Zprávy ze správy
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Září 2013
6.
První etapa geologických prací proběhne společně na všech lokalitách
Správa úložišť rozdělila geologické průzkumy spojené s vyhledáváním vhodné lokality pro hlubinné úložiště do několika etap. První neinvazivní etapa bez hlubokých vrtů proběhne na všech lokalitách. Získaná data povedou ke snížení počtu lokalit a k zúžení zájmových území.
V průběhu léta uzavřela Správa úložišť mandátní smlouvy s firmami GEOMIN a DIAMO na zajištění všech náležitostí spojených s podáním žádostí o stanovení průzkumného území na všech šesti lokalitách. Žádosti pro lokality Březový potok, Čertovka a Hrádek zpracovává ve spolupráci se Správou úložišť firma GEOMIN, žádosti pro
lokality Čihadlo, Horka a Magdaléna vyřizuje společně se Správou úložišť státní podnik DIAMO. Stejně jako v případě lokality Kraví hora, kde Ministerstvo životního prostředí ČR stanovilo průzkumné území koncem května 2013, se žádosti vztahují pouze na první etapu geologických prací.
pokračování na str. 2
z obsahu:
3 Výzkumné pracoviště štola Josef str.
4 Projekt Mock-up Josef str.
5 Cesta jaderného paliva str.
Zprávy ze Správy 6.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
2
První etapa geologických prací proběhne společně na všech lokalitách řicích prací závisí na příhodném ročním období. Týmy pracovníků (většinou 5 až 7 lidí) tedy budou přijíždět nepravidelně.
"Bude zpracován podrobný projekt všech plánovaných prací."
pokračování ze str. 1
Cílem této etapy je zúžit počet lokalit na čtyři nejvhodnější. Se zástupci dotčených obcí pak bude zahájena debata o druhé etapě. Vhodnost lokalit z hlediska geologie posoudí odborníci na základě podrobného povrchového geologického průzkumu. Část prací bude probíhat přímo v terénu na lokalitě, velký objem činností se ale odehraje v laboratořích či v mapových archivech. Ještě před zahájením etapy bude zpracován podrobný projekt všech plánovaných průzkumných prací. Správa úložišť obce s tímto projektem detailně seznámí a v rámci projednávání zohlední jejich relevantní připomínky. Jakmile projekt geologicko-průzkumných prací schválí krajský úřad, stane se závaznou dokumentací, podle níž budou veškeré práce realizovány. S jakými činnostmi terénních pracovníků se tedy obyvatelé lokalit mohou během první etapy setkat? Geologové v rámci geochemického průzkumu odeberou vzorky hornin k laboratorním analýzám. Odběr horninové drtě pro geochemický průzkum probíhá pomocí vrtaných sond do
hloubky 2 až 3 metrů. V laboratoři se pak provede kompletní chemická analýza všech prvků v hornině. Na základě těchto analýz a výsledků z geofyzikálních měření bude možné dostatečně věrohodně určit stejnorodost masivu, jakožto i zlomy a puklinové systémy, které masiv porušují a geologickou stavbu komplikují. U geologického mapování se vzorky vystupujících hornin odeberou pomocí geologického kladívka. V rámci hydrogeologického a hydrologického průzkumu odborníci zmapují výskyt povrchových i podzemních vod – jejich množství, kvalitu, vzájemné propojení apod. Na tocích změří průtok i výšku hladiny, u podzemních vod bude rámcově stanoven jejich oběh v hloubce a komunikace s vodami povrchovými. Geofyzikální průzkum mimo jiné vyhledává a sleduje geologické zlomy. Speciální metody dálkového průzkumu, georadary, satelitní snímky a další umožní poměrně detailně odhalit průběh zlomů pod povrchem a odhadnout i jejich sklon. Odborníci změří i fyzikální vlastnosti hornin – hustotu, pevnost, tvrdost, propustnost a další vlastnosti včetně vlastností důležitých pro projektování podzemních děl jako odolnost proti nárazům, či pevnost ve smyku. Mnoho z mapovacích a mě-
Na základě výsledků první etapy geologických prací vznikne souhrnná studie každé lokality. Díky plošnému provedení etapy bude možné lokality mezi sebou vzájemně porovnat. Kromě geologické vhodnosti posoudí odborníci řadu dalších parametrů: celkový rozsah masivu pro hypotetické umístění podzemí části HÚ, jeho propojitelnost s povrchovým areálem, umístění povrchového areálu a střety s jinými zájmy - s ochranou přírody a krajiny, dostupností technické infrastruktury k zajištění bezpečného provozu zařízení, ale také dopady na současné složení obyvatelstva. Nedílnou součástí rozhodování o dalším postupu budou postoje dotčených obcí a obyvatelstva. Teprve na základě posouzení všech kritérií dojde k výběru čtyř lokalit, v nichž proběhne i druhá etapa prací spojená s hlubokými vrty. Tím, že první etapa přesněji určí hypotetické umístění hlubinného úložiště včetně nadzemního areálu, umožní výrazné zmenšení zájmového území. Některé obce mohou být z průzkumného území pro druhou etapu vyřazeny. Již v první fázi geologických průzkumů náleží dotčeným obcím zákonné finanční příspěvky.
