?? Často kladené dotazy?? Obsah

?? Často kladené dotazy ?? Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Co je to územní plán? ..................................................................................................................................... 2 Jak probíhá proces tvorby územního plánu?.................................................................................................. 2 Kdo se podílí na zpracovávání územního plánu?............................................................................................ 3 Kdo je určený zastupitel? ............................................................................................................................... 4 Je pořizovatelem jenom úředník? .................................................................................................................. 4 Jakou legislativou se pořizování územních plánů řídí? ................................................................................... 4 Co znamená územní studie a regulační plán? ................................................................................................ 5 Omezuje mi územní plán má práva? .............................................................................................................. 5 Co je Politika územního rozvoje? ................................................................................................................... 6 Co jsou Zásady územního rozvoje? ............................................................................................................ 6 Co jsou Územně analytické podklady?....................................................................................................... 6 Co znamená Zpráva o uplatňování územního plánu? ................................................................................ 6 Jak se zveřejňují jednotlivé etapy pořizování územního plánu? ................................................................ 7 Je rozdíl mezi námitkami a připomínkami? ................................................................................................ 7 Neztratí se má námitka? ............................................................................................................................ 7 Je účinný územní plán neměnný? .............................................................................................................. 8 Kam se mohu obrátit s případnými dotazy? .............................................................................................. 8 Základní pojmy z územních plánů .............................................................................................................. 9

Stránka 1 z 10

1. Co je to územní plán? Územní plán si můžeme představit jako dokument, který formou textové a grafické části popisuje možnost využití každého pozemku v celém správním území města. Cílem tvorby územního plánu je nalézt takové řešení rozvoje území, které bude respektovat nejen současnou zástavbu a volnou krajinu, ale i předpokládané potřeby občanů, zájmy ochrany životního prostředí, hospodářství a samotného společenství lidí obývající dané území, tedy veřejný zájem. Grafickou část tvoří několik výkresů. Zejména „hlavní výkres“ a „koordinační výkres“ zobrazují informace, které jsou pro širší veřejnost asi nejdůležitější a nejnázornější. Měřítko výkresů je zpravidla 1:5 000. Formou barevných ploch, koridorů či různých značek a piktogramů se může každý občan zorientovat nejen ve stávajícím využití území, ale i v předpokládaném rozvoji. „Bratrem“ ke grafické části je část textová. Co nejjednodušší formou je zde popsána přípustná možnost využití ploch, podmíněně přípustná možnost využití a samozřejmě také nepřípustné využití. Jsou zde popsány základní limitující skutečnosti, které jsou při realizaci záměrů v plochách nutné respektovat, jako např. OP technické infrastruktury, hygienické limity, hodnoty území. Územní plán, který nabyl účinnosti, je platným a zákonným podkladem při rozhodování v území. Pro veřejnost to znamená, že před realizací každého záměru v území, je třeba se informovat na příslušném stavebním úřadu, co je možné na konkrétní parcele realizovat. Územní plán tedy udává první „meze“ ve kterých je možné realizovat určitý záměr v území.

2. Jak probíhá proces tvorby územního plánu? Proces pořizování probíhá v několika zákonem stanovených krocích: 1) Zastupitelstvo obce se musí rozhodnout, že bude územní plán pořizovat, kdo bude osobou pořizovatele a kdo osobou tzv. určeného zastupitele. 2) Obec si vybere zpracovatele neboli projektanta územního plánu. 3) Zpracovatel v první etapě vytvoří tzv. doplňující průzkumy a rozbory na základě poskytnutých územně analytických podkladů, mapových podkladů a osobního průzkumu řešeného území. 4) Pořizovatel spolu s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu. Toto zadání pošle dotčeným orgánům a také jej zveřejní veřejnou vyhláškou. Občané mohou uplatnit k zadání připomínky. Uplatněné požadavky se zapracují do zadání, např. formou doporučení k prověření „zpracovatel prověří možnost využití nefungujícího zemědělského areálu“. 5) Zadání schvaluje zastupitelstvo obce. Poté je zadání předloženo zpracovateli, který podle něj vypracuje návrh územního plánu pro etapu společného jednání. 6) Naše praxe (oddělení územního plánování MěÚ Jindřichův Hradec) je taková, že zpracovatel pořizovateli předá jeden výkres (většinou koordinační) a textovou část včetně odůvodnění ke kontrole. Tato kontrola většinou probíhá několikrát a je to poměrně náročná činnost. Musí se zkoordinovat požadavky obce, požadavky pořizovatele, který ze své praxe ví, co v budoucnu může přinést problémy a nesrovnalosti a požadavky projektanta, který území vidí po urbanistické stránce. 7) Po „vychytání“ nesrovnalostí je pořizovateli předložen návrh územního plánu ve dvou vyhotoveních pro etapu společného jednání. Jedno vyhotovení je u pořizovatele a jedno u obce. 8) Pořizovatel pozve dostatečně předem (lhůta dle stavebního zákona) dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce ke společnému jednání. Toto se většinou koná Stránka 2 z 10

