~1~ DŮCHODOVÁ PROBLEMATIKA 2010 - 2013: Důchodový věk, předčasný starobní důchod a předdůchod: U starobního důchodu se v roce 2010 podstatně změnilo ustanovení § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a to tak, že se bude postupně prodlužovat doba pojištění ze současné doby 25 let na dobu až 35 let. Pro zjištění minimální délky doby pojištění je rozhodující, v kterém roce dotyčná osoba dosahuje důchodový věk. Tabulka potřebné doby pojištění: Rok dosažení důchodové věku: Před rokem 2010 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Po roce 2018
Potřebná doba pojištění: 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35
Pojištěnci, který nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod přiznán. K přiznání důchodu však může dojít poté, kdy tuto dobu pojištěnec dodatečně dosáhne. Předčasný starobní důchod - nová pravidla od 1. 1. 2010: S účinností od 1.1.2010 má podle § 31 ZDP pojištěnec nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29. odst. 1 ZDP tj. v závislosti na roku, v němž dosáhne důchodového věku, 25 až 35 let event. po roce 2014 „čistou“ dobu 30 let (bez zápočtu náhradních dob) dosáhl alespoň věku 60 let pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, nebo do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let.
~2~ Jak z uvedeného vyplývá, nově je rozhodující důchodový věk pojištěnce. Pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let, vzniká pojištěnci nárok na odchod do tzv. předčasného starobního důchodu v 60 letech. A naopak, jestliže důchodový věk nedosahuje 63 let, může pojištěnec odejít do starobního důchodu „jen“ o 3 roky dříve. !! Předčasný starobní důchod podle § 31 je trvale kráceným důchodem!! Krácení předčasného starobního důchodu: Podle § 36 odst. 1 ZDP se výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 ZDP, se snižuje od 1. 1. 2010 za každých i započatých 90 kalendářních dnů , z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o: a) 0,9% výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů, b) 1,5% výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne Tento právní stav trval do 31. 12. 2011 . Příklad č. 1: úprava krácení předčasného důchodu do 31. 12. 2011: Pojištěnec dosáhne důchodového věku 10. 1. 2013. O přiznání předčasného starobního důchodu žádá od 1. února 2010. Řešení Od 1. února 2010 do 9. ledna 2013 je 1074 kalendářních dní, což je 11 období po 90 kalendářních dnech a 1 započaté období (84 dní). Za prvních 720 kalendářních dní (tj. za 8 období ) bude procentní výměra předčasného starobního důchodu snížena o 7,2% výpočtového základu ( tj. 8 x 0,9% ) a za dalších 354 kalendářních dní ( tj. za 4období ) , bude procentní výměra snížena o 6% výpočtového základu ( tj. za 4 x 1,5% ) . Celkem bude procentní výměra stanovená vzhledem k získané době pojištění snížena o 13,2% výpočtového základu ( tj. 7,2% + 6% ). Předčasný starobní důchod od 1. 1. 2012: S účinností od 30. 9. 2011 má podle § 31 ZDP nárok na předčasný starobní důchod pojištěnec , jestli-že získal dobu pojištění podle § 29 odst. 1 nebo 3 a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše:
~3~ a) 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let, b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. ! Vyměřený předčasný důchod je i nadále trvalý a není v mezidobí do skutečně dosaženého důchodového věku přepočítáván! Krácení předčasného starobního důchodu od roku 2012: Výše procentní výměry předčasného starobního důchodu, na který vznikl nárok podle shora uvedeného odstavce se stanoví tak, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává předčasný starobní důchod, do dosažení důchodového věku o : a ) 0,9% výpočtového základu za období prvních 360 kal. dnů (rok 2011 720 dnů), b ) 1,2% výpočtového základu za období od 361. kal. dne do 720. kal. dne, c ) 1,5% výpočtového základu za období od 721. kal. dne. Výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka nejméně Kč 770,- . Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle uvedeného odstavce se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, ze kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1.! Příklad č. 2: Modelový příklad výpočtu kráceného starobního důchodu 2012: Zaměstnanec nar. 1960, dovrší důchodový věk ve svých 64 letech a 2 měsících. Splňuje možnost požádat si o předčasný důchod podle odst. b) – 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let. Od následujícího měsíce, po dovršení svých 60 let si tedy požádal o předčasný důchod. Jakým způsobem se bude krátit jeho procentní výměra? Výpočet: Za prvních 360 dnů se krátí výměra o 0,9% x 4 (za každých 90 dnů) = 3,6%. Za každých 90 dnů o 1,2% od 361 – 720 dne, tj. 1,2 x 4 (za každých 90 dnů) = 4,8%. Za každých 90 dnů o 1,5% od 721 dne, tj. 1,5 x 8,84 (796: 90)= 13,26%. Celkem bude výměra předčasného důchodu krácena o 4 roky a 2 měsíce což je : 3,6% + 4,8% + 13,26=celkem 21,66%.
