Autory textů jsou přední čeští publicisté a odborníci. Knihy mají
Severní Amerika Jižní Amerika Evropa bývalý Sovětský svaz Afrika Blízký východ a severníAfrika Asie Celkem
0
200
400
600
800
1000
GJ na obyvatele
Možnosti pokrytí energetických potřeb 10 miliard obyvatel Země z obnovitelných zdrojů podle scénáře firmy Shell.
encyklopedický charakter a zároveň je to příjemné počtení. Publikace Živel oheň – energie od kolektivu autorů (Agentura Koniklec, Praha 2004) je rozčleněná na pět hlavních kapitol: Energie v kulturně společenských souvislostech, Energie v přírodě a využití jejích zdrojů, Energie z pohledu fyziky, chemie a biologie, Energie v technických souvislostech a Energie z hlediska globál-
ních problémů a životního prostředí. Jak naznačují ukázky, které jsme z ní vybrali, obsahuje pojednání poeticko-filozofická stejně jako exaktně přírodovědná a technická. Videosnímky z Edice Živly tvoří obdobnou čtveřici, v níž známí autoři zpracovali poutavou formou téma čtyř živlů. Například o živlu ohni – energii pojednává film Na konci i počátku. Téma ovládnutí ohně
ČLOVĚK JAKO RECYKLOVANÁ HVĚZDA
ENERGIE A SPRAVEDLNOST
Slunce je naším sousedem, ale možná i bratrem, a to jak tělem, tak asi i duší. Těžké prvky, jako je
Politika nízké spotřeby energie umožní
železo, vznikají jadernými reakcemi v nitru hvězd podobných našemu Slunci či ještě zářivějších.
širokou volbu životních stylů a kultur. Po-
Chvíli jsme tvory, chvíli jsme hvězdami, protože i ten hemoglobin kolující v naší krvi by bez žele-
kud se naopak společnost rozhodne pro
za z hvězd nemohl existovat. Do určité míry jsme, my lidé, recyklovanými hvězdami. Něco v nás
vysokou energetickou spotřebu, pak její
to možná ještě dobře ví. Slunce vzniklo ze stejné mezihvězdné hmoty (ale z její prchavější části)
sociální vztahy budou nutně diktovány
jako celá sluneční soustava. Na úrovni kosmu jsme před pěti miliardami let byli jedním velkým
technokracií a budou stejně nechutné,
chaotickým shlukem atomů, částic a molekul. Život na Zemi vznikl šťastnou, možná až příliš ne-
ať ponesou nálepku kapitalismu nebo
obvykle šťastnou kombinací několika základních faktorů: prvním byla existence plynného a ka-
socialismu...
palného obalu, který se kolem Země vytvořil; druhým byla „správná“ vzdálenost od Slunce, které
I kdyby byl k dispozici dostatek neznečiš-
zemský povrch zahřívá, ale nerozpaluje; třetím byla existence žhavých vrstev v nitru země, které
ťující energie, užívání energie v masovém
po sobě klouzají, způsobují oběh prvků a hmot a vytvářejí v obrovském dynamu Země ochran-
rozsahu působí na společnost jako droga,
né magnetické pole; čtvrtým pak byla existence Měsíce, jenž tvoří se Zemí spojený systém, a brá-
která je fyzicky neškodná, ale psychicky
ní tak náhlým výkyvům zemské osy, které by jinak vedly k rychlému střídání klimatických zón.
zotročující... Z knihy Ivana Illicha
Úvod kapitoly Čím je Zemi Slunce, jejímž autorem je Václav Cílek.
Energie a spravedlnost (1974)
26
4/2006
N
A
B
Í
D
K
A
400
ENERGETICKÉ BILANCE V EKOLOGICKÝCH SYSTÉMECH
350 Člověk technické společnosti ~ 1950 n. l.
300
Primitivní zemědělec ~ 5000 př. n. l.
200
150 Lovec ~ 100 000 př. n. l.
100
Primitivní člověk ~ ~ 1 000 000 př. n. l.