Aktualita V Rouchovanech chtějí informační centrum k hlubinnému úložišti Obec Rouchovany, která se nachází v sousedství Jaderné elektrárny Dukovany, má zájem o vybudování návštěvnického centra hlubinného úložiště. Na katastru Rouchovan se v současnosti nachází mezisklad vyhořelého jaderného paliva elektrárny Dukovany a úložiště nízko a středněaktivních odpadů z obou jaderných elektráren. Svou podporu jaderné energetice demonstrují i obce v okolí jaderné elektrárny Dukovany. V regionu by tak mohla být umístěna všechna informační centra, která se problematiky týkají. „Máme na to v Rouchovanech prostor. Zbudování návštěvnického centra u nás by přispělo k atraktivnosti jaderného regionu a vytvořila by se tím také nová pracovní místa,“ popisuje záměry obce Rouchovany její starosta Vladimír Černý. Vhodná lokalita pro umístění hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren se v Česku stále hledá a zatím není jasné, kde by v budoucnu mohlo hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu vyrůst. Návrh na umístění centra přednesl předseda Energetického Třebíčska Vítězslav Jonáš na radě Správy úložišť radioaktivních odpadů.
3
Výzkumné pracoviště štola Josef je ve světě plně konkurenceschopné S nápadem vybudovat v opuštěné štole poblíž Slapské přehrady podzemní výukové a výzkumné pracoviště přišel před lety prof. Ing. Jaroslav Pacovský, CSc., ze Stavební fakulty ČVUT v Praze. Podzemní laboratoře štoly Josef jsou nyní chloubou výzkumu nejen pro budoucí úložiště jaderných odpadů.
modelováním je závislá na kvalitě vstupních dat, kterou experimenty poskytují. Neměly by se experimenty související s hlubinným úložištěm dělat v hornině, která bude úložiště reálně hostit? Mají vůbec pokusy ze štoly Josef vypovídací hodnotu? Výzkum ve štole Josef je především výzkumem demonstrujícím bezpečnostní funkce jednotlivých bariér úložného systému. Tento výzkum poskytuje jedinečná data pro konstrukční řešení i materiály, které budou v hlubinném úložišti použity. Je však třeba si uvědomit, že výzkum problematiky bezpečného uložení radioaktivních odpadů není klasická vědní disciplína. Je to velice specifický obor, který vyžaduje vývoj a ověření zcela nových experimentálních postupů. Musíme ověřit, jak jsou získaná experimentální data citlivá na různou kvalitu horninového prostředí. Je nezbytné pro výstavbu hlubinného úložiště připravovat odborníky a k tomu jsou rozsáhlé podzemní prostory štoly Josef s pestrými geologickými poměry ideální.
Profesor Pacovský využívá možnosti štoly Josef doprovodit teoretickou přednášku praktickými ukázkami. Podzemní laboratoře slouží k výuce studentů čtyř českých vysokých škol, jezdí sem i zahraniční zájemci.