na obecním úřadu obce, pro kterou se územní plán dělá. Všichni mají dostatek času se s návrhem seznámit a uplatnit k němu svá stanoviska. 9) Souběžně se lhůtou pro dotčené orgány je návrh v této etapě zveřejněn veřejnou vyhláškou. Každý se může v zákonem stanovené lhůtě s územním plánem seznámit a uplatnit k němu připomínky. Tato fáze se v procesu pořizování objevuje až po 1. 1. 2013, kdy nabyla účinnosti novela stavebního zákona. Tato fáze nevyžaduje projednání s veřejností. 10) V některých případech jsou v nesouladu stanoviska s požadavky obce apod. Potom je nutné dojít ke kompromisnímu řešení, tzv. dohodě. Tato jednání mohou proces pořizování velmi prodloužit. 11) Veškerá stanoviska, dohody a připomínky pořizovatel shrne a vyhodnotí. Zpravidla formou tabulek a kopií všech dokladů je předloží krajskému úřadu k posouzení. Ten má opět zákonem stanovenou lhůtu, do kdy může stanovisko uplatnit. 12) Na základě výše uvedeného pořizovatel spolu s určeným zastupitelem vypracuje pokyny pro zpracování návrhu územního plánu pro etapu veřejného projednání. Konání veřejného projednání se oznamuje v dostatečném předstihu veřejnou vyhláškou. 13) Veřejné projednání se koná za účasti určeného zastupitele, pořizovatele, zpracovatele, někdy i dotčených orgánů pokud se dostaví a hlavně veřejnosti. Jde o prezentaci a následně i diskusi k územnímu plánu, k jeho řešení apod. Občané mohou uplatnit námitky k předloženému návrhu. 14) Pořizovatel navrhne spolu s určeným zastupitelem i za pomoci zpracovatele rozhodnutí o námitkách. Pokud tento návrh přináší významné úpravy v návrhu územního plánu, např. přibudou nebo ubudou zastavitelné plochy, je nutné přikročit k opakovanému veřejnému projednání. Tento krok se může opakovat i několikrát. Proces pořizování se vždy vrátí do bodu 12). 15) Po „vyladění“ všech požadavků, problémů i návrhů řešení, dá pořizovatel zpracovateli pokyn k vypracování návrhu pro vydání. Tento návrh územního plánu spolu s návrhem rozhodnutí o všech námitkách (všechny námitky uplatněné ke všem veřejným projednáním) je předložen zastupitelstvu obce k rozhodnutí a vydání. 16) Poté co zastupitelstvo obce územní plán vydá, je toto oznámeno veřejnou vyhláškou. Patnáctým dnem po vyvěšení této vyhlášky nabude územní plán účinnosti. Předchozí územní plány přestanou platit, tzn. rozhoduje se jen podle nového.