50
0 Potrava
Domácnost a služby
Průmysl a zemědělství
Doprava
Růst spotřeby energie na hlavu v průběhu vývoje civilizace. Zdroj: Energie pro každého, ČEZ.
a energie je vztaženo k příběhu lidského rodu. Setkáme se s archetypální postavou kováře, s pohledy dávných civilizací a poznáním moderní vědy. Komentář čtou Radoslav Brzobohatý a Jiří Schwarz. Scénář a režie Josef Císařovský, autor hudby Kamil Holub. Čtyři tituly CD-ROM nabízí uživateli veškeré výhody této populární formy prezentace informací. Umožňují pracovat
s kompletními texty, ilustracemi, fotografiemi, grafy, rejstříkem a slovníčkem jednotlivých knih a zároveň sledovat děj snímků. Oba tematicky související tituly (kniha a video) jsou na jednotlivých CD-ROM vzájemně propojeny a vhodně se obsahově doplňují. Zdroj: http://agentura.koniklec.cz, ukázky z knihy Živel oheň – energie
Jakou energii budeme využívat v budoucnosti? Možný scénář vývoje podle Greenpeace.
jádro
slunce/vítr
biomasa
zemní plyn
uhlí
ropa
vodní/geotermální energie
1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1998
2000
4/2006
2010
2020
2030
2040
2050
2060
2070
2080
2090
2100
27
250
GJ na hlavu a rok
Pokročilý zemědělec ~ 1400 n. l.
Energie nemůže být stvořena ani ztracena, energie může být pouze transformována z jedné formy na jinou formu: elektromagnetické záření, chemické vazby, mechanický pohyb. (Jadernými reakcemi je přeměňována hmota na energii, ale k tomu dochází v nitru hvězd a v jaderných reaktorech, nikoli na Zemi v ekosystémech nezahrnujících člověka.) Při přeměnách energie je vždy určitá část energie ztracena ve formě tepla a tím se stává nedostupná pro další využití živými organismy. Proto energie nemůže být recyklována beze zbytku. Energie přechází mezi organismy ve směru potravního řetězce, ale v konečném důsledku je všechna tato energie přeměněna na teplo, které je vyzářeno ze Země do vesmíru. Primární producenti zabudovávají oxid uhličitý do komplexních biologických molekul. K tomu je třeba konstantní zdroj světelné energie pro fotosyntézu. Konzumenti se živí producenty nebo jinými konzumenty a využívají k využití energie z potravy respirace (v kombinaci s kyslíkem nebo oxidovanými formami sloučenin) nebo fermentace (neoxidativní rozklad potravin). Přirozený výběr upřednostňuje přežití těch organismů, které jsou schopny využívat energii nejúčinněji, tj. takových, u nichž se ve formě tepla ztrácí co nejmenší množství. Přes tento silný selekční tlak se na každém stupni potravního řetězce kolem 90 % dostupné energie nevyužije. To je důvod, proč konzumace masa je z ekologického hlediska „dražší“ (energeticky náročnější) než konzumace rostlinné potravy. Protože se producenti a konzumenti vyvíjejí simultánně (koevoluce), ukazuje se, že konzumenti mohou mít vliv na vývoj producentů - producenti se do jisté míry adaptují na prostředí, kde se vyskytují jejich konzumenti.
