ZPRRVP O POKROCÍCH 87

UJV 8351 -V

ZPRRVP O POKROCÍCH Unor 1988

87

Zpracoval kolektiv pracovníků ÚJV Redakce: Ing. S. Havelka,CSc.

ÚJV 8351 -V

ZPRÓVP O POKROCÍCH Únor 1988

B7

Zpracoval kolektiv pracovníků ÚJV Redakce: lng.S.Havelka,CSc.

act ca.o39tM

A b s t r a k t

* • tpeiri

Joou ehrnuty a o j i e v a i n i j i i тМоок<, vUteko-tochnieké

• Cáatoeai 1 okonoKteké výsledky, do**i*n< v rooo 1987 tfatovoa jadbřnélio vyxkaau т l a i i .

A b a t r a e t In the Retort t h * aoat iapertaat scientific raaalta oa « o i l и

erofuetloa and eeonoale laauoo of И Л Réi tox tho y**r 1987 ar*

•resented.

ÓJTMWT

throoBH výucineS-vÝvojovi MÍČE Jedtroá energetika Jedtrna bespeeneat Reaktorová fysika Reaktorovi materiály Reaktorovi taahnika Chemie palivového cyklu Soraalixaaa Vyuiltí ioniaujíeího cáraní Radiační technologie Rodioferaeeeutieká preparáty Reutronová aktivační analysa a nautronofrefla Radiační baapaSnoát veaackoorganiaecní práee

VÝROBA A SLUbr Výroba radiofaraok Výroba polovodičových detektor* ioniaujieího cáraní Sluiby tfatfedni kontrolní laboratoře Osefoveeí aluiby Výpočetní aluiby Informační aluiby SOCIÍLBÍ PROGRAM řvyfování kvalifikace Péoa o bydlení a sávodní otravování Páč» o sdreví, pracovní proatředí a rekreace

ожаатХяЛ стилями Z/vtRW

tfVODHI

Ing. Таз11 Krett, DrSe.

řadíte!

tfíT

Ohládneme-li se ze uplynulém rokem, můžeme a uspokojením konátetovat, že i l o o rok neplněný čino­ rodou prací jak ve vlastní výzkumná, servisní • vý­ robní činnosti ústavu» tok při platní sociálního progremu • T nepohlední řadí i та videckoorgenlzeení Sin» noatl. Na rosdíl od předloňského roku, eherekter1st l e ­ káno jednek vstupem do nové pětiletky a a tin spoje­ ných zrnin výzkumného plánu, jadnak oehválením Kemplexního programu vědeckotechnického pokroku zemí RVHP • a tím opojeného přehodnocování programů mezinárodní spolupráce, nadoilo v roca prává uplynulém, к tak vý­ řečným znaném v niplnl a metodice řízení výskvmmi-vývojovýefa prací fljV. 41 ставе- о to intensivnij i bylo aalc ú s i l í s—třeno na jedné at roof na Intenzifikaci výskumne-vývejovýeh prací, servisu a výrob*, předepeenýeh nám pitiletým plánem, ne otřeni druhé* pak ne po­ stupná procesování nových efektivnijlíeh farem n a d ­ národní spolupráce, předvídaných Komplexním programem vědeckotechnického pokroku zení RVHP.

Reie rostoucí posornost věnovaná intenzifikaci • zkvalitňování veikerá Sinnoeti «stavu je odrasem celospolečenského ú s i l í o urychlení dynamiky rosvoje naieho národního hospodářství, řolitieko-ekonomieké analysy přitom ukasují, i e v období vědeckotechnické revoluce není jiná cesty, jek rozvíjet efektivně* o potřebný» tenpen národní dftehod, než saj 1st i t co nejplnijií využíváni výsledku vády • techniky v národním hospodářství. Nepodeří-li se nám toho doeáhaout, nebudeme moci sebespečit žádoucí rusí neií životní úrovni. To platí nejen pro viecbny seat socialistického tábore jednotlivá, ale i pro socialistický systém jako celek. Prává proto v l novel jak XXVIZ. sjesd KC3S, tek i XVZI. sjead КЗб e sjesdy deliíeh bratrských stran samí RVP otázkám účinná aplikace výsledku vády a techniky do rozvoje národního hospodářství mimořádnou posornost. Lze tedy očekávet, že pro celou Se. veaeekovýskumnou základnu vyplyne z přeatevby nefeho národního hospodářství řade velni náročných úkolu a že rychlost a kvalito táto pře­ atevby bude do znečné míry záviset ne tom, sda se-jcesná čs. WZ bude schopno soustředit svou kapacitu na rychlá a kvalitní řešení ekonomicky nojpotřebníjiíeh úkolu. To platí samozřejmí v plná míře 1 pro nái ústav, který se svými více nei -1000 pracovníky, z uiehí třetino má vysokeikolt«é vzdálení a přibližní 10 * videekou hodnost kandidáte l i dok. tore vid, petří к nejvitlim centrální řízeným organizacím československá výzkumní-vývojová základny. Nái výzkumný plán i výrobní úkoly jsou sice v současná dob! do znočná míry stabi­ lizovány jak státním /lánem vědeckotechnického rozvoje, tak třetím prioritním smírem Komplex­ ního progremu vědeckotechnického pokroku zemí RVHP o Jeoe koneckonců dlouhodobí dány i stotutom ústavu a jeho specifickými povlřeními - Vedoucím precoviittm vMeckotecbnlckého rozvoje pro ab­ l e s t jaderné energie e techniky a meziodvltvovou působností. Oborovým informačním střodlskem e j . Přesto jame povolovali za svoji prvořadou povinnoet využít vlech nových podnítД, vychá­ zejících jek z vlastního řeiení výzkumných úkolft, tek z mínících ne potřeb národního beepedářství, к operativním účelným úpravám plánu. Svou nezastupitelnou úlohu zdo «ohřál i nái nad­ řízený orgán - SSKAE. Tra přirození předeviím určuj" celkové zamířeni práce ústovn a jeho dlou­ hodobou koncepci rozvoje, ala neformální pomoc pracovníků koclee pomohlo vyrosit řadu oporo» ;ivních problému. Pokud jde o rozvoj precí na Komplexním programu VTP torní RVHP, byl ústav у polovioi rok» 1967 jmenován geatorakou orgonisací hlavního úkolu 3.4.1 "Provedení souboru opatřeni ka ayvfani bezpečnosti jaderných elektráren a využitím zkulenoetí z jejich provozu", takio у současné doЫ plní funkci grstorské organizace j i ž pre 4 ze 17 hlavních úkolů 3 . prioritního anoru • po­ d í l í «a na řeiení dtliich plti z nich. Loni jame museli věnovat značné ú s i l í pfodavifi mffmmvl a uzavírání dohod o kontraktů м jednotlivé jmenovité úkoly, tyla tok uzavřena smlouvo *• ao3

hlavní ergaaisaai M rafaní tří jmenovitých Úkolu hlavního úkolu "Radioaktivní odpe•koakejíe^ i cast týkající so apecielisece při výroba vyvíjených sařítaní. Rovniž tok smlouvy в * rafaní « Y O U jmenovitých úkolu hlavního úkolu "vývoj metod a prostitlsovenýeh syatáao řísení technologického proeoau jaderných elektráren" • v sáatedl-j jo příprava dvou kontraktu na řoioni dílčích tomat «kolu "Zlepšená využiti paliva"* lanařených JO společná využití experimentálního reaktoru LR-O. Značná po­ byla to? vinováne rospreeování podrobného programu o smluvního sebespečení čs. prací úkolu "Bospočnost jaderných elektráren", který přoiol v polovin! roku do gestorak# poVo úatavu. vMťledea к too» o jak nový. metodicky neproprecovaný spftsob meslnárodní spolupráce jdo, vyaladky nolaha úsilí tak senedbetelné. Hicménl práv* tlato problémta budeme muaot i vimsvet po včcaé i metodická a trine* intensivní posornoat o překonávat tím kenserveti«a< fttetap preživejíeí u řady pracovníku, oi Již naiich Si cizích. aekrá výsledky prvých dvou lot osmého aitlletého plánu nás viok nesmí ukolébat. T roea liti ajÉ* loká nejen ře.*a náročných výxkuaná-vývojových, servisních i výrobních úkolů, ale taká vajsjl asreeaá vsdeekeerganiseční práco, saaJřená к tomu, aby ao struktura naiieh úkolů lépo pMsyjéaaMla strukřo úkelů 3. prioritního sméru Komplexního proeraau vědeckotechnického рсЧгоMa ажея* № . Součesni bychoa chtili koneantroovat svá síly a sníiit výresne* porot státních úkolu koordinovaných ústavem v oblosti Ю> ТТР. Bude tak .nit no připravit například kvalitetlvná neváno úkolu v oblosti bezpečnosti s soustředit na jeho řoioni potřebná kapacity, reahaiaeut o novém saSlenení úkolu, řešených v ÓJV v oblasti diagnostiky, připravit sáváreeneu oponenturu úkole v oblasti rychlých reaktora, seřadit úkoly spojená s •yeiUia experimentálního rooktoru LH-0 do státního úkolu a uskutečnit nfkterá dalií drobníjší flatmy» vSashay tyta projekty bude nutno velmi perliví připravit, tak aby jejich výsledkem bylo l a a K vyafití výskuaných kapacit a experimentální sákladny ústavu pro tajil tání 3. prioritního От vrata* se к raku 1967. Hodnotíme jej jako úspěšný, jako rok, kdy se nám podořilo u«aafit «aery nástup «о в . А Р , zahájený v тост 19вб. Za spínání úkolu roku 1967 bych chtál aislamlia) padikovot viem tam pracovní каш ústavu, kteří svou angažovanou, poctivou preeí a iaiaiativaa pomáhali vedení ústavu překonávat viechny překážky a obtíže. Předevlía oni se ••alaaiilt a dobrá výsledky loňského roku. Při uplatniní nových přístupů, nového myilení, si současná uveeealt, ia to, co dnes hodnotíme jako dobrá, nebude ;'iž xítr* stačit. •eali kvalitní splnit i as tatni roky pátilatky, muaíaa se snažit překonávat i ty jevy. ktoVi aaaa uvádíme jaká objektivní potíže plnění úkolů. Jsem přcevCdcen, že se to při efektivafa vyafiti iaiaiativy naiich pracovníku podaří. .

^^У^У

i.

Ttaaot-vfvNOvi nles

Г хаев 1987 vfnoval «stav o« řslaní úkelA t ebleeti jaderní energetiky VÍM ami TI % evýeh výik—Jill kepecit. sbytek Ъу1 urcet вв tkaly г ab­ l e s t ! jaderní techniky. V rámci stítnihe cílavéae piagSBaи 01 "nBsvej výstevby jaderní energetiky do roku 3000" jeew «sely ЙТ SBBJHeny в* petfeby Св. jadani-anergetiekibo strojírenství, ne výskua fy» sikálBÍsn, tepletechnických, hydredynsaickýeb в aatBsislevýeh ргоЫевД reaktora YTHt. bespeeneet jadarai eaargatiekých saFísení В prevesní diagnwa. t t l » , BÍBÍBBIISBCÍ radieektlvních odpadu, resvoj Ca. IJUHBBÍ raaktarevá sákladcy а problen* spejeaá в esyejevéaín rychlých reektorA. Detav koerdiвеув! в f e i i l 5 státnísb ákclA в в* rafaní deified tK státní.* «kalu ев p o t í l t l . Dél* f a i i l 2 reeertlag. aHloelev Bran. CSa. ni tkaly *TT • ukal reaertní standard i>a«« в této namfstek ředitele pra výtka* ebleetl. Převalující Sást tlehto «kala j e seotastí 3. prioritního safra Kenple»ního progresu vfdeckoteehBtekfho pokroku sací KfHr do reku 2000 "ОгуеЫеву rosvoj jaderná energetiky". tfJT sa sceetBll BB rafaní 9 sa 17 hlavních tkelf tafeeta prioritního astru, pficeal и ftyř hlavních 4kelA byl ústsv pevfřsn овевав funkce 6a. gaeteraká erganiseset -

vývoj teeknalagla a technických psoetfeska are spreeováBÍ raeieektivníeh odpedAt vývoj vysokoteplotních víceúčelových jedcrni-energetiekýcn sařisení{ spracevání Borsativnf-tecbnleká dekucentace v oblosti jedeme' energetiky; svýfení bezpečnosti jederaýeh alaktráran.

T ráaci KP TO f a i i l «atev t «alfí výtasaná ikely - vývoj diagnastiekýeh ayaténa psa prebffnf sledování stavu jednotlivých koafonant budovaných jeiaraycc alaktráran a reaktory typu ТУКИ, vývoj aatad uBoiňujíeicb atestesl aeterlálA reektorovýet tlakových nádob, práce sa prebleoetlee rychlých reaktorů, svýiení efektivnosti vyuřiti jederníbo paliva o j . V rá*ei státního vfdackataahBickébo progresu P 15 "aadioaufclidy a Jaderní přístrojo­ vá tacfaalka" koordinoval в řafil &У 1 státní в 3 raaortní Akaly. Sla o vývoj nových ndisceiefc technologií, dataktarft ienisujíeíbe šíraní в anelytiekýsh paatizpA. Tývaj radlo» fasaeesBtiekýeb preparát*, byl reten v ráaci a t i tni ba Akelu "Výsku», a vývoj jsdioektivaíeh výfeakt", koordinovenéno v йтгп Praha. ¥ naVasooati na výaladky tfchte ákalO plánuja tfjv у SBiaaí 8 . pftllatky růat výroby radiofaraaeatitiekýcb praparáta в í5 % a dataktars a 15 *, pfifaaf bud* savádfna výroba nových radiafалаак в detektor* vyMi kvality. » proatnai 1987 byl siviraSnýB eponentaía físenía eaptani иквеевв raaortní skal T y Biití iacisujícíh* síření v cbaalekýeb в biologlakýeh •ystaaaah". TalBi dobra byly plniny raalisecní výstupy pfadarvanf respieev plínu РУТ. у race 1987 byla v réaci «kalů státního plám JWT slaioyáno 11 raalisafcísh výatupu, s tone 8 bawtnf pavBar в v rfaei reaortníbo planu 5 realisaíníeh výatupo, s toho 3 haatní povahy. Tiasbay raalissfní výstupy baotní povahy byly aplslny ne ví— nef 100 *. lak neyř. plín pravasu sayfky 1Ю-3 byl eplntn ne 115,0 *, plín výřaty BBtrsscníah ganerítorf s aalybdanu tsaff aa 150 * , výroba chloridu thalníbe téalř na 140 * , výroba galiuscitrítu na více nei 130 %, plín lawless drahých kovA na visa naf 115 *. Celkoví byl plan reel1sace spínán na 118 %, pflfeaf objaa raalisace dosáhl více nei 24 a i l . R e . r^iafnou posorBftst vfnovel dttay toká yMaskeergmicaSní Sinnostl, kteří vyehíselo afeir/fía i výkonu funkce vedoueíb? pracoyiftf rMeckot^ahnlekeBS ratveje s Basiodvftvc vau pesabnoetí v eblesti jaderní energie e tashniky a byle leaifana (ejaína ne •prasavíní boneapicísh studií» ne plnění vMeakeergenlseiníeb ikelA У eblasti anohoCiancí aesiníradní spolupráce e ne rotsáhleu vědeckotechnickou e populerlssení Inferaecní flnnaat.

5

1.1. J a d a r n á

energetika

•еевуш progres»* tfJV zuatával i nadál» aplikovaný výskům v oblasti jaderná energetiky. aafiy aýskuan byly určovány potřebami výstavby jedarná energetiky a rozvoje jodem?atrojírenatví CSSH v rámci 3. prioritního salru Komplexního program) ze*í RVHF. éeeesenýcb výsledku Již našla svá uplatnění va výroba a v «-ovozu č s . je-let-ných elekt-

* • * • * • f ^ f f a * baapainoat

T race 1967 pekrecevely výskumná piáca v oboru bezpečnosti jaderných aařízaní a leh•aaajdBkíat reaktory. Price byly saaiřeny na hodnocení jaderných elektráren s reaktory typu ftsat • afcladea na pctřeby státního dozoru nad jadernou bezpečností. Zkoumány byly neutronicM ala»t—ati aktivní sány. tanoaachanieká chování palivových článku, spolehlivostní ana1|яу» layearijnf analysy a vliv jaderního zařízení na okolí. Dále byla zej i ší o vána standeri f a a a výpeCtcvých progresů. -T iáati vlnovená skovaání neutrcnlckÝcfe vloatnnatí aktivních zón byla pozornost zaatfM» a* ivýienf přeaneati eekrovýpočtu provcsních stavů baz (podstatného) zvyšování nároků a* výpeietní iaa. Pro lepií shodu výpočetních a namířených hodnot bylo postupováno cestou výpočetního aodelu. Pro zhodnocení metod korekcí parametrů difusríeh rovnic byla série testovacích ulofc / 2 / , která obsahují soubory dat imitující -nožná nedostatte» pfipevy vstupních dat. Výpočtová byl sledován vliv použitých hodnot lineárních extrapodálak na základní charakteristiky provozu palivových vsázek, zásobu reaktivity a pracovní skupiny regulačních kaset. Použitá zpřesnění výpočetního ttodelu zahrnu. t
Ofcr. 1 Příklad sávisloati přavýlaní střední teploty paliva nad teplotou chladivá [mu] M koafleiantu přestupu teple «6 (kW/m K) pro lineární výkony P(kW/nO pal. prutu.

6

vlaataaatí kasat a uviicaía pfsvjisaí teploty v palivu (pra pauiití "v •akravýpaEtu) byla vypraMv.im natasa sakraatí « l i n svyaají«ina aa paiílu доавуак ftipaýsa prasaktt v aasafa palive-pavlak a saaa rssaJhrft paUvavýak taalatak. tyly pwaieaa aipevíatejíei varianta* a kesaty ГГЯМ40 (a akeaaaaaía paliva l . S * . 2.4 К. 3.« * ) . laravai hala apaii taplatBÍ savislaat aaaabíaiah vlastnosti kasat pra vyfcraiU pat fly plyaaya», i t i p a j a k (akr. 2 ) . n

Obr. 2

Ffíklai savi síakanyck aávialaati aáaakíaíab vlaataaatí kasat (abakaaaaf 1,6 « )

I.tW "

l.«kS i.KOt.eie •

i . oce 0.39G

ш.т •.$70

1

ь

o.«e L

-*S»

1

Л0.

-». »

»

K0.

-2S »

•ř

ЯЛ.

»

-is. •r

гго.

»

290.

гэо.

IV

25

ЭОС.

3i0.

I r a tarasaeebaaiak* analrsr ahavaaí aalivavra» i l a a k l v pravasaía* staves* *e M l * evirevel vypeitevy' pracná FIR psaasi •xpexiaentft aa skréeenýsd pelivevýai Články v reek. tara Ш v Raakvl a paravaáafa • eseji s paresiecBÍke bsinenní paliva s П siskaaýeli v e i speluprie* / 3 / . К «ýpeitu kaaaaatraal napití st testevel vj'paetavy' prafrea ДХХШР-С pra elaetiek* pHpeiy teferaeae tabletky, aeferaeee pekrytí a intarakaa tabletky a pekrytía/ 4 / . «a pfíklasn skevání pelivevae* ilaakv raaktaru ТТП-440 binec bevári* aa strarew «Masive ayla pravafana perevnani vypeitevyeb pieg»eaa ТЫЯ a M t S t - 2 pra tepslai-aaskeaiaki vfpelty eUvéaí pellvevýsh {lanka v havarijních staveeh Л / » kýla prevetene evireveaí aackealski atevevi ravaiaa aetertflii > r l > s vs tvaru;

•

Í • kit)

. sinb [l(T) . ( Г - i,)]

*• [<»,••<*> • •.]/£<£. *>. м« rychlost plastické Jeforeaee, aplikováni napití, špitni napftí, rychlost saaay spitaebs napití, teplota a T) txperlawntslai stanavaatf parrastry. pra sraaJana' sstíisní v oblasti vaseltfeh teplat (€00.1200*0) • «reopo»ýei skoufkaol в mxmwĚunfm satíianí* (akr. 3) a - W * * t tasty proveicnysi v I A I Nsskvo (okr. 4 ) .

7

perovaenía si

s 9

ъ*т "^•'^••*-Я1:й--зк«--жв-тк « • f l M a ТИПС, я м Ю Т2-49-П » . . С и t - f - I H - 4 M м с . T[4j

12*».

EMJRST МТС ЗК^ МТС 3» IC/S МТС 19* К/« МТС 29-39 К/* МТС 29-39 К * МТС 9 1С* МТС 29-39 K/i МТС 19» *s%

ИМ.

т ш ?[m>)

•

INERT INERT AIR STEM МЮОК

ладом

MOON

T ablaati apalahlitoatníak analia byla hlavní pasaraaat Hnawaaa plnfcí «kalu vrplý«ajíaíaa * kaaSiaiba t ř í l t t « N kaetraktu 1MB 4032/KB -DOlaiitaat nasivialýefc • saVialyab Шакуак akr» pra m t m w «palahllvoat • Bacpaanaat j i M n r f alafctíémy» Л / . I » pvavaiaaf •palahlivaatBÍ ава1»ау paafcmibe s p a t * » hevartjníbe « U a s w f j a t a m * elektrárny «ei k r m «до ргетеваву v y p i t y , takroující « • tobato resboru analýzu nejiatot / T / . Vfboivocaai ayla атаеааева pra rasaa* verlaaty «rebelav* uéaloatl s t r e w paních teteto syetéau ре­ ала* efpeftorýea ц agree»! COSaX» • SMFU (aer. 5 , 4 ) . Okawla * • , ia eikeliv »a ekvaeej faktor vreeelevýeb uealeetf aa peUtte ksapanl raaktoru peeybuj* у resaeií střední n e j i s t i ееМ a a j i a t j eehe*. lykasaje bacwto сЬдкееавв faktem na kanál kiapini relativní aalau a í ta aajietety. РМ sraesáfeí ayalaika tíakenjefc akta» ц а т а — «a okásale. ia etrerfnf M v t r preaafpeeebneetaí eherektoristlky «rebele** ueilesti е£акев4 рачцтеаеа С03ШЗ lapá eJperf« • } ! «ff«a sfskaeýa kase*** M ě s t a * praviapoéaanaetai eharektarlatlky eystéeu ( t j . analy­ sa» ba* oválení M j l a t o t ) a tíU. i a w i M t rasillaní pravtffpaaataaatsi eberekterlatikv vrMaXMtf aieleeti sískaoi tímto srecreaer. i- vyrasae ma*£ neí и atesraeu S J k K I . T « a U i atopi ptaaf byla praaeeaa» speleblireatní analysa nísketlakébe ayataau beverljníbe cklaae* i Л а л м и г přiteši byl taata raceer «е»1вев ав»1|аан n e j i s t o t . Siakene výslechy byly aeraaty jaká peeklei pra seatevaní «ivareřnens timA repertu- vyta uvetenéa» kentrefctu. MktoW výsTeiky preveBenreb analys byly presentovány м safcrarlfciíefa keeferencíeb /*/.