Areál podzemního výzkumného centra ve štole Josef byl zpřístupněn v roce 2007, od té doby se neustále rozšiřuje. Splnilo otevření výzkumného centra Vaše očekávání? Je pravda, že původní záměr z roku 2007 předpokládal zrekonstruovat pro studenty pouze 50 m páteřní štoly a umístit v povrchovém areálu malé buňkoviště. Dnes máme zprovozněno pět z celkové délky 8 km štol a dvě nové budovy. Musím tedy uznat, že k určitému rozvoji došlo. Na druhou stranu, od slavnostního zprovoznění brzy uběhne 6 let a řada našich plánů na realizaci teprve čeká.
"Poskytujeme služby výzkumným organizacím, stavebním firmám i výrobcům technologií využívaných v podzemí.„ K vybudování výukového centra v bývalé štole Vás prý inspirovalo obdobné univerzitní zařízení v USA. Je možné štolu Josef srovnávat s jejím americkým vzorem v Idaho Springs? Skutečně jsme původně chtěli pro naše studenty vybudovat místo, kde si teoretické poznatky ze skript ověří praktickým tréninkem v reálném podzemním prostředí, tak jak to dělají v Colorado School of Mines. Dnes ale nejsme pouze pracovištěm zajišťujícím praktickou přípravu studentů. Jak název Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef napovídá, poskytujeme služby výzkumným organizacím, stavebním firmám i výrobcům technologií využívaných v podzemí. Dále or-
ganizujeme pravidelné prohlídky zprovozněného podzemí pro veřejnost. Disponují obdobnou podzemní laboratoří jiné evropské univerzity? Asi to bude znít neskromně, ale v tomto směru nemáme konkurenci. Tak rozsáhlé a multifunkčně zaměřené podzemní pracoviště žádná jiná univerzita neprovozuje.
Experimenty související s bezpečným ukládáním radioaktivních odpadů probíhají na štole Josef od roku 2008. Došlo za tu dobu k nějakým významným objevům nebo poznatkům, které budou mít na reálné hlubinné úložiště nějaké dopady? Již první velký evropský projekt TIMODAZ, řešený na Josefu v letech 2008 - 2010, přinesl zcela jedinečné poznatky o změnách napjatosti ostění úložného tunelu a okolního horninového prostředí při jeho dlouhodobém zatížení teplotou 90 °C. Touto problematikou se dosud nikdo neměl potřebu zabývat. Měření na originálním úložném tunelu, jehož části byly na Josefa dovezeny z belgického výzkumného centra SCK-CEN, ukázala, že krátce po zahřátí ostění na 90 °C může být místně vyčerpá-
Jednou z mnoha oblastí, která se v podzemní laboratoři zkoumá, je experimentální výzkum ukládání radioaktivních odpadů. Můžete přiblížit, čím konkrétně se výzkumy v této oblasti zabývají? Nejdříve je třeba říci, že jsme se touto, pro stavební inženýry nepříliš typickou oblastí výzkumu začali zabývat především díky spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů, která vznik podzemního pracoviště Josef od počátku podporovala. Realizovaný výzkum je zaměřen na demonstraci bezpečné funkce inženýrských bariér, ale samozřejmě také na chování přírodní bariéry (horninového prostředí). Využití podzemní laboratoře, tedy reálného podzemního prostředí, je k tomuto výzkumu nezbytné. Jak může např. pětiletá simulace ukládání radioaktivních odpadů zaručit, že bezpečnost způsobu ukládání vydrží deklarovaných sto tisíc let? To samozřejmě nemůže. Nezajistí to ani výsledky experimentů trvajících 20 let a více, které ve světě probíhají. Ale provozování takovýchto experimentů poskytuje reálné vstupní parametry pro sestavení numerických modelů, které jsou schopny předvídat chování inženýrské i přírodní bariéry v řádu statisíců let. Kvalita informací získaná numerickým
Celkem již bylo zpřístupněno 5 km z celkové délky 8 km štol. Letos začne návštěvníky z řad veřejnosti vozit po štole podzemní mikrobus.
