Občasník 70. oddílu Zálesák
č. 2 2000
PF’ 2001
Poslední podzimní výlet 11.11.2000, zapsala Lenka
Sraz byl v sobotu v 7.40 na CAN. Chobobotničky měly tentokrát 5 chapadel: Petra, Pavla, Zuzku, Lucku a Ančí. Pitbulíků se dostavilo celkem 8: Kuba, Káťa, Martin ml., Pejťa, Lukáš, Jana, Pavlína, Alice. Z vedení přišel Ruda, David, Lochness a Lenka. Jelo se autobusem směrem na Karlovy Vary, výsadek se konal na zastávce Štipoklasy. Nevím čím to je, ale rozhodneme-li se jet někam autobusem, musí být nacpán až po střechu. Zábava se rozproudila už během jízdy. Na zamlžených autobusových oknech se začaly objevovat podobizny členů oddílu. Škoda, že nešly zvěčnit, protože tato hodnotná umělecká dílka by se mohla vystavovat i v Národní galerii. V našem oddíle jsou vynikající akademičtí malíři. Po našem vystoupení si určitě celý autobus oddechl. Takové ticho už dlouho nezažil. Počasí nás nepřivítalo moc nadšeně. Z oblohy se spustilo mrholení, nebe se na nás mračilo a vítr nepříjemně profukoval horní částí oděvu. Lochness s Davidem razili cestu neznámým terénem, kolem opuštěných chatek. Snad nám chtěli utéct (to se jim ale nepovedlo) nebo tušili za rohem starý bunkr, který se vydali prozkoumávat. A skoro všichni šli za nimi. Jenom mne od jisté doby touha prozkoumávat neznámé bunkry opustila. Mým a Pejtiným botám se vlhčí travnatý porost nelíbil, odmítly poslušnost a zůstaly stát na místě. Jak to v bunkru vypadalo, to nevím. Dověděla jsem se pouze, že tam byla velká tma. Asi jako v pytli. Zhruba po dvaceti minutách důkladného prozkoumání a zdokumentování se mohlo se vyrazit o kousek dál. Cestou do Vojtěšína (nejen) nás zaujal nádherný, celkem zachovalý myslivecký posed. Takový posed je totiž přímo dělaný na střelbu se šiškami. Úkolem bylo postupně prohazovat okýnka žebříku od zdola nahoru. Zde se projevila zručnost známých šipkařů. Posedu a Aniččino nádherného zářivě žlutého telekomáckého batohu jsme využili u druhé hry. Cílem bylo šiškou zneškodnit houpající se batoh. Být to jídlo, tak náš oddíl pomře hlady. Mezitím se rozpoutala šišková bitva. Postupně se rozdělila na holky proti klukům. Při tvrdém boji tekla dokonce i krev ! Hodiny se posunuly nenápadně k polednímu, nastala změna stanoviště. Další zastávka Vojtěšín. Za Vojtěšínem si holky s klukama vyrobily po třech lodičkách a na neveliké louži v malém pískovcovém lomečku je bombardovali prkénkovým katapultem. Shrnu to několika slovy: kameny lítaly, prkna padala, voda
cákala a lodě se potápěly. Petrovi a Lukášovi to nedalo a museli si vyzkoušet, jak se sjíždí po zadku ze svahu dolů. Zde také dostaly zabrat dvoje kalhoty. Jedny Pavlovy (zářivě bílé - že by Palmexman ?) a druhé Lukášovy. Tak nádhernou skobu svět neviděl (i když tvrdil, že už jí tam měl). Chuť na dozlatova opečené buřtíčky, klobásky párečky nás hnala dál. U Melchiorovy Huti jsme si ještě zahráli matematické pexeso a už jsme se těšili na dobrý oběd. Ohýnek jsme si udělali ve skalách za Hutí. Zuzka byla dokonce vybavena kečupem a Lukáš hořčicí. Jen Jana měla smůlu. Její buřtík dostal popelovou koupel. Člověk by nevěřil, jak takový popel nádherně křupe. Jelikož se přiblížila čtrnáctá hodina a mnoho kilometrů před námi, vydaly se holky napřed, zatímco pánové zahlazovali. Aby nám je nesežrala divá zvěř, značily jsme jim cestu. Asi dobře, protože po několika kilometrech jsme se potkali a začal souboj s časem. Na bývalé sklárně (dnes pile a hájovně) jsme marně doufali, že přistavené auto je pro nás. Další zklamání (pro některé) přinesl jízdní řád autobusů, který tvrdil, že do Plachtína v sobotu vůbec nic nejede a chcem-li se do Plzně vézti musíme až na nečtinské náměstí. Člověk by nevěřil kolik síly dodá vyhlídka otevřené hospody. Co dodat na závěr? I přes mnohé překážky jsme se v plánovaném čase vrátili do Plzně. Návrat se obešel bez ztrát. A jak to dopadlo s bodíky? Takhle: Lukáš 30, Pejťa a Petr 28, Pavel 26, Kuba 25, Kačka 23, Lucka 22, Zuzka 21, Pavlína 19, Ančí 19, Jana 18, Alice a Martin ml. 17.
