~1~
Náhrada mzdy za prvních 21 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti s platností od roku 2013 Základní právní ustanovení pro poskytování náhrad v nemoci: Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce: Ustanovení § 351 – § 362 Průměrný výdělek Ustanovení § 115 odst. 3 Mzda, náhradní volno náhrada mzdy za svátek Ustanovení § 135 odst. 1 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek Ustanovení § 192, 193 a 194 Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti, karanténě Zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění Náhrada náleží zaměstnanci za jeho směny - pracovní dny (hodiny) a to: 1. až od 25. hodiny jeho dočasné pracovní neschopnosti ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, (platnost od 9. 10. – zákon č. 326/2009 ), 2. u karantény od prvního pracovního dne ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku , ( platnost od 9.10. – zákon č. 326/2009 ), 3. jen ze zaměstnání (účasti na nemocenském pojištění - pracovní poměr, dohody o pracovní činnosti ), - ust. § 6 zák. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, 4. není-li vyčerpána podpůrčí doba pro výplatu nemocenského tj. 380 kalendářních dnů, (ust. § 26 zák. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění), 5. byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa, 6. jen za dobu trvání pracovního poměru, 7. zaměstnanec si nepřivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně. Náhrada nenáleží zaměstnanci: 1. za první 3 pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn (platnost od 9. 10. - zák. č. 326/2009 – úprava do § 192 odst. 1) Zákoníku práce),
~2~ 2. v době, kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté zaměstnanci na jeho žádost (neplacené volno), pokud pracovní neschopnost nevznikla přede dnem nástupu na pracovní volno bez náhrady mzdy, 3. v době stávky, 4. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody a to i tehdy, kdy právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti před touto skutečností, Výše redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění a poskytování náhrady při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů s účinností od 1. 1. 2013. Nové redukční hranice od 1. 1. 2013 pro stanovení náhrady mzdy jsou stanoveny tak jako v uplynulém roce na jednu odpracovanou hodinu, z vypočteného průměrného výdělku zaměstnance za předchozí čtvrtletí. Tyto redukční hranice jsou stanoveny z redukčních hranic pro nemocenské pojištění. Redukční hranice stanovené pro účely nemocenského pojištění jsou uvedeny v ustanovení § 21 a § 22 Zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Pro rok 2013 je výpočet stanoven z částky: Kč 25 093,- ( všeobecný vyměřovací základ ) , a koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0315 a 1/30 ze všeobecného vyměřovacího základu . ( viz odkaz na Nařízení vlády 324/2012 s účinností od 1. 1. 2013 ). Celkem tedy samotný výpočet bude: 25 093 x 1,0315 : 30 tj. Kč 863,-/ den, tzn. První redukční hranice pro nemocenské Kč 863,-- / den, druhá redukční hranice činí 1,5 násobek částky první RH tj. Kč 1 295,-,/den třetí redukční hranice činí 3 násobek částky první RH tj.
Kč 2 589,-,
redukční hranice pro účely nemocenského pojištění se vztahují k dennímu vyměřovacímu základu. Redukční hranice pro úpravu průměrného výdělku z nich musí být odvozeny převodem na hodinu. Redukční hranice pro zjištění náhrady mzdy za prvních 21 kalendářních dnů se zjistí vynásobením shora uvedených redukčních hranic koeficientem 0,175, kdy
~3~ zjištěnou redukční hodinovou hranici zaokrouhlíme na haléře směrem nahoru. První RH pro náhradu mzdy :
Kč 863
x 0,175 =
Kč 151, 03
Druhá RH pro náhradu mzdy
: Kč 1 295 x 0,175
=
Kč
226, 63
Třetí RH pro náhradu mzdy
:
=
Kč
453,08.