Zprávy ze Správy 6.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
4
no až 30 % pevnosti betonu ostění. Při dlouhodobém zatížení se namáhání betonu dále komplikuje. Spolupracujete při výzkumech spojených s ukládáním radioaktivních odpadů také se zahraničními organizacemi? Pokud ano, s jakými a jak konkrétně? Výčet zahraničních organizací, se kterými spolupracujeme, by byl opravdu dlouhý. Prakticky na každém evropském projektu, kterého se účastníme, participuje cca 20 univerzit a výzkumných institucí z celé Evropy. Kromě toho máme uzavřené smlouvy o spolupráci s Čínou, Koreou a Ruskem. Protože jsme se stali v roce 2009 tréninkovým pracovištěm Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni (IAEA), rozšiřujeme kontakty díky frekventantům našich kurzů např. i na Filipíny nebo do Kazachstánu.
„Prakticky na každém evropském projektu, kterého se účastníme, participuje cca 20 univerzit a výzkumných institucí z celé Evropy.„ Jaké plány máte do budoucna pro výzkumné centrum? Plány máme opravdu odvážné. V současnosti se v podzemí štoly Josef řeší 12 výzkumných projektů. Asi nejprestižnějším (a s nejvyšším rozpočtem) je evropský projekt DOPAS. V jeho rámci se na Josefu postaví a bude provozovat jedna ze čtyř evropských experimentálních zátek. Projekt v České republice koordinuje SÚRAO, kromě Fakulty stavební ČVUT na projektu participuje také ÚJV Řež. Ten-
Technici zasouvají model úložného kontejneru na vyhořelé jaderné palivo do připravené svislé studny.
to rok v září na Josefu opět zorganizujeme mezinárodní tréninkový kurz pro IAEA. Nezapomínáme ani na veřejnost. Od tohoto roku bude náš mikrobus vozit návštěvníky i do zprovozněných prostor vzdálených 2 km od vstupu do podzemí. Povrchový are-
ál postupně změníme v „zámecký park“, uvažujeme o vybudování jeskynního terapeutického centra pro děti s dýchacími problémy. Rádi bychom veřejnosti zpřístupnili 40 metrů vysokou umělou jeskyni, v níž je akustika jako v katedrále.
Vědecký pokus zjistí odolnost bentonitového obalu Hlubinné úložiště radioaktivních odpadů představuje systém několika bariér, které dohromady zajistí bezpečnou izolaci odpadů od životního prostředí po dobu až sto tisíc let. Jednu z těchto bariér tvoří speciální jíl, tzv. bentonit, který v úložišti obklopuje kontejner s vyhořelým jaderným palivem. V podzemní laboratoři ve štole Josef nyní odolnost bentonitu v podmínkách hlubinného úložiště zkoumají ve spolupráci s Centrem experimentální geotechniky ČVUT Praha pracovníci SÚRAO. Ojedinělý experiment s názvem Mock-up Josef (tedy Model Josef) poběží tři roky, během nichž vědci získají velké množství dat. Data poslouží k vytvoření fyzikálního modelu chování bentonitu v delším časovém úseku. Pokus probíhá v osmimetrové rozrážce v oblasti granitoidních hornin. Jde o prostředí, se kterým se počítá i při výstavbě hlubinného úložiště v České republice přibližně v roce 2065. Po nezbytných úpravách stěn štoly byly vyvrtány tři svislé studny. V jedné se již od ledna tohoto roku testuje vybraný typ bentonitu (vápenato-hořečnatý). Druhá studna se připraví pro pokusy s jiným typem bentonitu (např. sodným). Třetí bude sloužit jako model pro osvětu veřejnosti. Pro experiment byl použit český bentonit. Již od října 2010 se v laboratořích lisovaly 7 cm vysoké tvárnice, jimiž se model ukládacího kontejneru obložil. Z důvodu vlhkosti probíhalo obkládání kontejneru v laboratoři a do studny byl uložen až celý smontovaný „superkontejner“. Skutečné kontejnery s odpady budou v důsledku rozpadu radioaktivních prvků vydávat teplo, proto jejich působení simuluje speciální topidlo. Dvě topná tělesa řízená automatizovanou jednotkou zatěžkávají bentonitovou bariéru po celé výšce teplotou 90 °C. Každých 10 minut odešle kontejner data o tom, co se v tomto modelu úložiště v měřítku 2:1 odehrává. Po ukončení experimentu v roce 2015 se celý „superkontejner“ vyjme, rozebere a bentonitové tvárnice se podrobí zevrubnému laboratornímu testu. Informace o chování inženýrské bariéry v podobě lisovaných bentonitových prefabriZ důvodu vlhkosti probíhalo obkládání kátů budou důležité především pro další projektování parametrů bezpečnosti úložiště. Důležitým výstupem dat budou kontejneru bentonitovými tvárnicemi v laboratoři. i poznatky získané z vlastní výstavby a provozu podzemního experimentu.