3. Kdo se podílí na zpracovávání územního plánu? V první řadě zastupitelstvo obce, které se nejen rozhodne, že na své území nechá zpracovat územní plán, ale také po celou dobu prací prostřednictvím určeného zastupitele dohlíží na hájení zájmů obce. Zařizuje případné dotace na zpracování územního plánu, sjednává smlouvu se zpracovatelem apod. Osobou dohlížející na zákonnost procesu, na dodržování lhůt vyvěšování a zveřejňování návrhu, na rozesílání informací a dokumentů dotčeným orgánům je pořizovatel. Je vlastně jediným „účastníkem“ pořizování územního plánu, který nehájí své zájmy, ale jen „dozoruje“ nad samotným procesem, koordinuje apod. Občané jsou velmi důležitými účastníky procesu. Hájí své zájmy, předkládají své požadavky, zúčastňují se veřejných projednání apod. Formou námitek a připomínek pomáhají utvářet a směrovat rozvoj své obce. V celém procesu pořizování se několikrát projednává a koordinuje územní plán s požadavky dotčených orgánů. Dotčený orgán je úřad, který dohlíží na dodržení Stránka 3 z 10

předpisů a pravidel svého oboru. Např. ochrana krajin, ochrana památek, ochrana zemědělského půdního fondu, dohlíží na koncepci likvidace odpadních vod, odpadové hospodářství apod. Většinou změny v územním plánu, nebo nevyhovění námitkám je z důvodu nesouhlasu s dotčeným orgánem. Zastupitelstvo obce si vybere zpracovatele svého územního plánu. Jde o projektanta se zkušenostmi v urbanismu, který na dané území pohlíží jako na celek. Snaží se ho dotvořit, tak aby navrhovaný rozvoj příliš nezasahoval do volné krajiny, aby nedošlo k narušení jedinečnosti území nebo historické hodnoty. Snaží se navrhnout takové řešení, které bude výhodné pro obec, přístupné a vstřícné k občanům.

4. Kdo je určený zastupitel? Při zahajování pořizování územního plánu, si zastupitelstvo zvolí ze svých řad jednu osobu, která se stane tzv. určeným zastupitelem. Bude tedy úzce spolupracovat s pořizovatelem, budou spolu koordinovat zejména požadavky obce s požadavky legislativy a zpracovatele. U malých obcí bývá určeným zastupitelem starosta. Je však nezbytně nutné, aby byl určený zastupitel u všech jednání, aby bylo možné i průběžně prodiskutovat některé skutečnosti.

5. Je pořizovatelem jenom úředník? Obec má celkem tři možnosti, koho pověří „funkcí“ pořizovatele: 1) Některé obce mají osobu, splňující kvalifikační předpoklady (vzdělání, praxi atd.) pro pořizování. Územní plán tedy pořídí vlastními silami. 2) Na obecním úřadu „vyšší úrovně“ např. na MěÚ Jindřichův Hradec, jsou zaměstnanci splňující kvalifikační předpoklady. Zastupitelstvo obce se tedy spolu s rozhodnutím o pořízení územního plánu, také rozhodnou požádat o pořizování tuto osobu např. z MěÚ. V tomto případě je celý proces pořizování, včetně zasílání korespondence, zajišťování zveřejnění apod. zdarma. Obec tedy platí jen zpracování územního plánu. 3) Existují tzv. létající pořizovatelé. Tedy soukromé osoby, splňující kvalifikační předpoklady, které celý proces pořizování zajistí. Tento létající pořizovatel však proces pořizování, včetně zasílání dokumentů, tisku apod. obci vyfakturuje. Obec tedy zaplatí vedle zpracování územního plánu také všechny činnosti spojené s procesem pořizování. Kvalifikační předpoklady, zákonné lhůty apod. musí však splnit všichni pořizovatelé.

6. Jakou legislativou se pořizování územních plánů řídí? Zásadním legislativním podkladem je zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, běžně nazývaný stavební zákon, který nabyl účinnosti 1. 1. 2007. První „velká novela“ nabyla účinnosti 1. 1. 2013. K tomuto zákonu patří zejména následující dvě vyhlášky: Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území Dalším podkladem je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Tato legislativa upravuje postup orgánů, které působí v oblasti veřejné správy. Uvádí např. jak vyvěšovat veřejné vyhlášky a na jak dlouho nebo jak zveřejňovat dokumentaci.