N
Æ
ENERGIE Z BIOMASY
Využívání energie ze dřeva, rostlin a organických zbytků ze zemědělství a lesnictví se zabývá nová populárně naučná kniha Energie z biomasy autorů Karla Murtingera a Jiřího Beranovského. Představuje tradiční a zároveň velmi perspektivní zdroj energie, ale především nabízí praktický návod, jak jej využít při vytápění domu, k výrobě tepla a elektřiny nebo v dopravě. Podrobně rozebírá využití biomasy k vytápění domů a ohřevu vody, použití biopaliv pro dopravu, včetně osobního automobilu a také k výrobě elektřiny a tepla spalováním biomasy či bioplynu. Zabývá se také možnostmi úspor energie a možnou kombinací biomasy s dalšími zdroji energie tak, aby výsledný efekt byl optimální z hlediska ekonomického i ekologického. Kniha je určena široké veřejnosti, majitelům rodinných domů či zájemcům o jejich výstavbu, obcím, podnikatelům i dalším zájemcům o toto téma. Kromě toho se zaměřuje také na úspory energie a provozních nákladů a může tak být vhodnou inspirací, jak šetřit zdroji i penězi. Knihu vydalo nakladatelství ERA ve spolupráci s Centrem pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWatt. Další informace o knize naleznete na stránce: http://www.erag.cz/era/ kniha.asp?NEW_ID=148 Monika Kašparová, EkoWatt, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie, Bubenská 1542/6, 170 00 Praha 7, tel. 266 710 247, e-mail
[email protected], http://www.ekowatt.cz Æ
PERMAKULTURA OD PRAMENE
David Holmgren, Permakultura: Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti. Vydává Permalot, 350 str. David Holmgren je spolutvůrce principu permakultury. Permakultura je styl vytváření zahrad a veškerého prostředí, ve kterém člověk žije, způsobem, který je trvale udržitelný. Permakultura se dá vpodstatě uplatnit v jakémkoliv měřítku pro zahrady,
A
B
Í
D
K
A
lidská obydlí, farmy, obdělávanou půdu, balkony, vodní plochy, výrobní procesy. Je to způsob myšlení, tvořivý design, měnící současné neefektivní a destruktivní formy, jimiž si lidstvo zajišťuje své životní potřeby a využívá planetu Zemi. Anglické slovo permaculture se skládá ze dvou slov – permanent a agriculture. Permanent znamená permanentní, trvalý. Pro studenty a učitele permakultury poskytuje tato kniha Davida Holmgrena psaná univerzitním jazykem cosi základního, zhuštěněného. Pro další čtenáře poskytuje osvěžující pohled na řadu environmentálních otázek a ukazuje, že permakultura je mnohem více než jen systém zahradničení. Pro kohokoliv se skutečným zájmem o pochopení základů udržitelného designu a kultury je tato kniha skutečně zásadním čtením. Jedná se o knihu myšlenek, ale celkově je vždy uzemněna odkazy na Holmgrenovo vlastní místo, Melliodoru, a prostřednictvím dalších příkladů. Tím, že je tato kniha zásadním čtením pro permakulturní designéry a přístupná širokému spektru kritických myslitelů, otevírá dveře novému a zřídka představitelnému světu. Přispívá k rostoucí syntéze designu s ekonomikou, společností a krajinnou ekologií a nutí všechny skutečné zastánce udržitelnosti, aby znova zvážili ústřední organizační sílu permakulturního konceptu. Zhruba tak charakterizuje tuto publikaci Peter Bane, editor z časopisu Permaculture Activits v USA. http://www.permalot.org/kniha/ PROJEKTY
PROJEKTY
Æ
ACTIVE LEARNING
Všichni víme, že je potřeba šetřit energii, protože je to dobré pro životní prostředí i pro naše peněženky. Ale kolik energie vlastně spotřebováváme a kde? To už ví jenom málokdo. Přitom znalost aktuální spotřeby energie je prvním krokem k jejímu úspěšnému snižování, a to i v budovách škol. S tímto zaměřením vznikl tříletý evropský projekt Active Learning určený pro děti ve věku 6 – 12 let Integrace aktivního vzdělávání a energetického mo-