Oar. 5 Hstofran rosseleni prevf «ееееЪвееи vrsbeler* a s a l M t i -nepebetoveet «sen tlekavýek sásetaíkt sa I t f f * • *eae 1 m j 500 had, šiška** pragraaac OOtK»

a

*«•

»ю

Г»

ш

ЬППЯ WWKrtÍLIH. *. 2

j »

.10"^

I.в

I* ля scm.Et l—^

Okr. С nategrea resdileaí prevdipodobnoati vrcholové událoati "nepehetevoat jadnoho tlakového sáaobníku" při поте koncepci pfeaeow dat do bloková docorny v eeee T « 7 00O hod., xíakeaý progrooac SAMPLE Byl vyvinut, odladin • popeán výpočtový program SIQASH» pre analysu c i t l i v o e t i . Tanpodává kvantitativní snodnocení vlivu yrevdipodobaoatnieb cherekteiietik jednot­ livých arieáraíeb událoati etroeu parueh a jeho minleálaíoh kritických řaoo na prevdXpodobnactmí eaarekterlatiky vrcholová událoati a poakytuje tak ronáhlá informace pro naletění alakyek eíet ayetáav. Resereeevána hýla problecatiko prohlídek eyatánft pracujících na vyшЛвЛ aanrnvijíaí přehled pewlívenýeh poetvpe. uráiení vlivu problídak při apolahlivoatní wmljm "Vyčkávej íeíeh" eyetáaa a nikterá nevá po* tupý, navršená metodiko byla použit* ffi iproif výpočtového protřenu СХЛРТ. ' f raaei vývoje • aJokocalcvání atávejíeíeb varsí výpočtových ptosroma, určených к výpetta leoeváho prAMbu pJeehodovyeh arocoan a bovorilnicb «t—o. r—noru, byl «pracován no­ vy* pmejreaevý modul pro výpočet eeučinitela preetupu tapla. Hedu! obaehuje elgoritnua numerieky eteoilníbo rafaní v pfeebodová oblaotl konvekcv-ver, popla tracích strát va dyoufáeovoej tata chladivá kaoálaa aktivní tóny. nála sehrnuje metodiku výpočtu kritických tepel•yak taM у oblaotl llrokábo roaeebu parametre chladivá, t j . pro nískou hue totu toku chla­ divá), vypěná hodnoty euekeati páry*e i 1 roka rotmexí tlaku. Spravovaná metodiko výpočtu kritietyek tepelných toká roopoktuje opejltoet bedna* kritického tepelného toku *a «minou pafaaatit kaatnoetnítw taká a jo vhodná pro pouliti ve výpočtových kódech. Vyfetfvná lávialowt jje nebrečeno na obr. 7. kýle rovnfi vypracovaná metodika uejoinujíeí atanovit pravdipodobnoot •jataaaiaaí kriae varu* Metodiko «ohrnuje poviití urSitá korelaee pro výpočet kritická huetot# tepelných tokft a při daoaioní určitá hodnoty kritiekábo tepelného pomfru. Metodika byla keakretifeváne pra poviití ve výpočtových modeJcen reaktoru typu TVT? a byly vaájemni povybraná výpočtová korelace / 9 / .

10

ar

о» X

s

o o o o o o e o o o o o o o o o

% ° H IKG/H2.5) Obr. 7

ш 2..-'1

Závialoat kritické hustoty tepelného toku OKR [kW.n ne hustot! hmotnostního toku chlediva W [kg.oT .a" j ň auchoati XKR pfi tleku p * 12 ИРа.

Byla řelena bezpečnostní problematika související ae zvyiováním tepelného výkonu a a rekonstrukcí experimentálního reaktoru W R - S v ÚJV na LVR-15 MW. Byly sestaveny metena» tí.cké modely jednotlivých komponent primárního okruhu, proveden výblr součinitelů přeatupu teple >a povrchového věru a korelací pro výpočet krise varu při atmosférickém tle'/-/10/. V>pvaeované modely byly zkompletovány do výpočtového programu modelujícího dynamická cho­ vání aktivní zóny a primárního okruhu LVR-15. Vyvinutý výpočtový program byl použit к vý­ počtu průbihu přechodových procesů vyvolaných výpadkem hlavních cirkulačních čerpadel' a poruchami reaktivity v reoktoru se zvýieným výkonem (obr. 8 a 9 ) . Byla provedena řada va­ riantních výpočtu pro razné konfigurace aktivní zóny a na základ! obdržených výsledků pro­ vedeno bezpečnostní hodnocení. V rámci sledování vlivu Jaderného zařízení na okolí pokračovalo vyhodnocování ra­ diační situace po havárii JE Černobyl. Byla sledována souvislost mezi průbiheiR havárie a.radioaktivitou ovzduií v okolí tfJV na zakladl zastoupení tlksvých a netiksvýoh redionuklidů. Dále byly vyhodnoceny výsledky míření různých forem rsdiojódu v ovzduií v okolí Prahy a v Jeelovskýeh Bohunicích. Tyto výsledky umožňují přesnijií hodnocení dávek na obyvatelstvo ve srovnání s použitím celková aktivity rsdiojódu. Zároveň probíhaly práce na hodnocení výsledku míření aktivity ostatních složek životního prostředí získaných v IÍJV a jejich srovnání s výsledky ostatních praooviif jak v SSSR, tak 1 v zahraničí. Zá. roven byly «pracovány výsledky dozimetrlcké kontroly radioaktivních výpuatí v okolí tfJV.

11

I

1.0 Otar. •

«И

М Ы Ь I n l » ft i rfkmmt t • prttoto Q » Ч н ^
l.b

T 1*1

I

200

TIT1 190

Okv. 9 IMMk tnUt pAlf* ( t r ) , MHoni ( f f ) • « U H i n ( $ v ftp» IT) (pfl «трМкм viwh larpmtet W* н и щ ! •4 B i pra kwfl«i«My я—nt—Ira—«i rfrtwt tfU W prtOTtm Л Ц # 4 • 1,424» Цгу m l . J T »

10

20 12

30

Tit)

40

Ha sákladi projektových údaj A o úniku radioaktivních látek * tfJV byly vypočteny Individuálcí a kolektivní dávkové ekvivalenty pro cbyvatelstvo v okolí tÍJV. Na základe použité. ba komplexního modelu tranaportu radioaktivních látek bioaférou byly zpracovány počítačové programy, které hodnotí třen»port atmosférou a prucfcod pozemními potravinovými řatézei. Vý­ sledkem výpočtu je individuální a kolektivní dávkový ekvivalent. V pr&béhu výpočtu jsou uva­ zovány rušné ceaty exposice e to jak vnitřním tak i vnéjiím -^zářaním. Program byl využit pro přípravu bezpečnostní dokumentace rekonstruovaného reaktoru LVR-15 /11/. Byly sabijeny práce na matematickém modelu použitelném pro hodnocení transportu radioneklidu na okolí během normálních podmínek /12/. Cílem této práce je umožnit výpočet dávko­ vého) ekvivalentu na obyvatelstvo podél přepravní traay a na pracovníky zabezpačující přepra­ vu • manipulaci. Vzhledem ke komplexnosti problému je modal členén tak, že ae oddflene* uva­ žuje orářecí obyvatelstva Šijícího v okolí přepravní trasy, ozáření osádky vosidal na traae a osiření pracovníku při manipulaci a nákladem. V rámci atandardlzace výpočtových programu, které jaou používány У analýze bezpečnoati jaderných elektráren, byly hodnoceny dalií výpočtové programy /12/ zpracované v různých orga­ nizacích, řeiíeích problematiku neutronové fyziky, tersohydrauliky, chování palivových *yčí, havárií se ztrátou chladivá, dynamického zatížení, šíření radioak­ tivních produktu a spolehlivosti. V roce 196? probihlo standardizační řízení výpočtových pro­ gramů: GRWATRAD - řeří transport redionuklidu podzemní vodcu, při předpokladu jednoduché geo­ metrie hydrologieké situace. REOS - výpočty optimalizace stínících systému jaderných reaktorů s eílerr nalézt při zaručerí maximální bezpečnoati a pvovozní spolehlivosti bu3 minimální rozméry vrstevnatého stínícího systému, nebo r.ejjednoduiií strukturu. BYST - soubor programu určený pro výpočet stetického e dynamického namáhání prosto­ rových potrubních aoustav jaderné elektrárny. Literatura /1/

A. Miasnikov, I. minka, E. Tinková, M. Trgiňa: Primřčanija к povyšeniju točnosti mekrorasčetov ekspluetacionnych sostojanij puttra boleс polnogo učete tempereturnych obretnych avjazej. Zpráva tfJV 8146-R,A, 1987.

/2/

A. Kiesnlkcv, E. Tinková» Modelneje zadeča dlja ocenki svojstv algoritmov popravki peremetrov rasčetnoj modell er.ergetiíeakogo reaktora. Zpráva tÍJV 8144-R.A, 1987.

/3/

P. Pazdereš Kod FIR dlja termomachaniSaskich raačctov povedenije tvela vodo-vodjanych raaktorov v ekspluetacionnych úslovíjach. i jego prověrka. Zasláno do česopi?u Vopřosy etonmoj techniki i nauki. Zpráva TÍJV 8090-T, 1987.

/4/

3, Zymáks Dvuchmernyje deformaclonnyje rasčoty tvela vodo-vodjenogo reaktora. Zealáno de časopisu Voprosy etonmoj techniki i nauki. Zpráva tÍJV 8273-T, 1987.

/5/

t. Pazdera* Kod PRAŠ dlja termomeoheničeeklch raečotov povedenija tvelov vodo-vodjanych raaktorov v avarijnycb ušlo vij ach 1 proveročnyje reačety. Zasláno do časopisu Voprosy etomnoj techniki i nauki. Zpráva 1ÍJV 8089-T, 1987.

/6/

K. Dech, J. Dušek, V. Hojný, J. Holý, J, Vitázková, P. BaMSi Importance of independent and dependent human error to system reliability and plant safety. Progress report-eumr.sry report, IAEA Contract Number 4032/RB, April 1987,

111

3. Holýt Zahrnutí nejistot ve vstupních dětech do tpolehlivoetní analýzy pasivního systému hsvar&íího chlazení aktivní zóny WER-443 JE ttorUovce. Zpráva tfJV 8136-T, 1967*

/8/

3. Dušek, K, Dacht Applloation of Reliability Analyaaa of W E R NPP Safety Systems to PSA, Int. Coif. "Probebiliatic Safety Assessment and Risk Management PSA "87", Zurich, 30 Aug.4. Sept, 1987 Verlag T0V Rheinland GmbH, Koln, Bl,5/227, Sept. 1987, pp. 395-399.

/9/

I« Trebiohovakýi Vypracování metodiky piavdipodobnoatního řeiarí problému krize varu ve výpočtových modelech reaktoru typu W M . Zpráva tÍJV 7971*1, 1987.

13

Л О / J. Hasák, и. Malacká: Havarijní analýzy raaktoru LVR-15. Správa *JV 8345-T, 1967. /11/ J. B a r y u t Tliv iinneati LVR-15 na okoli ЛПГ. Zpráva tfjV 8200-C. 1967. Л 4 / V. Sralari Seeteveni modelu hodnocení vlivu tranaportu radioaktivních látek na okoli. Správa ЛИГ 7946-СЬ, 1967. A } / J. Sbihlíkt Standardises* výpočtových progremft pro analysu jaderné bezpečnosti jederných elektráren a lahkcvodníai reaktory. Zpráva tfJV 7986-T, 1987.

1.1.2. fttt*?*frf.flr?žfr? Výzkumný program v гоеа 19в7 pokračoval ei na malé výjimky «a etejném zamíření Jako v pfadailéa roee. Podařilo ее dala tintensivr.it provos no výzkumtím raaktoru LR-O. Vyicí vyviití tohoto náročného saHsaní bylo zej litino zejména provozem > prodloužených anténách va У. Itvrtlatí, kdy byla provedena 2. etapa míření prostorové závislé kinatiky aktivních zón lehkovoenien raaktoru typu WBR-1000. Pro svýieni bespeenoati a provosuaehopnoetl byla ve 3. čtvrtletí ukončena částečná rekeuatrukce technologických okruhu moderátoru a tlakového vzduchu, upxtvy byly prováděny pře­ válej viae tni mi ailami formou amlouvy o dilo na xákladé projektu vypracovaného Chemoprojektem Praha. Jednotlivá zeřízení byla po úpravách individuálné odskoulena. Cílem úprav bylo reduko­ vat в tjednoduiit technologické zařízení a skrátit tak dobu přípravy moderátoru. T závíru roku byla dohotovena inovovaná elektronická čáat experimentálního hledinoméте a použitím ayatému SAFI 1. Byla vyvinuta v tfJV a nahradí atávající saataralou o poruchovou elektroniku experimentálního hledinomíru už začátkem roku 1968. V průbíhu roku byl vypracován zámir pro úpravy informačního ayatému LR-Ó /1/ a v rámci navrhovaných úprav byl vyskouien ayatém přenosu informace z počítače SB-3 na druhý terminál aa pult operátora. Komunikace operátora a počítačem umožňuje volbu obslužných programu in­ formačního ayatému. materiálové prottředky pro první etapu reelisace jaou zejttény a progra­ mové prostředky budou postupné od lad éry a sačlenény do operačního ayatému počítače. Přenos informace s počítače na pult operátora využívá výstupu monitorovacích programu ИОНА а IDIOT, včetni zápisu do redukovaného provozního protokolu na mozaikové tiakámé a konzervace provoz» nich dat na disková pemiti IZOT 5.400. Ve zkuéebníra provozu se systém osvědčil zejména při vypečte a diaplejování periody při řízení reektoru ne níikérc výkonu. Vieatní výzkumný program na reaktoru Ifi^O pokrečovel mířením prostorové závislé kinetiky aktivních són typu WER-1000, které je připrevováno jako společný experiment IÍJV a ZfK ftoasendorf. Druhá etapa míření se provádila na aktivní zóní e est ever, é z 55 palivových kazet typu WHt-1000 (7 x 4,4 *, 12 x 3,6 *, 6 x 3,3 %, 6 x 3 %, 24 x 2 % obohacení U 2 3 5 ) . Aktivní •ana byla kritická a 7,51 g/l kyseliny borité v moderátoru při částeční zasunutém experimen­ tální* klaatru a přibližné a píti cm horního reflektoru. Při experimentu byla mířena odezva raaktoru na časové proměnnou reaktivitu v 15 kazetách a va 4 suchých kanálech v reflektoru. Porucha reaktivity tyla zavadána pcbybem jednoho experimentálního klaatru voleného postupné • pozicích centrální kazety (• • -0,567 t) • vnljiích kazet (a • .0,215 í a />- -0,074 $). V mířeních bylo použito technické a programové vybavení ovlřené v 1. etapé míření /2/. Detekci toku neutronů zajiifují vnitrozón'ví miniaturní detektory KKR o pro míření v reflek­ toru aa používejí ionizační detektory 9R100. Úprava signálu detektoru se provádí analogovou elektronikou /idy NR 1000. Vzorkování neutronového toku je zeloženo ne čitečích СЛИЛС. Počí­ tat ГОР 11/04 řídí pohyb klastru a ebér dat z čítačů. Datové soubory se zaznamenávají na pruiné diaky, ze kterých ae převádíjí na magnetické páaky pro zpracování na počítačích EC4 1040 а ВС 1055» V r, 1967 byla dokončena prvá etapa ovéřování výpočetního progremu nedální kinatiky HBXDYN (ZfK) pomocí výsledku míření z r. 1986 /3/. Výpočty provedené > korekcí кое. fielentu násobení v oblastech so zasunutým klastrém velmi dobře souhlasí i experimentálními Maji.

14

Muraeovely práe* v eblaati stanoveni podkritiěnoati kompaktní*!: kaeďifsrMÍ akledfi paliva mn-1000. Byl» pxevadeey experimenty a kocficureceml kasat typu TTUUIOOO pfi v i s . a#ab resteťích, přiSemi směny kritičnosti experimentálního souboru kýly realitovárny poaaef aělmf dostupných ebaorbátorů, t j . ocelových obálek kasat a v&e*jií» resairs* "pro kli*" 225 as a tleuiikou stíny 5,5 mm a reculeSními Uaatiy reaktoru 1Л-0 sestávanými s elementu s karbidu bóru o mírní hmotnosti 1.6 c/em"'. Provedená sxperirenty byly doplněny odpovídej í eims výpočty. Získaná výsledky jsou ilustrovány na obr. 10. Okosujo aa, ia pro rostete ко» set v i t i í nei~?K> mm spftsobí přítomnost caelovýeh obálak smeniení koeficientu náaober.í k.» o 0,12. Přibližní stejnáho afaktu lso do**tmout sesunutím Uaetra. Kombinovaná použití oboo typu absorbátora sníží taoratioky hodnotu k.» o 0 , 2 t | experimentální atenovoná hodno­ to této sminy ja j o f t l v l t i í . Experimenty byly provodecy a využitím sotodiky dvou paaos po vytec aktivní sóny / 4 / , jejíž použitelnost bylo dříve ovlřcr.a na řmdl mJrení.

0,tS§

Obr. 10 Závialoat koafiaiantu kritičnosti na roztec"! kasat

; « j J ЙЙ5Й5-:

Ш

2*

2é*

X» výpočet

kasety k*s ty kasety kasety

bez pouzder v pouzdrech bas pousdar • pousdrsch

bez klmatru bas klmetro a klastry a klaatry

g™^ experiment • Q 0

Z uvedeného vyplývá, že dostatečná podkrltiSnobti kompaktního akladu, t j . k^,* 0,95 lsa s a j l s t l t roamístlním kasat v ocelových jbálkáoh a aa zssunutymi klaatry do trojúnelníkove mříže a krokem vitiím než 290 mm. Tímto zpfl«ooem byla prokázána moinoet skladování kesat typu IfVER-lOOO podle způsob* popsaného v / 5 / . Ka reaktoru LR*0 byly zahájeny experimenty a modelem diagnostická kasety (OK). Cílem tlchto experimentu je výzkut.. celá řady otázek spojených s interpret» cí údeja Sidsl vnitroreoktorová inatrumentaee. Ж byla konstruována a vyrobena v tÍJP Zbraslav. Před sahájaním axporimentft byla ae SSSR dod.tae maketa sondy se samonapáJečím detektorem1, jaký se vouiívá na reak­ torech WSR.440 v ayatámu HINWKl'5. ' Výsledky experimentů, chrnutá ve zprávi / 6 / ukázaly, 2ai • přítomnost mířícího kanálu s detektorem zpflaobí snížení hodnoty hustoty itlpění u pa­ livových tyží bezproetředne* obklopujících kanál asi o 3,5 %% IF

•loot orientem detektoru v niřieím kanálu při j«ka> eapaetrickáa ulaleai praMieký výsno*. nebol při malých grodietteeh mekrotoku v ecergetických reaktorech ja efakt eeyaatrle rovnif aalý a laa jej v ргщтвввуоа vybavení syatámu КП1ГОК05 sehnout «• fee** etetlatieká efcyby míření. ř t i arevnání experlmestflníeh výsledku a výpeétem a* potvrdilo. ía ofakt aaysetrie | M pft saámá escertrieiti detektoru a глава» gradientu hustoty toku neutronu popaat vstaa w edvaeeeým v práci / 7 / . •a experimentální program nevisela řada teoretických výpočtu. Pomocí výpočetního progream kllRSUT, rotícího úlohy difuse neutronu metodou a í t í a programu MICROBE provádfjíeflke výpočet melogrupovýeh konstant účinných prfiřasů vhodných pre rotou/ systém, byly Integrální veličiny ( k ^ H ^ ) , 1 ^ / 9 B, H k r l t ) a čtyřgrupová neutronová póla póla rosloiení vývinu ararcia pro dví siřená varianty eaperimeKtu pro těsný eklad i. * obou pHpaáoch ae jednalo o devetenáetikasetová konfigurace aktivní tány Ы-0 • kasetami typuТОВж-440s obohacením .«live 3.6 * U 235 a hliníkovou obálkou tleuifky l . S BB a P - 2,7 с/ев 3 (vcejii rosafr "pro klí8» 144 na) s H-,0 moderátorem o teplota -JO* С a krokem kaset 160 вв. lento popia plni odpovídá varianti 1. V Srubán připadl' (veriante 2) byly sa vieehny etreay centráltí kasety a tři atreny (přivrácená к cortru AZ) toaat v první řadí navíc uaíateay B-Al destičky aiaulujíeí abaerpSní pousdro kaset. Tlouiifa. tiekto iastiSek byla 3 вв. f • 2.725 «Уев3, krea* Л1 byl uvážen obaafc 3.5 % в (přírodní eafe isotope) o 0.2 * Po. Tnijií rosair táto obálky "pro klíč" byl vset 156 вв. Výsledky výie рореепуьв výpočtu jsou uvedeny v tab. 1. Bzporimentálni síakecá kri­ tická «fiká uvedená v tabulce je svitieca o extrapolovanou délku svolenou 14 еж, aby j i bylo BOSná porovnat a výpsčtes kritická výtky. Výpočtem řady variant uspořádání těsnáno skladu a bór-oeelovyai pousdy pro WER-1000 (rutná rosteča kaset, Týaledky výpočtu integrálních veličin rflsný obsah bóru absorpčního pcusdre) k •р/Эн H byly naleseny odhody pro doateSující . f "krit Varianta «P 1 podkritlSnoat uspořádání skladu. Veriant(ев* ) (ев) (ев) (H «p> ní výpočty byly prováděny ve sjeduodjie40,70 0,987562 1 41,83 9.097E-3 nám BOdclu J i í sníninýa progresem MICROBE. Ze «Selen postiioní geometrického efektu г 62,087 0,986760 63,97 2,7019Б-3 způsobeného jednorosmirností modelu 1 MICROBE bylo pro srovnání provedeno nakolik výpočtu programem MOCA, kíarý respek­ tuje baxaganální strukturu keset. Vybrené výsledky jsou uvedeny v tab. 2. Tabulka 1

Tabulka 2 Závislost koeficientu kritičnoati na rostečl keset, tlouiika obálky 1 6 mm k

Rotteč (ea)

af

1 * Г v obálce program MICROBE program MDCA

1,5 * В v obálce program MICROBE

28

0,955 23

29

0,909 95

0,896 39

30

0,876 25

0,864 02

31

0,851 40

0,8549

0,840 29

33

0,819 53

0,8181

0,810 97

'0,9766

16

0,940 06

В reaai přípravy BBaaagrupevýefe tot pra i w k t n t r f výyatty kýly paaetf pregreao ИГОВВТ, U R U • ОЮ0ПХ Bereeteaa- 26-gru»avl keeetaaty type BMB • 43-grvpevá kensteoty pra • U M I t w t i l l H M (type t e n s ) a fajlu D V / M pra etieeá praaakty Л / . Т wufttiif tobi | М Б tak к diapesiei apln** м Ь ц ш и ' < keaataBt» ultiwrf в» fajle BRErVB-4 pra i l i n í r f t f y pewifvaaá v reaktarevýefc vipoSteek. Ire aeely experiaaBtA • • aeaetMpájeeial tetektery katy вга»ее*ву výpetty nautrana*í*B apakter • etvřgrepevýefc kemteat pra detektory aarfatfeá v kecat* ТТУЛ-440. Ml* fcyle perew•fa* vfpaitevá exiálaí rniilní I^IHM v kaaate TVBB~440 а «укаем neaarartýa xmininými *etektery Л / . . Basi doaetenýai výaledky v teoretieke-yipeCtevá aUeeti j e třafca vysaedBeut dekoaimmi •statiky karakaa grupavyeh rovnic reaktoru v difasaí* pfiblfieni в* sákladl afreai в* fcritl*ft#e» aaaaereee. Rasaábli M r i w aareayeh ра-еМая výkeea na piti sécaeh nektaru ZR-* v OKI Badepeli byl vaat aa aatlee ara fltevácí. Batatou ааЬааеавусЬ Legregoovjab aultiplikátart krta kerigevene HprgrapevA' data s SSSS a fiSSR, pHCeai prasárna abyby relativní** v i sas* palivových preatki klealy sa 3 ai • $ ( • sávialeatl ва typu experlaaata) aa «h«»ba 1 * pra vteabay trp» experiaecta. Bejvitlí karakaa vsnikají pra difusní koeficienty v tepelná grep* ЛО/. V ráact ákelu "Beatroeová sáchytevá terapie" (1ST) byl v prastavu tepelná kaleny reektam WB-3 oaketoialn experiaant evárající •esneat feraevénf neutronového spaktra aa navTfeaeu konfigurací aederaěníeb a atínícieh vrstev. К atrení, jebei шл saceetnili také* pracovníci vateva iasiaetrie sáfení ČSA* a UefysikálBÍbe tatova 6SAT, byl» «polity jednak spe*tro*etrická aataiy (acintilecní a Becnerav opektreaetr), jednak aetedy aktivační a teraaluniaiaeeneni. Ваевгеваегпув transportní* kece* DOT byla арееЧеве prostorová energetická resloiení neutronů a síření gasa v aerenea) aaialu. Výpočet pepianje neutronová pěla у JO energetických grupách a aarení gaaa та 12 gropácb. Kxperiaectálni a výpočtová výaledky uaelní spFeanit podmínky pra raalisaei IZT aa reaktoru WR-3. Utaratara Л/

Q. »ФЛ»х, A. Balaníkt IeforaaSnf apataa raaktaru LR-0 (a
M

T. Bypar, J. Broulík, B. Barák, J. Baeak, K.H. ribrwann, W. Batbaa, 0. Ziagacbaia: Pra•traaatyacna sariaiaaja kinatika aktivapab ton tip* WER-1000 na reaktora LR-0. Zprava ft* B271~R,A, 1967. 0. Qrundnann, i. 6araá*k, J. Mdak: Pravarka treebaarnej na^trocno-kinatiSaakoj pragracay ВВХПВЭ!) a pcaoiSju akaaariaanto* na raaktora LR-O. £prtf«a ÍJV 0191-R,A, 19B7.

tyl /4/

J. Birdai, 3, Brevlíki Bkaaarlaanty dlja apradilarija pctfkrltfnoati uplotn(r.nogo ehraniUSce kaaaat WER-1000. XV, Syaposiua BEK, Roatoek (IfDR), 1906.