5
Cesta jaderného paliva 1 Zpracování uranu Uran je poměrně hojný prvek. Najdeme jej v horninách i v mořské vodě. Téměř dvě třetiny světové těžby uranu zajišťují tři země: Kazachstán, Kanada a Austrálie. Těžba probíhá povrchově, pod zemí nebo formou chemického loužení, kdy se uran rozpouští pomocí kyselin. Vytěžená ruda se drtí, mele a louhuje v chemické úpravně. Výsledkem je práškový uranový koncentrát (obsahuje 74 % uranu), jemuž se podle barvy přezdívá žlutý koláč.
2 Výroba paliva Přírodní uran obsahuje pouze 0,7 % štěpitelného materiálu. Pro využití v reaktorech typu VVER je potřeba tento podíl zvýšit na 1,6 až 5 %. K obohacení uranu se využívají buď odstředivky (např. v Rusku a Velké Británii) nebo metoda plynných difúzí (např. ve Francii a USA). Obohacený uran ve formě oxidu uranu se lisuje do tvaru malých keramických válečků (pelet), které se poté při teplotě přes 1400 °C spečou.
Uranová ruda
Pelety
3 Palivový soubor Pelety se skládají a uzavírají do dlouhých dutých tyčí (palivové pruty) ze speciální slitiny zirkonia, která je mnohem odolnější než ocel. Z palivových proutků se sestavuje palivový soubor. Výroba souborů vyžaduje sofistikovanou technologii a maximální preciznost, neboť jsou v reaktoru vystaveny náročným podmínkám. Teplota chladiva v aktivní zóně reaktoru je okolo 300 °C, tlak až 15,7 MPa. K tomu je nutno připočítat radiační zátěž a vibrování způsobené velkou rychlostí proudění chladicí kapaliny mezi proutky.
4 Přeprava čerstvého paliva Tisícimegawattový reaktor potřebuje ročně zhruba 27 tun čerstvého paliva. Neozářené palivo se v lehkých transportních kontejnerech bez problémů převáží po železnici nebo letecky. Jaderná elektrárna má uskladněny palivové soubory zhruba na rok provozu dopředu, díky malému objemu paliva však není problém tyto zásoby navýšit.
5 V reaktoru V temelínském reaktoru je celkem 163 palivových souborů. Každý měří 4,5 metru a váží 750 kg. V reaktoru vydrží čtyři roky. Palivový soubor pro Dukovany je 3,2 m dlouhý a jeho hmotnost činí přibližně 219 kg. Do reaktoru se jich skládá 312 a slouží pět let.
Palivový soubor
Letecká přeprava
Dukovanský reaktor
6 Výměna paliva Jednou za rok probíhá odstávka bloku jaderné elektrárny. Během ní se mění část paliva za čerstvé a další soubory se přeskládají, tak aby došlo k jejich maximálnímu využití. Vyhořelé palivové soubory se nejprve přesunou do bazénu vyhořelého paliva vedle reaktoru. Tam se 5 až 10 let chladí a zároveň klesá jeho radioaktivita. Během deseti let klesne radioaktivita vyhořelého paliva asi 300krát.
7 Sklad vyhořelého paliva Po určené době se palivové soubory přemístí do kontejneru CASTOR. Po zaplnění se kontejner uzavře vnitřním víkem. Vše probíhá pod hladinou vody. Po vytažení se kontejner odvodní, vysuší a uzavře vnějším víkem. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Evropské komise kontejner před přepravou do skladu zapečetí. Sklad vyhořelého jaderného paliva je běžná součást každé jaderné elektrárny. V České republice jsou v provozu dva takové sklady v Dukovanech a jeden v Temelíně.