Kč 2 589 x 0,175
Jak z uvedeného vyplývá jedná se o redukční hranice hodinové. Když známe tyto redukční hodinové hranice, ze kterých vycházíme pro výpočet náhrady v nemoci budeme zjišťovat „klasický průměrný hodinový výdělek“ z rozhodného období nejčastěji předchozího čtvrtletí před vznikem dočasné pracovní neschopnosti , ve smyslu § 351 - § 362 Zákoníku práce , kdy tento průměrný výdělek dosadíme do uvedených hodinových redukčních hranic. Pozor !!!! Zasahuje-li doba prvních 21 dnů PN do dvou rozhodných období – kalendářních čtvrtletí, bude pro náhradu mzdy požit průměrný hodinový výdělek platný v každém z těchto rozhodných období vždy pro příslušnou část pracovních dnů (směn ), připadajících na každé z těchto rozhodných období !!!!! Příklad č. 1: Zaměstnanec se stane dočasně práce neschopným ke dni 25. 3. 2013 a bude práce neschopen až do 30. 4. 2013. Řešení: Pro pracovní neschopnost od 25.3. do 31.3. použijeme pro výpočet náhrady průměrný výdělek ze IV/Q roku 2012 a od 1.4. do 21. dne trvání pracovní neschopnosti použijeme průměrný výdělek z I/Q roku 2013. Další postup redukce průměrného hodinového výdělku: Dle ustanovení § 21 odst. 1. Zákona 187/2006 S. o nemocenském pojištění se započítává z průměrného hodinového výdělku zaměstnance částka ve výši 90%. Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60% průměrného hodinového výdělku. Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% průměrného hodinového výdělku , a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
~4~ Redukční hranice pro rok 2013 : první Kč 151,03, druhá Kč 226,63, třetí Kč 453,08 . Z uvedeného tedy vyplývá, že: do první redukční hranice započteme 90%, tj. 151,03 x 0,9 = Kč 135, 927 nad první RH do druhé RH započteme 60%, tj. 226,63 - 151,03 = Kč 75,60 x 0,6 = Kč 45,360, nad druhou RH do třetí RH započteme 30% , tj. 453,08 - 226,63 = Kč 26,45 x 0,3 = Kč 67,935 . nad třetí RH nepřihlížíme Maximální redukční hranice rok 2013 činí: Kč 135,927+Kč 45,360+Kč 67,935= Kč 249,23 Při samotném výpočtu v rámci skutečně zjištěného průměrného výdělku z rozhodného období budeme tuto částku dosazovat do uvedeného modelu. Z výsledné částky pak určíme od 4 dne nebo 25 hodiny pracovní neschopnosti v rámci rozpisu směn vždy 60%, ze zjištěného redukovaného hodinového výdělku!! Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti tedy náleží ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku, tj. maximální částka pak bude činit: pro rok 2013 Kč 249,22 x 60% = Kč 149,54 / hodina. Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od prvního pracovního dne (první směny ) ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku, tj. maximální částka pak bude: Pro rok 2013 Kč 249,22 x 60% = Kč 149,54 / hodina. Příklad č. 2: Výpočet náhrady , maximální možná náhrada: Zaměstnanec se stal práce neschopným v pondělí 9. ledna 2013 , kdy jeho nemoc trvala až do 28. 2. 2013. Průměrný výdělek pro zjištění náhrady mzdy za prvních 21 dnů pracovní neschopnosti byl zjištěn z rozhodného období IV/Q roku 2012 a činí Kč 480,-/ hod. Zaměstnanec pracuje v obecném rozvržení pracovní doby tj. Po – Pá, 40 hodin v týdnu. Vypočtěte jeho náhradu mzdy.