~4~ V roce 2013 se struktura výpočtu předčasného starobního důchodu nezmění. Nový důchod od roku 2013 tzv. předdůchod: TERMÍN MOŽNÉHO ODCHODU DO PŘEDDŮCHODU: Od roku 2013 mohou určité skupiny odejít do tzv. předdůchodu, a to nejdříve pět let před dosažením svého věkového nároku na starobní důchod , nejpozději však tři roky před svým zákonným nárokem na starobní důchod. PODMÍNKY SPLNĚNÍ MOŽNOSTI ODEJÍT DO PŘEDDŮCHODU: Do tzv. předdůchodu budou lidé moci odejít před shora uvedeným důchodovým věkem za předpokladu, že mají dostatečně naspořeno v novém penzijním fondu tj. ve III. pilíři, kam budou od roku 2013 převedeny současné penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění. Tyto nové fondy pak budou garantem za výplatu těchto předdůchodů. Měsíční dávka vyplacená jako předdůchod musí být minimálně 30 procent průměrné mzdy, kterou pro důchodové pojištění vyhlašuje MPSV. Jestliže letos je to částka Kč 24 526,-- měsíčně, tak za těchto podmínek by musel mít žadatel o předdůchod do 5 let naspořeno alespoň Kč 441 468,a žadatel do 3 let částku alespoň Kč 264 880,--. Celou tuto sumu musí mít na účtu u penzijního fondu před uplatněním žádosti o předdůchod tj. tyto finanční prostředky tak bude muset mít v některém z nových účastnických fondů ve III. pilíři. Znamená to, že si převede finanční prostředky ze stávajících penzijních fondů do nových ve III. pilíři, kdy je možné i jednorázové doplacení, tak, aby byla splněna podmínka na předdůchod. DOPADY PRO PŘÍJEMCE PŘEDDŮCHODU NA JEHO POZDĚJŠÍ DŮCHOD: Pobírání předdůchodu bude pro výpočet řádného starobního důchodu hodnoceno při stanovení výpočtového základu jako doba vyloučená, takže nebude mít negativní dopad na jeho výši. Příjemci předdůchodu, kteří budou zároveň výdělečně činní, budou mít možnost volby mezi hodnocením doby pobírání předdůchodu jako vyloučené doby nebo hodnocením vyměřovacích základů
~5~ z výdělečné činnosti. Z uvedeného tedy vyplývá, že ČSSZ bude pobírání předdůchodu zohledňovat při výpočtu starobního důchodu. ROZDÍLY MEZI PŘEDČASNÝM DŮCHODEM A PŘEDDŮCHODEM: Jak uvedeno v části o předčasných důchodech, je předčasný starobní důchod krácen , a jeho přiznání vylučuje žádat o řádný starobní důchod, což v praxi znamená, že krácení za předčasný odchod je trvalé, i po dosažení věku na řádný starobní důchod. Výše krácení je závislá na délce doby, která chybí do dosažení řádného důchodového věku. Předčasný starobní důchod lze přiznat nejdříve ode dne podání žádosti o tento důchod. Dalším negativem u předčasného starobního důchodu je to, že výplata předčasného starobního důchodu se při souběžném výkonu výdělečné činnosti, která zakládá účast na pojištění, pozastavuje do data dosažení důchodového věku, nebo ukončení výdělečné činnosti. Výplata nenáleží při pobírání podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Výplatě předčasného starobního důchodu však nebrání: 1) zaměstnání malého rozsahu – rozhodný příjem Kč 2 500,-, 2) činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, pokud výše odměny nebude vyšší Kč 10 000,-, 3) výkon samostatné výdělečné činnosti, která nezaloží účast na pojištění – kdy pro rok 2012 je roční příjem do Kč 60 329,-. PŘEDDŮCHOD: Jak uvedeno ve výkladu o předdůchodu je patrno, že příjemce předdůchodu může vykonávat výdělečnou činnost, ze které mu plyne účast na nemocenském pojištění bez jakýchkoliv dopadů na jeho pozdější starobní důchod. Dalším velkým rozdílem mezi předčasným důchodem a předdůchodem je to, že doba pobírání předdůchodu je doba vyloučená a proto pozdější starobní důchod nebude trvale krácen.
~6~ Stanovení důchodového věku: U pojištěnců narozených před rokem 1936 činí důchodový věk § 32 ZDP. U mužů 60 let , U žen 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí , 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti , 55 let, pokud vychovaly dvě děti , 56 let, pokud vychovaly jedno dítě 57 let, bezdětná . U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977 je důchodový věk dle přiložené tabulky. Další možnosti nároku na starobní důchod: Pojištěnec má nárok podle § 29 odst. 2 ZDP též na starobní důchod, jestliže nesplnil podmínky podle odst. 1 (viz. str. 7) a získal dobu pojištění nejméně : 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let , 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození , 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození , 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození , 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození , 20 let a dosáhl po roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk pro muže stejného data narození . Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod po roce 2009 se však náhradní doby započítávají pouze v rozsahu 80% , to však neplatí u doby vojenské služby, péče o dítě ve věku do 4 let a péče o bezmocnou osobu. Pojištěnec má nárok podle § 29 odst. 3 ZDP též na starobní důchod jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let „ čisté „ doby pojištění tj. v tomto případě se nezapočítávají náhradní doby.