nitoringu do vzdělávání na školách. I když název zní typicky oficiálně, má obrovský potenciál pro podporu kreativního a motivujícího vzdělávání, které pomůže naší planetě. Cílem je zavést krátko a dlouhodobé úspory energie ve školní budově i v domácnostech Doufáme, že děti půjdou svým rodičům pozitivním příkladem! Projekt je založen na myšlence, že děti jsou důležití občané a na svém vzdělávání se mohou aktivně podílet, ne jenom pasivně přijímat informace a vědomosti. Podporujeme pedagogický přístup „learning by doing“ – škola hrou. Máte zájem podílet se na zajímavém evropském projektu s širokou účastí? Projekt šetří energii v budově školy a tím jí uvolňuje rozpočet. Zapojí se do něj minimálně 150 škol v celé Evropě. Pak vás zveme vyzkoušet si energetický monitoring s využitím našeho aktivního přístupu! Vzdělávací materiál vytvořený v rámci tohoto projektu bude obsahovat všechny potřebné materiály a inspirující myšlenky, které budete potřebovat. Některé z nich jsou určeny pro učitele a některé mohou využít přímo děti. Pojem energetický monitoring znamená týdenní odečet spotřeby elektrické energie, zemního plynu, nebo tepelné energie v budově školy a její zapisování na speciální plakát. Využití plakátu umožňuje rychlé a velmi účinné pochopení vývoje spotřeby energie v budově, její změny v čase a možnosti jejího ovlivnění. Cílem monitoringu je využití získaných výsledků pro diskusi s dětmi: Které spotřebiče nejvíc přispívají k celkové spotřebě energie? Proč byla minulý týden vyšší spotřeba energie než tento? Co můžou děti a učitelé pravidelně udělat pro snížení spotřeby energie? Co všechno ovlivňuje spotřebu energie ve škole? Jak může snaha o snížení spotřeby energie prospět naší planetě? Školy, které se do projektu zapojí a podepíšou dohodu o spolupráci, se zavážou k následujícím aktivitám: Umožnit žákům odečítat spotřebu energie v jejich budovách pro delší časové období, ideálně rok. Organizovat řadu zábavných aktivit spojených se spotřebou energie a jejím měřením. Vzdělávat se o úsporách energie, obnovitelných zdrojích energie a energeticky efektivních formách dopravy. Výměnou za to školy dostanou přístup k řadě zajímavých vzdělávacích materiálů, publicitu, a v případě zájmu i konkrétní radu od expertů na energii a vzdělávání. Nejlepší vyhodnocené školy zároveň obdrží sadu kvalitních energeticky
28
5/2006
N
A
B
Í
D
K
A
úsporných kompaktních zářivek od společnosti Osram! Aktivity na školách v České republice jsou organizovány ve spolupráci se sdružením Tereza. Pokud máte zájem zapojit se jménem konkrétní školy do projektu, obraťte se prosím na: SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s., Americká 17, 120 00 Praha 2, Juraj Krivošík,
[email protected], www.svn.cz Juraj Krivošík, SEVEn, upraveno (red) EXKURZE
EXKURZE
PASIVNÍ DŮM NA VLASTNÍ KŮŽI
Vyzkoušejte si na vlastní kůži dovolenou v pasivním domě! Centrum Veronica najdete v malé obci Hostětín v údolí potoka Kolelač na úpatí Bílých Karpat. Nové v listopadu 2006 otevřené středisko ale nabízí nejenom zimní pobyty nebo jarní prázdniny skupinám i rodinám s dětmi ve skutečně moderním domě. Tato budova vzdělávacího střediska je ukázkou ekologického stavitelství zaměřeného na maximální energetickou úspor-
INTERNET
nost zařazující budovu do kategorie pasivní dům. Centrum je především prostorem pro semináře a kurzy zaměřené na ekologické souvislosti života jednotlivců i celých obcí. Bude zároveň sloužit účelům kulturním, společenským, turistickým a bude poskytovat prostor pro aktivní využití volného času. Rovněž završí už existující modelové ekologické projekty: kořenová čistička odpadních vod, obecní výtopna na biomasu, moštárna
s ekologickou produkcí, šetrné osvětlení atd. Provozuje ZO ČSOP Veronica a jeho profesionální pracoviště Ekologický institut Veronica a Centrum modelových ekologických projektů pro venkov v Hostětíně. Centrum Veronica Hostětín, tel. 572 641 855,
[email protected], www.veronica.cz/hostetin Podle materiálů ZO ČSOP Veronica (red)
zajímavé internetové adresy k tématu obnovitelné zdroje energie