Stránka 4 z 10

Na soulad územního plánu s dalšími právními předpisy dohlíží tzv. dotčené orgány. V etapě zadání, společného jednání a veřejného projednání mohou dotčené orgány nahlížet do pořizovaného návrhu územního plánu a uplatněním svých stanovisek hájit zájmy svých oborů. Např. krajská hygienická stanice dohlíží na dodržování hygienických limitů v plochách určených pro bydlení či rekreaci, orgán ochrany zemědělského půdního fondu dohlíží na co nejmenší zábory kvalitní orné půdy. V případě územních plánů velkých sídel je takových dotčených orgánů i více jak dvacet. Stanoviska jsou do návrhu buď hned zapracována, nebo je třeba dohoda mezi pořizovatelem, obcí a dotčeným orgánem, aby se našlo nejvhodnější kompromisní řešení. Takové „dohadování“ si v některých případech vyžádá i několikaměsíční jednání.

7. Co znamená územní studie a regulační plán? Pro některé plochy je v územním plánu dána podmínka zpracování územní studie či regulačního plánu. Jde zejména o větší plochy určené k zástavbě, nebo plochy, které je nutné podrobněji řešit např. z důvodu nedostatečné dostupnosti. V takových plochách nesmí být zahájena výstavba, pokud není územní studie či regulační plán zpracován. Územní studii může nechat zpracovat obec, nebo i soukromý subjekt se souhlasem obce. V územní studii se řeší parcelace, napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, případně uliční čáry, plochy pro nádoby na tříděný odpad apod. stavební zákon nepředepisuje projednávání územní studie ani s dotčenými orgány. Je prakticky jen na pořizovateli, jak je studie pořízena. V praxi jsou však některé detaily konzultovány s dotčenými orgány nebo jinými subjekty. Až pořizovatel shledá, že je studie „použitelná“ zaznamená ji do evidence územně plánovací činnosti a tímto krokem je studie „platná“. Územní studie není závazná, avšak pokud není dodržena, musí být tento krok velmi dobře zdůvodněný. Regulační plán je většinou zpracováván na území, kde je velmi důležité kvalitní a velmi podrobné řešení území, které je v tomto případě závazné. Regulační plán má svůj pořizovací proces, který je řízen stavebním zákonem. Regulační plán může řešit i např. sklony střech, barvy omítek apod. Tento dokument je závazný a lze jej změnit pouze změnou regulačního plánu.

8. Omezuje mi územní plán má práva? Územní plán je dokument, který musí najít kompromisní řešení mezi potřebami obce, požadavky občanů, ale také požadavky dotčených orgánů a dalších. Je tedy jasné, že nelze všem vyhovět. Nelze jednomu člověku umožnit výstavbu na soukromé zahradě, pokud je tato např. v aktivní zóně záplavového území. Nelze vymezit zastavitelnou plochu pro rozvoj bydlení, aniž by k této ploše vedla komunikace s dostatečnými parametry. Také nelze vymezit plochu např. pro výrobní závod uprostřed lesa, nebo volné krajiny. Žádná obec nemá všechny potřebné pozemky ve svém vlastnictví, proto může někdy dojít k omezení využití některých soukromých pozemků. Všichni si však musíme uvědomit, že rozvoj sídel, umožnění tvorby pracovních míst je pro zvětšující se populaci velmi důležitý. Je však nezbytné přihlížet k tomu, že takový rozvoj není krátkodobý a často zásah do volné krajiny či do kulturního dědictví je nezvratný. Všechna tato hlediska se snažíme v procesu pořizování velmi pečlivě posuzovat a najít co nejlepší a pro všechny zúčastněné nejméně bolestivé řešení.

Stránka 5 z 10

9. Co je Politika územního rozvoje? Jde o dokument, který na republikové úrovni konkretizuje republikové, mezinárodní a příhraniční zájmy a určuje základní směry, které se projeví v územně plánovací dokumentaci „nižší“ úrovně, tedy v zásadách územního rozvoje a v územních plánech. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj pro celé území republiky a schvaluje ji vláda.

10.

Co jsou Zásady územního rozvoje?