~7~ Pojištěnec má nárok podle § 29 odst. 4 ZDP též, jestli-že nesplňuje žádnou se shora uvedených podmínek, v odst. 1.) – 3.) pokud dosáhl věku 65 let a splnil podmínku pro nárok na invalidní důchod. Výše základní výměry starobního důchodu podle § 33 odst. 1 – 2 ZDP: Výše základní výměry starobního důchodu je od roku 2011 Kč 2 230,- . Od roku 2012 se základní výměra zvyšuje na částku Kč 2 270,-. Od roku 2013 se základní výměra zvyšuje na částku Kč 2 330,-. Výše procentní výměry starobního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu - nejméně Kč 770,-- měsíčně. Pokud by však pojištěnec odklonil část pojistného (3%) ze svého povinného pojištění tj. (ze 6,5% důchodového pojištění), do II. důchodového pilíře, činila by procentní výměra za každý rok doby pojištění jen 1,2% výpočtového základu ze základního I. pilíře tj. z povinného důchodového pojištění. ! Platí pokud bude legislativní proces schválen od roku 2013! Od 30.9.2011 činí výše základní výměry starobního důchodu 9% z průměrné mzdy Kč 24 740,- , kdy z této částky je Kč 2 226,- zaokr. Kč 2 230,--. Z uvedeného vyplývá, že tak, jak se každý rok bude měnit průměrný výdělek bude se určovat nová základní výměra starobního důchodu. Výše procentní výměry zůstává nejméně Kč 770,- měsíčně. Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5% výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80%, s výjimkou náhradních dob, uvedených v § 5 odst. 1 písm. p) r) a s. – okruh pojištěných osob, kdy pod písm. p) jsou osoby konající vojenskou službu, v písm. r) osoby pečující o dítě do čtyř let, a písm. s) osoby pečující osobně o osobu mladší 10let, která je závislá na péči jiné osoby. O náhradní době pojednává § 11 ZDP. Výpočtový základ: Výpočtovým základem je podle § 15 ZDP osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje tzv. první redukční hranici, pokud tuto hranici převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá plně tj. Kč 11 000,- . Pokud částka osobního vyměřovacího základu převyšuje první redukční hranici, započte se tato částka Kč 11 000,- v plné výši, a z částky nad Kč 11 000,- do Kč 28 200,- se počítá
~8~ 30% a z částky osobního vyměřovacího základu nad Kč 28 200,-- se počítá 10%. Změna definice výpočtového základu od 30. září 2011 do 31. 12. 2012: V období o 30. září do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího (§ 16) tak, že a) do částky první redukční hranice se počítá 100%, kdy tato první plná redukční hranice je 44% z průměrné mzdy tj. z částky Kč 24 740,- = první RH Kč 10 886,- . b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září do 31. 12. 2011 počítá 29%, v roce 2012 se počítá 28%, v roce 2013 se počítá 27% a v roce 2014 se počítá 26%. Druhá redukční hranice činí 116% z průměrné mzdy, tj. z Kč 24 740,- = druhá RH Kč 28 700,-. c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září do 31. 12. 2011 počítá 13%, v roce 2012 se počítá 16%, v roce 2013 se počítá 19% a v roce 2014 se počítá 22%. Třetí redukční hranice činí 400% z průměrné mzdy, tj. z Kč 24 740,- = třetí RH Kč 98 960,-. d) z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září do 2011 do 31.12.2011 se počítá 10% , v roce 2012 se počítá 8% , v roce 2013 se počítá 6% , a v roce 2014 se počítají 3%. Konstrukce výpočtu důchodu přiznaných od 1. 1. 2013: Vyhláškou č. 324/2012 Sb. byl schválen nový všeobecný vyměřovací základ pro rok 2013, a to ve výši Kč 25 093 a koeficient, kterým se navyšuje všeobecný vyměřovací základ 1,0315. Při zachování hranice 44% (viz. bod a) bude první redukční hranice pro rok 2013 Kč 11 389,- (Kč 25 883 x 44%) = Kč 11 389,-. Do roku 2012 je první RH Kč 10 886,-. Při hranici 27% nad první RH do druhé RH, bude druhá redukční hranice pro rok 2013 116% z částky Kč 25 883,- (25 093x1,0315) = Kč 30 026,(viz. bod.b). Do roku 2012 je druhá RH Kč 28 700,--. Při hranici 19% nad druhou RH do třetí RH, bude třetí redukční hranice pro rok 2013 400% z částky Kč 25 883,- = Kč 103 536,-. (viz. bod. c). Do roku 2012 je třetí RH Kč 98 960,-. Z částky nad třetí redukční hranici se pro rok 2013 počítá 6%.
~9~ Příklad č. 3: - Modelový příklad stanovení výpočtového základu a jeho důchodu.: Zaměstnanec – ředitel akciové společnosti si požádal o starobní důchod k datu 1. 12. 201. Jeho osobní vyměřovací základ činil Kč 125 568,-. Stanovte jeho výpočtový základ, z kterého se mu vypočte jeho důchod. Odpověď: Z částky Kč 125 568,- se započte plně částka Kč 10 886,- a z Kč 28 700,- se započte 29% tj. Kč 5 166,- (28700 – 10 886) x 29%. Z částky nad druhou redukční hranici tj. nad Kč 28 700 do třetí redukční hranice tj. do Kč 98 960,- se započte 13% tj. Kč 9 134,-. (98 960 – 28700) x 13%. Z částky nad třetí redukční hranici se počítá 10% tj. Kč 2 661,-. (125 568 – 98 960) x 10%. Výpočtový základ žadatele o SD tak bude: Kč 10 886 + Kč 5 166,- + Kč 9 134,+ Kč 2 661,- = Kč 27 847,-. Zaměstnanec má celkem odpracovaných 45 let, kdy za každý rok se započte 1,5%. Z výpočtového základu se mu tedy započte celkem 67,5% což je částka Kč 18 797 + základní výměra důchodu Kč 2 230,- . Jeho starobní důchod tak ke dni 1. 12. 2011 činí Kč 21 027,-. Příklad č. 4: Modelový příklad stanovení výpočtového základu a jeho důchodu. Zaměstnanec – ředitel akciové společnosti požádal o důchod s nárokem od 15.1.2013. Jeho osobní vyměřovací základ činil Kč 150 255,-. Stanovte jeho výpočtový základ, ze kterého se mu vypočte jeho starobní důchod. Řešení: 1. Z částky osobního vyměřovacího základu Kč 150 255,-- se plně započte: Kč 11 389,-. 2. Z částky rozdílu mezi první RH Kč 11 389,-- a druhou RH Kč 30 026,-se započte 27%, tj. Kč 5 032,-. 3. Z částky rozdílu mezi druhou RH Kč 30 026,-- a třetí RH Kč 103 536,-- se započte 19%, tj. Kč 13 967,-. 4. Z částky nad třetí redukční hranici tj. Kč 103 536,- do osobního vyměřovacího základu Kč 150 255,-- se započte 6% tj. Kč 150 255, Kč 103 536,- = Kč 46 719,- x 6% tj. Kč 2 803,-. Výpočtový základ tak bude: Kč 11 389 + 5 032 + 13 967 + 2 803 = Kč 33 191,-. Zaměstnanec má celkem odpracováno 45 let, kdy za každý rok se mu započte 1,5% . Z výpočtového základu se mu započte 67,5% což je částka Kč 22 404,-+ základní výměra důchodu Kč 2 330,-- . Jeho starobní důchod tak činí Kč 24 734,-.