Ještě zpátky k Lisovu 27.-29.10.2000: nějaké to foto + malá oprava a omluva Po správném upozornění, s výmluvou na naší sklerózu, uvádíme vše na pravou míru: víkend bez sladkého v Lisově (modrý šíp odříkání) dokázali do konce vydržet Zuzka, Lukáš a Anička.
Skautský kroj připravil Milan
Při slavnostních příležitostech na sobě lidé vždy nosili zvláštní oblečení, které je řadilo do nějaké skupiny. Vžil se pro ně název kroj, který přetrval i do dneška. Můžeme vidět kroje krajové, v našem případě třeba kroj plzeňský, nebo kroj lidí, vykonávajících stejnou práci, stejný obor, tzv. cechovní. V dnešní době jsou takovým krojem vlastně i vojenské uniformy a, samozřejmě, také naše skautské kroje. Skautský kroj říká všem okolo, že patříme ke skautům. Znamená to, že se můžeme pyšnit tím, že patříme k někomu známému a váženému, ale také to, že se musíme chovat tak, abychom svému kroji a skautům vůbec nedělali ostudu. Každý skaut by měl vědět, jak by měl správně jeho kroj vypadat. Pro ty z vás, kdo si v tom nejsou jisti, ho popíšeme: Základem kroje je košile pískové barvy s náprsními kapsami a nárameníky. Na košili patří nášivky a odznaky. Prvním a nejdůležitějším je slibový odznak, našitý nebo připíchnutý nad levou kapsou. Ten tvoří u skautů a skautek (včetně roverů, rangers, činovníků a oldskautů) tzv. lilie se středovým štítkem. Lilie je upravená podoba světového skautského odznaku a původně byla podobou kompasové střelky na starých mapách. Má nám tedy ukazovat správný směr. Ve středovém štítku je hlava psa jako odkaz na Jiráskovy Psohlavce coby hlídače české země. Dívky a ženy mají
lilii podloženou tmavomodrým filcovým trojlístkem. Slibovým odznakem světlušek je kovový trojlístek s hvězdičkami v cípech, odznakem vlčat kovová hlava vlka v oválném rámečku. Na levý rukáv se našívá do švu látková domovenka v barvě košile obšitá červenou barvou a s červeně vyšitým názvem obce, u nás tedy Plzeň. Pod domovenku našíváme číslo oddílu (my tedy 70) rozměru 3 x 3 cm, které je podle krojového předpisu látkové v barvě košile, znovu obšité a vyšité červeně. Náš oddíl v tomto dělá výjimku a z tradičních důvodů používá číslo oddílu vyrobené z kůže. Pod domovenku patří ještě u činovníků funkční štítek, který žlutými „véčky“ na zeleném podkladě označuje, jakou funkci kdo má. Ostatní členové skautské organizace mají v těchto místech našitý znak družiny, v našem oddíle opět z tradičních důvodů znak oddílu. Na pravý rukáv pod šev se našívá látkový znak příslušné mezinárodní skautské organizace (zvláštní pro chlapce, dívky a oldskauty). Pod něj se pak našívají látkové znaky splněných odborek. Pravou kapsu zdobí v jejím středu znaky splněných stupňů zdatnosti (hvězdiček u světlušek, stop u vlčat), na její klopě pak jsou kovové lipové lístky, prozrazující, jak dlouho je nositel skautem. Přes košili se nosí trojcípý šátek. Ten je u vlčat a světlušek žlutý, u ostatních skautů hnědý. Výjimkou jsou vodní skauti s modrýma absolventi lesních škol se šedým šátkem. Šátek se spojuje turbánkem, upleteným většinou z kůže, výjimečně se svazuje uzlem dobrého skutku. V cípu šátku je našit znak oddílu. Šátek nosí dívky pod límcem a chlapci přes límec. Více nemá smysl kroj rozebírat. Už byl totiž schválen nový krojový předpis, který má několik odchylek. Až vstoupí v platnost, povíme si o kroji krátce znovu.