Æ http://www.energetika.cz – internetový portál se zaměřením na energetiku Æ http://www.calla.cz/atlas – databáze mapující využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR, údaje o malých vodních elektrárnách, větrných elektrárnách, o zdrojích spalujících biomasu a bioplyn, o solárních termických systémech Æ http://www.eurosolar.cz – český sluneční informační server Æ http://www.solarniliga.cz – soutěž sídel ve využití energie Slunce, řada zajímavostí z ČR i ze světa a rozvoji solární energetiky Æ http://www.eccb.cz - občanské sdružení Energy Centre České Budějovice, energetické poradenské středisko Æ http://www.ekowatt.cz – Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie Æ http://mapa.czrea.org - internetová mapa obnovitelných zdrojů energie, projekt MŽP a sdružení Calla Æ http://server.solartec.cz/clanek.php?CLANEK=21 – výrobce solární techniky, nabízí pomocí jednoduchého dotazníku na webu kompletní vypracování nabídky solárního systému například pro rodinný dům Æ http://www.ceacr.cz/?download=1998/98_8050.pdf – publikace České energetické agentury: Fotovoltaika a fotovoltaické systémy v podmínkách ČR a jejich navrhování Æ http://www.solar-net.info – česko-rakouský server věnovaný solární energii Æ http://www.pre.cz/domacnosti/produkty-a-ceny/preko.html – jak může český (pražský) odběratel získávat elektřinu z obnovitelných zdrojů Æ http://www.oze.cz – server Obnovitelné zdroje energie Æ http://www.hnutiduha.cz/aktivity/energetika/oze.html - Hnutí Duha o obnovitelných zdrojích energie Æ http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=1&i=2 – obnovitelné spíše technicky zdroje v praktickém životě Æ http://www.europarl.europa.eu/highlights/cs/1206.html – Evropský parlament o obnovitelných zdrojích energie, česky Æ http://ec.europa.eu/energy/res/index_en.htm – EU o obnovitelných a nových zdrojích energie Æ http://www.rmi.org – Rocky Mountain Institute, USA, dům a nezisková organizace významného fyzika a myslitele Amory B. Lovinse, který se zabývá moderní energetikou Æ http://www.teachers.ash.org.au/jmresources/energy/renewable.html – australské stránky o obnovitelných zdrojích energie
5/2006
29
Æ
N
A
B
Í
D
K
A
Akademický Insitní Divadelní Soubor (A.I.D.S.) v produkci EkoCentra Brno uvede ve světové premiéře a současně v první derniéře novou divadelní hru Mojmíra Vlašína a Michala Rezka
CERTIFIKÁTOR 2
Vážení přátelé, dovolte, abychom Vás pozvali na jedinečnou divadelní a společenskou událost letošní sezóny u příležitosti svátku sv. Veroniky! Odborní poradci: Aleš Máchal, Zbyněk Zavadil, Emil Chalupa, Ivo Dostál Až do pozdních večerních hodin je pro Vás kromě divadelního představení připraven další atraktivní program! V ceně vstupenky za 160 Kč je také Æ malá aukce unikátních předmětů, jejíž výtěžek bude využit na bohulibé aktivity. Aukce proběhne běžnou, holandskou i tzv. moravskou dražbou Æ žraut Æ dobré víno s ochutnávkou Æ vystoupení populární cimbálovky Veronica (bez cimbálu)
aneb Ekologicko-osvětové drama na Gogolovské a predátorské téma autorů Mojmíra Vlašína a Michala Rezka. Do poklidné rustikální nudy lesní správy přichází jako blesk z čistého nebe zpráva o příjezdu cerifkátora lesní certifikace FSC. Na dramatickém střetu německé lesnické školy a moderního ekologického lesnictví se překvapenému diváku otevírají netušené obzory ochrany životního prostředí v České republice.
Akce se koná v úterý 6. 2. 2007 v Bezbariérovém divadle Barka, Svatopluka Čecha 35a, Brno-Královo Pole (interaktivní mapa přístupu k divadlu je na www.ecb.cz) Æ Začátek v 19 hodin, vstup od 18.30 hodin Æ Podrobné informace na www.ecb.cz Vstupenky v prodeji od pondělí 8. 1. 2007 v prostorách EkoCentra Brno, Ponávka 2 a v Kudrnově vobchůdku v podchodu – 2 m pod pokladnami brněnského hlavního nádraží Počet míst je omezen kapacitou sálu, proto si vstupenky zajistěte co nejdřív!
Ç Brněnský ekohumor.
