Zpětná vazba: A) Co je to zpětná vazba: „ZV je informace upozorňující na to, zda chování nějakého systému je nebo není na žádoucí cestě.“
Upozorňující informace: ZP má vždy informativní charakter a využívá některou formu komunikace. Chování: Zpětná vazba má konkrétní obsah. Věty jako:„Jsi šikovný!“ a „Děláš všechno špatně.“ nejsou zpětná vazba. Systém: Systémem může být skupina lidí i jednotlivec. Vždy je nutné na základě hodnoceného systému zvážit, čeho chceme dosáhnout a jak to uděláme. Žádoucí a nežádoucí: někdy uměle rozděluje pozitivní a negativní ZP, v praxi je třeba podávat komplexní zpětnou vazbu, která pojmenovává jak to co funguje, tak to co nefunguje. Cesta: Zpětná vazba je orientovaná na budoucnost – na základě zhodnocení minulosti musíme vždy učinit závěr vztahující se do budoucna.
Motivací ke ZP by měla být změna, osobnostní růst, udržení fungujícího, zorientování se v problému, rozvoj vztahů a komunikace, předcházení konfliktům. Špatnou motivací je naopak msta, ponížení, samoúčelná ZP, emočně podmíněné jednání. Pokud se někomu pomstíme, ponížíme ho, či ho budeme neustále kárat za to, co se již stalo, nikam to nepovede. Nelze ale ignorovat problém a být „hodný až blbý“. Je třeba hledat řešení do budoucna a dohodnout se na tom, kdo za co bude zodpovědný a co se stane, když dohoda nebude splněna.
B) Formy ZP
1v1 – Hodí se pro vyřešení citlivějších témat, kritiky, osobního rozvoje. Často se na ní zapomíná, nebo se podává spontánně, bez přípravy a se silným emočním nábojem. Skupinová – hodí se pro hodnocení práce jako týmu, zhodnocení postupu či zpětnou vazbu jednotlivým členům skupiny/týmu, kterou si dávají navzájem. Je třeba, aby skupinovou vazbu někdo uvedl a moderoval. Evaluace – strukturovaná zpětná vazba, kterou si vyžádá přednášející, pořadatel akce či organizátor aby na základě ní mohl zdelšovat svojí práci a služby.
C) Prostředky zpětné vazby:
rozhovor telefon/skype mail/chat tužka + papír alternativní ZP o kreslení o scénky o pomůcky o hry o symbolizace
Každá forma má výhody a nevýhody. Je třeba se nad nimi vždy zamyslet a odpovědět si na otázky: -
Jaké formy a prostředky bych mohl použít? Jaké jsou jejich pro a proti? Proč jsem vybral tu, kterou jsem vybral? Jak jí použít co nejlépe?
D) Rámec zpětné vazby Je nutné, aby všichni účastníci zpětné vazby věděli, že co se právě děje, je zpětná vazba a že má určitá pravidla. To platí jak mezi čtyřma očima, tak ve skupině. Za to, že zpětná vazba bude mít určitý rámec, zodpovídá ten, kdo zpětnou vazbu iniciuje: -
Chtěl bych ti dát zpětnou vazbu ohledně… Mohl bys mi prosím dát zpětnou vazbu… Teď proběhne krátká zpětná vazba…
Na daném rámci by pak měla panovat shoda. Ideální je, když existují pravidla na úrovni organizace a ohledně podávání a příjímání zpětné vazby je vytvořena určitá kultura. Shoda na formě vedení zpětné vazby může předejít hádkám a nedorozuměním. Zpětná vazba bez rámce není zpětná vazba!
E) Čemu se vyhnout:
Spontánní emočně motivovaná zpětná vazba. Jednostranná negativně vedená zpětná vazba. Ponižování a zesměšňování. Zaměření na minulost. Zaměření na problém – je třeba hledat řešení. Používání „TY“ vět: „Udělal jsi to špatně.“, „Ty nám to kazíš.“ – Je lepší používat „JÁ a MY.“: „Nám to přidělává práci.“, „Dohodli jsme se, že to budeme dělat tak a tak.“ „Mě to není příjemné“, „Co s tím můžeme dělat?“.