~ 10 ~ Osobní vyměřovací základ: Osobní vyměřovací základ, z něhož se určuje výpočtový základ, se stanoví jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Osobní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Koeficient 30,4167 vyjadřuje průměrný počet dní v kalendářním měsíci (365:12 = 30,4167). Výpočet osobního vyměřovacího základu: Úhrn RVZ OVZ = 30,4167 x KD - VD Vysvětlivky: RVZ = roční vyměřovací základ za kalendářní rok spadající do rozhodného období. KD = počet kalendářních dnů rozhodného období. VD = počet vyloučených kalendářních dnů. Jak z uvedeného vyplývá pro stanovení (OVZ) osobního vyměřovacího základu jsou vždy nutné mít k dispozici tři veličiny. Roční vyměřovací základ, rozhodné období, ze kterého se sečtou vyměřovací základy a vyloučené doby. Rozhodné období : Rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky, ve kterém pojištěnec dosáhl 18 let věku, a kalendářní roky předcházející. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Z uvedeného vyplývá, že v současné době se rozhodné období s věkem odchodu do důchodu prodlužuje. Znamená to, že pro přiznání důchodu v roce 2011 činí rozhodné období dvacet pět let (1986 – 2010) atd. Vyloučené doby: Vyloučené doby jsou kalendářní dny, které se nezahrnují (odečítají) od kalendářních dnů kterými se dělí souhrnný vyměřovací základ z rozhodného období. Jsou to tyto doby: dočasné pracovní neschopnosti, doba ošetřování nebo péče o dítě do 10 let nebo jiného člena domácnosti – nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů nebo 16 dnů, pokud se jedná o osamělého zaměstnance,
~ 11 ~ dále pak doba před porodem nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu, pobírání starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu a od roku 2010 je to pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. , výkon vojenské služby v ozbrojených silách, pokud nejde o vojáky z povolání, doba účasti na důchodovém pojištění z důvodu péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě do 18. let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, studium na středních školách, vyšších odborných školách a vysokých školách v ČR, pokud toto studium zakládá účast na důchodovém pojištění, doba účasti na důchodovém pojištění z důvodu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, příprava pro pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením, za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti i zaměstnavatele – mzdové nároky, které zaměstnanci náleží, soudního sporu – neplatnost výpovědi, pokud byl pojištěnec v soudním sporu úspěšný Výše starobního důchodu podle § 29 odst. 4 ZDP: Výše procentní výměry tohoto důchodu se stanoví podle § 41 odst. 2 ZDP , tzn. stejně, jako se stanoví výše procentní výměry invalidního důchodu a činí za každý celý rok pojištění: 0,5% výpočtového základu, jedná-li se o invaliditu prvního stupně, 0,75% výpočtového základu, jedná-li se o invaliditu druhého stupně, 1,5 % výpočtového základu, jedná-li se o invaliditu třetího stupně. I v případech, že dojde u poživatele tohoto důchodu ke změně stupně invalidity, starobní důchod se nepřepočte a bude se i nadále vyplácet ve stejné výši.
~ 12 ~ Zvyšování procentní výměry při výkonu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2, 3 Zákona o důchodovém pojištění. nepobírali starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně , zvyšuje se procentní výměra za každých 90 kalendářních dnů této činnosti o 1,5% výpočtového základu . Doba kratší 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod , a to v případě , že se tak získá celý rok pojištění, viz. § 34 odst. 1) a 2) ZDP. Pobírá-li starobní důchod ve výši poloviny, zvyšuje se za dobu po 31.12.09 procentní výměra za každých 180 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti o 1,5% výpočtového základu. Na rozdíl od zvýšení náležející za každých 90 kalendářních dnů, nelze zbytek dnů nezhodnocených pro zvýšení náležející za každých 180 dnů přičítat k době pojištění získané do vzniku nároku na důchod . Z v ý š e n í starobního důchodu se provede na žádost vždy od data, od něhož jsou splněny podmínky pro toto zvýšení ( tedy po 180 dnech, viz. § 34 odst. 3) ZDP. Pobírá-li starobní důchod v plné výši, zvyšuje se za dobu po 31.12.09 procentní výměra důchodu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu. Nárok na zvýšení procentní výměry důchodu v tomto případě má pojištěnec buď vždy až po dvou letech nepřetržitého výkonu výdělečné činnosti nebo po skončení výdělečné činnosti . Za nepřetržitý výkon výdělečné činnosti se považují i případy, kdy jedna výdělečná činnost bezprostředně navazuje na další výdělečnou činnost, viz. § 34 odst. 4) ZDP. Invalidní důchod: Od 1.1.2010 zákon o důchodovém pojištění již nerozlišuje dva druhy invalidity tj. invaliditu částečnou a plnou . Od roku 2010 tak bude jediná dávka - invalidní důchod, jehož výše bude rozdílná podle stupňů poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Podle § 39 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní , jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35% tzn. , pokud pracovní schopnost poklesla: a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49% , jedná se o invaliditu prvního stupně ,
~ 13 ~ b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.