~5~ Výpočet: Kč 151,03 x 0,9 = Kč 135,927 Kč 226,63-151,03 = Kč 75,60 x 0,6 = Kč 45,360 Kč 453,08-226,63 = Kč 226,45x0,3 = Kč 67,935 Celkem max. red. hranice Kč 249,22 x 0,6 = Kč 149, 54/ hodina. PN od 9.1. – 11. 1. 3 prac. dny (24 hodin) karenční doba = Kč 0,od 12. 1. – 29. 1. 12 prac. dnů ( 96 hodin) x 149,54 = Kč 14 356,Od 30.1 tj. od 22. Dne trvání PN likviduje již OSSZ nemocenské až do skončení PN tj. do 28. 2. 2013. Příklad č. 3: Náhrada mzdy při karanténě : Témuž zaměstnanci byla od 9. ledna 2013 nařízena karanténa , která trvala až do 28.2.2013. Výpočet: U karantény neplatí karenční doba tzn., že náhrada se poskytne v délce 96 + 24 hodin tj. celkem za 120 hodin x Kč 149,53/hodina = Kč 17 944,-. Příklad č. 4: Náhrada při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby: Zaměstnanec se stal dočasně práce neschopným od 3. 1. 2013, kdy jeho pracovní neschopnost trvala do 15. 2. 2013. Zaměstnanec má určené směny v rámci nerovnoměrného rozvržení pracovní doby , kdy první týden měl pracovat Po, Út, Stř, So, Ne , a druhý týden Čt a Pá, po 12 hodinách a třetí týden Út, Stř, Čtv, a Pá, po 8 hodinách. Odpověď: Náhrada mzdy se poskytne vždy jen za rozepsané směny, a v těchto směnách za hodiny, s tím, že za prvních 24 hodin plyne karenční doba. Znamená to, že: Za první týden mu nenáleží náhrada za dny pondělí - úterý (12 hodinové směny x 2 = 24 hodin). Od středy první týden mu již náleží náhrada tj. za středu, sobotu a neděli tj. 12 x 3 směny = 36 hodin. V druhém týdnu mu náleží náhrada za čtvrtek a pátek tj. 12 x 2 směny = 24 hodin a v třetím týdnu mu náleží náhrada za úterý a středu (21. den) tj. 8 x 2 směny = 16 hodin. Celkem tedy náhrada mzdy se uhradí za 36 + 24 + 16 hodin = 76 hodin.
~6~ Příklad č. 5: Náhrada při třísměnném provozu: Zaměstnanec pracuje v třísměnném režimu 37,5 hodin týdně tj. 7,5 hodin denně. Stal se dočasně práce neschopným od 2. 1. a jeho dočasná pracovní neschopnost trvala do 31. 1. 2013. Odpověď: Při takovémto režimu poskytneme náhradu mzdy za stanovený režim v rámci třísměnného provozu tj. 7,5 hodin denně při zachování klasické 3 denní karenční doby a dalších dnů (směn po 7,5 hodinách) s poskytnutou náhradou. Příklad č. 6: Náhrada mzdy při jiném rozvržení pracovní doby: Učitelka hudby má sjednaný zkrácený pracovní úvazek na 3 dny v týdnu Po-Stř.Pá po 5 hodinách výuky. Dne 9. 1. 2013 onemocněla a byla práce neschopnou až do 28. 2. 2013. Jak to bude s poskytnutím její náhrady a jak s nemocenskou. Odpověď: I v tomto příkladu se náhrada poskytne se zřetelem na karenční dobu za první tři dny, podle rozpisu směn tj. při pracovní neschopnosti od 9. 1. uplyne prvních 21. dnů 29.1. Při rozpisu směn pondělí – středa – pátek po á 5 hodinách by pak karenční doba byla první týden tj. středa 9. 1. a pátek 11.1. a pondělí 14.1. Náhrada by pak náležela za 16.1 středa, 18. 1. pátek , 21. pondělí, 23. středa, 25. pátek a 28.1. pondělí, tj. celkem za 6 dnů po á 5 hodinách = celkem 30 hodin. Příklad č. 7: Náhrada mzdy při dohodě o pracovní činnosti a event. provedení práce Zaměstnanec pracuje podle potřeby zaměstnavatele na DPČ kdy v daném měsíci, dovršil příjem Kč 2 500,- onemocněl. Druhý zaměstnanec pracující na DPP v daném měsíci dosáhl odměnu Kč 10 001,- a poslední den tohoto měsíce se stal práce neschopným. Jakým způsobem poskytnete zaměstnancům náhradu mzdy, když oba v daném měsíci splnili podmínku účasti na nemocenském pojištění, avšak nemají určený pevný rozvrh pracovní doby. Odpověď: Podle § 74 není zaměstnavatel povinen v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu ( zaměstnanec tak může pracovat podle potřeby zaměstnavatele ). Pro účely likvidace náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti tak musí zaměstnavatel stanovit s odkazem na § 194 rozvrh týdenní pracovní doby (hodiny) a to na prvních 21 dnů jeho pracovní neschopnosti. Při tomto rozvrhu může vycházet z faktického stavu např.