/5/

i. Broulíkt Zpftaob pra aklaeování palivoviak kasat jacarr.aho reaktoru. АО 246 842, 1966.

lil

0. Hraadil, J.V, Uiakov, S.A. Ciabaloyt Ekaparinenty a modalju diagnoatlSaakoj kaaaaty (1. etap). Zpráva dJV 8304 R,T, 1967.

hl

0. Hrasdllt Vliv aayaatria Riříaíbo kanálu na interpretaci algnálu aamonaaájaeibo datek. toru. Zpráva IÍJV 8107-R, 1967. lil A. Ifelubářt Knihovna ú£lnnýeh pruřeafi pro redieíní sáebyt pro jednotlivá ftápná produkty. Zpráva ÍJV 8036-R, 1967. hl i. BaSaki Sopoatevlanija ekalelnogo raapaadflenija aoiSnoati v kaaaati WKR-440 i» raaíata rrograwmoj BIPR a iiaáranijam DřZ, XTZ, Symposium ВМС, Boakve (SSSR), Wl. / 1 0 / V. Leleks Prograama EQC0R dlja korrakeljl koeffieiantov aologruppovyeb diřfusionnych . urovnánij na osnova ekaperimer.tov. Zpráva tfJV 6249-R.A, 1967.

IT

1Л.Э. ЙШ«й1<_5ЙН!еЙ Jataae « n a j d u l e i f t i j e i c h sateriálovyefe efcarasteristik aoáseiňsjícíet životnost reekI I I » J i t tlakevýeh eádeb (E?S) j e r*Ji*číii odol.-jat používaného s a t e x i á l u . J e j í o d ř e n í , pr* fal- výreJ*e ИЯ k.p. ZE5 Skoda, provádí tfjv v i t « s t e č r í g аюягерь. V r. 1967 bylo dot „ | w ) ке£вееев£ raéie5r.í odolr o t t i sákledního lateriailu prster;cu 2 . • 3 . konpletu t l e k o až 9,9x10 a t ý e i l «Mot reekteru YVBR-1000 po neatranav* expozici v roxsabu 3,2*10 ( > © , 5 fcT) při t e p l a t i 286 °C. I pc aeliTsáiří neutronové expczici «ustávají charakteristiky plaatické «aforaace vieeh prate.-.cu ne vysoké úrovni Л . 2 / . režcost &5 neklesla pod 15 * a i W - t l r t u 2 pod C9 * . Ta svřáčí o dobře přetvářné eehopr.csti t á t o o c e l i , která s e *uže •-plat• t t ЬНиа a r e v a » jaderné elektrárny při vyšSíefc lokálcích napít/ca v exporovanýeh místech atéak* aferaseUaním tlefcto Špičkových n a p i t í . Radiační xkřehu-tí aateriálu pratencu vieeh t f f kewpletO. byle vMy n i ž š í než připouáte^í sovětské přeč?isy (obr. 11) а t o i v případech, Mr aaatreeavi axpexice značné" převyšovala projektovou fluer-ci (6,5x10 щ". > 0.5 »*¥)- Hodkatreíhe plata vrubev* houževnatosti (Upp ex Shelf) zůstává i po c e j v y í i í e ozáření ne iravni a nikdy neklesla pod 220 J . c s - 2 . Хагегеге hodnoty radiačního «pevnící • xkřeha e t i Jaeu u vieeh kompletu petiékud ker.2ervativní, protože skutečná oxeřovecí teplota xkcšeiaiak * J « a U t b í t a 10 a í 30°C r.ižáí, než j e uváděná teplota siréního trnu nosičů vsorkú a t * C Л . 4 / . ladiaení xpevnír-í a zkřehnutí odpovídají oxeřovecí teplot* skuíebních t í l e s ц а * а k» ya skattcnosti bylo mer:5í, vlivem svěšené enihilece s rekcmbinac* *áře=ím vyvolených •Hikavřeh poruch v exponovat:* «caJi. 3yly ídectífikcváry i aořné zdroje chyb * stanovení ecajevaaích podmínek jednotlivých rediačr.íet experimentu a jsou navrženy i c e s t y na jejicfa eeatreeibí Si xaecieru v reektoru X.VS-15.

2. keaalet

1 . keaalrt O t . e . 5131» • I . e . 5173»

A

».*. s m i

a »•*.

3 . kaaplet

WM«

• t . e . 37M7

В t . e . 52»7в

• t.e. мам • t . e . 33TM

В t . i . 52U»

It» i. pflpaetaé xkrekaatl are cákl. aat. (A, - 23)

••

Obr. 11 Porovnání experimentální namířeného a maximální pří­ pustného radiačního zkřeh­ nutí tevefc vieeh t ř í kom­ pletu o c e l i 15ChSNMPH.

-

If"

It» Г1

aeetreaé /в~*Е>9,Ь Wrt/ 18

«a spolupráci s pracovníky JE Je-ilevská Bohunic* byly v energetické* r«oktoru VYSK evěřecy iontové terucoetrieké detektory (IT!>). které byl» j i ž dřív» vyzkousery v reaktoru TVE-S v OJY ŘO2. Fři teplota pracovního bodu ГГО o náplni Н*1- (256.0°C) byly nad oktivni ZOBOU testovány tereočlánky při najíždění 2. blokt V-l pc výměn» p a l i v a . J i a i indikovaná teplot» bylo ve volal dobré shodě a teplotou prewvi<ího bodu ITD. / a zákleríi těchto evěřevacích mererí j e xeíná koná t e t o v a t . Se 170 by s e asohly s t á t dobrým vnitroreefctorovým stood or­ dě* t e p l o t y . Provozní bezpečnost a zbytková životnost JE z á v i s í na zbytková ž i v o t c o s t i R H . která j e stanovována na z»«ladě vyhodnocení ředí očního křehnutf vzorku svědočného агажг—в t j . vzorku ozařovaných přímo v JE v provozovaná KTH. Vzorky jsou v předepsaných termínech v y j í ­ mány a vyhodnocovány. V r . 1987 byly v tfjv vyhodnoceny č t y ř i s é r i e ozářených svědčených t f l e a a dvě s é r i e neozářenýeh svědčených t i l e s 3 . e 4 . bloku JE Jaslovské Bohunice a 1 . a 2. bloku JS Dukovany / 5 - 8 / . Hodnocení řetězce č . 6 třetího bloku JE J e s l . Bohunice (2 raky proves? umožnilo upřesnit stanoveni koeficientu radiačního zkřehnutí základního materiálu o s*arový;h spojů tlaková nádoby (obr. 1 2 , 1 3 ) . Získaná výsledky vedou к optimistická prog­ nose průťřht radiačního zkřehnutí pro d o l i í l é t a provoru reaktoru ( t a b . 3 . 4 ) . Zvýierá pozor­ nost byla věnována s p o l e h l i v o s t i stanovení teploty oseřovár.í pcaocí éiaxactovýcb i nd i kátéru / 9 / . Byl oviřován v l i v hustoty toku rychlých neutřenu a v l i v doby žíhání na počáteční t e p l o ­ tu sxény mřížkového parametru při pcrediečníx žíhání. Výsledky získar.é v ÍJV nepotvrdily oprávněnost metodických postupu připrevovenýeh к zařezer.í do KTD Intereto*enei£o. Teplota ozařování v místech s malou hustotou toku neutronu j e nereálni nízká a v l i v doby žíhání s e projevuje pouze ve v e l i k o s t i směrnice žíhecí křivky, a l e r i k o l i v ve v l a e t c í hodnotě stanovené teploty cseřovsní (okr. 1 4 ) . Ve spolupráci s e SSSR e daliími sexe?! RVHP provozujícími reak­ tory typu WER-440-je připravován projekt mezinárodní detefcerky trechanických v l a s t n o s t í s v ě ­ dčených t ě l e s tlakových nádob těchto reektoru. Byl připrever. návrh formuláře pre sběr dot a soubor prr&remu pro výpočet a archivaci měřených v e l i č i n . íre spolupráci s ZfK Ro.serdorf bylo dokončcr.o o vyhodnoceno garana topografické iběřerí rozloženi fluer.ee termálních e rychlých neutronu v* vzorci*- svědčených progremfi. Cílem pro­ vedení bylo mimo jiná i l u s t r o v a t možnosti táto progresivní metodiky při zpřesňovaní osařovecích podmínek při radiačních experimentech.

Obr. 12 Teplotní závislost pfíčného rozšíření zkuiebních tiles základního materiálů RTK 3. bloku JE Jesl. Bohunice po zkoufice vrubové houževna­ tosti. Křivka 1 - r.eczářerý stav, křivke 2 - po jednom roce provozu, křivka 3 - pc <**ou letech provozu.

.t«A

-tao • -na

Tvuri A /

19

Obr. 13 Teplotní sávislest vruoová houžcvnatasti avarcvéuo коти RTB З.ЫвК JE Jaslavaké Bahunic*. Křivka 1 - naesářacý stav, křivka 2 - ac jadr.o-r rse« pravexu. křiv • 3 - po d\o, I«-.*eh provozu.

т в * mře

*.«. 626

/:

»4M» . 2fl*C

í. VSU30 -I

•»-*

3.

S.9tfi МО Obr. 14

200

TmoR°iťt4*ť /»c/ * "

Vliv doby líhání na problh taplotní sávialottl mřížková konetar.ty diamartu. Křivka 1 - doba žíhání 3 hodiny, křivka 2 - djba žíhání 100 hodin.

20

Tetelte 3 M » í i t жЫ1аНЛл UfibMitf • аротсШ siUatefk* «•tcrlálc v }mM tfvtiaf tlmOlkr нМй* 3- ktete JK *с1*ток« M m l o *

•*&

ТЫ

С*)

К > 0 , 5 "»T

Я» 0 . 2 Г СНГ*) 20 *е

265 вС

1

10,2

-27

561

50С

2

»,з

-а

512

511

5

903

-10

6«Г

540

10

101.5

0

631

5С2

15

152,3

•

6«1

577

20

203.1

13

661

515

25

2533

ш

672

59*

30

304,6

23

612

601

40

406,2

30

699

624

50

501,7

36

713

636

Tobulko 4 Pregnós» rodioeního skřohwtí • wftrnfní avtrowfbo kevu v jedné třotlni tlouiikr sMoby 3 . Ыоки Л Jo*l. Bohunic*

Roku

PIUORM

( 1 0 2 2 *"*2)

Tk»

R» 0 , 2 t e

B > 0 , 5 HtV

20 C

(»>•) 265 e C

1

10,0

29

533

453

2

20,0

36

548

469

5

50,0

47

573

499

10

100,0

59

598

527

15

150,0

67

615

547

20

200,0

73

629

563

25

250,0

79

641

577

30

300,0

83

651

589

40

400,0

91

569

609

50

500,0

98

683

626

21

a r a b l e — « H «ajlalevecí araaa«ai e - l e k l l v e e t i « « i e « f e » t i Jg <. „ i r - a t w k l t M b » M i i m f t i csaare M M i n r f t l a f i * aáe«*y. Jeee* «ваМка» j e deseleaí beatekta t m « í k i esaetfaef ae sákleaaia w t t r U l M . z» teebte рс<пмк k * n n i půefclsaHva se erejaví ««crvieai vleataeatf M U vlUes. eae£ka**«e xkřebevti. rexv«<e% t r a i l s • jlayeJi «efekt*, h r t i — t i — ееааауеаееУеа, t r a i l s • i l M t M s t w eatfи j e * • seCti «freWae «laeMaaá м ч и м И , oabaf a t l n efítasteat perfaáveretxft&t* «plel v y l e v f l t . Ж etadia tata «reeleaetlky myl vyfetřevéa vliv waeíkt: a* skřek« • t i »»taáee»ojwt eeleati ve areacáaf • • skřehaetie sáUeeteihe «aterlálu tlekevýes natek ¥Yi~ I v * eaperiaeKty «jte eKfeavesa tahové* skasjasei tilaee (er«afr feeaavai easti 3 • » . M i k » 15 -= S « Ц — l t p«f «eaaiaatvej» aBateeltiekýa. ašwmemt. sTaveaifceaégi e e e l f . ke ktereau eecbasí při « I I W Í I atseeeef chladivé «ala eeevaaace V aaaale»Jak eetaiakácfc. ca pakajavé teploty, elektivlyUafcy. « И « « M w f i h kMtotfek 10-200 «в**. В Cr-*e-T « n i l а eaaebea vedíku v rexaexí 9-9 pa» «a prejavej* ihfaaaati peaaáverevýce. eeleati s a í i e t i s celkové t a i v e e t i . reklea ternoit t * eswleleeti aa • « « • «atíko Je atejajf «re vaevky s4kle*aíbe «eteriélu a «ta * m k r , kter* kaly «taká«на a pclnávasavá ealaati * aiatecfc pad střetáš neveřevaci «Jaký» Obdebný егаЫЬ. s a i s a t j f í * pckleeea celkové tofaaati byl siakás в vsorkft s peanávsxevá oblasti. U e dochází к pfaatfvfaí BSverevýes. peaks, h n f t celkevé tafneati « sávialecti na ebeatiu vesíku pra vzorky eUsateaa a ca zaklesníhe eateriálu Cr-Яе-Т oceli udává abr. 15.

Obr.

15

Savielost celková tefnesti na abaafcu vodíku. Křivka 1 - ««kladní asteriál, křivka 2 - podttávarová eUaat pod středo* housenky, křivka 3 - podnávarová oblaet peč ok-ajeiB dvou sousedních beuaar.ak. WLJ

i

i

i I г •• 5 Ю [оря]

obsah vodíku Déle byla pozornost vinováne sttdiu zrnin raikrostruktury pc ozáření neutrony užitím transmisní elektronové mikroskopie. Získaný soubor tfdaj6 o vlivu neutronové fluer.ee 1.10 -"m při teplotách ozařování 300 a 440°C na mibrost*ukturu ocelí RTN umožňuje formulovat prvá zá­ kladní poznatky o procesech radiačního poškozování neteriálu. hlavním projevem poškozování jaau aafiqr ve struktuře dielokaeí. Jejich uustota peníkud klesá (oproti výchozímu etevu), tvalaki j e výskyt dislokaSníeh konfigurací, která svldčí o jejich radiací vyvolaném pohybu • interakcích. Stupeň zotavení je celkoví v y i i í , dislokační buňky, stíny a hranice jsou vesifs dokonelejií, roste počat polygonlzovaných srn (obr. 16). Projevy zotavení převažují nad procesy vzniku nových dislokací, rssp dislokaSníeh smyček, které byly (obr. 17) pozo­ rovány pouze místná / 1 0 / , Procesy zrnin ksrbidiokých fázi dosud nabyly spolehliví identifi­ kovány*

22

Obr. 1С Pelyfoaizevecá struktuře eeeli Cr-Ko-V po esifecí fJ~2,S*102ía~% t e g - 435eC

Obr. 17 Dislekeetií ssy3ky oceli Сг-Кэ-V po ozéřer.í #~г,«*10 2 3 -Г 2 , T0_ . 435°C

V oblasti výzktau provocních vlastností palivových elenertú VV2H byle zpracována rova nsetoéike edvoserí kritéria porušení herKetiStio.ti povlek, palivových elementu r.a zaklejí ~.eeheniekýeh vlastností povlakového seteriálu, kteří ui»žr.í zíaktt spolehlivější odhad kritické hodnoty skoku lineárního výkonového zatížení palivových elementů V VIR. Byla objear.Sr.a úloh* lokalizace deformace za přítomnosti ker.eer.trací napití a deformace sherekteru singularity, fialezenía pcloampirického vztehu aacherických charakteristik a lomové houževnatosti v pod-írkáeh provozního remánání palivových tlener.tů se kvelitetivrí zlepšil zpíso- uríer.í kritické hodnoty skoku lineárního výkonového sotířer.í Д в „ /11/. Porovnání výsledků predikce lojové houževnatosti KJSCC v prostředí par jodu pro slitinu zircaloy a experimentálního pifibřhu 'A^rr v závislosti ne texturnírs parametru f pro dva strukturrí stavy j« nt obr. 18. Predikce Л vy­ chází se skcuiek vzorku povlakových trubek, realizujících rovinjou deformaci. Predikce £ vychází se zkouiak v jednoosem tahu a využívá teoretické vztahy pio lokalizaci deformace při rovinné deformaci. Výrazný pekrek v oblasti predikce porušení pcvlak1. pelivového elesertu umoinuja zhodr.octrí orientace experimentálních prací a jejich delší rozvin.ti. Byl dokonStn návrh expertního systému pro prubšír.ou kontrolu stavu palivových ele-aer.tu za provozu jaderného reaktoru ne základ! redieční situece v chlad i vu primárního okruhu. Expert­ ní eyetá» sestává ze dvou zákledních dříve odladěných programu MU'IMS I a CPE, které jsou do­ plněna obslužnými prograray pro práci s datovými soubory. Tyto progresy zabezpečují kontrolu správnosti kalibrace, a tím i použitelnost experimentálních dat, znázorníní trendů, archiva­ ci Std.

23

1* к— aaiaaI—ti par j a i a К д д . jak» faakaa t n u n i k t pra «littaB straalay va < w atrektarafrJ • prailkaa vlive ateaktanrfaa atar» во I j ^ . fttálai • д д . pro • a t o r f á l tváfaatf t a «tatou a -Haas* aa ocatroefcí vaitraiaa pavtí-t CI

J ... 4....

neA«

oxparlaaBtáljtf

Кдрр f t * a a t o r i i l rekiyota-

»«"*•• "neefe

«*klai« C a e c t a * < U a M (tISCC>S» • » * • * • • »-

''хХЯгК

/1/

• . « м к о kol.t aaaialai tktikaali tiook Molovjifc protocol 3. kaaplata tleae** aáoaky raektan m»V1000. Správa for 0003-Ж, lfST.

/I/

• . «took a kol.i и н Н а Ш apovafaf a akfakntl 3 . kaaalata Uokrvá attoa? reaktoru Vna-1000. kprava for Ю40-Х, Ш Т .

/V

' - t i a a , * . Svokaaat ftffoai proaterevaae raaloiaai asafavaei toalatr akcaakaíak t i l o a v aové eoa** C k i w H 08. Správa for ОГО-К, И в ? .

/I/

M. «aaakt aafiatiaa KeotatoMe of TfkaVlOOO Proaocra Veaoel «tool. reklooa i . 3, HOT

/9/

» . N v , P. leveaoii aoekaaieká vlaataaati aooaafecyafc avUoiajeb toloa M l J . Moke П Jaalovaká Bekoaloo. Správa for tOTeVK, 1997.

/I/

f . řá», ». aavaeaii aaaaanieka vlaataaoti aeoaafanyak tálo* И » 1 . Мака Л Bakavaay. Správa for U 3 0 - * , 1Эв7.

/T/

Г. Páv • k a l . t Baaaaalaká vlaataaati avMainyah t i l a a 3. Ыокн Л Joel, •aauaiea aa 1 . теаа proveaa. Správa for « Í X M I , 19*7.

Л/

t . l í v o k o l . i aaahanlaká vlaataaati avMeeeyeb t l l a a 1 . Moku Л Оккотае* ре 1 . rooo praveaw. Správa for 021041, 1р97.

/V

Т. «Maiakf tyloiky vyfceiaeeaváBÍ iailkátorA toploty •vMoinýah t i l a a a kaaplatu tOVtJO Э, (O-HO 2 , 20-П0 1 o 20-110 4. Správa for 8Э54-И, 1567.

/ 1 0 / J . Kafík, S, Kailavái Stuálua rafiatníke pelkeaení eaolf MS u i i t í a 1 M . Správa for ТО9-Ж, lptT. / 1 1 / J . leváki 0. leuerevái Kritická hetfnote екокк l i a e á n í b e vyioaevábe aatiioaf pelivevyek eloaenta Д 1 в a J e j í vatah к Beekanlekya eharekteriatlkáa aevlakavéaa aatarlálu. Správa for 8 2 7 M I , 1 * 7 .

24

1.1.4. Reaktorová technika V oblasti reaktorová techniky se výzkum soustředil na experimentální e výpočtové řeiení aktuálních problémů československé jaderná energetiky spojených a výstavbou a pro­ vozem lehkovodníeh reaktoru řady W E R . goučeaně a tím orobíhel 1 výzkum zamířený na para. •aktivní problémy spojené s rozvojem rychlých energetických reaktora. V oblasti vývoje expertních systému e diagnostiky byl na precoviiti ječerné ener­ getiky v tfjV instalován stead expertního systému na bázi бе» počítače ADT 4700 a grafická atanlee IOS 4710. К modelování provozních podmínek energetického reektoru byly vyvinuty technické a programová prostředky pro snímání údajů svatému vnltroreektorové kontroly v reálném Seat na magnetickou pásku, využitelné pro následná zpracování na tomto etendu. Re podklad! vytvořených prostředku je uplatňována metodika verifikace ůdojů systému vnitroreaktorové kontroly, která bude v r. 1988 ověřována v podmínkách JE Dukovany. V rámci navazující tvorby báze znalostí pro hodnocení nenominálníeh režimů reaktoru byl vyprecován rychlý teplotechnický kód, umožňující v reálném čeac modelovat proatorová rozložení teplot v aktivní zóně reaktoru /1/. Byl rovněž rozpracován program, umožňující detailní analyzovat teplotní e rychlostní pole pelivových kazet WER-440, zejména v expo­ novaných pozicích. Vytvořené metodiky a prostředky byly ověřovány v průběhu apouitiní 3. o 4. bloku JE Dukovany. V oblasti přípravy expertního systému, zaměřeného ne diagnostikování vnitroreaktorových Sástí byla vytvořena e provozně ne JE V-2 e JE Dukoveny ověřené měřící aperetura pro zpracování neutronových Sumovýeh signálů vnějiíeh ionizačních komor AKHP Sugan /2,3,4/. Pro hodnocení čerpání životnosti primárního okruhu WER-440 byl připreven komplex technic­ kých prostředku a programového vybavení, který je reelizován v ověřovecím provozu na JE Dukovany /5/. Na obr. 19 je uveden příklad grafická čáeti výatupu, znázorňující četnosti výaky*u teplotních e tlakových změn na 6. smyčce 2. bloku JE Dukovany. Výsledky výzkumu iretod analýzy fluktuací junových signálů jaderně energeťckých zaří­ zení byly shrnuty do několika publikací. V příspěvku /6/ jaou popaány výsledky dosažená při ověřování metod detekce anomálií v iumovýeh signálech z jaderná elektrárny (mezinárodní Bench­ mark» Test). Srovnání výsledků byl, provedeno na mezinárodním symposiu SHORN V. Na obr. 20 je zobrazené detekovená anomálie v osmi iumovýeh signálech různých detektorů v primárním • se­ kundárním Okruhu jaderné elektrárny. Byla dále navržena koncepce systému iumové diagnostiky a využitím báze znalosti / 7 / • struktura báze znalostí a způsob jejího vytváření a použitím vlastností autoregreaníeh modelů. Wikteré aplikační aspekty iumové diegnostiky v bezpečnosti jaderných elektráren jaou uvedeny v článku /8/. Jedním z proatředků pro kontinuální kontrolu předepsaného vodního režimu, včesnou in­ dikaci poruchových stavů a informace o okamžitá korozní situaci jaou elektrochemické sondy. Va spolupráci so ZES Škodě byle na tlakovodní reaktorová smyčce RVS-3 provedena řada expe­ rimentů e různými typy měřících elektrod. Při dlouhodobém experimentu provedeném v r. 1987 byle do aktivního kanálu smyčky umístěn* sonde ее zletou redox elektrodou, do měřícího okru­ hu mimo reaktor jedna sonda i elektrodou z nízkouhlíkové nelagované oceli e jedna sonda s elektrodou ze zlrkoniová slitiny ZrlfNb. Redox elektrodě v aktivním kanále emyčky reegovsla ne spouitlní a havarijní odstavení reektoru. Záznam časového průběhu jejího potenciálu měřeného proti kostře smyčky je uveden ne obr. 21. Elektroda výrazně reagovale i ne doplňo­ vání vody do smyčky. Měření yrobíhalo při teplotě 295°C e tlaku 12 MPa.

25

a л. v. о oj к «n л.

ť> a X. о о ь> г«»1 II

1Л •-

ю

•»»

8

!