Pro získání nároku na invalidní důchod je třeba splnit, kromě uvedeného poklesu pracovní schopnosti , ještě potřebnou dobu pojištění, která činí u pojištěnce ve věku : do 20 let méně než jeden rok, od 20let do 22 let jeden rok, od 22 let do 24 let dva roky, od 24 let do 26 let tři roky, od 26 let do 28 let čtyři roky a nad 28 let pět roků. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti let před vznikem invalidity. Nově je v § 40 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění uvedeno, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity, kdy potřebná doba pojištění činí 10 let. Nárok na invalidní důchod zaniká pokud pojištěnec dovrší 65 let . Od tohoto data se invalidní důchod mění na důchod starobní , kdy výše důchodu starobního zůstává v původní výši důchodu invalidního. Výše invalidníhodůchodu : Výše procentní výměry invalidního důchodu za každý celý rok doby pojištění činí: 0,5% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, 0,75% výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
~ 14 ~ Pozn.: Při změně stupně invalidity se změní i výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Poznámky uživatelů: Vdovský, vdovecký a sirotčí důchod: Pro nárok na vdovský/vdovecký důchod po uplynutí jednoho roku již není rozhodující dosažení věkové hranice 55 let/58 let, ale jak u muže, tak u ženy, dosažení věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození, pokud skutečný důchodový věk není nižší. Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod: Vdova (vdovec) má nárok na vdovský důchod po druhém z manželů, který: byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu . Podmínky nároku po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky): Po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky) má vdova (vdovec) nárok na vdovský důchod jestli-že: pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III. (těžká závislost), nebo stupni IV. (úplní závislost), pečuje o své rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve II. ( středně těžká závislost ) nebo ve stupni III. a IV. , je invalidní ve III. stupni , vdova /vdovec dosáhl alespoň o 4 roky nižšího Výše vdovského, vdoveckého důchodu: Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí od roku 2013 Kč 2 330,- měsíčně. Výše procentní výměry vdovského/vdoveckého důchodu činí 50% procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro
~ 15 ~ invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manželka ( manžel ) v době smrti , viz.odkaz na ust. § 51 odst.2) zákona o důchodovém pojištění . Výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle § 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. Podmínky na sirotčí důchod: Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, pokud zemře: rodič (osvojitel) dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Zemřelý musí být navíc poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo musí splňovat ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod třetího stupně, starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu . Výše sirotčího důchodu: Výše základní výměry sirotčího důchodu činí od roku 2013 Kč 2 330 ,- měsíčně .Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40% procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti , viz. odkaz na ust. § 53 odst. 2) zákona o důchodovém pojištění . Průměrná mzda a dopady na další skupiny pojištěnců v závislosti na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění:
UKAZATEL Všeobecný vyměřovací základ Přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího zákl. Průměrná mzda : Maximální vyměřovací základ pro pojistné na SZ.
Rok 2012
Rok 2013
Kč 24 526,-
Kč 25 093,-
1,0249 Kč 25137,Kč 1 206 576,(48 x 25 137)
1,0315 Kč 25 884,Kč 1 242 432,(48 x 25 884)
~ 16 ~ Maximální vyměřovací základ pro ZP: Minimální měsíční vyměřovací základ pro platbu zálohy pojistného na důchodové zabezpečení u OSVČ hlavní činnost: Minimální záloha na pojistné na důchodové zabezpečení u OSVČ hlavní činnost – měsíční platba : Roční zisk zakládající u OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém zabezpečení : Minimální měsíční vyměřovací základ pro platbu zálohy pojistného na důch. zabezpečení u OSVČ – vedlejší činnost: Minimální záloha na pojistné na důch. pojištění u OSVČ – vedlejší činnost měsíční platba:
Kč 1 809 864,(72 x 25 137)
Kč 00000,(72 x Kč 0,-- )
Kč 6 285,1/4 průměrné mzdy
Kč 6 471,1/4průměrné mzdy
Kč 1835,29,2% x 6 285
Kč 1 890,29,2% x 6 471,-
Kč 60 329,2,4 x 25 137,-
Kč 62 121,2,4 x 25 884,-
Kč 2 514,10% x 25 137,-
Kč 2 589,10% x 5 884,-
Kč 735,29,2% x 2 514,-
Kč 756,29,2% x 2 589,-
ZDRAVOTNÍ POJIŠŤĚNÍ :
Rok 2012
Rok 2013
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro platbu zálohy na ZP:
Kč 12 569,1/2 x 25 137,-
Kč 12 942,1/2 x 25 884
Kč 1 697,13,5% x 12 569,-
Kč 1 748,13,5% x 12 942,-
Minimální záloha na ZP u OSVČ: Maximální měsíční vyměřovací základpro stanovení maximální zálohy: Maximální měsíční záloha: Měsíční platba osoby bez zdanitelných příjmů na zdravotní pojištění:
Kč 150 822,1/12 z max. VZ Kč 20 361,13,5% z 150 822,Kč 1 080,13,5% z 8 000,-
Kč Kč 1 080,13,5% z 8 000,-
~ 17 ~ Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1977
Rok narození Důchodový věk činí u mužů 1936 1937 1938 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 1946 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968
60r+2m 60r+4m 60r+6m 60r+8m 60r+10m 61r 61r+2m 61r+4m 61r+6m 61r+8m 61r+10m 62r 62r+2m 62r+4m 62r+6m 62r+8m 62r+10m 63r 63r+2m 63r+4m 63r+6m 63r+8m 63r+10m 64r 64r+2m 64r+4m 64r+6m 64r+8m 64r+10m 65r 65r+2m 65r+4m 65r+6m
žen s počtem vychovaných dětí 0 1 2 57r 56r 55r 57r 56r 55r 57r 56r 55r 57r+4m 56r 55r 57r+8m 56r+4m 55r 58r 56r+8m 55r+4m 58r+4m 57r 55r+8m 58r+8m 57r+4m 56r 59r 57r+8m 56r+4m 59r+4m 58r 56r+8m 59r+8m 58r+4m 57r 60r 58r+8m 57r+4m 60r+4m 59r 57r+8m 60r+8m 59r+4m 58r 61r 59r+8m 58r+4m 61r+4m 60r 58r+8m 61r+8m 60r+4m 59r 62r 60r+8m 59r+4m 62r+4m 61r 59r+8m 62r+8m 61r+4m 60r 63r 61r+8m 60r+4m 63r+4m 62r+2m 60r+8m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 64r 63r+2m 61r+8m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 64r+4m 64 +2m 62r+ 8m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 64r+8m 64r +8m 63r+8m 64r+10m 64r+10m 64r+2m 65r 65 64r+8m 65r+ 2m 65r+2m 65r+2m 65r+ 4m 65r+4m 65r+4m 65r+ 6m 65r+6m 65r+6m
3 54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r +8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m
4 54r 54r 54r 54r 54r 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r 59r+4m 59r+8m 60r+2m 60r+8m 61r+2m 61r +8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m 63r+8m 64r+2m 64r+8m
5 a více 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r 53r+4m 53r+8m 54r 54r+4m 54r+8m 55r 55r+4m 55r+8m 56r 56r+4m 56r+8m 57r 57r+4m 57r+8m 58r 58r+4m 58r+8m 59r+2m 59r+8m 60r+2m 60r +8m 61r+2m 61r+8m 62r+2m 62r+8m 63r+2m
~ 18 ~ Prodloužení tabulky odchodu do důchodu: Muži 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977
65+8m 65+10m 66 66+2m 66+4m 66+6m 66+8m 66+10m 67
Ženy 0 D 65+8m 65+10m 66 66+2m 66+4m 66+6m 66+8m 66+10m 67
1 dítě
65+8m 65+10m 66 66+2m 66+4m 66+6m 66+8m 66+10m 67
2 děti 65+8m 65+10m 66 66+2m 66+4m 66+6m 66+8m 66+10m 67
3 děti 65+2m 65+8m 66 66+2m 66+4m 66+6m 66+8m 66+10m 67
4 děti
65+2m 65+8m 66 66+2m 66+4m 66+6m 66+8m 66+10m 67
5-9dětí
63+8m 64+2m 64+8m 65+2m 65+8m 66+2m 66+8m 66+10m 67
~ 19 ~ Penzijní reforma Velmi diskutovaným tématem poslední doby je penzijní reforma. Penzijní reforma bude pro někoho výhodná, pro někoho méně. V každém případě je nutné si uvědomit, že nikdo z nás nemůže spoléhat na stát, že se o nás ve stáří zcela postará , a proto je nutné si postupně vytvářet finanční rezervy . V dnešním článku si shrneme tři pilíře důchodové reformy a dále pak výhody penzijního připojištění placeného dle smluv uzavřených v letošním roce do 30.11.2012 a nevýhody, které vyplynou z uzavřených smluv nově od 1.1.2013 Od roku 2013 (pokud dojde ke schválení), bude v naší republice zaveden třípilířový systém důchodového spoření. První pilíř – státní systém, je základní důchodové pojištění s výplatou starobních důchodů. Tento pilíř bude financován průběžně ze sociálního pojištění a to ve výši 28 % z hrubé mzdy pokud dotyčný poplatník nevstoupí do 2. pilíře nebo ve výši 25 % a to v případě vstupu poplatníka do 2. pilíře. Druhý a třetí pilíř budou tvořit společnosti vzniklé ze stávajících penzijních fondů. Druhý pilíř - důchodové spoření , je založen na fondovém systému, vstup do tohoto spoření bude dobrovolný, ale nebude možné z tohoto spoření vystoupit.U tohoto druhého pilíře bude pevně nastavena výše příspěvků : 3% bude odvádět zaměstnavatel z hrubé mzdy,2 % si bude platit účastník sám. Třetí pilíř je – doplňkové penzijní spoření, je založen na fondovém systému , kde vstup do tohoto pilíře bude zcela dobrovolný , účastník tohoto spoření si bude moci zvolit libovolnou výši příspěvku, stát bude k tomuto příspěvku přispívat. Do tohoto spoření bude moci přispívat i zaměstnavatel. Pro zaměstnavatele bude tento příspěvek i nadále daňovým nákladem, samozřejmě do určití výše. V letošním roce je to Kč 12000,- ročně na každého účastníka pojištění. V mnoha společnostech tento příspěvek bude poskytován jako jeden z možných benefitů pro zaměstnance,může být tedy jedním ze stimulujících nástrojů personální strategie společností.Pro názornost si uvedeme následující příklad: Př.:Účastník penzijního připojištění si v roce 2012 měsíčně spoří Kč 1000,-, zaměstnavatel mu měsíčně také přispívá Kč 1000,-.Na konci roku bude tedy finanční situace tohoto účastníka penzijního připojištění následující: Naspořeno účastníkem Kč 12 000,-