Vánoce 23× jinak Anglicky: Christmas Arabsky: id al-milad Dánsky: jul Esperanto: Kristnasko Finsky: joulu Francouzsky: Noel Hebrejsky: chagamolad hanotsri Holandsky: Kerstmis Chorvatsky: Bozic Indonésky: Hari Natal Italsky: Natale Japonsky: kurisumasu [krismas]
Maďarsky: karácsony Německy: Weihnachten Norsky: jul Polsky: Boze Narodzenie Portugalsky: natal Rumunsky: Graciun Rusky: raždestvó Řecky: Christouyenna Španělsky: Navidad Švédsky: jul Turecky: Noel
Vítězný tým letošního Knappáku
Lámohlavy Za každé vyřešení lámohlavu na vás čekají nějaké ty bodíky, tak se snažte. Řešení noste (a přihlaste se s ním!) vždy následující schůzku. Pro Lukáše a Kubu (a samozřejmě i pro ostatní): zapojte pouze vlastní mozkovnu a žádné hromadné konzultace !!!
1.
Něco na zahřátí: Jaké znaménko musím dát mezi číslice 2 a 3, abych dostal číslo větší než dvě a menší než tři? (6 bodů)
2.
Stará známá: (12 bodů) Velmi stará úloha, kterou uvádí již Alkuin, přítel Karla Velikého, v roce 800 před naším letopočtem. Sedlák má na loďce převézt vlka, kozu a zelí. Do loďky se však vejde buď on s kozou nebo s vlkem, nebo se zelím. Jak to udělal, aby koza nezůstala pohromadě s vlkem nebo se zelím?
3.
A ještě jedna hloubavá:
(15 bodů)
Chytrý generál V jedné bitvě byl zajat nepřátelský generál. Přivedli ho k vítězi v přítomnosti celého důstojnického sboru. Vítězný generál pravil blahosklonně: "Nechci být sám soudcem, ponechám váš osud náhodě. Zítra ráno před zraky celého shromáždění vám předložím sáček s dvěma kuličkami, jednou bílou a jednou černou. Vytáhnete si jednu kuličku. bude-li to černá, budete zastřelen, vytáhnete-li si bílou kuličku, propustm vás na svobodu.“ Žalářník, který byl vězni nakloněn, mu prozradil, že nemá naději na záchranu, protože v sáčku budou obě kuličky černé. Generál byl chytrý, a tak přišel na řešení, které mu zachránilo život. jak to provedl?
Řešení z minula 1. Stačilo pouze takto přehodit krajní kámen 2. Správná odpověď je mapa 3. Odsouzenec přeházel poháry tak, aby ani jeden nezůstal na svém původním místě. Pak měl jistotu že jed nevypije.
Data k připomenutí Prosinec 4.12. 10.12.1964 13.12.1989 13.12. 15.12.1983 19.12.1989
má svátek Barbora se narodil Ruda se narodila Jana má svátek Lucie se narodila Gábina se narodila Zuzka
30.12.
má svátek David
5.1.1991 8.1.1941 13.1. 15.1.
se narodila Káťa zemřel R. B. Powell má svátek Edita má svátek Alice
5.2.1900 10.2.1990 21.2. 22.2. 22.2.1857 24.2.1990 28.2.1990
se narodila Klára se narodil Martin ml. má svátek Lenka má svátek Petr se narodil R. B. Powell se narodil Kája se narodil Honza
Leden
Únor