~7~ předchozího období o skutečně odpracovaných hodinách, nebo může „nastavit“ fiktivní rozvrh směn v rámci týdenní pracovní doby. Pro úplnost jsou uváděny modelové příklady pro rok 2013: Příklad č. 8 Průměrný výdělek zaměstnance dosahuje méně než první RH: Varianta, kdy má zaměstnanec průměrný výdělek ze zjištěného rozhodného období méně, než první redukční hranici tj. Kč 151,03 (rok 2012 = Kč 146,65). Zaměstnanec dosáhl průměrného výdělku z rozhodného období IV/Q roku 2012 částky Kč 135,-/hod. Od 9. 1. 2013 se stal práce neschopným až do 31. 3. 2013. Vypočtěte jeho náhradu v nemoci za prvních 21 kalendářních dnů jeho PN. Pozn.: Zaměstnanec pracuje v obecném rozvrhu pracovní doby tj. Po – Pá, 40 hod. týdně. Řešení: Kč 135,- x 0,9 = Kč 121, 5 x 0, 6 = Kč 72,90/hodina x 96 hodin = Kč 6 999,Příklad č. 9 Průměrný výdělek dosahuje více než první RH, ale méně než druhá RH: Varianta, kdy má zaměstnanec průměrný výdělek ze zjištěného rozhodného období více, než první redukční hranici tj. Kč151,03, do druhé redukční hranice tj. Kč 226,63. Zaměstnanec dosáhl průměrného výdělku z rozhodného období IV/Q roku 2012 částky Kč 210,-/hod. Od 9.1. 2013 se stal práce neschopným až do 31. 3. 2013. Vypočtěte jeho náhradu v nemoci za prvních 21 kalendářních dnů jeho PN. Pozn.: Zaměstnanec pracuje v obecném rozvrhu pracovní doby tj. PO-Pá , 40 hod. týdně. Řešení: Kč 151,03 x 0,9 = Kč 135,927 Kč 210,- - Kč 151,03 = Kč 58,97 x 0,6 = Kč 35,382 Celkem redukovaná částka Kč 171,309 x 0,6 = Kč 102,79/hodina Náhrada mzdy tak bude činit za 96 hodin x Kč 102,79/hodina = Kč 9 868,-
~8~ Příklad č. 10 : Průměrný výdělek dosahuje více než druhá RH, ale méně než třetí RH: Varianta, kdy má zaměstnanec průměrný výdělek ze zjištěného rozhodného období více, než činí druhá redukční hranice tj. Kč 226,63, do třetí redukční hranice tj. Kč 453,08 . Zaměstnanec dosáhl průměrného výdělku z rozhodného období IV/Q roku 2012 částky Kč 390,-/hod. Od 9. 1. 2013 se stal práce neschopným až do 31. 3. 2013. Vypočtěte jeho náhradu v nemoci za prvních 21 kalendářních dnů jeho PN. Pozn.: Zaměstnanec pracuje v obecném rozvrhu pracovní doby tj. Po-Pá , 40 hod. týdně. Řešení: Kč 151,03 x 0,9 = Kč 135,927 Kč 226,63 – Kč 151,03 = 75,60 x 0,6 = Kč 45,360 Kč 390,- - Kč 226,63 = 163,37 x 0,3 = Kč 49,011 Celkem redukovaná částka Kč 230,298 x 0,6 = Kč 138,18/hodina Náhrada mzdy tak bude činit za 96 hodin x Kč 138,18/ hodina = Kč 13 266,-. Příklad č. 11: Průměrný výdělek dosahuje více než třetí redukční hranice: Varianta, kdy má zaměstnanec průměrný výdělek ze zjištěného rozhodného období více, než činí třetí redukční hranice tj. Kč453,08 , tj. více než maximální redukční hranice. Zaměstnanec dosáhl průměrného výdělku z rozhodného období IV/Q roku 2012 částky Kč 480,-/hod. Od 9. 1. 2013 se stal práce neschopným až do 31. 3. 2013. Vypočtěte jeho náhradu v nemoci za prvních 21 kalendářních dnů jeho PN. Pozn.: Zaměstnanec pracuje v obecném rozvrhu pracovní doby tj. Po-Pá, 40 hod. týdně. Řešení:Viz. řešení: Příklad č. 2) na straně 4 materiálu: Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného od 1. 1. 2013: Ve smyslu ustanovení § 56 Zákona o nemocenském pojištění stanovuje ošetřující lékař dočasně práce neschopnému režim dle jeho zdravotního stavu. Tento režim dočasně práce neschopného v sobě zahrnuje: a) stanovení léčebného režimu podle ustanovení § 12 d Zákona o veřejném zdravotním pojištění ,