Jde o nadřazenou územně plánovací dokumentaci pořizovanou krajským úřadem. Pro území Jihočeského kraje jsou zpracovány Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Tato územně plánovací dokumentace má také grafickou a textovou část, jako územní plány. Měřítko výkresů této dokumentace je však většinou 1:50 000, tzn. jde o méně podrobnou dokumentaci. Objevují se zde např. koridory pro silniční obchvaty sídel, koridory pro hlavní vedení plynovodů, nadregionální prvky územního systému ekologické stability, rozvojové plochy nemístního významu. Každý územní plán obce musí tuto nadřazenou dokumentaci respektovat, tzn. záměry z této dokumentace zpřesnit na měřítko územního plánu a zapracovat do něj. Územním plánem nelze měnit záměry z platné nadřazené dokumentace.

11.

Co jsou Územně analytické podklady?

Pod tímto pojmem si můžeme představit souhrn veškerých základních informací o území. Pořizovatel územně analytických podkladů průběžně získává informace např. o vedení inženýrských sítí, o vyhlášených záplavových územích. Každý sudý kalendářní rok jsou tyto podklady shrnuty a textová a grafická část je vytištěna. Každý zpracovatel, než začne pracovat na územním plánu, zažádá o územně analytické podklady a ty nejaktuálnější jsou mu poskytnuty.

12.

Co znamená Zpráva o uplatňování územního plánu?

Stavební zákon ukládá zpracovávat každé čtyři roky po nabytí účinnosti územního plánu tzv. Zprávu o uplatňování územního plánu. Povinný obsah této zprávy vychází z legislativy, zpracuje jej pořizovatel a předkládá jej zastupitelstvu obce. Pořizovatel posoudí stav využití zastavitelných ploch v územním plánu, jestli změna nadřazené dokumentace nevyvolá změnu územního plánu apod. V některých případech, zejména u malých obcí, je výsledkem zprávy, že „není nic nového“ a územní plán v neměnné podobě platí dál. U větších obcí může zpráva o uplatňování vyvolat změnu územního plánu nebo dokonce zpracování zcela nového. Pořizovatel vypracuje spolu s obcí návrh zprávy o uplatňování, kterou projedná s dotčenými orgány a také zveřejní veřejnou vyhláškou. Občané mohou uplatnit připomínky, které se posoudí a případně vyvolají změnu.

Stránka 6 z 10

13. Jak se zveřejňují územního plánu?

jednotlivé

etapy

pořizování

Územní plány se tvoří jak pro obce s několika desítkami obyvatel, tak pro velká sídla, či správní území s několika katastry. Není tedy možné, aby byl každý obyvatel osobně informován o procesu pořizování a jednotlivých etapách. K tomuto účelu slouží veřejné vyhlášky. Vždy, když legislativa ukládá účast veřejnosti na procesu pořizování, je toto zveřejněno veřejnou vyhláškou. Veřejná vyhláška se vyvěšuje jak „papírově“ na úřední desce obce, tak na elektronické úřední desce, tedy webových stránkách obce. A to jak obce pro kterou je územní plán pořizován tak úřadu, který je pořizovatelem. Většina zákonem stanovených lhůt se počítá od doby doručení veřejné vyhlášky. Podle správního řádu je veřejná vyhláška považována za doručenou patnáctým dnem po vyvěšení.

14.

Je rozdíl mezi námitkami a připomínkami?

Jak námitky, tak připomínky v procesu pořizování územního plánu se uplatňují ve stanovených lhůtách. Tyto jsou uvedeny na veřejných vyhláškách. Je to pochopitelné, vzhledem k tomu, že se se všemi námitkami a připomínkami dále pracuje, není možné, aby je občané uplatňovali i např. ve fázi, kdy dochází k dohodám s dotčenými orgány. Připomínky se uplatňují v etapě zadání, společného jednání i veřejného projednání. Může je uplatnit každý. Připomínkou lze informovat o nesrovnalosti v územním plánu, o obecném požadavku apod. Námitky se uplatňují v etapě veřejného projednání a to i v etapě opakovaných veřejných pojednání. Dalo by se říci, že námitky mají větší „váhu“ než připomínky. Může je uplatnit každý, kdo se cítí ohrožen řešením navrhovaným v územním plánu. Občas není zcela jasné, zda je připomínka připomínkou, nebo spíše námitkou. V takových případech posuzujeme připomínku jako námitku. Každá námitka musí obsahovat identifikační údaje namítajícího, přesně určení jakého problému se námitka týká, nejlépe je takovou námitku zakreslit např. do katastrální mapy (není nutná ověřená kopie). Namítající uvede také požadavky včetně odůvodnění. Pokud námitka neobsahuje všechny nutné náležitosti, pořizovatel namítajícího vyzve, aby vše ve stanovené lhůtě doplnil.