8 Hlubinné úložiště Ve skladech mohou vyhořelé palivové soubory zůstat několik desítek let. Za nejvhodnější a nejbezpečnější způsob likvidace vyhořelého jaderného paliva se všude ve světě pokládají hlubinná úložiště. Dlouhodobou koncepci založenou na výstavbě hlubinného úložiště má vypracovanou také Česká republika.
Bazén s vyhořelým palivem
Sklad vyhořelého paliva Temelín
Schéma hlubinného úložiště
1. Zpracování uranu 2. Výroba paliva 3. Palivový soubor 4. Přeprava čerstvého paliva 5. V reaktoru 6. Výměna paliva 7. Sklad vyhořelého paliva 8. Hlubinné úložiště
Zprávy ze Správy 6.
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
? Nápady a náměty ?
Letem světem... ve Švýcarsku
Pokud máte jakékoliv otázky či náměty a nápady na témata, o kterých si chcete přečíst v dalších číslech těchto novin, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom mohli psát.
Ve Švýcarsku je v provozu pět jaderných elektráren, které v průměru pokrývají 35 až 40 % energetické potřeby země.
Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail:
[email protected] 2.
Sudoku
3.
1.
4.
1. Nízko a středněaktivní odpady. 2. Středněaktivní odpady. Mezisklad ZWILAG u města Würenlingen. 3. Vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo. 4. Institucionální odpady (z lékařství, průmyslu a výzkumu).
V roce 2011 vláda prosadila pozastavení investic do nových jaderných zdrojů a postupné uzavření všech reaktorů jaderných elektráren po dovršení jejich životnosti. Za bezpečné ukládání radioaktivních odpadů odpovídá organizace NAGRA. Podle švýcarského atomového zákona mají být všechny radioaktivní odpady uloženy v hlubinném úložišti. Koncepce tedy předpokládá výstavbu hned dvou úložišť: jednoho pro vysokoaktivní odpady (včetně zpracovaného jaderného paliva) a druhého pro nízko a středněaktivní odpady. Zatím jsou radioaktivní odpady skladovány v suchém meziskladu ZZL společnosti Zwilag u města Würenlingen a v areálech jaderných elektráren. Pro hlubinné úložiště vysokoaktivních odpadů byly vytipovány tři lokality. Na rozdíl od České republiky se nacházejí v jílovém horninovém prostředí, konkrétně jde o tzv. opalinové jíly. Rozloha podzemní jílové formace potřebné pro vybudování úložiš-
tě je 6 km2. Pro hlubinné úložiště nízko a středněaktivních odpadů je vybráno šest lokalit. Všechny mají sedimentové podloží s bohatým obsahem jílu o rozloze cca 3 km2. Na základně bezpečnostních a technických studií švýcarský úřad pro jadernou bezpečnost a další dohlížející orgány navrhovaná území schválily. Od roku 2011 probíhá v daných lokalitách upřesňování projektových řešení a jejich vzájemné srovnávání. Klíčovou aktivitou této fáze přípravy výstavby je účast lokalit, která dává zástupcům vytipovaných regionů příležitost uplatnit veškeré jejich požadavky, vznést námitky a prodiskutovat obavy. Tito zástupci budou také spolurozhodovat o definitivním umístění povrchového areálu budoucího úložiště. NAGRA již pro tuto diskusi připravila podklady v podobě konkrétních návrhů umístění zařízení pro každou z lokalit. Celý proces skončí přibližně za 10 let udělením povolovací licence k provozu obou hlubinných úložišť radioaktivních odpadů.
Víte, že... Švýcarská vlajka je jednou ze dvou jediných čtvercových vlajek států na světě – tou druhou je vlajka Vatikánu.
Přes 70 % země pokrývají hory, ale nalézá se tu i více než 1500 jezer (asi 6 % evropských zásob sladké vody).
Na 95 % energie získává země ze zdrojů, které nevypouštějí CO2, tedy z vody (60 %) a z jádra (35 %). Sněhu, který napájí vodní elektrárny, říkají ve Švýcarsku „bílé uhlí“.