~ 20 ~ Naspořeno zaměstnavatelem Kč 12 000,Státní příspěvek (150,-*1 měs.2) Kč 1 800,Z položky daňově odpočitatelné – úleva na dani (Kč 500 *12 měs.tj. z Kč 6000 – 15 % daň) Kč 900,Účastník tohoto penzijního připojištění za rok získá Kč 26 700,-, k této částce získá ještě kapitálové zhodnocení dle hospodaření jednotlivých fondů. Toto zhodnocení se pohybuje okolo 2-2,5%. Nyní si podrobněji rozvedeme druhý a třetí pilíř penzijní reformy. Vstoupit do 2. pilíře může fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a nedosáhla 35 let, tzn. vstoupit do tohoto pilíře může kdykoliv v průběhu období než dosáhne 35 let věku. V roce 2013 mohou lidé nad 35 let vstoupit do tohoto systému pouze v období od 1. 1. 2013 do 30.6.2013. Účastníkem tohoto pilíře se nemůže stát osoba, která je již poživatelem starobního důchodu. Toto důchodové spoření bude spravováno orgány Finanční správy ČR,tzn. správa tohoto pojistného se nebude řídit správním řádem, ale řádem daňovým. Jedná se tedy o první část budoucího režimu, kdy správu sociálního zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění bude zajišťovat jedno Finanční správa ČR formou jednoho inkasního místa. Účastník tohoto 2. pilíře uzavře smlouvu o důchodovém spoření s penzijní společností a poté bude muset písemně oznámit každému svému plátci pojistného, že tuto smlouvu uzavřel a stal se účastníkem důchodového spoření. Základem tohoto pojištění bude součet dílčích základů pojistného ze závislé činnosti a samostatné činnosti. V případě, že plátce tohoto pojištění bude pouze zaměstnán, tak dílčí základ pro výpočet a odvod pojistného se bude skládat z 12 částí , tj. odvod bude proveden z vyměřovacího základu za každý měsíc.Jiná situace je však u osob samostatně činných, kde rozhodným obdobím pro výpočet důchodového spoření je kalendářní rok. Po uzavření smlouvy na důchodové spoření se účastník zavazuje, že po celou dobu produktivní činnosti, tj. do doby přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění , bude část pojištění odváděna na jeho individuální účet u penzijní společnosti. Tato část bude představovat 3 % z celkového pojistného, které činí 28 %, současně se zaváže, že bude po celou dobu platit zvýšenou sazbu pojistného 2%, rovněž na individuální účet penzijní společnosti. Celkový odvod bude na důchodové pojištění činit 30 % z vyměřovacího základu z toho 21,5 % bude zaplaceno zaměstnavatelem a 8,5 % zaměstnancem,
~ 21 ~ z toho 25 % půjde na státní důchodové pojištění (1.pilíř) a 5 % na soukromé důchodové spoření (II.pilíř). Účastník bude do 2.pilíře povinen přispívat jen tehdy, bude-li povinen platit pojistné do 1. pilíře, tj.pokud bude výdělečně činný . Pokud bude např. nezaměstnaný, bude pečovat o dítě ,nebude povinen platit pojistné do 2.pilíře. V rámci tohoto druhého pilíře je zřízen Centrální registr smluv, ve kterém se budou evidovat jak smlouvy uzavřené ve fázi spoření, tak i smlouvy ve fázi výplaty pojištění. Správcem Centrálního registru smluv bude Specializovaný finanční úřad, tj. v našem případě zřejmě Generální finanční ředitelství. Každá penzijní společnost musí ve 2. pilíři nabídnout klientům čtyři důchodové fondy: -
důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond, dynamický důchodový fond. Účastník spoření si určí strategii spoření, tj. určí si rozložení prostředků do jednotlivých fondů. Rozložení prostředků se mění v závislosti na věku účastníka spoření podle předem stanoveného plánu. Zákon o důchodovém spoření stanoví, kdy a do jakého fondu bude penzijní společnost povinna prostředky účastníka převádět.Penzijní společnost musí o tomto převodu informovat nejpozději 60 dnů přede dnem převedení,účastník musí s tímto převodem souhlasit. Účastník nebude muset s tímto převodem souhlasit a bude moci písemně požádat o převod do jiného fondu. Tomuto požadavku bude muset společnost vyhovět. Pokud účastník smlouvu o důchodovém pojištění vypoví, může převést své prostředky k jiné penzijní společnosti.I tato další smlouva podléhá registraci v Centrálním registru.
Při odchodu do důchodu si bude moci každý účastník vybrat: - doživotní starobní důchod, - doživotní starobní důchod s pozůstalostním důchodem na tři roky, - starobní důchod na dobu 20 let. Pokud účastník tohoto spoření zemře, stávají se tyto prostředky předmětem dědictví, za předpokladu, že bude dědicem: - osoba mladší 18 let – obdrží sirotčí důchod na 5 let,
~ 22 ~ - osoba starší 18 let, která má zvolen 2. pilíř, pak bude o tyto peněžní prostředky přiměřeně navýšen budoucí důchod, - osoba starší 18 let, která nemá 2. pilíř pojištění – bude ji vyplacen jednorázově dědický podíl. Pokud se stane plátce tohoto spoření invalidou 3. stupně a vznikne nárok na výplatu invalidního důchodu, pak 60 % prostředků přejde do tohoto důchodu, 40 % bude ponecháno na starobní penzi. 3.pilíř představuje doplňkové penzijní spoření.Současné smlouvy uzavírané na penzijní připojištění budou automaticky transformovány do nového fondu. Důležité je, že u transformovaných smlouvy uzavřených do 30. 11. 2012 zůstávají všechny dosavadní výhody penzijního připojištění,tj.: -
jednorázová výplata naspořených finančních prostředků, garance kladného zhodnocení, vedení účtu zcela zdarma, při uzavření smlouvy ve vyšším věku, může být naspořená částka vybrána po dosažení 60 roků při spoření nejméně 60 měsíců (5let), za smluvených podmínek je možné pokračovat dále ve spoření s využitím státní podpory a poté kdykoliv jednorázově vybrat.