15.

Neztratí se má námitka?

Pokud namítající uplatnil námitku ve stanovené lhůtě a pokud námitka obsahuje všechny potřebné informace, nemůže se taková námitka ztratit. Originál námitky je součástí spisu územního plánu. Každá námitka je prověřena pořizovatelem, určeným zastupitelem i zpracovatelem, je navrženo její řešení, které je dále prověřeno a posouzeno dotčenými orgány. Všechny posuzování vedou k rozhodnutí o takové námitce. Rozhodnutí však nemusí být vždy ve prospěch namítajícího. V případech opakovaného veřejného projednání není nutné tutéž námitku, se stejným obsahem psát znovu. Neplatí, že ten kdo námitku uplatní vícekrát, má větší šanci na její kladné vyřízení. Praxe je taková, že v opakovaných veřejných projednáních se uplatňují námitky jen k částem měněným oproti minulému veřejnému projednání.

Stránka 7 z 10

O tom jak bylo o námitce rozhodnuto, není namítající osobně informován. Nejsou jen obce, kde je několik málo námitek, nebo žádná, ale jsou i obce, kde je námitek několik desítek nebo stovek. Není tedy možné každého osobně informovat. Rozhodnutí o všech námitkách je součástí odůvodnění územního plánu. Každý kdo námitku správně uplatnil, ji v odůvodnění najde s konkrétním rozhodnutím a s odůvodněním proč k takovému rozhodnutí došlo.

16.

Je účinný územní plán neměnný?

Každý územní plán je možné měnit tzv. změnou územního plánu. Pořizování změny prochází stejným procesem jako pořizování samotného územního plánu. O pořizování změny rozhoduje zastupitelstvo obce na základě podnětů občanů, změny v nadřazené územně plánovací dokumentaci anebo na základě zprávy o uplatňování územního plánu. Pokud požaduje občan změnu územního plánu, je nutné podat u obce, které chce měnit území plán, návrh na změnu územního plánu. Tento návrh musí obsahovat přesné informace, které jsou dány platnou legislativou. Návrh je předložen k posouzení pořizovateli, který v případě zjištěných nedostatku vyzve navrhovatele, aby je odstranil. Pokud je vše v pořádku, předloží pořizovatel návrh se svým stanoviskem k rozhodnutí zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo svým hlasování rozhodne o pořízení či nepořízení změny územního plánu. Po nabytí účinnosti každé dílčí změny musí být vypracován tzv. právní stav. Tzn. že je změna zapracována do původního územního plánu a je vytištěna jak textová tak grafická část, která již obsahuje realizovanou změnu.

17.

Kam se mohu obrátit s případnými dotazy?

Pokud budete mít dotazy k územnímu plánování obecně, nebo ke konkrétním územním plánům jednotlivých obcí obraťte se na pracovníky oddělení územního plánování MěÚ Jindřichův Hradec, kteří vám ochotně poradí. Jejich kanceláře najdete v budově MěÚ Janderova ulice (vchod z parku), v kancelářích 102, 103 a 104. Dotazy týkající se územního plánu Jindřichova Hradce směřujte na pořizovatelku Ing. Petru Vozábalovou osobně, nebo telefonicky na tel. 384 351 253 či e-mailem [email protected]. Veškeré aktuální informace, včetně informace o zahajování změny, nebo práce na zprávě o uplatňování územního plánu najdete na www.jh.cz v sekci Územní plán.

Stránka 8 z 10

18.