FILM NEPŘÍJEMNÁ PRAVDA Nečekaným diváckým hitem na festivalu v Sundance se stal americký dokumentární snímek Nepříjemná pravda (An Inconvenient Truth) režiséra Davida Guggenheima, v němž bývalý americký viceprezident a kandidát na prezidenta Al Gore prezentuje fakta o globálních změnách podnebí. Překvapivě sklízí ohlas i u širší veřejnosti v USA (premiéra 24. 5. 2006). V Česku (premiéra 26. 10. 2006) se snímek promítal pouze nesměle párkrát v kinech a nesetkal se zatím s velkým zájmem; dosud existovala pouze jedna kopie s českými titulky a žádné DVD. Doporučující dopis pro diváky vystavilo pro Gorův film ekologické Hnutí Duha:
Film Nepříjemná pravda je založen na multimediální přednášce Al Gora. Odborníci na něm ocenili korektní prezentaci vědeckých faktů, vytkli mu pouze několik drobných nepřesností. Recenze v agličtině je dostupná například na odborném klimatologickém webu RealClimate.org: www.realclimate.org/index.php?p=299. Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha o filmu řekl: „Pokud jde o vědecká fakta, film je až na pár drobností přesný a seriózní. Odborníci vesměs oceňují jeho korektnost. Styl musí každý posoudit sám, názor závisí na subjektivním dojmu. Základním poučením ovšem není, že se svět řítí do zkázy. Dokument prezentuje praktický problém, který má praktické důsledky i praktická řešení. Politici musí podniknout konkrétní opatření a v České republice, která patří mezi rekordmany
BEDRNÍK listopad / 2006 | časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina
SEVER, 542 26 Horní Maršov 89 tel. 499 874 280, 499 874 326 e–mail
[email protected] www.sever.ekologickavychova.cz
SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 tel. 234 621 386 e–mail
[email protected]
Objednávky: SEVER, Barbora Tichá, 542 26 Horní Maršov 89,
[email protected], ( 499 874 280, 739 203 205 Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice tel. 261 910 608, e–mail
[email protected] Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1500 ks
Vytištěno na recyklovaném papíře Příspěvky posílejte na adresu redakce.
v exhalacích, to platí dvojnásob.“ Pozoruhodnější než vysvědčení Hnutí Duha však je, že film zaregistrovaly a začaly recenzovat české filmové weby, například moviezone.cz. Na kino.tiscali.cz hodnotí Al Gorovo filmové vystoupení mimo jiné Tomáš Seidl: „Věrohodně podloženými údaji, čísly i diagramy vyvrací oponentské teorie a upozorňuje, že současná vláda prostřednictvím masmédií zamlžuje a zkresluje alarmující fakta. Fakta, jež se pro tuto planetu záhy mohou stát nebezpečnější než al-Káida... Velmi cenná na Gorově vystupování je i zdrženlivost, se kterou posuzuje ekologickou negramotnost Bushovy administrativy, jejíž přístup k životnímu prostředí je v řadě ohledů podobný ignorantským postojům vlád, jež chtěly poroučet větru dešti.“ (kvá)
Redakční rada: Helena Kujanová (Jihočeský kraj), Eva Kučerová (Jihomoravský kraj), Jiří Kulich (Královéhradecký kraj), Jiří Bureš (Pardubický kraj), Aleš Kočí (Liberecký kraj), Věra Jakubková (Moravskoslezský kraj), Michal Bartoš (Olomoucký kraj), Lenka Navrátilová (Plzeňský a Karlovarský kraj), Pavla Novotná (Praha), Kateřina Červenková (Středočeský kraj), Ivana Poláčková (Ústecký kraj), Květoslava Burešová (Vysočina), Pavel Bartoň (Zlínský kraj), Silvia Szabóová (Slovensko), Lenka Daňková (SSEV Pavučina).