Švýcarská garda je stočlenná stráž, která již od roku 1505 hlídá v Římě papeže. Členové stráže musí být rodilí Švýcaři, svobodní, katolíci a musí měřit minimálně 174 cm.
Od severu na jih měří Švýcarsko 250 km, ze západu na východ 350 km. Země má čtyři oficiální jazyky (němčinu, italštinu, francouzštinu a rétorománštinu).
Houbaření má ve Švýcarsku svá pravidla – nepsaným zákonem je zákaz sběru hub prvních 10 dní v měsíci, aby mělo podhoubí čas a klid na regeneraci.
Švýcaři jsou největší jedlíci čokolády na světě – ročně jí každý z nich sní 11,6 kilo. Slavné švýcarské osobnosti jsou kromě jiných protestantský reformátor Jan Kalvín, architekt Le Corbusier, spisovatel Erich von Däniken, tenisté Martina Hingisová a Roger Federer, malíř Paul Klee. Mezi známé literární postavy patří například Vilém Tell nebo Heidi, děvčátko z hor. Švýcaři vynalezli mimo jiné instantní kávu, suchý zip, Maggi, sýry v krabičkách, müsli, armádní kapesní nožík, celofán, insekticid DDT, psychotropní látku LSD nebo počítačové písmo Helvetica.
"Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612.
www.surao.cz
6
Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Mgr. Lucie Steinerová, Ivana Škvorová, Jan Karlovský. tel.: 221 421 519, fax: 221 421 544, e-mail:
[email protected]
Co obnáší první etapa geologických průzkumů Na lokalitě Kraví hora bylo rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ČR stanoveno průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry. Ve chvíli kdy rozhodnutí nabude právní moci, bude možné zahájit první etapu geologických průzkumů. Termínem průzkumné území pro zvláštní zásah do zemské kůry (PÚ ZZZK) zákon označuje území, kde by mohla proběhnout výstavba různých podzemních průmyslových či skladovacích zařízení, včetně úložiště radioaktivních odpadů. Na vymezeném průzkumném území proběhnou geologické průzkumy, které mají za cíl ověřit rozsah, strukturu a vlastnosti horninového bloku. Na lokalitě Kraví hora se jedná o ověření vlastností horninového masivu pro případnou výstavbu hlubinného úložiště. V rámci předběžného hodnocení území České republiky jsme vybrali několik lokalit, které mohou svými vlastnostmi vyhovět požadavku na bezpečné uložení vyhořelého jaderného paliva. Abychom mohli vybrat optimální lokalitu a potvrdit, že splňuje přísná bezpečnostní kritéria, je třeba z vybraných lokalit získat konkrétní data.
Geologickými průzkumy k výběru finální lokality i. zúžeNí poČtu loKalit Cíl: Povrchovými geologickými průzkumy na všech zvažovaných lokalitách ověřit ohraničující zlomy a zúžit tak rozlohu každé z nich. Pro další etapu vybrat jen čtyři nejvhodnější lokality, projednat další postup s dotčenými obcemi.
www.surao.cz
ii. VýběR KaNdidátNíCh loKalit
iii. VýběR fiNálNí loKality
Cíl: Několika hlubokými vrty (3 – 4) na 4 lokalitách ověřit geologickou stavbu v hloubce a vybrat dvě kandidátní lokality, k nimž se dotčené obce vyjádří.
Cíl: Dalšími průzkumy, analýzami a studiemi na dvou kandidátních lokalitách vybrat se souhlasem dotčených obcí lokalitu finální.