Základní pojmy z územních plánů

Zastavěné území – představme si hranici zastavěného území jako čáru, lemující všechny zastavěné plochy, zahrady apod. V územním plánu jsou zastavěné plochy a pozemky vybarvovány plnou barvou. Většinou je dodržováno pravidlo, že plochy pro bydlení jsou v odstínech červené, plochy výroby v odstínech šedé či modré, plochy občanské vybavenosti v odstínech fialové apod. Barva bývá doplněna kódem (např. BI), který ještě zdůrazňuje jakému využití je plocha určena. U velkých územních plánů, kde jsou plochy opravdu v rozdílech odstínů, jsou kódy nezbytné. Zastavitelné plochy – jsou plochy určené územním plánem k zástavbě. V územních plánech jsou většinou vyznačeny šrafou v barvě podle využití, tzn. pozemek navrhovaný pro bydlení je vyšrafován v odstínech červené atd. Někteří zpracovatelé volí vyznačení zastavitelných ploch barevných zvýrazněním jejich ohraničení. Každá zastavitelná plocha má svůj speciální kód např. Z291. Pod tímto kódem najdeme zastavitelnou plochu v textové části s určením specifických podmínek pro využití této plochy. Např. v ploše Z291 (příklad z obrázku) je nutné řešit střet s ochranným pásmem plynovodu, nebo že je plocha určena maximálně pro tři domy apod. Nezastavěné území – jde o území řešené územním plánem bez zastavěného území a zastavitelných ploch, tzn. lesy, louky, pole, vodní plochy apod. Intravilán – z pohledu územního plánování jde o zastavěné území vymezené v roce 1966. Tzn. čára lemující zástavbu, která byla v roce 1966. V katastrálních mapách je intravilán vyznačen křížky na parcelní kresbě. Koridor – jde o plochu navrhovanou pro dopravní a technickou infrastrukturu, je tedy opět vyšrafována nebo olemována (viz výše). Koridor si představme jako prostor, do kterého se musí vejít realizovaný záměr dopravní nebo technické infrastruktury. Např. projekt silnice, včetně náspů, křižovatek apod. se musí vejít do koridoru pro dopravní infrastrukturu, který je určen územním plánem, nesmí jej překročit. Koridor je v územním plánu tedy podstatně větší, než bude skutečný zábor pozemků a zásah do krajiny či zastavěného území. Podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití – v praxi se častěji používá výraz regulativy. Každá „barva“ v územním plánu má svůj význam a regulativy určují co je v takové „barvě“ přípustné realizovat bez problémů, co je přípustné realizovat, ale za určitých podmínek a co je zcela nepřípustné. Např. v plochách bydlení je přípustné stavět rodinné domy, podmíněně přípustná je realizace nerušících provozů, ale za podmínky, že negativní vlivy z těchto provozů nepřekročí hranici pozemku a nepřípustné je zřizování sportovišť nebo výrobních areálů. Regulativy jsou jedním z nejdůležitějších textů územního plánu pro rozhodování v území. Hodnoty území a jejich ochrana – každé území řešené územním plánem má svou hodnotu. Již při tvorbě průzkumů a rozborů, nebo i v územně analytických podkladech jsou vymezeny hodnoty v území, které je třeba v následujícím navrhování respektovat a chránit. Jde např. o významné stavby, zajímavé budovy, Stránka 9 z 10

ale i vyhlídkové body, místa panoramatického rozhledu apod. Územním plánem jsou tyto hodnoty vymezeny, vyznačeny i ve výkresech a je navržena jejich ochrana. Veřejně prospěšné stavby a opatření – některé záměry mají velmi významný vliv pro širší veřejnost. Jde např. o plochy pro čistírny odpadních vod, silniční obchvaty nebo protipovodňová opatření. Těmto plochám je v územním plánu kladen zvláštní důraz, jsou dokonce vyznačeny ve zvláštním výkresu – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a je jim věnována i nemalá pozornost v textové části. K pozemku, který je určený územním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství může mít kraj, obec nebo stát předkupní právo. To neplatí v případech, kdy postačí zřízení věcného břemene. Např. na silniční stavby typu obchvatů se využívá proces vyvlastnění. Nejde však o to, že by byly pozemky svým majitelům vyvlastněny bez jakéhokoli jednání. V případě potřeby (např. při zahajování přípravných prací na stavbu silnice) je s majiteli zahájeno řízení, kde je nabídnut např. odkup, směna pozemků.

Stránka 10 z 10