F) Cesta k dobré zpětné vazbě 1) Urovnat si EMOCE. Nejde o to je potlačit, ale uvědomit si jejich roli. Můžeme je verbalizovat: „Dost mě to naštvalo, abych pravdu řekl.“. Pokud necháme emoce pouze působit, může se stát, že z nás vyletí: „Už mě docela *****.” (JÁ X TY). Emoce nám mohou pomoci uvědomit si, že něco není v pořádku, něco není příjemné, ale zpětné vazbě by měl dominovat rozum. 2) Vyjasnit si CÍL. Tedy ne pouze shrnout si, co je to co nás trápí/těší, ale také proč a zpětnou vazbu dáváme. 3) Zvolit formu a prostředek. 4) Vytvořit vhodný rámec zpětné vazby, připravit na ní všechny zúčastněné. 5) Být konkrétní – popisovat konkrétní situace a konkrétní chování. 6) Nezapomenout chválit a posilovat co funguje. 7) Dát prostor všem zúčastněným. 8) Zaměřit se na budoucnost. To co jsme spolu identifikovali jako nefunkční změnit, funkční zachovat/rozvíjet. 9) Vytvořit dohodu. Nestačí pouze nařídit co dál. Druhý by s tím měl závazně souhlasit. Můžeme také vytvořit kontrolní bod, kdy zhodnotíme, jak se změny ujaly. 10) Opět ošetřit emoce – po ukončení zpětné vazby se ještě můžeme bavit, k emailu připojit vtipné video apod. Je důležité myslet na vztahy.
KAŽDÁ ZPĚTNÁ VAZBA MÁ SPECIFIKA A KAŽDÁ JE JINÁ, VŠEM JE SPOLEČNÉ TO, ŽE MAJÍ DANÝ RÁMEC A MAJÍ SVŮJ ÚČEL.
Alternativní techniky ZV Techniky na rychlé shrnutí Palce – účastníci mají 3 polohy palce (nahoru, dolu, horizontálně), čímž vyjádří spokojenost/nespokojenost Čísla na prstech – účastníci ukážou na prstech ruky na kolik jsou spokojeni (1-5/10) Teploměr – účastníci ukážou jak jsou spokojeni tím, jak vysoko dají ruku U technik na rychlé shrnutí doporučuji, aby před hodnocením všichni zavřeli oči a hodnotili všichni naráz
Ostatní techniky Snílci a reálníci – skupina se rozdělí na snílky a reálníky; snílci si napíší jak/co by chtěli zlepšit na kartičku a předají ji svému rolníkovi, který je v průběhu dalších aktivit hlídají, aby pracovali na cestě ke svému cíli Schodiště – skupina si nakreslí dvoje schodiště – jedno pozitivní a jedno negativní; na negativním se odspoda seřadí nejnegativnější momenty (dole bude nejnegativnější), které ovlivnily průběh aktivity a na pozitivním schodišti se seřadí odspoda momenty, které aktivitu ovlivnili pozitivně (nahoře bude nejpozitivnější) Zeď – účastníci si nakreslí/postaví/oškrábou cihlovou zeď, na každou cihlu napíší, co jim brání v dosažení cíle -> poté lze cihly čisti od textu, zeď rozebírat apod… Kamenné moře – technika na mapování vztahů; účastník si vezme čtvrtku a kamení, kameny pak na čtvrtce symbolicky postaví tak, jak má ke komu blízko (jeden kámen symbolizuje jeho) Mé místo – utvoří se centrum skupiny, každý se pak postaví (nebo položí svůj talisman) tak daleko od centra, jak se cítil zapojený v předchozí aktivitě Sousoší – 2 varianty, skupina se buď postaví do sousoší společně (každý sám za sebe) aby tím co nejvíce vyjádřili svůj stav/své pocity anebo staví jeden ostatní, kdy se jedná o jeho zpětnou vazbu ke skupině Karikatura – kreslící technika, kdy jedinec zesiluje významné rysy buď jedince, nebo aktivity (symbolická kresba) Komix – jedinec nebo skupina kreslí komix, v kterém popíší významné momenty Malba na sklo – dvojice má tabulku skla, na kterou každý sám za sebe kreslí z jedné strany (beze slov), dalo by se to také nazvat jako „dialog barev“, po dokončení díla se k výsledku nejprve vyjadřuje skupina, poté jednotlivec – jak to na ně působí, na co reagovali… Literární ZV – účastníci píší ZV v nějakém slohovém útvaru, mají více prostoru a ZV více promýšlí Deník – sebereflektivní deník, neveřejný Drama – účastnící sehrají významné momenty, ve kterých přehánějí, aby zdůraznili to, co je pro ně na situaci podstatné Já jsem ty – výměna rolí a přehrání určité situaci v „kuži“ někoho jiného Techniky vyžádané ZV Horká židle – jedinec si sedne před ostatní a ti mu všichni dávají ZV, ptají se ho apod. Žádost – konkrétní ZV od konkrétních lidí
Techniky průběžné ZV Zeď nářků a zeď radostí – negativní a pozitivní „zeď“, kam se píšou příslušné momenty apod.
Techniky na konečnou ZV Diagram – kreslí se diagram ve kterém se vypíchnou podstatné body a pak se diskutuje, jak ovlivnili celkový výsledek Plášť superhrdinů – osobní (zpravidla dopozitivna laděná) ZV, kdy každý má na zádech papír a ostatní mu (anonymně) píší co si o něm myslí
Na závěr 4P na které se lze soustředit při vedení ZV POCITY POZNATKY PRŮBĚH PŘÍLEŽITOSTI