~9~ b) povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Místem pobytu je místo, které dočasně práce neschopný sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné PN, c) povolení a dodržování doby vycházek, d) povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, e) provádění pracovní rehabilitace, pokud ji zabezpečuje úřad práce. Za dobu dočasné pracovní neschopnosti je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat svého zaměstnance a to v průběhu prvních 21 dnů jeho pracovní neschopnosti. Předmětem této kontroly pak bude oprávnění kontrolovat pouze dodržování ustanovení uvedeného v bodě b). V případech, kdy zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec nedodržuje tyto své povinnosti v době své dočasné pracovní neschopnosti, uvědomí zaměstnance o této skutečnosti písemnou formou. Oznámení o porušování povinností práce neschopného musí svému zaměstnanci doručit. Jestli-že dočasně práce neschopný zaměstnanec nezdůvodní věrohodným způsobem svoji nepřítomnost za dobu, kdy byla provedena kontrola zaměstnavatelem může zaměstnavatel přistoupit ke snížení či dokonce neposkytnutí náhrady v nemoci při dočasné pracovní neschopnosti a to i po celou dobu náhrady v nemoci za prvních 21 dní dočasné pracovní neschopnosti. Pozn.: Zaměstnavatel může ještě navíc požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o provedení kontroly v době prvních 21 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti. Redukční hranice pro výpočet dávek nemocenské pojištění pro rok 2013: Denní redukční hranice pro stanovení dávek nemocenského pojištění pro rok 2013: První redukční hranice Kč 863,Druhá redukční hranice Kč 1 295,Třetí redukční hranice Kč 2 589,-
~ 10 ~ Do první redukční hranice se započte vždy 90 % z denního zjištěného vyměřovacího základu . Tento postup bude proveden pro výpočet denní dávky u nemocenského a ošetřovného . U peněžité pomoci v mateřství se z první redukční hranice započte 100%. Dále pak z rozdílu mezi první redukční hranicí a druhou redukční hranicí 60 % a z rozdílu mezi třetí a druhou redukční hranicí 30 %.Vypočtené částce denního vyměřovacího základu nad třetí redukční hranicí nepřihlíží. Z takto stanoveného redukovaného denního vyměřovacího základu určíme 60% a to pro nemocenské a ošetřovné. Pro peněžitou pomoc v mateřství určíme 70% z redukovaného denního vyměřovacího základu. Zjištěnou denní dávku tak bude příslušná OSSZ poskytovat za kalendářní dny po celou dobu tj. u: nemocenského - od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, peněžité pomoci v mateřství - ode dne nástupu tj. nejdříve 8 a nejpozději 6 týdnů před pravděpodobným dnem porodu ošetřovného - od prvního dne trvání potřeby ošetřovat (pečovat) člena rodiny, tj. 9 dnů a 16 dnů u ovdovělých, rozvedených nebo z jiných vážných důvodů osamělých.