J3

о с •и о

VI

Is -a 3o О

i-t

с а •»»

• •

> 0 (VI

I

I r ,l п'&~ос»} 00 М ioVi oo-/í .loo'L flo í^

niJMSJA •MítHi • •

iSONJÍ — \ h

26

«1

Ml

d

И.

»i

M{ MÍ

Ш(|)

\yv-wA/-VWv

гак» IS.»

они

1

II> КМИТЯЮПЯ ,»> 1 17.»

t

1

»»• 1.» <*^»N/*^« / 4 ^^w/

M Ml 1.» I> 1.*

IM

IM

МЕМШ1МШМ

IM !«($)

IM

IM

Я

<M

wvJI

м1 IM1

IM

M

IM

ř**vv/V>

IM THK(f)

IM

IM

MI

|

( i^v/

Г

. *

i:

Ч ^ * » ^ \/

»

»

ь

1» J J J

M

Tl«f ft)

Obr, 20

MI

J J

M

Ml

Detekovaná moMlllo>v luntových •ignáltch

ruittfoh 4«t«ktor& primárního • ••kuníérního okruhu jtátmi oloktrárny 27

IM

ПК (I)

IM

IM

Mi

Obr. 21

\

Caaovj prablh pataneionálu redax «ondy » aktivním kanálu při havarijní* edatavaaí reaktoru a při doplňovaní vody.

«

^z^p^

...

A -pád havarijních tyěí reaktoru В - doplňování vody do amySky

. . . Caa

10 i Oatimalisaoe vodního raiiau primárního okruhu raaktoru TTBU440 ai vyiádele atudiu* hydrasinu a Sptvta ta vyaoké toploty a tlak» (295°C, 2 Mře) při atálám pteobeni Vlive ienlsujíeího sářsní na studovaný «vstán. Yyelsdky aiřaní jaou na obr. 22. М о е м raapade hydrasinu při této toplotě jo ovlivňován mnoiatvím hydrasinu vprevovanéno do aya. tdav • hodnotou pH. Poločas roapadu pro termolýsu hydrasinu jo n i i i í nai v připadl současna* tarmslýsy a radiolýsy. Byl navrien spůsob dávkování hydrasinu pro vodní roiia a trvalým -nískýn obsahán hydrasinu vs'vodním rostoku chladivá primárního okruhu.

150

/m/l/ 100

.

90

-

X/«m/ Obr. 22

Závloloat konoantraoa «pávku vsnikláho rotkladsm H2H4 (295°0, 12 MTa) na í a s s . 28

V obliati vnitroroakterevá dotl—trle probíhaly prie* ca vývoji mířícího kanálu aa aaaaaaptfjaeíai detektory pra erfPaní huatoty toku neutrone nícká «rovni. První atapa prací aa eeketecnila a edřícíai aondaai a vanad lovj a l a rhodlovjai aeaocapájeciai dataktorr taaíetenyai v kanále tapalni kolon» reaktoru YTR-3. Byly teatovány rušná konfigurace ьеHeíeh aond, tpůaob vedení ai«nála a rušní typy komerčních a v ÚJV vyvíjených převodníku, experimenty sabrnovaly jak eJření při uotálenáa výkonu reaktoru, tak i míření přechodo­ vých eaarekterietik po havarijním odatavení reaktoru. Bylo provedeno první měření na reak­ toru 1Л-0 aa eaconapá.iecíeJ detektory typu OPS-lp (eaitor v pr&afru 0,8 mm a délce 50 mm) a komponteería vedenía. a SPZ-1 a (eaitor o prftairu 0,5 ma a dílce 100 ma) vSetni detekto­ ru fécu. Ha obr. 23 a 24 Jaou snásorniny vybrané prftbihy oifnálfl po havarijním odatavení reaktoru LR-0.

102-01 23.6.87 Obr. 23

řruhíhy relativních aignálft pracovní iíly DPZ-lp po havarijním odatavecí reaktoru LR-0 ( pikoaapáraetr KEITHLEY 617, seailoveS tfJV).

T ÍS 1 102-08 23.6.87 Obr. 24

-10 0

'

'

'

', • 300

'

•

*rnMhy roidilu aignálfl pracovní • kompenzační iíly ( • - ... ) a signálu pracovní žíly ( .:,.. ) DPZ-lp po havarijním odatavení reaktoru LR-0 (mířená diferenciálními saslloveSi tÍJV).

'

!

•

•

m

300

,

,

J200

|

15QU T (SI

29

,

« U l i t i vynefU rvehlieh oner« t i c a J c h reaktore byle v s r n í c h a fcateiagar.wí sány v "křífové*pra raaktor typu Ш-КО0. kHievéhe nepořádáni heterogenní j * no obr. 25* S výjimkou aktivní . у a í l je BMfataaa kyslieníkové poliv* eeaaeeeaé plutonia*, jaou ostat­ ní Máti palivové sóny s kovového uranu. lyeledky výpečtft prokisoly / 9 / , io v tonto aspefediaí laa dosáhnout hodnoty 1 eellavdme keofisientu snesení převysuObr. 25 Seaéma křížové heterogenní sóny typu jíeíae fcainatu 1,5. Vypočtená lineární kyaličník-kov. AZ - oktivní sóce, doba advajení veásky palivo do raaktoru ТИ - vnitřní plodivá sóno. CřZ . celní jo • lot ao předpokladu, io koofioioct plodlvá sána, BPZ - boční plodivá sóno. v y e i i t í eeetrály a rychlým raaktoroE jo 0 , * . Ztráty vo vnfjiia palivovém cyklu jaou sanodbány. Souetředéní vnitřního plodivébe noto» řidlo v centrální axiální plodivá vratvi ovlivňuje ehoroktoriatiky reaktoru. Tede к inveriantaaoti atfkladnieh eharaktariatik reaktoru o palivového cyklu na spoaobu výnény koset v centrál­ ní i radiální rlodivá son*. Z analys polivováho cyklu l s e odvodit, io pro biiaf navrhovaná vyhoření 10 * tiskách isotopC tni acháno výměny palivo v oktivní son* ( t j . počet dílčích vý­ šin a tady i doba noci výmanemi paliva) podstatná neovlivní dobu sdvojecí. To vnitřních.plodivých senách docbásí к hromedaní plutonia, jekoi koncentrace doeohuje nfkolika procent vloch tiikýeh iaotopft.

9ШЖш~~

Byl vyprooován dvourocmimý hexegonální mnohogrupový progron ЯЕКВХ /11/. Frogren byl oviřovoa na andělech lehkovodního reoktoru WR-440 i no prototypovém energetickém reaktoru SalUJOO. na obr. 26 jaou vyneseny odchylky výkonu koset v f pro model reoktoru SIR-ЭСО od referenčních hodnot, která byly určeny extrapolací výaledkfi. přeenáho diferenčního progresu BXF3D.

>br. 26 Odchylky vykoná paliv, kaset v %, spočtené progrocem REHEX pro model reoktoru SIR-300.

Metodika výpočtů koeficientu citlivoati řeiení úloh nelineárního programování /10/ jo určena ke tdf valenému neplav optimálních variant návrhu rychlého reaktoru. Umožňuja určit vliv •min ve výchozích údajích na hodnotu kritéria optiaellsece i na hodnoty vioch optlmellsovenýeh návrhových parametru. Crčení anobogrupovýcb účinných «"-Ořesn t výohosíoh sovitekých knihoven no sáklodi noví vytvořeného interpretačního programu vhodného pro program automatická optiaelisaee reaktora ja poptáno v /12/.

30

É w a H — K t i l f a taoretieki W«fc*« f oaJadroMlliHah ваиНИ v u l l i w i i t h batatách ByjyyfajLXajftltEi. *»1 taataana ve aaalalatfeli sévirefojeh vyskeaBých savévécfc 6JV.PBX Ob. «МНИ Л>-1еУ. Ryly vydiey safeeofeé aaircice ere výpočet aktivní aénr rychlého reaktoru, feaacavaal aetediky a aragraa» sfejedaecvjí vyaledky erperiMttélRÍb* a teoretického vfskursi ШгааЩгавИку ealivevye* kaaat rychlých n a t t e r * , deeeieee ва obav procoviltich v latách l y W - l y t t • prcdatevbjí výaledhy eaehaleté eledsé epělupréee.

T ebleati eedíkevé technologie byl меНев a edrteuiee principielní nový xpOaeb o c l l iawiatf aeuEéatí execriactttélaieb ekrwbA ed ahytkA ecdiku v cbfété alejové leant. Byle pre. veceaa affeni adfleeí teal* « eejehevei* aetikruhevéa kaeálu v lirckéa гехааек Reynoldeove fial*. Uterettíra А/

Л. Scheldt Pepie aacgraas are ryčeli teplefysikélní výeetet raaktaru WER-44C. Zerive

«it вэзг-т, т т . /*/

». Stulik, 1. Šípek, V. Jlraa, P. Xrvpilket Mření nestreeevýeh éu»& «he» apeušténí *. Meku jaderné elehtrérey Bakeveey. Zpréve Ллг «ОЭС-Т.А, ЮТ.

Ш

* . «tulíк, 1. iípek. Р. Jirae, J. Rejchrt: Mření neutronoví efc fomu bitem apeuiténí Э. aleka jedené elektrércy Dakovoay. Zpréve fav 8Э46-Т.А, 1987.

/4/

P. Stalíki PFedprevosni afffeni nectrenových luaů vnfjiíeh ienixecníeh koaor 1 . , 2 . , 3. • 4 . kleku ЛШ. Teekn. M ě n í JRDC, říjen ly87.

/5/

Г. Jirae: Mvod к převedení ebérv e etatiotiekéau serecovéní dat a využití-» infcrmeSního ayetéau bloku jaderné elektréray Uran. Správa ÓJV 8197-T.A, 1967.

/ C / I . Dech, 1. Vavřín: SMORC-V Reactor Koiae Anály* 1* Benchmark lest-Actuel Anoraely lioiae Bate. Zpréve UJV 7957-R, 19в7. /7/

К. Dech, V. Krotí, J. Vavřín, l . Pečínko с Developping e Knowledge £aae fcr Roiae Diegaeetie Expert Spate* ef Reoctor Internol Behaviour. Paper on syepecium on Reactor Kolt* SHORT V, 12.-16. October 1987, Munich.

/*/

К. Dech, J. Vavřínr VyuSití Iveevé ěiagnoatiky při sejiifevér.í bespeSneati jaderných elektráren. Příapfvek do Technického aogaeími. Zpréve tfJV 8156-T, 1987.

/9/

J. Kujal: Pfečbiiné névrhy a výpoétevé er.elýcy křížové heterogenní aktivní zóny typu kyalitník-kov. Zpréva tfJV 8079-R, 1987.

Л 0 / J . Jakob: Koeficienty eitlivoati řelení parametrické úl oby r.tlineírního progrmovér.í. Saréva IÍJV 8133-T, 1987. Л 1 / 1. Kuwait Efektivní aetoda pro řeffení m:iohocrvpovych difusníeh rovnic v hexegor.ální geometrii. Jodorr.á enerfle ^3., 1987, c. 8-9, a. 320. Л 2 / J. Jokabi tfiinné průfesy pro výpeSot rcsloiení výkonu v rychlém rooktoru. Zpréva ÚJV •29e-R,T, 1987. Л З / A.V. Žukov a dal. (ГКХ), r. Itontlík a dal. raturnych reiimov TVS byetryсh reaktorov a 1987. / 1 4 / A.V. Zukov a dal. (fBX), Г. Mantlík a dal. TVS byitrycb reaktorov. Preprint PM-1816,

«JjV)j Toplofixičtekoj» oboanovenije te-r>po> uSotom faktorcv pfresrcve. Preprint FEI-1996, (t)JV)> Gidrcdinairičeakijo cher*kte~iar.ikr v 1987.

/ 1 5 / A.V. Sukov a dal. (PBI), P. Mantlík a dal. (tfjV)i Metodiky i progromny téplogidr^vllSeskogo reoieta TVS byatrycb reaktorov. Preprint PKI-1817, 1987. / 1 6 / P. Mantlík • 1*1. (ÍJV), P. Pecho (IMA AN USSR), A.V. Sukov » dal. (PEI)i Meto6y i aregramny .AOQidrcvliSafkogo raaSota aborck tvelov byatrych reaktorov. Monografie. Zpréve ÍJV -РЧ-Т, 1987.

'1

1Л.5.

Ctaie_f*liva*^_egklu

Práce prevédí^é v ráaei chemie palivového crklu jaou vftiinou vývojového cherekten; ва tespreatřední potratí* našich jaderných elektráren. Jda přeievfí* ь ř í í t í n í ehleÉí*. i l i t l B í kepalrýeh radioaktivních odpadu a с jejich aolidlf ikeci. Rekteré otisky přepře­ sev áBÍ vyhořelé' > jaderního paliva - přepracovaní paliva ж rychlých reaktorfi fluoridovou teaknalccií a separace blotoxiekýeh siří(ft s vysoce aktivních odpadu metody Purex - se ř e i í va spelvpréei se tovitakýai preeovilti a tom budou také reeliaovány. Zkušenosti siskec* při atwtSB prebleeetlky apojené a palivovým eyklen jaou využívány v cejedern^ch oblastech, «ejména pfi aiakávitií drahým kovu a odpadu, při Izolaci a aeparaci vsáených semin e pre zprtcovéttt sirkeniřitých kolo. T eblsati 5latini chlad Iv a kcaaltich radicaktlvcích odpadu jaderných elektráren byla peaortoat eoustředine přcdevfíc na vyuřítí anorganických méniču icntC. к zachycení radioceaie a roíloetienela s chladívá bosému pre akladování vyhořelého jederrého paliva. Čila byle ovřřevone použití í a . katem v {letících štěnicích jedernýeh elektráren, jeko nábredy sovitskýcb stolem lento a aoicoat í i i t i n í konte&lnovenýeb vod a vyeokýn: obeehets tensldu biologickými iretedooi. lyl sorgecirován úapfiný fmneeusako-ceakoalovenaký aaminiř o spracování redioektivníah aipado s jaderných elektráren /1/. Anorganické »orb-nty aordenitové struktury byly připraveny ve Výzkumném ústtvu pre ropu a uhlovodíkové plyny v Břetislav*. PonárC. obaahfl Si0 2 a A120. v tichto aorbantech neovlivňuje aelaktivitu sorter.tu к cesiu, výmitr.á kapacita se viak «vyfuje s rostoucím poirřmým obsahem kyeliCaíku křenicitého a je srovnatelná, a obdobným sahreRičním přeperetem Lindě AW-500. Z resteka, aodelujícíeh chladivo běsenu pro skličování vyhořelého jaderrého pelive v elektrárnf Á-l, se velel dobře zechycuje radiceaaium a radioatroncium syntetickým mord en i ten, v r.émí je paofr $102 » **-2°3 rt>v * n 1 г » 6 №• p p e íoSiilcvání chladivá bazénu pre txensport a ekledováeí jaderného paliva byl podle výeledkíí pole provozních zkoušek vyroben v jaderné elektrárně V-l provozní f i l t r a náplní 0.01 к ayntetiekého mordenitu / 3 / , unístiný ve stínfaár biSrém plechovém sudu o objenu 0,2 a (obr. 27). Je to jednoúčelové seřízení a po doseření povolané expoziční rychlosti na povrchu bude f i l t r v sudu seceraentován a cd vezen do úložišti. Ve Výz­ kumném «Otavu chemických seřízení v Ert.l byle vyzkouiene funkce sorpční koleny se spodním vyprolomován ÍK náplni tvořená 0,025 rtr syntetického oordenitu. Potvrdilo se dostetečná nechenleká odolnost aorbentuf náplň lze vyplsvit objemem vody, odpovídejícím 1,7-násobku objenu loía. 1 - bazén transportu a skladování vyhořelého pelive JE V-l 2 - ventil pro odfc*r vzorku (0V 27) 3 - odtočks pro odt r nástřiku s ventilem 4 - ventil 5 - eud s betonovou výplní 6 - kolena s náplr.í syntetického norděni tu 7 - odvzduiňovecí ventil 8 - odtir výtoku z koleny S - oloviný plech kryjící kolonu shore

Obr. 27

Blokové schéma poloprovozního zařízení' pro dočiiíování ehlidlvs bazénu transportu a akladování jaderného paliva sorpcí ne mordenitové koloni.

32

Яго nutná opravy Staticí atenlce koncentrátu kyseliny boritá v jaderná elektrárně* V-l byl» po tři a pfll latách provozu ukončené zkouike funkce katexeváno filtru plněního čeekoalcvenakým něniSec icntů Oation KSH /4/. Zkouike prokázala, ia tamto aěnič píci nahradí do­ válená «éter lály. Okolroet, 2a v 6SSR byla zahájena výrobe malá biologicko -cherieká Siatírny odpadních vad, nabízí jako variantní řešení kontinuálního Siitšní kontemir oven f .:h vod a vyeokýt obeehao tensiťů fciolcgické odbourávání crganiekýeh látak a náalcdným dočitfovánís vody eyntetiekýai zeolity. laboratorní zkoušky simulující čisticí proces ve vyráběném zařízení jaou válci •libná, pro dalií období jaou pxcto plánovány v součinnosti a Biargoprcj#^ten Praha zkoušky a keeerěním zařízením, z nichž bude možno posoudit jeho pcuSitelnoat ve vytřených uzlech po­ mocných provozů jadertyeh elektráren. T oblasti aolidifikaca radioaktivních odpadu přebíhaly práč* ve třech hlavních aeireebt - oviřování provozu některých moťJlo kaleinačně-cementaSní linky; - vývoj preecu a výroba zařízení pre likvidaci vyaocaaktivních odpadu z jaderná elekt­ rárny A-lj • vývoj proceau zařízení pro vitrifikaei atředntaktivnícb odpadu z jaderných elektráren typu W E R . Ha JE v Dukovanech byle instalována linka MESA-3, jež byla iniciativní vyrobena jako náhrada za linku MESA-1, využívanou v aouSazná době v JE v SSSR. Ne lince 1U5SA-7 byl v tomto roce ověřován provoz ke~cinátoru v nejrůznějších režimech a modelovými i reálnými cdpady z EDO /5/ a vliv přitec! aíranu hlinitého, oxidu křemičitého, chloridu vápenatáho a vápna. Cel. ker bylo zpracováno více než 70 и koncentrátu. Za účelem ověření technologie bitumenece pro JE Temelín bylo vyrobeno 250 kg kalcinátu. Viecbny zkušenosti z provozu kelcináteru budou vy­ užity pro jeho delií konstrukční úpravy. Fro uko] vitrifikace vyeoceektivníeh odpadů z JE Л-l byle uakutečněna dalií aária polo­ provozních experimentů na zařízení EXTAZA. Pyli ověřována technologie diakontimiálního způso­ bu tavení, která je zatím doperuSere pro reálrý provoz zeřírsní VICHR na JE EBO. Jak vlastní .technologie, tak i kvalita produktu aolidifikaca odpovídá zadaným parametrům. Viecbny připra­ vená produkty byly podrobně analyzovány jak z hlediska hydrolytické odolnosti, tak i z hle­ diska strukturních vlastností. Pro lirku VICHR byly vyrobeny dva kusy tavičích zařízení vylepiená konstrukce, Jež spočívá především vé změně uspořádání víka pece e v pneumatická* ovlá­ dání výtoku sklovlny. Krone toho byle pro tuto linku vyrobeno jeitě několik črobnějiích zaří­ zení (kondenzátor brýdových per a některá filtrační prvky). V r. 1988 započne v TÍJV praktická ověřování viach vyrobených uzlů na základě vyvinutá technologie. Výsledky vývojových prací byly předány projekční organizaci zajištující příslušný projekt linky /6/. Ve spolupráci se Státní-» výzkumným ústavem sklářským ее paralelně vyvíjí technologie a zařízení pro vitrifikaei středněaktivních odpadů z jaderných elektráren typu W E R , tj. pro odpady s vysokým obsahám sloučenin sodíku a fcoru. Ne pracovišti v Folevsku byla seets» vena taviči jednotka e přímým elektrickým ohřevem (obr. 28), na která proběhl několik týdnů trvající experiment. Během tohoto provozu byla odzkoušena teohr.olcgie se třemi typy sklctvomých přísad na bázi přírodních hlinitokřemičitanů. Sledovala se rovněž koreze hlovních konstrukčních materiálů, tj. topných elektrod a keramická vyzdívky. Zařízení byle opatřeno i linkou na zpracování plynných exhalací. Výsledky tohoto experimentu slcuží к vývoji dal­ šího experimentálního zařízení podobného typu в výkonem asi 400 kg ekleviny denně а к pří­ pravě podkladů pro projekt provozního prototypu trojnásobného výkonu. Pro delfí polcprovoati.' experiment byl připraven konstrukční návrh nového tavícího agregátu a Je uskutečňován labo­ ratorní experiment a cílem získat co nejvíoe podkladů pro optimální provedení poloprovozních zkouiak v r. 1S88 / 7 / ,

33

T abicati přepracování vyhořelého paliva pokretavaly práce na vývoji a edzkeuiení fluoridové* teahaalaglo přepracování • dále na sdokcnalování •etod isolec* caaia, atroneia a lentbanoido. a vyaoe* aktivních odpadu po přepracovaní jaderr.áho pa­ liv*. Realisace provozní technologická linky PKEGáf-S byla hlavni náplní prací v ranci dvoustranná ca.-aevffteká spolupráce, opojených a přepracováním vyfceřeláho paliva i rychlých reaktora. Zářísaní a aparáty uranová vátve táto linky jaou unietiну v herka koeoře Ústavu atomových reaktoru (HIIJLR) v Diaitrovcreeu v S33K. Seakoelovenakými a «ovitekýsi apaaialiaty byly dokončeny komplexní oSivovaeí prá­ ce eelábo seřízení, odladěny okruhy regulace, míření a automatická regulace (obr. 29). Jednotlivé tecbnolcgleká ualy byly provařeny na tianoat a po pasivaci vnitřních proator£ fluorem byl sahájen skuiební proves a neosiřeným palivem. Byly provedeny teehnolcgické tkouiky floereee práikováho UjOg, primární kondensace výdaje UFg mino horkou komoru a zahájeny skouiky uilo rektifikece UPg se sr.ísi UFg + MoPg. Oto. 28 Pohled na experimentální taviči sařísaní na pracovišti STlfe v Poleva ku.

Soubizni a těmito preeeni byly v tfJV prováděny cvlrovaeí skouiky vybraných aparátů a sařísení lltky. Pokračovaly skouiky rektifíkace emisi ťF£6 " IP " C5 skouiky sorpce tikavých fluoridu na Keř . Byl vyroben nový plamenný fluorátor. upravený na sáklcdi výsledku funkčních ukouiek prvního prototypu /8/.

Obr. 29

Ovládací panel linky PRBGAT-2 v operátorovni логка komory v KXIAR.

34

T rámci prací na ltolaci ceaia, atronela a trojiracuýcb. elementů dikarbolidovým extre­ cent tm byl revrien nový extrakční ayatéa a 1,2-dicblcretanac a croDOveným dlkarbolidem odstramljící pouiití toxického nitrobeaaenu. Reextrakční charaktariatiky Ca a Sr byly podatetni tlepieny použitím 50% 1-propanolu jako přídavku к vodné nebo organické fázi /9/. Dikarbolldový procea vyvinutý v CSSH patří к Jednomu aa dvou nejnadšjnljiích procesu vypracovaných v» «větě pro izolaci 1 3 7 Ca a ^ S r Л С / . Sady úspěšných výsledku byle dosaženo i v oblaati nejaderných aplikací některých tech­ nologií tradičné rozvíjených v ÚJV a to jak na úrovni realisaZní při získávání drahých kovu s odpadu fluoridovou technologií, tak i při laboratorních atudiích detborifikace beatnezitových výluhu a separace preseodymu a neodysu při extrekčr.í izolaci vzácných zemi г.. Uvedením do provozu skleněné poloprovozní linky pro denitmci a redukci roztoku obsa­ hujících drahé kovy byl sabájen zkušební provoz lJrky EVA pro zpracování průmyslových odpadu obsahujících drahé kovy fluoridovou tachnolegií. Ha lince byly ověřeny technologické postupy pro zpracování: -

It-Rh odpadů se skláren Vertex Litomyšl, popelí a obsahem zlata z n.p. Saflca, pevných produktu síakených spálením Pd-C katalyzátoru z n.p. Kaučuk Kralupy nad Vit., Pt-Rh stěrů z výroby kytrellny dusičné za Severočeských chain, závodu Lovosice.

Pro n.p. Safina, kam bude technologie po dokončení zkušebního provozu v tfjV předán», byly sepsány podrobné technologické postupy. Př. zkušebním provozu byly izolovány drahé kovy (Pt, Pd, Rh a Au) v cení přes 15 mil. Kčs /11/. V rámci vývoje postupu přípravy speciálních anorganických fluoridu pro lmplantace v mi­ kroelektronice byly vypracovány metody přípravy BP, a PF- přímou syntézou г prvka а AsF, reak­ cí As a EF. Při zpracování bastnazltu, jako suroviny pre získání lwithanoidu, Je prvním stup­ něm odstranění thoria. Na základě dřívéjiích modelových experimentu byly zprиcovány ji? reál­ né roztoky. Detborifikace se provádí bu3 na anaxu ze 7.5M HRO, (záchyt dusičnanových komplexň thoria) nebo na fosfoicnexu v 3-4M HKO,. Byl sledován vliv slezeni roztoku, rozmřrů koleny e průtokové rychlosti na sorpci Th. Získané údaje /12/ slcuží Jako podklady pro zkouSVy na bu­ dovaném čtvrtprovozním zařízení pro separaci thoria. Pro separaci praseodymu a needytpu a frakce lehkých vzácných zemit, byli vypracována metoda založená na extrakci 30 % roztokem kvartercí emoniové soli Aliquat-336 у xylenu nebo technickém allfatlckétt ředidle Nivol-2 z dualčnanového prestředí /13/. Byly naměřeny příslušné axktrakční lsothermy a určeny pod­ mínky, při nichž se dosáhne 1 z koncentrovaných roztoků oddělení Pr в Nd se seperačnín fak­ torem v rozmezí 1,7 - 2,0. Ve zvětšeném laborwtorníir měřítku (1С 1 vstupní vsázky) byly ověřovány způsoby иргиcování zlrkonylfopforečranových kalť,. Jejich bilance e způsob odstranění zbytků radioaktiv­ ních látak /14-16/. -.'vly odzkoušeny základní postupy zhutnění dopeveného kubického e tetra­ gons lr.í ho oxidu zirkoničitého Jeko výchozí podoby materiálu pro potřeby prúnyslu. Experimertálrí výsledky byly využity к vypracování potřebné technické a projektové doku třen teče delšího rozvoje výzkumných precí v této oblasti. Protože jde o keremiku nové generace, byl* věnována pozornost 1 popularizaci perspektiv využití /17/. Literatura /1/ Contributions of the Nuclear Research Institute to the Prmch-Czechoelcvek Semirer on the Management of Radioactive Wee tee held or. 12-14 May, 1S87. Nuclear Research Institute fief, Czechoslovakia, «práva tfJV 8074-V, 1987. t

/ 2 / P. Franta, P. Venurt, D. Duškové, J. Fidler, M. Tejneckj'» Studium eorpčních vleetností syntetických zeolitů z hlediska JeJAeh využili v čisticích stanicích Jaderrých elektráren • reaktory typu WER. Zpráva tfJV 8114-Ch, 1567. / 3 / P., Franta, P. Vaňura, L. Tomík, J. fiurií, I. Smieiko, 1. R'.bint, В. Кгмтраяку» Poloprovoz­ ní ověřování teohnologie čištění chladivá bazaru skladování vyhořelého paliva <3E V-l sorpcna syntetickém mordanltu. Jaderná energie, v tlaku. 35

I.', "erhol , J . ."i. r.ové i Provozní z'.;c.:šky Za. ionexf v jaderné e l f k t r á r r . é . Zpráva ÍJV 8032-CH, 1?8?. P. Sézevjký:

3k"gcr.oati z provoz- l i : ky :.Г:ГА-3- Zpriíve tfJV 8312-CK, 1987.

J . . í i b s ~ i l r h : "ávrh tecrr.oicrickénc po:-v_.p-. v i t r i f i k e c e vysoceektivních odpedň z J3 A-j.. Zprávě ;fjv 8275-CK, 1ЭЬ7. Т. Žižka: Vývoj e l e k t r i c k é t a v í c í pece. Zpráva bVIÍSS, 1587. PaT.štní zápia ?. jednání ča. e sovětských a p e c i e l i s tú. z 27.1С. 1987. 1'imitrovgied, SSdhP. S e l i c k ý , J . Rpis в Iv'. Kyrš: Výzki:::. extrarvních aysténú э borovými alcučenir.errí pre i z o l a c í cesifr e gtror.cia z r a f i n á t ú po přepracování ozářených článků JE. Zprávě tÍJV 8234-OH, 1S87. ' iV.W. Sehulz e L./.. Вгиу: deper. S c i . Tecrr.ol. 22 (1587), 1=1. J . ?íoltešovÉ, I . Pake: i p r t c o v s n i nekovových odpedů s drehými kovy v lÍJVŘež. Nukleon 15:87, 5. 3, 3 . 12. M. I.Ierhol: Detl.orif ikece dusičnanových bestr.ezitovych výluhu měničů i o n t ů . Refprát ne 1 1 . konferenci o vnácr.ých zeminách. 2 7 . - 2 9 . 4 . 1587, Mikulov. Zpráva tÍJV 8051-CK,-1587. / U. řeneSová, L. Kuče, V. Š r e i e r : Separace prsseodyrru a neodynu ejctrwkcí aminy. Nukleon, 1587, 5. 2, я . 12. ' D. J a k é ž , '..'. Tympi, V. Matouš, J . Rosenkrenz: Syntéze keramických surovin pro z i r k o n i ' ; kei-e^iki'. oOorr;í'r. Í 3 . konference o porcelánu. Karlovy Vary 2 . - 4 . 6 . 1S87, Zpráva tfjV 7. / V, Matouš, i!. Ty:npl, D. JakeŽ: Zdokonalení zpuacbu přípravy zirkony; chloridu z odp»> ' kalí", pc zprscovíní uranových rud, fV-1120/87 z 1С.2. 1567. / D. .Tflkc.ř, V. Meto'-.'S, M. Tympl: Vývoj zpracování kyselých kalů. na zirkonyl c h l c r i d . Z^VLK<-. T ÍJV 8301-1!, 1587. / i. Jekeá: Látky я rychlou iontovou vodivostí. Zpráva ÚJV 8168-K, 1587.

36

1.1.6.

Normalizace Během roku bylo vypracováno a schváleno celkem 9 normativně technických doku­

mentů: a) norma ъ oblasti bezpečnosti - typový obsah bezpečnostních zpráv, b) normy z oblasti materiálu - cěření tlcuitky kovu ultrazvukem - zr.aSky a charakteristiky základních materiálf přípustných pre použití, c) liorma z předpisu pro výstavbu a bezpečný provoz zařízení - termíny a definice - pas porty, d) norma z oblasti eteatace personálu - pravidla atestece ir.ženýrsko-technických pracovníků a defektoskopistů, e) normy z oblasti montážních prací - požadavky na montáž termomechanickáho zařízení - typové ustanovení o technické kontrole při irontéži - požadavky na předmontážní přípravu zařízení.

Tvorba normativních dokumentu byla zařazena dc komplexního programu vědecko­ technického pokroku členských státu RVHP do r. 2000. Realizace norem se řeží v НИ 3.4.3 "Jednotný komplex normativně-technickýcb dokumentů v Jaderné energetice". Upravil ее mechanismus tvorby i platnost vypracovaných dokumentu. Eyl vypracován podrobný progreni, který obsahuje 62 témat, hlavní z oblasti Jaderná a rediařní bez­ pečnosti. Program tvorby norem v ráirci KHS Interatomenergo byl ukončen. Eěhem Jeho průběhu bylo vypracováno a Mezivládní komisí pro provádění celkové koordinace spolu­ práce zainternsovených členských etétC. RVHP a SFRJ při realizaci Dohody o rcnohostrňnné mezinárodní specializaci ь kooperaci výroby e vzájemných dodávkách pro jaderné elektrárny schváleno celkem 66 normetivná-teíhr.ických dokumentů.

21

1.2.

V y u ž i t í

i o n i z u j í c í h o

1.2.1.

f№ie^ní_technolcgie

z .-' ř e p í

Výzkusr-š vývojové práce v oblasti radiačních technologií byly zesiěřetsy zejteéna na radiační iLOťifikece polymerr.ích systému, radiační s t e r i l i z a c i subatrťti pro zemědělství, oSetřovéní potravin a ne vybrané ekologické problémy. Vedle tcho byly vyvíjeny paz»-pektivr.í aplikace a řešeny radiační chemické proMény spojené a prevozec jaderných elektráren. Byl studován v l i v koncentrace vinylacetátcvých skupin otaeřenych v kopolyiraru a í y U n v i r y l a c e t é t r.a v l a s t n o s t i radiačně sítcvatelných polyetylénových směsi. Přítomnost těchto skupin snižuje krystalinitu polyetylénu, coí dovoluje pouřít vySSí otsehy plriv za nízkého poklesu fyzikálně mechanických vlastností a zvyíuje úřínnost radiačního sítovéní polyety­ lénu. Slezeni směsí a výsledky céření jsou uvedeny v tab, 5 a 6. Tabulka 5 Vliv koncentmee vinylacetátcvých skupin ne vlastnosti ozářených polyetylénových směsí Čísle směsi.

Lávka (kQy)

153

238

154

S í í . bust. (ICmol-cn"' 1 )

1 a žnoat (%)

Pevnost (MPa)

Tepl. index (°C)

0,3012

477

17.6

124

258

0,2836

474

17,2

126 '

155

285

0,3258

521

22,3

117

156

321

0,3665

485

20,6

-

157

360

0,3880

485

20,3

ne

Tabulka 6 Složení ozařovaných směsí -~-^__^ С směsi 153

154

155

156

157

Miravithen D 23-EA

20

33,3

50

66,7

80

Bralen KB 2-11

80

66,7

50

33,3

20

-

-

-

-

Přísada (dsp)^"—-—>^___^

Irgsr.ox 1024

1,2

Ve airěsích e přídsvketr. ar.tioxidantu Irgenox 1С24 byl pozorován neilneárn:' vzestup potřebné dávky záření v závislosti na koncentraci vinylacetátových skupin a pokles teplot. ního indexu (jxtrapolovaná hodnota teploty při níž Je životnost směsi 25 tis. hodin). Příčinou zjiětěných změn je zvýSení obsahu amorfní fáze polyetylénu a tím i vyšií rozpust­ nosti antioxlčantu, který je v krystalické fázi nerozpustný. ZvýSená dávka záření pak vede к vyiSí spotřebě antioxidants а к většímu narušení polymeru v důsledku oxidačních reakcí v prubšhu i po ozafrovní. Pyzikélr.ě mechanické vlastnosti vykazují zřetelné maximum v oblasti koncentrace vinylacetátových (VA) skupit kolwn 7 %. Při srovnání a čistou polyetylénovou smísí byl zjištěn vzrost tažnosti o 40 % a pevnosti o 60 %. Již v oblasti kolem 4 % obsahu VA skupin, kdy účlnnos', radiačního síťování a teplotní index Ještě příliš nepoklesly, je znatelný vzestup

36

fyzikálrě mechanických vlastností. Koncentrace kolen1 4 % VA skupin je optimální pro radiač­ ní sííovatelr.é izolace obsahující Irgancx 1024 a dovoluje též použít vyifiích obsahů retardérů hoření /1/. Pro potřeby optimalizace technologického ozařování kabelí a izolecetr.i ra bázi plastů se řešily otázky doziroetrie elektronového svazku. Jakc jeden z dozimetrických materiálů, přicházejících v úvahu k« stanovení absorbovaných dávek při radiačním modifikování polymerních moteriálů je folie polyetylénu o nízké hustot!. Zmíny optické propustnosti v ultra­ fialové obleati komerční IE folie o tloušíce C,06 ram (výrobek n.p. Chencsvít, Svit) skytají možnost jejich využití v dozlmetrii urychlených elektronů pre dávky v rozsahu 50-400 kGy /Z/. Ve spolupráci a VIÍKI Bratislava byly zhotoveny tzv. dozimetrické vodiče, jejichž iz-Oace je tvořena etněVí polyetylénu a alaninu. Tyto vodiče je možno používat к mcdelcvým miřaníra na technologickém zařízení s urychlovačem elektronu do absorbovaných dávek urychlených elekt­ ronů ve výši 50 kGy. Při řešení problematiky rwdlační příprtvy očkovací látky pro legumlnoay bylo zjiécžno, že nosný subatrát je aterilrí po eplikaci dávky 35 kGy • zůstává sterilní minimální 1,5 roku. Očkovací létky obsahují po bakterizaci semen hraohu, jetele, vojtéšky e sóji řádoví • * 1С buněk rhisobií v 1 g preparátu a v průběhu skladování se nemíní po dobu 1 roku /3/. Ve spolupráci a Výzkumným ustaveni potravinářského průmyslu byly sledovány možnosti radiačního ošetřovaní u 21 substrátů e nízkým obsahem vody, и nichž bylo zjiětíno, že ja^u vhodné к radiačnímu ošetření. Byl vypracován technologický postup radiačního ošetření rýže pre dezinaekci a sledována kvalita 4 druhů rýže po dobu 1 roku. V ozařovr.í v NDR byle ra­ diační ošetřeno 6 tun fwnyklu kontaminovaného patogenními bakteriemi, který neprošel hygie­ nickými creátiy /4/. Pro potřeby ,;aderr.é energetiky byla studována radiační stabilita hltunenoyých produktď připravených na čtvrt provozní bitumenační lince, modifikovaných polypropylenovým olejem při různé hodnotí pH modelového koncentráte, různém složení koncentrátu a při různém obsahu fi­ xovaných solí. Při sledováni produktu radiolytické oxidace zředěných roztoku jodidu drasel­ ného byle zjiětíno, ře složení produktů závisí na konc^itraol jodidu, ta absorbované dávce záření a zejména ne přítomnosti boritanu /5/. Pále byl sladován vliv hliníku na radiační tvorbu vodíku při ozařování sprchových a barbotážních roztoku při teplotách do 60 С v mode­ lu eprchovacíto zařízení. V rámci činnosti Konzultačního střediska pro aplikaci ionizujícího záření se uskuteč­ nily spolupráce a řadou zdravotricl.ých organizací při sterilizaci škrobu, endoprotéz, enzymů, fyziologických roztoku a virů. Se zemědělskými i»rt.,ituoemi byly řešeny otázky radiační ittimulace osiv, odplevelovéní školkových subatrátu, dekontaminace zeninových t reřellnových зиЬetrátů, gyr.ogeneoe kaprů a línů а рой. Pále byly řešeny otázky radiační katalýzy, stability nehořlavých nátěrů a polyuretanových pěn pro použití v jaderných elektrárnách. Spolupráce s Biovetou Terezín při sterilizaci Kožních xenoětěpu vyústila v dlouhodobou smlouvu, zajiěíující radiační sterilizaci celí predukce těchto materiálu pro chirurgickou praxi. Výsledkeir. ovířování radiační hygienizaca kalů je návrh radiečně technologického řelení v nemocnici OuTIZ v Šumperku /6/. Ve spolupráci s tfjp Zbraslev byl vyroben ozařovací kontejner pro mobllr.í ozařoveč (viz obr. }0), který je určen pro uložení 160 TBq -''Cs 111. Pro transport kontejneru byl vyroben motoricky ovládaný transportér přizpůsobený pro pohyb po schodech a začalc komple­ továni ozařovacího zařízení pro automatické, počítačem řízené ozařováni o 4 atupních pohybu. Déle byla vypneována koncepce automatického řízení ozařování spočívejloí v programován-, ovlá­ dání pohybu, zabezpečovací t dozimetrlcká Jednotce. Pro optimalizaci ozařováni byly připra­ veny ozařovací programy pro modelové předmíty • byly anelyzovány podmínky к zajištění ra­ diační bezpečnosti při ozařování v objektech památková péče.

39

Obr. 20 Ozařovecí kontejner £ otevíracím niecbenismen - poblrd do vyzeřovecího otvoru.

fr\u Literatura /1/

P. černoch, E. BartoníSek, P. Keliolmr, J. Vocílke: Radiační sítovené izolace ka­ belí. Zpráva lÍJV 8031-CH, 1587.

/2/

I. Janovský: Polyetylenová folia, jako dozimetr vysokých dáveY.. Zprťve tfJV 8145-D, 1987.

/3/ 3. Bartonířek, J. Pípote., Г. Olbrichová: Využití ionizujícího záření v chemických a biologických systémech, etapě Cl: Oíkoveeí letky pro lsgunirogy. Zprsve IÍJV 8270-E, 1587. /4/

J. SadláSkové, J. Zuske: Využití ionizujícího záření v chemických a biologických eyetťtneoh, etapa 02» Radiační oSetřovéní potravin a zenždělakých produkte. Zprávě

rfjv /5/

B. Bartonííak, A, Haberebergerovéi Pormetion of Kethyl Iodide by Ionizing Radiation, přadr.áika ha "4th Workir.g Meeting on Radiation Interaction", Leipzig, 1587.

/6/

К. Vacek, J. Teplý i Řelení tématického úkolu 6 . 5 OťJlTZ Šumperk, 1587.

Il/

2, Teplýi Mobilní ozařovecí robot a Jeho. aplikační možnosti při záchraně párátek, přednáška na eerninářl "Kove metody muzejní konzervace", CŠCHT Praha, 1567.

40

1.2.2. 5?li2íSí!TS£S-Íi£Í£_Eí2t2í ~ 2 Výzkum a vývoj redionuklidických a radiofermeceutických preperátu j e t r v e l e zamě­ řen ne vypracovávání metod přípravy nejvýznamějěích diagnostických přípravku používaných v n u k l e á r n í medicíně. J e d n o t l i v é směry výzkumu odpovídají nejvýznamnějším současným s v ř tovým trendura. Hlavní pozorrost byle proto věnována vývoji preperátú. značených c y k l o t r o ­ novými r e d i o n u k l i d y , novým preparation značeným r s d i c n u k l i d y jodu e t e c h n e c í e v ř e t n i k i t ů pre příprevu sloučenin značených tímto rudionukliden. V o b l e s t i rédiofartrak značených cyklotronovými redionuklidy byly řeSeny Jek o t á z ­ ky zlftpření a z e f e k t i v n ě n í technologie p ř í p r a v j i ž vyráběných radiofarmak na t-ázi Ca *V\1

Til

a *" TI, tek procléity vývoje nových přípravku značených In. Do rutinní praxe byla za­ ved eua metoda přípravy 'Ga využívající obohecetých terčů, což umožnilo zkrátit dobu oza­ řování na cyklotronu potřebnou pro výrobu jedné šarže z 12 na S-1C hodin. Značného zefektivcění výroby C-e byle dosfženo uplatněním nové vyvinuté netody regenerace obohaceného Zn. V prOběhu roku byle tak znovu vráceno do výrobního рюсези 27 g Ze v hodnotí 621 000,- Kčs. V rruběhu zkušební výroby byl zaveden i nový postup výroby TI, který podstatní zlepšuje bezpečnost práce a zkracuje dobu potřebnou pro výrobu šarže. Značné pozornost byl* věnována metodám přípravy In a jím značeným slcučenir.ám. Byl* vybudována poloprovozní lii.ke pro výrobu tohoto r»dionuklidu, vypracován návrh na preklirické zkoušení a v jeho rámci provedeny distribuční studie s chloridem inditým In a oxiderj inditým In. Ke základě získaných výsledku byly vyhodnoceny dávkové ekvivalenty. V druhé polovině roku bylo zkušebně dodáváno In do zr&votnických zařízení pro experimentální účely. U preparátů značených redionuklidy jodu byle velká pozornost věnována jek problema­ tice značení obecné, tak vývoji nových diagnostických příprevku. Byle dokončena technologie přípravy ALTAB *I určeného pro diagnostiku sekrece chymotrypsin a zpracována podniková norma pro kontrolu tohoto preparátu. Od 2. čtvrtletí byla zahájena zkušební výrobe I na cyklotronu a experimentální dodávky 18-J-oktedekonové куэ. •'Z.. U tohoto preparátu bylo také provedeno preklinické zkoušení a vypracována podniková norma /1/. V laboratorním mě­ řítku byly studovány metody příprav jodamfetaminu - 3 I /2/ a m-jodbenzylguanidinu •* I /3/. Pro zlepSení technologie výroby delSích preparátu byla zavedena metoda testo­ vání kvality výchozího 'I a provedeny některé úpravy technologie výroby bromsulfoftaleinu -I, jejichž potřebnost se projevila v náběhu rutinní výroby. V problematice technecia - °°mTc a jím značených sloučenin byly práce soustředěny předevSím ne dopracování metodik, které budou výrobně realizovány po dokončení výstavby komplexní výroby kitů. Byl zpracován program výroby kitu v ÚJV /4/ a rešerěně zpracovány dalií možnosti značení nových sloučenin techneciem /5,6/. U preparátu, které mají být jako prvé kity za-.edeny do výroby (JUDA a DIAGOS) byl dokončen vývoj technologie, provedena srovnávací farmakokinetika lyofllizovaného preparátu HIDA a substance HIDA a dosaženo po­ volení klinického zkoušení /7/. Pro tyto preparáty i některé další (DTPA, DMSA) byly se­ staveny programy pro výpočet stability a kinetlky. ' Pro tech:.ecistan - °°mTc, který je v tfjV již dlouhodobí vyráběn, byla vyhodnocena studie zabývající se stanovením obsahu dlouhodobého Tc v preparátech technecia - 9 9 m Tc/8/. V rámci pilotních studií byly prováděny další práce na vývoji sorpčního generátoru technecia - °mTc na bázi polymolybdenanu /9/ a vypracována relerie o metodách přípravy At a jím značených sloučenin /10/, Pro další zlepšení kvality produkce radiofarmak bylo roz. pracováno a zkonkretizováno na podmínky ÚJV doporučení WHO o správné výrobní praxi /li/. Literatura /1/

P. Hradilek, L. Kronrád, M. Bečicová, Б. Pereezlenyiová, J. Kasalický: Redlojodované mastné kyseliny pro scanning myocardu. J. L»b. Сотр. and Rediopherm, v tisku.

41

/2/

E. Pereszlenyiová, L. Kronrád, P. Hradilek: ( I ) onemocnění mozku. Radioizotopy, v tisku.

/3/

P. Hradilek, E. Pereszelenyiová, K. Kopička, L. Kronrád: Způsob příprav? infekční­ ho roztoku m-jodbenzylfuanidinu značeného radioaktivními izotopy jodu, PV 2003-87.

/4/

P. Budský, J. Prokop, B. Angelis, L. Kronrád: Program výroby kitů radiofermak v tJjV Řež, Československá farmacie, v tisku.

/5/

A. Lázníčková, b. Kronrád, V. Karlíček, J. Kvžtina: Komplexy nžkterých aminopoly.

v

,

jodamfetamin pro diagnostiku

,

karboxylových sloučenin a jejich hydroxamovych derivátu з techneciem Folia Pharmaceutica, v tisku.

99m

Tc,

/6/ J. Prokop, P. Budský, B. Angelis, J. Cífka: Radiofarmska značená techneciem » Nukleon, v tisku. /7/

/8/ /9/

Tc,

B. Angelis, J. Cífka: Příloha к žádosti o povolení klinického zkoušení přípravku "Kit pro přípravu Trimetyl-HIDA-99mTc injekce". Zpráva ú\JV 3048-Ch, 1987. , * 99 99n P. Budský, J. Prokop: Obsah dlouhodobého Tc v injekci technecistenu Tc sodného. Nukleon, v tisku. K. Svoboda: Survey of Solvent Extraction ""mTc Generator Technologies. Radiochim. Acta, v tieku.

/10/ H. Šístková:

211

At - kritická studie možností použití. Zpráva tfJV 7962-B, 1987.

/11/ K. Kopička, I. Komárkova: Good manufacturing proatice in nuclear Research Institute, Řež. Poster na III. symposiu o radiofarmacii a radiofarmakách, 1.-4.5. 1987, Dánsko.