Hlavní téma příštího čísla: ZELENÁ ŠKOLA
Časopis Bedrník v r. 2006 finančně podporuje MŽP ČR
Scénář Martin Mareček, Martin Skalský, režie, střih a zvuk Martin Mareček. Barevný, 75 minut. Řidič zastavuje u benzinové pumpy, vsune pistoli do nádrže svého vozu, čísla spotřeby se rozběhnou a tekutina teče... V Baku, metropoli Ázerbájdžánu, byl kdysi otevřen první ropný vrt na světě. Okolí města je skrz naskrz proděravěné těžbou a protkané rezavým potrubím. Čerpadla se monotónně kývají jako podivná ocelová zvířata a bez přestávky sají praménky ropy. Zatímco si na pumpě řidič kupuje bagetu, vtahuje film diváka na cestu za souvislostmi... Jaká tajemství skrývají staletá ropná pole, do kterých byl zamilován Hitler? Je „černé zlato“ vhodné do lázní? Spasí zemi Kontrakt století a mohutný ropovod? Proč je matrojška prezidenta Alijeva dražší než matrjoška Usámy Bin Ládina? Co zmůže komisař Cattani v jednom z nejzkorumpovanějších států světa? Vše souvisí se vším a cena je někdy vyšší, než se může podle účtenky zdát. Řidič sedá za volant a... Film Zdroj je aktivní dokumentární sondou do našeho spojení s nejdůležitější surovinou na světě. Zdroj putuje po ropných skvrnách, noří se do tragikomických situací, sleduje podoby korupce, zaznamenává proměny moci, odkrývá vrstvy globalizace, vydává svědectví o osobním boji a zkoumá skutečnou cenu černého zlata. Představuje unikátní záběry porušování lidských práv vesničanů v Ázerbajdžánu, rozhovory s úředníky BP, představiteli místní státní správy a zástupci místních nevládních organizací. Ropovod byl financován Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Světovou bankou, stavbu doprovázely neustálé spory. Zdroj je součástí Auto*Matu, projektu otevřeného všem Pražanům, které spojuje zájem o řešení znepokojivé dopravní situace v hlavním městě. Cílem Auto*Matu je upozornit občany na negativní vlivy narůstající automobilové dopravy, poukázat na možnosti řešení problémů mobility ve městě a apelovat na osobní odpovědnost v používání automobilu. Projekt využívá spojení uměleckých aktivit, odborných informací a veřejných debat. Auto*Mat je série prezentací, diskusí, happeningů, dílen, výtvarných instalací, hudebních vystoupení a filmových projekcí. K projektu se připojili zástupci neziskových organizací, umělci, komunální politici, dopravní odborníci i řadoví občané. Cílem Auto*Matu z dlouhodobého a širšího pohledu je dobudování a propagace sítě funkčních cyklostezek, zavedení mýtného zpoplatnění parkovišť v centru Prahy, postupná transformace magistrály, dopravní pruhy pro upřednostnění veřejné dopravy, důkladnější prevence – odrazování od individuální automobilové dopravy a výraznější propagace městské hromadné dopravy a alternativních forem dopravy. První akce v rámci Auto*Matu byly uspořádány v roce 2003. Ve čtvrtek 12. 1. 2006 zemřel ve věku třiceti let předseda občanského sdružení Oživení a koordinátor Auto*Matu Jan Bouchal, mezi přáteli a spolupracovníky též známý pod přezdívkou Pup. V pátek 6. 1. večer jej srazil a smrtelně zranil automobil. Na 31. ročníku filmového festivalu Ekofilm v roce 2005 získal film Zdroj Velkou cenu Ekofilmu a Cenu Ministerstva životního prostředí. Nízkorozpočtový odvážný film o ropovodu Baku-Džejchan vyhrává další a další ceny a získává si diváky, jak o tom svědčí neustále přibývající záznamy na http://www.automatfilm.cz/index.php?section=news. Pro objednávky DVD s filmem Zdroj kontaktujte
[email protected], další informace: Bionaut Films, U Zvonařky 14, 120 00 Praha 2, tel. 222 521 191,
[email protected]. S využitím www.automatfilm.cz (red)
Všeobecně se přehlíží, že spravedlnost a spotřeba energie mohou společně růst pouze do určitého bodu. Až po jistý práh počtu wattů na hlavu motory zlepšují podmínky pro sociální pokrok. Nad tímto prahem už energie roste na úkor spravedlnosti. Další zvyšování energetické hojnosti pak znamená, že se snižuje sociální kontrola nad energií... Ivan Illich, Energie a spravedlnost (1974)