NaŠe bezpeČNá budouCNoSt
Každá etapa musí odpovědět na následující otázky Můžeme ve vybrané lokalitě prokázat a demonstrovat bezpečnost umístění hlubinného úložiště? Bude možné do hlubinného úložiště ve vybrané lokalitě umístit všechny radioaktivní odpady vyprodukované dnes i v budoucnosti na území ČR? Jsou všechny střety zájmů řešitelné? Je možné v lokalitě vybudovat dostatečnou infrastrukturu (silnice, přípojky energií apod.) a je zde dostatek lidských zdrojů pro výstavbu a provoz hlubinného úložiště? Nenaruší výstavba úložiště životní prostředí lokality a neohrozí její další rozvoj? Bude možné získat akceptaci veřejnosti s umístěním hlubinného úložiště? zařadit lokality mezi lokality kandidátní, na kterých proběhne druhá etapa geologického průzkumu, bude možné pouze v případě pozitivních odpovědí na tyto otázky. podobně bude z kandidátních lokalit vybrána lokalita finální.
plánované geologické práce v rámci první etapy Geologické mapování odběr vzorků k analýze zjištění podrobných dat o geologické stavbě příslušného území odběr vzorků hornin k analýze analýza geologické stavby dálkového průzkumu s využitím družicových snímků vyhodnocení dostupných geologických podkladů k naplánování detailního postupu technických prací v další etapě
hydrogeologický a hydrologický průzkum detailní zmapování výskytu povrchových a podzemních vod, jejich množství, kvality a vzájemné podzemní komunikace (podzemního a povrchového oběhu) průzkum oběhu podzemních vod zpracování bilance podzemních vod měření vydatností pramenů a vodních zdrojů (průtoky, hladiny povrchových a podzemních vod)
NaŠe bezpeČNá budouCNoSt
www.surao.cz
Cíle etapy zúžení průzkumného území v lokalitě Kraví hora Stanovit geologické podmínky v přípovrchové části lokality. Zúžit lokalitu a podrobně vymezit potenciálně vhodné území pro následující etapu. Porovnat lokalitu s ostatními vybranými lokalitami. Posoudit, zda případné umístění HÚ v zúžené lokalitě vyhovuje dlouhodobým bezpečnostním požadavkům. Zvýšit informovanost o aktuálním stavu životního prostředí v lokalitě na základě pravidelného monitoringu.
Výsledkem první etapy může být: Zúžení průzkumného území pro další etapu geologického průzkumu. NEBO Vyřazení lokality ze seznamu vytipovaných území.
Geofyzikální průzkum povrchová geofyzikální měření na celé ploše průzkumného území (mimo intravilány obcí) zjištění tektonických linií (zlomů), oblastí rozpukaných hornin, zvodnělých oblastí a zón povrchovými měřeními sledování tektonických linií (zlomů) na povrchu i v hloubce fyzikální rozlišení různých typů hornin, měření jejich fyzikálních vlastností přímo v terénu
Geochemický průzkum odběr horninové drtě pomocí vrtaných sond do hloubky cca 2 až 3 m detailní chemická analýza vzorků z horninové drtě ke stanovení homogenity horninových bloků rozbor zastoupení hlavních a vedlejších chemických prvků (Al, Si, Mg, K, Na) ke zjištění jejich původu a k analýze vzájemné vazby mezi bloky
Náležitosti etapy zúžení v kostce Před zahájením etapy zúžení bude zpracován podrobný projekt všech plánovaných geologických průzkumných prací. Správa úložišť dotčené obce s projektem detailně seznámí a v rámci projednávání projektu zohlední jejich relevantní připomínky. Jakmile projekt geologicko-průzkumných prací schválí krajský úřad, stává se závaznou dokumentací, podle níž budou realizovány veškeré průzkumné práce. Až do dokončení první etapy průzkumu náleží obcím za stanovení průzkumného území zákonné finanční příspěvky. Pro lokalitu Kraví hora činí výše příspěvku 9,9 milionu korun ročně a obce ho budou čerpat po celou dobu trvání průzkumu. Peníze mohou obce použít na jakékoliv veřejně prospěšné činnosti. O provedení první etapy průzkumných prací Správa úložišť zažádá na všech lokalitách, což umožní jejich vzájemné srovnání. Provedení průzkumů tedy ještě neznamená, že v lokalitě bude hlubinné úložiště vybudováno. Před rozhodnutím o dalším kroku, kterým je zúžení počtu lokalit před zahájením vrtných prací, začne Správa úložišť vyjednávat s obcemi o podmínkách jejich zapojení do etapy výběru kandidátních lokalit.
www.surao.cz
NaŠe bezpeČNá budouCNoSt