1.2.3. Neutronová_aktivaní_enelý_za_a neutronová_radiogrefie Vývoj metod neutronové aktivační analýzy (ITAA) byl orientován zejména ne problema­ tiku stanovení důležitých stopových prvků pro potřeby lékařského a biochemického výzkumu, kontrolu pracovního a životního prostředí, testování homogenity e atestační anelýzy refe­ renčních materiálů (RM) chemického složení. V souladu s rostoucími požadavky ne kvalitu analytických dat byla věnována pozornost i metodickým problémům zabezpečení jakosti analýz. Pro lékařský a biochemický výzkum byle zdokonalena a optimalizována metoda НА/, з твdiochemickou separací (HNAA) pro stanovení nízkých koncentrací vanadu v biologických mate­ riálech a byla provedena kontrole správnosti výsledků analýzou referenčních materiálů /1/. Vyvinutá metoda byla použita ke studiu koncentrací vanadu ve 13 druzích tkání experimentál­ ních zvířat v podmínkách normálního a zvýšeného přívodu tohoto esenciálního stopového prvku. V rámci mezinárodního výzkumného programu Щ А Е bylo dokončeno studium vlivu kontaminace pra­ covního prostředí toxickým kadmiem na zdraví pracovníků stanovením koncentrací keďnie a zin­ ku v tkáních profesionálně1 exponovaných osob metodou RliAA a monitorováním biochemických pa­ rametru /2/. Byly ověřovány metody RHAA pro stanovení tekavých toxických stopových prvků (As, Se, Sb, Hg) v biologických materiálech po rozkladu v tlakových teflonových bombách. Ve spoluprácí s ZfI Lipsko byla vyvíjena metoda RNAA pro stanovení nízkých koncentrací jodu v biologickýci. materiálech, která nalezne použití při výzkumu rentgenokontrastních látek v humánní medicine a diagnostice. V oblasti kontroly znečiSíovéní životního prostředí se především zvýSila kvalita získá­ vaných dat. Obecné byly zkoumány přístupy к systematickému zabezpečení jakostí arelýz v ana­ lytických laboratořích i v laboratoři NAA /3/. Pre laboratoř NAA v tÍJV byl navržen a odzkouSan moderní systém zabezpečení Jakosti založený nu současné analýza vhodných referenčních materiálů s neznámými vzorky. Po skončení analýzy je kvalita výsledků analýzy ihned zkontro­ lována souborem programů QACHECK, implementovaným na ''ídicím počítači spektrometru ND 683 /4/. Pokračoval i vývoj optimalizace postupů NAA na základe informečních vlastností výsledku s pomocí počítače PDP 11/34 A /5/. Pozornost byla věnována i spektrometrii záření gama za

42

vysokých četností ir.pulzů. Byle vybudována a testována speciální měřicí trasa, umožňující měření při integrálních četnostech impulzů vyšších než 100 000 s""~ /6/. Pro vývoj československých RM pro kontrolu životního prostředí byle aplikována zdo­ konalená teorie testu homogenity a byly provedeny testy homogenity RM úletu z barevné me­ talurgie metodou instrumentální neutronové aktivační analýzy CINAA) /7/. Touto metodou byly dále provedeny atestační analýzy a byla vyhodnocena spolehlivost atestovaných hodnot pro 15-25 prvků v RM elektrárenských popílku a úletu z ocelářské metalurgie /8,9/ na zá­ kladě použitého programu zabezpečení jakosti analýz. Vypracované metodické postupy byly použity к servisním analýzám pro ústavní a mimoústavní zadavatele. Zejména se jednalo o INAA emisí a aerosolu, srážek, půd a RNAA biolo­ gických vzorků pro biochemický výzkum a vývoj a zkoušky nových cytostatických preparátů na bázi platiny. V neutronové reďiogrefii bylo v roce 1987 dosaženo rozhodujícího pokroku v oblasti kvetitativního vyhodnocování, pro kterou byl formulován název neutronová transmisní analýza. Hlavním problémem, pro který nebylo zatím ve světě v tomto směru dosaženo významnějšího po­ kroku, je přítomnost rozptýlených neutronu za prozařovaným objektem, dopadajících na detek­ tor v nedefinovatelném a měřením nezjistitelném množství. Tento problém byl na pracovišti neutronové radiografie tíJV úspěšně řešen jedr.ek zave­ dením transmisní etalonáže do experimentálního uspořádání, jednak volbou takové geometrie uspořádání měřícího postupu, pří níž příspěvek rozptýlených neutronu na detektoru do stopy ze analyzovaným objektem je totožný a příspěvkem do stopy etalonu, takže lze jeho účinek v zíakené soustavě rovnic vyloučit /10,11/. Za 3tejných geometrických podmínek byl zatím zeveden aemiempirický p-stup, jehož bylo již úspěšně použito při stanovení distribuce bóru v hliníkovém e ocelovém plechu a distribude volné vody v pórovitých stavebních materiálech /12/, s který je automatizován a řízen počítačem. Na automatizaci a kybernetizaci výše uve­ deného analytického postupu se pracuje. Literatuře /1/ II. Šimková, J. Leštinová, J. Kučera: Radiochemical neutron activation determination of vanadium in biological materials. 11. Radiochemická konference, 21.4.-25.4. 1987, Mar. Lázně. /2/ J. Kučeře, V. Senft, F. Húzl, L. Soukal: Jedmiun and zinc determination in tissues'of workers professionally exposed to cadmium by NAA and AAS, 4th Meeting on Nuclear Ana­ lytical Methods, 4.5.-8.5. 1907, Dresden. /3/ I. Obruanik: Program zabezpečení jakosti v analytické chemii a jeho úloha v laboratořích aktivační enelýzy. Konference IAA-87, 7.9.-11.9. 1987, Rakovník. /4/' L. Kolár, I. Obrusník, J. Feltejaek: Program zabezpečení jakosti v laboratoří NAA, Kon­ ference IAA-87, 7.9.-11.9. 1987, Rakovník. /5/ I. Obruanik, К. Eckachlager: Optimization of information properties of NAAE with respect to information content and profitability of results, J, Radioenal. Nucl. Cham. Articles 112, 233-'";'. 1987. /6/ I, Obrusník, z. Horák, M. Rakovič: Problematika gama-apektrometrie za vysokých četností inpulzů při IMAA a krátkodobou aktivací. Konference IAA-87, 7.9-11.9. 1987, Rakovník. lil

J. Kučera, L. Soukal: Testy homogenity referenčního materiálu úletu z barevné metalur­ gie metodou INAA. Zpráva,tfjV8026-Ch, 1987.

/8/
43

Л0/ Z. BrdllSkos ••utronov*' trensalani analyse. Zprávo ÍJT 8246-T, 1987. /11/ Z, nrdliSkat neutronová trenaalaai analysa* Referát na konferenci Deslaetrle vnltroreektoroveao ssrení. Irate 20.-23.10. ДОТ. Л2/ У. Peterka, Z. BrdllSket Aplikace neutronová trenenlsní analysy ve etevebnletví. Beferát na konferenci Zkoušení jekeotl ve stavebnictví. Štrbská Pleso 22.-25.9. 1987.

1.3* R o d l e S n í

bespoSnoot

Výoledky monitorováni oaob (sevnf sáfení, vnitrní kontealneea) a výsledky monitorováni v preeovním prostředí vykaaovely т Л*Т v průMbu roku 1987 dobrý etenderd radlaSní oenreny a oenreny adreví při práci v proatřadí lonlsujíeiho siření. T žádném připadl nadešlo к pře­ kročení Hnita •tenovettýeb, vyhláškou KU. 8. 59Л972 Sb. o oehronš «draví při prdel ae adroj l lonlsujíeiho siření. Pro potřeby v . . jedeni energetlekáho programu byly proveaeny sávšreSná práoe ne ovlfování elektronických Sis t i vyhodnoeoveeího seříseni termolunlnioeenSaieh detektorů. vSetnl jeho programováno vybavení. Byla provedena kompleteee vyhodnoeovaeíbo leřísení, jeho oil voní o byly ovšřeny perenatry ve vstebn к technickému sedání. Práoe byly provedeny v eomSianoatl e.Výskumnýa dotevem energetickým Prehe-Mobovloe, který je hlavním řeiltelen dkolu. V rámol příprovy rekonatrukee reaktoru VTR-3 ne LVR-15 byly vyhodnoceny redleSnl bespeSnoatní eapekty tak, aby byle noho reellsovet ve stadiu projektu enderní ataelonámí doslnej;rleký eyetán. Rovrli byly uplatněny radlaSní bespeSnoetní sásedy při projektování ektlvní demontáie a vyaaaaní kontrolc-enáho piana. Zanedbatelný vliv tfJV na okolí byl prokasován kontinuální! mířením vypouitiných radloaktlvníoh látek jak do ovsduií, tak 1 do vodoteče, jekoi 1 analýsani vsorkfl. okolního ilvotního prostředí. Ani v jednou připadl nebyly překroSeny referenční úrovni aktivity vsorka llvotníbo proetředí e radioaktivních výpuatí. Bodnocení dávková sátlie v okolí Ллг prokáselo, ie osáření obyveteletve l e i í ЫиЪок» pod aákonen etenovenýnl Hnity osáření obyveteletve. Výoledky bodnocení aialedkft havárie JI Černobyl byly spreeovány o uveřejnluy no vMeeká konferenci Л / a v tlak» / 2 , 3 / . Bespeonootní analysy byly lanlřany na roabor aanlpulaoa a radioaktivním odpady v areá­ lu ЖВ0 / 4 / e na vypracování první Sáetl předprovosní bespeonoetni iprávy d l o i l l t l aoehovee/5/. Vadle ahmutí výohosíoh ddajA obsahují obi práoe enolýsy exposice personálu 1 obyvatelstvo blbem nomálního provosu 1 aa poatulovanýoh bavarljcích oltuafcí. Předprovosní bespeSnoatní •práva d l o i l l t l Moehoveo sahrnuje toká popla geologielýeh poměra e konotrukSníbo řelení j i ­ nak vlétni doporuSení na úpravu jejich konstrukce, výaledky monitorování radioaktivních látek v lokalit!, vSetnl návrbu ncnltorovecího systému d l o i l l t l e popla přeprevy radlooktlvníeh od­ padu na d l o i l l t l . BespeSnoatní rosbory v obou případech prokátaly, la ani bfhem provosu, oni při vytypovaných poruchách e havávlíoh nabudou překroSeny sákonná Hnity exposic preeovníkA tni obyvatelstva. Re lokalit! Jaderná elektrárny Temelín byl dokonSen prAskumný vrt, jehel nvubke doeáblo 731 •• ftadnooani ©dvrtanáho attarlálu ukasuja, i* geologická a hydrogeologická vlsstnoatl formace Jaou.příanlvá pro ttv. kavernová ukládáni odpadi s Se. jadarnáhc progresu. Byla rovnll ipraoovine atudle dololaná ralevtnteíal materiály, která bude aloullt jako podklad к rosbodoveeíau aktu УМИ v oblasti ukládáni radioaktivních odpadA do hlubinných geologických foraeeii Zpráva obsahuje teobnloko-ekonoaloká ddaje pro tento sp&eob ukládáni o jeho porov­ náni • ukládánie v povrobovýob dlollltioh,#

la axpevlMntálnia dloilltl vytoctaktlvniob odpado v areálu ÚJ/ doaplly do sávireSnáho itadla ctevabní práoe. Byly řevnil vyrobeny a «kompletovány sákladní Metl tecbneloglckeno

44

vybavení. Fro provoz tohoto úložiště byla zpracována bezpečnostní správa, která bude ještě doložena průzkumným geologickým vrtán. Literatura /1/ Pietrieh, J., J. Horyna a kol.: Pormy radiojodu v ovzduší. V H . celostátní syapoaiua dosimetric záření. Mar. Lázní 1987. / 2 / J. Horyna a kol.: Jaderná energie 33 (1967), 343. /3/ J. Horyna: Radioaktivit» ovsduií a vod v okolí tfjV v r. 1966. Zpráva lÍJV 6257-D, 1967. /4/ 1. Hachmilner, S. Kónopásková, Z. Dlouhý: Bezpečnostní rozbor manipulace se zpevněnými radioaktivními odpady v areálu KBO. /5/ Z. Dlouhý, L. Haclnilner, P. Kotáre. S. Konopáaková, A . Ketelková, V. Sraier: tfloílitě RAO Moehovce - predprovoz-'i bezpečnostní zpráva, 1. Sáat. Zpráva ÍÍJV 8247-D, CH, 1987.

1.4.

V ě d e c k o o r g e n i s e č n í

p r á c e

V roce 1967 zpracovali pracovníci ÚJV řadu kritických koncepčních studií pro vnitro* ústevní potřebu, pro potřebu SSKAE а к zajištění funkce vedoucího pracoviště vědeeko-technického rozvoje. Těžiitě koncepčních prací aa v loňském roce přeneslo na rozpracování kon­ cepce rozvoje ústavu na léta •1991-2005. Uply zpracovány vstupní údaje pro tuto koncepci, zahrnující cílovou funkci ústavu a stav jeho systémového okolí a první verse dílčích koncep­ čních studií výzkumných úseků a projektu základního technického zabezpečení koncepce. Pro potřeby ČSKAE byly zpracovány podklady, umožňující zahájit práce na jaderné části prognózy rozvoje palivoenergetického komplexu zemí RVHP do r. 2010. V rámci plnění funkce meziodvětvového vedoucího pracovišti vědeckotechnického rozvoje pro oblast jaderné energie e techniky byly zpracovány některé rozsáhlejší rozborové studie /1,2/, vydána zpráva o pokrocích ťfjV v r. 1986 /3/ a zpracovány dalií dílčí materiály. Významnou složkou vidackoorganizační činnosti ÚJV byla i v roce 1987 rozsáhlá koordi­ nační činnost. Ústev zajlitoval koordinaci iasti státních a iesti resortních úkolu RVT a jednoho úkolu resortní standardizace. Objektivnost výkonu funkce koordinačního precovlštš byla zabezpečována zasedáními koordinačních komisí. V roce 1987 probihly dvě zasedání koor­ dinačních komisí všech státních 1 resortních úkolů a to v 1. a 3. čtvrtletí. V prvním čtvrt» letí bylo zhodnoceno plr.íní úkolu v předcházejícím roce a ve třetím čtvrtletí se zhodnotilo vřené s finanční plnění úkolů RVT v 1. pololetí, výhled plnění do kones roku s příprsva plá­ nu na r. 1988. V úkolech RVf, zařazených do státního cílového programu SCP 01 byl zhodnocen i stav zapojení řeiené problematiky do 3. prioritního směn' Komplexního programu VTP zemí RVHP. V roce 1987 úspěšně pokračovalo řeiení 6 •' olů státního plánu RVTi A Л A A A P

01-159-804 01-159-805 01-159-809 01-159-812 01-159-813 15-159-811

"Bezpečnost jaderných elektráren s lehkovodními reaktory" "Výzkumná reaktorová základna" "Vybrané komponenty a problémy osvojení rychlých reaktora" "Minimalizace tvorby, zpracování a trvalé uložení radioaktivních odpadů" "Metody diagnostiky a hodnocení spolehlivosti jaderně energet. zařízení" "Využití ionizujícího záření v kebelářatví".

Dále pokračovalo i řeiení resortních úkolů RVT a úkolu raaortní standardizace. Závěreč­ ným oponentním řízením byl úspšinš ukončen raaortní úkol RÚ-159-112 "Využití ionizujícího zá­ ření v chemických a biologických systémech". V závěrech oponentního řízení bylo možno konste­ tovat, že úkol byl splněn jak po věcné, tak i po finanční atránea a realizace výsledků řeiení úkdu je' plně zabezpečena. Dodatečně vypracované zhodnocení ekonomické e/ektivnosti úkolu uká­ zalo, že souhrnná efektivnost představovala 20,4 Kčs/Kčs.

45

V návaznosti na zasedání koordinačních komisí proběhla dvě zasedání poradního orgánu ředitele - Rady koordinačních komisí, která projednávala obecné metodické e věcné problémy, přesahující rámec jednotlivých koordinačních komisí. I v roce 1987 byl ÚJV pověřen plněním řady vědecko-orgenizečních úkolů v oUasti mezi­ národní spolupráce. Velmi důležitým v této oblasti bylo plnění Komplexního programu vědecko­ technického pokroku členských států RVHP do roku 2000. Účast UJV na řešení e realizaci tohoto programu je výlučně zaměřena na rašení jeho 3. prioritního směru "Urychlený rozvoj jaderné energetiky". Ze 17 hlevních úkolů tohoto prioritního smíru je ústav zodpovědný v rámci ÍSSR ze rozpracování a řešení čtyř hlavních úkolů: 1) "Vývoj technologií e technických prostředků pro zpracování a ukládání radioaktivních odpadů"(3.1.8). 2) "Vývoj vysokoteplotních jaderni-energetických zařízení víceúčelového využití" (3.3.2). 3) "Vypracování jednotného souboru normattvnš-technické dokumentace v oblasti jaderné energetiky" (3.4.3). 4) "Provedení souboru opatření ke zvýšení bezpečnosti JE a využitím zkušeností z jejich provozu" (3.' .•*). Kromě uvedených hlavních úkolů se ústav účastní a je zainteresován v řešení delších tří hlavních úkolů, koordinovaných v rámci CSSR jinými organizacemi: 1) "Zvýšení efektivnosti využívání jaderného paliva" (3-1.1). 2) "Zdokonalení reaktorového zařízení W E R . Vývoj systému diagnostiky a kontroly stavu kovu re»!:torového zařízení" (3.1.2). 3) "Vytvoření a zavedení efektivních a spolehlivých ASŘ TP e souvisejících technických pro­ středků" (3.1.3). Při zpracování podrobných programů jednotlivých hlevních úkolů, jehož ae ústev aktivně zúčastnil, jakož i při určování závazků ústavu na jejich řešení, se vycházelo z cílů a záměrů schválených úkolů RVT. Plnění závazků je zajištěno v rámci příslušných částí VTO SCP 01. Hlavni' úkoly, ze které je ÚJV v rámci ÍSSR zodpovědný, jsou zejišíovány v rámci státních úkolů RVT A 01-159-812 "Minimalizace tvorby, zpracování a trvalé uložení radioaktivních odpedů z jader­ ných elektráren typu W E R " a A 01-159-804 "Bezpečnost jaderných elektráren я lehkovodními reaktory", resortního úkolu RS-1 "Resortní standardizace" a ústavního úkolu č. 191 "Zajištění funkce vedoucího pracoviště vědecko-technického rozvoje". Ústav již iniciativně navázal příiié kontakty se sovětskými hlevními organizacemi, kdy byly uzavřeny smlouvy na řešení tří jmeno­ vitých úkolů hlavního úkolu 3.1.8 a dvou jmenovitých úkolů hlevního úkolu 3.1.3. V pokročilé-n stavu přípravy je uzavření smluv ke jmenovitým úkolům 3.4.1.3 e 3.4.1.5, a kontrekty ne řešení některých témat hlavního úkolu 3.1.1. V pokročilém stavu přípravy je rovněž zřízení mezinárod­ ního pracoviště v ústavu, využívajícího lehkovodního experimentálního reaktoru LR-0. jimi aktivně se ústav účastnil práce Stálé komise RVHP pro spolupráci v oblasti mírové­ ho využití atomové energie a jejích pracovních orgánů. Pracovníci ústavu zde precoveli jeko členové sekce č. 1 pro reaktorovou vědu a techniku, jako členové Všdecko-technické redy VTR-l (Rychlé energetické reaktory) a VTR-3 (Jaderná bezpečnost), předsedali Všdecko-technické radě pro zkracování a zneškodňování radioaktivních produktů a zúčastňovali se vlastní práce Stálé komise. Velmi rozsáhlá byla spolupráce v rámci Dočasného kolektivu pro fyziku lehkovodr.ích reaktorů. Ústav rovněž plnil funkci normalizačního střediska v rámci Mezinárodního hospodářs­ kého «družení Interatomenergo. Dobré výsledky činnosti odborníků ústavu v pracovních orgánech RVHP ae promítají dc delšího zkvalitnění mezinárodní dělby práce při řešení úkolů a mají tedy značný význam i pro vlastní prácí ústavu, V rámci táto spolupráce pokračovaly práce v oblasti bezpečnosti, zejména v otázkách havarijních analýz a pravděpodobnostního vyhodnocování bezpeč­ nosti JE. V oblastí, rychlých reaktorů byl uzavřen kdntrekt na téma "Hydrodynamika aktivní zóny a uzlů primárního okruhu rychlého reaktoru". V oblasti využití reaktoru LR-0 byla projednané otázka modelových experimentů pro zpřesňování rad leč ní zátěže tlakových nádob reaktorů W E R .

46

V oblasti radlochemie byly za účaati čs. apacialistu úspěšně zahájeny zkouiky zařízení PRECAT a připraven kontrakt na řeiení problematiky extrakční izolace vybraných radíonuklidů z vod­ ných prostředí činidly typu dikarbolidů. V problematice přípravy radiofarmak byly projednány technické otázky zajištění ozařování v IAE Moskva pro účely tfjV a zhodnoceny zkušenosti a dosavadním provozem námi dodaných generátorů technecia. Рогаьгпе rozsáhlá spolupráce a ústavy v NDR probíhala na zakladl dohody o VTS mezi ČSKAE a MKE NDR a tneziústavních dohod ae ZfK Rosaendorf, ZPI Lipsko a KKW "Bruno Leuachner". Spo­ lupráce je zaměřena na oblasti výpočtových metod diagnostiky, havarijní a apolehlivostní ana­ lýzy, korozní odolnost reaktorových materiálu, radiačních technologií a analytických metod jaderných materiálu. Velmi významnou, zejména pro oblast výroby radiofarmak, je dohoda o re­ cipročních ozařovacích pracích mezi ZfK Rosaendorf a IÍJV Řež, která byla průběžně realizována. Pokud jde o ostatní země RVHP, má v poslední době vzestupnou tendenci spolupráce s MLR. Je zaměřena na problematiku vodních režimu, přístrojů jaderné techniky, experimentální reak­ tory a na využití ionizujícího záření. Rozsáhlá byla rovněž spolupráce ústavu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni (MAAE). V nově otevřeném Konferenčním centru IÍJV v Řeži byla uspořádána dvě pracovní zasedání skupin koordinátoru výzkumných programu MAAE ("Výzkum v oblasti metodik zkoušek e dokumentace paliva vodních reaktoru" a "Vývoj kritérií rizika pro celý palivový cyklus"). Obě zasedání měla úspěšný odborný průběh, jejich organizační i společenská úroveň byla účast­ níky vysoce hodnocena. Pokračovalo řešení pěti výzkumných kontraktů s MAAE a byl uzavřen dal­ ší kontrakt v oblasti výzkumu vodních režimu vodou chlazených energetických reaktorů. Pracov­ níci &JV se účaatňoveli zasedání řešitelů výzkumných kontraktů, pořádaných MAAE. Řešil se kontrakt v rámci činnosti tfstřední kontrolní laboratoře v mezinárodní síti zárukových labo­ ratoří. ÚKL se zúčastnila srovnávacího eotperimentu MAAE pro analýzy mg vzorků plutonia. Řada pracovníků se účastnila činnosti pracovních orgánů MAAE, zejména v oblasti zajletování jakosti zařízení в spolehlivosti konstrukčních materiálu. Značným přínosem byla dlouhodobá stipendia e výcvikové kursy MAAE, umožňující mladým peapektivním pracovníkům ústavu získat zkušenosti na zahraničních špičkových pracovištích. tfatav věnuje soustavnou pozornost propagaci a popularizaci své činnosti. Řízením je pověřena komise pro technicko-ekonomickou propagaci. Ta zpracovala ve spolupráci s vedoucími pracovníky ústevu plán technickoekonomické propagace, který schválila porada vedení ústavu. Významné akce z plánu ÚJV jaou zařazovány do resortního plánu technicko-ekonomieké propa­ gandy ČSKAE. Plánované akce zahrnují jak činnost interní, zaměřenou na vyšší informovanost precovníků 6 J V , tek působnost na širší veřejnost (exkurze v ústavu,výstavy, přednášky, pu­ blikační činnost a pod.). Výsledky pracovních kolektivu jsou popularizovány na centrální nástěnce ústevu i v ústavních časopisech (Nukleon a Neutron). Na tabuli cti v areálu ústavu jsou zveřejňovány fotografie nejlepších pracovníků úatavu. V teb. 7 je uveden přehled akcí, které byly v rámci technicko-ekonomické propagandy uspořádány našimi pracovníky v r. 1987. Tabulka 7 Přehled hlavních akcí technicko-ekonomické propagandy ÚJV v roce 1987

Druh činnosti Plén Publikace v popularizačních časopisech a denním tisku Rozhlasové a televizní pořady Tiskové besedy Výstavy Osvětová činnost a exkurze Odborné krátké filmy Prezentace pracovních výsledků Jednotlivých výzkumných útvarů na centrální nástěnce uJV články v časopise Neutron Různé

47

Počet akcí Plnění

12 1 1 1 20 2

15

9 21 1

9

7 3 2 (a) 32 (b)

2 21 2 (c)

Poanáaky к tab. 7 i (a) Účast a spolupráce ne mtainárodním chemickém veletrhu "Ineheba 87". Uspořádaní výatavy o jaderné energetice ve společných prostorách ÚJV. (b) Zahrnuty exkurse na pracovištích ÚJV, jichž ea atiSeatnilo 25 skupin, z toho 4 sehrenlční. Uskutečnily ae 2 besedy pro nové pracovníky ÚJV, 5 based ae studenty SŠ, vS a ZŠ. ( e ) Zahrnujet - Setkaní "Družba 87" - videcko-odborné konference mládeže zemí RVHP. ' Garantem ÚV SSM, sajlitovala ZO SSM ÚJV Řež. - Výrobu amatérakébo fllnu o připraví CO v ÚJV. Literaturat Л/

Ti; Bartoiek, If. Faiakt Projekty aplikací pokročilých energetických reaktora v» «vrtě. Zpráva ÚJV 8117-R.T, 1987.

/ 2 / L. JakeSová, S. Havelka, И. Hron: Uren-plutonlové oxidové palivo. Zpráva ÚJV 8311-CH.T, 1987. / 3 / 3 . Havelka (redakce): Zpráva o pokrocích ÚJV '86. Zpráva ÚJV 7969-V, 1987.

48

1. Konferenční centrum

2. Tažlčka monokrystalů firm/ U/bold-Heraeus

3. Celotllový počítač

4a. Operitorovna horké komory reaktoru

5. Lineární urychlovač elektronu pro účely radiační technologie

4 b. čerpadla primárního okruhu reaktoru WR-S

7. pluWnl kakinitor pro zpracovinf radio­ aktivních odpadfl

8. Plamenný fluoritor pro fluoracl vyhoře­ lého paliva

6. Hmotnoitnf (pektromttr MAT-261

10. Regulární systém sondy CHOUCA-MT 02

9. Dilkově řfzený dilfcf stro] G-10W.6 před Instalaci do hor­ ké komory

2.

5

#5*'П

Ing. Josef Novák, CSc. technický náměstek

2.1.

Výrobe

VÍROBA

SLUŽBY

Jako ktždoročnš, tak i v roce 1987 využíval Ústav Jaderného výzkumu svá Špičkové experimentální zařízení pro poskytování servisu mimoústavním zájem­ cům (ozařování na reaktoru W R - S a na kobaltovém ídroji, výpočetní práce, analytický servis). Nároč­ né úkoly plnili pracovníci ústavu i v oblasti reali­ zace některých vybraných výsledku vlastní vývojové činnosti (výrobe radiofarmak a polovodičových detek­ toru ionizujícího záření). Šlo vesměs o výrobky, které přinášely natolik značný přínos, že z celospo­ lečenského hlediska bylo jednoznačně účelné rozvíjet jejich výrobu i ve výzkumné organizaci. Část těchto výrobních a servisních prací (výroba radiofarmak a polovodičových detektoru, analytický servis a ozařování na kobaltovém zdroji) byla plněna v útvarech náměstka pro výzkum, ostatní v útvarech technického náměstka.

r a d i o f a r m a k

Výrobe rediofarmak se v souladu s potřebami precoviší nukleární medicíny dále zvyšovala. 201 Sortiment radiofermek byl obohacen o nový velmi významný preparát, chlorid thelný TI, používaný v topické diagnostice infarktu myokardu. Jako náhrada klasického jaterního testu *•" J byl zaveden jodbromsulfoftalein - 131 I umožňující rychlejší a přesnější diagnostiku funkce jater /1/. Přehled množství preparátu dodaných v uplynulých několika letech je uveden v tab. 8. U preparátu, která jsou základem nejvýznamníjších nukleárně-medicinských testů, dochází inedále к nárugtu spotřeby. Některé méně cesto používené preparáty vykazují postupný útlum spotřeby, nebol přístrojové vybavení lékařských pracovišť je Již plně vytíženo a přednost se proto oprávněně dává preparétum Širokého využití. S cílem zajistit možnost delšího rozšíření produkce radiofarmak byl zpracován investiční záměr výstavby pavilonu s produkčním cyklotro­ nem. V podstatné větší míře než v uplynulých letech byly zej litovány dodávky preparátu for­ mou radiojodečního servisu. Tyto preparáty, reagující na okamžité potřeby lékařského výzkumu, umožňují ověřovat možnosti využití dalších nových značených sloučenin v praxi /2,3/. Jejich přehled je uveden v tab. 9. Dodávky Joddeoxyuridinu - э 1 , který Je používán při prokazová­ ní některých druhů rakovinových oremocnění, se staly již prakticky rutinní záležitostí. Po­ dobně patrně bude do rutinní praxe převedeno i používání 18-jodoktadekanové kys. - I pro sledování poruch metabolismu srdce a m-jodbenzylguanidinu I pro diagnostiku a dokonce i terapii nádoru nadledvinek. Mimo plán byly realizovány dodávky 2 ke generátorů technecie " m T c pro tfstav Jaderné energie I.V. Kurčatova v Moskvě. Literatura /1/ F. Melichar, L. Kronrád, B. Angelis, 2, Hradilek a další« Úspěchy v oblasti výroby ra­ diofarmak v tJjV Řež. Zpráva tÍJV 8034-CH, 1987. /2/ P. Hradilek, L. Kronrád, E. Pereezlenyiová, M. Bečicová, K. Kopičkai Preparáty značené radionuklldy jodu, Radioizotopy, v tisku. /3/ K. Kopička, L. Kronrád, P. Hradilek: К problematice značení sloučenin radionuklldy Jodu, Radioizotopy, v tisku.

49

Tabulka 8 Výroba radiofarmak v tÍJV (v tia.Kče) Preparát

1984

1985

1986

1987

5200

5225

o-jodhippuran .

131Z

4683

4950

o-jodhippuran

125T

125

80

bengáleká Serveň

131

I

732

550

615

554

technecletan

9Jm

Tc

50 u

71

2738

2750

3500

3379

generátor .

ii3« I n

506

260

200

201

molybdenan

99мо

427

540

470

548

citrát galia

67

1008

2180

2800

2515

-

-

659

•¥

-

266

chlorid thalný jodbromeulfořtalein m-Jodhippuran

G, 201 T1 131

I 131T

oatatní Celkem

20

20

7

-

165

300

800

437

10404

11550

13642

13925

Tebulke 9 Přehled preparátu dodaných v roce 1987 na výzkumná lékařská pracovišti formou radlojodačního servisu

Preparát

Počet dodávek

Jodamfetamin

125

I,131I

m-Jodbenzylfuenidin

125

I,

131

18-Jodoktadekanová kye.

123

I

11

5

I

1

ro-Jodhippuren

I

125 m-Jodbenzóan 3,5 - dljodtyroein

alaetin p-Jodbenzooví kye. o-jodfenoxyoctová kye. m-áodfenoxyoctová kye. p-Jodfenoxyoctové kye. ALTAB metyljodid p-Jodhlppuren íoddeoxyuridin

125 125

I

I 125Jl I J I 125 I 125 I 125 I 131 J I 125 I,131I

50

4

1 I

.

2

1 1 1 1 1 1 1 1 1 27

р о 1 o v оd í с í h О л

e *" e к t o r ú

? O V

.- e :.

V roce 1 -:-7 :yly vyvíjeny :;ík*;erí r.ové typy detektorů, jejichž potřeba vyplynula - p zadevků zej .éna zanrenizh.ích odběratelů. :. úspěšnému zajiStíní těchto úkolů bylo v roce 1 ••• dovezeno i.ové těžící zařízení, lo oživení a předání zanízení bylo hlavní úailí zaměřeno :e optimalizaci požni:.ek tažení, b" kryateiů. Je yly připraveny v průběhu optimalizace, vis .•iyatez-aticky prováděno vyhodnocování parametrů, kter? - V í největSí vliv na rozlišovací ic:. поз + polovodičových detektorů. doužaa:.» prošly vycrer.é vyř-ezy z krystalů všemi f'tupr.i tec lOt-ie připrevy ie'ektoru vžetně finální montáže a vyhodnocování. Vzhlede": к tomu, že op r i • slizace ~epelného z si:: tažižky i vlentr.í příprava detektorů jsou valr.i r.áročr.é a dlouho do -;, : !e -.o::.? ei'iu.itivní závěry formulová* až v první polovině" rok; 1-6S. ďro zpřenněr.í některých maření b.valL+y monokrystalů bylo aeataveno zařízení ke s t e z c e . orientace krystal*, bále byla n.avr:er.a nová metoda, která zajištuje dlouhodobou : ď a : l i ' taktů detektorů z velmi čintého íe, pni pravených, iontovou i-plar.tecí. :ie "výšení kval: '7 '%zení monokry ztelů velmi činhého z-er~.enia :yl vyvinut nový zpŮ30: pokrývání 3íér. kel:'••••*• ro --• liCl,.. bekto připravená ochranná výateika má .iTejné vlaatnoati c'ako původní vr.itTV s dni .ď lev-. V;'z..e-::.4 vsak je, že odpadá riziko v;' uchu. "okrajovaly práce r.a pří prav? studncv ;•. .íe~ek~oru :e zv ď'enou účinností měření, založené r.e umíateMÍ vyšetřovaného vzorku do ce ".re Ч-'ekt.oi'u (obr. 31) . lbe stanovení složení geolo.-: cd-^... podloží metodou (г., eraia) aktivace po­ kračoval pro ::.p. d-eoir.duztria vývod sondy л germaniovým detektore-. •:. 'd•' . zonde cyla ..8vr::e;.a elektronická žáya zahájeno dědí =>e3tavovár.í a ovéřová:. .' ylo dokorx-er.o konstrukční řešení ;;oolor.dy a zahájena výroba dědí ecnezicf ; 8 chladicí "'алti. b zadiátění dlouhodobé sta- ďl ď v vlasVho.ití povrc:... polovodičových re %. 'ořů, zeď -;'-.a ."i/Li chlazených íelďi^: . •.•.'•'i články, ryla vyvinuta r.ová -e'ove pesivace přechod ; detektor1:, 'da* o • e'r ; dež .'ipodív: v pokrytí povrchz přec.-. .: vyhrai.o'z- n-:é.ií e..orí-er.ických látek, zadirí^z.je dloz.'iodo: oz atabilitz zeď-••• ft '•'-!: charak !,eri :i* ik a ti"-; i rozlisovec' .ichopnont detektor-. Stabilita ietek* de vel-.i dúlez:itá, ze.i-iéna v prípadec kdy Je periodicky ohříván na poko,:ov > 'eploťj. Jedi.o zařízení vyzžívedíc.' :' ьilr:í či-:;.o.'it paaivoveného detektor., do ,'í • používáno v závod? na zpracován í ero.i tnýcn surovin, kde ae m^rí nlozer.í *ecanolop;ickvch odpadů. ::o jmož!....;e ze:rá::it přípedr.«>Tj vý~éttj cenných prvk."i.

:ebbt;

I ro ty ú č e l y , kdy de požadováno ":»"e:ií n polovodičovým detektorem э extrémní nízký: zul-ový-i pozedí", byl vyvíden npeci-'l:.:' typ detektorů " i n - l i n e " . Byla dokončena konritrukce P. v.'ro: e >.:-iálr.ýho kryo:itatz a dále '^vl vyvinzt chlazený předze.iilovač, který umo';?z;;e po. :.•'* pro .lyntén i n - l i n e i d e t e k t o r y .i velko'J e l e k t r i c k o u k a p a c i t o u , bokrsčovaly práce na automatizeci i ^ z f r í Heliová jevu do t e p l o t y kepelného h e l i e pomocí p o č í t a č e 3API 1. Byle provedené první i f i i e úplného automatizovaného míření v teplotním oboru kapalný dusík pokojové t e p l o t ě ( o b r . 3 2 ) . 51

10

Obr. 32

U

14

100Ú/T

/К" 1 /

Závislost U. a UB vzorku čistého Ge na teplota

V roce 1987 bylo vyrobeno celkem 30 detektoru (16 Ge/Lí detektoru, 11 detektoru z v e l ­ mi čistého G« a t ř i nízkoonergetické systémy) a provedené řade oprav, vSe v celkové finanční částce 4.661 t i s . Kčs, z toho pro export v částce 3.640 t i s . Kčs. Plán výroby byl tuk splněn ne více než 103 % a plán exportu na 104 %.

52

2.3.

S l u ž b y

ú s t ř e d n í

k o n t r o l n í

l a b o r a t o ř e

V rámci kontraktu з Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni pokračovala i v roce 1987 spolupráce na analýzách vzorku jaderných materiálu. Analyzovaly se vstupní roztoky ozářeného paliva na obsah a izotopové složení uranu a plutonia /1/. Déle зе tJ.KL podílela na vývoji vhodné metody pro titrační stanovení mg množství plutonia (4 mg navážky Pu). V rámci srovnávacího experimentu zemí RVHP SROK, který je zaměřen ne ověřování analy­ tických metodik pro stanovaní složek ozářeného paliva, byla v ÚKL vyhodnocena Jeho 4. etepa. Jejím cíleni bylo stanovení americia alfe-3pektrometriekou metodou izotopového zřeďování. Zhodnocení výsledků ukázalo, že je možno stanovit 0,65/Ug Am v 1 g roztoku ozářeného palive 3 chybou + 2,2 % / 2 / . Dále pokračoval vývoj fyzikálně-chemických metodik pro stanovení v/braných prvků v -r.eteriálech, surovinách a odpadních roztocích. Byl dokončen vývoj metodiky pro stanovení ství':ra a antimonu metodou atomové absorpční spektroskopie a metodiky pro 3tanover.í mi!:ro- a ~:iligramových množství thoria v přítomnosti nadbytku prvků vzácných zemin. Rovněž tyl dokončen vývoj metody pro stanovení stáří minerálu zirkonu U-Pb datovací metodou. V souvislosti s výstupní technickou kontrolou radiofarmaceutických preparátů byly vy­ vinuty analytické postupy pro kontrolu nových preparátů: chlorid inditý ( Ir,) a acetyl-3,*,' 1 ОС

( I)-L-tyrosyl aminobenzoová kyselina. V souladu s plánem práce Stálé komise RVHP byl v květnu 1987 v laboratořích uXL uspořádán společný pokus zemí RVHP na stanovení dvojmocr.ého ,

.

.

99m

cínu v preparátech pro přípravu rediofermak značených Tc. Pokusu зе zúčastnilo celkem 12 specialistů z BLR, I/HR, !ÍDR, PLR, 333R a fiS3R. Re základe výsledku tohoto рокизи /з/ tyly doporučeny metody pro 3tanovení Sn(II) do společného lékopisu zemí RVHP. Úspěšně pokračovala spolupráce se ZfK Rossendorf v oblasti analytiky jaderných meteri-Jll; e kontroly rediofermak а зе ZfI v Lipsku v oblasti detování stáří geologických vzorků. i-iovr.ě:зе úspěšně rozvíjela spolupráce s Ústavem jaderné fyziky v Krakově v oblasti analytiky cyklo­ tronových rediofermak. Pro některá oddělení IÍJV, která зе zabývají technologickými problémy, зе prováděly \r-.ivišní chemické a spektrogrefické analýzy (např. ^.rčení složek odpadních roztoků). IT o pot.-ey geologických ústavů a geologického průzkumu (ÚHS Kutná Hoře, Geologický pružku-1 Ontreve, '*;';; Praha, Uranové doly Dolní Rozinka) se analyzovaly s<éri»> geologických vzorku a určovalo зе jejich stáří metodou Rb-Sr-U-Pb, o-n-Iíd. Rada prací byla provedena i pro delší mimoúntavr.i :;.-'kazníky. Měřilo зе izotopové složení uranu a gadolinia v různých vzorcích pro ÚJF Sbra.ilav. prováděly зе servisní analýzy odpadních roztoku a zajištovaly зе spektrogrefické analýzy r*;zných typů vzorku. Většina těchto zakázek зе zejištovala formou hospodářských smluv. Je. ich finanční přínos činil 1 202 tiaíc Kč я (včetně 8Э 702 UbTJ fakturovaných M A E ) . Pru SsKAE, oddělení jaderné bezpečnosti a záruk, se prováděly analýzy dusičnanu uranyl-.; na obsah a izotopové sloření uranu. fJKL zajištovela přípravu 3 inspekcí Г.1ЛАЗ, které я kle::'.ý~ výsledkem proběhly v ÚJV.

Literatura /1/ P. Sue, J. Křtil, J. Morevec: íórperíence with the analysis of safeguarded input, л-tiutior..i for reprocessing. Kemsnergie (v tisku). /2/ J. Krtil, P. Sua, J. Roček, J. Moravec: Experiment

3R0K-4. Zpráva IJV 8154-Ch, 1007.

/3/ M. Beran: Zpráva o výsledcích společného pokusu pro zasedání porady specialistů zemí :-Víí• pro otázky rediofermak, sekretariát RVHP, 8.-10. prosince 1987.

53

-.4.

r o v a ei

з 1

Pracoviitř výzkJT.nťho reaktoru 4X3.-3

ze;i3íovalo v roce 1S87 sluz:y experi t..-5l: ;' žzr.ozy

útvarům tfjV, ťÍJP a také dalším ě s . experisar.talr.i-. pracovišti-.. Ke základ» vzá. e~r.-> a ZfK Rossendorf poskytovalo rovr.řž ozeřovací služ ; y i. pro ".'/Г..

Plánován;/ provoz reaktoru VYR-3 byl v roce l,c7 splr.eV. v plr.e rozJa:.u. ?r;vo: ' vl plánován pro období ladan-ří;"en lí'87. Zrn tato dobu odpracoval 16.čC" W . n . :1вг. tr:e- . vyc házející z požadavku experimentální pracoviát a externích z.á;"e~ci. čir.il pro rol-: 1 5 ? 4.5 n i l . K č s . Přehled skutečných tržeb reaktor.; je patrr.y z ta-- i--, lar.ovar.y provoz i trž'у "yly v r. l'„-67 vysoce p: er:roše..y. Hlavní- ďivoče~. překročení plsr.over.yc:.

Tabulka 10 Tržby za ozařování ".a reaktora W R - 3 v r. 1?87 ( v -:íl. Kčs) 3kute5r.ost

-

PTaeoviští

Plán

tfjv

2,766

3,708

134

tfjF-ÍSAV

1,000

1,7*3

17-

Ostatní

0.73-i

1.7SS

245

Celke-

4,500

7,230

161

požadavků :.a reaktor Wř.-j" ."> :lí;ící >* ter-:ír. к rekor.st г икс i а с to':: o vyplývá/:"c: skutečnost, že po d o : . 15 -•• :íe-': u :e re*!-. tor vyřazer. : provozu, -"výšer.;' zá;e-\ o ozařovací kapacitu reaktoru vyvolal v r j « 1587 některé organize 1 : í a technické pro:l?~y. V:teré ;ie však dar-ilo prů.'éz:4 a operativ.é i-ežit. Vzhlede" к věcr.i-u p l ­ nění experi-er.tálnícr. prací Ke r.ut..o pova­ žovat využití tohoto r.áročr.ér.o -.ýz'u-:r.é:.j *л .;e-er:.;: ргог-га~ zařízeni J-J'. pro vel- i -"o'ré.

Při provozování reaktoru WP.-o byly v roce 1S87 dodržovány zásady ,'aderr.-» :ezpe~-:.o.:-. a běhat provozu r.edoilo к žádný-: t: i no řádný-: nekontrolovaný" stavů- za.ízení. '.ev'z:.í s

:

er-

višní práce byly orientovány na hlavr.í kotpor.er.ty reaktor.: a na techr.olorick-4 v т :.v zejiítující jaderno.; bezpečnost. V rá-ci reSení úkolu RYT pokračovala příprava pr-entavy reaktor. '"..-; r.a reík-- r ".."" / 1 - 4 / . Эу1у řeSer.y konkrétní organizační a technické aspekty přestavby v '."/ a .'<%.':' ze.':.-5-' no -podářský-.i smlouvati.'. listopadu 1.-5-7 ryly zaha.'er.v přípravné práce к realizaci

irvt-i.

e vlastní rekonstrukce reaktoru ',TR.j. literatura /1/

Kolektiv autorů: irořrratv de-or.tá.;e. Zpráva KJV řió.."-T, 1 •!•••;7.

/V

Kolektiv autoři: Kezpe ;r.ontr.í zpráva Ле-or.tá.e aktiv.íc:. --;:r»

e zr";:'o:': likvl-iece v.vz.-

r.?r.o reaktoru VV7-.-... *ež i;-87.

/ 3 / 5ervir.:-:a ; . : eataverií knihovny -.iitroko:.stent zaklsK.-.íc:. ko-pvn.ent rea-:* oru ".'.".-.: ч : ;.prríva '.TV ' .77-... l',*7. /•',/:.:.

K a r e . H k , -T. Kovák, K. Li.itík: ": lánová:.í rozvo.e * v y . z i t í ezper '•;»:.táir.íc . t v.'.

reaktorů v Č ; ; . i e ť e r á t I / . : ; A - . : Í V - 3 0 0 / 0 8 6 , Ko:.f. V.Д.,

54

:-renoKle, ? r a . : c ; e , l . - . - . - j . . '

. '.

2.5.

V ý p o č e t n í

a l u ž b y

Základní výpočetní techniku (JjV tvoří dva centrální počítače, které jaou využívány prakticky všemi útvary ústavu a jsou instalovány v odboru výpočetní techniky. Dále je pro­ vozováno přibližně 20 minipočítačů a mikropočítačů, které jsou z větší části využívány při řízení základních experimentálních zeřízení nebo pro zprecování experimentálně získaných dat. Jaou soustředěny převážně ve výzkumném útvaru a částečně v technickém útvaru. Centrální výpočetní techniku tvoří: - počítač Gier 4 s vnitřní pamětí 17kslov, vnější diskovou pamětí 1600 kslov a delšími periferiemi včetně možnosti výstupu v grafické formě; je provozován od roku 1965 (~122 000 provozních hodin), operační systém HELP; - výpočetní systém 5C 1040 s vnitřní pamětí 9 MB, vnější diskovou pamětí 400 MB a delšími periferiemi včetně možností výstupu v grafické formě; je provoxován od roku 1977, ope­ rační systém OS/HVT. Na tento počítač je napojena lokální dialogová terminálová sít Mere 7900 (TSO). Příprava dat pro oba počítače je zajišťována centralizované v OVT s využitím děrnoštít­ kové a děrnopáskové techniky e záznamníků na pružný disk. V únoru uplynulého roku byla dokončena realizace zlepšovacího návrhu, na jehož základě byla původní ferritová pamět počítače ВС 1040 o kapacitě 1 МБ nahrazena polovodičovou a po úpravách centráln-' jednotky a kanálů rozšířena na 9 BÍB. Tím bylo možné přesunout do operační paměti nejčastěji používané moduly OS a TSO a ušetřit řadu pomocných prací. Uvedené úpravy značně zlepšily možnosti počítače ЕС 1040: - lze zpracovávat výpočetní kódy, které vyžadují více jak 750 kB ve vnitřní paměti; - o 16,5 "> vzrostl poměr času CPU к době provádění výpočtů; centrální jednotka je lépe využívána; při nezmíněné ceně za jednu provozní hodinu dostávají zákazníci za stejný finanční o'-jjen «» o 16,5 % více výpočetních přeci; - zvětšila se paměí, kterou mají к dispozici terminály lokální aít? (dříve všechny 150 kB, nyní každý 260 kB) a prodloužile зе doba provozu terminálů; _ poklesl příkon elsktrické energie o 12,5 kW; - zvětšila ae spolehlivost paměti a tím i celého syatému. 0 převzetí zlepšovacího návrhu projevily zájem některé instituce v ČSSR i v zahraničí; reelizován již byl v Pragouníonu. Hlavním úkolem odboru výpočetní techniky je provádění výpočetních prací pro pracoviště ústavu {** 85 %) a pro některé externí zákazníky («v 90 % všecn prací tvoří vědecko-technické výpočty, zbytek připid*5 na ASŘ), poskytovat konzultace externím programátorům v oblasti programování a operační h svatému, vytvářet nové subsystémy A4Ř a za­ jišťovat jejich rutinní provoz. Přehled o finančním objemu výpočetních prací, provedených odborem výpočetní techniky v roce 1987, je uveden v teb. 11. Plánovaný finanční objem byl ve všech položkách překročen, ačkoliv v oblasti vědecko-technických výpočtu pro vlastní ústav byl zadán ke zpracování menší počet úloh než se plánovalo. Počítač Gier byl v uvedeném období v provozu 2282 hod. (koeficient směnnosti 1,04) a počítač ЕС 1040 4329 hod. (1,98). V oblasti A3fi ú\JV byl provozně ověřen v loňském roce dokončený subsystém účetnictví, od 3. čtvrtletí byla uvedena do provozu agenda evidence písemností sekretariátu ředitele (je provozována z terminálu) a byly zahájeny analytické a programátorské práce na úpravě a doplnění agendy plánování výzkumnš-vývojových úkolů.

55

Tabulka 11 Porovnání plánovaných a skutečných tržeb za výpočetní práce provedené odborem výpočetní techniky v roce 1987 (v -lil. Kčs) Plán

ÚJV (a)

Externí zákazníci OVT c e l k e m

Skutečnost

.-

VTV

5.373 (b)

4,976

92,6 (b)

ASŘ

0,650

0,897

138,0

celkem

6,023

5,873

97,5

ÚJF

1,000

1.520

152,0

ostatní

0,250

0,400

160,0

celkem

1,250

1,920

153,6

7,273

7,793

107,1

řozn.: (a) Cena provozní hodiny obou počítiču pro vla3tní potřebu ústavu byla stanovena ve výši cca 50 % velkoobchodní ceny. (b) Zpřesněný plán 4,845 mil. Kčs byl splněn na 102,7 %.

V oblasti problémového programování byla pro resortní orgán ČSKAE vypracována agenda evidence oprávnění operátoru jaderných zařízení. Zejišíovelo se rovněž zpreoování agendy státního systému evidence jaderných materiálů pro účely záruk. Centrální výpočetní technika ÚJV je zastaralá e fyzicky opotřebovaná a proto je ne rok 1988 připravována její rozsáhlá modernizace. V táto souvislostí byla v uplynulém ob­ dobí provedena řada přípravných prací. V obdobné situaci je i řídící a malá výpočetní technika ÚJV. Byle proto zpracována koncepce nasazování profesionálních osobních počítečú do výzkumné i dalSí činnosti lÍJV a zajiStuje se první etapa Její realizace v roce 1988.

56

for

e p r o g r a f i c k é

s l u ž b y

Odbor vědeckotechnických informací UJV Řež je pověřen zajišťováním potřeb és. jader­ ného programu výkonem funkce oborového informačního střediska (OBIS). Činnost je metodicky :ízer.e Koordinační metodickou radou ODIS tflSJP Zbraslav. Jako pomocné orgány pracují Knihov:;í твпв *JJV a knihovní rede ZK CSKAE. Informační 3lužby jsou zabezpečovány ve 3 pracovních skupinách. Základní'knihovna ČSKAE zajišťuje nákup, evidenci, výpůjčky, výměnu knih, časopisů, leperátú a reportu. V knihovní je evidováno 63 000 knih a 39 000 aeparátů. V letošním roce ле pokračovalo ve vyřazování zastaralé literatury. Rozšířena je meziknihovní a mezinárodní výpůjční služba. Ze rok 1987 bylo evidováno více než 7 000 výpůjček. Pravidelně se provádí výměna mezi 50 ústavy s podobným zaměřením v Č5SR i zahraničí, čímž ZK ČSKAE získává cenné infor-ační materiály. V roce 1987 docházelo do knihovny pro potřeby uživatelů z tfjV a ÚJF ČSAV 96 titulů časopisů z kapitalistických států a 207 z ČSSR a ze aocialÍ3tickýcn států, •evíc зе odebírá 59 titulů časopisů na mikrofiších. Zakoupení e uvedení do provozu zpětní zvětšovacího přístroje PEITAKTA 120 R umožnilo vyšší využití mikrofišového fondu časopisů.

Obr. 33 Při práci a přístrojem na čtení e zvětšování z mikrofiši.

Skupina dokumentačních pracovníků provádí studijní a rozborovou činnost, překladatelské nluííby, zajišťuje průběžné, retrospektivní a patentové rešerše, provádí klasifikaci knih a .neperátů podle mezinárodního desetinného třídění a eviduje veěkerou publikační činnost v tJjV, .Jpoluprecuje a 0DI3 IÍI3JP Zbraslav při odvětvové evidenci a předávání záznamů pro faktogra­ fický informační systém Ekonomika jaderných elektráren. V rámci plnění usnesení vlády č. 245/ 6c яе v roce 1987 začalo з přípravnými pracemi na zpracování projektu pro faktografický in­ formační syatém Detektory jaderného záření. Během roku 1987 bylo zpracováno 110 rešerší on-line, provedeno 62 průběžných a 28 patentových rešerší z databází I M S , CAS, DERWENT, INSPEC. V,B publikační činnosti tfJV ae informační středisko podílí redakcí odborného časopisu nu­ kleon (4x ročně), bulletinu ЗГ1П (lx za 14 dní) a každoročně vydává Seznam periodik ZK ČSKAE e rjeznem publikací tfjv.

57

Reprografie a fotolaboratoř vydává vnitřní výzkumné zprávy, reporty pro raeziústavní výměnu, sborníky a, referáty pro konference a semináře. V roce 1987 se pokračovalo v moder­ nizaci .vybavení střediska novou rozmnožovací technikou. Služby jsou nelištovány na stro­ jích Romeyor, Cyklos, Minolta, Rank xerox. Kopírovací služby slouží pro účely knihovny, výzkumných a administrativních precoviSt. Roční je vytištěno cca 900.000 tiskových %r«r, a 250.000 stran je zhotoveno kopírováním. V centrální fotolaboratoři jsou zhotovovány černobílé i barevné diapozitivy, technické a dokumentační fotografie, reportážní fotogra­ fie pro propagaci výzkumných výsledku tfJV.

58

3.

Piu\r5::f SOCIÍL:;ÍHJ рнооалш

3.1.

Z v y š o v á n í

k v a l i f i k a c e

Mimořádnou pozornost vinu je ústav zvySování kvaltriícace. V roce 1987 bylo na tyto účely vynaloženo 631 000 Kčs. Odborné vzdělávání j e podporováno na všech úrovních. V l o ň s kéa roce byli schváleni k obhajobě vědeckých doktorských disertačních prací 4 pracovnici ÍJV. Z toho 2 v oboru stavba .jaderných zařízení, 1 v oboru jaderná a sub jaderna fyzika a 1 v oboru nauka o nekovových materiálech a stavebních hmotách. Doktorská disertační práce budou předloženy k obhajobě v příštím roce. 3 sladí pracovníci obhájili v roce 1987 vědeckou hodnost kandidáta v i d , 1 předloíi.1 disertační práci a čeká na obhajobu. Z tohoto počtu 1 obhájil v oboru experimentální fyzika. 1 v oboru technická kybernetika a 1 v oboru jaderná c h e s i e - 3 perspektivní pracovníci byli v loňskéb. roce zařazeni dc vědecké výchovy e to v oborech stavba jaderných zařízení, che-гЛе a technologie poživatin a jaderná a sub jaderná fyzika. Z minulých l e t pokračuje ve vědecké výchově 29 pracovníků a to 10 v oboru stavba jaderných zařízení, 4 v oboru technologie j a ­ derných p a l i v , 3 v o&oru jaderná a subjaderná fyzika, 5 v oboru jaderná cher.ie, 4 v oboru fyzikální •metalurgie, 1 v oboru ekonomika ř í z e n í , 1 v oboru s i ř í c í technika, 1 v oboru anor­ ganická technologie. Vědecká výchova v oborech stavba jaderných z a ř í z e n í , jaderná a subjaderná fyzika, jaderná chemie, technologie jaderných paliv a fyzikální metalurgie probíhá v ústavu formou vědecké aspirantury pracovníků Školících pracoviš? a 1 praco-.r.ice je zařazena do i n t e r ­ ní aspirantury. V oborech anorganická technologie, ekonomika ř í z e n í , a i r í c í technika, f y z i ­ kální metalurgie a jaderná a subjaderná fyzika jsou aspiranti zařazeni do externí aspiran­ tury na ?VUT-SP(měř. technika), ÚteY (ekon. ř í z e n í ) , VÍCř" (anorg. technologie), УЗЗЕ Flzeř. (fyzik, metalurgie), SVUT-FJPI (jaderná a subjaderná fyzika). V letošní?; roce studovalo 8 pracovníků v postgraduálních kursech a 2 tento kurs letos dokončili. Velká pozornost je věnována výuce c i z í c h jazyků, protože studenti nepřicházejí po této stránce ze i k o l dostatečně připraveni. Krom? jazykové výuky v rámci vědecké výchovy r.avšíívuje 5 pracovníků čtyř3e-estrální kursy pro experty -TA3P2X pořádané PF UK Praha, 34 pracov­ n í c i navštěvují jiné formy jazykových kursů. 1'obočka Č3V73 tÍJY pořádá každoročně intenzivní internátní kursy ruštiny a a n g l i č t i n y , které jsou v e l - i vyhledávané. V letošní-! roce proiíhel kurs ruského jazyka, na který bylo vybráno 30 pracovníku. Krone výše uvedených forem zvyšování kvalifikace vyhledává vedení ústavu pro své pra­ covníky odborné kursy krátkodobější, umožňuje jiti návštěvu odborných seminářů, konferencí spod. Další?, typem vzdělávání jsou speciální kursy pro získání či zachování odborné způso­ b i l o s t i určených profesí: operátoři a vedoucí směny jaderných reaktorů, pracovníci ř í d í c í práce s ionizujícím zářením nebo d o h l í ž e j í c í na ně, revizní t e c h n i c i , j e ř á b n í c i , ř i d i č i atd. Vedoucí pracovníci jsou v y s í l á n í do kursů zahrnujících psychologii řízení apod. V případech, které jsou v souledu s e zájmem ústavu, v y s í l á s e pracovníky ke studiu při zaraistnání. V letošním roce studovalo při zaměstnání 6 pracovníků na V* (5w?-PEL, vSC'fT, vSn, Farmaceutické fakulta) • 6 pracovníků na středních Školách SE5 a SPŠeL). Trvalý nedostatek pracovníků dělnických profesí se snažíme alespoň částečně r a š i t výchovou vlastních učňů (v u č i l i š t í c h jiných organizací). Ročně přijímáme 4 žáky do učebních oborů я maturitou (2 v oboru mechanik silnoproudých zařízení a 2 v oboru mechanik s t r o j ů a z a ř í z e n í ) . Sábor učňů je plněn dobře. Místa na r . 1'86 jsou j i i obsazena. Mimořádně účinnou formou zvyšování kvalifikace a přehledu v oboru jaou zahraniční s t u ­ dijní pobyty. V loř.akém roce se zúčastnili dlouhodobých zahraničních s t á ž í 4 pracovníci tfjV (335R, Belgie, 2x Anglie). Kávrhy na p ř í š t í l é t ě jsou j i ž podány. V této s o u v i s l o s t i j e vhodné se zmínit i o působení našich odborníku v zahraničí. V roce 1987 pracovali t ř i pracovníci tfjv v zahraničí jako experti déle než 4 týdny (33SR, Rakouako). Dva pracovníci tÍJV dlouhodobě pů­ sobí v mezinárodních organizacích (KAAS, RVHP),

59

' a l i i foraou zvyiovéní kvalifikace jaou kursy a zaikolování pořádaná pro neie preeovaiky dodavateli zahraničních přistrojft a s e ř í z e n í . T l e t o i n i a roea byli nail pracovní­ c i seikoleni ее novém západonemeckám zařízaní pro tažení monokrystalů a d a l i í jsou při­ pravováni na výjezd dc 1Ш v aouvlaloati aa zakoupením nového počítače EC 1057.

3.2.

Péče

o

b y d l e n í

a

z á v o d n í

s t r a v o v á n í

Ústav vinuje válkou pozornost získávání mladých schopných l i d í . V* táto s o u v i s l o s t i aa setkávána i my a problémem, v poslední doba často c e l o s t á t n í diskulovený, s e sociálním zabezpečením mladých kvalifikovaných pracovníku a j e j i c h rodin. Jedni se předeviía o získá­ ní bytu e o finanční sabeapeSení rodiny. X když oba poiadevky spolu s o u v i s e j í , j e nabídka bytu prioritní a to bohužel i přec charakterem a perspektivami odborné práce. Vedení ústavu vinuje proto sajiiiování bytů maximální ú s i l í s r e l e t i v n i velmi dobrými výsledky. Ai budou naiim precovbíkům přiděleny druiatevní a t a b i l i s e c n í byty, na která nají Ji* uzavřeny smlouvy, a byty, která jaou ústavu v t é t o p ě t i l e t c e přiděleny státním plánem, budou vyieicuy nejnaléhávejií případy nahromaděné za poslední dvi p i t i l e t k y . У 9. PLP bv milá být bytová otázka naéich zaměstnanců vyřeiene na dlouhou dobu výstavbou přibližná 100 bytových jednotek příme na s í d l i š t i v fieil. Krorni z e j i i i o v á n í atebllizačních družstevních bytu s e snaží ostav přispat к řešení otázky bydlení svých pracovníku tak, i e jim pomáhá při vyhledávali rodinných desku, která jaou na prodaj, vystavuje doporučení pro získání parcely, zprostředkovává členství ve své­ pomocné druiatevní výatavba a v neposlední řadí samozřejmé přechodným ubytováním v ústavních ubytovnách v fteil a Roztokách. Závodní stravovaní j e v ÚJV na velmi dobré úrovní, úatev má vlaatní kuchyt я dosta­ tečnou kapacitou pro vieceny zeméatnence areálu výzkumných «stavu. Počat «trávníku j e j i ž nikollk l e t stabilizován a pohybuje s e kolem 60 % precovníků. Denní s e připravují 3 druhy j í d e l , z nichi jedno j e d i e t n í . Jídelníček j e připravován ve spolupráci s lékařea e se atre» vovaeí komisí ZT ROH. ustav mé 2 kantýny v prostoru areálu e moSnost podávet i teplá j í d l e snídani, obidy a p ř í l e i i t o a t n é večeře v ubytovni Vltava. Po modernizaci kantýny byl v lor.s kám roea upraven i i n t e r i é r j í d e l n y .

3.3.

Péče a

o

z d r a v í ,

p r a c o v n í

p r o s t ř e d í

r e k r e a e . a

0 péčí o zdraví dbá vedení ústavu předeviía důslednou preventivní výchovou v o b l e s t i pracovních úrazu a déla ve spolupráci se závodním zdravotniв střediskem přednáikami a Slánky v ústavním čaaopiau leutron o rušných typech zdravotní prevence (životosprávě, kouření, sport apod.). Tlaatní odborná péče o zdraví našich pracovníků spočívá na zdravotním středisku, které sestává ze. 2 ordinací praktických lékařů, zábni ordinace, oční e gynekologická ordinece e rehabilitačního e t ř e d l t k e . Pockytovená péče j e na velmi dotré úrovni. Kromé bažných zařízení j e středisko vybaveno kardlogra*em, na kterém jsou sledovány případy vytypovaná lékařem e vilcbnl pracovníci e t e r i í 40 l a t . Же středisku jsou kromé biiné ordinace prováděny vstupní a výstupní prohlídky a 1-2» ročni preventivní prohlídky viech zeméstnencu. tfetev má od roku 1967 vyjednanou dohodu o přijímání s v l á i t i závazných akutních případu v nemocnici na Bulovce. Poloha ústavu v krásném údolí Vltavy vytváří předpoklady pro pikná pracovní pro*tředí. Koncepce výstavby ústavu v optimální míře zachovává zeleň mezi pavilony. V posledních letech jaou 1 interiéry budov, pracoven a zaetdaeíeb místností soustavni upravovány s e xřelem na t o , ia příjemná a klidné proatřidí vytváří předpoklady pro soustředění a pohodu při práci.

60

Za zvláštní zmínku stojí konferenční centrum, které bylo loni vybudováno v dosud nevyužitých prostorách ubytovny Vltavě. Je vybeveno isj. souřeanou moderní audiovizuální technikou a uniožňuje simultánní překlad do sluchátek ze dvou jazyku. Technická úroveň a velni vk'J3né • účelné architektonické vybavení centra splňují všechny požadavky pro konání mezinárodních jednání a seiinářů.

Obr. 34

Přednáškový sál konferenčního cer.tre

Rekreace zaměstnanců ústavu a jejich rodinných příslušníku je každoroční na velmi dobré úrovni. V roce 1967 зе zučaatnilo rekreace v rekreačním 3fiSedisku lÍJV v Jáchymově 850 osob, v chatkách a stenech ú\jp na Sázavě 93 zaměstnanců tfjv a jejich rodinných pří­ slušníků, ve Strážném v cheté JZD Klecany 26 osob. V kempu ACT Tatranská Žtrba pobývalo celkem 45 osob, v chatě Živnobanka v Horní Malé tfpí se rekreovalo 50 našich pracovníku a jejich rodinných příslušníku. Dobře probíhala i zahraniční rek.eace. V kempu KPKI na Balatonu se ve 14dennícb po­ bytech vystřídalo 140 rekreantů, v BLR v Albenš ge rekreovalo 97 zaměstnanců a jejich ro­ dinných příslušníků, v MOR celkem 77 osob. Výběrové rekreace ge zúčastnila 61 osoba. Роэ'.агапо je i o dští našich zaměstnanců. V letních pionýrských táborech se rekreo­ velo 320 dětí, v zimních 172 dětí. Pro bývalé zaměstnance tfJV, kteří jaou již v důchodu, byla organizována letní rek­ reace v Jáchymově.

61

4.

ORGAHIZACKÍ STRUKTURA

Rozsahu úkolu, které jsou ústavu vytýčeny, odpovídá i jeho organizační struktura (obr. 35).- Hlavní výzkumní činnost, včetně realizace některých vybraných výsledků této činnosti, Je soustředěna v útvaru náměstka pro výzkum. Činnosti ekonomické a obslužné jsou podřízeny ekonomickému náměstkovi a útvary technického naméstke zabezpečují činnosti technické a informační a specielní služby. Řediteli jsou přímo podřízeny útvary pro věeobecné řízení a úsek pro kádrovou a personální práci.

ŘEDITEL

úKfř

řfi

KONTROLA

GD+Í

I ORGANIZACE

VÝZKUMNÝ ÚTVAR

USEK JADERNÉ ENERGETIKY

H

ÚSEK MATERIÁLU

USEK lOMZUjfitctHoLJL ZARENi

±J

| REAKTOROVÉ fYZIKY

•EKONOMICKY ÚTVAR

USEK TECHNICKÉ OBSLUHY

ÚSEK EKONOMICKC OtCHOONl

ÚSEK RADKXHEM. TECHNOLOGIC

ODBOR INVESTICNÍ

ODBOR

TECHNICKÝ ÚTVAR

ÚSEK TECHNICKO VÝROBNÍ

ÚSEK RADIAČNÍ BEZPEČNOSTI

ODBOR VÝZKUMNÉHO REAKTORU

ODBOR VÝPOČETNÍ TECHNBÍY

ODBOR TECHN.-EKON. INFORMACI

UZENI VÝZKUMU

Obr. 35

Organizační struktura tÍJV

Závežnou úlohu v systému řízení ústavu mají poradní orgány ředitele (obr. 3 6 ) : Porada vedení, jejímiž Sieny jsou náměstkové ředitele, vedoucí úseku pro kádrovou a personální práci, tajemník řfditele i předsedové CZV KSČ в ZV ROH. Účast poslední jme­ novaných zajliluje spoluúčast zástupců etranloké в odborové organizace při projednávání viecb závažných otázek Života ústavu. Nejzávažnější problémy řízení ústavu, vyžadující kolektivní odborné рсчоигеп! pro­ jednává Ustavní rada. Те zasedá obvykle jednou za měsíc. Kromě členů porady vedení jsou Jejími Sieny 1 vedouoí úseků a odborů a vedoucí oddělení ústavní kontroly a oddělení řízení • organizace.

62

PORADA VEDENÍ ÚSTAVNÍ

RADA

ROZŠÍŘEN/ ÚSTAVNÍ

Obr. 36

RADA

Poradní orgány ředitele

Rozšířená ÚBtavní rada zasedá čtvrtletní a projednává čtvrtletní i roční rozbory činnosti'ústavu, roční i pětiletá plány činnosti, Jakož i dlouhodobé koncepce rozvoje ústavu. RozSířená ústavní radě představuje závažný politicko-ekonomický aktiv ústavu, zajištující efektivní účest pracujících na Jeho řízení. Kromě členu úetevní rady se Je­ jích zasedání zúčastňují i členova CZV KSS a ZV ROH a předsedové VZO KSČ, DV ROH, výboru Č3VTS a výboru SSM. Jednou ež dvakrát roční zasedá Vídeoká rada ústavu. Projednává nejzávažnější otáz­ ky perspektivního charakteru, týkající se zamíření odborná činnosti úetevu, jakožto ve­ doucího pracovišti vědeckotechnického rozvoje v oblasti jaderné energie e techniky a zá­ kladní vídecké e technické problémy rozvoje této oblasti. Vědecké rada ústavu je vrchol­ ným vědeckým poradním orgánem ředitele, zajištujícím vysokou úroveii posuzování odborných problémů, řešených ústeverc. Jejími členy Jsou kromč precovníku úetevu významní předsta­ vitelé výzkumu i průmyslové praxe. Pro zajištíní objektivizace koordinační funkce ústavu byly wtvořenv Koordinační komise Jednotlivých státních a resortních úkolu RVT, koordinovených tfjV. Tímto komisím předsedá bu«f ředitel nebo námístek pro výzkum a Jejich členy Jsou kromí precovníku ÚJV, odpovědných za koordinaci a řešení úkolů 1 zástupci spolupracujících organizací, zástupci nadřízeného orgánu a představitelé centrálních orgánů. Koordinační komise zasedejí dvakrát roční, v 1. a 3. čtvrtletí. Obeané metodické а věcné prcolémy koordinace státních a resortních úkolů, přesahu. Jící rámec jednotlivých koordinačních komlaí, řalí Rada koordinačních komisí, která zasedá rovněž dvakrát roční, vždy v 1. a 3. čtvrtletí. Jejími členy Jaou kromí námístků ředitele též vedoucí výzkumných úseků, vedoucí odboru řízení výzkumu, výzkumného reaktoru, výpočetní techniky a techniokoekonomických Informací a koordinátoři státních úkolů RVT, koordinove­ ných tfJV. Radě předsedá ředitel tÍJV.

63

'/é
Z/vĚREM Lze konstatovat, že rok 1987 byl pro náš ústav rokem úspěšným; rokem, který přinesl řadu cenných vý­ sledků ve všech oblastech naší činnosti, především však v základní činnosti ústavu - ve výzkumné práci. Cílu plánovaných na rok 1987 bylo nejen dosaženo, ale v radš případu, byly i překročeny. Zvláště cenně je, že byly splněny všechny plánovaně realizační výstupy jak hmotné, tak i nehmotně. Rovněž objem sledovaných hmotných realizačních výstupu, předepsaných ústavu к realizaci na rok 1987 ve výši 20,7 mil. Kčs, byl spl­ něn na více než lřO %.

Ing. Pavel Kotmel ekonomický náměstek

Úspěšně se Ú9tav vyrovnal i s další závažnou oblastí své činnosti - a plněním vybraných servisních a výrobních činností. Tržby za práce z této oblasti, plánované na rok 1987 ve výši 23,2 mil. Kčs, byly pře­ kročeny ve všech položkách, celkově pak o téměř 17 %. V těchto tržbách jsou započteny i tržby provozní, je­ jichž plén ve výši 3,5 mil. Kčs byl splněn na 113 %.

Přes napjatou situaci v oblasti technické obsluhy se rovněž podařilo zabezpečit ply­ nulý a bezporuchový chod ústavu, dodržet předepsané limity a plnit plán hospodárnosti. Mrzí nás pouze neuspokojivý stav realizace plánovaných stavebních investic, do něhož se plnou měrou promítají obecně známé nedostatky v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Dobrá práce ústavu v roce 1987 se přirozeně odrazila i v celkových ekonomických vý­ sledcích. Zisk, plánovaný na rok 1987 ve výši 11,1 mil. Kčs, byl splněn na 144 %. Hovnšž tak poměr zisku к nákladům (rentabilita) byl vyšší, než předpokládal plén. Místo plánova­ ných 6,00 % dosáhl ústav 9,27 % a překročil tak plánovanou rentabilitu téměř o 55 %•

I když tedy můžeme závěrem konstatovat, že plánované úkoly roku 1987 byly kvalitně splněny, musíme si současně uvědomit, že plán na rok 1988 je minimálně stejně náročný. Pro jeho plnění budeire nejenže muset vyžadovat od všech pracovníků plné pracovní nasazení a účelně využít jejich iniciativy, hlavně však budeme muset dobře organizovat práci tak, aby její výsledky přinášely maximální efekt.

65