U nově uzavřených smluv od 1. 1. 2013 budou následující nevýhody oproti původním smlouvám: - výplata bude zajištěna pouze rentou, - nebude zajištěna garance kladného zhodnocení, - vedení účtu bude zpoplatněno, - uzavření smlouvy ve vyšším věku s možností jednorázové výplaty nebude možné uzavírat. Od roku 2013 budou účastníci tohoto spoření motivováni vyššími měsíčními úložkami, neboť stát stanovil státní příspěvek v rozpětí Kč 90,- - Kč 230,měsíčně v návaznosti na výši měsíčního příspěvku. Účastníci penzijního připojištění budou moci získat od státu místo dosavadních Kč 1800,- až Kč 2760,- ročně. Nejnižší státní příspěvek bude poskytován od úložky Kč 300,- a to ve výši Kč 90,-, maximální příspěvek ve výši Kč 230,- bude poskytnut k úložce Kč 1000,-.
~ 23 ~
V následující tabulce si uvedeme přehled státních příspěvku platných v roce 2012 a od roku 1. 1. 2013 v návaznosti na úložce poplatníka: Měsíční příspěvek účastníka V Kč 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1000
Státní příspěvek v roce 2012 V Kč 50 90 120 140 150 0 0 0 0 0
Státní příspěvek od 1.1.2013 V Kč 0 0 90 110 130 150 170 190 210 230
Jak se rozhodnout, zda vstoupit do 2. pilíře, zda využít 3. pilíř, to je na rozhodnutí každého z nás. Stručně jsme se seznámili s jednotlivými principy obou pilířů , s jejich výhodami, či nevýhodami. Teoreticky se jeví, že 2. pilíř by mohl být výhodný pro osoby s nadprůměrnými příjmy,ale nikdo z nás nemá zaručeno, že po celou dobu své produktivní činnosti bude pobírat vysoké příjmy.V momentě, kdy se poplatník 2. pilíře dostane do finančních problémů,nebo se budeme domnívat,že finanční prostředky nebudou správně spravovány a chtěl by zrušit tento způsob penzijního spoření narazí na velmi nepříjemnou skutečnost, a to,že nelze z tohoto systému vystoupit, Na druhé straně právě 3. pilíř přináší celou řadu finančních výhod a v současné době se právě penzijní připojištění jeví jako jedno z nejvhodnějších spořících produktů . Při dodržení určité výše příspěvku bude garantován státní příspěvek, ale aby bylo možno čerpat všechny dosavadní výhody, je třeba uzavřít smlouvu o penzijním připojištění nejpozději do 30. 11. 2012.
~ 24 ~
UPOZORNĚNÍ PRO ÚČASTNÍKY POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ - TZV. II. DŮCHODOVÝ PILÍŘ Od 1. 1. 2013 vstoupil v platnost Zákon 397/2012 o pojistném na důchodové spoření. Do II. pilíře může vstoupit bez rozdílu věku každá fyzická osoba, která dosáhla dobu zletilosti a není poživatelem starobního důchodu a to od 1. 1. 2013 do 30.6.2013. Po 30. 6. pak může do tohoto systému vstoupit pouze osoba mladší 35 let. Placení do nového systému důchodového spoření se uskuteční způsobem srážky ze mzdy (platu) účastníka a to prostřednictvím zaměstnavatele ve výši 3% z části povinného pojistného 6,5% sráženého do státního systému důchodového pojištění – I. pilíře, kdy k této výši 3% pojistného připočte ještě 2% z vyměřovacího základu (hrubé mzdy, platu), a v celkové výši 5% pak zaměstnavatel odvede pojistné za účastníka (zaměstnance) na specializovaný účet zřízený finančním úřadem při centrálním registru pojištěnců důchodového spoření. Pokud tedy poplatník pojistného (zaměstnanec) uzavře smlouvu o důchodovém spoření – vstup do II. důchodového pilíře, bude jeho zaměstnavatel odvádět pojistné do tohoto systému za svého zaměstnance. Z tohoto důvodu je pak povinnost zaměstnance (poplatníka) písemně bezodkladně oznámit plátci pojistného den, kdy se stal účastníkem důchodového spoření, a to tak, aby mohl plátce pojistného (zaměstnavatel) tuto skutečnost zohlednit při srážce pojistného! § 29 shora uvedeného zákona. Poruší-li poplatník pojistného (zaměstnanec) svoji povinnost tím, že neoznámí včas vstup do systému důchodového spoření (viz. odkaz na předchozí odstavec), vzniká poplatníkovi povinnost uhradit správci pojistného (důchodovému fondu, se kterým uzavřel smlouvu), takto neodvedené pojistného namísto plátce pojistného (zaměstnavatele), spolu s přirážkou k pojistnému ve výši 10% z neodvedeného pojistného ! § 31 shora uvedeného zákona. V …………….,
dne ………………
Za zaměstnavatele:
